Velcí herbivoři v (lesní) krajině od prehistorie po

Velcí herbivoři v (lesní) krajině
od prehistorie po současnost
Radim Hédl, Péter Szabó, Jan Kolář
Prehistorie: velcí herbivoři
Verova hypotéza
F.W.M. Vera
Jak vypadala předneolitická krajina?
Podle Verovy hypotézy
křoviny
Herbivoři omezeni
otevřená krajina
(„park“)
Roztroušené stromy
trávníky
vzrostlý les
rozpad
herbivoři
omezená obnova
les
park
FWM Vera, 2000, Grazing ecology and forest history
Prehistorie: velcí herbivoři
okusovači
Pastva v lese /
pastevní les
Nejpozději v neolitu.
FWM Vera, 2000, Grazing ecology and forest history
spásači
Pastva v pravěku
• Domestikovaní býložravci – skot, ovce, kozy, koně, (prase)
• Pastviny součástí areálů využívaných člověkem
• V pravěku i středověku převažoval skot nad ovcemi i
kozami
• Dobytek byl většinu roku potravně odkázán na přirozené
zdroje potravy (smíšené doubravy, pole ve vegetačním
klidu, úhory) – oproti divokým populacím vyšší
koncentrace
• V zimě také venku, část stáda vybita, zbytek částečně
přikrmován letninou, později i senem
•
Neolit
•
MEZOLIT (10000 – 5500 př. n. l.)
– Udržování či vytváření menších bezlesých
ploch – kvůli pastvě vyhledávány lovenou zvěří
(srnci, jeleni atd.)
NEOLIT (po 5500 př. n. l.)
– Oproti divokým i současným formám menší
vzrůst (nedostatečné množství i kvalita potravy)
– v jednotlivých osadách menší stáda
– součást intenzivního zemědělského systému
ENEOLIT (po 4300 př. n. l.)
– zvětšení stád (společenský význam dobytka,
demografická soběstačnost)
– extensifikace -> pastva na větším území
Současnost
•
Divoká forma
Pastva v pravěku
Podle Beranová – Kubačák 2010
Pastva v pravěku
•
DOBA BRONZOVÁ (2000 – 750 př. n. l.)
- rozšíření chovu koně
DOBA ŽELEZNÁ (750 př. n. l. – 0)
- v mladším úseku (době laténské) známy již kosy – tráva sušena na seno pro zimní
přikrmování
•
DOBA ŘÍMSKÁ, DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ (0 – 580)
– u některých germánských kmenů doklady u ustájení dobytka, chlévy i u římských
vil, i tak byla pastva hlavním zdrojem potravy dobytka (doklady: zvonky)
•
RANÝ STŘEDOVĚK (580 – 1250)
– bez dokladů ustájení, pokračování stávající volné pastvy
•
V některých obdobích pravěku a raného středověku se uvažuje o mobilních
kulturách zakládající svou ekonomiku převážně na pastevectví
- možná některé eneolitické kultury
- Skýthové na konci doby bronzové
- kmeny Avarů a Maďarů v raném středověku
Transhumance
• Sezónní přesun zvířat mezi nížinami a
horskými oblastmi
• Šetří údolní pastviny a zdroje sena
• Horské oblasti, krasové regiony
• Archeologicky doložená transhumance od
neolitu
– Pyreneje, francouzské Alpy, Bosna a
Hercegovina, Švýcarsko, Schwarzwald
Transhumance v ČR
• v neolitu a eneolitu jen ojedinělé stopy
lidské přítomnosti v horských oblastech
• od doby bronzové první doklady
sídelních aktivit v horách
• v době železné nárůst osídlení
pahorkatin a podhorských oblastí –
lokální těžba a nejspíše i horské
pastevectví
Šumava
• od středověku určitě
• stáda skotu 800-1200 ks, i v pralesích
www.sumava.net
Krkonoše
• od počátku 17. století s příchodem alpských specialistů
• budní hospodaření (Baudewirtschaft)
© R. Hédl, 2015
Hrubý Jeseník
• nečetné stopy osídlení od doby bronzové
• rozmach během kolonizace ve 13.–14. století
