docListy ODS 7/2010
download 
Stížnost Transkript
Listy ODS 7/2010
ListyO7 20.9.2010 17:17 Stránka 1 Informační bulletin Občanské demokratické strany 7 / 2010 Rozhoduje se o odpovědných reformách strana 4–5 R. Svoboda: Opíráme se o pevné hodnoty str. 6–7 Představení kandidátů str. 10–22 ListyO7 20.9.2010 17:17 Stránka 2 AKTUALITY Bruselské setkání českého a britského premiéra P remiér a předseda ODS Petr Nečas se v Bruselu před jednáním Evropské rady sešel s lídrem britských Konzervativců a premiérem Velké Británie, Davidem Cameronem. Petr Nečas i David Cameron vyjádřili spokojenost s fungováním nové konzervativní frakce v Evropském parlamentu a shodli se, že její rozvoj – s pomocí pan-evropské Aliance evropských konzervativců a reformistů a její nadace je zahraničně-politickou prioritou obou stran. „Během prvního roku fungování, během desítek hlasování v Evropském parlamentu jsme jasně ukázali, že Evropští konzervativci a reformisté nabízejí na evropské scéně především odpovědnost a konstruktivní jednání. Skupina EKR rozhodně není projektem na jedno použití. Společně s panem premiérem Nečasem uděláme vše proto, aby tento zodpovědný proud v evropské politice sílil,“ řekl na schůzce David Cameron. „Sice jsem premiérem zatím jen čtyři měsíce, ale z dosavadní zkušenosti musím říct, že členství či nečlenství v té či oné frakci v praxi nijak zásadně neovlivňuje sílu vyjednávací pozice státu na mezivládní úrovni.“ Jedním z hlavních témat obou konzervativních lídrů v oblasti evropské politiky byly vážné výhrady k současné podobě takzvané interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, která je součástí konkrétních opatření, která uvádí v platnost Lisabonskou smlouvu. Petr Nečas i David Adéla Kadlecová Cameron se shodli, že dokument na mnoha místech výrazně překračuje rámec svěřených kompetencí podle Smluv. Narušuje tak institucionální rovnováhu v rámci Unie v neprospěch členských států, což je pro obě země nepřijatelné. David Cameron se rovněž zajímal o názor České republiky na aktuální otázku posílené koordinace hospodářských politik, kterou ČR podle Petra Nečase podporuje, avšak za podmínky přísného dodržování principu subsidiarity a rozpočtových pravomocí ve výlučné v pravomoci členských zemí. Oba premiéři se shodli, že budou bránit jakýmkoli krokům, které by narušily kompetence národních států v obecně fiskální politice. „Jsem velice rád, že jsme se s Davidem Cameronem mohli konečně potkat a v klidu si promluvit. Myslím, že se opět potvrdila tradiční myšlenková spřízněnost obou stran. Dohodli jsme se mimo jiné, že budeme i na mezivládní úrovni postupovat v co nejužším tandemu. Jedna velká příležitost je na obzoru: finanční nezávislost institucí EU, což zjednodušeně znamená evropskou daň. Tomu se ale rozhodně postavíme,“ prohlásil po setkání Petr Nečas. Na závěr jednání poděkoval David Cameron premiérovi Nečasovi za české aktivity v rámci operace NATO v Afghánistánu, kterých si Británie vysoce cení. autorka je zástupkyní generálního tajemníka skupiny EKR Novinky v intranetu Moje ODS 2 Intranet Moje ODS, který byl v základní verzi spuštěn již před více než půlrokem, postupně získává nové funkce a možnosti využití tak, aby se stal co nejužitečnějším nástrojem pro zefektivnění vnitřního chodu ODS. Minulý měsíc jsme v tomto prostoru, který mohou nově využívat také členové strany, zprovoznili centrální kalendář akcí a funkci vkládání dokumentů. V kalendáři naleznete přehledný soupis všech akcí, které pořádají například místní sdružení či jednotliví kandidáti, a to jak ve vaší oblasti, tak také v regionu či v celé zemi. Kalendář tak našel již své uplatnění v této předvolební kampani, ale bude využíván i v mezivolebním období při pořádání sněmů a dalších setkání. Pokud byste sami do tohoto kalendáře chtěli vložit nějakou akci, kterou pořádá například vaše místní sdružení, obraťte se na svého oblastního manažera. Sekce dokumentů byla založena u profilů všech členů ODS, ale také u všech stranických orgánů. Měla by tedy sloužit jak k vkládání vlastních textů, fotografií a jiných dokumentů od řadových členů, tak také například k umístění usnesení či zápisů z jednání místních sněmů, rad a podobně. Dokumenty by pak měly být přístupné každému, kdo má oprávnění do nich nahlížet. Aktuálně jsou v profilech všech místních sdružení dostupné například kandidátní listiny do obecních zastupitelstev nebo přehled všech usnesení výkonné rady od vzniku ODS v profilu VR. Pokud ještě nemáte přístupové údaje ke svému profilu na webu Moje ODS, neváhejte se obrátit na svého oblastního manažera, který Vám je poskytne! Více informací naleznete na webu moje.ods.cz. Jan Kočí, hlavní manažer ODS ListyO7 20.9.2010 17:18 Stránka 3 OBSAH Z obsahu Vážení čtenáři, I v těchto volbách se rozhoduje o odpovědných reformách Petr Nečas Chceme-li se chovat odpovědně na úrovni státu, musíme to dodržovat i na úrovni měst a obcí... Města a obce se pod vedením ODS proměňují k lepšímu. strana 4–5 R. Svoboda: Naše strategie se opírá o pevné hodnoty Rozhovor s šéfem volebního štábu: Úspěchem by bylo, kdybychom v počtu senátorů, primátorů, starostů a radních byli lepší než ostatní. strana 6–7 Senátní a komunální volby, představení kandidátů Přinášíme základní informace o kandidátech ODS do Senátu i do vedení statutárních měst. Můžeme vycházet z toho, že za většinou z nich již stojí výsledky dlouholeté práce. strana 10–22 Modrý tým po povodních a v kampani Petr Mach, Iveta Hamouzová Při likvidaci škod po posledních ničivých povodních tradičně pomáhaly desítky členů Modrého týmu. Kromě toho členové vyvíjeli mnoho aktivit v rámci předvolební kampaně ODS. strana 23 Naši politici v civilu: A. Palečková a V. Malát Oba vzpomínají na své dětství a dobu po nástupu komunistů, na to, jak byly postiženy jejich rodiny. V neposlední řadě hodnotí skupinu bratří Mašínů, k níž mají nezávisle na sobě úzký a specifický vztah: V. Malát je zná od dětských let, A. Palečková jako poslední navrhovala jejich vyznamenání. strana 24–25 F. Hrubín: extatik a mámivý melodik Jeho knížky, zejména ty pro děti, jsou o to půvabnější, že jsou často doplňovány obrázky špičkových malířů a ilustrátorů, jako byl Jiří Trnka nebo Josef Čapek. Nelze zpochybnit, že Hrubín mimo tvorby pro dospělé vytvořil novou kapitolu české dětské literatury. strana 27 neúprosně a leckdy hekticky se schyluje k dalším volbám, slušnost nicméně velí ještě jednou zpětně poděkovat voličům za to, že v těch parlamentních z velké míry odolali lacinému – ale v důsledcích extrémně drahému – vábení levice. Ale politika je vrtkavá, postoje voličů leckdy do poslední chvíle nevyzpytatelné, takže poklidné očekávání triumfálních výsledků senátních a komunálních voleb rozhodně není na místě. Soupeření o hlasy se navíc neodehrává jen vůči levici, která se zarputile snaží obnovit svoji image „socialismu s lidskou tváří“ a demagogicky znevažuje nutné vládní reformy (jak jinak, prezentují je jako svévolné ubližování chudým a poctivě pracujícím); nově vzniklí soupeři na pravici budou neméně těžkým oříškem. V tomto případě není snadné vést strategii tak, aby nedocházelo k narušení gentlemanských a složitě vyjednaných partnerských dohod, ke zbytečným svárům mezi (potencionálními) koaličními partnery. V každém případě občanští demokraté mají právě teď – více než kdykoli předtím – šanci těžit z toho, co jejich představitelé na různých úrovních dokázali, ze své tradice konzervativních a liberálních hodnot. V tom nemá ODS konkurenci. Má ji ale v tom, jak prezentovat své vůdčí osobnosti, reformy, jak dokládat svoji čitelnost. Navíc ten, kdo za sebou už má letitou zkušenost, posbíral logicky kromě úspěchů i chyby, přehmaty. Mnozí nováčci se mohou „pyšnit“ tím, že nic takového nestihli. O to víc držme palce těm, kteří leccos dokázali, kteří by si zvolení nesporně zasloužili, ale čekají je v mnoha regionech velmi silní soupeři. Vaše redakce Nový šéf mediální sekce HK a tiskový mluvčí Američané na Karlově mostě Jindřich Marek V rubrice historie tentokrát autor přináší málo známá fakta o osvobozování Prahy po 2. světové válce. Například o tom, jak komunistická propaganda zneužívala situaci a nedostatku informací. strana 28–31 7/2010 informační bulletin Občanské demokratické strany Vydává ODS Publishing, s.r.o. Adresa vydavatelství a redakce: Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 Tel: 234 707 160, 161, 164 E-mail: [email protected], http: www.ods.cz Hlavní editorka: Vlasta Lajčaková Redaktorka: Ivana Vajnerová Grafika a foto: Luděk Krušinský, Ingrid Valentinová Foto v čísle: Luděk Krušinský, Radek Urban, archiv ODS a archivy autorů Registrace u MK ČR E 12908 Redakční uzávěrka: 20. 9. 2010 Inzerci přijímá: E-mail: [email protected] Od poloviny srpna je novým vedoucím mediální sekce hlavní kanceláře a tiskovým mluvčím Tomáš Bartovský (32), bývalý mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu. „Mým cílem je pokračovat v aktivní a profesionální komunikaci s médii, kterou vedli moji předchůdci. Rád bych přispěl k tomu, aby ODS nadále posilovala jako moderní politická strana s otevřenou a kvalitní komunikací,“ popisuje svoje priority Tomáš Bartovský, který vystudoval mediální a komunikační studia na FSV UK. V průběhu studia pracoval několik let v Poslanecké sněmovně jako asistent. Hovoří anglicky a německy, mezi jeho zájmy patří politika, rodina a rekreační sport. 