the application of saaty`s method for the evaluation of
Transkript
EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz THE APPLICATION OF SAATY‘S METHOD FOR THE EVALUATION OF REQUIREMENTS ON SMALL BUSINESS CRISIS MANAGER APLIKACE SAATYHO METODY PRO HODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA KRIZOVÉHO MANAŽERA MALÉHO PODNIKU Marie Mikušová VŠB - Technical University of Ostrava, Faculty of Economics, Czech Republic [email protected] Abstract: The paper presents the skills and abilities of a crisis manager, which small business owners identified, and evaluation of their significance for the performance of that function. Overview of abilities and skills was generated based on brainwriting. Furthermore, skills tree principle was used. Created mind map depicts the ideas into three levels. Hypothesis determined at the start of the research, that the requirements identified by the owners of small businesses will be in accordance with the requirements already formulated in the literature, was not rejected. The respondents used Saaty´s method for pairwise comparisons of identified skills. After the evaluating of Saaty´s matrices modified on the basis of comprehensive results the identified requirements for becoming a crisis manager of a small business were evaluated. Managerial skills was appreciated most of the groups. On the second level there are crucial for the performance of the function resilience, independent problem solving, flexibility and perfect financial management. Key words: Brainwriting, crisis manager, evaluation, mind map, abilities, Skill, Saaty’s method, small business. Abstrakt: Článek prezentuje schopnosti a dovednosti krizového manažera, které identifikovali majitelé malých podniků, a evaluaci jejich významnosti pro výkon uvedené funkce. Přehled schopností a dovedností byl vygenerován na základě brainwritingu. Dále byl využit princip stromu dovedností. Vytvořená myšlenková mapa zachycuje nápady ve třech úrovních. Nebyla zamítnuta hypotéza stanovená na počátku výzkumu, a to, že přehled požadavků identifikovaný majiteli malých podniků bude v souladu s již formulovanými požadavky v odborné literatuře. Použitím Saatyho metody provedli respondenti párové srovnání identifikovaných schopností a dovedností. Po vyhodnocení Saatyho matice modifikované na základě komplexních výsledků bylo provedeno ohodnocení důležitosti identifikovaných požadavků pro výkon funkce krizového manažera malého podniku. Nejvíce byla oceněna skupina manažerských schopností a dovedností. Na druhé úrovni byly za rozhodující pro výkon funkce stanoveny psychická odolnost, samostatné řešení problémů, flexibilita a perfektní zvládání finančního řízení. Klíčová slova: Brainwriting, krizový manažer, hodnocení, myšlenková mapa, schopnosti, dovednosti, Saaty, malý podnik. JEL Classification: M12, C10 39 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz 1 Úvod V praxi se většinou lze setkat s názory, že krizové řízení mohou zvládnout jen velké podniky, které mají specialisty v jednotlivých odborných oblastech. Majitelé a manažeři malých organizací jsou skeptičtí vůči svým možnostem připravit se na krizovou situaci a krizi zvládnout. Přesto však se i na jejich straně objevuje stále častěji snaha přistoupit aktivně k přípravě na krizové události. Kvůli existující mezeře ve výzkumu vztahu krizí a malých organizací, a protože jsou malé organizace vůči krizím velmi zranitelné nejen finančně, ale i nedostatečnými znalostmi a představami o jejich vývoji a zvládání, se autorka článku na ně zaměřila ve svém výzkumu. Tento článek je jedním z výstupů. 2 Formulace problematiky Dnešní krizové situace jsou mnohotvárné ve věcné i jevové podobě. Tato skutečnost se odráží i ve variabilitě funkcí krizového manažera. Sjednocujícím prvkem krizových manažerů je úsilí o efektivní řešení krize, ať už s výsledkem vyvedení podniku z tísnivé situace, nebo ukončení činnosti podniku. Pokud má podnik výraznou manažerskou osobnost se zkušenostmi, může na pozici krizového manažera dosadit svého zaměstnance. Jestli však není schopen zvládnout situaci sám, měl by zvážit přizvání poradenské firmy, která by jej při řešení krize vedla, případně externího krizového manažera. Na druhé straně, podnik v akutní fázi krize obvykle nedisponuje finančními prostředky a externího poradce ani krizového manažera si nemůže dovolit. 