stáhnout soubor - atestační práce

Transkript

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Škola veřejného zdravotnictví IPVZ
Přístroje vybrané zdravotnické techniky
v České republice
Atestační práce v rámci specializační přípravy
"Veřejné zdravotnictví"
Předkladatel: MUDr.
Iva Truellová
Konzultant atestační práce:
MUDr. Antonín Malina
Leden 2002
OBSAH:
ÚVOD
str. 2
PŘÍSTROJE VYBRANÉ ZDRAVOTNICKÉ TECHNIKY V ČESKÉ REPUBLICE
I. České zdravotnictví a zdravotnická technika
str. 3
II. Komise pro rozmístění přístrojů VZT
str. 4
III. Problematika rozmístění přístrojů VZT
Přístroje spadající do oboru radiodiagnostiky
1. Přístroje MR
2. CT přístroje
3. Angiografické komplety
4. Skiaskopicko-skiagrafické komplety
5. Mamografické přístroje
Přístroje VZT spadající do oboru radioterapie
6. Lineární urychlovač
7. Betatron
8. Kobaltový ozařovač
9. Rtg. simulátor
10. Afterloadingový přístroj pro brachyterapii (AFL)
11. Plánovací systém 3D pro radioterapii
12. Rtg. terapeutický ozařovač
Přístroje spadající do oboru nukleární medicíny
13. Gamakamera
14. Pozitronová emisní tomografie ( PET )
Další přístroje VZT
15. Lithotryptory
16. Dialyzační lůžka, dialyzační monitory
17. Hyperbarická komora
18. Rtg. dvoufotonový celotělový kostní denzitometr
19. Laser pro transmyokardiální revaskularizaci (TMLR )
29
str. 5
str. 5-6
str. 6-7
str. 8-9
str. 9-11
str. 11-12
str. 12-14
str. 15
str. 16
str. 16
str. 17
str. 17-18
str. 18
str. 19
str. 19
str. 19-21
str. 21-23
str. 23
str. 23-24
str. 24-25
str. 26-27
str. 27-28
str. 28-
IV. Mezinárodní srovnání přístrojů počtu VZT dle OECD
str. 30
V. Závěry
str. 31-32
VI. Použitá literatura
str. 33
PŘÍLOHY
str. 34
ÚVOD
Tématem předkládané atestační práce v rámci specializační přípravy "Veřejné
zdravotnictví" je problematika přístrojů investičně a provozně nákladné zdravotnické
techniky, tzv. vybrané zdravotnické techniky (VZT), v České republice.
Cílem této práce je především informovat o stávajícím rozmístění vybrané
zdravotnické techniky v České republice ve srovnání se zahraničím a poukázat na
nedostatky a potřeby v rozmístění této techniky v ČR.
Materiál může rovněž plnit úlohu výchozího materiálu pro státní i regionální politiku
při tvorbě minimální a optimální sítě rozmístění a provozu VZT.
Z předloženého materiálu vyplývá, že stávající rozmístění většiny přístrojů VZT v ČR
není dosud optimální, že nejhorší situace je v oblasti radioterapeutických přístrojů, a
to co do kvantity i kvality, přestože postupně dochází k mírnému zlepšení přístrojové
vybavenosti zdravotnických zařízení.
Vyrovnání úrovně technické vybavenosti zařízení v síti zdravotnických zařízení
včetně splnění požadavků atomového zákona v podmínkách zdravotnických zařízení
je jedním ze současných cílů střednědobé i dlouhodobé strategie zdravotnictví ČR.
Při zpracování dané problematiky bylo vycházeno především z údajů ÚZIS, OECD,
koncepcí a údajů odborných společností, střednědobé a dlouhodobé koncepce
Ministerstva zdravotnictví a činnosti a stanovisek Komise pro posuzování rozmístění
přístrojů vybrané zdravotnické techniky.
Děkuji řediteli IPVZ, MUDr. A. Malinovi, za konzultační a odbornou pomoc při
zpracování dané problematiky.
PŘÍSTROJE VYBRANÉ ZDRAVOTNICKÉ
TECHNIKY V ČESKÉ REPUBLICE
I.
Po roce 1989 začala v České republice celková přeměna zdravotnictví s cílem
jeho demokratizace a liberalizace. Výsledkem tohoto procesu je decentralizace a
částečná privatizace dříve centralizované a administrativně řízené soustavy.
Přes zastaralé technické vybavení, limitaci dovozu moderní vyspělé techniky
včetně léčiv a omezení kontaktů s vyspělými státy měla celková úroveň
zdravotnictví v ČR v minulosti slušný standard. Avšak od 60tých let docházelo k
postupnému zhoršování mnoha významných statistických ukazatelů zdravotního
stavu české populace.
V průběhu relativně krátké doby po roce 1990 bylo zdravotnictví ČR, spolu s
posílením finančních zdrojů, velmi rychle vybavováno vyspělou zdravotnickou
technikou. Přes určité nedostatky v její alokaci a jejím využívání došlo
k modernizaci postupů a také k růstu kvality a intenzity práce ve zdravotnictví.
Současně byly zaváděny i moderní technologie, které bez moderního vybavení a
vysoce specializovaného zaškolení nebylo možné dříve aplikovat.
Inovace zdravotnického vybavení, výrazné zahraniční kontakty a
rozšíření sortimentu léčivých prostředků vytvořily při bohaté rozvinuté tradiční
soustavě a při dobré odborné úrovni zdravotníků předpoklady pro rychlé
zlepšování některých významných ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva.
Vyrovnání úrovně technické vybavenosti zařízení v síti zdravotnických zařízení včetně
splnění požadavků atomového zákona v podmínkách zdravotnických zařízení je jedním
ze současných cílů střednědobé i dlouhodobé strategie zdravotnictví ČR.
Vyplynulém období ( do 21.6.1996 ) byla v ČR pořizována investičně a provozně
finančně nákladná zdravotnická technika, tzv. vybraná zdravotnická technika ( dále
jen VZT ) pouze z rozhodnutí samotných zdravotnických zařízení a to bez jakékoliv
regulace, často bez ohledu na potřebnost a mnohdy i bez ohledu na kvalifikační
předpoklady daného pracoviště.
Pořízení VZT mnohdy neúnosně zvyšovalo náklady na provoz a v období
výkonového systému úhrady docházelo k nadužívání této techniky. V jiných
případech zůstávala technika naopak nevyužita. Tato situace vedla ke snižování
efektivity zdravotní péče a k neúčelnému vynakládání finančních prostředků. Z těchto
důvodů byla po vzájemném projednání uzavřena mezi MZ a VZP ČR v roce 1996
Smlouva o spolupráci při posuzování provozování vybrané zdravotnické techniky.
Žádosti zdravotnických zařízení o souhlas s umístěním a provozem (obměnou)
přístrojů vybrané zdravotnické techniky byly od 1.9.1996 do 31.3.1997 projednávány
v rámci Ústřední komise pro posuzování nových smluvních vztahů mezi
poskytovateli zdravotní péče a VZP, poté Komisí pro posuzování rozmístění přístrojů
vybrané zdravotnické techniky.
Žádosti jsou v této komisi posuzovány zástupci MZ ČR, VZP ČR, ČLK a odborných
společností na základě kritérií rozmístění přístrojů VZT.
Kritéria, která byla zpřístupněna odborné veřejnosti, jsou průběžně upravována v
souladu s danými trendy a potřebami.
Mezi přístroje VZT patří:
1. počítačový tomograf ( CT )
2. magnetická rezonance ( MR )
3. angiografický komplet
4. terapeutický ozařovač (lin. urychlovač, betatron, radioizotopový ozařovač,
hloubkový terapeutický rtg. ozařovač)
5. rtg. simulátor
6. rtg. skiaskopicko-skiagrafický komplet s velkou rozlišovací schopností
7. gamakamera, PET kamera
8. lithotryptor ( neinvazivní, na principu rázové vlny )
9. hyperbarická komora
10. mamografický rentgen
11. dialyzační lůžko + monitor
12. plánovací systém 3D pro radioterapii
13. celotělový dvoufotonový kostní denzitometr
14. laser pro TMLR
Přístroje VZT spadající do oboru radiodiagnostiky:
•
•
•
•
•
počítačový tomograf ( CT ),
magnetická rezonance ( MR ),
angiografický komplet,
mamografický rentgen,
rtg. skiaskopicko-skiagrafický komplet s velkou rozlišovací schopností
Obecná problematika:
MR je diagnostický tomografický zobrazovací přístroj „akutní medicíny" využívající
interakce atomových jader tkání s magnetickým polem - pořizovací cena je cca 60 70 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 16 přístrojů MR, z nichž 1 byl starší
8 let, na kterých bylo provedeno celkem 110 631 výkonů. Na 1 přístroj tak připadá
604 870 obyvatel.
Doporučený stav je: 1 přístroj na 500-800 000 obyvatel, tzn. celkem 13-20 přístrojů
MR. Podle odborné společnosti by byl ideální stav 1 přístroj na 200 000 obyvatel,
tzn. Celkem 50 přístrojů MR. Tento stav však v ČR není reálný.
V ČR přístroje stačí většinou pokrýt pouze neuroradiologické potřeby a na ostatní
indikace (především běžná muskuloskeletální vyšetření) není vesměs kapacita.
Srovnání se zahraničím:
Ve srovnání s vyspělými státy EU je v ČR síť MR poddimenzovaná (v ČR 1,8
přístroje na 1 milion, Německo 15/1 mil, Rakousko 14/1 mil, nejméně v EU v Británii
6/1 mil a Francii 5/1 mil).
Závěr:
Stávající přístrojové pokrytí v ČR zaostává za většinou vyspělých zemí. K prioritám v
ČR patří dovybavení krajských nemocnic. Do roku 2005 by mělo být v ČR
maximálně 20 přístrojů MR. V horizontu 5 let je doporučeno doplnění stávající sítě
MR novými kapacitami ve FN Bulovka, v Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem
s tím, že nebude podpořena obměna MR v Nemocnici Teplice. ( Komise
odsouhlasila umístění a provoz MR ve FN Bulovka 1.11.2000 ) Odbornou
společností doporučený trend spočívá v postupném zprovozňování přístrojů s nízkou
silou magnetického pole pro doplnění klinických potřeb v okresech a ve zdvojování
