Číslo 1 - Střední škola řemesel Kunice, příspěvková organizace

Květináři
Září - říjen
2015
Prázdniny mám hrozně rád, protože není škola, vstávání, úkoly atd.
Letošní prázdniny byly skvělé, byli jsme u moře v Chorvatsku. Bydleli jsme v hotelu, který byl asi 200m
od moře. Když jsem do moře vlezl, byla mi dost velká zima, ale jak jsem pod vodou viděl ty živočichy a
tu krásu pod hladinou, tak jsem ani nevnímal, že je voda studená. Nejvíc se mi líbila sépie a hejna ryb,
za kterými jsem plaval. Chytl jsem tam i malou rybku, kraba a sépii.
Večer jsem se s mámou procházel v uličkách a fotografoval. V hotelu byla i posilovna, takže to bylo
dobré. Asi jediná věc, která mě zarazila, bylo jedno jídlo. Byla to nějaká chobotnice a já si říkám „Hm,
nikdy jsem neměl chobotnici, tak to zkusím“. Když jsem ochutnal, nenápadně jsem ji vyplivl a už když
jsem ji pak jen cítil, tak to bylo hnusné.
Jinak jsme měli zaplacené pití na celý den, takže jsem si pro něj mohl dojít, kdykoliv jsem chtěl.
Když to shrnu, prázdniny byly skvělé, ale moc rychle utekly. Už se těším na příští 
Matěj Valoušek, KV1
Prázdniny jsou ty nejhezčí dny z celého roku. Ty své jsem strávila s nejlepšími lidmi, kamarády a
kamarádkami, prožila krásné chvilky a spoustu legrace.
Byla jsem s dětským domovem a jeho sponzory na vodě, na řece Orlici. Byli jsme ubytovaní v Ústí nad
Orlicí. Na travnaté ploše jsme měli postavené stany. Uprostřed jsme si vždycky sedli kolem ohniště
plného záře, tepla a světla a zpívali jsme táborové písně, které samozřejmě všichni znali. Moc jsme se
pobavili.
Byl to ten nejhezčí zážitek léta 2015. Nikdy na tyto dny nezapomenu a těším se, až zase něco tak
hezkého podnikneme.
Prázdniny jsou moc hezké, záleží jak, a s kým je člověk prožije.
Lucka Kujalová, KV1
…a ještě pár zážitků z prázdnin:
☺ Večeře v čínské restauraci a kuřecí těstoviny
Pavla PR
☺ Nejlepší byla pouť v Sedlčanech s kamarádkami, jízda na autodráze, Kalipsu. A večer to byla
dvojnásobná jízda. Na shledanou mé prázdniny 
Kristýnka PR
☺ Dobrý byl festival Oleško-Březová Fest, kde hrály skupiny Žlutý pes, Soustrast, Rybičky 48,
Vypsaná fixa. Byli jsme tam až do rána se spoustou kamarádů.
Pavel PR
☺ Prázdniny jsou pro mě relaxace a klid
Veronika KV
(zážitky z teambuildingu)
Seznamování během 3 dnů.
Bylo úterý 1. září 2015, 8.00 hod. Přijela jsem se svojí spolužačkou Nikolou Šustovou a Andreou
Holešovou do školy do Všeším. Upřímně jsme se tam těšily.
První den mě překvapil tím, co paní učitelky vymyslely za různé aktivity. Třeba jsme si sedli do kruhu a
zjišťovalo se, kdo co má rád a tak. Vařili tu celkem dobře.
Druhý den byl zajímavější. Hráli jsme hru s písmenky.
Musím říct, že kolektiv a celkové chování dětí tady na Střední škole řemesel v Kunicích je suprový.
Nikdo si tu neubližuje, všichni si tu pomáhají, nikdo nikoho nepomlouvá a nešikanuje. První dojmy
z učitelů jsou velmi příznivé a vypadá to, že učitelé jsou tu skvělí. A hledání pokladu, chodit po
červených mašlích, byl hrozně dobrý nápad. Paní učitelky jsou dost nápadité. Vedení poslepu, zjištění
jestli můžeš věřit druhé osobě, se mi líbilo, ale docela jsme se bála.
