HL01-2011 - Hornické listy

Transkript

HORNICKÉlisty
časopis zaměstnanců Skupiny SD  ročník XIX.  číslo 1  únor 2011
KSS 4 000/3 500:
SKLÁDKOVÉ STROJE NOVÉ GENERACE
SD mezi nejlepšími českými firmami roku 2010
editorial
obsah
Milí čtenáři,
vítám vás nad stránkami letošního prvního čísla Hornických listů.
Už devatenáctý ročník našeho časopisu přináší řadu novinek. Upravili jsme formát a grafiku, připravili nové rubriky a hlavně změnili
periodicitu vydávání. Nyní budou
Hornické listy vycházet jako dvouměsíčník. Vedl nás k tomu nejen
průzkum v oblasti firemních periodik, ale také ekonomické důvody.
Také my se snažíme o větší efektivitu a snížení nákladů. Přesto si
troufám tvrdit, že nebudete v žádném případě ošizeni. Naopak,
naše snaha o celkové zlepšení nekončí jen u grafického zpracování. Dál budeme usilovat o kvalitu
textů, o přinášení nejužitečnějších
informací ze života Skupiny SD.
Ve středu našeho zájmu jste pak
vy – naši čtenáři. A co jsme pro
vás letos připravili? Především:
Hornické listy jsou nyní dostupnější. Na vrátnicích u centrálních
šaten v Bílině a Tušimicích, ledvické úpravny uhlí a v závodní jídelně v Březně jsme umístili stojany
s aktuálními výtisky Hornických
listů. Věříme, že touto cestou se
dostanou v požadovaném množství ke všem pracovníkům z provozu. Hornické listy budou letos
obsáhlejší. Zatímco v loňském
roce měly 32 stran, letos vám
přinesou vždy minimálně stran
36. Navíc chystáme nejrůznější
přílohy, včetně již zavedených Severočeských listů, a řadu dalších
novinek. Věřím, že nám zachováte
přízeň, a že se vám letošní první
číslo bude líbit. Těším se na další
setkání s vámi v polovině dubna,
kdy vyjdou Hornické listy č. 2.
3 slovo generálního ředitele
Jan Demjanovič
4 hlavní téma
Povolení hornické činnosti pro DB do roku 2030
strana 8
6 aktuality
Záludnosti zimní těžby a zpracování uhlí na DNT
Obvodní báňský úřad má nového předsedu
Provoz skrývka DB v lednu
Začal 45. rok provozu ledvické úpravny
Šest nových damprů v SD – Autodoprava
10 velkostroje pro povrchové dobývání
Skládkové stroje KSS 4 000/3 500
14 pracovní den
Od rána do večera s Petrem Holubčákem
16 takoví jsme byli
Listování kronikou ZP 10 000
strana 10
18 naši zaměstnanci
Noční směna Čézara Karla Skramuského
Zprovoznění nové učebny na DB
Jubilanti
Personální změny
24 svět dolů
Skupina SD v roce 2010
Očekávané události letošního roku
28 informace
Skupina ČEZ bilancovala a plánovala
SD mezi nejlepšími českými firmami roku 2010
strana 20
30 pomáháme
ZŠ Duhová cesta
31 z míst kde žijeme
Droužkovice
32 hornické tradice
Hornický kalendář 2011
33 sport
Opět v „Bezručáku“
Tomáš Vrba
šéfredaktor
strana 31
34 tip na výlet
Západní Krušné hory – Přebuz
HORNICKÉlisty 2011
časopis zaměstnanců Skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a.s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba REDAKCE: Svatava Brožíková ADRESA
REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: Předseda: Zdeněk Brázda; členové:
Svatava Brožíková, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki, Ivan Koukol, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Jiří Martykán, Jaromír Šeps, Jaroslava Šťovíčková, Jaroslav Tourek,
Petr Vocásek. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s.r.o. Pro SD a.s. zajistil INFO-PRINCIP, s.r.o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2011: 8. 2. 2011
UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2011: 6. 4. 2011. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a.s.
slovo generálního ředitele
Severočeské doly Chomutov jsou po 17 letech úspěšné činnosti v nejlepší kondici. Jsme nejen největší hnědouhelnou těžební společností, ale jsme dokonce
i vůbec největší těžební firmou v České republice. Tuto pozici jsme potvrdili i v nelehkém roce 2010, kdy nízké ceny elektřiny snížily v první polovině roku poptávku
po uhlí a ani tuhá zima celkově situaci nezachránila. Těžba hnědého uhlí v Česku
v prvním pololetí meziročně klesla o 6,3 %, a ve třetím čtvrtletí, v důsledku ekonomického oživení, meziročně vzrostla o slibných 5,5 %. Naše společnost dosáhla
v roce 2010 výborných výsledků v důležité komoditě, kterou je tříděné uhlí. Vyprodukovali jsme a prodali ho 2 miliony 143 tisíce tun. Rok 2010 se v této komoditě
přiřadil ke skvělým rokům 2003 a 2006, kdy také produkce výrazně překročila 2 miliony tun. Poptávka po uhlí pro teplárenství a zlepšená kondice Dolů Bílina přinesla
vynikající těžby na této lokalitě, kde jsme dokázali vytěžit 9,3 milionů tun. Pokles
poptávky po elektrické energii naopak zavinil jedny z nejnižších těžeb na Dolech
Nástup Tušimice – necelých 12,5 milionů tun. Naše pozice na trhu je stabilní a omezování produkce u ostatních těžebních firem vede k tomu, že náš podíl na trhu roste.
Významné jsou přitom tyto skutečnosti:
Hnědé uhlí pro výrobu tepla
Jsme součástí Skupiny ČEZ a naše strategie je strategií Skupiny ČEZ. Skupina
se postupně stále více orientuje na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, protože při tomto procesu je dosahováno nejvyšší účinnosti a nejlepší ekonomiky.
Předpokládáme, že zejména uhlí z Dolů Bílina bude v budoucnu stále více využíváno v teplárenství, kam zahrnujeme jak dodávky pro tepelné elektrárny, teplárny
i produkci tříděného uhlí.
Povolení hornické činnosti pro DB 2010–2030
Patří bezesporu k velkým úspěchům roku 2010. Podařilo se nám úspěšně projednat dokumenty EIA i POPD. Získáním povolení je zajištěna perspektiva Dolů
Bílina na 20 let dopředu. Limity těžby schválené v roce 2008 umožňují těžbu až
do roku 2037.
Redefinice limitů těžby DB
V roce 2011 vláda provede aktualizaci SEK – Státní energetické koncepce. S uhlím za limity určité varianty stávající koncepce počítají. Naše situace je výhodná
v tom, že obce s poslední korekcí limitu na Dolech Bílina souhlasí a nečekáme z jejich strany žádný odpor. Jedná se o území o rozloze zhruba 4 km2 a většinu těchto
pozemků vlastníme. Nebude zde žádný konflikt zájmů.
Letošní výhled
V roce 2010 se dostaly ceny uhlí hluboko pod úroveň dosaženou v roce 2009
a letos na této nízké úrovni stagnují. Do toho nás čekají masivní investice, především
na Dolech Bílina. Jedná se zejména o dokončení rýpadla KK 1 300, které poprvé po
roce 1989 vyvinuli a zkonstruovali čeští inženýři a technici. A vyrábějí ho a montují
české firmy. Montáž má být ukončena 30. června 2011. Dále se zahajují rozsáhlé
práce na přemístění odtahů dálkové pásové dopravy na Jižních svazích, pokračují
sanační práce na Braňanské výsypce, mění se systém odvodnění aj. Nicméně čistý
zisk máme velmi náročně naplánovaný na úrovni přesahující 1,5 mld. korun. Věřím,
že tohoto výsledku dosáhneme, protože máme vyspělý, vysoce odborně erudovaný
pracovní kolektiv, který si zatím vždy dokázal poradit se všemi výzvami.
Jan Demjanovič
předseda představenstva a generální ředitel
2/3
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
HORNICKÉlisty 1/2011
hlavní téma
Obvodní báňský úřad v Mostě povolil hornickou činnost
lomu Bílina podle dokumentace Plánu otvírky, přípravy a dobývání
pro lom Bílina v období let 2010–2030. Doly Bílina tak získaly
důležitý právní podklad, který jim dává oprávnění těžit
v souladu s uvedenou dokumentací v období příštích dvaceti let.
Téměř tříletá důkladná příprava
Povolení Obvodního báňského úřadu v Mostě bylo vydáno v listopadu loňského roku a posléze nabylo
právní moci. Rozsáhlou dokumentaci Plánu otvírky, přípravy a dobývání
(POPD) připravovala řada odborníků
z nejrůznějších úseků Severočeských
dolů. Součástí POPD je stav, množství
a kvalita uhelných zásob lomu Bílina,
způsob otvírky včetně zahájení a ukončení, zvolené dobývací metody a použitá technika, odvodnění a nakládání
s důlními vodami. Důležitý segment
pak tvoří opatření k omezení prašnosti
a hlučnosti vůči sousedům dobývacího
prostoru a podmínky dodržení provozní bezpečnosti (šířka a výška řezů, výsypkových stupňů či stanovení sklonu
svahů a kapacity výsypky). Odborným
garantem POPD 2010–2030 pro DB
byl závodní lomu Milan Novotný. Ještě
předtím, než se několikasetstránková
dokumentace POPD podala k posouzení na báňský úřad, byl nezbytný souhlas Ministerstva životního prostředí
ČR. Hodnocení vlivu těžby lomu Bílina
POPD řeší také finanční rezervu
a sanace s rekultivacemi
Nezbytnou součástí POPD je vyčíslení finanční rezervy na sanaci a rekultivaci území zasaženého těžbou. Její
výše se řídí podle objemu těžby a měrných nákladů na tunu vytěženého uhlí.
Severočeské doly budou tvořit také finanční rezervu na vypořádání důlních
škod. O kvalitě rekultivací prováděných
Severočeskými doly není pochyb, už
dnes jsou uznávaným pojmem.
do roku 2030 na životní prostředí (EIA)
bylo veřejně projednáváno za účasti
zástupců MŽP v červnu 2010 v Bílině.
Podle zpracovatelů oponentního posudku a vyjádření všech dotčených
subjektů kvalitně zpracovaná dokumentace EIA nevyvolala žádné závažnější připomínky. Vyplatila se náročná
Postup lomu do roku 2030
V období do roku 2030 se předpokládá, že Doly Bílina vytěží zhruba 153
mil. tun kvalitního, vysoce výhřevného
nízkosirnatého uhlí, které bude zásobovat nejen nejmodernější tuzemský
zdroj na výrobu elektřiny z uhlí – Elektrárnu Ledvice (660 MW). Porubní fronta
postoupí přibližně o 1 100 m západním
směrem. V dostatečném předstihu
před přiblížením těžební linie byla již
zahájena výstavba ochranných opatření eliminujících vliv dobývacích provozů
na život obyvatel sousedních obcí. Už
letos bude dokončen ochranný zemní
val a stěna u Braňan a zelená stěna na
okraji Mariánských Radčic.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, Argus Geo Systém
příprava a spolupráce s dotčenými městy a obcemi, občanskými sdruženími,
iniciativami a občany.
4/5
Povolení hornické činnosti
pro Doly Bílina do roku 2030
aktuality
Záludnosti zimní těžby a zpracování uhlí na DNT
Letošní průběh zimy komplikuje těžbu uhlí. Velké problémy způsobilo Severočeským dolům
extrémní množství sněhu. Během prosince ho napadly desítky centimetrů. K tomu se navíc
přidaly teploty hluboko pod bodem mrazu. Když se pracovníci dolů s obojím postupně vypořádali,
přišla další rána: Rtuť teploměru se vyhoupla vysoko nad nulu a začala obleva.
Zimní období na šachtě je vždy problém, a to jak na lomu, tak na skrývce. Letošní zima začala velmi brzy, již
počátkem prosince minulého roku.
Napadlo hodně sněhu a silně mrzlo.
Teploty v noci klesaly až na –20 °C.
To, že sněží, je samo o sobě problém,
ovšem nejvíce dá lidem ze Severočeských dolů zabrat odklízení napadaného velkého množství sněhu v co
nejkratším čase. To znamená, že když
během hodiny až dvou napadne přes
20 centimetrů sněhu, nastávají pak dvě
řešení. První z nich je zastavit všechny velkostroje a nechat vyjet všechny
pasovky na lomu s tím, že když přestane sněžit, tak se sklopí sněžné pluhy
a všechny pasovky postupně vyjedou
a zbaví se sněhu. Na 3 odtazích je to
práce na celý den. Tím se samozřejmě ohrožuje plánovaný odbyt. Druhá
možnost řešení je, že se sníží výkony
velkostrojů a těží se s rizikem, že dojde
k jakékoliv poruše na zařízení, pasovky
se zasněží i s uhlím a tím se problémy
násobí. „Pokud se někdo ptá proč, pak
je odpověď snadná. Protože začnete vyjíždět pasovky a vždy po krátké
době zavalíte třídiče uhlím se sněhem
a následuje pracné čištění vodou, která samozřejmě zamrzá a celou situaci
zhoršuje. Nám se bohužel toto podařilo v prosinci 2010. Třetí uhelný odtah
se podařilo vyjet hned, protože nemá
třidiče, druhý uhelný odtah se vyjížděl
Zasněžená dálková pásová doprava, ze které se uhlí se sněhem ručně shazovalo.
24 hodin a s prvním uhelným odtahem
jsme bojovali několik dní a nakonec
jsme museli ručně sházet uhlí se sněhem z pasovek. Podotýkám, že odtahy
jsou dlouhé až 8 kilometrů,“vysvětluje
Miloslav Míchal, vedoucí výroby Lom,
odboru přípravy a řízení výroby. Další
problém při velkém množství sněhu
je následně na ÚDUT, a to hlavně na
zásobnících a klapkách, ze kterých se
uhlí sype na vagóny. Uhlí tam namrzá
a zneprůchodňuje sypací místa. Se
sněhem pak přimrzá ve vagónech, ty se
pak musejí na elektrárnách čistit, soupravy se pomalu vracejí a elektrárnám
pak dochází uhlí.
„Druhý extrém je, když přijde rychlá
obleva, což nastalo v polovině ledna 2011. Celou šachtou prošla voda,
která totálně zničila cesty v provozu,
a z vlastních plání se staly bažiny.
K naší smůle dva naše hlavní velkostroje dotěžily své figury a my jsme
museli udělat přestavby pásových dopravníků. Velké obavy jsme měli hlavně
z přestavby PD 18 pro K 800/N1, kde
na pláni je voda i normálně, natož po
tání. Paradoxně tuto přestavbu zvládli
naši zaměstnanci za dvě směny. Podotýkám, že PD 18 se přestavovala
směrem dolů. Následovala přestavba
na PD 17 u KU 327. Tam se pasovka
vytahovala na plošinu, která byla o 3
metry výš. V bahně postupně zapadávala technika včetně překladače,
kterého tahal větší buldozer, jenž pak
bohužel zapadl také. Pasovku jsme
přestavovali od neděle do neděle, což
je v posledních 20 letech rekord. Tam
si naši kolejáři, zámečníci i elektrikáři sáhli hodně hluboko na dno svých
sil,“vzpomíná Miloslav Míchal a dodává: „Obecně zima klade velké nároky
nejen na zaměstnance, ale i na veškerou techniku, natož v popsaných
případech. Tam lze skutečně hovořit
o extrému. Závěrem chci říci, že přes
veškeré potíže s počasím jsme vždy
splnili svůj plán na uhlí. Podařilo se to
v minulém roce a daří se to i letos.“
text: Renata Malíková
foto: PL DNT
aktuality
Provoz skrývka Dolů Bílina
v proměnách lednového počasí
Začátek zimy (51. týden 2010) byl v normálu, teplota se
pohybovala kolem 0 °C, přesto průměrná teplota prosince
byla -2,8 °C. Leden přinesl dramatičtější teplotní výkyvy.
