Geologický vývoj Hodonína a vznik surovin
Transkript
Geologický vývoj Hodonína a vznik surovin
Vývoj od neogénu až po čtvrtohory Nachází se v Dolnomoravském úvalu (součást Vídeňské pánve) => sedimenty obsahující ložiska ropy a lignitu Neogenní sedimenty – fluviální a eolické Roviny a pahorkatiny s nadmořskou výškou 150-200m Osu tvoří řeky Morava a Dyje s širokými meandry Pro oblast jsou typické neogenní nánosy, na říčních terasách s lužními porosty Úrodná oblast černozemních půd [1] Určuje ráz přírody Na konci poslední doby ledové převládala větrná činnost a na dolním toku Moravy vznikaly písečné duny Řeka tekla v širokých meandrech a vytvořila dnešní údolí (během následujících 2000 let) Podle teorie ve stejné době existovalo jezero, které se táhlo od Napajedel možná až po Hodonín [2] Po poslední době ledové získala řeka Morava podobu větvícího se toku V blízkosti říčních koryt docházelo k nanášení drobných sedimentů Ačkoliv se řeka do dnešní podoby zahloubila asi o 5 metrů, můžeme dobře pozorovat některé z mladších usazenin Jedná se především o jemné náplavové hlíny a jílovité sedimenty [3] Jedná se o naváté prachové sedimenty Písky na hodonínsku jsou zbytky mořských sedimentů z mladších třetihor Spraše jsou z pozdějšího období Spraše mají na první pohled jasně rozeznatelné vrstvy Rozdíl je i v zrnitosti: ◦ Písek 0,14-0,27mm ◦ Spraš 0,03-0,06mm Oblast musí být první odlesněna a po vytěžení následně rekultivována Samotný písek se dobývá povrchovým způsobem – tzv. jílovým lomem Dále se třídí podle zrnitosti a rozdělují buď k stavebním nebo slévárenským účelům Od roku 1954 se těžilo v oblasti Bzenec – Přívoz – dnes úspěšně rekultivována [4] Pískovna v Bzenci Oblast po rekultivaci [5] Vznikaly koncem třetihor a počátkem čtvrtohor vyvátím jemnějších částí mořských sedimentů Oblast je označována jako Moravská Sahara Plocha – cca 95ha Odlesněním oblasti v 18.století docházelo ke vzniku písečných dun a přesypů Kyselé písky s vysokým poměrem křemene Chráněny pro velmi cenná živočišná a rostlinná společenstva – ohrožené druhy [6] [7] Kavyl písečný Divizna brunátná [8] [9] Oulavka neladná Svižník polní Mála část oblasti Vátých písků Jíly, slatiny, písky Zajímavostí jsou drobné výchozy vátých jílů a písků v podobě četných mokřad a jezírek – důvod ochrany Tmavě hnědá zemina s organickými zbytky Biotopy vzácných a ohrožených druhů – borovicová monokultura [11] [10] Borovice na okraji doubravy Zlatobýl kanadský Jíl je nezpevněná usazená hornina Její vznik je spojen s usazováním mořských sedimentů v době třetihor až čtvrtohor Konkrétně zdejší jíl je svou strukturou vhodný pro cihlářské účely O oblasti s povrchovou těžbou jílu mluvíme jako o hliníku (hliništi), u rozsáhlejších ložisek jílu pak dochází k vzniku cihelny Cihelna Hodonín ◦ Těžební jáma aktivní cihelny o rozměrech 600x300x20m ◦ Geologicky monotónní – jedná se o modrozelené, silně vápenaté, plastické jíly vrstvené na sebe (asi do 11 vrstev) ◦ Jíly se zde usazovaly pomalým působením vody ◦ Cihelna se otevřela roku 1860, dnes už se tolik nevyužívá ◦ Vyráběly se zde primárně pálené cihly, méně už pak na tašky a trativodky Lužická Cihelna ◦ Původní zaužívaný název Ťihelna – obecní cihelna funkční od roku 1861 ◦ Těžil se zde jíl na výrobu cihel zvaných kotovice ◦ Jámy byly hluboké asi 20 metrů ◦ Od roku 1912 byl lom