být jako hermčs
Transkript
být jako hermčs
Panorama PANORAMA SPECIÁL 10 čtvrtek, 23. října 2014 Leon Jakimič zakladatel firmy Lasvit Michal Šenk [email protected] R espektuje nás odborná veřejnost, většina lidí v Česku i ve světě ale zatím naši značku příliš nezná, říká otevřeně zakladatel, majitel a prezident sklárny Lasvit Leon Jakimič. Právě to chce ale brzy změnit. Firma, jejíž tržby by se za letošek mohly dotknout hranice miliardy korun, už nebude cílit jen na bohaté arabské šejky nebo exkluzivní hotely a luxusní developerské projekty. „Pracujeme na celé kolekci pro retail, od šperků až po vázy. Budeme mít vlastní kamenné prodejny a spustíme také e-shop,“ plánuje Jakimič. Zároveň ale firma nebude chtít uhnout od řemeslné preciznosti a kvality zpracování. I když tím Lasvit možná získá spoustu nových zákazníků, rozhodně nepůjde o nic laciného. „Nadále se hodláme držet svého hesla: Bohemian Perfection. Budeme vycházet z poctivého řemesla a zároveň tajuplna, příběhu a nádherného designu, který těm věcem budeme dávat,“ zasní se muž, který společnost se sídlem v severočeském Novém Boru řídí na dálku z Hongkongu. „Každý samozřejmě zná Škodu, Baťu… My doufáme, že jednou budeme první českou globálně známou firmou nabízející luxusní zboží,“ prohlašuje Jakimič. A existuje něco, k čemu by se budoucnost Lasvitu dala přirovnat? „Chtěli bychom být jako Hermès,“ odpovídá šéf sklárny pohotově s odkazem na francouzskou módní ikonu. HN: Většinu roku trávíte v Hongkongu, kde máte rodinu, nechystáte se na návrat zpět do Česka? Víc než půl roku jsem v Asii, samozřejmě by se mi líbilo být víc jak šest měsíců v Česku. Líbí se mi zdejší klima, lidé i smysl pro humor, jaký Češi mají. Možnosti sportovního a kulturního vyžití. Také dělat tady byznys může být zajímavé. Ale v globálním hledisku je Hongkong metropole, světoví developeři a architekti jsou tam, ne tady. Rodina je navíc v Hongkongu spokojená, takže ještě nějaký čas tam zřejmě zůstaneme. HN: Když po nějaké době přijedete do Česka, jaký máte z vývoje zdejšího prostředí, především toho byznysového, pocit? Leon Jakimič (39) Rodák z Liberce vystudoval Loyola Marymount University v Los Angeles a postgraduální program Kellogg School of Management HKUST Business School v Hongkongu. Právě tam po studiích začal zastupovat společnost Preciosa. V roce 2007 založil vlastní značku Lasvit, která se zaměřuje na výrobu designových svítidel. Podle odhadů Jakimiče by se tržby Lasvitu mohly za rok 2014 přiblížit miliardě korun. Jeho klíčovými zákazníky jsou developeři a luxusní hotely. Instalace Lasvitu zdobí dubajské metro, kasina v Macau i pražské Florentinum (na snímku), firma ale také dodává pohár pro vítěze cyklistického závodu Tour de France nebo tenisového turnaje v Abú Dhabi. Jakimič sám je vášnivý tenista, s manželkou a čtyřmi dětmi žije už 15 let v Hongkongu. BÝT JAKO HERMÈS KDYŽ OSTATNÍ SKLÁRNY ZAČALY KVŮLI EKONOMICKÉ KRIZI ZAVÍRAT, ZALOŽIL LEON JAKIMIČ ZNAČKU LASVIT. VSADIL NA JEDINEČNOST, LUXUS A USPĚL. SVŮJ PODNIK V NOVÉM BORU ŘÍDÍ NA DÁLKU Z HONGKONGU. A MÁ S NÍM JEŠTĚ VELKÉ PLÁNY. Z pohledu Lasvitu vidím v poslední době větší ochotu developerů, poté, co vydělali peníze, je chtějí vracet zpátky. Nemyslí jen na to, co maximalizuje jejich zisk, ale také na to, z čeho mohou mít oni i ostatní radost. Pražská správa nemovitostí například znovu oživuje Grand Hotel Evropa na pražském Václavském náměstí, vybudovala také uměleckou galerii v Tančícím domě. CPI Radovana Vítka připravuje zase úžasný projekt zážitkového muzea skla Ziba, jehož jsme hlavním partnerem. A Marek Dospiva z Penty otevřel uměleckou galerii ve Florentinu a dlouhodobě podporuje umění a design. HN: Praha ale asi není světovou metropolí designu, umění a trendy věcí. Kde takové pulzující centrum podle vás momentálně je? Z globálního hlediska určitě v New