Zpráva 2005 PLa komplet
Transkript
1. Popis charakteru přírodních podmínek a využití území v oblasti povodí .......................... 5 1.1. Vymezení oblasti povodí a jeho částí............................................................................. 5 1.2. Geomorfologické poměry .............................................................................................. 7 1.3. Geologické a hydrogeologické poměry.......................................................................... 7 1.4. Pedologické poměry..................................................................................................... 10 1.5. Lesní poměry................................................................................................................ 11 1.5.1. Ekosystémové analýzy potenciální přirozené vegetace ....................................... 12 1.5.2. Analýzy struktury lesních porostů – rozbor druhové a věkové skladby .............. 13 1.5.3. Funkce lesa............................................................................................................. 19 1.6. Klimatické poměry....................................................................................................... 20 1.7. Sídelní struktura ............................................................................................................ 21 1.8. Hospodářské využití území ........................................................................................... 22 1.9. Využití plochy povodí................................................................................................... 23 1.10. Kulturně historické a technické památky .................................................................... 25 1.11. Chráněná území ochrany přírody ................................................................................ 26 2. Analýza charakteristik oblasti povodí Labe ......................................................................... 27 2.1. Povrchové vody............................................................................................................. 27 2.1.1. Charakterizace typů útvarů povrchových vod........................................................ 27 2.1.2. Typově specifické referenční podmínky a maximální ekologický potenciál......... 29 2.1.3. Referenční síť pro typy vodních útvarů odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu.......................................................................................................... 31 2.1.4. Vymezení útvarů povrchových vod ....................................................................... 32 2.1.5. Určení umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod .............................. 34 2.1.5.1. Úvod ................................................................................................................ 34 2.1.5.2. Umělé vodní útvary......................................................................................... 35 2.1.5.3. Silně ovlivněné vodní útvary........................................................................... 35 2.2. Podzemní vody.............................................................................................................. 38 2.2.1. Výchozí charakterizace .......................................................................................... 38 2.2.2. Vymezení útvarů podzemních vod......................................................................... 38 2.2.3. Popis útvarů podzemních vod ................................................................................ 41 2.2.4. Všeobecný charakter nadložních vrstev................................................................. 47 2.2.5. Útvary podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy................................................................................. 50 3. Posouzení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod ........................ 54 3.1. Povrchové vody............................................................................................................. 54 3.1.1. Vlivy na útvary povrchových vod.......................................................................... 54 3.1.1.1. Významné bodové zdroje znečištění............................................................... 54 3.1.1.2 Významné plošné zdroje znečištění v oblasti povodí Horního a středního Labe ...................................................................................................................................... 60 3.1.1.3.Významné odběry vody ................................................................................... 75 3.1.1.4.Významné regulace odtoku vody..................................................................... 77 3.1.1.5.Významné morfologické úpravy...................................................................... 78 3.1.1.6. Další významné vlivy...................................................................................... 82 3.1.1.7. Odhad způsobů užívání území ........................................................................ 83 3.1.1.8.Vybrané typy užívání území ............................................................................ 94 3.1.2. Posouzení dopadů významných vlivů na útvary povrchových vod ....................... 98 3.1.3.Určení rizikových útvarů povrchových vod.......................................................... 103 3.1.4.Nejistoty a chybějící data ...................................................................................... 106 3.1.5. Doporučení pro situační monitoring .................................................................... 107 3.2. Podzemní vody............................................................................................................ 108 2 3.2.1. Vlivy na útvary podzemních vod ......................................................................... 108 3.2.1.1. Plošné zdroje znečištění ................................................................................ 108 3.2.1.2. Bodové zdroje znečištění .............................................................................. 129 3.2.1.3. Odběry vody.................................................................................................. 133 3.2.1.4. Umělé doplňování ......................................................................................... 134 3.2.1.5 Další významné vlivy..................................................................................... 134 3.2.2. Posouzení dopadů lidské činnosti na podzemní vody.......................................... 134 3.2.2.1. Hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu ............................... 134 3.2.2.1.1. Přírodní zdroje podzemních vod ............................................................ 134 3.2.2.1.2. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ....................................................................................................................... 139 3.2.2.2. Hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu .................................... 144 3.2.2.2.1. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod dusíkem....................... 149 3.2.2.2.1.1. Způsob posouzení dopadů dusíku ................................................... 149 3.2.2.2.1.2. Přehled použitých údajů .................................................................. 149 3.2.2.2.1.3. Hodnocení vlivů dusíku na útvary podzemních vod (Nepřímé hodnocení).......................................................................................................... 150 3.2.2.2.1.4. Hodnocení současného monitoringu (Přímé hodnocení) ................ 151 3.2.2.2.1.5. Reprezentativnost současného monitoringu.................................... 151 3.2.2.2.1.6. Shrnutí a komentář výsledků........................................................... 151 3.2.2.2.2. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod atrazinem..................... 160 3.2.2.2.2.1. Způsob posouzení dopadů atrazinu ................................................. 160 3.2.2.2.2.2. Přehled použitých údajů .................................................................. 161 3.2.2.2.2.3. ............Hodnocení vlivů atrazinu na útvary podzemních vod (nepřímé hodnocení).......................................................................................................... 161 3.2.2.2.2.4. Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) ................ 162 3.2.2.2.2.5. Reprezentativnost současného monitoringu.................................... 162 3.2.2.2.2.6. Shrnutí a komentář výsledků........................................................... 163 3.2.2.2.3. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací.................... 170 3.2.2.2.3.1. Způsob posouzení dopadů acidifikace ............................................ 170 3.2.2.2.3.2. Přehled použitých údajů .................................................................. 170 3.2.2.2.3.3........ Hodnocení vlivu acidifikace na útvary podzemních vod (nepřímé hodnocení).......................................................................................................... 170 3.2.2.2.3.4...... Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) a výsledné vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací ............................ 172 3.2.2.2.4. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod bodovými zdroji.......... 180 3.2.2.2.4.1. Způsob posouzení dopadů bodových zdrojů................................... 180 3.2.2.2.4.2. Přehled použitých údajů .................................................................. 182 3.2.2.2.4.3. ...Hodnocení vlivů bodových zdrojů znečištění na útvary podzemních vod (nepřímé hodnocení) ................................................................................... 182 3.2.2.2.4.4. Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) ................ 183 3.2.2.2.4.5. Reprezentativnost současného monitoringu.................................... 185 3.2.2.2.4.6. Shrnutí a komentář výsledků........................................................... 185 3.2.2.2.5. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod celkovým chemickým stavem – syntéza výsledků ..................................................................................... 194 3.2.3. Další charakterizace rizikových útvarů podzemních vod .................................... 200 3.2.3.1 Další charakterizace z hlediska kvantitativního stavu.................................... 200 3.2.3.2. Další charakterizace z hlediska chemického stavu ....................................... 204 3.2.4. Určení rizikových útvarů podzemních vod .......................................................... 208 3.2.5. Posouzení dopadů změn úrovně hladin podzemních vod .................................... 209 3 3.2.6. Posouzení vlivu znečištění na jakost podzemních vod ....................................... 210 3.2.7. Nejistoty a chybějící data ..................................................................................... 211 3.2.8. Doporučení pro monitoring.................................................................................. 212 4. Ekonomická analýza užívání vody..................................................................................... 213 4.1.1. Přehled ukazatelů ............................................................................................... 214 4.1.2. Zhodnocení významu hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí Horního a Středního Labe............................................................................................................. 220 4.2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář ........................................................ 222 4.2.1. Prognóza trendů vývoje klíčových sil na národní úrovni................................... 223 4.2.2. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV) a vodohospodářských služeb (VHS) na národní úrovni..................................................................................... 245 4.2.3. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV) a vodohospodářských služeb (VHS) na úrovni oblasti povodí Horního a Středního Labe ............................... 248 4.2.4. Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí Horního a středního Labe ............................................................................................................. 253 4.3. Analýza míry návratnosti ........................................................................................... 255 4.3.1. Finanční toky mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb – národní úroveň ............................................................................................................................ 256 4.3.2. Analýza nákladů na vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe............................................................................................................. 262 4.3.3. Analýza příjmů za vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe............................................................................................................. 265 4.3.4. Posouzení návratnosti nákladů na VHS – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe............................................................................................................. 270 4.3.5. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů........................................................... 272 5. Registr chráněných území .............................................................................................. 276 5.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu ............................................ 278 5.2. Území vyhrazená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí.............................................................................................................................. 284 5.3. Území vyhrazená jako rekreační vody a vody ke koupání......................................... 285 5.4. Území citlivá na živiny .............................................................................................. 290 5.4.1. Zranitelné oblasti................................................................................................ 290 5.4.2. Citlivé oblasti ..................................................................................................... 291 5.5. Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů................................................. 294 5.5.1. Soustava Natura 2000......................................................................................... 294 5.5.1.1................................................................................................ Ptačí oblasti – SPA 294 5.5.1.2................................................................... Území pro ochranu stanovišť a druhů 295 5.5.2. Zvláště chráněná území...................................................................................... 298 4 1. Popis charakteru přírodních podmínek a využití území v oblasti povodí 1.1. Vymezení oblasti povodí a jeho částí Povodí Horního a středního Labe je jednou z osmi oblastí povodí v České republice. Celkem zaujímá plochu 14 735 km2 a leží mezi 49°39´ a 51°01´ severní šířky a 14°28´ a 16°47´ východní délky v nadmořské výši 157 – 1602 m n.m. Administrativně patří jeho území do Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Středočeského kraje, okrajové části povodí zasahují také do kraje Vysočina a na území hlavního města Prahy. Nejvyšším pohořím v oblasti povodí jsou Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou (1602 m n.m.) a několika vrcholy převyšujícími 1500 m n.m. Hřeben Krkonoš dosahuje téměř ve všech partiích výšky nad 1250 m n.m. a tvoří část severní hranice povodí. Směrem na západ navazují na Krkonoše Jizerské hory s nejvyšší horou Smrkem (1124 m n.m.). Třetím nejvyšším pohořím v oblasti povodí jsou Orlické hory, které tvoří severovýchodní hranici. Jejich nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1115 m n.m.). Po hřebenech těchto pohoří prochází evropské rozvodí oddělující úmoří Baltského a Severního moře. Pro účely vodohospodářského plánování byly k hydrologicky sourodému povodí Labe přiřazeny dvě oblasti, které patří k úmoří Baltského moře. Jedná se o povodí Lužické Nisy na území ČR, které se nachází ve Frýdlantském výběžku v severozápadní části popisovaného území, a povodí Stěnavy na území ČR, ležící v Broumovském výběžku, který odděluje pohoří Krkonoš a Orlických hor. Na východě sousedí s Orlickými horami masiv Kralického Sněžníku, který je uzlovým bodem evropského rozvodí. Jižní hranice povodí Horního a středního Labe probíhá přes Českomoravskou vrchovinu, jejíž nadmořská výška přesahuje v nejvyšších partiích 800 m n.m. Hlavními toky v oblasti jsou Labe a jeho přítoky Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka a Jizera. Labe pramení na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1386 m n.m. Nad soutokem s Bílým Labem má charakter bystřiny s průměrným sklonem 67,3 ‰, v úseku mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím (16 km) zůstává zachován charakter bystřiny s průměrným sklonem 16,2 ‰. Pod Vrchlabím, 27 km od pramene, opouští Labe horskou oblast a dále protéká v délce 58 km podhůřím Krkonoš. Sklon se postupně snižuje, v úseku Vrchlabí – přehrada Les Království (26 km) na 4,6 ‰, dále až do Jaroměře je průměrný sklon 2,2 ‰ (31 km). Zde nabírá levostranné přítoky Úpu a Metuji. Pod Jaroměří se vlévá do široké Polabské nížiny, u Pardubic mění řeka dosavadní jižní směr na západní, který udržuje až po soutok s Vltavou u Mělníka. V úseku od Jaroměře po Mělník nabírá 2 významné levostranné přítoky – Orlici v Hradci Králové a Chrudimku v Pardubicích a v blízkosti Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi řeku Jizeru z pravé strany. V úseku od soutoku s Orlicí po soutok s Jizerou klesá průměrný sklon na 0,47 ‰. Na horním Labi byly vybudovány jako součást protipovodňových opatření na počátku 20. století dvě přehradní nádrže. Jedná se o přehradu Labská pod Špindlerovým Mlýnem a přehradu Les Království nad Dvorem Králové nad Labem. Úpa pramení v Krkonoších v Úpské rašelině pod Sněžkou ve výšce 1400 m n.m. a její celková plocha povodí je 512 km2, z toho 18 km2 leží na území Polska. Metuje pramení ve výšce 600 m n.m. v oblasti Adršpašských skal v Broumovském výběžku. Plocha jejího povodí je 608 km2, z toho 102 km2 v Polsku. Obě řeky se vlévají do Labe v Jaroměři. Mezi jejich dolními toky leží na Rozkošském potoce přehrada Rozkoš. Orlice se vlévá do Labe v Hradci Králové. Plocha jejího povodí měří 2036 km2, je tedy srovnatelná s plochou povodí Labe nad soutokem s Orlicí (2124 km2). Orlice vzniká ze dvou 5 zdrojnic. Divoká Orlice pramení v Orlických horách ve výšce 790 m n.m., v Polsku severovýchodně od Velké Deštné. Teče 5,7 km na polském území, pak tvoří v délce 26 km česko-polskou státní hranici a u Zemské brány se stáčí do českého vnitrozemí. Z celkové plochy povodí 807 km2 leží 71 km2 na polském území. Tichá Orlice pramení ve východních výběžcích Orlických hor na západním svahu Jeřábu ve výšce 760 m n.m. Celková plocha jejího povodí je 755 km2, z toho 0,7 km2 na polském území. Délka Divoké Orlice po soutok činí 103 km, průměrný sklon 5,3 ‰. Tichá Orlice po soutok měří 104,5 km, průměrný sklon činí 5,0 ‰, na horních tocích obou řek se však vyskytují úseky se sklonem přes 12 ‰. Od soutoku obou zdrojnic pokračuje Orlice nížinou východně od Hradce Králové, kde se vlévá do Labe v nadmořské výšce 225 m n.m.. Tento úsek je 32,7 km dlouhý a jeho průměrný sklon je 0,52 ‰. Na Divoké Orlici leží přehrada Pastviny a vyrovnávací nádrž Pastviny II. Chrudimka pramení v nadmořské výšce 700 m n.m. na Českomoravské vrchovině a odvodňuje i velkou část Železných hor. Její celková plocha povodí je 859 km2, vlévá se do Labe v Pardubicích. Na Chrudimce leží přehradní nádrže Hamry, Seč a Křižanovice, které slouží hlavně vodárenským účelům, částečně i pro účely protipovodňové ochrany. Jizera je největším přítokem Labe nad soutokem s Vltavou. Pramení v Jizerských horách v Polsku v nadmořské výšce 919 m n.m. Nejprve teče 1,4 km na polském území, následujících 17 km tvoří česko-polskou státní hranici. Celková délka Jizery je 167,5 km a plocha povodí 2193 km2, z toho 46 km2 v Polsku. Na horním toku má Jizera charakter bystřiny se sklonem 12,2 ‰. Zpočátku teče jihovýchodním směrem, v oblasti Podkrkonoší se stáčí na západ. Na středním toku teče směrem jihozápadním a pak jižním, průměrný sklon činí 3,2 ‰. Na dolním toku pod Mladou Boleslaví má Jizera sklon 1 ‰, do Labe se vlévá ve zdrži zdymadla Brandýs n.L. v nadmořské výšce 169 m n.m. Pro účely vodohospodářského plánování je povodí Horního a středního Labe rozděleno na 6 dílčích subpovodí, viz následující tabulka. Tabulka CH1: Struktura oblasti povodí Subpovodí Horní Labe Orlice Střední Labe 1 Střední Labe 2 Střední Labe 3 Lužická Nisa CHP 1-01-01 1-01-02 1-01-03 1-01-04 1-02-01 1-02-02 1-02-03 1-03-01 1-03-02 1-03-03 1-03-04 1-03-05 1-04-01 1-04-02 1-04-03 1-04-04 1-04-05 1-04-06 1-04-07 1-05-01 1-05-02 1-05-03 1-05-04 2-04-03 2-04-05 2-04-06 2-04-07 2-04-09 Tok Labe po Úpu Úpa a Labe od Úpy po Metuji Metuje Labe od Metuje po Orlici Divoká Orlice Tichá Orlice Orlice Labe od Orlice po Loučnou Loučná a Labe od Loučné po Chrudimku Chrudimka Labe od Chrudimky po Doubravu Doubrava Labe od Doubravy po Cidlinu Cidlina po Bystřici Bystřice Cidlina od Bystřice po ústí a Labe od Cidliny po Mrlinu Mrlina a Labe od Mrliny po Výrovku Výrovka Labe od Výrovky po Jizeru Jizera po Kamenici Jizera od Kamenice pod Klenici Jizera od Klenice po ústí Labe od Jizery po Vltavu Stěnava Bobr po Kwisu Kwisa Lužická Nisa po Mandavu Lužická Nisa od Mandavy po Smědou 6 Plocha [km2] 711,58 514,94 607,63 289,82 806,80 755,39 474,00 249,12 743,20 858,50 646,92 593,13 606,54 648,00 379,39 180,55 680,18 543,04 602,58 781,82 1166,10 245,47 629,28 252,74 16,42 33,83 375,32 36,00 2-04-10 Smědá a Lužická Nisa pod Smědou 306,57 Plochy povodí jsou včetně území v zahraničí. Data jsou pouze dočasně platná. Zdroj: ČHMÚ 1.2. Geomorfologické poměry Povodí Horního a středního Labe zcela pokrývá orografická provincie České vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu s pohořími na okrajích území. Celé uzemí povodí je dále děleno převážně do tří orografických soustav, které se svým charakterem značně liší. Největší vodohospodářský význam má Sudetská soustava, pokrývající téměř 30 % území. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Pramení v ní Labe, Úpa, Metuje, Orlice a Lužická Nisa. Střední část povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než 57 % celkové plochy povodí. Zbytek území patří soustavě Českomoravské a Poberounské. Nejvyšší bod v povodí je Sněžka s nadmořskou výškou 1602 m n.m. ležící v Sudetské soustavě, nejnižší bod leží v soustavě České tabule při soutoku Labe s Vltavou (157 m n.m.). Ve výškovém pásmu do 200 m n.m. leží 6,6 % území, v pásmu 200 – 400 m n.m. 57 % území, v pásmu 400 – 600 m n.m. 26,9 % území, v pásmu 600 – 800 m n.m. 6,1 % území a nad 800 m n.m. leží pouze 3,4 % území. Na území povodí Horního a středního Labe rozlišujeme pět hlavních morfostruktur (t.j. strukturně geologický základ zahrnující horniny a starší tektonické vlivy). Nejrozšířenější jsou zpevněné mesozoické struktury, které pokrývají téměř 41 % území (v dílčím povodí Orlice až 53 %) a vyskytují se ve značné míře ve všech dílčích povodích. Z hlediska typologického členění území, které úzce navazuje na výškové poměry, jsou nejrozšířenějším typem reliéfu v tomto povodí pahorkatiny, pokrývající přes 37 % plochy (v dílčím povodí Střední Labe 2 téměř 50 %). Roviny akumulačního rázu pokrývají přes 22 % plochy (nejvíce v dílčím povodí Střední Labe 1 téměř 36 %). 1.3. Geologické a hydrogeologické poměry Geologicky patří povodí Labe do Českého masivu, v jehož stavbě se rozlišují dvě strukturní patra. Spodní patro tvoří krystalické jednotky masívu a zvrásněné starší paleozoikum stmelené hercynskou orogenezí. Tato orogeneze podmínila vznik limnických permokarbonských pánví, jejichž sedimenty nebyly zvrásněny. Horním patrem jsou sedimenty křídy, terciéru a kvartéru, které tvoří platformní obal Českého masivu. Na povrchu území tvoří spodní strukturní patro podkovovitý lem při severním, východním a jižním okraji povodí. Střední část povodí tvoří sedimenty platformy. Hydrogeologické poměry vyjadřuje schéma rajónů na obr. CH1, kde je vidět rozmístění krystalických rajónů spodního strukturního patra v pramenných oblastech řek a rozmístění platformních rajónů podél středního toku. 7 Hydrogeologické rajóny v povodí Horního a středního Labe: 111 Kvartérní sedimenty Orlice 112 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 113 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 114 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 115 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 116 Kvartérní sedimenty Urbanické brány 117 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru 411 Polická pánev 421 Hronovsko-poříčská křída 422 Podorlická křída 423 Ústecká synklinála – v povodí 1-02-02 424 Královédvorská synklinála 425 Hořicko-miletínská křída 426 Kyšperská synklinála – v povodí 1-02-01 427 Vysokomýtská synklinála 429 431 432 433 434 435 436 441 Králický prolom – v povodí 1-02-01 Chrudimská křída Dlouhá mez – jižní část Dlouhá mez – severní část Čáslavská křída Velimská křída Labská křída Jizerský turon 442 Jizerský coniak 443 Jizerský izolátor 451 Křída severně od Prahy 452 Křída pravostranných přítoků Labe v povodí 1-05-04 515 Podkrkonošská pánev 516 Dolnoslezská pánev 8 521 Poorlická brázda – v povodí 1-02-02 632 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy v povodí 1-04-06 641 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí 1-01-01, 1-01-02, 1-05-01, 1-0502, 2-04-06 a 2-04-07 642 Krystalinikum Orlických hor 653 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory 141 Glaciální sedimenty v západní části Liberecké kotliny 142 Miocenní sedimenty Žitavské pánve 143 Glaciální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Krystalické masivy (hydrogeologické rajóny 632, 641, 642 a 653) nejsou geologické prostředí, které by umožňovalo akumulaci většího množství podzemní vody. Poslední hydrogeologické práce v krystalických oblastech však ukázaly, že při uplatnění moderní metodiky průzkumu je možné v těchto oblastech zajistit významné zdroje podzemní vody pro místní vodovodní zásobování a vyhnout se tak nutnosti dálkových převodů či budování přehradních nádrží. Staré permokarbonské sedimenty rajónů 515, 516 a 521 nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty, neboť jejich puklinová propustnost je více závislá na tektonické expozici než na litologickém složení vrstev. Permokarbonské kolektory většinou nejsou hydraulicky spojité v regionálním rozsahu a tím nevytvářejí předpoklady pro velké soustředěné odběry podzemních vod. Na rozdíl od krystalinika jsou v platformních sedimentech významné propustné vrstvy – kolektory, které dovolují čilý oběh a akumulaci podzemní vody. Dále se dá konstatovat, že propustnost sedimentů a tím i jejich produktivita ve smyslu jímání podzemní vody je nepřímo úměrná jejich stáří. Svrchnokřídové sedimenty jsou nejrozšířenější geologickou jednotkou v povodí. Ve vrstevním sledu křídy byla ověřena existence vrstevních kolektorů značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Souvisle zvodněné kolektory vytvářejí rozsáhlé hydraulicky spojité nádrže podzemních vod. Česká křídová pánev je území s největšími zásobami podzemních vod v České republice. Významné zvodnění je zejména v okrajových částech pánve. Centrální část pánve (rajón 436) vymezená spojnicí měst Hradec Králové – Pardubice – Nymburk – Jičín má funkci nepropustného bloku, který rozděluje křídové rajony do tří skupin: východní 411, 421, 422, 423, 424, 425, 427 a 429 jižní 431, 432, 433, 434 a 435 západní 441, 442, 443, 451 a 452. Západní skupinu křídových rajónů v povodí Labe charakterizuje převaha písčitých sedimentů, které tvoří mocné kolektory souvisle zvodněné na velkém území. Jižní skupinu rajónů charakterizuje nesouvislý výskyt jediného bazálního křídového kolektoru. Členění východní skupiny rajónů vyjadřuje strukturní rozpad křídových sedimentů do samostatných dílčích pánví, kde souvislé zvodnění kolektorů je omezeno na strukturní deprese – koryta synklinál. Mimořádně bohaté nádrže podzemních vod křídových kolektorů, dosud s malou mírou využití, jsou v rajónech 411, 422, 423, 426, 427, 441 a 442. 9 Kvartérní fluviální sedimenty, které lemují dolní tok Orlice a středního Labe, tvoří rajóny 111 – 117. Díky značné mocnosti zvodnění a výborné propustnosti štěrkopískových teras mají zásoby podzemních vod těchto rajónů značný význam pro zásobování vodou. Zvláštní místo mezi podzemní vodou jednotlivých rajónů zaujímá voda minerální. Minerální vody se odlišují od prostých podzemních vod minerálním obsahem nebo specifickými fyzikálními vlastnostmi (teplota, radioaktivita apod.). jejich výskyt odpovídá specifickým geologickým podmínkám (zpomalená výměna, přívod postvulkanického CO2, hloubka uložení kolektoru apod.). Uhličité vody (kyselky s obsahem CO2) vystupují na hlubokých zlomech sudetského krystalinika (Vratislavice, Lázně Libverda, Běloves, Náchod) a též v krystaliniku podloží křídy (Hronov, Lázně Bělohrad, Třtice). Další rozsáhlý výskyt kyselek je v bazálním kolektoru labské křídy – tzv. „cidlinsko-labská akumulace“ (Poděbrady, Všestary, Písek, Sopřeč, Sezemice atd.). Termální vody se využívají v Janských Lázních, dále byly navrtány v Batňovicích a Černilově. Fluoridové síranové vody jsou v bazálním kolektoru křídy v okolí Doudleb n.O., fluoridové hydrogenuhličitanové v okolí Lázní Bohdaneč. Výskyt hořkých síranových vod je znám ze slínovců labské křídy (Kobylice, Myštěves, Skřivany atd.). Obrázek CH1: Hydrogeologické rajóny 1.4. Pedologické poměry Na území povodí Horního a středního Labe se vyskytuje 6 různých půdních typů v následujícím procentním zastoupení: černozemě 8,1 % z plochy hnědozemě 15,2 % podzoly 50,6 % nivní půdy 8,9 % 10 rendziny 11,8 % půdy horských poloh 5,4 % Solné půdy se v povodí Horního a středního Labe nevyskytují vůbec. Černozemě se nejvíce vyskytují v oblasti České tabule, zejména podél Labe mezi Hradcem Králové a Pardubicemi a také v povodí Metuje. Vůbec se nevyskytují v povodí Loučné a Orlice. Hnědozemě zpravidla lemují černozemní půdy a dále se vyskytují v nižších pahorkatinách. Největší výskyt v popisovaném povodí je v labské nížině, v povodí Bystřice a dolní Jizery pod Klenicí k ústí. Nejrozšířenějším typem půd jsou podzoly. Zabírají polovinu plochy povodí Horního a středního Labe, v povodí horního Labe a Orlice přes 70 %, v povodí Stěnavy 100 % a v povodí Tiché Orlice 88 %. Naopak v povodí Cidliny mezi Bystřicí a ústím do Labe se nevyskytují vůbec. Nivní půdy jsou nejrozšířenější v dílčích povodích Orlice a Střední Labe 2, vůbec se nevyskytují v základních okrajových povodích Odry a v základních povodích Doubravy a Bystřice. Rendziny jsou nejrozšířenější v dílčích povodích Horního Labe a Středního Labe 2. Nevyskytují se však vůbec na území základních povodí Horního Labe, Divoké a Tiché Orlice, Loučné, Chrudimky, Doubravy, Výrovky, Jizery od Klenice až po její ústí do Labe a v okrajových povodích Odry. Horské podzoly zaujímají nejvyšší polohy Krkonoš, Orlických hor, Českomoravské vysočiny a Jizerských hor. Půdní druhy jsou charakterizovány zrnitostním složením (obsahem jílnatých částic a štěrku), které závisí na půdotvorných hornatinách. V nížinných a pahorkatinných oblastech dílčích povodí Orlice a celého středního Labe převládají půdy hlinité, v okrajových oblastech půdy hlinitipísčité a písčitohlinité. Procentní zastoupení je následující: jílovité až jíly 16,4 % jílovito-hlinité 10,3 % hlinité 40,2 % hlinito-písčité 9,7 % písčito-hlinité 15,1 % kamenité 8,3 % Z hlediska minerální síly půd je území povodí Horního a středního Labe významnou oblastí ČR. Zatímco chudé a velmi chudé půdy zabírají pouze 30,6 % plochy povodí, středně bohaté půdy převažují prakticky v celé ploše sledovaného povodí a bohaté až velmi bohaté půdy ve Zlatém pruhu země české pokrývají nížinné oblasti dílčích povodí středního Labe v tomto procentním zastoupení: chudé až velmi chudé půdy 30,6 % středně bohaté půdy 46,6 % bohaté až velmi bohaté půdy 22,8 % 1.5. Lesní poměry Výchozím materiálem pro zpracování analýzy lesních poměrů byla data čerpaná z Oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL1997 – 2002) zpracovaná Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa 11 Brandýs nad Labem. Pro analýzy stupně přirozenosti lesních porostů pak byly použity nezbytné podklady z lesních hospodářských plánů zpracované pro lesy v Oblasti povodí. Dostupnost těchto dat tvoří 92,4 % plochy lesů v Oblasti. V oblasti povodí Horního a středního Labe je lesnatost 28,9 %. Pro Oblast povodí byly vytvořeny numerické a grafické soubory dat a zpracovány následující analýzy: • ekosystémové analýzy potenciální přirozené vegetace • struktury lesních porostů • funkce lesa 1.5.1. Ekosystémové analýzy potenciální přirozené vegetace Rozbor růstových podmínek – lesní vegetační stupně a ekologické řady. Výchozím podkladem je typologická mapa upravená na úroveň požadovaného měřítka (1:500 000). Výstupem je mapa Lesní vegetační stupňovitosti (LVS) a Ekologických řad. Základní data o zastoupení lesních vegetačních stupňů uvádá obrázek CH2. Obrázek CH2: Zastoupení LVS - Horní a Střední Labe LVS 20 18 16 14 12 % 10 % 1 dubový 14,1 2 buko-dubový 14,6 3 dubo-bukový 19 4 bukový 15,6 5 jedlobukový 16 6 smrko-bukový 13,6 7 buko-smrkový 3,3 8 smrkový 2,9 9 klečový 0,9 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 LVS Oblast povodí zahrnuje vyrovnané spektrum LVS od nížinných luhů až po smrkové bučiny, nejvíce je zastoupený 3 LVS s 19 %. Významný je podíl horských lesů 7 – 9 LVS s 7,1% - Jizerky, Krkonoše a Orlické hory. Vrchovinný charakter povodí je v JV části – části Českomoravské vrchoviny. Pokud jde o zastoupení ekologických řad, výsledky analýz shrnuje obrázek CH3. 12 45 40 35 30 25 % 20 15 10 5 řada % bory extrémní javorová kyselá živná lužní oglejená podmáčená 1,2 1,5 3,5 41 26,4 2,1 22 1,7 rašelinná 0,6 0 á á ní ry el ov bo rém ys or t k v ja ex n živ á í á ná nná žn en i lu če ej el l á m aš og r d po ekologická řada Obrázek CH3: Zastoupení ekologických řad - Horní a Střední Labe Na zájmovém území je převažující kyselá řada 41 %, následuje živná ekologická řada s 26,4 %. Následuje značný podíl řady oglejené na střídavě zamokřených půdách, která tvoří 22 %. 1.5.2. Analýzy struktury lesních porostů – rozbor druhové a věkové skladby Současné druhové skladbě (%), dominují jehličnany (cca 77 %), podíl zastoupení listnáčů představuje cca 23 %. BO KOS JD 15,9 0,7 0,4 MD SM SMP jehl.ost. 3,6 55,4 0,6 0,3 Převládá smrk s majoritním podílem nad 55%, u listnáčů mají největší zastoupení duby s 7,9% a BK s 4,3%. Nelze opomenout zastoupení náhradních porostů smrku pichlavého (SMP) a břízy (BR) s téměř 4%. Srovnání současné, přirozené a polyfunkční druhové skladby (%) dokumentuje následující tabulka: BK 4,3 zastoupení současná přirozená polyfunkční BO 15,9 1,2 10,0 KOS 0,7 0,7 0,7 JD MD SM 0,4 3,6 55,4 8,0 15,0 4,0 3,0 35,0 SMP 0,6 DB 7,9 jehl.ost. 0,3 0,3 0,3 BR 3,3 BK 4,3 40,0 20,0 JS 1,9 DB 7,9 27,0 18,0 BR 3,3 1,0 2,0 OL 1,8 JS 1,9 1,0 1,0 ostt.list. 3,9 OL 1,8 2,0 2,0 ost.list. 3,9 3,8 4,0 Značné rozdíly jsou mezi přirozenou a současnou druhovou skladbou ve prospěch jehličnanů, resp. zastoupením smrku. Navržená polyfunkční skladba představuje majoritní zastoupení 13 podílu dřevin přirozené druhové skladby v lesních porostech. Jen tak je zaručeno polyfunkční plnění funkcí lesa(MACKŮ J., 2003 Metodická východiska funkčně integrovaného hospodaření v lesích, Projekt MŽP VaV 620/2/01). Obrázek CH4: Zastoupení dřevin - Horní a Střední Labe DB 7,9% BR 3,3% JS 1,9% OL 1,8% ostt.list. 3,9% BO 15,9% KOS 0,7% BK 4,3% JD 0,4% jehl.ost. 0,3% MD 3,6% SMP 0,6% SM 55,4% Obrázek CH5: Srovnání zastoupení dřevin - Horní a Střední Labe 12 60 10 50 40 8 30 20 % 6 10 polyfunkční is t. os t.l JS D B SM dřeviny 4 současná je hl .o st . JD 0 BO % 2 skladba 0 1 jehlicnata 2 3 4 jehlicnata 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 věkový stupeň Obrázek CH6: Zastoupení jehl. a listnatých dřevin dle věkových stupňů - Horní a Střední Labe 14 Rozložení věkových stupňů (VS) je nevyrovnané ve neprospěch 3 - 6 věkového stupně a naopak 7 a 8 VS je nad normálem. Normální rozložení by se mělo pohybovat kolem 8% plochy na věkový stupeň. Nedostatkem mladých porostů je oslabena evapotranspirace lesních porostů a naopak hrozí značné potenciální ohrožení větrnými kalamitami, právě díky nadnormální ploše 7 a 8 VS. Další významnou charakteristikou lesních poměrů je Stupeň přirozenosti porostů. Jde o základní ukazatel pro vyjádření potenciálních schopností lesních porostů ovlivňovat hydrickou a půdoochrannou funkci. Vychází se s předpokladu, že lesní porosty (nejvyšší forma vegetace – klimax) na úrovni potenciální přírodní vegetace mají tento potenciál nejvyšší, a naopak čím více se od ní vzdalují, tím je nižší. Vyhodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů (porovnání stávající druhové skladby ke skladbě na úrovni potenciální přírodní vegetace) v následujícím rozlišení: stupeň 0 1 2 3 4 5 6 index přirozenosti ≤0 1 - 10 11- 30 31 - 50 51 - 70 71 - 90 ≥91 klasifikace druhové skladby introdukce a druhově nevhodné převážně druhově nevhodné spíše druhově vhodné kulturní - druhově vhodná spíše přirozená přirozená blízká Přirozená Obrázek CH 7: Stupeň přirozenosti lesních porostů - Horní a střední Labe 35 30 index 25 20 % 15 10 % 0 1 2 3 4 5 5 24 33 15 8 12 6 4 5 0 0 1 2 3 4 5 6 index Převládají porosty druhově nevhodné (62 %) a kulturní (15 %), pouze zbývajících 24% lesa je plně polyfunkční. Z provedených analýz vyplývá, že druhová skladba povodí je ve vztahu k potenciálu přírodní vegetace nepříznivá. Tento ukazatel v podstatě vypovídá o nízké ekologické stabilitě lesních porostů a následným podmíněným plněním funkcí lesa Stupeň přirozenosti lze po dokončení digitalizace porostního detailu (rok 2005) vyjádřit v mapové dokumentaci. 15 Obrázek CH8: Lesní vegetační stupně 16 Obrázek CH9: Ekologické řady 17 Obrázek CH10: Pásma ohrožení imisemi 18 1.5.3. Funkce lesa Produkční podmínky lesů jsou průměrné, převažuje podíl kyselé trofické řady. Pro plnění funkcí lesa je limitující zdravotní stav, který se zároveň podílí na stupni ekologické stability lesů. Ta vzhledem k nepříznivému stupni přirozenosti je na nízké až průměrné úrovni. Konkrétně to znamená značné ohrožení lesních porostů kalamitami a značné oslabení polyfunkčnosti lesa. Nezanedbatelný je též podíl náhradních porostů na bývalých imisních holinách v horských polohách. Níže uvedené tabulky vyjadřují míru poškození lesních porostů (i) větrem a zvěří a (ii) imisemi: ha Větrné polomy Poškození zvěří plošné rozptýlené CELKEM plošné rozptýlené CELKEM % 6561,12 784,14 7345,26 90858,16 7200,37 98058,53 1,58 0,20 1,78 21,9 1,7 23,6 Vážným problémem je poškození lesních porostů zvěří (okus, ohryz a loupání) s podílem téměř 24%. Tento stav negativně ovlivňuje ekologickou stabilitu lesa a plnění funkcí lesa. PASMO POŠKOZENÍ A B C Celkem Celkem ha 6991,76 23729,01 183793,79 214514,57 % 1,68 5,71 44,22 51,61 Podíl imisního pásma C s 51,61 % plochy je koncentrováno do nižších a středních vyšších poloh. Extrémní zatížení A a B je koncentrováno do horských poloh. V souvislosti s charakteristikami lesů v povodí je rozhodující hodnocení hydrické a půdoochranné funkce. Metodicky je čerpáno z materiálu Macků, J. (2000): Systém komplexního hodnocení lesních půd in.: Systém komplexního hodnocení půd, projekt VaV 640/3/99, AOPAK ČR, 2000. V rámci této studie – požadavek na informativní charakter- je provedeno hodnocení pouze rámcové (po dokončení digitalizace porostního detailu v roce 2005, lze doložit exaktní data v mapové dokumentaci): • hydrická funkce lesa představuje vliv lesa na složky oběhu vody a její kvalitu. Funkční kritéria jsou zastoupeny hodnocením typu vodního režimu, hydraulické vodivosti půd, retenční vodní kapacity s vazbou na granulometrické vlastnosti. Na základě uvedených charakteristik lesních ekosystémů lze konstatovat, že na úrovni potenciálních možností je potenciál hydrické funkce vysoký, vzhledem k současné druhové skladbě a zdravotnímu ohrožení však jen spíše průměrný. • půdoochranná funkce představuje schopnost odolnosti lesních půd, resp. lesního ekotopu k těžebně-dopravní erozi definované jako objem půdy přemístěné při těžbě a soustřeďování dřeva působením dopravního prostředku, jejich nákladu a soustředěného odtoku. Kritéria vyhodnocení této funkce se opírají o klasifikaci terénního a technologického typu, erozního faktoru, erodovatelnosti a únosnosti půd. Potenciální odolnost půd je sice vysoká, ale reálná vzhledem ke stavu lesních porostů spíše jen průměrná. Závěrem posouzení lesních poměrů pro oblast povodí Horního a středního Labe lze konstatovat, že celková lesnatost povodí je s 28,9 % plochy lesa je mírně pod celostátním průměrem. Prostorově je fragmentace lesů nevyrovnaná. Souvislé komplexy lesů jsou převážně v horských a podhorských polohách. V luhu Polabí je fragmentace lesů podstatně menší. Zde lze doporučit např. v rámci zalesňování zemědělských půd zvýšit podíl plochy 19 lesů. Konkrétně by bylo vhodné uplatnit realizaci lokálního územního systému ekologické stability. Zejména se doporučuje uplatnění ochranných lesních pásů v souvislosti se snížením větrné eroze. Pro plnění funkcí lesa je limitující stupeň ekologické stability lesních ekosystémů. Na základě analýz stupně přirozenosti, věkové struktury a zdravotního stavu porostů není tento stav příznivý a lze konstatovat, že schopnost porostů vyrovnat se s extrémními situacemi je nízká. Varující je rovněž značné plošné poškození lesních porostů zvěří (9%). Postupná navrhovaná změna druhové skladby se bez důsledné redukce spárkaté zvěře neobejde. Ke zlepšení úrovně ekologické stability lesa přispívá významně i věková (výšková) diferenciace lesních porostů. K té lze směřovat podrostním a maloplošným způsobem hospodaření. Ideálním stavem je bohatě strukturovaný les, pro který je typická prostorová struktura etáží lesního porostu. Pro zvýšení hydrické a protierozní funkce lesních porostů vyplývají následující zásady hospodaření: • u stávajících porostů lesa věkových tříd, výchovou zachovávat plný zápoj (včetně podružného porostu), aby půdní povrch byl neustále zastíněn; teprve ve fázi obnovy odstranit podružný porost s cílem maximálního uplatnění přirozené obnovy, • v horských oblastech je limitující podmínkou zachování podstaty lesa, náhradní porosty břízy a exotů smrku jsou pouze schopny vytvořit podmínky pro založení funkčních porostů z vhodných ekotypů dřevin, patrný je i výskyt změněných pseudozonálních společenstev (smrk postrádá vitalitu, naproti tomu buk roste), • druhým neméně důležitým opatřením je uplatnění šetrných technologií ve smyslu minimálního poškození půdního profilu; z hydrického hlediska je neporušenost půdního profilu a zachování vlastností lesní půdy preferovanou záležitostí. Preventivní opatření by mělo směřovat k dodržování technologické kázně, resp. asanačních opatření po těžební činnosti vůči strženému nadložnímu humusu. To vyžaduje značnou náročnost na těžebně-dopravní technologie. Konkrétně to znamená optimalizaci dopravní sítě a preferenci sezónních těžebních prací (tj. mimo vegetační období, především na zmrzlé půdě a sněhové pokrývce) s cílem minimalizace porušení nadložního humusu. 1.6. Klimatické poměry Povodí Horního a středního Labe leží v mírném klimatickém pásu severní polokoule s pravidelným střídáním čtyř ročních období. Klima určuje tvar území, jeho geomorfologická pestrost a poloha na okraji území s oceánským vlivem. Převážná část území (asi 86 %) má průměrné roční teploty vyšší než 6°C. V horských a vrchovinných oblastech jsou průměrné roční teploty nižší než 5°C, v Krkonoších, Jizerských a Orlických horách je roční průměr pod 4°C. Průměrná teplota v celém povodí je 7,5°C. Srážky jsou v povodí Horního a středního Labe rozmístěny velmi nerovnoměrně. Jejich množství je ovlivněno nadmořskou výškou a orografickým členěním. Průměr v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších partiích Jizerských hor a Krkonoš dosahuje roční průměr až 1400 mm, v Orlických horách se pohybuje v intervalu 1000 – 1200 mm. Naopak ve středním Polabí je roční průměr srážek do 600 mm. Průměrná hodnota výparu z vodní hladiny je v povodí Horního a středního Labe vypočtena na 534 mm. Rozdělení průměrných teplot, srážek a výparu podle jednotlivých dílčích povodí uvádí tabulka CH2. 20 Tabulka CH2: Průměrné teploty, srážky a výpar v dílčích povodích Horní Labe Orlice Střední Labe 1 Střední Labe 2 Střední Labe 3 Lužická Nisa Horní a střední Labe celkem průměrné teploty ve °C (1961 – 1990) 6,6 7,1 7,8 8,3 7,4 6,8 7,5 průměrné srážky v mm (1961 – 1990) 832,0 753,7 633,2 607,5 742,4 849,8 705,0 průměrný výpar z vodní hladiny v mm (1992 – 2002) 501,0 538,0 589,0 565,0 531,0 508,0 534,0 1.7. Sídelní struktura Údaje o obcích a obyvatelstvu byly čerpány z výsledků Sčítání lidí, domů a bytů 2001, které provedl Český statistický úřad 1.3.2001. V oblasti povodí Horního a středního Labe žije 1 740 tis. obyvatel v 1 443 obcích. Rozložení lidských sídel vykazuje velké místní rozdíly. Největší soustředění obyvatel je v linii Náchod – Hradec Králové – Pardubice – Chrudim, v území podél středního Labe až do Mělníka a v aglomeraci Liberec – Jablonec n.N. V těchto místech také leží tři největší města s více než 90 tisíci obyvateli – Liberec, Hradec Králové a Pardubice. Naopak nejméně osídlené jsou horské partie při severní a severovýchodní hranicí povodí, oblast Českomoravské vrchoviny při jižní hranici povodí a oblast mezi Jičínem a Mladou Boleslaví, kde je sídelní struktura rozdrobená. Obecně pro celou Českou republiku platí, že více než polovina obcí má méně než 400 obyvatel (v oblastí povodí Horního a středního Labe 54%). Dominují zde tedy obce velmi malé, které jsou ze správního hlediska vnímány jako problematické. V obcích do 500 obyvatel žije v oblasti povodí Horního a středního Labe 12,7% obyvatelstva, což je více, než činí průměr za celou Českou republiku (8,4 %). Počet obcí a počet obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích sídel v oblasti povodí Horního a středního Labe je uveden v tabulce CH3. Tabulka CH3: Přehled osídlení obcí Kategorie (počet obyvatel) <500 500 – 999 1000 – 1999 2000 – 4999 5000 – 9999 10000 a více celkem počet obcí 909 299 114 62 32 27 1443 % 63,0 20,7 7,9 4,3 2,2 1,9 100,0 počet obyvatel 221016 206210 159053 194672 227643 731173 1739767 % 12,7 11,9 9,1 11,2 13,1 42,0 100,0 výměra (km2) 5616 3375 1938 1349 836 1068 14182 % 39,6 23,8 13,7 9,5 5,9 7,5 100,0 V oblasti povodí Horního a středního Labe se vyskytuje sezónní migrace související s rekreací, která se odráží v nerovnoměrné potřebě zásobení vodou a likvidace odpadních vod v různých obdobích roku. V zimní sezóně se výrazně zvyšuje počet obyvatel v rekreačních střediscích v Krkonoších, Jizerských a Orlických horách. Jedná se zejména o obce Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Malá Úpa, Strážné, Vrchlabí, Janské Lázně, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Bedřichov, Desná, Deštné v O.h., Říčky, Rokytnice v O.h. Lůžkové kapacity v těchto místech převyšují počet trvale bydlících obyvatel až desetinásobně. V létě se kromě zmíněných horských středisek, která nebývají plně vytížena, zvýší počet obyvatel v okolí vodních ploch. V oblasti povodí Horního a středního Labe jsou nejoblíbenějšími středisky letní rekreace okolí nádrží Rozkoš, Seč a Pastviny, rybník Velký Vřešťov, rybník Řeka u 21 Starého Ranska, Jinolické rybníky, Branžež – Nová Ves, Sedmihorky a další místa v Českém ráji. 1.8. Hospodářské využití území Informace pro přehled hospodářského využití území povodí Horního a středního Labe byly získány především z koncepcí rozvoje jednotlivých krajů a od krajských úřadů. Mezi významné podniky v dílčím povodí Horní Labe patří například RUBENA, a.s. Hradec Králové; ATAS elektromotory Náchod, a.s.; TIBA, a.s. Dvůr Králové n.L.; JUTA, a.s. Dvůr Králové n.L.; Infineon Technologies Trutnov s.r.o.; Avon Automotive, a.s. Rudník. V dílčím povodí Orlice jsou významnými podniky zejména Integral Vrchovina, a.s. Choceň; Perla, bavlnářské závody, a.s. Ústí n.O.; Rieter CZ a.s., Ústí n.O.; OEZ, s.r.o. Letohrad; Dobrušské strojírny, a.s.; ESAB Vamberk, s.r.o. V dílčím povodí Střední Labe 1 patří mezi významné podniky Aliachem a.s., Pardubice; FOXCONN CZ s.r.o., Pardubice; KIEKERT-CS, s.r.o. Pardubice; Saint-Gobain Vertex, a.s. Litomyšl; KAROSA a.s. Vysoké Mýto; Východočeská energetika, a.s. Hradec Králové; PETROF s.r.o. Hradec Králové; ARROW International CR, a.s. Hradec Králové; NATE, a.s., Chotěboř; TENEZ, a.s., Chotěboř; Chotěbořské strojírny a služby, a.s., Chotěboř; GCE, s.r.o., Chotěboř; Interlignum, a.s., Chotěboř; Intermont, s.r.o., Krucemburk; ALKA HOLDING, spol. s r.o., Chotěboř; Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o., Ždírec nad Doubravou. Průmyslové zóny jsou umístěny v Pardubicích – Starých Čívicích, v Chrudimi, Chotěboři a Ždírci nad Doubravou a svobodné celní pásmo Free Zone v Pardubicích. V dílčím povodí Střední Labe 2 patří mezi významné podniky například TPCA Czech, s.r.o., Kolín; MILETA, a.s. Hořice; AGS Jičín, a.s.; Continental Teves Czech Rep., s.r.o., Jičín. Nacházejí se zde průmyslové zóny Kolín – Ovčáry, Milovice – letiště Boží Dar, Milovice – Topolová ul., Nymburk – sever, Nymburk – jih, Lysá n.L. – východ, Kutná Hora – Na Rovinách – ČKD, Mstětice. V dílčím povodí Střední Labe 3 se nacházejí významné podniky ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav; SPOLANA a.s., Neratovice; PAL International a.s., Praha – Kbely; LOM Praha s.p., odštěpný závod Praha – Kbely; Výzkumný a zkušební letecký ústav, Praha – Letňany; LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o. Praha – Letňany; DAEWOO AVIA Praha – Letňany; Železnobrodské sklo, a.s., Železný Brod; Cutisin, s.r.o., Jilemnice; Ornela, a.s., Zásada; Seba T, a.s. Tanvald; Elitex OK s.r.o., Jablonec n.J.; Technolen technický textil, a.s., Lomnice n.Pop.; Hybler, s.r.o., Semily a průmyslové zóny v Turnově, Bakově n.J., Brandýse n.L.-Staré Boleslavi a v Kosmonosích u dálnice. V dílčím povodí Lužické Nisy patří mezi významné podniky VEBA, Textilní závody, a.s. Broumov; Preciosa, a.s., Jablonec n.N.; Bižuterie Česká Mincovna, a.s., Jablonec n.N.; ABB s.r.o., Elektro-Praga, Jablonec n.N.; Slévárna Liberec, a.s.; Severochema Liberec. Dále se zde nacházejí průmyslové zóny Liberec – jih, Liberec – Ostašov a Jablonec n.N. Z hlediska dopravní infrastruktury se vyskytují v oblasti povodí Horního a středního Labe velké místní rozdíly. Zatímco města ležící na hlavních dopravních tazích mají dopravní obslužnost velmi dobrou, rozsáhlé venkovské a podhorské oblasti jsou závislé na silnicích II. a III. třídy, často ve špatném stavu. Velmi špatně dopravně napojena je oblast Broumovského výběžku. V následujícím výčtu uvádíme všechny dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které se v oblasti povodí nacházejí. Dálnice D8 Praha – Ústí n.L. (pouze okrajově) D11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové Rychlostní komunikace 22 R 10 R 35 Praha – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – Turnov Liberec – Hradec Králové – Olomouc Silnice 1. třídy I/2 Říčany – Kostelec n. Č. l. – Kutná Hora – Pardubice I/10 Turnov – Tanvald – hraniční přechod Harrachov I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Žamberk – Jablonné n.O. I/12 Úvaly – Český Brod – Kolín I/13 Liberec – Frýdlant – hraniční přechod Habartice I/14 Liberec – Vrchlabí – Trutnov – Náchod – Rychnov n.Kn. – Česká Třebová I/16 Mělník – Mladá Boleslav – Jičín – Trutnov – hraniční přechod Královec I/17 Čáslav – Heřmanův Městec – Chrudim – Vysoké Mýto I/32 Poděbrady – Kopidlno – Jičín I/33 Hradec Králové – Jaroměř - Náchod I/34 České Budějovice - Jindřichův Hradec – Havlíčkův Brod – Hlinsko - Svitavy I/35 Liberec – Jičín – Svitavy – Olomouc I/36 Pardubice – Holice I/37 Brno – Žďár n.S. - Ždírec n. D. – Chrudim – Pardubice - Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov I/38 Kutná Hora – Kolín – Poděbrady – Nymburk – Mladá Boleslav I/65 Rádelský Mlýn – Jablonec n.N. Mezi nejvýznamnější železniční tratě v povodí Horního a středního Labe patří: Praha – Pardubice – Česká Třebová - Brno Mělník – Nymburk – Kolín – Čáslav Praha – Neratovice – Mladá Boleslav – Turnov Turnov –Liberec – Frýdlant – Zawidóv Liberec – Hrádek n.N. – Zittau Velký Osek – Chlumec n.C. – Hradec Králové – Týniště n.O. – Lichkov Liberec – Turnov – Stará Paka – Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice – Chrudim – Havlíčkův Brod Turnov – Jičín – Hořice – Hradec Králové Nymburk – Kopidlno – Jičín Praha – Kolín – Kutná Hora – Čáslav – Havlíčkův Brod Z hlediska vodní dopravy se v povodí Horního a středního Labe se nachází pouze labská vodní cesta z Mělníka do Chvaletic, připravováno je její prodloužení do Pardubic. Je zařazena do transevropské sítě vodních cest kategorie E. Pro leteckou dopravu je možné využít veřejná mezinárodní letiště v Mnichově Hradišti, Pardubicích a Liberci a řadu veřejných vnitrostátních letišť, např. v Hradci Králové, Hodkovicích nad Mohelkou, Jaroměři, Dvoře Králové n.L., Hořicích, Letňanech, Mladé Boleslavi, Počátkách, Ústí n.O., České Třebové, Chrudimi, Skutči, Podhořanech u Ronova, Vysokém Mýtě, Žamberku, Jičíně, Broumově. Dále se v oblasti povodí nacházejí vojenská letiště Kbely, Čáslav a Milovice Boží Dar. 1.9. Využití plochy povodí Hodnocení užívání plochy oblasti povodí vycházelo z databáze evropského projektu CORINE Land Cover (CLC), s harmonizovanou klasifikací typů užívání území. Hodnocení bylo zaměřeno na nejvýznamnějších kategorií využití území v celé oblasti povodí Horního a středního Labe a v 6 dílčích povodích. Mezi sledované kategorie patřily (v závorce 23 je uvedena barva použitá v diagramech): uměle přetvořené povrchy (červená), doly, skládky a staveniště (černá), orná půda a trvalé plodiny (žlutá), travní porosty a smíšené zemědělské oblasti (oranžová), lesy (tmavě zelená). Zastoupení jednotlivých kategorií využití území znázorňuje diagram a data jsou pro přehlednost uvedena také v tabulce CH4. Obrázek CH 11: Využití území v oblasti povodí Horního a středního Labe 100% 80% 60% 40% 20% 0% Horní a střední Labe celkem Horní Labe Orlice Střední Labe 1 Střední Labe 2 Střední Lužická Labe 3 Nisa Tabulka CH4: Využití území v dílčích povodích oblasti povodí Horního a středního Labe (v procentech plochy dílčího povodí) Horní a střední Labe celkem 5,4 0,1 51,6 12,9 29,5 Horní Labe 5,3 0,1 41,9 15,2 37,2 Orlice 4,3 0,1 42,6 14,3 38,7 Střední Labe 1 5,3 0,2 57,1 12,5 24,5 Střední Labe 2 5,8 0,1 65,6 9,6 18,5 Střední Labe 3 5,7 0,1 46,1 14,4 33,3 Lužická Nisa 7,0 0,1 33,7 15,8 43,4 Jak z diagramu, tak i z tabulky je patrné, že největší rozdíly mezi dílčími povodími jsou v rozloze orné půdy a trvalých plodin a dále pak v rozloze lesní půdy. Pokud jde o rozlohu orné půdy a trvalých plodin, lze v porovnání s průměrnou rozlohou orné půdy v ČR konstatovat, že kromě dílčího povodí Lužické Nisy je zbývajících pět povodí nad národním průměrem (42%, zdroj Statistická ročenka, 2002). Míra zalesnění převyšuje národní průměr (33%, zdroj Statistická ročenka, 2002) ve čtyřech dílčích povodích. Rozloha trvalých 24 travních porostů je mírně nad národním průměrem (12% zdroj Statistická ročenka, 2002) v pěti dílčích povodích. 1.10. Kulturně historické a technické památky Kulturně historické a technické památky v povodí Horního a středního Labe byly vybrány podle seznamů Národního památkového ústavu. Z evidence NPÚ není možno rozlišit, zda má památka nějaký vztah k vodnímu toku, povodí nebo záplavovému území. Z kategorie nemovitých památek byl proto proveden výběr vyhledavačem podle klíčových slov: most, mlýn, hamr, jez, vodní, břeh/břež, náhon, strouha/struha, přehrada, štola, kanál, akvadukt, regulace, hráz, vodovod, zdymadlo. Z ostatních kategorií památek (světové kulturní dědictví, národní kulturní památky, archeologické památkové rezervace, ostatní památkové rezervace, městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, krajinné památkové zóny, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny) byly vybrány všechny ležící na území povodí. Takto vytvořené seznamy byly ještě upřesněny ve spolupráci s jednotlivými kraji. Na závěr byl každé položce přiřazen tok, na němž nebo v jehož blízkosti leží a ČHP 3. řádu a seznam byl setříděn. Tímto způsobem jsme došli k počtu 423 v kategorii nemovitých památek a 101 v kategorii ostatních. Počty památek v dílčích povodích a jejich subpovodích jsou uvedeny v tabulce. Tabulka CH5: Počet památek v dílčích povodích a jejich subpovodích Dílčí povodí Horní Labe Orlice Střední Labe 1 Střední Labe 2 Střední Labe 3 Lužická Nisa čhp 1-01-01 1-01-02 1-01-03 1-01-04 1-02-01 1-02-02 1-02-03 1-03-01 1-03-02 1-03-03 1-03-04 1-03-05 1-04-01 1-04-02 1-04-03 1-04-04 1-04-05 1-04-06 1-04-07 1-05-01 1-05-02 1-05-03 1-05-04 2-04-03 2-04-05 2-04-06 2-04-07 2-04-09 2-04-10 nemovité památky 12 13 2 6 15 28 6 11 19 77 56 10 8 5 4 2 3 5 1 17 21 2 9 3 0 0 45 1 42 ostatní památky 8 3 7 4 3 6 4 0 6 11 4 1 0 7 1 3 1 0 0 6 11 1 6 3 0 0 3 0 2 Seznam památek v obou kategoriích je zařazen v příloze v tabulce CH6, CH7. Tento seznam není úplný, protože dostupné podklady jsou z hlediska návaznosti na vodní toky nepostačující. Kromě toho i seznam památek vedený Národním památkovým ústavem je 25 soubor, který se postupně obměňuje (např. u některých památek může dojít ke zrušení jejich zákonné ochrany, jiné památky naopak tento status získávají). 1.11. Chráněná území ochrany přírody Chráněná území ochrany přírody jsou v České republice definována podle zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona 218/2004 Sb.). Jedná se o dva systémy chráněných území - zvláště chráněná území a území soustavy Natura 2000. A) Zvláště chráněná území se dělí do šesti kategorií: a) národní parky b) chráněné krajinné oblasti c) národní přírodní rezervace d) přírodní rezervace e) národní přírodní památky f) přírodní památky. V povodí Horního a středního Labe se nachází Krkonošský národní park, chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Český ráj, Jizerské hory, Orlické hory, Železné hory, částečně Žďárské vrchy, Lužické hory a okrajově do území zasahuje Kokořínsko. Samostatnou kategorií chráněných území jsou přírodní parky. Na území povodí Horního a středního Labe se nachází 21 přírodních parků, z toho nejvýznamnější jsou přírodní parky Orlice, Divoká Orlice, Ještěd, Maloskalsko, Hrádeček, Sýkornice, Chlum, Jabkenicko, Kersko a Suchý vrch – Buková hora. Počet zvláště chráněných území v jednotlivých kategoriích ležících v povodí Horního a středního Labe, jejich rozloha a podíl z celkové výměry těchto území v ČR jsou uvedeny v tabulce CH 8. Tabulka CH8: Počet a rozloha zvláště chráněných území Kategorie Národní parky Chráněné krajinné oblasti Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Národní přírodní památky Přírodní památky Přírodní parky počet v povodí 1 8 15 129 15 187 21 celková rozloha (km2) 550,5 1973 70,96 75,14 5,64 98,52 468,2 procento 3,7 13,4 0,5 0,5 0,04 0,7 3,2 Na území Horního a středního Labe se celkem nachází 376 chráněných území o celkové rozloze 3241,96 km2 , což představuje 22 % celkové plochy oblasti povodí. Zvláště chráněná území, která zajišťují ochranu a zachování stanovišť a druhů přímo závislých na vodě, jsou zahrnuta do Registru chráněných území dle čl. 6 a přílohy IV Směrnice 2000/60/ES a jsou podrobně popsána v této zprávě v kap. 5.5.2. Zvláště chráněná území. B) Natura 2000 je soustava chráněných území evropského významu chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť na území EU. Natura 2000 zahrnuje dvě kategorie chráněných území – evropsky významné lokality určené na základě Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě 26 rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích) a ptačí oblasti určené na základě Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích). Od roku 2000 probíhá na celém území České republiky rozsáhlé mapování. U jednotlivých druhů rostlin a živočichů bylo zjišťováno celkové rozšíření a početnost na lokalitách. U biotopů se zjišťovala rozloha, reprezentativnost (typičnost) a zachovalost. Na základě mapování byl sestaven tzv. návrh seznamu evropsky významných lokalit. V dnešní době probíhá projednávání navržených lokalit a do konce roku 2004 bude sestaven tzv. národní seznam. Evropsky významné lokality, které mají prostřednictvím přítomných druhů nebo stanovišť jednoznačnou vazbu na vody jsou zařazeny do Registru chráněných území dle čl. 6 a přílohy IV Směrnice 2000/60/ES a jsou podrobně popsány v této zprávě v kap. 5.5.1.2. Území pro ochranu stanovišť a druhů. V roce 2000 zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolupráci s Českou společností ornitologickou na přípravě návrhu ptačích oblastí pro Českou republiku. Během tří let byly shromážděny aktuální údaje o početnosti a rozšíření druhů přílohy II směrnice o ptácích. Postupně bylo prověřeno několik desítek navržených lokalit, většina z nich však nesplňovala stanovená odborná kritéria. Výsledkem tříletých snah je návrh ptačích oblastí pro ČR obsahující 41 území o celkové rozloze 7021,94 km2 , který byl v říjnu 2002 předán Ministerstvu životního prostředí. Po projednání s dotčenými subjekty bylo pro oblast povodí Horního a středního Labe navrženo 8 ptačích oblastí o celkové rozloze 728,85 km2, což představuje 4,95 % celkové plochy oblasti povodí. V průběhu roku 2003 byla zahájena druhá fáze vytváření soustavy ptačích oblastí - příprava podkladů pro jejich vyhlášení, které umožnila dlouho očekávaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny (v podobě samostatného zákona č.218/2004 Sb.) platná od dubna roku 2004. Zákon vytvořil ptačí oblast jako novou kategorii chráněného území a stanovil, že ptačí oblasti budou zřizovány nařízeními vlády. Ptačí oblasti s vazbou na vody v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou zařazeny do Registru chráněných území dle čl. 6 a přílohy IV Směrnice 2000/60/ES a jsou podrobně popsány v této zprávě v kap. 5.5.1.1. Ptačí oblasti - SPA. 2. Analýza charakteristik oblasti povodí Labe Úvod se základními citacemi. 2.1. Povrchové vody 2.1.1. Charakterizace typů útvarů povrchových vod Popis postupu charakterizace typů útvarů na národní úrovni, použitá data, Kategorizace vodních útvarů, Stanovení typů pro jednotlivé kategorie, shrnutí výsledků. Vodní útvary povrchových vod byly zařazeny do dvou kategorií - „řeky“ a „jezera“ podle čl. 2(4) a 2(5), resp. kapitoly 1.1. Přílohy II Směrnice 2000/60/ES Evropského Parlamentu a Rady ustavujícíc rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále „Rámcová směrnice“) Všechna „jezera“ jsou silně ovlivněné resp. (výjimečně) umělé vodní útvary. Zpracování typologie vodních útvarů probíhalo současně s jejich vymezováním - zásadně se jedná o typologii vodních útvarů jako celků, nikoliv o typologii jednotlivých toků resp. úseků toků. Zvolenému systému typologie odpovídá podle Přílohy II označení „B“, používá však popisné charakteristiky a jejich meze podle systému „A“, s přidáním jediné doplňující charakteristiky - řádu toku podle Strahlera v uzávěrném profilu vodního útvaru pro „řeky“ a průměrné doby zdržení pro „jezera“. Další doplnění vychází z toho, že většina vodních útvarů 27 spadá do pásma nadmořských výšek 200-800 m. Bylo proto provedeno rozdělení na dvě pásma - 200-500 a 500-800 m n.m. Pro jednotlivé vodní útvary byly zpracovány popisné charakteristiky uvedené v příloze II, 1.2.1 a 1.2.2 Rámcové směrnice a vodní útvary byly rozděleny do příslušných typů. Typ je určen číselným kódem podle hodnot jednotlivých popisných charakteristik (deskriptorů), v pořadí uvedeném v Příloze II, kap. 1.2.1 a 1.2.2: Kategorie: Ekoregion: Typ Maďarská nížina (11) Karpaty (10) Řeka Kategorie: Východní plošiny (16) Centrální vysočina (9) Karpaty (10) Východní plošiny (16) Centrální vysočina (9) Geologie: kód Typ kód Typ kód 1 <200 1 křemitý 1 2 200-500 2 vápnitý 2 3 500-800 3 4 >800 4 Nadmořská výška hladina (m): Ekoregion: Typ Maďarská nížina (11) Jezero Nadmořská výška uzávěrný profil (m): Geologie: kód Typ kód Typ kód 1 <200 1 křemitý 1 2 200-500 2 vápnitý 2 3 500-800 3 4 >800 4 28 Plocha povodí (km2): Typ <100 100 1000 100010000 >1000 0 Řád toku uzávěrný profil: kód Řád kód 1 4 4 2 5 5 3 6 6 4 7 7 8 8 Plocha hladiny 2 (km ): Typ Průměrná hloubka (m): Průměrná doba zdržení -(dny): kód Typ kód Typ kód 0,5-1 1 <3 1 5-10 1 1 - 10 2 3-15 2 10-365 2 10-100 3 >15 3 >365 3 Mapa G3: Vodní útvary povrchových vod - kategorie 2.1.2. Typově specifické referenční podmínky a maximální ekologický potenciál Popis postupu na národní úrovni a aktuální stav, metodika stanovení referenčních podmínek pro typy nebo skupiny typů vodních útvarů Základem stanovování typově specifických referenčních podmínek je úvaha, že v hustě osídlené krajině je nutno stanovit standard změn na přiměřené historické úrovni, tj. zhruba k roku 1848, kdy zemědělství odpovídalo dnešním rozlohám a významné změny hydromorfologických charakteristik toků a jejich znečišťování byly v počátcích. Typově referenční podmínky budou stanoveny pro ty typy vodních útvarů, které budou obsahovat minimálně 5 vodních útvarů. Pro vodní útvary, zařazené do „vzácných“ typů budou hledána řešení v připojení k nejbližšímu typu (skupiny typů), pro toky řádu 7-8 dle Strahlera se předpokládá vytvoření společného typu, pro který bude nutno hledat typově referenční podmínky odbornou úvahou pro jednotlivé vodní útvary. Po vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v kategorii „řeka“ budou podobným způsobem odvozovány podmínky maximálního ekologického potenciálu. Základem je určení vztahu takového útvaru ke kategorii povrchových vod, která je nejblíže příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému vodnímu útvaru, a k příslušného typu vodního útvaru v rámci této kategorie. Vodní útvary v kategorii „jezero“ jsou všechny identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Stanovení maximálního ekologického potenciálu zde nemá oporu v žádném neovlivněném systému podobného morfologického typu, od kterého by bylo možné odvodit míru odchylky pro příslušné deskriptory, a tedy i představu o mezích dobrého ekologického 29 potenciálu. To bude řešeno na úrovni expertního posudku podle kapitoly 1.3 Přílohy II Rámcové směrnice, s respektováním příslušných typů, které budou sdruženy do skupin typů. Souběžně probíhá příprava Registru kalibrační sítě vzorových lokalit (podle kap. 1.4.1 Přílohy V Rámcové směrnice), který přinese podklady pro stanovení horní a dolní hranice ekologického stavu pro vodní útvary kategorie „řeka“. Pro kategorie „jezero“ je systém zaměřen výhradně na přirozená jezera, čili pro řešení v ČR nebude použitelný. Pro vodní útvary „řeky“ lze počítat se zpracováním typově referenčních podmínek pro tyto typy vodních útvarů (není zahrnut předpoklad, že budou prohlášeny za silně ovlivněné vodní útvary). Oblast povodí: Horního a středního Labe TYPOLOGIE vodních útvarů tekoucích vod podle: VUV „A“ typ počet 42114 69 42124 14 42125 19 43114 16 42214 26 42126 10 42136 3 41114 2 42137 4 41124 4 41125 2 41214 5 42115 2 42224 4 42225 7 44114 1 41224 2 43115 2 43124 1 41136 1 počet útvarů 194 % útvarů 92,4 počet typů 20 Celkový počet útvarů: 210 Celkový počet typů: 29 V oblasti povodí Horního a středního Labe se celkem nachází 210 vodních útvarů v kategorii tekoucích vod. Z toho 194 vodních útvarů (92,4 %) náleží mezi typy, jež v Oblasti povodí Labe představují typy s více než pěti vodními útvary z celkového počtu 600 vodních útvarů tekoucích vod. Ostatní typy lze považovat za výrazně minoritní. Je tedy předpoklad nalezení vodních útvarů s ekologickým stavem blízkým Vysokému ekologickému stavu (HES), tedy představujících typově referenční podmínky. Minoritní typy vodních útvarů zahrnují především vodní útvary na tocích řádu 6 – 8 dle Strahlera, u kterých je vysoká pravděpodobnost, že budou vyhlášeny za silně ovlivněné vodní útvary (HMWB). 30 Stanovení typově referenčních podmínek je plánováno na období od roku 2005. Pro vodní útvary 4. řádu a 5. řádu se předpokládá v typech obsahujících více než 5 vodních útvarů nalezení konkrétních vodních útvarů, které budou vyhlášeny jako typově referenční. Pro toky vyššího řádu se předpokládá významný podíl odborného posouzení podle čl. 1.3 Přílohy V. Rámcové směrnice. Vlastní práce mohou být zahájeny až po uzavření prvního určení silně ovlivněných vodních útvarů. Ty totiž samozřejmě nelze zahrnout do sumy tvarů kandidujícím na typově referenční, a budou muset být pro tento účel vyjmuty z příslušných typů. Typologie tedy bude v průběhu stanovení typově referenčních podmínek ještě upravována. Stanovení maximálního ekologického potenciálu může být rovněž provedeno až po uzavření prvního určení silně ovlivněných vodních útvarů. To je provedeno na základě posouzení současného stavu hydromorfologických charakteristik vodních útvarů (viz kapitola 2.1.4). Jako další krok musí být v souladu s článkem 4 (3) definováno k jakému účelu byl původní vodní útvar ovlivněn až na úroveň HMWB, včetně jeho charakteristik, které byly změněny v rozsahu nezbytném pro tento účel. Pak může následovat stanovení maximálního ekologického potenciálu a příslušné odchylky. Pro tekoucí vody je obecným rysem tohoto ovlivnění změna hydromorfologických charakteristik, obdobná zvýšení řádu toku. 2.1.3. Referenční síť pro typy vodních útvarů odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu Popis postupu na národní úrovni a aktuální stav referenční sítě, popis postupů při výběru referenčních lokalit a jejich vztahu k typům nebo skupinám typů vodních útvarů Referenční síť pro typy vodních útvarů odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu je ve stadiu výstavby. K dispozici je rozdělení vodních útvarů tekoucích i stojatých vod do typů založené na popisných charakteristikách doplněného systému „A“, který je proto zásadně označován jako „B“, podle kapitoly 2.1.2 Přílohy II Rámcové směrnice. Tekoucí vody: Pro vodní útvary tekoucích vod bylo toto rozdělení do typů v roce 2003 ověřováno prostřednictvím biotických charakteristik (ověření „bottom up“) - analýzou společenstev makrozoobenthosu. Byl vyhodnocen soubor dostatečně podrobných dat reprezentujících 137 vodních útvarů, zařazených do 43 teoretických typů, které sumárně pokrývají 85% území ČR. Typologie byla i po biologickém ověření shledána vyhovující, s tím, že příslušnost k povodí je významnější než příslušnost k ekoregionu, a není nutno dělit kategorii nadmořské výšky 200-800 m. V Oblasti povodí Labe bude nutno rozdělit tři velké typy (42114, 42124, 42125, pokrývající 45% území ČR) na podskupiny. Vzácné typy, obsahující nízký počet vodních útvarů, jsou sdružovány do skupin. Stojaté vody: 77% vodních útvarů (všechny jsou HMWB popř. AWB) je pracovně zařazeno do tří skupin typů, kde určující charakteristikou je průměrná hloubka (ekoregion a plocha hladiny nejsou podstatné). Tím jsou morfologicky vyděleny nádrže rybničního typu a údolní nádrže - středně hluboké a hluboké. V těchto skupinách budou hledány charakteristiky umožňující zobecnění maximálního ekologického potenciálu, při respektování článku 4(3) Rámcové směrnice, tj. určení změn nezbytných pro účel změny na HMWB a odchylku změn, které nejsou s účelem této změny nezbytně spojeny. V tomto případě nebyla použita doplňující popisná charakteristika průměrná doba zdržení, protože všechny tyto vodní útvary mají průměrnou dobu zdržení vyšší než 5 dnů. WB Jezera KÓD TYPU 42121 42111 42112 Oblast povodí: LABE 13 5 4 DUNAJ 1 0 4 ODRA 0 0 0 celk.: 14 5 8 31 NADM.VÝŠ KA 200-500 200-500 200-500 GEO SIL SIL SIL PRŮM. HLOUBK PLOCHA A 1 - 10 <3 0,5 -1 <3 0,5 -1 3-15 43112 42122 43122 43123 42123 42133 4 4 4 5 1 4 2 2 0 0 3 0 0 1 0 1 0 0 6 7 4 6 4 4 WB 44 12 2 58 % 88 70 25 77 500-800 200-500 500-800 500-800 200-500 200-500 SIL SIL SIL SIL SIL SIL 0,5 -1 1 - 10 1 - 10 1 - 10 1 - 10 10 -100 3-15 3-15 3-15 >15 >15 >15 Takto zvolené skupiny typů zahrnují v Oblasti povodí Labe 88% vodních útvarů stojatých vod. Pro zbývající typy budou podmínky maximálního ekologického potenciálu stanoveny odborným posouzením. Pro oblast povodí Horního a středního Labe bylo celkem vymezeno 11 vodních útvarů v kategorii stojaté vody. Těchto 11 vodních útvarů bylo zařazeno do 9 typů. 2.1.4. Vymezení útvarů povrchových vod Popis postupu vymezení útvarů povrchových vod v členění podle kategorií, kritéria vymezení, shrnutí a komentář výsledků Základem postupu při vymezování vodních útvarů je Pokyn Společné implementační strategie č. 2 „Vymezování vodních útvarů“. Zásady jsou : Vodní útvar povrchové vody musí představovat oddělený prvek povrchových vod, zahrnující pouze sousedící dílčí prvky a nepřekrývající se s dalšími vodními útvary, který musí být charakterizován v jedné kategorii a v jednom typu. Základním podkladem pro vymezování jsou geografické a hydromorfologické charakteristiky, např. soutok řek je důvodem pro vymezení hranice vodního útvaru. Dalším důvodem po tomto kroku jsou obecně možnosti stanovení environmentálních cílů pro vodní útvar, které mohou v první řadě souviset s působením antropogenních vlivů: Analýza vlivů může vést k určení vodního útvaru jako silně ovlivněného, nebo k jeho rozdělení na části s významně odlišným stavem, s odlišnými vlivy, v souvislosti s hranicemi chráněných území apod. Členské státy mají volnost v rozhodování o koncepci vymezení vodních útvarů, je však třeba vyvarovat se přílišné podrobnosti vedoucí k atomizaci systému vodních útvarů, která vede k nemožnosti stanovit pro ně environmentální cíle v Plánech oblastí povodí. Postup vymezování vodních útvarů proto není uzavřen a bude se vyvíjet až do vyhlášení prvních Plánů oblastí povodí. Obecně přijaté vymezení vodních útvarů vychází z geografického vymezení, do kterého jsou v této fázi zahrnuty prvky vlivů pouze v případě vodních útvarů stojatých vod antropogenního původu (viz dále). V České republice se mohou vyskytovat vodní útvary povrchových vod kategorie „řeka“ nebo „jezero“, nebo útvary identifikované jako vodní útvary povrchových vod umělé nebo silně ovlivněné (viz Příloha II, 1.1 Rámcové směrnice). Vymezení vodních útvarů povrchových vod vychází z následujících zásad/předpokladů: Vzhledem k tomu, že charakterizace vodních útvarů umělých a silně ovlivněných se provede podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému vodnímu útvaru, je začlenění kteréhokoliv vodního útvaru povrchových vod do kategorie řeka nebo jezero zásadní. V České republice existují jen tři významná jezera přirozeného původu, která ovšem (vzhledem k malé velikosti, typu a lokalizaci v chráněných oblastech) není třeba vyhlásit za samostatné vodní útvary a jsou součástí vodních útvarů tekoucích vod. Všechny vyhlášené vodní útvary kategorie „jezero“, tedy splňující obsah článku 2(5) rámcové směrnice, jsou antropogenního původu a budou identifikovány jako silně ovlivněné vodní útvary, případně umělé (pokud nevznikly modifikací úseku toku). Vlastní vymezení vodních útvarů povrchových vod bylo provedeno v několika krocích, spojených s veřejným projednáváním postupných výsledků. Vychází ze zásad Přílohy II 32 Rámcové směrnice a Pokynu (HGWB) pro vymezování vodních útvarů, aplikovaných na model hydrografické sítě ČR, hierarchizovaný členěním podle řádu toku dle Strahlera. Systém, zahrnující vodní útvary povrchových vod tekoucích (“řeky“, se dvěma skupinami útvarů) a povrchových vod stojatých („jezera“, zahrnující stojaté vody) je zpracován na základě postupu vycházejícího z následujících dohodnutých předpokladů: „Řeka“ čili vodní útvar povrchových vod tekoucích zahrnuje všechny vody v ploše vymezené jako povodí nebo mezipovodí, pokud nejsou vymezeny jako samostatný vodní útvar povrchové vody tekoucí (jezero, viz dále). Pro tekoucí vody jsou vymezeny dvě skupiny vodních útvarů: • „Horní“ vodní útvary tekoucích vod jako povodí toku 4. řádu dle Strahlera , tj. veškeré vody v oblasti vymezené rozvodnicí až po přechod toku z řádu 4 na řád 5. • „Dolní“ či průtočné vodní útvary tekoucích vod, vymezené jako všechny vody v mezipovodí toku 5. - 8. řádu Strahlera (změna řádu toku je základním důvodem vymezení dalšího vodního útvaru). „Jezero“ čili vodní útvar stojaté vody je vymezen pro objekty stojaté vody, které mají plochu hladiny větší než 0,5 km2 a průměrnou dobu zdržení > 5 dní, a přerušují říční síť na toku 4. 8. řádu. Tyto objekty jsou vymezeny jako silně ovlivněný vodní útvar. Objekty splňující tyto podmínky, které leží mimo mimo říční síť, resp. na tocích řádu < 4, jsou identifikovány jako umělý vodní útvar (v současné době 2 případy). Ostatní stojaté vody (menší rybníky a zdrže) budou posuzovány jako vliv (pressure) na toku, čili jako součást vodního útvaru tekoucí vody, a hodnocení tohoto útvaru může vést k jeho identifikaci jako silně ovlivněný vodní útvar, ovšem beze změny kategorie. Vodní útvary jsou v ČR vymezeny na hydrologickém základě jako všechny vody v příslušné ploše dané hydrologickým povodím resp. mezipovodím. Základní charakteristikou určující vymezení vodních útvarů povrchových vod je řád toku podle Strahlera. Vodní útvar vymezený na základě řádu toku podle Strahlera se skládá z jednotlivých hydrologických úseků toku, jeho dílčí povodí resp. mezipovodí z jednotlivých hydrologických povodí 4. řádu. Určení řádu toku podle Strahlera a vymezení vodních útvarů a jejich povodí bylo provedeno nad příslušnými geografickými vrstvami Digitální základní vodohospodářské mapy 1:50 000 a nad Strukturálním modelem vodních toků a povodí. Vlastní postup vymezení vodních útvarů tedy obsahuje následující kroky: 1. Základní systém útvarů povrchových vod tekoucích: Dílčí povodí resp. mezipovodí útvaru je definováno prostřednictvím uzávěrných profilů, ve kterých dochází k dále uvedené změně řádu toku podle Strahlera. Uzávěrné profily útvarů byly určeny : Na konci úseků toků 4. a vyššího řádu podle Strahlera, na který navazuje úsek toku vyššího řádu. Na konci úseku toků 6. a vyššího řádu před soutokem s tokem o jeden řád nižším. Na konci úseku toků 8. řádu před soutokem s tokem o 2 řády nižším. 2. Vymezení vodních útvarů povrchových vod stojatých: Výběr stojatých vod (nádrží apod.) splňujících kritéria (plocha hladiny, doba zdržení). Jejich začlenění do systému vodních útvarů v říční síti jako prvků přerušujících vodní útvary tekoucích vod a vymezení dalších vodních útvarů tekoucích vod nad a pod „jezery“, tedy neomezených změnou řádu toku jako prvním kritériem Pokynu pro vymezování vodních útvarů.. 