postupně zatápěn vodou ◦ Dnes všeobecně známý pod názvem Lužák Ratíškovická cihelna ◦ Založena okolo roku 1850 ◦ Cihly se zpracovávaly ručně z jílu, písku a hlíny ◦ Uzavřena v 80. letech 20. století [12] [13] [14] Vápenec je usazená hornina Vápenky jsou část obce Nová Lhota – původně dělnická osada, kde se těžil vápenec Tento vápenec byl dodáván do nedalekých skláren v Květné Babí lom u Stražovic ◦ Předmětem těžby byly nakupeniny limonitu a limonitizovaných minerálů, i úlomky pískovců a jílů ◦ V okolí Stražovic nalezneme mnoho slepenců tvořených pískovci, vápenci, limonity… ◦ Celé kutiště v dnešní podobě již není funkční, ale je dokladem těžby minulého století, samotné dobývání rud má tradice sahající ještě dále ◦ Kutiště je dnes zarostlé lesem – znatelné deprese po povrchovém dobývání, propadliny,… Babí lom - dnes [15] [16] Slepenec [17] Limonit Převážně třetihorního původu Kromě uhlíku obsahuje množství popelovin, síry, dřeva, i vody, Těžba je buď povrchová nebo hlubinná Povrchová bývá zdrojem kontroverzí, protože se kvůli ní často zasahuje do krajiny [18] Jihomoravská lignitová pánev - 320 km2 Rozdělena na Kyjovskou a Dubňanskou sloj Lignitová sloj byla uložena od 0 do 260m pod povrchem Těžilo se od roku 1824 Prováděla se zde hlubinná těžba lignitu Ve 30. letech 20. století došlo k rozvoji těžby firmou Baťa (okolo vrchu Náklo) Těžba zastavena roku 1991 (docházelo k častým propadům) – doly byly postupně zatápěny a řízeně zavalovány Používán především jako palivo (jak v domácnostech, tak v tep. elektrárnách) [19] Ropa vzniká přeměnou živočišného a rostlinného materiálu obsaženého v horninách Zemní plyn se také těží z usazených hornin Obvykle se nachází pospolu [20] Vznikala intenzivními poklesy zlomů První komerční ložisko ropy objeveno roku 1919 na rybníku Nesyt-zde se těžilo do 60. let (asi 870 vrtů) První vrt do hloubky 217m Obecně se ropa těžila v hloubkách 150-450m [21] Těží se pumpově – ložiska jsou v menších hloubkách a částečně vytěžena Celkově asi 88% celkové těžby v ČR Dodnes v Lužicích, Mutěnicích, Ždánicích, Poddvorově,… MND, Česká naftařská společnost V posledních 10 letech pokles těžby asi na polovinu – zdejší ropa využívána spíše k lékařským účelům [22] Ropné vrty [23] Obce těžící ropu [24] Geologicky spojena s ložisky ropy, případně uvolňován při těžbě uhlí V okrajových částích pánve Stejně jako u ropy těžba v posledních letech klesá Prušánky, Dolní Bojanovice, Poddvorov,… Těžba pokrývá 1-2% domácí spotřeby [25] Ložiska zemního plynu v ČR Přírodním léčivým zdrojem pro hodonínské lázně je jodobromová voda (označována jako solanka) – čerpána především ze dvou vrtů: ◦ Vrt Josefov – Podluží ◦ Vrt Josefov – Prušánka [26] Zásoby jodových vod na Hodonínskou jsou velmi rozsáhlé Tyto konkrétní vrty obsahují velmi silně mineralizovanou vodu Voda je pozůstatkem ze třetihor, zdejší solanka se čerpá z tzv. lábských písků, pískovců z hloubky 1960 - 2040 metrů pod zemským povrchem Používá se k léčbě cévních onemocnění, potíží pohybové soustavy, … Řazena mezi nejkvalitnější léčivé vody v Evropě Jedná se o sirný pramen v Čejči V 18.století byl lákavým léčivým pramenem Později byla tato drobná lázeňská oblast zničena – dnes se jedná o pramennou studnu Velmi kvalitní voda s vysokým obsahem sirovodíku – souvisí s těžbou lignitu Artézský vrt 130-150m hluboký Vznikl