Počátkem ledna nejnižší teploty činily -4 až -8 °C, vyskytovaly se ranní
mlhy. V tomto duchu pokračovalo počasí následujících dnů. Ale 12. ledna
frontální systémy postupující od západu až jihozápadu do střední Evropy
přinesly do ČR teplý vzduch; odpolední
teploty dosáhly převážně 3 až 7 °C. Po
několikadenním přílivu teplého vzduchu roztál téměř všechen sníh a při
deštích došlo k výraznému vzestupu
hladin toků. V polovině 3. lednového
týdne se ochladilo a přibylo občasných
sněhových přeháněk. – Takovýto druh
počasí snad vyhovuje poetům. Sportovcům i řidičům už méně, ale havířům
už vůbec ne. – Více nám řekl Jiří Brabenec, vedoucí výroby Provozu skrývka Dolů Bílina: „Mrazy 3. ledna nebyly problémem. Pro nás jsou optimální
teploty kolem -4 °C, tehdy se dobře
udržují dopravní cesty, velkostroje nemají problémy. Od 13. ledna bylo nad
nulou, začaly dešťové přeháňky a roztál veškerý sníh. Co se týče provozu,
na dálkové pásové dopravě to přináší
problémy s nalepováním zvodnatělého
materiálu, což vyžaduje zvýšené úsilí
zaměstnanců při udržení jejího provozuschopného chodu, zvýšené nároky
na čistící a buldozerovou techniku i na
dělníky. Také se prodlužují doby oprav
z důvodu dojezdu, podmínky ovlivňují
střídaní lidí na pracovišti. – Do 6. ledna
se plnilo na úrovni plánu, ale největší
výpadky nastaly od 12. ledna, začalo
pokulhávat plnění.“
Stav situace s nutným čerpáním důlních vod nejlépe ozřejmí fakta vodohospodáře Pavla Vocáska. „V současnosti
mají Doly Bílina v provozu 14 čerpacích
stanic (ČS), které zajišťují odvodnění
z příslušných povodí lomu. Z hlediska
důležitosti jsou nejvýznamnější čerpací stanice na dně lomu – HČS a ČS2,
v předpolí je to ČS Libkovice a pak
čerpací stanice na severních svazích.
Z těchto prostor probíhá čerpání prakticky nepřetržitě, zvláště ve srážkově
bohatých měsících nebo při oblevách.
V měsíci lednu jsme naměřili 19 mm
srážek, ale hlavní příčinou velkých
přítoků vody do povodí lomu bylo tání
sněhu, který se objevil již koncem listopadu loňského roku a víceméně přetrvával až do letošního ledna. V průběhu ledna bylo ze dna lomu vyčerpáno
428 062 m3 vody, z předpolí 908 170 m3
vody a z povodí severních svahů
227 885 m3 vody. Celkové množství vyčerpané vody z lomu a předpolí za měsíc leden činilo 1 795 094 m3 vody. Pro
srovnání, v loňském roce jsme za leden
vyčerpali celkem 456 736 m3 vody.“
text: Svatava Brožíková
foto: PS DB
Odvodňovací a zatrubněný příkop na severních svazích DB 13. ledna. Průtok zhruba 1,5 m 3/s.
OBÚ v Mostě má nového předsedu
Předseda Českého báňského úřadu jmenoval s působností od 1. ledna
2011 nového předsedu Obvodního
báňského úřadu v Mostě, do jehož
územní působnosti patří i těžební lokality SD a. s., pana Dušana Havla.
Ing. Dušan Havel, MPA, se narodil v roce 1962 v Karviné. V roce 1986
absolvoval na VŠB v Ostravě obor silnoproudé elektrotechniky. V rámci celoživotního vzdělávání pak vystudoval
teorii a technologii výbušnin na VŠCHT
v Pardubicích a získal titul MPA z Právnické fakulty Masarykovy univerzity
v Brně. V současnosti je doktorandem
Stavební fakulty VŠB v Ostravě. Služba hornictví provází celou pracovní
kariéru Dušana Havla. Pracoval v ostravsko-karvinském revíru. V roce 2000
nastoupil jako ústřední báňský inspektor na ČBÚ v Praze. Po dvouletém působení pak byl jmenován předsedou
Obvodního báňského úřadu v Plzni
a posléze předsedou Obvodního báňského úřadu v Kladně. Do ČBÚ se vrátil v dubnu 2008 jako první náměstek
předsedy a ředitel báňsko-technické
sekce. Současně mu byla svěřena
funkce tiskového mluvčího ČBÚ.
Po provedení změn ve vedení ČBÚ
v Praze přešel na poslední dva měsíce
roku 2010 Dušan Havel jako zástupce předsedy do OBÚ v Plzni. Odtud
již vedla jeho cesta do Mostu, kde se
1. ledna ujal pozice předsedy úřadu.
Odborná hornická veřejnost zná Dušana Havla jako autora či spoluautora
celé řady publikací, článků, přednášek
a referátů. Byl oceněn medailí Jiřího
Agricoly a bronzovým Záchranářským
záslužným křížem. Pro náš region je
důležité jeho členství v meziresortní
komisi pro řešení ekologických škod
vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji.
text a foto: Tomáš Vrba
aktuality
Začal 45. rok provozu ledvické úpravny
Letos v lednu to bylo přesně pětačtyřicet let, kdy byla v Ledvicích otevřena na tehdejší dobu moderní
a mimořádně výkonná úpravna uhlí. Ani po letech nepřetržitého provozu jí nedošel dech. Naopak,
loňský rok zde byl ve znamení modernizací a rekonstrukcí, protože jen tak je možné vyrábět uhelné produkty
v potřebné kvalitě i kvantitě. V roce 2010 zde zpracovali 9 340 756 tun vsázkového uhlí z lomu Bílina.
Po celý loňský rok probíhaly rekonstrukce a modernizace zařízení ve většině úpravárenských objektů. Mimo
jiné u obou hlubinných zásobníků, kde
se měnily ocelové konstrukce a střecha,
či u technologických mostů K a M, jimiž
vedou pásové dopravníky. Vylepšením
prošel také drobný prodej (nové váhy
a komunikace). V prosinci byly dokončeny úpravy v drtírně kotlového uhlí,
hlubinném zásobníku II, kde byl uveden
do provozu nový průmyslový vysavač.
V drtírně kotlového uhlí byl spuštěn
provoz nového kladivového drtiče K1B,
jehož výkon je 250 tun/hod., což je 2 ×
více oproti předchozímu typu. Nový drtič je navíc vybaven protivýbuchovým
zařízením, které eliminuje možnost výbuchu a požáru. Objekt drtírny se rozšířil o prostor pro techniku centrálního
odsávání drtiče K1B. Investice do drtírny
kotlového uhlí počítá s vyšším odběrem
prachového produktu pro nový zdroj
Elektrárny Ledvice (660 MW). V roce
2010 odsud pásovým dopravníkem do
sousední Elektrárny Ledvice směřovalo 1,9 mil. tun uhlí o zrnitosti 0–30 mm.
Na konci loňského roku byla ukončena
výstavba ekologických staveb u hlubinného zásobníku II. K lepšímu životnímu
prostředí sousedního města Ledvice
bude sloužit 8metrová protiprašná ocelová stěna lemující severní a západní
stěnu zásobníku. Pomocníkem proti
úniku prachu z objektu zásobníku je
průmyslový vysavač. V úpravně se jich
používá už šest. Všechny nové vysavače výrazně zefektivňují odstraňování sedimentovaného uhelného prachu
a zlepšují pracovní prostředí.
Ani proměnlivé počasí letošní zimy,
kdy se střídá sníh s deštěm a mrazy
s oblevou, činnost ledvické úpravny nezaskočí. „I když v prosinci byly
meziročně vyšší srážky, splnili jsme
roční plán. Sníh nám znepříjemňuje
život zalepováním přesypů dopravníků
a třídičů uhlí. Vlhké uhlí omezuje také
Strojník Rudolf Horálek s novým průmyslovým
vysavačem v hlubinném zásobníku II.
Moderní kladivový drtič v drtírně kotlového uhlí.
Zbyněk Štika, mistr ranní směny, u hlubinného zásbníku II
obestavěného protiprachovou stěnou.
průchodnost hlubinnými zásobníky
I a II, které mají dohromady kapacitu
2 000 tun těženého uhlí. S nepříznivým
počasím si naštěstí umíme poradit.
Snažíme se na minimum omezit dobu,
kdy venkovní dopravníky nejsou v provozu. Pokud se na nich přesto sníh
usadí, odstraňujeme ho pomocí pluhů
umístěných na obou pásových dopravnících vedoucích z lomu k nám do
úpravny,“ konstatuje mistr ranní směny
Zbyněk Štika.
aktuality
8/9
Šest damprů rozšířilo vozový park
SD – Autodoprava
Na začátku roku přibylo do
početné flotily automobilů dceřiné
společnosti SD – Autodoprava šest
kloubových damprů Volvo A 40 E.
Všechny se začaly bezprostředně
využívat na pátém skrývkovém
řezu Dolů Bílina, kde tvoří spolu
s hydraulickými rýpadly kategorie
CAT 374 cyklickou technologii
při zdolávání nejtěžších partií
s častým výskytem pískovců.
Pořízení šesti kloubových damprů
o nosnosti 39 tun doplněných hydraulickými rýpadly je nejrychleji realizovatelnou náhradou za požárem zničené
kolesové rýpadlo KU 800.5/K 65, jehož ohořelá rozpadlá konstrukce byla
úspěšně demontována a odstraněna
během prvního pololetí loňského roku.
Zároveň byly zpracovávány varianty
náhradního řešení za tento velkostroj.
Výsledná volba – cyklická technologie
se opírá o kvalitní techniku. Dampry
renomovaného švédského výrobce
stavebních strojů jsou pro svoji spolehlivost, bezpečnost a ekologičnost provozu hojně využívány těžaři na celém
světě. Volvo A 40 E má nosnost 39
tun, objem korby 24 m3. Poháněné je
výkonným, ale úsporným dieselovým
motorem. Řidiči ocení komfortní odhlučněnou klimatizovanou kabinu. Během ledna doplnilo šest zbrusu nových
damprů řady A 40 E dvě o něco starší
a menší Volva A 35 E z vozového parku
SD – Autodoprava. Všechny společně
jsou neocenitelnými pomocníky při odtěžování pískovcových poloh na pátém
skrývkovém řezu.
text: Tomáš Vrba
foto: Miroslav Trepeš
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD za leden 2011
a porovnání se stejným obdobím loňského roku:
leden
Počet
evidovaných
úrazů
2011
2010
DB
7
4
DNT
7
Správa a.s.
SD a.s.
Rozdíl
Počet úrazů
se záznamem
Rozdíl
2011
2010
+3
1
3
-2
5
+2
1
2
0
0
–
0
14
9
+5
2
Přehled počtu pracovních úrazů na SD
v kumulaci od počátku roku 2010:
leden
až
prosinec
Počet
evidovaných
úrazů
2010
2009
DB
86
60
-1
DNT
58
0
–
Správa a.s.
5
-3
SD a.s.
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce s lokalizací, kde k pracovnímu úrazu došlo.
Rozdíl
Počet úrazů
se záznamem
Rozdíl
2010
2009
26
32
19
13
33
25
20
6
14
1
1
0
0
0
0
145
94
51
52
25
27
velkostroje pro povrchové dobývání
Další díl cyklu mapujícího stroje
a zařízení pro povrchové dobývání
hnědého uhlí v Severočeských dolech věnujeme skládkovým strojům.
Tato technika je používána při řešení
skládkových hospodářství při těžbě
nerostů, uhlí nevyjímaje. Jedná se
buď o jednoúčelové skládkové stroje, které jen nakládají, či jen zakládají, anebo o kombinované skládkové
stroje spojující funkci nakladače i zakladače. Právě takové od roku 2000,
kdy zde zahájila činnost moderní velkokapacitní homogenizační skládka,
úspěšně používají v DNT. Pro potřeby
tušimického uhlí s rozdílnými kvalitativními parametry byly navrženy dva
moderní kombinované skládkové
stroje KSS 4 000/3 500 určené jak pro
deponizaci, tak i redeponizaci uhlí.
Na homogenizační skládce, kde se
míchá uhlí od různých rýpadel z lomu,
je tak zajištěna požadovaná a rovnoměrná kvalita energetického uhlí.
Řízená homogenizace uhlí
pouze na DNT
Provoz lom těží uhlí ve třech kvalitativně odlišných lokalitách. Kromě částí
lomu s dobrými kvalitativními ukazateli
jsou zde také oblasti s uhlím vykazujícím
vyšší obsah síry a popela. Právě takové
uhlí je nutné homogenizovat – upravovat
smícháním s kvalitnější uhelnou produkcí – na požadované parametry přijatelné
pro elektrárny. Vhodný prostor determinovaný celou řadou faktorů, například
umístěním za velkokapacitními drtiči na
uhelných odtazích, byl nakonec nalezen
na výsypce Merkur. Tady, v sousedství
uhelných odtahů, na dohled Elektrárny
Tušimice, začala na konci 90. let úprava
13hektarové plochy pro homogenizační
skládku. Samozřejmostí byla rozsáhlá
stabilizační opatření včetně instalace
systému sond pro sledování pohybu tohoto výsypkového tělesa. V té době se
také rozeběhly projekční práce na dokumentaci ke dvěma skládkovým strojům.
Dodavatelem byla firma Vítkovice – Prodeco, přední výrobce dobývací techniky, který má i s konstruováním skládkových strojů bohaté zkušenosti. Řadu
let je používají nejen v elektrárnách
(Počerady, Chvaletice), ale také v DNT
(skládkový stroj ZNKk 20/40 S1 slouží
od roku 1978 na velkokapacitní skládce; teoretický výkon pro deponizaci
a redeponizaci 2 400 t/h).
KSS 4 000/3 500
skládkové stroje nové generace
1
2
3
Moderní skládkové stroje
KSS 4 000/3 500 S10
a KSS 4 000/3 500 S 11
Skládkové stroje řady KSS 4 000/3 500
sestávají ze tří základních částí: vlastního stroje, spojovacího mostu a shazovacího vozu. Hlavní stroj tvoří spodní
stavba, otočná plošina s kulovou dráhou
a horní stavba s kolesovým výložníkem
s dopravním pásem a kolesem, skluzem
ve střední stavbě a ramenem protizávaží.
Pro úsporu hmotnosti jsou táhla zavěšení výložníku z vysokopevnostní oceli.
V horní stavbě jsou také uloženy pohony
otáčení (dva hydromotory) a pohon kolesa, který provádí vysokomomentový
hydromotor. Koleso s průměrem 7 m je
přímo úměrné odebírání uhlí ze skládky
ve čtyřech lávkách, čímž je docíleno optimální homogenizace při redeponizaci.