přístrojů ve velkých centrech, kde jsou vyškolené týmy odborníků.
Komise VZT v r. 2001:
Komise v roce 2001 odsouhlasila obměnu 3ks MR a umístění a provoz nové kapacity
4ks MR ( Nemocnice Sokolov, Mediscan s.r.o., Nemocnice Atlas Zlín.Nemocnice Na
Homolce ).
Kritéria rozmístění:
amortizace 8-10 let, možnost upgrade po 4-5 letech
/. kategorie
• výzkumná centra a fakultní nemocnice, zasazené do sítě spádových oblastí 500800 tis. obyvatel na 1 MR přístroj, speciální indikace bez spádového vymezení
• síla magnetického podle nad 1T, rychlé sekvence, módnost spektroskopie
• dvousměnný provoz, sálá dostupnost
• tři lékaři-radiologové s potřebným vzděláním a erudicí, 1 technik - vysokoškolák,
kvalifikovaní středně zdravotničtí pracovníci (SZP)
//. kategorie
• velké a dříve krajské nemocnice s napojením na neurochirurgii a traumatologii,
spádová oblast 500-800 tis. obyvatel
• upřednostňování přístrojů 1T a výše, vybavení základními i rychlými sekvencemi
• dvousměnný provoz, stálá dostupnost
• tři lékaři-radiologové s potřebným vzděláním a erudicí, kvalifikovaní SZP
• počet vyšetření-min. 3.500 nemocných ročně
CT je diagnostický počítačový rtg. tomografický přístroj - pořizovací cena je cca
18-30 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR je celkem 99 CT přístrojů, z toho 51
konvenčních CT ( z toho 33 bylo starší 8 let) a 48 spirálních CT ( z nich 2 byly starší
8 let ). Na těchto přístrojích bylo provedeno celkem 582 284 výkonů. V současné
době připadá 1 CT přístroj na 101 000 obyvatel.
Doporučený stav je: 1 přístroj na 100-120 000 obyvatel, tzn. celkem 83-100
přístrojů CT.
S ohledem na relativně horší dostupnost MR vyšetření v ČR musí CT leckde
suplovat v některých indikacích MR vyšetření.
CT je v současné době zcela rutinní diagnostickou metodou. Bez okamžité
dostupnosti CT vyšetření lze velmi obtížně provozovat efektivní akutní lůžkovou
medicínu. To se projevuje tím, že více a více podokresních nemocnic žádá o
schválení instalace CT. Další zintenzivnění tlaku lze očekávat s případným
zavedením systému úhrad dle DRG, neboť tam bude hlavní důraz kladen na rychlé
stanovení diagnózy a zkrácení hospitalizační doby.
V Německu a Rakousku je hustota sítě 2,5 až 3x vyšší, většina ostatních států (Itálie,
Norsko, Švýcarsko, země Beneluxu) mají síť 2x hustší, ČR je srovnatelná se
střídmými státy Španělskem, Francií a Holandskem.
Závěr:
Síť CT přístrojů je relativně uspokojivá, ČR v počtu CT přístrojů snese srovnání
se střídmějšími státy EU. Rozmístění přístrojů však není rovnoměrné a značná
část přístrojů je zastaralá a nekvalitní. Přetrvává poddimenzovanost sítě
především v Plzeňském a v části Budějovického kraje.
Vzhledem k tomu, že CT vyšetření je dnes všeobecně považováno za
samozřejmou součást diagnostických služeb běžné akutní medicíny, je žádoucí
dovybavit výhledově CT přístroje II. kategorie zařízení patřící do státem
podporované sítě akutní lůžkové péče.
Komise VZTv r. 2001:
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu celkem 30ks CT přístrojů a novou
kapacitu celkem 3ks CT přístrojů ( Městská nemocnice Plzeň, Nemocnice Český
Krumlov, Mediscan s.r.o.).
amortizační doba:
8 let
/. kategorie
• velké, dříve krajské nemocnice, fakultní nemocnice
• vysoce výkonné spirální CT přístroje nejvyšší třídy v ceně do 30 mil. Kč
•
dvousměnný provoz, stálá dostupnost, možnost stereovýkonů
radioterapeutického plánování
• tři lékaři - radiologové s potřebným vzděláním a erudicí, kvalifikovaní SZP
• počet vyšetření - min. 5 tisíc nemocných ročně
a
//. kategorie
• nemocnice středního typu (v zásadě jednoho CT v rámci okru, spádová oblast
cca 120 tis. obyvatel, spád však není rozhodujícím hlediskem; tím je napojení
na urgentní medicínské obory - ARO, traumatologie; doplnění opodstatněných
potřeb velké nemocnice (fakultní a dříve krajské nemocnice s
neurochirurgickými a onkologickými centry) s přístrojem l. kategorie
•
působí-li v okresu další nemocnice s lůžkovým oddělením ARO a akutními
lůžky v základních oborech, považuje RS ČLS JEP instalaci CT přístroje
rovněž za opodstatnělou
•
CT přístroj střední třídy s možností spirální vyšetřovací techniky, možnost
radioterapeutického plánování; cena do 18 mil. Kč
• využití alespoň během celé pracovní doby, stálá dostupnost
• 2 lékaři - radiologové s potřebným vzděláním a erudicí, kvalifikovaní SZP
• počet vyšetření - min. 3 tisíce nemocných ročně
Angiografický komplet je rtg. přístroj pro vyšetřování kardiovaskulárního systému
pomocí kontrastní látky - pořizovací cena je cca 25-50 mil. Kč.
Angiografické komplety jsou využívány na angio-intervenčních pracovištích I. a II.
kategorie, která poskytují služby v náležitém spektru mimosrdečních
diagnostickoterapeutických výkonů. K doplnění potřeb angiografických služeb (
mimo CNS ) a jednoduchých cévních ( PTA končetinových tepen ) a mimocévních
intervencí lze v lůžkových zařízeních mimo tuto síť využít skiaskopicko-skiagrafické
komplety I. kategorie.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 84 angiokompletů ( 37 konvenčních
angiokompletů, 47 digitálních angiokompletů), z nichž 38 bylo starších 8 let a 16
speciálních kardiokompletů, z nichž 3 byly starší 8 let. Na angiokompletech bylo
provedeno celkem 171 726 výkonů. V roce 2000 připadalo na 1 angiokomplet 119
048 obyvatel.
Je doporučen stav: 1 přístroj na 200-250 tis. obyvatel, tzn. celkem cca 50
angiografických kompletů.
Méně než 200 výkonů za rok není rentabilní, výkony je třeba centralizovat na
angiografická pracoviště. U přístrojů l. kategorie je nutno dodržovat dvousměnný
provoz, u přístrojů II. kategorie 1,5 směnný provoz. Pracoviště by měla být
redukována, přístroje by měly mít dostatečné využití a měly by být v souladu s
atomovým zákonem.
Přesné srovnání s Evropou je obtížné, neboť i odborné společnosti chybí věrohodná
data.
Závěr:
Síť v ČR je jednoznačně naddimezovaná. Cílový stav v síti angiokompletů s DSA lze
zredukovat na cca 50 přístrojů v ČR.
V okresních RDG pracovištích mimo síť angiointerven.čních center lze diagnostické
(především končetinové) angiografie a jednodušší intervence provádět na
skiaskopicko-skiagrafických kompletech l. kategorie.
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu celkem 5 angiografických kompletů a 3
nových kapacit kardiokompletů ( Nemocnice Na Homolce,FN Hradec Králové,
Nemocnice Atlas Zlín ).
amortizační doba: 8 let; 12 let v případě, že je možno po 5-6 letech provést na
přístroji zásadní upgrade s výměnou TV řetězce a softwaru
Pracoviště I. kategorie:
• především fakultní nemocnice a výzkumné ústavy s klinickými centry
angiologickými, neurochirurgickými, transplantologickými a onkologickými.
Nadregionální spádová oblast.
•
pracoviště je vybaveno dvěma přístroji. Jeden je nejvyšší třídy s velkoplošným
zesilovačem, plně digitalizovaný, včetně intervenčních programů - cena do 50
mil. Kč. Druhý přístroj, opět plně digitalizovaný, s velkoplošným zesilovačem cena do 25 mil. Kč. Je možno využít univerzální sklopnou stěnu s C ramenem
a angio programy (skiaskopicko-skiagrafický komplet I. kategorie)
• práce v 1,5 směnách denně, stálá dostupnost
• vyškolený tým - minimálně 4 radiologové školení v cévních a mimocévních
intervencích, kvalifikovaní SZP
• minimální počet nemocných (bez rozlišení spektra) 1500 ročně
Pracoviště II. kategorie:
•
velké nemocnice, zabezpečující mimo jiné i neurochirurgické a urgentní
angiologické služby (vybrané vyšší územní celky); fakultní nemocnice, ve
kterých není angio-intervenční pracoviště l. kategorie
• jeden přístroj s C-ramenem, velkoplošným zesilovačem, plně digitalizovaný;
cena do 40 mil. Kč
• minimálně 2-3 radiologové školení v cévních a mimocévních intervencích,
kvalifikovaní SZP
• práce v 1,5 směnách denně, stálá dostupnost
• minimální počet nemocných 1000 ročně, při hodnocení je však nutno přihlížet
ke skladbě (složitosti) výkonů
Skiaskopicko-skiagrafický komplet je radiodiagnostický přístroj, který do roku 1997
nebyl statisticky sledován ÚZIS - pořizovací cena je dle kategorie přístroje cca 8-20
mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 64 skiaskopicko-skiagrafických
kompletů s digitalizací ( 47 kompletů II. kategorie, 17 kompletů l. kategorie), z toho 7
kompletů bylo starších 8 let. Na těchto přístrojích bylo v roce 2000 provedeno
celkem 231 024 výkonů. V roce 2000 připadalo na 1 přístroj 156 tis. obyvatel.
Je doporučen stav: 1 přístroj na 129 000 obyvatel, tzn. celkem cca 80
skiaskopicko-skiagrafických kompletů.
Skiaskopicko-skiagrafické komplety I. kategorie
základní skiaskopické vybavení okresních RDG pracovišť, sloužící dále k
doplnění potřeb RDG pracovišť velkých nemocnic. Jde v podstatě o kompletně
