Reklamace vad u kupní smlouvy z pohledu NOZ
Transkript
Reklamace vad u kupní smlouvy z pohledu NOZ
obchodní právo Reklamace vad u kupní smlouvy z pohledu NOZ Mgr. Michaela Řezníková, LL.M. Petr Mundl Advokátní kancelář Weinhold Legal Jak je to nově s reklamací vad podle nového občanského zákoníku (NOZ) z pohledu podnikatele a spotřebitele? Pokud váš zákazník zakoupil zboží před koncem roku 2013, má práva „po staru“, nebo „po novu“? Zvýšila nová legislativa transparentnost reklamačního procesu? Pokusíme se vám přiblížit aktuální problematiku uplatnění práv z vadného plnění, jinými slovy oblast reklamací, a to jak z pohledu obchodníka, tak z pohledu zákazníka i obchodní inspekce. D o účinnosti NOZ existovaly dva základní režimy práv kupujícího z vad prodané věci. Vždy se rozlišovala práva kupujícího podle občanského zákoníku a práva kupujícího podle obchodního zákoníku. Občanským zákoníkem se vždy řídily smlouvy, v nichž byl jednou smluvní stranou spotřebitel nebo podnikatel, který však nejednal v souvislosti s výkonem podnikání. Obchodním zákoníkem se naopak řídily smlouvy uzavřené mezi podnikateli při výkonu jejich podnikatelské činnosti. NOZ zavádí jednotný režim pro uplatnění práv z vad prodané věci, jenž vychází z právní úpravy obsažené v dřívějším obchodním zákoníku. 44 V souladu s přechodnými ustanoveními NOZ se však novou právní úpravou budou řídit jen ty kupní smlouvy, které byly platně uzavřeny po 1. 1. 2014. Pokud jste tedy věc zakoupili před tímto datem, musíte reklamovat podle staré právní úpravy. Kdy, kde a jak lze zboží reklamovat Obecně dle NOZ platí, že pokud závazek z kupní smlouvy nebyl splněn řádně (tj. v ujednaném množství, jakosti, provedení, bez dodání dokladů, nebo dokonce došlo k dodání jiné věci), vznikají kupujícímu práva z vadného plnění za účelem odstranění vady. Pokud je navíc kupujícím spotřebitel, považuje se za vadu dokonce i to, že věc neodpovídá účelu, který prodejce uváděl. Konkrétní práva z vad každého kupujícího se v pojetí NOZ odvíjejí pouze od toho, jak závažná vada věci je. Nově tedy kupujícího ani prodávajícího nezajímá, zda lze vadu opravit (tj. hledisko odstranitelných a neodstranitelných vad), ale naopak je nutné posoudit intenzitu, s jakou vadnost plnění porušuje smlouvu. Napříště proto budeme rozlišovat vadná plnění na ta, která porušují smlouvu „podstatným způsobem“, a ta, jež představují jen „nepodstatné“ porušení smlouvy. Co je však „podstatným“ porušením kupní smlouvy, a co ještě „nepodstatným“? Odpověď na tuto otázku nám zákon nedává, a bude tudíž vždy nutné zvážit okolnosti jednotlivého případu. Obecně lze říci, že podstatné porušení smlouvy nastane především v případě prodeje věci s tak závažnou vadou, o níž prodávající v okamžiku prodeje věděl (nebo musel vědět), že kdyby ji kupující předvídal, věc by si pravděpodobně ani nekoupil (bude-li tedy např. možné vadu odstranit dotažením šroubku, asi nebylo porušení podstatné). Základním pravidlem je reklamovat vadné zboží u prodávajícího, u kterého byla věc koupena. Je však Statutární zástupce firmy | srpen 2014 obchodní právo možné, aby prodávající písemně určil i jinou osobu, jež opravu vyřizuje. Taková osoba může být uvedena v písemném potvrzení o nákupu vydaném na žádost kupujícího, resp. na dokladu o koupi zboží. Podle NOZ totiž platí, že požádá-li o to kupující, vydá mu prodávající písemný doklad, na kterém potvrdí nákup, seznámí kupujícího s rozsahem odpovědnosti prodávajícího za vady a uvede své identifikační údaje. S výjimkou případů, kdy prodávající určí k provedení opravy jinou osobu, je povinen přijmout reklamaci v kterékoliv provozovně, v níž je