33 Sumárně je v ČR vymezeno 1103 vodních útvarů povrchových vod. V Oblasti povodí Labe bylo vymezeno 650 vodních útvarů, z toho 600 v kategorii „řeka“ a 50 v kategorii „jezero“. Jeden vodní útvar „jezero“ je označen jako umělý, ostatní jako silně ovlivněné vodní útvary. Pro oblast povodí Horního a středního Labe bylo celkově vymezeno 221 vodních útvarů, z toho je 210 vodních útvarů v kategorii „řeka“ a 11 vodních útvarů v kategorii „jezero“. Mapa G4: Vodní útvary povrchových vod - typy Tabulka N1: Typy vodních útvarů povrchových vod v kategorii tekoucí vody Tabulka N2: Vodní útvary povrchových vod v kategorii tekoucí vody Tabulka N3: Typy vodních útvarů povrchových vod v kategorii stojaté vody Tabulka N4: Vodní útvary povrchových vod v kategorii stojaté vody 2.1.5. Určení umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod 2.1.5.1. Úvod Koncepce silně ovlivněných a umělých vodních útvarů byla vytvořena proto, aby umožnila pokračování těch specifikovaných využití, která poskytují značné společenské a ekonomické přínosy, aby však zároveň umožnila změkčit opatření ke zlepšení kvality vody. 34 Pro klasifikaci jako silně ovlivněný nebo umělý vodní útvar je ekologickým cílem “dobrý ekologický potenciál” (GEP) a dobrý chemický stav, který musí být dosažen do roku 2015. GEP je méně přísný cíl než GES („dobrý ekologický stav“), protože připouští úlevy pro ekologické dopady vyplývající z těch fyzických změn, které jsou nutné k podpoře specifikovaného využívání nebo které musí být zachovány, aby byly vyloučeny negativní vlivy na širší životní prostředí. 2.1.5.2. Umělé vodní útvary Z definice dle Rámcové směrnice (Článek 2) se umělým vodním útvarem míní útvar povrchové vody vytvořený činností člověka. Tyto pokyny specifikují umělý vodní útvar jako „útvar povrchové vody, který byl vytvořen na místě, kde před tím vodní útvar nebyl a který nebyl vytvořen přímou fyzickou změnou nebo pohybem nebo přemístěním stávajícího vodního útvaru“. Mohou to být malé rybníky, přítoky nebo strouhy, které nebyly považovány za samostatné a významné prvky povrchových vod. Podle sdělení Výzkumného Ústavu Vodohospodářského T.G.M se v oblasti povodí Labe žádné umělé vodní útvary nevyskytují. 2.1.5.3. Silně ovlivněné vodní útvary Úvod Metodika vymezení silně ovlivněných vodních útvarů, vytvořená v rámci projektu „Silně ovlivněné vodní útvary – Metody a jejich využití na pilotních povodích“ (kooperační program Flandry – Česká republika) je založena na dostupných datech, je aplikovatelná pro správce povodí a její výsledky jsou kompatibilní s metodikami EU. Zároveň je tato metodika co nejjednodušší. Postup předběžného vymezení Pro celkové zhodnocení založené na dopadu všech vlivů je nezbytné přiřadit jednotlivým vlivům v každém vodním útvaru parametry, které je možné mezi sebou porovnávat a ze kterých je možné vytvořit výsledné hodnocení. Všechny parametry nabývají hodnot v rozmezí 0 – 10 (0 – minimální ovlivnění, 10 – maximální ovlivnění). Parametry pro jednotlivé vlivy 1. zakrytí/zatrubnění úseků vodních toků SN_CL 2. napřimování úseků vodních toků SN_SL 3. zavzdutí úseků vodních toků SN_IL 4. kombinované hodnocení úprav koryta toku SN_MI 5. změna příčného profilu vodního toku součást SN_MI 6. regulace průtoku (příčné překážky) SN_MG 7. užívání vody SN_A (odběry) Z těchto parametrů pro jednotlivé vlivy se pak počítají výsledné parametry pro jednotlivé vodní útvary. Výsledné parametry pro hodnocení vodních útvarů Průměrná normovaná významnost vlivů v rámci vodního útvaru ASN Maximální normovaná významnost vlivů v rámci vodního útvaru MSN 35 kde ASNk =( Wcv*[SN_CL]k + Wsl*[SN_SL]k + Wil*[SN_IL]k + Wmi*[SN_MI]k + mg*[SN_MG]k + Wa*[SN_A]k )/ 6 MSNk = max {[SN_CL]k, [SN_SL]k, [SN_IL]k, [SN_MI]k, [SN_MG]k, [SN_A]k} Wcv, Wsl, Wil, Wmi, Wmg, Wa – váhové faktory jednotlivých dílčích vlivů k – dílčí vodní útvar (k <1;130>) Vážení významnosti jednotlivých vlivů v rámci vodního útvaru Významnost jednotlivých vlivů stoupá s významností úseku toku na němž se vyskytují. Bylo navrženo vážení významnosti podle principu, že každý jednotlivý vliv má takovou váhu, jaký je součet délek všech vodních toků nad ním. Prakticky byly segmenty vodních toků rozřazeny do pěti tříd. Vlivům na páteřních tocích spadajících do třídy 1 byla přiřazena 5x vyšší významnost než vlivům na pramenných segmentech třídy 5. Při provedení prvního kroku je pro každý vodní útvar vypočteno šest parametrů v rozsahu od 0 do 10. Ty mohou být jednoduše zprůměrovány do jednoho výsledného parametru. V praxi je upřednostňováno přiřazení váhových faktorů každému ze šesti parametrů, aby bylo umožněno dát vyšší relativní důležitost jednomu typu změny než jinému. druh vlivu zakrytí/zatrubnění úseků vodního toku napřímení úseků vodního toku zavzdutí úseků vodního toku kombinované hodnocení úprav koryta toku regulace průtoku (příčné překážky) užívání vody (odběry) součet váhových faktorů akronym SN_CL SN_SL SN_IL SN_MI SN_MG SN_A váhový faktor 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,1 1,0 Klasifikace ovlivnění vodních útvarů: V závislosti na vypočtené hodnotě vážené průměrné normované významnosti vlivů v rámci vodního útvaru (W_ASNW) jsou vodní útvary rozděleny do dvou skupin: silně ovlivněné a přírodní vodní útvary, a to podle následujícího klíče: 0 ≤ W_ASNW < 1,5 : není kandidátem na silně ovlivněný vodní útvar 1,5 ≤ W_ASNW ≤ 10 : je kandidátem na silně ovlivněný vodní útvar Použitá data Správce povodí poskytl zpracovateli následující data: • odběry (xls tabulka) • příčné překážky (xls tabulka) • nízký průtok (papírová kopie Hydrologického atlasu) • hydromorfologie (xls tabulky) • podkladová data: • shapefily segmentů, dílčích povodí vodních útvarů, útvarů povrchových vod stojatých Výstupy Výstupem předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v povodí Labe je shapefile (vektorová vrstva vodních útvarů) s atributovou tabulkou, obsahující jak výsledné hodnocení každého vodního útvaru, tak i výsledky výpočtů pro jednotlivé vlivy. V oblasti povodí Labe bylo vymezeno 214 vodních útvarů. Pro předběžné vymezení těch silně ovlivněných správce povodí shromáždil informace pro všechny relevantní toky (od tří správců toků – tj. informace vlastní, od LČR a ZVHS – s morfologickým rozlišením jednotlivých úseků). Na tomto podkladě DHI Hydroinform provedl numerické vyhodnocení tak, že pro 36 každý vodní útvar bylo vypočteno šest parametrů, které nabývají hodnot od 0 do 10 a každému ze šesti parametrů byl přiřazen váhový faktor, aby bylo umožněno dát vyšší relativní důležitost jednomu typu změny, než jinému. Výpočet byl uzpůsoben tak, že významnost jednotlivých vlivů stoupá s významností úseku toku, na němž jsou zaznamenány. Vážení významnosti se provedlo podle principu, že každý jednotlivý vliv má takovou váhu, jaký je součet délek všech vodních toků nad ním. Po uvedeném dvojím vážení bylo zmíněných šest parametrů následně zprůměrováno do jednoho výsledného parametru (akronym W_ASNW), udávajícího průměrnou váženou normovanou významnost vlivů v rámci vodního útvaru. V závislosti na limitní hodnotě W_ASNW byly vodní útvary pak rozděleny na ovlivněné a neovlivněné. Jako mezní kriteria jsou variantně zvažovány hodnoty W_ASNW = 1,5 a 1,0 Jeli limitní hodnota W_ASNW = 1,5 potom v povodí Labe do kategorie silně ovlivněných připadne 23,3 % vodních útvarů, snížíme-li tuto hranici na W_ASNW = 1, podíl silně ovlivněných útvarů vzroste na 40,9 %. Pro určení silně ovlivněných vodních útvarů lze použít i Van Asselovo kriterium, ve kterém je jako limit vymezení uvažován ještě další parametr – MSNW (maximální normovaná významnost vlivů v rámci vodního útvaru).u s váhou). Výsledky pro výběr silně ovlivněných Volba limitních kriterií vyplývá z následující logiky: Hranice s hodnotou W_ASNW = 1 znamená, že pokud i jeden významný vliv nabývá maximální hodnoty 10, je považován za natolik závažný, že se vodní útvar stává předběžně silně ovlivněným Hranice W_ASNW = 1,5 vyjadřuje střední hodnotu ze všech 214 průměrných hodnot. Vodní útvary pod hodnotou W_ASNW = 1,5 jsou pak neovlivněné (přírodní) a vodní útvary nad W_ASNW = 1,5 silně ovlivněné. V oblasti povodí Labe parametr W_ASNW, který teoreticky může nabývat hodnoty až 10, maximálně mírně překročil v nejexponovanějších útvarech hodnotu 4. pak vypadají takto: 1. (W_ASNW ≥ 1) 41,6 % 2. (W_ASNW ≥ 1.5) 23,4 % 3. (W_ASNW ≥ 1) OR ((W_ASNW < 1) AND (MSNW ≥ 5)) 43,5 % 4. (W_ASNW ≥ 1,5) OR ((W_ASNW < 1,5) AND (MSNW ≥ 5,5)) 33,2 % Na základě rozhodnutí zástupců podniků Povodí a Ministerstva zemědělství ze dne 26.8.2004 bylo pro předběžné vymezení silně ovlivněných útvarů povrchových vod zvoleno kritérium 3. Aplikací zvoleného kriteria bylo v oblasti povodí Horního a středního Labe vymezeno celkem 92 silně ovlivněných útvarů povrchových vod, což představuje 43,5 % z celkového počtu útvarů povrchových vod. Celkový počet silně ovlivněných útvarů povrchových vod může být v rámci procesu charakterizace ještě upraven, a to na základě probíhající analýzy dopadů a hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod. Podle metodiky hodnocení dopadů a určování rizikových útvarů, navržené VÚV T.G.M v materiálu „Pracovní cíle dobrého stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod“, totiž existuje možnost dodatečného zařazení vodních útvarů mezi silně ovlivněné. Pokud jde o nejčastější vlivy, které způsobují zařazení vodních útvarů mezi silně ovlivněné, pak se jedná zejména o napřimování toku, narušení konektivity toku příčnou překážkou a kombinovaný vliv, který zahrnuje další vlivy, hlavně zpevnění břehů a koryta, změnu profilu toku a zastavěné oblasti v blízkosti toku. Nejrozšířenější užívání, způsobující zařazení vodních útvarů mezi silně ovlivněné, je jednoznačně zemědělství a lesnictví a urbanizace. Tabulka N5: Umělé útvary povrchových vod: Na území povodí horního a středního Labe se nevyskytuje. Tabulka N6: Silně ovlivněné útvary povrchových vod (předběžné vymezení) 37 • Obrázek G3: Vodní útvary povrchových vod - kategorie 2.2. Podzemní vody 2.2.1. Výchozí charakterizace V rámci výchozí charakterizace byly v ČR vymezeny útvary podzemních vod na základě přírodních charakteristik, pro všechny útvary byly zpracovány podrobné přírodní charakteristiky, charakter nadložních vrstev, označeny útvary podzemních vod, na kterých jsou závislé terestrické ekosystémy, zpracována inventarizace všech významných antropogenních vlivů včetně odběrů, umělého doplňování, bodových a plošných zdrojů znečištění a ostatních významných vlivů a provedena analýza vlivů a dopadů pro všechny útvary podzemních vod tak, aby mohly být identifikovány rizikové útvary podzemních vod. V další charakterizaci tak budou znovu ověřeny rizikové útvary na základě regionálních znalostí a dat. 2.2.2. Vymezení útvarů podzemních vod Vymezení útvarů podzemních vod je iterativním procesem. Tento proces vymezení vyplývá z textu Rámcové směrnice (WFD) a z navazujících Guidance dokumentů. První krok tohoto vymezení vychází z přírodních podmínek podzemních vod jako je systém proudění a hranice hydrogeologických struktur. Základním podkladem pro vymezování útvarů podzemních vod v ČR je využití hydrogeologické rajonizace. Hydrogeologická rajonizace se v ČR používá již více než 40 let a hydrogeologické rajony jsou základní jednotky pro bilanci množství podzemních vod. 38 Z hlediska přírodních charakteristik dělíme útvary podzemních vod na vlastní útvary a skupiny útvarů. V útvarech podzemních vod plošně převládá jeden vymezitelný kolektor případně více kolektorů pod sebou, skupiny útvarů podzemních vod jsou charakterizovány pestrou směsí lokálních kolektorů. V útvarech podzemních vod se většinou vyskytuje tzv. souvislé zvodnění, které se v případě pánevních struktur realizuje nezávisle na nejbližší erozní bázi (tj. nikoliv do nejbližšího toku) a prakticky to znamená, že hydrogeologická rozvodnice má jiný průběh než hydrologická. Takovéto útvary jsou většinou významné z vodohospodářského hlediska jako zdroje vody pro pitné účely. Naproti tomu skupiny útvarů mají pouze lokální zvodnění, tj. jejich kolektory jsou zpravidla odvodněny do nejbližší erozní báze - do nejbližšího většinou drobného toku. Tyto struktury mají pouze místní vodohospodářský význam. Hranice útvarů se souvislým zvodněním jsou převážně generalizované hranice významných kolektorů (tj. geologické hranice), případně hydraulické hranice, na rozdíl od skupin útvarů s nesouvislým zvodněním, kde lze využít hranice hydrologické. Za útvar podzemní vody není považován každý existující kolektor, ale každý takovýto útvar se skládá z jednoho nebo více významných kolektorů (hranice kolektorů jsou pro zjednodušení totožné s hranicí celého útvaru). Významnost kolektoru, tedy jeho zařazení pro potřeby WFD se určovalo podle využívání podzemní vody. Více kolektorů mají pouze křídové útvary. Na základě analýzy byly zpracovány hranice útvarů podzemních vod. Tyto útvary jsou zpracovány do jednotlivých vrstev ležících nad sebou: útvary podzemních vod - svrchní (kvarter, coniak) útvary podzemních vod - hlavní útvary podzemních vod - hlubinné (bazální kolektor cenomanu) 39 LEGENDA: svrchní útvary 1 430 hlavní útvary 1 420 1 410 hlubinné útvary 6 413 Obrázek G5: Vodní útvary podzemních vod 6 414 4 420 4 410 5 151 5 161 5 162 4 430 4 210 4 521 4 710 4 240 4 360 1 170 6 420 1 160 4 350 5 152 4 221 4 250 4 510 4 110 1 120 1 110 4 222 1 150 1 140 4 261 4 291 1 130 4 340 5 211 4 310 6 531 4 270 4 330 6 532 4 320 40 4 231 2.2.3. Popis útvarů podzemních vod Výběr přírodních charakteristik Přírodní charakteristiky byly vybrány na základě požadavků vyplývajících ze směrnice WFD. Navíc byly tyto požadavky rozšířeny o údaje důležité pro hodnocení rizikovosti. Přírodní charakteristiky jsou zpracovány jako formalizované databáze, které jsou připojeny ke geografickým vrstvám útvarů podzemních vod. Předmětem přírodních charakteristik, vázaných přímo na vrstvu útvarů, jsou tyto údaje: o • • • obecné údaje : ID útvaru / skupiny, ID kolektoru název útvaru, název kolektoru oblast povodí: Ohře, Labe, Horní Vltava, Dolní Vltava, Berounka, Odra, Dyje, Morava povodí (mezinárodní): Labe, Dunaj, Odra plocha (km2) • • o • • vybrané přírodní charakteristiky: typ zvodnění: lokální, souvislé útvar / skupina o • hydrogeologické charakteristiky (vztahující se ke kolektoru v případě útvaru či k horninovému prostředí v případě skupin útvarů): geologický útvar: kvartér, neogén, paleogén, křída, permokarbon; proterozoikum, paleozoikum a krystalinikum litologie: štěrkopísek, písek, písek a hlína, .... typ propustnosti: průlinová, puklinová, krasová, průlino-puklinová, puklinoprůlinová transmisivita: rozpětí podle řádu celková mineralizace chemický typ typ hladiny: volná, napjatá (negativní), artézská (napjatá pozitivní) mocnost (pouze útvary) souvrství (pouze křídové útvary): klikovské, merboltické, březenské, .... podrobná stratigrafická jednotka (pouze křídové útvary): senon, spodní santon, coniak, .... • • • • • • • • • o místo odvodnění útvarů či skupiny útvarů podzemních vod (vyjadřuje závislost ekosystémů povrchových vod na dotacích z oblastí podzemních vod) Použitá data o geologické mapy (zpřesněné z měřítka 1 : 200 000 na měřítko 1 : 50 000) o hydrogeologické mapy o regionální hydrogeologický průzkum o znalosti regionálních hydrogeologů 41 Tabulka N7: Vodní útvary podzemních vod a jejich přírodní charakteristiky ID ID Název kolektoru útvaru kolektoru 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4110 4210 4221 Plocha Útvar/ Typ Mocnost Geologický typ Litologie skupina zvodnění kolektoru Typ Typ Transmisivita zvodnění propustnosti kolektoru Mine Chemický raliza typ ce 0,3-1 Ca-HCO3SO4 0,3-1 Ca-HCO3SO4 11101 Kvartérní sedimenty Orlice: fluviální náplav 11201 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice: fluviální náplav 11301 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky: fluviální náplav 11401 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec: fluviální náplav 11501 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady: fluviální náplav 11601 Kvartérní sedimenty Urbanické brány: fluviální náplav 11701 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru: fluviální náplav 14101 Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny - jižní část: kvartér 14201 Kvartér Žitavské pánve: kvartér 14301 Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku: kvartér 41102 Polická pánev: peruckokorycanský 41101 Polická pánev: jizerský 114,7 útvar souvislé 5 až 15 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-4-1.10-3 83,6 útvar souvislé 5 až 15 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-3-6.10-3 63,9 útvar souvislé 5 až 15 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3SO4 133,9 útvar souvislé 5 až 15 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-3-6.10-3 85,1 útvar souvislé 5 až 15 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3SO4 0,3-1 Ca-HCO3SO4 40,2 útvar souvislé 5 až 15 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3SO4 137,9 útvar souvislé 5 až 15 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-3-6.10-3 10,9 útvar souvislé >50 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3SO4 <0,3 Ca-Mg-SO4 18,6 útvar souvislé >50 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-3-6.10-3 <0,3 Ca-Mg-SO4 125,6 útvar souvislé >50 Kvartér štěrkopísek volná průlinová 1.10-3-6.10-3 <0,3 Ca-HCO3SO4 227,6 útvar souvislé >50 Křída pískovce napjatá >6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 227,6 útvar souvislé >50 Křída pískovce napjatá >6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 42101 Hronovsko-poříčská křída: perucko-korycanský 42211 Podorlická křída na Úpě a Metuji: bělohorský 39,0 útvar souvislé 5 až 15 Křída pískovce napjatá 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-Mg-HCO3 prachovce napjatá průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová puklinová 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 252,8 útvar souvislé 15 až 50 Křída 42 ID ID Název kolektoru útvaru kolektoru 4222 4231 4231 4240 4250 4261 4270 4270 4270 4291 4291 4310 4310 4320 4330 4340 4340 42221 Podorlická křída na Orlici: bělohorský 42312 Ústecká synklinála na Orlici: bělohorský 42311 Ústecká synklinála na Orlici: jizerský 42401 Královédvorská synklinála: perucko-korycanský 42501 Hořicko - miletínská křída: perucko-korycanský 42611 Kyšperská synklinála na Orlici: bělohorský 42703 Vysokomýtská synklinála: bělohorské 42701 Vysokomýtská synklinála: vyšší jizerský 42702 Vysokomýtská synklinála: nižší jizerský 42911 Králický prolom na Orlici: přípovrchová zóna 42912 Králický prolom - sever: bělohorský 43101 Chrudimská křída: přípovrchová zóna 43102 Chrudimská křída: perucko-korycanský 43201 Dlouhá mez - jižní část: perucko-korycanský 43301 Dlouhá mez - severní část: perucko-korycanský 43401 Čáslavská křída: přípovrchová zóna 43402 Čáslavská křída: peruckokorycanský 424,2 útvar souvislé 15 až 50 Křída prachovce napjatá puklinová >6.10-3 Mine Chemický raliza typ ce 0,3-1 Ca-HCO3 175,5 útvar souvislé 15 až 50 Křída prachovce artéská puklinová 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 175,5 útvar souvislé >50 prachovce artéská puklinová 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 131,4 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce artéská 1.10-3-6.10-3 421,3 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce artéská 1.10-3-6.10-3 <0,3 Ca-HCO3SO4 <0,3 Ca-Mg-HCO3 179,5 útvar souvislé 15 až 50 Křída prachovce artéská průlinovopuklinová průlinovopuklinová puklinová 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 871,8 útvar souvislé >50 prachovce artéská puklinová 1.10-3-6.10-3 <0,3 Ca-HCO3 871,8 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce napjatá 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 871,8 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce artéská 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-Na-HCO3 61,3 útvar lokální slínovce volná 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-HCO3 61,3 útvar souvislé 15 až 50 Křída prachovce napjatá průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová puklinová 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 530,7 útvar lokální 15 až 50 Křída slínovce volná 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-HCO3 530,7 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce artéská 1.10-3-6.10-3 44,0 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce napjatá 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3SO4 0,3-1 Ca-HCO3 28,7 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce volná 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 261,6 útvar lokální slínovce volná 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-HCO3 261,6 útvar souvislé 5 až 15 pískovce napjatá 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-Na-HCO3 Plocha Útvar/ Typ Mocnost Geologický typ Litologie skupina zvodnění kolektoru Křída Křída 15 až 50 Křída 15 až 50 Křída Křída 43 Typ Typ Transmisivita zvodnění propustnosti kolektoru průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová ID ID Název kolektoru útvaru kolektoru 4350 4350 4360 4360 4410 4420 4430 4430 4510 4510 4521 4710 5151 43501 Velimská křída: přípovrchová zóna 43502 Velimská křída: peruckokorycanský 43601 Labská křída: přípovrchová zóna 43602 Labská křída: peruckokorycanský 44101 Jizerská křída pravobřežní: jizerský 44201 Jizerský coniak: březenský 44301 Křída Jizery - levý břeh: přípovrchová zóna 44302 Jizerská křída levobřežní: jizerský 45101 Křída severně od Prahy: přípovrchová zóna 45102 Pražská křída: peruckokorycanský 45211 Křída Košáteckého potoka: jizerský 47101 Bazální křídový kolektor na Jizeře: perucko-korycanský 51510 Podkrkonošská pánev 5152 51520 Podkrkonošská pánev Metuji 5161 51610 Dolnoslezská pánev 5162 51620 Dolnoslezská pánev Plocha Útvar/ Typ Mocnost Geologický typ Litologie skupina zvodnění kolektoru 1.10-5-1.10-4 Mine Chemický raliza typ ce 0,3-1 Na-HCO3 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-Na-HCO3 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-HCO3 1.10-5-1.10-4 >1 1.10-3-6.10-3 <0,3 Ca-HCO3 1.10-3-6.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-HCO3 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-HCO3 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 1.10-3-6.10-3 >0,3 Ca-HCO3 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-Na-HCO3 1.10-8-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 průlinovopuklinová 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-Mg-HCO3 napjatá puklinová 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 napjatá puklinová 1.10-4-1.10-3 0,3-1 Ca-HCO3 Typ Typ Transmisivita zvodnění propustnosti kolektoru 285,7 útvar lokální 15 až 50 Křída slínovce volná 285,7 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce napjatá 2812,1 útvar lokální slínovce volná 2812,1 útvar souvislé 5 až 15 Křída pískovce napjatá 686,5 útvar souvislé >50 Křída pískovce volná 151,8 útvar souvislé >50 Křída pískovce volná 905,6 útvar lokální 15 až 50 Křída slínovce volná 905,6 útvar souvislé 15 až 50 Křída pískovce napjatá 612,2 útvar lokální slínovce volná 612,2 útvar souvislé 5 až 15 Křída pískovce napjatá 338,1 útvar souvislé >50 Křída pískovce volná 1884,0 útvar souvislé >50 Křída pískovce napjatá Permokarbon pískovce napjatá pískovce volná pískovce pískovce 15 až 50 Křída 15 až 50 Křída 879,6 skupina souvislé není pro skupiny určováno 58,0 skupina souvislé není pro Permokarbon skupiny určováno 139,7 skupina souvislé není pro Permokarbon skupiny určováno 165,3 skupina souvislé není pro Permokarbon skupiny určováno 44 průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová puklinovoprůlinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová průlinovopuklinová Ca-HCO3 ID ID Název kolektoru útvaru kolektoru volná průlinovopuklinová 1.10-4-1.10-3 Mine Chemický raliza typ ce 0,3-1 Ca-HCO3 krystalinikum volná vcelku puklinová 1.10-5-1.10-4 <0,3 Ca-HCO3 není pro Proteozoikum, skupiny paleozoikum a určováno krystalinikum krystalinikum volná vcelku puklinová 1.10-5-1.10-4 <0,3 Ca-HCO3SO4 575,7 skupina lokální není pro Proteozoikum, skupiny paleozoikum a určováno krystalinikum krystalinikum volná vcelku puklinová 1.10-5-1.10-4 <0,3 Ca-HCO3 826,2 skupina lokální není pro Proteozoikum, skupiny paleozoikum a určováno krystalinikum krystalinikum volná vcelku puklinová 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-HCO3 779,2 skupina lokální není pro Proteozoikum, skupiny paleozoikum a určováno krystalinikum krystalinikum volná vcelku puklinová 1.10-5-1.10-4 0,3-1 Ca-HCO3 Plocha Útvar/ Typ Mocnost Geologický typ Litologie skupina zvodnění kolektoru 5211 52110 Poorlická brázda severozápadní část 6413 64130 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory 64140 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše 701,4 skupina lokální 891,3 skupina lokální 6420 64200 Krystalinikum Orlických hor 6531 65310 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská 65320 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory 6414 6532 73,8 skupina souvislé není pro Permokarbon skupiny určováno není pro Proteozoikum, skupiny paleozoikum a určováno krystalinikum 45 pískovce Typ Typ Transmisivita zvodnění propustnosti kolektoru Obrázek N1a: Vodní útvary podzemních vod – přírodní charakteristiky Obrázek N1b: Vodní útvary podzemních vod – přírodní charakteristiky 46 Obrázek N1c: Vodní útvary podzemních vod – přírodní charakteristiky 2.2.4. Všeobecný charakter nadložních vrstev Pro posuzování rizika kontaminace podzemních vod jsou klíčovými kriterii hydrogeologické vlastnosti horninového prostředí a pokryvných útvarů. Souhrnně jsou zpracovány do map zranitelnosti půdy a horninového prostředí. Zranitelnost půdy a horninového prostředí je však možno použít pouze pro hodnocení rizika plošného znečištění, neboť nemůže postihnout lokální zranitelnost. Chceme-li použít mapy zranitelnosti, je zároveň nutné definovat pro které znečišťující látky. V ČR byly v současné době zpracovány 3 základní mapy zranitelnosti – mapa obecné zranitelnosti horninového prostředí (využitelná např. pro plošné znečištění dusíkem), mapa zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci a mapa zranitelnosti půdy a horninového prostředí vůči pesticidům (atrazinu). Všechny 3 mapy byly zpracovány ve formě geografické vrstvy pro celou ČR. Tak nebylo nutno zranitelnost generalizovat na útvary podzemních vod a zůstal zachován potřebný detail. Mapa zranitelnosti horninového prostředí vůči dusičnanům (obecná zranitelnost) byla zpracována ve dvou krocích. Nejprve byl kombinován typ zvodnění a charakteristiky horninového prostředí s ochranným účinkem pokryvných vrstev a stropních izolátorů, ze kterého vzešly 4 kategorie rizika znečištění. V druhém kroku byly kombinovány 4 kategorie rizika znečištění se 3 kategoriemi průtočností horninového prostředí (kolektoru). Výsledkem je klasifikace území do 3 kategorií podle zranitelnosti (viz obr. 5). Pro mapu zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci bylo nutno zohlednit hlavně pufrační schopnost horninového prostředí, resp. potenciální možnost uvolňovat alkalické složky (Na, K, Ca a Mg) z hornin. 47 Pro tvorbu mapy zranitelnosti acidifikací byly využity výsledky z téměř 10 000 silikátových analýz hornin předkvartérního stáří z ČR (provedené v Českém geologickém ústavu při geochemickém mapování hornin). Výsledky silikátových analýz byly přiřazeny jednotlivým petrografickým typům hornin a typy hornin byly poté rozděleny do 5 kategorií podle schopnosti odolávat přísunu acidifikujících látek. Nejrizikovější skupinou hornin jsou písky a pískovce a dále granity a ryolity s velmi nízkým obsahem bazických kationtů. Na opačné straně stupnice stojí horniny, které vysokým obsahem bazických kationtů mohou velmi dobře neutralizovat přísun acidifikujících látek. Mezi takové horniny patří všechny vápence a serpentinity a o něco méně i čediče, bazalty, slíny, slínovce a další (viz obr. 6). Mapa zranitelnosti půdy a horninového prostředí vůči atrazinu v sobě zahrnula kromě prvků z mapy obecné zranitelnosti také vlastnosti půd vázat na sebe určité skupiny pesticidů (obsah jílovitých částic) , sklony terénu, prostředí nenasycené zóny a pH prostředí. Výsledkem je 5 kategorií zranitelnosti pro pesticidy (viz obrázek N3). Obrázek N2: Zranitelnost horninového prostředí - dusičnany 48 Zranitelnost pro atrazin vysoká zranitelnost střední zranitelnost nízká zranitelnost Obrázek N3: Zranitelnost horninového prostředí - pesticidy Ústí nad Labem Ústí Ústínad nadLabem Labem Ústí nad Labem Legenda horniny s velmi malým rizikem acidifikace horniny s malým rizikem acidifikace horniny se středním rizikem acidifikace horniny s vysokým rizikem acidifikace horniny s velmi vysokým rizikem acidifikace Hradec Hradec HradecKrálové Králové Králové Králové Hradec Hradec Hradec Králové Králové Praha Praha Praha Praha Praha Praha Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Brno Brno Brno Brno Brno Brno České ČeskéBudějovice Budějovice Budějovice České Budějovice České České České Budějovice Budějovice 0 Obrázek N4: Zranitelnost horninového prostředí - acidifikace 49 50 100 km 2.2.5. Útvary podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy Stav útvarů podzemních vod může negativně ovlivňovat ekosystémy povrchových vod či suchozemské ekosystémy. Ovlivňování ekosystémů povrchových vod se děje přes odvodnění podzemních vod do povrchových vod. Mělké hydrogeologické struktury s lokálním zvodněním se přirozeně odvodňují k místní erozní bázi – tedy k nejbližšímu toku. Negativní ovlivnění povrchových vod se tedy projevuje bezprostředně – a to jak z hlediska času, tak vzdálenosti. Jiná situace je u hlubších struktur se souvislým zvodněním. Tyto struktury mají zpravidla místa významného soustředěného odvodnění, často značně vzdálená od místa původního vlivu. Pro jednotlivé útvary podzemních vod v ČR byla vymezena místa přirozeného odvodnění. Většina útvarů se odvodňuje lokálně (pak není nutno místo odvodnění blíže identifikovat), výjimku však tvoří některé pánevní struktury. V případě území ve správě Povodí Horního Labe se jedná pouze o vybrané křídové útvary. V případě křídových útvarů je nutno místa přirozeného odvodnění lokalizovat pro jednotlivé kolektory. Aby bylo možno jednoduše hodnotit ovlivnění povrchových vod stavem podzemních vod, jsou místa odvodnění označena jako úseky toku – tj. je zde přímá návaznost na geografickou vrstvu útvarů povrchových vod a tedy i na strukturální model vodních toků. V následující tabulce jsou uvedeny křídové útvary (a jednotlivé kolektory) podzemních vod, pro které bylo nutno blíže lokalizovat místa přirozeného odvodnění. 50 Tabulka míst odvodnění útvarů podzemních vod s jiným než lokálním odvodněním v oblasti povodí Labe: ID ID Název útvaru útvaru kolektoru 4110 41101 Polická pánev Název kolektoru jizerský 4110 41102 Polická pánev 4210 42101 Hronovsko-poříčská křída 4221 42211 Podorlická křída na Úpě a Metuji peruckokorycanský peruckokorycanský bělohorský 4222 42221 Podorlická křída na Orlici bělohorský 4231 42312 Ústecká synklinála na Orlici bělohorský 4232 4240 42322 42401 Ústecká synklinála na Svitavě Královédvorská synklinála 4250 42501 Hořicko - miletínská křída 4261 42611 Kyšperská synklinála na Orlici bělohorský peruckokorycanský peruckokorycanský bělohorský 4270 42703 Vysokomýtská synklinála bělohorský 4310 43102 Chrudimská křída 4320 43201 Dlouhá mez - jižní část 4330 43301 Dlouhá mez - severní část 4350 43502 Velimská křída 4510 45102 Křída severně od Prahy 4710 47101 Bazální křídový kolektor na Jizeře peruckokorycanský peruckokorycanský peruckokorycanský peruckokorycanský peruckokorycanský peruckokorycanský Oblast povodí Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Dyje Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe 52 Odvodňování útvaru podzemní vody do úseku(ů) toku od 1016000 do 1016000 od 1016000 do 1016000; od 1017100 do 1017100 od 1013300 do 1013300 od 1020300 do 1020300 od 1042125 do 1042125; od 1031500 do 1031500 od 1037500 do 1037500 od 4144100 do 4144100 od 1008100 do 1008100 od 1087417 do 1087417; od 1089600 do 1089600; od 1022900 do 1022900; od 1021200 do 1021200 od 1026100 do 1026100; od 1034701 do 1034701 od 1032100 do 1032100; od 1037700 do 1037700; od 1062300 do 1062300 od 1054300 do 1073700 od 1074900 do 1074900 od 1075100 do 1075100 od 1103500 do 1103500; od 1102200 do 1102200 od 1104924 do 1133500 od 1127400 do 1127400 ID ID Název útvaru útvaru kolektoru 5151 51510 Podkrkonošská pánev 5152 51520 Podkrkonošská pánev - Metuji Název kolektoru Oblast povodí Odvodňování útvaru podzemní vody do úseku(ů) toku Horní a střední od 1004500 do 1004500; od 1005400 do 1005800; od 1008400 Labe do 1008400; od 1012700 do 1012700; od 1013400 do 1013400; od 1087404 do 1087404; od 1111800 do 1112000 Horní a střední od 1018200 do 1018200 Labe Pozn. Odvodnění je lokalizováno na hrubé úseky toků (od, do hrubého úseku toku). V případě, že se útvar odvodňuje do jediného úseku je číslo od úseku a číslo do úseku shodné. Vodní útvary zde neuvedené se odvodňují lokálně. 53 3. Posouzení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod 3.1. Povrchové vody 3.1.1. Vlivy na útvary povrchových vod 3.1.1.1. Významné bodové zdroje znečištění Hodnocení významných bodových zdrojů znečištění bylo založeno na absolutních kritériích významnosti, tedy takových která neodráží zranitelnost akvatického prostředí. Jako významné komunální zdroje znečištění byly klasifikovány ty, jejichž kapacita byla vyšší než 2000 ekvivalentních obyvatel (EO). Obdobné kriterium, 4000 EO, bylo aplikováno na vypouštění ze závodů potravinářského průmyslu. Pokud jde o vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění případně komunálních zdrojů s výrazným podílem průmyslových odpadních vod, kritériem významnosti bylo množství vypouštěných odpadních vod (6000 m3/rok). Kritériem pro stanovení významných vypouštění s tepelnou zátěží bylo taktéž množství vypouštěných odpadních vod 6000 m3/rok. Při stanovení relevantních látek se vycházelo z vládního nařízení 61/2003 Sb. a přílohy I. nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování. Zdrojem dat byla evidence uživatelů vod za rok 2003 spravovaná podnikem Povodí Labe, státní podnik. Doplňující informace o vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění byly získány z registru průmyslových zdrojů znečištění. Celkové množství vypuštěných odpadních vod v oblasti povodí Horního a středního Labe v roce 2003 činilo 396 mil.m3. Z vypouštěných odpadních vod připadá cca 47% na vody z energetiky, 41% na vody vypouštěné z veřejných kanalizací a 11 % tvoří vody z průmyslu. Vypouštění z potravinářského průmyslu představuje asi 1 % a vypouštění ze zemědělství je v oblasti povodí Horního a středního Labe nevýznamné. Pokud jde míru znečištění, bylo v roce 2003 do vodních toků oblasti povodí Horního a středního Labe vypuštěno 2 402 t BSK5, 10 771 t CHSKCr, 3212 t Nanorg., 1 206 t N-NH4, 346 t Pcelk., 3 282 t nerozpuštěných látek, 143 841 t rozpuštěných látek a 28 t AOX. Vypouštění odpadních vod z komunálních zdrojů znečištění V oblasti povodí Horního a středního Labe bylo vybráno 131 významných komunálních zdrojů znečištění. Z toho je 125 čistíren odpadních vod a 6 přímých vypouštění ať již z kanalizací či úpraven vod. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z významných komunálních zdrojů znečištění činil v roce 2003 cca 148 mil.m3, z čehož bylo téměř 99% čištěno na ČOV. Zhruba 96% čištěných odpadních vod je čištěno biologicky a zhruba 2.5% chemicky. Pokud jde míru znečištění, na vypouštění z významných komunálních zdrojů znečištění připadalo 1279 t BSK5, 7411 t CHSKCr, 2243 t Nanorg., 897 t N-NH4, 419 t Pcelk., 2663 t nerozpuštěných látek a 101653 t rozpuštěných látek. Tabulka A1-1 Shrnuje informace o 10 největších zdrojích komunálního znečištění. Informace o všech významných komunálních zdrojích znečištění jsou uvedeny v tabulce A1jak a tabulce A1pov v příloze a informace o vybraných největších zdrojích shrnuje tabulka následující. 54 Tabulka A1-1: Deset největších zdrojů komunálního znečištění ( hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) Název BSK5 CHSK Nanorg. NNH4 Pcelk. RAS NL 3/ objem vypouštění Pardubice - BČOV Hradec Králové - ČOV Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Liberec - ČOV Trutnov - ČOV Chrudim - ČOV Májov Dvůr Králové n. L. SČOV Vrchlabí - ČOV Litomyšl - ČOV tis.m r 13328 16308 t/r 231 173 t/r 2630 359 t/r 493 235 t/r 246 70 t/r 32 21 t/r 40517 6295 t/r 383 199 2778 14275 6882 3751 117 71 45 38 389 414 250 186 85 193 52 75 82 76 17 42 10 9 12 9 1522 5782 1968 1722 89 157 92 42 4871 2658 4011 23 23 23 191 103 85 77 29 34 9 16 9 6 6 4 1549 664 2205 48 43 32 Prachovice - ČOV % z celkového látkového odtoku 269 22 3 3 1 127 13 60 62 57 56 61 41 Za povšimnutí stojí poslední řádek tabulky, v němž jsou uvedeny podíly deseti největších komunálních zdrojů znečištění na celkových látkových odtocích z komunálních zdrojů v oblasti povodí Horního a středního Labe. Vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu Do seznamu významných vypouštění z potravinářského průmyslu bylo zařazeno celkem 35 podniků. Celkový objem vypouštěných odpadních vod činil v roce 2003 4450 tis. m3, z čehož bylo cca 45% čištěno na čistírnách odpadních vod s převládájícím biologickým čištěním. Pokud jde míru znečištění, na vypouštění z významných zdrojů znečištění z potravinářského průmyslu připadalo 75 t BSK5, 476 t CHSKCr, 44 t Nanorg., 27 t N-NH4, 5 t Pcelk., 70 t nerozpuštěných látek a 2602 t rozpuštěných látek. Tabulka uvedená níže udává data o největších zdrojích vypouštění z potravinářského průmyslu. Kompletní data jsou uvedena v příloze v tabulce A2jak a tabulce A2pov. Tabulka A2-1: Deset největších zdrojů průmyslového znečištění z potravinářského průmyslu (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) Název místa vypouštění FRUTEX Černožice n. L. Nova Sobotka Bioferm Kolín - Lihovar Drožďárna Kolín průmyslové vody Mlékárna Příšovice Obchodní sladovny - záv. Nymburk Cukrovar Vrdy Poděbradka Poděbrady Velké Zboží Contipro C - bioprovoz Dolní Dobrouč Mrazírny Mochov % z celkového látkového odtoku objem BSK5 CHSK Nanorg. N-NH4 Pcelk. RAS NL tis.m3/r 11 27 1042 t/r 17 11 11 t/r 26 20 38 t/r 0,0 0,1 5,0 t/r 0,01 0,02 0,52 t/r 0,01 0,01 0,52 t/r 6 12 284 t/r 1 2 25 145 79 7 4 81 9 16,1 0,2 6,70 0,06 0,75 0,16 197 74 6 3 326 161 3 3 21 11 0,3 1,5 0,07 1,29 1,11 0,19 289 121 6 3 79 2 6 0,2 0,07 0,07 52 2 46 2 4 0,3 0,02 0,14 28 1 173 2 8 0,9 0,07 0,16 118 4 84 47 54 33 58 45 73 Vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s výrazným podílem průmyslových odpadních vod 55 Ze systému evidence uživatelů vod podniku Povodí Labe bylo vybráno celkem 223 vypouštění z průmyslových podniků. Celkový objem vypouštěných odpadních vod činil v roce 2003 35 mil. m3, z čehož bylo cca 64% čištěno na čistírnách odpadních vod (55% na mechanicko-biologických čistírnách, 26% na čistírnách mechanicko-chemických , 14% jiným způsobem čištění). Celkový roční látkový odtok z průmyslových vypouštění činil v roce 2003 771t BSK5, 2216 t CHSKCr, 744 t Nanorg., 214 t N-NH4, 17 t Pcelk., 781 t nerozpuštěných látek a 25586 t rozpuštěných látek. Tabulka A3-1 udává data o 10 největších zdrojích vypouštění průmyslových podniků. Kompletní data jsou uvedena v příloze v tabulce A3jak a tabulce A3pov. Tabulka A3-1: Deset největších zdrojů průmyslového znečištění z potravinářského průmyslu (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) Název místa vypouštění objem BSK5 CHSK Nanorg. N-NH4 Pcelk. RAS NL AOX tis.m /r t/r t/r t/r t/r t/r t/r t/r t/r 3052 239 457 51,2 42,55 1,50 1719 78 4,89 892 173 328 1,5 0,18 0,36 382 53 0,06 3414 92 228 2,8 1,02 0,96 504 53 0,29 11171 75 337 239,1 118,41 0,98 13394 200 2,70 2600 662 61 27 242 64 373,0 16,5 21,58 12,59 3,02 1,15 1346 837 128 31 0,13 0,06 3627 272 186 12 7 7 61 80 15 1,4 0,6 1,12 0,02 0,63 0,02 961 559 154 29 20 1 0,05 0,00 168 7 30 0,7 0,17 0,14 45 5 0,01 53 66 57 54 52 20 53 54 93 3 ALIACHEM Synthesia Pardubice - výusť A6 (A1 - A6) Papírny Bělá pod Bezdězem ČOV KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s. Hostinné Spolana Neratovice ČOV (K 10) ALIACHEM Synthesia Pardubice Pohránovský odpad LZ Draslovka Kolín Spolana Neratovice NK kanál K6a Mileta Černý Důl Preciosa Minkovice GERL Háje nad Jizerou % z celkového látkového odtoku Největšími znečišťovateli podle látkového zatížení jsou v oblasti povodí Horního a středního Labe průmysl chemický arafinace ropy a průmysl papírenský. V tabulce A3-3 jsou vypouštění z průmyslových podniků porovnávána s kritérii EPER (European Pollution Emission Register). Jde o emisní limity stanovené na evropské úrovni jako kritéria pro zařazení emisí do integrovaného registru. Limity EPER jsou transponované do české legislativy nařízením vlády 368/2003 Sb. Nařízení vlády obsahuje seznam látek, jejichž emise a přenosy je uživatel registrované látky povinen zjišťovat, vyhodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat („ohlašované látky“), pokud jejich množství v emisích nebo přenosech ze souboru souvisejících technických nebo technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu je za jeden kalendářní rok shodné nebo vyšší s množstvím stanoveným v tomto nařízení („ohlašovací práh“). 56 Tabulka A3-2: Objem a látkové zatížení vypouštění podle typu průmyslu Typ průmyslu těžba nerostných surovin textilní, oděvní a kožedělný průmysl zpracování dřeva papírenský průmysl chemický průmysl a rafinace ropy pryžové a plastové výrobky sklářský a keramický průmysl výroba základních kovů strojírenský průmysl elektrotechnický průmysl výroba dopravních prostředků tiskařský průmysl Tabulka A3-3: ukazatelích objem BSK5 CHSK Nanorg. NNH4 Pcelk. RAS NL tis.m3/r t/r t/r t/r t/r t/r t/r t/r 161 1 5 0,3 0,2 0,0 139 2 1346 65 4356 24740 42 667 1390 257 908 1226 491 27 1 266 431 0 4 10 3 11 5 11 203 2 561 1262 33 13 34 10 30 32 25 13 3 5 692 0,3 1 8 3 7 10 5 5,0 0,5 13,0 199,0 0,2 0,3 1,3 2,3 1,9 2,0 0,6 2,7 0,2 1,3 9,5 0,0 0,1 0,6 0,7 0,6 0,9 0,2 1467 17 908 20469 24 496 545 77 269 789 384 79 1 106 563 1 7 21 3 10 10 4 Průmyslové podniky ,překračující kriteria EPER (IPPC) ve vybraných Název zdroje z RPZZ (Registr průmyslových zdrojů znečištění) AliaChem, a.s. odštěpný závod Synthesia Pardubice překračované ukazatele jakosti ČEZ, a.s. vnitřní org. jednotka Elektrárna Chvaletice AOX, fenoly,Cd, Cu, Hg, Zn, toluen, xylen, benzen,ethylbenzen, As,Cd Elektrárny Opatovice, a.s. AOX, As,Cd, Hg ESAB VAMBERK, s.r.o. Cu, Ni KORAMO, a.s. Kolín fenoly Kovohutě Čelákovice, a.s. Zn Lučební závody Draslovka a.s. Kolín CN-, 1,2 dichlorethan Sklárna Novosad a syn, Harrachov As SPOLANA NERATOVICE a.s. ŠKO-ENERGO s.r.o., Mladá Boleslav 1,2 dichlorethan, AOX, fenoly, Cl-, Cd, Cu, Hg, Zn Cu, Ni, Hg, Zn TIBA a.s. Dvůr Králové nad Labem - z. Vorlech Cr TIBA a.s. Dvůr Králové nad Labem - z. Zálabí Cu, Ni, Cr, Zn TONA a.s., Pečky Cl- Vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží Do seznamu významných vypouštění s tepelnou zátěží bylo zařazeno celkem 28 subjektů. Celkový objem vypouštěných chladících vod činil v roce 2003 189590 tis. m3, z čehož bylo cca 97% bez úprav přímo vypouštěno do recipientu. Pokud jde o čištění či úpravy zbylých 3 % chladících vod, zde převládalo mechanické čištění. Tabulka A4-1 udává data o deseti největších zdrojích vypouštějících chladící vody. Kompletní data jsou uvedena v příloze v tabulce A4jak a tabulce A4pov. 57 Tabulka A4-1: Deset největších zdrojů vypouštění chladících vod Název místa vypouštění tis.m3/r objem Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody Spolana Neratovice - NK kanál K6a ALIACHEM Synthesia Pardubice - výusť A6 (A1 - A6) Teplárna Dvůr Králové - průtočné chlaz. - výtok II Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh) Spolana Neratovice - NK kanál K7 Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy Bioferm Kolín - Lihovar PML Nový Bydžov - chladící vody Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II. 177590 3627 3052 2326 1870 1796 1608 1042 859 579 % celkového objemu chladících vod 99 Místa potenciálních havárií s vlivem na stav vod Místa potenciálních havárií s vlivem na stav vod byla získána ze seznamů vyhotovených v souladu se zákonem č. 353/1999 Sb.o prevenci závažných haváriích způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, transponující směrnici EU 96/82 - Seveso II . Zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Zákon mimo jiné upravuje povinnosti právnických osob a fyzických osob, které vlastní nebo užívají daný objekt nebo zařízení, způsob zařazení objektu nebo zařízení do příslušných skupin podle umístěného druhu a množství vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemického přípravku (skupina A a B) a výkon státní správy na úseku prevence závažných havárií. Tabulka A5-1: Místa potenciálních havárií s vlivem na stav vod Název podniku průmysl skupina ALIACHEM - odštěpný závod Synthesia Bakelite, Pardubice - Semtín CEPRO - sklad Mštětice chemický chemický jiný B B B EURO - Sarm, Slatiňany Explosia - vyrobna Semtín chemický chemický A B H + H Logistic, Nymburk doprava B Jizerské sklo Lučany sklářský B Lučební závody Draslovka, Kolín MERO CR - Pardubice, areál PARAMO ORNELA divize Desenské sklárny, provoz Huť ORNELA divize Desenské sklárny, provoz Polubny ORNELA divize Desenské sklárny, sklad Energo, Desná chemický jiný B A sklářský B sklářský B sklářský A PARAMO, Pardubice PENTA, Chrudim chemický chemický B A 58 chemické látky s nimiž podnik nakládá NH4NO3, Br, HCl ,C2H2, O2, hořlaviny, explozivní, toxické látky látky hořlavé a toxické motorová nafta, mazací oleje látky oxidující, nebezpečné, toxické a velmi toxické, methanol toxické a velmi toxické, nebezpečné látky As2O3, toxické látky Cl2, hořlavé a extrémně hořlavé, nebezpečné, toxické pro životní prostředí, explozivní látky extrémně hořlavé látky H3AsO4, NiO, As2O3, toxické a velmi toxické látky As2O3, toxické látky látky oxidující, nebezpečné, toxické a velmi toxické, hořlavé a extrémně hořlavé, nebezpečné, toxické pro životní prostředí nespecifikováno Název podniku průmysl skupina Poličské strojírny strojírenský B Pragochema chemický B RECTICEL, Mladá Boleslav chemický A Sklárny BOHEMIA sklářský B SPOLANA, Neratovice TRADIX COLOR UNIPETROL - DOPRAVA, Spolana Neratovice UNIPETROL - DOPRAVA, Paramo Pardubice Výzkumný ústav organických syntéz, Pardubice - Rybitví chemický doprava B B doprava B doprava B jiný A chemické látky s nimiž podnik nakládá explozivní látky látky oxidující, hořlavé a extrémně hořlavé, toxické pro životní prostředí toluen-2,4-di-isokyanát (1); toluen2,6-di-isokyanát (2) O2, oxidující, nespecifikované toxické látky Cl2, HCl, O2, toxické a velmi toxické, nebezpečné, hořlavé a extrémně hořlavé látky, hořlavé a extrémně hořlavé látky Fosgen, látky toxické a nebezpečné pro život. prostředí V oblasti povodí Horního a středního Labe bylo nalezeno celkem 23 objektů-míst potenciálních havárií s vlivem na stav vod, která jsou uvedena v tabulce A5-1 Z tabulky je patrné, že převládají taková průmyslová odvětví jako chemický a sklářský průmysl. Celková roční množství nebezpečných chemických látek, s nimiž jednotlivé objekty disponují lze nalézt v podrobné tabulce A5 v příloze. Obrázek A1: Bodové zdroje znečištění povrchových vod 59 3.1.1.2 Významné plošné zdroje znečištění v oblasti povodí Horního a středního Labe Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly v rámci charakterizace oblastí povodí vybrány tyto skupiny látek: dusík, síra, pesticidy, eroze a fosfor. Z hlediska typů plošného znečištění se jedná o atmosférickou depozici (síra a dusík), zemědělství (dusík a pesticidy) a samostatně eroze (eroze, fosfor). Významné vlivy na útvary povrchových vod byly hodnoceny formou zátěží, tj. průměrnými specifickými hodnotami. U síry, dusíku a pesticidů byly zpracovány vstupy jednotlivých látek do půdy (s rozlišením na atmosférickou depozici a zemědělství v případě síry a dusíku) a jejich vyhodnocení na povodí (v případě průtočných útvarů povrchových vod na mezipovodí) útvarů povrchových vod. Pro dusík ze zemědělského znečištění byla využita data Českého statistického úřadu z roku 1999, kdy byla naposledy vykazována data na bývalé okresy (v současné době již jen na kraje). Pro hodnocení vstupů dusíku byla započítána data o produkci statkových hnojiv a o fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru 85 : 15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o specifickém vstupu na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou lze pak sečíst celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu povodí útvaru povrchových vod a podle plochy zemědělské půdy v povodí útvaru zjistit specifickou zátěž dusíku na zemědělskou půdu v povodí a na celkovou plochu povodí útvaru povrchových vod. Pro pesticidy byl použit obdobný postup – i zde jsou udávána data o spotřebě prostředků pro ochranu rostlin Státní rostlinolékařskou správou v kg na okres za rok. Pro hodnocení byla použita data za rok 2002. Pro výpočet zátěží byl použit jednak součet všech vykazovaných pesticidů a jednak atrazin. I zde jsou uváděny pro jednotlivé útvary dvě specifické hodnoty – na aplikovanou zemědělskou půdu a na celkovou plochu půdy útvaru. Pro zátěž síry a dusíku z atmosférické depozice byla jako základ využita prostorově vyhodnocená data o mokré depozici z ČHMÚ z roku 2001. Protože se však ukázalo, že rozdíly mezi mokrou a suchou depozicí jsou v lesích velmi významné a do roku 2015 se bude jejich rozdíl významněji prohlubovat, byly hodnoty v lesích navýšeny na úroveň suché depozice. Výsledkem jsou opět specifické zátěže na hektar plochy povodí útvarů povrchových vod. Protože dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice, byla zároveň vyhodnocena celková zátěž dusíku. Celková zátěž je udávána v kg na hektar plochy povodí útvaru a vzhledem k tomu, že dusík ze zemědělství vstupuje jen na zemědělskou půdu, kdežto dusík z depozice na celou plochu povodí útvaru, není celková zátěž rovna součtu obou zátěží. Pro hodnocení zátěží eroze a smyvu fosforu erozí byla jako základní údaje využity výsledky z projektu VÚV T.G.M. VaV 650/04/98 „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“. Metodou Univerzálni rovnice ztráty půdy (USLE), která zohledňuje hlavně erozní účinnost srážek, délku a sklon svahu, vlastnosti půdy a ochrannou funkci vegetace, byla zpracována mapa průměrné ztráty půdy na celém území ČR v podrobnosti 50x50 m. Výsledky této mapy byly agregovány pro jednotlivá hydrologická povodí 4. řádu a podle charakteru každého povodí redukovány poměrem odnosu. Pro každý vymezený vodní útvar pak byly výsledky z příslušných povodí sečteny a vyjádřeny specifickou hodnotou erozního smyvu v tunách na hektar plochy povodí útvaru povrchových vod na rok. Výsledná hodnota erozního smyvu za vodní útvar představuje množství sedimentů, které vstupuje do vodotečí nebo nádrží. Erozní mapa byla i výchozím podkladem pro zpracování odnosu celkového fosforu. Nejprve však byly na celém území České republiky přiřazeny na základě expertního odhadu jednotlivým půdním typům obsahy celkového fosforu (mapa 1:200 000, Komplexní průzkum půd). 60 Kombinací dat z erozní mapy, obsahu fosforu v půdách a zohledněním procesu obohacení erozního sedimentu fosforem během transportu vznikla výsledná mapa transportu celkového fosforu erozním smyvem na území ČR v podrobnosti 50x50 m. I v tomto případě byly výsledky agregovány na povodí 4. řádu a redukovány poměrem odnosu a posléze sečteny za jednotlivé vodní útvary povrchových vod. Výsledná hodnota erozního smyvu fosforu je uvedena v kg/ha plochy povodí útvaru povrchových vod na rok a představuje množství celkového fosforu, které vstupuje do vodotečí nebo nádrží. Všechny vypočtené zátěže se kromě jednotky plochy vztahují na jeden rok. Časová úroveň dat je obdobná podle dostupných dat – od roku 1999 (dusík ze zemědělství) po rok 2002 (pesticidy). Pro erozní smyv půdy a fosforu nejsou data vázána na konkrétní rok. Všechny vypočtené zátěže se kromě jednotky plochy vztahují na jeden rok. Časová úroveň dat je obdobná podle dostupných dat – od roku 1999 (dusík ze zemědělství) po rok 2002 (pesticidy). Pro erozní smyv půdy a fosforu nejsou data vázána na konkrétní rok. Informace o vstupech plošného znečištění do půdy uvádí tabulka A6. 61 Tabulka A6: Vstupy plošného znečištění do půdy – povrchová voda ID útvaru p.v. Název útvaru ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí ha 10007000 10010000 10013000 10016000 10019000 10024000 10025000 10028000 10031000 10032000 10033000 10038000 10045000 10050000 10060000 10061000 10064000 10067000 10084000 10085000 10090000 10093000 10097000 10108000 10117000 10122000 Labe po soutok s tokem Sovinka Sovinka po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Malé Labe Malé Labe po soutok s tokem Kotelský potok Kotelský potok po ústí do toku Malé Labe Malé Labe po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Čistá Čistá po soutok s tokem Luční potok Luční potok po ústí do toku Čistá Čistá po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Pilníkovský potok Pilníkovský potok po soutok s tokem Starobucký potok Starobucký potok po ústí do toku Pilníkovský potok Pilníkovský potok po ústí do toku Labe Kalenský potok po ústí do toku Labe Labe po vzdutí nádrže Les Království Borecký potok po ústí do toku Labe Labe po hráz nádrže Les Království Beluňka po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Úpa Úpa po soutok s tokem Malá Úpa Malá Úpa po ústí do toku Úpa Lysečinský potok po ústí do toku Úpa Úpa po soutok s tokem Ličná Ličná po soutok s tokem Petříkovický p. Petříkovický p. po ústí do toku Ličná Plošné zdroje znečištění Dusík - Ze Dusík Celkový zemědělst Atmosf.d dusík Síra Pesticidy Atrazin Eroze ví epozice Fosfor kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok 29,1 7,1 22,0 0,436 22,98 0,049 0,003 0,226 58,0 44,6 13,4 2,236 12,22 0,412 0,030 1,014 45,8 31,1 14,7 1,167 12,20 0,222 0,014 0,546 31,6 1,9 29,7 0,146 25,25 0,000 0,000 0,093 32,1 0,9 31,3 0,089 25,88 0,000 0,000 0,045 45,1 28,5 16,7 1,172 13,37 0,185 0,012 0,534 45,9 29,0 16,9 1,379 12,05 0,191 0,012 0,659 40,3 14,2 26,0 0,632 18,94 0,097 0,006 0,296 47,1 28,9 18,2 1,575 12,29 0,197 0,013 0,727 38,3 19,7 18,6 0,877 12,35 0,104 0,007 0,389 41,3 18,3 23,0 0,412 15,13 0,135 0,009 0,179 101010070 101010100 101010130 101010160 101010190 101010240 101010250 101010280 101010310 101010320 101010330 103,6 16,4 17,2 20,6 14,0 39,2 3,2 32,7 38,6 7,2 8,0 101010380 28,9 49,7 30,0 19,7 0,987 12,33 0,233 0,015 0,403 101010450 101010500 101010600 101010610 101010640 101010670 101010840 101010850 101020050 101020080 101020120 101020230 101020320 101020370 48,4 28,7 64,5 4,7 18,5 50,5 47,9 119,9 43,5 33,2 18,2 81,3 61,7 44,3 51,1 47,7 49,8 45,2 42,8 47,0 56,2 53,1 27,0 21,8 22,8 41,4 35,3 18,4 28,6 26,9 31,6 12,6 18,0 20,2 34,5 29,9 2,1 2,6 7,2 12,5 20,2 9,7 22,5 20,8 18,1 32,6 24,8 26,7 21,7 23,2 24,8 19,1 15,6 29,0 15,1 8,7 1,294 1,365 1,191 0,539 0,198 0,483 0,523 0,558 0,118 0,049 0,097 0,613 1,676 12,24 13,69 13,49 20,95 17,78 17,70 12,17 12,80 23,77 23,06 17,54 16,15 13,05 13,91 0,191 0,174 0,237 0,088 0,106 0,148 0,456 0,384 0,000 0,000 0,000 0,072 0,137 0,061 0,013 0,011 0,016 0,006 0,007 0,010 0,016 0,013 0,000 0,000 0,000 0,005 0,009 0,004 0,559 0,598 0,515 0,262 0,086 0,301 0,237 0,299 0,080 0,023 0,050 0,314 0,777 62 ID útvaru p.v. Název útvaru 10123000 10125000 10133000 10139000 10144000 10145000 10160000 10165000 10171000 10177000 10178000 10185000 10197000 10202000 10229000 10229080 10229090 Ličná po ústí do toku Úpa Mlýnský potok po ústí do toku Úpa Rtyňka po ústí do toku Úpa Olešnice po ústí do toku Úpa Úpa po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Metuje Metuje po soutok s tokem Židovka Židovka po ústí do toku Metuje Dřevíč po ústí do toku Metuje Brlenka po ústí do toku Metuje Metuje po soutok s tokem Střela Olešenka po ústí do toku Metuje Rozkoš po hráz nádrže Rozkoš Metuje po ústí do toku Labe Trotina po ústí do toku Labe Piletický potok po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Orlice Divoká Orlice po soutok s tokem Bartošovický potok Bartošovický potok po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice po vzdutí nádrže Pastviny Divoká Orlice po hráz nádrže Pastviny Rokytenka po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice po soutok s tokem Zdobnice Zdobnice po soutok s tokem Říčka Říčka po ústí do toku Zdobnice Zdobnice po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice po soutok s tokem Bělá ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí ha 10236000 10237000 10238000 10240000 10254000 10265000 10268000 10273000 10278000 10281000 Plošné zdroje znečištění Dusík - Ze Dusík Celkový zemědělst Atmosf.d dusík Síra Pesticidy Atrazin Eroze ví epozice Fosfor kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok 35,4 22,4 13,0 1,372 9,00 0,000 0,000 0,893 55,6 32,7 22,9 1,483 12,13 0,244 0,016 0,645 51,8 27,9 24,0 1,706 13,02 0,185 0,012 0,795 59,6 31,4 28,1 0,919 12,38 0,483 0,011 0,434 57,0 31,9 25,0 1,059 12,06 0,881 0,012 0,602 44,1 27,8 16,3 0,072 8,00 0,225 0,005 0,044 46,9 26,9 19,9 13,03 0,417 0,009 25,0 16,1 8,9 13,21 0,208 0,005 47,7 19,0 28,7 0,841 14,74 0,148 0,005 0,412 10,9 10,0 1,0 11,47 0,161 0,004 43,7 22,1 21,6 1,182 14,49 0,257 0,006 0,553 36,5 18,1 18,4 0,623 20,27 0,274 0,005 0,379 53,3 30,9 22,4 1,117 9,47 0,560 0,012 0,591 54,9 34,1 20,8 1,087 11,40 0,499 0,011 0,527 58,5 39,0 19,5 1,053 12,01 0,727 0,029 0,642 59,6 41,2 18,4 0,325 8,58 1,321 0,044 0,139 58,0 40,3 17,6 0,452 8,97 0,997 0,031 0,246 101020380 101020400 101020480 101020540 101020590 101020600 101030190 101030240 101030300 101030360 101030370 101030440 101030560 101030610 101040290 101040340 101040350 0,0 12,7 35,7 43,2 137,8 3,0 143,5 32,0 67,5 33,4 28,7 47,1 49,6 141,5 115,7 46,0 129,7 102010070 115,1 15,7 5,8 9,9 102010080 102010090 102010110 102010250 102010360 102010390 102010440 102010490 102010520 8,0 36,5 21,7 62,6 102,8 38,7 33,5 52,9 24,3 55,6 27,3 51,2 59,7 62,7 52,3 55,4 63,1 61,5 37,5 17,5 30,8 37,4 38,3 11,5 17,3 36,3 39,6 18,1 9,9 20,4 22,3 24,4 40,8 38,1 26,7 21,9 63 2,492 1,208 1,134 1,051 0,492 1,062 1,277 0,457 29,23 0,080 0,001 17,51 15,88 15,13 15,87 13,92 29,95 24,83 14,42 11,54 0,652 0,306 0,554 0,682 0,657 0,179 0,242 0,632 0,769 0,012 0,004 0,008 0,010 0,010 0,003 0,004 0,010 0,010 1,576 0,671 0,514 0,471 0,305 0,639 0,606 0,235 ID útvaru p.v. Název útvaru ID dílčího povodí 10295000 10302000 10305000 10312000 10320000 10321000 10324000 10325000 10329000 10343000 10347000 10347020 10347040 10360000 10362000 10374000 10384000 10389000 10396000 10403000 10413000 10416000 10421110 10431000 10442040 10443000 10474000 10496000 Bělá po soutok s tokem Kněžná Kněžná po soutok s tokem Javornický potok Javornický potok po ústí do toku Kněžná Bělá po ústí do toku Divoká Orlice Brodec po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice po ústí do toku Orlice Tichá Orlice po soutok s tokem Králický potok Králický potok po ústí do toku Tichá Orlice Lipkovský potok po ústí do toku Tichá Orlice Čermná po ústí do toku Tichá Orlice Lukavický potok po ústí do toku Tichá Orlice Potočnice po ústí do toku Tichá Orlice Dobroučka po ústí do toku Tichá Orlice Třebovka po vzdutí nádrže Hvězda Třebovka po hráz nádrže Hvězda Třebovka po ústí do toku Tichá Orlice Skořenický potok po ústí do toku Tichá Orlice Čermná po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice po ústí do toku Orlice Orlice po soutok s tokem Dědina Dědina po soutok s tokem Brtevský potok Brtevský potok po ústí do toku Dědina Zlatý potok po ústí do toku Dědina Dědina po ústí do toku Orlice Stříbrný potok po ústí do toku Orlice Orlice po ústí do toku Labe Ředický potok po ústí do toku Labe Loučná po soutok s tokem Desná 102010660 102010730 102010760 102010830 102010920 102010930 102020030 102020040 102020080 102020220 102020260 102020280 102020300 102020440 102020450 102020580 102020680 102020730 102020860 102030070 102030170 102030200 102030307 102030540 102030680 102030690 103010350 103020210 Plocha dílčího povodí ha 107,6 45,4 24,1 38,0 52,9 14,9 15,1 9,9 23,9 28,1 24,7 14,6 26,6 77,0 5,8 113,2 29,3 23,4 365,3 41,6 86,0 17,3 56,4 209,1 52,1 37,1 70,7 158,1 64 Plošné zdroje znečištění Dusík - Ze Dusík Celkový zemědělst Atmosf.d dusík Síra Pesticidy Atrazin Eroze ví epozice Fosfor kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok 54,2 30,6 23,7 0,693 18,92 0,450 0,008 0,384 59,6 30,7 28,9 1,182 19,06 0,417 0,008 0,567 66,3 36,8 29,5 1,646 16,25 0,579 0,010 0,724 66,5 42,6 23,9 0,884 11,88 0,699 0,013 0,516 69,9 33,5 36,4 1,035 14,96 0,514 0,009 0,574 54,7 28,5 26,2 0,005 13,54 0,268 0,005 0,003 52,6 29,0 23,6 0,782 18,64 0,590 0,008 0,431 61,2 45,5 15,7 2,299 12,26 0,920 0,013 1,413 60,9 46,6 14,2 1,452 12,19 0,985 0,014 0,875 62,6 40,2 22,4 1,324 13,47 0,691 0,010 0,601 62,2 40,6 21,6 0,809 12,48 0,743 0,010 0,338 60,3 34,7 25,7 0,418 13,68 0,338 0,005 0,160 59,0 32,5 26,4 0,464 14,13 0,399 0,006 0,182 73,8 32,8 41,0 0,652 16,01 0,510 0,016 0,285 89,1 26,2 62,9 0,141 16,43 0,385 0,012 0,053 65,7 26,3 39,4 0,794 17,30 0,543 0,008 0,397 77,1 56,0 21,1 0,923 10,48 1,157 0,016 0,475 57,9 15,3 42,6 0,016 19,09 0,316 0,016 0,008 59,0 29,6 29,4 0,978 16,34 0,535 0,008 0,509 51,2 20,1 31,1 0,006 15,23 0,219 0,005 0,002 54,1 33,2 20,9 1,156 15,81 0,432 0,008 0,548 61,7 44,8 16,9 1,634 11,08 0,762 0,014 0,701 67,2 48,2 19,0 0,841 10,54 0,840 0,015 0,409 62,5 39,7 22,8 0,482 11,02 0,713 0,014 0,247 49,8 6,1 43,7 0,010 19,77 0,097 0,005 0,005 56,0 34,8 21,2 0,161 9,49 0,778 0,026 0,068 61,7 35,9 25,8 0,269 13,25 0,737 0,043 0,102 61,3 40,0 21,4 0,969 13,26 0,639 0,020 0,484 ID útvaru p.v. Název útvaru ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí ha 10505000 10514000 10554000 10559000 10560000 10562000 10563040 10567000 10571000 10576000 10583000 10583001 10597000 10608000 10617000 10638000 10656000 10662000 10667000 10679030 10705000 10715000 10721000 10730000 10734000 10741000 10762000 10763000 Desná po ústí do toku Loučná Končinský potok po ústí do toku Loučná Lodrantka po ústí do toku Loučná Zadní Lodrantka po ústí do toku Loučná Loučná po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Chrudimka Chrudimka po vzdutí nádrže Hamry Chrudimka po hráz nádrže Hamry Chrudimka po soutok s tokem Slubice Slubice po ústí do toku Chrudimka Chrudimka po vzdutí nádrže Seč Chrudimka po hráz nádrže Seč Chrudimka po soutok s tokem Novohradka Novohradka po soutok s tokem Krounka Krounka po ústí do toku Novohradka Žejbro po ústí do toku Novohradka Ležák po ústí do toku Novohradka Novohradka po ústí do toku Chrudimka Chrudimka po ústí do toku Labe Jesenčanský potok po ústí do toku Labe Černská strouha po ústí do toku Labe Struha po ústí do toku Labe Sopřečský potok po ústí do toku Labe Brložský potok po ústí do toku Labe Strašovský potok po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Doubrava Doubrava po soutok s tokem Běstvinský potok Běstvinský potok po ústí do toku Doubrava 103020300 103020390 103020790 103020850 103020860 103020880 103030050 103030090 103030130 103030180 103030250 103030250 103030390 103030500 103030590 103030800 103030980 103031040 103031090 103040163 103040440 103040540 103040600 103040690 103040730 103040800 103050210 103050220 114,1 59,5 38,7 38,9 323,6 187,3 29,7 34,9 22,8 29,2 116,1 116,1 118,0 67,7 80,4 96,5 110,2 116,4 36,0 104,3 74,9 63,4 30,7 30,4 35,4 307,9 205,2 7,8 65 Celkový dusík kg/ha/rok 59,5 68,4 57,2 66,4 70,2 57,6 46,9 42,2 47,1 47,9 44,4 44,4 47,9 47,8 51,6 52,6 49,5 54,4 54,8 49,2 56,9 51,4 52,4 52,3 46,5 49,1 48,7 48,9 Plošné zdroje znečištění Dusík - Ze Dusík zemědělst Atmosf.d Síra Pesticidy Atrazin Eroze ví epozice Fosfor kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok 41,9 17,6 0,815 12,67 0,652 0,020 0,403 33,8 34,6 0,590 16,39 0,563 0,011 0,325 37,0 20,2 0,204 13,02 0,854 0,050 0,075 48,9 17,6 0,377 10,68 1,096 0,064 0,143 47,4 22,7 0,703 10,98 1,011 0,026 0,362 35,3 22,3 0,202 12,88 0,968 0,036 0,120 24,8 22,1 0,356 15,37 0,390 0,008 0,172 16,2 26,0 0,344 20,42 0,304 0,007 0,168 29,2 17,9 1,169 15,57 0,714 0,016 0,516 26,8 21,0 0,580 19,58 0,531 0,021 0,251 23,5 21,0 0,676 26,76 0,449 0,013 0,309 23,5 21,0 0,676 26,76 0,449 0,013 0,309 30,1 17,8 0,824 19,60 0,705 0,016 0,395 28,5 19,3 1,353 15,06 0,604 0,014 0,618 30,8 20,8 1,265 13,58 0,707 0,016 0,548 36,2 16,4 0,813 13,27 0,873 0,019 0,339 31,9 17,6 0,782 17,29 0,753 0,017 0,319 39,6 14,8 0,663 11,77 1,005 0,022 0,317 39,4 15,4 0,136 12,28 1,166 0,038 0,079 33,9 15,2 0,485 17,24 0,796 0,026 0,233 35,7 21,2 0,126 14,79 0,758 0,038 0,057 33,5 17,9 0,691 19,94 0,870 0,033 0,325 33,2 19,3 0,102 17,53 0,645 0,038 0,046 35,0 17,3 0,228 19,28 0,668 0,039 0,092 24,6 21,9 0,069 20,16 0,437 0,025 0,028 29,4 19,7 0,147 17,43 0,580 0,028 0,072 31,0 17,7 1,128 20,66 0,547 0,031 0,516 33,6 15,3 1,183 19,60 0,717 0,016 0,588 ID útvaru p.v. Název útvaru 10769000 10772000 10775000 10776000 10785000 10799000 10802000 10810000 10813000 10831000 10833000 10835000 10838000 Lovětínský potok po ústí do toku Doubrava Doubrava po soutok s tokem Hostačovka Hostačovka po soutok s tokem Babský potok Babský potok po ústí do toku Hostačovka Hostačovka po ústí do toku Doubrava Brslenka po ústí do toku Doubrava Doubrava po ústí do toku Labe Klejnárka po soutok s tokem Paběnický potok Paběnický potok po ústí do toku Klejnárka Vrchlice po vzdutí nádrže Vrchlice Vrchlice po hráz nádrže Vrchlice Vrchlice po ústí do toku Klejnárka Klejnárka po ústí do toku Labe Bačovka (Němčický HMZ) po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Cidlina Cidlina po soutok s tokem Porák (Velký Porák) Porák (Velký Porák) po ústí do toku Cidlina Úlibický potok po ústí do toku Cidlina Javorka po ústí do toku Cidlina Králický potok po ústí do toku Cidlina Cidlina po soutok s tokem Bystřice Bystřice po soutok s tokem Bašnický potok Bašnický potok po ústí do toku Bystřice Bystřice po ústí do toku Cidlina Cidlina po vzdutí nádrže Žehuň Mlýnská Cidlina po ústí do toku Cidlina Cidlina po hráz nádrže Žehuň ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí ha 10852000 10853000 10858000 10861000 10871000 10874250 10882000 10887000 10898000 10903000 10910000 10920000 10918000 10920001 103050280 103050310 103050340 103050350 103050440 103050580 103050610 104010080 104010110 104010290 104010310 104010330 104010360 14,7 56,1 16,4 9,5 72,9 100,9 109,4 64,5 27,8 80,3 26,1 26,1 126,2 104010560 104010570 104020050 104020080 104020200 104020480 104020560 104020610 104030110 104030160 104030270 104040011 104040100 104040120 54,1 201,2 48,4 21,9 63,6 208,1 64,6 239,1 140,5 65,5 172,4 24,2 70,4 8,3 66 Plošné zdroje znečištění Dusík - Ze Dusík Celkový zemědělst Atmosf.d dusík Síra Pesticidy Atrazin Eroze ví epozice Fosfor kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok 49,3 26,7 22,7 1,133 26,42 0,599 0,013 0,568 48,5 28,7 19,8 1,090 23,01 0,714 0,016 0,519 49,8 33,2 16,6 1,702 19,09 0,654 0,040 0,704 52,1 35,4 16,7 1,432 17,67 0,725 0,044 0,585 54,7 40,8 14,0 1,135 14,86 0,931 0,045 0,529 48,3 33,2 15,1 0,380 15,78 1,073 0,038 0,194 52,6 38,0 14,6 0,409 15,35 1,870 0,039 0,241 47,7 24,4 23,2 0,506 20,21 0,748 0,026 0,220 46,5 22,3 24,2 0,571 21,25 0,663 0,022 0,249 51,0 34,1 16,9 0,907 15,95 1,050 0,035 0,406 52,0 37,5 14,5 1,539 14,20 1,177 0,039 0,866 48,3 32,7 15,6 2,347 13,14 2,384 0,034 1,427 52,4 40,4 12,0 0,685 12,40 1,495 0,046 0,367 49,0 48,4 55,0 52,5 56,8 53,5 52,3 56,8 58,7 56,8 60,8 57,2 47,3 45,2 30,7 33,2 34,4 36,1 35,5 34,3 34,2 43,2 41,8 41,2 40,3 36,5 26,4 28,0 18,4 15,2 20,7 16,4 21,3 19,2 18,1 13,7 16,9 15,7 20,5 20,8 20,9 17,2 0,115 0,720 1,188 1,347 0,800 0,690 0,189 0,382 1,149 0,553 0,283 0,341 0,058 0,288 16,71 14,79 12,45 12,63 12,83 12,44 12,15 9,75 12,85 11,81 12,85 15,52 19,02 15,69 1,059 1,129 0,777 0,885 0,914 1,060 1,029 1,329 1,057 1,366 1,481 0,794 0,748 0,380 0,036 0,032 0,019 0,022 0,022 0,022 0,031 0,037 0,032 0,031 0,041 0,026 0,027 0,016 0,050 0,404 0,670 0,754 0,403 0,353 0,068 0,215 0,611 0,364 0,140 0,137 0,026 0,172 ID útvaru p.v. Název útvaru ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí 104040150 104040200 104050070 104050240 104050301 44,3 34,2 83,7 118,6 35,8 Celkový dusík kg/ha/rok 51,4 52,1 52,4 53,3 57,0 104050430 107,0 51,8 29,7 22,1 0,181 14,05 0,783 0,033 0,068 104050500 104050510 104050530 104050570 104050590 104050630 104050663 104060070 104060090 104060190 104060260 104060490 104060540 104070270 104070600 104070650 105010010 105010050 105010080 105010090 105010100 102,2 7,9 42,0 56,4 32,8 28,4 38,1 40,4 27,2 106,9 64,3 189,6 114,9 235,5 124,6 272,7 20,3 52,3 30,3 18,8 2,0 50,5 47,0 49,5 54,4 52,0 49,1 49,3 48,7 48,2 48,6 50,0 44,6 50,0 50,8 39,3 44,6 3,0 20,6 30,0 9,2 35,4 35,3 34,3 38,1 35,6 40,8 35,8 37,3 33,6 33,2 34,9 37,9 31,7 37,1 30,2 24,7 29,1 0,0 0,4 0,2 0,7 4,1 15,2 12,7 11,4 18,8 11,2 13,3 12,1 15,1 14,9 13,7 12,0 12,9 12,9 20,7 14,5 15,5 3,0 20,1 29,8 8,5 31,2 0,335 0,318 0,237 0,240 0,122 0,164 0,052 1,077 0,754 1,575 1,388 0,854 0,401 0,284 0,797 0,252 10,68 9,56 10,33 10,42 10,78 10,88 10,86 14,65 13,50 12,70 12,16 12,88 11,66 13,79 12,87 12,45 37,39 31,71 32,03 28,85 28,07 0,899 0,893 1,012 0,962 1,038 0,972 0,897 1,122 1,097 1,181 1,261 1,038 1,194 1,069 0,649 1,045 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,031 0,040 0,045 0,043 0,046 0,043 0,040 0,037 0,036 0,034 0,040 0,033 0,041 0,026 0,018 0,029 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,160 0,156 0,126 0,112 0,060 0,061 0,020 0,490 0,408 0,897 0,725 0,493 0,231 0,152 0,420 0,122 ha 10923000 10928000 10935000 10947000 10953010 10966000 10973000 10974000 10976000 10980000 10982000 10986000 10988030 10998000 11000000 11010000 11017000 11040000 11045000 11049230 11068000 11073000 11074000 11078000 11081000 11082000 11083000 Cidlina po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Mrlina Mrlina po soutok s tokem Hasinský potok Hasinský potok po ústí do toku Mrlina Mrlina po soutok s tokem Štítarský potok Štítarský potok po soutok s tokem Smíchovský potok Smíchovský potok po ústí do toku Štítarský potok Štítarský potok po ústí do toku Mrlina Velenický potok po ústí do toku Mrlina Křinecká Blatnice po ústí do toku Mrlina Blatnice po ústí do toku Mrlina Klobuš po ústí do toku Mrlina Mrlina po ústí do toku Labe Výrovka po vzdutí Vavřineckého rybníka Výrovka po hráz Vavřineckého rybníka Výrovka po soutok s tokem Bečvárka Bečvárka po ústí do toku Výrovka Šembera po ústí do toku Výrovka Výrovka po ústí do toku Labe Vlkava po ústí do toku Labe Výmola po ústí do toku Labe Labe po soutok s tokem Jizera Jizera po soutok s tokem Přítok z Polska Jizera po soutok s tokem Mumlava Mumlava po soutok s tokem Milnice Milnice po ústí do toku Mumlava Mumlava po soutok s tokem Jizera Plošné zdroje znečištění Dusík - Ze Dusík zemědělst Atmosf.d Síra Pesticidy Atrazin Eroze ví epozice Fosfor kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok 36,6 14,9 0,161 13,79 0,861 0,037 0,079 30,8 21,2 0,006 15,33 0,457 0,020 0,002 36,8 15,6 0,944 11,41 1,071 0,024 0,572 35,5 17,9 1,314 12,67 1,035 0,024 0,823 36,3 20,7 0,450 11,12 0,701 0,031 0,230 67 0,022 0,352 0,011 0,299 ID útvaru p.v. Název útvaru ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí ha 11099000 11107000 11110000 11113000 11117000 11126000 11130000 11133000 11133001 11134000 11142000 11138001 11153000 11157000 11161000 11170000 11182000 11185000 11188000 11191000 11197000 11200000 11227000 11254000 11269000 11300000 11324000 11332000 Jizerka po ústí do toku Jizera Jizera po soutok s tokem Oleška Oleška po soutok s tokem Popelka Popelka po ústí do toku Oleška Tampelačka po ústí do toku Oleška Oleška po ústí do toku Jizera Jizera po soutok s tokem Kamenice Kamenice po hráz nádrže Jasefův Důl Kamenice po soutok s tokem Jedlová Jedlová po ústí do toku Kamenice Desná po ústí do toku Kamenice Černá Desná po hráz nádrže Souš Kamenice po ústí do toku Jizera Žernovník po ústí do toku Jizera Stebenka po ústí do toku Jizera Libuňka po ústí do toku Jizera Žehrovka po ústí do toku Jizera Jizera po soutok s tokem Mohelka Mohelka po soutok s tokem Oharka Oharka po ústí do toku Mohelka Ještědka po ústí do toku Mohelka Mohelka po ústí do toku Jizera Kněžmostka po ústí do toku Jizera Klenice po ústí do toku Jizera Jizera po ústí do toku Labe Mlýnský potok po ústí do toku Labe Košátecký potok po ústí do toku Labe Černavka po ústí do toku Labe 105010260 105010340 105010370 105010400 105010440 105010530 105010570 105010600 105010600 105010610 105010690 105010690 105010800 105020040 105020080 105020180 105020300 105020330 105020360 105020390 105020450 105020480 105020750 105021020 105030150 105040310 105040550 105040630 85,4 150,6 50,2 27,9 28,2 65,1 22,5 34,7 34,7 10,6 50,8 50,8 122,3 31,4 23,9 100,5 95,2 164,6 58,4 24,2 44,2 50,3 73,2 170,0 574,4 78,1 219,7 74,4 68 Plošné zdroje znečištění Dusík - Ze Dusík Celkový zemědělst Atmosf.d dusík Síra Pesticidy Atrazin Eroze ví epozice Fosfor kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok 41,6 18,7 23,0 1,115 19,94 0,143 0,011 0,630 49,2 27,9 21,3 1,834 19,51 0,229 0,017 1,079 53,0 36,2 16,8 1,402 12,57 0,581 0,021 0,658 54,6 38,7 15,9 1,966 12,51 0,405 0,025 0,893 58,2 44,7 13,5 2,010 12,10 0,433 0,030 0,891 54,3 39,3 15,0 2,423 13,61 0,348 0,025 1,213 41,2 26,5 14,7 2,645 14,53 0,186 0,014 1,406 33,0 0,5 32,5 0,044 36,52 0,000 0,000 0,029 33,0 0,5 32,5 0,044 36,52 0,000 0,000 0,029 37,0 0,1 36,9 0,008 35,13 0,000 0,000 0,003 35,2 2,0 33,2 0,301 26,91 0,001 0,000 0,214 35,2 2,0 33,2 0,301 26,91 0,001 0,000 0,214 39,4 18,5 20,9 1,299 18,56 0,110 0,008 0,790 37,5 17,1 20,4 0,887 20,00 0,049 0,003 0,583 46,7 29,8 16,9 0,829 14,06 0,308 0,013 0,452 52,8 37,8 15,0 1,059 11,87 0,621 0,022 0,611 48,8 30,7 18,1 0,609 12,51 0,709 0,017 0,395 46,3 31,0 15,4 0,742 12,19 0,486 0,013 0,449 45,0 28,0 17,0 1,368 16,47 0,131 0,006 0,898 46,5 28,2 18,4 1,130 15,20 0,222 0,009 0,624 44,5 25,1 19,4 1,175 13,31 0,198 0,008 0,777 44,5 26,8 17,7 0,640 12,99 0,336 0,010 0,371 52,5 35,2 17,3 0,406 11,54 1,150 0,023 0,238 49,0 33,4 15,6 0,771 11,98 1,086 0,024 0,443 44,4 23,7 20,7 0,443 14,03 0,926 0,018 0,285 34,8 23,3 11,4 0,364 11,19 0,469 0,010 0,153 47,4 33,1 14,3 0,956 11,68 1,169 0,019 0,589 43,3 30,4 12,9 0,273 10,44 0,754 0,011 0,125 ID útvaru p.v. Název útvaru 11335000 Labe po soutok s tokem Vltava Stěnava po soutok s tokem Vernéřovický potok Vernéřovický potok po soutok s tokem Stěnava Stěnava po státní hranici Šonovský potok po státní hranici Jindřichovský potok po státní hranici Lužická Nisa po soutok s tokem Doubský potok Doubský potok po ústí do toku Lužická Nisa Harcovský potok po ústí do toku Lužická Nisa Lužická Nisa po soutok s tokem Černá Nisa Černá Nisa po soutok s tokem Radčický potok Radčický potok po ústí do toku Černá Nisa Černá Nisa po ústí do toku Lužická Nisa Jeřice po ústí do toku Lužická Nisa Lužická Nisa po státní hranici Oleška po státní hranici Smědá po soutok s tokem Sloupský potok (Č. Štolpich) Sloupský potok (Č. Štolpich) po ústí do toku Smědá Lomnice po ústí do toku Smědá Řasnice po ústí do toku Smědá Bulovský potok po ústí do toku Smědá Smědá po státní hranici Kočičí potok po státní hranici 20589000 20590000 20608000 20609000 20720000 20730000 20731000 20735000 20736000 20737000 20738000 20739000 20755000 20758000 20774000 20785000 20788000 20796000 20798000 20806000 20807000 20809000 ID dílčího povodí 105040660 Plocha dílčího povodí Plošné zdroje znečištění Dusík - Ze Dusík Celkový zemědělst Atmosf.d dusík Síra Pesticidy Atrazin Eroze ví epozice Fosfor ha kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok 256,7 41,6 23,5 18,1 0,226 13,28 0,569 0,011 0,104 204030040 75,2 7,4 5,1 2,3 204030050 204030252 204030260 204060040 13,7 145,4 11,6 31,5 49,8 44,0 23,6 23,7 26,8 28,8 18,5 15,5 23,0 15,2 5,1 8,1 204070090 204070100 204070140 204070150 204070160 204070170 204070180 204070340 204070370 204090040 76,9 15,0 18,0 29,6 18,9 6,1 1,5 78,1 124,2 26,2 27,5 46,4 25,6 26,4 30,0 41,7 26,2 40,4 37,6 42,5 7,6 30,0 4,4 9,9 3,0 28,3 14,1 20,9 17,3 24,0 19,9 16,4 21,2 16,5 27,0 13,5 12,0 19,5 20,3 18,5 204100070 49,1 37,8 6,4 204100100 204100180 204100200 204100280 204100290 204100310 20,0 36,5 32,7 39,9 91,5 25,3 33,0 32,3 43,7 40,6 31,8 14,6 2,5 18,3 32,0 26,9 21,5 12,0 69 10,38 0,092 0,002 0,394 1,399 0,830 13,20 11,70 10,70 20,60 0,361 0,517 0,221 0,141 0,008 0,011 0,005 0,006 0,168 0,658 0,388 0,336 3,280 0,165 0,433 0,093 1,049 0,510 1,262 0,031 0,234 0,006 0,066 0,004 0,192 0,022 0,159 0,141 0,219 0,001 0,010 0,000 0,003 0,000 0,008 0,001 0,007 0,006 0,009 0,184 2,020 0,093 0,211 0,037 0,474 0,188 0,781 0,963 21,99 16,86 25,51 15,01 32,40 12,72 10,04 19,95 19,18 17,73 31,4 0,243 32,44 0,040 0,002 0,181 30,4 14,0 11,7 13,7 10,3 2,6 0,027 0,467 0,642 0,682 33,85 24,07 13,81 14,77 15,49 19,92 0,006 0,168 0,292 0,218 0,172 0,112 0,000 0,007 0,012 0,009 0,007 0,005 0,013 0,275 0,392 0,374 0,527 Obrázek A2: Vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy – povrchová voda Dusík : kg/ha/rok 70 Obrázek A3: Vstupy plošného znečištění fosforem do půdy – povrchová voda Fosfor: kg/ha/rok 71 Obrázek A4: Vstupy plošného znečištění sírou do půdy – povrchová voda Síra: kg/ha/rok 72 Obrázek A5a: Vstupy plošného znečištění pesticidy do půdy – povrchová voda Pesticidy: kg/ha/rok 73 Obrázek A5b: Vstupy plošného znečištění antrazinem do půdy – povrchová voda Antrazin : kg/ha/rok 74 Obrázek A6: Ztráta půdy erozí Eroze: t/ha/rok 3.1.1.3.Významné odběry vody Významné odběry byly vybrány na základě absolutního kritéria odpovídajícího ročnímu množství odebrané vody ve výši nad 6000 m3/rok . Zdrojem dat byla databáze evidence uživatelů vod, spravovaná spravovaná podnikem Povodí Labe, státní podnik. Celkem bylo v roce 2003 z útvarů povrchových odebráno 303,5 mil.m3 vody. Největší podíl připadá na odběry pro energetiku (66%), dále na průmysl 17%. Odběr povrchové vody pro vodárenské využití činil v roce 2003 cca 12% z celkového odebraného množství. Odběry pro zemědělství tvořily 3% a konečně na odběry pro potravinářský průmysl připadalo cca 1%. Tabulka A7-1. uvádí deset největších odběratelů povrchových vod. Množství odebrané těmito subjekty tvoří 86% z celkového odebraného množství v roce 2003 v oblasti povodí Horního a středního Labe. Detailní údaje o odběrech povrchové vody jsou uvedeny v příloze v tabulce A7obm a tabulce A7pov. 75 Tabulka A7-1: Deset největších odběratelů povrchových vod Název odběru Elektrárna Opatovice n.L. Spolana Neratovice ALIACHEM Pardubice - Semtín Pražské vodárny-vodárna Káraný Elektrárna Chvaletice n.L. SVS a.s. Teplice Josefův Důl (pro ÚV Bedřichov) VaK Vratislavice-Souš Teplárna Dvůr Králové Papírny Hostinné objem tis.m3/r 179390 21322 15835 10877 9269 7055 6410 4245 4087 VS Vrchlice - ÚV Trojice % z celkového odebraného množství 3121 86 Z tabulky A7-2 je zřejmé, že výroba a rozvod elektrické energie, chemický a papírenský průmysl patří mezi odvětví odebírající největší objem povrchové vody v oblasti povodí Horního a středního Labe. Tabulka A7-2: Odběry povrchových vod dle typu průmyslu Typ odvětví objem 3 zemědělství potravinářský textilní, oděvní, kožedělný papírenský chemický sklářský a keramický výroba základních kovů elektrotechnický výroba nábytku výroba a rozvod el. energie výroba tepla výroba a rozvod pitné vody ostatní tis.m /r 8656 3751 5113 5733 38932 575 819 1030 862 195960 3530 37238 1309 76 % z celkového odebraného množství 2,9 1,2 1,7 1,9 12,8 0,2 0,3 0,3 0,3 64,6 1,2 12,3 0,4 Obrázek A20: Významné odběry povrchové vody a regulace odtoku vody 3.1.1.4.Významné regulace odtoku vody Významné akumulace vody V souvislosti s hodnocením vlivů souvisejících s regulací odtoku vod, byly sledovány jednak významné akumulace vod a jednak významné převody vod. Objekty akumulace vod byly tříděny na základě absolutního kritéria celkový objem, který pro významné akumulace dosahoval hodnot >1000000m3. Při výběru uvedeného kritéria se vycházelo z vyhlášky 431/2001Sb. o vodní bilanci, konkrétně z paragrafu 10, který stanovuje rozsah ohlašovaných údajů a zahrnuje ohlašovací povinnost pro nádrže o celkovém objemu vyšším než uvedených 1000000m3. Je tedy zřejmé, že výběr tohoto kritéria významnosti byl zyložen spíše na dostupných datech než na vlastním stanovení limitu nad nímž je daný vliv významný z hlediska možného ovlivnění stavu vod. Tabulka A8-1: Akumulace vody (detailní data viz příloha tabulka A8) Název nádrže VD Rozkoš Pastviny VD Labská VD Les Království VD Josefův Důl VD Souš VD Mšeno VD Bedřichov VD Křižanovice VD Hamry Celkový objem (mil.m3) 76,2 8,8 3,0 8,0 20,8 6,4 2,7 2,0 2,0 2,5 77 Zásobní objem 52,1 6,2 0,8 2,5 20,0 4,6 1,9 1,7 1,6 1,2 Qa (m3/s) 0,427 3,6 2,14 8,31 0,762 0,508 0,09 0,146 2,61 0,735 VD Seč VD Vrchlice VD Pařížov Žehuňský rybník 19,0 8,3 1,6 3,3 14,3 7,9 0,3 3,3 2,28 0,43 1,61 4,99 Významné převody vody Převody vod byly posuzovány individuálně a jejich zařazení do seznamu významných vlivů bylo založeno na odborném posouzení. Tabulka A9-1: Převody vody (detailní data viz příloha tabulka A9) ID Název převodu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 převodu Úpský přivaděč Labský náhon Dlouhá strouha Alba Opatovický kanál Halda Zmínka Sánský kanál Soušský přivaděč Z bílé Nisy 11 z Lužické Nisy odběr z vypouštění do Kapacita Objem Typ Úpa Labe Bělá Bělá Labe Loučná Novohradka Cidlina Bílá Desná Bílá Nisa Rozkošský p. Labe Zlatý p. Dědina Labe Chrudimka Loučná Mrlina Černá Desná Mšenský p. převodu 150,0 0,8 1,30 1,15 6,50 6,0 1,28 1,70 1,25 11,6 převodu 75,1 0,8 15,8 78,9 54,6 8,5 10,4 1,3 0,4 K K K K K K K K G G Lužická Nisa Mšenský p. 9,1 0,25 G 3.1.1.5.Významné morfologické úpravy Určení parametrů a kritérií významnosti vlivu: Nejdůležitější příčinné mechanismy pro hydromorfologické změny a některé z jejich charakteristik jsou: • plavba charakteristické parametry: typ plavby (tonáž, plavební ponor, průmyslový/rekreační účel), intenzita dopravy, … • protipovodňová ochrana charakteristické parametry: cíl ochrany (např. přípustná frekvence záplav), velikost návrhové povodně, způsob provedení (hráze, prohloubení koryta, poldery,...) • výroba energie hydroelektrárnami charakteristické parametry: výkon, hltnost, spád, provozní režim (permanentní nebo špičkový) • urbanizace charakteristické parametry: hustota obyvatelstva, populační růst (struktura, migrace), urbanizační omezení (územní plánování) • dodávky vody charakteristické parametry: intenzita odběrů, provozní režim (permanentní nebo občasné odběry) • zemědělství charakteristické parametry: struktura využití území, poptávka po vodě, vymezení zemědělských oblastí. Pro potřeby metodiky předběžného vymezení byly jako významné určeny následující tlaky: 78 Zakrytí/zatrubnění úseků vodních toků Zakrytým úsekem se rozumí: jakýkoli jednotlivý zakrytý úsek delší než 100 m; nebo jakákoli posloupnost střídajících se krátkých otevřených a zakrytých částí vodního toku, kde kumulativní délka zakrytých částí je alespoň 150 m a představuje více než polovinu celkové délky celé posloupnosti. Celá takto stanovená část vodního toku představuje zakrytý úsek. Použitá data:Úseky, které představují významnou zakrytou část (nebo posloupnost zakrytých částí) byly identifikovány na základě vektorových vrstev a tabulkových výstupů z informačního systému Povodí a tabulkových podkladů ostatních správců vodních toků. Napřimování úseků vodních toků Kritérium významnosti: celková kumulativní délka všech napřímených úseků > 10% celkové délky vodních toků v daném vodním útvaru.Z důvodů praktické proveditelnosti se toto kritérium vztahuje k celkovému procentu současné délky vodních toků v daném vodním útvaru a ne k jejich “historické” referenční délce. Za předpokladu, že by digitalizovaná historická data byla jednoduše dostupná, může být v budoucnu stanovena alternativní kvantifikace stupně napřímení. Použitá data:Vymezení úseků, označujících napřímené části vodních toků, bylo provedeno na základě vektorových vrstev a tabulkových výstupů z informačního systému Povodí a tabulkových podkladů ostatních správců vodních toků. Zavzdutí úseků vodních toků Kritérium významnosti : délka jednotlivého zavzdutého úseku > 1.5 km. nebo celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10% celkové délky vodních toků ve vodním útvaru. Toto kritérium uvažuje zavzdutí, které je výsledkem přítomnosti příčné stavby (hráz, jez,...). Použitá data:Informace o rozsahu zavzdutých úseků byly získány z vektorových dat VUV vrstvy Základní vodohospodářské mapy ČR 1:50 000 v úrovni podrobnosti členění na hrubé úseky vodních toků. Délka a způsob zpevnění říčního břehu Kritérium významnosti: celková délka všech úseků se zpevněným břehem (1 nebo 2 břehy) > 10% celkové délky vodních toků ve vodním útvaru Způsob určení ovlivnění hydromorfologických vlastností koryta nestejnoměrným zpevněním břehů koryta toku je popsán v souhrnném parametru kombinované hodnocení úprav koryta toku (viz.níže). Použitá data:Úseky, kde byly břehy koryta zpevňovány, byly identifikovány na základě vektorových vrstev a tabulkových výstupů z informačního systému Povodí a tabulkových podkladů ostatních správců vodních toků. Protipovodňová opatření Kritérium významnosti: ochranné hráze jsou od koryta řeky ve vzdálenosti menší než “3x šířka řeky”. Použitá data:Úseky, kde se nalézají ochranné hráze od koryta řeky ve vzdálenosti menší než “3x šířka řeky”, byly identifikovány na základě vektorových vrstev a tabulkových výstupů z informačního systému Povodí a tabulkových podkladů ostatních správců vodních toků. 79 „Protipovodňová ochrana” nebyla uvažována jako samostatná změna, ale je zahrnuta do kombinovaného hodnocení změny koryta toku (viz.dále). Urbanizace Kritérium významnosti: městská zástavba se nachází do 5 metrů od okraje vodního toku v délce větší než 15% celkové délky vodních toků ve vodním útvaru. Použitá data:Jako zdroj prostorové informace o urbanizovaných plochách slouží vektorová polygonová vrstva zastavěných území z geodatabáze CORINE Land Cover. Tlak je zahrnut v kombinovaném hodnocení stavu koryta toku. Kombinované hodnocení úprav koryta toku Kombinované hodnocení úprav koryta toku pokrývá a integruje výše popsané změny – “zpevnění břehů”, “urbanizaci” a “protipovodňová opatření”. Termín “koryto toku” (channel) je v tomto ohledu chápán jako celek dna a břehů. Je navrženo následujících 5 tříd popisujících úpravy koryta toku z hlediska ekologického stavu (hodnoty odpovídající těmto třídám jsou dále nazývány jako “index změny”, protože po zprůměrování několika podúseků už nemusí být celočíselnou hodnotou): 1. vodní tok má přírodní “vzhled” a nebyly na něm provedeny významné úpravy koryta, 2. na vodním toku byly provedeny pouze přírodě blízké úpravy břehů, které byly zbudovány z ekologicky vhodných materiálů, 3. na vodním toku byly provedeny významné úpravy břehů, ale stále má nějaký potenciál pro přírodní vývoj, 4. na vodním toku byly provedeny hrubé úpravy břehů, příp. dna z ekologicky nevhodných materiálů, které nechávají pouze omezený potenciál pro přírodní vývoj, 5. na vodním toku byly provedeny hrubé úpravy břehů, příp. dna z ekologicky nevhodných materiálů, které nenechávají žádný významný potenciál pro přírodní vývoj. Zakryté úseky s délkou pohybující se pod prahem významnosti mohou být také zařazeny do této kategorie. V případě, že každý břeh vykazuje jinou hodnotu indexu změny, bude danému úseku koryta toku přiřazena hodnota ne menší než horší z hodnot snížená o jeden bod. Hráze a jezy Kritérium významnosti: výška překážky > 1 m Toto kritérium pouze vyjadřuje významnost hráze/jezu ve smyslu přerušení ekologického kontinua a je s ním nezávisle na dřívějším kritériu zavzdutí způsobeném příčnými překážkami. Použitá data:Hráze, jezy a překážky byly na vektorovou vrstvu vodních toků lokalizovány na základě tabulkových údajů (VÚ, název toku, kilometráž) poskytnutých správci vodních toků. Odběry Kritérium významnosti: individuální odběry s vyčíslitelnou recirkulací > 50 l/s (150 l/s v případě odběrů bez recirkulace nebo s nevyčíslitelnou recirkulací) individuální odběry s vyčíslitelnou recirkulací > 10% průměrného nízkého průtoku (30% v případě odběrů bez recirkulace nebo s nevyčíslitelnou recirkulací) odběr celkem pro vodní útvar > 50% průměrného nízkého průtoku Absolutní velikost odběru není rozhodující. Odebírané množství je porovnáno s nízkým průtokem (Q355) v místě odběru. Použitá data: Odběry (s údajem o odebraném objemu za jednotku času) byly lokalizovány na základě tabulkových údajů od správců vodních toků. Hodnoty Q355 byly interpolovány na základě údajů z dlouhodobých měření v profilech státní monitorovací sítě. 80 Shrnutí: Pro lineární tlaky byly použity různé způsoby kombinování úseků: • pro zakryté úseky již je kritérium významnosti splněno pro všechny jednotlivé úseky a jedinou věcí, která zbývá, je porovnat celkovou délku všech úseků ve vztahu k celkové délce všech vodních toků v daném vodním útvaru; • pro zavzduté a napřímené úseky to znamená jednoduše spočítat celkovou délku identifikovaných úseků a vyjádřit tento součet na stupnici od 1 do 10; • pro kombinované hodnocení změn koryta toku je vypočten průměr indexu změny všech úseků vážený délkou, výsledkem je celková hodnotě za vodní útvar. Tomuto parametru je přiřazena hodnota od 1 do 10 za použití celkového indexu změny na úrovni vodního útvaru v hodnotě 5 (fyzické maximum); • protože zakryté úseky nemohou koincidovat s ostatními úseky, porovnání tlaků na nezakrytých úsecích je provedeno ve vztahu k celkové délce nezakrytých úseků vodního útvaru; Narušení migrace (hráze, jezy) : Spočtená (bezrozměrná) migrační délka reprezentuje možnost migrace jednotlivým segmentem ze sousedních segmentů (ve směru po a proti proudu). Průměr této (bezrozměrné) migrační délky vážený délkou je vypočten napříč všemi segmenty vodního útvaru. Výsledek je poté ohodnocen od 1 do 10 za předpokladu, že úplná volná migrace všemi segmenty vodního útvaru je fyzické maximum. Užívání vody (odběry) : Významné individuální odběry jsou hodnoceny každý zvlášť a za fyzické maximum berou pro každý odběr místní nízký průtok. Hodnoty přiřazené všem významným individuálním odběrům v celém vodním útvaru jsou zprůměrovány do jedné výsledné hodnoty; výsledná zprůměrovaná hodnota individuálních odběrů je porovnána s výslednou hodnotou odběrů celkem a větší z hodnot je použita jako stupeň celkového ovlivnění všech odběrů v rámci vodního útvaru. Pokud jde o nejrozšířenější vlivy v oblasti povodí Horního a středního Labe, pak jsou to jednoznačně napřimování toku, narušení konektivity toku příčnou překážkou a kombinovaný vliv, který zahrnuje další vlivy včetně zpevnění břehů a koryta, změny profilu toku a zastavěných oblastí v blízkosti toku. Nejrozšířenějším užíváním v zájmové oblasti je jednoznačně zemědělství, lesnictví a urbanizace. Provedené hodnocení významných hydromorfologických vlivů sumarizují tabulky A10 a A11 v příloze. 