digitalizované sklopné stěny s velkoplošným zesilovačem a C ramenem (cena
kolem 20 mil Kč.). Hodí se jak k běžným nativním skiaskopiím, baryovým
vyšetřením GIT, ERCP, perimyelografiím, tak i k mimocévním intervencím
(urologie, biliární perkutánní výkony atd.) a dále i k jednoduchým angiografiím a
periferním angioplastikám. V roce 2000 evidoval ÚZIS 17 kompletů. Cílový stav
by měl dosáhnout zhruba 60 přístrojů.
Skiaskopicko-skiagrafické komplety II. kategorie
•
základní skiaskopické vybavení RDG pracovišť podokresních nemocnic a
případně ambulantních RDG pracovišť, sloužící dále k doplnění potřeb RDG
pracovišť velkých nemocnic. Jde o kompletně digitalizované sklopné stěny s
velkoplošným zesilovačem s kolmou osou rentgenka-zesilovač vůči
vyšetřovacímu stolu (cena v rozmezí 8 - 12 mil Kč). Hodí se k běžným
skiaskopiím, baryovým vyšetřením GIT, ERCP, urologickým a biliárním
intervencím,
perimyelografiím,
nejsou
doporučovány
k
provádění
angiografických výkonů a intervencí.
V roce 2000 bylo těchto přístrojů v ČR 47. Tyto přístroje by společně s komplety l.
kategorie a mobilními C rameny (nepatří mezi VZT) měly v dohledné době
kompletně nahradit konvenční skiaskopicko-skiagrafické komplety bez
digitalizace.Těch bylo v roce 2000 celkem 395, což značně převyšuje současné
potřeby. Vzhledem k poklesu frekvence baryových vyšetření GIT by v budoucnu
neměly být digitální komplety instalovány v ambulantních RDG zařízeních (až na
lokality se spádem cca 50 tis. obyvatel, ve kterých není v činnosti RDG oddělení
nemocničního zařízení). Celkový počet skiaskopicko skiagrafických kompletů II.
kategorie by měl dosáhnout cca 170 - 200 ks.
Nelze uvést, chybí data OECD.
Závěr:
Přístroje l. a II. kategorie by měly být soustředěny převážně do lůžkových ZZ. U
přístrojů l. kategorie je třeba dodržet 2směnný provoz. Je nutná digitalizace
přístrojů.
Komise pro VZT v r. 2001:
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu celkem 23 skiaskopicko-skiagrafických
kompletů.
amortizační doba: 8 let, 12 let v případě, že je možno po 5-6 letech provést na
přístroji zásadní upgrade s výměnou TV řetězce a softwaru.
Skiaskopicko-skiagrafické služby by v budoucnosti měla zabezpečovat RDG oddělení
nemocnic, co se týče obnovy skiaskopicko-skiagrafických kompletů poliklinických
(ambulantních) zařízení, je tato opodstatnění tehdy, není-li pokryta spádová oblast 50-75
tis. obyvatel
/. kategorie
•
jde o základní vybavení RDG pracovišť lůžkových zařízení vyššího typu
(okresní, krajské, fakultní nemocnice). Zařízení s více než 1000 lůžky jsou
zpravidla vybavena dalším skiaskopicko-skiagrafickým přístrojem II. kategorie,
a to především tehdy, pokud v nich není angio-intervenční pracoviště
• plně digitalizovaná sklopná stěna s C-ramenem a velkoplošným zesilovačem,
základními angiografickými programy; cena do 20 mil. Kč. Přístroj je určen k
běžným nativním skiaskopiím, kontrastním vyšetřením GIT, jednoduchým
angiografickým (mimo CNS) a intervenčním diagnostickým a terapeutickým
výkonům (urologické instrumentální výkony, PTC, PTD, ERCP, periferní PTA)
•
•
vyuDití v celém rozsahu pracovní doby, v případě potřeby doplnění odpoledními
směnami, stálá dostupnost
dva radiologové s patřičnou erudicí, kvalifikovaní SZP
//. kategorie
• vybavení RDG pracovišť menších nemocnic se základními klinickými obory
• sklopná stěna s velkoplošným zesilovačem a digitalizací obrazu; cena do 12 mil.
Kč. Přístroj je určen k nativním skiaskopiím, kontrastním vyšetřením GIT a k
intervenčním mimocévním diagnostickým a terapeutickým výkonům (PTC event.
PTD, ERCP event. urologické instrumentální výkony)
• vyunití v celém rozsahu pracovní doby, stálá dostupnost
• jeden radiolog s patřičnou erudicí, kvalifikovaní SZP
Mamograf je rtg. přístroj pro vyšetřování ženského prsu - pořizovací cena je cca 2.55 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v České republice celkem 109 mamografických
přístrojů ( 71 mamografů II. kategorie, 38 mamografů l. kategorie), z toho 11
mamografů bylo starších 8 let.
na kterých bylo provedeno celkem 507 178
vyšetření. Na 1 přístroj připadá zhruba 92 000 obyvatel. Ročně je vyšetřeno asi
SOOtis. žen. Na jeden přístroj tedy připadá asi 2700 vyšetření. Je doporučen 1
přístroj na 110-180 tis. obyvatel.
Vzhledem ke stáří přístrojů dojde k postupné obměně většiny mamografických
přístrojů v ČR, přičemž i nadále bude žádoucí udržovat poměr mezi přístroji II.
kategorie a l. kategorie asi 3-4 : 1.
Po zahájení systematického screeningu, v souladu s vývojem v zemích EU, dojde
k postupnému vzestupu počtu provedených vyšetření, a to v horizontu 3-4 let
odhadem na dvojnásobek ( 600 000 - 700 000 vyšetřených žen/1 rok, tzn. Průměr
asi 6000 - 6000 vyšetření na 1 přístroj).
Na 1 přístroj připadá zhruba 92 000 obyvatel, v zemích EU připadá na 1 přístroj cca
75 000 obyvatel.
Závěr:
Síť je srovnatelná s evropským průměrem. Určitý vzestup počtu přístrojů a zvláště
počtu vyšetření lze očekávat v souvislosti se zavedením celoplošného screeningu
karcinomu prsu.
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu celkem 5 mamografů a novou kapacitu
celkem 6 mamografů ( Nemocnice Česká Lípa, Nemocnice Litoměřice, MUDr.
Mutina-Nový Jičín, WF Hospital-Děčín, Nemocnice Tachov, Masarykův onkologický
ústav).
Amortizační doba: 8 let
Mamografické pracoviště I. kategorie:
•
fakultní nemocnice a dříve krajské nemocnice, zasazené do sítě spádových
oblastí přibližně 110-180 tis. obyvatel. Kromě základních vyšetření pro spádovou
oblast zajišťuje konziliární činnost a mamografickou stereotaxi pro pracoviště II.
kategorie
• mamograf je vybaven zařízením pro stereotaxi (cena kompletu do 5 mil. Kč) nebo
je k dispozici zvláštní mamografické zařízení pro stereotaxi, u těchto zařízení je
preferována digitalizace obrazu
• minimálně 2 radiologové s patřičnou erudicí, kvalifikovaní SZP
• práce minimálně na 1,5 směny, minimální počet vyšetřených žen 3500/rok
Mamografické pracoviště II. kategorie:
•
pracoviště převážně ve vybraných okresních městech, spádová oblast 110-180
tis. obyvatel, základní jednotka k provádění vyšetření ze zdravotní indikace i
mamografického screeningu
• mamograf bez zařízení pro stereotaxi, cena do 2.5 mil. Kč
•
minimálně 1 radiolog, po zavedení screeningu min. 2 radiologové s patřičnou
erudicí, kvalifikovaní SZP
• počet vyšetřených žen minimálně 1800/rok
Přístroje VZT spadající do oboru radioterapie:
•
•
•
terapeutický ozařovač ( lin. urychlovač, betatron, radioizotopový ozařovač,
hloubkový terapeutický rtg. ozařovač),
rtg. simulátor,
plánovací systém 3D pro radioterapii
Frekvence zhoubných nádorů (ZN) se v Evropě ročně zvyšuje v průměru o 2%.
Radioterapie má své pevné a nezastupitelné místo v celém systému léčby
onkologických pacientů. Při správně vedené léčbě zářením s využitím moderní
ozařovací techniky ve velkých centrech, jde o léčbu nejen efektivní, ale také
ekonomicky výhodnou - i přes značné pořizovací náklady.
V zemích EU je ozařováno 50% pacientů se ZN ( v žádné z těchto zemí ozařování
rozhodně neklesá pod 40%), zatímco v ČR je léčeno zářením maximálně 30%
nemocných. Kvalitní radioterapie by měla být aplikována minimálně u 50%
nemocných se ZN, z toho u dvou třetin nemocných jako samostatná nebo
kombinovaná
radikální
léčba
(společně
s
léčbou
chirurgickou
a
chemoterapeutickou), u jedné třetiny jako léčba paliativní.
Vzhledem k narůstající incidenci nádorových onemocnění a stále rostoucím
požadavkům na technické vybavení radioterapeutického pracoviště, je nutno počítat
s tím, že dosáhnout určitého mezinárodního standardu bude v ČR ekonomicky
náročné.
Přestože vybavení radioterapeutických pracovišť v zemích EU není všude stejné ,
obecně je u nás ve srovnání s nimi, jednoznačně nižší úroveň technické
vybavenosti pro radioterapii a to jak samotných ozařovačů
( nízký počet
lineárních urychlovačů), tak prostředků pro ozařovací techniky šetřící zdravé
tkáně. O nedostatku simulátorů ani nemluvě. Rovněž u nás chybí možnosti pro
provádění některých moderních technik brachyterapie ( např. permanentní
implantace u
karcinomu prostaty, intravaskulární brachyterapie v prevenci
vaskulárních restenoz apod.) Velmi neefektivní u nás je roztříštěnost léčby na
malých pracovištích , což znemožňuje účelně využívat techniku i personál. Ve
většině zemí EU ( ale třeba také v Polsku ) je onkologická léčba - včetně
radioterapie soustřeďována do komplexních onkologických center.
Z důvodů nedostatečného počtu
a technické úrovně přístrojů VZT pro
radioterapii, je
v některých oblastech
ČR velmi
ohroženo odpovídající
zabezpečení léčby pacientů se solidními zhoubnými nádory.
