Starověký Egypt - Mgr. David Mikoláš

Starověký Egypt
Učební text
STAROVĚKÝ EGYPT
Klíčová slova: sjednocení, Nil, zemědělství, záplavové a závlahové hospodářství, společnost, faraon,
pyramidy, Gíza, řemeslo, bydlení, vzdělání, hieroglyfy, věda, mumifikace, mnohobožství, umění




jednotný stát vytvořen roku 3150 př. n. l. - sjednocení Horního Egypta s Dolním
Egyptem (faraon Meni)
konec samostatnosti roku 525 př. n. l. - Egypt ovládnut Peršany, později Řeky (332
př. n. l.), Římany (30 př. n. l.), Byzantinci (395 n. l.) a Araby (640 n. l.)
jádro starého Egypta tvořilo asi 1000 km dlouhé údolí řeky Nil, kam se lidé začali
stahovat před 8-10 tisíci lety kvůli vysychání okolních oblastí
význam Nilu pro život Egypťanů:
o voda
o potraviny
o rostliny
o bahno (viz záplavové a závlahové hospodářství, učebnice s. 44-45)
o ryby
o dopravní cesta
o uctívané božstvo
Lov a rybolov
(Hrobka písaře Nachta, Théby, kolem 1500 př. n. l.)
Scény ze zemědělství
(Hrobka písaře Nachta, Théby, kolem 1500 př. n. l.)
Mgr. David Mikoláš
Starověký Egypt



Učební text
společenská hierarchie:
o panovník (faraon)
o kněží, úředníci a vojenští velitelé
o řemeslníci, vojáci, rolníci
o otroci (zpočátku málo)
pyramidy = hrobky patřící zejména faraonům,
ale i vysoce postaveným úředníkům
o nejstarší stupňovité, později hladké
o nejznámější a největší v Gíze
řemeslo:
o znalost hrnčířského kruhu
o vypalovací pece
o tkalcovství - převážně lněné látky
o kovotepectví, kovolitectví
o stavitelství - na vysoké úrovni
Řemeslníci a obchodníci
(Hrobka písaře Nebamuna, Théby, okolo 1400 př. n. l.)
Mgr. David Mikoláš
Starověký Egypt

bydlení:
o prostí lidé - patrový dům o 3 nebo 4 místnostech, dvorek s kuchyní, okna co
nejmenší, střechy ploché (zároveň terasa)
o zámožní lidé - středem domu velká hala s možnými okny v patře, vyšší než
ostatní místnosti (ložnice, koupelna, záchod), kuchyň samostatně na dvoře,
zahrada s bazénkem
Dům zemědělce


Učební text
Vila nobility
(Nová říše, 1543 - 1080 př. n. l.)
vzdělání:
o školy jen při chrámech (pro syny ze zámožnějších
rodin)
o od 4. tisíciletí př. n. l. užíváno hieroglyfické písmo
(několik stovek znaků), později zjednodušené
hieratické a konečně kolem r. 700 př. n. l.
démotické (lidové); nejběžněji se psalo na papyrus
o učitelé přísní - tělesné tresty
o syn dědil povolání svého otce (velmi ceněn písař)
věda:
o geometrie - vyměřování polí po
záplavách
o astronomie - předpověď počátků záplav
o matematika - desetinná soustava
o mumifikace – viz video
o lékařství - oční, zubní, chirurgie
Ukázka hieroglyfů
Mumifikace
Mgr. David Mikoláš
Starověký Egypt

Učební text
náboženství:
o velké množství bohů, většina zpodobňována s hlavou nějakého zvířete (ibis,
krokodýl, sokol, kočka)
o Usir (řecky Osiris), Eset (řecky Isis), Hór
1. Hor, syn Usira, bůh nebe, úzce spjatý s panovníkem
2. Sutech, Horův a Usirův nepřítel, bůh bouří a zmatku
3. Thovt, měsíční božstvo, bůh písma, počítání a moudrosti
4. Chnum, bůh v podobě berana, který na svém hrnčířském kruhu vytvářel lidi a jejich ka - duši
5. Hathor, bohyně lásky, zrození a ochránkyně mrtvých
6. Sobek, bůh v podobě krokodýla, vládce Fajjúmu
7. Re, bůh slunce, existující v mnoha podobách
8. Amon, bůh Stvořitel často spojovaný s bohem Reem
9. Ptah, další bůh Stvořitel, patron řemesel
10. Anup, bůh mumifikace a pohřebišť
11. Usir, bůh půdy a vládce mrtvých
12. Eset, manželka Usira, matka Hora a paní kouzel
Mgr. David Mikoláš
Starověký Egypt

Učební text
umění:
o skvostné předměty denní potřeby a šperky ve výbavách hrobů
o zachováno mnoho kreseb – neznali perspektivu
o zachováno mnoho soch nejrůznějších velikostí
Poté, co se okolní oblasti proměnily v poušť, zůstala podél Nilu oáza dlouhá tisíc kilometrů.
Nil byl dárcem vody, potravin, rostlin, bahna, ryb, ale i dopravní cestou a uctívaným
božstvem. V jeho údolí našli lidé výborné životní podmínky.
Společnost starého Egypta připomínala pyramidu. Na jejím vrcholu byl faraon, ve špičce
kněží, úředníci a vojenští velitelé. Základnu tvořili rolníci, řemeslníci, vojáci a ostatní
obyvatelé říše. Všechny spojovala víra v řadu bohů, v božský původ faraona a v posmrtný
život.
Egypťané toužili po nesmrtelnosti. Proto uctívali bohy a zemřelé. Stavěli chrámy, pyramidy
a hrobky. Věřili, že sochy a malby, kterými je zdobili, zajistí věčné trvání toho, co zobrazují.
Díky písmu známe i jejich myšlenky a objevy. Svými stavbami a mnoha znalostmi se dávní
Egypťané stali v očích lidstva skutečně nesmrtelnými.
BAREŠ, Ladislav. Starověký Egypt. In: Dějepis 6. Praha: Fraus, 2007, s. 45, 47 a 49.
Mgr. David Mikoláš