takové přijetí možné (s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb), případ- Jaká práva tudíž zákon (tj. NOZ) kupujícímu nově přiznává? V případě nepodstatných vad má kupující vždy právo na odstranění vady nebo na slevu z kupní ceny. Je-li vada takového charakteru, že jde o podstatné porušení smlouvy, má kupující navíc právo na dodání nové věci nebo na odstoupení od smlouvy. Dále uvádíme, jak taková práva úspěšně uplatnit reklamací. ně i v sídle či místě podnikání, a opět o tom vydat písemný doklad. Co se týče včasnosti reklamace, může kupující spotřební zboží reklamovat v době 24 měsíců od jeho převzetí. Toto právo se ovšem nevztahuje na případy, kdy: » j de o vadu, pro kterou byla věc prodána za nižší cenu, » jde o opotřebení věci obvyklým způsobem, »jde o opotřebené zboží a vada odpovídá míře používání nebo opotřebení, kterou měla věc při převzetí, nebo » to vyplývá z povahy věci. Způsob reklamace V souladu s NOZ i zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně spotřebitele), má prodávající povinnost vystavit kupujícímu doklad o rozsahu jeho práv z vadného plnění s dalšími vyjmenovanými náležitostmi. Tento doklad lze nahradit dokladem o koupi. V případě reklamace tak kupující předloží zmiňovaný doklad o koupi a spolu s vadným zbožím uplatní práva z vadného plnění u prodejce nebo jiné určené osoby pro opravu, kterou mu prodávající oznámil. Pracovník oprávněný přijímat reklamaci musí kupujícímu následně vydat doklad se záznamem o rekla- Statutární zástupce firmy | srpen 2014 maci, kde uvede všechny její podstatné náležitosti (rozsah reklamace, vadu, datum apod.). Od uplatnění reklamace poté běží 30denní lhůta pro její vyřízení. Překročení této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy a kupující má právo uplatnit již bez dalšího právo na slevu, výměnu věci nebo od smlouvy odstoupit. Obvykle by ovšem mělo v této lhůtě dojít k vyřízení reklamace a kupující by měl dostat dle svého výběru a povahy vady buď věc novou, opravenou, nebo slevu, případně by mohl od smlouvy odstoupit a prodávající by mu oproti zboží vrátil kupní cenu. V případě, že by v průběhu reklamace došlo k porušení povinností ze strany prodávajícího, může se kupující obrátit na Českou obchodní inspekci (viz dále). Reklamace z pohledu zákazníka V případě zákazníka, který přemýšlí o uplatnění práv z vadného plnění (reklamaci), je třeba brát ohled na kompletní úpravu jeho práv z vad, tedy i na právní úpravu obsaženou v ustanoveních NOZ o prodeji zboží v obchodě a dále na právní úpravu obsaženou v zákoně o ochraně spotřebitele. Úprava v zákoně o ochraně spotřebitele se vztahuje pouze na zboží, které kupující zakoupil jako spotřebitel a prodávající naopak prodal jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti. Je proto třeba říci, že zákazníkovi – spotřebiteli – poskytuje zákon velmi vysokou míru ochrany, kterou navíc nelze smluvně omezit v jeho neprospěch. V této souvislosti jistě neuškodí zopakovat, kdo je vlastně spotřebitelem a kdo nikoliv. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem či s ním jinak jedná. Běžně tak může být spotřebitelem i fyzická 45 obchodní právo osoba – podnikatel –, která v daném případě neuzavírá smlouvu v rámci své obchodní činnosti (jde tedy o případ, kdy OSVČ nakupuje zboží pro svou osobní potřebu, což by mělo být mj. patrné ze smlouvy, resp. faktury). Co je nejdůležitější pro úspěšnou reklamaci? Z pohledu zákazníka jsou to především kladné odpovědi na následující tři otázky: » Je vada věci k reklamaci vůbec způsobilá? »Reklamuji včas? »A jaké nároky z vad hodlám reklamací uplatnit? Těmto otázkám se budeme níže věnovat