V současné době je v ČR 30 radioterapeutických oddělení (RTO), t.j. cca 1 RTO na
300 000 obyvatel.
V zemích EU je ozařováno 50% pacientů se ZN, v žádné z těchto zemí
ozařování rozhodně neklesá pod 40%, zatímco v ČR je léčeno zářením maximálně
30% nemocných.
V ČR je ve srovnání se státy EU jednoznačně nižší úroveň technické vybavenosti
( nízký počet lineárních urychlovačů, simulátorů) i prostředků pro ozařovací
techniky šetřící zdravé tkáně.
Ve většině zemí EU ( ale třeba také v Polsku ) je onkologická léčba - včetně
radioterapie soustřeďována do komplexních onkologických center.
Závěr:
V ČR by mělo být léčeno 50% nemocných se ZN.
Radioterapeutická péče by měla být koncentrována do 10-12 špičkových RTO
pracovišť, maximálně 17 RTO pracovišť celkem.
Stávající vybavení pracovišť ozařovací technikou ve vysokém procentu nevyhovuje
současným podmínkám zajištění kvality radioterapeutické péče a tím ani předpisům
vyplývajících z nového atomového zákona - je nutná obměna nevyhovujících
přístrojů a dovybavení příslušnou technikou ( zvi. LU, simulátory ).
RTO I. kategorie: oblastní zdravotnická zařízení, vybraná fakultní pracoviště
Vybavení:
• 3 vysokoenergetické ozařovače, přednostně 3 lineární urychlovače. Jeden s
duální energií X a elektrony (X 6 a 18 MV, elektronový svazek 4-15 MV).
2 urychlovače 6 MV, MLF kolimátor v rozsahu "high tech", síťové propojení,
verifikační systém.
•
•
•
•
•
•
•
•
V současnosti alespoň 2 urychlovače (duální energie + l energie) a kobaltový
ozařovač moderního typu (Teragam, Teratron)
Simulátor
Plánovací systém 3 D
Dozimetrický systém, včetně dozimetrie in vivo
Vše v síťovém propojení
Specializovaná pracoviště: speciální vybavení pro TBI, stereotaktickém
ozařování, hypertermii apod.
Afterloadingový systém pro brachyterapii
Vhodný rtg např.C rameno (s možností skiaskopie a skiagrafie) pro brachyterapii
MoDnost plánovacího CT v rozsahu 10-15 hodin týdně
RTO II.A kategorie: vybavení pro radikální radioterapii vybraných diagnóz (ve
spolupráci s pracovištěm l. typu) a pro paliativní radioterapii
Vybavení:
• 2 vysokoenergetické ozařovače - lineární urychlovač + kobaltový ozařovač
• Simulátor
• Kvalitní plánovací systém
• Dozimetrie
• Verifikační systém
• Možnost CT plánování
• ev. AFL systém pro brachyterapii (není podmínkou)
Personální zajištění, lůžková kapacita dle charakteru spádové oblasti cca 25
radioterapeutických lůžek.
Výše uvedené dvě kategorie pracovišť tj. l a II. A by měla postupně do roku 2005
zajišťovat veškerou radioterapeutickou péči o nemocní se ZN.
Pracoviště II. B kategorie:
Zajišťuje zásadně jen paliativní radioterapii a nenádorovou terapii. Postupně by měli
být nemocní se ZN přeřazováni na pracoviště l. a II.A typu.
Vybavení:
• Izotopový ozařovač vyhovující podmínkám Atomového zákona
• Rtg lokalizace
• Jednoduchý plánovací systém
• Základní dozimetrické vybavení.
Pracoviště III. kategorie:
Zajišťuje nenádorovou radioterapii v daném rozsahu. Nemá vlastní radioterapeutická
lůžka.
Personální vybavení: lékař specialista v radioterapii (v současnosti atestace l.
stupně).
Vybavení:
• Rtg hloubkový přístroj/Cesiový ozařovač (po roce 2002 s typovým osvědčením)
• Dozimetrie zajišťovaná smluvně
Lineární urychlovač je terapeutický ozařovač - urychlovač částic (lineárně) pro
ozařování novotvarů - pořizovací cena je cca 26-50 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR je celkem 18 lineárních urychlovačů ( 7
s jednou energií X, 11 s více energií X a s elektrony), z nichž 6 bylo starší 8 let.
Na těchto přístrojích bylo provedeno v roce 2000 celkem 460 146 výkonů. Tento
počet přístrojů představuje 1 přístroj na 556 tis. obyvatel
Je doporučený stav: 1 přístroj na 350 000 obyvatel, tzn. celkem 28 lineárních
urychlovačů.
LU by měl být pouze na špičkových RTO pracovištích, kobaltový ozařovač na
běžných RTO pracovištích spíše pro paliativní léčbu.
Závěr:
Stav ozařovací techniky v ČR je velmi neutěšený jak co do kvantity, tak co do kvality.
V ČR je instalováno pouze 18 lineárních urychlovačů , z nich je 6 starších 8 let.
Žádný lineární urychlovač není instalován v těchto krajích : Karlovarský, Liberecký,
Pardubický, Zlínský, Vysočina. Absolutně nedostatečný počet LU je v kraji
Moravskoslezském.
V roce 2001 odsouhlasila komise obměnu 7ks LU ( z toho ve dvou případech se
jednalo o obměnu betatronu a v jednom případě o obměnu kobaltového
ozařovače) a umístění a provoz nové kapacity 1ks LU ( Nemocnice Pardubice )
Kriteria rozmístění:
Lineární urychlovač s jednou energií svazku X-6MV
Cena:
26-28 mil. Kč
Lineární urychlovač s duální energií svazku a s elektronovým svazkem
Cena:
50 mil. Kč
Spádové území:
Personální vybavení:
Lékaři (s atestací II. st.):
Radiologičtí laboranti:
Směnnost:
Počet výkonů/rok:
1 lineární urychlovač na 350.000 obyvatel
1 lékař na 200-250 nových pacientů/rok
(pedagogové: 125-150 nových pacientů/rok)
2-3/přístroj
1.5 směny (6 hod. směna), 1.25 směnném provozu (8
hod. směna)
1.5 směny (6 hod.) nebo 1.25 směnném provozu (8 hod.)
30.0 polí/rok (při zohlednění fyzikálních kontrol a údržby)
Betatron je terapeutický ozařovač - urychlovač částic (kruhově) pro ozařování
novotvarů - pořizovací cena je cca 30-50 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS byly v roce 2000 v ČR celkem 3 betatrony, z nichž 2 byly starší
8 let. Toto rozmístění představuje 1 přístroj na 3 333 tis. obyvatel
Je doporučen stav: 1 přístroj na 1 294 000 obyvatel, tzn. celkem 8 betatronů.
Závěr:
Betatrony se již nevyrábějí a jsou nahrazovány jinými druhy ozařovačů.
Radioizotopový terapeutický ozarovač je terapeutický přístroj
využívající
radioizotopů k ozařování novotvarů - pořizovací cena je cca 12 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 31 kobaltových ozařovačů ( dle
odborné společnosti 30), z toho 19 bylo starších 8 let. Tento počet představuje 1
přístroj na 332 000 obyvatel.
Je doporučen stav: 1 přístroj na 400 000 obyvatel, tzn. celkem
25 radioterapeutických ozařovačů.
LU by měl být pouze na špičkových RTO pracovištích, kobaltový ozarovač na
běžných RTO pracovištích spíše pro paliativní léčbu.
Závěr:
Z 30 kobaltových ozařovačů je 19 starších 8 let . Jenom 12
kobaltových ozařovačů z celkového počtu lze považovat za modernější,
přijatelné pro požadavky účelné paliativní a kurativní terapie vybraných
nádorových lokalizací. Je třeba obměnit zastaralou techniku.
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu celkem 3ks kobaltových ozařovačů.
Cena:
12 mil. Kč
Spádové území:
1 kobaltový ozařovač na 400.000 obyvatel
Lékaři (s atestací II. st.): 1/200-250 nových pacientů/rok
(pedagogové: 125-150 nových pacientů/rok)
Radiologičtí laboranti:
2/ozařovač
Směnnost:
1.5 směny (6 hod. směna) nebo 1.25 směny (8 hod.
směna)
Počet výkonů/rok:
25.000 polí/rok (při zohlednění fyzikálních
kontrola
údržby)
RTG simulátor je radioterapeutický přístroj, který do roku 1997 nebyl statisticky
sledován ÚZIS - pořizovací cena je cca 18 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 17 přístrojů ( dle odborné
společnosti 16 ), z nichž 8 bylo starších 8 let. Na těchto přístrojích bylo provedeno
celkem 53 465 výkonů. Tento počet přístrojů znamená 1 přístroj na 604 870
obyvatel.
Je doporučen stav: 1 přístroj na 690 000 obyvatel, tzn. celkem 15 rtg simulátorů.
Závěr:
Některé přístroje jsou zastaralé. Z odborného hlediska je nepřijatelné, že některá
pracoviště dosud provádějí kurativní léčbu zářením bez simulátoru. Ve 2 krajích (
Karlovarském a Pardubickém ) dosud není instalován žádný simulátor.
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu celkem 2 rtg. simulátorů a novou kapacitu
3 rtg. simulátorů ( Nemocnice Chomutov, Nemocnice Cheb, Nemocnice Pardubice ).
Cena:
18 mil. Kč
jeden pro každé pracoviště
Radioterapii lze rozdělit na teleterapii, tj. léčbu ionizujícím zářením z velké
vzdálenosti, kdy zdroj záření je daleko od povrchu těla ( kobaltový ozařovač, lineární
urychlovač ) a brachyterapii, kdy zdroj záření se zavádí buď přímo do nádoru nebo
do jeho bezprostřední blízkosti - zdroj záření je umístěn v krátké vzdálenosti od
nádoru.
Pro zajištění radiační ochrany zdravotnického personálu i pacientů se používá dutý
aplikátor nosiče s aktivním zdrojem záření - tzv. afterloading. Zpočátku byl používán
manuální afterloading, později automatický afterloading.
V současné době se používají automatické afterloadingy s nízkým a středním
dávkovým příkonem ( LDR/MDR), kdy aplikace trvají řadu hodin. Stále více se
rozšiřují automatické afterloadingy s vysokým dávkovým příkonem ( HDR ), kdy
ozařovací časy jsou krátké - až několik minut. Cena afteloadingu je cca 18 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 25 přístrojů ( 15 AFL s LDR/MDR,
