Publikace pepsinových testů (leden 2010)
Transkript
Publikace pepsinových testů Leden 2010 technostics Konzultanti pro zdravotnický průmysl a inovátoři v oblasti vývoje produktů The Deep Business Centre, Hull, HU1 4BG Tel: +44 (0) 1482 382860 Fax: +44 (0) 1482 382869 Obsah Publikace pepsinových testů Strugala V, Faruqi S, Dettmar PW, Morice AH. Detekce pepsinu ve sputu a exhalovaném kondenzátu dechu: může pepsin sloužit jako užitečný marker pro refluxní respirační choroby? Eur Resp J 2009(abstrakt v tisku) .......... 3 2. Strugala V, Dettmar PW, Morice AH. Detekce pepsinu ve sputu a exhalovaném kondenzátu dechu: může pepsin sloužit jako užitečný marker pro refluxní respirační choroby? Gastroenterology 2009: 136(5 (Suppl 1)): S1895 4 3. Hong S-KS, Dettmar PW, Slaughter JC, Strugala V, Goutte M, Vaezi MF. Slinný pepsin u pacientů trpících refrakterním GERD: dvojitě slepá studie hodnocení citlivosti testu, přesnosti, pozitivních a negativních predikčních hodnot. Gastroenterology 2009: 136(5 (Suppl 1)): 382 .................................. 5 4. Strugala V, McGlashan JA, Morice AH, Dettmar PW. Použití neinvazivního pepsinového diagnostického testu na reflux: série případových studií. J Clin Gastroenterol 2008: 42(Suppl 1): S8 ................................................. 6 5. Strugala V, Printza A, Triaridis S, Dettmar PW. Detekce pepsinu po dlouhodobém vzorkování sputa u pacientů s extraezofageální refluxní chorobou. Gut 2007: 56(Suppl III): A212 ............................................. 7 6. Strugala V, McGlashan JA, Watson MG, Morice AH, Granier B, Dettmar PW. Detekce pepsinu pomocí neinvazivního lateral-flow testu pro diagnózu extraezofageálního refluxu - výsledky pilotní studie. Gut 2007: 56(Suppl III): A212 .................................................................................................. 8 7. Strugala V, McGlashan JA, Watson MG, Morice AH, Calderone G, Dettmar PW. Vyhodnocení neinvazivního lateral-flow testu pro diagnózu extraezofageálního refluxu - výsledky pilotní studie. Gastroenterology 2007: 132(4 (Suppl 2)): A99-A100 ........................................................................................... 9 8. Strugala V, Leonard JC, Dettmar PW. Vliv skladovacích podmínek na stabilitu lidského pepsinu. Gut 2007: 56(Suppl III): A233 ................................ 10 9. Strugala V, Farndale AJ, Jacob J, Dettmar PW. Diagnóza refluxu pomocí pepsinu jako markeru. Logopedics Phoniatrics Vocology 2005: 110(Suppl 1): 16-17 ................................................................................................ 12 10. Farndale AJ, Dettmar PW, Strugala V. Vliv cetrifugace na vzorky lidských slin při snižování variability vzorků u specifického měření pepsinu. Logopedics Phoniatrics Vocology 2005: 30(Suppl 1): 36-37 …………………………………………………………………………………………… …………………14 Vyžádané ústní a plakátové prezentace. 11. Vyžádaná ústní prezentace. Dettmar P.W., Strugala V (2008). Pepsin - agresor. Extraezofageální refluxní choroba. Budoucnost: Diagnóza a léčba v souvislosti s 8. Mezinárodním sympóziem na téma lidský pepsin (ISHP), Milwaukee, USA, 2008 ................................................................................................. 15 12. Vyžádaná ústní prezentace. Dettmar P.W., Strugala V. (2008). Neinvazivní diagnostický nástroj pro detekci pacientů s rizikem vzniku GERD. 9. Světový kongres. Gastro-ezofageální refluxní choroby (OESO). Monako Duben 2008 18 13. Vyžádaná ústní prezentace. Strugala V., McGlashan, J.A., Morice, A.H., Watson, M.G., Dettmar P.W. (2006). Detekce pepsinu pro diagnózu extraezofageálního refluxu. Extraezofageální reflux. Za hranice současného stavu vývoje v souvislosti s 7. Mezinárodním sympóziem na téma lidský pepsin (ISHP), Nottingham, VB 2006. …………………………………………………………………………………. 19 14. Vyžádaná plakátová prezentace. Strugala, V., Dettmar, P.W. (2006). Tvorba and charakteristika monoklonálních protilátek proti lidskému pepsinu. Extraezofageální reflux. Za hranice současného stavu vývoje v souvislosti s 7. Mezinárodním sympóziem na téma lidský pepsin (ISHP), Nottingham, VB 2006 …………………………………………………………………………………...21 1. 2 1. Eur Resp J 2009 (abtrakt dostupný v tisku) Detekce pepsinu ve sputu a exhalovaném kondenzátu dechu: může pepsin sloužit jako užitečný marker pro refluxní respirační choroby? Strugala, V 1., Faruqi, S 2., Dettmar, P.W1, Morice, A.H2. 1Technostics Limited, Hull, UK, 2Academic Medicine, Castle Hill Hospital, Cottingham, UK Pozadí: Extraezofageální reflux (EOR) je obvyklou příčinou neobjasněného chronického kašle. Bylo prokázáno, že pro diagnózu EOR je přínosem neinvazivní diagnostický test na lidský pepsin prováděný pomocí speciálního rychlého diagnostického zařízení pro provádění lateral-flow (LF) testu in vitro . Tento test je schopen detekovat pepsin jako marker předchozího refluxu u řady klinických vzorků. Prezentujeme údaje využívající sputum/sliny nebo kondenzát exhalovaného dechu (EBC) pacientů s chronickým kašlem a bez symptomů v nedávné době. Metody: Vzorky byly odebírány od pacientů, u kterých existovalo klinické podezření na kašel související s refluxem. Sputum/sliny byly získány tak, že byli pacienti požádáni o zakašlání a odplivnutí do trubičky obsahující 0 ,1 M kyseliny citrónové. Po centrifugaci (pro odebrání nerozpustného materiálu) byl supernatant uchován pro analýzu. Zařízení pro sběr EBC se skládalo z polypropylénové hadičky připojené k Drechselově lahvi uložené v drceném ledu. Jednosměrné dýchání v klidu přibližně po dobu 10 minut vedlo k odběru 1-2 ml EBC. 30 μl odebrané tekutiny bylo na přítomnost pepsinu otestováno in vitro pomocí nového diagnostického zařízení se dvěma monoklonálními protilátkami na lidský pepsin 3. Výsledky: Sputum/sliny byly odebrány od 12 pacientů (2 muži, průměrný věk 47 let ) s nedávným výskytem symptomů (n=15) nebo bez výskytu symptomů (n=7). 93% symptomatických vzorků bylo z pohledu výskytu pepsinu pozitivních, zatímco u asymptomatických vzorků by pozitivní pouze 1 (14%) (p<0,001). EBC byl získán od 4 pacientů (2 muži, průměrný věk 50 let). Chemická analýza na pepsin byla pozitivní u 2 pacientů s nedávnými symptomy a negativní u těch 2 pacientů, kteří nedávné symptomy neměli. Závěr: Diagnostický test pepsinu LF in vitro, provedený na řadě neinvazivně získaných vzorcích je schopen potvrdit, že symptomy jsou důsledkem refluxu. Jedná se o první důkaz, že EMC, běžná neinvazivní technika získávání vzorků, může být použita pro odběr refluxátu v horních cestách dýchacích a detekci pepsinu v případě nedávného výskytu symptomů. Tento test by se mohl prokázat jako vysoce cenný nástroj pro stanovení diagnózy u kašle souvisejícího s refluxem. Reference 1- Strugala et al. 2007 Gastroenterology 132(4Suppl1):A99-A100 3 2. 