podrobněji. Není vada jako vada Nejprve tedy půjde o stanovení, zda se opravdu jedná o vadné plnění. Jak již bylo uvedeno, je plnění vadné, zejména jde-li o jinou jakost, množství nebo provedení či má-li věc skryté vady, které brání jejímu řádnému užívání. Pokud vám tudíž zakoupené boty nesluší, nelze je reklamovat, jelikož nejde o vadnou věc (to samozřejmě nic nemění na tom, že někteří prodejci umožňují nevyhovující zboží, zejména oblečení, vrátit a vybrat si jiný produkt). Dále je nutné se ujistit, zda zakoupené zboží nespadá do výjimek uvedených výše (tj. zejména že věc nebyla pro danou vadu zlevněna, kupující na ni nebyl upozorněn či nejde o obvyklé opotřebení). Opět tedy platí, že ochozené boty nelze pro jejich opotřebení reklamovat. Stejně tak staré mléko s prošlou dobou použitelnosti, resp. trvanlivosti uvedené na obalu běžně nelze reklamovat, protože je kyselé (nehledě na skutečnost, že prodej potravin s prošlým datem použitelnosti je zakázán). Takto jasné případy samozřejmě nezpůsobují kupujícímu potíže, nicméně je potřeba 46 takové posouzení provést i u komplikovanějších reklamací. Pokud je zboží opravdu vadné, je třeba dále postavit najisto, zda ještě neuplynula doba pro uplatnění práv z vadného plnění. Tato doba je v NOZ stanovena v délce 24 měsíců od okamžiku převzetí věci kupujícím. Byla-li tedy předána před méně než 24 měsíci, neuběhla ještě lhůta pro uplatnění práv z vad. Musíme však upozornit, že tento závěr není jednoznačný a trvání nám dosud Důležitou novinkou z pohledu NOZ je běh dvouleté záruční doby, která se počítá vždy od doby prvního nákupu známé dvouleté záruky i po 1. lednu 2014 představuje velkou neznámou (jak se pokusíme vysvětlit níže). Ve stejném okamžiku by také mělo dojít k ověření, zda k takovému zboží máme záruční list nebo doklad o koupi. Ani ztracená stvrzenka totiž ještě nemusí nutně znamenat nemožnost zboží reklamovat. Kupující ovšem musí unést důkazní břemeno, že zboží zakoupil v určitém období právě u daného prodejce, kde věc reklamuje (např. výpisem z platebních karet, objednávkou, předávacím protokolem, svědeckou výpovědí apod.). Včas vadu nejen zjistit, ale také oznámit Ještě důležitější než včasné zjištění vady je však (resp. může být) její včasné oznámení prodávajícímu. Pokud totiž kupující vadu včas neoznámí, nemá právo od smlouvy odstoupit. Současně NOZ stanoví, že pokud nebyla skrytá vada (v rámci dvouleté doby) oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl kupující odhalit, nemusí soud právo z vadného plnění kupujícímu přiznat. Zde je ovšem nutné dodat, že podmínkou nepřiznání práva je námitka vznesená ze strany prodávajícího u soudu. Jsou-li všechny výše uvedené podmínky splněny, může se kupující vydat do provozovny daného prodejce zboží reklamovat. Prodejce by měl reklamaci přijmout a sepsat o uplatnění reklamace doklad, kde se uvede, v ja- Statutární zástupce firmy | srpen 2014 obchodní právo kém rozsahu, pro jakou vadu a kdy kupující zboží reklamoval. Zároveň by si měl kupující zvolit, jaké plnění požaduje. Laicky řečeno – co má prodávající udělat (zda zboží opravit, vyměnit za nové, poskytnout slevu atd.). V případě nepodstatných vad si může kupující zásadně vybrat mezi opravou a slevou z kupní ceny. V případě podstatných vad má pak vždy možnost požadovat i věc novou nebo od smlouvy odstoupit. Kupující má nicméně právo na dodání nové věci i tehdy, pokud nemůže řádně věc užívat pro větší počet vad nebo pro opakovaný výskyt vad po opravě. Rozhodne-li se kupující od smlouvy odstoupit, vrátí zakoupenou věc prodejci a ten mu vrátí peníze. Důležitou novinkou z pohledu NOZ je běh dvouleté záruční