10 AFL s HDR), z toho 15 přístrojů bylo starších 8 let. Tento počet přístrojů
představuje 1 přístroj na 400 tis. obyvatel.
Je doporučen 1 přístroj na 700 tis. obyvatel, tj. celkem 14 přístrojů.
Závěr:
Ve 4 krajích ( Karlovarský, Liberecký. Pardubický, Vysočina) se brachyterapie dosud
provádí s manuálním afterloadingem, což z hlediska přesnosti i z hlediska radiační
ochrany nelze považovat za stav uspokojivý.
Komise VZT v roce 2001:
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu celkem 2 AFL.
(včetně rtg přístroje - C rameno, plánovací konsola)
Cena:
18 mil. Kč
Spádové území:
700.000 obyvatel
Radiologický laborant:
1-2
Počet výkonů/rok: 400-600
Plánovací systému 3D je nezbytný pro radioterapii, jeho cena je cca 12 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 16 přístrojů, z toho 1 byl starší 8 let.
Na těchto přístrojích bylo provedeno celkem 37 600 výkonů. Tento počet přístrojů
představuje 1 přístroj na 642 674 obyvatel.
Závěr:
Dislokace 3D plánovacích systémů pro radioterapii úzce souvisí s vybaveností
pracovišť ozařovači - zejména lineárními urychlovači. Jejich počty i stáří a potřeba
obnovy jsou v přímé relaci s umístěním a požadavky na obnovu resp. nový nákup
lineárních urychlovačů.
Komise VZT v roce 2001:
Komise odsouhlasila v roce 2001 jednu obměnu plánovacího systému 3D a jednu
novou kapacitu ( Nemocnice Cheb )
Cena: 12 mil. Kč + 4 mil. Kč vybavení modelové laboratoře
1 soubor pro každé pracoviště
radiologický laborant: 2
technik - laborant v modelové laboratoři: 2 ( 1200 nových pacientů/rok)
radiologický laborant - plánování: 2
Rtg terapeutický ozařovač je určen pro léčbu nenádorových onemocnění, cena
přístroje je cca 10 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 32 přístrojů ( dle odborné
společnosti 33 ), z toho 29 bylo starších 8 let. Na těchto přístrojích bylo provedeno
celkem 155 816 výkonů. Tento počet přístrojů představuje 1 přístroj na 312 500
obyvatel.
Je doporučen 1 přístroj na 500 tis. obyvatel, tj. celkem cca 20 přístrojů.
Závěr:
Lze předpokládat, že část stávajících přístrojů nesplní požadavky vyplývající z
příslušných předpisů a svoji činnost ukončí. Jaká bude potřeba jejich obnovy,
bude možné říci až po nové evidenci rtg terapeutických ozařovačů a Cesioteraxů
s platným osvědčením po l.7. 2002, určitě však dojde k snížení jejich celkového
počtu.
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu 3 přístrojů.
Cena:
10 mil.Kč
Spádové území:
1 rtg terapeutický ozařovač na 500 000 obyvatel
Personální vybavení: 1 lékař s atestací z radioterapie l. nebo II. st. /1 směna
Radiologičtí laboranti: minimálně 1 laborant / 1 směna ( + zástup o dovolené a
nemoci )
Směnnost:
1.5 směny ( 6 hod. směna ), 1.25 směny (8 hod. směna)
Počet výkonů/ rok:
10 000 polí / rok
Léčebné indikace :
nenádorová radioterapie, nádory kůže , kostní metastázy
Přístroje VZT spadající do oboru nukleární medicína:
•
•
Gamakamera,
PĚT kamera
Scintilační gamakamera je diagnostický přístroj vytvářející obraz orgánů na
základě do nich distribuovaných radioizotopů - pořizovací cena je cca 15-25 mil.
Kč. Podle údajů ÚZIS byl v roce 2000 v ČR celkem 105 přístrojů ( 58 planárních,
22 SPÉCT s 1 detekt., 25 SPÉCT s 2 a více detekt.), z toho bylo 56 přístrojů
starších 8
let. Na těchto přístrojích bylo provedeno celkem 233 693 výkonů. Tento počet
přístrojů představuje 1 přístroj na 95 238 obyvatel.
Za optimální lze považovat 12 pracovišť l. kategorie s nadregionální působností a
35
• 40 pracovišť II. kategorie, ka dá se spádovou oblastí 100 - 200 tisíc obyvatel.
V ČR je na 1 mil. obyvatel 5 SPÉCT kamer, v EU je na 1 milion obyvatel 10 SPÉCT
kamer. ČR je tedy cca na 1/2 počtu SPÉCT kamer EU.
Závěr:
Celkový počet gamakamer ke konci r. 2001 v ČR byl 108, z toho je 51 SPÉCT. Na 1
milion obyvatel tedy připadá 5 SPÉCT kamer. Ve srovnání s rokem 1998 je to
celkově o 10 SPÉCT kamer více. ČR je cca na 1/2 počtu SPÉCT kamer EU. Je
nutné, aby se nepříznivý poměr změnil a aby z celkového počtu kamer tvořily kamery
se SPÉCT větší podíl.
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu 14 ks gamakamer a novou kapacitu 1
gamakamery ( SSN Opava )
Přístroje I. kategorie
• Scintilační kamera se dvěma a více detektory s možností jednofotonové emisní
výpočetní tomografie (SPÉCT), celotělové detekce a s možností koincidenční
detekce resp. vysokoenergetické kolikace ke snímání anihilačního záření (PET).
Vyhodnocovací jednotka s výkonným počítačem a moderním softwarovým
vybavením, zobrazovacím zařízením, archivační média Cena: 20-25 mil. Kč
• Scintilační kamera dedikovaná pro pozitronovou emisní tomografii
(PET), vyhodnocovací zařízení s počítačem, příslušný software Cena:
50-75
mil. Kč
Pracoviště I. kategorie:
•
fakultní nemocnice a nemocnice nadregionálního typu (dříve krajské) s přímou
vazbou na vědeckovýzkumnou činnost, pregraduální výuku a postgraduální
doškolování s dostatečným zázemím ostatních klinických oborů. Poskytuje
komplexní spektrum vyšetřovacích metod v nukleární medicíně. Závaznost na
kardiochirurgii, onkologii, transplantologii, neurochirurgii a neurologii atd.
• nadregionální působnost
• minimálně 4 (optimálně 5-6) scintilačních kamer, z toho minimálně polovina počtu
(maximálně tři čtvrtiny) scintilačních kamer l. kat. (z toho na některých
pracovištích 1 dedikovaná PET kamera)
• doporučená denní doba provozu 10 hod. s příslužbou, optimálně s nepřetržitou
pohotovostní sluDbou
• personální vybavení: minimálně 4 (optimálně 6) lékaři s potřebným vzděláním a
erudicí, 2 technici - vysokoškoláci, kvalifikovaný středně zdravotnický personál
(SZP)
• předpokládaný počet vyšetření 8 tisíc ročně
Přístroje II. kategorie
• Scintilační kamera s jedním detektorem k planární scintigrafii, vyhodnocovací
zařízení s počítačem, zobrazovací zařízení, moderní softwarové vybavení,
archivační média, příslušný software. Cena:
do 15 mil. Kč
Pracoviště II. kategorie:
•
okresní nemocnice poskytující komplexní spektrum vyšetřovacích metod v
nukleární medicíně se stanoveným minimálním rozsahem poskytovaných
vyšetření (viz Koncepce oboru nukleární medicína, příloha 3)
• spádová oblast pro 100-200 tisíc obyvatel (pro jeden a více okresů)
• minimálně 2 (optimálně 3) scintilační kamery, z toho polovina l. kategorie
•
doporučená denní doba provozu 6-8 hod., doporučená příslužba, resp.
pohotovostní služba
• personální vybavení: minimálně 2 (optimálně 3) lékaři s potřebným vzděláním a
erudicí, 1 technik - vysokoškolák, kvalifikovaný SZP
• předpokládaný počet vyšetření 4-7 tisíc ročně
Pozitronová emisní tomografie (PET) je moderní lékařská zobrazovací metoda, která
patří do oboru nukleární medicíny. PET je v současné době diagnostická vyšetřovací
metoda s největší perspektivou. PET metoda poskytuje informace o biologické
aktivitě probíhajícího procesu. Ostatní vyšetřovací metody zobrazují především
strukturální změny. Výhoda PET je v tom, že zachytí změny v orgánech před
vznikem strukturálních přeměn.
PET má nesporný efekt jak z hlediska medicínského ( v kardiologii, neurologii a
psychiatrii, ale zejména v onkologii), tak z hlediska ekonomického ( eliminace
zbytečných, či nevhodných operačních zákroků, urychlení diagnózy, upřesnění
indikace v nepřesvědčivých případech ). PET znamená minimální invazivitu a větší
komfort pro pacienty. Vyšetření PET je vhodné i pro děti, protože je zcela
neinvazivní, radiační zátěž je malá, srovnatelná s CT vyšetřením nebo s angiografií.
PET je finančně náročný výkon, proto by využití této metody mělo být co
nejracionálnější.
-
-
V kardiologii má PET v současné době stále ještě spíše výzkumný význam. V
klinické kardiologii je tuto metodu možné využít k posouzení viability myokardu,
kterou je však možné posoudit jinými, finančně méně náročnými metodami
(echokardiografie s farmakologickou zátěží nízkými dávkami dobutaminu a
thaliovou scintigrafií myokardu).
V neurologických indikacích je metoda využívána především k lokalizaci
epileptického loDiska.
V onkologii má PET metoda nejširší uplatnění. Lze ji využít k posouzení malignity
tumoru, rozsahu nádorového onemocnění, zobrazení metastáz, k posouzení
efektu terapie nebo včasného odhalení recidivy, tzn. ke stanovení prognostických
faktorů. Stanovit přesnou diagnózu a rozsah postižení u onkologických pacientů
pomocí PET znamená ušetřit náklady na chemoterapii, radioterapii či chirurgickou
léčbu.
Zobrazování distribuce pozitronových zářičů lze provádět 3 způsoby:
1) pomocí jednoúčelových kamer pro PET:
Přínos jednoúčelových PET kamer pro klinickou praxi je jednoznačně prokázaný
včetně příznivého ekonomického efektu na zdravotní péči.
2) pomocí hybridních systémů SPECT/PET:
Hybridní systémy lze instalovat doplněním stávajících zařízení SPÉCT koincidenční