z průzkumového vrtu při hledání ropy a zemního plynu Nachází se v zalesněné oblasti patřící Dolním Bojanovicím Zdroj kvalitní pitné vody – dlouhodobě jedna z nejčistších pitných vod v ČR [27] Kohútek Heliga [28] http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/geomorfologie/dolnomoravsky-uval/[online]. [cit. http://brno.idnes.cz/vedec-z-texasu-zjistil-ze-u-straznice-kdysi-bylo-obrovske-jezero-pyg-/brnozpravy.aspx?c=A110630_1612193_brno-zpravy_mav [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://moravske-karpaty.cz/wpcontent/uploads/2014/03/geomorf_mapa_dolnomoravsky_uval1.jpg [1] http://i.idnes.cz/11/064/cl5/MAV3c26f6_Novy_obrazek_3_bmp.jpg [2] http://www.pronajemhausbotu.cz/cesta-do-praveku/ [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.pronajemhausbotu.cz/images/fotky/meandry01.jpg [3] http://foto.mapy.cz/original?id=367985 [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: https://imfoto.mapy.cz/orig/000/059/000059d71_6693a [4] http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesu-zdar/Stranky/tezba-pisku-a-rekultivace-ploch-v-piskovnebzenec-privoz.aspx?retUrl=%2Fo-nas%2Fcasopis-lesuzdar%2FStranky%2Farticlelist.aspx%3Frubric%3DZpr%25C3%25A1vy%26Page%3D2[online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesuzdar/PublishingImages/Lesu_zdar_2013/Bzenec-Privoz-02.jpg [5] https://cs.wikipedia.org/wiki/Kavyl_p%C3%ADse%C4%8Dn%C3%BD [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Stipa_borysthenica_kz.jpg/258pxStipa_borysthenica_kz.jpg [6] https://cs.wikipedia.org/wiki/Divizna_brun%C3%A1tn%C3%A1 [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Verbascum_phoeniceum_Gant.jpg/26 0px-Verbascum_phoeniceum_Gant.jpg [7] http://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/chorose/item/1049dichomitus_squalens [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.mykologie.net/images/stories/houby/Dichomitus%20squalens.jpg [8] https://cs.wikipedia.org/wiki/Svi%C5%BEn%C3%ADk_poln%C3%AD [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Cicindela.campestris.1809.jpg/258px -Cicindela.campestris.1809.jpg [9] https://cs.wikipedia.org/wiki/Doubrava_(les) [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlatob%C3%BDl_kanadsk%C3%BD [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na http://www.ratiskovice.com/e_download.php?file=data/editor/131cs_6.jpg&original=6.JPG [online]. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Bzenec-P%C5%99%C3%ADvoz__chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_V%C3%A1t%C3%A9_p%C3%ADsky_(2).JPG/220pxBzenec-P%C5%99%C3%ADvoz__chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_V%C3%A1t%C3%A9_p%C3%ADsky_(2).JPG [10] WWW: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Solidago_canadensis_20050815_248. jpg/800px-Solidago_canadensis_20050815_248.jpg [11] [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.ratiskovice.com/e_download.php?file=data/editor/131cs_6.jpg&original=6.JPG [12] http://www.4stav.cz/hodotherm-%E2%80%93-novy-cihelny-system-od-spolecnosti-kmbeta_4c4186 [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.4stav.cz/imgfoto/001/4389_m.jpg [13] http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/luzicka-cihelna-ma-let-oslavi-jeotuzilci20111220.html [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://g.denik.cz/66/5c/ftg_cihelna_luzak_nohejbal_sport__3__galerie-980.jpg [14] http://www.suedmaehren.cz/?id=1070&typ=1&tpl=42&lang=1 [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=17369 [online]. [cit. 3.12.2015]. WWW: http://www.suedmaehren.cz/doc/img/3646.jpg [15] Dostupný na WWW: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/sobr.php?r=700&id=17369 [16] https://cs.wikipedia.org/wiki/Limonit [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/Mineral_Limonita_GDFL120.jpg/800p x-Mineral_Limonita_GDFL120.jpg [17] http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/energsur/lignit.html [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/energsur/lignit%2001_resize.JPG [18] http://www.diamo.cz/hodonin [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.diamo.cz/images/static/mapy-turista/cerne-uhli/MapaHodonin.jpg [19] http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/energie-z-hlubin-tezba-ropy-na-jiznimorave/r~i:gallery:1499/v~nahledy/ [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://cdn.i0.cz/publicdata/e3/5c/e048a3fb3ced9881227050195b3f_r4:3_w140_h105_gi:photo:54016.jpg?hash=c659d65e 1e7ffe44254f425c7b97af77 [20] http://www.petroleum.cz/ropa/pocatky-novodobe-tezby-ropy.aspx [online]. [cit. 3.12.2015]. http://fop360.cz/blog/miguel/2011/12/moravsky-texas [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://byznys.lidovky.cz/foto.aspx?r=energetika&foto1=EBR4df3e3_tbaropy.jpg[online]. [cit. http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/nerostne-suroviny/energeticke-suroviny/[online]. [cit. Dostupný na WWW: http://www.petroleum.cz/ropa/system/pocatky_novodobe_tezby_ropy_9.jpg [21] http://fop360.cz/sites/fop360.cz/files/imagepicker/3/texas2.jpg [22] 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://i.lidovky.cz/15/112/lnorg/EBR4df3e3_tbaropy.jpg [23] 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://i2.wp.com/moravske-karpaty.cz/wpcontent/uploads/2014/02/surovinylokality_tezba_ropa_2.gif [24] http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=zemni_plyn&site=energie [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://vitejtenazemi.cz/cenia/sites/images/vzdel_modul/spolecenskoekonomicky_pohled/energie_v_nasem_zivote/m_zemni_plyn_337.jpg [25] http://www.laznehodonin.cz/cs/stranka/lecba/55/prirodni-lecivy-zdroj-lazni-hodonin/[online]. [cit. http://www.estudanky.eu/4714-studanka-ilcicka [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.estudanky.eu/2676-sirny-pramen-heliga [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.laznehodonin.cz/img/foto/07.jpg [26] https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSy1XBQ4TjFv2bLnza9Pe2LhjVPwgXxhR707IX6Af-N7ylWchrSg [27] http://www.estudanky.eu/foto2/2676.jpg [28] Vytvořil: Martin Králík Zadávající: RNDr. Marie Miklánková Školní rok: 2015/16 Zeměpisný seminář II.
Podobné dokumenty
Archeologický výzkum 2013
červeně. Zdroj: Google Maps (http://maps.google.cz).
Obec Polešovice se nachází v okrese Uherské Hradiště, kraji Zlínském, ve
vzdálenosti 10 km jihozápadně od Uherského Hradiště. V okolí obce převl...
chemie, Olomouc - Střední škola logistiky a chemie
jejich atomových vah. S Mendělejevem spolupracoval i český chemik Bohuslav Brauner,
navrhl zařazení nově objevených vzácných plynů do "nulté skupiny", prvky vzácných zemin
mezi cer a tantal, podpor...