1)): S1895 Gastroenterology 2009: 136(5 (Suppl Detekce pepsinu ve sputu a exhalovaném kondenzátu dechu: může pepsin sloužit jako užitečný marker pro refluxní respirační choroby? Strugala, V1., Dettmar, P.W1., Morice, A.H2. 1Technostics Limited, Hull, UK, 2Academic Medicine, Castle Hill Hospital, Cottingham, UK Pozadí: Extraezofageální reflux (EER) je obvyklou příčinou neobjasněného chronického kašle. Bylo prokázáno, že pro diagnózu EER1 je přínosem neinvazivní diagnostický test na lidský pepsin prováděný pomocí speciálního rychlého diagnostického zařízení pro provádění lateral-flow (LF) testu in vitro . Tento test je schopen detekovat pepsin jako marker předchozího refluxu u řady klinických vzorků. Prezentujeme údaje využívající sputum/sliny nebo kondenzát exhalovaného dechu (EBC) pacientů s chronickým kašlem a bez symptomů v nedávné době. Metody: Vzorky byly odebírány od pacientů, u kterých existovalo klinické podezření na kašel související s refluxem. Sputum/sliny byly získány tak, že byli pacienti požádáni o zakašlání a odplivnutí do trubičky obsahující 0,1 M kyseliny citrónové. Po centrifugaci (pro odebrání nerozpustného materiálu) byl supernatant uchován pro analýzu. Zařízení pro sběr EBC se skládalo z polypropylénové hadičky připojené k Drechselově lahvi uložené v drceném ledu. Jednosměrné dýchání v klidu přibližně po dobu 10 minut vedlo k odběru 1-2 ml EBC. 30 μl odebrané tekutiny bylo na přítomnost pepsinu otestováno in vitro pomocí nového diagnostického zařízení se dvěma monoklonálními protilátkami na lidský pepsin 3. Výsledky: Sputum/sliny byly odebrány od 12 pacientů (2 muži, průměrný věk 47 let) s nedávným výskytem symptomů (n=15) nebo bez výskytu symptomů (n=7). 93% symptomatických vzorků bylo z pohledu výskytu pepsinu pozitivních, zatímco u asymptomatických vzorků by pozitivní pouze 1 (14%) (p<0,001). EBC byl získán od 4 pacientů (2 muži, průměrný věk 50 let). Chemická analýza na pepsin byla pozitivní u 2 pacientů s nedávnými symptomy a negativní u těch 2 pacientů, kteří nedávné symptomy neměli. Závěr: Diagnostický test pepsinu LF in vitro, provedený na řadě neinvazivně získaných vzorcích je schopen potvrdit, že symptomy jsou důsledkem refluxu. Jedná se o první důkaz, že EMC, běžná neinvazivní technika získávání vzorků, může být použita pro odběr refluxátu v horních cestách dýchacích a detekci pepsinu v případě nedávného výskytu symptomů. Tento test by se mohl prokázat jako vysoce cenný nástroj pro stanovení diagnózy u kašle souvisejícího s refluxem. Reference 1. Strugala et al. 2007 Gastroenterology 132(4Suppl1):A99-A100 4 3. Gastroenterology 2009: 136(5 (Suppl 1)): 382 Slinný pepsin u pacientů trpících refrakterním GERD: dvojitě slepá studie hodnocení citlivosti testu, přesnosti, pozitivních a negativních predikčních hodnot. Hong, S-K.S1., Dettmar, P.W2., Slaughter, J.C 1., Strugala, V.2, Goutte, M1., Vaezi, M.F1. 1Vanderbilt University, Medical Center, Nashville, Tennessee, USA, Limited, Hull, UK 2Technostics Pozadí: Dochází ke vzrůstajícímu výskytu pacientů s gastroezofageální refluxní chorobou (GERD), kteří jsou refraktorní vůči agresivní supresi kyselin. Pepsinový lateral flow test (LFT) je neinvazivní chemickou analýzou pro detekci pepsinu ve slinách. Test má 2 unikátní protilátky specifické pro lidský pepsin. V této dvojitě slepé studii jsme se zaměřili na zjištění následujících klíčových testovacích charakteristik dané zkoušky: 1) senzitivita and přesnost na základě zjištěné přítomnosti nebo nepřítomnosti pepsinu, 2) výskyt slinného pepsinu u členů běžné kontrolní skupiny oproti pacientům s ezofageální refluxí (EERD), a 3) pozitivní a negativní prediktivní hodnoty (PPH a NPH) u symptomatických pacientů (GERD+EERD) u kterých probíhá ši neprobíhá PPI terapie. Metody: Pomocí LFT bylo analyzováno 239 vzorků, veškeré testy byly z pohledu zdroje dvojitě slepé. Citlivost a přesnost byly odhadovány pomocí 54 vzorků s čistou vodou and 51 vzorků s žaludeční šťávou. Sliny byly odebrány od 51 zdravých dobrovolníků, kteří sloužili jako kontrolní skupina. U výpočtu PPH a NPH u symptomatických pacientů byly sliny odebrány od 58 pacientů s gastroezofageálním syndromem (dle Motrealské definice) a 16 pacientů s extraezofageálním syndromem. Výskyt slinného pepsinu byl diagnostikován u kontrolní skupiny, i skupin s GERD a EERD. U těchto dvou skupin pacientů došlo k provedení EGD, bezdrátového zjištění pH a vyplnění dotazníku na téma refluxe u skupiny, u které nyní neprobíhá terapie. PPH a NPH byly vypočteny na základě dvojice pravdivě pozitivních definic: A) pozitivní pH nebo ezofagitida nebo B) pozitivní pH nebo ezofagitida nebo výskyt pálení žáhy. Výsledky: 1) Na základě vzorků se známou přítomností pepsinu ROC analýza odhalila citlivost 88% a přesnost ve výši 87%. 2) Pozitivní testy mělo 6/51 (12%) kontrolních subjektů, 13/58 (22%) u skupiny s GERD , a 4/16 (25%) v případě EERD (p=NS). Neexistoval žádný rozdíl v pozitivním výskytu pozitivního pepsinu u skupiny, kde právě probíhala PPI terapie (16%), nebo kde neprobíhala (14%) (p=NS). Pacienti s ezofagitidou nebo neobvyklým pH měli vyšší pozitivní výskyt slinného pepsinu (45%, respektive 33%). PPH a NPH na základě každé z pravdivě pozitivních definic a výskytu choroby jsou zobrazeny v Tabulce 1. Tabulka Závěr: 1)1Test na slinný pepsin byl pozitivní pouze u 45% subjektů trpících ezofagitidou a u 33% subjektů neobvyklým pH . 2) Za níže uvedeného výskytu choroby dle definice ezofagitidou nebo neobvyklým pH (48%, Def. A), pokud PPH NPH Sensitivit Přesnost má pepsinový test pozitivní výsledek, pravděpodobnost výskytu choroby vzrůstá na 65%, na rozdíl od definice choroby přidáním pálení žáhy, jež a zvyšuje výskyt choroby na 84% (Def. B), což odstraňuje potřebu jakéhokoli Def. A (48% Výskyt choroby) 65% 58% 37% 81% doplňujícího testu. Def. B (84% Výskyt choroby) 94% 19% 26% 92% 5 4. J. Clin Gastroenterol 2008: 42(Suppl 1): S8 Použití neinvazivního pepsinového diagnostického testu na reflux: série případových studií. Strugala, V 1., McGlashan J.A 2., Morice, A.H3., Dettmar, P.W1. 