Yorku, Londýně, Dubaji a v Číně. Dubaj se třeba rozhodla zcela změnit svoji prezentaci – z centra obchodu, komerce, pláží a hotelů se chtějí posunout o úroveň výš. Chtějí se stát oázou, která podporuje kvalitní řemesla, design a umění. Moc dobře vědí, že pro jejich úspěch nestačí jen mrakodrapy, musí je také něčím smysluplným naplnit. Do začátku Expa 2020, které pořádají, chtějí Vážené čtenářky, vážení čtenáři, rozhovor s Leonem Jakimičem je dalším ze speciální série rozhovorů s výraznými osobnostmi byznysu. Celý měsíc od pondělí do čtvrtka vám na dvou stranách budeme představovat manažery a podnikatele, kteří ovlivňují klíčové oblasti české ekonomiky nebo dosáhli v byznysu něčeho mimořádného. Sérii každý pátek doplní již tradiční rozhovor týdne. dokončit Centrum designu. A v něm dají prostor těm nejlepším značkám a nejinovativnějším projektům z celého světa. Dalším příkladem je Čína, která se na vládní úrovni rozhodla investovat do designu. Teď to zní jako oslava míst, kde není demokracie v našem slova smyslu. Ale paradoxně je to tam jednodušší. Samozřejmě musí být nositelem nápadů někdo osvícený. Může to ovšem přinést i spoustu špatného, takže rozhodně nechci režim v Číně nějak vychvalovat. Zajímavým místem je také Dánsko. Tam státní firmy musejí vyčlenit z rozpočtu každého projektu tuším dvě procenta na umění a zároveň tam existují úlevy soukromým firmám, pokud podporují umění. Takové iniciativy u nás v Česku chybějí. HN: Když lidé kupují nějakou vaši instalaci nebo s vámi spolupracují na nějakém projektu, myslíte, že jde víc o cit pro hezkou věc, anebo o prestiž, kterou spojení s Lasvitem místu přinese? Samozřejmě základem uvažování všech investorů je, aby to celé vydělávalo. Pěkná plastika může místu zlepšit image, klienti se u ní mohou fotit a dávat snímky na Instagram a tak dále. A hotelu nebo jakémukoliv dalšímu komerčnímu místu to dělá dobrou reklamu. Takže když jde o developerský projekt, je jasné, že se s tím takto kalkuluje. Ale když si chce někdo koupit naši věc domů, je to ryze otázka emocí. HN: Jak se dělají takové zakázky na míru za miliony dolarů? Cena je stále důležitá. Zatím nejsme tak slavní, aby nás lidé chtěli, ať to stojí co to stojí. Čím jsme ale zavedenější, tím menší problém cena představuje. Důležité je potkat toho, kdo skutečně rozhoduje, projekt manažeři často vybírají jen podle nejnižší ceny. Když potkáte majitele, investora s vizí, cena přestává být to nejdůležitější. Poslední dobou nás často napřímo oslovují developeři s tím, že někde budou mít budovu, divadlo, obchodní dům, pak přivedou architekta a seznámíme se. Ten se třeba může cítit dotčený, že to nedělá přímo on, ale když vidí, že se nijak nevnucujeme a že jsme dobří, začlení nás do svého projektu a dobře spolu vycházíme. HN: Na jakých trzích vidíte Lasvit v budoucnosti? Myslím, že v klíčových městech spojených s moderní architekturou a designem už jsme. Máme pobočky v Londýně, Paříži, Miláně, New Yorku, Los Angeles, Singapuru, Dubaji, i v Moskvě, Šanghaji a v Hongkon- čtvrtek, 23. října 2014 Panorama 11 Fokus Leona Jakimiče Koho byste chtěl vyzvat v tenise? Zahrát si s kýmkoliv z první stovky by bylo fajn. Zatím jsem hrál na juniorském mistrovství ČR jen s jedním, s Radkem Štěpánkem. Kdybych neřešil hru a výsledek, bylo by samozřejmě super zahrát si s Djokovičem, Federerem nebo Nadalem. Ti v té první stovce hrají svoji vlastní ligu. Navíc, co jsem měl možnost je poznat, jsou to nesmírně vtipní a inteligentní lidé. Všichni tři mají naši trofej pro vítěze Mubadala Open v Abú Dhabi. Překvapilo mě, kolik nefalšovaného zájmu o to, co děláme, projevil třeba právě Roger Federer. Kdo z lidí, s nimiž jste kdy jednal o zakázce, na vás udělal velký dojem a proč? Určitě je to Daniel Libeskind. Kromě kvalitní architektury, kterou po sobě nechává, je to i úžasný obchodník. Řekl bych, že je