Historie těžby kaolinu v okolí Chodova
Transkript
Stručná historie a současnost těžby kaolínu v našem městě a okolí (S využitím informací a materiálů poskytnutých Ing. Ivo Lukešem - a. s. Sedlecký kaolin Božičany a připomínek RNDr. Petra Chvátala zpracoval Štěpán Podešt.) V Chodově bydlí téměř třetina zaměstnanců Sokolovské uhelné. Z našeho města ale za prací dojíždějí i "bílí" horníci - a ti místo na jihozápad míří z Chodova na sever a severovýchod, protože tam se přesunula těžba horniny po úpravě bílé jak sníh - kaolínu. Dnešní povrchový lom Sedleckého kaolinu a. s. u Božičan ale není jediným místem, kde by se dodnes dal kaolín v okolí Chodova těžit a historické prameny to potvrzují. Od samých počátků těžby se u nás kaolín a hnědé uhlí potkávají. Vždyť i první chodovská porcelánka vznikla díky tomu, že na svých pozemcích v Dolním Chodově našli její zakladatelé místo uhlí kaolín. Připomenout si, kde všude přímo ve městě či v jeho těsném okolí se kaolín těžil či dosud těží je proto zcela na místě, protože při Setkání hornických měst a obcí České republiky v září 2011 určitě Chodovem v průvodu půjdou i havíři "bílí". Přímo v Chodově nebyla ložiska kaolínu příliš kvalitní, spíše se tu těžily keramické a cihlářské hlíny (třeba tam, kde je dnes nákupní centrum a pekárna) a jejich těžba skončila prakticky již před sto lety. Ale v těsném okolí našeho města bylo a dosud je kaolínu dostatek a je z nejkvalitnějších v celé Evropě, o čemž svědčí nejen kvalita porcelánu, který se z něj vyrábí, ale i objem exportu této žádané suroviny do zahraničí. Těžba kaolínu v minulosti probíhala většinou za pomocí hlubinné těžby (ložiska Krup, Kaolína, Ullsberger, Osmosa - sever, Markéta - Vintířov), v současné době už jen povrchovými lomy a to na ložiskách Osmosa, Jimlíkov a Mírová. (Hlubinně byl kaolín naposled těžen přímo v Karlových Varech na ložisku Bohemie a to do roku 1984. ) Nejzápadněji se nachází ložisko Markéta - Vintířov. Těžba tohoto kaolínového ložiska byla spjatá s provozem plavírny, postavené v roce 1903 a uvedené do klidu roku 1973 v souvislosti s výstavbou nové plavírny v Božičanech. Surovina byla těžena nejprve povrchovým odklizem, vzdáleným 120 m východně od plavírny, sloužícím od roku 1931 jako šlikový rybník. Od této doby byla provozována hlubinná těžba. Těžní jáma asi 20 m hluboká se nalézala v těsném sousedství plavírny, větrná jáma byla asi 120 metrů severněji. Těžen a vyráběn byl poměrně málo kvalitní keramický kaolín v množství do 10 000 tun ročně a po druhé světové válce i kaolín papírenský. Těžba ustala v roce 1948, plavírna zůstala v provozu a byla zásobována surovinou z ostatních božičanských ložisek. Do konce roku 1945 vlastnilo závod "Těžařstvo Markéta s plavírnou ve Vintířově" poté "Spojené sedlecko - vildštejnské kaolinové a hlinné závody", od roku 1968 Keramické a sklářské suroviny Karlovy Vary, jehož právním nástupcem je od roku 1992 Sedlecký kaolin a.s. se sídlem v Božičanech. Vyráběn byl keramický kaolín značky Premier. Záhlaví dopisních papírů Těžařstva Margareta z r. 1927 (archiv SU) Ložisko Braunsdorf - Nová Chodovská se nalézá jihozápadně od Staré Chodovské. Počátkem minulého století ložisko značným finančním nákladem získal známý keramik Hugo Traub, který v letech 1908 - 1909 provedl jeho průzkum pomocí 31 vrtů a 2 šachtic.Rozprostírá se na ploše 194000 m2, mocnost kaolínu se pohybuje mezi 11,2 až16,5 m. Těžitelných zásob suroviny je přes 3 800 000 m3. Traub plánoval ložisko využívat, následkem finančního zhroucení však pozemky po roce 1911 několikrát změnily vlastníka, roku 1924 byly prováděly další průzkumné vrty a zjišťována kvalita suroviny a možnosti použití kaolínu v porcelánovém průmyslu. Bylo