1Technostics 3Academic Limited, Hull, UK, 2Queens Medical Centre, Nottingham, UK, Medicine, Castle Hill Hospital, Cottingham, UK Pozadí: Bylo prokázáno, že pro diagnózu extraezofageálního refluxu (EOR) 1 je přínosem neinvazivní diagnostický test na lidský pepsin prováděný pomocí provádění lateral-flow (LF) testu. Tento test je schopen detekovat pepsin jako marker předchozího refluxu ve slinách pacienta, obzvláště v případě výskytu symptomů. Pro pokračující klinické ověření LFT pepsinu byla vyhodnocena řada zajímavých pacientů s podezřením na EOR. Případ 1: Muž ve věku 29 let s chrčením spuštěným při vypití vína. Po vypití vína byly odebrány 3 vzorky sputa (1 asymptomatický, 2 symptomatické). Asymptomatický vzorek byl negativní, ale oba symptomatické vzorky byly z pohledu výskytu pepsinu silně pozitivní. Případ 2: Žena ve věku 19 let s kašlem způsobovaným cvičením (během). Byly poskytnuty 3 vzorky (základní čára, po cvičení - jízda na kole, po cvičení běh). Po běhu byly zaznamenány závažné symptomy a tento vzorek byl na pepsin pozitivní, zatímco zbývající dva byly negativní. Případ 3: Žena ve věku 18 let s chronickým kašlem, u kterého se symptomy zhoršovaly v různých časových bodech menstruačního cyklu. Byly poskytnuty 2 vzorky (Den 4 závažné symptomy, den 21 bez symptomů). Testovací vzorek na pepsin 21 dne byl negativní, ale vzorek ze 4 dne by pozitivní. Případ 4: Muž ve věku 51 let s hlasovými obtížemi z důvodu EOR. I přes PPI terapii (lansoprazol a později esomeprazol) symptomy přetrvaly a impedanční/pH test prokázal, že reflux nadále přetrvává. Symptomatický vzorek vykázal přítomnost pepsinu. Případ 5: 3 letá dívka s přetrvávající regurgitací a podezřením na reflux. Symptomatický vzorek vykázal přítomnost pepsinu. Závěr: Neinvazivní LFT testování pepsinu je v diagnostice EOR užitečné u široké řady pacientů, včetně dětských. Byli jsme schopni dojít k závěru, že symptomy u všech pacientů ve výše uvedených případech byly důsledkem refluxu. Po PPI terapii bylo stále možné detekovat pepsin, což poskytlo další důkaz o roli refluxu "slabé kyseliny" ve způsobování symptomů. Reference: 1Strugala et al. 2007 Gastroenterology 132(4Suppl1):A99-A100 6 A212 5. Gut 2007: 56(Suppl III): Detekce pepsinu po dlouhodobém vzorkování sputa u pacientů s extraezofageální refluxní chorobou. Strugala, V.1, Printza, A. 2, Dettmar P.W.1 1Technostics Limited, Hull, UK, 2Medical School, University of Thessalonika, Thessalonika, Greece Úvod: Detekce pepsinu u klinických vzorků může být použita jako marker refluxu obsahu žaludku. Pepsin byl detekován u středoušních výtoků 1, výplachu bronchoalveolární tekutiny 2, laryngální bioptické tkáni 3 a sputu4. Názorně jsme ukázali pepsin ve vzorcích sputa a pacientů s extraezofageálním refluxem (EOR) a tento diagnostický poznatek je dále zvýrazněn, když byl vzorek poskytnut v době, kdy pacient vykazoval symptomy5. Cíle & metody: Cílem této studie bylo zdokumentovat a sledovat hodnoty pepsinu ve vzorcích pravidelně odebíraných u pacientů v průběhu dne a v době výskytu symptomů. Vzorky sputa byly od pacientů s extraezofageálním refluxem poskytovány v pravidelných intervalech (RSI vyšší než 20). Přítomnost pepsinu byla určena pomocí přímé sendvičové ELISA metody se dvěma unikátními monoklonálními protilátkami na lidský pepsin. Koncentrace pepsinu byla vyhodnocena proti standardní křivce lidského pepsinu 3. Výsledky: U pravidelných vzorků byl pepsin přítomný u 10/37 vzorků (27%). Vzorky pozitivní na pepsin byly často seskupeny dohromady. U pozitivních vzorků se koncentrace pepsinu pohybovala v rozsahu od 0,5-4,5 ng/ml se střední hodnotou (SD) 1,8 (1,5) ng/ml. Vzorky s nejvyšší koncentrací pepsinu se vyskytovaly v době výskytu epizod regurgitace. Po období regurgitace bylo možno pepsin detekovat ještě 15 minut po epizodě. Vzorky pozitivní na pepsin byly také nalezeny v případech, když pacient nepociťoval symptomy (tichý reflux), ale poskytoval pravidelně vzorky. Závěr: Pepsin lze detekovat u neinvazivně získaného sputa a lze jej použít jako marker refluxu. Výsledky této studie indikují, že ve sputu je pepsin přítomen tehdy, když nedávno došlo k refluxní epizodě. Data ukazují, že tyto refluxní epizody mohou mít důsledek ve formě symptomů pociťovaných pacienty. Vykytují se nicméně i epizody "tichého refluxu", kdy si pacient není refluxu vědom. Tato studie jasně ukazuje, že pokud má být pepsin používán jako marker refluxu, musí pacienti poskytovat vzorky buďto pravidelně (pacienti s tichým refluxem), nebo v době výskytu symptomů. Reference: 1 Tasker et al. (2002) Laryngoscope 112:1930 Ward et al. (2005) Thorax 60:87 3 Gill et al. (2005) Ann Otol Rhinol Laryngol 114:913 4 Knight et al. (2005) Laryngscope 115:1473 5 Strugala et al. (2007) Gastroenterology 132 (4 Suppl2):A99 2 7 6. Gut 2007: 56(Suppl III): A212 Detekce pepsinu pomocí neinvazivního lateral-flow testu pro diagnózu extraezofageálního refluxu - výsledky pilotní studie. Strugala, V.1, McGlashan, J.A.2, Watson M.G.3, Morice, A.H.4, Granier, B. 5, Dettmar, P.W.1 1Technostics Limited, Hull, UK, 2Otorhinolaryngology, Queen's Medical Centre, Nottingham, UK, 3General Surgery, Doncaster Royal Infirmary, Doncaster, UK, 4Academic Medicine, Castle Hill Hospital, Cottingham, UK, 5, Unisensor s.a., Liege, Belgium Úvod: Diagnostika extraezofageálního refluxu (EOR) je nadále obtížná. 24-hodinová pH-metrie nebo impedanční monitoring jsou invazivní a nedostatečně citlivé pro použití při EOR a laryngoskopické příznaky EOR mohou být nepřesné. Je zapotřebí objektivního, neinvazivního testu na přítomnost EOR. Cíle & metody: Prezentujeme data z pilotní studie realizované v několika centrech s cílem zjistit, zdali je neinvazivní test in vitro schopen rozlišit refluxní pacienty od kontrolní skupiny pomocí přítomnosti pepsinu ve sputu/slinách. Studie získala etický souhlas a subjekty podepsaly písemný informovaný souhlas. Nábor subjektů byl prováděn na základě jejich skóre ověřeného indexu refluxních symptomů (RSI) 1. Kontrolní skupina - RSI 0 - 3 bez příznaků pálení žáhy. Pacienti - RSI 20 + s viditelnými důkazy refluxu při laryngoskopii. Subjekty byly požádány o poskytnutí vzorku obsahu krku vykašláním a plivnutím do odběrné nádoby. Pacienti byli také požádáni o poskytnutí vzorku doma v době výskytu symptomů. Vzorky byly testovány na přítomnost pepsinu pomocí lateral flow testu (účinný až do 3 ng pepsinu) a pomocí sendvičové ELISA metody (účinná až do 2 ng/ml) se dvěma unikátními monoklonálními protilátkami na lidský pepsin. Výsledky: bylo zajištěno 32 subjektů. 