Bezkomorové koleso má 10 korečků,
každý o objemu 1 400 l. Korečky nemají
zuby, ale jsou potaženy vysokomolekulárním polyetylenem, který snižuje
nalepování a namrzání materiálu. Při zakládání není koleso v provozu. Dopravní
pás vedoucí po celém stroji je také na
výložníku šíře 1 800 mm. Výložník se
zvedá a spouští dvěma hydraulickými
válci. Klimatizovaná kabina řidiče umístěná na konci výložníku se za pomoci
hydrauliky automaticky udržuje ve vodorovné poloze při jakékoli změně sklonu
výložníku. Vyrovnávání kabiny je řízeno
sklonoměrem. Přehled o stroji a poloze
na skládce usnadňují řidiči tři kamery. Samozřejmostí u KSS 4 000/ 3500
je centrální mazací systém. Skládkové
stroje se pohybují na čtyřstopých kolejových podvozcích. Kolejiště má rozchod 1 435 mm. Pojezd stroje zajišťuje
10 pohonů pojezdu.
1 Montáž kolesového výložníku
KSS 4 000/3 500 v roce 1999.
2 Automatické řízení zabraňuje případnému
střetu kolesových výložníků obou
strojů na prostředním depu.
3 Korečky a skluz kolesa jsou obloženy
vysokomolekulárním polyetylenem
eliminujícím nalepování uhlí.
10/11
Montáž prvního skládkového stroje typu KSS 4 000/3 500 byla zahájena
v červnu 1999 a už 15. listopadu téhož
roku byla dokončena. Druhý stroj byl
předán zástupcům DNT v lednu 2000.
Montáž obou nejmodernějších a současně největších kombinovaných skládkových strojů probíhala přímo na depech
budované homogenizační skládky.
velkostroje pro povrchové dobývání
Pokrokově je řešeno vedení optického kabelu pro kontinuální přenos dat
na dispečink DNT. Skelné vlákno pro
předávání informací bylo uloženo uvnitř
přívodního vlečného kabelu o napětí
6 kV. V případě, že by optický kabel nebyl takto veden, byl by pro přenos dat
nutný samostatný ovládací kabel včetně samostatného bubnu. Důmyslné řešení „dvou kabelů v jednom“ je dosud
ve všech tuzemských hnědouhelných
lomech novinkou.
Při výstavbě homogenizační skládky
a kombinovaných skládkových strojů
byl brán velký zřetel také na ochranu
životního prostředí. Stroje jsou pro tyto
účely vybavené zkrápěním přesypů (je
možné pouze při odběru uhlí ze skládky; v opačném směru by totiž hrozilo
se využíváním homogenizační skládky
umožnilo zbilančnění některých nebilančních zásob. Každoročně to představuje zhruba 2–2,5 mil. tun (v loňském
roce 1,97 mil. tun). I když teoretická projektovaná kapacita skládky je 600 tis.
tun, praxe ukázala, že optimální množství činí 300 tis. tun uhlí. Určující je přitom výška sypaných hromad, které jsou
závislé na klimatických podmínkách,
požadavcích odbytu a v neposlední
řadě na výkonech provozu lomu. Během dosavadní praxe nebyly na strojích KSS 4 000/3 500 zaznamenány
žádné vážnější poruchy omezující jejich
provoz. Tak jako u každého prototypu,
i zde došlo k několika úpravám. Jednalo se o pohony pásů, hnací bubny, vyztužení konstrukce shazovacího vozu.
4
6
Technické parametry skládkových strojů KSS 4 000/3 500 S10 a S11
Výkon při deponizaci
Výkon při redeponizaci
3 500 t/h
Dopravní pásy
šíře 1 800 mm
Hloubka nabírání pod úrovní kolejnice
min. 1,2 m
Výška nasypaných hromad
min. 16 m nad kolejnicí
Pracovní rychlost pojezdu
0–20 m/min
Celkový instalovaný výkon
950 kW
nebezpečí zápar). V případě zhoršených
povětrnostních podmínek je možné prostřednictvím trkačů zkrápět vodní mlhou
uhlí na celé ploše uhelných dep.
4 000 t/h
Jedenáct let provozu
homogenizační skládky
Od roku 2000 prošla třemi skládkovými depy drtivá většina uhlí z DNT.
Díky postupnému smíchání uhlí různé
kvality byly zrovnoměrněny parametry
uhlí požadované elektrárnami. Navíc
Dodatečně byla na oba stroje namontována vzduchová děla odstraňující
nálepy ve střední sýpce.
Homogenizační skládka se svými
skládkovými stroji prokázala, že je pro
odbyt uhelné produkce DNT nezastupitelná. Výhledově, s postupem lomu do
problémovějších těžebních partií, už těžba bez následné homogenizace nebude
možná.
archivní foto: Jan Zderčík
4 Řidič směny B Eduard Strnad na KSS/S 10 pracuje od zahájení provozu homogenizační skládky.
5 Zámečník směny B KSS/S 10 Jiří Černý.
6 Skládkový stroj KSS/S 11 při redeponizaci; dosah kolesa je 46 m z osy otáčení.
7 Pavel Nohejl, řidič směny B v kabině KSS/S 11.
8 Zámečník směny B KSS/S 11 Zdeněk Vyšohlíd v dílně umístěné na spojovacím mostě.
7
12/13
5
8
Od rána do večera
s Petrem Holubčákem
Už pětadvacet let je Petr Holubčák zaměstnán v úseku důlní doplňkové mechanizace DNT. Ještě o něco déle
se aktivně věnuje sportu, zprvu kuželkám, v poslední době bowlingu. Práce řidiče trubokladače ho baví
úplně stejně jako trénink na bowlingové dráze. Toho jsme byli svědky během jednoho lednového pracovního dne.
Jinde než v DDM jsem nepracoval
„Hned po vyučení provozním zámečníkem, jsem nastoupil v roce 1986 do
dílny DDM jako zámečník opravář. Mým
úkolem byla údržba a oprava ruských
buldozerů DET 250, které byly v 80. letech na DNT početně zastoupeny. Po
třech letech jsem se stal řidičem buldozeru. Opět to byl ruský stroj T 130 s třímetrovou radlicí,“ říká Petr Holubčák.
Od té doby upravuje terén pro posun
rýpadel a pásových dopravníků na tušimické skrývce. Už rok ovládá trubokladač Liebherr RL 64 a má tento moderní
výkonný stroj s čím porovnávat, neboť
předtím vystřídal německý buldozer
Hanomag a trubokladač Komatsu D
155. A jak dopadá hodnocení trubokladače Liebherr RL 64 od zkušeného
řidiče pásových vozidel Petra Holubčáka? „Srovnávat současnou techniku
se zastaralými stoji je nemožné. Citlivé
a přesné ovládání a komfort klimatizované a dobře odhlučněné kabiny jsou
kvality, na které před třiceti lety nebyl
brán velký zřetel. Samostatnou nepříjemnou kapitolou byla nízká spolehlivost a neustálé úniky provozních kapalin sovětských buldozerů řady DET 250
a T 130. Svůj současný trubokaladač
na pásovém podvozku Liebherr RL 64
řídím přesně rok. Má provozní hmotnost 58 tun, hydraulickým ramenem
zvedne až 90 tun a o mohutný výkon
motoru se stará 375 PS. Je to nejlepší
stoj, jaký jsem na šachtě řídil.“
12hodinová ranní směna
S Petrem Holubčákem se setkáváme ráno v pět hodin na parkovišti tou
dobou ještě neprobuzeného chomutovského sídliště. Odtud jsme se, bez
ohledu na brzkou ranní hodinu, v dobré náladě přesunuli na vrátnici DNT
v Březně. Od revírníka DDM Miroslava
Birnera si řidič Holubčák vyzvedl klíče
od stroje a zjistil místo jeho odstavení
předešlou směnou. V 6.30 jsme už na
třetím skrývkovém řezu, kam nás spolu s ostatními řidiči dozerů dopravila
rozvozovka. Po kontrole provozní knihy a náplní se dnes poprvé ozve zvuk
výkonného motoru. Dnešním úkolem
přestavbářů a řidičů DDM bude vyjmutí požárem zničené PS 260. Aby se to
podařilo, musí Petr Holubčák s trubokladečem zničenou poháněcí stanici
přemístit na připravený kolejový rošt
a poté vytáhnout z osy pásového dopravníku. Do vzniklé zhruba 50metrové
proluky bude také za pomoci doplňkové mechanizace vložen střední díl DPD.
Čilý pracovní ruch přestavbářů, vulkanizérů a řidičů DPD odstraňujících zničenou poháněcí stanici trvá celou směnu
s výjimkou přestávky na oběd a nezbytným doplněním paliva 600litrové nádrže trubokladače. Krátce po páté hodině
odpoledne jsme opustili zátinku třetího
skrývkového řezu a zamířili k vrátnici.
Trénink mistra republiky
Stejně naplno jako práci řidiče velkého zemního stroje zdolávajícího terén
tušimické skrývky se Petr Holubčák
věnuje také bowlingu. Intenzivně se jím
začal zabývat teprve před třemi lety,
když tímto sportem navázal na úspěšnou kuželkářskou kariéru lemovanou
úspěchy v extralize za Slovan Jirkov.
Také v bowlingu dosáhl Petr Holubčák
vynikajících výsledků. Tím nejcennějším byl loňský titul mistra republiky
v kategorii masters. „Letošní sezonu
jsem začal hrát extraligu družstev za
BC Benedikt Most, zatím v bodování
vedeme. Vrcholem pro mne bude obhajoba titulu mistra republiky na konci
dubna v Pardubicích,“ prozrazuje Petr
Holubčák během tréninku v chomutovské bowlingové hale, kde končí svůj
dnešní prací a sportem nabitý den.
14/15
pracovní den
05:00
09:00
Petra Holubčáka čeká 12hodinová ranní směna, na kterou
vyjíždí ze svého bydliště v Chomutově vždy v pět ráno.
Komfortní kabina řidiče trubokladače Liebherr RL 64 je vybavena
mimo jiné také přídavným topením - příslušenstvím, které je obzvlášť
ve dnech s venkovní teplotou pod bodem mrazu k nezaplacení.
09:30
14:00
Úprava osy nově vložených pásových dopravníků na místě
vyřazené poháněcí stanice v zátince třetího skrývkového řezu.
Upřesňování natažení kabelů u doplněné části dálkové pásové dopravy
s Milanem Kafkou, provozním elektrikářem třetího skrývkového řezu.
16:45
19:40
Konec směny ve znamení čištění podvozku a kontroly
stavu všech provozních náplní.
Tak tady trénuje úřadující mistr ČR v bowlingu: v nové hale v Chomutově
na Březenecké. Chodí sem minimálně dvakrát týdně.
takoví jsme byli
Listování kronikou ZP 10 000
Petr Civín v kabině řidiče ZP 10 000/Z 81 v únoru 2010 a na archivním snímku při slavnostním převzetí odznaku BSP I. stupně v roce 1983.
Důležitým svědectvím o minulosti jsou také kroniky. V našem případě kroniky brigád socialistické práce, které se
svého času psaly na většině velkostrojů v celém severočeském hnědouhelném revíru. Výjimkou nebyl ani největší
technologický celek TC3 (rýpadlo K 10 000/K 74, dálková pásová doprava šíře 2 200 mm, a zakladač ZP 10 000/Z 81),
který byl v tehdejším Československu spuštěn za velké pozornosti médií v roce 1978. Proti proudu času jsme se
tentokrát vydali prostřednictvím kroniky zakladače ZP 10 000. Obsáhlé záznamy z období let 1977 až 1988 jsou
sice povinně plné proklamace dobových socialistických zvyklostí – prvomájových oslav, patronátů nad školami,
branných cvičení, ale najdeme zde i svědectví o životě běžných lidí, o dřině a námaze v práci, o čilém společenském
životě ve volném čase, který trávila parta ze zakladače často spolu. Někomu z mladší generace se můžou zdát
některé zápisy v kronice úsměvné, ale určitě vypovídají nikoli o velké politice, ale o poctivém životě horníků.
Největší zakladač v zemích RVHP
První záznamy v kronice ZP 10 000
pocházejí z roku 1976. Tehdy na montážním místě Pitrlink probíhaly dokončovací práce montáže velkostroje. Přítomna byla i nově utvořená posádka.
Už tehdy mladý kolektiv uzavřel první
závazek. Dne 23. září 1976 si náš mládežnický kolektiv stanovil závazek na
počest voleb do zastupitelských sborů Národní fronty a na zakoupení léčiv pro hrdinný chilský lid věnovat 1 %
Na konci roku 1977 opustil zakladač ZP 10 000/Z 81 montážní místo Pitrlink.
z čisté měsíční mzdy. Zároveň vyzýváme ostatní kolektivy SHR k následování našeho příkladu. V roce 1977 se
posádka prvně účastnila prvomájového průvodu, kde oživila defilé dělníků,
rolníků a pracující inteligence s nepřehlédnutelným transparentem K 60.
výročí VŘSR odpracujeme 700 hodin
zdarma. Stejná pozornost je pak v kronice věnována fotbalovým a hokejovým
utkáním, branným závodům a velmi
vydařenému prvnímu společnému pobytu v rekreačním středisku ve Sloupu.
Hodně se psalo o transportu zakladače z montážního místa na severní křídlo Velkolomu Maxim Gorkij. Oslavný
článek o zkrácení doby transportu ze
75 na 16 dnů dokládá do kroniky vlepený článek z regionálních novin Průboj
z 21. ledna 1978.
Závazky, patronáty, plnění plánu
Prvním rokem nasazení ZP 10 000 byl
rok 1978, tehdy už měla posádka plný
Nejen prací žila posádka ZP 10 000
Pravidelně se odehrávala celá řada
sportovních utkání. Nejsledovanější
pak byly souboje s partou z rýpadla
K 10 000. Dne 19. října proběhlo klíčové prestižní utkání kopané mezi kolektivy Z 81 a K 74 na hřišti v Zabrušanech.
Utkání bylo velice pěkné, nelítostný boj,
osobní souboje, obrovské nasazení.
Stavitelé národního mužstva o hodně
přišli, když toto utkání neviděli. Určitě by si vybrali. Zápas nakonec skončil vítězstvím zakladače Z 81 nad K 74
v poměru 5:1. Fakt, že ani před třiceti
lety nebyli horníci jen hrdiny socialistické práce, na kterých tak rád stavěl
socialistický režim, dosvědčuje řada
podobných zápisů: Během krátkodobé
rekreace ve středisku Sloup od 21. do
23. dubna 1978 se první den oslavoval
příjezd, druhý společně vařil guláš. Po
obědě jsme si s chutí zahráli nohejbal.
Po náročné hře se každý rád osvěžil,
a tak se stalo, že už večer došly zásoby lahvového piva. Nakonec došlo i na
kbelík, který jsme plnili zlatým mokem
v místním hostinci. Oslavy se protáhly
až do ranních hodin, kdy je ukončila
správcová střediska, když nám vypnula
proud. Před odjezdem se na nás správcová mračila, ale prázdné láhve od piva,
které jsme jí věnovali, jí zlepšily náladu
i rozpočet. Humor autorovi kroniky rozhodně nechyběl. Svědčí o tom třeba
ironická popiska To jsou postavy! u fotografie několika členů posádky, kteří se
v trenýrkách proplétali mezi svými moskviči a stodesítkami zaparkovanými
na břehu řeky.
1988 – poslední rok
zaznamenaný v kronice
Protože se do kroniky vždy dopisovaly zpětně události minulého roku,
společenské změny odstartované listopadem 1989 ukončily řadu budovatelských aktivit, mezi které patřilo také
psaní kroniky. Kronika ZP 10 000 končí
informací o druhém místě v turnaji odbíjené a o návštěvě generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše v Dolech
Julia Fučíka.