aparaturou. Diagnostický přínos těchto systémů se jeví jako problematický, jeho
klinické zkoušení není dosud plně uzavřeno.
3) pomocí SPÉCT kamer vybavených těžkými kolimátorv pro detekci záření 511
keV:
Tyto systémy lze doporučit pouze pro kardiologická vyšetření K PET vyšetření se v
současnosti nejvíce používá fluorodeoxyglukoza 18F-FDG (jediné radiofarmakon,
které je nyní v ČR dostupné). Používaná radiofarmaka mají krátký poločas rozpadu a
s výjimkou fluoru ( poločas rozpadu 109 min ), který lze dopravit na místo užití do 2
hodin, ostatní radiofarmaka se nedají převážet. V místě PET kamery musí proto být i
produkce radionuklidů a syntéza radiofarmak. V roce 1999 bylo v ČR zřízeno první
PET centrum s PET kamerou ( Nemocnice na Homolce ). Je doporučen stav 1
přístroj na 1 milion obyvatel.
V ČR je pouze 1 PET kamera na 10 milionu obyvatel. Ve státech EU je tč. okolo 6 10 PET kamer na 10 mil. obyvatel (tato čísla jsou z poloviny r.2000 a nárůst počtu je
exponenciální. V loňském roce bylo např. v USA prodáno více PET kamer než MR).
Závěr:
PET kamery by měly být rozmístěny na pracovištích l. typu. Jedná se o FN a
regionální nemocnice poskytující specializované služby pro region, event. s
nadregionální působností, s odpovídajícím klinickým zázemím, výzkumnou a
edukační činností. Cílovým stavem by mělo být pokrytí ČR PET kamerami tak, aby
jedna zahrnovala spádovou oblast okolo 1 milionu obyvatel.
Komise odsouhlasila v roce 2001 novou kapacitu 1 PET kamery a mikrocyklotronu
(Masarykův onkologický ústav ) a obměnu planární gamakamery gamakamerou s
možností provádět SPÉCT a celotělovou scintigrafii a s koincidenčním zařízením pro
detekci pozitronových zářičů ( IKEM ).
Prostorová kritéria:
Samostatná vyšetřovací místnost s příslušným stíněním (definováno
dodavatelem přístroje). Zajištění prostorových podmínek pro pacienty tak, aby mohly
být dodrženy podmínky pro ochranu před ionizujícímu záření.
Personální podmínky:
Pro jednu PET kameru jeden erudovaný lékař se zkušeností s prováděním
emisních tomografických metod, jeden radiologický laborant, jeden fyzik (dozimetrie,
kontrola kvality přístroje). Na pracovišti musí být jeden farmaceunt pro přípravu
pozitronových radiofarmak, event. také jeden farmaceutický laborant.
Předpokládá se dvousměnný, resp. dvanáctihodinový provoz denně (racionální
využití přístroje) - v tomto případě je nutné příslušné personální navýšení (další lékař
a laborant)
Další přístroje VZT:
•
•
•
•
Lithotryptory ( neinvazivní, na principu rázové vlny ),
hyperbarická komora,
celotělový dvoufotonový kostní denzitometr,
laser pro TMLR
Lithotryptor je terapeutický přístroj k neinvazivnímu drcení ledvinových (event.
žlučníkových) kamenů rázovou vlnou - pořizovací cena je cca 18 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 29 lithotryptorů, z nichž 11 bylo
starší 8 let. Na těchto přístrojích bylo v roce 2000 provedeno celkem 10 901 výkonů.
Tento počet přístrojů představuje 1 přístroj na 354 579 obyvatel.
Je doporučen stav: 1 přístroj na 1 mil. obyvatel, tzn. celkem 10 lithotryptorů.
Situace v ČR je srovnatelná se zeměmi EU.
Závěr:
Není
nutné
zřizovat
samostatná
lithotryptorová
pracoviště
v
rámci
gastroenterologických oddělení. Doporučená síť 10 pracovišť v rámci urologických
oddělení je plně schopna pokrýt potřeby lithotrypse v gastroenterologii.
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu 3 lithotryptorů.
Lithotryptor pro urologii:
- jako optimální je 10 pracovišť v ČR vybavených lithotryptorem
- spádovost 1 přístroj na 1 mil. obyvatel
- cena přístroje cca 17 mil. Kč
-
počet výkonů na jedno pracoviště je 400-500 výkonů za rok
umístění přístrojů ve fakultních a krajských nemocnicích, kde je poskytována
komplexní péče
přístroj by měl být k dispozici urologům a gastroenterologům
Lithotryptor pro gastroenterologii:
- Participace přístrojů urologických
- jako optimální je 6 gastroenterologických pracovišť vybavených tímto přístrojem
- redukce sítě urologických přístrojů nebude mít negativní vliv pro gastroenterologii
Selhání ledvin se léčí 3 způsoby - hemodialýzou, peritoneální dialýzou a
transplantací ledvin s tím, že dominuje léčba hemodialýzou nad peritoneální
dialýzou a transplantací ledvin. Počet pacientů, kteří jsou léčeni transplantací
ledvin, však ve světě trvale stoupá. V ČR 2/5 pacientů jsou transplantovaní, zbylé
3/5 pacientů jsou léčeni některou z forem dialýzy.
Podle údajů odborné společnosti za rok 2000 bylo v ČR celkem 83 dialyzačních
pracovišť se 781 dialyzačními lůžky ( z toho 723 lůžek pro chronické výkony, 58
lůžek pro akutní výkony ), 1 062 dialyzačních monitorů. Ve 4 HDS v ČR se
provádí pouze akutní program ( IKEM, FN Motol, FNKV, Havířov), většina HDS
však plní programy oba - akutní i chronický. Využití dialyzační kapacity by se
mělo pohybovat jen mezi 80-90%.
Hemodialyzační monitor ("umělá ledvina") je přístroj kompenzující u
pacienta nedostatečnou funkci ledvin - pořizovací cena je cca 700 tis. Kč. Podle
údajů ÚZIS z roku 2000 bylo v ČR celkem 1053 přístrojů, z toho 293 bylo starších
8 let. Na těchto přístrojích bylo provedeno celkem 421 066 výkonů. Tento počet
přístrojů představuje 1 přístroj na 9 765.
Potřeba dialyzačních monitorů je dána počtem dialyzačních lůžek, kdy má být
naplněn koeficient dialyzačních monitorů kfDM 1,3. V současné době je stav
dialyzačních monitorů kritický, kfDM byl v roce 1999 pouhých 0,6. Odhadnutá
potřeba obměny dialyzačních monitorů činí asi 500-600 ks. ( Na 770 lůžek je
třeba 1001 monitorů, v roce 1999 bylo celkem 1028 monitorů - z toho funkčních
bylo 426.) Při úvaze trojsměnného provozu je potřeba 85 lůžek na 1 milion
obyvatel (tj. celkem 1105 monitorů), při úvaze dvousměnného provozu, je
potřeba 125 lůžek na 1 milion obyvatel (tj. celkem 1625 monitorů ).
V ČR je léčeno v dialyzačním programu méně nemocných, než v zemích EU. ČR
má ve srovnání se zeměmi EU vyšší úmrtnost pacientů.
Závěr:
Stávající síť HDS v ČR je dostatečná, nová HDS nebudou pravděpodobně
vznikat, spíše se budou rozšiřovat již stávající HDS. Monitory jsou vesměs velmi
zastaralé.
Komise odsouhlasila v roce 2001 obměnu 29 hemodialyzačních monitorů a novou
kapacitu 11 hemodialyzačních lůžek a odpovídajícího počtu monitorů ( FN Hradec
Králové, FTN )
počet dialyzačních monitorů na HDS je dán počtem dialyzačních lůžek,
doporučený koeficient dialyzačních monitorů je 1,3, dop. obnova přístrojů po
25000 provozních hod.), cena DM 600 - 1000 000 Kč (dle vybavenosti dalšími
moduly)
- provoz 3-2 směnný
- HDS se zřizují jako samostatná ZZ nebo jako součást nemocnic
- HDS léčí akutně nebo chronicky nemocné se selháním ledvin
HDS l. typu:
je samostatným ZZ mimo nemocnici anebo je součástí nemocnice (dříve u něm.
l. typu)
- zajišťuje chronický program (tzv. pravidelné dialyzační léčení) a léčí nemocné s
chronickým selháním ledvin, včetně akutních komplikací, které nevyžadují
hospitalizaci
minimální počet 8 lůžek, 10 dialyzačních monitorů, teoretická kapacita výkonů
4992 ( u 2 směnného provozu) - 7488 (u 3 směnného provozu). Využití kapacity
nesmí přesáhnout 90% ( 6739), pak lze žádat i o rozšíření počtu lůžek. Kapacita
pro pacienty max. 48
- věcné, prostorové a personální vybavení řeší metodický návod z roku 1995
HDS II. typu:
je součástí nemocnic s velkým komplementem (dříve větší okresní nemocnice,
FN, IKEM)
- Zajišťuje chronický a akutní program,(akutní i chronické HD) u pacientů s náhlým
i vleklým selháním ledvinv, u intoxikovaných nemocných ev. i některých pacientů
s metabolickým rozvratem, dialyzuje též chronicky dialyzované pacienty i z jiných
HDS (l.typu). Minimálně 1 lůžko musí být vyhrazeno pro akutní program
minimální počet lůžek 8, 10-11 dialyzačních monitorů,2 - 3 směnný provoz pro
chronicky dialyzované , trvalý provoz pro akutní program, teoretická kapacita jak
uvedeno výše ( obecně počet lůžek x 18 x 52) , využití z důvodů plnění obou
programů nesmí přesáhnout 85%
HDS III. Typu:
- Je součástí jednotky JIP a pracovišť zaměřených na intoxikaci a zajišťuje akutní
dialýzy u nemocných s náhlým selháním ledvin anebo s dialyzovatelnými
intoxikacemi, dále léčí nemocné z chronického programu, kteří z důvodů
komplikací vyžadují intensivní péči. Dialyzační monitor může být použit u
kteréhokoliv lůžka („pojízdná ledvina") a počet monitorů neodpovídá počtu lůžek (
zpravidla jsou k disposici 1 - 2 přístroje a je nezbytná spolupráce s HDS l. i
II.typu). Číselné omezení neexistuje žádné.
Hyperbarická komora je přístroj určený k hyperbarické oxygenoterapii, který do roku
1997 nebyl statisticky sledován ÚZIS - pořizovací cena je cca 1-10 mil. Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 18 přístrojů, z toho 5 bylo starších 8