15 kontrolních subjektů [7M 8Ž, průměrný věk (SD) 43,2 (19)let; hodnota RSI 0,9(1)]. 16/17 vzorků sputa získaných od kontrolních pacientů bylo z pohledu obsahu pepsinu negativních. 17 subjektů pacientů [11M 6Ž, střední věk 56,2 (16) let (p=0,0472 por. kontrolní); hodnota RSI 28,5(5) (p<0,001 por. kontrolní)]. Všichni poskytli vzorek v klinice, 35% bylo pozitivní z pohledu obsahu pepsinu. 11 pacientů poskytlo druhý vzorek v době výskytu symptomů, ze kterých bylo 82% pozitivních na výskyt pepsinu. Přinejmenším jeden pozitivní vzorek byl zaznamenán u 71% pacientů ve srovnání s pouhými 7% u kontrolní skupiny (p=0,0003 Fisherova exaktního testu). Všechny vzorky byly testovány pomocí sensitivní ELISA metody a 91% vzorků bylo shodných. Závěr: Výsledky této pilotní studie ukazují, že pepsin lze detekovat u neinvazivně získaného sputa/slin a lze jej použít pomocí lateral flow testu jako marker refluxu. U 93% pacientů kontrolní skupiny nebyl ve vzorku nalezen pepsin. U 82% symptomatických pacientů s podezřením na výskyt EOR byl ve vzorku nalezen pepsin, což představuje jasný objektivní důkaz o přítomnosti refluxu v hrtanu, hltanu a horních cestách dýchacích. Poskytnutí vzorku pacientem v době výskytu symptomů prokazatelně zlepšilo diagnostickou hodnotu testu v porovnání s odběrem vzorku v klinice. Reference: 1Belafsky et al (2002) J Voice 16:274 8 7. A99-A100 Gastroenterology 2007: 132(4 (Suppl 2)): Vyhodnocení neinvazivního lateral-flow testu pro diagnózu extraezofageálního refluxu - výsledky pilotní studie. Strugala, V 1; McGlashan, J.A. 2; Watson, M.G. 3; Morice, A.H.4; Calderone, G 5; Dettmar, P.W. 1 1Technostics Limited, Hull, UK, 2Queen's Medical Centre, Nottingham, UK, Royal Infirmary, Doncaster, UK, 4Castle Hill Hospital, Cottingham, UK, 5. Unisensor S.A., Liege, Belgium. 3Doncaster Pozadí: Diagnostika extraezofageálního refluxu (EOR) je nadále obtížná. 24-hodinová pH-metrie nebo impedanční monitoring jsou invazivní a nedostatečně citlivé pro použití při EOR a laryngoskopické příznaky EOR mohou být nepřesné. Je zapotřebí objektivního, neinvazivního testu na přítomnost EOR. Cíl: Zde prezentujeme data z pilotní studie realizované v několika centrech s hlavním cílem zjistit, zdali je neinvazivní test in vitro schopen diagnostikovat pacienty s EOR pomocí detekce přítomnosti trávicího enzymu pepsinu ve sputu/slinách. Druhým cílem bylo určit odpovídající časový rámec, ve kterém získávat vzorky od subjektů v případě návštěvy kliniky, nebo v případě výskytu symptomů. Metody: Etické schválení této studie bylo uděleno MREC. Nábor subjektů byl prováděn na základě jejich skóre ověřeného indexu refluxních symptomů (RSI). Kontrolní skupina měla RSI 0 < 3 bez nedávných příznaků pálení žáhy. Pacienti měli RSI > 20 s viditelnými důkazy refluxu při laryngoskopii. Subjekty poskytli písemný souhlas a byly požádány o poskytnutí vzorku obsahu krku vykašláním a plivnutím do odběrné nádoby. Pacienti byli také požádáni o poskytnutí vzorku doma v době výskytu symptomů. Vzorky byly testovány na přítomnost pepsinu pomocí lateral flow dipstick testu se dvěma unikátními monoklonálními protilátkami na lidský pepsin. Výsledky: Pro tuto studii bylo zajištěno 20 subjektů. K dispozici bylo 10 kontrolních subjektů [5M 5Ž, průměrný věk (SD) 36,9 (20)let; se střední hodnotou RSI 0,4. 9 z 10-ti vzorků sputa získaných od kontrolních pacientů bylo z pohledu obsahu pepsinu negativních. K dispozici bylo 10 pacientů [7M 3Ž, průměrný věk (SD) 56,5 (19,7)let (p=0.0402 ve srovnání s kontrolní skupinou)); se střední hodnotou RSI 27. Všichni poskytli vzorek v klinice, 40% bylo pozitivní z pohledu obsahu pepsinu. 6 pacientů poskytlo druhý vzorek v době výskytu symptomů, ze kterých bylo 67% pozitivních na výskyt pepsinu. Celkově byl přinejmenším jeden pozitivní vzorek zaznamenán u 70% pacientů ve srovnání s pouhými 10% u kontrolní skupiny (p=0.0062 Testu dobré shody). Závěr: Výsledky této pilotní studie ukazují, že pepsin lze detekovat u neinvazivně získaného sputa/slin a lze jej použít pomocí lateral flow dipstick testu jako marker refluxu. U 90% pacientů kontrolní skupiny nebyl ve vzorku nalezen pepsin. u 70% symptomatických pacientů s podezřením na výskyt EOR byl ve vzorku nalezen pepsin, což představuje jasný objektivní důkaz o přítomnosti refluxu v hrtanu, hltanu a horních cestách dýchacích. Poskytnutí vzorku pacientem v době výskytu symptomů prokazatelně zlepšilo diagnostickou hodnotu testu v porovnání s odběrem vzorku v klinice. 9 A233 8. Gut 2007: 56(Suppl III): Vliv skladovacích podmínek na stabilitu lidského pepsinu. Strugala, V., Leonard, J.C., Dettmar, P.W. Technostics Limited, Hull, UK Úvod: Pepsin je hlavním agresorem žaludeční šťávy a přítomnost tohoto enzymu u klinických vzorků je stále častěji používána jako marker pro refluxní chorobu 2. Bylo prokázáno, že skladovací podmínky hrají zásadní roli pro jeho aktivitu s doporučením skladovat v tlumicím roztoku acetátu pH 4.1 3, s přídavkem glycerolu 4 nebo albuminu 5 před zmrazením, nebo skladováním při 4 ºC 6. Cíle & metody: Zde si klademe za cíl prozkoumat skladovací podmínky pepsinu, jež jsou relevantní z pohledu sběru a zasílání klinických vzorků pro diagnostiku refluxu. 100 μg/ml čištěného lidského pepsinu 3 bylo připraveno buď v kyselině citrónové pH 2,2; kyselině citrónové pH 4,1; nebo 55 mM octanu sodného/55 mM NaCl tlumicího roztoku pH 4,1. Pepsinové roztoky byly uskladněny buď v pokojové teplotě (PT); v chladničce (4ºC); nebo v mrazáku (-20ºC) jako alikvótní části, ale navíc v jedné nádobě pro simulaci podmínek zmrznutí-rozmrznutí (Z-R). Stejné podmínky byly nastaveny s přídavkem lidských slin, jak by se dalo očekávat v případě sběru klinických vzorků. Aktivita pepsinu byla měřena testem N-terminálů v pravidelných intervalech po dobu 12 týdnů. Výsledky: U kyseliny citrónové byla po uplynutí 12 týdnů aktivita pepsinu podobná, pokud byl skladován v PT nebo v chladničce se 60%, resp. 55% zbývající aktivity. Nicméně, pokud byl skladován v mrazáku, došlo k rychlému poklesu aktivity pepsinu (26% původní aktivity po 3 týdnech). Z-R nezpůsobilo žádnou zásadnější ztrátu aktivity oproti zmrazení (24%, resp. 15% původní aktivity po 12 týdnech). Když byl pepsin uchován při pH 4,1, nedošlo k žádným rozdílům v teplotách skladování. Porovnání tří skladovacích podmínek v tlumicím roztoku ukázalo, že po 12 týdnech byla zaznamenána podobná aktivita u kyseliny citrónové pH 2,2 (55%) a acetátu pH 4,1 (54%), jež byly větší než u kyseliny citrónové pH 4,1 (29%). Ztráta aktivity byla nicméně nižší u kyseliny citrónové pH 2,2. Přídavek slin do vzorků nemělo na aktivitu pespinu vliv. Závěr: Ukázali jsme, že lidský pepsin zůstává při pokojové teplotě dostatečně stabilní na to, aby umožňoval odesílání klinických vzorků do laboratoře poštou. Podmínky pro sběr vzorků do kyseliny citrónové s pH 2,2 1-2 jsou opodstatněné vzhledem k tomu, že aktivita pepsinu zůstává vyšší, než u ostatních dříve doporučených podmínek. Vzorky by nicméně měly být skladovány v chladničce a nikoli zmrazovány. Přítomnost lidských slin nemá žádný škodlivý efekt. Závěrem lze konstatovat, že podmínky obvykle používané pro sběr lidského sputa/slin pro analýzu na přítomnost pepsinu snášejí před analýzou podmínky při zasílání poštou a dlouhodobé chlazení. 