81 Obrázek A7: Významné morfologické vlivy 3.1.1.6. Další významné vlivy Přímé vlivy na stav povrchových vod Hodnocení přímých vlivů bylo zaměřeno na vlivy na vodní biotu, konkrétně ichtycenózu. Jako hlavní příčinný mechanismus spojený s přímými vlivy na ichtyocenózu byly označeny aktivity profesionálních a amatérských rybářských sdružení. Uvedené aktivity upravuje zákon 99/2004Sb. o rybářství a příslušné prováděcí předpisy. Z hlediska hodnocení vlivů na ichtyocenózu byla klíčová ustanovení vyhlášky 296/2001 Sb. o způsobu vedení hospodářské evidence na rybnících a evidence hospodářských výsledků v rybářských revírech. Podle tohoto předpisu má správce rybářského revíru povinnost každoročně shromažďovat a předávat (příslušným krajům a Mze) údaje mimo jiné o násadách, úlovcích, počtu vydaných povolenek a rovněž o potenciálních zdrojích ohrožujících jakost vody. Při návrhu parametrů popisujících vlivy na ichtyocenózu se z uvedené vyhlášky vycházelo a byly navrženy následující parametry: násada (druh, počet), úlovky. Dále byly doplněny další parametry jako: abundance a druhová diversita ichtyocenózy zavlečené druhy. Řešení zahrnovalo v prvé řadě shromáždění informací z jednotlivých rybářských revírů. Zdrojem dat a informací byly zejména Programy opatření dle směrnice 78/659 EEC zpracované pro oblast povodí Horního a středního Labe, internetové stránky Mze, konzultace s Českým rybářským svazem (ČRS) a internetová stránky ČRS a místních organizací ČRS. Bylo provedeno přiřazení jednotlivých vodních útvarů příslušným rybářským revírům, jejich klasifikace dle vyhlášky 71/2003 Sb. na vody losové a kaprové. Dále byly zpracovány výsledky ichtyologického průzkumu a bylo uvedeno, zda ichyocenóza v uvedeném vodním útvaru ( t.j.součásti rybářského revíru) odpovídá či neodpovídá charakteru toku. Data o násadách, úlovcích a zavlečených druzích nebyla ČRS poskytnuta a z toho důvodu nebylo možno vyhodnotit míru vlivu rybářských aktivit na ichtyocenózu. Ze stejného důvodu nebyla stanovena kritéria významnosti. 82 Předpokladem pro hodnocení významých vlivů na ichtycenózu je dostupnost výše uvedených parametrů. Z vyhlášky 296/2001 Sb. vyplývá, že existuje povinnost příslušná data shromažďovat a předávat Mze a krajům. Doporučuje se proto, aby ústřední resortní orgán (Mze) zajistil (nejlépe v celostátním měřítku) podmínky pro předání příslušných dat zpracovatelům analýzy charakteristik - správcům povodí. Shrnutí zatím dostupných dat o přímých vlivech podává Tabulka A12 v příloze. Další významné vlivy na stav povrchových vod Mezi další významné vlivy bylo zařazeno rekreační využití povrchových vod a chov ryb v rybnících. Tyto aktivity mohou ovlivňovat ekologický stav vod, a to jednak nepřímo (v důsledku změn fyzikálně-chemických parametrů podporujících biologickou složku) a jednak přímo ( např.změny/úpravy pobřežní vegetace, úniky ryb z chovných rybníků, atp.). Rekreační využití povrchových vod Prvotním cílem bylo shromáždit data a přičlenit je jednotlivým vodním útvarům. Data byla sbírána pro místa využívana k rekreaci a byla získána na základě informací z Krajských hygienických stanic (kraj Královéhradecký, Pardubický a Vysočina). Pracovalo se s daty týkajících se jakosti povrchové vody v místech užívaných k rekreaci a s informacemi schromážděných od provozovatelů koupališť z odborů životního prostředí městských úřadů pověřěných obcí týkající se intenzity využívání. V 10 případech ze 16 hodnocených lokalit v oblasti povodí Horního a středního Labe (celkový počet lokalit v oblasti povodí je 23) bylo v roce 2003 zjištěno opakované překročení limitů stanovených vyhláškou 464/2002Sb. (hygienické požadavky na koupaliště), a to zejména v ukazateli fytoplankton (sinice) a koliformní bakterie. Data shrnuje Tabulka A13. Chov ryb v rybnících Hospodaření v chovných rybnících bylo další hodnocenou aktivitou. Cílem bylo získat informace o intenzifikačních opatřeních, zejména krmení, hnojení, aplikace pomocných preparátů a vápnění, dále pak informace o rozsahu řízeného monitoringu a o jakosti vody pod rybníkem. Zdrojem dat byl generel rybníků a vodních nádrží v České republice. Struktura databáze byla poměrně komplexní, zahrnovala takové atributy jako informace o vlastníkovi a uživateli rybníku, číslo příslušného rybářského revíru, účel hospodaření v rybníku, jakost vody, existence vodoprávního povolení atp. Pro uvedené atributy však nebyla v databázi vyplněná data a z toho důvodu ji nebylo možno pro popis vlivů souvisejících s hospodařením v rybnících použít. Podle zástupců oslovených odborů životního prostředí pověřených obcí, jsou data o vlastnících a uživatelích chráněná a lze je zjistit jen u příslušných katastrálních úřadů za finanční úhradu. Řešením je získání podkladů specifikovaných přílohou 1. k vyhlášce 296/2001 Sb. stanovující obsah evidence o hospodaření v rybnících s chovem ryb, požadujících takové parametry jako např. informace o násadách, výlovcích, aplikaci hnojiv, krmiv a vápna. Stejně jako v případě evidence hospodaření v rybářském revíru má vlastník nebo uživatel rybníku povinnost vést evidenci o hospodaření v rybníku určeném pro chov ryb. Doporučení řešení je obdobné jako v případě získání dat o násadách, úlovcích (viz přímé vlivy), a to zajistit, nejlépe na celonárodní úrovni, podmínky pro předání příslušných dat zpracovatelům analýzy charakteristik -správcům povodí. 3.1.1.7. Odhad způsobů užívání území Pro analýzu charakteristik oblastí povodí podle článku 5 Rámcové směrnice EU pro vodní politiku jsou při řešení problematiky vztahující se k způsobu užívání území v ČR využívána data evropského projektu CORINE Land Cover (CLC), s harmonizovanou klasifikací typů užívání území. 83 Databáze CORINE používá hierarchickou klasifikací tříd užívání území: 44 tříd na třetí úrovni, 15 tříd na druhé úrovni a 5 tříd na první úrovni. Pro odhad způsobů využití půdy vztahující se k analýze charakteristik povodí v ČR jsou relevantní následující třídy: uměle přetvořené povrchy (1), o doly, skládky a staveniště (1.3) orná půda (2.1), trvalé plodiny (2.2), o vinice (2.2.1) o sady, chmelnice a zahradní plantáže (2.2.2) travní porosty (2.3), smíšené zemědělské oblasti (2.4), les a polopřírodní vegetace (3), mokřady (4), vody (5); Generalizace jednotlivých tříd byla zpracována jednak pro základní informaci o využívání půd v povodích vodních útvarů povrchových vod v 8 třídách na základní úrovni (uměle přetvořené povrchy, orná půda, trvalé plodiny, travní porosty, smíšené zemědělské oblasti, les a polopřírodní vegetace, mokřady a vody. Vzhledem k některým plošným vlivům bylo ještě provedeno podrobné členění pro vybrané třídy – u trvalých plodin na vinice, sady, chmelnice a zahradní plantáže, u uměle přetvořených povrchů byly vyčleněny doly, skládky a staveniště. Podrobné členění zemědělské půdy bylo nutné vzhledem k způsobu hodnocení vstupů dusíku ze zemědělského hospodaření (hodnocení plošného znečištění), kdy jiné vstupy dusíku jsou na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu a výrazně nižší na ostatní typy zemědělských půd, při hodnocení pesticidů prakticky všechny vstupy jsou pouze na intenzivně obdělávané zemědělské půdy. Výsledkem je jednak mapka typů užívání půdy a jednak souhrnná tabulka, ve které je v procentech vyčíslen podíl jednotlivých typů. Tento výsledek je dále využíván pro vlastní hodnocení dopadů na útvary povrchových vod. Při interpretaci výsledků je nutno mít na paměti, že databáze CORINE vznikala za pomoci dálkového průzkumu Země a proto její přesnost klesá s malými plochami, jako jsou doly, skládky, staveniště, vinice, sady, chmelnice a zahradní plantáže a mokřady. U těchto drobných ploch je nutno výsledky považovat za orientační. Pro potřeby analýz prováděných v roce 2004 o charakteristikách oblastí povodí ČR byla využita databáze CORINE Land Cover ČR 1997 poskytnutá VÚV T.G.M odborem informatiky Ministerstva životního prostředí ČR v březnu 2004. 84 Generalizace tříd CORINE I. stupeň II. stupeň kód 1. 1.1.1. 1.1.2. 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.2.4. 1.3. 1.3.1. 1.3.2. 1.3.3. 1.4.1. 1.4.2. 2.1. 2.1.1. 2.2. 2.2.1. 2.2.2. 2.3. 2.3.1. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.4.4. 3. 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.2.1. 3.2.2. 3.2.4. 3.3.2. 3.3.3. 3.3.4. 3.3.5. 4. 4.1.1. 4.1.2. 5. 5.1.1. 5.1.2. popis UMĚLE PŘETVOŘENÉ POVRCHY Souvislá městská zástavba Nesouvislá městská zástavba Průmyslové a obchodní areál Silniční a železniční síť s okolím Přístavy Letiště Doly, skládky a staveniště Oblasti současné těžby surovin Haldy a skládky Staveniště Městské zelené plochy Sportovní a rekreační plochy ORNÁ PŮDA Nezavlažovaná orná půda TRVALÉ PLODINY Vinice Sady, chmelnice a zahradní plantáže TRAVNÍ POROSTY Louky a pastviny SMÍŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ OBLASTI Jednoleté a trvalé kultury Směsice polí luk a trvalých plodin Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací Zemědělsko-lesní oblast LES A POLOPŘÍRODNÍ VEGETACE Listnaté lesy Jehličnaté lesy Smíšené lesy Přírodní louky Stepi a křoviny Nízký porost v lese Skály Řídká vegetace Spálená vegetace Ledovce a věčný sníh MOKŘADY Mokřiny a močály Rašeliniště VODY Vodní toky Vodní plochy 85 Tabulka A14: Užívání území ID dílčího Uměle přetvořené plochy (%) povodí útvaru povrchové z celkového Doly, tekoucí vody Celkem skládky a staveniště 101010070 101010100 101010130 101010160 101010190 101010240 101010250 101010280 101010310 101010320 101010330 101010380 101010450 101010500 101010600 101010610 101010640 101010670 101010840 101010850 101020050 101020080 101020120 101020230 101020320 101020370 101020380 6,6 10,2 10,1 0,0 0,0 5,0 9,5 4,4 2,0 17,8 12,8 4,3 1,4 1,1 3,2 0,0 7,0 7,9 2,1 8,3 0,0 0,0 0,2 10,9 5,0 2,4 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 1,9 0,0 Orná půda (%) Trvalé plodiny (%) Vinice 9,5 65,6 48,1 0,0 0,0 40,2 41,4 21,1 42,7 22,7 29,4 50,6 41,6 37,8 44,7 19,2 23,1 32,2 59,7 47,3 0,0 0,0 0,0 15,7 30,7 29,6 0,0 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 86 Travní porosty (%) Smíšené zemědělské oblasti (%) Les a polopřírodní vegetace (%) 0,5 0,0 2,8 0,0 0,0 7,2 17,5 5,1 6,0 20,2 1,8 3,3 0,9 5,6 6,6 7,6 0,0 3,1 2,4 3,4 3,5 5,8 28,1 1,1 0,0 0,0 0,0 6,5 8,7 15,4 8,5 3,9 19,0 7,9 5,4 15,6 10,9 6,1 3,8 22,6 19,4 15,0 0,6 20,6 6,5 6,5 9,2 6,0 5,8 4,2 15,0 17,3 16,9 99,6 76,9 15,5 23,6 91,5 96,1 28,6 23,7 64,0 33,7 28,4 49,9 38,0 33,5 36,1 30,5 72,6 49,3 49,7 28,8 30,1 90,5 88,4 67,5 57,3 47,0 51,1 0,0 Mokřady (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ID dílčího Uměle přetvořené plochy (%) povodí útvaru povrchové z celkového Doly, tekoucí vody Celkem skládky a staveniště 101020400 101020480 101020540 101020590 101020600 101030190 101030240 101030300 101030360 101030370 101030440 101030560 101030610 101040290 101040340 101040350 102010070 102010080 102010090 102010110 102010250 102010360 102010390 102010440 102010490 102010520 102010660 102010730 102010760 2,0 8,1 6,9 3,7 29,0 2,6 3,0 1,3 0,0 8,5 2,0 8,1 6,2 2,8 13,6 11,2 0,0 4,6 2,1 3,0 1,7 4,9 0,0 0,0 6,5 10,2 2,7 1,0 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Orná půda (%) Trvalé plodiny (%) Vinice 53,2 40,2 53,7 52,0 24,2 48,1 30,5 21,4 57,8 28,2 28,7 57,5 52,7 67,2 73,8 71,1 17,7 58,8 33,1 41,9 48,9 47,3 16,1 21,8 48,8 50,5 40,6 37,6 52,1 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,5 1,2 0,0 0,0 0,0 87 Travní porosty (%) Smíšené zemědělské oblasti (%) Les a polopřírodní vegetace (%) 0,0 0,0 0,0 2,2 41,6 0,0 1,0 0,0 0,0 1,0 1,1 0,0 4,4 2,3 2,6 4,4 5,6 0,0 0,0 0,0 3,5 1,1 4,5 0,0 2,8 1,2 0,0 2,0 0,5 12,6 23,6 15,5 12,4 5,2 14,3 19,5 28,0 15,2 24,4 9,0 8,6 18,0 7,3 5,1 5,4 7,2 4,5 15,5 16,7 12,9 18,9 0,0 11,0 14,3 21,2 16,1 19,6 13,3 32,2 28,1 23,3 26,7 0,0 35,0 46,0 49,3 27,0 37,9 59,2 7,1 18,5 20,2 4,9 7,4 69,5 32,1 49,2 35,9 32,9 27,8 79,4 67,2 27,1 15,7 40,4 39,8 30,8 Mokřady (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ID dílčího Uměle přetvořené plochy (%) povodí útvaru povrchové z celkového Doly, tekoucí vody Celkem skládky a staveniště 102010830 102010920 102010930 102020030 102020040 102020080 102020220 102020260 102020280 102020300 102020440 102020450 102020580 102020680 102020730 102020860 102030070 102030170 102030200 102030307 102030540 102030680 102030690 103010350 103020210 103020300 103020390 103020790 103020850 13,1 0,5 3,3 0,0 13,6 0,0 3,9 9,2 0,0 3,4 5,0 0,0 10,3 1,4 1,3 4,5 4,9 2,2 9,8 4,3 5,2 0,1 15,4 8,8 4,0 3,7 2,4 5,3 2,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,1 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Orná půda (%) Trvalé plodiny (%) Vinice 62,9 43,7 24,2 40,4 63,0 77,2 47,4 50,8 23,1 27,3 52,6 40,0 37,5 80,2 25,4 37,4 18,3 39,0 68,7 75,6 62,7 7,1 43,5 61,3 66,4 66,0 46,0 71,1 91,4 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 1,1 0,0 0,0 0,0 88 Travní porosty (%) Smíšené zemědělské oblasti (%) Les a polopřírodní vegetace (%) 1,3 5,3 28,4 0,0 0,0 0,0 1,1 0,3 0,5 1,8 1,6 0,0 1,0 0,7 0,0 3,0 12,1 0,4 0,0 0,0 1,0 3,4 14,2 4,1 0,7 0,7 1,2 0,2 0,6 10,2 12,4 9,9 8,1 13,0 10,3 22,0 18,8 44,7 32,7 6,4 8,6 5,1 11,8 3,8 11,5 12,1 25,9 7,9 5,7 5,9 1,8 11,2 5,0 6,5 9,7 12,9 0,1 2,6 12,5 38,1 34,2 51,5 10,4 12,5 25,6 20,9 31,7 34,8 33,8 41,0 46,1 5,9 69,5 43,6 52,0 32,5 13,6 13,3 25,2 87,6 15,7 19,8 22,3 18,8 37,5 22,6 2,9 Mokřady (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ID dílčího Uměle přetvořené plochy (%) povodí útvaru povrchové z celkového Doly, tekoucí vody Celkem skládky a staveniště 103020860 103020880 103030050 103030090 103030130 103030180 103030250 103030390 103030500 103030590 103030800 103030980 103031040 103031090 103040163 103040440 103040540 103040600 103040690 103040730 103040800 103050210 103050220 103050280 103050310 103050340 103050350 103050440 103050580 4,2 11,5 0,0 0,2 12,6 0,9 0,8 6,7 1,9 2,8 3,0 3,7 5,4 20,6 8,0 3,9 3,5 2,8 1,6 3,9 10,9 2,8 0,0 1,3 3,4 0,1 0,4 4,0 9,3 0,0 0,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Orná půda (%) Trvalé plodiny (%) Vinice 75,9 55,6 30,4 22,7 52,9 42,1 34,4 52,3 47,7 53,4 64,7 55,7 73,5 64,1 61,0 55,8 53,5 53,7 55,3 35,6 44,8 46,9 53,1 44,4 52,5 56,4 62,5 70,2 62,5 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 3,2 0,0 0,0 1,8 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 89 Travní porosty (%) Smíšené zemědělské oblasti (%) Les a polopřírodní vegetace (%) 2,4 4,4 7,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,7 1,4 0,2 0,7 0,6 0,9 0,0 5,9 0,0 8,1 2,7 2,8 3,4 2,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,6 9,1 17,0 14,1 10,7 16,1 18,2 13,9 10,9 11,6 14,1 13,4 10,9 10,7 10,2 9,3 12,7 3,7 11,5 10,8 11,9 14,7 22,3 14,8 9,7 9,5 6,4 13,9 9,0 11,5 17,8 45,1 61,9 23,8 40,9 45,2 26,9 37,8 30,8 17,7 26,0 9,3 0,5 20,8 18,2 28,5 28,8 28,9 46,1 27,2 32,8 24,6 39,5 34,4 34,0 30,7 11,9 19,2 Mokřady (%) 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ID dílčího Uměle přetvořené plochy (%) povodí útvaru povrchové z celkového Doly, tekoucí vody Celkem skládky a staveniště 103050610 104010080 104010110 104010290 104010310 104010330 104010360 104010560 104010570 104020050 104020080 104020200 104020480 104020560 104020610 104030110 104030160 104030270 104040011 104040100 104040120 104040150 104040200 104050070 104050240 104050301 104050430 104050500 104050510 4,5 1,3 1,3 2,4 2,3 23,6 6,1 6,5 9,4 10,5 1,6 4,5 4,5 1,6 6,0 2,4 7,1 4,1 5,2 4,5 1,5 5,9 10,1 4,0 2,9 3,2 4,4 3,2 9,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,2 0,0 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Orná půda (%) Trvalé plodiny (%) Vinice 68,3 42,7 36,8 58,3 65,3 56,3 77,0 71,0 61,1 46,1 54,0 55,6 52,8 53,3 72,0 66,8 69,2 67,2 52,7 48,3 34,3 73,9 40,5 58,6 58,6 61,6 65,6 66,8 79,0 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,3 0,0 0,0 0,0 0,0 10,4 0,9 0,0 2,4 0,5 0,0 0,0 1,5 0,7 0,7 0,0 1,6 1,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 0,5 0,0 0,0 0,1 0,0 90 Travní porosty (%) Smíšené zemědělské oblasti (%) Les a polopřírodní vegetace (%) 0,2 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 1,2 1,2 0,0 0,0 0,0 4,1 8,6 6,0 3,1 1,3 4,9 4,4 2,7 19,5 0,4 4,4 0,8 0,4 1,2 0,0 2,7 0,0 8,6 10,3 11,8 15,3 16,3 4,1 10,0 2,6 11,9 20,6 15,8 13,2 7,9 4,8 5,6 11,6 7,5 5,8 17,0 7,0 1,9 9,5 15,1 10,3 9,1 14,4 4,3 5,4 4,2 13,1 45,7 50,1 23,7 16,1 5,6 6,0 18,7 12,2 22,3 27,4 26,2 29,2 31,0 9,5 16,1 12,9 15,8 20,7 36,8 21,3 10,2 25,2 24,1 28,5 19,6 24,8 21,0 7,8 Mokřady (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ID dílčího Uměle přetvořené plochy (%) povodí útvaru povrchové z celkového Doly, tekoucí vody Celkem skládky a staveniště 104050530 104050570 104050590 104050630 104050663 104060070 104060090 104060190 104060260 104060490 104060540 104070270 104070600 104070650 105010010 105010050 105010080 105010090 105010100 105010260 105010340 105010370 105010400 105010440 105010530 105010570 105010600 105010610 105010690 5,1 5,3 1,3 6,2 8,4 4,7 3,7 3,9 3,6 6,8 6,2 6,0 11,5 10,2 0,0 0,8 5,8 5,1 0,0 5,8 3,0 11,4 10,2 5,3 3,9 11,8 0,6 1,9 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,2 0,0 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 1,1 0,0 0,0 0,0 Orná půda (%) Trvalé plodiny (%) Vinice 89,6 85,0 91,8 86,0 79,4 62,3 62,7 66,9 78,8 65,3 81,6 61,3 67,5 64,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 21,0 33,7 46,8 51,9 60,8 50,8 27,3 0,0 0,0 0,8 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,5 0,0 3,0 0,3 0,4 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 91 Travní porosty (%) Smíšené zemědělské oblasti (%) Les a polopřírodní vegetace (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 1,4 0,9 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,4 0,0 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 2,4 0,0 0,0 0,7 0,1 0,0 0,0 0,0 3,6 2,7 6,0 2,5 6,4 9,8 10,9 10,9 10,6 7,7 7,1 4,5 4,4 5,2 0,0 7,8 0,8 4,9 18,5 19,6 22,3 20,0 16,5 16,9 20,6 35,2 7,4 0,9 21,6 1,7 7,0 0,9 5,3 4,4 22,1 20,2 13,5 6,6 17,2 4,8 27,5 16,6 17,1 87,6 87,6 93,4 90,0 81,5 53,6 40,8 19,4 21,4 17,0 24,0 25,6 88,1 97,2 74,4 Mokřady (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12,4 2,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ID dílčího Uměle přetvořené plochy (%) povodí útvaru povrchové z celkového Doly, tekoucí vody Celkem skládky a staveniště 105010800 105020040 105020080 105020180 105020300 105020330 105020360 105020390 105020450 105020480 105020750 105021020 105030150 105040310 105040550 105040630 105040660 204030040 204030050 204030252 204030260 204060040 204070090 204070100 204070140 204070150 204070160 204070170 204070180 4,0 3,2 2,2 4,1 2,0 7,8 4,6 0,3 2,8 0,0 2,3 8,7 5,1 16,0 4,8 7,9 11,5 5,9 0,0 5,8 4,2 3,0 16,3 7,9 20,5 47,3 3,0 5,0 42,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,6 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,8 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Orná půda (%) Trvalé plodiny (%) Vinice 25,4 28,5 27,9 47,9 38,8 46,4 46,7 46,2 41,3 39,3 57,7 60,6 47,8 76,6 75,9 85,0 62,7 62,6 39,2 59,0 30,8 42,4 8,3 48,7 1,1 13,7 0,8 40,1 4,5 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,4 1,9 2,5 0,8 0,0 0,0 0,0 0,0 1,3 0,1 1,3 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 92 Travní porosty (%) Smíšené zemědělské oblasti (%) Les a polopřírodní vegetace (%) 0,5 0,0 0,0 1,1 2,1 3,9 0,0 0,0 0,5 1,0 0,0 0,0 2,9 0,0 0,0 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,1 2,0 0,0 0,0 27,0 19,0 45,2 23,1 16,5 19,4 22,7 23,8 20,8 25,2 14,1 8,4 7,1 4,9 5,3 5,4 5,6 4,4 22,8 5,2 32,1 12,4 31,7 26,5 20,0 13,8 10,0 37,9 53,5 43,1 49,3 22,3 21,9 37,5 21,5 26,0 29,7 34,6 34,5 24,1 21,8 35,8 2,5 13,0 1,7 17,4 27,1 38,0 30,0 32,9 42,2 43,0 16,9 58,4 25,1 82,5 17,0 0,0 Mokřady (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ID dílčího Uměle přetvořené plochy (%) povodí útvaru povrchové z celkového Doly, tekoucí vody Celkem skládky a staveniště 204070340 204070370 204090040 204100070 204100100 204100180 204100200 204100280 204100290 204100310 2,4 5,4 2,6 2,7 1,3 3,6 11,5 0,0 2,9 0,5 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 Orná půda (%) Trvalé plodiny (%) Vinice 33,1 31,4 46,2 8,3 1,3 34,9 62,5 45,5 46,4 45,4 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 93 Travní porosty (%) Smíšené zemědělské oblasti (%) Les a polopřírodní vegetace (%) 0,9 2,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 2,0 2,7 19,4 11,2 7,0 10,4 8,5 3,7 9,0 19,3 19,5 1,6 44,2 49,8 44,2 78,6 88,9 57,8 17,0 34,3 29,2 49,8 Mokřady (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Obrázek A8: Generalizované třídy databáze CORINE LANDCOVER v oblasti povodí Horního a středního Labe (legenda viz. předešlá tabulka) 3.1.1.8.Vybrané typy užívání území Pro vybrané typy užívání území bylo provedeno detailní hodnocení. Na úrovni jednotlivých vodních útvarů byly hodnoceny: • provozované skládky ostatního odpadu (S-OO) a nebezpečného odpadu (S-NO); • ukončené nebo uzavřené skládky skupiny S-OO s celkovou kapacitou uloženého odpadu nad 100 000 m3 a skupiny S-NO s celkovou kapacitou nad 10 000 m3 • staré ekologické zátěže a kontaminované plochy mimo výše uvedené skládky, pokud jejich velikost a charakter mohl představovat významný negativní vliv na stav vodního útvaru; • provozované těžebny vyhrazených nerostů s ročním objemem těžby nad 10 000 m3 a nevyhrazených nerostů s ročním objemem těžby nad 100 000 m3; • uzavřené těžebny vyhrazených i nevyhrazených nerostů, pokud jejich existence nebo odtok důlních vod mohl představovat významný negativní vliv na stav vodního útvaru; • suma celkové délky silniční sítě I. až III. třídy; trasy automobilové dálkové dopravy (ADR); • suma celkové délky železnice; hustota obyvatelstva. Primární údaje o starých ekologických zátěžích a kontaminovaných plochách, uzavřených nebo ukončených skládkách byly v digitální formě získány z centrální databáze SESEZ – Databáze systému evidence starých ekologických zátěží, jejímž garantem je Ministerstvo 94 životního prostředí. Údaje o provozovaných skládkách, byly většinou v písemné formě získány z krajských úřadů, z obecních úřadů různého stupně a z archivu zpracovatele hodnocení (Orlická HydroGeologická Společnost - OHGS). Primární údaje o ložiscích nerostných surovin v digitální formě byly získány z databáze Geofondu. Údaje statistického charakteru (hustota obyvatelstva, délka silniční a železniční sítě) byly získány výpočtem z dat ze Sčítání lidů, domů a bytů 2001, které provedl Český statistický úřad 1.3.2001, dále byla využita data ze Silniční databanky v Ostravě a data Českých drah. Jako mapový podklad sloužila říční síť (VÚV TGM Praha) a sídelní jednotky (Arcdata Praha). Po zpracování primárních dat byla provedena jejich verifikace a v řadě nejasných případů byla provedena kontrola buď u obecních samospráv, u zpracovatelů sanačních pracích v prostoru starých ekologických zátěží nebo v přímo v terénu. Týkalo se to především současného stavu lokalit potenciálního znečišťování vod. Dále bylo provedeno doplnění dat buď z databáze průzkumných firem včetně OHGS, nebo dle informací z obecních úřadů. Po verifikaci dat a jejich zakreslení do mapového podkladu byla provedena první selekce, v rámci které byla z připravovaných databází vyřazena data, která se týkala objektů, ploch a zařízení s minimálním a nízkým rizikem pro stav povrchových vod. Jednalo se tedy o selekci lokalitní. V rámci druhé selekce byly ze zbylých dat vybrány ty údaje, které kromě identifikátorů poskytovaly m.j. informace o rizikovosti lokality, resp. některé údaje byly sdruženy (např. rizikovost pro různé složky životního prostředí). Jednalo se tedy o selekci datovou. Současně byla zvolena hierarchická kritéria, která umožňují v případě potřeby dále selektovat riziko z hlediska kvalitativního nebo kvantitativního (např. objemy zásob nerostných surovin, jejich charakter a projevy, hustota silniční a železniční sítě, apod.)., Hustota obyvatelstva Průměrná hustota obyvatelstva je 135,48 obyv./km2. Nejméně osídlené vodní útvary se nacházejí při hranici s Polskem – oblast okolo Malé Úpy a Pece pod Sněžkou v Krkonoších a v Orlických horách v oblasti kolem Orlického Záhoří a Bartošovic, kde se hustota osídlení pohybuje okolo 10 obyv./km2. Naopak nejvíce osídleny jsou vodní útvary v okolí velkých měst (Praha, Liberec, Jablonec nad Nisou, Pardubice a Hradec Králové), kde žije více jak 400 obyv./km2. Délka silniční sítě Průměrná hodnota délky silniční sítě v jednom vodním útvaru je 58,57 km, ale 139 vodních útvarů z celkového počtu 211 této hodnoty nedosahuje. Maximální hodnoty dosahují regiony s hlavními silničními tahy (Praha – Liberec, Pardubice – Praha). Nejméně silnic mají pohraniční vodní útvary. Pro následnou vizualizaci výsledků byla provedena klasifikace dat do 5 kategorií. Délka železniční sítě Délka železniční sítě byla spočítána na základě mapových podkladů Českých drah. V této mapové vrstvě se objevilo nejvíce tzv. nulových regionů – vodní útvary, kde se železnice vůbec nevyskytuje: polské pohraničí – oblasti v okolí Pece pod Sněžkou, Říčky, Zdobnice, Bartošovice, ale i jinde – v okolí Litomyšle (Dolní Újezd, Osík), v okolí Českého Dubu aj. Nejbohatšími vodními útvary jsou oblasti hlavních traťových koridorů (Praha - Česká Třebová, Praha – Liberec). Skládky, staré ekologické zátěže a kontaminované plochy V rámci zájmového území se nacházelo přes 1000 takovýchto lokalit. Ve smyslu výše uvedené metodiky došlo k lokalitní a datové selekci, takže zůstalo 372 finálních lokalit, z toho 240 uzavřených skládek, 63 skládek provozovaných a 69 významnějších starých 95 ekologických zátěží (především podnikových). Hierarchickým kriteriem byl pak parametr rizika lokality z různých hledisek vzhledem k složkám životního prostředí. Hlavní postavení v tomto ohledu mělo kromě rizika kvantitativního (plošný rozsah skládky či zátěže), zejména riziko kvalitativní, týkající se negativního ovlivnění vod, a to jak povrchových, tak podzemních. Pro každý vodní útvar je k dispozici vyjádření, zda se v něm takováto lokalita nachází, případně počet takovýchto lokalit a samozřejmě hierarchické zařazení z pohledu rizikovosti (střední, vysoké, extrémní). V případě provozovaných skládek, kde by riziko mělo být vzhledem k stupni sledovanosti a monitoringu samozřejmě co nejnižší, je na místě stupně rizika uveden typ skládky. Ve smyslu zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. rozeznáváme tyto skládky : S-NO (skládky nebezpečného odpadu), S-OO (skládky ostatního odpadu) a S-IO (skládky inertního odpadu). Skládky provozované Finální databáze zahrnuje celkem 63 položek provozovaných skládek. Z pohledu celkového rozmístění skládek se většina lokalit nachází v rámci Královéhradeckého a Pardubického kraje. Minimální zastoupení je v případě kraje Vysočina či Hlavního města Prahy (po 1 lokalitě). Většina provozovaných skládek (40) náleží skupině skládek S-OO, pouze v 6 případech skupině S-NO a 17 případy skupině S-IO. Skládka s označením živá řízená, je stále provozovanou skládkou (i přes již ukončený provozní řád). Skládky až na výjimky podléhají monitoringu, vesměs trvalému. Z hlediska rozsahu skládek řadíme téměř polovinu skládek ke skupině skládek o celkové projektované kapacitě větší či rovno 100 000 m3. Skládky uzavřené nebo ukončené V zájmovém území (z větší části v Královéhradeckém a Středočeském kraji) se nachází celkem 240 lokalit s rizikem středním, vysokým či extrémním. Minimální zastoupení pak mají v případě kraje Vysočina. Na území Hlavního města Prahy nebyl zaznamenán žádný objekt s minimálně střední rizikovostí. Z hlediska celkové projektované kapacity je cca 139 lokalit o rozsahu větším či rovno 10 000 m3 , z toho 42 nad 100 000 m3 . Většina lokalit se z hlediska charakteru řadí ke skládkám skupiny S-OO, uzavřené, s provozem ukončeným často začátkem 1990. Skládky skupiny S-NO zde mají zastoupení 23 objekty, skládky skupiny S-IO 12 objekty. Z pohledu celkového rizika převažují lokality s rizikem středním. Skládky s extrémní rizikovosti se v zájmovém území vyskytují v 16 případech, vysoké rizikovosti v 32 případech. Kritériem pro zařazení skládek do jednotlivých kategorií rizikovosti byly primární údaje o rizikovosti skládky uvedené v databázi SESEZ, doplňujícím kritériem potom subjektivní hodnocení lokality zpracovatelem podle následujících kritérií: Extrémní riziko: poloha skládky skupiny S-NO a S-OO v inundaci či v infiltračním povodí mimořádně významné hydrogeologické struktury; skládka skupiny S-NO s možností migrace výluhů do povrchových a podzemních vod; skládka s přetrvávajícím dokumentovaným významným vlivem na jakost povrchových vod, event. podzemních vod. Vysoké riziko: poloha skládky mimo inundaci, avšak v blízkosti povrchového toku či v infiltračním povodí významné hydrogeologické struktury; skládka skupiny S-NO s omezenou možností migrace výluhů do povrchových a podzemních vod; skládka s předpokládaným významným vlivem na jakost povrchových, event. podzemních vod. Střední riziko: ostatní skládky, které mohou znatelně ovlivnit jakost povrchových, event. podzemních vod. 96 Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy V rámci primární selekce bylo vybráno a dokumentováno celkem 69 lokalit starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch. Jedná se výhradně o lokality podnikových starých zátěží. Většina těchto lokalit se nachází ve Středočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Sledovány byly údaje o názvu (název lokality, případně provozovatel, firma), lokalizace (formou názvu obce, okresu či kraje), charakteru kontaminace (kontaminace zeminy, vody, VZP – komplex voda, zemina, skládka či zemina+voda, objekt, a typ kontaminantu - především skupina látek Nepolární Extrahovatelné Látky - NEL, Fluoridy, PolyChlorované Bifenyly - PCB, toluen, benzen, a chlorované uhlovodíky 1,2DichlorethenDCE, TriChlorEthen-TCE, Tetrachloethen -PCE), rizikovost (hierarchie střední, vysoká a extrémní) a stav sanací (dokončena, probíhá, v plánu, částečně, neprobíhá). Z hlediska rizikovosti náleží většina lokalit (38) ke středně rizikovým. Extrémně rizikové zátěže jsou zde zastoupeny pouze 2 položkami, vysoce rizikové již 29 položkami. Do kategorie vysokého rizika byly přitom zařazeny převážně lokality s nedokončenou sanací nebo lokality s dokončenou sanací, ale s přetrvávající vysokou zátěží pro povrchové vody. Kritériem pro stanovení rizikovostí byly opět především primární údaje z databáze SEZEZ, upravené pouze v ojedinělých případech zpracovatelem na základě údajů o zbytkových koncentracích po ukončení sanačních prací. V úvahu přitom byla brána skutečnost, že většina kontaminantů patří mezi látky ve vodním prostředí snadno migrující. Těžebny nerostných surovin Dobývací prostory těžené V zájmovém území bylo identifikováno celkem 92 dobývacích prostorů vyhrazených ložisek nerostných surovin stanovených obvodními báňskými úřady a evidovaných Českým báňským úřadem. Z hlediska rizikovosti pro povrchové vody neobsahuje databáze Geofondu žádné konkrétní údaje. Pro individuální hodnocení, které nebylo však v této fázi hodnocení vlivů nebylo provedeno, je proto významné pouze umístění dobývacího prostoru, druh těžené suroviny a objem suroviny.Z hlediska potenciálních rizikových složek pro vodu se převážně jedná o nerozpuštěné látky a případně o nepolární extrahovatelné látky. Zrušená ložiska (uzavřené těžebny) V zájmovém území bylo zjištěno 336 zrušených ložisek nerostných surovin, které v minulosti byly těženy. Z hlediska rizikovosti pro povrchové vody neobsahuje databáze Geofondu opět žádné konkrétní údaje. Pro individuální hodnocení, které nebylo však v této fázi hodnocení vlivů provedeno, je významné pouze umístění dobývacího prostoru ve vztahu k vodotečím a drenážní bázi a především druh těžené suroviny. Z hlediska potenciálních rizikových složek pro vodu se jedná o celé spektrum látek pocházejících jak ze suroviny (desítky prvků a sloučenin), tak z obslužných činností (především nepolární extrahovatelné látky). Poddolovaná území Ve vztahu k potenciálnímu ovlivnění stavu povrchových vod mohou poddolovaná území reprezentovat významný vliv. Pod pojmem poddolované území se rozumějí staré opuštěné těžební lokality s četnými projevy důlní činnosti na povrchu terénu. Celkem bylo identifikováno 503 objektů. Z hlediska rizikovosti pro povrchové vody neobsahuje databáze Geofondu opět žádné konkrétní údaje. Přesto právě projevy důlní činnosti, plošně často velmi rozsáhlé, probíhající obvykle pod hladinou podzemní vody, můžeme na základě analogie (viz charakter důlních vod, charakter výluhů z hald a odkališť, apod.) považovat za signál velmi závažného ohrožení stavu povrchových vod. Z hlediska potenciálních rizikových složek pro vodu se jedná a opět o velmi široké spektrum látek pocházejících jak ze suroviny, tak z hlušiny a případně z obslužných činností. S určitou dávkou zjednodušení lze říci, že jestliže dřívější důlní činnost je doprovázena povrchovými projevy typu hald, zcela jistě je můžeme považovat za obdobu uzavřených skládek či starých ekologických zátěží s rizikem v kategorii 97 vysoké až extrémní. Za ještě závažnější riziko lze považovat odtok důlních vod do vod povrchových. Shrnutí hodnocení vybraných typů užívání území je uvedeno v Tabulce A14b. 3.1.2. Posouzení dopadů významných vlivů na útvary povrchových vod Význam a princip hodnocení dopadů Hodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod je klíčovou analýzou procesu charakterizace. Toto hodnocení je předpokladem pro identifikaci těch vodních útvarů, u kterých existuje pravděpodobnost, že do roku 2015 nedosáhnou environmentálních cílů požadovaných Směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady ze dne 23.října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále „Rámcová směrnice“) článkem 4. Na zlepšení stavu v těchto vodních útvarech pak budou zaměřeny programy opatření (jejich sestavení musí proběhnout do roku 2009). Hodnocení dopadů se skládá ze dvou částí: jednak hodnocení dopadů a rizika nesplnění environmentálních cílů v současnosti (rok 2003) a dále pak hodnocení dopadů a rizika nesplnění environmentálních cílů do roku 2015 (zahrnujícící odhad stavu vod v roce 2015 na základě informací o trendech vývoje hlavních hnacích sil a vlivů ovlivňujících stav vod). Podstatou hodnocení rizika nesplnění environmentálních cílů v současnosti je porovnání stavu vod s definicí environmentálních cílů (dobrého stavu vod). Pracovní definice dobrého stavu byla vytvořena na celonárodní úrovni, zodpovědnou institucí je VÚV T.G.M. Praha (Pracovní cíle dobrého stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod; verze 2.1, Praha červen 2004 – dále „Pracovní cíle“). Stav vod je charakterizován jako stav chemický a ekologický. Při výběru ukazatelů chemického stavu se vycházelo z následujících materiálů: Rámcová směrnice, Přílohy VIII, IX a X, Směrnice 76/464/EHS o znečišťování určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Seznam I a II, závěry projektu VaV/650/3/00 Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR, ČHMÚ, (Rieder a kol., 2003) a z programu na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, VÚV T.G.M. Praha a MŽP, (Mičaník a kol., 2004). Ukazatele požadované Rámcovou směrnicí pro hodnocení ekologického stavu zahrnují složky biologické, hydromorfologické, chemické a fyzikálně chemické. Klíčové jsou pro ekologický stav složky biologické (vodní flóra, bentos, ryby), ostatní složky ekologického stavu mají pro hodnocení funkci podpůrnou, neboť ovlivňují stav a strukturu biologických společenstev. Vzhledem ke skutečnosti, že je v současné době k dispozici jen málo údajů o biologických složkách a rovněž není dokončeno zpracování typově referenčních podmínek, je pracovní definice dobrého ekologického stavu založena zejména na limitech složek podpůrných. Celý proces hodnocení dopadů je poznamenán nedostatkem dat o stavu (data z monitoringu vod). Je to jednak tím, že stávající monitorovací siť nepracuje s vodními útvary, a dále proto, že v současnosti ještě neprobíhá rutinní monitoring všech biologických složek (ryby, makrofyta, fytobentos, atp.). V současné době (do konce roku 2004) není možné doplnění monitoringu nebo realizace rozsáhlých studií v terénu, tak aby bylo možno hodnocení dopadů zpřesnit. Možným řešením je využití informací z analýzy vlivů (odběry, vypouštění, morfologické úpravy na toku a regulace odtoku) a hodnocení dopadů a rizikovosti na jejich základě, jde o tzv. nepřímé hodnocení. Hodnocení dopadů a rizikovosti je pak založeno na kombinaci informací z přímého hodnocení (pracujícího s daty z monitoringu vod) a zmíněného hodnocení nepřímého. Finálním krokem hodnocení dopadů a rizikovosti je odhad dopadů a rizikovosti k roku 2015. Pro toto hodnocení se užívá výstup z ekonomické analýzy „Prognóza trendů do roku 2015, Základní scénář“ (dále „Základní scénář“), Maketa zprávy 2005 o charakterizaci oblastí povodí ČR, verze 1.1.4. (dále Maketa), kapitola 4.2. Jde o odhad trendů vývoje klíčových 98 hnacích sil (populace, průmysl, zemědělství) a relevantních ekonomických proměnných, které budou pravděpodobně působit na vlivy (vypouštění, odběry, hydromorfologické úpravy, ostatní užívání vod) a tím pádem ovlivňovat stav vod. Vlastní hodnocení je založeno na informacích o současném stavu, který pomocí znalosti trendů vývoje hnacích sil a vlivů je „extrapolován“ do roku 2015 a je znovu posouzena možnost nedosažení environmentálních cílů. Popis postupu posouzení dopadů k roku 2003 Použitá data Pro přímé hodnocení dopadů k roku 2003 byla pro chemický stav použita data z monitoringu státní sítě sledování jakosti povrchových vod provozované Českým hydrometeorologickým ústavem, data ze sítě sledování jakosti povrchových vod v dílčích a účelových profilech provozované správcem povodí, tj. Povodí Labe, státní podnik a data ze sledování sítě drobných vodních toků provozované Zemědělskou vodohospodářskou správou. Pro hodnocení byla použita statistická data z období 1998 – 2003 (min., max., průměr, medián, c90% ) a data z jednotlivých let 2002, 2003 (min., max., průměr, medián, c90% ). Na základě dat z roku 2002 a 2003 byly posouzeny i trendy koncentrací jednotlivých znečišťujících látek v povrchových vodách. Pro přímé hodnocení dopadů k roku 2003 byla pro ekologický stav použita data z monitoringu státní sítě sledování jakosti povrchových vod provozované Českým hydrometeorologickým ústavem, data ze sítě sledování jakosti povrchových vod v dílčích a účelových profilech provozované správcem povodí, tj. Povodí Labe, státní podnik a data ze sledování sítě drobných vodních toků provozované Zemědělskou vodohospodářskou správou. Pro hydromorfologii byly využity databáze Povodí Labe, státní podnik a data z tabulek „Morfologických změn“, které byly sestaveny Povodím Labe, ZVHS a Lesy ČR v roce 2003. Hydrologická data nebyla pro zpracování hodnocení dopadů k dispozici. Pro relevantní ukazatele chemického stavu bylo ve všech vodních útvarech povrchových vod zpracováno nepřímé hodnocení. Pro toto hodnocení byla využita následující data a podklady. 1) Zpracování výskytu znečišťujících látek uvedených v příloze VIII. Rámcové směrnice pro vodní politiku v oblasti Horního a středního Labe – zpracovatel ČHMÚ, 31.3.2004. 2) Nebezpečné látky: Nepřímé hodnocení dopadů na vodní útvary povrchových vod pro oblast Horní a střední Labe – zpracovatel VÚV T.G.M. Praha, srpen 2004. 3) Významné plošné zdroje znečištění; vstupy plošného znečištění do půdy v dílčích povodích vodních útvarů pro jednotlivé látky (dusík, fosfor, pesticidy a atrazin)zpracovatel VÚV T.G.M. Praha. 4) Předběžné hodnoty charakteristiky Q355 v uzávěrových profilech vodních útvarů povrchových vod poskytnuté ČHMÚ. 5) Pro hodnocení vlivů (nepřímé hodnocení) byla dále použita data z vodohospodářské bilance, kterou vedou správci povodí na základě vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Hodnocení vlivů (nepřímé hodnocení) Pro každý vodní útvar povrchových vod byla provedena sumární látková bilance všech vypouštěných látek evidovaných u jednotlivých bodových zdrojů znečištění v roce 2003. Při nepřímém hodnocení byl posuzován jak samotný výskyt dané látky, tak byla pro průtok Q355 v uzávěrovém profilu vodního útvaru vypočtena koncentrace dané látky v toku. Tato vypočtená koncentrace byla posouzena buď s limity uvedenými v materiálu „Pracovní cíle“ (pokud byl pro danou látku limit stanoven), nebo s imisními limity Nařízení vlády o 99 ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech č.61/2003 Sb., tabulka 1: Imisní standardy. Dále byly ve všech vodních útvarech povrchových vod vypočteny sumární látkové odnosy z bodových a plošných zdrojů znečištění. Při výpočtu bylo uvažováno s 50% podílem bilančního přebytku dusíku na zemědělských plochách (byl použit princip předběžné opatrnosti, posouzení nejnepříznivějšího stavu). Vypočtené koncentrace v uzávěrovém profilu vodního útvaru byly posouzeny stejným způsobem jako u posouzení bodových zdrojů znečištění. Také bylo provedeno posouzení vlivu plošného znečištění pro atrazin a pesticidy. Při nepřímém hodnocení chemického stavu se v maximální míře vycházelo z výstupů práce VÚV „Nepřímé hodnocení dopadů na vodní útvary povrchových vod pro oblast povodí Horního a středního Labe“. Vě většině případů tedy bylo akceptováno celkové hodnocení rizikovosti útvarů z hlediska vlivů provedené VÚV. Pokud jde o syntézu hodnocení vlivů provedeného VÚV a vlivů z hlediska ostatních parametrů (nezohledněných v analýzách VÚV, zejména N, atrazin), bylo hodnoceno, zda a do jaké míry tyto ostatní parametry ovlivní výslednou rizikovost. Jak již bylo uvedeno výše, dílčí hodnocení vycházelo z vypočtených látkových odnosů a finální syntéza pak byla založena na expertním odhadu. V rámci nepřímého hodnocení ekologického stavu bylo provedeno hodnocení významných hydromorfologických složek. Pro každý vodní útvar bylo vypočteno procento úpravy koryta a dna toku, procento délky vzdutých úseků, procento odpojení říčních ramen a celkový počet příčných překážek nad 1 m. Rovněž bylo provedeno hodnocení fosforu, založené na výpočtu látkového odnosu za předpokladu 40 % podílu fosforu na zemědělských plochách (byl použit princip předběžné opatrnosti, posouzení nejnepříznivějšího stavu). Získané údaje byly porovnány s limity stanovenými v dokumentu „Pracovní cíle“. V případě, že došlo k překročení limitu, byl daný vodní útvar pro hodnocený ukazatel považován za rizikový a v případě, že nedošlo k překročení za nerizikový. Pouze u příčných překážek z důvodu neúplnosti dat u toků 4. a 5. řádu podle Strahlera byl v případě nepřekročení limitu vodní útvar považován za nejistý. Jako nejisté byly vodní útvary vyhodnoceny také pro ukazatele hydrologické (maximální průtok v roce a minimální průtoky). Do doby zpracovávání rizikovosti vodních útvarů nebyla pro toto hodnocení k dispozici potřebná data. Na základě popsaných dílčích hodnocení hydromorfologických ukazatelů bylo možné provést konečné vyhodnocení rizikovosti vodních útvarů z hlediska hydromorfologie jako jedné ze skupiny ukazatelů ekologického stavu. Pokud byl překročen limit pouze ve skupině hydromorfologických složek a nikoli v ostatních dvou (biologických a chemických a fyzikálněchemických složkách) nebyl důvod prohlásit vodní útvar za rizikový. Tyto vodní útvary byly znovu posouzeny a byla zvážena možnost jejich dodatečného zařazení mezi silně ovlivněné vodní útvary. Ostatní vlivy (přímé a vlivy související s využitím území) nebyly pro absenci vhodné metodiky v nepřímém hodnocení zohledněny. Reprezentativnost současného monitoringu U všech profilů sledování jakosti povrchových vod bylo provedeno prostorové vyhodnocení reprezentativnosti dle metodiky uvedené v dokumentu „Pracovní cíle“. Posouzení bylo provedeno následujícím způsobem: Monitorovací profil by měl ležet blízko uzávěrového profilu vodního útvarů, nejlépe do vzdálenosti 2–10 km (do vzdálenosti na dolní mezi rozsahu by měly ležet profily na menších tocích 4. řádu podle Strahlera, naopak na horní mezi rozsahu mohou ležet profily na velkých řekách 8. řádu podle Strahlera). V odůvodněných případech lze udělat výjimky, ale současně musí být zohledněno následující kritérium. Mezi monitorovacím profilem a uzávěrovým profilem vodního útvaru by neměl být lokalizován žádný významný vliv. Monitorovací profil musí ležet na úseku toku stejného řádu podle Strahlera jaký má i uzávěrový profil vodního útvaru. Pokud je v oblasti uzávěrového profilu lokalizováno více monitorovacích profilů je 100 pořadí důležitosti profilů následující: 1. profil ČHMÚ, 2. profil Povodí Labe, 3. profil ZVHS, 4. další účelové profily. Pořadí 2. až 4. se může změnit při posouzení rozsahu sledovaných ukazatelů a četnosti sledování. Profily ČHMÚ jsou vzhledem k šíři sledovaných ukazatelů vždy primární. Pokud některý z profilů není zastoupen je zvolen další v pořadí. V případech, kdy dva nebo více profilů různých monitorovacích sítí leží na jednom úseku toku a jeden z nich byl vyhodnocen jako reprezentativní a současně každý z profilů sleduje jiné spektrum látek nebo ukazatelů, je možné takové profily posuzovat společně jako reprezentativní profily pro daný vodní útvar. Dále bylo provedeno hodnocení reprezentativnosti monitoringu z hlediska vlivů (vypouštění nebezpečných látek, tj. chemického stavu). Profily státní sítě sledování jakosti povrchových vod a profily Povodí Labe byly vyhodnoceny jako reprezentativní z hlediska monitoringu vlivů. Státní síť sledování jakosti povrchových vod byla pro sledování nebezpečných látek navržena tak, aby odrážela všechny významné vlivy a lze ji proto považovat za reprezentativní. Souhrnné informace o monitorovacích profilech uvádí tabulka A16. Umístění profilů monitoringu vzhledem k vodním útvarům povrchových vod znázorňuje mapa A9. Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) Hodnocení současného monitoringu (přímé posouzení) bylo provedeno porovnáním hodnot mediánů jednotlivých ukazatelů měřených v monitorovacích profilech s navrženými limitními hodnotami uvedenými v materiálu „Pracovní cíle“. Hodnocení bylo provedeno ve dvou etapách a to hodnocení látek zvlášť nebezpečných relevantních pro Českou republiku (A, B, C)a látek ostatních (D). Látky z první skupiny (A, B, C) byly hodnoceny v každém vodním útvaru, ve kterém byly monitorovány a to jak v profilech s reprezentativností 1 (dobrá reprezentativnost), tak s reprezentativností 3 (špatná reprezentativnost). Hodnocení bylo provedeno pro každou monitorovanou látku zvlášť. Při překročení limitu u látek skupiny A nebo B byl vodní útvar označen za rizikový. Při překročení limitu látek skupiny C označených v dokumentu „Pracovní cíle“ bylo posouzeno zda se jedná o zvýšené hodnoty vlivem přirozeného geogenního pozadí. V takovém případě byl vodní útvar označen jako nejistý „M“. V případě překročení limitů vlivem vypouštění nebezpečných látek byl vodní útvar označen jako rizikový „P“. Vody, které mají svůj původ v krystalických horninách (severní a jihovýchodní část oblasti povodí Horního a středního Labe) mají obecně vyšší obsahy kovů a radioaktivity a nižší pH, což koresponduje s původním geochemickým složením hornin. Dále byla posouzena rizikovost látek druhé skupiny D. Za rizikový byl označen takový vodní útvar, kde minimálně dvě organické látky byly rizikové nebo byla riziková jedna organická látka a kov nebo některá z forem dusíku. Celkový výsledek hodnocení chemického stavu vodního útvaru je kombinací obou hodnocení přičemž platí, že rozhoduje méně příznivý výsledek obou hodnocení. Při posouzení pracovních cílů ekologického stavu byly posuzovány jednotlivé skupiny ukazatelů ve vztahu k navrženým limitním hodnotám v materiálu „Pracovní cíle“. Samostatně byly hodnoceny biologické složky zastoupené hodnotou saprobního index makrozoobentosu a hodnotou chlorofylu-a. Dále byly posouzeny chemické a fyzikálně chemické složky (teplota. KNK 4,5, P, rozpuštěný kyslík, BSK a Zn). Všechny ukazatele ve skupině byly porovnány s předepsanou charakteristickou hodnotou v monitorovaném profilu a vyhodnoceno jejich překročení. Pokud byl ve skupině překročen limit jednoho nebo více ukazatelů byla daná složka jakosti označena za rizikovou. Pokud byla biologická nebo chemická nebo fyzikálně chemická složka označena za rizikovou byl vodní útvar z hlediska ekologického stavu označen za rizikový. V případě, že pro danou složku jakosti nebyla k dispozici reprezentativní data nebo data nebyla vůbec byla složka označena za nejistou. 101 Shrnutí výsledků a komentář v členění podle jednotlivých látek/typů vlivů Nedosažení dobrého stavu z hlediska chemického stavu bylo zaznamenáno pro kovy (skupina C), zejména zinek, hliník, měď a arsen. Pro ostatních znečišťující látky (skupina D), byly limity dobrého stavu překračovány nejčastěji v případě dusičnanů a 1,2,4,5-tetrachlorbenzenu. V nepřímém hodnocení byla jako riziková identifikována vypouštění zejména z důvodu nedosažení limitů dobrého stavu pro kadmium, rtuť, nikl, olovo (skupina A, B, C) a chrom, měď a zinek (skupina C). Pokud jde o nedosažení limitů pro organické látky, nejčastějšími případy byly fenol, 1,1,2-trichlorethen a 1,2-dichlorethan. Pokud jde o hodnocení ukazatelů ekologického stavu, mezi složky, jejichž hodnocené ukazatele nejčastěji nedosáhly dobrého stavu, patří zejména obecné fyzikálně chemické parametry a hydromorfologické podmínky. Z obecných fyzikálně chemických ukazatelů šlo hlavně o rozpuštěný kyslík a celkový fosfor. Pro složku hydromorfologických vlastností nedosahovaly útvary dobrého stavu jak z důvodu morfologických úprav na toku tak i z důvodu příčných překážek s výškou nad 1 m. Časté bylo rovněž nedosažení dobrého stavu pro makrozoobentos. Popis postupu posouzení dopadů k roku 2015 Jak již bylo zmíněno, základem pro hodnocení dopadů a rizikovosti k roku 2015 je mimo informací o současném stavu také „Základní scénář“, jehož zpracovatelem byl podnik Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. V „Základním scénáři“ byla pozornost zaměřena zejména na následující hnací síly: domácnosti, zemědělství, průmysl, energetika, plavba a vodní doprava, rekreační využití, rybí hospodářství, povodňová ochrana a správa vodních toků. Na základě trendů vývoje uvedených hnacích sil, byly odhadnuty trendy vývoje významných vlivů do roku 2015. Výsledky, zpracované ve třech variantách (pravděpodobná, minimální a maximální) shrnují tabulky E6: Prognóza vývoje významných UZV a VHS k roku 2015 v oblasti povodí a E7: Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí. Pro hodnocení rizikovosti k roku 2015 byly pro významné vlivy uvažovány následující varianty: Plošné zdroje znečištění: minimální varianta; trend neměnný (stabilní) Bodové zdroje znečištění, komunální vypouštění: maximální varianta; trend klesající Bodové zdroje znečištění, průmyslové vypouštění: minimální varianta; trend neměnný (stabilní) Hydromorfologické vlivy: minimální varianta; trend neměnný (stabilní). Odběry povrchových vod: pravděpodobná varianta; trend mírný pokles Detaily k jednotlivým trendům jsou součástí kapitoly 4.2. „Makety zprávy“. Z výše uvedeného je zřejmé, že byl ve velké míře uplatněn „princip předběžné opatrnosti“. V případech kdy se do odhadu trendu vývoje vlivu promítala celá řada faktorů, jejichž vztah nebyl dostatečně formulován, byla zvolena varianta minimální, tj. pesimistická (nejhorší). Postup hodnocení dopadů a rizikovosti k roku 2015 byl proveden následujícím způsobem: pro složky, u nichž se předpokládalo, že se jejich stav z důvodu stabilních vlivů nebude do roku 2015 měnit, je rizikovost v současnosti rovna rizikovosti k roku 2015. Pro složky, u nichž je uvažován nenulový trend vývoje, byly míry změn, konkrétně míry snížení zatížení znečišťujícími látkami z komunálních ČOV vzaty v úvahu při nepřímém hodnocení rizikovosti. Pokud jde o další hodnocení a úlohu základního scénáře v něm, je třeba se zaměřit nikoli na exogení proměnné, u kterých je hodnocení jejich průmětu do trendů vývoje významných vlivů značně obtížné, ale na již realizovaná či plánovaná opatření související s významnými vlivy (akční programy implementace nitrátové směrnice, programy na snížení znečištění 102 povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, revitalizační programy regionálního a lokálního charakteru, atp.). Detailní přehled hodnocení dopadů k roku 2015 uvádí tabulka A17a (DM:UPV_RISKSL_LA). Tabulka A15a: Pracovní cíle – chemický stav Tabulka A15b: Pracovní cíle – ekologický stav Tabulka A16: Monitoring jakosti povrchových vod – souhrn pro jednotlivé ukazatele Mapa A9: Monitoring jakosti povrchových vod 3.1.3.Určení rizikových útvarů povrchových vod Shrnutí výsledků a komentář Podle postupu naznačeného v kapitole 3.1.2 byla provedena syntéza dílčích hodnocení parametrů chemického a ekologického stavu. Útvary povrchových vod byly zařazeny do dvou skupin, nerizikové a rizikové. Na základě uvedené syntézy bylo z celkového počtu 214 útvarů povrchových vod v oblasti povodí Horního a středního Labe vyhodnoceno z hlediska ekologického stavu 70 vodních útvarů nerizikových a 144 rizikových. Z hlediska stavu chemického bylo vyhodnoceno 144 nerizikových a 70 rizikových útvarů povrchových vod. V celkovém hodnocení vodních útvarů bylo 62 vodních útvarů klasifikováno jako nerizikových a 152 jako rizikových, z toho je 62 nerizikových vodních útvarů s nízkou mírou spolehlivosti, 47 rizikových s vysokou mírou spolehlivosti, 42 rizikových se střední mírou spolehlivosti a 63 rizikových s nízkou mírou spolehlivosti. Celková spolehlivost hodnocení byla odvozena na základě spolehlivosti dílčích hodnocení ekologického a chemického stavu následujícím způsobem: • míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu střední a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení nízká 103 • míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu nízká a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu vysoká => celková míra spolehlivosti hodnocení vysoká • míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu nízká a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení nízká • míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu vysoká a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení střední • míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu střední a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu vysoká => celková míra spolehlivosti hodnocení vysoká Hodnocení rizikovosti z hlediska chemického a ekologického stavu shrnuje tabulka A17b (DM:UPV_RISK_LA) a mapy A10a, A10b a A10c. Obrázek A10a: Rizikovost z hlediska ekologického stavu 104 Obrázek A10b: Rizikovost z hlediska chemického stavu Obrázek A10c: Míra spolehlivosti vyhodnocení 105 3.1.4.Nejistoty a chybějící data Reprezentativnost a věrohodnost použitých dat a obecné doporučení pro další hodnocení Z postupu hodnocení dopadů a rizikovosti vyplývá, že byly použity dva „typy“ dat. Jednak data z monitorungu a jednak data o vlivech (pro nepřímé hodnocení). Data z monitoringu správce povodí jsou zpracovávána ve vlastních laboratořích státního podniku v Hradci Králové a Děčíně. Laboratoře jsou držiteli Osvědčení o akreditaci č. 238/2003 (zkušební laboratoř č. 1264 v Hradci Králové), resp. č. 466/2001 (zkušební laboratoř č.1264.2 v Děčíně). Osvědčení vydal Český institut pro akreditaci, o.p.s. na základě posouzení splnění akreditačních kritérií podle ČSN EN ISO/IEC 17025 a po zjištění, že zkušební laboratoře jsou odborně způsobilé objektivně a nezávisle vykonávat činnosti uvedené v rozsahu předmětu akreditace. Tím, že laboratoře vyhovují ČSN EN ISO/IEC 17025 jsou svou činností též ve shodě s ČSN ISO 9001 (laboratoř v Hradci Králové), resp. ve shodě s ČSN ISO 9002 (laboratoř v Děčíně). Data z monitoringu státní sítě sledování jakosti povrchových vod (ČHMÚ) a data z monitoringu Zemědělské vodohospodářské správy jsou zpracovávána subdodavateli, kteří jsou vybráni na základě výsledků veřejných soutěží. Jednou ze základních podmínek vypisovaných soutěží, kterou musí uchazeči bezpodmínečně splnit, je vlastnictví Osvědčení o akreditaci (ČIA), event. Osvědčení o správné činnosti laboratoře (ASLAB). Splněním této podmínky je zajištěna věrohodnost dat zpracovávaných subdodavateli pro výše uvedené monitorovací sítě. Četnost odběrů dat v jednotlivých monitorovacích profilech je stanovována správci příslušné monitorovací sítě. Na základě posouzení prostorové reprezentativnosti profilů v útvarech (dle „Pracovních cílů“) lze obecně konstatovat, že četnost odběrů je odpovídající vyhodnocenému stupni reprezentativnosti monitorovacích profilů. Data o vlivech byla získána z různých zdrojů zahrnujících např. evidenci uživatelů vod spravovanou státním podnikem Povodí Labe. Registr průmyslových zdrojů znečištění (VÚV T.G.M. Praha), vstupy nutrientů, síry a pesticidů ze zdrojů plošného znečištění do půdy v dílčích povodích vodních útvarů, vypočtené na základě dat z ČSÚ, ČHMÚ atd. Pokud jde o evidenci uživatelů vod, její naplňování je upraveno příslušnou vyhláškou (č.431/2001 Sb.) a tudíž existuje předpoklad věrohodnosti předávaných dat. V případě ostatních zmíněných zdrojů dat se k věrohodnosti nelze vyjádřit, protože zpracovatel charakteristik měl k dispozici zpracovaná a nikoli primární data a neměl k dispozici informace o jejich věrohodnosti. Obecně však lze říci, že při hodnocení dopadů a rizikovosti bude mít vždy klíčovou roli monitoring a data o vlivech roli podpůrnou. Neznamená to však, že nepřímé hodnocení po roce 2004 úplně vymizí. Naopak úloha nepřímého hodnocení dopadů bude spočívat v podpoře návrhů jednotlivých opatření, zaměřených na eliminaci či snížení dopadu významných vlivů a následné dosažení dobrého stavu vod. Z uvedeného důvodu musí další hodnocení po roce 2004 řešit nejen návrh příslušných monitorovacích programů, ale také zpřesňování metodik nepřímého hodnocení dopadů, založené na znalosti vztahu „příčina-následek“ neboli „vlivdopad“. Toto platí nejen o „běžných vlivech“ jako jsou např. Plošné a bodové zdroje znečištění a odběry, ale také o vlivech ostatních a vlivech souvisejících s využitím území. Chybějící data Pokud jde o hodnocení dopadů a rizikovosti z hlediska pracovních cílů, nedostatkem dat bylo „postiženo“ zejména hodnocení ekologického stavu. V době zpracování analýzy dopadů nebyla k dispozici data hydrologických poměrů (maximální průtok v roce, minimální průtoky, neovlivněné průtoky Q330 a Q1) a údaje o počtech příčných překážek s výškou nižší než 1m. V hodnocení úplně chyběla data pro složku ryby a makrofyta. Z porovnání hustoty sítě monitorovacích profilů a uzávěrových profilů útvarů povrchových vod je zřejmé, že některé z útvarů nebyly monitorovány vůbec a v takových případech chyběla data nutná pro hodnocení rizikovosti. Dostatečné pokrytí oblasti povodí monitorovacími profily musí zajistit plánované programy situačního a provozního monitoringu. 106 3.1.5. Doporučení pro situační monitoring Obecné zásady „Rámcové směrnice“ v článku 8 požaduje, aby všechny členské státy zřídily do roku 2006 monitorovací programy na sledování stavu vod za účelem zajištění souvislého a úplného přehledu o stavu vod v každé oblasti povodí. Na základě charakteristik a zhodnocení dopadů na útvary povrchových vod zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu oblasti povodí situační monitorovací program a provozní monitorovací program. V případě potřeby je možné rovněž zavést průzkumný monitorovací program. Účelem situačního monitoringu je doplnění, zpřesnění a potvrzení hodnocení dopadů a určení rizikových útvarů povrchových vod. Tyto programy slouží také jako podklad pro návrh budoucích monitorovacích programů, pro hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek a změn způsobených lidskou činností. Rámcové požadavky na výběr monitorovacích míst a výběr kvalitativních složek uvádí „Rámcové směrnice“ v Příloze V. Obecná doporučení a zásady pro situační monitoring by měly být zpracovány na národní úrovni institucemi, které jsou za monitoring stavu vod zodpovědné (zejména ČHMÚ). Na základě obecných doporučení a zásad pak správci povodí ve spolupráci s příslušnými centrálními institucemi navrhnou programy situačního monitoringu. Situační (ale i provozní) monitoring by měl v maximální míře stavět na stávajících monitorovacích programech. Obecná doporučení by měla zahrnovat kriteria pro výběr reprezentativních profilů pro situační monitoring, sloužící jednak pro doplnění a verifikaci analýzy dopadů a určení rizikových útvarů a jednak pro sledování dlouhodobých trendů přírodních podmínek a dopadů antropogenních činností. Lze očekávat, že v rámci stávajících monitorovacích programů dojde v důsledku požadavků „Rámcové směrnice“ k rozšíření škály monitorovaných parametrů (např. o biologické složky) nebo v případě potřeby i k zavedení nových monitorovacích profilů. K takovýmto změnám by však mělo docházet jen ve skutečně relevantních případech, jako je např. požadavek monitorovat biologické složky nebo nutnost monitorovat nově zjištěný vliv. Obecnou prioritou při návrhu monitorovacích programů by mělo být dostatečné „pokrytí“ významných vlivů v oblasti povodí a nikoli „pouhé“ (a také nákladnější) zajištění monitoringu v uzávěrovém profilu každého rizikového útvaru povrchových vod. Tento přístup je zmíněn nejen v dokumentu „Pokyn pro Monitoring, Společné implementační strategie pro Rámcovou směrnici“, ale vyplývá logicky i z vlastního procesu plánování, zejména programů opatření, které jsou zaměřeny na eliminaci dopadů významných vlivů. Mimo výběru reprezetativních monitorovacích profilů a monitorovaných složek bude klíčový výběr monitorovacích metod. Vzhledem ke značné ekonomické náročnosti monitorovacích programů roste význam tzv. „cost-effective“ screeningových metod. Tyto metody mohou sloužit jak v situačním tak i v provozním monitoringu jako metody doplňkové (doplňují „konvenční“ metody monitoringu). Podnik Povodí Labe, státní podnik je zapojen do projektu SWIFT WFD (Screening methods for Water data InFormaTion in support of the implementation of the Water Framework Directive; EU R&D project SSPI-CT-2003-502492; www.swift-wfd.com). Náplní projektu je vývoj rychlých a ekonomicky nenáročných screeningových metod a jejich využití v situačním a provozním monitoringu. Doporučujeme aby výsledky uvedeného projektu byly zohledněny při návrhu situačního a provozního monitoringu. Konkrétní doporučení na základě analýzy vlivů a dopadů Situační monitoring by měl jednak potvrdit či vyvrátit zařazení útvarů povrchových vod mezi rizikové a jednak snížit míru nejistoty tohoto zařazení. Situační monitoring musí být hlavně zaměřen na útvary rizikové s nízkou nebo střední mírou spolehlivosti. Z tabulek uvedených v příloze, které detailně znázorňují proces hodnocení je zřejmé, že další hodnocení (zahrnující situační monitoring) bude třeba zaměřit na: 107 1. monitoring za účelem zjištění přirozeného geogenního pozadí vybraných typů vodních útvarů 2. doplnění monitorovaných parametrů o relevantní parametry chemického stavu (organické látky), jejichž monitoring je požadován v přílohách „Rámcové směrnice“ nebo je nutný z důvodu zjištění informací o dopadech významných vlivů (bodové zdroje znečištění, difúzní zdroje znečištění, ostatní vlivy) 3. doplnění monitorovaných parametrů o indikativní biologické složky (znalost referenčních podmínek a návrh metodik stanovení jednotlivých složek je pro návrh biomonitoringu nezbytný, nutno zpracovat na národní úrovni) 4. doplnění informací o příčných překážkách (výška 0,3 až 1 m), morfologických úpravách a stavu břehových porostů 5. monitoring v matricích sedimenty, plaveniny a v živých organismech 6. komplexní přístup k návrhu monitorovacích programů pro sledování jakosti povrchových a podzemních vod a zajištění jejich provázanosti Monitoring povrchové vody nelze oddělit od monitoringu podzemní vody, neboť obě složky oběhu vody jsou vzájemně propojené hydraulickými vztahy a tvoří jednotný zdroj vody. Jakékoli užívání podzemní vody ovlivňuje povrchové vody a naopak. Veškeré vodohospodářské aktivity musí být postaveny na poznání, že povrchové i podzemní vody jsou jen dvě podoby téhož integrovaného zdroje. 3.2. Podzemní vody 3.2.1. Vlivy na útvary podzemních vod 3.2.1.1. Plošné zdroje znečištění Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly v rámci charakterizace oblastí povodí vybrány tyto skupiny látek: dusík, síra, pesticidy, eroze a fosfor. Z hlediska typů plošného znečištění se jedná o atmosférickou depozici (síra a dusík), zemědělství (dusík a pesticidy) a samostatně eroze (eroze, fosfor). Významné vlivy na útvary povrchových vod byly hodnoceny formou zátěží, tj. průměrnými specifickými hodnotami. U síry, dusíku a pesticidů byly zpracovány vstupy jednotlivých látek do půdy (s rozlišením na atmosférickou depozici a zemědělství v případě síry a dusíku) a jejich vyhodnocení na útvary podzemních vod. Vstupy plošného hodnocení nebyly zpracovány pro hlubinné útvary (4710 – 4740). Pro dusík ze zemědělského znečištění byla využita data Českého statistického úřadu z roku 1999, kdy byla naposledy vykazována data na bývalé okresy (v současné době již jen na kraje). Pro hodnocení vstupů dusíku byla započítána data o produkci statkových hnojiv a o fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru 85 : 15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o specifickém vstupu na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou lze pak sečíst celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu útvaru podzemních vod a podle plochy zemědělské půdy v útvaru zjistit specifickou zátěž dusíku na zemědělskou půdu v útvaru a na celkovou plochu útvaru podzemních vod. Pro pesticidy byl použit obdobný postup – i zde jsou udávána data o spotřebě prostředků pro ochranu rostlin Státní rostlinolékařskou správou v kg na okres za rok. Pro hodnocení byla 108 použita data za rok 2002. Pro výpočet zátěží byl použit jednak součet všech vykazovaných pesticidů a jednak atrazin. I zde jsou uváděny pro jednotlivé útvary dvě specifické hodnoty – na aplikovanou zemědělskou půdu a na celkovou plochu půdy útvaru. Pro zátěž síry a dusíku z atmosférické depozice byla jako základ využita prostorově vyhodnocená data o mokré depozici z ČHMÚ z roku 2001. Protože se však ukázalo, že rozdíly mezi mokrou a suchou depozicí jsou v lesích velmi významné a do roku 2015 se bude jejich rozdíl významněji prohlubovat, byly hodnoty v lesích navýšeny na úroveň suché depozice. Výsledkem jsou opět specifické zátěže na hektar plochy útvaru podzemních vod. Protože dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice, byla zároveň vyhodnocena celková zátěž dusíku. Celková zátěž je udávána v kg na hektar plochy útvaru a vzhledem k tomu, že dusík ze zemědělství vstupuje jen na zemědělskou půdu, kdežto dusík z depozice na celou plochu útvaru, není celková zátěž rovna součtu obou zátěží. Všechny vypočtené zátěže se kromě jednotky plochy vztahují na jeden rok. Časová úroveň dat je obdobná podle dostupných dat – od roku 1999 (dusík ze zemědělství) po rok 2002 (pesticidy). 