2.1 Cíl článku Cílem článku je prezentovat identifikované schopnosti a dovednosti, které vyžadují majitelé malých podniků u krizových manažerů, a ohodnocení jejich významnosti pro výkon uvedené funkce. Podnětem ke stanovení cíle je skutečnost, že majitelé a manažeři malých podniků nemají většinou teoretické znalosti potřebné pro řízení krizových či jinak vypjatých situací a jednají intuitivně na základě nabytých zkušeností. Z tohoto důvodu byla autorkou formulována dále zmiňovaná hypotéza. Prezentovaný přehled schopností a dovedností byl vytvořen ve spolupráci s majiteli malých podniků. Byl vygenerován na základě brainwritingu. Dále byl využit princip stromu dovedností. Vytvořená myšlenková mapa zachycuje vygenerované myšlenky ve třech úrovních. Na jejím základě byla hodnocena hypotéza stanovená na počátku výzkumu, a to, že přehled požadavků identifikovaný majiteli malých podniků bude v souladu s již formulovanými a prezentovanými požadavky v odborné literatuře. Saatyho metodou provedli respondenti párové srovnání identifikovaných schopností a dovedností krizového manažera. Po vyhodnocení Saatyho matice modifikované na základě komplexních výsledků všech respondentů bylo provedeno ohodnocení důležitosti identifikovaných požadavků pro výkon funkce krizového manažera. Autorka netvrdí neměnnost ohodnocení jejich významnosti. 2.2 Teoretická východiska řešené problematiky Krizový manažer musí mít silnou vnitřní motivaci, schopnost předvídat a reagovat na změnu situace [25]. Ztotožnění se s rolí krizového manažera předpokládá znalost podniku a jeho okolí, hrozeb a příležitostí, možností a zdrojů použitelných pro záchranu a rovněž odborné a životní zkušenosti s řízením mimořádných situací [14]. Vedení odbornými znalostmi a účelné využívání a podpora znalostí zaměstnanců je dalším požadavkem [17]. Monopolizace znalostí, jejich nesdílení nebo nezájem o nové se může ukázat ve vypjatých situacích jako velmi nebezpečné [4]. Výkonnost manažera i jeho týmu závisí i na schopnosti ujasnit problémy. Krizový manažer musí znát metody a techniky zejména z oblasti strategického řízení, projektového řízení, řízení změny, procesního řízení, time managementu, řešení konfliktů, zvyšování výkonnosti, organizačního řízení, vedení lidí apod. [16]. Vedle dalšího odborného vzdělávání se stávají stále významnějšími znalosti překračující rámec specializace, kterými jsou znalosti sociální, plánovací a rozhodovací [9]. Krizový manažer musí mít i generalizační schopnosti, musí 40 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz se naučit komplexní problémy strukturovat, využívat dedukce, musí umět využívat synergických efektů [20]. Racionální a intelektuální schopnosti krizového manažera musí být kombinovány se zvládáním citové složky lidského jednání [15]. To se dotýká schopnosti vytvořit emočně příznivé prostředí, uklidnit rozbouřené nálady a city, ovládat vlastní negativní pocity. Přes spolupráci s ostatními se manažer nesmí bát samostatného rozhodnutí. Krizovému manažeru nesmí chybět tvůrčí nápady a sociálně komunikativní zkušenosti [2]. Zaměstnanci následují manažera, na kterého se mohou spolehnout [22]. Pravdivost, názorová stálost a hodnověrnost jsou důležitými hodnotami, které jsou u manažera očekávány [23]. Z výše uvedeného je zřejmé, že k vlastnostem krizového manažera by měla patřit loajalita, vedle vysoké odbornosti i naprostá korektnost [13]. Uvedený nástin požadavků koresponduje s užitím čtyř bodů definovaných v syntéze požadavků vytvořené Millerem [19]. Těmito jsou strategie, vůdcovství, schopnost strukturovat problémy a znalost prostředí. Psychická odolnost je pro práci krizového manažera nezbytná [5]. Margolis a Stoltz [18] identifikovali hlediska, která mohou manažeři využít pro analýzu krizové události s cílem posunout se vpřed. Těmito hledisky jsou kontrola nad děním, vliv na průběh událostí, rozsah škod, trvání obtíží. Wooten a James [24] ukazují na významnou úlohu rozvoje lidských zdrojů pro tvorbu schopností podniku zvládat činnosti krizového managementu. Pomocí kvalitativního výzkumu zkoumali kompetence managementu v každé fázi krize. Zjistili, že většina manažerů si je vědoma negativních důsledků spojených s organizační krizí a chápe důležitost komunikace jako součásti reaktivní krizové strategie. Pro vybudování vysoce výkonného krizového týmu shrnuje Hálek [7] schopnosti krizového manažera jako schopnost sestavit vhodný tým, citlivě tým vést, poskytovat týmu podporu, stanovit a dodržovat pravidla práce týmu, dbát o dodržování vysoké pracovní úrovně v týmu s plným pracovním nasazením. 3 Metody Článek vychází z výsledku výzkumu uskutečněného na podzim roku 2014. Respondenty byli majitelé podnikatelských subjektů o počtu maximálně deseti zaměstnanců a zároveň s ročním obratem do deseti milionů korun, působící v rámci Moravskoslezského kraje. K získání údajů o respondentech byla využita databáze Hospodářské komory. Vzorky respondentů byly vybrány náhodně prostým výběrem. Pro pilotní šetření bylo zajištěno 150 respondentů. Všichni respondenti uvedli, že jejich podnik již řešil velmi závažné problémy, ale za existenci ohrožující je neoznačili. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké schopnosti a dovednosti krizového manažera oceňují majitelé malých podniků. Byla formulována hypotéza: Představa majitelů a jednatelů malých podniků o schopnostech a dovednostech krizového manažera se shoduje s výsledky formulovanými v již publikované literatuře. Ke splnění cíle bylo nutno provést empirický výzkum na reprezentativním souboru podnikatelských subjektů, ohodnotit data metodou párového porovnání a provést jejich interpretaci. Ke splnění cíle byly postupně použity následující metody. 3.1 Brainwriting Pro identifikaci schopností a dovedností byla dána přednost metodě brainwritingu před brainstormingem. Základní pravidla jsou stejná. Jedná se o jednoduchou divergentní metodu generování nových myšlenek. Byla použita základní verze brainwritingu, kdy pracuje každý sám a v určeném termínu odevzdá co největší počet námětů. Ve zde prezentovaném výzkumu to znamenalo vygenerovat schopnosti a dovednosti, kterými by měl disponovat krizový manažer. Důvod pro výběr této metody byl především organizační (z důvodu regionální rozptýlenosti respondentů), ale rovněž obava, že brainstorming nebude účinný z důvodu ostýchavosti účastníků mluvit. Nástroj zúročuje poznatky z výzkumu, který naznačuje, že stále více a lepších nápadů může být generováno pomocí Silent Tools, než pomocí více tradičních brainstormingových otevřených setkání [8]. Existuje několik důvodů, proč je brainstorming považován za neúčinný. Někteří členové skupiny zůstávají kreativně pasivní, zatímco jiní produkují nápady. Tento jev je nazýván sociálním zahálením. Jiní členové skupiny se obávají, že jejich myšlenky budou přitahovat negativní komentář, což je vede 41 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz k tomu, že mlčí. Tento jev je nazýván hodnocením vnímání. První nápady při brainstormingu mají tendenci mít nepřiměřený vliv na zbytek diskuse. Účastníci diskuse je podvědomě asimilují do svých představ jako vhodný příklad nebo potenciální řešení problému [6]. Sdílení nápadů ve skupinách tak paradoxně vede ke skupinovému myšlení namísto ke generování unikátních nápadů. Brainwriting vytvoří více neutrální prostředí a výsledkem je získání kreativních myšlenek. 3.2 Myšlenková mapa Myšlenková mapa, někdy také mentální mapa, je metoda, která pomáhá systematizovat a třídit informace. Zároveň napomáhá přidávání nových informací do stávajících a existujících struktur. Je to metoda podporující obousměrný proces, tj. dostávat existující informace a zkušenosti uložené v mozku ven, a naopak "dostávat" další informace dovnitř – to vše pomocí grafického zpracování [11]. Myšlenková mapa pracuje s jedním centrálním slovem/pojmem/termínem, který dále rozvíjí a hledá nejrůznější významové a obsahové konotace tohoto slova. Je to tedy jakýsi hrozen informací pojících se k tomuto centrálnímu slovu/termínu. Teoretický koncept, který stojí za využitím myšlenkových map, je ten, že lidský mozek nepracuje pouze lineárně nebo horizontálně. Podstatně efektivnější je při zpracovávání informací v ploše a vzájemných souvislostech. Myšlenková mapa je grafická metoda, která tyto procesy usnadňuje. V projektovém řízení a managementu nacházejí myšlenkové mapy široké využití např. k plánování nebo řešení problémů. 3.3 Saatyho metoda stanovení vah Při výzkumu byla použita Saatyho metoda. Při této metodě jsou srovnávány všechny páry kritérií a hodnocení se ukládá do tzv. Saatyho matice S = (sij), kdy i, j = 1,2, …, k. Prvky matice jsou interpretovány jako odhady podílu vah i-tého (wi) a j-tého (wj) kritéria [1]: sij wi ; wj 𝑖, 𝑗 = 1, 2, … , 𝑘 . (1) Sij ∈ [ 1/9 ; 9] Porovnání kritérií udává velikost preference, která se vyjadřuje určitým počtem bodů ze zvolené stupnice. Při porovnávání se určuje, zda je jedno kritérium preferováno před druhým, ale také to, o kolik je lepší. Saaty doporučuje využít devítibodovou stupnici, jejíž liché stupně jsou opatřeny deskriptory: jeden bod znamená, že kritéria jsou stejně významná, tři body znamenají, že první kritérium je slabě významnější než druhé atd. až devět bodů znamená, že první kritérium je absolutně významnější než druhé [3]. Saatyho matice S je čtvercová matice řádu n x n, pro jejíž prvky platí: 𝑠𝑖𝑗 = 1⁄𝑠𝑗𝑖 , 𝑖, 𝑗 = 1, 2, … , 𝑘 , (2) tedy matice S je reciproční. Před výpočtem vah jednotlivých kritérií je nutné ověřit, zda je zadaná matice párových porovnávání konzistentní. Míru konzistence lze hodnotit různými způsoby, jedním z nich je index konzistence definovaný takto: CI (max n) , (n 1) (3) 42 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz kde λmax je největší vlastní číslo matice S a n je počet kritérií. Matice S je dostatečně konzistentní, jestliže CI < 0,1 [21]. Výpočet