3 ListyO7 20.9.2010 17:18 Stránka 4 SLOVO PŘEDSEDY I v těchto volbách se rozhoduje o odpovědných reformách V 4 e volbách do Poslanecké sněmovny ODS nabízela naději na odpovědnou politiku. I když jsme nedopadli tak, abychom se mohli bít v prsa, přesto dostala tato politika zelenou. Máme obrovskou šanci dotáhnout do úspěšného konce ty reformní změny, o které jsme usilovali už v předchozí vládě. Ta se však opírala o křehkou většinu a především tehdejší koaliční partneři časem projevili nechuť k nepopulárním opatřením. Po pádu Topolánkovy vlády se v podstatě 18 měsíců nevládlo a opět přičiněním ČSSD, která po rozhodnutí Ústavního soudu odpískala předčasné volby. Úřednická vláda neměla sílu ani mandát reformy prosazovat. Každý odklad reforem přitom znamená jejich citlivější dopady. Věřím, že v současné době je situace jiná. Vláda má stabilnější podporu a reformní elán nevyprchá, podobně jako u části lidovců a zelených v minulém volebním období. Garantuji odpovědné reformy Jako předseda vlády nepřipustím, aby ministři vydávali za hluboké systémové reformy jen kosmetické úpravy. Garantuji odpovědné reformy, ať už penzí, nebo zdravotnictví. Musíme být všichni přesvědčeni o tom, že prosazované změny jsou racionální a smysluplné, nikoli polovičaté a neefektivní. V první fázi musíme provést rozpočtové škrty, více letos nestihneme. Jde sice o nepopulární, ale z hlediska stabilizace veřejných rozpočtů nezbytná opatření. Naše ekonomika naštěstí ne- ní v tak složité situaci jako v některých jiných evropských zemích. Proto nebudou tyto kroky v tomto kontextu tak dramatické. Škrty sice mírně zpomalí ekonomický růst, ale snažíme se nepodvázat ekonomiku výrazným zvyšováním daní a státních výdajů, jak chtěli socialisté. Kdybychom nedělali nic, rozpočtový schodek by v příštím roce přesáhl 200 miliard korun, a to už by byl negativní signál pro investory i ratingové agentury. Škrty však nelze zaměňovat se skutečnými reformami. Vláda s takto silným postavením ve Sněmovně, která neprovede hluboké reformy, si nezaslouží existenci. K tomu jsme mandát od voličů nedostali. Ministři nemají lehkou úlohu, protože musí pracovat se sníženými výdaji. A já musím konstatovat, že ministři za ODS neskuhrají ListyO7 20.9.2010 17:18 Stránka 5 a veřejně se nedomáhají přilepšení svých rozpočtů. Jinými slovy, chovají se odpovědně a za to jim patří uznání. Tři subjekty tvořící koalici prosazují nikoli vlastní, ale koaliční program. Každý má přitom svoji odpovědnost, přičemž každý z rezortů lze v daných souvislostech označit za reformní. ODS prosadila více než osmdesát procent svého programu, a to i v oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a financí. V tom mohou mnohé učinit právě obce a ODS podporuje tvrdý postup proti černým pasažérům sociálního systému, na které doplácejí ostatní. O tom jen nemluvíme, ale už konáme. Radnice vedené ODS také stojí v čele boje s těmi, kdo zneužívají sociální systém. Říkáme jasně: Vezmeme dávky těm, kdo odmítají pracovat. Každý má vedle práv i povinnosti a nemůže parazitovat na práci těch poctivých. Nedovolíme zadlužovat stát ani obce Nebudu tolerovat korupci ve vládě ani v ODS Chceme-li se chovat odpovědně na úrovni státu, musíme se chovat odpovědně i na úrovni měst a obcí. Veřejné rozpočty jsou spojité nádoby. Proto říkáme: Nedovolíme zadlužovat stát ani obce. Máme stovky velmi kvalitních starostů, starostek a primátorů. Ti si zaslouží důvěru voličů, protože vykonali kus dobré a tvrdé práce pro svoje města a obce. Města a obce se pod vedením ODS proměňují k lepšímu. Kdo má oči otevřené a není zcela zahleděný do minulosti, musí vidět, že posun v kvalitě života je za poslední léta zcela zřetelný. ODS na tom má na všech úrovních nezanedbatelnou zásluhu. Pevně věřím, že naši koaliční partneři budou stejně důslední jako ODS v boji proti korupci. Já osobně nebudu tolerovat korupci ve vládě a otevřeně říkám, že ani v ODS. Jsme stranou 30 tisíc v drtivé většině poctivých a slušných lidí. S těmi nepoctivými se rychle rozloučíme, padni komu padni. Na úrovni vlády budou pod drobnohledem všechny veřejné zakázky, které vyvolávají pochybnosti, včetně ekologického tendru. Vezmeme dávky těm, kteří odmítají pracovat ODS prosadila do vládního programu řadu návrhů, které povedou k potlačení zneužívání dávek podvodníky. Naším hlavním soupeřem je socialistická levice ODS je stranou s tradicí, jsme čitelní a nebojíme se říkat věci na rovinu. Ani o sobě samých. Nejsme korouhvičky ve větru a neměníme program podle marketingového záměru. Dnes napravujeme rozpočtové omyly některých současných reformních „bouráků“. Nenecháme se vmanévrovat do bra- trovražedného boje na pravici. Tyto volby poměry v Poslanecké sněmovně nezmění ani o milimetr. Teprve další volby do Poslanecké sněmovny rozhodnou o nových politických poměrech. A nezapomeňme na to, že po podzimních volbách nás v koalici čeká hodně společné tvrdé práce. Naším hlavním soupeřem jsou nadále stoupenci zadlužování a vysokých daní. Sociální demokracie se programově nemění a stále nabízí staré zboží, které už neprodávají ani evropští socialisté. Proto nepřipusťme socialistický Senát, který by blokoval reformní změny. Tím by brzdil snahu vyvést naši zemi z nebezpečné zóny, kam můžeme spadnout už v blízké budoucnosti. ODS je svébytnou a názorově konzistentní politickou stranou, která má ambici vyhrávat volby. Je zárukou, že odpovědná politika dostane zelenou nejen na úrovni vlády, ale i Senátu a měst a obcí. Udělejme pro to všichni společně maximum. Petr Nečas předseda ODS 5 ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 6 VOLEBNÍ STRATEGIE Naše strategie se opírá o pevné konzervativní a liberální hodnoty rozhovor s Richardem Svobodou, senátorem a šéfem volebního štábu 6 Jaká hlavní témata budou spojena se senátními volbami – ať už z hlediska celkové české politiky, tak z pozice ODS a jejích soupeřů? Senátní volby budou střetem o to, zda se premiér Nečas se svou vládou bude moci v Senátu opřít o proreformní většinu. V opačném případě totiž hrozí, že by oranžovo-rudý Senát mohl brzdit potřebné reformní kroky vlády. Času na potřebné změny zákonů není nazbyt a neuspějeme-li, mohli bychom se jednoho rána – obrazně řečeno – probudit v Řecku. Nemůžeme si namlouvat, že konstelace příhodná pro rozumné reformní kroky bude trvat věčně a možná už brzy se všichni budeme odpovídat z toho, jestli jsme tuto šanci nepropásli. Senátní volby jsou v tomto smyslu dalším krůčkem na dlouhé cestě k dobře spravované zemi. Mají i kandidáti do komunálních voleb nějakou společnou strategii, nebo ji zcela ponecháváte na konkrétní situaci v jednotlivých místech? Dvacet let tvoří projekt občanské demokracie samu páteř rozvoje naší země. Naše strategie se tedy musí opírat o pevné konzervativní a liberální hodnoty, konkrétní podoba lokálních kampaní je však v rukou místních lídrů a senátních kandidátů. Nepotřebujeme, na rozdíl od jiných, vytvářet naleštěnou neprůhlednou marketingovou bublinu. Máme stovky starostů, radních a zastupitelů, kteří mají na to vyhrát v jakékoli konkurenci a pokračovat ve své práci. Nechceme – a vlastně ani nemůžeme – diktovat těmto zkušeným a svéprávným politikům, jak oslovit své spoluobčany. Naším cílem je jen to, abychom prostřednictvím celostátní kampaně obnovili naše ideové poselství, abychom připomněli odkud a kam jdeme. Vláda v čele s ODS vychází z principu nutných ekonomických úspor. Věříte, že tento trend budou voliči akceptovat i v senátních a komunálních volbách? Ano. Čeká to od nás více než milión našich voličů a věřím, že to očekávají i ti, kteří nás před těmito volbami z různých příčin opustili. Naše jasné činy mohou být poděkováním věrným a zároveň vzkazem těm, kteří od nás odešli, že je chápeme, že jsme připraveni na nápravu vlastních chyb a že stojíme o to, aby se vrátili z protestního vandru. Víme, že je potřebujeme a naším cílem je, aby oni pochopili, že potřebují nás. Jak hodnotíte současnou komunikaci volebního štábu, vedení ODS ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 7 a hlavní kanceláře s regiony a jednotlivými kandidáty? Jak vyznívají zpětné vazby? Nastoupil jsem do rozjetého vlaku plného profesionálů, ze kterých volební štáb sestává. Nemám, co bych jim vytkl. A i kdybych měl, nebudu to povídat tady a teď. Prakticky celé vedení ODS je vytíženo exekutivou, ale jsem si jistý, že všichni vnímají, že potřebujeme další volební úspěch a jsou připraveni udělat pro něj maximum. Senátní i komunální volby jsou specifické svou individuální atmosférou v každém místě. Věřím však, že všichni chápeme, že celostátní linku potřebujeme. Jen jednou jedinkrát jsme na ni zcela rezignovali a výsledkem jsou oranžové kraje. V čem je kampaň ODS jiná v porovnání s marketingovými a komunikačními prvky konkurentů? Nejsem profesionál v této oblasti, ale jedno vím jistě: volby se nevyhrávají jen kampaní za milióny. Určitě je dobré opřít se o profíky, ale nakonec stejně vyhrávají ti, kteří do toho dají víc srdce a mají lepší intuici. Nakolik si myslíte, že nominovaní představitelé ODS i samotná kampaň přispěje k posílení důvěryhodnosti občanských demokratů? Nezbývá než věřit, že se nám posílit svoji důvěryhodnost povede. Opak by byl katastrofou. Není na mně, abych posuzoval kandidátky vzniklé v prostředí demokratické vnitrostranické soutěže. Pokud se teď někdo trpce usmál a pomyslel si, že u nich taková soutěž určitě neproběhla, pak ho mohu ujistit, že za takové počínání se na všech úrovních vždycky draze platí. Dřív, nebo později. Kampaň by k našemu dobrému vnímání přispět měla a mohla: Chceme obnovit poselství, chceme vzkázat, že jsme znovu připravení, že jsme pochopili důvod propadu preferencí, chceme říci, že máme své chyby, ale víme o nich a i přes ně zůstáváme tou nejlepší volbou. Liší se současné předvolební dění od těch předchozích? Nemáme tak dobrý terč, jakým byl Jiří Paroubek. A kníže s ministrem Kalouskem jsou sice vládními partnery, ale s ambicí dál užírat z našeho elektorátu. V pravé části startovního pole jsme byli po léta zvyklí dobíhat s náskokem první a tyto volby by měly potvrdit, že se nechceme a nebudeme o naši pozici s nikým dělit. Rád bych se mýlil, ale to není tuctový závod. Od listopadu uplynulo dlouhých dvacet let a touha po redefinici společenských struktur je natolik silná, že nic nedostaneme zadarmo. Hysterie a panika nic nevyřeší, máme naštěstí dostatek víry a