zjištěno, že se jedná o titaničité kaolíny s vyššími obsahy barvících oxidů. K těžbě ložiska nakonec nedošlo. Průzkumné práce však pokračovaly a ložisko bylo na počátku devadesátých let min. st. znovu přehodnoceno. Nyní jsou na ložisku vedeny zásoby kaolínu keramického a titaničitého v celkovém množství více než 22 mil. tun a a.s. Sedlecký kaolin Božičany má zájem o jeho výhledové využití. V oblasti západně od Chodova byl po druhé světové válce proveden vyhledávací průzkum pro kaolín, z dnešního hlediska však nedostatečný, pouze informativní. Bylo zde vyhodnoceno cca 150 miliónů tun nebilančních zásob kaolínů. Tyto zásoby byly sice posléze vyškrtnuty ze státní bilance, ale je skutečností, že kaolín se v této oblasti nalézá a v případě potřeby mohou být znovu a lépe prověřeny. Prostor na sever a východně od Chodova má daleko příznivější podmínky pro těžbu kaolínu. Bez nadsázky lze říci, že „kde se zavrtá, tam se kaolín najde“. Zvětralá žula v menší i větší hloubce tvoří základ celé oblasti, kaolín se proto vyskytuje skoro všude. (Místy je však znehodnocen sloučeninami železa – limonitem, je rezavý a pro výrobu porcelánu nevhodný.) Ložisko Osmosa se nachází severně od Chodova, především v katastru Božičan. Těžba zde byla prováděna nejprve hlubinným způsobem na díle "Starý důl Osmosa", západně od plavírny kaolínu Osmosa a jižně od povrchového dolu Osmosa - sever. Těžilo se v letech 1950 - 1958 komorováním a chodbicováním. Likvidace dolu byla provedena zašlikováním. Název ložiska "Osmosa" pochází z první poloviny 20. století. V roce 1928 totiž získaly Sedlecké kaolinové závody a.s. (Zettlitzer Kaolinwerke A.G.) Českou osmotickou společnost (Böhmische - Elektro - Osmosa A.G.), která jako první na světě vybudovala závod, ve kterém byl k odvodnění kaolínů využíván elektroosmotický jev (voda v porézních materiálech putuje od kladného k zápornému pólu). V roce 1960 byla provedena otvírka "Nového dolu Osmosa", těžilo se z pole jižně a jihovýchodně od plavírny. Těžba byla zastavena počátkem roku 1962 v důsledku zhoršené kvality suroviny a vysokých nákladů na tunu suroviny. Současně bylo zastaveno ražení jižní průzkumné chodby do nynějšího ložiska Osmosa - jih a začalo se s jeho povrchovou otvírkou. Likvidace dolu byla provedena v roce 1963 zašlikováním. V okolí plavírny bylo v letech 1951 - 1954 povrchově těženo i západním a jihozápadním směrem, odklizy však byly malé a brzy byly opuštěny. Fotografie plavírny (patrně rok 1939) Povrchový lom "Osmosa - sever" byl otevřen v letech 1955 - 1956 severozápadně od plavírny za účelem povrchového dobývání podřadnějších druhů kaolínů. Jednalo se o zbytky zásob po hlubinné těžbě v dolech Stará a Nová Osmosa. Těžilo se nejprve ručně, později lžícovými bagry. Surovina se dopravovala pozemní lanovkou do bunkrů a odtud do plavírny. V roce 1964 činila roční těžba 41 105 t. Těžební práce skončily v roce 1965 v souvislosti s otvírkou ložiska Osmosa - jih. Po opuštění lomu sloužila vytěžená plocha jako šliková nádrž pro plavírnu, od r. 1974 je přesypávána Smolnickou výsypkou uhelného velkolomu Jiří. Lom Osmosa - sever (fotoarchiv Kurta Gössela) Ložisko "Osmosa - jih" bylo zjištěno jako pokračování ostatních osmosských ložisek s bilančními zásobami kaolínu přes 10 miliónů tun, má plochu 459 000 m2. Leží při jižním a západním okraji Božičan, necelé 2 km severně od centra Chodova, za hranicí závodu Chodos. Geomorfologicky náleží do východní části Sokolovské pánve. S otvírkou bylo započato v roce 1962 a těží se zde dodnes. Kvalita kaolínu a jeho značné zásoby činí z ložiska nejvýznačnější lokalitu. Kaolín se vyznačuje po výpalu bílou barvou a užívá se především při výrobě jemného porcelánu a při