10 Reference: 1 Knight et al (2005) Laryngoscope 15:1473 2 Strugala et al (2007) Gastroenterol 132:Suppl 3 Newton et al (2004) Dig Dis Sci 49:1103 4 De Gara et al (1986) Scand J Gastro 21:650 5 Whitecross & Piper (1975) Scand J Gastro 10:395 6 Roberts & Taylor (1978) Biochem J 169:607 11 9. Logopedics Phoniatrics Vocology 2005: 110(Suppl 1): 16-17 Diagnóza refluxní choroby pomocí pepsinu jako markeru. Strugala, V.1, Farndale, A.J1, Jacob, J. 2, Dettmar, P.W.1 1 Technostics Limited, Hull, UK, 2 Reckitt Benckiser Healthcare, Hull, UK Úvod: Laryngofaryngeální reflux (LFR) je refluxem žaludečního obsahu nad vrchní ezofageální svěrač a do hrtanu, hltanu a horních cest dýchacích. Symptomy zahrnují dysfunkci hlasivek, chrapot, chronický kašel a dysfagii. Reflux je spojován se řadou chorob cest dýchacích, například zánětem středního ucha s výtokem 1, sinusitidou, odmítnutím plicního aloštěpu, astma 2, dětským syndromem náhlého úmrtí 3 a rakovinou hrtanu 4. Současným zlatým standardem diagnostiky refluxní choroby je 24-hodinový ambulantní monitoring pH dvojicí sond. Jedná se o invazivní techniku, jež detekuje změny v pH pod hodnotu 4 v ezofagu a laryngofarynxu. Důkazy ukazují, že kyselina není tou součástí refluxátu, jež způsobuje poškození. Mnoho studií prokázalo, že pepsin způsobuje značné poškození ezofageální 5-8 a laryngální sliznice 9' 10. Cíle: Cílem tohoto projektu je vyvinout řadu neinvazivních, komerčně proveditelných diagnostických testů na refluxní chorobu. Tyto testy budou detekovat pepsin, jenž je jako marker refluxu vhodnější, než pH. Metody: Vzorky sputa/slin byly sbírány (do 0,5 ml 100 mM kyseliny citrónové) při návštěvě kliniky od pacientů s chronickým kašlem, u něhož je podezření, že je způsobován refluxní chorobou. Aktivita pepsinu byla hodnocena pomocí modifikované kolorimetrické analýzy na detekci nově formovaných N-konců peptidů z proteolytického trávení substrátu proteinu 11 pomocí mikrotitrových destiček pro zajištění vysoké kapacity. Hladiny pepsinu byly hodnoceny pomocí nepřímé sendvičové ELISA metody se dvěma specifickými protilátkami na lidský pepsin 3b. Tato metoda detekuje přítomnost aktivního a neaktivního pepsinu. Výsledky: V úvodní studii bylo 10 z 19 vzorků (53%) od pacientů s chronickým kašlem významně pozitivních na aktivitu pepsinu v rozsahu od 0,4 -4,2 μg/ml se střední hodnotou (±SE) 1,6 (±0,4) μg/ml. Ve větší studii bylo 23 ze 107 vzorků (21,5%) významně pozitivních na aktivitu pepsinu v rozsahu 0,1 - 3,7 μg/ml se střední hodnotou (±SE) 1,0 (±0,2) μg/ml. 84 vzorků bylo testováno na bílkovinu štěpenou pepsinem pomocí citlivější pepsinové ELISA metody. Na pepsin bylo pozitivních 17 vzorků (20,2%). Závěry: Pepsin lze v laboratorním měřítku s velkou kapacitou úspěšně měřit a kvantifikovat ve vzorcích lidského sputa/slin. Pomocí dvojice metodik je možné měřit jak aktivní (a škodlivý) pepsin, tak 12 přítomnost bílkoviny štěpené pepsinem (dříve poškozující). Vzorky byly odebrány neinvazivně a výsledky jsou pro patologii refluxní choroby relevantnější, než měření pH pomocí invazivní pH-metrické techniky. Existuje předpoklad, že pokud jsou vzorky získány v době výskytu refluxu, tak bude identifikováno více vzorků pozitivních na pepsin, jež tak poskytnou efektivní diagnostický test. Reference: 1. Tasker A, Dettmar PW, Panetti M, Koufman JA, Birchall JP, Pearson JP. Reflux of gastric juice and glue ear in children. The Lancet 2002;359:493. 2. Stein MR. Gastroesophageal reflux disease and asthma in the adult. Immunol Allergy Clin North Am 2001 ;21:449-471. 3. Puntis JWL. 'Apparent life threatening events' in sleeping infants: is gastroesophageal reflux ever to blame? J Clin Forensic Med 2003;10:97-101. 4. Koufman JA, Burke AJ. The etiology and pathogenesis of laryngeal carcinoma. Otolaryngol Clin North Am 1997;30:1-19. 5. Goldberg HI, Dodds WJ, Gee S, Montgomery C, Zboralske FF. Role of acid and pepsin in acute experimental esophagitis. Gastroenterology 1969;56:223- 30. 6. Johnson LF, Harmon JW. Experimental esophagitis in a rabbit model. Clinical relevance. J Clin Gastroenterol 1986;8 Suppl 1:26-44. 7. Lanas AI, Blas JM, Ortego J, Soria J, Sainz R. Adaptation of esophageal mucosa to acid- and pepsin-induced damage: role of nitric oxide and epidermal growth factor. Dig Dis Sci 1997;42:1003-12. 8. Tobey NA, Hosseini SS, Caymaz-Bor C, Wyatt HR, Orlando GS, Orlando RC. The role of pepsin in acid injury to esophageal epithelium. Am. J. Gastroenterol. 2001 ;96:3062-70. 9. Koufman JA. The otolaryngologic manifestations of gastroesophageal reflux disease (GERD): a clinical investigation of 225 patients using ambulatory 24hour pH monitoring and an experimental investigation of the role of acid and pepsin in the development of laryngeal injury. Laryngoscope 1991 ;101:1 -78. 10. Ludemann JP, Manoukkian J, Shaw K, Bernard C, Al-Jubab A. Effects of simulated gastroesophageal reflux on the untraumatised rabbit larynx. J. Otolaryngol. 1998;27:127-131. Hutton DA, Allen A, Pearson JP, Ward R, Venables CW. Biochem. Soc. Trans. 1986;14:735. 11. 13 10. 