sebevědomí, ale možná bychom měli být ještě daleko méně bohorovní. Vítězství nebude zadarmo. Kladete velký důraz na předvolební výzkumy? Jak na ně volební štáb reaguje? Opravdu věřím jenom těm průzkumům, které si dělám sám doma, po telefonu, na ulici, v hospodě. Ale občas se musíme spolehnout i na ty, které si před volbami objednáme. Nemůžeme se přece řídit jen intuicí. Myslím, že máme velmi kvalitní a přesná data, která dobře zrcadlí předvolební situaci. A přirozeně je analyzujeme a snažíme se z nich vycházet. Které prvky kampaně podle vašich informací kandidáti ODS nejvíce využívají – např. kontaktní kampaň, komunikaci prostřednictvím internetu, outdoorovou reklamu, tiskové materiály… Žijeme v barevném světě a úspěšná kampaň musí být dobrým mixem všeho. Myslím, že klíčem k úspěchu v komunále a Senátu je kontaktní kampaň. Kdo nejde mezi lidi, kdo se jich bojí, toho žádné plakáty nezachrání. Jaký volební výsledek byste považoval za ideální a jaký by pro vás byl jednoznačným zklamáním? Ideální výsledek je 27 mandátů do Senátu a jednobarevná modrá zastupitelstva ve městech a obcích. To je samozřejmě nemožné a upřímně řečeno, na takový výsledek by nakonec doplatila i sama ODS. Takže vlastně ideální není. Svět má být barevný. Úspěchem by bylo, kdybychom v základních ukazatelích (počet senátorů, primátorů, starostů, radních) byli lepší než ostatní. –red– 7 ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 8 ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 9 ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 10 NAŠI KANDIDÁTI DO SENÁTU senátní obvod 1, Karlovy Vary Josef Pavel • 57 let • vystudoval právnickou fakultu • krajský zastupitel • člen ODS od roku 1993 • ženatý, má dvě děti a dvě vnoučata Chci ve svém volebním obvodu prosazovat lepší život jeho obyvatel. Ve zkratce, budu se zasazovat o udržitelnost stávajících a tvorbu nových pracovních příležitostí, zejména v tradičních oborech, kterými jsou cestovní ruch a lázeňství. Budu se zasazovat o solidaritu s potřebnými v sociální oblasti, dostupné zdravotnictví, zajištění důstojného stáří. Pro produktivní část populace vidím jako nosné snížení daňového zatížení živnostníků, snížení daní u zaměstnanců a lepší podmínky pro zaměstnávání občanů, aby neměli důvod k zneužívání podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Chci prosazovat spravedlivé podnikatelské prostředí, stejné pobídky pro domácí i zahraniční investory pro zlepšení zaměstnanosti, jednoduchý daňový systém, zastavení růstu veřejných výdajů a zjednodušení soudního systému. Na úřadech chci pomoci zavádět přívětivější přístup k občanům. Proč kandiduji do Senátu [email protected] www.josefpavel.cz Senátor může být váš místní „ombudsman“. Jako jedinec sice nezmění podobu vládních rozhodnutí, ale má skvělou příležitost znát problémy a potřeby lidí, obcí, měst i kraje. Měl by být pojítkem mezi občany, obcemi, institucemi a zákonodárci a často i vyřešit problém. senátní obvod 4, Most Václav Hofmann • 55 let • vystudoval teorii kultury • městský a krajský zastupitel • člen ODS od roku 1998 • ženatý, má tři děti a dvě vnoučata Věnuji se komunální politice na úrovni obce i kraje již několik volebních období. Ve většině voleb jsem uspěl díky značnému počtu preferenčních hlasů a zřejmě této popularitě mezi mosteckými voliči vděčím za nápad kolegů z místní organizace ODS, abych kandidoval do Senátu Parlamentu ČR. V následných primárních volbách jsem uspěl a budu se o hlasy voličů na Mostecku ucházet s volebním heslem: „Práce se musí vyplácet“! Toto na pohled jednoduché volební heslo má pro mne i potencionální voliče širší rozměr. Práce se musí vyplácet těm, kteří pracují, zaměstnávají i podnikají jako živnostníci. Moje priorita: vzdělání a zaměstnanost Máme nejméně vysokoškoláků v regionu s porovnáním s kraji jinými. Proč? Protože pro ně máme jednak málo pracovních příležitostí a kvůli relativně vysokým příjmům v dělnických profesích a nízkým příjmům vysokoškoláků se jejich příjmy vyrovnávají a z ekonomických důvodů se lidem tedy také studovat nevyplácí. Jestliže se nevyplácí pracovat, vzdělávat se ani zaměstnávat jiné, životní úroveň klesá a oblast se stává nezajímavou. Mým cílem je přispět všemi silami k tomu, aby se tato situace změnila k lepšímu. [email protected] www.divadlo-most.cz senátní obvod 7, Plzeň-jih Jiří Šneberger • 50 let • vystudoval VŠ strojní a elektrotechnickou • člen ODS od roku 1991 • senátor • ženatý, má tři děti Děkuji za domov i pocit potřebnosti. Říká se, že člověk má jen jeden domov. A přesto to nemusí být pravda. Před šesti lety jsem sliboval, že v Senátu nebudu hájit zájmy pouze Slovan a Plzně, ale že můj hlas bude slyšet za celý volební okrsek Plzeň-jih. Slovanské jsem ujišťoval, že z Plzně do Prahy je to na skok, a věděl, že nemůže být spokojená Plzeň bez svého okolí, stejně jako nemůže být spokojené okolí Plzně bez svého města. Byl jsem doma na Slovanech. Mohu všechny Slovanské ujistit, že jsem tady doma stále. Těm šesti letům však vděčím za své další domovy. Když se při mých cestách po volebním okrsku blíží Blovice, Horažďovice, Nepomuk, stejně jako Nebílovy, Starý Plzenec a další stovky obcí na jih od Plzně, vím, že přijíždím domů. Vím, že mě čekají přátelé, známí a ti, co mě potřebují. Dává to smysl mé práci. Slušnost se vyplácí [email protected] www.sneberger.cz Nejvíce energie věnuji rodině, která je pro mě zdrojem bezpečí, a pak práci, která je cestou k vnitřnímu naplnění. Dostal jsem v životě mnoho rad, dobrých i špatných. Snažím se řídit zejména jednou z nich – slušnost se vyplácí. V politice je to sice zásada nepraktická, přesto z ní nechci slevovat. ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 11 senátní obvod 10, Český Krumlov Tomáš Jirsa • 53 let • vystudoval ČVUT • senátor • člen ODS od roku 1992 • ženatý, má tři děti Mandát senátora se mi zdál ideální k podporování regionálních projektů, které přesahují rámec obce. V tomto názoru jsem se shodnul s většinou občanů, s nimiž jsem na toto téma hovořil. Odhadem asi devadesát procent dotazů či témat k řešení, které dostávám, se týká regionálních problémů. Šumava nejen krásná, ale i problematická [email protected] www.tomasjirsa.cz Trvale se věnuji problematice Šumavy. Zjednodušeně řečeno: Cenou za experiment s bezzásahovostí, která způsobila kůrovcovou kalamitu, je dnešní masivní kácení a vytváření holin ve druhých zónách národního parku. Kácení a těžby nemají v existenci Národního parku Šumava obdoby, ale jsou výjimečné i z hlediska standardů ostatních evropských národních parků. Celou nezvládnutou situaci na Šumavě považuji za tragickou. Dlouhodobě podporuji šumavské starosty a Jihočeský kraj v jejich záměrech na rozvoj turistiky na Šumavě. Tyto záměry jsou obsaženy v dokumentu Zásady územního rozvoje kraje. Podílím se na řadě dalších jednání a projektů, které považuji za smysluplné a kde cítím, že můj senátní mandát a osobní zkušenosti mohou pomoci. Mnohokrát vyjednávám za obce s centrálními úřady ve věcech vydávání majetku a řešení různých nestandardních situací. senátní obvod 13, Tábor Pavel Eybert • 61 let • vystudoval pedagogickou fakultu • senátor, starosta Chýnova • člen ODS od roku 1991 • ženatý, má dvě děti V Senátu se zabývám především zákony, které jsou spojeny s komunálními záležitostmi. Trápí mě současné znění stavebního zákona, zákona o vodovodech a kanalizacích, provozu na pozemních komunikacích a řada dalších, které mají bezprostřední dopady na každodenní chod radnic, úřadů obcí a měst i jejich občanů. V případě, že budu znovu zvolen senátorem, nadále budu usilovat o další rozvoj dopravní infrastruktury vedoucí do jižních Čech. D3, R4, IV. železniční koridor i obchvaty měst a obcí – to jsou záležitosti, které mají smysl. Zároveň jsem poznal, že není snadné některé věci prosadit. Ale sport mě naučil, že nic nejde rychle, na všem se musí pracovat. Myslel jsem si o sobě, že jsem idealista, ale život mě naučil být i praktikem. Myslím, že skloubení těchto fenoménů dává člověku – v jakékoli životní roli – šanci vyrovnat se s úspěchy i neúspěchy. Tak si to zkus sám Jak jsem se dostal k politice? Nebyl jsem spokojen s vedením obce Chýnov, kde žiji. Tak mi řekli, ať si to jdu zkusit sám, když jsem tak chytrej. A tak jsem šel a stal se starostou. Později jsem dostal důvěru i při primárkách do Senátu. [email protected] www.eybert.cz senátní obvod 16, Beroun Jiří Oberfalzer • 56 let • vystudoval matematicko-fyzikální fakultu • senátor, městský radní • člen ODS od roku 1999 • rozvedený, má čtyři děti Stát musí dbát o to, aby vysoká cena práce nevedla k rušení pracovních míst, musí vyvážit postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů tak, aby se firmy nebály zřizovat pracovní místa. Aby mohl stát pomoci tam, kde si lidé sami pomoci nemohou. Jistě je třeba hledat administrativně jednoduché a pro potřebné občany důstojné mechanismy, jakými se mohou dobrat sociální pomoci, jakékoli plošné dávky jsou však nepřípustné. Prostředky státní podpory pocházejí z kapes všech občanů a není myslitelné, aby se chudí skládali na méně chudé, nebo dokonce bohaté, taková „solidarita“ je zcela asociální. Mé politické krédo [email protected] www.oberfalzer.cz Svou misi v řadách ODS vidím především v posílení důvěryhodnosti a důslednosti ODS a jejího působení na veřejnost. Z mých vystoupení na kongresech je patrné, že se snažím, aby strana neztrácela svůj dlouhodobý cíl, dokončení transformace české společnosti a novodobého „budování státu“ jako moderní, otevřené, prosperující a poctivé společnosti. Jedině konzistentním jednáním a jasným preferováním veřejného zájmu nad krátkodobými a úzce stranickými cíli může ODS získat zpět důvěru a podporu pro dokončení nezbytných reforem. To je úkol, na kterém se chci aktivně podílet. ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 12 NAŠI KANDIDÁTI DO SENÁTU senátní obvod 19, Praha 11 a 15 Milan Pešák • 47 let • vystudoval pedagogickou fakultu • radní, městský zastupitel • člen ODS od roku 2002 • ženatý, má dvě děti Poprvé jsem se účastnil voleb do Zastupitelstva městské části Praha 11 v roce 2002 a byl jsem zvolen díky značnému množství preferenčních hlasů od občanů. V zastupitelstvu jsem se věnoval především práci v sociální a zdravotní komisi. Ta navrhovala podporu jednotlivým neziskovým organizacím působícím na území městské části, řešila otázky obsazení „bezbariérových“ bytů nebo správy poliklinik či domů s pečovatelskou službou, které spravovala městská část. V této činnosti jsem pokračoval i ve volebním období 2006–2010, byť v této době mi podstatně více času zabírala práce ve funkci radního hlavního města pro oblast zdravotnictví. Proč jsem vstoupil do ODS? [email protected] www.milanpesak.cz Protože nemá smysl být nespokojený a třeba jen nadávat. Protože je mi bližší filosofie odpovědnosti za svůj osud, osud rodiny, obce i státu než přerozdělování a rozmělňování hodnot. Věřím v Boha, rodinu, osobní odpovědnost a motivaci. Protože spravedlivější sociální politiku lze dělat z pravicových pozic. Musíme účinně pomáhat těm, kteří si nemohou pomoci sami. Protože jsem přesvědčen, že ODS udělala pro rozvoj společnosti více než kdokoli jiný. senátní obvod 22, Praha 10 Vladislav Lipovský • 43 let • vystudoval pedagogickou fakultu • člen ODS od roku 2003 • starosta Prahy 10 • ženatý, má dvě děti Po absolvování Pedagogické fakulty UK v roce 1991 jsem pracoval jako učitel na základní škole. V letech 1994–2001 jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, jaké vypětí a rizika přináší soukromé podnikání. Zájem o komunální politiku v místě, kde s rodinou žiji, mě postupně přivedl do zastupitelstva Prahy 10, kde působím od roku 1994. V roce 2001 jsem pak byl zvolen do role zástupce starosty, konkrétně jsem měl na starosti školství a kulturu. Po volbách v roce 2006 jsem byl zvolen starostou. Ve volném čase nejraději relaxuji sportem, nad knížkou, nejvíc si odpočinu společně s rodinou na naší chalupě. Podporuji rozumnou politiku Hodlám podporovat vznik metropolitní policie, protože to znamená více policistů v ulicích. Za přínosné rovněž považuji zvýšení spodní hranice trestu za distribuci návykových látek mladistvím, aby byly naše děti více chráněny před drogami. Dětí a mládeže se týká i další diskutovaná změna, o jakou se hodlám zasazovat, a sice školského zákona, jejímž výsledkem by byl efektivnější systém vzdělávání. Jsem pro přijetí zákona o sociálním bydlení, který umožní lepší podmínky pro nájemníky v obecních i soukromých domech. To vše považuji za rozumnou politiku, kterou chci podporovat. [email protected] www.vladislavlipovsky.cz senátní obvod 25, Praha 6 Petr Bratský • 55 let • vystudoval VŠ dopravy a spojů • člen ODS od roku 1991 • bývalý poslanec, radní Mě Praha 13 • ženatý, má dva syny Jako poslanec jsem spolupracoval s organizacemi na ochranu lidských práv, zejména se společností Člověk v tísni. Podnikl jsem několik podpůrných cest za disidenty v zemích s totalitním režimem a petičními či jinými aktivitami podporoval demokratické procesy. Rovněž jsem se zapojil do činnosti poslaneckých skupin přátel členských zemí Meziparlamentní unie – skupinám ČR-Kanada, ČR-Japonsko a ČR-Srí Lanka dokonce po několik let předsedám. Během mého působení ve veřejném životě mě povzbudila různá ocenění, která jsem získal. Kromě těch skautských jsem laureátem ceny Přístav, kterou mi udělila Česká rada dětí a mládeže za působení ve prospěch mládeže. Zastupitelstvem Prahy 13 mi byla udělena stříbrná medaile za zásluhy o rozvoj městské části, jsem též nositelem Stříbrného kříže Maltézských rytířů. Moje třináctá komnata [email protected] www.bratsky.cz Mám rád legraci, různé recese a bláznivé kousky také sám vymýšlím a s chutí provádím, ať už jde o vydávání CD nebo o lezení do lví klece a jiné „odvazy“. Každý máme svou třináctou komnatu, a proto mě můžete občas vidět v nezvyklé roli. Nechci být politikem-sucharem. ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 13 senátní obvod 28, Mělník Veronika Vrecionová • 45 let • vystudovala VŠE • starostka Přezletic • členka ODS od roku 2005 • vdaná, má dvě děti Mé rozhodnutí kandidovat do Senátu se nezrodilo ze vzduchoprázdna. O politiku se zajímám po celý svůj dospělý život. Vždy jsem se snažila věci aktivně ovlivňovat a nebála jsem se jít s kůží na trh. Činím tak i tentokrát, když před vámi stojím jako kandidátka občanských demokratů v letošních senátních volbách v obvodě Mělník. Jsem odhodlána bojovat v předvolební kampani o senátní mandát s veškerou energií, a pokud bych byla zvolena, budu sloužit všem občanům našeho regionu, jak jen nejlépe dovedu. Politika není byznys [email protected] www.veronika2010.cz Politika nesmí být prostorem pro vyvolené, kteří v ní budou realizovat své osobní zájmy bez ohledu na zájmy celku. Politika musí být sféra otevřená pro všechny, kteří se na ní chtějí podílet, musí být střetem názorů a idejí, ne kšeftařením, které přinese prospěch pouze úzké elitě. Nejdu do politiky proto, abych zbohatla či abych se stala součástí podivných bratrstev, která si snaží současnou politiku často propachtovat sama pro sebe. Jdu do ní proto, abych dobře zastupovala zájmy svých voličů a prosazovala cíle a hodnoty, které považuji za správné a s nimiž se ztotožňuji. senátní obvod 31, Ústí nad Labem Pavel Sušický • 59 let • vystudoval medicínu • člen ODS od roku 1991 • senátor • ženatý, má dceru Mám velmi úzký vztah k ústeckému regionu, ve kterém jsem se narodil a celá léta žiji. V Ústí nad Labem jsem již 31 let, město jsem si oblíbil, žil jsem v něm v dobách, kdy se zde doslova téměř nedalo dýchat. Mám radost z probouzení se města k životu, z opět rostoucí přírody. Co mne velmi trápí, jsou těžké zdravotní následky lidí, které způsobila devastace přírody a ovzduší v předchozím režimu. Chci se podílet na rozvoji zdravého města Ústí nad Labem svými zkušenostmi i kontakty, které jsem si za léta působení v medicíně získal. Chci podporovat všechno pro tzv. zdravý životní styl. Rozumem i srdcem Nikdo z nás není dokonalý. Ale v Senátu jsem snad udělal pro náš kraj hodně dobrého a rád bych v tom pokračoval. Někteří mi vytýkají, že jednám srdcem. Já si myslím, že do politiky patří rozum i srdce. Jak můžete lidem pomáhat, když jim nenasloucháte? Jsem mezi lidmi rád a jsem rád, když se mohu osobně zasadit o lepší životní podmínky v regionu. Prioritou je pro mne dostavba dálnice D8 – je to dluh společnosti vůči severočeskému regionu, který byl a je drancován. Stejně tak si lidé v regionu zaslouží lepší zdravotnictví, nová pracovní místa i lepší životní prostředí. [email protected] www.susicky-ul.cz senátní obvod 34, Liberec Přemysl Sobotka • 66 let • vystudoval medicínu • člen ODS od roku 1991 • předseda Senátu • ženatý, má tři děti a tři vnoučata Nevím opravdu, zda jsem naivní či krátkozraký já, anebo různí liberální a levicoví intelektuálové a filozofové, kteří se nás stále snaží přesvědčit o tom, že antikomunismus je dnes již „nemoderní“. Prý je vyčpělý a lze jej považovat, například podle názorů Václava Bělohradského, prakticky již za „velké prázdno“ a důvod k hrdosti nebýt antikomunistou. Vždy jsem si naopak myslel, a tento názor chci zastávat i nadále, že pokud chce být někdo demokratem a slušným člověkem, musí být stejným dílem antifašistou i antikomunistou. Jsem přesvědčen, že právě to nám pomůže se účinně bránit infikaci různými zhoubnými trendy. Mé základní životní krédo [email protected] www.premyslsobotka.cz Politiku považuji za službu občanům a vnímám ji jako povinnost 7 x 24 hodin týdně. Kromě toho jsem jako lékař i jako politik přísahal, že lidem budu pomáhat, a ne škodit. Doufám, že jsem svým závazkům v minulosti dostál. Každopádně se jim hodlám věnovat i do budoucna, seč mi budou síly stačit, pokud mě k tomu svými hlasy pověříte. Mou prioritou je obhájit pravicovou politiku, o níž věřím, že je schopna nás vést k ekonomické prosperitě, a tím pádem i zvyšování životní úrovně všech obyvatel. ListyO7 20.9.2010 17:19 Stránka 14 NAŠI KANDIDÁTI DO SENÁTU senátní obvod 37, Jičín Jiří Liška • 61 let • vystudoval VŠ veterinární • člen ODS od roku 1991 • místopředseda Senátu • ženatý, má dva syny a vnuka Před šesti lety jste mi dali důvěru, abych vás zastupoval a hájil vaše zájmy v Senátu. Ty roky uplynuly velmi rychle a blíží se říjen, kdy se bude opět rozhodovat o tom, kdo bude zastupovat oblast Jičínska a Nymburska v horní komoře Parlamentu. Po celé volební období jsem se snažil co nejlépe plnit povinnosti senátora. Jsem autorem nebo spoluautorem několika nových zákonů a novel. Snažil jsem se podporovat náš obvod a pomáhat vám, občanům, pokud jste se na mne obrátili se svými problémy. Doba, která nás čeká, nebude vůbec jednoduchá. Musíme se společně vypořádat s dopady ekonomické krize a s velkým zadlužením naší republiky. Musíme posílit respekt k právu a spravedlnosti a řešit další problémy naší společnosti. To vše jsou velké úkoly i pro Senát. Rád bych se na jejich plnění podílel. Bude ale samozřejmě záležet na vás, zda mi to umožníte, zda mi dáte opět svoji důvěru. Odpovědnost a slušnost [email protected] www.jiriliska.cz To jsou principy, které považuji v životě za nejdůležitější. Během svého života jsem pochopil, že je nelze považovat za samozřejmost v žádném prostředí včetně politiky. Přesto se jich já osobně nehodlám vzdát, i kdyby to třeba nebylo výhodou. senátní obvod 40, Kutná Hora Lucie Talmanová • 43 let • vystudovala VŠCHT • členka ODS od roku 1991 • nyní v domácnosti • vdaná, má syna Jako osobní bankéř či osobní trenér, kteří věnují zvláštní péči svým klientům, já nabízím nadstandard vám: přímý osobní kontakt. Mluvme spolu o tom, jak mohu pomoci, pišme si, věnujme si čas. Jedině tak můžeme pro náš obvod, ve kterém jsem jako doma přes 40 let, něco udělat! Já