výrobě papíru. Dále se zde těží kaolín pro keramický průmysl a kaolín titaničitý. Roční těžba se do roku 2000 pohybovala mezi 130 000 až 200 000 tunami, v současnosti se těží kolem 100 000 tun kaolínu ročně. V rámci využití doprovodných nerostů probíhá též těžba montmorillonitických jílů (bentonitu), využívaných k výrobě steliva pod drobné zvířectvo, při čištění odpadních vod, ve slévárenství, chemickém a potravinářském průmyslu i jinde. V roce 2009 bylo stanoveno nové výhradní ložisko bentonitů Božičany - Osmosa - jih. A byla zahájena jeho těžba. Lom Osmosa - jih (fotoarchiv Ivo Lukeše) Lom Mírová je dalším místem těžby kaolínu u Chodova. Leží zčásti na katastru Chodova, zčásti na katastru Mírové. Na rozdíl od Osmosy, která se rozkládá vlevo od silnice, vedoucí z Chodova do Božičan, leží tento lom od silnice vpravo, stejně jako lomy u Jimlíkova. Hornická činnost zde byla zahájena v roce 1997, v současné době probíhají v severozápadním předpolí lomu skrývkové práce. Na této lokalitě je těžen kaolín pro výrobu porcelánu, kaolín pro keramický průmysl a kaolín titaničitý. I zde probíhá těžba doprovodných nerostů - bentonitu. Pro úplnost je nutno ještě zmínit lomy u Jimlíkova. Jedná se o ložisko keramických kaolínů, které je vzhledem ke geologickému vývoji a rozložení typů suroviny těženo samostatnými otvírkami. V některých lomech již byla těžba ukončena a proběhla či probíhá zemědělská biologická rekultivace a lesnická rekultivace. Obecně lze konstatovat, že těžba uhlí v celé sokolovské pánvi bude ukončena po několika málo desítkách let, ale těžba kaolínu může trvat ne desítky, ale další stovky let, dokud bude zájem o výrobky z porcelánu či keramiky a o bílý papír. Karlovarský kaolín, těžený již déle než dvě století, dosáhl takových kvalit, že jeho nejjakostnější obchodní značka S Ia byla v roce 1924 v Kodani prohlášena za celosvětový standard, ke kterému jsou přirovnávány ostatní kaolíny na celém světě. Na tomto výrazném výsledku mají velký podíl právě kaolíny těžené bílými horníky v blízkosti Chodova. ________________________________________________________________________ Pokud není čtenář "od fochu", asi neví, co znamená "zašlikování" díla, kde byla ukončena těžba. Šlika je usazenina ve žlabech vzniklá při plavení kaolínu. Plavením a dalšími úpravami se totiž vytěžená hornina rozdělí na písky o velikosti částic nad 0,1 mm a jílový podíl - kaolín, jehož částice jsou menší než 0,005 mm. Pro prachový podíl (částice o velikosti od 0,1 do 0,005 mm) na rozdíl od písků a kaolínu využití není. Splachuje se proto do kalových usazovacích nádrží (šlikových rybníků), nebo se vypouští do hlubinných prostor, kde skončila těžba. Kal se v nich postupně usazuje a podzemní dutiny vyplňuje - a to je ono zašlikování.
Podobné dokumenty
hnědého uhlí - Město Chodov
jakoby „se nadechovala“. Přitom její kůra, složená z dávno vychladlých hornin, popraskala. Po
uvolnění napětí, jakýchsi „výdeších“, se klenba zhroutila do sebe. Její povrch se proměnil na
mozaiku, ...
Obecní zpravodaj 2013
dokumentace. Tuto akci budeme realizovat v roce letošním. Výstavbou zmíněných sítí vznikne
v této lokalitějedenáct stavebních pozemků, které budou určeny k výstavbě rodinných domů. Obec
Božičany bu...
Průmyslové dráhy s nákladem romantiky (Michal Málek)
a množstvím vzácné květeny. Tím druhým,
jak asi tušíte, musí být úzkorozchodná
drážka o obligátním rozchodu 600 mm,
svážející z místních nalezišť vildštejnské jíly.
Ty jsou jednou z hlavních surovi...
Stáhnout PDF
vznikal problém se surovinami. Vídeň tajně dovážela kaolín ze Saska, ale hledala
i nová ložiska kvalitního kaolinu. Ta jsou je kromě oblastí v německých zemích
Sasko, Durynsko a Bavorsko zejména v ...