Kroniku zdědil Petr Civín
Dnes kroniku opatruje vedoucí řidič Petr Civín. Předal mu ji Ladislav
Řáha, bývalý strojní mechanik TC3,
který byl také autorem většiny zápisů.
„Po roce 1990 probíhaly změny v celé
společnosti, Doly Julia Fučíka nevyjímaje. Konkrétně u nás na zakladači
pár kolegů odešlo k soukromým firmám. Podmínky na šachtě nejsou zas
tak špatné; dosvědčuje to fakt, že se
někteří vrátili po čase zpět a jsou tu
s námi doteď. Z první posádky rekrutované v roce 1976 jsou na zakladači
v současné době jen řidič velkostroje
Miroslav Vavřička a hydraulikář Ladislav Troják,“ vysvětluje Petr Civín. Také
on toho na ZP 10 000 hodně pamatuje. Přešel sem v roce 1982 z Centrálních dílen. „Hlavním motivem byly
lepší platové podmínky. Jako zámečník v dílnách jsem tehdy bral měsíčně
1 800 Kčs, ale jako mazač na zakladači
2 800 Kčs. Také jsem brzy dostal šachetní byt v Bílině, což bylo na počátku 80. let terno,“ vzpomíná. Petr Civín
zná zakladač dokonale. Působil zde
i jako zámečník a řidič spojovacího
mostu. Od roku 2000 byl pak řidičem
a posledních devět let je vedoucím řidičem 3,5 tis. tun vážícího velkostroje.
Na otázku, jestli někdy dopíše kroniku,
krčí rameny. Naprosto přesně ví, co by
ale v historii ZP 10 000 nemělo chybět.
„Osmadvacet let zakládání na vnější výsypce Pokrok, kam jsme založili
260 milionů kubíků skrývkových hmot,
omezení provozu z důvodu nejrůznějších poruch rýpadla K 10 000, ale také
kvůli snižování hlučnosti v Duchcově,
generální oprava v roce 1995. Mezníkem byl loňský rok, kdy jsme opustili
výsypku Pokrok a překráčeli na vnitřní
výsypku, kde pokračujeme v zakládání
zemin z prvního skrývkového řezu.“
text a foto: Tomáš Vrba a Kronika ZP 10 000
Celé těleso výsypky Pokrok vytvořil za 28 let jediný zakladač ZP 10 000/Z 81.
16/17
počet členů a rozdělila se do jednotlivých grafů, kdy na každé směně bylo
9 pracovníků. V tomto roce také mladý
kolektiv prvně překročil plán stanovený
na 1 400 tis. m3 o 90 tis. m3 sypaných
zemin. Najdeme zde zmínku o výstavbě západoněmecké pasovky. Každý
rok musel být stanoven plán u příležitosti ideologických výročí (například
30. výročí Vítězného února, 35. výročí
osvobození Rudou armádou). Kromě
práce na zakladači byli členové posádky aktivní také v dalších činnostech,
jako například odpracování 322 hodin
při stavbě koupelen VMG 2 v roce 1980,
nebo v dárcovství krve. Jako první získal Janského plaketu Jaroslav Holý.
V rámci tehdy běžných patronátů si
vybrali pionýrský oddíl Tygříci z Bíliny.
Mezi povinnosti patřila i angažovaná
činnost, jako byl den otevřených dveří
ve zbrojnici Lidových milicí. Děti si se
zájmem prohlédly nástěnky z historie
Lidových milicí. Nejvíce je však zajímalo
to, že si mohly prohlédnout a rozebrat
zbraně, které jsou ve výzbroji jednotky Lidových milicí. Ještě větší radost
museli mít bílinští pionýři z víkendů
v rekreační chatě v Levousích, odkud
se podnikal pěší výlet podél Ohře do
libochovického zámku. Vrcholem těchto pobytů dětí v přírodě byly tradiční
táboráky a opékaní buřtů nebo vaření
hornického guláše v kotli na ohništi.
Děcka říkala, že vaříme lépe než jejich
maminky. Každoroční samozřejmostí
pak bylo vybírání nejrůznějších dobrovolně povinných příspěvků na sjezdy
socialistické mládeže, na stávkující anglické horníky a na humanitární pomoc
obětem zemětřesení v Mexiku.
naši zaměstnanci
Noční směna Čézara
Karla Skramuského
Mezi pěti držiteli prestižního ocenění Čézar 2010
ze Skupiny SD byl také směnový inženýr Karel Skramuský.
Na jeho působení v DNT i na vzpomínky na slavnostní
předání Čézarů jsme se ho zeptali během noční směny.
Na šachtu nedám dopustit
Tak jako většina zaměstnanců DNT,
také Karel Skramuský absolvoval
vstupní kolečko, aby důkladně poznal zdejší báňský provoz. Konkrétně
to bylo v roce 1985, kdy po maturitě
na Střední průmyslové škole v Mostě
nastoupil na Severní lom II. „Seznamovací kolečko jsem měl po třech měsících proložené dvouletou vojenskou
službou u tankistů ve slovenském
Kežmaroku. Proto jsem ho dokončil až
v roce 1987, když jsem se vrátil z vojny
zpátky,“ vysvětluje Karel Skramuský.
I když ho práce při povrchovém dobývání uhlí bavila (postupně vystřídal
pozice ranního zámečníka velkostroje a směnového mechanika), podobně jako ostatní se na počátku 90. let
nechal zlákat možností soukromého
podnikání a z DNT dobrovolně odešel. „Vyhověl jsem prosbě sestry a pomáhal jí s provozem v té době jediné
Od slavnostního ocenění z rukou Martina Romana
neodradil Karla Skramuského ani zlomený kotník.
benzínové pumpy v Klášterci. Navíc
jsem příležitostně opravoval auta, tehdy masově dovážené od našich západních sousedů, a jako externí spolupracovník působil v kabelové televizi
jako sportovní redaktor. Dodnes rád
vzpomínám na komentování nejrůznějších zápasů a rozhovory s osobnostmi našeho sportu, jako byl třeba
Ivan Hlinka. Všechno však má svůj rub
a líc a platí to i pro podnikání v prvních letech svobody. Zlom přišel, když
byla zloději zastřelena přímo na pumpě moje kolegyně. V roce 1996 jsem
dospěl k závěru, že být zaměstnaný ve
velké, stabilní a férové firmě, je v nejistých dobách raného kapitalismu k nezaplacení. Navíc mi chyběl každodenní kontakt s provozem a bezvadnými
lidmi, které jsem na šachtě poznal.“
Od roku 1996 je Karel Skramuský opět
nástupák, tentokrát definitivně. Brzy
se stal směnovým mechanikem lomu
Merkur II a nyní už sedm let zastává
pozici směnového inženýra.
Směnový inženýr na noční směně
Stručně řečeno se dá pracovní náplň směnového inženýra popsat tak,
že ve spolupráci s manipulantkami
dispečinku a dispečerem výroby
operativně zajišťuje těžbu, přepravu,
nakládku a expedici uhlí. Aby mohlo
být uhlí dodáno elektrárnám v požadované kvalitě a kvantitě, sleduje postupy těžby všech rýpadel a proces
homogenizace na skládce uhlí. Do
spektra jeho zájmu spadají také drtiče uhlí (na DNT mají dva kladivové
DR 15 a 25 a jeden rotorový DR 45),
které kontinuálně upravují vytěžené
uhlí drcením na požadovanou frakci
do 40 mm. Průměrně během jedné
dvanáctihodinové směny opustí DNT
zhruba 25 tis. tun energetického uhlí,
o výhřevnosti 9,7–11,5 MJ/kg s obsahem síry do 3,1 %. Směnový inženýr
je přes dispečery v kontaktu se všemi
posádkami rýpadel, a to nejen v lomu,
ale i na skrývce. Již několik let se zde
totiž ve strmě uložené uhelné sloji
těží i uhlí. Podíl těžby uhlí ze skrývkových řezů je zhruba 15 % z celkového
množství prodaného uhlí. Velkou část
pracovní doby pak směnový inženýr
tráví v kanceláři vedle hlavního dispečinku, kde na monitorech sleduje
tok uhelných odtahů přes ústřední
drtírnu až po nakládku vagónů nebo
přes pásovou dopravu do Elektrárny
Tušimice. Karel Skramuský ale také
každou směnu fárá do provozu a jinak
tomu nebylo ani v době naší návštěvy. Během zhruba tříhodinové noční
cesty po provoze jsme byli na homogenizační skládce, kde se mícháním
uhlí různé kvality dociluje parametrů přijatelných pro elektrárny. Dnes
v noci zde Karel Skramuský kontroluje množství ukládané na depo 3, aby
odpovídalo objemu depa 1, kde se homogenizované uhlí odtěžuje. Při další
zastávce se na vlastní oči přesvědčujeme o těžbě uhlí na druhém skrývkovém řezu. „Po delší době bereme
od rýpadla SchRs 1 320/K 110 opět
uhlí. Dnes řídí tento velkostroj shodou
okolností Vladimír Voňka, další Čézar
z DNT.“ Při zpáteční cestě na dispečink se zastavujeme ještě na kladivovém drtiči DR 25 třetího uhelného
odtahu. Méně kvalitní uhlí z druhého
skrývkového řezu zalepilo jeho válce. Karel Skramuský operativně volá
zpátky na rýpadlo a žádá posádku
o úpravu hlavy sloje a planýrky. Toto
uhlí se musí více doplňovat kvalitnější příměsí z uhelných řezů. Na drtiči
zastihla Karla Skramuského zpráva
o požáru v drtírně ÚDUT I, kam přichází uhlí jednak z homogenizační
a velkokapacitní skládky, nebo přímo ze třetího uhelného odtahu. Uhlí
se odtud nakládá do vagónů na dvou
kolejích nakládacího zásobníku NZ I,
nebo putuje po pasovce přímo do
tušimické elektrárny. Brzy se přesouváme k ztemnělému objektu drtírny.
Dozvídáme se, že došlo k požáru v tunelu nakládacího zásobníku. Pravděpodobně vlivem zkratu shořely zhruba
čtyři metry ovládací kabeláže. „Díky
pohotovosti elektrikářů pánů Semana
a Mazánka měli hasiči DNT usnadněnou práci a počínající požár zlikvidovali hasicími přístroji,“ upřesňuje Karel
Skramuský. Poté se vracíme zpátky do
kanceláře. Do elektronické provozní
Pro Čézara o berlích
V květnu, kdy se v Mariánských
Lázních slavnostně předávalo ocenění Čézar, měl Karel Skramuský levou
nohu v sádře, protože si při tenise zlomil kotník. Ani pohybový handicap ho
nevyvedl z míry. Se slovy: „Na Bělehrad!“ se vydal do lázeňského hotelu
Esplanade, kde díky berlím poutal pozornost jak ostatních oceněných, tak
managementu ČEZ, včetně generálního ředitele Martina Romana. „Ocenění si samozřejmě vážím, ale přál bych
ho i řadě kvalitních lidí na DNT, které
nesmírně obdivuji. Nikdy nezapomenu
na Láďu Hoštu, u kterého jsem začínal jako zámečník nebo na Milana
Hvozdu, jenž byl revírník jako řemen.
Skutečnými odborníky ve svém oboru jsou podle mého také Petr Richter,
Miloš Míchal, Jiří Otčenášek, Martin
18/19
plachty doplní další údaje, mimo jiné
od dispečera a vážných. A jaká byla
produkce DNT během dnešní noci?
Celkem 410 vagónů odvezlo 21 tis.
tun tušimického uhlí odběratelům
do elektráren v Prunéřově, Chvaleticích, Mělníku a do teplárny Komořany.
Další 4 tis. tun směřovalo po pasovce do sousední Elektrárny Tušimice.
Nedílnou součástí práce směnového
inženýra jsou také úkoly vyplývající
z povinností inspekční služby.
Bezprostředně po uhašení požáru
v tunelu nakládacího zásobníku I.
Noční setkání Čézarů z DNT:
Vladimír Voňka a Karel Skramuský.
Dučai, Josef Buzek nebo bratři Ďurkovští,“ jmenuje vlastní vhodné tipy
pro další ročníky Čézara jeho loňský
držitel Karel Skramuský.
text a foto: Tomáš Vrba, GetPhoto
Humor neztratil Karel Skramuský ani na terase hotelu Esplanade,
kam ho na předání Čézarů doprovodila manželka Jitka.
naši zaměstnanci
Zprovoznění nové učebny na Dolech Bílina
10. ledna byla po náročné přípravě,
za přítomnosti personálního
ředitele Josefa Molka a vedoucího
provozního úseku TPS Františka
Jirsy, otevřena dlouho očekávaná
učebna určená pro výuku
zaměstnanců na Dolech Bílina.
Učebna je vybavena nejmodernější
technologií – interaktivní tabulí SmartBoard, která umožňuje interaktivní
výuku na vysoké úrovni. Aby nebylo
„studentům“ v letních měsících příliš
velké horko, je učebna s kapacitou 30
míst opatřena klimatizační jednotkou.
Samozřejmostí je možnost využití
flipchartu a CD přehrávače.
Nutno podotknout, že celá akce by
se nezdařila bez spolupráce Františka
Jirsy, který poskytl potřebné prostory,
Jiřího Sadílka, který řídil stavební práce a přestavbu prostor a Martiny Gajdošové, která na průběh všech prací
dohlížela. Všem těmto osobám patří
zcela jistě poděkování.
Otevřením učebny na Dolech Bílina
skončila jedna z větších etap modernizace našich učeben. V roce 2010
se dočkaly nového vybavení rovněž
učebny na Dolech Nástup Tušimice. I zde zaměstnanci mohou ocenit
výhody tabule SmartBoard, i oni mají
možnost
využívat
klimatizované
učebny.
Dalším plánem do budoucna, který
se nám snad podaří jednou naplnit,
je vybavit postupně všechny učebny
prostředky výpočetní techniky, která by umožnila dále zkvalitnit a pozvednout možnosti vzdělávání našich
zaměstnanců.
text: Markéta Mašková
foto: Tomáš Vrba
Vzdělávání zaměstnanců společnosti Severočeské doly Chomutov
v rámci projektu ZSDNP č. CZ.1.04/1.1.06/52.00033
Naše společnost se prostřednictvím Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu zapojila do
operačního programu Lidské zdroje
a zaměstnanost. Získala tak prostředky na zkvalitnění profesního vzdělávání
a zvýšení adaptability svých zaměstnanců na trhu práce.
Díky projektu Vzdělávání zaměstnanců v rámci ZSDNP společnost umožní
v následujících třech letech více než
880 svým zaměstnancům se proškolení z prostředků poskytnutých Evropskou unií. Ti tak zvýší svoji profesní
kvalifikaci a budou mít více možností
uplatnit se na pracovním trhu.
Projekt bude realizován po dobu tří
let ve čtyřech regionech České republiky: Čechy severozápad, Střední Čechy,
Severní Morava, Jižní Morava. Je financován z grantu Evropské unie, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
Pro zaměstnance SD jsou
připraveny například tyto kurzy:
 manažerské dovednosti pro
střední management
 manažerské dovednosti, základy
ekonomiky pro mistry, revírníky
 kurz pro sekretářky
asistentky – úprava písemností,
telefonická komunikace
 školení obchodníků – školení
pracovníků nákupu
 svářecí kurzy
 řidičská oprávnění C a D
 kurz řidiče velkostrojů
 školení obsluhy motorových
manipulačních vozíků
 obsluha PC – Word a Excel
text: Markéta Mašková
Jubilanti Skupiny SD
leden – únor 2011
Pracovního jubilea dosahují
v DB:
20 let
Kára Václav
provozní elektrikář
Hájek Jan
řidič velkostroje
Doležal Petr
řidič pracovních strojů
Pavlíček Jiří
řidič PVZ
Pospíšil Daniel
provozní zámečník
Na tehdy ještě národní podnik DNT
nastoupil po řádném studiu VŠ strojní
a elektrotechnické v Plzni, fakulty elektro, obor Výroba, rozvoj a užití elektrické
energie, Leopold Zelenka před 40 lety.