1): 36-37 Logopedics Phoniatrics Vocology 2005: 30(Suppl Vliv centrifugace na vzorky lidských slin při snižování variability vzorků u specifického měření pepsinu Farndale, A.J., Dettmar, P.W., Strugala V. Technostics Limited, The Deep Business Centre, Hull, UK. Úvod: Reflux obsahu žaludku je kauzativním faktorem u onemocnění jako je chronický kašel a laryngofaryngeální reflux. V současnosti je zlatým standardem diagnostiky refluxní choroby je 24-hodinový ambulantní monitoring pH, invazivní technika, jež ovlivňuje životní styl pacienta a četnost výskytu refluxu. Nicméně, pepsin je hlavní škodlivou látkou obsaženou v gastrickém refluxátu (1-2) a je tudíž vhodnější pro použití jako marker, než kyselina. Cíl: Zde prezentujeme zlepšení originálního, neinvazivního diagnostického testu na refluxní chorobu pomocí pepsinu jako markeru ve vzorku sputa/slin. Metody: Lidské sputum/sliny byly sbírány do 0,5 ml 100 mM kyseliny citrónové od pacientů s chronickým kašlem. Aktivita pepsinu byla měřena pomocí testu N-terminálů (3). Vzorky byly rozmrazeny, míchány vortexem a analyzovány bez dalšího zpracování. Poté byly vzorky odstřeďovány po dobu 10 minut při rychlosti 10 000 ot. a supernatant byl analyzován. Všechny vzorky byly trojnásobně testovány a variabilita těchto trojitých hodnot vyhodnocená pomocí výpočtu variačního koeficientu CV, určeného vzorcem (SD/průměr) x 100. Statistická hodnota byl měřena pomocí dvouvýběrového t-testu a výsledky byly považovány za signifikantní v případě p < 0,05. Výsledky: Bez zpracování bylo otestováno 86 vzorků slin. Variabilita opakování byla vysoká s průměrem (±SE) CV ve výši 39 (±9)% 131 vzorků slin bylo otestováno za využití centrifugační metody zpracování. Variabilita opakování byla značně snížena na průměr (±SE) CV ve výši 20 (±2)%, tedy přibližně polovinu hodnoty necentrifugovaných vzorků. Závěr: Podařilo se nám významně zlepšit metodologii detekce specifické aktivity pepsinu v lidských slinách pomocí rozboru N-terminálů, a to pomocí jednoduchých metod zpracování. Z tohoto důvodu jsme schopni spolehlivěji detekovat a kvantifikovat aktivitu pepsinu pro diagnózu refluxní choroby. Reference: Salo et al. (1983). Morphological alterations in experimental esophagitis. Light microscopic and scanning and transmission electron microscopic study. Dig. Dis. Sci. 28:440-448 (1) Tobey et al. (2001). The role of pepsin in acid injury to esophageal epithelium. Am. J. Gastroenterol. 96:3062-70 (2) Hutton et al. (1986). Separation of pepsins in human gastric juice: analysis of proteolytic and mucolytic activity. Biochem. Soc. Trans. 14:735 (3) 14 11. Extraezofageální refluxní choroba. Budoucnost: Diagnóza a léčba v souvislosti s 8. Mezinárodním sympóziem na téma lidský pepsin (ISHP), Milwaukee, USA, 2008 Pepsin - agresor Dettmar, P.W., Strugala, V. Technostics Limited, The Deep Business Centre, Hull, UK, Ačkoli byl pepsin jako entita objeven a pojmenován až v roce 1836 (Schwann), etymologie tohoto slova je mnohem starší. Slova pepsis, peptos a peptein mají původ v roce 1694 a jsou odvozena od řeckého výrazu pro trávení, kde dyspepsia znamená "špatné trávení". Slovo Peps-in tudíž znamenají "týkající se trávení". Tudíž ačkoli nebyl enzym objeven, slovní zásoba se vyvíjela tak, aby popsala proces trávení a problémy, jež se v této souvislosti vyskytovaly. Zajímavé je, že pepsin je vysoce konzervovanou molekulou a je přítomen u všech živočišných druhů rodu savců včetně koně, psa, prasete a nižších druhů, jako jsou ryby. To zvýrazňuje význam pepsinu pro trávení. Enzym představuje první fázi trávení potravy, kdy jsou bílkoviny rozkládány na peptidy s cílem zlepšit účinnost trávení dále v trávicím traktu. Sliznice žaludku je proti samo-trávení pepsinem chráněna rozsáhlou vrstvou hlenu. Průtok pepsinu do střeva také není podstatný vzhledem k tomu, že jej zásadité pH deaktivuje a tkáně jsou ochráněny vrstvou hlenu. Naopak, pokud je pepsin refluxován do ezofágu a výše, způsobuje poškození, protože zde není přítomna žádná ochranná vrstva hlenu a dlaždicová tkáň je citlivější. Důkazu prokazují, že v porovnání s kyselinou je pepsin škodlivý pro ezofágus[1-3] a tkáně hrtanu [4, 5]. Dokonce, i když nedojde k poškození, je pepsin schopen rozvrátit obranné mechanismy [6-8], čímž zvyšuje pravděpodobnost poškození v případě další expozice. Jako marker refluxu byl pepsin detekován ve mnoha rozličných tkáních za hranicí ezofageálního svěrače včetně středního ucha [9], plic [10], průdušnice [11] a hrtanu [12]. Klinické měření pepsinu je důležité, jelikož může poskytnout objektivní hodnocení přítomnosti refluxu u pacienta a napomoci se stanovením diagnózy. Díky diagnostickému zařízení pro měření lidského pepsinu metodou lateral flow in vitro , za využití dvojice jedinečných monoklonálních protilátek na lidský pepsin, je proces detekce rychlý, citlivý (20 ng/ml) a semi-kvantitativní. Vyhodnocení několika rozdílných typů klinických vzorků, jako je žaludeční šťáva, sliny/sputum a exhalovaný koncentrát dechu bylo doposud provedeno u stovek pacientů a je zapotřebí pouze 30 μl vzorku. V případě pozitivní indikace refluxu je možno zahájit odpovídající léčení. Nicméně, PPI terapie nezabraňuje refluxu a pouze mění pH [13, 14]. Ve skutečnosti jsme detekovali pepsin u klinických pacientů, u nich právě PPI terapie probíhala. Efektivní alternativa léčení je k dispozici ve VB a Evropě ve formě supresivní látky proti refluxu 15 na bázi alginátu [15, 16]. Sukralfát může také představovat alternativní léčbu, zatímco fundoplikace představuje vhodnou variantu pro mladé pacienty se závažným refluxem. Reference 1. Goldberg, H.I., Dodds, W.J., Gee, S., Montgomery, C., and Zboralske, F.F. (1969). Role of acid and pepsin in acute experimental esophagitis. Gastroenterology 56(2): p. 223-230. 2. Johnson, L.F. and Harmon, J.W. (1986). Experimental esophagitis in a rabbit model. Clinical relevance. J Clin Gastroenterol 8(Suppl 1): p. 26-44. 3. Tobey, N.A., Hosseini, S.S., Caymaz-Bor, C., Wyatt, H.R., Orlando, G.S., and Orlando, R.C. (2001). The role of pepsin in acid injury to esophageal epithelium. Am. J. Gastroenterol. 96(11): p. 3062-3070. 4. Koufman, J.A. (1991). The otolaryngologic manifestations of gastroesophageal reflux disease (GERD): a clinical investigation of 225 patients using ambulatory 24-hour pH monitoring and an experimental investigation of the role of acid and pepsin in the development of laryngeal injury. Laryngoscope 101(4 Pt 2 Suppl 53): p. 1-78. 5. Ludemann, J.P., Manoukian, J., Shaw, K., Bernard, C., Davis, M., and al- Jubab, A. (1998). Effects of simulated gastroesophageal reflux on the untraumatized rabbit larynx. J Otolaryngol 27(3): p. 127-131. 6. Johnston, N., Bulmer, D., Gill, G.A., Panetti, M., Ross, P.E., Pearson, J.P., Pignatelli, M., Axford, S.E., Dettmar, P.W., and Koufman, J.A. (2003). Cell biology of laryngeal epithelial defenses in health and disease: further studies. Annals of Otology, Rhinology & Laryngology 112(6): p. 481 -491. 