109 Tabulka A18a: Vstupy plošného znečištění do půdy – dusík z atmosférické depozice ID Název útvaru útvaru 1110 Kvartérní sedimenty Orlice 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 1150 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 1160 Kvartérní sedimenty Urbanické brány 1170 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru 1410 Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny 1420 Kvartér Žitavské pánve 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 Celk. zátěž N z atmosfér. depozice na útvar [kg/rok] 345 845 165 610 121 939 227 273 159 338 55 316 282 204 15 986 20 749 Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída 138 564 520 986 65 659 648 709 877 815 607 270 320 361 763 191 386 548 2 049 750 116 983 817 505 73 593 40 451 318 407 350 508 110 Procento Spec. zátěž N z plochy, na atmosfér. Spec. zátěž N z které je N depozice na atmosfér. z atmosfér. plochu, kde je depozice na celý depozice spočten útvar spočten [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 100 30,16 30,16 100 19,82 19,82 100 19,08 19,08 100 16,98 16,98 100 18,72 18,72 100 13,75 13,75 100 20,46 20,46 100 14,72 14,72 91 12,30 11,16 85 92 85 100 100 100 100 100 100 100 97 100 100 100 100 100 13,03 24,95 19,76 25,66 20,70 34,61 24,37 18,11 21,59 23,51 19,66 15,40 16,74 14,07 12,17 12,27 11,03 22,90 16,84 25,66 20,70 34,61 24,37 18,11 21,53 23,51 19,07 15,40 16,74 14,07 12,17 12,27 ID Název útvaru útvaru 4360 Labská křída 4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerská křída - coniak 4430 Jizerská křída levobřežní 4510 Pražská křída 4521 Křída Košáteckého potoka 5151 Podkrkonošská pánev - sever 5152 Podkrkonošská pánev na Metuji 5161 Dolnoslezská pánev 5162 Dolnoslezská pánev 5211 Poorlická brázda -severozápadní část 6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše 6420 Krystalinikum Orlických hor 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská Celk. zátěž N z atmosfér. depozice na útvar [kg/rok] 5 740 386 1 275 889 312 674 1 654 477 830 550 560 992 1 594 932 122 297 257 113 206 707 221 232 1 263 632 2 283 028 1 447 298 1 432 235 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory 1 623 553 111 Procento Spec. zátěž N z plochy, na atmosfér. Spec. zátěž N z které je N depozice na atmosfér. z atmosfér. plochu, kde je depozice na celý depozice spočten útvar spočten [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 100 20,41 20,41 100 18,59 18,59 100 20,60 20,60 100 18,27 18,27 100 13,57 13,57 100 16,57 16,59 100 18,13 18,13 95 22,12 21,07 83 22,19 18,40 81 15,43 12,50 100 29,97 29,97 94 19,19 18,02 96 26,80 25,61 93 27,12 25,14 100 17,33 17,33 100 20,84 20,84 Tabulka A18b: Vstupy plošného znečištění do půdy – dusík ze zemědělství ID útvaru 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 Název útvaru Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Celk. zátěž Procento Spec. zátěž N ze Spec. zátěž N ze dusíkem ze plochy, na zem. na plochu, zem. na celý zem. na útvar které je N ze kde je aplikován útvar [kg/rok] zem. aplikován [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 221 649 39,3 49,14 19,33 274 920 65,5 50,25 32,90 232 261 72,2 50,32 36,34 435 098 66,3 49,03 32,50 239 503 59,8 47,04 28,13 179 900 88,9 50,31 44,72 323 932 53,3 44,05 23,49 37 176 79,1 43,27 34,22 55 819 70,7 42,49 30,04 351 836 67,0 41,81 28,00 541 390 53,6 44,36 23,79 133 867 70,6 48,63 34,34 875 137 75,2 46,01 34,61 1 845 542 76,7 56,76 43,51 511 784 49,6 58,76 29,17 319 318 49,6 48,94 24,30 1 623 552 75,7 50,90 38,53 758 537 73,7 57,34 42,25 3 562 262 73,6 55,54 40,86 254 895 68,7 60,50 41,56 2 079 828 80,9 48,42 39,19 146 402 68,2 48,85 33,31 127 311 93,0 47,61 44,29 1 021 481 85,6 45,64 39,05 112 ID útvaru 4350 4360 4410 4420 4430 4510 4521 5151 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532 Název útvaru Velimská křída Labská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerská křída - coniak Jizerská křída levobřežní Pražská křída Křída Košáteckého potoka Podkrkonošská pánev - sever Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Dolnoslezská pánev Poorlická brázda -severozápadní část Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše Krystalinikum Orlických hor Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory Celk. zátěž Procento Spec. zátěž N ze Spec. zátěž N ze dusíkem ze plochy, na zem. na plochu, zem. na celý zem. na útvar které je N ze kde je aplikován útvar [kg/rok] zem. aplikován [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 957 296 80,1 41,83 33,51 9 603 280 70,6 48,35 34,15 1 924 575 63,4 44,19 28,04 412 111 54,5 49,77 27,15 2 859 360 66,6 47,41 31,58 1 611 165 78,8 33,40 26,32 973 895 73,8 39,05 28,80 2 784 951 63,9 49,55 31,66 162 383 65,6 42,66 27,97 307 965 52,4 42,05 22,04 495 820 64 46,86 29,99 237 868 62,3 51,71 32,22 1 260 234 46,0 39,10 17,97 945 533 29,7 35,74 10,61 1 414 064 46,4 52,96 24,56 2 781 689 73,6 45,73 33,67 1 958 591 55,0 45,69 25,14 113 Tabulka A18c: Vstupy plošného znečištění do půdy – dusík celkový (atmosférická depozice + zemědělství) ID útvaru Název útvaru 1110 Kvartérní sedimenty Orlice Procento Spec. zátěž celk. Celk. zátěž plochy, na N na plochu, kde Spec. zátěž celk. je spočten celk. N na které je celk. N N na celý útvar útvar [kg/rok] spočten [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 567 494 100 49,50 49,50 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 440 530 354 199 662 371 100 100 100 52,72 55,42 49,47 52,72 55,42 49,47 1150 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 1160 Kvartérní sedimenty Urbanické brány 398 841 235 215 100 100 46,85 58,47 46,85 58,47 606 136 53 162 76 568 490 400 1 062 377 199 526 1 523 846 2 723 357 1 119 053 639 679 2 386 743 1 145 085 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 43,95 48,94 41,20 39,03 46,69 51,18 60,27 64,21 63,78 48,67 56,65 63,78 43,95 48,94 41,20 39,03 46,69 51,18 60,27 64,21 63,78 48,67 56,65 63,78 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici 114 ID útvaru 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 4360 4410 4420 4430 4510 4521 5151 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532 Název útvaru Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Labská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerská křída - coniak Jizerská křída levobřežní Pražská křída Křída Košáteckého potoka Podkrkonošská pánev - sever Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Dolnoslezská pánev Poorlická brázda -severozápadní část Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše Krystalinikum Orlických hor Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory Procento Spec. zátěž celk. Celk. zátěž plochy, na N na plochu, kde Spec. zátěž celk. je spočten celk. N na které je celk. N N na celý útvar útvar [kg/rok] spočten [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 5 612 012 100 64,38 64,38 371 879 100 60,64 60,64 2 897 332 100 54,59 54,59 219 994 100 50,05 50,05 167 763 100 58,37 58,37 1 339 888 100 51,23 51,23 1 307 803 100 45,78 45,78 15 343 666 100 54,56 54,56 3 200 463 100 46,62 46,62 724 785 100 47,75 47,75 4 513 837 100 49,85 49,85 2 441 715 100 39,89 39,89 1 534 887 100 45,40 45,40 4 379 883 100 49,55 49,55 284 680 100 49,04 49,04 565 078 100 40,44 40,44 702 528 100 42,49 42,49 459 100 100 62,19 62,19 2 523 867 100 35,98 35,98 3 228 562 100 36,22 36,22 2 861 362 100 49,70 49,70 4 213 924 100 51,00 51,00 3 582 143 100 45,97 45,97 115 Tabulka A18d: Vstupy plošného znečištění do půdy – pesticidy ze zemědělství ID útvaru 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 Název útvaru Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Celk. zátěž pesticidy na útvar [kg/rok] 3 168 4 791 4 475 6 356 5 320 4 270 6 997 319 469 2 903 7 681 1 511 20 579 32 141 9 832 116 Procento Spec. zátěž plochy, na pesticidy na které jsou plochu, kde jsou pesticidy aplikovány aplikovány [kg/ha/rok] 18,4 1,50 40,7 1,41 57,9 1,21 39,3 1,21 41,1 1,52 59,7 1,78 43,9 1,15 61,1 0,48 52,6 0,48 48,1 0,48 38,3 0,88 58,7 0,66 61,3 1,33 67,3 1,13 39,6 1,42 Spec. zátěž pesticidy na celý útvar [kg/ha/rok] 0,28 0,57 0,70 0,47 0,62 1,06 0,51 0,29 0,25 0,23 0,34 0,39 0,81 0,76 0,56 ID útvaru 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 4360 4410 4420 4430 4510 4521 5151 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532 Název útvaru Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Labská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerská křída - coniak Jizerská křída levobřežní Pražská křída Křída Košáteckého potoka Podkrkonošská pánev - sever Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Dolnoslezská pánev Poorlická brázda -severozápadní část Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše Krystalinikum Orlických hor Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory Celk. zátěž pesticidy na útvar [kg/rok] 3 795 41 956 13 529 66 317 5 313 49 943 2 375 2 400 42 409 32 595 257 590 51 732 8 338 82 611 49 251 31 827 26 925 1 993 2 097 8 695 2 618 10 031 5 185 22 012 85 101 41 869 117 Procento Spec. zátěž plochy, na pesticidy na které jsou plochu, kde jsou pesticidy aplikovány aplikovány [kg/ha/rok] 39,0 0,74 65,5 1,52 55,2 1,37 63,5 1,20 59,3 1,46 69,6 1,35 46,8 1,15 69,6 1,20 77,0 2,10 70,9 1,61 60,1 1,53 49,1 1,54 34,2 1,61 54,9 1,66 66,1 1,22 67,4 1,40 44,0 0,70 38,1 0,90 29,3 0,51 57,2 0,92 24,3 1,46 30,0 0,48 12,9 0,45 31,4 1,22 61,1 1,69 39,3 1,37 Spec. zátěž pesticidy na celý útvar [kg/ha/rok] 0,29 1,00 0,75 0,76 0,87 0,94 0,54 0,84 1,62 1,14 0,92 0,75 0,55 0,91 0,80 0,94 0,31 0,34 0,15 0,53 0,35 0,14 0,06 0,38 1,03 0,54 Tabulka A18e: Vstupy plošného znečištění do půdy – atrazin ze zemědělství ID útvaru Název útvaru 1110 Kvartérní sedimenty Orlice 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 1150 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 1160 Kvartérní sedimenty Urbanické brány 1170 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru 1410 Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny 1420 Kvartér Žitavské pánve 1430 Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku 4110 Polická pánev Specifická zátěž Procento atrazinem na Specifická zátěž Celk. zátěž plochu, kde je plochy, na atrazinem na atrazinem na které je atrazin aplikován celý útvar útvar [kg/rok] aplikován [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 0,043 0,008 91 18,4 226 40,7 0,067 0,027 251 57,9 0,068 0,039 0,070 0,027 366 39,3 181 41,1 0,052 0,021 0,060 0,036 143 59,7 0,047 0,020 282 43,9 0,020 0,012 13 61,1 0,020 0,011 20 52,6 0,020 0,010 121 48,1 0,021 0,008 181 38,3 118 ID útvaru Název útvaru 4210 Hronovsko-poříčská křída 4221 Podorlická křída na Úpě a Metuji 4222 Podorlická křída na Orlici 4231 Ústecká synklinála na Orlici 4240 Královédvorská synklinála 4250 Hořicko - miletínská křída 4261 Kyšperská synklinála na Orlici 4270 Vysokomýtská synklinála 4291 Králický prolom - sever 4310 Chrudimská křída 4320 Dlouhá mez - jižní část 4330 Dlouhá mez - severní část 4340 Čáslavská křída 4350 Velimská křída 4360 Labská křída 4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerská křída - coniak 4430 Jizerská křída levobřežní 4510 Pražská křída 4521 Křída Košáteckého potoka 5151 Podkrkonošská pánev - sever 5152 Podkrkonošská pánev na Metuji 5161 Dolnoslezská pánev 5162 Dolnoslezská pánev 5211 Poorlická brázda -severozápadní část 6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše Specifická zátěž Procento atrazinem na Specifická zátěž Celk. zátěž plochu, kde je plochy, na atrazinem na atrazinem na které je atrazin aplikován celý útvar útvar [kg/rok] aplikován [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 0,026 0,015 59 58,7 0,021 0,012 309 59,5 0,021 0,014 589 67,3 0,021 0,008 145 39,6 0,030 0,011 148 37,6 0,042 0,027 1 131 64,7 0,020 0,011 198 55,1 0,026 0,016 1 433 63,3 0,020 0,012 73 59,3 0,047 0,032 1 705 69,1 0,057 0,027 117 46,8 0,062 0,043 124 69,6 0,056 0,042 1 087 74 0,050 0,034 957 67,1 0,054 0,032 9 041 59,7 0,033 0,016 1 092 48,2 0,045 0,014 217 31,9 0,043 0,023 2 085 54,1 0,024 0,016 973 65,3 0,023 0,015 512 66,7 0,038 0,017 1 484 43,9 0,020 0,008 45 38,1 0,029 0,009 118 29,3 0,020 0,011 189 57,2 36 24,3 0,020 0,005 419 30 0,020 0,006 362 12,9 0,032 0,004 119 ID útvaru Název útvaru 6420 Krystalinikum Orlických hor 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory Specifická zátěž Procento atrazinem na Specifická zátěž Celk. zátěž plochu, kde je plochy, na atrazinem na atrazinem na které je atrazin aplikován celý útvar útvar [kg/rok] aplikován [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 0,020 0,006 362 31,4 2 918 60,4 0,059 0,035 0,037 0,014 1 125 39,1 Tabulka A18f: Vstupy plošného znečištění do půdy – síra z atmosférické depozice ID útvaru Název útvaru 1110 Kvartérní sedimenty Orlice 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Procento Spec. zátěž S na Celk. zátěž plochy, na plochu, kde je Spec. zátěž S na sírou na útvar které je síra spočtena celý útvar spočtena [kg/ha/rok] [kg/rok] [kg/ha/rok] 155 483 100 13,56 13,56 106 796 100 12,78 12,78 82 045 100 12,84 12,84 120 ID útvaru 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 4360 4410 4420 4430 4510 4521 5151 Název útvaru Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Labská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerská křída - coniak Jizerská křída levobřežní Pražská křída Křída Košáteckého potoka Podkrkonošská pánev - sever Procento Spec. zátěž S na Celk. zátěž plochy, na plochu, kde je Spec. zátěž S na spočtena sírou na útvar které je síra celý útvar [kg/rok] spočtena [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 200 804 100 15,00 15,00 142 569 100 16,75 16,75 46 066 100 11,45 11,45 215 621 100 15,64 15,64 14 411 100 13,27 13,27 18 921 100 11,21 11,21 143 204 100 13,46 13,46 288 045 100 13,79 13,79 40 349 100 12,14 12,14 261 994 100 10,36 10,36 472 696 100 11,14 11,14 285 827 100 16,29 16,29 200 859 100 15,28 15,28 484 154 100 11,49 11,49 238 577 100 13,33 13,33 1 129 561 100 12,96 12,96 87 912 100 14,77 14,77 684 261 100 12,89 12,89 73 321 100 16,68 16,68 51 435 100 17,89 17,89 342 599 100 13,10 13,10 359 257 100 12,57 12,57 3 724 926 100 13,25 13,25 931 161 100 13,56 13,56 204 461 100 13,47 13,47 1 146 433 100 12,66 12,66 1 378 671 100 11,26 11,26 445 217 100 13,15 13,15 3 540 744 100 20,14 20,14 121 ID útvaru 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532 Název útvaru Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Dolnoslezská pánev Poorlická brázda -severozápadní část Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše Krystalinikum Orlických hor Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory Procento Spec. zátěž S na Celk. zátěž plochy, na plochu, kde je Spec. zátěž S na spočtena sírou na útvar které je síra celý útvar [kg/rok] spočtena [kg/ha/rok] [kg/ha/rok] 70 547 100 12,76 12,76 296 926 100 11,67 11,67 145 239 100 10,84 10,84 105 989 100 14,36 14,36 1 342 087 100 20,36 20,36 1 965 895 100 23,09 23,09 1 083 606 100 20,31 20,31 1 338 337 100 16,20 16,20 1 661 320 100 21,32 21,32 Tabulka A18: Vstupy plošného znečištění půdy – podzemní voda 122 LEGENDA: Svrchní útvary < 15 kg/ha/rok 15 - 25 kg/ha/rok > 25 kg/ha /rok Hlavní útvary < 15 kg/ha/rok 15 - 25 kg/ha/rok > 25 kg/ha /rok Obrázek A11a: Vstupy plošného znečištění na celou plochu útvaru v oblasti povodí Horního středního Labe – dusík z atmosferické depozice 123 LEGENDA: Svrchní útvary < 25 kg/ha/rok 25 - 40 kg/ha/rok > 40 kg/ha /rok Hlavní útvary < 25 kg/ha/rok 25 - 40 kg/ha/rok > 40 kg/ha /rok Obrázek A11b: Vstupy plošného znečištění na celou plochu útvaru v oblasti povodí Hroního a středního Labe – dusík ze zemědělství 124 LEGENDA: Svrchní útvary < 40 kg/ha/rok 40 - 60 kg/ha/rok > 60 kg/ha /rok Hlavní útvary < 40 kg/ha/rok 40 - 60 kg/ha/rok > 60 kg/ha /rok Obrázek A11c: Vstupy plošného znečištění na celou plochu útvaru v oblasti povodí Horního a středního Labe – celkový dusík 125 LEGENDA: Svrchní útvary < 10 kg/ha/rok 10 - 20 kg/ha/rok > 20 kg/ha /rok Hlavní útvary < 10 kg/ha/rok 10 - 20 kg/ha/rok > 20 kg/ha /rok Obrázek A12: Vstupy plošného znečištění na celou plochu útvaru v oblasti povodí Horního a středního Labe – síra z atmosférické depozice 126 LEGENDA: Svrchní útvary < 0,25 kg/ha/rok 0,25 - 0,5 kg/ha/rok 0,5 - 0,75 kg/ha/rok 0,75 - 1 kg/ha/rok > 1 kg/ha /rok Hlavní útvary < 0,25 kg/ha/rok 0,25 - 0,5 kg/ha/rok 0,5 - 0,75 kg/ha/rok 0,75 - 1 kg/ha/rok > 1 kg/ha /rok Obrázek A13a: Vstupy plošného znečištění na celou plochu útvaru v oblasti povodí Horního a středního Labe – pesticidy celkem 127 LEGENDA: Svrchní útvary < 0,03 kg/ha/rok 0,03 - 0,07 kg/ha/rok >0,07 kg/ha /rok Hlavní útvary < 0,03 kg/ha/rok 0,03 - 0,07 kg/ha/rok >0,07 kg/ha /rok Obrázek A13b:Vstupy plošného znečištění na ornou půdu útvarů podzemních vod v oblasti povodí Horního a středního Labe – atrazin 128 3.2.1.2. Bodové zdroje znečištění Určení významných zdrojů znečištění Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod v ČR z hlediska bodových zdrojů znečištění bylo rozhodnuto zaměřit se na relevantní nebezpečné látky. Z tohoto hlediska nejlépe vyhovuje Systém evidence zátěží životního prostředí (SEZ). Je zpracován v digitální podobě včetně lokalizace v Geografickém informačním systému a obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. V SEZ jsou obsažena především data o starých ekologických zátěžích, na jejichž průzkum a sanaci byly vynaloženy prostředky MŽP ČR a z Fondu národního majetku. V rámci SEZ jsou vedeny údaje o výskytu a koncentracích asi 130 látek nebo jejich skupin mimo jiné v podzemních vodách v bezprostřední blízkosti starých zátěží. Pro určení významných bodových zdrojů znečištění byly použity data z databáze SEZ k 29. 12. 2002. K tomuto datu byly v SEZ údaje o více než 3000 lokalitách, které se od sebe liší rozsahem kontaminace a její závažností. Lokality byly vybrány na základě zjištěných koncentrací látek v podzemních vodách. Jako rizikové byly označeny ty lokality, kde se vyskytovala látka z přílohy X WFD nebo seznamu I směrnice 80/68/EHS a zároveň byly jejich poslední naměřené koncentrace vyšší než emisní limit (viz kap. 3.2.2.2 Pracovní cíle). Protože jsou známy lokality, kde je znečištění vod obecně považováno za závažné, avšak v systému SEZ nejsou záznamy o množství nebezpečných látek ve vodách na dané lokalitě, byly do hodnocení zahrnuty i lokality s extrémním rizikem ve smyslu systému SEZ. Lokality, kde je znečištění obecně považováno za významné a v databázi SEZ k nim nejsou zaneseny žádné výsledky analýz vod a riziko ve smyslu SEZ je neznámé, byly též připojeny do hodnocení. Jednotlivé lokality byly přiřazeny odpovídajícím útvarům podzemních vod a výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka A19: Významné bodové zdroje znečištění podzemních vod ID útvaru Název lokality Významnost 6413 ABB Elektro-Praga C 1140 ALIACHEM OZ Synthesia O 4360 Benzina a.s - DS Hr. Králové O 4222 Benzina a.s. - ČS PHM Dobruška C 4510 Benzina a.s. - ČS PHM Počernic C 6413 Benzina a.s. - DS 86O C 4360 Benzina a.s. - DS Jičín C 4261 Benzina a.s. - DS Žamberk C 4270 Bor u Skutče C 4222 Budín O 4410 Carborundum Electrite a.s. C 6531 Čapkovy domky C 5151 ČKD Dukla Trutnov - Sokolská C 4510 Daewoo Avia C 4310 Dražkovice I. C 6413 ELEKTRO-PRAGA Jablonec n.N. C 6414 ELEKTRO-PRAGA Tanvald C 5152 Horní Radechová-Studýnka C 6420 Horní Rokytnice C 129 ID útvaru Název lokality 4510 Chemie s. p. Praha 4310 Chemie Slatiňany 4360 Inproma spol. s r.o. 4110 Jetřichov-Pasa 6413 Jindřichovice pod Smrkem 5151 Kara Trutnov 4270 KAROSA a.s. 4221 KARSIT s.r.o. 4270 K-BASS 4340 Kovošrot Kolín 5151 Kryblice 6532 Lesní 4360 Lipina - VOP odkaliště 6414 Lom Štěbrov 4360 Lučební závody a.s. II. 4310 Lukavice 4430 Milovice-letiště Boží Dar 6420 Na křižovatce 6532 Na Kypě 4261 Na Suché 4430 Na Zálučí 4430 Nad Obalovnou 1110 Nová Ves 4270 Obalovna Modřec a okolí 6531 Odkaliště Kaňk 5211 OEZ Dolní Dobrouč 4261 OEZ Letohrad 4510 PAL Praha 1170 Pískovna 4510 Pražské kanalizace a vod.toky 5162 Skládka Broumov-Benešov 4222 Skládka kalů ESAB Vamberk a.s. 6532 Skládka odpadních kalů Krucemb 4510 Skládka TKO Horoušany 4270 Skládka Zámrsk 4360 Sklárny Bohemia a.s. 4360 Sklárny Bohemia Poděbrady a.s. 4410 Sklostroj s.r.o. 4250 Smržov - Číbuz 4510 SPOLANA 4510 STČP a.s. - Český Brod 4340 STČP a.s. - Kolín 4430 STČP a.s.-Mladá Boleslav 6420 Škoda 5151 Škoda 5151 Škoda 4430 Škoda Významnost C C C C C C C C C C C C O C C C C C C C O C O O O C C O O C C C C C C C O O C C C C C C C C C 130 ID útvaru Název lokality 1420 Tanex - Kortan a.s. 6413 TESLA Holešovice a.s. 4510 TRW Volant 4410 V cihelně 5151 VAP Starý Rokytník 6413 Vápenný vrch 6413 Vápenný vrch 6413 Vápenný vrch 4310 VČE 1120 VČE 4250 VČE a.s. Neznášov 6532 Velamos - Skuteč 4360 Zásobárna 4261 ZEZ Silko a.s. Významnost O C C C C C C C C C C C C C Vysvětlivky: C - zátěž byla označena jako významná vzhledem k posledním zjištěným koncentracím relevantních látek v podzemních vodách O - ostatní významné lokality vybrané z databáze SEZ O - ostatní významné lokality vybrané z databáze SEZ Podrobná Tabulka A19: Významné bodové zdroje znečištění podzemní vody 131 Obrázek A14: Lokality rizikových starých ekologických zátěží v oblasti povodí Horního a středního Labe 132 3.2.1.3. Odběry vody Od roku 1968 je v ČR prováděn pravidelný sběr dat odběrů podzemních vod. V roce 1979 vznikl registr odběrů podzemních vod, do kterého jsou ukládána data o odebíraném množství podzemní vody v m3/měsíc pro jednotlivá místa odběru. V této databázi byly uvedeny všechny odběry s naměřenou hodnotou větší než 0,5 l/s (oznamovací povinnost pro odběry přesahující v jednom roce 15 000 m3 nebo v jednom měsíci 1250 m3). Od roku 2001 se je nutné vykazovat odebraná množství přesahující 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc. V registru jsou vodárenské odběry, odběry provozované místními a obecními úřady a odběry zemědělských a průmyslových subjektů. Od roku 2001 je registr rozšířen o důlní a odpadní vody. V registru podzemních vod jsou mimo jiné uváděny údaje sloužící k lokalizaci jednotlivých odběrů. Jednotlivá místa odběru mohou sestávat z několika odběrných objektů (vrtů, pramenů, jímacích zářezů apod.), ale údaje o odebíraném množství se udávají pro všechny jímací objekty dohromady. Proto při lokalizaci odběrů byl použit následující postup: nejprve vznikla geografická vrstva objektů podzemních vod, z níž byla vytvořena vrstva odběrů podzemních vod jako těžiště jednotlivých objektů. V roce 2003 byly podle lokalizace a odebíraného kolektoru odběry přiřazeny útvarům podzemních vod. Při hodnocení významnosti odběrů nelze mechanicky uplatnit měřítko absolutní velikosti jednotlivých odběrů. Proto pro hodnocení dopadů rozhodovalo celkové nasčítané množství odběrů podzemních vod na jednotlivý útvar podzemních vod. Tabulka A20: Odběry podzemní vody Obrázek A15: Odběry podzemní vody 133 3.2.1.4. Umělé doplňování V oblasti povodí Horního a středního Labe nepatří pravděpodobně umělé doplňování (umělá infiltrace) mezi významné vlivy, které by mohly způsobit rizikovost útvarů podzemních vod. 3.2.1.5 Další významné vlivy Zdroje dat: Evidence ložisek nerostných surovin, kterou sestavila Česká geologická služba – Geofond. V oblasti povodí Horního Labe byl identifikován jako další významný vliv těžba užitkových nerostů. Těžba rud a uhlí v oblasti je ukončena, provozuje se pouze těžba nerud – hlavně stavebních a cihlářských surovin. I ukončená těžba může být rizikem pro podzemní vodu vzhledem k využívání vydobytých prostor pro ukládání materiálu všeho druhu. Významným případem tohoto typu je ložisko mangano-kyzových břidlic ve Chvaleticích. Už v průběhu těžby byly oxidací sirníků mobilizovány ionty železa a sirníků, které kontaminovaly blízké zdroje vodárny Řečany. Hlušina a manganová ruda byly ukládány do rozsáhlých odvalů. Po ukončení těžby byla na okraj dolu umístěna tepelná elektrárna Chvaletice (ECHVA). Popílek z elektrárny je ukládán do vydobytých prostor. Kontaminace vod sirníky pokračuje a řeší se čerpáním průsakových vod (21 l/s). Následně byla na odvalech otevřena skládka komunálního odpadu. Obvykle jsou vydobyté prostory po ukončené jámové těžbě a čerpání důlních vod zatopeny (Žacléřský uhelný revír, Křižanovice, Kutná Hora, Harrachov). Podzemní voda stagnuje ve vydobytých prostorách bez kontaktem s okolím. Problémy tvoří pouze ložiska nad místní erosní bází odvodňovaná dědičnými štolami. Štoly i po ukončení těžby fungují jako hluboké drény a přivádějí na povrch často agresivní vody nevhodné kvality, které je třeba před vypouštěním do toku upravovat (Běstvina a Březinka v útvaru 433, Svatoňovice a Markoušovice v útvaru 4210). Drenáž bývalého hřebečského důlního pole dědičnou štolou z povodí Třebovky (1-02-02-036) do povodí Třebůvky (4-10-02-076) lze považovat za převod vody přes rozvodnici a trvalou ztrátu podzemní vody z útvaru 4231. Dominantním problémem střetu těžby a jímání podzemních vod je a bude i v budoucnosti těžba štěrkopísku. Těžbou je v podstatě likvidován kolektor podzemních vod. V materiálu Geofondu různé ložiskové kategorie v podstatě pokrývají většinu území útvarů podzemních vod 1110, 1120, 1140, 1150, 1160, 1170, 1410 a 1420. Shrnutí a komentář výsledků: Vliv poddolování Útvar podzemní vody : Vliv těžby štěrkopísku Útvary podzemní vody: 1110, 1120, 1140, 1150, 1160, 1170, 1410, 1420 Vliv drenáže podzemních vod způsobený důlní odvodňovací štolou a čerpání „důlních vod“ Útvar podzemní vody : 4231 Hřebečské důlní pole Útvar podzemní vody : 4420 Těžba písku Střeleč Tabulka A21: Další významné vlivy na stav podzemních vod 3.2.2. Posouzení dopadů lidské činnosti na podzemní vody 3.2.2.1. Hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu 3.2.2.1.1. Přírodní zdroje podzemních vod Pro hodnocení dopadů lidské činnosti z kvantitativního hlediska bylo nutno nejprve získat hodnoty přírodních zdrojů podzemních vod pro útvary podzemních vod. 134 Stanovení přírodních zdrojů bylo založeno v zásadě shodně s principy vodohospodářské bilance podzemních vod na hodnotách základního odtoku. Údaje byly sestaveny z dostupných zdrojů tak, aby mohly být použity pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod podle WFD. V dané časové úrovni je tedy nelze ztotožnit s údaji vodní bilance ve smyslu ustanovení vodního zákona č. 254/2001 Sb. a navazující vyhlášky MZe 431/2001 Sb. Zdrojem dat pro dlouhodobé hodnoty přírodních zdrojů byly: Optimalizace odtoku podzemních vod v jímacích oblastech, VÚV Praha, 1993. Hodnoty základního odtoku byly odvozeny Killeho metodou a charakterizují dlouhodobé hodnoty přírodních zdrojů. Údaje byly použity pro cca 38 % jednotek. Hydrogeologická syntéza kvartéru Labe, Aquatest 2000. Přírodní zdroje byly stanoveny hydrologickým modelem. Hodnoty byly využity pro útvary kvartéru Labe 1110 až 1150. Podklady ČHMÚ pro rutinní roční hydrologickou bilanci podzemních vod. Jde o hodnoty základního odtoku pro 39 bývalých hydrogeologických rajonů, které se uvádějí v ročních zprávách hydrologické bilance ČR. Herčík – Herrmann – Valečka: Hydrogeologie české křídové pánve, ČGÚ 1999. Údaje z řešení hydrologickým modelem pro vybrané křídové útvary. Čurda – Krásný: Optimalizace vodárenského využití jihočeských pánví, Praha 2001. Doplněné a odvozené hodnoty základního odtoku byly využity pro útvary 2140, 2150, 2160. Další dostupné údaje: hodnoty základního odtoku z původního odvození VRV 1972, přírodních zdrojů z protokolů KKZ, popřípadě z jednotlivých dílčích zpráv. Mapa izolinií z publikace Odtok podzemní vody na území Československa, ČHMÚ 1982, která sloužila pro porovnání, popřípadě v jednotlivých případech pro doplnění chybějících údajů. Aby bylo možno provést hodnocení míry využití podzemních vod, byly dlouhodobé hodnoty přírodních zdrojů přepočteny na aktuální roční, a to pro časovou řadu 1997 - 2002. Pro přepočet byly využity údaje o základním odtoku v příslušném roce, vyjádřené v % dlouhodobého průměru 1971-90, které zpracovává ČHMÚ pravidelně v ročních podkladech pro vodohospodářskou bilanci. Časová řada byla zvolena z důvodů, aby se jednak vyloučil vliv možných chyb nebo anomálií v údajích o využití podzemních vod, jednak aby bylo možno vyjádřit trendy vývoje. Za výchozí data byla považována data VÚV T.G.M. (zdroje uvedeny v bodě 1 a 2), která byla použita pro cca 45 % útvarů podzemních vod. V případě křídových útvarů jsou promítnuty výsledky syntézy křídy (zdroj v bodě 4) – pokud došlo mezi oběma zdroji dat k výraznějším rozdílům, bylo to v důsledku metodiky výpočtu - modelové řešení syntézy je vztaženo pouze na křídový kolektor, naproti tomu výpočet VÚV T.G.M. bral v úvahu i zvodnění přípovrchové zóny. Hodnoty uváděné ČHMÚ (zdroj v bodě 3) byly použity pro porovnání a v některých útvarech i jako výchozí. 135 Tabulka A22a: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ID útvaru 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 4360 Dlouhodobé hodnoty základního odtoku Qz Qz Qz 50% 80% 95% l/s 350 175 111 252 125 79 190 94 60 365 180 115 193 95 61 115 57 36 296 146 93 30 20 10 50 33 17 500 1 279 999 600 79 618 409 200 1 080 714 349 587 533 498 590 413 228 1 280 731 578 740 482 171 2 732 2 114 1,862 315 146 69 1 391 1 044 433 180 111 66 86 58 33 533 308 238 455 262 203 3 782 1 632 766 Aktuální roční hodnoty základního odtoku Qz 50% 368 265 200 383 203 121 246 31 52 520 1 381 85 667 1 166 634 637 1 383 799 2 950 340 1 460 189 90 559 478 3 971 1997 Qz Qz Qz 80% 95% 50% l/s 183 117 333 131 83 239 99 63 181 189 121 347 100 64 183 60 38 109 121 77 240 21 10 32 35 17 54 540 1 079 648 1 228 76 441 216 593 772 377 1 037 576 538 564 446 246 566 789 624 1 229 521 185 710 2 283 2 011 2 623 158 75 302 1 096 455 1 321 116 70 171 61 35 82 323 249 506 275 213 432 1 713 805 3 593 1998 1999 Qz Qz Qz Qz Qz 80% 95% 50% 80% 95% l/s l/s 166 106 364 182 116 118 75 262 130 83 89 57 198 98 62 171 109 380 187 120 90 58 201 99 63 54 34 120 59 38 118 75 243 120 76 22 11 31 20 10 36 18 51 34 17 510 959 576 1 228 959 576 76 392 192 593 392 192 686 335 1 037 686 335 512 478 564 512 478 396 219 566 396 219 702 555 1 229 702 555 463 164 710 463 164 2 030 1 787 2 623 2 030 1 787 140 67 302 140 67 992 412 1 446 1 086 451 105 63 187 115 69 55 31 90 60 34 292 226 554 320 247 249 193 473 272 211 1 550 728 3 933 1 697 797 136 Qz 50% 263 189 143 274 145 86 243 29 48 475 1 228 76 593 1 037 564 566 1 229 710 2 623 302 1 043 135 65 399 341 2 837 2000 Qz Qz Qz 80% 95% 50% l/s 131 84 354 93 60 255 70 45 192 135 86 369 71 46 195 43 27 116 120 76 311 19 10 35 32 16 59 585 959 576 1 305 81 392 192 630 686 335 1 102 512 478 599 396 219 602 702 555 1 306 463 164 755 2 030 1 787 2 786 140 67 321 783 325 1 405 83 50 182 43 25 87 231 178 538 197 152 460 1 224 575 3 820 2001 Qz Qz Qz 80% 95% 50% l/s 176 113 347 126 80 249 95 60 188 182 116 361 96 61 191 57 37 114 153 98 302 23 12 31 39 20 51 510 1 019 612 1 356 84 417 204 655 729 356 1 145 544 508 622 421 233 625 746 590 1 357 492 174 784 2 156 1 899 2 896 149 71 334 1 055 438 1 377 112 67 178 59 33 85 311 240 527 265 205 450 1 648 774 3 744 2002 Qz Qz 80% 95% l/s 173 110 123 79 93 59 178 114 94 60 56 36 149 95 20 10 34 17 1 059 636 433 212 757 370 565 528 438 242 775 613 511 181 2 241 1 974 155 73 1 034 429 109 66 57 33 304 235 259 201 1 615 759 ID útvaru 4410 4420 4430 4510 4521 4710 5151 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532 Dlouhodobé hodnoty základního odtoku Qz Qz Qz 50% 80% 95% l/s 3 924 2 417 2 118 898 472 281 492 260 195 1 558 872 602 1 212 1 081 927 166 3 688 2 661 1 466 243 176 97 640 422 198 757 499 235 200 153 95 6 265 4 105 2 907 8 305 5,442 3 854 4,240 2 292 1 392 1 785 1 117 595 1 684 1 053 561 Aktuální roční hodnoty základního odtoku Qz 50% 3 845 880 482 1 527 1 188 163 3 835 253 665 787 216 6 516 8 637 4 495 2 035 1 919 1997 Qz Qz 80% 95% l/s 2 368 2 076 462 275 255 191 855 590 1 060 909 2 767 183 439 519 165 4 269 5 659 2 430 1 273 1 201 1 525 101 206 244 102 3 023 4 008 1 476 678 640 Qz 50% 3 924 898 492 1 558 1 212 166 3 983 263 691 818 192 6 766 8 969 4 537 1 642 1 549 1998 1999 Qz Qz Qz Qz Qz 80% 95% 50% 80% 95% l/s l/s 2 417 2 118 3 610 2 223 1 949 472 281 826 434 259 260 195 453 239 179 872 602 1 433 802 554 1 081 927 1 115 995 853 153 2 873 1 584 3 762 2 714 1 496 190 105 248 179 99 456 214 653 430 202 539 254 772 509 240 147 91 192 147 91 4 433 3 140 6 390 4 187 2 965 5 877 4 162 8 471 5 550 3 931 2 452 1 490 4 452 2 407 1 462 1 027 547 1 732 1 083 577 969 516 1 633 1 022 544 137 Qz 50% 3 531 808 443 1 402 1 091 149 3 503 231 608 719 192 5 952 7 890 4 028 1 553 1 465 2000 Qz Qz 80% 95% l/s 2 175 1 907 424 253 234 176 785 542 973 834 2 527 167 401 474 147 3 900 5 169 2 177 972 916 1 393 92 189 223 91 2 762 3 661 1 323 518 488 Qz 50% 3 845 880 482 1 527 1 188 163 4 315 285 749 886 204 7 330 9 717 4 537 1 928 1 818 2001 Qz Qz 80% 95% l/s 2 368 2 076 462 275 255 191 855 590 1 060 909 3 113 205 494 584 156 4 803 6 367 2 452 1 206 1 138 1 716 113 232 275 96 3 401 4 509 1 490 643 606 Qz 50% 3 610 826 453 1 433 1 115 153 3 762 248 653 772 212 6 390 8 471 4 240 2 339 2 206 2002 Qz Qz 80% 95% l/s 2 223 1 949 434 259 239 179 802 554 995 853 2 714 179 430 509 162 4 187 5 550 2 292 1 463 1 380 1 496 99 202 240 100 2 965 3 931 1 392 780 735 LEGENDA: 11 430 430 11 420 420 Svrchní útvary 11 410 410 66 413 413 5 až 11 3 až 5 414 66 414 2 až 3 1 až 2 44 420 420 44 410 410 55 161 161 55 151 151 430 44 430 nebilanční 44 210 210 44 240 240 521 44 521 44 110 110 0,5 až 1 55 162 162 44 221 221 44 250 250 Hlavní útvary 55 152 152 5 až 11 44 360 360 510 44 510 11 160 160 44 350 350 3 až 5 66 420 420 11 170 170 11 150 150 11 120 120 2 až 3 11 110 110 44 222 222 1 až 2 11 140 140 44 261 261 11 130 130 44 340 340 44 310 310 66 531 531 66 532 532 44 270 270 44 291 291 0,5 až 1 55 211 211 0 až 0,5 44 231 231 nebilanční Hlubinné útvary 44 330 330 0 až 0,5 Obrázek A16a: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu 44 320 320 138 3.2.2.1.2. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Při hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla využita metoda obdobná vodohospodářské bilanci, tj. porovnání odběrů s přírodními zdroji podzemních vod. Hlavní rozdíl oproti metodice bilance vyplývá z definice rizikového útvaru – pravděpodobně nedosáhne v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou uplatněna příslušná opatření. Z tohoto důvodu byl spočten poměr nejméně příznivých odběrů za posledních 6 let (období 1997 – 2002) vůči nejméně příznivým přírodním zdrojům. Za nejméně příznivý souhrnný odběr za útvar byl celkový maximální odběr za dané období (Omax), nejméně příznivé zdroje byly kromě dlouhodobých hodnot základního odtoku ve velikosti 50, 80 a 95% také nejnižší roční hodnoty se stejnou zabezpečeností za dané období (Qz min). Jako kritérium pro zařazení útvaru do kategorie rizikových (pro které se bude provádět další charakterizace) byl zvolen poměr 0,5 (a vyšší) mezi maximálním odběrem a nejnižší hodnotou základního odtoku 50% nebo poměr 0,75 mezi maximálním odběrem a nejnižší hodnotou základního odtoku 80% nebo poměr 1 mezi maximálním odběrem a nejnižší hodnotou základního odtoku 95%. Pokud nebyla k dispozici data o základním odtoku nebo byl útvar vzhledem k narušení hydrologického a hydrogeologického režimu nebilancovatelný, byly tyto útvary také zařazeny do rizikových. Kromě těchto kritérií bylo výjimečně několik dalších útvarů podzemních vod zařazeno do kategorie rizikových z jiných důvodů: hydraulická spojitost s jiným útvarem, známé negativní ovlivnění povrchových vod nebo narušení základního odtoku. Současně byl spočten trend vývoje odběrů za posledních 6 let, tyto výsledky však nebyly v etapě výchozí charakterizace využity. Podle současných znalostí se dá předpokládat, že zhruba polovina útvarů, označených v ČR jako rizikových z hlediska kvantitativního stavu v etapě výchozí charakterizace bude v další charakterizaci zařazena do bezproblémových – buď z důvodů chybně stanoveného základního odtoku, přítomnosti indukovaných či špatně zařazených zdrojů či jiných důvodů. V oblasti povodí Horního a středního Labe bylo 12 útvarů podzemních vod označeno jako rizikové z hlediska kvantitativního stavu, z toho většina vzhledem k nepříznivému podílu odběrů k základnímu odtoku. Pouze útvar 1420 Kvartér Žitavské pánve byl zařazen do rizikových kvůli negativnímu vlivu dolu Turow na polském území, útvar 4231 Ústecká synklinála na Orlici vzhledem k hydraulické spojitosti s útvarem 4232 Ústecká synklinála na Svitavě a útvar 4420 Jizerská křída – coniak pro narušení základního odtoku v útvaru. 139 Tabulka A22b: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Útvar č. Dlouhodobé hodnoty Minimální hodnoty Maximální základního odtoku základního odtoku celkový v letech 1997 -2002 odběr Qz Qz Qz Qz Qz Qz Omax 50% 80% 95% 50% 80% 95% l/s 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 4360 350 252 190 365 193 115 296 30 50 500 1 279 79 618 1 080 587 590 1 280 740 2 732 315 1 391 180 86 533 455 3 782 175 125 94 180 95 57 146 20 33 999 409 714 533 413 731 482 2 114 146 1 044 111 58 308 262 1 632 l/s 111 79 60 115 61 36 93 10 17 263 189 143 274 145 86 240 29 48 475 600 1 228 76 200 593 349 1 037 498 564 228 566 578 1 229 171 710 1 862 2 623 69 302 433 1 043 66 135 33 65 238 399 203 341 766 2 837 l/s 131 93 70 135 71 43 118 19 32 84 60 45 86 46 27 75 10 16 959 576 392 686 512 396 702 463 2 030 140 783 83 43 231 197 1 224 192 335 478 219 555 164 1 787 67 325 50 25 178 152 575 41,0 175,3 64,7 10,9 196,9 13,0 428,8 15,3 9,9 23,3 278,0 8,1 53,1 362,7 165,1 95,0 158,7 52,7 218,6 12,0 236,1 88,2 47,0 53,1 40,5 204,3 Poměr využití útvarů vztaženo k minimální roční hodnotě Qz Poměr využití útvarů vztaženo k dlouhodobé hodnotě Qz Omax / Qz min Omax / Qz Rizikovost Omax / Qz Omax / Qz Omax / Qz Omax/ Qz Omax / Qz Omax / Qz 50% min 80% min 95% min 50% min 80% min 95% min 0,156 0,928 0,454 0,040 1,360 0,151 1,789 0,535 0,209 0,049 0,226 0,106 0,089 0,350 0,293 0,168 0,129 0,074 0,083 0,040 0,226 0,654 0,727 0,133 0,119 0,072 140 0,313 1,876 0,919 0,081 2,759 0,306 3,628 0,803 0,313 0,491 2,941 1,441 0,127 4,324 0,480 5,687 1,606 0,626 0,290 0,482 0,135 0,529 0,323 0,240 0,226 0,114 0,108 0,086 0,302 1,064 1,081 0,230 0,206 0,167 0,277 1,083 0,345 0,434 0,286 0,321 0,122 0,181 0,727 1,775 1,906 0,298 0,266 0,355 0,117 0,696 0,340 0,030 1,020 0,113 1,449 0,509 0,198 0,047 0,217 0,102 0,086 0,336 0,281 0,161 0,124 0,071 0,080 0,038 0,170 0,490 0,545 0,100 0,089 0,054 0,235 1,407 0,689 0,061 2,069 0,230 2,939 0,763 0,297 0,278 0,130 0,508 0,310 0,230 0,217 0,109 0,103 0,082 0,226 0,798 0,810 0,173 0,155 0,125 0,368 nerizikový 2,206 rizikový 1,081 rizikový 0,095 nerizikový 3,243 rizikový 0,360 nerizikový 4,607 rizikový 1,526 rizikový 0,595 rizikový nerizikový 0,463 nerizikový nerizikový 0,266 nerizikový 1,040 rizikový 0,331 rizikový 0,416 nerizikový 0,274 nerizikový 0,308 nerizikový 0,117 nerizikový 0,173 nerizikový 0,545 nerizikový 1,331 rizikový 1,430 rizikový 0,224 nerizikový 0,200 nerizikový 0,267 nerizikový Útvar č. 4410 4420 4430 4510 4521 4710 5151 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532 Dlouhodobé hodnoty Minimální hodnoty Maximální základního odtoku základního odtoku celkový v letech 1997 -2002 odběr Qz Qz Qz Qz Qz Qz Omax 50% 80% 95% 50% 80% 95% 3 924 898 492 1 558 1 212 166 3 688 243 640 757 200 6 265 8 305 4 240 1 785 1 684 l/s 2 417 472 260 872 1 081 2 661 176 422 499 153 4 105 5 442 2 292 1 117 1 053 2 118 3 531 281 808 195 443 602 1 402 927 1 091 149 1 466 3 503 97 231 198 608 235 719 95 192 2 907 5 952 3 854 7 890 1 392 4 028 595 1 553 561 1 465 l/s 2 175 424 234 785 973 1 907 253 176 542 834 2 527 167 401 474 147 3 900 5 169 2 177 972 916 1 393 92 189 223 91 2 762 3 661 1 323 518 488 Poměr využití útvarů vztaženo k minimální roční hodnotě Qz Poměr využití útvarů vztaženo k dlouhodobé hodnotě Qz Omax / Qz min Omax / Qz Rizikovost Omax / Qz Omax / Qz Omax / Qz Omax/ Qz Omax / Qz Omax / Qz l/s 50% min 80% min 95% min 50% min 80% min 95% min 757,9 0,215 0,348 0,398 0,193 0,314 0,358 nerizikový 107,9 0,134 0,254 0,427 0,120 0,229 0,384 rizikový 329,8 0,745 1,409 1,879 0,670 1,269 1,691 rizikový 41,7 0,030 0,053 0,077 0,027 0,048 0,069 nerizikový 35,5 0,033 0,036 0,043 0,029 0,033 0,038 nerizikový 49,1 0,329 0,296 nerizikový 138,8 0,040 0,055 0,100 0,038 0,052 0,095 nerizikový 22,6 0,098 0,136 0,246 0,093 0,129 0,234 nerizikový 5,2 0,009 0,013 0,028 0,008 0,012 0,026 nerizikový 21,6 0,030 0,046 0,097 0,029 0,043 0,092 nerizikový 10,4 0,054 0,071 0,115 0,052 0,068 0,110 nerizikový 81,5 0,014 0,021 0,029 0,013 0,020 0,028 nerizikový 148,9 0,019 0,029 0,041 0,018 0,027 0,039 nerizikový 28,1 0,007 0,013 0,021 0,007 0,012 0,020 nerizikový 7,0 0,004 0,007 0,013 0,004 0,006 0,012 nerizikový 58,0 0,040 0,063 0,119 0,034 0,055 0,103 nerizikový 141 Tabulka A22c: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ID útvaru 1120 1130 1150 1170 1410 1420 4222 4231 4320 4330 4420 4430 Název útvaru Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Jizerská křída - coniak Jizerská křída levobřežní Důvod rizikovosti nepříznivý poměr odběru a základního odtoku nepříznivý poměr odběru a základního odtoku nepříznivý poměr odběru a základního odtoku nepříznivý poměr odběru a základního odtoku nepříznivý poměr odběru a základního odtoku negativní vliv dolu Turow nepříznivý poměr odběru a základního odtoku hydraulická spojitost s útvarem 4232 nepříznivý poměr odběru a základního odtoku nepříznivý poměr odběru a základního odtoku narušení základního odtoku v útvaru nepříznivý poměr odběru a základního odtoku 142 LEGENDA: Svrchní útvary 430 430 111 430 410 410 1 1 410 410 11 11 410 410 rizikové 6 413 nerizikové Hlavní útvary 6 414 4 410 44 44 4 710 710 710 710 4 710 420 420 4 44 44 4 420 420 420 420 5 151 4 430 4 240 4 521 4 250 4 510 rizikové 5 162 5 161 4 110 4 210 nerizikové Hlubinné útvary 5 152 4 221 rizikové 4 360 111 170 170 170 4 350 1 120 120 11 11 1 120 120 120 120 160 160 111 160 11 11 1 150 150 150 150 150 1 4 222 11 1 110 110 11 110 110 110 1 111 140 140 140 4 261 11 11 1 130 130 130 130 130 1 4 340 4 270 4 330 4 291 5 211 4 310 6 531 nerizikové 6 420 6 532 4 231 Obrázek A16b: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu 4 320 143 3.2.2.2. Hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu Stanovení pracovních cílů pro podzemní vody z hlediska chemického stavu Pracovní cíle pro podzemní vody jsou seznamy ukazatelů a jejich limitů, které mají být použity pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod. Nejedná se o stanovení dobrého stavu, ale o emisní a imisní limity pro hodnocení rizikovosti. Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu je možné rozdělit do dvou hlavních skupin: hodnocení relevantních nebezpečných a prioritních látek (hlavně bodové zdroje znečištění) a hodnocení ostatních znečišťujících látek (plošné zdroje znečištění). Je účelné, aby každý členský stát označil své látky, které vykazují nebezpečné vlastnosti pro vodní ekosystém, resp. pro povrchové vody a podzemní vody. V následujícím textu jsou ozřejměna kriteria, která byla rozhodující pro výběr limitů a látek do seznamu relevantních látek pro podzemní vody. Stěžejním zdrojem informací pro sestavení seznamu relevantních nebezpečných látek pro podzemní vody se staly následující podklady: Projekt VaV „Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře“, ČHMÚ, 2000 - 2002 Databáze SEZ (informační Systém evidence zátěží), MŽP, VÚV T.G.M. Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, VÚV T.G.M. Ostrava, 2003 - 2004 V rámci projektu VaV byl navržen první seznam relevantních nebezpečných látek (téměř 300 látek), které byly podle významnosti rozděleny do tří úrovní relevance: Skupina látek relevance A – 54 látek, nepříznivě ovlivňujících vodní organismy, jejichž výskyt v hydrosféře ČR byl prokázán ve významné míře a jsou uvedeny v základních směrnicích a dokumentech příslušné české a evropské legislativy jako ukazatele jakosti jednotlivých složek hydrosféry s potřebou dlouhodobého a pravidelného monitoringu, Skupina látek relevance B – asi 150 látek nebo jejich skupin, jejichž výskyt v hydrosféře ČR je možný (existují potencionální zdroje) nebo částečně prokázaný a jsou většinou uvedeny v různých českých a evropských dokumentech týkajících se hodnocení jednotlivých složek hydrosféry s potřebou výzkumného monitoringu. Skupina látek relevance C – látky, které s největší pravděpodobností jsou pro hydrosféru ČR nerelevantní; daná látka byla ve sledovaných dokumentech zmíněna pouze okrajově a informace o jejím výskytu či potencionálních zdrojích nebyly na základě dostupných dokladů nalezeny. Pro všechny látky relevance A byl zaveden v rámci projektu VaV tzv. komplexní monitoring hydrosféry, zahrnující všechny základní složky: podzemní vody, povrchové vody, plaveniny, sedimenty a biotu. Pro 67 látek relevance B byl zaveden tzv. výzkumný monitoring hydrosféry, zahrnující podzemní vody, povrchové vody a sedimenty, v menším rozsahu biotu. Monitoring byl realizován v období let 2001 – 2002 a následně vyhodnocen. Na základě vyhodnocení dat výzkumného i komplexního provozního monitoringu v závěrečné fázi řešení projektu byly stanoveny relevance pro jednotlivé látky a pro jednotlivé složky hydrosféry včetně stanovení relevance pro podzemní vody. Dalším zdrojem dat pro stanovení relevance nebezpečných látek pro podzemní vody se stala celostátně vedená databáze SEZ - informační Systém evidence zátěží (viz kapitola 3.2.1.2). Údaje o lokalitách se starou ekologickou zátěží jsou do databáze ukládány jednotnou formou na základě instrukcí stanovených Ministerstvem životního prostředí formou metodického pokynu. Třetím významným zdrojem dat, který měl vliv na stanovení relevance nebezpečných látek pro podzemní vody, jsou Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (dále jen Programy). Součástí Programů, zpracovávaných podle článku 7 Směrnice Rady 76/464/EHS, je i povinnost 144 stanovit národní seznam relevantních nebezpečných látek pro hydrosféru, resp. pro povrchové vody. Zdrojem dat pro stanovení relevance byla kromě předchozích výsledků data o výrobě, dovozu nebo použití dané látky s využitím databáze Registru průmyslových zdrojů znečištění – část nebezpečné látky (VÚV T.G.M.) a databáze Odboru ekologických rizik Ministerstva životního prostředí, vedené ze zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Dle Programů národní seznam zahrnuje 81 relevantních nebezpečných látek pro hydrosféru a dalších 40 potenciálně relevantních nebezpečných látek pro hydrosféru České republiky (mimo podzemní vody). Při určování relevance látek byl zvláště kladen důraz na to, zdali je daná látka prioritní ve smyslu WFD (příloha X WFD), popř. zvlášť nebezpečnou látkou ve smyslu směrnice o nebezpečných látkách (Seznam I směrnice 76/464/EHS nebo 80/68/EHS). Pro látky, které byly určeny jako relevantní pro podzemní vody České republiky a zároveň byly monitorovány v podzemních vodách v síti ČHMÚ, byly stanoveny imisní a emisní limity. Pro podzemní vody pochopitelně neexistují emise jako takové, ale vzhledem k tomu, že existuje monitoring nebezpečných látek jak přímo u zdrojů znečištění, tak ve státní síti, která se programově vyhýbá místům se zdroji znečištění, je pro hodnocení těchto dvou typů dat použít dva různé limity. Limity pro podzemní vody v bezprostřední blízkosti zdrojů znečištění je možno považovat za emisní, pro ostatní monitoring (státní síť + zdroje vody pro pitné účely) imisní limity. Použitými podklady byly: Vyhláška 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP ČR – Kriteria znečištění zemin a podzemní vody (1996) Vyhláška 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah a četnost kontroly pitné vody Při určování imisních limitů byl postup následující: Nejdříve byly vybrány ty relevantní látky, které byly sledovány v monitorovací síti ČHMÚ a jejichž množství v podzemních vodách alespoň jedenkrát překročilo detekční limit ( pro ostatní relevantní látky nebylo nutno v této etapě stanovovat pracovní cíl). V případě, že ve vyhlášce o hygienických požadavcích na pitnou vodu je uvedena hodnota pro pitnou vodu pro danou látku, byla tato hodnota použita jako imisní limit. Pro ostatní metaloidy byl použit desetinásobek limitu A Metodického pokynu MŽP z roku 1996. Pro některé látky (galaxolid, tonalid, NTA, EDTA, NDTA) neexistuje žádný z výše popsaných limitů, pro tyto látky byl jako imisní standard použit tzv. hodnota PNEC (Predicted No Effect Concentration), což je hodnota koncentrace dané látky, pro kterou se předpokládá, že již nepůsobí negativně na vodní organismy. Odvozuje se z výsledků testů toxicity LC50 na vodní organismy různých trofických úrovní nebo od hodnoty NOEC (No Effect Concentration) pomocí bezpečnostního faktoru ve shodě s Přílohou V (kap. 1.2.6.) Směrnice 2000/60/ES). Pro naftalen-2,7-disulfonan a příbuzné látky neexistují hodnoty PNEC. Jako imisní limit byl použit dvacetinásobek detekčního limitu. Pokud byl imisní limit nižší než mez stanovitelnosti byl změněn na úroveň meze stanovitelnosti. Emisní hodnoty jsou hodnoty limitu C pro podzemní vody Metodického pokynu MŽP z roku 1996. 145 Tabulka A23: Pracovní cíle CAS-No. 79-01-6 75-35-4 87-61-6 120-82-1 156-59-2 95-50-1 107-06-2 156-60-5 541-73-1 106-46-7 576-24-9 88-06-2 120-83-2 95-77-2 15972-60-8 309-00-2 7440-36-0 120-12-7 7440-38-2 1912-24-9 71-43-2 56-55-3 50-32-8 205-99-2 191-24-2 207-08-9 7440-41-7 7440-42-8 6190-65-4 53-70-3 60-57-1 75-09-2 60-00-4 72-20-8 100-41-4 85-01-8 206-44-0 86-73-7 1222-05-5 118-74-1 51235-04-2 7429-90-5 108-90-7 2921-88-2 Název látky 1,1,2-trichlorethen 1,1-dichlorethen 1,2,3-trichlorbenzen 1,2,4-trichlorbenzen 1,2-cis-dichloreten 1,2-dichlorbenzen 1,2-dichloretan 1,2-trans-dichloreten 1,3-dichlorbenzen 1,4-dichlorbenzen 2,3-dichlorfenol 2,4,6-trichlorfenol 2,4-dichlorfenol 3,4-dichlorfenol alachlor aldrin antimon a jeho slouč. antracen arsen a jeho sloučeniny atrazin benzen benzo(a)antracen benzo(a)pyren benzo(b)fluoranthen benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranthen berylium a jeho slouč. bor a jeho sloučeniny desethylatrazin dibenzo(a,h)antracen dieldrin dichlormetan EDTA endrin etylbenzen fenantren fluoranten fluoren anorganické sloučeniny fosforu galaxolide hexachlorbenzen hexazinon hliník a jeho sloučeniny chlorbenzen chlorpyrifos jednotky jednotky imisní emisní UK_JAK imisního emisního limit limit limitu limitu FC0070 µg/l 10 µg/l 50 FC0070 µg/l 20 µg/l 20 FF0035 µg/l 0,1 µg/l 10 FF0040 µg/l 0,1 µg/l 10 FC0065 µg/l 30 µg/l 50 FF0010 µg/l 0,1 µg/l 3 FC0025 µg/l 10 µg/l 50 FC0066 µg/l 30 µg/l 50 FF0015 µg/l 0,3 µg/l 3 FF0020 µg/l 0,1 µg/l 3 FE0110 µg/l 0,5 µg/l 20 FE0150 µg/l 1 µg/l 20 FE0115 µg/l 0,5 µg/l 20 FE0135 µg/l 0,5 µg/l 20 FE0360 µg/l 0,1 µg/l 0,2 FF0155 µg/l 0,1 µg/l 0,2 DA0000 mg/l 0,005 FD0020 µg/l 0,1 µg/l 10 DA0005 mg/l 0,05 µg/l 100 FE0365 µg/l 0,1 µg/l 0,5 FD0010 µg/l 1 µg/l 30 FD0055 µg/l 0,1 µg/l 1 FD0060 µg/l 0,01 µg/l 0,2 FD0065 µg/l 0,1 µg/l 0,5 FD0070 µg/l 0,1 µg/l 0,2 FD0075 µg/l 0,1 µg/l 0,2 DA0015 mg/l 0,001 µg/l 2,5 DA0020 mg/l 1 FE0370 µg/l 0,1 µg/l 0,5 FD0080 µg/l 0,1 FE0375 µg/l 0,1 µg/l 0,2 FC0005 µg/l 20 µg/l 30 FB0055 µg/l 2200 FE0380 µg/l 0,1 µg/l 0,2 FE0015 µg/l 20 µg/l 30 FD0025 µg/l 0,1 µg/l 10 FD0050 µg/l 0,1 µg/l 50 FD0045 µg/l 0,1 CC0080 mg/l 0,3 FE0350 FF0060 FE0390 DA0025 FF0000 FE0395 146 µg/l µg/l µg/l mg/l µg/l µg/l 6,8 0,1 0,1 0,2 10 0,1 µg/l 0,1 µg/l µg/l 400 30 CAS-No. 7440-47-3 218-01-9 193-39-5 465-73-6 34123-59-6 7440-43-9 7440-48-4 74-90-8 58-89-9 7440-50-8 7439-98-7 108-3-3 91-20-3 1655-35-2 7440-02-0 139-13-9 7439-92-1 95-47-6 50-29-3 37680-73-2 1939-36-2 608-93-5 87-86-5 106-42-3 129-00-0 7439-97-6 7782-49-2 122-34-9 886-50-0 127-18-4 56-23-5 108-88-3 21145-77-7 1582-09-8 67-66-3 7440-66-6 n.a. * jednotky jednotky imisní emisní UK_JAK imisního emisního limit limit limitu limitu chrom a jeho sloučeniny DA0040 mg/l 0,05 µg/l 300 chrysen FD0035 µg/l 0,1 µg/l 0,2 indeno(1,2,3-cd)pyren FD0085 µg/l 0,1 µg/l 0,2 isodrin FF0150 µg/l 0,1 isoproturon FE0400 µg/l 0,1 kadmium a jeho slouč. DA0045 mg/l 0,005 µg/l 20 kobalt a jeho sloučeniny DA0050 mg/l 0,2 µg/l 200 kyanidy veškeré CD0100 mg/l 0,05 µg/l 75 lindan (γ isomer HCH) FC0130 µg/l 0,1 µg/l 0,2 beta-hexachlorcyklohexan FC0125 µg/l 0,1 alfa-hexachlorcyklohexan FC0120 µg/l 0,1 měď a její sloučeniny DA0075 mg/l 0,5 µg/l 500 molybden a jeho slouč. DA0085 mg/l 0,05 µg/l 350 m-xylen FE0007 µg/l 100 500 naftalen FD0015 µg/l 0,1 µg/l 50 naftalen-2,7-disulfonan FE0295 µg/l 10 nikl a jeho sloučeniny DA0090 mg/l 0,05 µg/l 200 NTA FB0060 µg/l 930 olovo a jeho sloučeniny DA0095 mg/l 0,05 µg/l 200 o-xylen FE0006 µg/l 100 500 p,p-DDT FF0072 µg/l 0,1 µg/l 0,2 PCB Suma kongenerů 28, 52, FF0090 µg/l 0,01 µg/l 1 101, 118, 138, 153, 180 PDTA FB0065 µg/l 220 pentachlorbenzen FF0055 µg/l 0,1 µg/l 1 pentachlorfenol FE0169 µg/l 1 µg/l 20 p-xylen FE0008 µg/l 100 500 pyren FD0040 µg/l 0,1 50 rtuť a její sloučeniny DA0100 mg/l 0,001 µg/l 5 selen a jeho sloučeniny DA0105 mg/l 0,01 simazin FE0420 µg/l 0,1 0,5 terbutryn FE0425 µg/l 0,1 tetrachlorethen (PER) FC0075 µg/l 10 µg/l 20 tetrachlormethan FC0020 µg/l 2 µg/l 10 toluen FE0000 µg/l 50 µg/l 700 tonalide FE0355 µg/l 3,5 trifluralin FE0430 µg/l 0,1 trichlormethan FC0010 µg/l 30 µg/l 50 zinek a jeho sloučeniny DA0125 mg/l 1,5 µg/l 5000 polycyklické aromatické FD0000 µg/l 0,1 µg/l 120 uhlovodíky (PAU) kyselinová neutralizační CB0050 mmol/l 0.4/0.2 * kapacita do pH 4.5 dusík amoniakální CC0020 mg/l 0,39 dusík dusičnanový CC0030 mg/l 11,3 dusík dusitanový CC0025 mg/l 0,15 Název látky hodnota 0.2 platí pro přirozeně acidifikované vody 147 Komentář: U 1,1-dichlorethenu, 1,2-cis-dichlorethnenu a 1,2-trans-dichlorethenu byl imisní limit zvolen s ohledem na hodnotu C MP č. 3 OEŠ MŽP (1996) a posouzení výsledků monitoringu ČHMÚ. Tabulka A24: Monitoring jakosti podzemních vod – souhrn pro jednotlivé ukazatele Obrázek A17: Monitoring jakosti podzemních vod Posouzení dopadů k roku 2003 Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu bylo prováděno separátně po jednotlivých látkách či skupinách látek, s přihlédnutím k typu zdroje znečištění (bodové, plošné). Základní postup při hodnocení byl pro jednotlivé látky shodný: nepřímé hodnocení (hodnocení významnosti vlivů, tj. vstupů látek do prostředí, pro plošné zdroje znečištění kombinované se zranitelností půdy a horninového prostředí), přímé hodnocení (vyhodnocení současného monitoringu jakosti pozemních vod), zohlednění reprezentativnosti monitoringu a syntéza jednotlivých výsledků. Dalším společným postupem bylo rozdělení útvarů na dvě skupiny podle typu zvodnění a velikosti plochy útvaru na útvary, které bylo možné brát jako celek („C útvary“ – útvary se souvislým zvodněním nebo útvary o malé ploše se zvodněním lokálním) a na útvary, vykazující heterogenitu kolektoru („I útvary“ - skupina útvarů s lokálním zvodněním o poměrně velké ploše). U této skupiny nebyla možná homogenizace útvaru jako celku, proto byly rozděleny na menší jednotky podle útvarů povrchových vod, respektive povodí útvarů povrchových vod. Ve výsledku pak bude možné 148 podle těchto hranic vyčlenit části útvarů jako samostatné, rizikové útvary. Tato úprava hranic však bude mít smysl až po zahrnutí výsledků další charakterizace. Podrobné postupy řešení pro jednotlivé látky/skupiny látek jsou popsány v následujících kapitolách. Výsledky hodnocení rizikovosti pro jednotlivé látky či skupiny látek jsou členěny na tři kategorie: rizikové útvary (nebo také útvary s vysokým rizikem), nejisté útvary (útvary se středním rizikem) a nerizikové útvary (útvary s nízkým rizikem). Zároveň je ke každému útvaru uvedena „jistota“ výsledků ve třech kategoriích: nejisté jsou ty výsledky, které byly zjištěny pouze na základě nepřímého hodnocení, což znamená, že v útvaru nebyl adekvátní monitoring. Naopak vysoká jistota znamená, že rizikovost útvaru byla potvrzena výsledky přímého a nepřímého hodnocení (jisté – jisté, jisté - nejisté nebo nejisté – rizikové), střední jistota pak indikuje rozdílné výsledky přímého a nepřímého hodnocení (rizikové – nerizikové). Pro celkové hodnocení rizikovosti útvarů z hlediska chemického stavu bylo nutné udělat syntézu výsledků jednotlivých látek či skupin látek (viz kapitola 3.2.2.2.5 Celkové hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Ve výsledku tak jsou již jen dvě kategorie – rizikové a nerizikové útvary. „Jistota“ výsledků je opět rozdělena na tři kategorie a řídí se stupněm jistoty u látek, kvůli kterým je útvar označen jako rizikový. 3.2.2.2.1. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod dusíkem 3.2.2.2.1.1. Způsob posouzení dopadů dusíku Pro posouzení dopadů dusíku na podzemní vody byl zohledněn pouze dusík z plošného znečištění, neboť se dá předpokládat, že obzvlášť pro podzemní vody je dusík z plošného znečištění (tj. ze zemědělství a atmosférické depozice) převažující a rozhodující. Pro řešení byly v maximální míře využity postupy, vyvinuté pro vymezení zranitelných oblastí v ČR podle nitrátové směrnice 91/676/EC. Na základě dat o produkci statkových hnojiv a o fixaci dusíku pro jednotlivé okresy v roce 1999 (v pozdějších letech byly údaje již vykazovány na kraje) a upravených dat o atmosférické depozici dusíku v roce 2001 byly spočteny celkové vstupy dusíku na plochu útvarů podzemních vod (viz kapitola 3.2.1.1). Údaje o koncentracích dusíkatých látek v podzemních vodách byly využity ze dvou zdrojů: ze státní monitorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za 10 posledních let (dusičnany, dusitany a amonné ionty) a z provozních sledování surové podzemní vody pro pitné účely za rok 2002 (dusičnany a amonné ionty). Pro hodnocení dopadů byly využita pouze data o dusičnanech, neboť údaje o celkovém dusíku nebylo možno použít z důvodů nevyhovujících analytických postupů u některých vodárenských organizací. Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla využita také mapa zranitelnosti půdy a horninového prostředí vůči dusičnanům (viz kapitola 2.2.4). 3.2.2.2.1.2. Přehled použitých údajů • • • • Údaje ČSÚ o produkci statkových hnojiv a fixaci dusíku (1999) Prostorové rozložení atmosférické depozice (ČHMÚ, dusík, 2001) Monitoring jakosti podzemních vod ve státní síti ČHMÚ pro dusičnany (dvě měření ročně za posledních 10 let) Monitoring jakosti surové podzemní vody využívané pro pitné účely (provozovatelé odběrů, různý počet měření za rok 2002) 149 3.2.2.2.1.3. Hodnocení vlivů dusíku na útvary podzemních vod (Nepřímé hodnocení) Veškerá data (vstupy, zranitelnost) byla vztažena na vodní útvary. Útvary podzemních vod byly rozděleny na základě typu zvodnění a plochy útvaru na útvary, které bylo možné brát jako celek („C útvary“ – útvary se souvislým zvodněním nebo útvary o malé ploše se zvodněním lokálním) a na skupinu útvarů vykazující heterogenitu kolektoru („I útvary“ skupina útvarů s lokálním zvodněním o poměrně velké ploše). U této skupiny nebyla možná homogenizace útvaru jako celku, proto byly rozděleny na menší jednotky podle útvarů povrchových vod, respektive povodí útvarů povrchových vod. Pro symboliku výše rizika byly zvolené kategorie 1, 2 a 3, které obecně představují tuto míru rizika ohrožení: 1 2 3 nízké riziko střední riziko vysoké riziko Nepřímé hodnocení bylo provedeno ze vstupů celkového dusíku do půdy (kap. 3.2.1.1) a ze zranitelnosti horninového prostředí vůči dusičnanům (kap 2.2.4). Z údajů o vstupech celkového dusíku do půdy přepočtených na jednotlivé útvary podzemních vod (či na povodí útvaru povrchových vod) byla určena rizikovost na základě navrženého rozsahu množství vstupů dusíku do půdy pro jednotlivé kategorie: 1 2 3 nízké riziko (0 – 40 kg N/rok na hektar) střední riziko (40 – 60 kg N/rok na hektar) vysoké riziko (více než 60 kg N/rok na hektar) Zranitelnost horninového prostředí vůči dusíku byla přepočtena u „C útvarů“ na plochu jednotlivých útvarů podzemních vod a u „I útvarů“ na povodí útvarů povrchových vod. Opět byla rozřazena do 3 kategorií rizikovosti: 1 2 3 nízké riziko (průměrná zranitelnost 1 – 1,8) střední riziko (průměrná zranitelnost 1,8 – 2,8) vysoké riziko (průměrná zranitelnost >2,8) Schéma hodnocení rizikovosti pro nepřímé hodnocení vypadá následovně: Vstupy Nepřímé hodnocení 1 2 3 1 1 1 2 Zranitelnost 2 1 2 3 3 2 3 3 150 Legenda: Nízké riziko - 1 Střední riziko - 2 Vysoké riziko - 3 3.2.2.2.1.4. Hodnocení současného monitoringu (Přímé hodnocení) Vzhledem k tomu, že počet měření z monitorovací sítě ČHMÚ byl poměrně velký (cca 20 naměřených hodnot), byla pro hodnocení dusičnanů použita předpovězená hodnota s pravděpodobností 80%. Výhodou této hodnoty je, že v sobě kromě kvantilu zahrnuje i trend – pokud je trend stoupající, je předpovězená hodnota vyšší než kvantil, naopak v případě klesajícího trendu je nižší. Pro data z odběrů podzemních vod pro pitné účely, kde byl počet měření výrazně nižší, byla použita maximální naměřená hodnota za rok 2002. Protože dusičnany nepatří k prioritním nebo nebezpečným látkám, byl postup přímého hodnocení poněkud odlišný od bodových zdrojů znečištění nebo atrazinu. Nejprve se výsledná hodnota pro každý monitorovací objekt zařadila do kategorie 1 či 2 podle toho, jestli přesahovala limit 45 mg/l NO3: 1 2 vyhovuje (výsledná hodnota < 45 mg NO3/l) nevyhovuje (výsledná hodnota => 45 mg NO3/l) Protože pro všechny útvary podzemních vod („C útvary“) byl nejméně jeden a občas až 28 monitorovaných objektů, byly pro každý útvar („C i I útvar) nasčítány výsledky kategorií (1 a 2) a vyděleny počtem objektů. Výsledné dvě kategorie přímého hodnocení jsou nastaveny podle velikosti podílu: 1 3 nízké riziko (podíl < 1,5) vysoké riziko (podíl => 1,5) Prakticky to tedy znamenalo, že útvary s vysokým rizikem musely přesáhnout limit nejméně v polovině monitorovacích objektů. 3.2.2.2.1.5. Reprezentativnost současného monitoringu Oproti nebezpečným a prioritním látkám je reprezentativnost monitoringu dusíkatých látek výrazně lepší v délce sledovaného období ve státní síti, i když četnost (2x ročně) není pro dusičnany postačující. Sledování jakosti surové podzemní vody bylo v roce 2003 vykazováno poprvé a pravděpodobně bude ještě nějakou dobu trvat, než bude tok dat uspokojivý. Vlastní reprezentativnost tedy byla stejně jako u atrazinu zaměřena na hustotu monitorovací sítě pro jednotlivé vodní útvary. Následující tabulka se týká jak útvarů podzemních vod („C útvary“), tak útvarů povrchových vod („I útvary“). 1 0 dobrá reprezentativnost – 1 objekt na 125 km² útvaru špatná reprezentativnost – 1 objekt na více než 125 km² útvaru nebo žádný monitoring 3.2.2.2.1.6. Shrnutí a komentář výsledků Výsledné hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod dusíkem Při hodnocení rizikovosti útvarů dusíkem bylo nutno přihlédnout ke všem dílčím výsledkům: k nepřímému a přímému hodnocení a zohlednit reprezentativnost monitoringu. Vzhledem k tomu, že kategorie reprezentativnosti byly jen dvě, pokud byla reprezentativnost špatná, výsledné hodnocení se rovnalo nepřímému hodnocení. Při dobré reprezentativnosti monitoringu mělo přímé i nepřímé hodnocení stejnou váhu. 151 Výsledkem je konečné rozdělení útvarů do 3 kategorií dle rizika ohrožení dusíkem: Přímé hodnocení (monitoring ) reprezentativnost Výsledky určení rizikovosti jsou shrnuty v následující mapce a tabulkách pro jednotlivé Hodnocení rizika útvarů (celkem) 1 3 1 3 1 0 1 0 Nepřímé hodnocení 1 2 3 1 1 2 1 1 2 3 2 2 3 3 3 Legenda Nízké riziko Střední riziko Vysoké riziko útvary podzemních vod posuzovaných jako celek a pro útvary, členěné na povodí útvarů povrchových vod. Obecně pro plošné znečištění dusíkem bylo v ČR vyhodnoceno málo útvarů podzemních vod. V oblasti povodí Labe to byly hlavně kvartérní útvary 1110, 1130, 1140 a 1150,,, z hlavních útvarů 4320, 4330 a 5211. Ostatní útvary buď patřily do kategorie nejistých či nerizikových, nebo byly do rizikových zařazeny pouze drobné plochy. 152 Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – dusík ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4320 4330 4340 4350 4410 4420 Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerská křída - coniak 114,7 ano 83,6 ano 63,9 ano 133,9 ano 85,1 ano 40,2 ano 137,9 ano 110,9 ano 18,6 ano 125,6 ano 227,6 ano 39,0 ano 252,8 ano 424,2 ano 175,5 ano 131,4 ano 421,3 ano 179,5 ano 871,8 ano 61,3 ano 44,0 ano 28,7 ano 261,6 ano 285,7 ano 686,5 ano 151,8 ano 2 3 3 2 3 3 3 1 2 1 1 1 3 3 3 2 1 2 3 2 2 2 2 1 2 2 154 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano 3 1 3 3 3 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 3 3 0 0 1 1 rizikový nejistý rizikový rizikový rizikový nejistý nejistý nerizikový nejistý nerizikový nerizikový nerizikový nejistý nejistý nejistý nerizikový nerizikový nerizikový nejistý nerizikový rizikový rizikový nejistý nerizikový nerizikový nerizikový výsledná kategorie 3 2 3 3 3 2 2 1 2 1 1 1 2 2 2 1 1 1 2 1 3 3 2 1 1 1 Míra spolehlivosti vyhodnocení V S V V V S S N N V V N S S S V V V S V V V N N V V ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie 4521 5151 5152 5161 5162 5211 Křída Košáteckého potoka Podkrkonošská pánev - sever Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Dolnoslezská pánev Poorlická brázda -severozápadní část 338,1 ano 879,6 ano 58,0 ano 139,7 ano 165,3 ano 73,8 ano 3 1 1 1 1 2 Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Výsledné kategorie rizikovosti: 1 – nízká rizikovost 2 – střední rizikovost 3 – vysoká rizikovost 155 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost ano ne ne ne ne ano 1 0 0 0 0 3 nejistý nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový výsledná kategorie 2 1 1 1 1 3 Míra spolehlivosti vyhodnocení S N N N N V Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – dusík ID útvaru Název útvaru 4310 Chrudimská křída Plocha útvaru [km2] 530,7 4360 Labská křída 2 812,1 4360 Labská křída 2 812,1 ID dílčího povodí 103020860 103030390 103031040 103031090 103040800 103040800 101040350 102020730 102030540 102030680 102030690 103010350 103020850 103020860 103020880 103020880 103040440 103040730 103040800 103040800 104010560 104010570 104010570 104030270 104040011 104040200 Plocha dílčího povodí [km2] 41,5 ano 43,1 ano 82,1 ano 15,2 ano 41,6 ano 19,0 ano 110,6 ano 23,3 ano 14,0 ano 38,7 ano 15,6 ano 70,6 ano 37,7 ano 24,9 ano 63,4 ano 57,9 ano 37,9 ano 32,0 ano 43,2 ano 22,6 ano 35,7 ano 24,6 ano 17,8 ano 142,3 ano 20,0 ano 24,7 ano 156 Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů kategorie 3 1 1 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost 0 3 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový výsledná kategorie 3 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 Míra spolehlivosti vyhodnocení N S S N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] 4430 Jizerská křída levobřežní 905,6 4510 Pražská křída 612,2 ID dílčího povodí 104060540 104070270 104070650 104070270 104070650 105020300 105020300 105020330 105020330 105030150 104070650 104070650 105040630 204090040 204100200 Plocha dílčího povodí [km2] 48,1 112,8 20,0 217,4 53,4 20,5 19,3 12,1 111,4 37,4 70,6 34,5 69,7 18,4 18,6 Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů Celkové vyhodnocení rizikovosti ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 ano ne ne ne ne ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne 3 0 0 0 0 3 3 3 3 0 0 0 0 0 0 rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový rizikový rizikový rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý výsledná kategorie 3 2 2 2 2 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 kategorie kategorie rizikovost Míra spolehlivosti vyhodnocení V N N N N V V V V N N N N N N 6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory 701,4 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše 891,3 105020330 34,8 ano 2 ano 3 rizikový 3 V 575,7 102030200 10,1 ano 2 ne 0 nejistý 2 N 2 2 2 2 2 2 2 ne ne ne ne ne ne ne 0 0 0 0 0 0 0 nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý 2 2 2 2 2 2 2 N N N N N N N 6420 Krystalinikum Orlických hor 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory 826,2 779,2 104010330 104010360 104010570 103020300 103040163 103040800 103040800 19,2 49,0 72,8 19,4 29,7 30,1 22,5 157 ano ano ano ano ano ano ano ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí 103050210 103050610 Plocha dílčího povodí [km2] 22,1 18,0 Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Výsledné kategorie rizikovosti: 1 – nízká rizikovost 2 – střední rizikovost 3 – vysoká rizikovost 158 Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie ano ano 1 2 ano ne Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost 3 0 nejistý nejistý výsledná kategorie 2 2 Míra spolehlivosti vyhodnocení S N 11 430 430 11 410 410 LEGENDA: 66 413 413 Svrchní útvary 66 414 414 nerizikové 44 420 420 nejisté 55 151 151 55 161 161 410 44 410 44 521 521 44 510 510 rizikové 44 210 210 44 240 240 44 430 430 44 110 110 55 162 162 44 221 221 44 250 250 55 152 152 Hlavní útvary 44 360 360 nerizikové 11 170 170 11 160 160 44 350 350 11 150 150 11 120 120 44 222 222 rizikové 44 261 261 11 130 130 66 531 531 44 291 291 55 211 211 44 310 310 44 270 270 44 330 330 nejisté 11 110 110 11 140 140 44 340 340 66 420 420 66 532 532 44 320 320 159 44 231 231 Rizikovost útvarů podzemních vod v oblasti povodí Horního a středního Labe z hlediska chemického stavu – dusík 3.2.2.2.2. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod atrazinem 3.2.2.2.2.1. Způsob posouzení dopadů atrazinu Problematika pesticidů a jejich vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod je velmi složitá. Skupinu pesticidů nelze shrnout do jediné svými vlastnostmi blízké skupiny látek. Rozdílnost vyplývá již ze samotné definice pesticidů. Pesticidy jsou chemikálie používané proti škodlivým živočichům, plevelům a parazitickým houbám, které ohrožují zemědělské, zahradní a lesní rostliny, zásoby potravin a zemědělských produktů, průmyslové materiály (textil, kůži, dřevo), užitečná zvířata nebo i samotného člověka (Cremlyn, 1978). Obvykle je dělíme podle způsobu použití látek na insekticidy (proti hmyzu), fungicidy (proti houbám), herbicidy (proti plevelům) a rodenticidy (proti hlodavcům). Ostatní skupiny jsou méně významné. Podle metodického materiálu vydaného Evropskou komisí pro životní prostředí ke zpracování Programů na snížení znečištění vod nebezpečnými látkami je každý členský stát EU povinen mj. identifikovat nebezpečné látky, které jsou pro vodní prostředí daného státu relevantní a následně pro ně stanovit standardy environmentální kvality. Obecně jsou pro zemědělské účely v České republice používány desítky specifických látek. Druhy těchto používaných látek se liší podle převahy pěstovaných plodin na specifickém území i podle látek povolených na ochranu rostlin ze seznamu pro jednotlivé roky. Dostupné informace o množství užívaných pesticidů existují v databázi Státní rostlinolékařské správy (SRS) a jsou vztaženy pouze na bývalé okresy. Z celkového seznamu látek na ochranu rostlin ze SRS patří 6 látek mezi prioritní dle EU (příloha X, WFD 60/2000): alachlor, atrazin, chlorpyrifos, isoproturon, simazin, trifluralin. Z toho prioritní nebezpečné látky jsou atrazin, chlorpyrifos, trifluralin. Mezi relevantními nebezpečnými látkami pro hydrosféru ČR, které se současně nacházejí na seznamu SRS, jsou látky alachlor, atrazin, hexazinon, chlorpyrifos, isoproturon, simazin, terbutryn, trifluralin. Ostatní látky, prioritní pro EU, se u nás nepoužívají, tudíž nejsou pro Českou republiku relevantní. Na základě dat o spotřebě pesticidů v roce 2002 byly spočteny vstupy sumy všech používaných pesticidů a také vstupy jednotlivých relevantních pesticidů (atrazinu, simazinu, hexazinonu, alachloru, isoproturonu, terbutrynu a trifluralinu) na plochu útvarů podzemních vod (viz kapitola 3.2.1.1). Údaje o koncentracích jednotlivých pesticidů v podzemních vodách bylo možné získat ze státní monitorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pouze za dva, maximálně tři poslední roky. Do roku 2001 byly zjišťovány pouze sumy pesticidů a DDT v podzemních vodách. Pro nepřímé hodnocení rizikovosti nebylo možné využít sumu pesticidů z důvodů různých fyzikálních a chemických vlastností jednotlivých látek. Ze stejných důvodů se nepodařilo vytvořit ani užší skupiny pesticidů, které by mohly být hodnoceny společně. Jediným možným postupem se ukázala varianta hodnotit každý pesticid zvlášť, což by ovšem znamenalo pro každou látku vytvořit speciální mapu zranitelnosti horninového prostředí. To nebylo z časových a kapacitních důvodů možné, proto byl pro hodnocení vybrán pouze atrazin, jako významná nebezpečná prioritní látka, hojně používaná v ČR jako herbicid účinný na dvouděložné plevele. Aplikuje se na rostliny ve formě ve vodě dispergovatelného mikrogranulátu nebo suspenzního koncentrátu (nejvíce na kukuřici). Jedná se o toxickou látku s vysokou mobilitou, vysokou perzistencí a dlouhým poločasem rozpadu v půdě (některé zdroje uvádějí až 150 – 210 dní). Patří do skupiny heterocyklických sloučenin 160 triazinových herbicidů. Navíc se atrazin ve významné míře vyskytuje v povrchových a podzemních vodách. V rámci monitoringu jakosti podzemních vod ve státní síti ČHMÚ byl atrazin sledován jednou ročně po dobu tří let a jeho rozkladový produkt desethylatrazin jednou ročně po dobu dvou let. Kromě monitoringu ČHMÚ byly k dispozici sumy pesticidů v podzemních vodách pro pitné účely, ty však nemohly být pro hodnocení využity. Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla vytvořena mapa zranitelnosti půdy a horninového prostředí vůči atrazinu (viz kapitola 2.2.4). 3.2.2.2.2.2 • • • Přehled použitých údajů Údaje ze Státní rostlinolékařské správy (SRS) o vstupech atrazinu do půdy (2002) Monitoring jakosti podzemních vod ve státní síti ČHMÚ pro atrazin (jedno měření za roky 2001, 2002 a 2003) a jeho metabolit desethylatrazin (jedno měření za roky 2002 a 2003) Mapa zranitelnosti horninového prostředí vůči atrazinu 3.2.2.2.2.3 Hodnocení vlivů atrazinu na útvary podzemních vod (nepřímé hodnocení) Veškerá data (vstupy, zranitelnost) byla vztažena na vodní útvary. Útvary podzemních vod byly rozděleny na základě typu zvodnění a plochy útvaru na útvary, které bylo možné brát jako celek („C útvary“ – útvary se souvislým zvodněním nebo útvary o malé ploše se zvodněním lokálním) a na skupinu útvarů vykazující heterogenitu kolektoru („L útvary“ skupina útvarů s lokálním zvodněním o poměrně velké ploše). U této skupiny nebyla možná homogenizace útvaru jako celku, proto byly rozděleny na menší jednotky podle útvarů povrchových vod, respektive povodí útvarů povrchových vod. Pro symboliku výše rizika byly zvolené kategorie 1, 2 a 3, které obecně představují tuto míru rizika ohrožení: 1 2 3 nízké riziko střední riziko vysoké riziko Nepřímé hodnocení bylo provedeno ze vstupů atrazinu do půdy (údaje SRS) (kap. 3.2.1.1) a ze zranitelnosti horninového prostředí vůči atrazinu (kap 2.2.4). Z údajů o vstupech atrazinu do půdy přepočtených na jednotlivé útvary podzemních vod (či na povodí útvaru povrchových vod) byla určena rizikovost na základě navrženého rozsahu množství aplikace atrazinu do půdy pro jednotlivé kategorie: 1 2 3 nízké riziko (0 – 0,03 kg / rok na hektar) střední riziko (0,03 – 0,07 kg / rok na hektar) vysoké riziko (více než 0,07 kg / rok na hektar) Zranitelnost horninového prostředí vůči atrazinu byla přepočtena u útvarů, hodnocených jako celek na plochu jednotlivých útvarů podzemních vod a u ostatních útvarů na jednotlivá povodí útvarů povrchových vod. Výsledky byly opět zařazeny do 3 kategorií rizikovosti. 161 Ač do metodiky nepřímého hodnocení kromě vstupů a zranitelnosti horninového prostředí vůči atrazinu vstupoval také údaj o zvodnění, pro konečný systém hodnocení nebyl určující. Schéma hodnocení rizikovosti pro nepřímé hodnocení vypadá následovně: Nepřímé hodnocení Vstupy pro zvodnění lokální i souvislé 1 2 3 3.2.2.2.2.4 1 1 1 2 Zranitelnost 2 1 2 3 3 2 3 3 Legenda: Nízké riziko - 1 Střední riziko - 2 Vysoké riziko - 3 Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) Vzhledem k tomu, že koncentrace atrazinu i desethylatrazinu byly sledovány pouze jednou ročně v průběhu 3 let u atrazinu a jednou ročně v průběhu 2 let u desethylatrazinu, nebylo možné jakékoliv určení trendu růstu nebo poklesu znečistění v podzemních vodách. Z monitorovací sítě ČHMÚ byla tedy vzata pro atrazin a desethylatrazin nejvyšší naměřená hodnota za celé sledované období a podle ní byly útvary podzemních vod (útvary jako celek) a menší povodí útvarů povrchových vod (u ostatních útvarů) opět rozděleny na 3 kategorie rizikovosti: 3.2.2.2.2.5 1 nízké riziko (hodnota u atrazinu a desethylatrazinu byla pod mezí detekce nebo byla menší než 0,05 µg/l) 2 střední riziko (alespoň u 1 objektu útvaru byla naměřená hodnota atrazinu nebo desethylatrazinu v rozpětí 0,05 – 0,1 µg/l) 3 vysoké riziko (alespoň u 1 objektu útvaru byl překročen imisní limit 0,1 µg/l u atrazinu nebo desethylatrazinu) Reprezentativnost současného monitoringu Obecně lze konstatovat, že z hlediska četnosti monitoringu a délce sledovaného období atrazinu a desethylatrazinuje nutno celý monitoring podzemních vod v ČR v současné době považovat za nedostatečný. Vlastní reprezentativnost tedy byla zaměřena na hustotu monitorovací sítě pro jednotlivé vodní útvary. Následující tabulka se týká pouze útvarů podzemních vod hodnocených jako celek, pro útvary povrchových vod platilo vzhledem k jejich průměrné velikosti (75 km2), že pokud se v povodí vyskytoval alespoň 1 monitorovací objekt, byla reprezentativnost dobrá – 1, pokud ne, jednalo se o žádnou reprezentativnost – 0. 1 2 3 0 dobrá reprezentativnost – 1 objekt na 100 km² útvaru střední reprezentativnost – 1 objekt na 100 – 200 km² útvaru špatná reprezentativnost – 1 objekt na více než 200 km² útvaru bez monitoringu – žádný monitoring 162 3.2.2.2.2.6 Shrnutí a komentář výsledků Výsledné hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod atrazinem Při hodnocení rizikovosti útvarů atrazinem bylo nutno přihlédnout ke všem dílčím výsledkům: k nepřímému a přímému hodnocení a zohlednit reprezentativnost monitoringu. Pokud byl překročen v monitoringu imisní limit a útvar byl tedy v přímém hodnocení označen jako útvar s vysokým rizikem, pak měl tento údaj větší váhu než ostatní, pokud byla reprezentativnost v kategorii 1. Jiný případ byla kombinace (přímé hodnocení 3, reprezentativnost 3, nepřímé hodnocení 1) zařazená do středního rizika. U útvarů zařazených monitoringem do kategorie 1 nebo 2 (nízké nebo střední riziko) se přihlíželo k reprezentativnosti monitorovací sítě u jednotlivých útvarů a také k výsledku nepřímého hodnocení. V případě reprezentativnosti monitoringu v kategorii 0 rozhodoval výsledek nepřímého hodnocení. Výsledkem je konečné rozdělení útvarů do 3 kategorií dle rizika ohrožení atrazinem: Reprezentativnost Přímé hodnocení (monitoring ČHMÚ) Hodnocení rizika ohrožení „C útvarů“ atrazinem 1 1 2 3 2 1 2 3 3 3 2 1 Nepřímé hodnocení 1 2 3 1 1 1 2 2 2 2 3 3 1 1 2 2 2 2 3 3 3 1 2 3 2 3 3 3 3 3 Legenda Nízké riziko - 1 Střední riziko - 2 Vysoké riziko - 3 Konkrétní výsledky pro jednotlivé útvary jsou shrnuty v následujících tabulkách a mapce. Z útvarů braných jako celek byly do kategorie rizikových útvarů z hlediska atrazinu zařazeny kvartérní útvary 1110, 1160, dále útvary Pravobřežní Jizerská křída 4410, Velimská křída 4350, Čáslavská křída 4340, Vysokomýtská synklinála 4270 a Ústecka synklinála 4232. Do středního rizika ohrožení se zařadily kvartérní útvary 1170, 1420, útvary Podkrkonošské pánve 5151, 5152 a Ústecká synklinála na Orlici 4231. Pro útvary, členěné na povodí útvarů povrchových vod bylo zaznamenáno vysoké riziko v povodích útvaru 4360, kde byly poměrně vysoké vstupy atrazinu do půdy a vysoká zranitelnost horninového prostředí. Tento útvar je pro značnou plochu rizikových povodí možné brát jako celek v kategorii rizikový útvar. Dalšími útvary s povodími s vysokým rizikem, byť ne o tak velké ploše, jsou útvary 4430, 4360, 4310, 6531, 6532. 