to nejlepší architekt byznysmen. Tak kreativní a inteligentní prezentace, které ukazuje, se pak prodávají samy. Nedávno mne zaujal nadpis jeho nové prezentace „Residential dreams, that money can buy“. A pak mě taky v poslední době, dá se říct až mile, překvapila snaha dubajského emíra Mohammeda, který se rozhodl, že Dubaj nebude jen město komerce a laciného turismu. Projekt tamního Expa 2020 je díky důrazu na umění, design a řemesla fantastický. Baví mě lidé, kteří mají vizi a umějí ji dát do praxe. Vizi může mít každý, ale dát to celé do kupy finančně, manažersky, marketingově… To obdivuji. Foto: HN – Jan Rasch gu. Na rozdíl od většiny evropských značek jsme začali v Asii a až poté expandovali jinam. Ostatní Asii museli teprve objevit. Přemýšleli jsme také o Brazílii, růst ekonomiky tam ale není takový, jak se ještě před pár lety čekalo. Navíc tam mají vysoká importní cla v podstatě na cokoli, jde až o 40 procent. Otázka je, co Afrika. Nejméně deset let tam ale nebude ještě ten správný potenciál. Teď spíš přemýšlíme o dalším zastoupení v Číně. Asie nám dělá 35 procent tržeb, Střední východ 25 procent, zbytek se dělí rovnoměrně mezi Evropu, Rusko a Ameriku. To rozložení zhruba v této podobě zůstane i nadále. HN: Existuje nějaký trh, kde se vám nedaří podle vašich představ? V Americe bychom mohli být dál, jenže jsme tamnímu trhu nevěnovali takovou pozornost. Věřím ale, že právě tam teď hodně porosteme. HN: Na jaké produkty, které vám mají růst zajistit, chcete sázet? Instalace na míru. Můžeme tomu říkat originální umělecká díla, ta tvoří 70 procent naší produkce. Další díla jsou drobnější kolekce. Právě na ně se chceme do budoucna více zaměřit. Kolekce skýtá úplně jinou formu práce, jiné přemýšlení. Nejdříve se designuje a až poté se hledá její uplatnění, standardně tak máte ty věci na skladě. V našem případě nepůjde pouze o svítidla, ale také o skleněné umělecké objekty, vázy nebo nápojové sady. Jejich ceny se budou pohybovat ve stovkách eur a kvůli prodeji vytvoříme i speciální e-shop. Ale rozhodně nepůjde o žádné tuctové věci. Budeme mít například v kolekci nádobu na chlazení šampaňského s designem Jana Kaplického. Nedávno jsme na něj koupili práva. S chystanými kousky kolekce budeme podobně spolupracovat i u dalších umělců. S tím pak budou také spojené i naše vlastní nebo partnerské obchody. Nebudeme jich mít tisíce, jen několik. Budou to ale skutečné chrámy. Přijdete se tam vizuálně potěšit, inspirovat. Celé to bude velká výzva: sladit vše logisticky i výrobně. Vůbec se vyprofilovat v rezidenčním sektoru, kde jsme zatím poměrně malí, nebude jednoduché. HN: Výrobu si budete kompletně zajišťovat sami? Ano. Dlouhodobě chceme mít vše vyráběno ve vlastním. Dnes kromě naší vlastní sklárny využíváme asi sedm dalších podniků v Česku. K tomu máme ještě tři vlastní továrny na konstrukční prvky našich věcí – na mosaz, hliník a nerez. A máme i silný R&D tým zaměřený na LED svítidla a kinetiku. U kolekcí nepůjde o sériovou výrobu, každá věc bude trochu jiná. Budou mít vždy řemeslný přesah do umění. A nad tím je potřeba udržet si dohled. Už teď nabíráme nové lidi do výroby a montáže a od ledna najíždíme v Novém Boru na novou linku. HN: Až dosud Lasvit vše financoval z vlastního provozního kapitálu, to asi skončí, že? Využíváme malý kontokorent. Významnou půjčku jsme si ale skutečně nikdy nevzali. Potřebujeme teď udělat firmě konsolidovaný celosvětový audit. Pokud jsme v rozvoji něco výrazněji podcenili, bylo to finanční oddělení. Dávali jsme energii do značky, marketingu a výroby, kontroling jsme však stejně jako další start-upy opomíjeli. Nedávno jsme proto přijali na post finančního ředitele člověka s mnohaletou praxí u velkého německého koncernu. Má za úkol vyčistit firmu a účty tak, abychom byli pro banky a případné strategické investory atraktivním partnerem. Budeme