Obor mu byl blízký, protože už před VŠ
absolvoval Průmyslovou školu elektrotechnickou v Chomutově. Jak dnes říká,
na DNT nastoupil jako „rodilý Chomutovák“ víceméně náhodou, protože nabízeli místa absolventům VŠ technických
oborů a určitě přispěla i možnost brzkého přidělení bytu (mezi promocí a nástupem do zaměstnání se totiž stačil oženit).
Tehdy povinně jako absolvent VŠ nastoupil na tzv. zaškolovací smlouvu na 6
měsíců, dalších 6 měsíců získával praxi
jako elektrikář na 1. skrývkovém řezu
Merkur až do nástupu na roční základní vojenskou službu. Po vojně byl zařazen jako revírník údržby do směnového
provozu 2. řezu Merkur. V roce 1974 byl
jmenován elektromechanikem nového
technologického celku 3. skrývkového
řezu Březno a v roce 1977 pak hlavním
energetikem závodu skrývek Merkur
a Březno. – S obdobnou náplní a rozsahem činnosti pracuje až do nynějška,
jen sídlo jeho působení se přestěhovalo z Prunéřova do Málkova a nakonec
do Tušimic a názvy se dobou měnily
ze závodu na provoz DNT. Reorganizací dospěl k funkci nynější - technik PM
elektro, stále se zaměřením na skrývku.
Priority ve své profesi prý už nějak moc
nevidí, snad mimo skutečnost, že díky ní
je v kontaktu a pracuje povětšině s lidmi
výrazně technického zaměření, se kterými se umí nejsnáze rozumně domluvit,
doplnil pan Zelenka.
text a foto: Svatava Brožíková
30 let
Förster Jiří
Hušner Pavel
Ševit Jiří
Tarant Jaromír
Martinowitz Miroslav
Olič Petr
řidič PVZ
Poncer Štefan
přestavbář PD
Zímová Margita
vybíračka hlušiny
PS
PS
PS
PL
PL
PS
PS
PS
PS
PL
PL
PL
PL
v DNT:
20 let
Příhoda Miroslav
Musil Bohumil
řidič motor. vozidel
30 let
Rut Jaroslav
řidič sil. motor. vozidel
Babka Milan
Lerch Karel
PÚ LOM
PÚ DDM
PÚ DDM
PÚ DDM
20/21
Jubilant Leopold Zelenka
40 let
Zelenka Leopold
technik PM elektro
Roudenský Václav
zámečník VLS – zakladače
Janečková Blanka
operátorka velínu
Okrucká Jaroslava
strojnice v úpravně
OPM
PÚ S1
PÚ ŘS
PÚ ÚDUT
ve správě SD Chomutov:
20 let
Langerová Hana
skladnice
Sedlmaier Radek
dispečer – operátor
Marková Milena
skladnice
sklad v DB
OIT
sklad v DNT
v SD – Autodoprava, a. s.:
20 let
Mareš Daniel
Brůha Libor
svářeč kovů
Vinopal Zdeněk
Novák Josef
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
v SD – 1. strojírenská:
20 let
Meško Tomáš
Kuchařová Miriam
provozní dělnice
Dítě Miloš
vulkanizér
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
PÚ DDM
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenoupráci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují
referentky personálních a sociálních služeb
naši zaměstnanci
Personální změny
Na začátku roku 2011 došlo k některým personálním změnám na pozicích vedoucích odborů
a oddělení. Ačkoliv jde o plánovanou generační obměnu, v čele řídících týmů jsou vždy osvědčení
pracovníci, kteří perfektně ovládají své obory a mají bohaté zkušenosti s provozem těžařské firmy.
Jana Holková
vedoucí právního odboru
Nástupkyní Jiřího Pastora ve funkci
vedoucí právního odboru se stala od
letošního ledna Jana Holková. Severočeské doly jsou jejím prvním zaměstnavatelem. Nastoupila na pozici právníka do právního odboru v září 2004
po úspěšném absolvování Právnické
fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Vzdělání si rozšířila ještě studiem oboru Podniková ekonomika a management na Fakultě sociálně-ekonomické
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
v Ústí nad Labem. Náplní práce právního odboru je poskytování komplexních
právních služeb, jak jednotlivým úsekům mateřské společnosti, tak i dceřiným společnostem. Jana Holková se
v poslední době významně podílela
zejména na fúzi dceřiných společností
SD – Autodoprava a SD – Vrtné a trhací práce. Společně s kolegy z právního odboru pracovala na sjednocení
stanov dceřiných společností Skupiny
SD nebo na vypracování právních stanovisek v souvislosti s prodejem dceřiné společnosti Skládka Tušimice. A co
čeká právní odbor v nejbližší době?
„Kromě běžných úkolů jako jsou revize smluv a řídících dokumentů, právní
rozbory a stanoviska, příprava návrhů
na zápis změn do obchodního rejstříku
či zastupování společnosti u soudu, to
bude spolupráce na vytváření nového
způsobu evidence smluv v rámci SD,“
upřesňuje Jana Holková.
Naďa Čermáková
vedoucí oddělení investic DB
Naďa Čermáková patří mezi početnou skupinu zaměstnanců, kteří působí
v Dolech Bílina celý svůj profesní život.
Nastoupila jako čerstvá maturantka
Střední průmyslové školy stavební Kadaň v roce 1980, a to do odboru investic Dolů Julia Fučíka. Jako investiční
technik se zabývala zejména pozemním stavitelstvím. Mezi stavby, které
dozorovala, patřil například velín skrývky, protihluková stěna na Radovesické
výsypce. Během 80. let se důkladně
seznamovala nejen s důlními provozy
bílinských dolů, ale i s provozem na
povrchu a ÚUL. Od počátku 90. let, po
návratu z mateřské dovolené a úspěšném ukončení Stavební fakulty ČVUT
v Praze, pokračovala dál v profesi
technika investiční výstavby DB. Zajišťovala realizaci staveb od vypracování
projektové dokumentace až po kolaudace, zejména u vodohospodářských
a ekologických projektů. Podílela se
tak mimo jiné na akci nové čerpací stanice v Libkovicích nebo odvodnění dna
lomu Bílina. Poslední období tvořily náplň její práce také stavby pro zlepšení
životního prostředí v okolí DB (protihluková stěna v Ledvicích, ochranný val
a stěna v Braňanech). „Příští roky jsou
na Dolech Bílina ve znamení náročných investičních akcí. Pevně věřím, že
za pomoci zkušených kolegů z našeho
oddělení se nám podaří všechny úkoly
zvládnout,“ uvedla Naďa Čermáková.
Jiří Tischler, vedoucí odboru
rozvoje báňské základny
Od 1. ledna letošního roku vystřídal
v čele odboru rozvoje báňské základny Jindřicha Náprstka, který odešel
do důchodu. Jiří Tischler má sedmadvacetiletou praxi v hornictví. Po absolvování Hornicko-geologické fakulty
VŠB, oboru povrchové dobývání, začínal v roce 1984 jako štajgr uhelného
lomu Libouš. Cenné zkušenosti z provozu získal i jako zástupce vedoucího
úseku Libouš. Jeho doménou se stala
dlouhodobá příprava postupu dobývání, a to nejprve v oboru vývoje DNT,
a od 90. let v odboru přípravy a řízení
výroby. S kolegy projektoval postup
těžby skrývky, včetně jejího zakládání,
a těžby uhlí. Nyní využije Jiří Tischler
svých zkušeností také pro lokalitu Dolů
Bílina. „Budu se podílet na střednědobé a dlouhodobé koncepci těžby
uhlí v obou lokalitách SD, sledovat její
dodržování a zpracovávat případné variantní řešení. Klíčové pro mě budou
báňské postupy v rámci důlních plánovacích map obou lomů, s vazbou na
dokumentaci Plánu přípravy a otvírky
dobývání a dlouhodobé řešení koncepce rozvoje lomů. Nejbližší období pak
bude ve znamení vypracování dokumentace pro projednávání a schválení
POPD pro DNT, včetně posouzení vlivu
budoucího dobývacího prostoru na životní prostředí (EIA), které je součástí
procesu pro povolení hornické činnosti,“
přibližuje svoji činnost Jiří Tischler.
Když se loni Josef Hůlek, revírník dopravy v Severočeských dolech
– Kolejová doprava, a. s., Úpravna uhlí Ledvice, dozvěděl, že je
navržen na vyznamenání Nejlepší pracovník Skupiny SD, cítil se dost
překvapeně. „Věděl bych o několika lidech, kteří by si takové ocenění
zasloužili minimálně stejně jako já. Vyznamenání si velmi cením
a vážím si uznání mé práce,“ řekl na začátku našeho rozhovoru.
Tomáš Vrba
šéfredaktor Hornických listů
Krátce poté, co vystudoval v roce
1997 bohemistiku a historii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad
Labem, začal ve společnosti Info-Princip Most intenzivně spolupracovat se
Severočeskými doly Chomutov. Mimo
jiné připravuje monitoring a rešerše ze
zahraničních periodik z oblasti uhelného
průmyslu a energetiky. Organizuje také
studijní cesty do evropských hnědouhelných revírů a elektráren. Autorsky
se podílel na tvorbě řady samostatných
publikací SD, článků a příloh odborných
časopisů s celorepublikovou distribucí (Uhlí – Rudy – Geologický průzkum,
Vesmír, Euro) a připravuje další.
Zhruba před čtyřmi roky začal pravidelně spolupracovat na přípravě Hornických listů a od té doby se v rámci
odboru strategie a komunikace podílí
na budování dobrých vztahů s obcemi
a městy v sousedství SD. Zajišťuje vydávání a distribuci přílohy Hornických listů nazvané Severočeské listy. Rok 2011
přinesl do Hornických listů několik změn.
Kromě úpravy periodicity na dvouměsíčník, nového formátu a upraveného
nákladu výtisků, byl Tomáš Vrba jmenován od 1. ledna šéfredaktorem firemního
časopisu Skupiny SD s povinností pečovat o jeho vysokou úroveň, přinášet nové
náměty a zkvalitňovat informovanost
zaměstnanců. Opírá se přitom o zkušenosti a invenci spolupracovníků redakce
a členů redakční rady Hornických listů.
Nadřízení, kteří ho k vyznamenání
navrhli, však věděli dobře, proč tak činí.
„Dosahuje v drážní dopravě dlouhodobě vynikajících pracovních výsledků,
a to i z pohledu dodržování postupů,
předpisů a pravidel nejen u svého pracovního týmu, ale i u zaměstnanců
cizích firem. V tom je naprosto spolehlivý,“ říká Jaromír Pospíšil, vedoucí
dopravy provozu Ledvice. Kolejová
doprava se stala panu Hůlkovi osudnou, mimo jubilejních 25 let práce ve
funkci revírníka, které letos dovrší,
pracoval 11 let jako výpravčí v Bílině.
Narodil se v Teplicích, ale celý život
spojil s Bílinou. Práce revírníka obnáší
starostlivost o 14 lidí na dvanáctihodinové směně, roztroušených na několika pracovištích. Jsou to profese jako
strojvedoucí, vlakvedoucí, hradlářka
a vozová služba, s výkonem v místech,
jež jsou pro něho dostupná chůzí, ale
patří k nim i obsluha vleček na teplárně v Komořanech, což je z úpravny
autem zhruba 25 kilometrů vzdálené
pracoviště. Náročnost práce revírníka
představuje kontrola a tedy odpovědnost za všechny kolegy a kolegyně
na směně, komunikace po telefonu či
přímo v terénu a řešení všech vzniklých problémů. O tom, že svou práci
dělá dobře, svědčí, že na pracovištích,
z nichž převážnou část lze považovat za riziková, se nikdy nestal žádný
vážnější úraz.
Josef Hůlek umí s lidmi jednat ve
všech situacích, je společenský a dokáže jim zlepšit náladu, což vychází
z jeho všestranných zájmů. Manželství utužuje společnými výlety na kole
a pobytem na zahrádce, která je spíš
doménou jeho manželky. Přiznává, že
ho víc baví obsluha grilu než plahočení
na záhonu. Ostatně vaření je také jednou z jeho domácích zálib. Největšího koníčka však má ve volejbalu. Hru
u vysoké sítě provozuje už bezmála 50
let, oblékal dres bílinské Lokomotivy
v krajském a okresním přeboru, posledních 12 let nastupuje s kamarády
v týmu v rámci Bílinské volejbalové ligy,
když občas vyrazí na turnaj mimo město. Už asi 30 let patří do party chlapů,
kteří pravidelně hrají mariáš v restauraci U Kádi v sousedství bílinského koupaliště. Ta bude patrně místem oslav
letošních kulatin pana Hůlky.
text a foto: Václav Sedlák
22/23
Josef Hůlek prožil větší část
produktivního věku v dopravě
svět dolů
Skupina SD v roce 2010:
přehled hlavních událostí
Také uplynulý rok byl ve Skupině SD (mateřská společnost a 6 dceřiných společností) bohatý na události. Podařilo
se realizovat řadu ambiciózních projektů, splnit důležité ekonomické ukazatele a opětovně potvrdit pozici největší
české hnědouhelné společnosti. Při rekapitulaci jsme vybrali některé z významných okamžiků roku 2010.
LEDEN
 Na montážním místě Jana u Duchcova pokračovaly první etapy montáže dalšího nového velkostroje – kolesového rýpadla KK 1 300, který
pro DB dodává dceřiná společnost
Prodeco, a. s.
 SD – 1. strojírenská, a. s. na DNT dokončila rekonstrukci a modernizaci
rýpadla KU 800/K 106 (mimo jiné
náhrada pohonů pro otočení, výsuv
a zdvih kolesového výložníku).
 27. ledna byla za přítomnosti generálního ředitele Jana Demjanoviče
a starosty obce Braňany Vlastimila
Krupky zahájena výstavba ochranného valu u Braňan. Výstavbu provádí SD – Rekultivace, a. s.
 Na konci ledna byl dokončen prodej 98 % akcií dceřiné společnosti
Skládka Tušimice v rámci vyčleňování činností nesouvisejících s těžbou
a prodejem uhlí.
ÚNOR
 Nový zakladač ZPDH 6 300.1/Z 102,
předaný Severočeským dolům v plánovaném termínu v prosinci roku
2009, zahájil zkušební provoz na
vnitřní výsypce Dolů Bílina.
 Ledvická úpravna zkvalitnila péči
o své zaměstnance. Přímo v areálu
úpravny zahájila provoz nová jídelna
a kantýna.
 V rámci rozšíření čerpacích stanic,
zejména výtlačných řádů byla dokončena výstavba čerpací stanice
Libkovice – 1. etapa.
 28. únor – významný mezník v historii
Dolů Bílina. Po 28 letech bylo ukončeno zakládání skrývkových zemin
na vnější výsypce Pokrok. Celková
plocha výsypky dosáhla 727 hektarů a bylo na ní uloženo 260 mil. m3
skrývkových hmot. Od té doby Severočeské doly ukládají skrývku pouze
v prostorách vnitřních výsypek.
 Přímo v objektu ledvické úpravny začalo ordinovat nové zdravotní
středisko.
 SD – Kolejová doprava, a. s. ukončila přepravování uhlí po celostátních
drahách v úseku Světec – Kadaň.