vah ze Saatyho matice je možné provést několika způsoby. Výchozí (Saatyho) postup je založen na výpočtu vlastního vektoru matice v dle vzorce: S v max v (4) Jednou z jednodušších, aproximativních a často používaných metod je stanovení vah s využitím váženého geometrického průměru řádků rozhodovací matice S. Normalizací těchto průměrů získáme přibližné váhy kritérií wi: 1 k sij j 1 pro wi 1 k k k sij i 1 j 1 k i=1,…k. . (5) Saatyho metoda stanovení vah je základem rozhodovací metody AHP (analytický hierarchický proces). V metodě AHP se kombinuje kvantitativní i kvalitativní přístup k hodnocení dílčích variant a výsledkem je kvantifikace jednotlivých variant rozhodnutí, návrh optimálního řešení a citlivostní analýza. 3.4 Schopnosti a dovednosti Za účelem správné formulace a interpretace výsledků výzkumu je nutno definovat následující pojmy. Schopnosti jsou předpoklady pro vykonávání studijních, profesních, teoretických i praktických aktivit člověka. Jsou to takové kapacitní vlastnosti osobnosti, které podmiňují úspěšné vykonávání činností člověka, a to po stránce kvalitativní, kvantitativní i časové a výkonové [12]. Schopnosti nelze redukovat pouze na oblast intelektu, vnímání nebo motoriky. Pojem je nutno rozšířit i na oblast citovou a volní. Schopnosti jsou do značné míry zděděné a vrozené. Rozvíjejí se však v činnosti, během výchovy, vzdělávání a sebevýchovy. Jádrem schopností jsou vrozené vlohy (dispozice). Pojem dovednost označuje praxí rozvinuté schopnosti. Je to učením získaná dispozice ke správnému, rychlému a efektivnímu vykonávání určité činnosti vhodnou metodou [12]. Dovednosti lze na rozdíl od schopností dělit mnohem jemněji, například na čtení, psaní, komunikaci, počítačové dovednosti a další. Oba pojmy jsou součástí pojmu kompetence. Kompetence znamená způsobilost zvládat určitou pracovní pozici, umět ji vykonávat, být v příslušné oblasti kvalifikovaný, mít potřebné vědomosti, dovednosti, zkušenosti a osobní vlastnosti. 4 Výzkum a jeho výstupy Na základě brainwritingu byly identifikovány požadavky nutné pro výkon funkce krizového manažera. Brainwritingu se zúčastnilo padesát majitelů malých podniků, kteří nemají teoretické poznatky z krizového managementu, a tedy ani nebyli seznámeni s požadavky na schopnosti a dovednosti krizového manažera, které jsou prezentovány v úvodu tohoto článku. Respondenti elektronicky poslali facilitátorovi souhrn svých nápadů – požadavků na krizového manažera. Ze všech názorů byl vytvořen seznam a předložen zpětně k vyjádření. Za účelem využití zásad dovednostního stromu byly stanoveny tři skupiny schopností a dovedností na první úrovni. 43 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz Podle Hroníka [10] byly nazvány manažerské (přispívají k vynikajícímu výkonu v roli manažera, např. řešení konfliktů, strategické myšlení, koučování a další), interpersonální (nezbytné pro efektivní komunikaci a budování pozitivních vztahů s ostatními, např. empatie, vyjednávání, prezentační dovednosti a další) a technické (dovednosti vztahující se ke konkrétní pracovní pozici, např. programování, sběr dat a jejich analýza, sestavování rozpočtu a další). 4.1 Myšlenková mapa S adaptací připomínek respondentů byla vytvořena myšlenková mapa vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti mezi identifikovanými schopnostmi a dovednostmi (Obr. 1). Obr. 1: Myšlenková mapa schopností a dovedností krizového manažera Zdroj: vlastní zpracování Následující části výzkumu se zúčastnilo 150 respondentů. Skupiny požadavků na první a druhé úrovni respondenti hodnotili použitím Saatyho metody s cílem zjistit, které schopnosti a dovednosti mají největší hodnotu pro úspěšný výkon funkce krizového manažera. Na základě mediánu jednotlivých ohodnocení byly vytvořeny závěrečné matice prezentující celou skupinu stopadesáti respondentů. 44 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz 4.2 Výsledky aplikace Saatyho metody Následující text se zaměřuje na výsledky zjištěné z modifikovaných Saatyho matic prezentované také v grafické podobě. Tab. 1: Saatyho matice párového srovnání požadavků první úrovně matice S manažerské interpersonální technické manažerské 1 4 9 interpersonální 1/4 1 6 technické 1/9 1/6 1 geomean váhy w Sxw (S x w)i/wi 3,3019 70,09 % 2,1782 3,1078 1,1447 24,30 % 0,7551 3,1078 0,2646 5,62 % 0,1745 3,1078 4,7112 100,00 % max= 3,1078 RI= 0,580 CI= 0,0539 N= 3 CR=CI/RI 0,0930 Zdroj: vlastní zpracování V Obr. 2 jsou váhy zachyceny pro větší přehlednost graficky. Obr. 2: Hodnocení požadavků první úrovně technické; 5,62 % interpersonální; 24,30 % manažerské; 70,09 % Zdroj: vlastní zpracování Je zřejmé, že respondenti vysoce hodnotí manažerské kompetence (dovednosti a schopnosti, které přispívají k vynikajícímu výkonu v roli manažera), kterým přiřadili váhu 0,7 (70,09%). Zarážející je malé ohodnocení technických kompetencí (tj. dovedností vztahujících se ke konkrétní pracovní pozici) s váhou 0,056 (5,62 %) (Obr. 2). 