• travaření (17.–19. století), následně omezena i pastva
© R. Hédl, 2015
Východní Morava
• 15.-16. století – valašská kolonizace
• 19. století – pastviny nahrazovány
smrkovými monokulturami (a jedlinami)
www.valassko-hornovsacko.cz
Bílé Karpaty
• úpatí osídleno od neolitu
• druhová pestrost na loukách by mohla ukazovat
na kontinuitu zdejšího hospodaření od pravěku
m.taggmanager.cz
Novodobé omezování lesní pastvy
Lesní řád Marie Terezie, 1754
Snaha o převzetí kontroly nad lesním hospodařením
(zajímavější z hlediska konsolidace moderních států než skutečný vliv na les)
Hodonínská Dúbrava
Lesní komplex na JV Moravě
3000 ha, historicky poměrně stabilní rozsah
• Od roku 1762 majetek Habsburské rodiny
(nikoli státní les, ale soukromý majetek)
• nejpozději od středověku: pastevní les
1600: rozmanité využití (zdroj: urbář)
• palivové dřevo, pastva, krmení na žaludech, sečení
mezi stromy, louky, pole v lese, rybníky, sběr jahod
Struktura otevřeného lesa:
• mozaika velkých stromů, trávníků, luk, rybníků,
dokonce rybníky
Hodonínská Dúbrava
Druhově bohatá lesní společenstva
~ většinou jen dub letní (Quercus robur)
~ až 100 druhů v bylinném patře / 200 m2
Rozvolněná struktura: důsledek minulého hospodaření
Historicky pastevní les, od středověku do 19. století
© R. Hédl, 2014
NPP Hodonínská doubrava
Centaurea triumfetii, Iris variegata, Polygonatum odoratum,
Carex michelii, Brachypodium pinnatum, Galium verum,
Asperula tinctoria, Quercus robur …
Hodonínská Dúbrava
dlouhodobý vývoj
5 km
letecký snímek, 1953
90 cm
12 000 roků
Hodonínská Dúbrava
Pylové diagramy
velká změna kolem roku 1350: Corylus -> Quercus
E. Jamrichová et al., The Holocene, 2013
Hodonínská Dúbrava
Historické dokumenty
Postupná změna pojmenování reflektuje změnu lesa
1350: Klečka („křoví“)
1370: Dúbrava dicta Klečka
1509: Dúbrava Hodonská
1531: Dúbrava Hodonská + Klečka (naposledy)
od 1609: Dúbrava
Od konce 17. století podrobnější informace o
využívání lesa.
1691
1. podrobnější
informace
pouze pro
Hodonín
pastva zakázána
na pasekách
krávy, voli, kozy
tráva, žaludy
pastva
zakázána
každý platí
1-2 slepice
za rok
pastva
zakázána na
pasekách
prasata, krávy
voli, kozy
zadarmo
tráva,
žaludy
původní
hranice lesa
1752
snaha po omezení
pastvy
- před Lesním
řádem
- před Habsburky
pastva
zakázána
pastva
povolena na
pasekách
prasata,
krávy, voli
kozy
původní
hranice lesa
1787
Majetek
Habsburků
- okraj jako
kompenzace
okolním obcím
pastva
zakázána
- dlouhodobé
soudní spory
pastva plně
povolena
nová hranice lesa
Hodonínská Dúbrava
okolo 1780: definitivní rozdělení na les a pastvinu
• příkop s valem – zamezení vstupu dobytka do lesa
© P. Szabó
Zákaz lesní pastvy
- dlouhodobý a postupný proces (18.-19. století)
- komplikované prosazování – vlastnické nároky
- zřejmě stále patrný vliv lesní pastvy ve vegetaci
© R. Hédl, 2012
dehesa: pastevní les
dub korkový (Quercus suber)
Portugalsko
Obnova pastvy na lesní půdě?
© P. Szabó
Hutewald: pastevní les
Oberes Lempetal
Hessensko, Německo
© R. Hédl, 2013
Hutewald: pastevní les
Oberes Lempetal
Hessensko, Německo
© R. Hédl, 2013
„Heckrind“: zpětné šlechtění k praturovi
Hutewald Reiherbachtal
Nienover
Dolní Sasko, Německo
© R. Hédl, 2013
Lesní zvěř: velcí herbivoři v současnosti
Jaký je jejich vliv na vegetaci v lesích?