Celkem přepravila 46 tis. tun uhlí,
které bylo uložené na skládce Elektrárny Prunéřov.
DUBEN
 Doly Nástup Tušimice opět získaly
Zlatého Permona – cenu za bezpečnost v hornictví za rok 2009. Zopakovaly tak svůj úspěch z minulého
ročníku. Za hodnocený rok 2009
bylo v Provoze skrývka a lom registrováno pouhých 5 úrazů.
BŘEZEN
 Bezprostředně po ukončení ukládání zemin z prvního skrývkového řezu
na výsypce Pokrok, zahájil tamní zakladač Z 10 000/Z 81 transport na
vnitřní výsypku, místo svého dalšího
působení. Před nasazením do těžby
prošel tento velkostroj plánovanou
opravou a dílčí rekonstrukcí.
 Celý březen probíhala na prvním
skrývkovém řezu DNT plánovaná
revize a odstávka těžebního zařízení: rýpadla SchRs 1 500/K 109,
dálkové pásové dopravy a zakladače ZP 6 800.1/Z 100, vše v režii
SD – 1. strojírenská, a. s.
 V souvislosti s převedením technologického celku TC3 na prvním skrývkovém řezu na vnitřní výsypku DB se
rozeběhla také oprava a dílčí modernizace rýpadla K 10 000/K 74.
 Na DB byla předána do užívání nová
čerpací stanice Jižní svahy.
 Na montážním místě v Bílině začala
plánovaná
rekonstrukce
a oprava vybraných částí rýpadla
KU 300.13/K 71. Generálním dodavatelem byla SD – 1. strojírenská, a. s.
 V Duchcově se uskutečnila v pořadí
druhá konference společné iniciativy
obcí a měst pod horou Bořeň a Severočeských dolů STOP PRACH. Ještě
do konce roku 2010 byly uspořádány další dvě konference ( třetí 28. 6.
v Bílině a čtvrtá 16. 9. v Braňanech),
na nichž se podařilo odbornému
týmu identifikovat efektivní opatření
ke snížení úrovně prašnosti v konkrétních lokalitách. SD se zavázaly
na takové opatření finančně přispět.
 Na třetím skrývkovém řezu DNT začala báňská příprava na propojení se
severními svahy lomu Libouš.
KVĚTEN
 Během plánované roční revize rýpadla K 2 000/K 101 byla posunuta
kabina řidiče ke středu velkostroje.
Nově umístěná kabina je tak mimo
dosah případného skluzu bloku
čelního svahu, ke kterému došlo
na pátém skrývkovém řezu v roce
2009. Posunutí kabiny včetně projektu pro Doly Bílina realizovala firma Noen.
 Začala výstavba nové příjezdové
komunikace a objektu výdeje v úseku drobného prodeje úpravny uhlí
v Ledvicích.
 K 31. květnu byla dokončena likvidace 3,5 tis. tunového vraku požárem
zničeného rýpadla KU 800.5/K 65
(k požáru došlo na konci listopadu
2009).
ČERVEN
 V Bílině se uskutečnilo veřejné projednávání EIA (vlivu těžby na životní prostředí) k pokračování těžby
lomu Bílina do roku 2030. Představitelé SD projednávali dokumentaci se zástupci samospráv, úřadů,
veřejnosti a občanských sdružení.
Kvalitně připravená dokumentace
nevyvolala žádné vážnější připomínky a s jejími stanovisky se ztotožnili i zpracovatelé posudku.
 Na konci měsíce byla zahájena
v rámci pravidelné technologické odstávky modernizace, rekonstrukce
a údržba ve většině provozů ledvické
úpravny uhlí.
 V SD – Kolejová doprava, a. s. dokončili opravu a modernizaci lokomotivy 130.052.
 Transport velkostrojů (K 800N.1/K 103
a K 800N.2/K 104, ZP 3 500.8/Z 90)
a PVZ (PVZ 2 500/29 a PVZ 2 500/33)
z montážního místa (u PD 283) do
budoucích míst nasazení na lokalitě
Libouš II sever.
 Ukončena výstavba pásových dopravníků prvního skrývkového řezu
DB s přechodem na vnitřní výsypku.
ČERVENEC
 1. července byla v Praze podepsána
společná deklarace MŽP, Severočeských dolů a starostů měst a obcí aktivních v iniciativě STOP PRACH (Bíliny,
Braňan, Duchcova, Světce/Chotějovic,
Ledvic, Lomu, Mariánských Radčic
a Oseka), jejímž hlavním úkolem je
snižování úrovně znečištění ovzduší
v okolí lomu Bílina. Iniciativu podporují
rovněž KÚ Ústeckého kraje a ČEZ.
 Prasklá hřídel kolesa a poškození ložiska prstence kolesa KU 300.9/K 64
na DNT. Ačkoli panovalo tropické
počasí, SD – 1. strojírenská, a. s.
opravila rýpadlo v nejkratším možném termínu.
 Od 7. července těží rýpadlo
K 800N.1/K 103 uhlí na nové lokalitě
Libouš – sever.
 Na DNT proběhla roční revize drtírny
ÚDUT 1 (18. 7.–31. 7.).
SRPEN
 K 1. srpnu byla ukončena fúze společností SD – Autodoprava a SD – Vrtné
a trhací práce. Společnost SD – Vrtné a trhací práce, a.s. byla zrušena bez likvidace, s přechodem
jmění na nástupnickou společnost
SD – Autodoprava, a. s.
 SD – Autodoprava, a. s. přepravila
do Podkrušnohorského technického muzea v Kopistech nadměrný
náklad – skipovou nádobu a lavici
z těžní věže zlikvidovaného hlubinného dolu Kohinoor v Mariánských
Radčicích.
 Mezi významné opravy a rekonstrukce na dálkové pásové dopravě patřila na DB rekonstrukce
PD 1 600 mm včetně prodlužování
dalších dopravníků vnitřní výsypky
v Provoze lom.
ZÁŘÍ
 Zahájena výstavba ochranné zelené
stěny na okraji Mariánských Radčic.
V předstihu před přiblížením budoucí
těžební linie lomu Bílina se zde začala realizovat ochranná opatření eliminující vliv dobývacích prostorů na
život obyvatel sousední obce.
 V plánovaném termínu (30. 9.) byla
dokončena rekonstrukce a oprava
rýpadla KU 300.13/K 71 na montážním místě Bílina. Modernizaci prováděla dceřiná společnost SD – 1. strojírenská, a. s.
24/25
 17. dubna došlo ke skluzu zeminy na
čtvrtém skrývkovém řezu DB a zavalení špičky kolesového výložníku
rýpadla KU 800.19/K 98. Následky
havárie v krátkém čase (do 21. května) odstranili pracovníci dceřiné společnosti SD – 1. strojírenská, a. s.
svět dolů
 V říjnu bylo na DNT dosaženo nejvyšší odbytové těžby během roku
2010 – celkem 1,294 mil. tun.
 Neméně úspěšný byl tento měsíc
také pro Doly Bílina, když dosáhly
historicky nejvyššího odbytu energetického a tříděného uhlí – rekordních 0,952 mil. tun.
 Poslední zářijový den se uskutečnilo tradiční ocenění nejlepších pracovníků Skupiny SD. Slavnostní akt
proběhl v hotelu Nástup na Klínovci, kde se sešlo 27 vyznamenaných
pracovníků s členy vedení v čele
s generálním ředitelem Janem
Demjanovičem.
 Obnova strojní a elektročástí zakladače ZPD 8 000/Z 98 na DB.
LISTOPAD
 Inženýrsko dodavatelská společnost
Prodeco, a.s. si připomněla 65. výročí založení. Významný tuzemský
dodavatel dobývací techniky má bohatou historii. Jen v Severočeských
dolech se používá 18 jeho strojů. Výstavba dalšího velkostroje – rýpadla
KK 1 300 probíhala během celého
roku 2010 na montážním místě Jana
u Duchcova. Od roku 2003 je Prodeco dceřinou společností SD.
ŘÍJEN
 V rámci roční revize úseku Skrývka 2
na DNT instalovala SD – 1. strojírenská, a. s. na rýpadlo SchRs 1 320/K 110
novou kabinu řidiče, zavěšenou na
třech lanech. Toto novátorské řešení výrazně zlepší pracovní prostředí
řidiče tím, že minimalizuje vertikální
kmity a rázy.
 Po dvaatřiceti letech ukončilo těžbu
na druhém skrývkovém řezu DNT rýpadlo KU 800.8/K 77. Za dobu svého provozu odtěžilo neuvěřitelných
268 675 231 m3 těžených hmot za
121 813 hodin těžby.
 Rekonstrukce drtiče DS OH TC 2 č. 2
na DB.
 Rekonstrukce špičky kolesa rýpadla KU 800.19/K 98 na DB probíhala v režii tradičního dodavatele
SD – 1. strojírenské, a. s.
 V oblasti vodního hospodářství DB
byla provedena další významná akce
– rekonstrukce čerpací jámy Emerán.
 Začala demontáž mostu dálkové
pásové dopravy na Radovesickou
výsypku. Po 1,5 km dlouhém mostě
se v letech 1969 až 2003 přepravilo
prostřednictvím tří TC2 celkem 675
mil. m3 sypaných zemin.
PROSINEC
 Podpis dodatku č. 1 kolektivní
smlouvy na období 2010–2012.
 Vozový park kolejových vozidel
SD – Kolejová doprava, a. s. se
rozrostl o motorovou lokomotivu
740.548-3 a zároveň se uskutečnila
remotorizace modernizovaných lokomotiv řady 724.6, které jsou nasazeny v provoze Ledvice.
 Vozový park důlní doplňkové mechanizace byl na obou těžebních lokalitách průběžně během roku rozšiřován
o 27 strojů (10 dozerů, 1 překladač,
1 trubokladač, 7 čistících zařízení,
1 nakladač a 6 hydraulických rýpadel).
 V roce 2010 vytěžily Severočeské doly na obou lokalitách celkem
21 629 000 tun uhlí (z toho Doly Nástup Tušimice 12 288 000 tun a Doly
Bílina 9 341 000 tun). K dosažení
těchto výsledků bylo potřeba odtěžit 72 785 000 m3 skrývkových hmot
(Doly Bílina 45 782 000 m3 a Doly
Nástup Tušimice 27 003 000 m3).
Díky dobrým výsledkům těžby uhlí
a skrývky se podařilo splnit podnikatelský záměr pro rok 2010.
 Celková roční bilance rekultivací
představuje 4 129 ha dokončených
rekultivací, z toho: lesnické 1 969 ha,
zemědělské 1 509 ha, vodní 139 ha
a ostatní 512 ha. Na DB byly zahájeny rekultivace na ploše 91 ha,
dokončeny na 2 390 ha a rozpracovány na 1 905 ha. DNT vykázaly
tyto výsledky: zahájené rekultivace
114 ha, dokončené 1 739 ha a rozpracované 997 ha. Celkově za SD
provedené rekultivační práce představují například: skrývku ornice
294 590 m3, rozvoz kompostů 213 t,
průmyslová hnojiva 45 t, vyžínání na
ploše 662 ha. Během roku 2010 bylo
vysazeno 683 160 kusů prostokořených sazenic, 119 970 kusů obalovaných sazenic a 521 kusů zahradnických výpěstků. Okopávka se týkala
1 398 181 kusů sazenic.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, Robert Kukal,
Miloš Žihla, PS DB
OČEKÁVANÉ UDÁLOSTI LETOŠNÍHO ROKU
DOLY NÁSTUP TUŠIMICE
 Plánované objemy těžby v roce 2011
mají dosáhnout celkem 14,7 mil. tun.
 Pro splnění stanovených objemů
v těžbě uhlí bude nutné během roku
2011 odklidit 25,92 mil. m3 zemin,
včetně výklizových hmot.
 Mezi významné investiční akce roku
2011 patří:
– Obnova drtiče č. 15 (hlavním dodavatelem je Prodeco, a. s.); místo stávajícího kladivového drtiče
s třídičem bude instalován rotorový drtič MMD 625 podle vzoru
již modernizovaného drtiče č. 45
(3. uhelný odtah).
– Náhrada olejových transformátorů rýpadla KU 800.20/K 106
během revize úseku S1/3 za tzv.
suché v počtu 4 kusy 35/6 kV
a 1 kus 35 kV/500/220 V(zajišťuje
SD – 1. strojírenská, a. s.).
– Rekonstrukce uchycení vozíku kabiny SchRs 1320/K 110 – posílení
o brzdový systém SVENBORG, při
revizi S2 (zajišťuje Prodeco, a. s.).
– Rekonstrukce poháněcích stanic
na provozním úseku S1/3 – strojní příprava stanic umístěných do
otočené DPD přes severní závěrné svahy lomu Libouš (provádí
– Modernizace DPD na třetím skrývkovém řezu – dokončení druhé
etapy modernizace řídícího systému a rozvoden poháněcích
stanic při revizi S1/3, v souladu
s postupem těžby na nové porubní frontě třetího skrývkového řezu
v lokalitě Libouš II sever (zajišťuje
– Výstavba trafostanic DT 53 a DT
54 – nový napájecí uzel pro dobývací technologii třetího skrývkového řezu v souvislosti s přechodem
porubní fronty na východní postup
(realizuje Prodeco, a. s.).
– Výstavba žeberních bloků k zajištění trvalé stability závěrných svahů lomu Libouš včetně odvodnění,
v místě budoucího nasazení DPD
přes severní závěrné svahy druhého a třetího skrývkového řezu (realizuje SD – Rekultivace, a. s.).
 Zahájení prací na dokumentaci procesu EIA.
 SD – Rekultivace, a. s. zajistí významnou akci hrubé terénní úpravy Březno
XVIII.
 Bilance rekultivací v DNT by měla
v roce 2011 vykázat tento stav:
– zahájené
125,22 ha
– dokončené
43,18 ha
– rozpracované
997,47 ha
DOLY BÍLINA
 Těžba uhlí plánovaná na letošní rok:
9,5 mil. tun.
 Kvalitní nízkosirnaté uhlí je uloženo
ve složitých geologických poměrech
s častým výskytem těžko rozpojitelných poloh ve více než 200metrovém
nadloží. Příkryvný poměr objemu
skrývky vůči uhlí dosahuje 5,17 m3/t.
Proto bude nutné v roce 2011 pro
splnění stanovených objemů v těžbě uhlí odklidit 46 mil. m3 nadložních
zemin.
 Nejvýznamnější investiční akcí letošního roku bude na DB dokončení
montáže nového kolesového rýpadla
KK 1 300, jehož dodavatelem je dceřiná společnost Prodeco, a. s.
 Také ostatní dceřiné společnosti
(SD – 1. strojírenská, a. s. a SD – Rekultivace, a. s.) se budou podílet v letošním roce na řadě významných akcí:
– Prodloužení DPD šíře 2 200 mm na
prvním skrývkovém řezu
– Zprovoznění první etapy uhelných
odtahů na Jižních svazích
– Zahájení prací nutných pro vytáčení skrývkových řezů u Severních
svahů pro zlepšení stabilních poměrů v severní části lomu, zároveň
bude probíhat příprava na otevření dalšího – šestého skrývkového
řezu.
 Pozornost bude rovněž věnována
ekologickým stavbám:
– V návaznosti na změny ve vodohospodářské legislativě upravující
limity obsahu manganu a železa
ve vypouštěných důlních vodách
bude provedena modernizace
a zkapacitnění úpravny důlních
vod Emerán.