Třetí den už byl takový organizační.
Zuzana, KU 1
Mé očekávání se naplnilo tak do 3/4, samozřejmě
nějaké nedostatky byly. Nejlepší byla ta hra s vajíčky,
která jsme si předávali mezi sebou. Taky hra
s básničkama byla super.
Nejmíň se mi líbila pavučina a písmenka. Pavučina
proto, že jsme museli podlézat a různě překračovat
provazy  a písmenka proto, že jsme to (kluci) projeli
na plné čáře, takže vlastně kvůli prohře.
Všeobecně se mi líbilo na teambuildingu to, že tam byl správný kolektiv, tak jak má být, a doufám, že
to tak bude i nadále!!! - zábava, kámoši, týmová spolupráce, krásné chvilky, dozvídání se nových věcí
… Vyšlo nám i poměrně dobré počasí, ale hlavní je, že jsme spolu vycházeli a že jsme se dobře a hezky
bavili. Bylo to super!!!
Jakub, PR1
Nejvíc se mi líbila ta hra s písmeny, vyhrávaly jsme my, holky,
nad klukama . Nejhorší pro mě byla pavučina, nebavilo mě
podlézání provázků
Veronika KV1
Bylo to moc hezké, plno zábavy, spousta nových kamarádů (-dek), velmi, ale velmi příjemná
atmosféra a superpřekvapující kolektiv - dobré vztahy!
Eva CU1
Mé očekávání se splnilo, konečně , jsem za to moc ráda. Prožívala jsem nepříjemné vztahy a
kolektiv v předchozích školách . Tak doufám, že to vydrží i nadále, jsem tu šťastná, jsou tu ty
nejlepší a nejhodnější učitelky a žáci na světě.
Lucka KV1
Vaše spolužačky Lucka a Aneta si zahrály na reportérky a několik z vás vyzpovídaly. To byl, spolu se
slohem, základ uvedených postřehů. Vaše hodnocení mě moc potěšilo a určitě udělá radost i
ostatním učitelkám . Děkujeme. Přeju vám všem, abyste se tady tak dobře cítili po celý rok, i
když už musíte plnit povinnosti spojené se studiem.
Doležalová
Druháci mají každý rok vyhrazený jeden podzimní týden pro
turistiku. Koná se Turistický kurz školy. Ani letos to nebylo jinak.
Paní učitelka Hašková připravila zajímavý program. Navštívili
společně regionální muzeum na Zámku Berchtold, Muzeum
Josefa Lady v Hrusicích, keramickou dílnu maminky vaší spolužačky Johanky Pudíkové v Turkovicích a
park zámku Konopiště. Turisté  sepsali pár postřehů a ty tady uveřejňujeme.
Kurz se docela vydařil, ale nevycházelo nám počasí. Nejhezčí a nejlepší ze všech výletů bylo muzeum
Josefa Lady v Hrusicích. Je až neuvěřitelné, jaký to byl úžasný malíř a jak moc se dokázal proslavit. Od
mala jsem měla ráda knížku o kocouru Mikešovi a Bubáky a hastrmany. Jsem moc ráda, že jsem
konečně viděla jeho muzeum a místo, kde se narodil.
Martina Vašíčková, KU2
Mně se líbil zámek Konopiště. Museli jsme se schovávat před
deštěm, ale viděli jsme pávy.
Anna Ulrichová, CU2
Nejvíc mě zaujali pávi na Konopišti. Jak byli volní a jak jsme je
viděli úplně zblízka.
Co se mi vůbec nelíbilo? Jak pršelo .
Veronika Jandová, PE2
Líbilo se mi v keramické dílně. Vyrobila jsem hrníček, dám ho
tátovi pod stromeček.