jsem připravena. Mým heslem je: Nabízím vám své služby jako osobní politik. V politice je důležitá komunikace. Je potřeba mluvit s lidmi, znát jejich problémy. K tomu je senátor ideální. Funguje v Praze, kde se dělá vysoká politika, ale zároveň má na rozdíl od poslanců silnější vazbu na region. Samozřejmě že senátor nemůže přímo zařídit dotace. Ale díky svým kontaktům může v Praze, kde se rozhoduje, řešit problémy občanů svého obvodu. Být jejich „pražským velvyslancem“. Musí se jim ovšem věnovat na sto procent. Chci být senátorem na plný úvazek. Kutnohorsko, kraj mého dětství V Praze jsem se narodila, ale Kutnohorsko je kraj mého dětství. Jezdím sem odmala. Když to spočtu, strávila jsem tu tak třetinu svého života. Každý pátek vlakem do Ratají nad Sázavou... Takže se tady cítím stejně doma jako v Praze. [email protected] www.osobnipolitik.cz senátní obvod 43, Pardubice Jiří Stříteský • 67 let • vystudoval VŠE • člen ODS od roku 1992 • senátor • ženatý, má dvě děti Mám svoji politickou historii, svoji minulost několikrát prověřenou krizovými situacemi. Nespočet veřejných vystoupení, prezentace názorů a každý ví, že mé politické přesvědčení je hluboce zakořeněné a stálé. Každý ví, co ode mne může očekávat. Ví se, že se umím o názor poprat, ví se, že umím své názory i prosadit. A s ohledem na mou ekonomickou situaci, která má základ v restitucích a v podnikání, v němž jsem jasně prokázal, že se dovedu dobře uživit, nedělám politiku pro peníze, ale pro dobro společnosti, a to je to nejdůležitější. Můj přínos pro Senát a region [email protected] www.stritesky.cz Svůj hlavní přínos pro horní komoru Parlamentu vidím ve své čtrnáctileté praxi v samosprávě a ve státní správě. Jako regionální politik vidím v každodenním životě dopady nejrůznějších legislativních rozhodnutí a vím tedy, jak zákony ovlivňují každého jednotlivého občana. Dokáži rozlišit, co je pro lidi v regionech potřebné a co jim naopak komplikuje život. K tomu mi pomohla i práce v Senátu v posledních letech. Senátor jako jedinec toho příliš nezmění, například na podobě vládních rozhodnutí, ovšem i tak může být jeho přínos velký. Musí vědět, s čím se potýkají lidé, včetně například živnostníků a podnikatelů, co trápí kraje, města a obce. A pak využít své role k tlaku, jenž povede k nápravě. ListyO7 20.9.2010 17:20 Stránka 15 senátní obvod 46, Ústí nad Orlicí Richard Neugebauer • 41 let • vystudoval fakultu tělesné kultury • člen ODS od roku 2005 • má dceru Jsem kandidátem politickou minulostí naprosto nepopsaný. Léta se věnuji sportu, trenérské praxi s mládeží, občanskému sdružení, které jsem založil, a také své malé živnosti. Myslím si, že politiky by se měli stávat lidé, kteří ve svém oboru získali dostatek zkušeností a poznatků. Při své různorodé činnosti jsem je získal. Do Senátu tak mohu přinést nové myšlenky a pohledy, díky nim mohu spolupracovat na řešení například nedostatků našeho právního a legislativního prostředí. Pravidelně narážím na problémy, které komplikují život nám všem. Jsem odhodlán je s vaší pomocí změnit. Věřím v demokracii, spravedlnost a v myšlenku, že každý může něco ovlivnit. Mé plány a cíle [email protected] www.richardneugebauer.cz Chtěl bych pomáhat rozvoji svého rodného regionu. Nejen spolurozhodováním o podobě zákonů, ale i vyjednáváním a hledáním rozvojových cest pro zajištění prosperity celého Orlickoústecka. Chci být maximálně v kontaktu s lidmi v jejich každodenním životě a úzce spolupracovat se starosty měst a obcí. Budu pomáhat zlepšovat podmínky pro vzdělávání a sportovní vyžití mladých lidí, pro aktivní život seniorů i pro práci neziskových organizací, protože to kvůli byrokracii na ministerstvech nemají vůbec jednoduché. Budu stát na straně drobných živnostníků a podnikatelů, které omezuje legislativa. senátní obvod 49, Blansko Karel Jarůšek • 58 let • vyučil se strojním zámečníkem, absolvoval stř. ekon. školu • člen ODS od roku 1999 • bývalý senátor, fotbalový trenér • ženatý, má čtyři děti Ke vstupu do aktivní politiky, přesněji řečeno do ODS, mne přivedl tzv. sarajevský atentát v roce 1998. Nejdříve jsem byl řadový člen, v doplňovacích volbách do Senátu v roce 2003 jsem se stal členem horní komory českého Parlamentu. Zasedal jsem ve Výboru pro evropskou integraci. Nyní bych se v případě volebního úspěchu chtěl kromě běžné agendy intenzivně věnovat sportující mládeži a sportu a podpoře lidí se zdravotním postižením. V obou oblastech mám dlouholeté zkušenosti a jasný názor, co je potřeba pro mládež, nemocné a handicapované spoluobčany ze strany státu udělat. K podpoře sportu Děti by měly vědět, že sport dělají samy pro sebe a mohou v něm najít jak uplatnění, tak i cestu ke zdraví a vlastní osobnosti. Chci navštěvovat školy a povídat si s žáky a vést je ke sportu. Pomůže to jim, ale i jejich rodičům. Lidem se zdravotním handicapem bych chtěl pomáhat při začlenění do společnosti – jsem přesvědčen, že i přes velký pokrok, kterým naše společnost prošla, je mnoho v této oblasti ještě před námi. Týká se to jak legislativy, tak rozvoje prostředků, jak postiženým pomáhat, i celého přístupu společnosti. [email protected] www.kareljarusek.cz senátní obvod 52, Jihlava Miloš Vystrčil • 50 let • vystudoval přírodovědeckou fakultu • člen ODS od roku 1991 • městský a krajský zastupitel • ženatý, má dvě dcery Tento region dobře znám a nechci, aby se na něj zapomínalo. Týká se to jak celostátně platných zákonů, vyhlášek a dalších předpisů, tak různých dalších celostátních koncepcí, podpor a vizí. Zdaleka ne všechno je výhodné a dobré pro všechny. A náš senátní obvod je v mnoha ohledech specifický – strukturou zaměstnanosti, zalidněním, administrativní roztříštěností… na to by se měl brát zřetel na celostátní úrovni. Nejsem nováček – mám zkušenosti. Byl jsem starostou i hejtmanem. Nemyslím si, že mi hrozí ztráta vnímání reality. Obyčejné problémy obyvatel obcí a měst mám hluboko pod kůží. Nezaměstnanost a sociální péče [email protected] www.vystrcil.cz Zatímco v období ekonomické prosperity (2005–2007) byla nezaměstnanost v okrese Jihlava v průměru o 2 % nižší než v ČR, v době nejhlubší krize (2009) tomu bylo přesně naopak. Je tedy zřejmé, že existence velkých zaměstnavatelů přináší kromě nabídky pracovních míst i značnou nestabilitu v jistotě zaměstnání. Jsem přesvědčen, že i proto by se mělo Jihlavsko vydat směrem podpory spíše tuzemských středních a drobných podnikatelů a zároveň například rozvoje sociálních služeb, které mohou přinést mnohem více pracovních příležitostí, než by možná leckdo na první pohled očekával. ListyO7 20.9.2010 17:20 Stránka 16 NAŠI KANDIDÁTI DO SENÁTU senátní obvod 55, Brno-venkov Tomáš Julínek • 54 let • vystudoval medicínu • člen ODS od roku 1996 • senátor • rozvedený, má dva syny Každé volby mají přímý či nepřímý vliv na budoucí vývoj této země. Pokaždé vystaví účet politické reprezentaci. Naše společnost přitom potřebuje politiky, kteří budou ochotni a schopni řešit vážné problémy této země. Potřebujeme politiky odvážné, kteří nehledí jen na udržení svých postů za každou cenu. Nepotřebujeme ustrašenou politiku a do nebe volající populismus. Dnešní líbivé dárky se mohou zítra proměnit v noční můru těch, kteří je budou muset jednou zaplatit. Se seriózní politikou to stále myslím vážně [email protected] www.tomasjulinek.cz Před časem se mě kdosi ptal, jak se mám a co dělám. Odvětil jsem, že jsem se rozhodl jít do boje o senátora, takže se potřebuji řádně psychicky nabudit, aby mě voliči uvěřili, že to stále se seriózní politikou myslím vážně, že se nevzdávám a stále mám dost sil. Zažil jsem vzestupy i pády, poučil jsem se z vlastních chyb a zároveň se dobral k tomu, že mnohé mé cíle stály a stále stojí za to, abych je ze všech sil prosazoval. Pokud bych v nadcházejících volbách uspěl, budu za svůj region a své ideály bojovat se stejnou zarputilostí, jakou mi mnozí vyčítají a mnozí jiní mě díky ní podporují. senátní obvod 58, Brno-město Miroslav Hošek • 45 let • vystudoval Vysoké učení technické • městský zastupitel, podnikatel • člen ODS od roku 1998 • ženatý, má dva syny a dceru Jako senátor musím porozumět předkládaným zákonům, zodpovědně je prostudovat, porovnat s praxí a posoudit, zda zvednout ruku pro tento zákon, či nikoli. Senátorská práce je tedy dle mého názoru zodpovědná kontrolní práce. Proto chci ve svém případném senátorském mandátu pečlivě zvažovat důsledky schvalovaných zákonů a profesionálně připravovat jejich připomínkování. Moje priorita: vzdělání a zaměstnanost V roce 1992 jsem založil firmu, spíš firmičku. Brňáci si možná vzpomenou na Motorcentrum na Kolišti. Malá plechová dílna, která šlapala. Spokojenost zákazníků byl v uvozovkách doporučující dopis pro značku Seat (tehdy ještě pod koncernem Fiat), aby nabídla své obchodní zastoupení. Na jednání do Prahy jsem si koupil svůj první pořádný oblek a se společníkem jsme vyjeli v trabantu! V roce 1992 jsme se stali největším prodejcem této značky v ČR. V roce 1995 vznikla akciová společnost Hošek Motor, která získala zastoupení Mercedes-Benz pro jižní Moravu a stala se rychle největším prodejcem značky v tuzemsku. V následujících letech společnost přibrala další koncernové značky a dále rozšířila svůj areál. Zaměstnává 100 spolupracovníků a vytváří obrat do 1 mld. Kč. [email protected] www.miroslavhosek.cz senátní obvod 61, Olomouc Jan Hálek • 67 let • vystudoval Vysoké učení technické • člen ODS od roku 1994 • senátor, VŠ profesor • ženatý, tři děti, vnoučata Šest let je dlouhým obdobím v lidském životě. Od r. 2004 až dosud jsem senátorem za Olomouc a okolí. V Senátu samotném jsem 1. místopředsedou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. To také vystihuje, čemu se věnuji: vzdělání (jedinečné investici do budoucnosti) a spravedlnosti (reálně dosažitelné, a ne utopické či parodované). Prosadil jsem desítky změn v zákonech o vysokých školách, stál za