doby, která se počítá vždy od doby prvního nákupu (a to i tehdy, pokud při reklamaci dojde k výměně zboží za nové). Lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění nebo záruční doba se pouze přerušuje po dobu, po kterou kupující nemůže vadný předmět užívat (vytkl-li kupující vadu oprávněně). Proto může být výhodnější od smlouvy odstoupit a mít takzvaně peníze v hrsti než po opravě zjistit, že věc již neslouží, ale doba pro reklamaci už uplynula. Lhůta pro vyřízení reklamace Dle zákona na ochranu spotřebitele má prodávající reklamaci vyřídit bezodkladně a ve složitých případech do 3 dnů. Pro ověření oprávněnosti reklamace je však stanovena maximální lhůta 30 dnů. Pokud není reklamace vyřízena do této doby, považuje se vada za podstatnou. Vyřízení reklamace ovšem neznamená vyhovění požadavkům zákazníka. Na takový případ musí být kupující také připraven a případně si obstarat potřebné důkazy (např. znalecký posudek) pro další řízení. Pokud prodávající reklamaci nevyhoví a zákazník s tím nesouhlasí, je vhodné vyhledat právní pomoc nebo pomoc sdružení na ochranu spotřebitelů (viz dále). Současně pokud prodávající nedodržel některou ze svých povinností, může se zákazník obrátit na Českou obchodní inspekci jako orgán kontroly a dohledu. Samotným prošetřením reklamace Českou obchodní inspekcí se však nijak nezmění výsledek vyřízené reklamace, byť by Česká obchodní inspekce uložila prodejci pokutu. Na druhou stranu je pravděpodobné, že hrozba iniciace takové kontroly může prodávajícího přimět k řádnému plnění jeho povinností včetně důkladnějšího zvážení nároku kupujícího. Sdružení na ochranu spotřebitele Má-li zákazník – spotřebitel – pocit, že s ním obchodník jedná v rozporu se zákonem, může se také obrátit na sdružení na ochranu spotřebitelů. Takové sdružení bude mít většinou dostatečné personální i materiální vybavení na hájení práv zákazníků v případě, že se spotřebitel chce nezákonným praktikám prodejce bránit. Dalším důvodem pro oslovení takového sdružení se může stát neochota nebo nemožnost vynaložit peníze na právní zastoupení. Nespornou výhodou může být dále velká zkušenost sdružení se spory v oblasti ochrany spotřebitele a v neposlední řadě hrozba negativní reklamy v médiích (zejména pro obchodníky se zavedenou značkou). Nicméně odhlédneme-li od neprávních aspektů spolupráce s těmito sdruženími, je třeba upozornit, že podle zákona na ochranu spotřebitele mohou tato sdružení podávat podněty orgánům dohledu (např. ČOI) a mohou být také účastníkem soudního řízení. Pokud orgány veřejné správy obdrží od sdružení na ochranu spotřebitelů podnět, jsou povinny na něj nejpozději do dvou měsíců odpovědět. Otázky kolem dvouleté záruky Otázka, zda stále platí dvouletá zákonná záruka, či nikoliv, byla široce řešena před nabytím účinnosti NOZ a způsobila velký rozruch provázený zájmem médií. Zprvu se objevil názor, že NOZ nepřejímá dvouletou záruku, a spotřebitel tedy již nebude po 1. lednu 2014 chráněn tak jako doposud. Na to zareagovali nejen autoři zákoníku, ale i některá ministerstva a veřejnost byla ujišťována, že záruka nadále trvá 2 roky. V rámci rozsáhlé akademické diskuse ovšem nedošlo k vyjasnění situace, nýbrž spíše k prohloubení problému. Důvodem je záměna klíčových právních termínů „záruka“ a „odpovědnost Statutární zástupce firmy | srpen 2014 47 obchodní právo za vady“. Na následujících řádcích se pokusíme nastínit jádro problému. NOZ výše zmiňované pojmy rozdělil a upravil systematicky každý Jak to tedy je? Dřívější právní úprava v rámci tzv. odpovědnosti za vady prodané věci v občanském zákoníku stanovila, že prodávající odpovídá