Hana Ulrichová, CU2
Nelíbilo se mi, jak 2 dny pršelo. Ale líbilo se mi v keramické dílně, zámek Konopiště v Benešově a
Zámek Berchtold, takže v podstatě všechno .
Martin Šimek, KU2
V keramické dílně v Turkovicích u Pudíků jsem si
vyrobil cedulku na plot s číslem a misku s hvězdičkami,
kterou dám (nemůžeme uveřejnit komu- pozn. redakce
) jako dárek k vánocům. Hezké to bylo v Hrusicích.
Moc se mi líbí Ladovy pohádky. Když ale pršelo, zkazil
déšť celý den.
Pavel Hodač, PR2
Byli jsme v keramické dílně, moc se mi líbilo, že jsem
mohla udělat anděla. V muzeu jsme viděli obrázky
Josefa Lady. Myslím, že celý týden byl super, mně se
všechno líbilo, ale ne počasí - chudák paní učitelka
Sabina Ahnelová, CU2
Máte je mezi sebou. Koho? ŠIKULKY!
Možná, že už víte, možná, že ne. Jsou mezi vámi spolužáci, kteří mají hezkého koníčka. Dělají třeba
na dobré úrovni sport, hrají na nějaký nástroj, tancují nebo mají jiný zájem. Pokud s nimi nejste ve
třídě, ani se to nedozvíte. U květinářů máme v prvním ročníku nadanou výtvarnici Lucku Kujalovou.
Její obrázky jsou tak hezké, že by byla škoda se s vámi o ně nepodělit. Poprosila jsem ji, aby vám o své
zálibě pár slov napsala.
(A kdybyste nevěřili, že obrázky Lucka opravdu nakreslila, tak věřte. Sami jsme často svědky toho, jak
se jí obrázek pod tužkou rodí).
Maluji už od dětství. U rodičů jsem moc nápadů a námětů neměla, neměla jsem ani žádné pastelky,
malovala jsem jen propisovačkou. Protože doma nebyly dobré podmínky, byla jsem v 6 ti letech
umístěna do dětského domova. Tam jsem se dostala k výtvarným potřebám a malování mě začalo
hodně bavit. Pomohlo mi vyrovnat se s odchodem z rodiny. V osmé třídě mi učitelé ve škole nabídli,
abych chodila do kroužku umělecké školy. To mě moc bavilo a byli tam se mnou spokojení. Tvořili jsme
keramiku, batikovali trička, malovali tuží, temperami, pastelem apod. Náměty byly různé - třeba
zámek, krajina, ovoce, zvířata, portréty, stavby, rostliny…. Pořádali soutěže, které jsem často
vyhrávala. Nejčastěji jsem kreslila zvířata a ta mě baví dodnes, Nejraději používám obyčejnou tužku.
Malování bych se ráda víc věnovala i v budoucnu.
Lucka Kujalová KV1
V sobotu 3. října jsem byla s rodiči na muzikálu Romeo a
Julie v Praze ve Foru Karlín. Forum Karlín není klasické
divadlo, ale je to velký moderní multifunkční prostor, kde
se pořádají kulturní, společenské a další akce. Velice mě
potěšilo snížené jeviště, a jelikož jsme měli lístky do první
řady, všechny herce jsem měla kousek před sebou. Roli
Romea hrál Vojta Drahokoupil (zpěvák skupiny New
Element) a roli Julie začínající zpěvačka Vlaďka Skalová.
Příběh muzikálu se odehrává v italské Veroně, kde žijí dva znepřátelené rody - Kapuleti a Montekové.