163 Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – atrazin ID útvaru 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4320 4330 4340 4350 4410 4420 4521 5151 Název útvaru Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerská křída - coniak Křída Košáteckého potoka Podkrkonošská pánev - sever Plocha útvaru [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů kategorie 114,7 ano 83,6 ano 63,9 ano 133,9 ano 85,1 ano 40,2 ano 137,9 ano 110,9 ano 18,6 ano 125,6 ano 227,6 ano 39,0 ano 252,8 ano 424,2 ano 175,5 ano 131,4 ano 421,3 ano 179,5 ano 871,8 ano 61,3 ano 44,0 ano 28,7 ano 261,6 ano 285,7 ano 686,5 ano 151,8 ano 338,1 ano 879,6 ano 164 2 3 3 3 3 3 3 2 2 2 1 1 2 2 1 2 2 1 1 1 2 2 3 3 3 1 3 2 Celkové Míra vyhodnocení spolehlivosti rizikovosti vyhodnocení reprezentativnost kategorie rizikovost výsledná kategorie 1 3 rizikový 3 V 1 1 nerizikový 1 S 1 1 nerizikový 1 S 1 1 nerizikový 1 S 1 1 nerizikový 1 S 0 1 rizikový 3 N 1 2 nejistý 2 V 0 1 nejistý 2 N 0 1 nejistý 2 N 2 1 nerizikový 1 V 1 1 nerizikový 1 V 1 1 nerizikový 1 V 0 1 nerizikový 1 N 1 1 nerizikový 1 V 1 2 nejistý 2 V 1 1 nerizikový 1 V 1 1 nerizikový 1 V 1 1 nerizikový 1 V 1 3 rizikový 3 V 1 1 nerizikový 1 V 1 1 nerizikový 1 V 1 1 nerizikový 1 V 1 1 rizikový 3 S 0 1 rizikový 3 N 0 3 rizikový 3 N 1 1 nerizikový 1 V 1 1 nerizikový 1 S 3 1 nejistý 2 V Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu ano ano ano ano ano ne ano ne ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ID útvaru 5152 5161 5162 5211 Název útvaru Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Dolnoslezská pánev Poorlický brázda -severozápadní část Plocha útvaru [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů kategorie 58,0 ano 139,7 ano 165,3 ano 73,8 ano Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Výsledné kategorie rizikovosti: 1 – nízká rizikovost 2 – střední rizikovost 3 – vysoká rizikovost 165 2 1 1 1 Celkové Míra vyhodnocení spolehlivosti rizikovosti vyhodnocení reprezentativnost kategorie rizikovost výsledná kategorie 0 1 nejistý 2 N 0 1 nerizikový 1 N 0 1 nerizikový 1 N 1 1 nerizikový 1 V Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu ne ne ne ano Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – atrazin ID útvaru Název útvaru 4310 Chrudimská křída 4360 Labská křída 4360 Labská křída Plocha útvaru 2 [km ] ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů [km2] Celkové Míra vyhodnocení rizikovosti spolehlivosti výsledná vyhodnocení reprezentativnost kategorie rizikovost kategorie Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie 103030390 103040163 530,7 103040540 103040690 101040340 102020730 102030680 103010350 103020790 103020850 104010560 104020050 104020200 104020480 2 812,1 104020560 104020610 104030270 104040011 104040100 104040150 104050070 104050301 104050430 104050500 104050530 43,1 ano 74,3 ano 30,4 ano 11,9 ano 30,5 ano 23,3 ano 38,7 ano 70,6 ano 37,8 ano 37,7 ano 35,7 ano 36,4 ano 38,5 ano 67,0 ano 64,6 ano 236,4 ano 142,3 ano 20,0 ano 66,4 ano 35,1 ano 83,7 ano 35,8 ano 107,0 ano 102,2 ano 42,0 ano 2 3 3 3 3 2 2 2 3 2 3 2 3 3 2 3 2 3 3 3 3 3 3 3 3 ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 nejistý rizikový rizikový rizikový rizikový nejistý nejistý nejistý rizikový nejistý rizikový nejistý rizikový rizikový nejistý rizikový nejistý rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový 2 3 3 3 3 2 2 2 3 2 3 2 3 3 2 3 2 3 3 3 3 3 3 3 3 V N N N N N N N N N N N N V N N N N N N N N N N N 2 812,1 104050590 104050630 32,8 ano 22,5 ano 3 3 ne ne 0 0 1 1 rizikový rizikový 3 3 N N 166 ID útvaru Název útvaru 4430 Jizerská křída levobřežní 4510 Pražská křída Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor 6414 - Krkonoše 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí 104050663 104070270 104070270 905,6 105020180 105020330 612,2 105040630 101010240 891,3 105020360 103050440 103050580 104010080 104010290 826,2 104010330 104010360 104060090 104060190 104060260 103030500 103040163 779,2 103040540 103040690 103050610 Plocha dílčího povodí Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů [km2] Celkové Míra vyhodnocení rizikovosti spolehlivosti výsledná vyhodnocení reprezentativnost kategorie rizikovost kategorie Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie 26,4 ano 12,8 ano 217,4 ano 36,5 ano 11,4 ano 69,7 ano 11,1 ano 34,5 ano 71,0 ano 68,8 ano 63,3 ano 78,8 ano 19,2 ano 49,0 ano 26,6 ano 48,8 ano 57,3 ano 17,6 ano 29,7 ano 32,9 ano 18,0 ano 18,0 ano 167 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 rizikový rizikový rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nejistý rizikový rizikový rizikový rizikový 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 N N N N V N N N N N N N N N N N N N N N N N Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Výsledné kategorie rizikovosti: 168 LEGENDA: Svrchní útvary 11 430 430 nerizikové 11 420 420 66 413 413 nejisté rizikové 66 414 414 Hlavní útvary 55 151 151 44 420 420 44 410 410 55 161 161 44 430 430 nerizikové 44 210 210 44 240 240 44 521 521 44 110 110 55 162 162 nejisté 44 221 221 44 250 250 rizikové 44 360 360 44 510 510 66 420 420 170 11 170 11 160 160 44 350 350 11 150 150 11 120 120 11 110 110 44 222 222 11 140 140 44 261 261 11 130 130 44 340 340 44 310 310 66 531 531 44 270 270 44 330 330 44 291 291 55 211 211 44 231 231 66 532 532 Rizikovost útvarů podzemních vod v oblasti povodí Horního a středního Labe z hlediska chemického stavu – atrazin 44 320 320 169 3.2.2.2.3 Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací 3.2.2.2.3.1 Způsob posouzení dopadů acidifikace Nejvýznamnější antropogenní aktivitou ovlivňující acidifikaci vodních útvarů podzemních vod je kombinace kyselé atmosférické depozice dusíku a síry se vstupy dusíku ze zemědělské činnosti. Vstupy dusíku ze zemědělské činnosti a atmosférické depozice byly použity stejné jako u posouzení dopadů dusíku. Vstupy síry z atmosférické depozice byly zpracovány stejně jako dusík z atmosférické depozice. Přesto je však nutné podrobněji zmínit způsob zpracování dat o vstupech N a S z atmosférické depozice. Základem mapového vyjádření celkové depozice dusíku se staly hodnoty bulk ze sítě ČHMÚ plošně interpretované ČHMÚ v gridu 2 x 2 km na plochu ČR. To prakticky znamená, že tímto způsobem byly vyjádřena pouze tzv. mokrá depozice, která je rozhodující pro plochy bez lesního pokryvu. Podle znalostí o celkové míře vstupů acidifikujících látek v projektu GEOMON však v roce 2001 představovala průměrná hodnota suché depozice na monitorovací síti lesních povodí 55 % celkové depozice. Suchá depozice však není v interpretovaných datech zohledněna. S vědomím určité schematizace a zjednodušení byly proto hodnoty bulk ze sítě ČHMÚ zvýšeny v prostoru tvořeným lesním pokryvem o zjištěnou hodnotu 55 %. Území lesního pokryvu bylo vymezeno na základě interpretace CORINE satelitních snímků LANDSAT. Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla využita mapa zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci, která charakterizuje pufrační schopnost půdy a horninového prostředí (viz kapitola 2.2.4). Nepřímé hodnocení se provádělo zvlášť pro dusík a zvlášť pro síru, ve výsledku rozhodoval méně příznivý výsledek. Na rozdíl od ostatních látek z plošného znečištění nebyla pro řešení využita data z monitoringu vzhledem k jejich nedostatku a obtížné interpretovatelnosti. 3.2.2.2.3.2 • • • • Přehled použitých údajů Údaje ČSÚ o produkci statkových hnojiv a fixaci dusíku (1999) Prostorové rozložení atmosférické depozice (ČHMÚ, dusík, síra 2001) Výsledky z projektu „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“, VÚV T.G.M. at all, 1998 – 2002 Výsledky z projektu GEOMON 3.2.2.2.3.3 Hodnocení vlivu acidifikace na útvary podzemních vod (nepřímé hodnocení) Veškerá data (vstupy, zranitelnost) byla vztažena na vodní útvary. Útvary podzemních vod byly rozděleny na základě typu zvodnění a plochy útvaru na útvary, které bylo možné brát jako celek („C útvary“ – útvary se souvislým zvodněním nebo útvary o malé ploše se zvodněním lokálním) a na skupinu útvarů vykazující heterogenitu kolektoru („I útvary“ skupina útvarů s lokálním zvodněním o poměrně velké ploše). U této skupiny nebyla možná homogenizace útvaru jako celku, proto byly rozděleny na menší jednotky podle útvarů povrchových vod, respektive povodí útvarů povrchových vod. 170 Pro symboliku výše rizika byly zvolené kategorie 1, 2 a 3, které obecně představují tuto míru rizika ohrožení: 1 2 3 nízké riziko střední riziko vysoké riziko Nepřímé hodnocení bylo provedeno ze vstupů celkového dusíku a síry z atmosférické depozice do půdy (kap. 3.2.1.1) a ze zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci (kap 2.2.4). Z údajů o vstupech celkového dusíku do půdy přepočtených na jednotlivé útvary podzemních vod (či na povodí útvaru povrchových vod) byla určena rizikovost na základě navrženého rozsahu množství vstupů dusíku do půdy pro jednotlivé kategorie: 1 2 3 nízké riziko (0 – 40 kg N/rok na hektar) střední riziko (40 – 60 kg N/rok na hektar) vysoké riziko (více než 60 kg N/rok na hektar) Z údajů o vstupech síry do půdy přepočtených na jednotlivé útvary podzemních vod (či na povodí útvaru povrchových vod) byla určena rizikovost na základě navrženého rozsahu množství vstupů síry do půdy pro jednotlivé kategorie: 1 2 3 nízké riziko (0 – 10 kg S/rok na hektar) střední riziko (10 – 20 kg S/rok na hektar) vysoké riziko (více než 20 kg S/rok na hektar) Zranitelnost horninového prostředí vůči acidifikaci byla stanovena podle průměrné hodnoty na útvar podzemních vod nebo povodí útvarů povrchových vod do 5 kategorií rizikovosti: 1 2 3 4 5 velmi nízké riziko nízké riziko střední riziko vysoké riziko velmi vysoké riziko Nepřímé hodnocení se provádí zvlášť pro dusík a síru podle stejného schématu a skládá z kombinace vstupu a zranitelnosti: 171 Vstupy Nepřímé hodnocení 1 1 1 1 1 1 1 2 3 4 5 Zranitelnost 2 1 1 2 3 3 3 1 2 3 3 3 Legenda Nízké riziko Střední riziko Vysoké riziko Pro výsledné zařazení útvaru do tří kategorií rizika rozhoduje horší hodnocení pro dusík a síru. 3.2.2.2.3.4 Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) a výsledné vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací Monitoring vlivů, které způsobují acidifikaci je v ČR na dobré úrovni. Metodika sběru a zpracování dat odpovídá světovým standardům. Monitorovací sítě Geomon (zaměřená na lesní povodí) a ČHMÚ (pokrývající rovnoměrně celou republiku) se vhodně doplňují Oproti tomu systematický monitoring dopadů acidifikace v podstatě neexistuje. Výše zmíněné monitorovací sítě Geomon a ČHMÚ sledují výhradně jen jakost povrchových vod. Stávající síť monitoringu podzemních vod provozovaná ČHMÚ je nevyhovující jak z hlediska sledovaných parametrů, tak i z pohledu rozmístění měřících stanic. V prostředí na acidifikaci nejcitlivějších a nejvíce postižených prakticky nejsou žádná kvalitativní data. Kromě toho je hodnocení monitoringu pro dopady acidifikace na podzemní vody obtížně interpretovatelný, neboť dopady se projevují podle pokročilosti procesu acidifikace různými způsoby. Z těchto důvodů tedy nebylo provedeno hodnocení dopadů acidifikace formou vyhodnocení dat ze současného monitoringu. Výsledné hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací je tudíž totožné s nepřímým hodnocením. • Shrnutí a komentář výsledků Konkrétní výsledky pro jednotlivé útvary jsou shrnuty v následujících tabulkách a mapce. Z útvarů braných jako celek byly do kategorie rizikových útvarů z hlediska acidifikace v povodí Horního a středního Labe zařazeny svrchní útvary 1160 a 4420. Do středního rizika ohrožení se zařadily všechny ostatní kvartérní útvary a 8 křídových útvarů. Pro útvary, členěné na povodí útvarů povrchových vod bylo zaznamenáno vysoké riziko ve větších plochách útvarů 6413, 6414, 6420 a 6532. 172 Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – acidifikace ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů kategorie 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4320 4330 4340 4350 4410 4420 4521 5151 Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerská křída - coniak Křída Košáteckého potoka Podkrkonošská pánev - sever 114,7 ano 83,6 ano 63,9 ano 133,9 ano 85,1 ano 40,2 ano 137,9 ano 110,9 ano 18,6 ano 125,6 ano 227,6 ano 39,0 ano 252,8 ano 424,2 ano 175,5 ano 131,4 ano 421,3 ano 179,5 ano 871,8 ano 61,3 ano 44,0 ano 28,7 ano 261,6 ano 285,7 ano 686,5 ano 151,8 ano 338,1 ano 879,6 ano 173 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 1 1 2 2 1 2 1 2 2 1 1 1 2 2 1 3 1 2 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý nerizikový nerizikový nejistý nejistý nerizikový nejistý nerizikový nejistý nejistý nerizikový nerizikový nerizikový nejistý nejistý nerizikový rizikový nerizikový nejistý výsledná kategorie 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 1 1 2 2 1 2 1 2 2 1 1 1 2 2 1 3 1 2 Míra spolehlivosti vyhodnocení N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů kategorie 5152 5161 5162 5211 Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Dolnoslezská pánev Poorlický brázda -severozápadní část 58,0 ano 139,7 ano 165,3 ano 73,8 ano Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Výsledné kategorie rizikovosti: 1– nízká rizikovost 2– střední rizikovost 3– vysoká rizikovost 174 2 1 1 3 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost ne ne ne ne 0 0 0 0 nejistý nerizikový nerizikový rizikový výsledná kategorie 2 1 1 3 Míra spolehlivosti vyhodnocení N N N N Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – acidifikace ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí Vyhodnocení Plocha rizikovosti z dílčího povodí hlediska vlivů [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie 4310 Chrudimská křída 530,7 4360 Labská křída 2 812,1 4360 Labská křída 4430 Jizerská křída levobřežní 2 812,1 905,6 103020860 103031090 103040163 103040800 103040800 102020730 102030540 102030680 102030690 103010350 103020860 103020880 103020880 103040440 103040730 103040800 103040800 104010560 104010570 104010570 104030270 104040200 104060540 104070650 104070650 105020300 41,5 ano 15,2 ano 74,3 ano 41,6 ano 19,0 ano 23,3 ano 14,0 ano 38,7 ano 15,6 ano 70,6 ano 24,9 ano 63,4 ano 57,9 ano 37,9 ano 32,0 ano 43,2 ano 22,6 ano 35,7 ano 24,6 ano 17,8 ano 142,3 ano 24,7 ano 48,1 ano 20,0 ano 53,4 ano 20,5 ano 175 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý výsledná kategorie 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Míra spolehlivosti vyhodnocení N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí Vyhodnocení Plocha rizikovosti z dílčího povodí hlediska vlivů [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie 4510 Pražská křída 612,2 Krystalinikum Krkonoš a 6413 Jizerských hor - Jizerské hory 701,4 Krystalinikum Krkonoš a 6413 Jizerských hor - Jizerské hory 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše 701,4 891,3 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost výsledná kategorie Míra spolehlivosti vyhodnocení 105020300 105020330 105020330 104070650 104070650 105040310 105040660 105040660 112020970 112020970 204060040 204070090 204070100 204070140 204070150 204070160 204070340 204070370 204090040 204100070 204100100 204100180 204100200 19,3 ano 12,1 ano 11,4 ano 70,6 ano 34,5 ano 78,1 ano 80,8 ano 51,1 ano 35,6 ano 26,1 ano 27,2 ano 76,9 ano 14,0 ano 18,0 ano 29,3 ano 18,9 ano 76,2 ano 89,8 ano 18,4 ano 49,1 ano 20,0 ano 33,6 ano 18,6 ano 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 3 2 3 3 2 2 3 3 3 2 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový rizikový nejistý rizikový nejistý rizikový rizikový nejistý nejistý rizikový rizikový rizikový nejistý 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 3 2 3 3 2 2 3 3 3 2 N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N 204100290 23,7 ano 2 ne 0 nejistý 2 N 101010070 101010160 101010190 101020050 90,7 ano 20,6 ano 14,0 ano 43,4 ano 3 3 3 3 ne ne ne ne 0 0 0 0 rizikový rizikový rizikový rizikový 3 3 3 3 N N N N 176 ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí Vyhodnocení Plocha rizikovosti z dílčího povodí hlediska vlivů [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše 891,3 6420 Krystalinikum Orlických hor 575,7 Kutnohorské krystalinikum a 6531 Železné hory - část kutnohorská 826,2 Kutnohorské krystalinikum a 6531 Železné hory - část kutnohorská 826,2 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné 779,2 101020080 101020120 101020230 105010050 105010080 105010090 105010600 105010610 105010690 105020040 105020330 105020360 101030440 102010390 102010440 103050210 103050310 103050340 103050580 104010080 104010110 104010290 104010360 104010570 104060070 104060090 103030050 103030090 33,1 ano 18,1 ano 45,8 ano 34,1 ano 30,2 ano 11,12 ano 34,7 ano 10,64 ano 50,8 ano 31,4 ano 34,8 ano 34,5 ano 44,9 ano 38,6 ano 33,4 ano 112,4 ano 18,8 ano 15,3 ano 68,8 ano 63,3 ano 26,7 ano 78,8 ano 49,0 ano 72,8 ano 39,1 ano 26,6 ano 29,0 ano 34,4 ano 177 3 2 2 3 3 3 3 3 3 3 2 2 3 3 3 2 3 2 2 3 3 2 2 2 2 2 2 3 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 rizikový nejistý nejistý rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nejistý nejistý rizikový rizikový rizikový nejistý rizikový nejistý nejistý rizikový rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový výsledná kategorie 3 2 2 3 3 3 3 3 3 3 2 2 3 3 3 2 3 2 2 3 3 2 2 2 2 2 2 3 Míra spolehlivosti vyhodnocení N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí Vyhodnocení Plocha rizikovosti z dílčího povodí hlediska vlivů [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie hory 103030250 103040163 103040800 103040800 103050210 103050310 103050610 116,1 ano 29,7 ano 30,1 ano 22,5 ano 22,1 ano 26,9 ano 18,0 ano Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Výsledné kategorie rizikovosti: 1– nízká rizikovost 2– střední rizikovost 3– vysoká rizikovost 178 3 2 2 2 2 3 2 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost ne ne ne ne ne ne ne 0 0 0 0 0 0 0 rizikový nejistý nejistý nejistý nejistý rizikový nejistý výsledná kategorie 3 2 2 2 2 3 2 Míra spolehlivosti vyhodnocení N N N N N N N LEGENDA: Svrchní útvary 11 430 430 nerizikové 11 410 410 66 413 413 nejisté rizikové 66 414 414 44 420 420 44 410 410 Hlavní útvary 151 55 151 55 161 161 162 55 162 nerizikové 44 210 210 240 44 240 44 430 430 521 44 521 44 110 110 44 221 221 250 44 250 nejisté 55 152 152 rizikové 360 44 360 44 510 510 11 170 170 66 420 420 11 160 160 44 350 350 11 150 150 11 120 120 11 110 110 222 44 222 11 140 140 44 261 261 11 130 130 66 531 531 44 340 340 211 55 211 44 291 291 44 310 310 44 330 330 66 532 532 44 270 270 44 231 231 Rizikovost útvarů podzemních vod v oblasti povodí Horního a středního Labe z hlediska chemického stavu – acidifikace 320 44 320 179 3.2.2.2.4 Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod bodovými zdroji 3.2.2.2.4.1 Způsob posouzení dopadů bodových zdrojů Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska bodových zdrojů znečištění byla zaměřena pozornost na nebezpečné a prioritní látky, relevantní pro ČR. Protože existuje široká škála látek, které jsou relevantní pro ČR a liší se svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi, nebezpečností, rizikovostí pro člověka a ekosystémy bylo rozhodnuto se zaměřit především na prioritní látky (priority substances) seznamu v příloze X WFD, z nichž některé jsou označeny jako prioritní nebezpečné látky (priority hazardous substances) a dále látky seznamu I CD 80/68/EEC, označované jako zvlášť nebezpečné látky. Pro posouzení vstupů nebezpečných látek do podzemních vod byly použity údaje ze SEZ (nepřímé hodnocení). Jednalo se především o údaje o zjištěných koncentracích látek uvedených v následující tabulce a dále údaje o rizikovosti jednotlivých zátěží životního prostředí (použity u lokalit, kde chybí údaje o koncentracích látek v podzemní vodě a zároveň existuje oprávněný předpoklad, že koncentrace převyšují limit C MP OEŠ MŽP č.3/1996). Pro nepřímé hodnocení nebylo na rozdíl od plošného znečištění použito údajů o zranitelnosti horninového prostředí, neboť použité měřítko (1 : 100 000) nemohlo postihnout lokální nehomogenity pro bodové zdroje znečištění. Pro vyhodnocení současného monitoringu v podzemních vodách byly využity údaje o koncentracích látek v podzemních vodách ze dvou zdrojů: ze státní monitorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za posledních 10 let, a analýz podzemních vod z odběrů pro pitné účely (přímé hodnocení). Hodnocení se vztahovalo na látky uvedené v následující tabulce, což jsou relevantní prioritní a nebezpečné látky, sledované v monitoringu podzemních vod, u nichž alespoň jedno měření bylo nad mezí detekce. Nebezpečné relevantní látky z monitoringu ČHMÚ, u nichž všechna měření byla pod mezí detekce (31 látek) nebylo nutno do hodnocení zahrnout – jednak z nich pouze 14 bylo sledováno v SEZ a pro žádnou z těchto látek nebyla ani jedna lokalita SEZ samostatně označena jako riziková. 79-01-6 1,1,2-trichlorethen nepřímé hodnocení Ano 75-35-4 1,1-dichlorethen Ano Ano 87-61-6 1,2,3-trichlorbenzen Ano Ano 120-82-1 1,2,4-trichlorbenzen Ano Ano 156-59-2 1,2-cis-dichloreten Ano Ano 95-50-1 1,2-dichlorbenzen Ano Ano 107-06-2 1,2-dichloretan Ano Ano 156-60-5 1,2-trans-dichloreten Ano Ano 541-73-1 1,3-dichlorbenzen Ano Ano 106-46-7 1,4-dichlorbenzen Ano Ano 576-24-9 2,3-dichlorfenol Ano Ano 88-06-2 2,4,6-trichlorfenol Ano Ano 120-83-2 2,4-dichlorfenol Ano Ano 95-77-2 3,4-dichlorfenol Ano Ano alachlor Ano Ano aldrin Ano Ano CAS-No. 15972-60-8 309-00-2 Název látky 180 přímé hodnocení Ano 7440-36-0 antimon a jeho slouč. nepřímé hodnocení Ne 120-12-7 antracen Ano Ano 7440-38-2 arsen a jeho sloučeniny Ne Ano 1912-24-9 atrazin Ano Ano 71-43-2 benzen Ano Ano 56-55-3 benzo(a)antracen Ano Ano 50-32-8 benzo(a)pyren Ano Ano 205-99-2 benzo(b)fluoranthen Ano Ano 191-24-2 benzo(g,h,i)perylen Ano Ano 207-08-9 benzo(k)fluoranthen Ano Ano 7440-41-7 berylium a jeho slouč. Ne Ano 6190-65-4 desethylatrazin Ano Ano 53-70-3 dibenzo(a,h)antracen Ne Ano 60-57-1 dieldrin Ano Ano 75-09-2 dichlormetan Ano Ano 60-00-4 EDTA Ne Ano 72-20-8 endrin Ano Ano 100-41-4 etylbenzen Ano Ano 85-01-8 fenantren Ano Ano 206-44-0 fluoranten Ano Ano 86-73-7 fluoren Ne Ano 1222-05-5 galaxolide Ne Ano 118-74-1 hexachlorbenzen Ano Ano hexazinon Ne Ano 108-90-7 chlorbenzen Ano Ano 2921-88-2 chlorpyrifos Ne Ano 7440-47-3 chrom a jeho sloučeniny Ne Ano 218-01-9 chrysen Ano Ano 193-39-5 indeno(1,2,3-cd)pyren Ano Ano 465-73-6 isodrin Ne Ano 34123-59-6 isoproturon Ne Ano 7440-43-9 kadmium a jeho slouč. Ano Ano 7440-48-4 kobalt a jeho sloučeniny Ne Ano 74-90-8 kyanidy veškeré Ano Ano 58-89-9 lindan (γ isomer HCH) Ano Ano beta-hexachlorcyklohexan Ne Ano alfa-hexachlorcyklohexan Ne Ano molybden a jeho slouč. Ne Ano CAS-No. 51235-04-2 7439-98-7 Název látky 181 přímé hodnocení Ano 108-3-3 m-xylen nepřímé hodnocení Ano 91-20-3 naftalen Ano Ano 1655-35-2 naftalen-2,7-disulfonan Ne Ano 139-13-9 NTA Ne Ano 7439-92-1 olovo a jeho sloučeniny Ano Ano 95-47-6 o-xylen Ano Ano 50-29-3 p,p-DDT Ano Ano Ano 1939-36-2 PCB Suma kongenerů 28, 52, Ano 101, 118, 138, 153, 180 PDTA Ne Ano 608-93-5 pentachlorbenzen Ano Ano 87-86-5 pentachlorfenol Ano Ano 106-42-3 p-xylen Ano Ano 129-00-0 pyren Ano Ano 7439-97-6 rtuť a její sloučeniny Ano Ano 7782-49-2 selen a jeho sloučeniny Ne Ano 122-34-9 simazin Ano Ano 886-50-0 terbutryn Ne Ano 127-18-4 tetrachlorethen (PER) Ano Ano 56-23-5 tetrachlormethan Ano Ano 108-88-3 toluen Ano Ano 21145-77-7 tonalide Ne Ano 1582-09-8 trifluralin Ne Ano trichlormethan Ano Ano aromatické Ano Ano CAS-No. 37680-73-2 67-66-3 n.a. Název látky polycyklické uhlovodíky (PAU) přímé hodnocení Ano Veškerá data (údaje o koncentracích nebezpečných látek ve vodě v pozorovacích objektech ČHMÚ, lokalizace bodových zdrojů znečištění) byla vztažena buď na vodní útvary jako celek (útvary se souvislým zvodněním nebo útvary o malé ploše se zvodněním lokálním) a nebo na povodí útvarů povrchových vod - pro útvary, vykazující heterogenitu kolektoru s lokálním zvodněním a poměrně velkou plochou. 3.2.2.2.4.2 Přehled použitých údajů • Údaje o koncentracích sledovaných látek z databáze SEZ (data k 12/2002) • Údaje o rizikovosti zátěží životního prostředí z databáze SEZ (data k 12/2002) • Monitoring jakosti podzemních vod ve státní síti ČHMÚ pro vybrané látky (data z let 1993 – 2003) • výsledky analýz podzemních vod z odběrů pro pitné účely (data z roku 2002) 3.2.2.2.4.3 Hodnocení vlivů bodových zdrojů znečištění na útvary podzemních vod (nepřímé hodnocení) 182 Pro symboliku výše rizika byly zvolené kategorie 1, 2 a 3, které obecně představují tuto míru rizika ohrožení: 1 2 3 nízké riziko střední riziko vysoké riziko Pro nepřímé hodnocení byly použity výsledky z hodnocení bodových zdrojů znečištění podzemních vod. Pro toto hodnocení byla použita data z databáze Systému evidence zátěží životního prostředí (SEZ). Byly vybrány lokality se zátěží životního prostředí, kde byla poslední hodnota analýzy podzemních vod pro vybrané látky (prioritní látky ze seznamu X WFD a zvlášť nebezpečné látky ze seznamu I CD 80/68/EEC) vyšší než hodnota normativu C MP OEŠ MŽP č. 3/1996 pro podzemní vody a dále lokality s extrémním rizikem podle SEZ a vybrané lokality s neznámým rizikem podle SEZ. Rizikové lokality byly pak přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod. Tyto vybrané útvary byly pak označeny jako rizikové z hlediska výskytu kontaminovaných míst, popřípadě byly rozděleny na menší polygony podle výše popsaného postupu. nízké riziko – v útvaru se nevyskytuje lokalita, kde koncentrace prioritní nebo nebezpečné látky překročila hodnotu C MP (emisní limit) ani vybraná 1 lokalita s extrémním nebo neznámým rizikem podle SEZ vysoké riziko – v útvaru se vyskytuje alespoň 1 lokalita, kde koncentrace 3 prioritní nebo nebezpečné látky překročila hodnotu C MP (emisní limit) nebo vybraná lokalita s extrémním nebo neznámým rizikem podle SEZ 3.2.2.2.4.4 Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) Pro účely přímého hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla použita data z výsledků analýz odběrů z monitorovací sítě ČHMÚ a odběrů podzemních vod pro pitné účely. Posouzení výsledků monitoringu podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ Zpracování dat se týkalo ukazatelů, pro které byly určeny pracovní cíle pro podzemní vody. Cílem zpracování bylo získat pro jednotlivé ukazatele a pozorovací objekty jednu hodnotu, která by byla následně porovnávána s imisním limitem pro podzemní vody. Zpracování proběhlo následujícím způsobem: 1. Pro každý pozorovací objekty byly vybrány časové řady pro jednotlivé ukazatele, sledované na daném objektu. 2. V případě, že v časové řadě pro daný ukazatel a pozorovací objekt byl počet měření menší než 6, byla jako hodnota pro porovnání použita maximální hodnota. 3. V případě, že v časové řadě bylo více než 6 měření a z toho bylo více než 20 % údajů pod hodnotou detekčního limitu, byla použita opět maximální hodnota. 4. Když bylo v časové řadě více než 6 měření a z toho bylo alespoň 80 % nad limit detekce, byla vypočítána hodnota 80% předpovězená hodnota. Měření pod detekční limit byla pro účely výpočtu nahrazena poloviční hodnotou detekčního limitu. S imisním limitem byla pak porovnána 80% předpovězená hodnota. 183 Tímto způsobem byly zpracována data pro všechny ukazatele a pozorovací objekty sítě ČHMÚ. Posouzení výsledků zpracování dat z monitoringu ČHMÚ Zvlášť byly hodnoceny metaloidy a ostatní látky z toho důvodu, že metaloidy jsou geogenní látky a mohou se vyskytovat ve zvýšeném množství ve vodě přirozeně. Právě z tohoto důvodu jsme k metaloidům přistupovali osobitě. Pro bór, hliník, měď, nikl a zinek se ukázalo, že překročení imisního limitu může být způsobené jejich přirozeným výskytem v horninovém prostředí, navíc tyto látky nepatří mezi nejnebezpečnější, proto tedy bylo v této etapě od jejich hodnocení upuštěno. Ostatní metaloidy bylo možné považovat za zvláště nebezpečné ve vodách - arzén, berylium, chróm, kadmium, olovo, rtuť. Kadmium, olovo a rtuť patří mezi prioritní nebezpečné látky (příloha X WFD). Ostatní vybrané metaloidy jsou uvedeny v seznamu II CD 80/68/EEC. Pro každý objekt byla zpracována informace, kolik metaloidů a kolik organických látek překročilo imisní limit. Pozorovací objekty pak byly přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod. Rizikovost útvarů byla určena podle počtu překročení limitu pro obě skupiny látek v příslušných pozorovacích objektech. Pokud došlo k překročení imisního limitu u více než jednoho ukazatele z organických látek (u organických látek předpokládáme čistě antropogenní původ), bylo příslušnému útvaru přiřazeno vysoké riziko. V případě, že došlo k překročení pro jednu organickou látku a jeden nebo více metaloidů, bylo příslušnému útvaru podzemních vod přiřazeno střední riziko. V ostatních případech bylo přiřazeno nízké riziko z hlediska monitoringu ČHMÚ. Způsob přiřazení rizikovosti útvarům podzemních vod je přehledně uveden v následující tabulce. Počet geog. látek nad limit Přímé hodnocení Počet syntetických látek nad limit 0 1 >1 Legenda 0 1 1 3 Nízké riziko 1 1 2 3 Střední riziko >1 2 3 3 Vysoké riziko Posouzení analýz podzemních vod z odběrů pro pitné účely 184 Byla použita data z analýz odběrů podzemních vod odebíraných pro pitné účely, které jsou odevzdávány podle vyhlášky č. 428/2002 Sb. Výsledky analýz byly pro jednotlivé ukazatele porovnávány s hodnotou imisního limitu. Dále byla data zpracována obdobným způsobem jako výsledky hodnocení monitoringu podzemních vod ČHMÚ. Žádný z útvarů nebyl na základě těchto dat označen jako rizikový. 3.2.2.2.4.5 Reprezentativnost současného monitoringu Reprezentativnost monitoringu prioritních a nebezpečných látek je obecně ve srovnání například s dusíkatými látkami výrazně nižší. To souvisí především s lokalizací pozorovacích objektů sítě ČHMÚ a s proměnlivou četností prováděných analýz podzemních vod, zaměřených na nebezpečné a prioritní látky. Vlastní reprezentativnost tedy byla stejně jako u atrazinu a dusíku zaměřena na hustotu monitorovací sítě pro jednotlivé vodní útvary. Následující tabulka se týká jak útvarů podzemních vod posuzovaných jako celek, tak povodí útvarů povrchových vod. 1 0 3.2.2.2.4.6 dobrá reprezentativnost – alespoň 1objekt na útvar špatná reprezentativnost – žádný monitoring Shrnutí a komentář výsledků Výsledné hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod bodovými zdroji znečištění Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska bodových zdrojů znečištění byla určena syntézou přímého a nepřímého hodnocení a zohledněním reprezentativnosti monitoringu. Vzhledem k tomu, že kategorie reprezentativnosti monitoringu byly jen dvě, pokud byla reprezentativnost špatná, výsledné hodnocení se rovnalo nepřímému hodnocení. Při dobré reprezentativnosti monitoringu byla větší váha přiřazena výsledkům přímého hodnocení. Výsledkem je konečné rozdělení útvarů do 3 kategorií dle rizika ohrožení bodovými zdroji znečištění. Přímé hodnocení (monitoring ) Reprezentativnost Hodnocení rizika útvarů (celkem) 1 1 0 2 3 1 0 1 0 Nepřímé hodnocení (SEZ) 1 3 1 1 2 1 3 1 2 3 2 3 3 3 Legenda Nízké riziko Střední riziko Vysoké riziko 185 Výsledky určení rizikovosti jsou shrnuty v následující mapce a tabulkách pro jednotlivé útvary podzemních vod posuzovaných jako celek a pro útvary, členěné na povodí útvarů povrchových vod. Protože při hodnocení rizikovosti útvarů pro bodové zdroje znečištění bylo hodnoceno velké množství látek, je pro lepší orientaci přiložena tabulka, pro které látky byl každý konkrétní útvar určen jako rizikový. V oblasti povodí Labe bylo jako rizikové určeno velké množství útvarů podzemních vod. Z útvarů hodnocených jako celek bylo vysoké riziko přiřazeno z hlediska přímého hodnocení útvarům mj. útvaru 4110 (ve dvou pozorovacích objektech došlo k překročení pro více než jeden ukazatel ze skupiny syntetických látek). V oblasti povodí Labe se vyskytuje 80 bodových zdrojů znečištění, které byly v nepřímém hodnocení určeny jako významné. 186 Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – bodové zdroje ID útvaru 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4320 4330 4340 4350 4410 4420 4521 4710 Název útvaru Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom - sever Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerská křída - coniak Křída Košáteckého potoka Bazální křídový kolektor na Jizeře Plocha útvaru [km2] Vyhodnocení Vyhodnocení rizikovosti z hlediska rizikovosti z hlediska vlivů monitoringu kategorie 114,7 ano 83,6 ano 63,9 ano 133,9 ano 85,1 ano 40,2 ano 137,9 ano 110,9 ano 18,6 ano 125,6 ano 227,6 ano 39,0 ano 252,8 ano 424,2 ano 175,5 ano 131,4 ano 421,3 ano 179,5 ano 871,8 ano 61,3 ano 44,0 ano 28,7 ano 261,6 ano 285,7 ano 686,5 ano 151,8 ano 338,1 ano 1884,0 ano 187 3 3 1 3 1 1 3 1 3 1 3 1 3 3 1 1 3 3 3 1 1 1 3 1 3 1 1 1 ano ano ano ano ano ne ano ne ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost 1 3 3 3 3 0 1 0 0 1 3 0 1 3 1 3 1 1 1 1 1 1 0 0 2 1 3 1 nejistý rizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nejistý nerizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový nejistý rizikový nerizikový rizikový nejistý nejistý nejistý nerizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový výsledná kategorie 2 3 3 3 3 1 2 1 3 1 3 1 2 3 1 3 2 2 2 1 1 1 3 1 3 1 3 1 Míra spolehlivosti vyhodnocení S V S V S N S N N V V N S V V S S S S V V V N N V V S V ID útvaru 5151 5152 5161 5162 5211 Plocha útvaru Název útvaru [km2] Podkrkonošská pánev - sever Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Dolnoslezská pánev Poorlický brázda -severozápadní část Vyhodnocení Vyhodnocení rizikovosti z hlediska rizikovosti z hlediska vlivů monitoringu kategorie 879,6 ano 58,0 ano 139,7 ano 165,3 ano 73,8 ano 3 3 1 3 3 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost 1 0 0 0 1 nejistý nerizikový nerizikový rizikový nejistý ano ne ne ne ano výsledná kategorie 2 3 1 3 2 Míra spolehlivosti vyhodnocení S N N N S Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Výsledné kategorie rizikovosti: 1– nízká rizikovost 2– střední rizikovost 3– vysoká rizikovost Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – bodové zdroje ID útvaru Název útvaru 4310 Chrudimská křída 4360 Labská křída Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí 103030390 530,7 103040163 103040800 2812,1 103040800 188 Plocha dílčího povodí Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů [km2] 43,1 ano 74,3 ano 41,6 ano 43,2 ano Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie 3 3 3 3 Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost ano ne ne ne 1 0 0 0 nejistý rizikový rizikový rizikový výsledná kategorie 2 3 3 3 Míra spolehlivosti vyhodnocení S N N N ID útvaru Název útvaru 4430 Jizerská křída levobřežní 4510 Pražská křída 6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Jizerské hory 6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Jizerské hory 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Krkonoše 6420 Krystalinikum Orlických hor Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost výsledná kategorie Míra spolehlivosti vyhodnocení 104010570 104020050 104040200 104050530 104050570 104070650 104070270 905,6 105021020 105030150 104070600 104070650 105040310 612,2 105040660 105040660 112010340 112020970 204060040 701,4 204070090 204070100 17,8 ano 36,4 ano 24,7 ano 42,0 ano 49,6 ano 20,0 ano 217,4 ano 153,1 ano 37,4 ano 121,6 ano 70,6 ano 78,1 ano 80,8 ano 51,1 ano 18,1 ano 35,6 ano 27,2 ano 76,9 ano 14,0 ano 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 ano ne ne ne ano ne ne ano ano ne ne ano ano ano ne ne ne ne ne 1 0 0 0 1 0 0 3 1 0 0 3 1 3 0 0 0 0 0 nejistý rizikový rizikový rizikový nejistý rizikový rizikový nejistý nejistý rizikový rizikový nejistý nejistý nejistý rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový 2 3 3 3 2 3 3 2 2 3 3 2 2 2 3 3 3 3 3 S N N N S N N V N N N V S V N N N N N 701,4 204100290 23,7 ano 3 ne 0 rizikový 3 N 105010690 105020040 102010250 575,7 102010660 102010730 50,8 ano 31,4 ano 22,4 ano 54,2 ano 42,4 ano 3 3 3 3 3 ne ne ne ne ne 0 0 0 0 0 rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový 3 3 3 3 3 N N N N N 891,3 189 ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí Vyhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů [km2] Vyhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu kategorie Celkové vyhodnocení rizikovosti kategorie rizikovost výsledná kategorie Míra spolehlivosti vyhodnocení 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část kutnohorská 826,2 103050210 112,4 ano 3 ne 0 rizikový 3 N 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část Železné hory 779,2 103030250 103040800 116,1 ano 22,5 ano 3 3 ano ne 1 0 nejistý rizikový 2 3 S N Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Výsledné kategorie rizikovosti: 1– nízká rizikovost 2– střední rizikovost 3– vysoká rizikovost 190 Útvar 4110 4221 N 4222 N 4240 4250 N 4261 N 4270 N N 4310 N 4320 4340 N 4360 N 4410 4430 4510 N 4521 5151 N N 5152 5162 N 5211 N 6413 N 6414 6420 N N N N N N N N N N N N N N N N N P N N N N N P P N N N N N N fluoren P P P N N P P P P N N 191 P P P indeno(1,2,3 cd)pyren P P N P N N N N N P N N P N N P N N P N N N N P N P P N N N P P N N N P P N N N P N N P P P P P N N N N N O N N N N P N N P N N N N N N N P N N N N N N N N N N N N N N N N N xyleny nerozlišené trichlorbenzeny nerozlišené toluen tetrachlormethan tetrachlorethen simazin rtuť pyren polychlorované bifenyly PAU pentachlorbenzen olovo naftalen Lindan kyanidy veškeré kadmium chrysen chlorované pesticidy jednotl. chrom veškerý chlorbenzeny jednotlivé hexazinon fluorathen N fenantren etylbenzen dichlormetan dichlorbenzeny jednotlivé berylium benzo(k)fluoranthen benzo(g)perylen benzo(b)fluoranthen benzo(a)pyren benzo(a)antracen benzen atrazin arsen 1,2 dichlorethan 1,1,2-trichlorethen 1,1 dichlorethen Tabulka nebezpečných látek, pro které byly útvary podzemních vod hodnocené jako rizikové v oblasti povodí Horního a středního Labe P N N N N N N N N N N N P N N N 6531 6532 N N Vysvětlivky: N – nepřímé hodnocení P – přímé hodnocení O – přímé i nepřímé hodnocení 192 Lindan N N N N N N xyleny nerozlišené trichlorbenzeny nerozlišené toluen tetrachlormethan tetrachlorethen simazin rtuť pyren polychlorované bifenyly PAU pentachlorbenzen olovo naftalen kyanidy veškeré indeno(1,2,3 cd)pyren kadmium N chrysen chlorované pesticidy jednotl. chrom veškerý chlorbenzeny jednotlivé hexazinon fluoren fluorathen fenantren etylbenzen dichlormetan dichlorbenzeny jednotlivé berylium benzo(k)fluoranthen benzo(g)perylen benzo(b)fluoranthen benzo(a)pyren benzo(a)antracen benzen atrazin arsen 1,2 dichlorethan 1,1,2-trichlorethen 1,1 dichlorethen Útvar LEGENDA: Svrchní útvary 430 11 430 nerizikové 420 11 420 410 11 410 nejisté 413 66 413 rizikové 414 66 414 Hlavní útvary 410 44 410 420 44 420 161 55 161 151 55 151 430 44 430 44 510 510 rizikové 221 44 221 250 44 250 360 44 360 11 170 170 160 11 160 350 44 350 nejisté 210 44 210 240 44 240 521 44 521 nerizikové 5 162 110 5 162 44 110 150 11 150 120 11 120 420 66 420 110 11 110 222 44 222 140 11 140 261 44 261 130 11 130 340 44 340 310 44 310 531 66 531 270 44 270 330 44 330 291 44 291 211 55 211 532 66 532 320 44 320 193 231 44 231 Rizikovost útvarů podzemních vod v oblasti povodí Horního a středního Labe z hlediska chemického stavu – bodové zdroje 3.2.2.2.5 Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod celkovým chemickým stavem – syntéza výsledků Při hodnocení rizikovosti útvarů z hlediska chemického stavu je nutno podle výsledků jednotlivých látek či skupin látek zpracovat systém celkového hodnocení. Jednak je nutno ve výsledku původní tři kategorie převést pouze na dvě – rizikový a nerizikový útvar a shrnout závažnost jednotlivých látek či skupin látek pro celkové hodnocení rizikovosti. V případě hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu je možno konstatovat, že rizikovost acidifikace má pro celkový chemický stav nižší váhu než ostatní složky, které buď patří mezi prioritní a nebezpečné látky (bodové zdroje znečištění, atrazin) a nebo patří do hlavních znečišťujících látek (dusík z plošného znečištění). Oproti tomu je acidifikace významná hlavně jako možné negativní ovlivnění dobrého stavu povrchových vod, pro podzemní vody by byla významná hlavně tehdy, pokud by docházelo k vyplavování kovů. Dále popsaný systém tedy vychází z výsledků řešení výše popsaných látek či skupin látek a nejsou zde zatím zohledněny výsledky pro ostatní vlivy, které jsou v gesci správců povodí. Pro celkové hodnocení možná bude nutno postup podle výsledků rizikovosti pro ostatní vlivy poněkud upravit. Na základě této analýzy bylo tedy rozhodnuto, že pokud některý útvar vyšel jako vysoce rizikový na základě bodových zdrojů znečištění, atrazinu nebo dusíku, bude také rizikový z hlediska chemického stavu. Pokud je útvar označen jako vysoce rizikový pouze pro acidifikaci, rozhoduje počet zařazení útvarů do středního rizika pro ostatní látky či skupiny látek. Pokud je stejný útvar v kategorii vysokého rizika pro acidifikaci a zároveň v kategorii středního rizika pro dvě ostatní látky či skupiny látek, byl zařazen do rizikových útvarů z hlediska chemického stavu. Kromě toho útvar se středním rizikem pro 3 a více látek či skupin látek byl také zařazen do rizikových útvarů. Naopak za nerizikové útvary byly kromě útvarů, které pro všechny látky či skupiny vyšly s nízkým stupněm rizika zařazeny také útvary, které dosáhly středního rizika pouze pro jednu nebo dvě látky či skupiny látek a zároveň nedosáhly vysoké rizikovosti pro jinou látku či skupinu látek. Vyhodnocení jistoty výsledků je opět rozděleno na tři kategorie a řídí se stupněm jistoty u látek, kvůli kterým je útvar označen jako rizikový. Další typ syntézy výsledků při hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu se týká možného rozdělení útvarů podzemních vod, které se hodnotily na menší jednotky. Definitivní rozhodnutí však bude muset padnout až v etapě další charakterizace, kdy by mělo dojít k ověření jednotlivých hodnocení. Shrnutí a komentář výsledků Výsledky určení rizikovosti útvarů z hlediska chemického stavu jsou shrnuty v následující mapce a tabulkách pro jednotlivé útvary podzemních vod posuzovaných jako celek a pro útvary, členěné na povodí útvarů povrchových vod. V tabulkách jsou uvedeny pouze rizikové útvary a nebo pouze dílčí povodí, která vyšla jako riziková. V oblasti povodí Labe bylo jako rizikové určeno velké množství útvarů podzemních vod. Do nerizikových útvarů se z celkového počtu 33 útvarů hodnocených jako celek zařadilo pouze 10 útvarů. Rizikovost útvarů podzemních vod v oblasti povodí Labe je v polovině případů vyhodnocena na základě výsledků bodových zdrojů znečištění, 194 Tabulka rizikových útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – výsledný chemický stav ID útvaru 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 1420 4110 4221 4222 4240 4270 4320 4330 4340 4350 4410 4521 5151 5152 5162 5211 Název útvaru Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Kvartér Žitavské pánve Polická pánev Podorlická křída na Úpě a Metuji Podorlická křída na Orlici Královédvorská synklinála Vysokomýtská synklinála Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Jizerská křída pravobřežní Křída Košáteckého potoka Podkrkonošská pánev - sever Podkrkonošská pánev na Metuji Dolnoslezská pánev Poorlický brázda -severozápadní část Plocha útvaru [km2] 114,7 83,6 63,9 133,9 85,1 40,2 137,9 18,6 227,6 252,8 424,2 131,4 871,8 44,0 28,7 261,6 285,7 686,5 338,1 879,6 58,0 165,3 73,8 Vyhodnocení Míra rizikových útvarů spolehlivosti podzemních vod vyhodnocení kategorie 2 kategorie 3 Ac, B N, At V N, Ac B V Ac N, B V Ac N, B V Ac N, B V N Ac, At S N, Ac, At, B V N, Ac, At B N Ac, B N B V N, Ac, B V N,Ac B V Ac B V Vysvětlivky: N, Ac, B At V N V V – vysoká míra spolehlivosti N V S – střední míra spolehlivosti N, Ac At, B N N – nízká míra spolehlivosti Ac At N At, B V Kategorie: N- dusík N B V At – atrazin Ac, At, B V Ac – acidifikace Ac, At B N B- bodové zdroje znečištění B N 195 Tabulka rizikových útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – výsledný chemický stav ID útvaru 4310 4360 4360 Název útvaru Chrudimská křída Labská křída Labská křída Plocha útvaru [km2] 530,7 2812,1 2812,1 ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí [km2] 41,5 43,1 74,3 30,4 11,9 41,6 30,5 23,3 14,0 38,7 70,6 37,8 24,9 43,2 35,7 17,8 36,4 38,5 67,0 236,4 142,3 20,0 66,4 35,1 24,7 83,7 35,8 107,0 102,2 103020860 103030390 103040163 103040540 103040690 103040800 101040340 102020730 102030540 102030680 103010350 103020790 103020860 103040800 104010560 104010570 104020050 104020200 104020480 104020610 104030270 104040011 104040100 104040150 104040200 104050070 104050301 104050430 104050500 196 Vyhodnocení rizikových útvarů podzemních vod kategorie 2 Ac N, At, B Ac Ac, N Ac, At, N Ac Ac, At, N N, Ac, At Ac N, Ac N, Ac N, Ac, B At N, Ac, At N Ac kategorie 3 N At, B At At B At N At N B At B At At At At At At N, B At At At At Míra spolehlivosti vyhodnocení N V N N N N N N V N N N N N N S N N V N N N N N N N N N N ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] 4430 Jizerská křída levobřežní 905,6 4510 Pražská křída 612,2 6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Jizerské hory 701,4 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Krkonoše 891,3 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Krkonoše 891,3 6420 Krystalinikum Orlických hor 575,7 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská 826,2 ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí Vyhodnocení rizikových útvarů podzemních vod [km2] kategorie 2 42,0 32,8 22,5 26,4 48,1 Ac 11,3 N 20,0 N, Ac 217,4 N 20,5 Ac 19,3 Ac 12,1 Ac 11,1 Ac, At 121,6 70,6 N, Ac 18,1 35,6 Ac 27,2 76,9 14,0 Ac 104050530 104050590 104050630 104050663 104060540 104070270 104070650 104070270 105020300 105020300 105020330 105020330 104070600 104070650 112010340 112020970 204060040 204070090 204070100 204100290 23,7 105010690 N N N N N N N V V V N V N N N N N N N B N 50,8 Ac, B N 105020040 31,4 Ac, B N 105020330 34,8 Ac N V 102010250 102010660 102010730 103050210 104010330 22,4 54,2 42,4 112,4 19,2 Ac N B B B B At N N N N N 197 Ac kategorie 3 At, B At At At N At B At, B N N N N B B B B Ac, B Ac, B B Míra spolehlivosti vyhodnocení ID útvaru Název útvaru Plocha útvaru [km2] ID dílčího povodí Plocha dílčího povodí [km2] kategorie 2 49,0 N, Ac 26,6 Ac 48,8 104010360 104060090 104060190 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory 779,2 Vyhodnocení rizikových útvarů podzemních vod 104060260 57,3 103040163 103040540 103040690 103040800 103050610 29,7 32,9 18,0 22,5 18,0 Vysvětlivky: V – vysoká míra spolehlivosti S – střední míra spolehlivosti N – nízká míra spolehlivosti Kategorie: N- dusík At – atrazin Ac – acidifikace B- bodové zdroje znečištění 198 N, Ac N, Ac N, Ac kategorie 3 At At At Míra spolehlivosti vyhodnocení N N N At N At At At B At N N N N N LEGENDA: Svrchní útvary 11 430 430 11 410 410 nerizikové 413 66 413 nejisté rizikové 66 414 414 44 420 420 Hlavní útvary 55 151 151 161 55 161 44 410 410 430 44 430 nerizikové 44 210 210 44 240 240 521 44 521 44 110 110 55 162 162 nejisté 44 221 221 44 250 250 rizikové 44 360 360 44 510 510 170 11 170 11 160 160 350 44 350 11 150 150 11 120 120 11 110 110 44 222 222 11 140 140 44 261 261 11 130 130 44 340 340 44 270 270 44 330 330 44 291 291 211 55 211 44 310 310 66 531 531 66 420 420 231 44 231 66 532 532 Obrázek A18: Rizikovost útvarů podzemních vod v oblasti povodí Horního a středního Labe z hlediska chemického stavu –výsledný chemický stav 320 44 320 199 3.2.3. Další charakterizace rizikových útvarů podzemních vod 3.2.3.1 Další charakterizace z hlediska kvantitativního stavu Při další charakterizaci útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu byla pozornost zaměřena jednak na stanovení věrohodnosti použitých dat, dále rozbor útvarů, stanovených jako rizikové a na doporučení pro další postup po roce 2004. Stanovení věrohodnosti použitých dat, které zároveň vypovídá o stupni jistoty hodnocení, se zprvu vztahovalo k hodnotám přírodních zdrojů podzemních vod. Zároveň však nebylo možné pominout problém, který s věrohodností stanovených přírodních zdrojů úzce souvisí, tj. nutné úpravy pojetí a rozsahu kvartérních útvarů. Vymezení útvarů podzemních vod totiž z důvodů termínu reportingu předcházelo zpracování nové hydrogeologické rajonizace (projekt VaV, termín ukončení prosinec 2005). Při vymezení útvarů podzemních vod byly použity již existující výstupy z nové hydrogeologické rajonizace (s více než o 1 rok zkrácenými termíny pro potřebu analýzy charakteristik). Na konci roku 2003, který byl poslední možný, aby bylo možno provést výchozí a další charakterizaci útvarů podzemních vod do podzimu 2004, však ještě nebyla provedena úprava hranic kvartérních rajonů. Pro výchozí charakterizaci byly tedy převzaty stávající kvartérní rajony. V současné době se však ukazuje, že rozsah kvartérních rajonů dozná významných změn a s tím i vyčíslení hodnot přírodních zdrojů. Toto přehodnocení však nelze provádět na konci výchozí charakterizace, ale až po roce 2004. V současné době tedy je nutné vyhodnocení všech kvartérních útvarů nutno považovat za nejisté, tj. i výsledky rizikovosti. To se týká hlavně kvartérních útvarů, označených jako rizikové – nepředpokládá se, že by po roce 2004 rizikových kvartérních útvarů výrazně přibylo, naopak se očekává, že většinou budou zařazeny do nerizikových. Zde se ukazuje další specifický rys kvartérních útvarů – odběry zde vykazované občas patří k indukovaným zdrojům, tj. de facto k odběrům z povrchových vod. Stupeň využití pak samozřejmě vykazuje méně příznivé hodnoty. V další charakterizaci došlo pouze k menším změnám v zařazení útvarů do kategorie rizikových (převážně zahrnutí ostatních významných vlivů), spíše se vyjasnila věrohodnost výsledků a specifikovalo zaměření do budoucna. V tabulce níže je uveden přehled všech hodnocených útvarů, výsledek hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu ve výchozí charakterizaci, výsledek hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu v další charakterizaci, důvod rizikovosti a věrohodnost výsledků. V období po roce 2004 bude nutno buď provést další charakterizaci znovu či sledovat vývoj situace u všech útvarů, ať již rizikových či nerizikových s věrohodností výsledků střední či nízkou. Snížená spolehlivost u kvantitativního hodnocení většiny vodních útvarů většinou vyjadřuje nejistotu ve stanovení velikosti zdrojů podzemních vod. Nejistota vyplývá z toho, že přes pokroky v hydrologii a hydrogeologii se stále používají stanovení zdrojů realizovaná před více než 25 lety, novější neexistují. Stará stanovení jsou v ČHMÚ pouze každoročně aktualizována podle srážkoodtokových vztahů příslušného roku. Proto je nezbytné u mnoha útvarů podzemních vod provést nové stanovení velikosti zdrojů. U některých útvarů chybí data o přírodních zdrojích vůbec či je potřeba provést jiný typ hodnocení – buď dvou hydraulicky propojených útvarů či naopak rozlišení proplyněné a prosté vody. Podrobnější vysvětlení u těchto případů je uvedeno ve shrnutí a komentáři výsledků. V oblasti povodí Horního Labe došlo při další charakterizaci ke těmto změnám v hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu: Útvary 1110, 1140 a 1160 byly zařazeny nově do rizikových útvarů vzhledem k těžbě štěrkopísku, útvar 4310 Chrudimská křída pro negativní ovlivnění průtoků toku Žejbro. 200 U kvartérních útvarů 1110 – 1170 a útvaru 1410 se předpokládají významné změny ve vymezení, proto bude muset proběhnout další charakterizace po roce 2004 znovu. Pro útvary 1110, 1120, 1140 – 1170 se však dá předpokládat, že zůstanou jako rizikové kvůli vlivu těžby. Současné hodnocení rizikovosti u ostatních kvartérních útvarů má tedy v tuto chvíli pouze informativní charakter. Útvar 1420 Kvartér Žitavské pánve bude buď již v roce 2004 nebo ihned poté vyhlášen přeshraničním útvarem, který bude vyžadovat další práce jak vzhledem k tomuto faktu, tak pro rizikovost (negativní vliv dolu Turow). Útvar 4222 Podorlická křída na Orlici byl zařazen do rizikových útvarů jednak na základě nepříznivého poměru mezi odběry a přírodními zdroji a vzhledem k vysokému stupni využití ve zdrojové oblasti Litá – Mokré a vztahu k terestrickému systému (přírodní rezervace Zbytka). Po roce 2004 bude nutné ověření současných opatření (minimální přípustná hladina, monitoring). Útvar 4231 Ústecká synklinála na Orlici je nutno hodnotit dohromady s útvarem 4232, navíc je zde významný vliv Hřebečského důlního pole, proto je útvar označen jako rizikový. Útvar 4310 Chrudimská křída bude nutné znovu prověřit z hlediska vlivu na dobrý stav povrchových vod. Útvary 4320 a 4330 Dlouhá mez – jižní a severní část vyšly jako rizikové s vysokým stupněm spolehlivosti, přesto by bylo vhodné prověřit znovu data o základním odtoku a realizované odběry. Posledním rizikovým útvarem, kde budou v budoucnu nutné další práce je útvar 4420 Jizerský coniak. Po roce 2004 bude nutná další charakterizace s vyhodnocením účinků čerpání pro hydrotechnickou těžbu Sklopísek Střeleč a stanovení podmínek pro vodoprávní povolení (míra přípustného ovlivnění, monitoring) – dosavadní povolení platí do konce 2005. 201 Tabulka A25-1: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu v oblasti povodí Horního a středního Labe – další charakterizace ID útvaru Název útvaru Rizikovost kvantitativní stav - vých. char. Rizikovost kvantitativní stav - další char. Důvod rizikovosti 1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170 Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru nerizikový rizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový J P, J P J P, J J P, J 1410 Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny - jižní část Sedimenty Žitavské pánve rizikový rizikový rizikový rizikový P,J J Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový Podorlická křída na Orlici rizikový rizikový P,J Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom na Orlici Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový J 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 Spolehlivost 2 2 2 2 2 2 2 2 3 Poznámka vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku negativní vliv dolu Turow 2 1 2 2 2 2 vysoké využití v oblasti Litá-Mokré, ovlivnění chráněného území Zbytka hydraulická spojitost s útvarem 4232, Hřebečské důlní pole 2 2 2 2 2 J P P 202 2 1 1 2 2 ovlivnění povrchových vod (Žejbro) ID útvaru Název útvaru 4360 4410 Labská křída Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerský coniak 4430 4510 4521 4710 5151 5152 5161 5162 5211 Rizikovost kvantitativní stav - vých. char. Rizikovost kvantitativní stav - další char. nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový Křída Jizery - levý břeh Křída severně od Prahy Křída Košáteckého potoka Bazální křídový kolektor na Jizeře Podkrkonošská pánev Podkrkonošská pánev - Metuji Dolnoslezská pánev v povodí Jívky Dolnoslezská pánev v povodí Stěnavy Poorlická brázda -severozápadní část rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový 6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Jizerské hory nerizikový nerizikový 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Krkonoše nerizikový nerizikový 6420 Krystalinikum Orlických hor nerizikový nerizikový 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část kutnohorská nerizikový nerizikový 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část Železné hory nerizikový nerizikový Důvod rizikovosti Spolehlivost Poznámka 2 2 J P 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 vysvětlivky: P - nepříznivý poměr odběru a základního odtoku Z - chybějící data o základním odtoku J - jiný důvod 1 vysoká spolehlivost 2 střední spolehlivost 3 nízká spolehlivost 203 Těžba písku Střeleč, narušení základního odtoku v útvaru 3.2.3.2. Další charakterizace z hlediska chemického stavu Soupis ekologických zátěží Podle evidence ČIŽP a webových stránek MŽP je v současné době většina známých kontaminací vod a horninového prostředí sanována. Sanace nejčastěji stále ještě probíhají, na mnoha místech byly ukončeny. Z tohoto pohledu se výrazně snížilo riziko útvarů podzemních vod Jako velmi rizikové lokality do v současnosti zůstávají ALIACHEM v Pardubicích, Spolana Neratovice a Carborundum Electrite a.s. Benátky. Síť sledování jakosti podzemních vod ČHMÚ Mělké vrty do kvartérních sedimentů a přípovrchové zóny často jeví nálezy polutantů, neboť tyto kolektory jsou velmi náchylné ke znečištění. Znečištění hlubokých křídových kolektorů se nepotvrdilo v takovém rozsahu, jak bylo zjištěno v úvodní charakterizaci. Po analýze časových řad a grafů obsahu polutantu na informačním portálu ČHMÚ bylo potvrzeno znečištění pouze čtyř vrtů. V útvaru 4110 vrt VP7008 Machov, v útvaru 4222 VP7223 Kvasiny, v útvaru 4430 vrt VP7518 Židněves a v útvaru 4521 vrt VP7525 Stránka. Znečištění je překvapivé a je třeba ho dále sledovat a pokusit se najít zdroj kontaminace. Znečištění vrtu v drenážní bázi polické pánve v Machově je těžko vysvětlitelné, pánev je tradičně pokládána za jednu z nejčistších částí Čech. Shrnutí Útvary ID 1xxx Útvary podzemních vod v kvartérních sedimentech jsou velmi cenné díky snadné dostupnosti mělko uložené podzemní vody dovolující velké soustředěné odběry. Vyskytují se podél řek, tedy v území velmi intenzivně osídleném, s intenzivním zemědělstvím i průmyslem často chemickým. Díky tomu jsou velmi zranitelné a často též znečištěné a podle chemického stavu rizikové (kromě glacifluviálních sedimentů v útvarech 1410 a 1430). Útvary ID 4xxx V sedimentech české křídové pánve jsou nejvydatnější útvary podzemních vod, realizuje se z nich 70 % odběrů v oblasti povodí Labe. Výjimkou je centrální blok labské křídy s útvarem 4360, který je vodárensky pasivní. Ostatní útvary jsou obvykle vícekolektorové, pánevního typu, často s artéským zvodněním. Tyto útvary jsou méně náchylné k průniku kontaminantu. Proto je překvapivé, že při úvodní charakterizaci bylo z 22 útvarů zařazeno 16 mezi rizikové podle chemického stavu. Tři útvary 4310, 4360 a 4430 byly hodnoceny jen jako lokálně nesouvisle zvodněné a tedy i jejich rizikový stav byl jen částečný. Toto hodnocení je vhodné pro útvar 4360, ale v chrudimské křídě 4310 i v jizerské levobřežní křídě 4430 jsou vydatné křídové kolektory se spojitým souvislým zvodněním vodárensky využívané, bylo by vhodnější je hodnotit podle těchto vrstevních kolektorů a ne podle přípovrchové zóny.V dalším hodnocení chemického stavu útvarů byly přeřazeny útvary 4221 a 4270 mezi nerizikové. U útvaru 4221 se nepotvrdilo riziko plynoucí z bodových zdrojů kontaminace, útvar 4270 byl zařazen do rizikových podle výsledků z monitoringu, který však bude příslušet v etapě 2005 kvartérnímu útvaru 1130 (změna hranic). Útvary ID 5xxx Oběh podzemní vody v horninách permokarbonských pánví, není zdaleka tak intenzivní jako v křídových kolektorech, poskytuje pouze 5% objemu odběrů v oblasti povodí Labe. Je diskutabilní jejich posuzování v kategorii souvislého zvodnění, které má většinou charakter lokálních tektonických zón a mělkého přípovrchového kolektoru. Podle chemického stavu byly v úvodní charakterizaci zařazeny 4 útvary mezi rizikové: 5151, 5152, 5162 a 5211 díky bodovým zdrojům znečistění. Sanací těchto zdrojů lze přeřadit útvary 5151, 5152 a 5211 mezi nerizikové. Bodové zdroje znečistění v údolí Úpy budou sledovány při monitoringu povrchových vod. 204 Útvary ID 6xxx Krystalické útvary 6413, 6414, 6420 a 6531 tvoří hory na hranicích oblasti povodí Labe. Krystalické horniny nejsou dobře propustné, ale díky vyšším srážkám je i ve zdejším krystaliniku intenzivní oběh podzemních vod. Zvodnění není souvislé. Ochranou před znečištěním je velké zalesnění a řídké osídlení. Navíc jsou součástí chráněných krajinných oblastí Železné hory, Orlické hory a Národní park Krkonoše. Části útvarů 6413, 6414 a 6420 byly identifikovány jako rizikové kvůli bodovým zdrojům znečištění. Protože však riziko nebylo potvrzeno monitoringem, byly tyto útvary zařazeny do nerizikových. Části s bodovými zdroji znečištění však musí být sledovány při monitoringu povrchových vod. Více náchylné k hodnocení za rizikové jsou útvary 6531 a 6532 kutnohorské krystalinikum, který tvoří jen mírně zvlněná pahorkatina zemědělsky využívaná s výrazným dopadem těžby nerostů. Celý útvar 6531 byl označen jako rizikový. Z útvaru 6532 byla hodnocena jako riziková dílčí povodí na základě nepřímého hodnocení atrazinu a bodových zdrojů znečištění. Výsledná spolehlivost hodnocení byla u útvarů, kde byly výsledky rizikovosti shodné ve výchozí a další charakterizaci označena podle toho, jestli byl útvar zařazen na základě přímého hodnocení (vysoká spolehlivost) a nebo jestli údaje z monitoringu chyběly (nízká spolehlivost). Všechny útvary, které přešly z kategorie rizikových do nerizikových, byly označeny nižším stupněm spolehlivosti. Nižším stupněm spolehlivosti byly označeny také útvary 1110 – 1170 a 1410, neboť v roce 2005 dojde ke změně vymezení. Po roce 2004 by měla být věnována zvýšená pozornost jednak všem útvarům, ve kterých byl indikován významný vliv a není u nich adekvátní monitoring, dále rizikovým útvarům a všem útvarům s nižší mírou spolehlivosti. U kvartérních útvarů, kde dojde k významné změně hranic, bude nutné provést celou charakterizaci znovu, u ostatních útvarů bude nutné doplnit hlavně údaje z monitoringu jakosti – a to jak povrchových, tak podzemních vod. 205 Tabulka A25-2: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu v oblasti povodí Horního a středního Labe – další charakterizace rizikovost chem. Stav – vých. Char rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový důvod rizikovosti At, N (přímé) Bz (přímé) Bz, N (přímé) Bz, N (přímé) Bz, N (přímé) At (nepřímé) kombinace rizikovost chem. Stav další char. Důvod rizikovosti rizikový At, N (přímé) rizikový Bz (přímé) rizikový Bz, N (přímé) rizikový Bz, N (přímé) rizikový Bz, N (přímé) rizikový At (nepřímé) rizikový kombinace Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké 1410 kotliny 1420 Kvartér Žitavské pánve nerizikový rizikový Bz (nepřímé) nerizikový rizikový Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském 1430 výběžku 4110 Polická pánev 4210 Hronovsko-poříčská křída 4221 Podorlická křída na Úpě a Metuji 4222 Podorlická křída na Orlici 4231 Ústecká synklinála na Orlici 4240 Královédvorská synklinála 4250 Hořicko – miletínská křída 4261 Kyšperská synklinála na Orlici 4270 Vysokomýtská synklinála 4291 Králický prolom – sever nerizikový rizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový 4310 Chrudimská křída 4320 Dlouhá mez – jižní část 4330 Dlouhá mez – severní část rizikový (část) rizikový rizikový At, N, Bz (nepřímé) N (přímé) N (přímé) 4340 Čáslavská křída 4350 Velimská křída rizikový rizikový Bz, At (nepřímé) rizikový At (nepřímé) rizikový ID útvaru Název útvaru 1110 Kvartérní sedimenty Orlice 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 1150 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 1160 Kvartérní sedimenty Urbanické brány 1170 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Bz (přímé) Bz (přímé) Bz (přímé) Bz (přímé) Bz (přímé) 206 nerizikový rizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový Bz (nepřímé) Bz (přímé) Bz (přímé) Bz (přímé) spolehlivost 2 2 2 2 2 2 2 Poznámka 2 2 1 1 1 3monitoring podz. Vod 1 1 2 1 1 3monitoring podz. Vod 1 At (nepřímé) N (přímé) N (přímé) 2monitoring povrch. Vod 1 1 Bz, At (nepřímé) At (nepřímé) 2 2 ID útvaru Název útvaru rizikovost chem. Stav – vých. Char důvod rizikovosti rizikovost chem. Stav další char. Důvod rizikovosti spolehlivost Poznámka rizikový (část) At (přímé), Bz (nepřímé) 4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerská křída – coniak rizikový nerizikový Bz (nepřímé), At (přímé) rizikový nerizikový Bz (nepřímé), At (přímé) 4430 Jizerská křída levobřežní 4510 Pražská křída 4521 Křída Košáteckého potoka 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře 5151 Podkrkonošská pánev – sever 5152 Podkrkonošská pánev na Metuji 5161 Dolnoslezská pánev – západ rizikový (část) rizikový (část) rizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový At (nepřímé), N (přímé) rizikový Bz (nepřímé) rizikový Bz (přímé) rizikový nerizikový Bz (přímé) nerizikový kombinace nerizikový nerizikový At (nepřímé), N (přímé) Bz (nepřímé) Bz (přímé) 5162 Dolnoslezská pánev – východ rizikový Bz (nepřímé) nerizikový 3monitoring povrch. Vod 5211 Poorlická brázda –severozápadní část rizikový (část) Bz (nepřímé) nerizikový 2monitoring povrch. Vod Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – 6413 Jizerské hory rizikový (část) Bz (nepřímé) nerizikový 3monitoring povrch. Vod Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – 6414 Krkonoše rizikový (část) Bz (nepřímé) nerizikový 3monitoring povrch. Vod 6420 Krystalinikum Orlických hor rizikový (část) Bz (nepřímé) nerizikový 3monitoring povrch. Vod 4360 Labská křída rizikový At (přímé) 1 1 1 1 3 1 1 3monitoring podz. Vod 2monitoring podz. Vod 1 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 6531 kutnohorská rizikový (část) At (nepřímé), N (přímé) rizikový At (nepřímé), N (přímé) 1 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 6532 Železné hory rizikový (část) rizikový At, Bz (nepřímé) (část) At, Bz, J (nepřímé) 2 207 3.2.4.Určení rizikových útvarů podzemních vod V následující tabulce je zpracován přehled výsledného hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního i chemického stavu. Celková rizikovost je vždy dána méně příznivým výsledkem. Prakticky všechny útvary podzemních vod byly ve výsledku hodnoceny jako celek s výjimkou útvaru 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část Železné hory. Tento útvar byl rozdělen na dvě části – jihozápadní část je označena jako neriziková a severovýchodní jako riziková z hlediska chemického stavu. Tabulka A25: Rizikové útvary podzemních vod ID Plocha útvaru [km2] Název útvaru 1110 114,7Kvartérní sedimenty Orlice 1120 83,6Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 1130 63,9Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 1140 133,9Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 1150 85,1Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 1160 40,2Kvartérní sedimenty Urbanické brány 1170 137,9Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru 1410 1420 Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké 110,9 kotliny 18,6 Kvartér Žitavské pánve 1430 125,6Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku 4110 227,6Polická pánev 4210 39,0Hronovsko-poříčská křída 4221 252,8Podorlická křída na Úpě a Metuji 4222 424,2Podorlická křída na Orlici 4231 175,5Ústecká synklinála na Orlici 4240 131,4Královédvorská synklinála 4250 421,3Hořicko – miletínská křída 4261 179,5Kyšperská synklinála na Orlici 4270 871,8Vysokomýtská synklinála 4291 61,3Králický prolom – sever 4310 530,7Chrudimská křída 4320 44,0Dlouhá mez – jižní část 4330 28,7Dlouhá mez – severní část 4340 261,6Čáslavská křída 4350 285,7Velimská křída 4360 2812,1Labská křída 4410 686,5Jizerská křída pravobřežní 4420 151,8Jizerská křída – coniak 4430 905,6Jizerská křída levobřežní 4510 612,2Pražská křída 4521 338,1Křída Košáteckého potoka 4710 1884,0Bazální křídový kolektor na Jizeře 5151 879,6Podkrkonošská pánev – sever 5152 58,0Podkrkonošská pánev na Metuji 5161 139,7Dolnoslezská pánev – západ 5162 165,3Dolnoslezská pánev – východ 5211 73,8Poorlická brázda –severozápadní část 208 rizikovost kvantitativní stav rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikovost chemický stav rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový celková rizikovost rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový ID útvaru rizikovost kvantitativní stav Plocha [km2] Název útvaru rizikovost chemický stav celková rizikovost 6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – Jizerské 701,4 hory nerizikový nerizikový nerizikový 6414 6420 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – 891,3 Krkonoše 575,7Krystalinikum Orlických hor nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 826,2 kutnohorská nerizikový rizikový rizikový 653201 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 259,7 Železné hory – JV část nerizikový nerizikový nerizikový 653202 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 519,5 Železné hory – SZ část nerizikový rizikový rizikový 3.2.5.Posouzení dopadů změn úrovně hladin podzemních vod Jako cíl vodohospodářských snah je deklarován trvale udržitelný stav. Pokud však je trvale likvidován kolektor podzemních vod těžbou, potom nelze v žádném případě mluvit o trvale udržitelném stavu, ale o postupné degradaci útvaru podzemní vody. Těženým kolektorem jsou pískovce, opuky a hlavně štěrkopísky. Pouze těžba štěrkopísku je v oblasti povodí Labe tak intenzivní, že dochází k významným trvalým změnám v proudění podzemních vod. Útvary podzemních vod ve štěrkopísku tak mohou splňovat pouze postupně se snižující kvantitativní cíle . Přestat těžit štěrkopísek ovšem nelze bez negativního dopadu na rozvoj společnosti. Zasaženými útvary jsou útvary 1110, 1120, 1140 až 1170 v kvartérních fluviálních sedimentech podél toku Labe a jeho přítoků a také útvar 1420 v glaciofluviálních sedimentech povodí Nisy. Uvedené útvary jsou vodohospodářsky významné, realizuje se z nich 20% stávajících vodárenských odběrů v oblasti povodí. Navíc jsou vhodné pro umělou infiltraci, jako se příkladně provádí v útvaru 1170 ve vodárně Káranný. Hydraulická interakce mezi útvary podzemní vody ve štěrkopískových terasách a útvary povrchové vody v toku významně vyrovnává výkyvy průtoku, včetně transformace povodňové vlny. Hlavní riziko pro útvar podzemní vody je otevření těžebního pole protáhlého ve směru proudění vody. Jáma štěrkoviště pak funguje jako drén zcela bez proudových odporů, který snižuje hladinu podzemní vody v horní části proudového pole a naopak ji zvyšuje na dolním konci. Výsledným efektem je vysušení jedné části a zamokření druhé. Přesto může existovat oboustranně prospěšná koexistence těžby a vodárenského odběru, kdy se realizuje odběr z vytěženého písníku (odběr Oplatil). Okysličením vody v písníku a biologickou aktivitou dochází ke zlepšení chemického složení vody (snížení obsahu Fe, Mn, NO3 i těkavých polutantů). Zhoršením je obtížnější mikrobiologické zabezpečení a teplotní charakter odebírané vody. Ve vodohospodářském plánu musí být stanoveny priority využití území buď pro těžbu, nebo pro vodohospodářské cíle a tyto plochy by měly být optimalizovány s ohledem na co nejmenší narušení proudových systémů podzemní vody a zachování co nejlepšího kvantitativního stavu útvaru podzemní vody. 209 Tabulka A26: Útvary podzemních vod s nižšími cíli pro kvantitativní stav ID útvaru 1110 1120 1140 1150 1160 1170 1410 1420 Název útvaru Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve Důvod stanovení nižších cílů Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou 3.2.6. Posouzení vlivu znečištění na jakost podzemních vod V oblasti povodí Labe nebyl identifikován žádný útvar podzemní vody s tak masivním poškozením chemického stavu, který by vyžadoval zařazení mezi útvary s nižšími cíly pro chemický stav. Nejhorší jakost podzemní vody jeví mělké přípovrchové kolektory, ve kterých se bezprostředně obráží intenzita zemědělského využití krajiny. Typickým útvarem toho typu je labská křída 4360. Oběh podzemní vody je malý, území je vodohospodářsky deficitní, vnesené znečištění je málo ředěné a je pomalu vymýváno. Podle dosavadních odhadů nejeví významně vzestupný, či sestupný trend v chemickém stavu, znečištění zůstává na stejné úrovni. Je možné, že tento útvar bude v další charakterizaci mezi útvary s nižšími cíly zařazen. Z bodových zdrojů znečištění je nevýznamnější ALIACHEM OZ Syntezia (ID-11765005) v Semtíně u Pardubic. V prioritách odstraňování zátěží má jednu z nejvyšších priorit 9,75 bodů z desetibodové škály. Chemická továrna způsobila kontaminaci horninového prostředí i podzemní vody širokým spektrem chemických látek anorganického i organického původu. Sanace již byla zahájena, nelze však vyloučit, že nebude úspěšně ukončena do roku 2015, a tím nebude útvar podzemních vod 1140 splňovat podmínky dobrého stavu. Tabulka A27: Útvary podzemních vod s nižšími cíli pro chemický stav ID útvaru 1140 Název útvaru Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Důvod stanovení nižších cílů Prozatím jen pravděpodobný odhad nižších cílů vzhledem k rozsáhlé kontaminaci vody a horninového prostředí v chemické továrně ALIACHEM 210 3.2.7. Nejistoty a chybějící data Kvantitativní vlivy a dopady Určité nejistoty se týkají prakticky všech použitých dat. Z tohoto hlediska jsou asi na nejvyšší úrovni data o odběrech podzemních vod. Hlavně v případě více útvarů podzemních vod nad sebou však bude nutné znát i údaj, z kterého kolektoru je odběr uskutečňován, aby mohl být zařazen do správného útvaru. Další nejistoty jsou více méně metodického charakteru: podíl indukované a povrchové vody v odběrech z kvartérních útvarů, nejasné zařazení odběrů ze štěrkovišť – v některých případech jako povrchový, jindy jako podzemní odběr. Relativně nízkou věrohodnost mají údaje o hodnotách přírodních zdrojů podzemních vod. Zde bude nutný jak další metodický vývoj (hlavně opět u kvartérních útvarů), tak pravidelné hodnocení v rámci hydrologické bilance. Oceňování množství podzemní vody bylo v České republice zaběhnutou praxí regionálního hydrogeologického průzkumu, včetně oponentních projednání i státní evidence tzv. „klasifikovaných zásob“. Současná hodnocení zdrojů podzemních vod jak ve VÚV, tak i v ČHMÚ často vycházejí z výsledků těchto průzkumů. Tento systém oceňování zdrojů podzemních vod na základě terénního průzkumu byl při transformaci společnosti v letech 1989-90 zcela přerušen. Metodika výpočtu zdrojů podzemních vod se dále vyvíjela a vyvíjí, a je nepochybné, že by se měla velká řada výpočtů aktualizovat terénním průzkumem, dnes navíc již interpretovaným za pomoci digitálních modelů. V USA jsou výpočty zdrojů podzemních vod takto aktualizovány každých 6 let. Prakticky úplně chybí údaje o umělé infiltraci, což většinou nevadí – pokud by však byla lokálně významná, bylo by nutné data doplnit. Do budoucna bude také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod. Vlivy a dopady na chemický stav podzemních vod Údaje o bodových zdrojích byly převzaty ze Systému evidence zátěží (databáze SEZ) jako nejúplnější informace na úrovni ČR. Přes vysokou úroveň systému patří mezi významnější problémy pro implementaci Rámcové směrnice neúplnost shromážděných dat, občas problematický způsob aktualizace a neúplný rozsah sledovaných látek. Data o plošném znečištění nepatří do kategorie primárních dat – je nutné je zpracovat a interpretovat. Jejich věrohodnost je tedy ovlivněna jak úrovní a dostupností primárních dat, tak metodickými postupy a možnostmi vyhodnocení a interpretace. Data o vstupech dusíku ze zemědělství byla na úrovni okresů naposledy zpracovávána ČSÚ za rok 1999. Od té doby jsou vydávána pouze na úrovni krajů, což je již naprosto nepřijatelná úroveň generalizace. Pro potřeby Nitrátové směrnice se v současné době připravuje zpracování na menší jednotky, tato data však budou k dispozici až v příštím roce. Data o vstupech síry a dusíku z atmosférické depozice jsou zpracovávány v ČHMÚ. Problémem je jednak velmi nízký počet stanic, na kterých se provádí měření (cca 20 na celou republiku) a také fakt, že tímto způsobem se hodnotí pouze tzv. mokrá depozice, což výrazně zkresluje vstupy dusíku a síry na půdu z atmosférické depozice. Vstupy prostředků pro ochranu rostlin (pesticidů) do půdy jsou vedeny na velmi dobré úrovni, problémy jsou zde spíše v metodické rovině (výběr problematických pesticidů, chování pesticidů v půdě a ve vodě atd.). Dalšími základními údaji pro plošné vlivy je užívání půdy, tedy CORINE. Pro hodnocení byla použita data z poloviny 90. let, ve kterých zatím stále přetrvávají různé chyby. V současné době se dokončuje CORINE z let 2000 – 2002 – snad alespoň část problémů zde bude odstraněna. Data z monitoringu jakosti podzemních vod jsou k dispozici jednak ze státní sítě ČHMÚ, jednak ze sledování surové vody pro pitné účely. U dat ze sledování surové vody je 211 problémem jednak jejich dostupnost a hlavně formáty předávaných dat, které téměř znemožňují hodnocení dat. Státní síť sledování podzemních vod bude v nejbližším období procházet rekonstrukcí (vybudování nových objektů). Největším problémem pro hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu je u některých ukazatelů nízký počet sledování (1x ročně, poslední 2 – 3 roky) – viz tabulka přehledu monitoringu v kapitole 2.2.2. Z hlediska pesticidů se jeví jako problematické vykazování hodnot celkových pesticidů u odběrů podzemních vod pro pitné účely. Sumární hodnota je naprosto nevypovídající. Zcela chybí věrohodná data z monitoringu poblíž významných zdrojů znečištění – jak státní síť, tak odběry podzemních vod pro pitné účely se bodovým zdrojům znečištění pochopitelně vyhýbají. Data z databáze SEZ nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit. 3.2.8. Doporučení pro monitoring Z hlediska kvantitativního stavu pozemních vod bude do budoucna také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod. V současné době je státní monitorovací síť podzemních vod spravovaná ČHMÚ v rekonstrukci a není možné ji hodnotit. Tato síť vznikala postupně od 60-tých let minulého století, kdy byla vyhloubena většina vrtů k monitorování hladin podzemních vod v kvartérních fluviálních sedimentech podél říčních toků a teprve později byly do sítě přidávány hluboké vrty do pánevních struktur. V oblasti povodí Labe je hustota sítě cca 1 objekt na 30 km2. Ovšem většina vrtů je mělkých a tak pozorování útvarů podzemní vody v křídě má nízkou nedostatečnou hustotu. Monitorovací vrty v permokarbonských pánvích a krystaliniku zcela chybí. Tento stav je nevyhovující a aktivitou ČHMÚ dochází k zásadní rekonstrukci státní monitorovací sítě. Zhruba lze konstatovat, že dojde k redukci mělkých vrtů v kvartérních fluviálních sedimentech a naopak k rozšíření počtu vrtů v křídových a permokarbonských pánvích. Rekonstrukce je nyní ve stadiu projektů a pokud se je podaří zrealizovat bude plošná hustota dat o kvalitě podzemních vod v budoucnu podstatně vyšší než dnes. Další údaje o kvalitě jímané podzemní vody jsou získávány od vodáren a shromažďovány jednak v podniku Povodí Labe a využity při roční bilanci množství a jakosti vod, jednak na Krajských úřadech a MZe (data podle zákona o vodovodech a kanalizacích). Útvary podzemních vod v krystalických (ID 6xxx) a permokarbonských útvarech (ID 5xxx) s rychlým přípovrchovým oběhem podzemních vod lze monitorovat společně s povrchovými vodami. Speciální monitoring jakosti podzemních vod těchto útvarů většinou není nutný. Zásadním problémem monitoringu jakosti podzemních vod však je to, že se systematicky vyhýbá bodovým zdrojům znečištění. Z hlediska směřování státní sítě pozorování je to v pořádku a samozřejmost pro odběry vody pro pitné účely, pro hodnocení rizikovosti je to však závažný nedostatek. Jak již bylo konstatováno v kapitole 3.2.7, data ze Systému evidence zátěží nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit. Na základě výsledků charakterizace by měla být pravidelně shromažďována alespoň data poblíž problematických bodových zdrojů znečištění (zde je možno kombinovat monitoring povrchových a podzemních vod podle typu struktury), které byly vyhodnoceny jako rizikové (nepřímé hodnocení). Vhodnější by samozřejmě byl systematický přístup a pravidelné hodnocení rizikovosti všech bodových zdrojů znečištění podle kritérií Rámcové směrnice. Obecně nejvíce doporučení by mělo směřovat do oblasti monitoringu nebezpečných látek v podzemních vodách. Podle požadavků Rámcové směrnice bude nutné hlavně 212 přizpůsobit monitorovací programy výsledkům charakterizace. V útvarech, kde se nachází buď významný zdroj znečištění, vyhodnocený jako rizikový (problematická stará zátěž, vysoké vstupy plošného znečištění apod.) nebo byl útvar označen jako rizikový na základě přímého hodnocení by měl být monitoring podrobněji zaměřen na problematické látky – a to jak pro provozní, tak situační monitoring. Konkrétní doporučení vyplývají z výsledků hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod. Útvary nebo části útvarů, které byly přeřazeny ze skupiny rizikových do nerizikových je třeba z tohoto hlediska sledovat přednostně. 