45 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz Tab. 2: Saatyho matice párového srovnání požadavků druhé úrovně: manažerské schopnosti a dovednosti a b c d e f g a 1 9 4 5 4 1/2 3 2,7124 b 1/9 1 1/9 1/5 1/4 1/8 1/8 0,1921 c 1/4 9 1 3 3 1 1/2 d 1/5 5 1/3 1 1/2 1/5 e 1/4 4 1/3 2 1 f 2 8 1 5 g 1/3 8 2 5 geomean váhy w Sxw (S x w)i/wi 2,3848 8,4843 1,99 % 0,1486 7,4662 1,3920 14,42 % 1,0606 7,3529 1/5 0,4888 5,07 % 0,3752 7,4077 1/3 1/5 0,6410 6,64 % 0,4791 7,2126 3 1 1/3 1,8701 1,5933 8,2213 5 3 1 2,3535 1,9521 8,0038 28,11 % 19,38 % 24,39 % 9,6498 100,00 % max= 7,7355 RI= 1,320 CI= 0,1226 N= 7 CR=CI/RI 0,0929 Zdroj: vlastní zpracování Pro větší přehlednost jsou váhy zachyceny graficky (Obr. 3). Obr. 3: Hodnocení požadavků druhé úrovně: manažerské schopnosti a dovednosti g řešení problémů; 24,39% a leadership; 28,11% f zvládání zátěže; 19,38% b strategické myšlení; 1,99% c orientace na d orientace výsledek; 14,42% na lidi; 5,07% e time management; 6,64% Zdroj: vlastní zpracování Respondenti si uvědomují, že charismatický vůdce je v době krize nepostradatelný, stejně jako schopnost řešit problémy (Obr. 3). Zároveň si uvědomují potřebu psychické odolnosti. Schopnost strategického myšlení byla ohodnocena velmi nízko. Zřejmě je to dáno skutečností, že v době krize je třeba v prvé řadě přijmout rychlá, krátkodobá rozhodnutí. Avšak ani v této době se nevyplatí podceňovat nebo ignorovat strategická rozhodnutí s dlouhodobým dosahem. Při evaluaci významnosti bylo tomuto požadavku na základě diskuse s odborníky z managementu přiděleno vyšší ohodnocení. 46 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz Tab. 3: Saatyho matice párového srovnání požadavků druhé úrovně: interpersonální schopnosti a dovednosti a b c 1a 1/7 1/6 1/7 4 7 1 5 1 9 1/5 1 1/2 6 1 2 1 8 1/9 1/6 1/8 1 6 7 /4 b c d e d e geomean váhy w Sxw (S x w)i/wi 0,4234 5,52 % 0,3074 5,5689 3,1598 41,20 % 2,2399 5,4368 1,2920 16,85 % 0,9257 5,4954 2,5695 33,50 % 1,7052 5,0899 0,2252 2,94 % 0,1589 5,4122 7,6698 100,00 % max= 5,4006 RI= 1,120 CI= 0,1002 N= 5 CR=CI/RI 0,0894 Zdroj: vlastní zpracování Grafická prezentace vah je v Obr. 4. Obr. 4: Hodnocení požadavků druhé úrovně: interpersonální schopnosti a dovednosti e orientace na zákazníka; 2,94% a sounáležitost; 5,52% d samostatnost; 33,50% b komunikace; 41,20% c týmová práce; 16,85% Zdroj: vlastní zpracování Komunikovat, nebát se přijmout a nést odpovědnost za samostatné rozhodování považují respondenti za nejdůležitější interpersonální kompetence (Obr. 4). Rovněž si uvědomují, že záchrana podniku je v rukou nikoli jedince, ale týmu. Krizový manažer musí být schopen a ochoten vytvořit tým odborníků pro záchranu podniku a využívat a podporovat jejich schopnosti. 47 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz Tab. 4: Saatyho matice párového srovnání požadavků druhé úrovně: technických schopnosti a dovednosti a b c d e f g h 3 2 1/2 3 1/9 5 1/7 1 1/4 1/7 1/5 1/8 3 1/8 4 1 1/4 1/2 1/5 4 1/2 7 4 1 2 1/2 6 1 1/3 e 5 2 1/2 1 1/2 5 1/2 9 8 5 2 2 1 9 3 1/3 1/4 1/6 1/5 1/9 1 1/7 8 2 1 2 1/3 7 1 1 a 1/3 1/2 2 c d f 1/5 7 b g h geomean váhy w Sxw (S x w)i/wi 0,9588 8,44 % 0,8484 10,0532 0,3206 2,82 % 0,2451 8,6855 0,7499 6,60 % 0,5592 8,4726 2,0692 18,21% 1,4860 8,1597 1,0961 9,65 % 0,8526 8,8380 3,7473 32,98% 2,9645 8,9885 0,2334 2,05% 0,1771 8,6205 2,1866 19,25% 1,7697 9,1956 11,3619 100,00% max= 8,8767 RI= 1,410 CI= 0,1252 N= 8 CR=CI/RI 0,0888 Zdroj: vlastní zpracování Grafická prezentace vah je v Obr. 5. Obr. 5: Hodnocení požadavků druhé úrovně: technické schopnosti a dovednosti a orientace na standardy; 8,44% g plánování; 2,05% h organizování práce; 19,25% b kreativní myšlení; 2,82% c flexibilita; 6,60% d řízení lidí; 18,21% f řízení financí; 32,98% e řízení výroby; 9,65% Zdroj: vlastní zpracování Řízení financí je viditelně na prvním místě technických kompetencí (Obr. 5). Lidský faktor, tj. řízení lidí a organizování práce je na druhém místě důležitosti. Malá důležitost přisuzovaná plánování může mít stejnou příčinu jako ohodnocení strategického myšlení ve skupině manažerských kompetencí. Nízké ohodnocení schopnosti kreativního přístupu je překvapující. Při evaluaci významnosti schopností 48 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz a dovedností bylo na základě další diskuse s respondenty a odborníky z oblasti managementu přiděleno kreativnímu myšlení vyšší ohodnocení. 