Syn Monteků Romeo a dcera Kapuletů Julie se do sebe zamilují. Věří, že jejich láska dokáže
znepřátelené rody usmířit, proto se tajně vezmou. Pak potká Romeo Tybalta, bratrance Julie, který ho
uráží. Merkucio, přítel Romea, vyzve Tybalta na souboj. Tybalt ho zraní a uteče. Merkucio umírá
Romeovi v náručí a naštvaný Romeo zabije Tybalta. Romeo je vyhnán z Verony, ukrývá se v Mantově
a čeká, až přijde čas zveřejnit sňatek s milovanou Julií. Julii mezitím nutí rodiče do sňatku s bohatým
ženichem Parisem. Julie požádá pátera, který je tajně oddal, o pomoc. Ten jí dá bylinkový lektvar, po
kterém bude vypadat jako mrtvá. Páter napíše Romeovi
dopis, ve kterém mu vše vysvětlí, ale dopis se k Romeovi
nikdy nedostane. Julie lektvar vypije a spí. Romeo se
dozví o smrti Julie a vrací se k ní, vyzná jí lásku a naposled
ji políbí. Potom sám vypije lahvičku jedu. Julie se probouzí
v okamžiku, kdy Romeo opravdu umírá. Ani ona nechce
dál žít bez svého milovaného Romea, vezme Romeovu
dýku, bodne si ji do srdce a umírá také. Až teprve smrt
jejich dětí ukončí věčný spor obou rodů.
Nejslavnější milostný příběh, který napsal William Shakespeare, předělali tvůrci na
muzikál, který je plný tance a pěkných melodických pop-rockových, ale i dojemných
písniček. Muzikál se mi moc líbil. 
Veronika Paduchová, KV1
Milí studenti, chodíte do školy, která je držitelem titulu Škola udržitelného rozvoje 1. stupně. To je
titul propůjčovaný Středočeským krajským úřadem na 3 roky a je oceněním environmentálního
snažení školy.
Co tedy vlastně všechno děláme a o co se snažíme? Snažíme se, aby škola zbytečně životní prostředí
nezatěžovala a aby z vás vychovávala lidi, kteří budou přemýšlet nad dopady svého jednání.









Třídíme odpad - ve škole se třídí plasty a papír, v kuchyňském a cukrářském provozu navíc sklo,
hliník, tetrapaky.
Kompostujeme - odpady ze zahrady a z kuchyně se kompostují a kompostem jsou pak
obohacovány záhony.
Sbíráme hliník, baterie a elektroodpad
Pro úklid se snažíme využívat ekologické čisticí prostředky - sodu a kyselinu citronovou
Snažíme se používat úsporné žárovky a zářivky
Žáci zobrazují přírodu v soutěži Příroda v obrazech
Pořádáme ekologický týden s mnoha aktivitami, exkurzemi a ekologickým dnem
Pořádáme environmentálně zaměřené programy pro MŠ
Pořádáme ekologický den pro žáky ze ZŠ ………
Ráda bych vám prvákům pověděla a ostatním osvěžila něco o dvou soutěžích, ve kterých jsme už
mnoho roků přihlášeni. Ta první se týká sběru hliníku.
tak se jmenuje akce, kterou pořádají Ekocentra
Říčany a Votice. Hliník není surovina, která by se v domácnostech běžně třídila, ale když se ho naučíte
rozpoznávat, zjistíte, že ho do koše vyhazujeme hodně. Přitom jeho výroba spotřebuje moc a moc
energie. Jednotlivci se nevyplatí ho třídit a odevzdávat, ale když se spojí žáci ve škole a školy v kraji, je
z toho ohromná hromada hliníku, který stačí roztavit a vyrobit nové výrobky. Škola za to nemá velkou
částku, ale i to málo posloužilo v minulosti třeba k nákupu úsporných žárovek nebo ekologických
čisticích prostředků.
Pomůžete nám, planetě a rodičům, kteří ušetří místo v popelnici☺?
Jak na to:
Z hliníku jsou některé nápojové plechovky, spreje, víčka jogurtů, misky od paštik, buchet,žrádla pro psy
a kočky, staré tlakové hrnce, staré hrnce, poklice, ešusy, naběračky, tácy, bandasky, příbory (mimo
nožů-mají kov ve střence), formy na pečení …
Sbíráme obaly, na kterých je recyklační
značka s písmeny Al, Alu, A nebo 41.