4. Ekonomická analýza užívání vody Role ekonomické analýzy užívání vody Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále Rámcová směrnice), která byla transponována do relevantních českých právních předpisů, ukládá v článku 5 pro každou oblast povodí zpracovat mimo analýzy jejích charakteristik a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod také ekonomickou analýzu užívání vody. Cílem ekonomické analýzy je zejména ověřit současný stav (počátek roku 2003) a zajistit podklady a podmínky k uplatnění principu návratnosti nákladů za vodohospodářské služby s ohledem na dlouhodobou prognózu nabídky a poptávky v užívání vody v dané oblasti povodí. Dále je jejím cílem i posouzení a porovnání možných variant jednotlivých opatření zahrnovaných do programů opatření tak, aby tyto programy byly nákladově optimalizovány. Protože má být ekonomická analýza zpracována do čtyř let po nabytí účinnosti Rámcové směrnice, jsou práce zahájeny již v rámci přípravných prací a budou pokračovat v další etapě plánování v oblasti vod. Ekonomická analýza užívání vody je v této fázi prací přehledně zpracována do tabulek, ke kterým jsou připojeny příslušné komentáře i schémata a je členěna na tyto hlavní části: 1. Hospodářský význam užívání vody v oblasti povodí, kde jsou uvedeny obecné socioekonomické ukazatele a provedeno zhodnocení hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí. 2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář, kde je provedena prognóza trendů vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni, průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na národní úrovni i na úrovni oblasti povodí a uvedena prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí. 3. Analýza míry návratnosti nákladů, kde jsou charakterizovány finanční toky mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb na národní úrovni a je provedena analýzy nákladů na vodohospodářské služby a příjmů za ně v úrovni oblasti povodí a je posouzena návratnost nákladů v úrovni oblasti povodí. 4. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů. Hospodářský význam užívání vody v oblasti povodí 213 4.1.1. Přehled ukazatelů Tabulka E1: Obecné socioekonomické ukazatele ukazatel Populace celkový počet obyvatel počet obyvatel v městské a venkovské oblasti počet obyvatel v produktivním věku (15-64 let) počet domácností hustota obyvatelstva hustota obyvatelstva ve venkovských a městských oblastech Hrubý domácí produkt (ČR) celkový HDP (běžné ceny) HDP na obyvatele Míra ekonomického růstu (ČR) celková podle hlavních sektorů NH: zemědělství průmysl služby a ostatní sektory NH Měsíční čistý průměrný příjem na obyvatele na domácnost Zaměstnanost a nezaměstnanost celková zaměstnanost zaměstnanost v hlavních ekonomických sektorech: zemědělství průmysl služby a ostatní sektory NH míra nezaměstnanosti Tabulka E2: Charakteristiky vodohospodářských služeb charakteristika Zásobení vodou Celkové odběry vody (množství/počet uživatelů) z povrchových zdrojů z toho: energetika průmysl vodovody zemědělství ostatní z podzemních zdrojů z toho: energetika průmysl vodovody zemědělství 214 hodnota 1 497 tis. 952/545 tis. 1 041 tis. 613 tis. 111 obyvatel/km2 52/332 obyvatel/km2 265 936 mil.Kč/rok 178 607 Kč/obyv. 107,6 % 106,5 % 107,6 % 107,7 % 7 568 Kč 19 959 Kč 709,4 tis. obyvatel 39,5 tis.obyvatel 228,4 tis.obyvatel 441,5 tis.obyvatel 7,77 % Hodnota mil. m3/rok, počet 541,798/232 395,632/ 12 97,182/129 42,827/ 32 6,034/ 42 0,306/ 17 129,913/ 937 0,849/ 6 10,440/ 147 115,233/ 644 1,412/ 94 1,978/ 46 ostatní Zásobení z vodovodů pro veřejnou potřebu obyvatelstvo připojené na vodovody celkové zásobení z vodovodů (voda fakturovaná) z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů sektor domácností (voda fakturovaná) sektor průmyslu (voda fakturovaná) sektor zemědělství (voda fakturovaná) ztráty vody (poměr mezi vodou vyrobenou a fakturovanou) počet subjektů vlastnících infrastrukturu hrubá produkce (OKEČ 41) Zásobení z vlastních zdrojů 85,2 % 69,69 mil. m3/rok 18,88 mil. m3/rok 50,81 mil. m3/rok 43,64 mil. m3/rok 19,46 mil. m3/rok 0,37 mil. m3/rok 32,88 % X XX mil.Kč/rok (nad 500 m3/měsíc, 6000 m3/rok) obyvatelstvo průmysl zemědělství celkem z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů 0% 76,1 % 96,96 % 489,530 mil. m3/rok 478,206 mil. m3/rok 11,324 mil. m3/rok Požadavky na veřejné zásobení počet osob počet domácností podíl zásobení v městské a venkovské oblasti 60 tis. 25 tis. 40/60 % Vypouštění a čištění odpadních vod, kanalizace pro veřejnou potřebu Vypouštění odpadních a důlních vod do povrchových vod (množství/počet uživatelů) celkem z toho: energetika průmysl kanalizace zemědělství ostatní Kanalizace pro veřejnou potřebu obyvatelstvo připojené na veřejnou kanalizaci množství odváděných odpadních vod celkem z toho: domácnosti celkem na osobu na domácnost průmysl zemědělství počet subjektů vlastnících infrastrukturu 215 mil. m3/rok, počet 221,181/558 1,612/ 5 60,904/139 157,347/369 0,03/ 3 1,288/ 42 66,7 % 76,36 mil. m3/rok 47,7 mil. m3/rok 48 m3/rok 143 m3/rok 21,4 mil. m3/rok 0,4 mil. m3/rok X hrubá produkce (OKEČ 90) XX mil.Kč/rok Čistírny odpadních vod (ČOV) celkový počet a kapacita počet a kapacita mechanických ČOV počet a kapacita biologických ČOV přírůstek kapacity intenzifikovaných ČOV obyvatelstvo připojené na ČOV Závlahy počet vlastníků infrastruktury celková plocha závlah hrubá produkce (OKEČ 01.41) farmy/zemědělci připojení na veřejné zásobování celkové množství vody z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů farmy/zemědělci zásobovaní z vlastních zdrojů celkové množství vody z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů hlavní plodiny na zavlažovaném území počet, tis. EO 334/1891,6 16/ 90,6 318/ 1801 X tis. EO 59 % XX XX tis. ha XX mil.Kč/rok X mil. m3/rok X X X mil. m3/rok 6,297 6,037 0,026 zelenina Služby správců povodí, správců vodních toků a jiných subjektů Vodní toky (délka) celkem z toho ve správě: Povodí, s.p. Lesů ČR ZVHS jiných subjektů - odhad upravené vodní toky celkem Plavební kanály (délka celkem) Plavební komory (počet) Zásobní kapacity počet vodních nádrží (VN) celkový prostor VN celkový zásobní prostor VN převládající účely zásobení 14 344 km 3 741 km 3 060 km 6 550 km 993 km 5 062 km 7,7 km 18 Ochranné kapacity počet VN celkový ovladatelný ochranný prostor VN počet polderů celkový ochranný prostor polderů 216 112 178,907 mil. m3 111,475 mil. m3 nadlepšení průtoku, částečná ochrana před povodněmi, energetika, odběr vody pro pitné účely, retence, závlahy 14 34,817 mil. m3 5 2,26 mil. m3 Kapacity pro vytvoření spádu počet přehrad počet jezů hydroenergetický potenciál teoretický hydroenergetický potenciál využitelný Tabulka E3: Charakteristiky vlastního užívání vody charakteristika Zemědělství orná půda celkem hospodářská zvířata (počty dle hlavních druhů) koně skot prasata ovce a berani drůbež hektarové výnosy v členění dle hlavních skupin zemědělských plodin obiloviny brambory cukrovka techn. krmná řepa řepka pícniny na orné půdě hrubá zemědělská produkce celková průměrná na hektar zemědělské půdy počet zaměstnanců Celkové užití hlavních vstupů (prům. hnojiv a látek na ochranu rostlin) nitráty fosfor pesticidy 21 754 60 GWh/rok 10 GWh/rok hodnota 580 tis. ha 5 tis. 262 tis. 549 tis. 15 tis. 4 696 tis. 4,36 t/ha/rok 22,71 t/ha/rok 49,12 t/ha/rok 39,48 t/ha/rok 2,29 t/ha/rok 6,16 t/ha/rok 19 825 tis. Kč/rok 25,02 tis.Kč/ha/rok 39,5 tis. 0,071 t/ha č. živin 0,015 t/ha č. živin 1,21 kg/ha Průmysl celkem hrubá produkce počet zaměstnanců 361 555 mil. Kč/rok 228,4 tis. Služby a ostatní sektory NH hrubá produkce 296 757 mil.Kč/rok Využití vodní energie instalovaný výkon VE výroba elektřiny celkem % z celkové státní výroby počet zaměstnanců Tepelná a jaderná energetika instalovaný výkon tepelné elektrárny jaderné elektrárny 50 MW 139 GWh/rok 0,18 50 1 382 MW 0 MW 217 výroba elektřiny tepelné elektrárny jaderné elektrárny celkem % z celkové státní výroby počet zaměstnanců Plavba a vodní doprava přeprava zboží množství hodnota přístavy počet přístavů množství přepraveného zboží hodnota přepraveného zboží počet zaměstnanců počet proplavených lodí ujetá vzdálenost lodí celkem Těžba štěrku (z tekoucích a stojatých vod) počet těžebních společností počet těžebních míst hrubá produkce počet zaměstnanců celkový objem těžby štěrku Rybí hospodářství počet rybích farem hrubá produkce počet zaměstnanců množství prodaných ryb za rok Rekreační rybolov počet revírů počet vydaných povolení Jízda na člunech a windsurfing počet osob na den Cestovní ruch počet turistů na den průměrné výdaje na turistu a den celková hrubá produkce počet zaměstnanců Ochrana před povodněmi chráněné obyvatelstvo hrubá produkce chráněných ekonomických aktivit potenciální ztráty na majetku, ekonomických aktivitách Odvodnění délka městského a zemědělského odvodnění Plošné znečištění dusík fosfor pesticidy síra ztráta půdy erozí 218 5 464 GWh/rok 0 GWh/rok 5 464 GWh/rok 7,16 % 1 100 tis. 0,494 mil. t/rok XX mil. Kč/rok 5 279 tis. t/rok mil. Kč/rok 0,490 tis. 8 533 počet/rok XX km/rok 0 0 0 mil. Kč/rok 0 tis. 0 tis.t/rok XX XX mil. Kč/rok 5,6 tis. 3,25 tis.t/rok 170 XX 22 6850 1 530 Kč XX mil. Kč/rok 28 tis. 121 tis. XX mil. Kč/rok XX mil. Kč XX km 49,42 kg/ha/rok 0,682 kg/ha/rok 0,686 kg/ha/rok 15,174 kg/ha/rok 0,357 t/ha/rok Stručný komentář k obsahu tabulek E.1 až E.3 K tabulce E 1: Tabulka E1 – obecné socioekonomické ukazatele uvádí základní dostupné pro danou oblast povodí. Obsahuje důležité informace o obyvatelích v oblasti povodí, uvádí celkový počet obyvatel i rozdělení do městských a venkovských oblastí a dále související informace jako je například hustota obyvatel. Je zde uveden také hrubý domácí produkt a míra ekonomického růstu, čistý měsíční příjem a údaje týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti v oblasti povodí. Základním zdrojem informací pro stanovení socioekonomických ukazatelů byly údaje Českého statistického úřadu, které jsou k dispozici pro národní úroveň a jejich další klíčení je omezené většinou pouze pro jednotlivé kraje (některé údaje pro okresy). Podrobnou analýzou a s přispěním informací z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního byla provedena distribuce hodnot z jednotlivých krajů na části odpovídající jednotlivým oblastem povodí. Pro účely přípravných prací byla tato distribuce provedena v závislosti na ploše oblasti povodí náležející do území daného kraje. Veškeré zjišťované údaje byly dostupné za rok 2002, za rok 2003 byl k dispozici pouze omezený počet ukazatelů. Z důvodu srovnatelnosti byly proto použity pro všechny ukazatele údaje za rok 2002. I do budoucna se jeví jako vyhovující způsob zjišťování údajů přepočet socioekonomických ukazatelů z jednotlivých krajů. S ohledem na to, že neexistují všechny požadované údaje pro oblast povodí, byla použita pro jejich získání výše použitá metoda. Pro udržení vzájemných vazeb mezi jednotlivými ukazateli je potřebné, aby byl použit stejný postup – tedy např. i pro počet obyvatel v oblasti povodí. Z toho důvodu je hodnota tohoto ukazatele odlišná od údaje uvedeného v kapitole 1, kde byla použita jiná metoda, která však nešla použít na jiné ukazatele v kapitole 4. Při zpracování této kapitoly se vycházelo z toho, že prioritou je vzájemná srovnatelnost hodnot použitých ukazatelů. Odlišnost výsledku podle použité metody lze dokumentovat i na tom, že např. v podkladu pracovní skupiny Ekonomická analýza MKOL je za českou stranu pro celkový počet obyvatel v oblasti povodí Horního a středního Labe uvedena hodnota 1,594 mil. K tabulce E 2: V tabulce E2 jsou uvedeny charakteristiky vodohospodářských služeb, zejména údaje týkající se odběrů vody, zásobování vodou, vypouštění odpadních vod i informace o jejich odvádění a čištění. Dále jsou zde uvedeny základní údaje o službách správců vodních toků. Základními podklady pro zpracování části „Charakteristiky vodohospodářských služeb“ byly údaje poskytnuté Povodím Labe, státní podnik, Lesy ČR státní podnik a ZVHS. Tyto podklady byly poskytnuty v rámcovém členění dle Makety. Některé údaje o zásobení vodou a vypouštění a čištění odpadních vod byly zjišťovány z Ročenky VaK přepočtem krajských údajů. K tabulce E 3: Tabulka E3 se zaměřuje na údaje o charakteristikách vlastního užívání vody v jednotlivých oblastech – zemědělství, průmysl, využití vodní energie a energetika, plavba, těžba štěrku z vod, rybí hospodářství a rybolov, cestovní ruch, ochrana před povodněmi a plošné znečištění. Informace byly získány z výročních zpráv a podobných dokumentů. V neposlední řadě šlo o zjišťování informací z internetových stránek úřadů, institucí a podniků. Kvalita jednotlivých odkazů je však velice rozdílná. Největším problémem byla distribuce národních, dále nijak nečleněných údajů do jednotlivých oblastí povodí. Další získávání relevantních informací bylo prováděno metodou dotazů. Tato metoda se uplatňovala nejvíce u částí, které buď nejsou souhrnně evidovány nebo jsou považovány za důvěrné. Jedná se především o počty zaměstnanců. Tento průzkum mnohdy narážel na 219 odmítnutí předání informací s odvoláním na důvěrné informace soukromých i státních společností. Chybějící informace týkající se „ochrany před povodněmi“ budou zjištěny v průběhu dalších prací na plánování. Některé informace budou však i do budoucna obtížně zjistitelné (ujetá vzdálenost lodí celkem nebo délka městského a zemědělského odvodnění) a doporučuje se v dalších pracích je nevyužívat, též z důvodu jejich nízké významnosti. Z hlediska upřesnění údajů pro další etapy plánování v oblasti vod bude nezbytné zajistit vyhodnocování důležitých statistických údajů pro oblast povodí, protože údaje transformované z území jednotlivých krajů mohou vést ke zkreslení situace v oblasti povodí. Výběru ukazatelů, které budou vyhodnocovány pro oblast povodí je potřeba věnovat pozornost a na základě odborných metod určit, jaké ukazatele je účelné takto vyhodnocovat a jaké je možno odvodit z krajských údajů. V etapě přípravných prací bylo ověřeno, že pro zajištění hodnověrných výsledků analýzy není vhodné kombinovat různé postupy řešení různých skupin ukazatelů. V současné době je problematické zajistit údaje týkající se závlah (bude nutné překonat současný stav nedostatku informací vzniklý po privatizaci hlavních závlahových zařízení), stejně jako údaje týkající se povodňové ochrany (bude nutné zajistit specializované studie v průběhu dalších prací na plánován). Je zřejmé, že některé požadované ukazatele jsou důležité pro podmínky odlišné od ČR a bude účelné pro další práce kriticky vyhodnotit jejich účelnost. Některé informace budou však i do budoucna obtížně zjistitelné (ujetá vzdálenost lodí celkem nebo délka městského a zemědělského odvodnění) a doporučuje se v dalších pracích je nevyužívat, též z důvodu jejich nízké významnosti. Pokud ukazatele typu délka městského a zemědělského odvodnění zůstanou zachovány, pak je nutné náležitě specifikovat jejich obsah. Poznámky: U nezjištěných údajů, které budou dostupné až po schválení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje je uveden symbol X, u ostatních nezjištěných údajů je uveden symbol XX. Schéma výpočtu a popis zdrojů dat v tabulce E2 je uveden v příloze 4. Výpočet dat tabulky E2 je uveden v příloze 5. Popis zdrojových dat je obsažen v příloze 6. 4.1.2. Zhodnocení významu hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí Horního a Středního Labe Tabulka E4: Souhrnné údaje o užívání vody v oblasti povodí Domácnosti Zemědělství Průmysl Energetika Plavba Ostatní 522 / 409 136/ 3 276/ 139 15/ 5 151,8 km 63/ 42 220 19 825 361 555 490 296 757 3,83 30,22 XX 0,09 57,33 39,5 228,4 1,1 0,4 441,5 6 32 0,2 0,1 62 Počet příjemců produktu Podíl na zaměstnanosti v oblasti povodí (%) Počet zaměstnanců (tis.) Podíl na tvorbě HDP (%) 47,70 0,43 82,31 1,61 89,13 Hrubá produkce (mil. Kč/rok) 19,82 36,1 171,8 396,48 47,51 SOCIO-EKONOMICKÁ DATA Délka /počet užívání (km / tis.) Vypouštění vody (mil. m3 /rok) OBLAST UŽÍVÁNÍ VODY Odběry vody (mil. m3 /rok) TECHNICKÁ DATA XX XX XX XX XX Pozn.: V řádku „Průmysl“ obsahuje údaj o hrubé produkci též sektor energetiky. V řádku „Plavba“ je údaj „Hrubá produkce“ nahrazen údajem „celkové tržby“. Popis sociálně ekonomického významu užívání vody pro rozvoj oblasti povodí; vyjádření/zhodnocení hospodářských a sociálních preferencí jednotlivých druhů užívání vod. Zdůraznění specifik oblasti povodí. Hodnocení významu užívání vody se zaměřuje na: - socioekonomický význam sektorů, které svojí činností vyvolávají významné vlivy na vody a tím negativně ovlivňují jejich stav, - socioekonomický význam sektorů těžících z dobrého stavu vod. Toto hodnocení společně s údaji o vlivech umožní nalézt kompromisy mezi ekonomikou a životním prostředím, resp. nalézt cestu k hodnocení významných vodohospodářských problémů v oblasti povodí. Za tím účelem jsou vyjádřeny souvislosti technických dat a socioekonomických dat ve vztahu k různým oblastem užívání vody. Rozvoj oblasti povodí Horního a Středního Labe je úzce svázán s užíváním vody. Vybudovaná vodohospodářská infrastruktura umožňuje užívání vody obyvatelstvem, sektory energetiky, průmyslu, zemědělstvím a službami. Voda je pro zásobování odebírána převážně z vod povrchových cca 80 %, méně z vod podzemních - cca 20 %. V oblasti povodí žije asi 1,5 milionu obyvatel, z toho cca 2/3 v městských a 1/3 ve venkovských oblastech. Největší podíl odběrů vody je v oblasti povodí realizován v sektoru energetika (cca 59%) a vodovodů a kanalizací (cca 23,5%), průmysl se podílí cca 19%. Ve srovnání s ostatními oblastmi povodí jsou zde nadprůměrné odběry (včetně závlah) pro sektor zemědělství. Z hlediska vypouštění je nejvýznamnější sektor kanalizací (cca 71%) a sektor průmyslu (cca 27%). V oblasti povodí je 14 344 km vodních toků, z toho upravených 5 062 km. Oblastí povodí prochází významná vodní cesta – vodní tok Labe. Vodní nádrže v oblasti povodí mají celkový objem 178,9 mil. m3, z toho ovladatelný celkový ochranný prostor 35 mil. m3. V oblasti povodí je z hlediska hrubé produkce nejvýznamnější průmysl, zejména zpracovatelský, velmi významná je energetika, která spolu s průmyslem vytváří rozhodující část hrubé produkce oblasti. Přitom průmysl zajišťuje třetinový podíl na zaměstnanosti v oblasti povodí, naproti tomu energetika je v tomto směru nevýznamná. Oproti jiným oblastem povodí v hlavním povodí Labe je zde vyšší význam zemědělství, v Polabí se intenzivně hospodaří a je zde významné pěstování zeleniny s vazbou na potenciální potřebu závlahové vody, které je přes pokles odběrů pro závlahy v minulých letech i v současnosti oproti jiným oblastem významně vyšší. Vyššímu významu zemědělství v oblasti povodí odpovídá i jeho podíl na zaměstnanosti, který představuje cca 6%. Z hlediska hrubé produkce jsou v oblasti povodí významné i služby a ostatní sektory hospodářství, ty jsou však bez výrazného vlivu na stav vod. Cestovní ruch a související rekreační aktivity jsou v oblasti povodí soustředěny spíše do podhorských a horských oblastí Krkonoš, Jizerských a Orlických hor a Českého ráje, na vodní prostředí je vázána jen jeho menší část (např. Rozkoš apod.). V oblastí povodí probíhá nejvýznamnější část vodní cesty v ČR, intenzita vnitrozemské vodní dopravy v posledních letech také poklesla. Změna tohoto trendu se očekává v souvislosti se zlepšením plavebních podmínek na Dolním Labi a s výstavbou přístavu Pardubice. 221 4.2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář Úvod k základnímu scénáři Na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a související vyhlášky č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod a dalších přijatých dokumentů, byly v České republice zahájeny práce na plánování v oblasti vod, navazující na dlouhou tradici vodohospodářského plánování. V roce 2004 byly podle zpracovaných plánů zahájeny přípravné práce, jejichž součástí je i ekonomická analýza užívání vody v oblastech povodí. Výchozím dokumentem pro její provedení je prognóza trendů do roku 2015,základní scénář. Účelem zpracování základního scénáře pro oblast Horního a Středního Labe je na základě současného stavu vyhodnotit hlavní hnací síly, které budou významně ovlivňovat užívání vod a vodohospodářské služby v budoucím vývoji. Základní scénář bude podkladem pro provedení ekonomické analýzy a analýzy rizik v časové úrovní do roku 2015 a následně spolu s dalšími dokumenty i pro přípravu programu opatření pro oblast povodí. Vzhledem k tomu, že je sestaven v rámci přípravných prací pro plánování v oblasti vod, je třeba ho považovat za dokument, který zůstane otevřený a bude dále upřesňován a doplňován. Podkladem pro základní scénář povodí Horního a Středního Labe je základní scénář na národní úrovni, zpracovaný Ministerstvem zemědělství. Tímto scénářem byly pro národní úroveň podrobně vyhodnoceny prognózy vývoje nakládání s vodami a prognózy trendů vývoje u různých klíčových hnacích sil v krátkodobém (2005 – 2007) a dlouhodobém horizontu (2008 – 2015) pro všechna povodí na území České republiky. Výsledky tohoto hodnocení se staly výchozím podkladem pro predikci vývoje klíčových hnacích sil pro oblast povodí Horního a Středního Labe. K tomu byly využity schválené resortní politiky a koncepční dokumenty významných hospodářských odvětví, plány rozvoje jednotlivých krajů, plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a další koncepční a rozvojové dokumenty. Předkládaný základní scénář oblasti povodí Horního a Středního Labe rozšiřuje oproti základnímu scénáři zpracovaného Ministerstvem zemědělství základní informace o vývoji klíčových hnacích sil na národní úrovni do r. 2015, se zaměřením na faktory, které hrají klíčovou úlohu při odhadu vývoje jednotlivých vlivů. Část tohoto základního scénáře, která se týká národní úrovně, je zpracována stručně a uvádí jen důležité faktory se zaměřením na hodnocení budoucího vývoje. Bylo provedeno vyhodnocení sociálně-ekonomických faktorů, které pravděpodobně budou ovlivňovat vodní hospodářství - ekonomický vývoj, základní demografické ukazatele, zaměstnanost a nezaměstnanost, ceny zboží a služeb a platební bilance, klima, politiky uplatňované v jednotlivých odvětvích, např. společná zemědělská politika, technologický rozvoj apod. K tomu a dalším pracím byly využity statistické údaje v členění pro jednotlivé kraje zasahující do oblasti povodí Horního a Středního Labe a byla provedena jejich transformace do oblasti povodí. Základní scénář pro oblast povodí Horního a Středního Labe vychází z Makety zprávy 2005 o charakterizaci oblastí povodí ČR – část 4 – Ekonomická analýza užívání vody. V jejím smyslu je základní scénář členěn do čtyř základních kapitol: - prognóza trendů vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni - průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na národní úrovni - průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na úrovni oblasti povodí - prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí. 222 4.2.1. Prognóza trendů vývoje klíčových sil na národní úrovni exogenní proměnné Vývoj populace Populace, porodnost a úmrtnost – vývoj do r. 2015 Současná úroveň porodnosti je na velice nízké úrovni, proto všechny varianty projekce demografického vývoje počítají se zvýšením tohoto ukazatele. Statistický úřad zpracoval tři varianty vývoje populace v závislosti na výši plodnosti žen a na období maximální plodnosti. Výpočty všech variant po pěti letech jsou uvedeny v tabulce pod nastíněním jednotlivých variant. Predikce vývoje počtu obyvatel v letech 2005 – 2015 (podrobněji viz MZe-Základní scénář): 2005 2010 2015 Počet Nízká varianta 10 163 10 095 9 949 obyvatel Střední varianta 10 213 10 220 10 167 predikce Vysoká varianta 10 301 10 465 10 457 Obecně ekonomický vývoj Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) – vývoj do r. 2015 Dle předpokladů Ministerstva financí se česká ekonomika bude do roku 2006 pohybovat po trajektorii ekonomického růstu v intervalu 2 – 4% s postupnou akcelerací při oživení růstu v zemích hlavních obchodních partnerů, zejména EU. Pozitivní efekty ve směru podpory potenciálního i skutečného hospodářského růstu lze očekávat od opatření hospodářské politiky a od pokračujícího přílivu zahraničních investic, které posílí nabídkovou stranu ekonomiky V letech 2008 až 2010 se předpokládá akcelerace hospodářského růstu až na 4,8%. V dalších letech se předpokládá postupné zpomalování růstu až na 3% v roce 2015. Zaměstnanost a nezaměstnanost – vývoj do r. 2015 Na straně poptávky trhu práce bude směrem k růstu zaměstnanosti působit zejména ekonomický růst a rozvoj malého a středního podnikání, generující nová pracovní místa. Příliv zahraničních investic do nových kapacit bude sice vytvářet jen omezený počet pracovních, ale přinese nepřímé pozitivní efekty. Naproti tomu pokračování restrukturalizačního procesu se projeví dalším rušením neefektivních provozů, tendencí ke snižování zaměstnanosti, tlakem na růst produktivity práce a změnou kvalifikačních požadavků. Předpokládaným výsledkem těchto procesů bude stabilizace zaměstnanosti při míře registrované nezaměstnanosti na úrovni okolo 10%. Její výraznější pokles je předpokládán až po roce 2008 a v r. 2015 se předpokládá dosažení úrovně 6,5%. V dlouhodobém výhledu, tedy v letech 2008 až 2015, se předpokládá na trhu práce roční konstantní růst zaměstnanosti ve výši 0,2%. Tlak na zvyšování zaměstnanosti bude vyvíjen také z důvodu stárnutí populace a rostoucí nerovnováhy důchodového systému. Dále se očekává dokončení přesunů zaměstnanců mezi jednotlivými sektory a předpokládá se, že v zemědělství bude pracovat cca 4%, v průmyslu 27% a ve službách 69% pracovníků. Inflace, ceny zboží a služeb – vývoj do r. 2015 V letech 2005 - 2006 lze počítat se zpomalením meziroční dynamiky inflace mírně pod střed cílového koridoru ČNB v souvislosti s odezněním vlivu administrativních opatření. Nejvýznamnějšími administrativními opatřeními s dopadem do inflace budou v daném období jsou změny v oblasti nepřímých daní. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) 223 odhad inflace v% 3,1 3,2 3,4 3,5 3,5 3,5 3,0 2,8 2,4 2,4 2,4 2,4 rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Příspěvek regulovaných cen k meziročnímu růstu spotřebitelských cen by neměl v letech 2003 až 2006 přesáhnout 0,6 procentního bodu. Proces nápravy cenových deformací však bude působit v jednotlivých položkách regulovaných cen rozdílně. (podrobněji viz MZeZákladní scénář) Platební bilance vývoj - do r. 2015 Do roku 2007 lze očekávat stabilizaci či mírné snižování deficitu běžného účtu platební bilance v koridoru cca 6 – 7% HDP. Rozhodujícím činitelem deficitu běžného účtu se stane zhoršující se bilance výnosů. Vývoj bilance převodů bude mírně pozitivně ovlivněn toky z EU. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) Technologické změny Domácnosti – vývoj do r. 2015 Technologické změny v domácnostech budou úzce korespondovat s globálním vývojem technologií. Průměrná spotřeba vody v domácnostech bude ovlivněna zejména modernizací ve vybavení domácností (myčky, pračky, úsporná zařízení pro WC a baterie u van, umyvadel a sprch apod.). Na jednu stranu bude tato modernizace s vyšším podílem efektivnějších zařízení ovlivňovat snižování potřeby vody v domácnosti, na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že v současné době úroveň vybavení domácností ČR neodpovídá standardům běžným v zemích EU a lze tedy v budoucnu předpokládat vyšší vybavení domácími spotřebiči využívajícími vodu a energii. Další vývoj specifické potřeby vody v domácnostech lze proto odhadnout s ohledem na minulý trend cca od r. 2000, kdy tato potřeba v domácnostech se výrazně nemění a je na úrovni 102 až 107 l/os/den a dále s ohledem na potřebu vody, kterou vykazují domácnosti v zemích EU. Obdobně jako ve vyspělých zemích EU lze očekávat v České republice v dlouhodobém výhledu do r. 2015 mírný vzrůst specifické potřeby na úroveň těchto zemí, tj. cca 115 až 120 l/os/den. Průmysl – vývoj do r. 2015 Se vzrůstající cenou vodného a stočného, případně i zvyšováním cen povrchové vody, příp. i poplatků za odběr podzemní vody bude průmysl preferovat technologie omezující požadavky na potřebu vody s maximálním využitím recyklace. Budou preferovány technologické změny příznivější pro životní prostředí (čisté technologie). 224 Zejména v energetice lze předpokládat postupné zvyšování podílu cirkulačního chlazení na úkor průtočného. Na druhou stranu lze očekávat, že nové investice v průmyslu si vyžádají další zvýšení požadavků na odběr vody, které mohou být v některých oblastech povodí významné (např. rozšíření JE Temelín). Celkově lze na národní úrovni očekávat stálý mírný pokles odběrů vody. Z hlediska ochrany vod nedojde k výrazným změnám v požadavcích na jakost vypouštěných odpadních vod nad rámec současně platných právních předpisů v této oblasti. Predikce odběru vody průmyslem (tis.m3) Maximální scénář Minimální scénář Střední scénář 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 3 tis.m 496 509 519 527 532 535 535 532 527 519 508 tis.m3 445 443 440 437 434 430 425 421 416 410 404 tis.m3 471 476 480 482 483 482 480 476 471 464 456 Minimální scénář předpokládá, že podíl průmyslu na HDP bude klesat a podniky budou investovat do nových technologií s nižší spotřebou vody. Střední scénář počítá s nárůstem průmyslu v důsledku přílivu investic a předpokládá, že investice budou směřovat do technologií odpovídajících nejlepším dostupným praktikám s nízkou spotřebou vody a maximálním využitím recyklace. Maximální scénář počítá s nárůstem průmyslové výroby a předpokládá se, že obměna technologií u stávajících podniků bude probíhat pomaleji. V dlouhodobém horizontu se dá předpokládat, že v České republice se bude rozvíjet především lehký zpracovatelský průmysl (strojírenský, spotřební elektroniky, papírenský) v důsledku aplikace přísnějších legislativních požadavků se bude snižovat náročnost průmyslu na spotřebu vody a zvyšovat zastoupení moderních průmyslových technologií (BAT). Zvyšovat se bude také podíl recyklované vody, tudíž dojde k poklesu vypouštěných odpadních vod na jednotku vyrobeného produktu. Zemědělství a závlahy – vývoj do r. 2015 Podíl odběrů vody pro zemědělství je v ČR dlouhodobě poměrně nízký, podobně je to s podílem vypouštěných odpadních vod – opět jsou požadavky na emise dány současnými právními předpisy. Výši spotřeby vody pro zemědělství ovlivňuje zejména odběr pro závlahy, který není významně závislý na změně technologií. Předpokládá se postupné zvyšování trendu využití závlahové vody pro krytí vláhového deficitu, a to s ohledem na změnu cenové politiky podle § 101 vodního zákona č. 254/2001 Sb. Určitou mírou může zapůsobit i postupné zvyšování průměrných teplot v souvislosti se změnou klimatu. Změny v daňové/fiskální oblasti Fiskální politika – vývoj do r. 2015 Reforma veřejných rozpočtů na straně daňové politiky vede ke zvyšování fiskálního významu nepřímých daní – zejména DPH a selektivních spotřebních daní a ke snižování efektivního zdanění právnických osob. Trendem je také vyrovnávání podmínek v oblasti placení zákonného pojistného mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Reálně lze očekávat diskusi o zavedení tzv. rovné daně z příjmu fyzických a právnických osob a rovné daně z přidané hodnoty (pravděpodobně 15 až 17%). Dále lze předpokládat pokles celkového 225 daňového zatížení a přesun k většímu zdanění nepřímými daněmi a snížení zdanění důchodového. Očekávat lze také zrušení daně dědické. V oblasti tzv. zákonných pojištění lze předpokládat snížení jejich sazby v přímé návaznosti na zavedení fondového systému důchodového systému. V roce 2008 lze předpokládat zavedení tzv. ekologických daní. Veřejné rozpočty – vývoj do r. 2015 Základním prvkem rozpočtové soustavy ČR je státní rozpočet, přes který prochází většina veřejných výdajů. Na centrální úrovni jsou také zastoupeny i mimorozpočtové fondy, ze kterých je pro vodní hospodářství významný Státní fond životního prostředí a částečně i Státní fond dopravní infrastruktury (financování vodních cest). Další významnou složkou soustavy veřejných rozpočtů jsou rozpočty obecní. V roce 2001 vznikly navíc v souvislosti s reformou veřejné správy rozpočty krajských úřadů. Ty však mají malý objem vlastních příjmů (pouze do 20%) a tedy i vysokou závislost na dotacích ze státního rozpočtu. Při absenci příjmových a výdajových reforem by deficity veřejných rozpočtů v letech 2004-2006 dosáhly 8 – 9% HDP. Zatímco příjmy vládního sektoru se budou vyvíjet víceméně stabilně v relaci k HDP, vykazují vládní výdaje tendenci k setrvalému růstu v podílu na HDP. Deficit vládního sektoru roste, a proto bylo přistoupeno k reformě veřejných rozpočtů. Cílem reformy je zastavit růst deficitů veřejných rozpočtů od r. 2004. V roce 2006 by měl deficit vládního sektoru dosáhnout 4% HDP a pokles by měl pokračovat. Rozpočty územních samospráv budou podle předpokladů vykazovat mírné deficity. Do roku 2010 bude pokračovat proces fiskální konsolidace, tak aby deficit veřejných rozpočtů dosáhl v roce 2008 hodnoty maastrichského kriteria, tedy 3% HDP. V následujících letech by měly být udržovány hodnoty deficitů veřejných rozpočtů pod touto hranicí. Nepředpokládá se však, že by byly veřejné rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové. Výrazným dlouhodobým rizikem pro udržitelnost veřejných financí jsou fiskální dopady stárnutí populace. Z uvedených důvodů nelze očekávat významnější nárůst disponibilních zdrojů ze státního rozpočtu ani z rozpočtů krajů a obcí ve prospěch vodního hospodářství. Pravděpodobná je stagnace výdajů z veřejných rozpočtů na vodohospodářské investice a zejména další významnější pokles pro roce 2010 v souvislosti s aplikací článku 9 Rámcové směrnice vodní politiky Evropské unie (znečišťovatel a uživatel platí). Obdobná prognóza se týká i vývoje zdrojů Státního fondu životního prostředí ve prospěch investic na úseku ochrany vod, a to proto, že tyto zdroje jsou vytvářeny zejména z poplatků za vypouštění odpadních vod, které nebudou vykazovat významnější růst. Naopak lze očekávat, že po r. 2010, kdy budou dokončeny rozhodující stavby ČOV v souvislosti s ukončením přechodného období implementace Směrnice o čistění městských odpadních vod, nastane pokles disponibilních zdrojů tohoto fondu. Zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury budou do r. 2015 stabilní s ohledem na zákonem stanovená pravidla jeho tvorby, ale jejich užití ve prospěch vodních cest se bude vyvíjet nerovnoměrně v závislosti na rozhodnutí o realizaci staveb k dalšímu rozvoji labské a vltavské vodní cesty. Klimatické změny Nejdůležitější klimatologickou proměnnou pro odhady dopadů změny klimatu na hydrologický režim jsou srážkové úhrny. Při změně klimatu vyvolané zesílením skleníkového efektu dojde k ovlivnění hydrologického cyklu a nelze vyloučit, že na části území ČR se zmenší vydatnost vodních zdrojů, což by současnou hydrologickou situaci mohlo ještě zhoršit. 226 Teplotní rozdíly se podle jednotlivých scénářů výrazně odlišují. Všechny se shodují na menších výkyvech v jarním a podzimním období. Největší rozdíly jsou předpovídány v lednových a červencových hodnotách (růst průměrné lednové teploty až o 3,8°C). Roční úhrny srážek klesnou jen nepatrně, modely však ukazují na podstatné změny ročního chodu srážek. Z dosavadních studií možné změny klimatu lze vyvodit tyto poznatky o předpokládaném podnebí a agroklimatologických změnách: • Očekává se zvýšení teplot vzduchu a počtu letních a tropických dnů. V důsledku toho lze předpokládat zvýšení pravděpodobnosti výskytu denních úhrnů srážek nad 10 mm a vyšší četnost lokálních bouřek v letním období a tím vyšší četnost lokálních povodňových stavů, včetně zvýšené erozní činnosti. • Bezmrazové období se prodlouží o 20-30 dnů. Počátek vegetačního období se v mnoha oblastech posune na začátek března a konec až do závěru října. Vyšší teploty vzduchu prodlouží vegetační období a ovlivní růst a vývoj rostlin. • Bez výraznějšího zvýšení srážek při předpokládaném nárůstu evapotranspirace bude ve větší míře ohrožena suchem značná část střední a jižní Moravy, střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví, což by se mohlo negativně promítnout na výši výnosů v našich nejproduktivnějších oblastech. Predikuje se tedy výrazné zvýšení suchosti klimatu ČR - vláhový deficit by jen v letním období dosahoval v teplých letech i více než 300 mm, za vegetační období až přes 500 mm. Tento předpoklad významně ovlivní zvyšování potřeb závlah i další rozvoj infrastruktury hlavních závlahových zařízení. • Možná klimatická změna se promítne i do půdních poměrů, více u těch půd, které jsou narušeny předcházejícím způsobem hospodaření. Hlavně jde o poškození fyzikálního stavu podorničí, snížení retenční schopnosti půd a jejich mikrobiální aktivity. Tato změna bude mít negativní vliv na rychlost nástupu povodní a jejich negativních účinků. • MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA V SEKTORECH NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělství Agrární politika – vývoj do r. 2015 Strategie dalšího vývoje zemědělství se v současné době řídí Koncepcí agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013). Zemědělské hospodaření na půdě Procento zornění se v ČR velmi zvolna snižuje (72%) a lze předpokládat, že v r. 2015 se přiblížíme průměru zemí Evropské unie (52%). Koncepcí je zabránit opouštění zemědělské půdy a cestou konzervace dočasně nadbytečné zemědělské půdy umožnit její budoucí zemědělské využití. Lze očekávat i zalesňování dlouhodobě nevyužívané zemědělské půdy nejhorší kvality. Významným trendem agrární politiky bude zachování zemědělské kulturní krajiny, soustavné zvyšování biologické rozmanitosti, hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova (zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny a vesnice) nepotravinářského užití zemědělské produkce, zejména jako a rozšiřování obnovitelných zdrojů energie (produkce řepky pro výrobu bionafty). V souladu s referenčními dokumenty BAT (nejlepších dostupných technik) bude sledováno snížení negativních dopadů intenzivní živočišné výroby na životní prostředí a tedy i stav povrchových a podzemních vod (zejména emise amoniaku do ovzduší, dusíku a fosforu do půdy a vody a dále i doprovodné vlivy jako prašnost, spotřeba energie a vody). Ve smyslu 227 zásad integrované prevence (IPPC) bude nutné se ve výhledu, při snaze o snižování emisí, nezaměřovat pouze na jeden krok výrobního postupu, např. na skladování kejdy, ale zajistit odpovídající opatření ke snížení emisí ve všech článcích produkčního řetězce od přípravy krmiva až po aplikaci kejdy a hnojiv na půdu. Postupné prosazování zákona o integrované prevenci (IPPC) není stanovit striktní limity, ale zajistit zvýšení odpovědnosti zemědělců a posílit jejich vztah k ochraně životního prostředí. K dodržování záměrů tohoto zákona budou sloužit kontrolní mechanismy, ke kterým je pověřena Česká inspekce životního prostředí. Jedním z klíčových přínosů referenčních dokumentů BAT je konstatování, že za použití nejlepší dostupné techniky bude třeba považovat i dodržování zásad správné zemědělské praxe. Tyto zásady budou sloužit jako orientační vodítko při posuzování podniků ucházejících se o zapojení do podpůrných programů EU a MZe. Zásady správné zemědělské praxe budou navíc závazné pro podniky nacházející se v tzv. zranitelných oblastech podle vodního zákona a nitrátové směrnice Dalším trendem bude zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty (především v záplavových územích a v nivách vodních toků (a to urychlením pozemkových úprav a revitalizací zemědělských vodních toků se zohledněním přírodě blízkých způsobů retence vod, podporou odbahňování rybníků při zachování jejich mimoprodukčních funkcí atd.). Koncepce agrární politiky zásadně nevymezuje kvantitativní cíle (např. produkční rozměr zemědělství ČR), nýbrž jen podmínky podnikání v zemědělství. Legislativní nástroje a vedle toho i podpůrné programy Evropské unie a MZe (SAPARD, strukturální fondy) by měly v uvažovaném výhledu zabezpečit uvedené vytčené cíle a trendy. Lesní hospodářství V souladu s národním lesnickým programem bude v dalším výhledu sledováno zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů a rozvoje všech funkcí podmíněných existencí lesa. K tomu se předpokládá: - udržení současné výměry lesa - podpora arondace lesních pozemků včetně uplatňování pozemkových úprav - rozšiřování výměry lesů zalesňováním nelesních půd, zejména neobdělávaných, ladem ležících zemědělských půd nejhorší kvality, zejména v horních částech oblastí povodí - dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat negativní dopady znečištění, zejména zvyšovat podíl biologicky odstranitelných mazadel a vhodných prostředků na ošetření lesa - snižovat vliv kyselých depozic na kvalitu lesních půd a na lesní porosty pomocí biologických meliorací a dalšími intervenčními zásahy - upravovat početní stavy zvěře, jejich věkovou strukturu na úroveň umožňující úspěšnou obnovu a další rozvoj lesních porostů - uplatňovat postupy zlepšování lesa založené na poznání podstaty a vlastnosti lesních ekosystémů a na účelném přiblížení hospodaření přirozeným přírodním procesům - dosáhnout zvýšení stability lesů s ohledem na předpokládané antropogenní změny přírodních podmínek včetně předpokládaných klimatických změn zvýšením biologické rozmanitosti lesních ekosystémů - ve vyšších polohách, cca nad 500 m.n.m., zejména s ohledem na očekávané extrémní klimatické podmínky (suché a teplé počasí), zabraňovat kalamitním situacím přemnožování kůrovců. Prosazení těchto trendů do r. 2015 se ve výhledu pozitivně projeví ve zlepšení kvality lesních porostů a jejich odolnosti a při současném rozšiřování zalesněné plochy lze očekávat zvýšení 228 retenční schopnosti lesa. Současně se předpokládá i postupné snižování plošného znečištění ze zalesněného území. Rybí hospodářství a rybníkářství Na úseku rybího hospodářství lze očekávat jednak postprivatizační stabilizaci oboru rybníkářství i produkce ryb. S ohledem na prognózu vývoje poptávky po rybách však lze očekávat i určitou stagnaci dalšího vývoje do r. 2015. Na tuto skutečnost nebude mít významný vliv ani postupné zlepšování stavu rybníků (v důsledku finanční podpory obnovy a odbahnění rybníků ze státního rozpočtu, ale zejména strukturálních fondů – operační program infrastruktura) a dosažení tak zvýšeného produkčního prostoru. Změny se proto nepředpokládají ani u celkových odběrů ani ve znečištění vodních toků. Ekonomika v zemědělství (počet pracovníků a podíl na tvorbě HDP) Trendem do r. 2015 bude snižování počtu pracovníků v zemědělství (na 3,5 - 4% do r. 2007), což se odrazí v nárůstu produktivity práce. Dynamika poklesu počtu pracovníků se však bude zpomalovat. Podobný trend je možné očekávat i při sledování podílu zemědělství na tvorbě HDP, který bude kopírovat vývoj v členských státech EU. Lze tedy přepokládat pokles podílu zemědělství na tvorbě HDP na úroveň 2,5 až 3% s tím, že dynamika tohoto poklesu se bude s rostoucím horizontem predikce snižovat. Nepředpokládá se signifikantní nárůst zemědělské produkce. Průmysl Strategie Průmyslové politiky je formulována v dlouhodobém časovém horizontu do roku 2010. Hlavním cílem bude potvrzení růstových tendencí dosahovaných v současném období a zachování tempa růstu produktivity práce resp. růstu přidané hodnoty. Nezbytné cílové tempo růstu přidané hodnoty vytvářené zpracovatelským průmyslem lze kvantifikovat v rozmezí 5 až 7% ve stálých cenách a průměrný růst produktivity práce na úrovni o 3 až 4 procentní body vyšší než vykazuje EU, tj. okolo 7 až 8%. Strategickým cílem je vytvořit do roku 2015 takový průmyslový potenciál, který bude plně srovnatelný s průměrem dosahovaným v tomto časovém období v EU a to jak svým podílem na tvorbě hrubého domácího produktu, tak i v kvalitě a efektivnosti produkce a v produktivitě práce. Ve vztahu k současné hospodářské úrovni EU to znamená, že ČR okolo roku 2010 pravděpodobně překoná hranici 75% průměru EU v ukazateli HDP na obyvatele a přestane být jako celek méně rozvinutým regionem EU, podporovaným ze Strukturálních fondů. Pro ukazatel produktivity práce to znamená dosáhnout výrazného snížení současného rozdílu mezi ČR a EU, který nyní činí více než 50%. Energetika Základním strategickým dokumentem je Státní energetická koncepce ČR. Základními prioritami koncepce jsou: • nezávislost (na cizích zdrojích, na zdrojích energie z rizikových oblastí, na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů) • bezpečnost (bezpečnost zdrojů energie vč. jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie, racionální decentralizace energetických systémů) • udržitelný rozvoj (ochrana životního prostředí, ekonomický a sociální rozvoj). Z toho jsou odvozeny tyto základní cíle – maximalizace energetické efektivnosti, zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů, zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí, dokončení transformace a liberalizace energetického 229 hospodářství. Dle schváleného scénáře „Zelený – U“ by v následujících letech měl být zajištěn ekonomický a sociální rozvoj ČR při velmi malém růstu potřeby zdrojů energie. K tomuto růstu by mělo dojít v důsledku růstu zhodnocení energie při plnění kritérií udržitelného rozvoje. Z výstupu „Zeleného scénáře - U“ mj. plyne, že vize, cíle a indikativní ukazatele jsou splněny, a to takto: • průměrné roční tempo poklesu energetické náročnosti tvorby HDP bude v prvém období do roku 2005 2,77%, v celém prognostickém období 3,22% • pokles elektroenergetické náročnosti, v prvním období 2,42%, po celé období do roku 2030 2,35% • dovozní energetická náročnost bude v roce 2005 41,2%, v roce 2010 42,3% a v roce 2030 57,8% Energetické hospodářství ČR nemá v současné době problémy s dodržením objemově stanovených emisních stropů SO2 a NOx do roku 2010. Problémem zůstává emisní strop VOC a měrné emise CO2 a NOx, (na obyvatele, resp. na HDP), které mají stále vyšší úroveň ve srovnání se zeměmi EU. Struktura výroby elektřiny [TWh] - korigovaný zelený scénář 100 90 80 [TWh] 70 60 50 40 30 20 10 0 2000 Hnědé uhlí Černé uhlí 2005 Ostatní tuhá paliva 2010 2015 Plynná paliva 2020 Kapalná paliva 2025 Jaderné palivo 2030 Obnovitelné zdroje Doprava a vodní doprava Hlavními úkoly dopravní politiky jsou zajištění udržitelné dopravy zaměřené na její uživatele s jejich účastí na vzniklých nákladech bez omezování mobility osob a zboží, ovlivnění dělby přepravní práce ve prospěch méně škodlivých oborů a zajištění nezbytné správy, údržby, obnovy a výstavby dopravní infrastruktury. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) Vodní doprava – vývoj do r. 2015 Vodní doprava z hlediska uskutečňovaných výkonů nákladní dopravy v ČR hraje zanedbatelnou roli v porovnání se silniční nebo železniční dopravou. Jedinou souvislou vodní cestou v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu je v současné době Labsko-vltavská vodní cesta o celkové délce 303 km. Všechny ostatní úseky splavných toků jsou izolované, nesouvislé, využívané jako lokální vodní cesty především pro rekreační dopravu. Kromě těchto vodních cest existují úseky s občasnou plavbou pouze menšími plavidly s omezeným ponorem. 230 Silné stránky vodní dopravy v ČR - napojení na přístav Hamburk a Rotterdam, druh dopravy s malým zatížením životního prostředí, napojení na síť západoevropských vodních cest a dostatečná síť přístavů. Slabé stránky vodní dopravy v ČR - nízký objem poptávky, nedostatečné využití splavných toků pro nákladní dopravu, nedostatečná plavební hloubka na dolním Labi v úseku Ústí nad Labem - státní hranice ČR/SRN v období snížených průtoků, po rozdělení federace ztratila ČR přístup na řeku Dunaj. Strategické plány v oblasti vodní dopravy Materiál Ministerstva dopravy a spojů „Harmonogram a finanční zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010“ stanovil priority plynoucí ze schválené dopravní politiky v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury vnitrozemských vodních cest do roku 2010: • na stávající labsko-vltavské cestě zlepšení plavebních podmínek na úseku Ústí n.L. – státní hranice ČR/SRN a na ostatních úsecích pak rekonstrukce, modernizace a břehové úpravy zaměřeny na zlepšování parametrů labsko-vltavské vodní cesty • splavnění Labe do Pardubic propojením již splavných úseků mezi Chvaleticemi a Přeloučí a výstavba přístavu Pardubice. Nejvýraznějším připravovaným projektem je soubor akcí na zlepšení plavebních podmínek na Labi. Do r. 2015 se dále předpokládá, že by mohly být zahájeny přípravné práce na splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Plánovaná realizace napojení ČR na Dunaj splavněním vodního toku Moravy a napojení ostravského regionu na splavnou Odru i vybudování vodní cesty Labe-Odra-Dunaj není reálná do r. 2015. Turistický ruch a rekreace u vody Základní premisou je, že v dlouhodobém výhledu bude pokračovat trvale udržitelný rozvoj příjezdového cestovního ruchu ČR v souladu se státní politikou cestovního ruchu (podrobněji viz MZe-Základní scénář) založený na postupném zvyšování návštěvnosti turistů. Zlepšení kvality životního prostředí a tedy i vodních toků a vodních ploch bude v dlouhodobém horizontu významně ovlivňovat cestovní ruch. Nárůst počtu zahraničních návštěvníků v dlouhodobém horizontu (2008 – 2015) není předmětem predikce žádného z dosud schválených rozvojových dokumentů sektoru cestovního ruchu. Tento nárůst však nebude významně ovlivňovat spotřebu pitné vody ani množství vypouštěných odpadních vod, tzn. že rozvoj cestovního ruchu bude pokryt v rámci predikce spotřeby vody a vypouštění odpadních vod sektorem vodohospodářských služeb. VODNÍ POLITIKA A INVESTICE Výchozím dokumentem je Koncepce vodohospodářské politiky na období po vstupu České republiky do Evropské unie do roku 2010, kterou zpracovalo Ministerstvo zemědělství a dále Státní politika životního prostředí zpracovaná Ministerstvem životního prostředí. Pro další rozvoj vodohospodářského sektoru byly pro období po vstupu ČR do EU stanoveny tyto strategické cíle: • Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských společenství, zejména zdokonalením institutů a nástrojů k zabezpečení efektivního a trvalého využívání vodních zdrojů k uspokojování potřeb uživatelů vody, se současnou ochranou a omezením nepříznivých dopadů na stav 231 vodních ekosystémů. Podstatná část činností bude orientována na implementaci směrnic Evropských společenství a potřebné požadavky musí být v daných termínech naplněny. S tím souvisí značný objem finančních prostředků, který bude nutno investovat. Významným prostředkem k zajištění požadovaných cílů bude plánování v oblasti vod. • Zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí. K tomu se předpokládá realizovat zejména následující koncepční záměry: − zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod a jejího kvalitního provozování v souladu s požadavky právních předpisů Evropských společenství, − zdokonalit systém zabezpečení vodohospodářských služeb obyvatelstvu za mimořádných okolností (následkem přírodních katastrof nebo krizových situací). Při tom se předpokládá: − zvýšení podílu obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu na 91% do konce roku 2010, a 92% do konce r. 2015, − zajištění výstavby chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů) a zlepšení technologií čištění odpadních vod ke splnění požadavků směrnice 91/271/EHS do konce roku 2010, − výstavba kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje kanalizace s vymezením priorit realizace akcí k ochraně vodních zdrojů, životního prostředí a potřebám sídel pod 2000 ekvivalentních obyvatel v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období 2005 – 2008, − podpora výstavby kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, které dosud sběrný kanalizační systém nemají, − zvýšení podílu obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu na 83 až 84% do konce r. 2015, − zkvalitnění technologie úpravy vody a systémy přepravy pitné vody pro zásobování obyvatelstva v souladu s požadavky směrnice 98/83/ES a realizovat plány zlepšování jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody podle požadavků směrnice 75/440/EHS. Realizace bude zajištěna vymezením priorit realizace akcí ke zlepšení jakosti pitné vody v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období 2005 – 2008. • − − − − − Prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací – povodní a sucha realizací technických a biotechnických opatření, a činností k pozitivnímu ovlivňování udržení vody v krajině zvýšením retenční schopnosti, zpomalením odtoku vody ze srážek, vyrovnáním odtokových extrémů, snížením erozního účinku povrchově odtékající vody, ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů. 232 Přitom se předpokládá pokračování realizace Programu prevence před povodněmi s 5 podprogramy: − výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází, − zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků, − stanovování záplavových území, − studie odtokových poměrů, − vymezení rozsahu záplavových území ohrožených zvláštními povodněmi vzniklými poruchou vzdouvací konstrukce nebo zařízení vodních děl zařazených do I. až III. kategorie z hlediska technicko bezpečnostního dohledu. Budou připravována strukturální opatření na ochranu před povodněmi, která vyžadují dlouhou dobu a vysoké náklady na přípravu, a která se budou realizovat až po roce 2010. Převážně se bude jednat o přípravu víceúčelových nádrží nebo poldrů a dále přípravu staveb ochranných protipovodňových hrází, a to v souladu se schválenými Programy opatření v plánech oblastí povodí. Do schválení plánů oblastí povodí v roce 2009 bude zejména potřeba: – Dokončit odstraňování povodňových škod z roku 2002 na vodních tocích a souvisejících vodních dílech, a to do roku 2007. – Zabezpečit kofinancování staveb protipovodňové ochrany z různých zdrojů s ohledem na finanční náročnost jejich realizace. – Prosazovat, aby se rozhodování o rozsahu a způsobu ochrany před povodněmi účastnil ohrožený subjekt, tj. kraj, obec, soukromá osoba, z čehož vyplývá, že tyto subjekty by se měly podílet na zabezpečení realizace těchto opatření. – Dosáhnout vymezení záplavových území u všech významných vodních toků a některých drobných vodních toků (s častým výskytem povodňových situací) a území ohrožených zvláštními povodněmi, u všech vodních děl I. až III. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu. – V rámci aktualizace povodňových plánů přehodnotit kanalizační systémy v městech, jejichž katastr zasahuje do záplavového území vodních toků a případně realizovat protipovodňová opatření na kanalizaci. Prevence negativních důsledků suchých období bude prováděna zejména komplexními pozemkovými úpravami, zvyšováním diverzity krajiny, protierozními opatřeními, řešením vodního režimu krajiny, respektováním potřeby nutných objemů vody v nádržích pro účely zásobování vodou a případného nadlepšování průtoků apod. Kvantifikace finančních zdrojů ve vodním hospodářství – vývoj do r. 2015 Trendem bude, aby náklady na vodohospodářské služby v povodí v zájmu užívání a rozvoje vodních zdrojů i jejich ochrany byly v převážné míře financovány těmi, komu budou sloužit. Financování nákladů na vodohospodářská opatření ve veřejném zájmu bude zajišťováno spoluúčastí vlastníků příslušných staveb a zařízení, orgánů samosprávy, státního rozpočtu, příp. jiných mimorozpočtových zdrojů v působnosti státu a za případné podpory pojišťovacích institucí. Finanční zdroje pro vodní hospodářství se generují jako: – příjmy správců vodních toků za platby za odběry povrchových vod a za další podnikatelské aktivity k úhradě nákladů na správu 233 – – – – – – – vodních toků a správu povodí – 2,5 mld. Kč/rok (příjmy se budou zvyšovat úměrně se zvyšováním ceny za služby správců vodních toků a správců povodí ve smyslu §101 vodního zákona), prostředky ze státního rozpočtu – 1,5 mld. Kč/rok (r. 2004); další vývoj viz kapitola „Veřejné rozpočty“ (str. 5), státní finanční aktiva podle zákona č. 254/2001 Sb., a zákona č. 274/2001 Sb., v letech 2003 – 2006 – 4,5 mld. Kč, úvěry od Evropské investiční banky: půjčka na budování vodohospodářské infrastruktury k naplnění požadavků předpisů ES v oblasti čištění městských odpadních vod a zásobování vodou – 100 mil. EUR (3,2 mld. Kč) k čerpání v letech 2003 – 2006, půjčka pro realizaci preventivních opatření před povodněmi ve výši 60 mil. EUR (1,8 mld. Kč) na období 2002 – 2005, půjčka pro obnovu po povodních v srpnu 2002 – pro oblast vodního hospodářství - 6 mld. Kč, prostředky Fondu soudržnosti – investice do sektoru životního prostředí budou přednostně orientovány na oblast čištění městských odpadních vod, odkanalizování a zásobování pitnou vodou, – Výše prostředků v EUR, které budou poskytnuty ČR v rámci Fondu soudržnosti Celkem 2004 2005 2006 472 678 821 159 651 385 133 901 072 179 126 365 – prostředky Strukturálních fondů ze zdrojů ERDF – očekávaný příděl v letech 2004 – 2006 pro prioritu 3: v tis. EUR priorita 3 celkem opatření 3.1 opatření 3.2 opatření 3.3 opatření 3.4 2004 ERDF národní zdroje 2005 ERDF národní zdroje 2006 ERDF národní zdroje ERDF národní zdroje 33118 11978 47436 17156 61539 22256 142093 51390 3154 14120 7197 8648 788 5222 3084 2883 4517 20224 10308 12387 1129 7480 4418 4129 5860 26236 13373 16070 1464 9704 5731 5357 13531 60580 30878 37105 3381 22406 13233 12369 Pozn.: ERDF … Evropský fond regionálního rozvoje priorita č. 3: Zlepšování environmentální infrastruktury, tj. zejména opatření 3.1 – obnova environmántálních funkcí území (prevence a snížení následků povodní, zvýšení retenční schopnosti krajiny a zvýšení biodiversity vodních toků) a opatření 3.2 – zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství (kanalizace a čistírny odpadních vod, kalové hospodářství, vodovody) – z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF) podle Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v úrovni 0,8 mld. Kč na odstraňování povodňových škod v zemědělství a k rozvoji vodohospodářské infrastruktury na venkově, 234 – – Poplatky za odebrané množství podzemní vody – vodní zákon jednoznačně určuje výši i rozdělení příjmů poplatků za skutečně odebrané množství podzemní vody. Vybrané poplatky za skutečně odebrané množství podzemní vody jsou z 50% příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr realizuje (tento příjem lze použít jen na zákonem vymezené účely na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury a na tvorbu rezervy do výše 10 mil. Kč na pokrytí nákladů na likvidaci havárií na povrchových a podzemních vodách,kde se nezjistí původce) a z 50% jsou příjmem SFŽP ČR. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování do SFŽP ČR. Strategie financování vodního hospodářství – vývoj do r. 2015 – zabezpečit zvýšení subvencí ze státního rozpočtu až na úrovni 2 - 2,5 mld Kč ročně (zejména v letech 2007 až 2010); prioritně zabezpečit úkoly vyplývající z přechodného období do roku 2010 pro splnění požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod, preventivních opatření v ochraně před povodněmi a zajištění zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou a dále též ke kofinancování opatření podporovaných z fondů EU, − do nabytí účinnosti plánů oblastí povodí a příslušných programů opatření nadále využívat nástroje programového financování ze zdrojů státního rozpočtu, zejména pro kofinancování opatření ve veřejném zájmu podle §102 vodního zákona a finanční podporu rozvoje oboru vodovodů a kanalizací; vedle toho využívat disponibilní zdroje Státního fondu životního prostředí ve prospěch investic na úseku ochrany vod (zejména výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod), – pro krátkodobý horizont do konce roku 2006 zapojit v maximální možné míře Státní finanční aktiva (podle zákona č. 254/2001 Sb., a zákona č. 274/2001 Sb.) k vyrovnání naakumulovaného deficitu a vyrovnání katastrofálních škod po povodních, – usilovat o zajištění dalších zdrojů pro kofinancování navržených opatření úvěry od mezinárodních finančních institucí, Poznámka: S ohledem na uvedené problémy fiskální politiky a vývoje veřejných rozpočtů bude prosazení těchto úvěrů obtížné a málo pravděpodobné. – postupně se orientovat na možnost maximálního využití fondů Evropské unie (Fond soudržnosti a strukturální fondy – zejména Operační program infrastruktura), přistoupit k integraci finančních zdrojů odpovědných resortů do jednotné finanční koncepce ve prospěch vodního hospodářství k pokrytí reálných finančních nároků (zejména se jedná o zdroje státního rozpočtu kapitoly MZe a zdroje SFŽP), – vytvořit koncepci zvýšeného zapojení vlastníků vodohospodářské infrastruktury (popř. provozovatelů a uživatelů) do jejího financování a rozvoje při zohlednění dopadů na odvozené ceny především vodného a stočného, 235 – podporovat směry investování z vlastních zdrojů u správců vodních toků, vedoucích zejména k řádné péči o majetek např. o vodní díla a hlavní odvodňovací zařízení, ke kterému mají správci toků právo hospodařit, případně vedoucích ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti vodních děl, a to zvláště v případech, kdy jde zároveň o naplňování rozhodnutí vodoprávních úřadů (např. rekonstrukce vodních děl z hlediska technicko bezpečnostního dohledu, obnovu upravených vodních toků), – po schválení plánů oblastí povodí zahájit realizaci prioritních investičních opatření založených v programech opatření, v souladu s časovými plány realizace – realizovat revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny, též s ohledem na protipovodňovou prevenci. Koncepce VH politiky MZe předpokládá následující výši výdajů na realizaci vybrané části vodohospodářské politiky v letech 2004 - 2010 s uvážením jak dostupnosti finančních zdrojů, tak možností jejich racionálního využití: opatření období reálná potřeba (mil. Kč) Výstavba a technická obnova vodovodů 2004 - 2006 5 312 a úpraven vod 2007 - 2010 9 687 2004 - 2010 15 000 Výstavba a technická obnova kanalizací a 2004 - 2006 19 555 čistíren odpadních vod 2007 – 2010 40 445 2004 – 2010 60 000 Státní pomoc při obnově území 2004 - 2006 1 540 postiženého mimořádnou událostí 2007 – 2010 poskytovaná MZe 2004 – 2010 1 540 Obnova po povodních – státní VH 2004 - 2006 3 489 majetek 2007 – 2010 2004 – 2010 3 489 Prevence před povodněmi 2004 - 2006 3 380 2007 – 2010 4 660 2004 – 2010 8 540 Obnova, odbahnění a rekonstrukce 2004 - 2006 2 177 rybníků a VN 2007 – 2010 2 953 2004 – 2010 5 130 Správa povodí 2004 - 2006 7 860 2007 – 2010 10 740 2004 – 2010 18 600 Dotace ZVHS (údržba DVT a HMZ) 2004 - 2006 640 2007 – 2010 860 2004 – 2010 1 500 Podpora výzkumu a vývoje 2004 – 2006 35 2007 – 2010 65 2004 - 2010 100 Odstranění škod způsobených povodní 2004 - 2006 135 1997 2007 – 2010 0 236 2004 - 2010 2004 - 2006 2007 – 2010 2004 - 2010 2004 - 2006 2007 – 2010 2004 - 2010 2004 - 2006 2007 – 2010 2004 - 2010 2004 - 2010 Pořízení, obnova a opravy staveb k VH melioracím OP Zemědělství – obnova zemědělského produkčního potenciálu a prevence před povodněmi OP Zemědělství – obnova a rek. Rybníků a zemědělských VN a pořízení a obnova staveb k VH melioracím pozemků Celkem 135 180 577 757 749 1 049 1 798 651 912 1 563 118 152 Je zřejmé, že největší potřeba finančních prostředků je soustředěna do oblasti vodovodů a kanalizací (souhrnně 76,5 mld. Kč), pak následuje správa povodí (18,6 mld. Kč), obnova po povodních a protipovodňová prevence (12,1 mld. Kč) a obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží (5,1 mld. Kč). Přitom největší objem investic bude soustředěn na plnění Směrnice 91/271/EHS. Předpokládaný vývoj financování implementace této směrnice, je uveden v následující tabulce (mld. Kč): Státní rozpočet SFŽP Zahraniční zdroje Podpory celkem Vlastní zdroje 2004 0,991 1,980 4,490 7,461 2,240 2005 1,182 1,960 4,994 8,136 1,266 2006 1,181 2,000 6,344 9,525 1,686 2007 - 2010 3,333 6,500 8,900 18,733 20,040 2004 - 2010 5,381 10,526 24,117 40,024 24,549 Celkem na 9,701 9,402 11,211 38,773 64,573 implementaci Pozn.: uvedená čísla jsou výtahem z tabulky uvedené v příloze č. 1 Koncepce VH politiky bez korekcí. Sektor kanalizací pro veřejnou potřebu Předpokládaná investiční náročnost potřebných investičních opatření vyjadřuje následující přehled (údaje převzaty ze zjišťování provedeného v r. 2002 a nezahrnují investiční náklady na ÚČOV Praha, kde lze předpokládat náklady ve výši 13 – 15 mld. Kč): IN na kanalizace < 2 tis. EO 6,6 mld. Kč 2-10 tis. EO 14,4 mld. Kč >10 tis. EO 17,4 mld. Kč celkem 38,4 mld. Kč IN na ČOV < 2 tis. EO 2,9 mld. Kč 2-10 tis. EO 3,5 mld. Kč >10 tis. EO 17,6 mld. Kč celkem 24,0 mld. Kč 237 Celkové investiční náklady - 52,4 mld. Kč Sektor vodovodů pro veřejnou potřebu Investiční projekty se budou nadále prioritně zaměřovat na zlepšení technologických procesů a materiálů k zajištění kvality pitné vody, na rozšiřování vodovodní sítě nebo výstavbu nových vodovodů a stále více na rekonstrukce vodovodních sítí. V souvislosti s riziky přírodních katastrof (např. povodně, čistotářské havárie vodních zdrojů) nebo ohrožení z teroristických akcí měla by se sledovat strategie zásobování větších sídel z více vzájemně propojených vodních zdrojů. Předpokládaná investiční náročnost potřebných investičních opatření v sektoru vodovodů vyjadřuje následující soupis (údaje převzaty ze zjišťování provedeného v r. 2002): IN na zlepšení technologických procesů a materiálů k zajištění kvality pitné vody 8,5 mld. Kč IN na rozšiřování sítě a výstavbu nových veřejných vodovodů 12,5 mld. Kč Celkové investiční náklady – 21,0 mld. Kč Poznámka: Z analýzy současných výdajů na investice v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou spotřebu lze vyvodit následující užití jednotlivých zdrojů financování, v rozdělení na přímé dotace (D) a půjčky (P): Veřejné rozpočty (státní rozpočet, půjčka EIB státu, FNM, SFŽP) - D – 1,2 mld. Kč P – 1,3 mld.Kč Zdroje EU - D – 2,5 mld. Kč Vlastní zdroje investorů vč. půjček od finančních institucí - 6,0 mld. Kč*) *) podloženo průzkumem SOVAK z června 2003 Současné relativně vysoké přímé dotace a půjčky jsou umožněny mimořádnými finančními zdroji, které má stát k dispozici, a které získal převodem z Fondu národního majetku ve výši 2 mld Kč a z půjčky Evropské investiční banky státu ve výši 100 mil. EUR na kofinancování projektů infrastruktury vodovodů a kanalizací. Tyto mimořádné finanční zdroje však budou v letech 2004 až 2005 vyčerpány, a poté lze předpokládat pokles výdajů z veřejných rozpočtů (kromě zdrojů Státního fondu životního prostředí, kde lze očekávat jen postupný mírný pokles úměrný snižování příjmů tohoto fondu v důsledku snižování poplatků za vypouštění odpadních vod). I z koncepce VH politiky MZe vyplývá, že od roku 2005 se přímé dotační zdroje státu budou podílet na financování potřebných investic do infrastruktury sektoru vodovodů a kanalizací jen cca 1,0 mld Kč za rok, tj. jen cca 8% celkových předpokládaných výdajů na investice a rozhodující počet vodohospodářských projektů bude tedy financován z vlastních zdrojů (pokud se nebude jednat o případy, kdy bude poskytnuta podpora z fondů EU). Redukce znečištění ze zemědělství Příslušné programy budou do roku 2007 soustředěny na plnění implementace směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. K tomu je zpracována strategie financování, která byla projednána vládou ČR. Z hlediska finanční náročnosti je rozhodující součástí implementace nitrátové směrnice ve zranitelných oblastech zajištění dostatečných skladovacích kapacit pro statková hnojiva a souvisejících zařízení (úpravy ve stájích – močůvkové jímky, hnojné koncovky, stájová 238 kanalizace) tak, aby tato nebylo nutné vyvážet na půdu v období, kdy je riziko úniků dusičnanů největší, a aby nedocházelo k jejich úniku vlivem neodpovídajícího stavu těchto zařízení. Celkový odhad investičních nákladů za hodnocené období 2002 – 2007 na zajištění dostatečných skladovacích kapacit pro statková hnojiva a související zařízení (úpravy ve stájích – močůvkové jímky, hnojné koncovky, stájová kanalizace) činí 5,349 mld. Kč. V letech 2002 a 2003 byly realizovány investice o nákladech 744 mil. Kč, takže do konce roku 2007 bude nutné zajistit investice za 4,605 mld. Kč. Předpokládá se následující rozdělení investic do jednotlivých let trvání současného akčního programu: 2002-2003 2004 2005 2006 2007 Zdroje SAPARD (celkem) Z toho: Soukromé zdroje (50%) Veřejné zdroje 0,744 0,744 0,372 0,372 ČR (12,5%) 0,093 0,093 EU (37,5%) 0,279 0,279 OP (celkem) Z toho: Soukromé zdroje (45%) Veřejné zdroje 0,168 0,826 1,237 2,374 4,605 0,076 0,372 0,557 1,068 2,072 ČR (20%) 0,034 0,165 0,247 0,475 0,921 EU (35%) 0,059 0,289 0,433 0,831 1,612 Celkem 0,744 0,168 0,826 1,237 2,374 5,349 Z toho: Soukromé zdroje 0,372 0,076 0,372 0,557 1,068 2,444 ČR 0,093 0,034 0,165 0,247 0,475 1,014 EU 0,279 0,059 0,289 0,433 0,831 1,891 Veřejné zdroje 5,349 Celkem s inflací 0,744 0,173 0,876 1,351 2,671 5,817 Redukce znečištění z průmyslu Příslušné programy budou soustředěny jednak na zabezpečování jakosti vypouštěných odpadních vod požadované nařízením vlády 61/2002 Sb., ale budou plnit i opatření vyplývající z Programu na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, který je vytyčen do roku 2009. Odhad investic na redukci znečištění z průmyslu se nepodařilo provést pro nedostatek podkladů. Oblast vodních ekosystémů a mokřadů Státní politika ochrany životního prostředí formuluje cíle, které se zaměřují na omezení poškozování vodních ekosystémů, zvýšení přirozené retenční schopnosti krajiny a omezení eutrofizace. Pokud se týká investic v oblasti obnovy mokřadů a revitalizace vodních toků, budou řešeny v rámci Programu revitalizace říčních systémů s tím, že finanční podporu lze získat rovněž ze strukturálních fondů Operačního programu infrastruktura, opatření 3.1: Obnova environmentálních funkcí území. Toto opatření se dělí na následující dílčí opatření: 239 A- Revitalizace vodních toků, úpravy k obnově funkce pramenných oblastí a mokřadů, budování a obnova retenčních nádrží a suchých poldrů B - Odstraňování migračních bariér na tocích pro volně žijící živočichy Na akce realizované v rámci podprogramů revitalizace přirozené funkce vodních toků, zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (dotační tituly a, b Programu) bude v budoucnu vynaloženo cca 45% celkových výdajů Programu. Celkovou výši finančních prostředků ze státního rozpočtu pro potřeby programu revitalizace říčních systémů do roku 2006 uvádí dokumentace programu takto : 2004: 486 mil. Kč 2005: 400 mil. Kč 2006: 400 mil. Kč Pro roky 2007 – 2015 lze uvažovat s minimální výší finančních prostředků na PRŘS cca 400 mil. Kč ročně (zdroj: odbor ekologie krajiny a lesa MŽP). Při uvažovaném podílu podpory 90% pak budou celkové investice zajišťované v rámci PRŘS cca 450 mil. Kč ročně z toho 45% na revitalizaci vodních toků a obnovu mokřin činí cca 200 mil. Kč ročně. Pokud budeme uvažovat dosavadní podíl rámcové rozdělení nákladů mezi revitalizací vodních toků a obnovou mokřadů, pak investice na ochranu přírody-obnovu mokřin budou 70 mil. Kč ročně a na revitalizaci vodních toků 130 mil. Kč ročně. K oblasti vodních ekosystémů a mokřadů lze přiřadit i národní program Státního fondu životního prostředí „Péče o přírodní prostředí“, který se člení na následující dílčí programy: - Zakládání prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) - Péče o zamokřená území a vodní plochy - Program péče o půdu. Realizaci zejména protierozních opatření v krajině a realizaci ÚSES bude řešit i program „Péče o krajinu“ v působnosti Ministerstva životního prostředí,kde se i do budoucna předpokládá roční objem prostředků cca 150 mil. Kč. Zejména v souvislosti s potřebou kofinancování projektů, které budou podporovány v rámci Operačního programu infrastruktura, bude třeba v dalším výhledu koordinovat využití všech uvedených dotačních titulů. Přitom bude nutné využívat všech koncepčních a systémových podkladů, zejména územních plánů, pozemkových úprav, plánů ÚSES, studií odtokových poměrů, revitalizačních studií MŽP a v neposlední řadě výstupu plánů oblastí povodí. Změny v cenové politice ve vodním hospodářství Cenová politika v sektoru vodovodů a kanalizací V souvislosti s financováním investičního rozvoje, s ohledem na současnou cenovou úroveň vodného a stočného, přijala vláda koncepci, dle které bude třeba ještě orientačně do roku 2010 subvencovat investiční rozvoj. Koncepcí bylo postupně snižovat přímé dotace státního rozpočtu a více uplatňovat návratné finanční výpomoci. Součet přímých dotací a půjček státního rozpočtu by měl mít neustále klesající trend. Přitom, přes absolutní snižování státních finančních podpor, bude vláda ČR sledovat, aby nebylo zpomaleno tempo dosahování vytčených cílů investičního rozvoje. Principy cenové politiky, resp. regulaci vodného a stočného dnes stanoví § 20 zákona o VaK, resp. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 240 Ohledně aproximace práva Evropské unie je této oblasti relevantní článek 9 Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustanovující rámec pro činnost ES v oblasti vodní politiky (dále „Rámcová směrnice“). Členské státy by měly vzít v úvahu princip návratnosti nákladů za vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje. Vodohospodářskými službami jsou přitom veškeré činnosti, jako odběr, vzdouvání, jímání, úprava a rozvod povrchových nebo podzemních vod a dále odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod. Cenová politika podle čl. 9 Rámcové směrnice má do r. 2010 vytvořit uživatelům podněty k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení environmentálních cílů Rámcové směrnice. Členské státy dále mají do r. 2010 zajistit adekvátní výnosy za užívání vody k úhradě nákladů za vodohospodářské služby. Přitom mohou členské státy přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti. Důsledkem aproximace této části Rámcové směrnice by mělo být přijetí principu, že do roku 2010 veškeré náklady na provoz, obnovu a investice vodovodů a kanalizací by měly být kryty cenou vodohospodářské služby, pokud na základě ekonomické analýzy nebude přihlédnuto k „sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady“. Členské státy musí v plánech povodí, v České republice to znamená do konce roku 2009, podat orgánům Evropské unie informaci o plánových krocích k implementaci tohoto principu. Ekonomickou analýzou ve smyslu přílohy č. III k článku 9 Rámcové směrnice bude třeba při zpracování plánů oblastí povodí vyhodnotit a odůvodnit sociální, environmentální a ekonomické důsledky úhrady nákladů za vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů. Tyto ekonomické analýzy (v České republice v období let 2005 až 2009) odůvodní podíl státu či obcí, případně krajů na částečném krytí úhrady nákladů. V úvahu připadá zejména finanční podpora na environmentální investice ze Státního fondu životního prostředí, případně státního rozpočtu a dále finanční podpora z daňových či jiných příjmů obcí, krajů nebo státu ve prospěch provozu (např. v případě malých obcí) a investičního rozvoje vodovodů a kanalizací. Vývoj vodného a stočného odráží roční inflaci i další vlivy, které jsou odvozeny od provozních a investičních potřeb vlastníků infrastruktury, každoročně projednávaných a schvalovaných obcemi příslušného regionu. Předpokládá se, že s ohledem na očekávaný rychlejší investiční rozvoj (plnění požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod), bude roční nárůst stočného rychlejší než nárůst vodného. Cenová politika v sektoru vodních toků, správy povodí a sektoru závlahového hospodářství Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí hradí osoba, která odebírá povrchovou vodu z vodních toků, a to podle účelu užití skutečně odebraného množství vody (§ 101 vodního zákona). Cenu za odebranou vodu hradí odběratel příslušnému správci vodního toku, respektive správci povodí s tím, že se jedná o ceny věcně usměrňované ve smyslu zákona o cenách. Vodní zákon stanoví, že tato platba se neuplatňuje za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek, napouštění rybníků a nádrží pro chov ryb, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Ve smyslu § 102 vodního zákona stát poskytuje finanční podporu k úhradě výdajů na ta opatření ve veřejném zájmu, která stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu. Vývoj těchto cen odráží roční inflaci i další vlivy, které jsou zejména odvozeny od provozních a investičních potřeb správců vodních toků a správců povodí, každoročně schvalovaných 241 zakladatelských resortem odpovědným za správu vodních toků a správu povodí – Ministerstvem zemědělství. PŘÍSTUP K EU Dopad na klíčové sektory národního hospodářství Celý proces přistupování České republiky k Evropské unii v dílčích oblastech národního hospodářství popisuje „Národní program přípravy České republiky na členství v Evropské unii“ z roku 2001, který je souhrnným programovým dokumentem, jehož cílem bylo shrnujícím způsobem postihnout všechny úkoly, které musela vykonat Česká republika před vstupem do EU k dosažení kompatibility s právními normami Evropských společenství, ke splnění podmínek integrace do vnitřního trhu EU a k odpovídajícímu fungování příslušných orgánů a institucí nezbytných k vynucování práva, resp. k zapojení ČR do strukturálních politik a navazujících rozvojových programů EU. Podoblast „Kvalita vod“ Byly definovány krátkodobé a střednědobé priority, které se týkaly především procesu implementace požadavků definovaných v právních normách EU do národní legislativy v ochraně vod. Rozsáhlý prostor byl rovněž věnován analýze finančních nároků na implementaci jednotlivých směrnic, které byly následně podrobně rozpracovány v „Rámcové strategii financování investic na zajištění implementace právních předpisů evropských společenství v oblasti životního prostředí“ z roku 2003. Proces implementace je rozdělen do jednotlivých úkolů legislativního a nelegislativního charakteru, jejímiž gestory jsou zejména Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví. Ochrana vod patří mezi strategické cíle EU, čemuž odpovídá komplexnost platné evropské environmentální legislativy a v jejím smyslu jsou definovány následující hlavní cíle: • zlepšování stavu vodních zdrojů a vodních ekosystémů, • podpora udržitelného užívání vod, • zmírňování nepříznivých účinků povodní a sucha zvýšením retenční schopnosti krajiny. Směrnice ES v oblasti ochrany vod implementované do českých právních norem 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod cíle je nutné splnit do 31.12.2010 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů realizaci schválených akčních plánů je nutné splnit do 4 let od data vstupu do EU 76/464/EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí cíle je nutné splnit do data vstupu (u zařízení spadajících pod IPPC cíle splnit do 31.10.2007) 76/160/EHS 98/83/ES o jakosti vody pro koupání o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu 75/440/EEC o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody ustavující společný postup pro výměnu informací o jakosti povrchových sladkých vod ve Společenství cíle je nutné splnit do data vstupu 77/795/EEC 242 cíle je nutné splnit do data vstupu 79/869/EEC 80/68/EHS 78/659/EEC 79/923/EEC 2000/60/ES o metodách měření a o četnosti odběrů a rozborů povrchové vody určené pro odběr pitné vody v členských státech o ochraně podzemních vod před znečištěním způsobeném určitými nebezpečnými látkami o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb o požadované jakosti měkkýšových vod ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu dosáhnout všech environmentálních cílů směrnice do 22.12.2027 Společná zemědělská politika Analýza dopadů vstupu ČR do EU na sektor zemědělství musí respektovat specifika zemědělské výroby. Sektor zemědělství produkuje dva typy výstupů. Soukromé zboží jako tzv. komoditní výstup je realizováno na trhu, který je ovlivňován zemědělskou politikou. Hlavními nástroji působení státu na trh jsou jak v ČR, tak v EU zejména nástroje přímého omezování výroby (nabídky – kvóty, národní limity produkce apod.), subvencování vývozu přebytků, uplatňování různých typů intervenčních či minimálních cen a nástroje ochrany domácího trhu (celní tarify, netarifní opatření atd.). Druhý typ výstupu (veřejné zboží) produkovaný zemědělstvím má povahu čistých environmentálních a jiných služeb, a také tzv. kladných externalit výroby. Zemědělská politika ČR je podstatně více orientována na strukturální opatření a opatření k mimotržní stabilizaci příjmů zemědělců. Tato skutečnost spolu s vyšším podílem podpor obecných služeb vytváří do budoucna podstatně lepší podmínky pro žádoucí multifunkční orientaci zemědělců, tzn. na jejich produkci environmentálních služeb a kladných externalit. Oblast zaměstnanosti V České republice vykazuje zaměstnanost odlišný vývoj od většiny členských států. Míra zaměstnanosti dosahuje v současné době vyšších hodnot v porovnání s průměrem EU (v roce 2000 byla vyšší o 1,6 procentního bodu). Její trend je však doposavad sestupný. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) REGIONÁLNÍ ROZVOJ S ohledem na současný stupeň otevřenosti české ekonomiky lze předpokládat, že rozhodující dopady vstupu do EU budou na malé a střední podniky. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) Proti prohlubování meziregionálních rozdílů bude možno po vstupu do EU využívat prostředků Strukturálních fondů, zejména Regionálního rozvojového fondu. Vzhledem k tomu, že s výjimkou Prahy kriterium pro čerpání prostředků z tohoto fondu splňují všechny kraje (NUTS III), bude opět záležet na jejich individuální připravenosti, jak vysoký podíl na celkovém objemu prostředků určených pro ČR se jim podaří získat. Z tohoto pohledu se budou v určitém zvýhodněném postavení nacházet kraje regionu Severozápad, Ostravsko a Střední Morava, které byly vybrány pro zpracování pilotních Regionálních operačních programů. Tím získají praktické zkušenosti s přípravou dokumentů vyhovujících požadavkům EK, které by do určité míry mohly vyvážit jejich znevýhodnění v soutěži s vyspělejšími regiony o prostředky z fondů EU. Obecně se předpokládá, že schopnost čerpat zdroje z fondů EU je vyšší u vyspělejších regionů jednak proto, že tyto regiony mají k dispozici kvalifikovanější pracovní sílu, která je schopna lépe naplnit požadavky EK, a jednak proto, že 243 mají větší možnosti získat finanční prostředky pro naplnění požadavku spolufinancování. Prostředky z fondů EU mají však vždy pouze doplňkový charakter k vlastním zdrojům. Předpokladem pro postupné vytváření integrovaných hospodářských prostorů je rozvíjení intenzivní přeshraniční spolupráce. Po vstupu do EU budou moci příhraniční regiony čerpat prostředky v rámci iniciativy INTERREG, která je zaměřena na podporu rozvoje spolupráce v hraničních oblastech členských zemí. Důsledky privatizace vodohospodářských služeb Privatizace vodohospodářských služeb v sektoru vodovodů a kanalizací Proces privatizace vodohospodářských služeb v sektoru vodovodů a kanalizací byl realizován postupy, které schválila vláda České republiky v r. 1992 v rámci reformy tohoto sektoru. S odkazem na zásady přijaté vládou ČR vycházela rozhodnutí o privatizaci ze dvou možných modelů transformace původních státních podniků vodovodů a kanalizací působících převážně na krajské úrovni. Převažovalo založení tzv. „smíšených akciových společností“, které působí v regionu okresu a jsou vázány na skupinový vodovod či vodárenskou soustavu. Tyto společnosti jsou současně vlastníky a provozovateli systémů vodovodů a kanalizací s tím, že stát v těchto akciových společnostech drží akcii se zvláštními právy, především z důvodu nakládání s majetkem infrastruktury. V České republice bylo takto založeno Fondem národního majetku 28 těchto akciových společností, které celkem zajišťují vodohospodářské služby pro cca 40% uživatelů vody z hlediska ukazatele vyrobené vody. Dalším typickým modelem je oddělení infrastrukturního a provozního majetku. Vlastníky vodohospodářské infrastruktury jsou obce, případně svazky obcí s tím, že vodohospodářské služby jsou zajišťovány převážně smluvně s privatizovanými provozními společnostmi, a to na základě smlouvy o nájmu příslušné infrastruktury a provozu služeb. Některé obce tyto služby zabezpečují ve své působnosti odborným útvarem obce (města). Z hlediska výhledu do r. 2015 vodárenský trh v České republice, kde v provozní sféře působí i zahraniční kapitál, lze očekávat tlaky na zvýšení efektivnosti provozních činností. Vedle konkurenčního prostředí, které významně ovlivní i zahraniční společnosti, podpoří tento tlak i postupné zavádění do praxe všech regulačních institutů, které založil zákon o vodovodech a kanalizacích. Žádoucího zvýšení efektivnosti provozu lze dosáhnout koncentrací disponibilních odborných kapacit a technologií do ekonomicky silných podniků. Postupná koncentrace provozovatelských subjektů do struktury kapitálově a odborně silných a technologicky kvalitně vybavených podniků, které zajišťují komplexní služby na úseku zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod přinese výhledově řadu výhod, které se ve svých důsledcích projeví zlepšením těchto služeb pro odběratele. Souběžně se strategií koncentrace odborných provozovatelských kapacit bude sledován vývoj postupného vytváření odborně silných a kvalitně vybavených vlastnických struktur. Odborně silný a kvalitně vybavený vlastník je schopen lépe chránit zájmy odběratelů a obhajovat výhodnější podmínky k poskytování vodohospodářských služeb. Bude vyváženým partnerem nejen dodavatelům služeb, ale bude schopen řídit investiční rozvoj vlastněné infrastruktury. Takovýto vlastník bude i lepším partnerem finančním institucím při získávání finančních zdrojů nebo při poskytování garancí. 244 Lze tedy očekávat trend odborného posílení vlastnických struktur, který bude mít základ v současných velkých vodárenských akciových společnostech. Vedle toho lze předpokládat i postupnou koncentraci kapitálu na straně provozu systémů vodovodů a kanalizací. Ve svém důsledku bude tento trend znamenat zrychlení tempa investování do infrastruktury vodovodů a kanalizací, zejména její obnovy a tak splnění standardů Evropské unie. Privatizace vodohospodářských služeb v sektoru závlahového hospodářství V souvislosti s přijetím zákona o půdě byl převeden majetek hlavních melioračních zařízení, tedy i hlavních závlahových zařízení do správy Pozemkového fondu. Odbornou péči o tento majetek státu zajišťovala až do r. 1998 státní rozpočtová organizace Státní meliorační správa (dnes Zemědělská vodohospodářská správa). Jednalo se o 304 privatizačních jednotek, které byly prodány převážně formou veřejných soutěží, v minimálním rozsahu byly bezúplatně převedeny na obce nebo prodány předem určenému zájemci. Současnými vlastníky jsou v rozhodující míře družstva a jiné obchodní společností, případně i fyzické osoby hospodařící na půdě. V důsledku privatizace těchto služeb se odstranil prvek centrálního řízení a ovlivňování těchto služeb, který byl doprovázen nízkou efektivností provozu s absencí motivace využít závlah pro optimální závlahový režim ve vztahu k obdělávané půdě. Byl odstraněn princip zprostředkování těchto služeb přes Státní meliorační správu, subjektu, který byl držitelem nakládání s vodami a dále provozovatele hlavního závlahového zařízení, který zajišťoval státní zakázku pro státní meliorační správu a dále poskytoval závlahovou vodu pro zemědělce hospodařící na půdě. Do roku 2015 lze očekávat trend dalšího zvyšování efektivnosti poskytování vodohospodářských služeb v sektoru závlahového hospodářství, neboť subjektem, který má povolení k nakládání s vodami je osoba hospodařící na půdě a tím jsou vytvořeny předpoklady pro efektivní provoz závlahové infrastruktury. V období procesu privatizace byl znamenán výrazný pokles potřeby závlahové vody, což bylo navíc způsobeno postupným odstraňováním dotací na provoz závlah. Nový zákon o vodách v § 101 však založil nová pravidla pro platby za závlahovou vodu a v té souvislosti lze vycházet z hlediska dalšího vývoje z trendů odběrů závlahové vody v posledních 2 až 3 let. 4.2.2. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV) a vodohospodářských služeb (VHS) na národní úrovni Tabulka E5: Prognóza vývoje významných UZV a VHS k roku 2015 – národní úroveň Významné UZV a VHS Domácnosti - počet obyvatel připojených na vodovod pro veřejnou potřebu - vodné Pravděpodobná varianta [kvantifikace/slovní popis] Minimální varianta [kvantifikace/slovní popis] Maximální varianta [kvantifikace/slovní popis] Meziroční růst o 0,22% Meziroční nárůst o 0,1% Zvýšení počtu do r. 2015 o 4% Roční nárůst o úroveň inflace + 2% Roční nárůst o úroveň inflace Roční nárůst o úroveň inflace + 4% - počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu Meziroční nárůst o 0,5% Meziroční nárůst o 0,25% Zvýšení počtu do r. 2015 o 9-10% - stočné Roční nárůst o úroveň inflace + 3% Roční nárůst o úroveň inflace Roční nárůst o úroveň inflace + 6% - odběry Mírný nárůst o 5% Stagnace Nárůst o 15% 245 - vypouštění množství znečištění Mírný nárůst o 5% Značný pokles o 6% Stagnace Stagnace Nárůst o 15% Výrazný pokles o 10% Zemědělství - odběry - znečištění - pozemkové úpravy Stagnace Pokles o 10% Mírný nárůst Mírný pokles o 5% Mírný pokles o 5% Stagnace Mírný nárůst o 10% Významný pokles o 20% Nárůst Průmysl - odběry - vypouštění množství znečištění Stagnace Mírný pokles o 2% Nárůst o 15% Stagnace Pokles o 5% Mírný pokles o 5% Stagnace Značný pokles o 20% Značný pokles o 15% Využití vodní energie - rozvoj - morfologické změny Omezený Stagnace Stagnace Stagnace Omezený Mírný nárůst Energetika (TE, JE) rozvoj odběry - vypouštění - morfologické změny Stagnace Výrazný pokles o 20% Pokles Stagnace Mírné snížení výroby Stagnace Stagnace Stagnace Nový velký zdroj Nárůst Stagnace Mírný nárůst Plavba a vodní doprava - rozvoj - morfologické změny - regulace odtoku Mírný nárůst Mírný nárůst Stagnace Stagnace Stagnace Stagnace Značný nárůst Značný nárůst Stagnace Rekreace u vody - znečištění - morfologické změny Stagnace Stagnace Pokles o 5% Stagnace Mírný nárůst o 5% nárůst Rybí hospodářství - odběry - znečištění Stagnace Stagnace Stagnace Pokles o 5% Stagnace Stagnace Povodňová ochrana - rozsah chráněných území - morfologické změny Nárůst o 10% Nárůst Mírný nárůst o 5% Stagnace Značný nárůst o 20% Značný nárůst Plošné znečištění Mírné snížení 5% Zvýšení o 10% Snížení o 10% Stagnace Značný nárůst Správa povodí a vodních toků Nárůst Popis způsobu stanovení změn uvedených v tabulce Při zpracování zde uvedeného národního scénáře i tabulky E5 se vycházelo z výsledku prací na základním scénáři pro národní úroveň, jak byl zpracován podle zadání Ministerstva zemědělství a je zpřístupněn na jeho internetových stránkách. Na jeho základě také byla stanovena významná užívání vody a významné vodohospodářské služby. Při hodnocení užívání vody pro domácnosti se vycházelo zejména z předpokladů plnění povinností ČR vyplývající ze smlouvy o přístupu k EU, ale i z koncepčních materiálů MZe a MŽP. Pravděpodobná varianta vychází z dosavadního vývoje a koncepčních materiálů v této oblasti a dále též zhodnocení vývoje populace (viz str. 2). Předpokládá se zvýšení podílu obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu na 92% a připojení na kanalizace pro 246 veřejnou potřebu o 83 až 84%. Přitom se uvažuje vyšší vybavení domácností spotřebiči, ale naopak i efektivnější využití zařízení v domácnosti, které vyústí v mírný nárůst specifické potřeby vody. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Technologické změny). Ohledně vodného a stočného podrobněji viz kapitola 4.2.1 Změny v cenové politice ve vodním hospodářství (viz str. 21). Při hodnocení užívání vody v zemědělství předpokládá pravděpodobná varianta postupné plnění požadavků nitrátové směrnice, postupné omezování celkového objemu využívání hnojiv, prostředků na ochranu rostlin v zemědělství a postupné pronikání zásad správné zemědělské praxe do činnosti zemědělců. Odběry jsou v zemědělství ovlivněny zejména množstvím odebrané vody pro závlahy – pravděpodobná varianta počítá se stagnací na úrovni odběrů z let 2002 a 2003 (promítla se změna politiky státu v ceně vody odebrané pro úpravu vláhového deficitu); další vývoj bude záviset i na politice státu v podpoře obnovy a rozvoje hlavních zavlažovacích zařízení. Postupné zvyšování disponibilních prostředků veřejných rozpočtů se odrazí ve zvýšení realizace pozemkových úprav. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Technologické změny, Zemědělství, Vodní politika a investice). Hodnocení užívání vody v průmyslu navazuje na predikce vývoje jednotlivých průmyslových odvětví zpracovaných v průmyslové politice, Rozhodujícím faktorem budou možnosti průmyslových podniků investovat do nových technologií s nižší náročností na spotřebu vody, nižší produkcí odpadních vod a nižší energetickou náročností. Pravděpodobná varianta počítá s nárůstem investic směrovaných do technologií odpovídajících nejlepším dostupným technikám, s nízkou spotřebou a maximálním využitím recyklace. Maximální varianta počítá s růstem průmyslové výroby, avšak s pomalejší obměnou technologií. Podstatným přínosem bude realizace programů snižování nebezpečných látek, ale jejich skutečná efektivnost bude záviset i na schopnosti státu tyto programy prosadit. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Technologické změny, Průmysl). S ohledem na již existující využití všech technicko-ekonomicky nejvýhodnějších lokalit pro využití vodní energie se nepřepokládá v této oblasti významný rozvoj. Podobně se nepředpokládá výrazný rozvoj energetiky, (pravděpodobná varianta neuvažuje se zprovozněním nového velkého energetického zdroje do roku 2015), důsledkem postupného přechodu z průtočných na cirkulační chlazení bude mírný pokles odběrů. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Energetika). Rozvoj vnitrozemské plavby bude závislý na dalším rozvoji labské vodní cesty, do roku 2015 se nepředpokládají významnější změny na ose Dunaj – Odra – Labe. Pravděpodobná varianty uvažuje se splavněním Labe do Pardubic a zahájením přípravných prací pro splavněním Vltavy do Českých Budějovic, maximální varianta s úpravou plavebních podmínek na dolním Labi a napojením Moravy na Dunaj. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Doprava a vodní doprava). U rekreace u vody se s ohledem na tradici v ČR nepředpokládají výrazné změny na národní úrovni, určité trendy budou spíše v jednotlivých oblastech povodí. Hodnocení rybího hospodářství vychází z toho, že přes podstatné zvýšení prostředků na podporu obnovy a odbahnění rybníků nebude mít dosažené zvýšení produkčního prostoru významný vliv na zvýšení produkce a celkový rozvoj rybího hospodářství, a změny proto nenastanou ani u celkových odběrů, ani ve znečištění vodních toků. Zejména v chráněných oblastech lze předpokládat přechod od intenzivního k extenzivnímu hospodaření. Pravděpodobná varianta povodňové ochrany předpokládá dokončení obnovy vodních toků po proběhlých katastrofálních povodních a plnění v současnosti známých rozsáhlejších záměrů protipovodňových opatření v souladu s Programem protipovodňových opatření (rozpočtová kapitola MZe), včetně realizace předpokládaného objemu finančních zdrojů ze strukturálního fondu – operačního programu infrastruktura (program 3.1.). Maximální varianta by přicházela v úvahu, pokud by v blízké budoucnosti proběhla další významná povodeň s velkými 247 následky a na protipovodňová opatření by byla opět soustředěna obecná pozornost. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Vodní politika a investice). Při hodnocení trendu u plošného znečištění se vycházelo z trendu posledních let a z předpokladu plnění současného akčního programu pro snížení dusíkatého znečištění ze zemědělských zdrojů a postupu provádění pozemkových úprav. Podstatnou roli zde bude hrát atmosférická depozice, jejíž prognóza je velmi obtížná (např., nejistota v potvrzení zvyšujícího se trendu narůstání zatížení dusíkem suchou depozicí), a erozní splachy terénu. Podíl plošného znečištěním je podstatný zvláště u dusičnanů a acidifikace a je odlišný v různých částech území ČR. Hodnocením stávajících významných vlivů týkajících se plošného znečištění povrchových vod se zabývá ve specifickém úkolu VÚV TGM Praha, pro který byly vybrány ukazatele dusík, fosfor, síra, pesticidy a eroze. Podstatný vliv na znečištění, zejména podzemních vod mají staré ekologické zátěže vzniklé jak z průmyslové činnosti, tak i z nezajištěných skládek. Změna správy povodí a vodních toků vychází z nových povinností správce povodí i vodních toků zakotvených do vodního zákona a bude závislá na disponibilních finančních zdrojích. Pravděpodobná varianta předpokládá plnění všech nových zákonných povinností, zejména v oblasti správy povodí. Maximální varianta předpokládá podstatné posílení finančních zdrojů na správu drobných vodních toků. 4.2.3. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV) a vodohospodářských služeb (VHS) na úrovni oblasti povodí Horního a Středního Labe Energetika Plavba Lesní hospodářství Chov ryb Vodní hospodářství 248 Poznámky Zemědělství Celková změna tlaků (kvalitativní) Průmysl odběr vypouštění odběr vypouštění Odběr - závlahy Vypouštění/difúzní znečištění Morfologické úpravy na toku odběr Morfologické úpravy na toku Regulace odtoku Morfologické úpravy na toku Regulace odtoku Regulace odtoku/změny v retenčních charakteristikách difúzní znečištění Morfologické úpravy na toku odběr „vypouštění“ Správa vodních toků morfologické úpravy na toku Změna technologie Domácnosti Tlak Změna produkce Sektor Změna v poptávce po produktu/ změna počtu příjemců Tabulka pro hodnocení významných tlaků v souvislosti s klíčovými hnacími silami ++ ++ + 0 + ---0 0 + 0 + + ++ + + + -0 0 0 0 ++ 0 + 0 + + ++ 0 0 -0 0 0 0 0 + ++ + ++ + ---0 0 ++ 0 + 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 0 0 0 0 -- 0 0 0 0 0 0 0 0 - 0 0 0 - 14 15 16 17 18 Poznámky: 0 není změna + zvýšení tlaku - snížení tlaku Počet symbolů vyj. míru změny: + : ++ : +++ = 1 : 2 : 3 1 Domácnosti v oblasti povodí Horního a Středního Labe jsou s výjimkou Středočeského kraje přibližně v průměrné míře napojeny na veřejné vodovody, v okolí velkých východočeských měst je vybudována rozsáhlá vodárenská soustava Východní Čechy. Významný je též skupinový vodovod Vrchlice-Maleč pro jihozápadní část oblasti povodí a vodárenská soustava pro Liberec a Jablonec v severozápadní části oblasti povodí. Přepokládá se proto pouze mírné zvýšení odběrů, zejména v části okresu Praha-východ (19,20,21) 2 Současný podíl domácností připojených na veřejnou kanalizaci je v oblasti povodí silně podprůměrný (19,20,21). Proto se předpokládá zvýšení množství vypouštěných odpadních vod, ale v menší míře růst vypouštěného znečištění, neboť v současné době již není možné stavět kanalizaci bez ČOV. V oblasti povodí jsou všechny rozhodující komunální zdroje znečištění vybaveny čistírnami odpadních vod, a proto se na snížení znečištění bude podílet zejména řešení zdrojů znečištění o velikosti pod 2000 EO. V oblasti povodí Horního a Středního Labe však přesto bude nutné dobudovat cca v 60 obcích velikosti 2 až 10 000 EO kanalizaci pro veřejnou potřebu pro naplnění směrnice o čištění městských odpadních vod. Vedle toho dosud nesplňuje požadavky této směrnice cca 20 obcí s ohledem na potřebu rekonstrukce či intenzifikace ČOV. U zdrojů znečištění nad 10 000 EO půjde zejména o snížení vypouštění sloučenin N v případě ČOV Semtín – Pardubice a sloučenin dusíku a fosforu v případě ČOV Lanškroun a Choceň (informace zpracovatelů PRVKUK). U biologického znečištění nelze po jeho výrazném snížení ve vypouštěných odpadních vodách v posledních 15 letech (32) očekávat významné souhrnné změny. 3, 4 V souvislosti se strukturou průmyslu v oblasti povodí se předpokládá postupné snižování odběrů při postupných technologických změnách i znatelné snížení vypouštěného znečištění (15). 5 V oblasti povodí tvoří odběry pro závlahy podstatnou část celkových odběrů (23,30) a s ohledem na pěstované plodiny se předpokládá jejich významnější zvýšení ve srovnání s národní úrovní. 6 Předpokládá se v souladu se ZS na národní úrovni snížení tlaku. 7 Velmi mírný pokles tlaku v souvislosti s pozemkovými úpravami a revitalizací drobných vodních toků (27). 8 V oblasti povodí tvoří odběry pro energetiku cca 58% odběrů, zejména pro TE Mělník, TE Opatovice a TE Chvaletice, které jsou pro změnu toho tlaku rozhodující. Pro druhou polovinu hodnoceného období se předpokládá výrazný pokles tlaku v souvislosti s pravděpodobnými úsporami chladicí vody (30). 9, 10 Nepředpokládá se změna morfologických úprav a regulace odtoku. 11,12 Oblast povodí je významně ovlivněna labskou vodní cestou. V souvislosti s jejím pravděpodobným prodloužením a výstavbou přístavu Pardubice se předpokládá znatelné zvýšení tohoto tlaku (16). Na druhé straně tato skutečnost nebude mít vliv na změnu regulace odtoku. 249 13,14 V souvislosti se zalesňováním horních částí oblasti povodí se dlouhodobě projeví kladná změna retenční charakteristiky zalesněného území. Současně se zvyšujícím se podílem biologicky odstranitelných mazadel a vhodných prostředků na ošetření lesa se mírně projeví ve snížení zatížení lesních pozemků zejména ropnými látkami. 16,17 Přestože se v oblasti povodí nacházejí významné rybniční soustavy se značným podílem produkce ryb, nepředpokládá se v souladu se ZS na národní úrovni změna v odběrech a ovlivňování vodních útvarů z hlediska znečištění. 18 Při správě vodních toků se předpokládá mírné zlepšení současného stavu v souvislosti s revitalizací vodních toků. Postup morfologických úprav na vodních tocích, včetně technických protipovodňových opatření bude odpovídat předpokladům vyjádřeným v základním scénáři na národní úrovni. Tabulka vyjadřující plánovaná opatření a investice Politika/sektor Plánovaná opatření Plánované náklady Pravděpodobná změna stavu Bude dosaženo shody s požadavky směrnice Směrnice o čištění komunálních odpadních vod Výstavba kanalizací, intenzifikace a výstavba ČOV 6,0 mld. Kč 1) Zásobování pitnou vodou Výstavba a rekonstrukce vod. systémů vč, úpraven vod Rekonstrukce vodovodních a kanalizačních sítí 1,2 mld. Kč 2) Dosažení odpovídající jakosti pitné vody 2,5 mld. Kč 6) Snížení vodovodních ztrát a snížení úniků odpadních vod Zajištění potřebné biodiverzity 70 mil. Kč ročně 3) Mírné zlepšení současného stavu Nápravná a preventivní opatření 4,0 mld. Kč 4) Postupné zlepšování míry protipovodňové ochrany Plnění akčního programu (AP) 0,5 mld. Kč 5) Snížení nitrátového znečištění Odstraňování ztrát ve vodovodních sítích a obnova stavu kanalizací Programy revitalizace vodních toků a krajiny, vč.OP Infrastruktura a OP Zemědělství Protipovodňová ochrana Omezení znečištění ze zemědělství (nitrátová směrnice) Poznámky Podstatným předpokladem je využití fondů EU a veřejných rozpočtů Plnění požadavků předpisů ČR Předpoklad: výdaje budou zvyšovány o inflaci + 2-5% Disponibilní prostředky nedostačují potřebě V budoucnu posílení preventivních opatření AP do roku 2008 Poznámky: 1) Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků směrnice o čištění komunálních odpadních vod na 60 mld. Kč (2). Adekvátní podíl pro oblast povodí Horního a Středního Labe byl určen na podkladě RPI, zpracovaných v letech 2002 a 2003 a lze ho dále upřesnit na základě Plánů rozvoje VaK pro relevantní kraje oblasti povodí po jeho dopracování. 2) Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků v této oblasti na 15 mld. Kč (33). Odpovídající podíl pro oblast povodí Horního a Středního Labe byl stanoven odborným odhadem s odkazem na zjišťování potřeb na tomto úseku (MZe 2001) – tento odhad bude upřesněn opět na základě výsledků Plánů rozvoje VaK. 250 3) 4) 5) 6) Expertní odhad. Celkem v ČR na tyto účely z Programu revitalizace říčních systémů celkem 200 mil. Kč ročně (27), ERDF – priorita 3, opatření 3.1 odhad celkem 180 mil. Kč ročně (11), z EAGGF (9) odhadnut příslušný podíl na 150 mil. Kč ročně pro celou ČR. Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků v této oblasti na 12 mld. Kč (2). Vyčíslení nákladů pro oblast povodí je stanoveno odborným odhadem. Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků současného akčního programu (do roku 2008) na 4,605 mld. Kč (6). Pro oblast povodí byl proveden rámcový odhad po konzultaci s odborníky. Byl proveden odborný odhad současných výdajů na rekonstrukce v oboru vodovodů a kanalizací, který vyhodnotil SOVAK v r. 2003 formou zjišťování u jednotlivých vlastníků a provozovatelů. Tabulka E6: Prognóza vývoje významných UZV a VHS k roku 2015 v oblasti povodí Horního a Středního Labe Významné UZV a VHS Domácnosti - počet obyvatel připojených na vodovod pro veřejnou potřebu Pravděpodobná varianta [kvantifikace/slovní popis] Minimální varianta [kvantifikace/slovní popis] Maximální varianta [kvantifikace/slovní popis] Meziroční růst o 0,25% Meziroční nárůst o 0,1 % Zvýšení počtu do konce roku - Vodné Roční nárůst o úroveň inflace +2% Roční nárůst o úroveň Inflace - počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veř.potřebu Meziroční nárůst o 0,35% Mírný nárůst o 0,20% Zvýšení o 4,5% do konce r. 2015 - Stočné Roční nárůst o úroveň inflace+3% Roční nárůst o úroveň inflace Roční nárůst o úroveň inflace+6% - odběry Mírný nárůst (5%) Stagnace Nárůst (10%) - vypouštění množství znečištění Mírný nárůst (5%) Značný pokles (7%) Stagnace Stagnace Nárůst (15%) Výrazný pokles (10%) Zemědělství - odběry - znečištění - pozemkové úpravy Mírný nárůst (10%) Pokles (10%) Mírný nárůst (2%) Stagnace Mírný pokles (5%) Stagnace nárůst (20%) Významný pokles (20%) stagnace 2015 o 4 % Roční nárůst o úroveň inflace +4% Průmysl - odběry - vypouštění množství znečištění Mírné snížení (10%) Stagnace Mírný nárůst (10%) Mírné snížení (10%) Pokles (15%) stagnace Stagnace Mírný nárůst (10%) Značný pokles (15%) Využití vodní energie - rozvoj - morfologické změny Omezený Stagnace Stagnace Stagnace Omezený Mírný nárůst Energetika (TE, JE) rozvoj odběry Stagnace Mírný pokles (10%) Mírné snížení výroby Výrazný pokles (30%) Stagnace Stagnace 251 - vypouštění - morfologické změny Mírný pokles (10%) Stagnace Pokles (15%) Stagnace Stagnace Mírný nárůst Plavba a vodní doprava - rozvoj - morfologické změny - regulace odtoku Nárůst (15%) Mírný nárůst Stagnace Stagnace Stagnace Stagnace Značný nárůst (20%) Značný nárůst Stagnace Rekreace u vody - znečištění - morfologické změny Stagnace Stagnace Pokles (5%) Stagnace Mírný nárůst (2%) Nárůst Rybí hospodářství - odběry - znečištění Stagnace Stagnace Stagnace Pokles (2%) Stagnace Stagnace Povodňová ochrana - rozsah chráněných území - morfologické změny Značný nárůst (20%) Nárůst Nárůst (10%) Stagnace Výrazný nárůst (30%) Značný nárůst Plošné znečištění Mírné snížení (5%) Zvýšení (10%) Snížení (10%) Správa povodí a vodních toků Nárůst Stagnace Značný nárůst Důvody stanovení změn uvedených v tabulce (odlišnosti prognóz v oblasti povodí Horního a Středního Labe od prognóz na národní úrovni). Procentuální změny uvedené v závorce jsou orientačním odhadem pro vyjádření rozdílů mezi jednotlivými stupni použitého slovního popisu trendů. Ohledně užívání vody pro domácnosti se vycházelo zejména z předpokladů plnění povinností ČR vyplývající ze smlouvy o přístupu k EU. V případě hodnocené oblasti povodí bude nutné provést potřebná opatření u ČOV Semtín-Pardubice, ČOV Lanškroun a ČOV Choceň o velikosti nad 10 000 EO a v cca 60 aglomeracích o velikosti mezi 2 000 a 10 000 EO (bude upřesněno na základě Plánu rozvoje VaK). Úroveň dosaženého pokroku však bude také záležet na schopnosti majitelů vodohospodářské infrastruktury využít možností podpory realizovaných akcí z podpůrných fondů EU. U pitné vody se předpokládá jen nevýznamně rychlejší trend připojování obyvatele na vodovody pro veřejnou potřebu než na národní úrovni, což se opírá i o skutečnost, že podstatná část vody odebrané pro veřejné vodovody tvoří voda podzemní (73%). (19,20) Při hodnocení užívání vody v zemědělství je oproti národní úrovni akcentován významný podíl odebrané vody pro závlahy v hodnocené oblasti povodí (téměř 82% z celkových odběrů pro zemědělství) (23). Maximální varianta je podmíněna výraznou obnovou a rozvojem hlavních závlahových zařízení. Další předpoklady jsou obdobné jako v národní úrovni. Hodnocení užívání vody v průmyslu navazuje na predikce vývoje jednotlivých průmyslových odvětví zpracovaných v průmyslové politice (15). Rozhodujícím faktorem budou možnosti průmyslových podniků investovat do nových technologií s nižší náročností na spotřebu vody, nižší produkcí odpadních vod a nižší energetickou náročností. Pravděpodobná varianta počítá s nárůstem investic směrovaných do technologií odpovídajících nejlepším dostupným technikám s nízkou spotřebou a maximálním využitím recyklace. Maximální varianta počítá s růstem průmyslové výroby, avšak s pomalejší obměnou technologií. Podobně se nepředpokládá výrazný rozvoj energetiky (14), avšak předpokládá se výraznější pokles odběru chladící vody než na národní úrovni (v min.variantě se předpokládá, že Elektrárna Mělník vybuduje cirkulační chlazení). V současné době představuje odběr vody pro průtočné chlazení přes 95% celkových odběrů pro energetiku (23). Konečný trend bude 252 z velké části závislý na cenové politice správce vodního toku a bude klíčová i pro vytvoření podmínek poskytování služeb při správě povodí a vodních toků. Rozvoj plavby bude v pravděpodobné a maximální variantě ovlivněn splavněním Labe do Pardubic a vybudováním přístavu Pardubice. Lze předpokládat, že bude mít toto užívání vody výraznější trend než ve většině ostatních oblastí povodí. Povodňová ochrana se předpokládá v hodnocené oblasti povodí na vyšší úrovni s ohledem na dosažený postup přípravy konkrétních staveb protipovodňových opatření (ochrana Pardubic a Hradce Králové, VN Mělčany apod). Pro dosaženou úroveň povodňové ochrany bude také důležitý přístup k novému trendu – finanční spoluúčastí měst, obcí i ohrožených subjektů. S ohledem na charakter připravovaných opatření však trend v morfologických změnách bude přibližně jako v národní úrovni. Trend správy povodí a vodních toků bude závislý na aplikaci § 102 vodního zákona, při zajištění dostatečných prostředků se bude úroveň této služby výrazně zlepšovat. 4.2.4. Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí Horního a středního Labe Tabulka E7: Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí Významné vlivy Pravděpodobná varianta Minimální varianta Maximální varianta Bodové ZZ - komunální zdroje - průmyslové zdroje Značné snížení znečištění (7%) Snížení znečištění (5%) Stagnace Stagnace Výrazné snížení (10%) Značné snížení (15%) Plošné ZZ - dusík - fosfor Snížení (20%) Mírné snížení (15%) Stagnace Stagnace Značné snížení (35%) Snížení (30%) Odběry vody - povrchové - podzemní Mírné snížení (5%) Mírné zvýšení (2%) Stagnace Stagnace Značné snížení (15%) Zvýšení (5%) Regulace odtoku - akumulace vody - převody vody Stagnace Stagnace Stagnace Stagnace Výrazné zvýšení Mírné zvýšení Morfologické úpravy Stagnace Stagnace Zvýšení Způsob užívání území Mírné zvýšení Stagnace Zvýšení Popis způsobu stanovení hodnot změn uvedených v tabulce Snížení znečištění vypouštěného z komunálním bodových zdrojů znečištění je dlouhodobě věnována značná pozornost, která se dále posílila v souvislosti s plněním podmínek vstupu ČR do EU a to zejména s ohledem na snižování vypouštění biogenních prvků. Důsledkem toho je očekávané značné snížení znečištění vypouštěného do vodních toků. Množství vypouštěných odpadních vod se bude mírně zvyšovat v souvislosti se zvýšením podílu obyvatel napojených na veřejné kanalizace, avšak znečištění bude klesat. Vliv průmyslových zdrojů znečištění bude s postupným zaváděním nejlepších dostupných technologií a restrukturalizací průmyslu (posílení zpracovatelského průmyslu, který bude z hlediska emisí odpovědně regulován státními orgány) co do množství vypouštěného znečištění klesat. V hodnocené oblasti povodí tvoří množství odpadních vod vypouštěných z průmyslových zdrojů znečištění asi 39 % z celkově vypouštěného množství. 253 Plošné znečištění (25) – Dusík vstupuje do půdy jednak ze zemědělství a dále z atmosférické depozice, a proto se hodnotí celková zátěž dusíku. Pro hodnocení vstupu dusíku se uvažovala data o produkci statkových hnojiv a o fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru 85 : 15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o specifickém vstupu na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou byl sečten celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu povodí a podle plochy zemědělské půdy v povodí byla určena specifická zátěž dusíku na zemědělskou půdu a na celkovou plochu povodí. Prognóza v pravděpodobné variantě předpokládá značné snížení s ohledem na scénář zachování současné produkce zemědělství za předpokladu snížení produkce statkových hnojiv a efektivního hospodaření na půdě při optimalizaci hnojení a aplikace principů správné zemědělské praxe. Odhaduje se, že na celkové zátěži povrchových vod dusíkem se podílí zemědělství 40% (29). S rostoucím počtem motorových vozidel a jejich užívání stoupá vliv emisí dusíku z tohoto zdroje. – Fosfor působí negativně na stav vod jeho smyvy v důsledku eroze. Odhaduje se, že na celkové zátěži povrchových vod fosforem se podílí zemědělství 20% (29). Pro hodnocení zátěží eroze a smyvu fosforu erozí byly využity výsledky projektu VÚV TGM „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“. Prognóza změn předpokládá v pravděpodobné variantě mírné snížení v důsledku postupného uplatňování projektů pozemkových úprav a principů správné zemědělské praxe. Odběry povrchové vody pro vodovody - lze očekávat pokračování trendu mírného snižování množství odebírané vody do roku cca 2007, následně lze předpokládat zvýšení odběrů. Pro průmyslové odběry se předpokládá mírný růst do roku 2008 a následně stagnace nebo pokles. Odběry povrchové vody pro energetiku budou dlouhodobě mírně klesat. Odběry vody pro zemědělství jsou ovlivněny zejména závlahami – předpokládá se dlouhodobý mírný růst. Odběry podzemní vody pro vodovody budou mírně stoupat, ostatní potřeby včetně průmyslu budou mírně klesat – předpokládá se, že se dlouhodobě budou projevovat stoupající poplatky za odběr podzemní vody pro jiné účely než zásobování pitnou vodou. Do roku 2015 se neočekává výrazné zvýšení objemu akumulace vod v oblasti povodí (mimo zvýšení akumulačního prostoru rybníka Hvězda a připravovaných poldrů, případně připravované nádrže Mělčany). Významné převody nejsou do roku 2015 plánovány. Na změnu v oblasti morfologických úprav bude mít rozhodující vliv postup realizace protipovodňových opatření, zlepšení plavebních podmínek a revitalizace vodních toků. Skutečný postup bude svázán s disponibilními finančními prostředky z veřejných rozpočtů a dále příslušných operačních programů strukturálních fondů EU. Nicméně tyto úpravy výrazně neovlivní globální stav morfologie vodních toků v oblasti povodí. Nepředpokládá se významná změna trendu ve způsobu užívání území (mírné zvyšování zastavěnosti území především v průmyslu a službách, nevýznamný rozvoj dopravní infrastruktury), kladné působení lze očekávat v souvislosti s pozemkovými úpravami, odstraňování starých zátěží území a rekultivace skládek, případně revitalizačních programů. Skutečný postup bude opět svázán s disponibilními finančními prostředky ze soukromých i veřejných rozpočtů a dále příslušných operačních programů strukturálních fondů EU. 254 4.3. Analýza míry návratnosti Úvod k analýze míry návratnosti Požadavkem Rámcové směrnice je odvodit a přijmout systém návratnosti nákladů k zajištění takové cenové politiky ve vodním hospodářství, která by podněcovala efektivní užívání vody a to tak, aby „přispěla“ k dosažení environmentálních cílů Rámcové směrnice a zabezpečila „adekvátní výnosy“ pro úhradu nákladů na vodohospodářské služby ze strany hlavních skupin uživatelů – průmysl, zemědělství a domácnosti. Dalším cílem je posouzení, zda je uplatňován princip „znečišťovatel platí“ a zda je současné nastavení návratnosti nákladů udržitelné. Za vodohospodářskou službu se považují, v souladu s čl. 2 odst. 38 Rámcové směrnice, veškeré činnosti, které zajišťují veřejné instituce pro domácnosti nebo jakoukoliv hospodářskou činnost: - odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových a podzemních vod, a dále - odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod. Aby bylo možné vyhodnotit uvedené požadavky Rámcové směrnice, je nutné provést ekonomickou analýzu, která je součástí šetření v příslušné oblasti povodí ve smyslu čl. 5 Rámcové směrnice. Podle Metodického návodu odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí z 18. prosince 2003 je analýza návratnosti nákladů v rámci přípravných prací plánování rozdělena do 4 pracovních fází: a. Určení klíčových vodohospodářských služeb a popis národního rámce pro financování vodohospodářských služeb a cenovou politiku. Jejím výsledkem je schéma zobrazující pro každý typ vodohospodářské služby finanční toky mezi příjemci a poskytovateli služby. Finanční toky obsahují veřejné podpory (dotace), platby veřejnému sektoru ve formě poplatků a dále platbu vodohospodářské služby ve formě ceny. b. Analýza nákladů za vodohospodářské služby na úrovni oblasti povodí, která zahrnuje strukturu finančních nákladů na jednotlivé vodohospodářské služby (investiční náklady, náklady na provoz, environmentální náklady a náklady na vodní zdroje) a zhodnocení infrastruktury pro zajištění jednotlivých vodohospodářských služeb. c. Analýza příjmů za vodohospodářské služby na úrovni oblasti povodí, která zahrnuje platby poskytovatelům vodohospodářské služby včetně dotací z veřejných rozpočtů a dále dotace příjemcům vodohospodářské služby. d. Posouzení návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně zhodnocení podílu uživatelů na návratnosti nákladů a zhodnocení, zda je současná návratnost nákladů schopná vodohospodářské služby zajišťovat. V závěrečné části jsou soustředěny poznatky z ekonomické analýzy k přípravě na budoucí posuzování efektivity nákladů v souvislosti s návrhy optimální kombinace opatření k dosažení dobrého stavu vodních útvarů. Dále jsou specifikována data, která se nepodařila zajistit na základě současných dostupných podkladů, a bude je třeba v následných etapách plánování monitorovat a vyhodnocovat. Rovněž tak jsou popsány činnosti ke zlepšení informační a znalostní základny se zaměřením na metody jejich získávání a na způsoby zpracování dat. Formulace problému k řešení, včetně požadavků na výzkum je směrována na centrální úroveň řízení. 255 4.3.1. Finanční toky mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb – národní úroveň Popis národního rámce pro financování vodohospodářských služeb (dále jen VHS) a cenové politiky Ve smyslu čl. 2 odst. 38 Rámcové směrnice se za „poskytovatele VHS“ považují: - vlastníci (provozovatelé) vodovodů a kanalizací, správci povodí a správci vodních toků a vlastníci vodních děl, mj. s pozitivními účinky ve veřejném zájmu (ochrana před povodněmi, akumulace vody pro období sucha, plavba, rekreace, obecné nakládání s vodami apod.). Mezi příjemce VHS patří široké spektrum odběratelů, kteří platí úhradu za poskytované služby ve formě ceny podle zákona o cenách (věcně usměrňované ceny) a to v sektorech domácností, průmyslu, zemědělství, službách apod. Bezúplatně poskytují správci povodí a správci vodních toků a dále vlastníci vodních děl vodohospodářské služby v sektorech plavby, rekreace, ochrany před škodlivými účinky vod, zejména povodněmi, rybářství a rybníkářství a rovněž i v okruhu obecného nakládání s vodami. Tito poskytovatelé VHS umožňují též využívání hydroenergetického potenciálu k výrobě elektrické energie s tím, že průtok resp. odběr povrchové vody zpoplatněn není. Soukromoprávním smluvním vztahem je, v souladu s § 57 vodního zákona, řešeno spoluužívání vodního díla (nájem) mezi vlastníkem (správcem) vodního díla a vlastníkem vodní elektrárny. Za úplatu podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích) a zákona o vodách č. 254/2001 Sb. (dále jen vodní zákon), hradí příjemci služeb poskytovatelům následující VHS: • ve smyslu §20 zákona o vodovodech a kanalizacích: - vlastník (provozovatel) vodovodu poskytuje příjemci (odběrateli) vodohospodářské služby dodávku pitné vody za úplatu – cenu (vodné) - vlastník (provozovatel) kanalizace poskytuje příjemci vodohospodářské služby (producentovi odpadních vod) odkanalizování a čištění odpadní vody za úplatu – cenu (stočné) • ve smyslu §101 vodního zákona - správci povodí, resp. správci významných vodních toků a správci drobných vodních toků poskytují příjemci vodohospodářské služby – vlastníku vodovodu (vlastníku hlavního závlahového zařízení) podmínky pro odběr surové vody z vodního zdroje při zajištění maximální spolehlivosti a zabezpečenosti množství, a to za úplatu – cenu (platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí). Schéma Ei: Finanční toky mezi provozovateli a příjemci Jsou uvedena schémata vyjadřující finanční toky mezi poskytovateli a příjemci VHS včetně způsobu platby VHS (viz schéma E1) a finanční toky mezi veřejným sektorem a poskytovateli VHS (systém poplatků a veřejných podpor), a to zvlášť pro systém zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod (schéma E 2.1.) a systém povrchových a podzemních vod a vodních děl (schéma E 2.2.). 256 Schéma E.1. Úhrada ceny služby mezi poskytovateli a příjemci VHS poskytovatelé VHS vlastník vodovodu (provozovatel vodovodu) způsob platby VHS příjemci VHS cena § 20 zák. o VaK 10267 cena § 20 zák. o VaK 8324 odběratel domácnosti průmysl zemědělství ostatní odběratelé vlastník kanalizace ( provozovatel kanalizace) správci povodí správci významných vodních toků správci drobných vodních toků cena § 101 VZ 806 cena § 101 VZ 1467 cena § 101 VZ 0 vlastník vodovodu průmysl vlastník hlavního závlahového zařízení osoba využívající hydroenergetický potenciál k výrobě EE 0 vlastníci vodních děl (VD) s pozitivními účinky ve veřejném zájmu (rybníky, VD k chraně před povodněmi, VD pro plavební účely, VD umožňující rekreaci, rybářství, obecné nakládání s vodami apod.) 0 257 sektory těžící z dobrého stavu vodních útvarů veřejný sektor plavba rekreace rybářství a rybníkářství ostatní … (obecné nakládání s vodami) Schéma E. 2. 1. Systém zásobování pitnou vodou, odkanalizování, a čištění odpadních vod podpora inv. nákladů poplatky veřejnému sektoru poskytovatel VHS veřejné podpory 717 (státní rozpočet) za podzem. vodu (§88 VZ) 157 50% podpora inv. nákladů kraje 30 (kraje) vlastník vodovodu za podzem. vodu (§88 VZ) podpora provoz. nákladů (obce) 157 50% SFŽP podpora inv. nákladů ( zdroje EU) 10 podpora inv. nákladů (SFŽP) 1450 podpora inv. nákladů (státní rozpočet) 572 podpora inv. nákladů (kraje) 30 za vypouštění odp. v. (§89VZ) za vypouštění odp. v. (§100VZ) (do vod podzemních) vlastník kanalizace podpora inv. nákladů (obce) podpora inv. nákladů (zdroje EU) 448 (do vod povrchových) 280 258 0 obce E. 2. 2. Systém povrchových a podzemních vod a vodních děl poskytovatel VHS veřejné podpory činnosti správce povodí podle VZ (§102 odst. 1a) VZ) - státní rozpočet zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod (§102 odst. 1c) VZ) - státní rozpočet plánování v oblasti vod (§102 odst. 1d) VZ) - státní rozpočet studie odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření (§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet návrh stanovení záplavových území (§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet obnova vodních děl a koryt vodních toků (§102 odst. 1f) VZ) - státní rozpočet zřizování, obnova a provoz vodních děl k ochraně před povodněmi (§102 odst. 1g) VZ) - státní rozpočet, případně kraje a obce zkapacitnění a úprava koryt vodních toků a zlepšování vodních poměrů (§102 odst. 1h) VZ) - státní rozpočet obnova a provoz vodních cest (§102 odst. 1k) VZ) - státní rozpočet obnova koryt vodních toků po povodni (§102 odst. 1n) VZ) - státní rozpočet revitalizace říčních systémů, péče o krajinu programy MŽP - státní rozpočet revitalizace vodních toků, úpravy funkce pramenných oblastí a mokřadů struktur. fondy EU - OP (infrastruktura) budování a obnova retenčních nádrží a poldrů struktur. fondy EU - OP (infrastruktura) odstraňování migračních bariér na tocích pro živočichy struktur. Fondy EU - OP (infrastruktura) Programy SFŽP 259 správci povodí + správci významných vodních toků správa drobných vodních toků (§101 odst. 1b) VZ) - státní rozpočet zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod (§102 odst. 1c) VZ) - státní rozpočet studie odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření (§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet návrh stanovení záplavových území (§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet obnova vodních děl a koryt vodních toků (§102 odst. 1f) VZ) - státní rozpočet zřizování, obnova a provoz vodních děl k ochraně před povodněmi (§102 odst. 1g) VZ) - státní rozpočet, případně kraje a obce zkapacitnění a úprava koryt vodních toků a zlepšování vodních poměrů (§102 odst. 1h) VZ) - státní rozpočet obnova a provoz vodních cest (§102 odst. 1k) VZ) - státní rozpočet obnova koryt vodních toků po povodni (§102 odst. 1n) VZ) - státní rozpočet revitalizace říčních systémů program MŽP - státní rozpočet revitalizace vodních toků, úpravy funkce pramenných oblastí a mokřadů Struktur. fondy EU - OP (infrastruktura) budování a obnova retenčních nádrží a poldrů struktur. fondy EU - OP (infrastruktura) odstraňování migračních bariér na tocích pro živočichy struktur. Fondy EU - OP (infrastruktura) 260 správci drobných vodních toků Popis schémat k schématu E.1. Úhrada ceny služby mezi poskytovateli a příjemci VHS Schéma vyjadřuje finanční toky mezi poskytovateli VHS v oblastech zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, správy povodí a správy vodních toků a příjemci těchto služeb. Vysvětlení pojmů: - „vodovodem“ se rozumí vodovod pro veřejnou potřebu ve smyslu §1 a §2 zákona o vodovodech a kanalizacích (v případě vlastníka vodovodu na straně příjemce vodohospodářské služby se rozumí též vlastník jakéhokoliv vodovodu), - „kanalizací“ se rozumí kanalizace pro veřejnou potřebu ve smyslu §1 a §2 zákona o vodovodech a kanalizacích (v případě vlastníka kanalizace na straně příjemce vodohospodářské služby se rozumí též vlastník jakékoliv kanalizace), - „provozovatelem“ vodovodu nebo kanalizace se rozumí osoba definovaná v §2 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích, na kterou se vztahují práva a povinnosti podle tohoto zákona pozn.: poskytovatelem vodohospodářské služby v oblasti zásobení pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod je vlastník (s ohledem na jeho povinnost dle §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích), který však může své povinnosti a práva přenést smlouvou o provozování na provozovatele v rozsahu podle zákona o vodovodech a kanalizacích, - „odběratelem“ se rozumí osoba ve smyslu §2 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích. Těmito osobami mohou být vlastníci (nájemci) budov určených k bydlení (domácnosti), průmyslové a zemědělské podniky a ostatní (např. podniky služeb, zdravotnictví, školy, státní sektor apod.), - „cenou“ podle §20 zákona o vodovodech a kanalizacích se rozumí vodné a stočné, - „cenou“ podle § 101 zákona o vodách (VZ) se rozumí platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí, - „správou povodí“ se rozumí správa významných vodních toků (§47 odst. 4 VZ) a další činnosti ve smyslu §54 odst. 1 VZ, - „správou drobných vodních toků“ se rozumí činnost těch osob, které jsou k této činnosti určeny Ministerstvem zemědělství. Finanční údaje (ceny podle §20 zákona o vodovodech a kanalizacích) byly převzaty z ročenky Vodovody a kanalizace 2003, vydané MZe ČR v r. 2004. Finanční údaje (ceny podle §101 vodního zákona) byly převzaty z „Modré zprávy“ a předaných podkladů MZe ČR. 261 k schématu E.2.1. Systém zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod Poskytovatelé VHS – vlastníci vodovodů a kanalizací jsou na jedné straně příjemci veřejných podpor z rozpočtů státu, krajů, obcí, fondů EU a SFŽP, na druhé straně tito poskytovatelé platí zákonné „poplatky“ do veřejných rozpočtů krajů, obcí a SFŽP. Vysvětlení pojmů: - „státním rozpočtem“ se rozumí výdaj z příslušné kapitoly státního rozpočtu Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva životního prostředí, - „zdroji EU“ se rozumí buď finanční prostředky Fondu soudržnosti, nebo finanční prostředky Strukturálních fondů – příslušných operačních programů Infrastruktura - „krajem a obcemi“ se rozumí finanční vztah k rozpočtu krajů, resp. obcí, - „SFŽP“ se rozumí finanční vztah k Státního fondu životního prostředí podle příslušného zákona a příslušných prováděcích směrnic a pravidel, - pod pojmem „vodovod a kanalizace“ se rozumí všechny vodovody (kanalizace), tzn. nejen pro veřejnou potřebu. k schématu E.2.2. Systém povrchových a podzemních vod a souvisejících vodních děl Jsou vyznačeny veškeré současné „dotační tituly“, které vycházejí z §102 vodního zákona, dále obvyklé programy MŽP a SFŽP a pro úplnost i nově otevřené operační programy Strukturálních fondů EU (dosud však nebyly čerpány). Schémata vyjadřují toky možných finančních podpor ve prospěch správců povodí, resp. správců významných vodních toků, dále správců drobných vodních toků a vlastníků vodních děl s pozitivními účinky ve veřejném zájmu. Tito poskytovatelé VHS neplatí veřejnému sektoru žádné poplatky odvozené z vodního zákona, či zákonů na ochranu životního prostředí. 4.3.2. Analýza nákladů na vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe Základem pro analýzu nákladů je následující tabulka E 8 vyjadřující strukturu ročních nákladů na vodohospodářské služby. Tabulka E 8: Struktura ročních nákladů na vodohospodářské služby Investiční náklady Provozní náklady Z toho údržba Využív.zdrojů a environm.náklady Náklady celkem (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) 120,0 550,0 110,0 536,0 670,0 … ZVHS 18,1 78,7 42,8 60,0 96,8 … Lesy ČR Sektor správy povodí a správy vodních toků celkem 11,3 16,7 15,5 25,6 28,0 149,4 645,4 168,3 621,6 794,8 Zásobování vodou 381,2 1 131,5 109,8 165,6 1 678,3 Odvádění a čištění odp. vod 457,2 991,2 105,9 24,3 1 472,7 Sektor VaK celkem 838,4 2 122,7 215,7 189,9 3 151,0 987,8 2 768,1 384,0 811,5 3 945,8 Sektor VHS Správa povodí Správa drobných vodních toků Celkem 262 Popis způsobu stanovení nákladů Mezi sektory vodohospodářských služeb byly vybrány takové sektory působnosti poskytovatelů VHS, které jsou relevantní hodnocení návratnosti nákladů. S odkazem na kapitolu 4.3.1., popisující finanční toky mezi poskytovateli a příjemci VHS, byly proto pro analýzu nákladů zvoleny sektory: - správa povodí - správa drobných vodních toků - zásobování pitnou vodou - odkanalizování a čištění odpadních vod. V těchto sektorech je uplatňována platba za VHS, kterou hradí příjemci VHS. Současně tato kapitola dokladuje (v části E.2.) též finanční toky mezi uvedenými sektory a veřejným sektorem prostřednictvím poplatků a veřejných podpor. Sektor zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod Výchozím podkladem pro stanovení nákladů byl „Přehled o vývoji vodného a stočného, rozbor nákladů na základě kalkulací provozních společností pro rok 2003“, který zpracoval VÚV TGM Praha pro Ministerstvo zemědělství. Informační databáze o cenách vodného a stočného byla zpracována podle jednotlivých společností, zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod v jednotném kalkulačním členění. Databáze zahrnuje celkem 86 společností. Relevantní údaje VÚV TGM z této databáze byly převedeny do samostatného tabelárního přehledu. Údaje, vztahující se k jednotlivým provozním společnostem, respektive k jejím samostatným provozním složkám, byly transformovány do úrovní jednotlivých oblastí povodí a následně sumarizovány pro potřeby analýzy nákladů v sektoru zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Přehled použitých údajů a způsob jejich zpracování je uveden v příloze 1, příloze 2 a příloze 3. Sektor správy povodí 7. Výchozím podkladem pro stanovení investičních a provozních nákladů byly skutečné náklady Povodí Labe, státní podnik v letech 2002 a 2003, oproštěné od nákladů souvisejících s řešením mimořádných situací, zejména katastrofálními povodněmi v r. 2002. Sektor správy drobných vodních toků Ke stanovení investičních a provozních nákladů byly využity ekonomické údaje a informace oblastních pracovišť ZVHS a s.p. Lesy ČR. V případě ZVHS byly údaje o investičních nákladech rozděleny úměrně podle ploch oblastí povodí, údaje provozních nákladů byly stanoveny s ohledem na skutečné náklady oblastních pracovišť vykázané v roce 2003 (oproštěné od mimořádných situací – povodně, a upravené s ohledem na příslušné oblasti povodí). V případě s.p. Lesy ČR byly údaje za celou ČR rozděleny do jednotlivých oblastí povodí podle ploch. Poznámka k vymezení investičních a provozních nákladů Samostatné vyčlenění tzv. „investičních nákladů“ vychází z požadavku „Makety zprávy 2005“ (VÚV TGM 2004). S vědomím určité nepřesnosti byly vyčleněny do příslušného sloupce „investiční náklady“ tabulky E8 náklady na odpisy. Ve sloupci „provozní náklady“ jsou proto uvedeny tyto náklady bez odpisů. 263 Tato konstrukce odpovídá záměru metodického pokynu CIS „Guidances“, na následující členění tzv. „ekonomických nákladů“. External Environmnental costs Economic costs External Resources costs Financial costs (Capital + Operation and maintenance costs) Rovněž s vědomím určité nepřesnosti byly do sloupce „z toho údržba“ uvedeny údaje na „opravy“. Poznámka k problematice nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních - sektoru správy povodí a správy drobných vodních toků Vzhledem k tomu, že podstatná část investičních a provozních nákladů správců povodí a správců vodních toků souvisí s péčí o vodní toky, vodní díla i podzemní vody umožňující nakládání s vodami k uspokojování potřeb člověka, lze konstatovat, že vysoké procento nákladů za VHS, poskytovaných správci povodí a správci drobných vodních toků, patří do kategorie nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních. Na podkladě analýzy odborných činností správců povodí a správců drobných vodních toků bylo odborným odhadem určeno, že 80% investičních a provozních nákladů lze přiřadit do kategorie nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních. Při této analýze byly hodnoceny nejdůležitější odborné činnosti s.p. Povodí a správců drobných vodních toků vykonávaných podle vodního zákona a ohodnoceny ty, které mají charakter nákladů na „využívání vodních zdrojů“ a nákladů „environmentálních. odborná činnost § VZ Povodí ZVHS Správa povodí 54 X Správa vodních toků 47 X x Péče o vodní díla na vodních tocích 59,61,62 X x Zjišťování množství a jakosti povrchových vod 21 X x Zjišťování množství a jakosti podzemních vod 21 X Evidence vodních toků, jejich povodí a vodních útvarů 21 X x Zpracování VH bilance a údajů hydrologické bilance 22 X Návrh záplavových území a jejich evidence 21,66 X x Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím 56 x Pořizování plánů oblastí povodí 25 X Plnění úkolů správců povodí v ochraně před povodněmi 82 X Plnění úkolů správce vodního toku v ochraně před povodněmi 83 X x Odborná činnost pro vodoprávní úřady 54 X Vedle těchto zákonem stanovených činností zabezpečují s.p. Povodí a správci drobných vodních toků další odborné činnosti jako např.: − inženýrské činnosti související se zajišťováním investic − pronájem nemovitostí − zajišťování informačních systémů 264 − zabezpečování monitoringu a laboratorních činností − zajišťování zeměměřičských činností − poskytování odborných informací a spolupráce s veřejností − osvětová a odborná vydavatelská a publicistická činnost v oblasti vodohospodářské a ekologické − účast na tvorbě zákonů, vyhlášek a metodických pokynů, spojených s problematikou vodního hospodářství a péče o krajinu − účast na tvorbě koncepcí a informačních systémů v oblasti vodního hospodářství, meliorací, ochrany a tvorby krajiny a obnovy ekologické stability v území v sektoru zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod Do příslušného sloupce byly zahrnuty tyto náklady poskytovatelů vodohospodářských služeb: - náklady za „surovou povrchovou vodu“ vyjadřující náklady správců povodí, resp. správců vodních toků - náklady na „poplatky“ podle §88 a 89 vodního zákona (za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod). 4.3.3. Analýza příjmů za vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe Základem pro analýzu příjmů je následující tabulka E 9 vyjadřující strukturu ročních příjmů na vodohospodářské služby. 265 Tabulka E 9: Struktura ročních příjmů na vodohospodářské služby (VHS) Sektor VHS (poskytovatel služby) 1 Poplatky Ceny § 20 2 3 Platby § 101 4 Daně 5 Dotace poskytovatelům VHS 1,0 1,1 1,6 602,6 0,0 11 60,0 70,0 6,0 28,0 26,0 7 … Lesy ČR 0,0 10 6 13,0 0,0 SFŽP Ostat-ní příj-my4) 600,0 Sektor správy povodí a správy vodních toků celkem SR3) 6) §102 Nájemné Správa povodí Správa drobných vodních toků … ZVHS 14,1 Dotace příjemcům VHS SR INVVODA 8 SR INVKAN. 9 EU FS, Phare SR-MZe provoz VT Kraje Obce Přímé SF Nepřímé1) 2) 12 13 14 15 16 17 18 19 40,0 790,0 5) 1,0 78,7 88,0 0,0 0,0 174,7 Příjmy cel-kem 40,0 120,8 55,6 6,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 966,4 33,1 140,0 1 937,5 3 187,4 1 776,8 2 696,9 4 473,7 0,0 0,0 0,0 0,0 122,5 97,7 0,0 247,7 0,0 0,0 0,0 10,2 0,0 0,0 173,1 5 124,9 Celkem 4 473,7 602,6 0,0 14,1 88,0 122,5 97,7 174,7 253,7 0,0 0,0 0,0 11,2 0,0 0,0 253,1 6 091,3 97,7 5,1 5,1 80,0 Zásobování vodou Odvádění a čištění odp. vod Sektor VaK celkem 0,0 0,0 122,5 1,0 247,7 266 Popis způsobu stanovení příjmů Sektor zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod Výchozím podkladem pro stanovení příjmů byl „Přehled o vývoji vodného a stočného, rozbor nákladů na základě kalkulací provozních společností pro rok 2003“, který zpracoval VÚV TGM Praha pro Ministerstvo zemědělství. Informační databáze byla zpracována podle jednotlivých společností, zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod v jednotném kalkulačním členění. Databáze zahrnuje celkem 86 rozhodujících společností. Relevantní údaje VÚV TGM z této databáze (tržby z vodného a stočného) byly převedeny do samostatného tabelárního přehledu. Údaje, vztahující se k jednotlivým provozním společnostem, respektive k jejím samostatným provozním složkám, byly transformovány do úrovní jednotlivých oblastí povodí a následně sumarizovány pro potřeby analýzy příjmů v sektoru zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Přehled použitých dat a způsob jejich zpracování je uveden v příloze 2. Údaje o dotacích poskytovatelům VHS byly odvozeny z údajů MZe, MŽP a SFŽP o ročních finančních podporách z různých veřejných zdrojů na národní úrovni a tyto byly transformovány do úrovní oblasti povodí Horního a Středního Labe podle ploch. Dotace byly oproštěny od mimořádných situací, zejména katastrofální povodně 2002. Sektor správy povodí: Výchozím podkladem pro stanovení ročních příjmů byly údaje předané Povodím Labe, státní podnik. Dotace byly oproštěny od mimořádných situací, zejména katastrofální povodně 2002. Sektor správy drobných vodních toků Výchozím podkladem pro stanovení příjmů byly ekonomické údaje a informace oblastních pracovišť ZVHS a s.p. Lesy ČR. V případě Lesů ČR byly údaje za celou ČR rozděleny do jednotlivých oblastí povodí podle ploch. Vysvětlivky k tabulce č. E 9: − ve sloupci nájemné se uvádí příjmy za užívání vodních děl ve správě s.p. Povodí Labe, ve smyslu §57 vodního zákona − 1) pro zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod (sektor VaK) a pro správu drobných vodních toků (ZVHS) jsou uváděny neuplatněné odpisy, které nevstupují do ceny služby a tak nepřímo dotují příjemce služby a porušují pravidlo „uživatel (znečišťovatel) platí“. V sektoru VaK jsou dále zahrnuty „nepřímé dotace“, které hradí obce tím, že nekalkulují vodné (stočné) podle cenových předpisů (viz poznámka níže). − 2) pro sektor správy povodí jsou uváděny neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu § 57 VZ za údržbu vodních děl, která umožňují nakládání s vodami za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny − 3) v řádku ZVHS jsou uváděny dotace ze SR na osobní náklady a ostatní náklady na provoz ZVHS − 4) ostatní příjmy (např. výroba el.energie na vlastních elektrárnách, tržby za výkony laboratoří, projektovou a inženýrskou činnost pro jiné osoby, pronájmy, mimo vodních děl − 6) v řádku ZVHS je zahrnuta i dotace z Pozemkového fondu ve prospěch hlavních odvodňovacích zařízení. 268 Poznámka k stanovení „nepřímých dotací“ v sektoru VaK Stanovení počtu obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a počtu obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu probíhalo způsobem schematicky znázorněným v příloze 1 Vlastní výpočty jsou uvedeny v příloze 3. Počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu byl zjišťován ze dvou veřejně dostupných zdrojů: • Vodovody a kanalizace ČR 2003 (Ministerstvo Zemědělství ČR) • Ročenka 2003 (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR – SOVAK) V prvním materiálu jsou uvedeny informace souhrnně za celou Českou republiku v členění na jednotlivé kraje, v druhém materiálu jsou uvedeny informace za vybrané významné provozovatele vodohospodářské infrastruktury, které jsou členy SOVAK. Pro další výpočty bylo nezbytné stanovit podíl obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, kde vodohospodářskou službu nezajišťuje některý z významných provozovatelů sdružených v SOVAK. Informace uvedené v materiálu „Vodovody a kanalizace ČR 2003“ byly z úrovně jednotlivých krajů převedeny na oblasti povodí následujícím způsobem: • byly stanoveny plochy oblastí povodí v rámci ČR • z Českého statistického úřadu byly převzaty informace o plochách jednotlivých krajů • byly stanoveny podíly ploch jednotlivých krajů a oblastí povodí • pro oblasti povodí byly přiřazeny kraje, které plnou plochou svojí částí zasahují do příslušné oblasti povodí • pro podíly jednotlivých krajů v oblasti povodí byl stanoven počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, celkový součet udává počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu v rámci oblasti povodí. Informace uvedené v materiálu „Ročenka 2003“ byly z úrovně jednotlivých krajů převedeny na oblasti povodí následujícím způsobem: • z materiálu byly převzaty informace o počtu obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu v členění po jednotlivých provozovatelských subjektech • Tyto informace byly podílově rozděleny mezi oblasti povodí. Podílové rozdělení bylo provedeno expertním odhadem (vzhledem k velikosti území, kde provozovatel zajišťuje vodohospodářskou službu, rozložení sídelních celku v rámci území apod.) Takto byl počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, kde vodohospodářskou službu zajišťuje konkrétní provozovatel rozdělen na oblasti povodí. • Součtem podílů za oblasti povodí byly stanoveny celkové počty obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, vodohospodářskou službu zajišťují konkrétní provozovatele uvedení v materiálu „Ročenka 2003“. Rozdílem výsledků zpracování počtu obyvatel materiálu „Vodovody a kanalizace ČR 2003“ a „Ročenka 2003“byl stanoven počet obyvatel, kde vodohospodářskou službu zajišťují provozovatelé mimo sdružení SOVAK, resp. ti, kteří nejsou mezi uvedenými 86 provozovateli. Tento procentuelní podíl obyvatel, napojených na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci byl využit pro korekci objemu tržeb a „nepřímých dotací“ v příslušné oblasti povodí. Přitom se vycházelo z odborného odhadu, že polovina nepodchycených obyvatel platí vodné, druhá polovina je nepřímo dotována vlastníky vodovodů (kanalizací) - obcemi. 269 Optimálním podkladem pro výše uvedenou analýzy jsou Plány rozvoje vodovodů a kanalizací krajů (PRVKUK), kde jsou počty obyvatel a další informace uvedeny až do podrobnosti částí obcí. Během zpracování tohoto materiálu byly k dispozici pouze rozpracované verze PRVKUK za jednotlivé kraje, kde tyto informace nebyly dostupné. 4.3.4. Posouzení návratnosti nákladů na VHS – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe Základem pro analýzu míry návratnosti je následující tabulka E10 vyjadřující míru návratnosti nákladů na vodohospodářské služby. Tabulka E 10: Výpočet míry návratnosti Sektor VHS Správa povodí Celkové tržby (CT) Ekonomické náklady (EN) Celkový objem dotací (COD) Dotace poskytovatelům VHS Míra návratnosti nákladů % (CT-COD)*100/EN 673,0 670,0 117,0 77,0 83,0 Správa drobných vodních toků … ZVHS 2,1 96,8 118,7 78,7 0,0 … Lesy ČR Sektor správy povodí a správy vodních toků celkem 29,6 28,0 26,0 26,0 12,9 704,7 794,8 261,7 181,7 55,7 Zásobování vodou 1 776,8 1 678,3 160,7 127,6 96,3 Odvádění a čištění odp. vod 1 590,8 1 472,7 490,5 350,5 74,7 Sektor VaK celkem 3 367,6 3 151,0 651,2 478,1 86,2 4 072,3 3 945,8 912,9 659,8 80,1 Celkem Zhodnocení současné úrovně návratnosti nákladů na vodohospodářské služby Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vykazuje celkovou návratnost 86,2%. Vyšší návratnost vykazuje sektor zásobování vodou (96,3%), a to především z důvodů nižšího celkového objemu dotací než v sektoru odvádění a čištění odpadních vod (74,7%). Mezi důvody, proč uživatelé (znečišťovatelé) nehradí veškeré náklady, patří zejména to, že - podle současných daňových předpisů obce svůj majetek neodepisují - podle současných daňových předpisů nelze odepisovat jakékoliv dotace - některé obce dotují ze svých rozpočtů provozní náklady Problematika odpisů je systémového charakteru a snižuje míru udržitelnosti vodohospodářské služby, která se promítá do oblasti obnovy infrastruktury. Při výpočtu návratnosti nákladů v sektoru odvádění a čištění odpadních vod není zohledněno, že poplatky podle §88 a 89 vodního zákona jsou na jedné straně součástí provozních nákladů poskytovatele služby, ale na druhé straně jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, ze kterého je poskytovatel služby dotován ve prospěch investic na ochranu vod. Tato skutečnost bude v dalších částech prací na ekonomické analýze podrobněji zkoumána. Očekává se, že po odečtení části dotací ze SFŽP od celkového objemu dotací (COD) se návratnost sektoru odvádění a čištění odpadních vod zvýší o cca 10%. 270 Návratnost nákladů v tomto sektoru významně ovlivňuje skutečnost, že stát ze státního rozpočtu, resp. z fondů EU bude cca do r. 2010 až 2012 významně finančně podporovat investice do vodohospodářské infrastruktury. Důvodem je mj. přechodné období dohodnuté s orgány Evropské unie k implementaci Směrnice o čištění městských odpadních vod. Po tomto období se očekává významné snížení přímých dotací a lze předpokládat dosažení míry návratnosti blížící se 100%. Sektor správy povodí Tento sektor vykazuje návratnost nákladů 83,0%. Mezi důvody, proč uživatelé vody nehradí veškeré náklady patří: − neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu §57 vodního zákona za údržbu vodních děl, které umožňují nakládání s vodami za účelem využití hydroenergetického potenciálu k výrobě elektřiny − neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu §101 odst. 4 vodního zákona − dotace podle §102 vodního zákona a jiné dotace − podle současných daňových předpisů nelze odepisovat jakékoliv dotace. Z důvodu uplatnění §57 a 101 odst. 4 vodního zákona se nesnižuje míra udržitelnosti vodohospodářských služeb, neboť tyto neuplatněné náklady hradí ostatní uživatelé vody. Problematika odpisů je systémového charakteru a snižuje míru udržitelnosti vodohospodářské služby, která se promítá do oblasti zabezpečení obnovy infrastruktury. Sektor drobných vodních toků S ohledem na relativně zanedbatelné příjmy od uživatelů vody (nižší než 0,5% nákladů) lze hodnotit, že míra návratnosti je 0%. Přestože u s.p. Lesy ČR jsou relativně vysoké „ostatní příjmy“ poskytovatele VHS, nelze tyto příjmy zařadit mezi tržby od uživatelů vody. Sektor správy povodí a správy vodních toků Sektor správy povodí a vodních toků má celkovou návratnost 55,7%. Zhodnocení podílu klíčových uživatelů na míře návratnosti nákladů. Vodohospodářská služba Správa povodí Správa drobných vodních toků … ZVHS … Lesy ČR Sektor správy povodí a správy vodních toků celkem Zásobování vodou Odvádění a čištění odp. vod Sektor VaK celkem 103 Uživatel (2) průmyslu - % 98 Uživatel (3) zemědělství - % 97 0,0 12,9 55,7 100 103 100 98 100 97 96,3 74,7 86,2 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Míra návratnosti nákladů 83,0 Uživatel (1) domácnosti - % K podílu klíčových uživatelů na míře návratnosti nákladů V sektoru vodovodů a kanalizací se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství dodávané pitné vody (viz údaje v části 4.1. Ekonomická analýza užívání vody – charakteristika vodohospodářských služeb). Cenové předpisy nediferencují platby pro domácnosti, průmysl, zemědělství a ostatní odběratele. 271 V sektoru správy povodí a správy vodních toků se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství odběru povrchové vody s tím, že podle expertního odhadu se na neuplatněných nákladech podílí klíčoví uživatelé v rozsahu podle výše uvedené tabulky. Nejnižší míra návratnosti v sektoru zemědělství je odůvodněna neuplatňovanými náklady podle §101 vodního zákona. V sektoru průmyslu jsou rozhodující neuplatněné náklady ve smyslu §57 vodního zákona. Náklady v těchto sektorech však nejsou dotované a hradí je všichni uživatelé, v nejvyšší míře domácnosti. 4.3.5. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů Cílem je soustředit poznatky z ekonomické analýzy k přípravě na budoucí posuzování efektivity nákladů v souvislosti s návrhem optimální kombinace opatření k dosažení dobrého stavu vodních útvarů. Vzhledem k tomu, že poznatky z ekonomické analýzy se prolínají ze všech řešených oblastí povodí, navrhuje se je zevšeobecnit pro centrální úroveň, a to zejména v následujících okruzích problémů. a) Zásadním poznatkem je, že jak správci povodí a správci vodních toků v zakladatelské působnosti Ministerstva zemědělství, tak i ústřední orgány, které poskytují finanční podpory nebo přijímají poplatky, měli by doplnit své informační systémy o evidenci podle oblastí povodí. S ohledem na budoucí hodnocení ve vztahu k vodním útvarům, zejména silně ovlivněným či rizikovým, neobejde se tato evidence též bez označení vodního útvaru. Tyto databáze by měly evidovat veškerá realizovaná opatření, včetně jejich účinku a efektu (např. ČOV, kanalizace, vodovody, úpravy vodních toků, revitalizace, změny akumulace vod). Navrhuje se též, aby tato evidence odpovídala i titulům finančních toků znázorněným ve schématech E.2.1. a E.2.2. b) Předpokládá se, že veškerá opatření realizovaná správci povodí, správci vodních toků i jinými subjekty, zejména v sektoru VaK či vlastníky vodních děl, a dále též poskytnuté veřejné podpory, budou sledovat zlepšení stavu vodních útvarů. Protože téměř všechna opatření vyžadují povolení či souhlas vodoprávních úřadů, navrhuje se provázání k údajům vodoprávní evidence v rozsahu příslušné vyhlášky Ministerstva zemědělství. Toto provázání k údajům vodoprávní evidence umožní do budoucna hodnocení kombinace opatření a sledování jejich účinků k postupnému zlepšování dobrého stavu vodních útvarů. Doporučuje se, aby algoritmus a následný software k zřízení a vedení takovéto databáze pro oblast povodí ve vztahu k vodním útvarům zadalo Ministerstvo zemědělství. Následně je třeba rozhodnout o: - správě jednotné databáze opatření vedení evidence souboru veškerých relevantních ekonomických údajů a informací c) K hodnocení optimální kombinace opatření ve vztahu k vodním útvarům a cílům Rámcové směrnice bude nezbytné připravit metodickou studii, která pro podmínky České republiky posoudí hlediska a kritéria pro výběr relevantních opatření a využití legislativních, ekonomických či jiných systémových nástrojů. Tato opatření a nástroje bude třeba vztáhnout na příslušné hnací síly ve vztahu k různým kategoriím vlivů. V rámci této studie bude dále nutné: - vyhodnotit jednotkové náklady a efektivnost jednotlivých opatření, 272 - stanovit různé koeficienty efektivnosti nákladů z hlediska míry jak přispívají k dosažení dobrého stavu daného vodního útvaru, - řešit analýzu citlivosti nejdůležitějších parametrů a proměnných za účelem vyhodnocení spolehlivosti navržené nákladově efektivní kombinace opatření, - vyhodnotit socioekonomický dopad opatření na konkrétní sociální skupiny a ekonomické sektory. Dále uvedená tabulka rámcově dokladuje okruhy relevantních dat potřebných pro posuzování efektivity nákladů při návrhu optimální kombinace opatření a využití příslušných instrumentů. 273 Kategorie významného vlivu Hnací síla Typ vlivu Deficitní parametr Ovlivněná složka stavu Populace – domácnosti Bodové zdroje znečištění Průmysl vypouštění odpadních vod, dešťové vody, skládky zlepšení jakosti chemické ukazatele povrch. a podz. vod, podle právních předpisů ochrana vodního ekosystému, Zemědělství Zemědělství Difúzní zdroje znečištění Průmysl zpevněné plochy, skládky Populace – domácnosti zpevněné plochy, skládky Rozvoj obcí a regionů Regulace odtoku smyvy z ZPF a LPF, eroze Zemědělství P (eroze), ostat. nutrienty, nebezp. látky, ostat. org. látky zlepšení jakosti povrch. a podz. vod, ochrana vodního ekosystému, Odběry vody ČOV (nové stavby, rekonstr., intenzifikace), sanace skládek a zem. zdrojů znečištění, opatření na kanaliz. (dešť. vody, předčištění), pozemkové úpravy, správná zeměď. praxe, protierozní opatření, implementace nitrát. směrnice, aplikace BAT, sanace skládek a zem. zdrojů znečištění, zpomalení odtoků dešť. vody odvodnění, převody vody, řízení pov. průtoků, řízení hospodaření s vodou minim. průtok, hladina podz. vody optimalizace množství povrch. vod řízení Q podle MŘ a PŘ, stanovení Qmin a min. hladin podz. vod s ohledem na související ekosystém zásobování p.v. minim. průtok, hladina podz. vody dosažení udržitelného množství a jakosti povrch. racionalizace odběrů (např. recirkulace), snižování ztrát, Ostatní Populace – domácnosti Opatření 274 Specifické (jednotkové) náklady Nástroje legislativní, ekonomické, inspekce, státní správa (vodopr. úřady), staveb. projekty, vzděl. projekty, výzkum a vývoj, úsporné technologie Kč/množství odstraněného znečištění, Kč/množství materiálu na skládce Kč/m3 dešťové vody Zdroj dat vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ legislativní, ekonomické, inspekce, prosazování IPPC, státní správa, Kč/množství revit. projekty, odstraněného vzděl. projekty, znečištění, výzkum a vývoj, ovlivňování nároků v zemědělství, prosazování kodexů správných postupů MZe, MŽP, vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ legislativní, stavební projekty, vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ legislativní, ekonomické, inspekce, státní správa zlepšení stavu v m3/s 3 m /s vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ Průmysl chladící voda, průmyslové odběry, Zemědělství závlahy Ostatní ostatní odběry Rozvoj obcí a regionů Morfologické úpravy Zemědělství Ostatní zástavba sídel, plavba, ochrana před povodněmi, ochrana ZPF a LPF, rekreace a podzemních vod, ochrana vodního ekosystému, eroze dna a břehů VT, druh úpravy VT, stav pobřežní vegetace, hladina podz. vody ochrana přírody a krajiny, ochrana vodního ekosystému, 275 optimalizace závlah. vody, řízení Q podle MŘ a PŘ, stanovení Qmin a min. hladin podz. vod s ohledem na související ekosystém (vodopr. úřady), vzděl. projekty, výzkum a vývoj, regulace odběrů, úsporné techn. úpravy vodních toků, pozemkové úpravy, protipovodň. opatření, akumulace legislativní, ekonomické, revital. projekty, výzkum, vývoj, státní správa, staveb.projekty, vzděl. projekty km vodních toků, m3 akumulace, ha chráněného území MZe, MŽP, vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ d) V sektoru vodovodů a kanalizací se doporučuje nadále na centrální úrovni sledovat výstupy z „provozní evidence“ (část technické a ekonomické údaje v rozsahu vyhlášky č. 428/2001 Sb.), rozšířené o evidenci nákladů podle položek „kalkulačního vzorce“ a dále o evidenci, jak jednotliví uživatelé vody přispívají k pokrývání nákladů na vodohospodářské služby. Takto bude možné stanovit spolehlivou základnu, z níž bude vycházet princip úhrady nákladů do r. 2009. e) Na základě schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací bude třeba dále vyhodnotit pro každou oblast povodí relevantní údaje, zejména seznam provozovatelů, údaje o zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, investiční potřeby. Pro aktualizaci těchto plánů bude třeba provést úpravu metodiky s ohledem na nutnost hodnocení na úrovni oblastí povodí. f) Samostatná studie pro úroveň ČR by měla být zaměřena na aplikaci článku 9 Rámcové směrnice, zejména odst. 4 (neuplatnění ustanovení druhé věty odst. 1 a k tomu příslušející ustanovení odst. 2). g) Samostatný výzkum by měl být zaměřen i na sjednocení názorů na činnosti v ekonomické analýze označené pod pojmem „náklady na využití vodních zdrojů“ a dále na vyjádření „environmentálních nákladů“. V té souvislosti bude účelné shromáždit zkušenosti z jiných zemí Evropské unie a vyhodnotit je pro aplikaci v České republice. 