– Pokračovat bude také výstavba
ochranných objektů snižujících
vliv důlních provozů na okolní
obce a města (dokončeny budou
ochranný val a protihluková stěna
v Braňanech, včetně sanace prostoru pod touto stěnou, zelená
stěna v Mariánských Radčicích,
protihluková stěna a výstavba koridoru energetických sítí v Ledvicích) za účasti hlavního dodavatele
SD – Rekultivace, a. s.
 Bilance rekultivací v DB by měla
v roce 2011 vykázat tento stav:
– zahájené
10,48 ha
– dokončené
141,91 ha
– rozpracované
1 905,73 ha
26/27
svět dolů
informace
Skupina ČEZ bilancovala a plánovala
před zástupci samospráv
Další z řady pravidelných setkání se zástupci samospráv z okolí elektráren v Ústeckém kraji připravila Skupina ČEZ
28. ledna ve Vysočanech. Primátoři, starostové a zastupitelé měst a obcí sousedících s tepelnými elektrárnami
a hnědouhelnými doly se seznámili s výsledky v roce 2010, plány na rok 2011 i s perspektivami Nové vize Skupiny
ČEZ, včetně realizace projektů obnovy a výstavby uhelných elektráren. Severočeské doly, člen Skupiny ČEZ,
prezentovaly svoji hornickou činnost ve světle odpovědnosti vůči sousedním městům, obcím i celému regionu.
Setkání s početně silně zastoupenými reprezentanty samospráv, v čele
s hejtmankou Ústeckého kraje Janou
Vaňhovou, zahájil člen představenstva
a ředitel divize výroba ČEZ Vladimír
Hlavinka. Shrnul hlavní aktivity a nejdůležitější události Skupiny ČEZ roku
2010 – zejména nastartování programu
Nová vize (program finanční stabilizace pro období turbulentních změn na
energetickém trhu, redukce investičního
programu dle aktuálních potřeb a možností Skupiny ČEZ a optimalizace jejího
vnitřního fungování) a stav zadávacího
řízení dostavby JE Temelín. Zmínil se
i o diskutovaném boomu fotovoltaické
výroby elektřiny a doložil, že Skupina
ČEZ je a bude na solárním trhu pouze
minoritním hráčem s podílem 7–8 %.
Dobré vztahy společnosti Severočeské doly zdůraznil ve svém vystoupení
s charakteristickým názvem Pomáháme tvořit kraj s lepší vyhlídkou Vladimír
Budinský, ředitel strategie a komunikace. Přiblížil účastníkům záměry těžby
v rámci povolené hornické činnosti DB
do roku 2030 a informoval o zahájení
povolovacího procesu pro činnost DNT.
Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize výroba ČEZ, při zahajovacím projevu.
Zároveň nastínil perspektivy těžebních
lokalit do vyuhlení a po zrekultivování
zbytkových jam. Odpovědnost společnosti SD a.s. ředitel Budinský dokumentoval na projektech Pomáháme, Stop
prach, Chráníme přírodu a Kraj s lepší
vyhlídkou.
Společnost ČEZ Teplárenská představil její předseda představenstva
K pravidelným účastníkům setkání patří také starostové sousedních obcí (zleva): Vlastimil Krupka – Braňany,
Zděnek Valenta – Březno, Milan Beran – Černovice a Josef Egermann z Málkova.
a generální ředitel Vladimír Gult. Od
vzniku v roce 2006 se stala předním
českým dodavatelem tepla působícím
v sedmi krajích a dodávajícím teplo více
než 106 tisícům domácností v 37 obcích,
ale i nemocnicím, úřadům, školám, průmyslovým a podnikatelským objektům.
Z přehledu současných rozpracovaných
projektů vzbudily pozornost zejména
Vzácným hostem byla hejtmanka
Ústeckého kraje Jana Vaňhová.
Ředitel Elektrárny Ledvice František Strach (vlevo)
v diskusi s bílinským starostou Josefem Horáčkem.
28/29
Teplofikace města Ledvice s cílem zajistit pro obyvatele hospodárný a komfortní způsob vytápění a samozřejmě
zlepšení životního prostředí, a Přepojení
plynových kotelen v Bílině na centrální
zásobování teplem (s přínosem snížení
cen pro obyvatele o zhruba 10 % oproti současnému stavu dodávek, jakož
i zlepšení kvality ovzduší).
Co se událo od posledního setkání
v oblasti přípravy a realizace projektů obnovy a výstavby hnědouhelných
elektráren Tušimice, Prunéřov, Ledvice
a nového paroplynového zdroje Počerady přiblížil Václav Matys, manažer
útvaru přípravy investic v tuzemsku.
V roce 2011 bude uvedena do provozu 2. etapa komplexní obnovy ETU.
Počítá se s životností bloků 25 až 30
let, při čisté účinnosti dosahující 38 %.
Obnova bloků EPRU se stále potýká
s rizikem prodlení v zahájení realizace
stavby kvůli průtahům při zajišťování
nutných povolení. Předpokládá se zahájení stavby v březnu 2012 a uvedení
do provozu v roce 2014. Nový nadkritický uhelný blok ELE bude uveden do
provozu v roce 2013, při předpokládané životnosti 40 let a dosažení čisté
účinnosti 42,5 %.
Ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček doplnil informace
porovnáním plánovaných a skutečných
ekologických a ekonomických parametrů projektu obnovy ETU, které dosáhly podstatně lepších hodnot, než bylo
zakotveno v projektu. Účastníky zaujal
i předvedením videozáznamu z unikátní
demolice komína v ETU II.
Severočeské doly na 10. příčce
mezi stovkou nejlepších
českých firem roku 2010
„Nejlepší je být nejlepší“ zní motto hnutí „Českých 100 nejlepších/
Czech 100 Best“, které organizuje občanské sdružení Comenius.
Severočeské doly Chomutov se v roce 2010 dostaly v každoroční
soutěži českých hospodářských subjektů na prestižní 10. místo.
Je to vlastně jednoduché: Stačí, aby
firma byla registrována v České republice a platila zde daně, měla nejméně
20 zaměstnanců a roční obrat 30 milionů korun. Pak musí získat co nejvíce
nominací z širokého okruhu odborníků,
ale i zákazníků, obchodních partnerů či
spotřebitelů, kteří hodnotí profesionální činnost firmy i její chování v běžném
každodenním životě. Sdružení Comenius pak v celonárodním měřítku spočítá
četnost nominací a vyhlásí každoroční
pořadí Českých 100 nejlepších.
O tom, že jde skutečně o vysokou
prestiž, svědčí i to, že ocenění vítězným
firmám předává ve Španělském sále
Pražského hradu pan prezident Václav Klaus. Bylo tomu tak i 26. listopadu
2010, kdy za Severočeské doly Chomutov převzal hrdé ocenění 10. nejlepší
české firmy i s prezidentskou gratulací Vladimír Budinský, ředitel strategie
a komunikace.
První místo mezi českými nejlepšími za rok 2010 obsadila ŠKODA AUTO,
a.s., která tak odsunula po letech společnost ČEZ, a.s. na místo druhé. Na
třetím místě skončila společnost Agrofert Holding. Z těžařských společností
se do stovky nejlepších českých firem
vešla OKD, a.s.; státní podnik DIAMO
byl oceněn ve zvláštní kategorii za
dynamický růst.
Severočeské doly se na 10. místo pro
rok 2010 dostaly ze 13. místa předchozího ročníku. Je to zavazující veřejné
uznání, které nás všechny musí motivovat k vynaložení veškeré energie pro
další úspěchy.
text: Tomáš Vrba, foto: Comenius
pomáháme
Duhová cesta umožňuje dětem
vyhledat si svou vlastní pěšinku
V loňském roce se objevil v Chomutově zcela nový vzdělávací subjekt
– od školního roku 2010/11 zde působí soukromá Základní škola
Duhová cesta, s. r. o. Zázemí získala v Jiráskově ulici, v prostorách
tamního Domu dětí a mládeže. I když má schválen rozsah všech ročníků
základní školy, začala, jak se říká, od píky - tedy od 1. a 2. třídy.
Podnikat ve školství se může v současné době jevit jako velmi riskantní krok, ale trojice učitelek se přesto
rozhodla. „Učily jsme na základních
školách, kde počty žáků v 1. či 2. třídě dosahovaly i tří desítek, a za takového stavu se i při nejlepší vůli nedaly
naplňovat požadavky nových osnov,
tedy aby se děti nebiflovaly, ale aby si
uměly obhájit svůj názor a postupně se
připravily na život. Viděly jsme, že ač
chceme dát dětem maximum, efekt je
velmi malý. Rozhodly jsme se s kolegyní odejít, dokonce jsme dostaly nabídky i mimo školství, ale nakonec jsme
zjistily, že tato práce by nám chyběla.
Riskly jsme to a byly jsme mile překvapené, že naše žádost byla velmi rychle schválena a nabídka na vzdělávání
dětí ve škole s menším počtem žáků,
s možností využití netradičních metod
a individuálního přístupu, našla velké
pochopení u rodičů. Do třetice jsme
našly velké pochopení i u zřizovatele
a ředitele Domu dětí a mládeže, kteří
nám poskytli zázemí potřebné nejen
pro výuku v prvních dvou třídách, ale
i pro školní družinu a zájmové aktivity
dětí,“ uvedla na vysvětlenou ředitelka
školy Petra Jandová.
Škola má příjemně znějící název –
Duhová cesta – to proto, že nechce
děti někam směrovat, ale naopak jim
vytvořit prostor k tomu, aby si našly
svou cestu životem. A cesty života
jsou různé, tak jako barvy duhy. Duha
je chápána jako symbol jednoty v pestrosti a rozličnosti, proto chomutovská
„duhová cesta“ má být dobrodružnou
a objevnou cestou za různorodostí, jedinečností, ale zároveň za souladem
a pohodou.
V tomto školním roce navštěvuje
1. třídu, kterou vede Alena Grée, devět
Ředitelka školy Petra Jandová sleduje práci Adama Rypla ze 2. třídy.
dětí, 2. třídu s učitelkou Petrou Jandovou 15 dětí. Jana Himmlová je vedoucí
družiny a volno-časových aktivit a současně jednatelkou společnosti. Školní
raritou, která však má u dětí velkou autoritu, je vychovatel – muž – Martin Beneš. Základní škola s menším počtem
dětí ve třídách umožňuje lépe zajistit
individuální přístup k žákům, využít
mnohem větší množství netradičních
metod a podpořit tak rozvoj dětského
talentu. Duhová cesta nabízí výuku
cizích jazyků od 1. ročníku. V menší
škole se snáze vytvoří pozitivní vztahy
a důvěra mezi rodiči, pedagogy a žáky.
„Rodiče žáků se snaží podle svých
možností přispět k chodu školy – dva
tatínkové, aniž by se lépe znali, nám
například vyrobili pro každého žáka
pěknou šatní skříňku. S porozuměním
jsme se setkali u sponzorů. Vážíme si
daru od společnosti Severočeské doly,
která nám přispěla financemi na projekt nákupu netradičního výukového
materiálu, k individuálnímu rozvoji nadání dětí. Jedná se o logické hry, konstruktivní úlohy, úlohy do výuky češtiny,
moc hezké věci do prvouky,“ dodává
Petra Jandová.
Škola rozvíjí nadání nejen intelektové,
ale také podporuje rozvoj dítěte v oblasti hudební, výtvarné či dramatické
nabídkou zájmových kroužků. Duhová
cesta se například stala pilotní školou
projektu Atletika pro děti. Hudebnědramatický kroužek vystoupil při Adventních slavnostech na Novém Hradě
v Jimlíně, pořádaných Krajským úřadem Ústeckého kraje. Jednou ze zatím
posledních aktivit je lyžařský výcvik
probíhající na Mezihoří v rámci školní družiny. Škola si už v prvním roce
vydobyla dobrý zvuk, což dokladuje
zájem v právě probíhajícím zápisu do
1. třídy. V příštím školním roce bude
otevírat tři ročníky.
text a foto: Václav Sedlák
Droužkovice roztančila kapela Maxim Turbulenc
Droužkovice žijí kulturou už od samého začátku roku. V polovině měsíce ledna obec navštívila
česká popová kapela Maxim Turbulenc. Zajímavé akce jsou v plánu i na další měsíce.
V březnu bude masopust a v dubnu dojde na pálení čarodějnic.
Tříčlenná kapela Maxim Turbulenc
přijela do Droužkovic hlavně za dětmi.
Na jejich vystoupení však přišlo i několik dospělých. „Byl to moc příjemný
koncert. Atmosféra se povedla. Dorazilo asi sto diváků,“ pochvaluje si akci
starosta Droužkovic Milan Živný.
Masopust bude 11. března
V Droužkovicích se lidé můžou bavit
po celý rok. Právě v těchto dnech se
finišuje s přípravami na 11. ročník masopustu. To je jedna z největších akcí.
„Každoročně si půjčujeme kostýmy od
profesionálů. Několikahlavý průvod
se pak vydá na cestu po obci. Masky
chodí od domu k domu a Droužkovičtí
je odměňují nejrůznějšími dobrotami,“
usmívá se starosta. Letošní masopust
zaznamená oproti předchozím ročníkům určité změny. Jak přesně bude
vypadat jeho podoba, organizátoři
stále ještě ladí. „Máme za sebou deset
ročníků. Aby to lidem nezevšednělo,
zkusíme nějakou obměnu,“ vysvětluje
Milan Živný.
Droužkovice chtějí na akce
nalákat i lidi z okolí
„Snažíme se o to, aby byla zábava
v obci pestrá. K tradičním a oblíbeným akcím patří například pálení čarodějnic na konci dubna. Aby to byla
správná čarodějnická zábava, vaří se
na hřišti nejrůznější lektvary. Atmosféru samozřejmě dokresluje hudba
a nechybí ani vyhodnocení nejlepších
masek,“ popisuje starosta akci připadající na 30. dubna. Součástí kulturního kalendáře Droužkovic je už tradičně také dětský den a na konci školního
roku stezka odvahy.
Vodní hrátky Mikroregionu
Podkrušnohor
Typicky letní akcí jsou vodní hrátky, které se odehrávají na koupališti
v Droužkovicích. Soutěžního klání se
kromě domácích účastní reprezentanti Málkova, Spořic, Místa a Černovic.
Obce soutěží mezi sebou. Jezdí se
třeba na lodích a skáče přes překážky.
Vystoupení Maxim Turbulenc si spolu s droužkovickými dětmi
nenechal ujít ani starosta Milan Živný (první zleva).
„Zástupci Droužkovic mi dělají radost.
V posledních letech to vždy vyhráváme,“ směje se starosta Milan Živný.
K letním akcím patří i folkový festival.
Letos bude už jeho 12. ročník. V předchozích letech přijeli do Droužkovic
například Martin Maxa, Ivan Mládek
a další známí písničkáři.