5 Evaluace významnosti schopností a dovedností pro výkon funkce krizového manažera malého podniku Z globálních vah u jednotlivých schopností a dovedností byl vypočítán aritmetický průměr. Na základě výsledných hodnot a diskuse byly schopnostem a dovednostem na druhé úrovni přiřazeny stupně důležitosti. Byla zvolena čtyřškálová stupnice. Stupeň jedna znamenal, že schopnost či dovednost má pro dosažení excelentní úrovně výkonnosti vysoce marginální význam, stupeň čtyři signalizoval, že schopnost či dovednost má pro dosažení excelentní úrovně výkonnosti rozhodující význam (Tab. 5). Hodnoty z Tab. 5 jsou následně prezentovány v Obr. 5 Obr. 5: Evaluace významnosti schopností a dovedností pro výkon funkce krizového manažera malého podniku 4 3 3 4 4 3 3 2 2 4 3 4 3 2 3 2 1 2 2 1 Zdroj: vlastní zpracování Hodnocené schopnosti a dovednosti lze setřídit podle jejich významnosti bez ohledu na jejich zařazení do výše definovaných skupin: Klastr 1 (schopnosti a dovednosti rozhodující pro excelentní výkon krizového manažera): 4 body Manažerské: zvládání zátěže, řešení problémů; Interpersonální: samostatnost; Technické: flexibilita, řízení financí. Klastr 2 (schopnosti a dovednosti velmi významné pro excelentní výkon krizového manažera): 3 body Manažerské: leadership, strategické myšlení, orientace na výsledek, Interpersonální: komunikace, týmová práce; Technické: kreativní myšlení, plánování. Klastr 3 (schopnosti a dovednosti méně významné pro excelentní výkon krizového manažera): 2 body Manažerské: orientace na lidi, time management; Interpersonální: sounáležitost, Technické: řízení lidí, řízení výroby/služeb, organizování práce. Klastr 4 (schopnosti a dovednosti s marginálním významem pro excelentní výkon): 1 bod Manažerské: nejsou; Interpersonální: orientace na zákazníka; Technické: orientace na standardy. 49 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz Manažerské schopnosti a dovednosti jako skupina na první úrovni jsou ceněny nejvíce. U schopností a dovedností druhé úrovně si majitelé malých podniků nejvíce cení psychickou odolnost krizového manažera, jeho schopnost samostatně řešit problémy, pružně se přizpůsobit situaci a dále perfektně zvládat finanční řízení. Dodržování standardů a ohled na zákazníka je v rámci identifikovaných požadavků na krizového manažera považováno za nejméně důležité pro jeho excelentní výkon. 6 Závěr Je otázkou, zda by manažeři malých podniků ve větší míře zaměřili omezené prostředky na potýkání se s potenciálními krizovými událostmi, byť se jich obávají. Provedený výzkum, jehož částečný výstup je zde prezentován, ukázal, že majitelé malých podniků nevědí, jak se začít na krizi připravovat [19], ale mají představu, jaké požadavky by měl krizový manažer splňovat. Prezentovaná evaluace schopností a dovedností krizového manažera vychází z jejich reálných požadavků. Z názorů oslovených majitelů a manažerů, které jsou zpracovány v myšlenkové mapě, lze konstatovat, že hypotézu, že požadavky identifikované majiteli malých podniků budou v souladu s již formulovanými a prezentovanými požadavky v odborné literatuře, nelze zamítnout. Zde prezentované výsledky jsou příspěvkem pro další zkoumání vztahu malých podniků a krizí a jejich zvládání. Mohou být rovněž vodítkem pro nasměrování výchovy a vzdělávání budoucích manažerů, a to nejen manažerů krizových. Tab. 5: Evaluace identifikovaných schopností a dovedností pro pozici krizového manažera malého podniku Schopnost, dovednost Leadership Manažerská Strategické myšlení Orientace na výsledek Orientace na lidi Time management Zvládání zátěže Řešení problémů Přebírá zodpovědnost za skupinový výkon i v případě neúspěchu; analyzuje úspěšný i neúspěšný výkon a navrhuje opatření; snaží se, aby všichni členové týmu pochopili a ztotožnili se se skupinovým cílem; je vynikajícím příkladem pro druhé; chová se jako vůdce, nevyhýbá se komplikovaným situacím, je věrohodný a spolehlivý; dokáže podřízeným dát prostor a možnost převzít zodpovědnost za dílčí úkoly skupiny výsledku. Uplatňuje následující principy: princip myšlení v čase, tvůrčího myšlení, koncentrace, permanentnosti, myšlení ve variantách, systémového přístupu, orientace na špičkové výsledky, interdisciplinárního myšlení, vědomí práce s rizikem. Udržuje disciplínu v týmu; nevyhýbá se kritice; dosažený výsledek je důležitější než pohoda lidí. Jeho činnost neovlivňuje to, co si o něm spolupracovníci myslí; nebojí se konstruktivního konfliktu; chápe obavy zaměstnanců, ale neovlivňuje to jeho činnost. Umí stanovit priority; delegovat činnosti; má přehled o vytíženosti; umí říci ne; odhadne, na kterou činnost se nehodí; dovede si zajistit informace; brání se rušivým vlivům. Odvádí velmi dobrý výkon i v extrémně složitých podmínkách; realistický přístup k zátěžovým situacím, mu umožňuje získat nadhled a odstup; vyvolává změny za účelem efektivnějšího dosažení výsledku; při překonání překážek analyzuje situaci, hledá alternativy a volí nejvhodnější řešení; v zátěžových situacích je oporou druhým; je schopen i v silně vypjatých situacích kontrolovat své pocity, dokáže pracovat s emocemi druhých; má vysokou sebedůvěru a pocit plné zdatnosti. Jak samostatné, tak týmové řešení problémů je mu zcela vlastní; je schopen vést řešitelské týmy; na základě svých zkušeností se spoléhá na svou intuici, využívá kreativní myšlení; vytváří motivující prostředí pro řešení problémů; je schopen vytvářet nebo se podílet na tvorbě standardů, kterými předchází vzniku problémů; dokáže překonávat předsudky a stereotypy myšlení. 