omezením imunity zákonodárců, prosazoval zákony na podporu výzkumu, hájil odškodnění obětí okupace a odbojářů. Věřím v úspěch úsilí soustředěného kolem několika jasně vytyčených cílů. Věřím v práci s lidmi a pro lidi. S vaší pomocí budu mít čest v ní pokračovat. Moje cesta do Senátu [email protected] www.janhalek.cz V listopadu 1989 jsem vedl sekci OF v olomoucké nemocnici a na lékařské fakultě. V prvních dnech po revoluci jsem chtěl pokračovat v rámci Klubu angažovaných nestraníků (jehož činnost byla násilně ukončena v r. 1968). Ale vzhledem k mnohem jasnějšímu programu ODS jsem se v r. 1994 stal členem této strany. V r. 2004 se mi podařilo porazit tehdejšího primátora Olomouce a dnes hejtmana Martina Tesaříka. Stal jsem se senátorem za Olomouc a blízké okolí na období 2004–2010. ListyO7 20.9.2010 17:20 Stránka 17 senátní obvod 64, Bruntál Jiří Žák • 51 let • člen ODS od roku 1991 • senátor • ženatý, má syna a vnuka Jako zakládající člen ODS mám letité zkušenosti s komunální politikou, šest let jsem senátorem. Myslím si, že to, co dělám, má význam. Po šesti letech se dostavují výsledky, podařilo se hodně udělat v problematice zákonů týkajících se bezpečnosti v dopravě, venkova, rozpočtového určení daní apod. Hodně je toho ale ve stádiu rozpracovanosti, takže je logické, že bych chtěl dál pokračovat. Co se mi podařilo [email protected] www.jirizak.cz Troufám si říct, že jsem dosáhl relativních úspěchů například v oblasti silniční dopravy. Čtyři roky jsem intenzivně pracoval na novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Vypracoval jsem změnu bodového systému, kterou považuji za mimořádně důležitou jak pro zlepšení bezpečnosti v dopravě, tak pro snížení byrokracie. Hodně jsem udělal ve prospěch rozvoje venkova, podílel se na změně zákona o rozpočtovém určení daní – to znamená, že si malé obce aspoň trochu polepšily. Ale tuhle práci jsme ještě nedokončili – není důvod, aby Praha měla na jednoho obyvatele sedmkrát víc peněz než například Osoblaha nebo Budišov. Uvědomuji si, že náš kraj má palčivý problém s nezaměstnaností. Proto jsem osobně otravoval ministry, náměstky, představitele kraje…, aby pochopili, že existujeme. Díky tomu jsme sehnali peníze na řadu investičních akcí. senátní obvod 67, Nový Jičín Milan Bureš • 56 let • vystudoval pedagogickou fakultu • člen ODS od roku 1994 • senátor • ženatý, má syna, dceru a vnučku Do března 2006 jsem byl místostarostou v Kopřivnici. V roce 2007 jsem se stal předsedou Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu. Nejvýznamnějším úkolem sdružení je ochrana životního prostředí a boj proti případnému zahájení těžby černého uhlí v Beskydech a také boj proti aktivitám, které by měly vést k otevření dolu Frenštát. Zdravý region pro všechny Existence Senátu ukazuje, že to není jen instituce pro schvalování zákonů. Senátor plní i funkci mluvčího občanů svého volebního obvodu. Jako pedagog vím, že základem všeho je zdravá funkční rodina a jsem si jistý, že sociální a ekonomické podmínky mladých rodin s dětmi lze ještě v mnohém vylepšit. Z pozice ředitele školy i místostarosty si umím představit další fungování malotřídních škol v menších obcích a obecně větší ochranu dětí před šikanou a drogami. Budu se zasazovat o snížení daňového zatížení podnikatelů a lepší podmínky pro zaměstnávání občanů. Chci prosazovat stejné pobídky pro domácí i zahraniční investory, jednoduchý daňový systém, podpořím vše, co dá zemědělcům srovnatelné šance v rámci EU… [email protected] www.milanbures.cz senátní obvod 70, Ostrava-město Lukáš Ženatý • 48 let • vystudoval přírodovědeckou fakultu • člen ODS od roku 1995 • náměstek primátora Svůj profesní život jsem zasvětil ochraně vod a životního prostředí severní Moravy a Slezska včetně problematiky likvidace odpadů a nakládání s nebezpečnými průmyslovými odpady. V letech 1991–2004 jsem působil na Ministerstvu životního prostředí České republiky v rámci Územního odboru pro ostravskou oblast se sídlem v Ostravě. Absolvoval jsem kromě původního studia také Vysokou školu báňskou, obor ochrana životního prostředí v průmyslu. Jsem členem řady odborných skupin, oborových sdružení a iniciativ v oblasti ochrany životního prostředí. Od roku 2004 pracuji jako samostatný odborný konzultant v oboru průmyslové ekologie. Od listopadu 2006 jsem náměstkem primátora Ostravy pro majetek a finance za ODS. Rovněž jsem členem ROTARY CLUBU Ostrava. Fenomén Nová Ostrava [email protected] www.lukaszenaty.cz Věřím fenoménu Nová Ostrava – projektům, jako jsou Nové Vítkovice, Nová Karolina, Černá louka, oživení nábřeží Ostravice a další. Díky nim bude Ostrava už brzy lepším místem pro život pro všechny své obyvatele. Ostrava je městem šancí a příležitostí. Jsem s ní životně i profesně srostlý a jsem tomu rád. ListyO7 20.9.2010 17:20 Stránka 18 NAŠI KANDIDÁTI DO SENÁTU senátní obvod 73, Frýdek-Místek Dagmar Adamová • 54 let • vystudovala pedagogiku • členka ODS od roku 1994 • krajská zastupitelka • vdaná, má dvě děti a vnučky V tomto regionu jsem se narodila, přivedla na svět své děti, pracuji tady. Znám problémy zdejších lidí, jejich trápení s dopravou, nedostatkem práce, ale i schopnost poprat se s obtížemi. Za ta léta působení v politice vím, že i tady má lež krátké nohy. A věřím, že si občané všímají, zda sliby jejich zvolení zástupci splnili. Zda jim byli nápomocni, nebo se schovávali. Být senátorkou pro mne znamená aktivně se podílet na rozvoji regionu a pomáhat při řešení problémů, přenášet je do Prahy, která je od našeho kraje tak vzdálená, že někteří politici tak trochu nedoslýchají. Proč kandiduji do Senátu [email protected] www.adamovadagmar.cz Rozhodně ne proto, abych si „polepšila“. Během sedmnácti let v politice jsem nasbírala dost zkušeností na to, abych regionu dokázala pomáhat ještě účinněji než z pozic komunální a krajské politiky. Pochopitelně ale chci dál spolupracovat co nejtěsněji s místními samosprávami. Jsem zvyklá, že se na mě lidé obracejí a stejně tak jim bude v případě mého zvolení otevřena i moje senátorská kancelář. Jsem ráda, že se mi podařilo do našeho kraje získat spoustu financí z dotací a často i vyřešit problém. senátní obvod 76, Kroměříž Zdeněk Janalík • 50 let • vystudoval pedagogiku • senátor, starosta • člen ODS od roku 1996 • ženatý, má dceru V Holešově na Kroměřížsku žiji celý život. Kousek odtud, v Přílepích, jsem se narodil, vystudoval jsem zdejší gymnázium a po studiu v Olomouci jsem se sem vrátil. S manželkou Lenkou máme dceru Lucii. V roce 1992 se mi podařilo uspět v konkurzu na ředitele gymnázia v Holešově. O dva roky později jsem poprvé kandidoval do městského zastupitelstva a od té doby se angažuji v komunální politice. Roku 2004 mě občané Kroměřížska zvolili senátorem, o dva roky později jsem se stal starostou Holešova. Rozhodl jsem se opět kandidovat do Senátu s cílem, že získané zkušenosti bych chtěl zúročit ve prospěch občanů našeho regionu. V případě svého zvolení bych chtěl pokračovat v práci, kterou zaměřuji především na každodenní službu občanům, pomoc při řešení případných problémů ve styku s institucemi, podporu rodiny a vzdělání. Chci dokončit, co jsem začal Dvě volební období představují dost času pro to, aby člověk dokončil to, co začal. Ovšem dvě volební období také považuji za maximum. Jakmile člověk přesáhne tuto dobu, ztratí dynamiku, a proto je důležité, aby pak přišli noví lidé s novými představami. [email protected] www.janalik.cz senátní obvod 79, Hodonín Alena Venhodová • 57 let • vystudovala medicínu • členka ODS od roku 1991 • vdaná, má dvě děti Od svého zvolení do Senátu před šesti lety pracuji především ve Výboru pro záležitosti EU, což je jeden z nejčastěji zasedajících senátních orgánů. Musela jsem se naučit spoustu nových věcí, seznámit se s komplikovanou strukturou evropských institucí. Přesto nelituji. Vybrala jsem si agendu zemědělství, která je pro náš kraj mimořádně důležitá. Sleduji pozici, kterou česká vláda hájí při jednáních v Bruselu, a snažím se prosazovat zájmy našeho venkova. Úcta k tradicím [email protected] www.venhodova.cz Jsem místní rodačka. Je to podobný vztah jako s nejbližšími příbuznými. Milujete je, i když vám někdy lezou na nervy. A posléze dokonce zjistíte, že na nich milujete i to, co vás původně štvalo. Málokde najdete takovou úctu k tradicím, jaká je u nás a jaká je pro tento region tak typická. Týká se to hudby, folklóru, krajiny, svérázné mentality zdejších lidí. A samozřejmě vína a vinařství. Vadí mi ale, že podmínky pro život tady nejsou nijak růžové a leccos se zhoršuje. Tomuto trendu chci v rámci svých sil bránit. Mnoho prospěšného se povedlo například v rámci občanského sdružení Aktivní Slovácko, které jsem založila. P ListyO7 20.9.2010 17:21 Stránka 19 120 HODIN Pro vítězství V neděli 10. října ve 14.00 odstartujeme závěrečných 120 hodin do voleb. NESMÍME ZASTAVIT PŘED CÍLOVOU ROVINKOU ■ Rozdejme volební výzvu do všech schránek ve svém okolí. ■ Vylepme plakáty s volební výzvou na všechny dostupné plakátovací plochy. ■ Diskutujme se všemi ve svém okolí o tom, proč je důležité dát hlas ODS. ■ Zatelefonujme, napišme SMS, MMS nebo e-mail všem známým a přátelům, aby šli k volbám a dali hlas ODS. Chceme a musíme být vidět a slyšet! Více informací získáte na www.ods.cz/120hodin. Zde jsou také dostupné veškeré materiály ke stažení a vytištění. Materiály můžete získat rovněž u manažerů ODS. ListyO7 20.9.2010 17:21 Stránka 20 VOLEBNÍ LÍDŘI KANDIDÁTEK STATUTÁRNÍCH MĚST Svoboda Bohuslav Bártová Jana hlavní město Praha Děčín • 66 let • vystudoval medicínu • přednosta Gynekologicko porodnické kliniky 3. LF UK a FNKV, proděkan 3. lékařské fakulty UK • ženatý www.ods.cz V politice je nejlepším měřítkem moudrosti výsledek • 47 let • vystudovala VŠE v Praze • městská zastupitelka, daňová poradkyně • vdaná, má dvě děti www.ods-decin.