za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době (záruka). Dále bylo uvedeno, že záruční doba je 24 měsíců. Tím došlo k určitému popletení pojmů odpovědnosti za vady a záruky. Prodávající totiž odpovídal celé 2 roky za vady, i kdyby vznikly až po prodeji zboží. Povaha takové odpovědnosti tak spíše odpovídala záruce, kterou měl prodávající povinnost poskytovat, a to nejméně po dobu 24 měsíců. zvlášť. V jeho textu tedy najdeme úpravu záruky za jakost a v části pododdílu zvláštních ustanovení o prodeji zboží v obchodě najdeme pro změnu úpravu práv z vadného 48 plnění. Práva z vadného plnění jsou dále obecně upravena ještě v jiné části NOZ, která se pro změnu vztahuje na všechny kupní smlouvy (bez ohledu na to, zda se jedná o prodej v obchodě, prodej spotřebiteli, nebo jakýkoliv jiný prodej). Zvláštní úprava je potom zařazena v pododdílu zvláštních ustanovení o prodeji zboží v obchodě, kde je upraveno právo kupujícího z vadného plnění, pokud se vada u spotřebního zboží vyskytne do 24 měsíců od převzetí. Ve zkratce lze říci, že právě spojení „vyskytne se“ způsobuje rozdílnost názorů na to, zda vada musí existovat v době předání a později se jen projevit, nebo zda může vzniknout až po předání. Současně však NOZ stanoví právní domněnku, že vada v době převzetí existovala, pokud se projevila do 6 měsíců od tohoto převzetí. Při odhalení vady během této půlroční doby tedy kupující nemusí vadu prokazovat. Po této době by však (dle pesimističtější verze výkladu zákona) leželo důkazní břemeno o existenci vady při převzetí právě na kupujícím. Lze jen odhadovat, jak závažné důsledky by pro kupujícího tento výklad (tj. nutnost existenci vady po 6 měsících prokazovat) mohl mít, zejména například u vad elektroniky, kde se existence konkrétní vady prokazuje bez odborného posudku pou- ze velmi těžko. Reklamace po 6 měsících by tak možná ani neproběhla a kupující by místo nákladů na znalecký posudek a čas strávený reklamací zvolil zakoupení nové věci. Laicky by se dalo zjednodušené shrnout, že „záruka“, tak jak ji spotřebitel znal dříve, je nově prvních 6 měsíců. V případě reklamace od 7. do 24. měsíce by mohl nastat spor, zda vada existovala v době předání, nebo vznikla později. Nezbývá než doufat, že v praxi budou obchodníci uznávat reklamace u všech vad vzniklých do 24 měsíců (nebudou-li způsobeny např. opotřebením nebo vadným zacházením). A to již z toho důvodu, že prokázat, zda vada existovala při předání, nebo vznikla později, je pro spotřebitele velmi obtížné a nákladné. Právní jistotu nám však přinese až soudní judikatura. Reklamace z pohledu obchodníka Zákonná úprava nároků z vadného plnění mezi obchodníky při jejich podnikatelské činnosti se do konce roku 2013 řídila především obchodním zákoníkem. Ten obsahoval speciální úpravu pro nároky z vad z jednotlivých smluvních typů včetně nároků z vad z kupní smlouvy. V režimu obchodního zákoníků dále existovaly dva typy záruky: jednak tzv. zákonná, kterou obchodní zákoník pojmenoval jako odpovědnost z vadného plnění, a dále smluvní záruka, nazývaná záruka za jakost. Obě tyto záruky přejal NOZ v zásadě bez větších změn. Odpovědnost za vady V rámci zákonné odpovědnosti za vady je prodávající odpovědný za vadu, kterou má věc při prodeji, byť se projeví až později. Obecně půjde o tzv. faktické vady (jakost, množství, provedení, jedná se o věc jinou nebo se vyskytnou vady v dokladech nutných pro její užívání) či Statutární zástupce firmy | srpen 2014 obchodní právo vady právní (např. pokud prodávající nebyl vlastníkem věci). Odpovědnost prodávajícího nicméně může vzniknout i v případě, že vada vznikla až po prodeji, pokud však byla