50 Důležitost (1–4) 3 3 3 2 2 4 4 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz Interpersonální Sounáležitost Komunikace Týmová práce Samostatnost Orientace na zákazníka Orientace na standardy a kvalitu Kreativní myšlení Technická Flexibilita Bere a podporuje hodnoty organizace jako jeho/její vlastní; zná vizi a strategii organizace. Formulování myšlenek v písemné i ústní podobě je na velmi dobré úrovni; aktivně naslouchá ostatním; dokáže prezentovat před skupinou; dokáže komunikaci otevřít; vytváří prostředí, aby komunikovali i druzí; vítá a rozvíjí názory ostatních; vyžaduje zpětnou vazbu. V týmu zaujímá roli nenuceného leadera; má přirozenou autoritu; cení si pokroku druhých a těší se z jejich úspěchu; podporuje spolupráci jako preferovaný pracovní styl; je schopen spolupráce v multikulturálních týmech. Dokáže se samostatně rychle a pružně rozhodovat; dokáže si poradit i v nečekaných situacích; dokáže cíl převést na kroky potřebné k jeho dosažení; umí své síly odhadnout a rozložit; v případě potřeby neváhá vyhledat pomoc; dokáže získat veškeré potřebné zdroje; nebojí se nést osobní riziko, protože ho umí dobře posoudit. Má snahu vyhovět zákazníkovi a uspokojit jeho potřeby; je schopný vstřícného chování; komunikuje se zákazníkem a zvládá emoce. Zná firemní předpisy. Svou práci dělá pečlivě a výsledné zpracování je bez chyb. 2 3 3 4 1 1 Podnikatelská intuice a strategické myšlení mu umožňují připravit a realizovat záměry, které mu vytvářejí výbornou výchozí pozici v konkurenčním prostředí; je schopen využít a ocenit myšlenky a nápady ve svém okolí; systematicky pracuje s riziky, která je schopen vyhodnotit a minimalizovat tak, aby neohrožovala strategické záměry jeho či jeho firmy. Aktivně prosazuje změny a přebírá za ně zodpovědnost; je iniciátorem nových myšlenek, má inovativní a kreativní myšlení; zpochybňuje stereotypy a zavedené postupy; vhodně volí styly a metody práce s ohledem na ostatní kontext; situaci trvale se rozvíjí, obohacuje své znalosti a dovednosti; 3 4 Řízení lidí Zná pracovněprávní legislativu a je schopen poskytovat rady ostatním; umí motivovat. 2 Řízení výroby/služeb Zná výrobní proces a organizaci práce na všech pracovištích; zná produkty organizace. 2 Řízení financí Plánování Organizování práce Kontrola čerpání rozpočtu a dodržování pravidel; předkládání návrhů na docílení vyšší rentability; navrhování opatření a změn v rozpočtech v případě jejich neplnění; analyzování vývoje nákladů a jeho vlivu na všechny části obchodních a finančních plánů; projednávání návrhů plánů a změn plánů s managementem organizace; Plánuje krátkodobě i dlouhodobě v souladu s plány okolí; stabilně podává požadovaný výkon; dokáže rozlišit naléhavé a důležité a podle toho se rozhoduje i jedná; vytváří varianty plánu; plánuje potřebné zdroje a čas; vyhodnocuje naplňování plánů; Plánuje aktivity v závislosti na naléhavosti; dokáže rozlišit naléhavé a důležité, ne vždy podle toho jedná; v případě nutnosti vytváří varianty plánu, nedokáže však o nich rozhodovat samostatně; dokáže organizovat svoji činnost a výkon; umí skloubit svou činnost s činností a plány ostatních. 4 3 2 Zdroj: vlastní zpracování Poděkování Tento článek byl zpracován s podporou projektu OP VK Výzkumný tým pro modelování ekonomických a finančních procesů na VŠB – TU Ostrava CZ.1.07/2.3.00/20.0296. Literatura [1] [2] [3] [4] [5] FIALA, P. Modely a metody rozhodování. 2. přepr. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 292 s. ISBN 978-80-245-1345-4. FINK, S. Crisis Communications: The Definitive Guide to Managing the Message. 3rd ed. London: McGraw-Hill, 2013. 272 s. ISBN 978-00-717-9921-8. FOTR, J., ŠVECOVÁ, L., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H., RICHTER, J. Manažerské rozhodování: postupy, metody a nástroje. 4. rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 410 s. ISBN 80-86929-15-9. FRÝBERT, B. a kol. Jak transformovat podnik? 1. vyd. Ostrava: Montanex, 1995. 79 s. ISBN 8085780-25-9. GMELCH, W. H. Beyond Stress to Effective Management. 1st ed. New York: Wiley, 1982. 251 s. ISBN 978-04-710-9659-7. 