let. Na těchto přístrojích bylo provedeno v roce 2000 celkem 22 211 výkonů. Tento
počet přístrojů představuje 1 přístroj na 571 266 obyvatel.
Do roku 2 000 je doporučen stav: 1 přístroj na 690 000 obyvatel, tzn. celkem 15
hyperbarických komor.
Dle údajů Asociace pracovníků v hyperbarické medicíně připadá v zahraničí na 1
přístroj cca 60-80 tis. obyvatel.
Závěr:
Požadavek na 1-2 jednomístné komory ve stávajících okresech a 1 vícemístná
komora v kraji je přiměřený. Realizaci tohoto požadavku vzhledem k náročnosti
investic bude třeba uskutečňovat po krocích a v návaznosti na ostatní priority.V prvé
fázi bude třeba zajistit rovnoměrnost územního pokrytí doplněním stávající sítě
hyperbarických komor v regionálních lůžkových ZZ. Při rozšíření povědomí lékařů o
správných indikací lze očekávat zkrácení doby hospitalizace a nákladů na
medikamentozní léčbu
Komise odsouhlasila v roce 2001 novou kapacitu jedné hyperbarické komory
(Polytech Most).
- barokomora vícemístná, středního typu, s předkomorou, cena cca 10 mil. Kč
- barokomora jednomístná, malého typu, cena cca 1 mil. Kč
1 barokomora středního typu na 100 tis. obyvatel ( FN, nemocnice krajského
typu)
- 1 -2 barokomory jednomístné na okres
nepřetržitý provoz barokomory vícemístné a minimálně jedné barokomory
jednomístné v okrese
- barokomora vícemístná: 8-10 nemocných za den, barokomora jednomístná: 4-5
nemocných za den
- preference pracovišť s lůžkovým zázemím včetně JIP a ARK
absolutní indikací je dekompresní nemoc, anaerobní sepse, těžší stupeň otrav
CO a kouřovými plyny
u převážné většiny indikací ( ICHDK, náhlá hypakusie a tinitus, postiradiační
nekrozy, postiradiační hemoragické urocystitidy, osteomyelitidy, anaeriobní
infekce v pooperačních píštélích, hypoxické postižení mozku) působí HBO jako
podpůrná léčba s významným hojivým efektem doplňující klasickou
medikamentozní terapii
u pacientů s hlubokou poruchou vědomí - zajištění napojení v komoře na
ventilátor, dostupnost intenzivní péče včetně monitorování životních funkcí
provoz realizovat vyškoleným personálem na akreditovaném pracovišti registrace
v APHM
Metabolickými onemocněními skeletu ( zvl. osteoporozou ) trpí velké množství
obyvatelstva. V civilizovaných zemích je odhadovaný výskyt až 8% populace,
obdobný je předpokládán i v ČR. Diagnostika a léčba osteoporozy a ostatních
mětabolických chorob skeletu je medicínsky náročná a finančně velmi nákladná.
Problematiku je třeba řešit regulovaným systémem osteologických pracovišť ( na
úrovni okresu ) a osteologických center ( na úrovni krajů ).
Rtg dvoufotonový celotělový kostní denzitometr je přístroj pro diagnostiku
osteoporozy a ostatních mětabolických poruch skeletu.Cena přístroje je cca 4 mil.
Kč.
Podle údajů ÚZIS bylo v roce 2000 v ČR celkem 34 přístrojů, z toho 2 byly starší 8
let. Na těchto přístrojích bylo provedeno v roce 2000 celkem 104 579 výkonů. Tento
počet přístrojů představuje 1 přístroj na 302 435 obyvatel.
Je doporučen nejméně 1 přístroj na 600-750 tis. obyvatel.
Srovnání se zahraničím je velmi problematické, jelikož počet těchto přístrojů je v
jednotlivých státech EU velmi heterogenní. Kupř. Maďarsko uvádí řádově vyšší
počty, než ČR.
Závěr:
Je nezbytné, aby 1 osteocentrum vybavené celotělovým kostním denzitometrem byl
k dispozici v každém kraji ČR. V současné době chybí tento přístroj v 6ti krajích
(Ústecký, Karlovarský, Českobudějovický, Vysočina, Liberecký, Pardubický ).
Komise odsouhlasila v roce 2001 jednu obměnu a jednu novou kapacitu
celotělového kostního denzitometru ( FN Brno ).
Osteologické centrum slouží jako
a) pracoviště léčebné péče v rozsahu ambulantním i hospitalizačním
b) diagnostické pracoviště komplementovaného typu pro spádový region
c) superspecializované pracoviště nástavbového typu pro komplikované
diagnostické i terapeutické stavy
d) edukační a metodické středisko pro postgraduální doškolování ve všech třech
oblastech činnosti (klinické, zobrazovací, laboratorní)
e) výzkumné pracoviště ve smyslu grantů, sponzorovaných studií a v rámci
Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu.
Osteologická centra :
a) personální vybavení představují odborníci specialisovaní na problematiku
metabolických chorob skeletu, jejichž kvalifikace je dána licenčním řízením (vědecká
rada ČLK a Společnost pro metabolická onemocnění skeletu)
b) nezbytným vybavením je celotělová kostní densitometrie, dostupnost další
nejméně jedné zobrazovací techniky (periferní skelet) a pokrytí plného spektra
laboratorních metod
c) tým spolupracujících odborníků různých medicínských specializací.
Předpoklady pro zřízení Osteologického centra:
1. Personální vybavení
a) vedoucí centra
b) vedoucí ambulance
c) další lékaři centra
d) spolupracující odborníci (pediatrie, gynekologie, ortopedie, rehabilitace,
radiodiagnostika, laboratorní medicína, endokrinologie, histologie)
e) 1-2 sestry, rehabilitační pracovnice
2. Technické vybavení
a) celotělový kostní densitometr typu DXA
b) další typ zobrazovací techniky pro vyšetření kostní tkáně
c) ambulantní prostory (vyšetřovny)
d) lůžková basa
e) odběrová místnost
f) specializovaná laboratoř
g) prostory pro rehabilitaci
h) zajištění kostních biopsií
Transmyokardiální laserová revaskularizace je nová léčebná metoda, která je
považována jako vhodná pro nemocné v terminálním stádiu koronární tepenné
nemoci, pokud není možné použít jinou metodu kardiologické nebo kardiochirurgické
intervence. Cena přístroje je cca 250 000 USD, cena katetrů 2500 - 3000 USD.
TMLR je metoda prospěšná, i když prozatím není známo z jakého důvodu metoda
pomáhá. Přesto je zájem tuto metodu provádět v ČR. TMLR metoda se málo používá
jako samostatný výkon. Přibývá pacientů, u kterých nelze provádět kompletní
revaskularizaci. Očekává se růst počtu pacientů, u kterých bude TMLR metoda
prováděna.
S metodou v ČR se začíná, proto nelze navrhovat definitivní síť rozmístění TMLR,
IKEM předložil záměr provádět 100 operací za rok, je uzavřena smlouva mezi VZP
ČR a IKEM s tím, že výkon je hrazen jako klasická operace by-pass. Odborná
společnost bude jednat na Dohodovacím řízení k seznamu zdravotních výkonů o
kalkulaci výkonu TMLR a jeho zařazení do seznamu výkonů
Metoda TMLR by se měla v ČR provádět na 2 (maximálně 3) vysoce
specializovaných kardiochirurgických pracovišťích, za rok by na jednom přístroji
mělo být provedeno cca 50 výkonů
Rozmístění přístrojů pro TMLR v Evropě je následující: Německo 45ks, Rakousko
3ks, Švýcarsko 6ks, Dánsko 4ks, Španělko 18ks, Francie 12ksFinsko 3ks, Řecko
3ks, UK 12ks, Norsko 6ks, Švédsko 4ks, Itálie 30 ks, Polsko 3ks, Rumunsko 4ks. V
NSR ( cca 80 mil. obyvatel ) je prováděno cca 404 převážně kombinovaných výkonů
za rok ve 40 centrech s tím, že l centrum provede za rok cca 10 výkonů.
Závěr:
specializovaných kardiochirurgických pracovišťích, za rok by na jednom přístroji mělo
být provedeno cca 50 výkonů
Mezinárodní porovnání VZT lze provést na základě zdravotnické databáze OECD.
Zde se v roce 1996 sledovaly pouze 4 druhy zdravotnických přístrojů ( bez
podrobnější specifikace):
Lithotryptory
NMR
Scannery (CT)
Radiační terapeutické ozařovače
V roce 1998 se kromě výše uvedené techniky sledovaly ( bez podrobnější
specifikace) také:
Hemodialyzační stanice ( HDS )
Mamografické přístroje
Problém srovnání vybavenosti uvedenou zdravotnickou technikou spočívá v tom, že
evidenci této techniky v rámci OECD mělo v roce 1996 pouze 12 států (lithotryptory),
19 států ( scanery ), 15 států (radioterapeutické ozařovače ), 20 států ( MR ). V roce
1998 mělo evidenci této techniky v rámci OECD 9 států (lithotryptory), 11 států (CT),
9 států (radioterapeutické ozařovače ), 10 států ( MR ), 8 států (HDS), 4 státy
(mamografy).
Mezinárodní srovnání ČR ve vybavenosti této techniky není proto příliš solidní a je
potřeba brát takové srovnání pouze orientačně. ( Údaje příslušných odborných
společností ohledně mezinárodního srovnání přístrojů VZT jsou přesnější.)
Vynecháme-li Island, jako netypickou a velmi malou zemi, je porovnání počtu
přístrojů na 1 000 000 obyvatel následující:
Podle dostupných údajů z roku 1996 byla Česká republika v rozmístění
lithotryptorů na pomyslném třetím místě za Itálií a Řeckem, tento stav se nezměnil
ani v roce 1998. U NMR je situace horší - nižší relaci než ČR mělo v roce 1996
pouze Španělsko, Portugalsko a Polsko a tento stav se nezměnil ani v roce 1998,
kdy se v počtu MR na 1 mil. obyvatel ČR dostala na úroveň Maďarska. U scannerů
(CT) mělo v roce 1996 nižší relaci než ČR pouze Polsko, Maďarsko a GB. Tato
relace byla stejná i v roce 1998, přestože počet CT v tomto roce vzrostl.