Nespleťte si hliník s železem. Některé
plechovky nebo nádobky od sprejů jsou ze
železa (značka Fe). Ty, na rozdíl od hliníku,
přitahuje magnet.
Hliníkové folie najdete třeba na jogurtech,
paštikách, tvarohu, čokoládě apod. Pozor
ale na folie, které jsou sice stříbrné, ale jsou
z celofánu. Hliník po přehnutí zůstane
přeložený, celofán se zase narovná.
Veškeré odpady odevzdávejte čisté. Skladujeme je až do dubna a představte si tu vůni, pokud
v obalech zůstanou třeba zbytky sýra nebo paštiky. V obalech od svíček nesmí být kolečko od knotu
(je ze železa) a zbytky vosku. Plechovky prosím prázdné a sešlápnuté úplně naplocho. Nenoste
špinavý alobal a platíčka od léků (ty jsou hlavně z plastu).
Pomozte nám a přineste i hliník, který se používá u vás doma. Rodiče vám snad rádi pomůžou a hliník
skoro nic neváží☺. Hliník odevzdejte třídním učitelům, vychovatelkám nebo uč. Doležalové.
Druhá soutěž se jmenuje
Recyklohraní je název soutěže škol ve sběru
drobných elektrozařízení a baterií. Součástí hry jsou
úkoly, které vyhlašuje organizátor. Za splněné úkoly a
za naplnění sběrných nádob jsou připisovány body,
za které získáme pro školu ceny z nabídkového
katalogu (sportovní potřeby, školní pomůcky,
výukové programy…)
Hra nás učí, jak a proč bezpečně likvidovat zmíněný
odpad. Víte, že není správné, ale naopak velmi
nebezpečné, házet baterie a vyřazené
elektrospotřebiče do popelnice? Odpad z popelnic
totiž putuje na skládku. Tam se rozloží a všechny
nebezpečné jedovaté látky se dostanou do spodní vody a postupně až do našich nápojů.
Co je to za látky a co způsobují? V mobilech, kulmách, video a DVD přehrávačích, rychlovarných
konvicích, MP3, televizorech, žehličkách na vlasy, elektronických hračkách… najdete třeba rtuť, olovo,
nikl, kadmium, lithium a chrom. Ty nám mohou za poruchy a oslabení pozornosti, třes rukou, zhoršení
ostrosti zraku a sluchu, nespavost, neplodnost, kožní nemoci, závratě a únavu, vypadávání vlasů,
deprese, deformace kostí, poškození ledvin, srdce, trávicího traktu, močové soustavy, štítné žlázy,
rakovinu…
Co tedy máme dělat?
Vybité baterie a vyřazené elektrospotřebiče nevyhazujte, ale přineste je a odevzdejte třídnímu učiteli,
pí Doležalové nebo jakékoli učitelce a vychovatelce. My je uložíme do sběrných nádob, které se
nachází ve sborovně a na chodbě ve Všešimech. Pro naplněné nádoby přijedou organizátoři akce,
odpad odvezou k demontáži do odborných firem. Tam budou tyto věci rozebrány, cenné suroviny
roztříděny a předány k recyklaci a nebezpečné látky správně uloženy, aby neškodily nám ani přírodě.
Přístroje nemají být demontované a nesmí obsahovat baterie.



Víte, že 1 televizor obsahuje 1 kg olova? I velmi nízká dávka olova může u dětí způsobit
zpomalení duševního vývoje a nepříznivé změny v chování.
Víte, že elektronické hračky, mobily a počítače obsahují i zlato stříbro
Víte, že 29 vyřazených mobilních telefonů obsahuje 1 gram zlata? Při získávání 1 gramu zlata
z přírody vznikne 2 900 kg odpadu. Mezi lidmi v ČR je 5-8 milionů vysloužilých mobilů.