způsobena porušením povinnosti prodávajícího. Práva z vadného plnění jsou závislá na závažnosti porušení – zda šlo o porušení podstatné, či nikoliv. Ve věci konkrétních nároků tedy odkazujeme na náš výklad výše. Tato obecná úprava odpovědnosti za vady se vztahuje na všechny koupě, bez ohledu na to, zda je jedna ze stran spotřebitelem, zda se prodej uskutečňuje v obchodě apod. Zvláštní úprava zákonné odpovědnosti za vady je potom zařazena v pododdílu 5 nového občanského zákoníku „Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě“, kde najdeme právo kupujícího z vadného plnění, pokud se vada vyskytne u spotřebního zboží do 24 měsíců od převzetí. Ustanovení o prodeji zboží v obchodě se použijí na všechny prodávající, kteří prodávají při své podnikatelské činnosti, pokud je kupujícím spotřebitel. jící poskytne, zavazuje se, že prodávaná věc bude mít po určitou dobu obvyklé vlastnosti. NOZ přináší také významnou novinku, a to skutečnost, že záruka prodávajícímu vznikne nejen na základě záručního listu, ale i pokud prodávající uvede záruční dobu (nebo dobu použitelnosti) věci na jejím obalu či v reklamě. Pokud by nastala situace, že prodávající uvede jinou záruku na dokladu o koupi a jinou například v záručním listu, bude platit nejdelší uvedená doba. NOZ dále pro záruku za jakost již nestanovuje povinnost prodávajícího přijmout ji písemně. Bude tedy teoreticky možné poskytnout záruku za jakost také na základě ústní dohody. Tento způsob sjednání však bude pro kupujícího obtížně prokazatelný. Průběh reklamace Pro účely dalšího výkladu předpokládáme, že záruka za jakost poskytnuta nebyla. Každý obchodník by si před samotným řešením reklamace zákazníka měl nejprve zodpovědět otázku, kdo vlastně je oním reklamujícím zákazníkem. Zákon totiž významně rozlišuje mezi právy z vadného plnění plynoucími spotřebiteli při prodeji zboží v obchodě a právy ostatních kupujících v postavení podnikatele jednajících při své podnikatelské činnosti. V návaznosti na jednotlivou kategorii plynou zákazníkovi určitá práva přímo ze zákona. Je-li zákazník spotřebitelem, přiznává mu zákon více práv z vadného plnění, a to na základě zvláštních ustanovení NOZ o prodeji zboží v obchodě (viz výše). Konkrétní zákonná práva kupujícího lze dále rozdělit podle toho, zda dodáním vadné věci prodávající porušil kupní smlouvu podstatným, nebo nepodstatným způsobem. V souladu se zákonem na ochranu spotřebitele je prodávající dále povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (ne- Záruka za jakost Rozdíl mezi zárukou za jakost a odpovědností z vadného plnění je především v tom, že záruka nevzniká automaticky ze zákona. Její existence závisí pouze na ujednání stran. Co si strany smluvně dohodnou (v kupní smlouvě) či co vyplývá z prohlášení prodávajícího například v záručním listě, na obalu nebo v reklamě, to platí. Od odpovědnosti za vady se záruka odlišuje také tím, že není rozhodující existence vad v době přechodu nebezpečí škody na zboží (jak je tomu u odpovědnosti za vady), ale pouze výskyt vady v záruční době. Dalším důležitým aspektem záruky za jakost je, že se může vztahovat jen na určité, specifické vlastnosti zboží. Takto tedy záruka funguje jako „bonus“ k zákonným právům z vadného plnění (o ta kupující zárukou nepřichází). V případě, že ji však prodáva49 obchodní právo boli o reklamaci) i o tom, kde lze reklamaci uplatnit. Pokud o to kupující požádá, je prodávající současně povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o povinnostech z vadného plnění v rozsahu stanoveném zákonem. Z pohledu prodávajícího je dále klíčové ověřit, zda kupující reklamoval včas. Tato podmínka je