totiž potřebovat jednotky milionů korun na spuštění internetového obchodu, marketingové kampaně nebo na vybavení retailových prostor. Řádově vyšší investice pak půjdou hlavně do vývoje a nového ředitelství. Potřebujeme také nyní vymyslet celou produktovou řadu, která bude mít hlavu a patu. Což také nebude zadarmo. HN: Dostal jste někdy nabídku na partnera do firmy? Ozývají se vám třeba nějaké investiční fondy? Na jaký projekt Lasvitu jste nejpyšnější? Naše instalace v hotelu Peninsula Paříž je podle mě průlomový projekt, který míří do světa 3D umění. Je to devítimetrová skleněná plastika v avenue Kléber u Vítězného oblouku. Fotí se u toho lidé a repliky lístečků z plastiky se dávají jako dárky hostům. Nebo Langham Hotel v Chicagu, v budově od Miese van der Roheho, kde máme také krásnou instalaci. Dodnes jsem pyšný i na dubajské metro – to je pro věci, které děláme, pořád poměrně netradiční prostředí. Spolupráce na majitelské úrovni probíhá do té míry, že jsou firmy jako Guerlain, Tiffany nebo Graff, které s námi otevřeně spolupracují. Ale to jsou spíše projekty. Dodáváme si prestiž v tom, co umíme a ten druhý ne. Co se spoluvlastnictví firmy týče, dostali jsme dosud asi pět seriózních nabídek – od italského fondu až po zájemce z Čech. Nicméně já firmu prodat v žádném případě nechci, maximálně bychom zvážili strategického minoritního partnera. Ten by ale musel přinést více než jen peníze, musel by přijít s určitým know-how, s vlastním řešením, které my nemáme, které neumíme. HN: Je ve hře burza? Možná ve vzdálenější budoucnosti. Ale nikdy ne majoritní podíl. Veřejně obchodované firmy v našich podmínkách podle mého názoru preferují krátkodobý horizont svého podnikání. Nemaximalizují dlouhodobou výkonnost. HN: Lasvit má za sebou sedm let života. Jak bude vypadat za dalších sedm? Za to mě občas kolegové kritizují, že prý myslím až moc do budoucna. Bude to pořád primárně o skle, designu a řemesle. Toho se budeme držet. Přeměňovat sklo v dechberoucí zážitky plné světla a designu. Půjdeme víc také do kinetiky a umění… Budeme dělat skleněné sochy, vitráže. Doufám, že díky naší retailové produkci se staneme známějšími mezi lidmi. Dnes nás znají odborníci a za pár let nás snad bude více znát i veřejnost. HN: A vaše role bude jaká? Denní řízení má od letošního roku na starosti náš nový ředitel Miroslav Patka. Já si ponechám už jen rozvoj firemní kultury, strategie a obchodu na VIP úrovni. Že bych ale nějak víc ustoupil z firmy a věnoval se třeba dalším projektům, to zase ne. Každý den mám dvacet nových nápadů, co můžeme s Lasvitem podniknout. Takže to je práce na plný úvazek ještě na spoustu let. V PONDĚLÍ: PETR HRDLIČKA šéf vývoje Škody Auto VYŠLO: ■ Daniel Beneš; ČEZ (30. 9.) ■ Mark Mobius; Franklin Templeton Investments (1. 10.) ■ Daniel Křetínský; EPH (2. 10.) ■ Tomáš Budník; O2 (7. 10.) ■ Guillaume Chene; Makro ČR a Metro SR (8. 10.) ■ Tomáš Čupr; Slevomat (9. 10.) ■ Jan Musil; ČKD Group (14. 10.) ■ Jan Procházka; EGAP (15. 10.) ■ Marta Slánská; Maxima Reality (16. 10.) ■ Miroslav Singer; ČNB (20. 10.) ■ Miroslav Res; Uni Hobby (21. 10.) ■ Jan Bradáč; CineStar (22. 10.)
Podobné dokumenty
podzim - ABRA Software
Je potřeba zajet do sklárny a vidět výrobu a tvarování
skla na vlastní oči, abyste zjistili, jak fantastický materiál
sklo vlastně je. A jde právě o to, aby naši designéři
propůjčili sklu odvážný a...
Dokonalá jednoduchost Oáza vzdělanosti
a mnoho instalatérů a projektantů tohoto období klidu tímto způsobem opravdu využívá. Ne náhodou se koná většina veletrhů v prvním čtvrtletí roku:
Nové výrobky a technologie, optimalizované nářadí,...
Otevřít náhled PDF
odbornosti, kvalitního vzdělání a bohaté praxe poradců Partners. Poskytováním
investičního poradenství budou naše služby zase o něco komplexnější a učiníme
tak další krok v plnění poslání dělat „fi...