7. Johnston, N., Dettmar, P.W., Lively, M.O., Postma, G.N., Belafsky, P.C., Birchall, M., and Koufman, J.A. (2006). Effect of pepsin on laryngeal stress protein (Sep70, Sep53, and Hsp70) response: role in laryngopharyngeal reflux disease. Ann Otol Rhinol Laryngol 115(1): p. 47-58. 8. Johnston, N., Knight, J., Dettmar, P.W., Lively, M.O., and Koufman, J. (2004). Pepsin and carbonic anhydrase isoenzyme III as diagnostic markers for laryngopharyngeal reflux disease. Laryngoscope 114: p. 2129-2134. 9. Tasker, A., Dettmar, P.W., Panetti, M., Koufman, J.A., Birchall, J.P., and Pearson, J.P. (2002). Is gastric reflux a cause of otitis media with effusion in children? Laryngoscope 112(11): p. 1930-1934. Stovold, R., Forrest, I.A., Corris, P.A., Murphy, D.M., Smith, J., Decalmer, S., Johnson, G.E., Dark, J.H., Pearson, J.P., and Ward, C. (2007). Pepsin, a biomarker of aspiration in lung allografts: a putative association with rejection. Am J Respir Crit Care Med 175(12): p. 1298-1303. 10. 16 11. Krishnan, U., Mitchell, J.D., Messina, I., Day, A.S., and Bohane, T.D. (2002). Assay of tracheal pepsin as a marker of reflux aspiration. J Pediatr Gastroenterol Nutr 35(3): p. 303-308. 12. Knight, J., Lively, M.O., Johnston, N., Dettmar, P.W., and Koufman, J.A. (2005). Sensitive pepsin immunoassay for detection of laryngopharyngeal reflux. Laryngoscope 115(8): p. 1473-1478. 13. Tamhankar, A.P., Peters, J.H., Portale, G., Hsieh, C.-C., Hagen, J.A., Bremner, C.G., and DeMeester, T.R. (2004). Omeprazole does not reduce gastroesophageal reflux: new insights using multichannel intraluminal impedance technology. J Gastrointest Surg 8: p. 888-896. 14. Vela, M.F., Camacho-Lobato, L., Srinivasan, R., Tutuian, R., Katz, P.O., and Castell, D.O. (2001). Simultaneous intraesophageal impedance and pH measurement of acid and nonacid gastroesophageal reflux: effect of omeprazole. Gastroenterology 120(7): p. 1599-1606. 15. McGlashan, J.A., Johnstone, L.M., Sykes, J., Strugala, V., and Dettmar, P.W. (2008). The value of a liquid alginate suspension (Gaviscon Advance) in the management of laryngopharyngeal reflux. Eur Arch Otorhinolaryngol (in press): p. DOI 10.1007/s00405-008-0708-7. 16. Strugala, V., Avis, J., Jolliffe, I.G., Johnstone, L.M., and Dettmar, P.W. (2007). A role for alginate raft forming suspensions in the protection of the oesophagus against damage by pepsin in the refluxate. Gut 56(Suppl III): p. A218. 17 12. choroby (OESO). 9. Světový kongres. Gastro-ezofageální refluxní 2008 Monako, duben Neinvazivní diagnostický nástroj pro detekci pacientů s rizikem vzniku GERD Dettmar, P.W., Strugala, V. Technostics Limited, Hull, UK Abstrakt není k dispozici 18 13. Extraezofageální reflux. Za hranice současného stavu vývoje v souvislosti se 7. Mezinárodním sympóziem na téma lidský pepsin (ISHP), Nottingham, VB 2006. Detekce pepsinu pro diagnózu extraezofageálního refluxu. Strugala, V.1, McGlashan, J.A.2, Morice, A.H 3, Watson, M.G 4, Dettmar, P.W. 1. 1Technostics 3Castle UK Limited, Hull UK, 2Queen's Medical Centre, Nottingham, UK, Hill Hospital, Cottingham, UK, 4Doncaster Royal Infirmary, Doncaster, Pozadí: Diagnostika extraezofageálního refluxu (EOR) se drží stejné zavedené metody, používané pro chorobu gastroezofageálního refluxu ve formě ambulantního 24-hodinového monitoringu pH (pH metrii) pomocí dvojice sond, ačkoli s horní sondou umístěnou nad horním ezofageálním svěračem v hrtanu 1. Stejné kritérium ezofagu je používáno u hrtanu, kde je v případě více než 4% z 24-hodinové periody vykázané s pH pod 4,0 na horní sondě klasifikováno za abnormální. Nicméně, existují názory, že jakákoli refluxní epizoda v horním ezofageálním svěrači je neobvyklá a tudíž indikativní pro patologicky reflux. Je jasně zapotřebí nové diagnostické metody na přítomnost EOR. Obsah žaludku je směsí kyseliny chlorovodíkové, pepsinu, pankreatických enzymů a žlučových kyselin a důkazy prokazují, že hlavním agresorem je pepsin 23. Vzhledem k tomu, že kyselina je neutralizována bikarbonátem a jídlem, jeví se jako smysluplnější používat jako marker pro přítomnost žaludeční šťávy pepsin. Testování pepsinu bylo provedeno v rámci řady studií a prokázalo přítomnost refluxátu v extraezofageálních oblastech včetně hrtanu 45, průdušnice, plic 9 a středního ucha 10-12. Domníváme se, že vývoj spolehlivého, neinvazivního testu na detekci refluxu, jenž by mohl být používán jako doplněk podrobného klinického vyšetření, má potenciál stát se novou technikou "zlatého standardu" pro diagnózu refluxní choroby. Důsledkem bude zásadní zlepšení péče o pacienta a značná úspora nákladů na ZP. Prezentujeme zde data z pilotní studie realizované v řadě center, kde byly hodnocena účinnost in vitro diagnostického testu na reflux pomocí detekce pepsinu. Protokol studie: Primárním výsledkem této studie je zjistit, zdali nově vyvinutý neinvazivní diagnostický test in vitro je schopen diagnostikovat pacienty s extraezofageální refluxní chorobou. Cílem je zjistit, zdali je nový dipstick test schopen spolehlivě rozlišovat pacienty s refluxní chorobou od normální kontrolní skupiny pomocí detekce pepsinu ve slinách. Druhým cílem bylo určit odpovídající časový rámec, ve kterém získávat vzorky od subjektů. Z pohledu jednoduchosti provedení je snazší odebrat vzorek při návštěvě kliniky pacientem, ale často tak pacient nemá za sebou nedávnou refluxní 19 epizodu a test tak vykáže negativní hodnotu. Varianta, kterou si tento test klade za cíl prozkoumat, je zdali lze zlepšené diagnostiky dosáhnout tehdy, když je vzorek odebrán v domácích podmínkách, když pacient trpí symptomy. Dalším sekundárním výsledkem této studie je zjistit, zdali lze in vitro diagnostický test použít pro semi-kvantifikaci hladin pepsinu u těch pacientů, u kterých byl pozitivně indikován pepsin ve vzorku a korelovat data s indexem refluxních symptomů (RSI) 13. V rámci této pilotní studie bylo získáno 20 subjektů ve dvou skupinách ze 3 lokalit, jak je popsáno níže: • Kontrolní skupina n=10 Pacienti navštěvující kliniku se zdravotním stavem, jenž dle názoru lékaře nevykazuje extraezofageální reflux. Tito pacienti musí mít RSI < 3 za předpokladu, že mají na pálení žáhy odezvu 0. U těchto pacientů bude v době hodnocení požadováno poskytnutí jednoho vzorku slin/sputa. • Pacienti n=10. Pacienti navštěvující kliniku se zdravotním stavem, jenž dle názoru lékaře vykazuje klasické známky extraezofageálního refluxu. Tito pacienti musí mít RSI > 20 za předpokladu, že mají na pálení žáhy odezvu > 2. U těchto pacientů bude požadováno poskytnutí dvou vzorků slin/sputa; jednoho v době hodnocení a jednoho v době, kdy budou doma vykazovat příznaky. Vzorky slin/sputa byly testovány na přítomnost pepsinu pomocí přímého sendvičového ELISA testu a také pomocí lateral flow dipstick testu, v obou případech za využití nových monoklonálních protilátek na lidský pepsin. V této prezentaci představíme a probereme výsledky získané v rámci této pilotní studie. Reference: 1. Postma. Otol Rhinol Laryngol 2000; 109 (10 Pt 2 Suppl 184): 10-14. 