Doufám, že se nám podaří sběrné nádoby zaplnit, získat body a hlavně pomoci naší hodně poničené
planetě. Jinou totiž nemáme.
Doležalová Vladimíra
(koordinátorka EVVO ve SŠŘ Kunice)
Návštěva…
přišly nás navštívit děti z mateřské školy
Každý rok na podzim a na jaře pořádáme ekologicky zaměřený program pro předškolní děti
z MŠ v Kunicích. Podzimní bývá zaměřený na živočichy a jarní na rostliny.
Vše začalo po vybudování naučné stezky ve Všešímech. Snažili jsme se, aby byla využita, a
aby k ní měly přístup i jiné děti, nejen naši žáci. V říjnu jsme tedy já a uč. Wiesnerová, oslovily
vytipované žáky. Ti si vybrali živočicha, vyhledali si o něm všemožné informace a naučili se ho
znát. Teď už ví kolik mláďat má třeba veverka, kukačka, ještěrka, čím se živí krtek, výr, divoké
prase, jak probíhá život u včel nebo třeba jak přežívá zimu žába.
Pro děti jsme měli připravené omalovánky „jejich“ zvířat, hru na naučné stezce s
vyřazováním domácích zvířat, kruh chytrých dětí a modelování potravy pro živočichy
z marcipánu.
Ve čtvrtek jsme ve Všešímech přivítali 22 předškoláčků. Byli zpočátku vyplašení, ale to brzy
přešlo a nakonec se jim od nás nechtělo. A tak to bývá každý rok. Paní učitelky z MŠ se k nám
vždy těší a naše žáky moc chválí. Nejinak tomu bylo i letos. Naši velcí kamarádi vše bezvadně
zvládli, s dětmi si poradili. Pochvalu zaslouží i za přípravu, ke které letos přistoupili
zodpovědně, a moc dobře se s nimi spolupracovalo.
Program je součástí environmentálního vzdělávání v naší škole.
A na co vzpomínají naši účastníci?… Na reportéry si zkusili zahrát Veronika a Saša a alespoň
některé zkusili vyzpovídat.
Těšily se děti k nám?
Ptala jsem se, jestli se sem děti těšily, říkaly, že ano.
Kolik jim bylo roků?
Kolem 5 ti let, předškoláci.
Lucko, co jste je tu učili? Stromy a kytky?
Ne, o lesních zvířátkách.
Jak jste je to učili?
Nejdřív jsme hledali informace na počítači, děti plnily úkoly.
Jaké úkoly?
Vybarvovaly omalovánky, z marcipánu modelovaly potravu pro zvířátka (a tajně ujídaly
marcipán a myslely, že je nevidíme), odpovídaly v kruhu chytrých dětí na otázky.
Bály se děti?
 Trošku ano, zpočátku, ale pak nezavřely pusu.
 Já jsem měla Erika a Lauru. Pořád mi utíkali a ještě se mi smáli, že neumím nakreslit
berušku ☺

Zlobily (Sabina)☺
 Nezlobily (Petra), já si s nimi ráda povídám☺
A co nám řeknete ještě?
 Překvapilo mě, že toho docela dost věděly, někdy i víc, než my.
 Byly roztomilé.
 Měly občerstvení, nejprve nechtěly, ale pak se o něj div nepopraly.
 Ti moji chtěli i cukroví z ostatních stolů.
 Nechtěli odjet zpátky.
Šli byste do toho zase?
Ano, ano, nevím, ano, ano
A na závěr otázka na reportéry:
Jak se vám líbilo být reportérem?
Verča: Nelíbilo, protože jsem si připadala jako policista u výslechu. Radši dělám věnce .
Saša: Mě moc ne, stydím se mluvit.
Stejně děkujeme, že jste se o to pokusili ☺
Vladimíra
Doležalová
Alexandr
Takáč
Veronika
Paduchová
Aneta
Hlavatá
Lucie
Kujalová