Dva příklady z ČR.
www.kdelovit.cz
Děvín, CHKO Pálava
© R. Hédl, 2016
Boří les
© R. Hédl, 2014
Dlouhodobý vliv zvěře, Krumlovský les, J Morava
• opakované vegetační snímky 1964/1968 – 2012; Ondřej Vild
• 64 ploch, část uvnitř obory, část mimo oboru
• srovnání změny druhové bohatosti, uvniř a vně obory,
včetně / bez ruderálních druhů
+ ruderály
- ruderály
testing
stat
p
value
Reference
Genista germanica
0.353
0.006
Scrophularia nodosa
0.346
0.008
Milium effusum
0.279
0.047
Reference
Species name
Species name
testing stat
p
value
Teucrium chamaedrys
0.281
0.033
Festuca ovina ssp. ovina
0.265
0.033
Chenopodium album agg.
0.706
0.001
Conyza canadensis
0.544
0.001
0.52
0.001
Solanum nigrum
Resurvey
0.557
0.001
Urtica dioica
0.504
0.001
Hieracium sabaudum
0.519
0.001
Stellaria media
0.503
0.001
Galeopsis tetrahit s.lat.
0.468
0.001
Plantago major
0.498
0.001
Hieracium murorum
0.295
0.015
Taraxacum sect. Ruderalia
0.496
0.001
Dryopteris carthusiana
0.277
0.046
Amaranthus retroflexus
0.471
0.001
Moehringia trinervia
0.452
0.001
Echinochloa crus-galli
0.447
0.001
Poa annua
0.447
0.001
Viola odorata
0.426
0.001
Verbascum thapsus
0.392
0.001
Polygonum aviculare
0.361
0.004
Potentilla argentea
0.361
0.003
Ajuga genevensis
0.359
0.002
Setaria species
0.329
0.017
Erechtites hieraciifolia
0.327
0.005
Capsella bursa-pastoris
0.293
0.016
Cirsium arvense
0.293
0.018
Cynoglossum officinale
0.293
0.022
Vicia tetrasperma
0.293
0.022
Resurvey
Impatiens parviflora
Krumlovský les
© R. Hédl, 2014
Milovický les
Pálava
velikost asi 25 km2
Vegetace:
Aceri tatarici-Quercion
Quercion pubescenti-petraeae
Carpinion betuli
+ nelesní
Zvěř v oborách Milovického lesa
hustota ks/ha
1.2
1
srnci
mufloni
prasata
daňci
jeleni
0.8
0.6
0.4
0.2
0
Bulhary
1991
Bulhary Klentnice Klentnice
2006
1991
2006
Data:
opakované fytocenologické snímky
velikost 400—500 m2
1953
1992
2006
46 ploch
46 ploch
46 ploch
J. Horák
M. Chytrý a J. Danihelka
J. Komárek
v 60. letech založeny dvě velké obory
Probíhá sukcese
1953-1992-2006
Bylinné druhy
Dřevinné druhy
NMDS – non-metric multidimensional scaling
Grafy: M. Kopecký
Beta-diverzita
1953-1992-2006
Bylinné druhy
Dřevinné druhy
multivariate dispersion – vzdálednosti od centroidů
Grafy: M. Kopecký
Ohrožené druhy
s um o f pres e n c e s in plots (N )
1953-1992-2006
140
120
Kriticky
Silně
100
80
60
40
20
0
1953
1992
year
Hédl et al. 2010, Divers. Distr.
2006
Z pohledu ochrany přírody pozorujeme
dva efekty vlivu zvěře na lesní vegetaci
Negativní:
- Snižování biodiverzity, zánik společenstev
- Změna podmínek prostředí (eutrofizace)
Pozitivní:
- Zpomalování sukcese dřevin
- Někdy zvyšování biodiverzity:
většinou ale nežádoucí druhy (ruderály)
Krumlovský les
© R. Hédl, 2014
Děkuji za pozornost
Gerolfinger Eichenwald, Bavorsko
© R. Hédl, 2015
Zdroje k archeologii
Beranová, M., Kubačák, A., 2010. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě.
Nakladelství Libri, Praha.
Dreslerová, D., 2015. Pravěká transhumance a salašnické pastevectví na
území České republiky: možnosti a pochybnosti. Archeologické rozhledy
LXVII, 109–130.
Ebersbach, R., 2002. Von Bauern und Rindern: eine Ökosystemanalyse zur
Rinderhaltung in bäuerlichen Gesellschaften als Grundlage zur
Modellbildung im Neolithikum, Basler Beiträge zur Archäologie. Schwabe,
Basel.
Sádlo, J., Pokorný, P., Hájek, P., Dreselerová, D., Cílek, V., 2005. Krajina a
revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Malá
skála, Praha.