splněna, pokud kupující oznámil vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Pakliže se prodávající domnívá, že vadu bylo možné odhalit a reklamovat mnohem dříve, nemusí reklamaci uznat. Pro úspěch ve věci je však současně nutné tuto námitku vznést i v případném soudním řízení. Dalším důvodem pro nepřiznání práv z vadného plnění může být případ reklamace vady, kterou musel kupující s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při koupi. Po vyřízení reklamace je prodávající povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení, kde bude uvedeno, kdy spotřebitel reklamaci uplatnil, co je jejím obsahem a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje. Potvrzení by mělo obsahovat i datum a způsob vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Jak již bylo uvedeno výše, stanoví zákon prodávajícímu (nebo jím pověřenému pracovníkovi) v případě reklamace spotřebitelem povinnost rozhodnout o reklamaci ihned, ve složitých případech do 3 pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Celá reklama50 ce včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího uplatnění (pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě). Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy (a znamená tedy možnost kupujícího požadovat i výměnu věci nebo odstoupit od smlouvy). Dohled České obchodní inspekce Zákon o ochraně spotřebitele mimo jiné stanovuje povinnost prodávajícího přijmout reklamaci v kterékoliv provozovně, kde je to možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, vydat o tom písemný doklad, mít v provozovně po celou provozní dobu pracovníka, který je oprávněn reklamaci přijmout, a vyřídit ji okamžitě, a pokud to není možné, tak do 30 dnů. V dokladu o reklamaci zboží musí prodávající uvést, kdy kupující reklamaci uplatnil, v jakém rozsahu, co je obsahem a jaký způsob vyřízení kupující uplatňuje. Dozor nad dodržování těchto povinností prodejce je upraven v zákoně o ochraně spotřebitele a vykonává ho Česká obchodní inspekce. Za porušení povinnosti přijmout nebo vyřídit reklamaci v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele může prodávajícímu uložit pokutu až do výše 3 000 000 Kč. Vyšší transparentnost, nebo nejistota? Nová zákonná úprava práv z vadného plnění měla směřovat k větší transparentnosti a jednoduššímu uplatnění práv. Sjednocením právní úpravy v NOZ však paradoxně došlo spíše k vyvolání právní nejistoty, jaký výklad zákona zvolit. Je třeba přiznat, že ani po podrobném studiu problematiky reklamací v NOZ není jednoduché říci, jaká práva zákon – zejména ve vztahu ke spotřebiteli – zaručuje. A tápou-li odborníci, spotřebitel má jasno tím méně. Lze jen uzavřít, že z pohledu NOZ může být spotřebitel na svých dosavadních právech zkrácen. Podnikatelům neboli „silnějším stranám“ se naopak nabízí příležitost využít právních mezer ve svůj prospěch, například tak, že nebudou reklamace výrobků spotřebitelům uznávat v takové míře jako doposud. Doufejme tedy, že se brzy dočkáme novely problémových ustanovení NOZ, nebo alespoň objasnění situace judikaturou vyšších soudů. l Statutární zástupce firmy | srpen 2014
Podobné dokumenty
Uživatelská příručka
Uplatňování práv a odpovědnosti za vady (bezplatný záruční servis) se řídí
příslušným ustanovením obchodního a občanského zákoníku, není-li ve
smlouvě stanoveno jinak.
Veškeré reklamace a závady je...
SKRVS_8. schuze_zapis - Studentská komora Rady vysokých škol
přípravy v rámci konference Doktorandi 1.0 (Brno, 24. - 25. 9.), které v těchto dnech finišují. Dále informoval o
stavu příprav pozičních dokumentů; zde finišují práce na šetření ohledně hodnocení ...