5. Registr chráněných území Registr chráněných území (dále jen Registr) je v Rámcové směrnici (SR 2000/60/ES) definován v článcích 6 a 7 a související Příloze IV. Článek 6 směrnice vyžaduje, aby členské státy zřídily v každé oblasti povodí registr nebo registry všech území, která byla vymezena jako uzemí vyžadující podle příslušných právních předpisů Společenství zvláštní ochranu povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišť a druhů přímo závislých na vodě. Registr musí zahrnovat přinejmenším všechna území vyjmenovaná v příloze IV Rámcové směrnice. Registr nebo registry musí být dokončeny do 22. prosince 2004. Z článků 6 a 7 i navazující přílohy IV je zřejmé, že zřizovaný Registr ve smyslu Rámcové směrnice zahrnuje řadu dříve přijatých směrnic, které chrání vodu nebo vodní útvary nebo které zajišťují ochranu území nebo volně žijících rostlin a živočichů. Týká se to následujících směrnic: Pro bod i) odstavce 1 Přílohy IV to je přímo článek 7 Rámcové směrnice a také Směrnice Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody v Členských státech. Uvedená směrnice se sice zabývá pouze povrchovými vodami a přednostně požadavky na jakost vody, přesto by měly být poznatky a informace z její implementace využity pro zřízení Registru. Pro bod ii) odstavce 1 Přílohy IV je příslušnou směrnicí Směrnice Rady 79/923/EHS o požadované kvalitě měkkýšových vod. Pro bod iii) odstavce 1 Přílohy IV je to Směrnice Rady 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání. Pro bod iv) odstavce 1 Přílohy IV jsou to hned dvě směrnice a to Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeným dusičnany ze zemědělských zdrojů a Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Pro bod v) odstavce 1 Přílohy IV jsou to opět dvě směrnice, které společně vytvářejí soustavu Natura 2000: Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Rámcová směrnice byla po dlouhé diskusi přijata na konci roku 2000, ale dlouho před její platností byla přijata skupina výše zmíněných směrnic, které mají přímou nebo 276 zprostředkovanou vazbu k vodě a vodním ekosystémům. Během téměř třiceti let od začátku platnosti prvních z nich je členské státy různým způsobem transponovaly a implementovaly. Členské státy legislativně upravily vymezení území nebo vodních útvarů vyžadujících zvláštní ochranu a současně přijaly určitá opatření pro zlepšování stavu vod. V některých případech dokonce definovaly pro jednotlivé typy území environmentální cíle blízké pojetí Rámcové směrnice. Při vytváření Rámcové směrnice ale nastal problém, jakým způsobem stávající ochranu ze starých směrnic začlenit do systému směrnice. Rozhodně nepřicházelo v úvahu dříve platné směrnice ihned zrušit a nahradit vše principem vodních útvarů. Řada starších směrnic již funguje více než dvacet let a některé nástroje se již dobře osvědčily. Proto tedy přišlo na řadu kompromisní řešení, kterým je zřízení Registru, který bude zahrnovat veškerou územní ochranu nebo ochranu vodního prostředí, která byla rozpracována do doby přijetí Rámcové směrnice. Tím, že Rámcová směrnice pracuje primárně s vodními útvary, zatímco Registr zahrnuje jak vodní útvary tak i různé plošné územní jednotky bez významnější vazby na vodní útvary, dochází nejen v České republice ale i v jiných státech EU k problémům pojetí jednotlivých typů chráněných území. Tím, že vztah území Registru a vodních útvarů je velmi proměnlivý (od prostorové shody ve vymezení, po chráněné území nacházející se v pramenné oblasti s minimálním vztahem k vymezenému vodnímu útvaru), může být v první fázi zpracování plánů oblastí povodí výhodné oddělit chráněná území od vodních útvarů a vést obě kategorie zvlášť. V průběhu další fáze zpracování plánů oblastí povodí by se mělo ukázat, jestli je účelné je nadále vést odděleně nebo přistoupit k určité formě jejich ztotožnění. Podle implementačního plánu Rámcové směrnice, přijatého vládou v únoru 2003, je za celkové zřízení Registru chráněných území v České republice k 22. prosinci 2004 odpovědné Ministerstvo životního prostředí. Zajištěním některých částí Registru jsou pověřeny také Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví. Pojem Registr chráněných území se v českém právním řádu přímo nevyskytuje. Lze v něm nalézt zákony, nařízení vlády a vyhlášky upravující vymezování některých typů území nebo vod podle starších směrnic Evropské unie. Jde o citlivé oblasti (§ 32 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle směrnice o čištění městských odpadních vod (SR 91/271/EHS), zranitelné oblasti (§ 33 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle nitrátové směrnice (SR 91/676/EHS) a povrchové vody využívané ke koupání (§ 34 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle směrnice o kvalitě vod pro koupání (SR 76/160/EHS). Další typy území jsou v zákoně 254/2001 Sb. zmíněny buď nepřímo – odběry povrchových a podzemních vod a zdroje povrchových a povrchových vod využívaných nebo uvažovaných jako zdroje pitné vody (§ 21, odst. 2c) body 3 a 7) – ve formě vytváření a vedení evidence nebo nejsou uvedeny vůbec (hospodářsky významné druhy vázané na vody). Vymezení dalších území je předmětem zákona 114/1992 Sb. a jeho novely zákonem 218/2004 Sb. – území soustavy Natura 2000. Problém, že Registr není vodním ani jiným zákonem přímo zmíněn není překážkou, neboť i Rámcová směrnice umožňuje, že mohou být stanovené typy chráněných území vedeny ve více registrech (evidencích, databázích). V takovém případě je ale důležité, aby byl zajištěn sběr a ukládání příslušných údajů, byť na více místech a aby, např. na úrovni odpovědného ministerstva, bylo možné požadované údaje shromáždit a shrnout do zprávy pro Evropskou komisi nebo pro další účely. Tuto roli na základě metodického návodu odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí o úpravě postupu při plánování v oblasti vod v roce 2004 zastává Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, spolu s Agenturou ochrany přírody ČR a ve spolupráci se státními podniky Povodí a Ministerstvem zdravotnictví. Odpovědnosti za plnění jednotlivých částí Registru jsou stanoveny takto: odběry povrchových a podzemních vod v rozsahu povinném pro vodní bilanci – správci povodí 277 zdroje povrchových a podzemních vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdrojů pitné vody – správci povodí oblasti povrchových vod využívané ke koupání – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví citlivé oblasti – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka zranitelné oblasti – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka oblasti soustavy Natura 2000 a zvláště chráněná území – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Z výše uvedených souvislostí vychází pojetí Registru na celém území České republiky, tedy ve všech osmi oblastech povodí podle vyhlášky 292/2002 Sb. ve znění vyhlášky 390/2004 Sb. Do Registru byly (nebo budou) zařazeny typy chráněných území, které jsou vyjmenovány v příloze IV Rámcové směrnice následujícím způsobem: všechny aktuálně provozované odběry podzemní nebo povrchové vody používané pro lidskou spotřebu a odebírané množství vody za den je vyšší než 10 m3 – podle článku 7 a Přílohy IV, odst. 1i) Rámcové směrnice, všechny uvažované odběry nebo území podzemní nebo povrchové vody určené pro lidskou spotřebu, jejichž předpokládaná vydatnost za den bude vyšší než 10 m3 – podle článku 7 a Přílohy IV, odst. 1i) Rámcové směrnice – tento typ území bude do Registru zařazen později vzhledem k absenci dat. koupací oblasti určené podle zákona č. 254/2001 Sb. (§ 34) a vyhlášky č. 159/2003 Sb. a všechna koupaliště ve volné přírodě podle zákona 258/2000 Sb. – podle Přílohy IV, odst. 1iii) Rámcové směrnice, zranitelné oblasti vymezené výčtem katastrálních území podle zákona č. 254/2001 Sb. (§ 33) a vyhlášky č. 103/2003 Sb. – podle Přílohy IV, odst. 1iv) Rámcové směrnice, výběr ptačích oblastí podle směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a podle zákona 114/1992 Sb. ve znění zákona 218/2004 Sb. s definovanou vazbou na vody – podle Přílohy IV, odst. 1v) Rámcové směrnice, výběr lokalit podle směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z navrženého národního seznamu lokalit pSCI pro stanoviště a druhy s definovanou vazbou na vody podle zákona 114/1992 Sb. ve znění zákona 218/2004 Sb. – podle Přílohy IV, odst. 1v) Rámcové směrnice, výběr zvláště chráněných území podle zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů s definovanou vazbou na vody – národní kategorie, zařazená navíc do Registru Do Registru nebyla zařazena území pro ochranu hospodářsky významných druhů, protože jsou v ČR vymezovány a dále také citlivé oblasti, které nebyly na území ČR vymezeny a příslušná opatření směrnice 91/271/EHS byla uplatněna v celé ploše území státu. 5.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu Prvním typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu s odkazem na článek 7. Článek 7 uvádí, že jde o vodní útvary, které jsou využívány pro odběr vody pro lidskou spotřebu poskytující více než 10 m3 vody za den nebo zásobující více než 50 osob (zde existuje rozpor v terminologii mezi článkem 7 a přílohou IV; příloha uvádí, že jde o území vymezená …). Podobně by měly být do Registru zařazeny i takové útvary, kde se s využitím pro zásobování obyvatel uvažuje v budoucnosti. Vzhledem k nejasnostem výkladu článku 7 a související přílohy IV není doposud zřejmé, jestli registrovaným typem chráněného území má být vodní útvar a nápravná opatření mají být vázána na celý vodní útvar nebo jde spíše o místo odběru a opatření mají být realizována v jeho ochranném pásmu. 278 V případě tohoto typu území se dostáváme do určitého rozporu s celkovým pojetím Rámcové směrnice. Klíčové je v tomto případě pojetí jak mají být území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu vztažena k vymezovaným vodním útvarům. Způsob vymezování vodních útvarů v České republice má určitá pravidla, která mimo jiné zaručují, že celkový počet vodních útvarů na území ČR nepřesáhne určitou mez. V praxi to znamená že konečný počet vodních útvarů je omezen možnostmi jednotlivé vodní útvary vyhodnocovat z pohledu environmentálních cílů, nalézt pro skupiny útvarů společné typy (pro povrchové vody), útvary monitorovat a podávat za každý vodní útvar zprávu o jeho stavu. V případě chráněného území – odběrů vody a jeho vazby na vodní útvary mohou nastat dvě krajní situace. První vychází z toho, že za základní jednotky budeme považovat vodní útvary tak, jak byly vymezeny a přiřadíme k nim z evidence odběrů odpovídající data/lokality. Druhá krajní varianta vychází z toho, že bychom ke každému odběru vody (objektu), který splňuje kritérium odebíraného množství 10 m3 za den a více, vymezili samostatný vodní útvar bez ohledu na způsob výchozího vymezení vodních útvarů. Podívejme se nyní na výhody a nevýhody obou řešení. V případě první varianty je výhodou, že zachováváme vymezení vodních útvarů a teprve k nim vztahujeme údaje z objektů, z nichž je odebírána voda používaná pro zásobování obyvatel. Původní útvary nedělíme ani nevytváříme nové. Tato na první pohled zjevná výhoda se rychle vytratí, pokud začneme k jednotlivým předem vymezeným útvarům vztahovat data o odběrech. Problémem je, že mají být do Registru zařazeny všechny vodní útvary, ze kterých je odebíráno více než 10 m3 za den. V takovém případě ale musíme mít vyčerpávající evidenci o všech realizovaných odběrech vody v oblasti povodí (i menších než 10 m3 za den), protože odběry za jeden vodní útvar se v tomto případě mohou sčítat. Představa, že budeme mít vyčerpávající evidenci o všech odběrech na území ČR je nereálná, protože už v současné situaci správci povodí podle zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) sbírají a evidují jen odběry v množství nad 6000 m3 za rok, tedy asi 16,5 m3 za den. Druhou nevýhodou je rozdílné pojetí environmentálních cílů pro vodní útvary a chráněná území. Rámcová směrnice říká, že vodní útvar má splnit environmentální cíle, které se stanoví podle kategorií a typů útvarů. V případě, že se ve vodním útvaru vyskytne chráněné území, měl by vodní útvar splnit i cíle stanovené pro daný typ chráněného území. V případě povrchových vod, kde je množství odběrů relativně malé, by ztotožnění chráněného území s vodním útvarem až na výjimky nemuselo být problém. V případě odběrů podzemní vody, kterých je řádově více než odběrů z povrchových vod, by nastala situace, že všechny vymezené vodní útvary na území ČR by kromě vlastních environmentálních cílů musely splnit i mnohem přísnější požadavky na jakost vody používané pro lidskou spotřebu. Je totiž málo pravděpodobné, že by se na území ČR vyskytl nějaký vodní útvar podzemní vody, ze kterého by se v součtu neodebíralo více než 10 m3 za den nebo ze kterého by bylo zásobováno méně než 50 osob. Při aplikaci druhé varianty, kdy bychom každému objektu nebo odběru s denním odebíraným množstvím větším než 10 m3 vymezili vlastní vodní útvar, narážíme na následující úskalí. Množství vodních útvarů, zejména v případě podzemních vod, by se neúměrně zvýšilo. Vymezování vodních útvarů by již v řadě případů nerespektovalo přirozené hranice hydrologické a hydrogeologické – vymezení bylo by umělé. Vedle těchto problémů s prostorovým vymezením by vyvstal i problém s evidencí odběrů, zejména v případě podzemních vod. Ty jsou často evidovány jako množina objektů, za které je vykazováno jedno číslo o odebíraném množství. Často však jde o pestrou skupinu různých objektů (vrtů, studní, zářezů, pramenních jímek, štol apod.), které mohou odebírat vodu z velmi odlišných kolektorů nebo dokonce z odlišných vodních útvarů. V takovém případě by pak bylo velmi těžké určit z jakého útvaru je příslušné množství vody odebíráno. 279 Jak je vidět, ani jedna z krajních variant není příliš optimální. Proto byl pro naplnění Registru pro etapu do konce roku 2004 použit alternativní přístup, který současně umožňuje dobrou evidenci primárních údajů o odběrech povrchových a podzemních vod a přitom nebrání vztáhnout údaje v budoucnu na jakkoli vymezené vodní útvary. Konkrétní naplnění této kategorie chráněného území v Registru v podmínkách České republiky vychází z co nejpřesnější evidence jednotlivých odběrů (v budoucnu i jednotlivých objektů), ze kterých je realizován odběr povrchové nebo podzemní vody využívané pro lidskou spotřebu. Množstevní hranicí pro odebírané množství a jednotlivý odběr je 10 m3 za den. Referenčním rokem pro zařazení odběru do Registru je rok 2003. Minimálně do konce roku 2004 budou v Registru vedeny samostatně odběry s lokalizací a dalšími potřebnými informacemi a podle vývoje vymezování vodních útvarů i celkového pojetí směrnice budou buď nasčítány za jednotlivé vodní útvary nebo vedeny spolu s odkazy na příslušná ochranná pásma nezávisle na vodních útvarech jako autonomní objekty. Environmentální cíle by se pak vztahovaly pouze na daný odběr nebo objekt a opatření by byla realizována pouze v ochranném pásmu vodního zdroje, nikoli v celém povodí vodního útvaru nebo celé hydrogeologické struktuře. Podle současně platné české legislativy jsou odběry povrchových a podzemních vod povolovány podle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění místně příslušným vodoprávním úřadem na dobu určitou. Příslušní správci povodí mají povinnost podle stejného zákona a souvisejících vyhlášek 431/2001 Sb. (o vodní bilanci) a 391/2004 Sb. (o evidenci stavu vod) shromažďovat a ukládat do informačního systému veřejné správy příslušné údaje o odběrech. Vedle odběrů, které jsou řádně povoleny a provozovány, vyžaduje Rámcová směrnice, aby byly do Registru zařazeny i vodní útvary/oblasti, kde se s odběrem vody počítá v budoucnu. V tomto případě by měly být zdrojem dat zejména evidence zdrojů povrchových a podzemních vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody evidované správci povodí podle vyhlášky 391/2004 Sb. (§ 21 odst. 2 a § 22 odst. 2). Dalším zdrojem dat by měly být i plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Zpracování a schvalování plánů rozvoje mají na starosti kraje v samostatné působnosti pro celé své území nebo jeho část. V § 4 odstavci 1 zákona se mimo jiné uvádí, že „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, …“. Naplnění obou výše zmíněných zdrojů dat je však pozdější než požadované naplnění Registru chráněných území do konce roku 2004. V případě evidence vedené správci povodí jsou údaje ukládány do informačního systému až po schválení plánů oblastí povodí a v případě rozvojových plánů vodovodů a kanalizací je termín stanoven na konec roku 2004. Z tohoto důvodu nemohou být do Registru chráněných území do konce roku 2004 zařazena žádná území, ze kterých by v budoucnu mohl být realizován odběr vody pro úpravu na pitnou vodu. V oblasti povodí Horního a Středního Labe spravuje evidenci odběrů povrchových a podzemních vod, na které se vztahuje ohlašovací povinnost pro vodní bilanci (nad 6000 m3 za rok nebo 500 m3 za kalendářní měsíc) státní podnik Povodí Labe. Pro potřeby Registru chráněných území předal státní podnik Povodí Labe Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka údaje o odběrech povrchových a podzemních vod využívaných pro zásobování obyvatel pitnou vodou (klasifikace provozovatele podle oborové klasifikace ekonomických činností dle ČSÚ). Rozsah předaných dat odpovídá stavu, který byl k 30.6.2004 evidován v jeho informačním systému. Současně byla k popisným údajům a údajům o odebraném množství za rok 2003 zaslána i geografická lokalizace všech odběrů. V oblasti povodí Horního a Středního Labe je k referenčnímu roku 2003 evidováno celkem 615 odběrů povrchových a podzemních vod určených pro lidskou spotřebu. Z toho připadá 29 odběrů na povrchové vody a 586 odběrů na vody podzemní. Z 29 odběrů povrchových vod 280 čtyři odebírají méně než 100 m3 vody za den, 15 jich odebírá vodu v rozsahu 100-1000 m3 za den a 10 odběrů čerpá více než 1000 m3 vody za den. V případě podzemních vod je v první kategorii odběrů do 100 m3 vody za den 239 odběrů, v kategorii od 100 do 1000 m3 vody za den 276 odběrů a v nevyšší kategorii nad 1000 m3 vody za den je evidováno 71 odběrů. Umístění odběrů povrchových a podzemních vod určených pro lidskou spotřebu v oblasti povodí Horního a Středního Labe je patrné z mapy G11a. Pro přehlednost mapy jsou popisky zobrazeny u všech odběrů kategorie nad 1000 m3 za den a výběrově u kategorie od 100 do 1000 m3 za den. Pro nejmenší kategorii jsou zobrazena jen místa odběru bez popisu. 281 Obrázek G11a: Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu 282 5.2. Území vyhrazená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí Druhým typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou území vyhrazená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí. Hospodářsky významnými druhy jsou druhy živočichů nebo rostlin, které se ve vodním prostředí (vnitrozemských povrchových vodách nebo pobřežních a mořských vodách) vyskytují přirozeně a zároveň jsou předmětem hospodářského využití. Jediným právním předpisem Společenství, který upravuje ochranu hospodářsky významných vodních druhů, je směrnice Rady 79/923/EHS o požadované kvalitě měkkýšových vod. Prototypem tohoto typu chráněného území jsou tedy oblasti šelfových moří využívané k chovu měkkýšů. Měkkýši se v těchto vodách vyskytují přirozeně, nanejvýš jsou pro jejich lepší růst vkládány na vybrané lokality speciální pomůcky ve formě košů nebo jiných nárostových ploch. Oblasti definované jako hospodářsky využívané vyžadují zvláštní ochranu vod z důvodu zajištění prosperující populace měkkýšů a přijímaná opatření mají zajistit udržitelné hospodářské využití, vysokou kvalitu a zdravotní nezávadnost produkce. Podmínkou existence takových populací a zárukou jejich zdravotní nezávadnosti je velmi dobrý stav pobřežních vod a zejména zamezení přísunu znečišťujících látek z pevniny. V souhrnu to tedy znamená, že tento typ území se vztahuje na vody, ve kterých se vodní organismy vyskytují přirozeně a jejich rozvoj a související hospodářské využití je podmíněno dobrým stavem vod. V opačném případě (chov by působil zhoršování stavu vodního útvaru) by šlo o jednoznačný antropogenní tlak s negativním dopadem na vodní útvar, který by vyžadoval přijetí účinných opatření k dosažení dobrého ekologického stavu. V podmínkách České republiky žádné měkkýšové vody z pochopitelných důvodů vymezeny nebyly, i přesto byly hledány analogie pro případné sladkovodní druhy živočichů nebo rostlin. V podmínkách České republiky jsou jedinými hospodářsky významnými druhy kaprovité nebo lososovité ryby chované v rybnících a umělých sádkách (komerční říční rybolov není v České republice provozován). Jejich chov je intenzivní a tedy i hospodářsky významný, ale produkce je dosahováno intenzivním dokrmováním a specifickým managementem nádrží místy s negativním dopadem na vodní prostředí vlastní nádrže i vodních útvarů ležících níže po toku. Navíc se uvedené druhy ve zmíněných typech nádrží nevyskytují přirozeně, ale jsou v nich dočasně umístěny a kultivovány. Pro všechny tyto důvody není možné takové vodní útvary považovat za chráněná území spadající do Registru, ale spíše za jeden z významných tlaků ovlivňujících někdy méně a někdy více příslušný vodní útvar nebo jejich skupinu. Žádné další vodní organismy, které by byly předmětem hospodářského využití, a zároveň splňovaly ostatní podmínky pro zařazení do Registru se na území ČR nevyskytují. Z výše uvedených důvodů nebude Registr chráněných území v oblasti povodí Horního a Středního Labe obsahovat území pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí. 284 5.3. Území vyhrazená jako rekreační vody a vody ke koupání Třetím typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou vodní útvary určené jako rekreační vody včetně koupacích oblastí podle směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání Právní předpis, který se k tomuto typu území v legislativě Společenství vztahuje, je již zmíněná směrnice o kvalitě vod pro koupání. Žádné další předpisy, které by definovaly i jiné typy rekreačního využití vod nebyly přijaty. Směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání byla do české legislativy transponována zákonem č. 254/2001 Sb. v § 34 a vlastní koupací oblasti definovány vyhláškou č. 159/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Tato vyhláška v příloze stanovila na území ČR celkem 128 koupacích oblastí (lokalit). Až na dvě výjimky, které se nacházejí právě v oblasti povodí Horního a Středního Labe, jsou všechna koupací místa situována do různých typů nádrží. Vedle koupacích oblastí podle Směrnice 76/160/EHS jsou českou legislativou – zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví – stanovena a evidována také tzv. koupaliště ve volné přírodě, což jsou přírodní vodní plochy, které jsou označeny jako vhodné ke koupání. Na rozdíl od koupacích oblastí mají svého provozovatele. Způsob kontroly jakosti vod v kopacích oblastech i koupalištích ve volné přírodě definuje zvláštní právní předpis – vyhláška č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch. Z technického pohledu zajišťují vymezení koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo životního prostředí a jimi řízené organizace. Za lokalizaci koupacích oblastí a nově i za lokalizaci koupališť ve volné přírodě a jejich vedení v informačním systému veřejné správy odpovídá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za shromažďování údajů o jakosti vody v koupacích oblastech během koupací sezóny odpovídají místně příslušné hygienické stanice a centrální zpracování dat a ukládání údajů do informačního systému Ministerstva zdravotnictví – PiVo – zajišťuje Státní zdravotní ústav a Ministerstvo zdravotnictví. Koupací oblasti i koupaliště ve volné přírodě jsou vymezeny jako místa v nádrži nebo toku, kde je koupání provozováno. Technicky je koupacím místem u rozsáhlých a členitých nádrží s více koupacími místy bod ve vzdutí nádrže v místě pláže, u nádrží s jedním koupacím místem je to střed nebo těžiště nádrže. V případě koupacích míst na tocích je koupacím místem profil na toku. Přesnost lokalizace odpovídá přesnosti vodohospodářské mapy 1 : 50 000 a technickým podkladům, které byly v době zpracování k dispozici. Vztah koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě k vymezovaným vodním útvarům povrchových vod není v současné době zcela vyřešen. Přetrvávají nejasnosti v tom, zda mají být chráněná území ztotožňována z pohledu prostorového a zejména z pohledu stanovení environmentálních cílů s vodními útvary. Vzhledem k tomu, že vymezování vodních útvarů není definitivně ukončeno, nebylo by zatím vhodné prohlásit některé vodní útvary za rekreační, jak to požaduje odstavec 1 iii Přílohy IV Rámcové směrnice. Koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě budou prozatím vedeny v Registru jako samostatné bodové objekty a vazba na vodní útvary bude definována v další fázi přípravy plánů oblasti povodí. V oblasti povodí Horního a Středního Labe se nachází celkem 22 koupacích oblastí podle vyhlášky 159/2003 Sb. z čehož dvě koupací oblasti jsou situovány na tocích a zbylých 20 na různých typech nádrží. Koupališť ve volné přírodě podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví se v oblasti povodí Horního a Středního Labe nachází celkem 24 a všechna jsou lokalizována na různých typech nádrží. Podrobnosti k jednotlivým koupacím oblastem a 285 koupalištím ve volné přírodě jsou shrnuty v tabulkách 5.1 a 5.2. Umístění jednotlivých koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě je patrné z mapy G11b. 286 Tabulka P1: Koupací oblasti podle vyhlášky 159/2003 Sb. v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo koupací oblasti Název koupací oblasti Název toku Číslo hydrologického pořadí Číslo nádrže Mezinárodní Kraj oblast povodí Obec s rozšířenou působností Obec KO211001 písník Hradišťko I Hluboký potok 1-04-01-047 104010471003 Labe Středočeský Kolín Veltruby KO211601 Komárovský rybník - pláž v lese Komárovská stoka 1-07-04-004 107040040006 Labe Středočeský Mnichovo Hradiště Kněžmost KO211602 Komárovský rybník - pláž Křinec Komárovská stoka 1-07-04-004 107040040006 Labe Středočeský Mnichovo Hradiště Branžež KO510301 VN Mšeno - pláž „U kiosku“ Mšenský potok 2-04-07-004 204070040006 Odra Liberecký Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou KO510302 VN Mšeno - pláž „U prutu“ Mšenský potok 2-04-07-004 204070040006 Odra Liberecký Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou KO510501 VN Harcov - hráz Harcovský potok 2-04-07-014 204070140002 Odra Liberecký Liberec Liberec KO510502 Harcovský potok 2-04-07-014 204070140002 Odra Liberecký Liberec Liberec přítok Javornice 1-05-02-013 105020130003 Labe Královéhradecký Jičín Libuň-Březka KO520702 VN Harcov - pláž Oborský rybník - u veřejného tábořiště Oborský rybník - u RZ Eden přítok Javornice 1-05-02-013 105020130003 Labe Královéhradecký Jičín Libuň-Březka KO520801 Divoká Orlice Divoká Orlice 1-02-01-050 - Labe Královéhradecký Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí KO520802 Tichá Orlice Tichá Orlice 1-02-02-079 - Labe Královéhradecký Kostelec nad Orlicí Borohrádek KO520901 VN Rozkoš - u autokepinku Rovenský potok 1-01-03-055 101030560004 Labe Královéhradecký Náchod Česká Skalice KO530301 rybník Hluboký Hluboký potok 1-03-01-025 103010250002 Labe Pardubický Holice Holice KO530401 VN Seč - Pod Semtínem Chrudimka 1-03-03-025 103030250006 Labe Pardubický Chrudim Seč KO530402 VN Seč - Hoješín Chrudimka 1-03-03-025 103030250006 Labe Pardubický Chrudim Seč KO530403 VN Seč - Ústupky Chrudimka 1-03-03-025 103030250006 Labe Pardubický Chrudim Seč KO530901 písník Březhrad (u nádraží) Plačický potok 1-03-01-017 103010170003 Labe Pardubický Pardubice Opatovice nad Labem KO520701 KO531501 VN Pastviny - Panelovka Divoká Orlice 1-02-01-011 102010110002 Labe Pardubický Žamberk Pastviny KO531502 VN Pastviny - Šlechtův palouk Divoká Orlice 1-02-01-011 102010110002 Labe Pardubický Žamberk Pastviny KO531503 VN Pastviny - U kapličky Divoká Orlice 1-02-01-011 102010110002 Labe Pardubický Žamberk Pastviny KO531504 VN Pastviny - Petrův palouk Divoká Orlice 1-02-01-011 102010110002 Labe Pardubický Žamberk Nekoř KO610402 rybník Řeka Doubrava 1-03-05-001 103050010001 Labe Vysočina Chotěboř Krucemburk 287 Tabulka P2: Koupaliště ve volné přírodě podle zákona 258/2000 Sb. v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo koupaliště ve volné přírodě Název koupaliště ve volné přírodě Název toku Číslo hydrologického pořadí Číslo nádrže Mezinárodní Kraj oblast povodí Obec s rozšířenou působností Obec PK210351 písník Lhota Hlavenský potok 1-05-04-015 105040160001* Labe Středočeský Lhota PK210352 Probošťská jezera Labe 1-05-04-011 105040110004 Labe Středočeský PK210451 Zbýšovský rybník Klejnárka 1-04-01-004 104010040001 Labe Středočeský Brandýs nad Labem Bandýs nad Labem Stará Boleslav Čáslav PK211351 jezero Ostrá Labe 1-04-07-032 104070320004 Labe Středočeský Lysá nad Labem Ostrá Borek Zbýšov PK211551 písník Bakov n. J. povodí Jizery 1-05-02-072 105020720002 Labe Středočeský Mladá Boleslav Bakov nad Jizerou PK211851 jezero Sadská potok od Sadské 1-04-07-002 104070020001 Labe Středočeský Nymburk Sadská PK211951 jezero Poděbrady Labe 1-04-04-016 104040160002 Labe Středočeský Poděbrady Poděbrady PK510551 Kristýna - pískoviště Lužická Nisa 2-04-07-037 204070370002 Odra Liberecký Liberec Hrádek nad Nisou PK520151 koupaliště v Teplicích n.M. Metuje 1-01-03-007 101030070001 Labe Královéhradecký Broumov Teplice nad Metují PK520451 Dachovy přítok Bystřice 1-04-03-005 104030050003 Labe Královéhradecký Hořice Hořice PK520551 Stříbrný rybník Stříbrný potok 1-02-03-068 102030680001 Labe Královéhradecký Hradec Králové Malšova Lhota PK520751 Studénka 1-04-02-015 104020150003 Labe Královéhradecký Jičín Lužany Velký Porák 1-04-02-006 104020060003 Labe Královéhradecký Jičín Ohařice PK520753 nádrž Marešák koupaliště střediska Sklář (u r.Jikavec) koupaliště pod Humprechtem Sobotka 1-05-02-082 105020820001 Labe Královéhradecký Jičín Sobotka PK520754 koupaliště v Libáni 1-04-05-023 104050230002 Labe Královéhradecký Jičín Libáň PK520851 V Olšinách 1-02-03-006 102030510004* Labe Královéhradecký Kostelec nad Orlicí Týniště n. Orlicí PK520752 PK521051 koupaliště u Pecky Libáňský potok povodí náhonu Alba Javorka 1-04-02-026 104020260005 Labe Královéhradecký Nová Paka Pecka PK521351 Včelné-Bělidlo Javornický potok 1-02-01-076 102010760002 Labe Královéhradecký Rychnov n. Kněžnou Rychnov n. Kněžnou PK530451 rybník Konopáč rekreační a sportovní areál TESLA Konopka 1-03-04-024 103040240004 Labe Pardubický Chrudim Heřmanův Městec Chrudimka 1-03-03-025 103030250014 Labe Pardubický Chrudim Horní Bradlo-Vršov 1-03-04-058 103040580004 Labe Pardubický Přelouč Přelouč-Mělice 1-02-02-061 102020610004 Labe Pardubický Ústí nad Orlicí Brandýs nad Orlicí 1-03-03-044 103030440001 Labe Pardubický Vysoké Mýto Nové Hrady 1-03-02-057 103020570001 Labe Pardubický Vysoké Mýto Vysoké Mýto PK530452 PK531151 písník Mělice PK531351 koupaliště Brandýs nad Orlicí PK531451 koupaliště Roudná PK531452 Živanická svodnice Tichá Orlice Novohradka opuštěný náhon koupaliště Vysoké Mýto - Tyršova Blahovského plovárna potoka 288 Obrázek G11b: Území vyhrazená jako rekreačníé vody a vody ke koupání 289 5.4. Území citlivá na živiny Čtvrtým typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou oblasti citlivé na živiny včetně zranitelných oblastí podle směrnice 91/676/EHS a citlivých oblastí podle směrnice 91/271/EHS. 5.4.1. Zranitelné oblasti Zranitelná oblast je pojem, který definuje Nitrátová směrnice (SR 91/676/EHS). Jsou to oblasti, povodí nebo jejich části, kde zemědělské činnosti nepříznivě ovlivňují koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Jsou to i takové oblasti, které mají vliv na povrchové, pobřežní a mořské vody, ve kterých dochází vlivem úniku dusíku ze zemědělství k eutrofizaci s následnými nepříznivými dopady na celý vodní ekosystém. Gesci nad implementací Nitrátové směrnice v České republice má Ministerstvo životního prostředí v oblasti vymezování zranitelných oblastí a monitoringu vod, Ministerstvo zemědělství pak v oblasti zpracování Akčních programů a Zásad správné zemědělské praxe, Principy nitrátové směrnice byly do české legislativy transponovány § 33 zákona č. 254/2001 Sb. (vodního zákona) a vymezení zranitelných oblastí bylo upraveno nařízením vlády č. 103/2003 Sb. kterým se stanoví zranitelné oblasti a upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Vymezení zranitelných oblastí nabylo účinnosti dne 11. dubna 2003. Zranitelné oblasti jsou v nařízení vlády definovány výčtem katastrálních území, která byla na základě analýzy v projektu Rady vlády pro výzkum a vývoj VaV/510/4/98 „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“ – Rosendorf, ed. (2002) – (zadavatel MŽP, nositel úkolu VÚV T.G.M.) a návazného úkolu VÚV T.G.M. „Návrh vymezení zranitelných oblastí“ určena jako území, která přispívají ke znečištění vod svým zemědělským hospodařením. Postup vymezení zranitelné oblasti na území ČR byl založen především na vyhodnocení koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách a analýze citlivost území k průniku dusičnanů do vod. Současně bylo ověřováno, že zjištěné znečištění pochází ve větší míře ze zemědělského hospodaření. Prvotní vymezení zranitelných oblastí bylo provedeno podle přirozených hranic povodí a hydrogeologických struktur a teprve posléze převedeno pro lepší administrovatelnost Akčních programů na katastrální území.Česká republika nevyužila možnost Směrnice, která umožňuje vyhnout se vymezení zranitelných oblastí v případě, že stát bude aplikovat akční programy na celém svém území. Z nařízení vlády 103/2003 Sb. vyplývá povinnost nejpozději do čtyř let od prvního vymezení (znovu v roce 2007) provést revizi důvodů vedoucích k vymezení oblastí (vyhodnocení monitoringu, analýza dalších podkladů – např. úrovně hnojení půd) a na základě výsledku rozšířit nebo redukovat rozsah zranitelných oblastí. Tyto činnosti provádí z pověření Ministerstva životního prostředí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. VÚV T.G.M. je také podle vyhlášky 391/2004 Sb. povinen ukládat údaje o vymezení zranitelných oblastí do informačního systému veřejné správy. Do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice jsou v současné době zařazeny zranitelné oblasti podle nařízení vlády 103/2003 Sb. v rozsahu vyjmenovaných katastrálních území. Technickým podkladem je geografická vrstva katastrálních území předaná pro potřeby vymezení Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním v roce 2002. Tomu odpovídá i přesnost a obsah zobrazovaných dat. V oblasti povodí Horního a Středního Labe byly vymezeny zranitelné oblasti v celkovém rozsahu 6924 km2 což představuje asi 48,2 % celkové rozlohy oblasti povodí. V oblasti povodí Horního a Středního Labe leží nebo do něj částečně zasahuje 1405 katastrálních území 290 zařazených mezi zranitelné oblasti. Spolu s oblastmi povodí Dyje a Dolní Vltavy patří Horní a Střední Labe k oblastem s největší rozlohou zranitelných oblastí. Rozložení zranitelných oblastí je patrné z mapy G11c. 5.4.2. Citlivé oblasti Citlivá oblast je pojem, který definuje směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Jsou to vodní útvary (řeky nebo jejich úseky, jezera a další nádrže, pobřežní a mořské vody) v nichž vlivem vypouštění odpadních vod z aglomerací větších než 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) dochází buď k eutrofizaci vod, překročení limitních koncentrací dusičnanů nebo je ohroženo plnění cílů jiných směrnic Společenství. Směrnice umožňuje nevymezovat citlivé oblasti v případě, že se příslušný stát zaváže aplikovat přísnější požadavky na čištění odpadních vod (odstraňování fosforu a dusíku) z aglomerací nad 10 000 EO celoplošně. V České republice byla provedena analýza požadavků směrnice s návrhem vymezení citlivých oblastí v letech 2000 a 2001 ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G. Masaryka (zadavatel MŽP). V první fázi byly navrženy k vymezení především eutrofní vodní nádrže a některé úseky toků, zejména dolních pomalu tekoucích velkých řek. Poté byla provedena analýza všech zdrojů vypouštění z aglomerací nad 10 000 EO, ze které vyplynulo, že optimálním řešením by bylo nevymezovat citlivé oblasti a ve všech aglomeracích nad 10 000 EU na území ČR intenzifikovat odstraňování celkového fosforu. Tento výsledek byl podpořen i ekonomickou kalkulací nákladů pro čtyři možné varianty řešení, jak s vymezováním citlivých oblastí, tak s aplikací opatření v celé ploše České republiky. Po analýze výsledků rozhodlo MŽP, že příslušná opatření pro citlivé oblasti budou platná na celém území státu a citlivé oblasti nebudou vymezeny. Principy směrnice o čištění městských odpadních vod byly do české legislativy transponovány § 32 zákona č. 254/2001 Sb. (vodního zákona). Rozhodnutí nevymezovat konkrétní citlivé oblasti je zakomponováno v § 10 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V § 10 nařízení vlády je stanoveno, že citlivými oblastmi jsou všechny vody na území ČR. V souladu se zněním směrnice 91/271/EHS, lze považovat přístup ČR k citlivým oblastem jako uplatnění principu aplikace opatření na celém území státu bez vymezování specifických citlivých oblastí. Z výše uvedených důvodů nebude Registr chráněných území v oblasti povodí Horního a Středního Labe obsahovat kategorii citlivá oblast. 291 Obrázek G11c: Území citlivá na živiny – zranitelné oblasti 292 5.5. Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů Posledním typem chráněných území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou oblasti a území, které byly vymezeny pro ochranu stanovišť nebo druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin a současně jsou tato stanoviště nebo druhy závislé na vodním prostředí. Směrnice hovoří o tom, že udržení současného stavu vod nebo jeho zlepšování je důležitým faktorem ochrany takto vymezeného území nebo druhů. V rámci Společenství byly na konci sedmdesátých a na začátku devadesátých let minulého století přijaty dvě zásadní směrnice, které mají zajistit ochranu nejvíce ohrožených a nejvzácnějších druhů rostlin a živočichů a chránit cenná přírodní stanoviště. První je směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků druhou směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Dvojice výše zmíněných směrnic je základem soustavy chráněných území evropského významu označovaných jako soustava Natura 2000. Jejím cílem je zachovat biologickou rozmanitost v rámci celé Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo. Kromě těchto dvou směrnic, které zajišťují koordinovanou ochranu v rámci celé Evropy, existuje v České republice územní a druhová ochrana vycházející ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Ten ochranou přírody a krajiny rozumí ochranu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a jejich společenstev, nerostů, hornin, paleontologických nálezů a geologických celků stejně jako ochranu ekologických systémů a krajinných celků. Tento zákon zde není uveden náhodou, protože jeho novela (zákon č. 218/2004 Sb.). stanovuje způsob vymezení a ochranu území soustavy Natura 2000, jak ve formě národního seznamu, tak i území schválených Evropskou komisí. Je také zřejmé, že řada dříve vyhlášených zvláště chráněných území se bude zčásti nebo zcela překrývat s navrhovanými územími soustavy Natura 2000. Z tohoto pohledu je nanejvýš rozumné do připravovaného Registru chráněných území podle Rámcové směrnice nějakým vhodným způsobem začlenit i stávající zvláště chráněná území s definovaným vztahem k vodnímu prostředí. Proto jako třetí kapitolu po ptačích oblastech a oblastech ochrany stanovišť a druhů zařazujeme zvláště chráněná území s vazbou na vody podle zákona 114/1992 Sb. 5.5.1. Soustava Natura 2000 5.5.1.1. Ptačí oblasti – SPA Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků ukládá členským státům mimo jiné vymezit na svém území dostatečný počet oblastí určených pro ochranu vybraných druhů ptáků – tzv. Special Protection Areas (SPA) – ptačí oblasti. Ptačí oblasti vyhlašuje přímo vláda daného členského státu a současně přebírá odpovědnost za udržení příznivého stavu ptačích populací druhu, pro který bylo území vyhlášeno. Legislativně je vyhlášení ptačích oblastí v České republice zajištěno přijetím novely zákona 114/1992 Sb. (zákon 218/2004 Sb.) a jednotlivá území jsou postupně vyhlašována nařízením vlády. V České republice začaly práce na vymezování ptačích oblastí pro soustavu Natura 2000 v roce 2000, kdy Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pověřila navržením kritérií a seznamu kandidátů na ptačí oblasti Českou společnost ornitologickou. Výsledkem byl „Návrh oblastí ochrany ptáků v České republice“, který byl předložen Ministerstvu životního 294 prostředí v únoru 2002. V současné době probíhá proces vyhlašování navržených ptačích oblastí podle zákona 114/1992 Sb. a jeho novely – zákona 218/2004 Sb.. Ke konci září 2004 bylo nařízením vlády schváleno prvních šest oblastí. Ptačí oblasti byly vymezovány podle článku 4.1 směrnice 79/409/EHS pro všechny druhy ptáků z přílohy I, které se vyskytují na území státu a pro stěhovavé druhy ptáků podle článku 4.2. Podrobný postup vymezování ptačích oblastí je k dispozici na internetové adrese http://ptaci.natura2000.cz/. Výsledný návrh ptačích oblastí podle obou článků směrnice zahrnuje celkem 41 oblastí, pokrývajících 8,9 % území ČR . Podrobný popis jednotlivých ptačích oblastí je uveden v dokumentu Hora et al. (2002). Aby mohly být ptačí oblasti zařazeny do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice, musel proběhnou ještě další krok, který spočíval ve výběru území, která mají vazbu na vodní prostředí nebo je stav vod rozhodující pro přítomné druhy ptáků. Výběr byl podřízen tomu, aby se v oblasti vyskytovaly druhy ptáků, které využívají vodní a mokřadní lokality pro hnízdění, jako potravní stanoviště, shromaždiště nebo zimoviště. Druhým rozhodujícím faktorem bylo plošné zastoupení vodních a mokřadních biotopů v navržené ptačí oblasti. Výsledkem celkové analýzy je seznam 18 ptačích oblastí na území ČR, zahrnující všechny ptačí oblasti vymezené pro stěhovavé druhy ptáků a dále ptačí oblasti vymezené pro druhy z přílohy I, pokud vodní biotopy (vodní toky, plochy a mokřady) zaujímaly alespoň 10 % rozlohy dané oblasti. V oblasti povodí Horního a Středního Labe byly vymezeny celkem čtyři ptačí oblasti s vazbou na vody, z nichž tři leží zcela v této oblasti a jedna – Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady zasahuje také do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Tabulka 5.3. a mapa G11d obsahují přehled ptačích oblastí s vazbou na vody v oblasti povodí Horního a Středního Labe. Tabulka P3: Ptačí oblasti soustavy Natura 2000 v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo ptačí oblasti Název ptačí oblasti Oblast povodí Druhy se vztahem k vodnímu prostředí, pro které byla oblast vymezena CZ0511007 Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady Ohře a Dolní Labe / Horní a Střední Labe CZ0211010 Rožďalovické rybníky Horní a Střední Labe jeřáb popelavý (Grus grus) slavík modráček (Luscinia svecica) moták pochop (Circus aeruginosus) jeřáb popelavý (Grus grus) bukáček malý (Ixobrychus minutus) chřástal polní (Porzana porzana) chřástal polní (Porzana porzana) CZ0211011 CZ0531012 5.5.1.2. Žehuňský rybník a Žehuňská obora Bohdanečský rybník Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe Území pro ochranu stanovišť a druhů Ochrana stanovišť a druhů je definována směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Hlavním cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti ochranou přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států. Směrnice současně definuje soustavu Natura 2000, jejímž cílem je vytvořit evropskou ekologickou síť zvláštních oblastí ochrany. Pro naplnění cílů směrnice je každý členský stát povinen navrhnout národní seznam evropsky významných lokalit označovaných jako pSCI (potencial Sites of Conservation Interests). Národní seznam lokalit by měl být zaslán Evropské komisi do Bruselu. Ta došlé seznamy všech členských států posoudí, vyžádá si případná doplnění a rozhodne, které z vybraných lokalit se stanou součástí celoevropské soustavy Natura 2000. Toto rozhodnutí sdělí Komise členským státům a ty budou mít povinnost vybraná území do šesti let vyhlásit za zvláště chráněná podle svých národních zvyklostí. V případě České republiky se počítá s využitím 295 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jeho novely zákonem 218/2004 Sb., která zohledňuje evropskou legislativu a soustavu Natura 2000.. Lokality národního seznamu, označované jako pSCI, jsou podle směrnice Rady 92/43/EHS vybírány pro druhy rostlin a živočichů a také typy přírodních stanovišť, které jsou vzácné a ohrožené v rámci Evropské unie. Aby mohly být v České republice navrženy evropsky významné lokality, bylo v roce 2000 zahájeno rozsáhlé mapování druhů a v roce 2001 i mnohem rozsáhlejší mapování stanovišť. Práce koordinovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jako podklad pro mapování stanovišť vznikl v roce 2001 rozsáhlý materiál „Katalog biotopů České republiky“, ve kterém byly detailně popsány nejen typy přírodních stanovišť, ale i další biotopy významné pro ČR (souhrnně jsou nazývány přírodními biotopy) a biotopy vytvořené nebo silně ovlivněné člověkem (Chytrý et al., 2001). Na základě tohoto podkladu a rozsáhlé síti koordinátorů a mapovatelů se podařilo téměř vyčerpávajícím způsobem zmapovat celé území ČR. Z výsledků podrobného mapování vyplynulo, že v České republice se vyskytuje 40 druhů rostlin, 75 druhů živočichů a 58 typů přírodních stanovišť, pro něž je povinnost vyhlásit chráněná území soustavy Natura 2000. Následující krok, který spočíval ve výběru lokalit do národního seznamu pro druhy i stanoviště, zohledňoval zejména početnost populace daného druhu na lokalitě, resp. rozšíření a zachovalost stanoviště, schopnost udržitelnosti populace nebo typu biotopu na lokalitě a samozřejmě také minimální rozsah stanoviště na lokalitě. Důležitým kritériem byla také „technická ochranitelnost“ druhu nebo biotopu. Při výběru počtu lokalit pro druhy a stanoviště do národního seznamu hrálo významnou roli i to, zda jsou druh nebo stanoviště prioritní z pohledu soustavy Natura 2000. V případě prioritních druhů bylo povinností státu zahrnout do výsledného seznamu vyšší podíl území, kde se druh nebo stanoviště vyskytují. Bližší podrobnosti o postupu výběru lokalit a použitých kritérií jsou uvedeny na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (http://natura2000.cz/)´ K zařazení evropsky významných lokalit z národního seznamu do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice bylo třeba vybrat pouze takové lokality, které mají buď prostřednictvím přítomných druhů nebo stanovišť jednoznačnou vazbu na vody. Pro tento účel byl využit výše zmíněný Katalog biotopů a jednotlivé popsané biotopy byly označeny kódy 1, 2 a 0, přičemž kód 1 označoval biotopy s jednoznačnou vazbou na vody, kód 2 biotopy s volnější vazbou na vody a kód 0 biotopy bez vazby na vody. Podobným způsobem byly klasifikovány i druhy rostlin a živočichů. Poté byly z celého seznamu navržených lokalit vybrány pouze ty, ve kterých se vyskytoval biotop nebo druh s kódem 1 nebo 2. Do Registru byly automaticky zařazeny všechny lokality, ve kterých byl přítomen druh nebo biotop s kódem 1 (bez ohledu na plošný rozsah jeho zastoupení) a současně byl daný druh nebo biotop hlavním předmětem ochrany v navrhované lokalitě. Složitější byl postup výběru lokalit, ve kterých se vyskytovaly pouze druhy nebo biotopy s kódem 2. V takovém případě rozhodovala těsnost vazby druhu nebo biotopu k vodnímu prostředí a individuální posouzení celé lokality. Tímto postupem byly na celém území České republiky vybrány 442 lokality z navrhovaného národního seznamu pSCI. V oblasti povodí Horního a Středního Labe bylo vybráno celkem 79 lokalit pro ochranu stanovišť nebo druhů. Čtyři lokality zasahují i do některé ze sousedních oblastí povodí, 75 lokalit leží zcela v oblasti povodí. Tabulka 5.4. obsahuje přehled evropsky významných lokalit stanovišť a druhů s vazbou na vodní prostředí v oblasti povodí Horního a Středního Labe. Na mapě G11d je znázorněn rozsah území pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na vody. Podrobné informace o jednotlivých lokalitách včetně důvodu ochrany je možné nalézt na internetové stránce http://stanoviste.natura2000.cz/ 296 Tabulka P4: Území pro ochranu stanovišť a druhů soustavy Natura 2000 s vazbou na vody v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo oblasti Název oblasti CZ0210008 Zámecký park Liblice Plocha (v ha) 33,68 Oblast povodí Horní a Střední Labe CZ0210034 Všetatská černava 10,96 Horní a Střední Labe CZ0210152 Polabí u Kostelce 387,82 Horní a Střední Labe CZ0210172 Hrabanovská černava CZ0210186 Úpor - Černínovsko 54,96 873,84 Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe / Dolní Vltava CZ0212012 Klokočka CZ0212020 Rečkov 2,53 Horní a Střední Labe 29,33 Horní a Střední Labe CZ0212021 Slatinná louka u Velenky 1,34 Horní a Střední Labe CZ0213006 Valcha 2,20 Horní a Střední Labe CZ0213014 Dlouhopolsko 9,64 CZ0213039 Labe - Liběchov 116,93 CZ0213048 Mydlovarský luh 3,95 Horní a Střední Labe Ohře a Dolní Labe / Dolní Vltava / Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe CZ0213054 Pískovna v Kelských Větrušicích 0,83 Horní a Střední Labe CZ0213058 Lom na Plachtě 0,77 Horní a Střední Labe CZ0213061 Týnecké mokřiny CZ0213089 Žehuň CZ0213786 CZ0213794 CZ0214004 Černý Orel 77,07 Horní a Střední Labe 0,24 Horní a Střední Labe Horní Stakory 1,11 Horní a Střední Labe Kerské rybníčky 9,23 Horní a Střední Labe 226,71 Horní a Střední Labe 1302,26 Horní a Střední Labe CZ0214006 Milovice - Mladá CZ0214007 Káraný - Hrbáčkovy tůně CZ0214009 361,23 Horní a Střední Labe Libické luhy 1478,74 Horní a Střední Labe CZ0214013 Kokořínsko 9679,78 Ohře a Dolní Labe / Horní a Střední Labe CZ0510402 Rašeliniště Jizerky CZ0510403 Quarré CZ0510405 Bukovec CZ0510408 Smědava CZ0510415 Rašeliniště Jizery CZ0513247 Pelíkovice 263,57 Horní a Střední Labe 2,39 Horní a Střední Labe 120,35 Horní a Střední Labe 41,24 Horní a Střední Labe 396,80 Horní a Střední Labe 2,31 Horní a Střední Labe CZ0513251 Rokytka 0,84 Horní a Střední Labe CZ0513254 Luční potok 1,18 Horní a Střední Labe CZ0513256 Smědá 143,16 Horní a Střední Labe CZ0513822 Jizera a Kamenice 66,14 Horní a Střední Labe CZ0520022 Miletínská bažantnice 69,39 Horní a Střední Labe CZ0520028 Babiččino údolí - Rýzmburk 65,46 Horní a Střední Labe 1715,74 Horní a Střední Labe CZ0520519 Adršpašsko-teplické skály CZ0520600 Trčkov 432,05 Horní a Střední Labe CZ0523264 Bystřice 51,70 Horní a Střední Labe CZ0523265 Červená Třemešná - rybník 7,31 Horní a Střední Labe CZ0523266 Slatinná louka u Roudničky 7,63 Horní a Střední Labe CZ0523267 Divoká Orlice 20,30 Horní a Střední Labe CZ0523268 Dubno - Česká Skalice 81,59 Horní a Střední Labe CZ0523269 Ferdinandov CZ0523270 Halín CZ0523273 Javorka a Cidlina - Sběř CZ0523275 Kačerov 297 0,38 Horní a Střední Labe 10,02 Horní a Střední Labe 307,29 Horní a Střední Labe 2,11 Horní a Střední Labe Číslo oblasti Název oblasti Plocha (v ha) CZ0523276 Kanice - lesní rybník CZ0523277 Labe - Hostinné 11,15 Horní a Střední Labe CZ0523279 Lukavecký potok 0,68 Horní a Střední Labe CZ0523280 Metuje a Dřevíč 46,21 Horní a Střední Labe CZ0523281 Na Plachtě 42,30 Horní a Střední Labe CZ0523282 Nadslav 6,75 Horní a Střední Labe CZ0523286 Rybník Smrkovák 6,95 Horní a Střední Labe 0,55 Oblast povodí Horní a Střední Labe CZ0523287 Rybník Spáleniště CZ0523288 Stará Metuje 1,60 Horní a Střední Labe 23,38 Horní a Střední Labe CZ0523291 Uhřínov - Benátky 5,30 Horní a Střední Labe CZ0523823 Luční potok v Podkrkonoší 3,56 Horní a Střední Labe 54979,59 Horní a Střední Labe CZ0524044 Krkonoše CZ0524045 Zbytka 79,43 Horní a Střední Labe CZ0524048 Byšičky 17,30 Horní a Střední Labe CZ0524049 Orlice CZ0524113 Podtrosecká údolí CZ0533296 Boušovka CZ0533301 Horní Chrudimka CZ0533302 Choltická obora CZ0533303 Chrudimka CZ0533304 Chrudimka - Nasavrky CZ0533305 Chrudimka v Pardubicích CZ0533308 Bohdanečský rybník a rybník Matka 2683,18 Horní a Střední Labe 518,90 Horní a Střední Labe 1,13 Horní a Střední Labe 6,38 Horní a Střední Labe 69,59 Horní a Střední Labe 230,01 Horní a Střední Labe 10,83 Horní a Střední Labe 2,82 Horní a Střední Labe 251,30 Horní a Střední Labe CZ0533312 Rybník Moře 2,26 Horní a Střední Labe CZ0533314 Tichá Orlice 39,17 Horní a Střední Labe CZ0533315 Truhličky 3,81 Horní a Střední Labe CZ0533316 Uhersko 81,16 Horní a Střední Labe CZ0534050 Černý Nadýmač 24,37 Horní a Střední Labe CZ0534051 Anenské údolí 39,40 Horní a Střední Labe CZ0535012 Nový rybník 4,12 Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe CZ0535013 Ratajské rybníky 12,18 CZ0614053 Dářská rašeliniště 390,44 CZ0614059 Štíří důl - Řeka 92,60 Dolní Vltava / Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe 5.5.2. Zvláště chráněná území Kromě oblastí soustavy Natura 2000, které zajišťují ochranu druhů a stanovišť na celoevropské úrovni jsou do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice začleněna i stávající nebo nově vyhlašované oblastí a území chráněná podle platné české legislativy. Základem české legislativy k ochraně druhů a stanovišť je již dříve zmiňovaný zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona 218/2004 Sb.). Kromě toho, že definuje obecnou ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zajišťuje i územní ochranu formou zřizování sítě zvláště chráněných území. Kromě toho také zajišťuje aby vhodným ovlivňováním vodního hospodaření v krajině byly udržovány přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů a zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Do kategorie zvláště chráněných území podle zákona patří: národní parky (NP), 298 chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP), přírodní památky (PP) První dvě kategorie představují velkoplošná území, přičemž národní parky jsou hodnotově nejvyšší kategorií národního až mezinárodního významu, s velkým podílem přirozených, lidskou činností málo ovlivněných území. Další čtyři kategorie představují maloplošná území, kde obě národní kategorie mají národní až mezinárodní význam z pohledu zachování stanovišť a druhů, zatímco druhé dvě pouze význam regionální. V současné době jsou všechna zvláště chráněná území evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody spravovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) soustřeďuje podle § 42 odst. (1) a § 47 odst. (1) zákona 114/1992 Sb. a podle § 12 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. základní dokumentaci týkající se zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jsou zde uloženy vyhlášky, výnosy a nařízení o zřízení ZCHÚ, mapová dokumentace k nim a to i v digitální formě pro geografické informační systémy (GIS), dále plány péče o zvlášť chráněná území, výjimky ze zákona a další odborná dokumentace (inventarizační průzkumy a pod.). ÚSOP je tvořen sbírkou listin (vyhlášky, výnosy a nařízení o zřízení ZCHÚ, mapová dokumentace k nim, plány péče, výjimky ze zákona a další odborná dokumentace jako např. inventarizační průzkumy a pod.) a digitálním registrem (databáze základních informací a prostorové zobrazení objektů ÚSOP v prostředí GIS). Vybrané databázové údaje jsou k dispozici na internetu (http://usop.nature.cz/usop/). Údaje a dokumenty ÚSOP jsou přístupné ve smyslu § 42 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb. a zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. V současnosti je v digitálním registru ÚSOP evidováno více než 2 130 maloplošných ZCHÚ. Maloplošná ZCHÚ zabírají necelé 1,2 % rozlohy České republiky, což odpovídá 914 km2 (91 400 ha). Velkoplošných ZCHÚ je evidováno dvacet osm. Národní parky (NP) jsou čtyři, chráněných krajinných oblastí (CHKO) je dvacet čtyři. Celkem velkoplošná ZCHÚ zabírají necelých 14 % rozlohy ČR, tj. cca 11 591 km2 (1 159 100 ha). Výběr zvláště chráněných území pro Registr chráněných území podle Rámcové směrnice se zaměřil především na všechna maloplošná zvláště chráněná území. Postup výběru území byl založen, stejně jako v případě území na ochranu stanovišť a druhů soustavy Natura 2000, na využití Katalogu biotopů a kategorizaci jednotlivých biotopů podle vazby na vody a vodní prostředí. Do Registru byly vybrány takové lokality, kde hlavním důvodem ochrany byl výskyt vodního nebo na vodu vázaného biotopu nebo stejně specializovaných rostlinných nebo živočišných druhů. Při nejasnostech a v případě biotopů a druhů, u kterých byla vazba na vody volnější, byly důvody a předmět ochrany ověřovány v listinných dokumentech ÚSOP. Výsledkem výběru je seznam 742 maloplošných ZCHÚ na celém území České republiky. Do Registru nebyla prozatím zařazena žádná velkoplošná chráněná území, protože důvody pro jejich vyhlášení a ochranu jsou převážně komplexního rázu a nezaměřují se pouze na vodní biotopy. Přesto je možné, že v další fázi implementace směrnice a po širší diskusi s veřejností mohou být do Registru některá z nich zařazena (pravděpodobně CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Poodří případně další). 299 V oblasti povodí Horního a Středního Labe bylo vybráno celkem 163 ZCHÚ, přičemž 158 z nich leží uvnitř oblasti povodí a pět území zasahuje i do některé ze sousedních oblastí povodí. Z celkového počtu 163 území je zařazeno 8 do kategorie NPR, 6 do kategorie NPP, 58 do kategorie PR a 91 do kategorie PP. Přehled všech maloplošných ZCHÚ zařazených do Registru v oblasti povodí Horního a Středního Labe je uveden v tabulce 5.5. Na mapě G11d je znázorněno umístění uvedených maloplošných ZCHÚ v oblasti povodí. 300 Tabulka P5: Maloplošná zvláště chráněná území se vztahem k vodám v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ Název MZCHÚ 4 NPP Babiččino údolí Důvod ochrany Harmonická kulturní krajina se zbytky přirozených porostů, dějiště »Babičky« Boženy Němcové Systém pseudokrasové jeskyně, ponoru a vývěračky v p Ondříkovické propadání boční ponor, ukončeno mohutným závrtem s dnovým ponorem Rok vyhlášení Oblast povodí Mezinárodní oblast povodí 1952 Horní a Střední Labe Labe 1965 Horní a Střední Labe Labe Největší polabský rybník s přilehlými mokřady, velmi bohatá avifauna 1951 Horní a Střední Labe Labe 25 PP Ondříkovický pseudokrasový systém Bohdanečský rybník a rybník Matka Boušovka Mělký lesní rybníček s výskytem růžové formy leknínu bílého 1950 Horní a Střední Labe Labe 46 PR Černá hora Horská smrčina a rašeliniště, tokaniště tetřevů 1960 Horní a Střední Labe Labe / Odra 47 PR Černá jezírka Komplex rašelinišť 1960 Horní a Střední Labe Labe 54 PR Černínovsko Slepé labské rameno s lužním lesem 1950 Horní a Střední Labe Labe 55 PP Černohorská rašelina Horské rašeliniště po obvodu zarostlé kosodřevinou 1952 Labe 73 NPR Dářko Rašelinné území s porosty borovice blatky 1933 89 PR Dubno Starý dubový porost, slatinné louky a rybník 1956 Horní a Střední Labe Dolní Vltava / Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe Labe 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a Střední Labe Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek lužního lesa s bohatou vegetací 1955 Horní a Střední Labe Labe 150 PP Jiřina Zbytek lužního porostu 1933 Horní a Střední Labe Labe 168 PR Klečové louky Skupina několika rašelinišť s porosty kleče 1960 Horní a Střední Labe Odra / Labe 174 NPP Klokočka Naleziště popelivky sibiřské 1956 Horní a Střední Labe Labe 191 PR Kovačská bažantnice 1956 Horní a Střední Labe Labe 213 PR Lipovka - Grado 1946 Horní a Střední Labe Labe 243 PR 1954 Horní a Střední Labe Labe Silně zarostlý rybník s bohatou květenou 1951 Horní a Střední Labe Labe 254 PP Miletínská bažantnice Mlýnský rybník a rybník Rohlík Na bahně Starý lužní les s bohatou květenou Typický krajinný ráz polabského luhu (lužní les, vlhké louky, mokřady, vodní plocha Grado) Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou 1933 Horní a Střední Labe Labe 255 PR Na čihadle 1960 Horní a Střední Labe Labe / Odra 256 PR Na Hradech Stará olšina, v tůních řezan pilolistý Velmi navštěvované rašeliniště v Jizerských horách, na rozdíl od ostatních nemá porosty kleče Rybník s přilehlými loukami a opukové stráně se vzácnou květenou 1956 Horní a Střední Labe Labe 260 PP Na kneipě Malá rašelinná loučka, ukázka kluzných jevů v rašelině 1965 Horní a Střední Labe Odra 264 PP Na obůrce Studánka s výskytem reliktního plže praménky rakouské 1946 Horní a Střední Labe Labe 276 PR Nová louka Ukázka všech vývojových typů rašelinišť v Jizerských horách 1960 Horní a Střední Labe Labe 6 PP 19 NPR 247 PP 301 Labe Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ Název MZCHÚ Důvod ochrany Rok vyhlášení Oblast povodí Mezinárodní oblast povodí 366 NPR Rašeliniště Jizery Rašelinné louky s porosty kleče a rašelinných smrčin, v Safírovém potoce nálezy polodrahokamů Bilaterální rašeliniště s meandrujícím tokem Jizery 1960 Horní a Střední Labe Labe 370 NPP Rečkov Lokalita popelivky sibiřské 1949 Horní a Střední Labe Labe Labe 365 NPR Rašeliniště Jizerky 1960 Horní a Střední Labe Labe 378 PR Rybí loučky Rašelinné louky u Rybího potoka 1965 Horní a Střední Labe 379 PP Rýchory Vrcholová partie Rýchorského hřebene s přirozenými porosty a rašeliništi 1960 Horní a Střední Labe Labe 386 PP Sítovka Smíšený porost lípy a borovice lužního charakteru 1960 Horní a Střední Labe Labe 465 PR U Houkvice Lesní rybníky s výskytem leknínů 1954 Horní a Střední Labe Labe 468 PP U posedu Rašelinná loučka s jezírky 1960 Horní a Střední Labe Odra 473 PR Úlibická bažantnice Stará doubrava lužního charakteru s bohatým bylinným patrem 1956 Labe 474 PR Úpor Zachovalý lužní les se sněženkou podsněžníkem 1957 483 PP V Koutech Bažinatá louka s typickou květenou 1949 Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe / Dolní Vltava Horní a Střední Labe 510 PP Vlčí louka Pozvolna zarůstající rašelinná louka s kompaktním porostem kleče 1960 Horní a Střední Labe Odra 513 PP Vodní tůň Slepé rameno Tiché Orlice s břehovými porosty 1948 Horní a Střední Labe Labe 521 PP Prameny Úpy Nejcennější partie Krkonoš v pramenné oblasti Úpy 1980 Horní a Střední Labe Labe 529 PP Prameny Labe Nejcennější vrcholové partie Krkonoš v pramenné oblasti Labe 1980 Horní a Střední Labe Labe Labe Labe 566 PR Vrť Slepé rameno s lužním lesem a bohatou květenou 1972 Horní a Střední Labe Labe 579 PP U Kunštátské kaple Malé hřebenové rašeliniště 1973 Horní a Střední Labe Labe 658 PP Lom u Nové Vsi Úsek horského potoka s obřími hrnci a skalnatými prahy 1977 Horní a Střední Labe Labe 659 PP Labská soutěska Soutěska peřejnatého toku Labe s četnými obřími hrnci 1977 Horní a Střední Labe Labe 678 PP Labské rameno Votoka Slepé labské rameno se zachovalou květenou a zvířenou 1980 Horní a Střední Labe Labe 680 PP Meandry Struhy Meandrující tok Struhy s břehovými porosty, přilehlými lukami a lužním lesem 1980 Horní a Střední Labe Labe 720 PP Hrozná Mrtvé labské rameno s břehovými porosty a pestrou faunou a flórou 1982 Horní a Střední Labe Labe 721 PP Labiště pod Opočínkem Mrtvé labské rameno s významnými rostlinnými a živočišnými společenstvy 1982 Horní a Střední Labe Labe 722 PP Tůň u Hrobic Mrtvé labské rameno s přirozenoou flórou a faunou 1982 Horní a Střední Labe Labe 723 NPP Šejval Lokalita vzácné rostliny prustky obecné 1982 Horní a Střední Labe Labe 725 PP Pětinoha Rybník se vzácnou květenou (např. hvězdoš ponořený) 1982 Horní a Střední Labe Labe 729 PP Mělické labiště Mrtvé labské rameno s bohatou flórou a faunou 1982 Horní a Střední Labe Labe 731 PR Jelení lázeň Hřebenové rašeliniště s vzácnou květenou 1982 Horní a Střední Labe Labe 302 Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ Název MZCHÚ Důvod ochrany 732 PR Bedřichovka 733 PR Trčkovská louka Rok vyhlášení Oblast povodí Mezinárodní oblast povodí Horní a Střední Labe Labe Horní a Střední Labe Labe Horní a Střední Labe Labe Labe Labe 734 PP Velká louka Polokulturní horská louka s bohatou květenou 1982 Podmáčená louka s vlastními rašelinnými neohračenými prameništi, bohatá botanicky 1982 a zoologicky. Rašelinná louka s bohatou květenou 1982 735 PR Hraniční louka Rašelinná louka s bohatou květenou 1982 736 PR Klánovický les - Cyrilov Několik typů dubových lesů přirozené skladby, mokřady 1982 750 PR Vinořský park Staré dubové porosty a mokřadní olšiny 1982 Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe / Dolní Vltava Horní a Střední Labe 816 PP Stav Epigenetické údolí potoka ve fylitických břidlicích 1980 Horní a Střední Labe Labe 822 PP Bělečský písník Opuštěný zaplavený písník s hojným výskytem rosnatky okrouhlolisté, plavuněmi ap. 1983 Horní a Střední Labe Labe 823 PR Trotina Zbytek starého koryta na soutoku Labe a Trotinky s bohatou flórou a faunou 1983 Horní a Střední Labe Labe 839 PP Jedna z posledních lokalit růžkatce potopeného 1982 Horní a Střední Labe Labe Rašeliniště v souvislém lesním komplexu s několika jezírky 1984 Horní a Střední Labe Labe Vrchovištní rašeliniště s hojnými prameny, bohaté botanicky a zoologicky. 1984 Horní a Střední Labe Labe Svahové rašeliniště s trhlinovými rašelinnými jezírky 1984 Horní a Střední Labe Labe 861 PP Váha Rašeliniště pod Předním vrchem Rašeliniště Kačerov Rašeliniště pod Pětirozcestím Kolínské tůně Významná lokalita vodní flóry a fauny 1985 Horní a Střední Labe Labe 867 PP Broumarské slatiny Mokřadní louka s řadou ohrožených druhů rostlin, hl. vstavačovitých 1984 Horní a Střední Labe Labe 902 NPR Libický luh Největší komplex úvalového lužního lesa v Čechách 1985 Horní a Střední Labe Labe 903 PR Veltrubský luh Komplex lužních lesů a mokřadů 1985 Horní a Střední Labe Labe 904 OP Tonice-Bezedná Systém tůní s leknínem bílým a mokré louky s bohatou květenou 1985 Horní a Střední Labe Labe 921 PP Mechové jezírko Jediné jezírko na české straně Krkonoš, velmi bohatá lokalita mechorostů 1985 Horní a Střední Labe Labe 948 NPP 858 PP 859 PR 860 PP Labe Rybníček u Hořan Poslední lokalita rdestice hustolisté 1985 Horní a Střední Labe Labe 1025 PR Všetatská černava Zbytek černav s velmi vzácnou květenou 1986 Horní a Střední Labe Labe 1027 PR Slatinná louka u Liblic Vynikající orchidejová louka 1986 Horní a Střední Labe Labe 1039 PP Stará Jizera Horní a Střední Labe Labe 1040 PR Zemská brána Mrtvé rameno Jizery s bohatou květenou na přilehlých lukách 1987 Hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými 1987 porosty Přechodové rašeliniště v podhorském stupni s typickými rostlinnými i živočišnými 1987 společenstvy Horní a Střední Labe Labe Dolní Vltava / Horní a Střední Labe Labe 1045 NPR Radostínské rašeliniště 303 1056 NPP V jezírkách Nejbohatší polabská lokalita vstavače bahenního 1987 Horní a Střední Labe 1057 PR Týnecké mokřiny Mokřady a inundační louky s bohatou vegetací a avifaunou 1987 Horní a Střední Labe Labe 1083 PR Hrbáčkovy tůně Odstavené labské meandry s bohatou květenou, ptačí hnízdiště 1988 Horní a Střední Labe Labe Název MZCHÚ Důvod ochrany Rok vyhlášení Oblast povodí Mezinárodní oblast povodí 1171 PR Mydlovarský luh Lužní komplex s bohatou flórou a faunou 1989 Horní a Střední Labe Labe 1173 PP Lom Na plachtě Zatopený lom, útočiště obojživelníků 1990 Horní a Střední Labe Labe 1179 PP Rádlo - nad koupalištěm Mokřadní společenstva 1989 Horní a Střední Labe Labe 1180 PP Zásada pod školou Prameniště s vlhkomilnými společenstvy (vachta trojlistá) 1989 Horní a Střední Labe Labe 1222 PR Štíří důl Hluboké zalesněné údolí s typickou flórou a faunou, významné hl. výskytem mloků 1988 Horní a Střední Labe Labe Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ Labe 1254 PR Ranská jezírka Těžbou vzniklé terénní deprese zaplněné vodou, významná květena 1990 Horní a Střední Labe Labe 1255 PP Písník u Sokolovce Zčásti zatopený písník s lokalitou rosnatky okrouhlolisté, refugium obojživelníků 1990 Horní a Střední Labe Labe 1257 PR Řeka Slatinné louky přecházející v litorál rybníka Řeka s typickými společenstvy 1990 Horní a Střední Labe Labe 1279 PP Suché kopce 1990 Horní a Střední Labe Labe 1495 PP Orlice 1991 Horní a Střední Labe Labe 1497 PP U Vinic Vlhké louky přecházející ve vřesoviště s řadou významných druhů Tři samostatné celky údolní nivy neregulované Orlice s mrtvými rameny,tůněmi a rozptýlenou zelení Slatinná louka s výskytem vzácných druhů ostřic 1990 Horní a Střední Labe Labe 1499 PP Vstavačová louka Slatinná louka s hojným výskytem vstavačovitých 1989 Horní a Střední Labe Labe 1500 PP Čenkovička Louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní 1989 Horní a Střední Labe Labe 1501 PP Roudnička a Datlík Dva rybníky obklopené vlhkými lukami se vzácnou flórou a faunou 1991 Horní a Střední Labe Labe 1513 PP U Čtvrtečkova mlýna Bohatá lokalita bledule jarní 1985 Horní a Střední Labe Labe 1514 PP Údolí Záhorského potoka Bohatá lokalita bledule jarní 1987 Horní a Střední Labe Labe 1539 PP Strž ve Stupné Hluboká strž v permských slepencích a arkózách, lokalita bledule jarní 1990 Horní a Střední Labe Labe 1565 PR Klikvová louka 1992 Horní a Střední Labe Odra 1576 PR Krkanka 1990 Horní a Střední Labe Labe 1578 PR Volákův kopec Část rozlehlého vrchoviště s fragmentem podmáčených smrčin Silně členité skalnaté území s kaňonem Chrudimky a jejích přítoků se zbytky přirozených porostů Rašelinné louky, tokaniště tetřívka, na vrcholu kopce zatopený žulový lom 1990 Horní a Střední Labe Labe 1579 PR Zubří Smilkové a mokřadní louky se vzácnou květenou 1990 Horní a Střední Labe Labe 1628 PP Bahna Komplex rašelinných luk, tokaniště tetřívků 1990 Horní a Střední Labe Labe 1629 PP Buchtovka Rašelinné louky s výskytem mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů 1990 Horní a Střední Labe Labe 1630 PP Farář Rybník s výskytem kotvice plovoucí 1990 Horní a Střední Labe Labe 304 1633 PP Louky v Jeníkově Rašelinné louky se vzácnou květenou -hl. vstavače 1990 Horní a Střední Labe Labe 1634 PP Ratajské rybníky Soustava rybníků a vlhké louky s bohatou květenou 1990 Horní a Střední Labe Labe 1635 PP U Tučkovy hájenky Rašelinná loučka s významnou květenou 1990 Horní a Střední Labe Labe 1636 PP Vršovská olšina Podmáčená olšina s bohatým výskytem bledule jarní 1990 Horní a Střední Labe Labe 1637 PP Zlámanec Rybník a vlhké louky s bohatou květenou 1990 Horní a Střední Labe Labe Název MZCHÚ Důvod ochrany Rok vyhlášení Oblast povodí Mezinárodní oblast povodí 1669 PR Hubský Hubský rybník s rašelinnými loukami s výskytem ohrožených druhu rostlin a živočichu 1993 Horní a Střední Labe Labe 1670 PR Strádovka Rohozenský rybník s vlhkými loukami a vzácnou květenou a zvířenou 1993 Horní a Střední Labe Labe 1671 PR Hluboké rašeliniště s významnou květenou a zvířenou 1993 Horní a Střední Labe Labe Mokřady i sušší louky s hojným výskytem vstavačovitých, hnízdiště ptactva 1994 Horní a Střední Labe Labe 1674 PP Zlatá louka Louky u rybníka Proudnice Libuňka Meandrovitý přirozený tok Libuňky, téměř 2 km dlouhý s břehovými porosty 1990 Horní a Střední Labe Labe 1675 PR Podtrosecká údolí 1999 Horní a Střední Labe Labe 1676 PR Údolí Plakánek 1990 Horní a Střední Labe Labe Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ 1673 PR 1691 PR Malá Strana Nejrozsáhlejší souvislý komplex mokřadních biotopů v CHKO Český ráj. Údolní niva kaňonovitého údolí horního toku říčky Klenice a lesní porosty okraje pískovcové plošiny Přechodové rašeliniště s velmi cennou květenou, útočiště obojživelníků a ptactva 1994 Horní a Střední Labe Odra 1703 PP Zadní rybník Zarůstající rybník s cennými společenstvy rostlin i živočichů 1990 Horní a Střední Labe Labe 1704 PP Návesník Zrašelinělé louky se vzácnou a ohroženou flórou a faunou 1990 Horní a Střední Labe Labe 1705 PP Utopenec Rašelinná louka při meandrujícím Vortovském potoce 1990 Horní a Střední Labe Labe 1711 PP Vústra 1994 Horní a Střední Labe Labe 1714 PR Zbytka 1994 Horní a Střední Labe Labe 1716 PP Rašelina Malý lesní rybníček obklopený mokřadními loukami se vzácnými druhy Ekosystémy lužního lesa, slatin a luk na náplavech potoka s velmi cennou květenou i zvířenou Zbytek podhorské rašelinné louky s významnou květenou 1994 Horní a Střední Labe Labe 1732 PR Pod Zakletým Bohatá lokalita tučnice obecné 1994 Horní a Střední Labe Labe 1754 PR Bošínská obora Bývalá obora a bažantnice, lužní les a louky parkově upravené 1995 Horní a Střední Labe Labe 1761 PP Pamětník 1995 Horní a Střední Labe Labe 1767 PP Slunečná stráň 1995 Horní a Střední Labe Labe 1768 PR Niva Doubravy 1994 Horní a Střední Labe Labe 1772 PP Kusá hora 1990 Horní a Střední Labe Labe 1773 PR Žernov Uměle vzniklý mokřad s bohatou flórou a faunou Slatinné a rašelinné louky, mozaika ohrožených společenstev, záchranné pěstování orchidejí Mokřadní luční ekosystémy v poříčí Doubravy s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů Přirozené lesní porosty na opuce, vstavačové louky na mokřadních stanovištích. Území dubohabřin, rybníků, rákosin a mokrých luk – krajinářsky a biologicky hodnotné území 1995 Horní a Střední Labe Labe 305 1801 PP Upolíny u Kamenice Slatinná louka s výskytem vzácných druhů (vrba borůvkovitá-jen 2 lokality v ČR) 1996 Horní a Střední Labe Labe 1831 PR Mokřadlo Vlhké mokřadní louky s bohatou flórou a faunou 1996 Labe 1886 NPR Ransko Rozsáhlý lesní komplex Ranského masivu (prameništní a potoční jasanové olšiny) 1997 1888 PR Hluboký Rybník a přilehlé mokřady, výskyt vodního ptactva, obojživelníků a plazů 1996 Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe / Dolní Vltava Horní a Střední Labe 1907 PP Louky v České Čermné Zbytek mokřadních společenstev 1993 Horní a Střední Labe Labe 1926 PR Baroch Zazemněný rybník, přilehlé rákosiny, lesní a luční společenstva, ornitologická lokalita 1997 Horní a Střední Labe Labe Název MZCHÚ Důvod ochrany Rok vyhlášení Oblast povodí Mezinárodní oblast povodí Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ Labe Labe 1928 PP Jezírko pod Táborem Rašelinné jezírko s výskytem rosnatky okrouhlolisté 1996 Horní a Střední Labe Labe 1936 PP V dubech Mokřad na úpatí Příhrazských skal 1998 Horní a Střední Labe Labe 1944 PR Meandry Smědé Meandry a slepá ramena řeky Smědé, vodní a nivní společenstva 1998 Horní a Střední Labe Odra 1967 PP Podhradská tůň 1998 Horní a Střední Labe Labe 1968 PP Na Plachtě 2 1998 Horní a Střední Labe Labe 1973 PP Ptačí ostrovy 1997 Horní a Střední Labe Labe 1974 PP Pivnice 1998 Horní a Střední Labe Labe 1980 PR Neratovské louky Slepé rameno Jizery, lužní les a drobné vodní plochy Části ekosystémů s unikátní druhově pestrými společenstvy rostlin a živočichů s hojným výskytem zvláště chráněných druhů. Vlhké louky a zachovalé břehové porosty, významná hnízdiště, mimořádné havraní kolonie Kaňon v opukách, pestrá geomorfologie, výskyt mloka, mechů a kapraďorostů Podmáčené louky s významnou květenou (oměj pestrý, Prstnatec listenatý, kamzičních rakouský aj.) a zvířenou (čáp černý, jestřáb lesní, čolek horský a obecný, ropucha obecná, skokan hnědý a ostronosý, 1998 Horní a Střední Labe Labe 1985 PP Veselský háj a rybník Smrkovák Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník 1998 Horní a Střední Labe Labe 1998 Horní a Střední Labe Labe 1998 Horní a Střední Labe Labe 1998 Horní a Střední Labe Labe Labe 1994 PP Křižánky Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů Lázeňský park se smíšeným lesem a vlhkými loukami s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou Slatinné louky u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů Mokřadní biotopy v lesním komplexu Křižánky 1995 PP Farářova louka Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů 1996 PP Rybník Mordýř Vlhké louky u rybníka s výskytem vzácných rostlin a živočichů 1998 Horní a Střední Labe Labe 1997 PP Rybník Jíkavec Vlhké louky u rybníka s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů 1998 Horní a Střední Labe Labe 1998 PP Ostruženské rybníky Soustava tři rybníků s přilehlými rákosinami a mokrými loukami 1998 Horní a Střední Labe Labe 1999 PP Rybník Kojetín Ornitologicky významný mokřad 1998 Horní a Střední Labe Labe 1986 PP Byšičky 1987 PP Bělohradská bažantnice 1990 PP Údolí Bystřice 1991 PP Údolí Javorky 306 1998 Horní a Střední Labe 1998 Horní a Střední Labe Labe 1998 Horní a Střední Labe Labe 2000 PP Rybník Vražda Vlhké louky u rybníka, výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů 1998 Horní a Střední Labe Labe 2001 PP Oborská luka Vlhké louky u rybníka Oborský, výskyt chráněných druhů rostlin 1998 Horní a Střední Labe Labe 2002 PP Kalské údolí 1998 Horní a Střední Labe Labe 2004 PP Libunecké rašeliniště 1998 Horní a Střední Labe Labe 2106 PR Maršálka 2000 Horní a Střední Labe Labe 2117 PR Anenské údolí 2001 Horní a Střední Labe Labe 2138 PP Na Plachtě 1 Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou Slatinné louky u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů Ochrana dobře zachovalých vlhkých rašelinných luk s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ochrana rostliných společenstev mezofilních lesů, přípotočních olšin, suchomilných trávníků a vlhkých luk s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ochrana a zachování diverzity unikátních společenstev rostlin a živočichů. 1998 Horní a Střední Labe Labe 307 Obrázek G11d: Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů 308
Podobné dokumenty
Opatření obecné povahy
Jedná se o dvě lokality zvlášť kvalitního přírodního prostředí, které jsou navrženy k
ochraně :
Valské údolí - lokalita rybníka u přírodního divadla v horní části Valského údolí, uvnitř
vymezeného ...
ZÚR StčK, textová část odůvodnění, příloha č.2 opatření
logistických areálů, které nemají potřebu intenzivních vazeb na osídlení.
Vymezování rozvojových os a oblastí vycházelo z katastrálních území, která jsou nejstabilnější
a nejmenší územní jednotkou....
Stáj pro jalovice Krucemburk
občas dochází. V obou výpočtech i v dokumentaci je konstatováno, že může občas docházet
k určitému dosahu obtěžujících pachů do obytné zástavby obce. Nemělo by ovšem jít
o narušování faktoru pohody...
Zápisky k dějinám světa
01.4.2. Doba bronzová
Toto období je z geografického hlediska značně nejednotné, neboť se do různých oblastí světa
dostalo s různým zpožděním. Na Blízkém východě se jedná spíše o dobu přechodu od p...
Management podzemních vod - Kohout P. - EnviMod
nejčastěji v mm/ m2, neboli v l/m2. Při hodnocení kvantitativního stavu útvarů
podzemních vod, posuzování zdrojů podzemních vod a jejich odběry vod se uvádí
v l/s/km2.
Rovnice hydrologické bilance ...
Amiga CFP no.3
Skalní fanoušci mu můžou poslat foto svých vyhřezlých
orgánů...jistě ho to potěší.
-misticjoe-
Program péče pro vydru říční
Areál druhu je nejrozsáhlejší ze všech druhů vyder, pokrývá většinu palearktické a
indomalajské oblasti. Zahrnuje většinu území Evropy s výjimkou Islandu a středomořských
ostrovů Sardinie, Korsiky,...