2. Johnson & Harmon. J Clin Gastroenterol 1986; 8 (Suppl 1): 26-44. 3. Tobey et al. Am J Gastroenterol 2001; 96 (11): 3062-3070. 4. Knight et al. Laryngoscope 2005; 115 (8): 1473-1478. 5. Potlurri et al. Dig Dis Sci 2003; 48 (9): 1813-1817. 6. Krishnan et al. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2002; 35 (3): 303-308. 7. Meert et al. Pediatr Crit Care Med 2002; 3 (1): 19-22. 8. Methany et al. Am J Crit Care 2002; 11 (2): 150-154. 9. Ward et al. Thorax 2005; 60 (10): 872-874. 10. Tasker et al. Lancet 2002; 359: 493. 11. Tasker et al. Laryngoscope 2002; 112 (11): 1930-1934. 12. Lieu et al. Otolaryngol Head Neck Surg 2005; 113: 357-361. 13. Belafsky et al. J Voice 2002; 16 (2): 274-277. 20 14. Extraezofageální reflux. Za hranice současného stavu vývoje v souvislosti se 7. Mezinárodním sympóziem na téma lidský pepsin (ISHP), Nottingham, VB 2006. Tvorba and charakteristika monoklonálních protilátek proti lidskému pepsinu Strugala, V., Dettmar, P.W. Technostics Limited, Hull, UK Pozadí: Nepřímá sendvičová ELISA byla popsána jako metoda pro detekci pepsinu pomocí polyklonálních protilátek na lidský pepsin 3b (králičí anti HU-3 peptid a kozí anti-lidský pepsin 3b). Tato metoda je použita pro hodnocení přítomnosti pepsinu jako markeru gastrického refluxu v krčním sputu u LPR pacientů [1]. Tato metoda byla prosazována jako diagnostický test na extraezofageální reflux. Technologie monoklonálních protilátek produkuje protilátky s vysokou přesností vázanosti na cílový antigen a homogenitu přípravy, a lze je produkovat v neomezeném množství. Výše uvedené vlastnosti jsou nezbytné pro rozvoj klinicky použitelného a opakovatelného diagnostického testu. Navíc tyto metody umožňují rozvoj formátu lateral flow (dipstick) testu. Zde diskutujeme produkci dvojice monoklonálních protilátek (mAb) na lidský pepsin 3b a charakterizaci výsledného ELISA systému. Metody: Vývoj monoklonálních protilátek: Dvě mAb byly vyprodukovány imunizací BALBc myší pomocí antigenů lidského pepsinu: Byly získány splenocyty a sloučeny s myšími myelinovými buňkami, aby došlo ke vzniku nesmrtelných somatických buněčných hybridů (hybridomů). Hybridomy byly vyšetřovány na produkci lg a specifické rozpoznání cílového antigenu. Vybrané pozitivní buňky byly dvojnásobně jednobuněčně klonovány a protilátka vyloučená do ascitové tekutiny byla vyčištěna. Pro zachycení protilátky byly použity mAb VDE 1.1. MAb 3D8 byl přímo označen křenovou peroxidázou (HRP) pro použití jako detekční protilátka. Obě mAb spadaly do subtypu lgG1. Přímá sendvičová ELISA: Pro detekci lidských pepsinů (komplexu 3, komplexu 1 a gastrin) a prasečí pepsiny (prasečí pepsin A a prasečí pepsinogen). Reaktivita HRP byly detekována pomocí TMB/H2O2 a absorbance vykázala hodnotu 414 nm. 21 Výsledky: Přímá sendvičová ELISA pomocí dvojice nových mAbs byla schopna detekovat komplex pepsinu 3 s citlivostí1 ng/ml. Responze byla až do 2 μg/ml takřka lineární. Vyskytovala se silná zkřížená reaktivita na lidský pepsin 1, ale nikoli na gastrin (pepsin 5). Vyskytovala se zkřížená reaktivita na oba prasečí antigeny. Závěry: Pro vyvinutí ELISA metody na detekci pepsinu byly použity 2 mAb proti lidskému pepsinu 3, jež budou opakovatelné díky dlouhodobě stálé dostupnosti specifických protilátek. Citlivost je 1 ng/ml a lze detekovat řadu odlišných izoformů pepsinu vzhledem k tomu, že mají konzervovanou strukturu aminokyselin, jež zahrnuje HU3 peptidový řetězec (nebo homologickou formu, jako v případě prasečích pepsinů). Naopak, gastrin, jenž má odlišný řetězec aminokyselin, detekován není. Schopnost detekovat několik izoformů pepsinu zlepšuje vhodnost pro použití jako diagnostický test refluxní choroby pomocí přítomnosti pepsinu, jako markeru v žaludeční šťávě. Reference: 1. Knight et al. Laryngoscope 2005; 15: 1473-1478 22
Podobné dokumenty
Extraezofageální refluxní choroba
Restech Dx-pH systém měří pH v kondenzátu ve vydechovaném vzduchu v oblasti hltanu. Senzor sondy je zaveden do úrovně uvuly. Vysoká citlivost zařízení umožňuje měřit pH nejen tekutiny, ale i drobný...
Trávení: trávicí trubice, játra, slinivka. FŽ
• je heteropolysacharid který je vedle celulózy druhý nejrozšířenější na Zemi (bezobratlí, houby)
• základ tvoří vazby ß 1-4 mezi molekulami glukózy, které nesou acetamidovou skupinu
• vazby jsou r...
17. konference českých a slovenských patofyziologů Praha 2008
Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK, Praha
V roce 1999 3.LF UK v Praze zahájila výuku medicíny v novém typu kurikula. Ten vyžaduje
aktivní zapojení studentů a má je více moti...
ZDE
Zpráva o činnosti pracovní skupiny MJRCH do roku 2015
Kromě článku v Časopise lékařů českých 9/2011 a knihy Mimojícnové
projevy refluxní choroby, které lze najít na stránkách ČGS se členové skupiny...
Návod na použití odb. materiálu Vacuette - MZ
3 hodin po odběru. Kromě vyšetření krevního obrazu a diferenciálního krevního obrazu mohou být tyto
zkumavky používány pro rutinní imunohematologické testy, jako jsou stanovení krevních skupin a Rh...
Pokrok v imunoterapii jedy blanokřídlého hmyzu
Administration, FDA) schváleny a jejich vyšší účinnost bude
ještě nutné prokázat v dalších kontrolovaných studiích.
U pacientů s mastocytózou mohou být nežádoucí účinky
VIT častější a závažnější; r...
Refluxní choroba jícnu
• Terapeutický test-omeprazol 2x 20 mg nebo
pantoprazol 2x 40 mg nebo lanzoprazol 2x 30 mg
na 7 dnů dle GE, 14 až 28 dnů dle PL-při kterém
dojde ke snížení frekvence refluxních potíží
alespoň o 75 ...
Bioprospect - Biotechnologická společnost
fakulta), jehož cílem je realizace vědeckého centra
excelence v oblastech biotechnologií a biomedicíny.
Finance byly poskytnuty z Evropského fondu regionál‑
ního rozvoje, prostřednictvím Operačního...