O bydlení v Droužkovicích
je veliký zájem
„Máme připraveny parcely pro 31 rodinných domů. Obec nyní čeká, zda
se podaří získat dotaci na zasíťování
pozemků. Už teď máme zjištěno, že
parcely by šly rychle na odbyt. Je o ně
veliký zájem. Jsme blízko Chomutova
a spousta lidí v tom vidí velkou výhodu,“ vysvětluje Milan Živný. Vedení Droužkovic má na tento rok ještě
spoustu dalších plánů. „Potřebujeme
dokončit chodník v ulici SNP. Důležité bude i opravit střechu na školce
a spravit povrch silničního průtahu
obcí. Líbilo by se mi, kdybychom navíc mohli obohatit dětské hřiště o nějakou novou atrakci. Před časem jsme
ho vybudovali díky Severočeským
dolům. Stále je tam ale ještě několik
volných ploch, kde by se dala postavit
například lezecká stěna nebo provazová pyramida,“ představuje plány na
rok 2011 starosta Živný, který je v čele
obce už páté volební období a dodává: „Severočeské doly nám finančně
velmi pomáhají. Mnoho investičních
akcí se podaří zrealizovat právě díky
nim, za což moc děkujeme.“
Severočeské doly pomohly
Droužkovicím i při letošní
sněhové kalamitě
Letošní přívaly sněhu pocítila celá
naše země. Droužkovice mají na odklízení sněhu jednu multikáru s pluhem, která je plně vytížena. „Ta se
nám ale nečekaně porouchala. Problém naštěstí netrval dlouho. Severočeské doly nám pomohly nahradit
poničenou součástku a díky tomu se
mohl sníh opět odklízet,“ říká starosta
Milan Živný.
text: Renata Malíková
foto: Miloš Žihla
30/31
z míst kde žijeme
hornické tradice
Hornický kalendář 2011
22. 1. 2011
13. reprezentační hornický ples
Příbram
www.cechphh.cz
25.–26. 6. 2011
Kutnohorské stříbření
Kutná Hora
www.stribreni.cz
12. 9. 2010
Turistický den „K pramenům
těžby uhlí v Oslavanech“
www.rosicko-oslavansko.cz
29. 4. 2011
122. skok přes kůži
(valná hromada SHHS ČR)
Chomutov
25.–26. 6. 2011
22. historická hornická
Prokopská pouť
Příbram – Březové Hory
www.spolek-prokop-pribram.cz
16.–17. 9. 2011
15. setkání hornických
měst a obcí České republiky
Chodov
www.mestochodov.cz
24. 7. 2011
Slavnostní otevření nových expozic
muzea na šachtě Řimbaba
Nová Pec, Bohutín u Příbrami
www.rimbaba.ic.cz
11.–13. 10. 2011
50. ročník symposia Hornická
Příbram ve vědě a technice
Příbram
www.hpvt.cz
12. 10. 2011
Slavnostní hornický večer u
příležitosti symposia
Příbram, Sokolovna, od 19.00 hodin
www.cechphh.cz
13.–15. 5. 2011
14. evropský hornický
a hutnický den
Heerlen (Holandsko)
www.knappentag.nl
4. 6. 2011
12. hornické slavnosti v Rudolfově
Rudolfov
www.spolecnost.rudolfov.cz
11. 6. 2011
Rýžování zlata na naučné stezce
Otevřená zlatorudná štola
Albrechtovice, Záblatí u Prachatic
www.zlatokop.cz/ckz/
24.–26. 6. 2011
Jihlavský havířský průvod
Jihlava
www.jihlava.com/pruvod/
26. 8.–28. 8. 2011
4. stretnutie banských
miest a obcí Slovenska
Rožňava
www.zbsc.eu
3. 9. 2011
Den horníků
Landek park Ostrava – Petřkovice
www.hornicky-klub.info
10.–11. 9. 2011
Oslavanské historické slavnosti
www.rosicko-oslavansko.cz
8.–9. 11 2011
Hornický a hutnický seminář NTM
Národní technické muzeum Praha
http://www.ntm.cz
26. 11. 2011
85. hornický ples
Stříbro, restaurace Beseda
www.hornickyspolekstribro.cz
Osek 2. ledna 2011
V chladném druhém lednovém ránu
nového roku se, spolu s desítkami dalších účastníků tradiční pietní akce, zúčastnila delegace Severočeských dolů
a.s., vedená ředitelem odboru strategie
a komunikace Vladimírem Budinským,
položení smutečních věnců a kytic
u pomníků katastrofy na Dole Nelson
III v Oseku u Duchcova. Delegaci tvořili
Zdeněk Brázda, Rudolf Kozák, Edgar
Majer (dnes důchodce) a Jaroslava
Šťovíčková.
Mezi smutečními hosty nechyběli kamarádi ze saských hornických spolků,
z města Marienbergu, starostové Oseku a okolních obcí, člen Europarlamentu Jaromír Kohlíček a četní zástupci
spolků, institucí a firem.
text: Zdeněk Brázda
foto: František Kružík
Mezi zástupci Severočeských dolů byli také Zdeněk Brázda a Jaroslava Šťovíčková.
sport
Opět v „Bezručáku“
Bezručovo údolí je všeobecně známo
u nás i za hranicemi se svými třinácti malebnými kilometry jako nejdelší, nejhlubší a hlavně bezkonkurenčně nejkrásnější
údolí v Krušných horách v každé roční
době. Původní název Grundthal přejmenovali v roce 1947 agilní turisté z řad
poštovních zaměstnanců podle věhlasného básníka Petra Bezruče. Nikdy sic
Chomutov nenavštívil, ale snad, že byl
jedním z nich, také pošťákem. Udolím
se vine kolem řeky Chomutovky z okraje
Chomutova až na Horu sv. Šebestiána,
z nadmořské výše 350 m přibližně na
850 m n. m. k jejímu prameni. Zhruba
v polovině, do které čerstvě vede 6 km
dlouhá naučná stezka, se větví do dvou
bočních údolí, v nichž zadržují čisťounkou horskou vodu přehrady Kamenička a Křímovská. Všechny tři horní části
údolí se slévají v místě bohužel již jen bývalého Třetího mlýna, dříve velmi vyhlášeného restauračního zařízení. Zajímavé
je také, že geodeti s vodohospodáři se
dodnes přou o fakt, kde vlastně přesně
Chomutovka pramení.
V roce 2002 byly výjimečnost a krása Bezručova údolí po zásluze oceněny
vyhlášením Přírodního parku Bezručovo
údolí, který na ploše zhurba 6 500 hektarů zahrnuje mimo jiné pozoruhodnosti
přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, Buky nad Kameničkou a přírodní
památku Krásná Lípa.
Řadu let intenzivně využívají Bezručovo údolí i sportovci. O turistech již byla
řeč. Jsou jich stovky, stejně jako běžců
a cyklistů, kteří zaplňují největší přírodní
sportoviště široko daleko. Při jarním tání
sjíždějí tok i vodáci a v posledních letech
zde na nové cyklostezce houfně přibývá
také bruslařů na in-linech. Při dostatku
sněhu se dá sjet celé údolí na běžkách.
Vedou zde trasy několika závodů v běhu
a na horských kolech. Běh do vrchu na
15 km od budovy Povodí Ohře na Horu
sv.Šebestiána se již několik let nepořádá, ale dva závody v běhu na 10 a 15 km
zůstaly a mají velkou tradici i účast.
První z nich se konal druhou lednovou neděli jako již 35. ročník Zimního
běhu Bezručovým údolím na 10 km, se
startem a cílem u 12. ZŠ a s otočkou
u Prvního mlýna.
Panovala radost z krásného slunečného počasí, byť po celé trase tekly potoky
vody v první výrazné oblevě této zimy.
Náladu zvedla souběžná jarní teplota,
zřejmě tedy s počasím byly hlavními důvody rekordní účasti 171 závodníků z půli
Čech i zahraničí. Příjemně překvapila
nebývalá účast 28 žen ve startovním poli.
Čtyři běžci byli z řad TJ DNT a nejlépe
si z nich vedl Martin Šindelář. Závodníci
bojovali v 10 kategoriích z obou pohlaví, od nejmladšího účastníka Černohorského ročníku narozeného v roce 2000
až po nejstaršího pana Pejpala. Ten ve
svých 77 letech (!) dokázal zaběhnout
10 km v potocích vody, zbytcích sněhu
a ledu v čase pod 1 hodinu. Hlubokou
poklonu a potlesk sklidil při vyhlášení
s bohatou tombolou od všech mladších.
Mezi hlavními sponzory byly tradičně
Severočeské doly Chomutov a Řeznictví Hajšo, které všem účastníkům grátis připravilo věhlasný gulášek v jídelně
přilehlé školy. Celkově výborný zážitek
pro všechny závodníky i velké množství
diváků.
text: Jiří Martykán
foto: TJ DNT
Mládežnickou část VÁNOČNÍHO TURNAJE VE STOLNÍM TENISU
TJ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ sponzorovaly Severočeské doly.
Dobrá nálada panovala také mezi dospělými, z nichž řada pracuje v SD.
Seznamte se:
Pět členů našeho týmu před startem 14. závodu Zimního běžeckého
poháru v Kadani. Běžela se Lomazická stezka na 8,2 km. Šindelář, Svoboda a Prokeš si upevnili průběžná
2. místa ve svých kategoriích. Po celé
trase kolem Ohře byly stopy nedávné
mikropovodně, kdy obleva a následný
zvýšený průtok Ohře prudkým táním
nepobral Kadaňský stupeň a hladina
se vzdula odhadem o 2 metry proti
normálu. Všude kolem řeky byl naplavený písek, spousta dřeva, odpadků.
Pak to zmrzlo a zdánlivě jednoduchá
trasa byla spíš klopýtáním než během
přes oraniště. Zleva: Martin Šindelář
- průběžně 2. v kat. do 39 let - dříve
ortodoxní silničář z klášterecké líhně,
později spíše výborný biker čili jezdec
na horských kolech, kterému prosté
běhání čím dál více chutná.
Míra Anděl, chomutovská běžecká
legenda, dokázal zamlada maraton
zaběhnout za úžasné 2 hod. a 39 min.
S tímto časem by mnozí měli problém
i na kole. Zajel několikráte až do Košic na druhdy věhlasný Mezinárodní
maraton míru, později nám zmizel do
Švédska, odkud jezdil závodit po celé
Evropě. Po roce 1990 se pravidelně
vrací a hlavně ve svých 69 letech stále
výborně běhá a závodí, nyní v našich
barvách.
Uprostřed Jiří Martykán st., již
35 let kapitán závodního týmu. S nejdelšími vousy Pepino Svoboda, průběžně druhý ve veteránech nad 60 let.
Pokud mu slouží zdraví, tak je stále
na bedně po celých Krušných horách
v běhu, na kole i na běžkách. Druhý
služebně nejstarší závoďák TJ DNT,
loni vítěz seriálu Peruna cup.
A úplně vpravo s číslem 29 Dušan
Prokeš, také průběžně druhý, pro
změnu v kategorii 40–49 let. Živoucí
důkaz, kterak lze úspěšně přehodit
výhybku z chomutovského brankáře
ledního hokeje na běh, kolo a běžky.
Největší jedlík týmu.
Západní Krušné hory
Přebuz
Na zimní výlet na lyžích se vydáme do Krušných hor. Mnozí z nás je vidíme každý den, cestou z práce,
a tak nám nepřijdou nijak výjimečné. Pojďme se však podívat do jejich západní části. Možná jezdíte
o víkendu proběhnout se na lyžích do okolí Božího Daru. Ten je znám jako středisko běžeckého lyžování,
především však kvalitou dobře udržovaných stop. Pojďte s námi objevit místa pro mnohé z nás doposud
nepoznaná, krajinu v okolí městečka Přebuz, místa s hornickou tradicí z počátku 16. století.
Cestou autem projedeme Karlovy Vary, abychom se dostali na silnici
směrem na Nejdek, kterým projedeme dále na Vysokou Pec. Cesta se
Památník v Jelení.
postupně zvedá, a pokud dole v údolí
nebylo po sněhu památky, zde ho znatelně přibývá. Sinice přes Vysokou Pec
získává nadmořskou výšku a přes zimu
bývá udržována jen plužením, jak varují
dopravní značky. Projíždíme masivem
Rudenského Špičáku v nadmořské
výšce těsně pod tisíc metrů. Postupně
sjíždíme do Přebuze.
Přebuz byla založena kolem roku
1568 a hlavní roli v založení obce hrál
objev nalezišť cínové rudy v povodí
říček Rolavy a Rotavy. V době před
druhou světovou válkou mělo město kolem 1 400 obyvatel, v současné
době je městem s nejmenším počtem
obyvatel v republice. Trvale zde bydlí
kolem osmdesáti lidí. Původní těžba
cínu probíhala rýžováním, následně se
však přešlo k hlubinné těžbě. Postupně
těžba upadala a v devatenáctém století
skončila úplně. V okolí Třebuze se pak
začala těžit rašelina, stejně jako se rozmáhalo paličkování krajek. Mnoho obyvatel docházelo do železáren v Nejdku. Těžba cínové rudy byla obnovena
v době před a v průběhu druhé světové války. Vlastní objekt bývalé šachty
je ukryt v lesích a není cílem našeho
dnešního výletu.
Projedeme obcí kolem penzionu
a restaurace, sjedeme do mělkého
údolí, ve kterém stávala obec Rolava,
a protéká jím říčka stejného jména.
Prohrnutá cesta končí u turistického
rozcestníku. Pluh se zde otáčí a je zde
upraveno místo pro několik automobilů. Bez obav zde můžete opustit své
auto, což už není jinde tak běžné. Cílem našeho výletu je stará horská obec
Jelení, pozůstávající nyní z jen několika
budov, ale díky turistům nabízí prosperující restauraci. My vyrazíme ve směru
zelené značky, nikoli však podél silnice, ale přímo mírným svahem nahoru,
kde pod lesem narazíme na červenou
značku. Pojedeme směrem doprava,
nejdříve z mírného kopce, pak po kilometru cesta klesá strměji k Jelenímu
potoku. Zde zpravidla narazíme na
strojově udržovanou stopu z Nových
Hamrů. Sledujeme dále červenou
značku, která nás dovede nad Jelení.
Zde červená značka odbočuje doprava a my sjedeme po stopě přes louky
a můstek přes Slatinný potok na hlavní
silnici. Zahneme doleva, kolem památníku bývalého kostela, k velké budově,
která je nyní restaurací. Překvapí nás
útulný interiér, rychlá obsluha a prosklená jižní stěna, přes kterou je výhled
na protější stráň. Poté co se posilníme,
doporučujeme výbornou klobásu, se
vrátíme stejnou cestou zpět do místa,
kde se připojíme na červenou značku.
Přibližně po 200 metrech značka uhýbá doprava. My pokračujeme po cestě
Horní část městečka Přebuz.
34/35
tip na výlet
Zimní slunce nad Přebuzí.
stále rovně tak, abychom sjeli do oblasti Chaloupky. Po roce 1945 zde ještě stála vesnice, nyní je zde jen otevřená krajina, bez jediného obydlí. Údolím
protéká říčka Rolava, v nejnižším místě
pak po silnici uhneme doprava, abychom mírným stoupáním dosáhli do
místa, odkud jsme dnes vyjeli.
Dnešní výlet měří přibližně 15 kilometrů, převýšení jsou mírná. Vede
liduprázdnou krajinou, a pokud cestou
nenarazíte na lyžaře, tak jen na počátku a v polovině výletu máte šanci
se občerstvit. V celé oblasti převažují
spíše stopy na klasický běžecký styl.
Oblast je však právem považována za
neznámý klenot Krušných hor a doufáme, že se vám bude líbit. V létě sem
zavítáme na cyklovýlet.
text a foto: Jan Říha
Rozcestník pod Přebuzí.

HL01-2011 - Hornické listy

Transkript

Podobné dokumenty

data a fakta - Severočeské doly as

Kristýna Anna Rolníková období vytvoření

Laboratorní práce z chemie UHLÍK – VLASTNOSTI AKTIVNÍHO UHLÍ

Severočeské listy léto 2011

Severočeské listy léto 2010

HL06-2012 - Hornické listy

HL05-2013 - Hornické listy

ostrov - Spolek Verbum et musica