51 EMI, Vol. 7, Issue 2, 2015 www.emijournal.cz [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] GREENFIELD, R. Brainstorming Doesn't Work; Try This Technique Instead. 2014. [cit. 2014-1111]. Dostupné na WWW: <http://www.fastcompany.com/3033567/agendas/brainstorming-doesntwork-try-this-technique-instead>. HÁLEK, V. Krizový management – teorie a praxe. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2008. 322 s. ISBN 978-80-89364-00-8. HESLIN, P. A. Better than brainstorming? Potential contextual boundary conditions to brainwriting for idea generation in organizations. In Journal of Occupational and Organizational Psychology, 2009, vol. 82, issue 1, p. 129–145. Online ISSN 2044-8325. HOLSTI, O. R. Public Opinion and Foreign Policy: Where We Were, Are, and Should Strive to Be. In Brecher, M., Harvey, F. (ed.). Millennial Reflections on International Studies, s. 514–528. Ann Arbor: University of Michigan Press, 2009. 720 s. ISBN 978-04-721-1273-9. HRONÍK, F. Hodnocení pracovníků. Praha: Grada, 2006. 126 s. ISBN 978 – 80-247-1458-5. BUZAN, T., BUZAN, B. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011, 213 s. ISBN 978-80-251-2910-4. KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM. 554 s. ISBN 80-214-2203-3. LALONDE, C. In search of archetypes in crisis management. In Journal of Contingencies & Crisis Management, 2004, vol. 12, no. 2, p. 76–88. ISSN 0966-0879. LALONDE, C., ROUX-DUFORT, C. Challenges in Teaching Crisis Management. Connecting Theories, Skills, and Reflexivity. In Journal of Management Education, 2013, vol. 37, no. 1, p. 21– 50. ISSN: 0951-354X. LERBINGER, O. The Crisis Manager. Facing disasters, conflicts, and failures. 2nd ed. Routledge, 2012. 400 s. ISBN 978-0-415-89228-5. LEŠKOVÁ, A., SABADKA, D. Support Of Innovation Potential Business Environment With Knowledge Intensive Services. In Ekonomika Management Inovace, 2014, vol. 6, issue 1, s. 15– 24. ISSN 1804-1299. MAŇÁK, R. Výzkum k měření výkonnosti zaměstnanců. In Ekonomika Management Inovace, 2012, roč. 4, č. 2, s. 9-15. ISSN 1804–1299. MARGOLIS, J. D., STOLTZ P. G. How to bounce back from adversity. In Harvard Business Review, 2010, no. 1–2, p. 86–92. ISSN 0017-8012. MIKUŠOVÁ, M. Do small organizations have an effort to survive? Survey from small Czech organizations. In Ekonomska Istraživanja – Economic Research, 2013, vol. 26, no. 4, p. 59–76. ISSN 1331–677X. MITROFF, I. I., PAUCHANT, T., FINNEY, M., PEARSON, C. Do (some) organizations cause their own crises? The cultural profiles of crisis-prone vs. crisis-prepared organizations. In Organization&Environment , 1989, vol. 3, no. 4, p. 269–283. Online ISSN 1552–7417. SAATY, T. L., VARGAS, L. G. Models, Methods, Concepts & Applications of the Analytic Hierarchy Process. 2nd ed. New York: Springer, 2012. 346 s. ISBN 978-14-899-9009-9. SCHEIN, E. H. Organizational Culture and Leadership. 4th ed. New York: Jossey-Bass, 2010. 464 s. ISBN 978-04-701-9060-9. TOPPER, B., LAGADEC, P. Fractal Crises - A New Path for Crisis Theory and Management. In Journal of Contingencies & Crisis Management, 2013, vol. 21, no. 1, p. 4–16. ISSN 0966-0879. WOOTEN, L. P., JAMES, E H. Linking crisis management and leadership competencies: The role of human resource development. In Advances in Developing Human Resources, 2008, vol. 10, no. 3, p. 352–79. eISSN 1552-3055. CSO´s Role in Times of Uncertainty. [online] [cit. 2014-12-12]. Dostupné na WWW: http://www.rolandberger.cz/media/pdf/Roland_Berger_CSO_Role_in_Times_of_Uncertainty_201 30206.pdf 52
Podobné dokumenty
Článek do časopisu
Zde ovšem existuje významná část pracovníků zvláště v oblasti strojírenství, která jí hodnotila negativně
3 Pracovním životem přitom máme na mysli tu část života, kterou respondenti tráví v zaměstn...
Článek do časopisu
nepředpokládá či svým charakterem neumožňuje využití jasně strukturovaných dat
a informací.
4.1 Strategické myšlení dle Mintzberga
Mintzberg si při definici strategického myšlení pomáhá vymezením...
Sborník 3. mezinárodní konference Aktuální sociální a ekonomické
to positions open to all under fair conditions of equal opportunity. According to Carens, these principles
are satisfied when individuals are free to pursue the best opportunities wherever they are...
Stáhnout soubor
získává fond venture kapitálu podíl na základním kapitálu podniku a společně
s finančními prostředky předává firmě také odbornou pomoc (princip “chytrých
peněz”). Nejčastěji se jedná o finanční a s...
Seznam a popis vhodný ch pracovní ch mí st pro osobý po CMP a
Jedná se o efektivní komunikaci, kooperaci (spolupráci), kreativitu, flexibilitu, uspokojování
zákaznických potřeb, výkonnost, samostatnost, řešení problémů, plánování a organizování
práce, celoživ...