Podle dostupných údajů z roku 1998 byla ČR v případě HDS na pomyslném čtvrtém
místě za Portugalskem, Itálií a Francií, v případě mamografických přístrojů mělo
v roce 1998 nižší relaci než ČR pouze Portugalsko.
Nejsložitější situace byla u radiačních terapeutických ozařovačů, kde není vůbec
jasné, co který stát do kategorie radiačních terapeutických ozařovačů zahrnuje.
Rozdíly mezi státy jsou veliké.
Při porovnání hrubého domácího produktu ( HDP ) ČR a zemí OECD v roce 1996 na
1 obyvatele v USD v paritě kupní síly a počtu VZT ( na 1 mil. obyvatel ) těchto zemí
nebyla shledána žádná těsnější korelace mezi HDP a počtem těchto přístrojů.
Vybavenost zdravotnických zařízení v ČR vybranou zdravotnickou technikou je
sledována od roku 1994 podle vlastnictví a stáří.
V roce 2000 došlo k metodické změně ve sledování počtu přístrojů VZT. Na
základě atomového zákona č. 8/1997 Sb. jsou v podrobném členění, které
neodpovídá členění v minulých letech, vykazovány všechny přístroje s ionizujícím
zářením.
V úhrnu za Českou republiku bylo v roce 1996 14,2% sledované VZT starší 8 let.
Nejvyšší podíl zastaralé techniky vykazovaly v roce 1996 rtg angiografické
komplety, scintilační gamakamery, betatrony a radioizotopové terapeutické
ozařovače.
V roce 2000 vykazovaly nejvyšší podíl zastaralé techniky CT přístroje,
gamakamery, angiografické komplety, dialyzační monitory a radioterapeutické
přístroje. Podíl starších přístrojů však rok od roku klesá.
Z předloženého materiálu a přiložené tabulky vyplývá následující:
- MR
Stávající přístrojové pokrytí v ČR zaostává za většinou vyspělých zemí.
K prioritám v ČR patří dovybavení krajských nemocnic.
-CT
Rozmístění přístrojů není rovnoměrné a značná část přístrojů je zastaralá a
nekvalitní.
- Angiografické komplety
Síť v ČR je jednoznačně naddimezovaná. Cílový stav v síti angiokompletů
s DSA lze zredukovat na cca 50 přístrojů v ČR.
- Skiaskopicko-skiagrafické komplety:
Je nutná digitalizace přístrojů.
- mamografické přístroje:
Určitý vzestup počtu přístrojů a vyšetření, lze očekávat v souvislosti se
zavedením celoplošného screeningu karcinomu prsu.
- radioterapeutické přístroje:
V ČR je ve srovnání se státy EU jednoznačně nižší úroveň technické
vybavenosti. Radioterapeutická péče by měla být koncentrována do 10-12
špičkových RTO pracovišť, maximálně 17 RTO pracovišť celkem. Stávající
vybavení pracovišť ozařovací technikou většinou nevyhovuje současným
podmínkám zajištění kvality radioterapeutické péče a tím ani předpisům
vyplývajících z nového atomového zákona - je nutná obměna
nevyhovujících přístrojů a dovybavení příslušnou technikou ( zvi. LU,
simulátory ).
- gamakamera:
ČR je cca na 1/2 počtu SPÉCT kamer EU. Je nutné, aby se nepříznivý
poměr změnil a aby z celkového počtu kamer tvořily kamery se SPÉCT
větší podíl.
-PET:
Cílovým stavem by mělo být pokrytí ČR PET kamerami tak, aby jedna
zahrnovala spádovou oblast okolo 1 milionu obyvatel.
- lithotryptory:
Doporučená síť 10 pracovišť v rámci urologických oddělení je plně schopna
pokrýt potřeby lithotrypse i v gastroenterologii.
- dialyzační lůžka, dialyzační monitory:
Stávající síť HDS v ČR je dostatečná, nová HDS nebudou pravděpodobně
vznikat, spíše se budou rozšiřovat již stávající HDS. Je nezbytná obměna a
dovybavení monitorů.
- hyperbarická komora:
Požadavek na 1-2 jednomístné komory ve stávajících okresech a 1
vícemístná komora v kraji je přiměřený, realizace po krocích a v návaznosti
na ostatní priority.V prvé fázi bude třeba zajistit rovnoměrnost územního
pokrytí v regionálních lůžkových ZZ.
- dvoufotonový celotělový kostní denzitometr:
Je nezbytné, aby 1 osteocentrum vybavené celotělovým
kostním denzitometrem byl k dispozici v každém kraji ČR.
-TMLR:
specializovaných kardiochirurgických pracovištích, za rok by na jednom
přístroji mělo být provedeno cca 50 výkonů
Z výše uvedeného vyplývá, že nejhorší situace je v oblasti radioterapeutických
přístrojů, a to co do kvantity i kvality.
Stávající rozmístění většiny přístrojů VZT v ČR není dosud optimální, přestože
postupně dochází k mírnému zlepšení přístrojové vybavenosti zdravotnických
zařízení.
Převedení současného stavu přístrojového vybavení zdravotnických pracovišť
využívajících zdroje ionizujícího záření do stavu, který vyhovuje požadavkům
platného znění zákona č. 18/1997 Sb. ( atomový zákon), zákona č. 22/1997 Sb.,
o technických požadavcích na výrobky a zákona č. 123/2000 Sb., o
zdravotnických prostředcích, je finančně podporováno od roku 2000 z kapitoly MZ
v rámci programu "Podpora vybavení zdravotnických zařízení aktivními
zdravotnickými prostředky v souladu s atomovým zákonem".
- Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení v roce 1999. Aktuální informace ÚZIS
č. 10. ÚZIS/13.3.2000
- Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení v roce 2000. Aktuální informace ÚZIS
č. 9. ÚZIS/30.3.2001
- Roční výkazy o přístrojovém vybavení ZZ. ÚZIS/6.4.2001
- Zdravotnická ročenka České republiky 2000. ÚZIS ČR, Praha, listopad 2000
- Vybrané přístroje z databáze OECD HEALTH DATA 2000.
- Kritéria rozmístění přístrojů VZT. Materiál MZ/www.mzcr.cz
- Koncepce nukleární medicíny. ČSNM ČLS JEP/2001
- Koncepce oboru hyperbarická medicína. Asociace pracovníků v hyperbarické
medicíně/1999
- Koncepce oboru nefrologie. ČNS ČLS JEP/2001
- Koncepce RS ČLS JEP pro vybavování zdravotnických zařízení přístroji
VZT/1999,2000
- Koncepce SROBF ČLS JEP pro vybavování zdravotnických zařízení přístroji
VZT/1999,2000
- Vybavení zdravotnickou technikou k červnu 2001. SROBF ČLS JEP/červenec 2001
- Střednědobá koncepce resortní politiky MZ v letech 2000 - 2003. Materiál
MZ/2000.
- Stanoviska Komise pro posuzování rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické
techniky / leden - prosinec 2001
PŘÍLOHY
1. Přehled o počtu VZT v ČR v roce 2000
2. Roční výkaz o přístrojovém vybavení ZZ - celkem za ČR
3. Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení - stav k 31.12.2000
4. Rozdělení lůžkových pracovišť radioterapie podle úrovně poskytované péče
5. Vybavení ozařovací technikou - červen 2001
6. Počet přístrojů na 1 mil. obyvatel - OECD 1996,1997
7. Vybrané přístroje z databáze OECD HEALTH DATA 2000
8. Mezinárodní srovnání počtu MR a CT v roce 2000. RS ČLS JEP/2000
Příloha č. 1
Přehled o počtu VZT v ČR v roce 2000
Příloha č. 2
ÚZIS - Výkaz T1
Datum zpracování: 06.04.01
Roční výkaz o přístrojovém vybavení ZZ - celkem za ČR
Rezort: všechny rezorty
data k
31.12.2000
ÚZIS - Výkaz T1
Datum zpracování: 06.04.01
Roční výkaz o přístrojovém vybavení ZZ - celkem za ČR
Rezort: všechny rezorty
data k
31.12.2000
Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení - stav k 31.12.2000 (všechny rezorty)
Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení v jednotlivých okresech ČR - stav k 31.12.2000
Příloha č.
Rozdělení lůžkových pracovišť radioterapie podle úrovně poskytované péče
Příloha č. 5
Vybavení ozařovací technikou (k červnu 2001)
Radioterapeutická pracoviště I. typu
Tahullía l
Radioterapeutická pracoviště IIa typu
Tabulka 2
července 2001
Radioterapeutická pracoviště IIb typu
červenec 2001
Současný stav vybavenosti vysokoenergetickými ozařovači v jednotlivých krajích a
potřebný stav s ohledem na počet obyvatelstva a výskyt ZN- Tab.5
Požadavek : l LU / 350 000 obyvatel, l Co60 / 400 000 obyvatel, předpokládané vytížení: LU : 500 nových
pacientů/rok, Co 60: 400-450 nových pacientů/rok.
Doplň.vysvětlení: V závorce jsou uvedeny přístroje starší 8 let
*znamená alternativu mezi počtem lineárních urychlovačů a počtem kobaltovách ozařovačů
**znamená eventuelní možnost rozšíření vybavení
Příloha č. 6
Počet přístrojů na 1 000 000 obyvatel
Lithotryptory
Počet přístrojů na 1 000 000
obyvatel Scanery
Radiační terapeut, ozařovače
Magnetická rezonance
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě
oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu
č. 121/2000 Sb.
1997
Příloha č. 7
Vybrané přístroje z databáze OECD HEALTH DATA 2000
Počítačové tomografy ( na 1 mil. obyvatel)
Nukleární magnetická rezonance (na 1 mil. obyvatel)
Lithotryptory (na 1 mil. obyvatel)
Hemodialyzační stanice (na 1 mil. obyvatel)
Mamografy (na 1 mil. obyvatel)
RTE (na 1 mil. obyvatel)

stáhnout soubor - atestační práce

Transkript

Podobné dokumenty

Radiologie a zobrazovací metody - Radiologická společnost ČLS JEP

Nahrazen Věstníkem 10/2016 str. 18

NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Příbram

předatestační test z radiační onkologie

Exotické rostliny - Bio Garden Děčín

TS-MOP-01-12

Francie-díl 2.

Celé číslo 1/2007 v pdf - zdravotnictví v české republice

Povrchové mulčování u brambor

výroční zpráva 2015 - městská nemocnice městec králové