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-decin Baxa Martin Brůha Vladimír Plzeň České Budějovice Měníme s Vámi Plzeň Slušnost a odpovědnost... • 35 let • vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně • středoškolský učitel • svobodný • 48 let • vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Č. Budějovicích • podnikatel a městský zastupitel • je ženatý, má dvě děti www.martinbaxa.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-plzen www.vladimirbruha.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-ceske-budejovice Finfrlová Pavla Foldyna Tomáš Hradec Králové Havířov Přívětivé město pro poctivé lidi • 41 let • vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě – Fakultu elektrotechnickou • ředitel IT společnosti, městský zastupitel • ženatý, má tři děti • 60 let • vystudovala VŠ chemicko-technologickou Pardubice • náměstkyně primátora • rozvedená, má dvě děti www.hradeckralove.org www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-hradec-kralove www.ods.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-havirov Hauptmann Werner Havlíčková Jarmila Karlovy Vary Přerov Bez činu zůstává i nejkrásnější myšlenka bezcennou Nová energie pro Přerov • 42 let • vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze • primátor • ženatý, má dvě děti www.ods.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-karlovy-vary • 44 let • vystudovala VUT v Brně, obor pozemní stavby • stavební inženýrka, vedoucí odd. stavebních řízení stavebního úřadu přerovského magistrátu • vdaná, má jednoho syna www.odsprerov1.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-prerov ListyO7 20.9.2010 17:21 Stránka 21 Indra Tomáš Jiránek Dan Ústí nad Labem Kladno Hlavou zeď prorazíš, jen se při tom někdy odře Hazard na Kladně tolerovat nebudeme • 44 let • vystudoval medicínu • lékař, manažer, podnikatel, člen představenstva Krajské zdravotní, a. s. • ženatý, má jednu dceru www.ods-ul.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-usti-nad-labem • 47 let • vystudoval VŠB v Ostravě • primátor • ženatý, má tři děti www.dan-jiranek.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-kladno Juras Petr Kittner Jiří Karviná Liberec Život nemusí být vždy jen boj Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán • 43 let • vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého Olomouc • náměstek primátora • ženatý, má jednoho syna • 47 let • vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze • primátor • ženatý, má dceru www.ods-karvina.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-karvina www.kittner.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-liberec Konůpka Petr Kotzian Robert Frýdek-Místek Brno Světlo do politiky Lepší Brno pro aktivní lidi • 53 let • vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně • živnostník, krajský zastupitel a městský radní • ženatý, má dvě děti a vnuka • 36 let • vystudoval Vojenskou akademii v Brně (civilně, dnes Univerzita obrany) • starosta Brna-Bohunice • ženatý www.odsfm.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-frydek-mistek www.robertkotzian.cz, www.lepsibrno.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-brno Krejčíř Alexandr Kubera Jaroslav Pardubice Teplice Pardubice moderní evropské město • 63 let • studoval matematiku na UJEP v Brně a VŠE v Praze, obor zahraniční obchod – pro vrozenou netrpělivost studium nedokončil • primátor a senátor • je ženatý, má dvě dcery a vnuka • 50 let • vystudoval Strojní fakultu ČVUT • náměstek primátora, podnikatel • ženatý, má dvě dcery www.ods.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-pardubice www.kubera.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-teplice ListyO7 20.9.2010 17:22 Stránka 22 VOLEBNÍ LÍDŘI KANDIDÁTEK STATUTÁRNÍCH MĚST Madej Dalibor Markvart Pavel Karel Ostrava Chomutov Řešit včas věci opravdu podstatné Měníme Chomutov pro vás • 47 let • vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě • náměstek primátora www.madej.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-ostrava • 40 let • vystudoval Západočeskou univerzitu v Plzni a poté Univerzitu Palackého v Olomouci • městský radní, středoškolský profesor • ženatý, má dvě děti www.ods.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-chomutov Novotný Martin Nwelati Raduan Olomouc Mladá Boleslav Měníme Olomouc k lepšímu • 38 let • studoval na Filozofické fakultě UK, v r. 1998–1999 absolvoval studijní pobyt v Austrálii • primátor • ženatý, má pětiletou dceru www.menime-olomouc.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-olomouc Dělej vše tak, aby ses mohl každému do očí podívat zpříma • 44 let • vystudoval medicínu • primátor, krajský zastupitel • ženatý, má dvě děti www.nwelati.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-mlada-boleslav Ondrová Irena Ratiborský Tomáš Zlín Most Velké cíle se nemění Pracovat se musí vyplatit! • 61 let • vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě UK v Praze • primátorka • vdaná, má jednoho syna www.odsprozlin.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-zlin • 56 let • vystudoval politologii a zahraniční vztahy • místopředseda rady ČRo • ženatý, má tři děti www.ods.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-most Stanjura Zbyněk Vymazal Jaroslav Opava Jihlava • 46 let • vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně • primátor • ženatý • 55 let • vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, kde později absolvoval také pedagogiku • primátor • ženatý, má dvě dcery www.opava-city.cz www.odsmsk.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-opava www.ods.cz www.ods.cz/volby-2010/komunalni-volby-jihlava ListyO7 20.9.2010 17:22 Stránka 23 MODRÝ TÝM Modrý tým znovu pomáhal obětem povodní Petr Mach Již podruhé v tomto roce postihly naši zemi katastrofální povodně, kterým tentokrát muselo čelit několik desítek obcí a měst na Liberecku a Ústecku. Ani tentokrát se neobešly bez vážných škod na majetku zdejších obyvatel. K výzvě týkající se pomoci těmto lidem se znovu přihlásilo několik desítek členů Modrého týmu především z Ústí nad Labem. Většina z nich se účastnila již pomoci obětem povodní na jaře letošního roku, a přesto neváhali a opět se vydali do postižených oblastí. Zúčastnili se úklidových prací v ústecké městské části Božtěšice, kterou zasáhla voda z místního Klíšského potoka. Druhý tým se do pomoci zapojil především v Hrádku nad Nisou a okolí, kde působil celý týden. Zde pomohli s likvidací škod v místní mateřské a základní škole, neboť jejich zprovoznění bylo vzhledem k blížícímu se konci prázdnin pro obec prioritní. Snažili se však také pomoci s úklidem veřejného prostranství i soukromých objektů. Poté se přesunuli také do Chrastavy a Heřmanic, kde strávili dalších sedm dní. Význam účasti členů Modrého týmu v postižených oblastech ocenila také první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, která se stala novou patronkou Modrého týmu. „Povodně, které nedávno postihly severní Čechy, ukázaly nejen nevypočitatelnou sílu přírody, ale také obrovskou sílu lidské solidarity. Profesionálové i dobrovolníci, kteří se podílejí na odklízení škod, si zaslouží veřejné ocenění. Jsem ráda, že jsou mezi nimi i členové Modrého týmu,“ řekla M. Němcová. autor je koordinátor Modrého týmu Kampaň před senátními a komunálními volbami a účast Modrého týmu Iveta Hamouzová Spolu se startem kampaně před letošními volbami do Senátu a zastupitelstev měst a obcí byla opět aktivována také členská základna Modrého týmu. Členové se účastnili zahájení předvolební kampaně na pražském Žofíně a poté se zapojili i do kampaní místních sdružení či jednotlivých kandidátů do Senátu. Vzhledem k decentralizovanému charakteru předvolební kampaně byla aktivita členů ponechána především na nich samotných a také na zájmu jednotlivých MS ODS a senátních kan- didátů. Centrálně jsme opět spustili úspěšný projekt s názvem Modré schránky, který se osvědčil již před parlamentními volbami. Členové si tak mohli znovu vybrat určité území (obec, ulici či městskou část), ve kterém by se chtěli věnovat „kampaňové činnosti“. Pro své aktivity si mohli objednat příslušné množství předvolebních materiálů (volebního manifestu), který následně roznesli do poštovních schránek na vybraném území. Věříme, že se stejným či větším nasazením se členové Modrého týmu zapojí také do závěrečné fáze předvolební kampaně, „120 hodin pro vítězství“. Je velmi důležité právě v těchto dnech zkusit přesvědčit co nejvíce voličů, aby přišli a podpořili ve volbách ODS. Modrý tým se znovu stal významným pilířem kampaně ODS. Jsme velmi rádi, že se na mnoha místech podařilo zprostředkovat kontakt mezi členy Modrého týmu a místní ODS, což je jistě dobrý základ pro další budoucí spolupráci například v krajských volbách 2012. autorka je koordinátorka Modrého týmu 23 ListyO7 20.9.2010 17:22 Stránka 24 NAŠI POLITICI V CIVILU Bolševici dělali z národa stádo ovcí aneb vyprávění nejen o skupině bratří Mašínů Tentokrát jsme pojali tuto rubriku poněkud netypicky. Hovořili jsme se dvěma osobnostmi, které prožily a prožívají odlišné a svébytné osudy. Nicméně mezi nimi existuje několik pojítek. Vladislav Malát a Alena Palečková se setkali jako senátoři, i když prvnímu jmenovanému skončil mandát už v roce 2002. Zároveň oba, nezávisle na sobě, v rozhovoru zmínili osudy skupiny bratří Mašínů. Docent Malát je zná od klukovských let z Poděbrad a chtěl jejich historii připomenout po smrti Milana Paumera, nazývaného často „ten třetí od Mašínů“. RNDr. Palečková byla poslední, kdo je letos v Senátu navrhoval na státní vyznamenání. Nepřinášíme nekritickou „promašínovskou ódu“, spíše zamyšlení nad kontextem doby, kdy komunistický režim již páchal své zrůdnosti. Vladislav Malát i Alena Palečková tuto dobu zažili. Z toho vycházejí jejich vzpomínky na vlastní minulost i na hodnocení bratří Mašínů a jejich spolubojovníků. RNDr. Alena Palečková 24 Na první pohled je spíše křehkého založení, má chování decentní dámy, aniž by působila jakkoli afektovaně. Zároveň je v tom, co považuje za stěžejní principy, neoblomná. Mimo jiné opakovaně hlasovala pro státní vyznamenání skupině bratří Mašínů, letos ho sama navrhla. Na vlastní kůži zažila komunistické bezpráví, takže dospěla k postoji jednoznačně „promašínovskému“. Byť, podobně jako Vladislav Malát, si uvědomuje složitost doby zejména na přelomu 40. a 50. let a nijak dramaticky neodsuzuje ty, kteří ze strachu, pod tlakem nebo kvůli falešným a později zrazeným ideálům „červenou knížku“ přijali. Každopádně dospěla k názoru, že oběti na lidských životech, ať už doslova, nebo ve smyslu zmařené budoucnosti, byly v té době obrovské. Proto akceptuje Mašíny a jejich kolegy i s tím, co jim má část české společnosti za zlé. I její rodiny se dotkla komunistická zvůle, dědeček po zabrání majetku získaného celoživotní tvrdou prací spáchal sebevraždu podobně jako několik dalších živnostníků v okolí. Paradoxem bylo, že babička se ve 45. roce ke členství v KSČ nechala vyznamenání,“ říká senátorka Palečková. V roce 1962, kdy skončila základní školu, měla štěstí. Díky tomu, že o gymnázia tehdy nebyl velký zájem, se tam bez problémů dostala. Pak se kupodivu stejně hladce dostala na přírodovědu. Byl to rok 1965, dělaly se jen ústní zkoušky a nemusely se podstupovat žádné ideologické pohovory nebo tlaky. „O šest let starší bratr to měl o poznání složitější – uliční výbor dospěl k názoru, že vysokoškolské studium nemá zapotřebí a jeho přihlášku bedlivě zkoumal. Ale nakonec snad díky „dobrovolnému“ předání rodinného domu do „péče“ státu vystudoval také. I když ji škola bavila, říká, že nikdy nechtěla sbírat kytičky nebo broučky, ale Komunistický režim začal hned po roce 1948 likvidovat své odpůrce, i domnělé odpůrce, z řad inteligence, živnostníků, statkářů apod… Už v roce 1949 byli popraveni první studenti, většinou studenti práv, kteří se zapojili do odbojové skupiny. Za této situace – 1948, 1949 a začátkem 50. let, kdy byly popravy, věznění atd. – začala odbojová činnost, která měla napomoci osvobození Československa, jak pevně věřili nejen bratři Mašínové, ale i další odbojáři… Po návratu Radka Mašína z Jáchymova v roce 1953, kde viděl na vlastní oči krutost režimu, se tato skupina rozhodla odejít z Československa, pokračovat v odboji v zahraničí. Chtěla bych…, aby se co nejvíce lidí seznámilo s celou historií skupiny Mašínových v souvislosti s událostmi té doby. A věřím, že se pak změní názor našich lidí na tyto události stejně, jako se to postupně dělo s historií českých parašutistů a atentátu na Heydricha. z projevu A. Palečkové k návrhu na státní vyznamenání skupiny bratří Mašínů zlákat díky silnému sociálnímu cítění, ačkoli sama nikdy nedostala nic zadarmo. „V souvislosti s českou historií a hrůzami 50. let musím také zmínit euforii kolem 68. roku, kdy společnost byla ochotna a schopna reminiscence, hledání pravdy o nástupu bolševiků, navíc žilo mnoho pamětníků, kteří vypovídali o tom, co se skutečně dělo. Myslím, že většina lidí tenkrát netoužila reformovat socialismus, ale chtěla návrat k normální demokratické společnosti. Dnes je situace jiná. Demokracii dvacet let máme, ale jako bychom zapomínali, je mnohem méně pamětníků, mladá generace si přestává uvědomovat, že to byli často jejich předci, kterým komunisti vzali všechno včetně elementární svobody. Proto jsem šla z podnětu sdružení bývalých politických vězňů do nejspíše předem prohrané bitvy a navrhla Mašíny a spol. na státní táhlo ji to spíš směrem k medicíně a biologii. Takže se zaměřila na imunologii a buněčnou biologii. Zpočátku na fakultě přednášeli světově uznávaní odborníci, kteří navíc udržovali těsné kontakty se zahraničním vědeckým vývojem. Pak ovšem přišla vlna emigrací a čistek. Navíc v 70. roce bylo těžké najít práci v oboru, takže byla Alena Palečková dokonce půl roku nezaměstnaná. Pak díky švagrové – zdravotní sestře – sehnala místo v hematologické laboratoři na Bulovce. Po 15 letech začala pracovat v Revmatologickém ústavu, kde se konečně dostala i k výzkumu. Tady se také stala jednou ze zakládajících členů OF, poté vstoupila do ODS. Alena Palečková má dvě dcery a čtyři vnoučata. „Třeba teď o prázdninách jsem byla povětšinou typická hlídací babička. Bylo to náročné, ale zároveň příjemné.“ ListyO7 20.9.2010 17:22 Stránka 25 Doc. Vladislav Malát Nepatří k těm, kdo se snadno uchylují k nepodloženým radikálním závěrům. Také o faktech a dojmech týkajících se „kluků Mašínových“ se něco napřemýšlel. „Dědkové jako já, kteří jsme je znali, jim dodnes jinak neřeknou,“ vysvětluje důvěrné označení bývalý poděbradský starosta a senátor Malát. V roce 1947 je poznal na skautském táboře a později je vídal na gymnáziu. „Původně jsem se chtěl vyučit strojním zámečníkem, ale skončil jsem na gymnáziu, kam se v roce 1949 ještě mohly dostat i děti z kádrově nevhodných rodin,“ vypráví dnešní důchodce Malát, jehož otec vstoupil v roce 1945 do KSČ, aby z ní o rok později vystoupil. „Pepík byl trochu divoch, Radek byl rozvážnější,“ líčí své tehdejší dojmy docent Malát. Po jejich dramatickém útěku k nim dál choval úctu. „Jsem rád, že to udělali, protože přispěli k tomu, že se úplně celý národ nechoval jako ovce, jak to bolševici chtěli.“ Svůj postoj dokládá kontextem doby, kterou si dnes živě pamatují jen ti starší z nás. „Komunisté systémově a ve svém cynismu leckdy i nahodile likvidovali každého, u koho cítili potenciální odpor.“ Zároveň má Malát vysvětlení i pro ty, kdo bratry Mašíny a jejich skupinu odsuzují. „Bolševik si z lidí nenápadně dělal spoluviníky, kupoval si je populistickými činy a přitom se vydával za jejich zachránce před těmi, kdo se komunistům vzepřeli. Tím, že lidem znemožňoval pohled do svobodného světa, jim bral možnost tvořit si vlastní názor,“ zdůrazňuje bývalý senátor. Nevyhnul se ani věci, která na Mašíny vrhá v očích mnoha lidí špatné světlo, zejména zabití lidí při získávání prostředků pro odbojovou činnost. Promašínovský pohled říká, že oběti byly nástroji komunistické zvůle. Ve všech případech se jednalo o lidi ozbrojené. „Kolikrát jsem si kladl otázku, jestli by po matičce Zemi bezpečně chodil člověk, který by mi zabil tátu. Pokud se pamatuji, slušný člověk tenkrát již legálně drženou zbraň neměl. Tu měli jen ti, o nichž se předpokládalo, že ji v případě potřeby buď jako prostředek nátlaku nebo i ke střelbě na živý terč v zájmu KSČ použijí. Četné příklady to potvrzují. K čemu byla u nás ve vsi potřeba přítomnost ozbrojeného člena SNB při přesvědčování lidí, aby vstoupili do kolchozu? Proti komu byla namířena samotná existence ‚ozbrojené pěsti dělnické třídy‘, jak byly nazývány Lidové milice? Kdo tu zbraň vzal do ruky, měl počítat s tím, že lidé, proti kterým je namířena, mohou vystřelit nebo bodnout jako první.“ Vzpomínky na Mašíny ožily v roce 1996, kdy poděbradské gymnázium slavilo 50. výročí svého založení a do města se sjelo na tisíc absolventů všech maturitních ročníků snad ze všech světadílů. Mezi těmi, kdo nepřišli, byli také Mašínové a Václav Havel, což zavdalo podnět k debatám o příčinách jejich absence a v případě Mašínů také k otázce, zda je zde ještě někdy uvidíme. Vladislav Malát tehdy byl poděbradským starostou, o něco později i senátorem, a řekl si, že se pokusí v té věci něco udělat. To „něco“ dostalo podobu písemných vyjádření od tehdejších ministrů vnitra a spravedlnosti, Grosse a Bureše, v nichž oba konstatovali, že český stát proti bratrům Mašínům nic nemá. „Měly to být jakési ochranné glejty, umožňující Mašínům bezpečně navštěvovat starou vlast, kam Milan Paumer již jezdil a nakonec se usídlil. Poslal jsem je Pepíkovi po jeho dceři Barbaře, za což mi sice poděkoval, ale připomněl, že pro strach mají s Radkem uděláno. Dokud se nevyrovnáme s komunisty, prostě sem nevkročí. Tak jsem alespoň napomohl tomu, aby se Mašínové spolu s Milanem Paumerem dostali do Kdo je kdo. Byla by to další ostuda, kdyby tam nebyli,“ vypráví bývalý senátor. Stejně jako Mašínové zdědil i V. Malát po otci odvahu, ale ta jeho se projevovala pouze v tom, že místo života dával v sázku profesní „kariéru věčného asistenta“ na MFF UK, od ledna 1989 hlasitějším a viditelnějším způsobem. Snad za to byl poté zvolen proděkanem fakulty, směl již podat habilitační práci, takže dostal i léta znemožňovanou docenturu. Později byl zvolen poděbradským starostou a senátorem. Od vzniku ODS je jejím členem. Od roku 2003 žije v ústraní a věnuje se hlavně překladům, včetně knih z oblasti literatury faktu. –red– … Rozhodnutí Milana Paumera vzepřít se nesvobodě a opustit život v totalitě mělo charakter hrdinského rozhodnutí… Řada historiků se na Milana Paumera a bratry Mašíny dívá jako na postavy kontroverzní. Vyčítá jim lidské oběti, které jejich útěk za hranice bohužel přinesl. Pokládám takový výklad za nesprávný a nespravedlivý. Nikdo z nás, z hlediska vnímání tehdejší reality, podle mého přesvědčení, nemá právo soudit, zda skupina bratří Mašínů volila správné, či nesprávné prostředky. Život v totalitě konce čtyřicátých let a počátku padesátých let byl životem v otroctví a nevolnictví. Rodíme se a na tento svět přicházíme jako svobodní lidé a jako svobodní lidé máme právo proti svému zotročení či znevolnění bojovat všemi, opravdu všemi prostředky. Rozhodovali se tváří tvář zmíněným hrozbám. Mohli buď rezignovat, postavit se do pasivní rezistence vůči totalitnímu režimu, nebo mu čelit. Vybrali si to poslední. Čelili mu i se zbraní v ruce, což pokládali za jediné řešení. Pokud tento postoj odsoudíme, zpochybníme morální hodnotu všech ostatních odbojů… komunismus přece vyhlásil válku vlastním občanům a Milan Paumer bojoval za osvobození naší země od totalitní diktatury. Pro vypořádání s naší vlastní historií, a tedy i pro naši cestu do budoucna pokládám za velmi důležité, aby osud Milana Paumera a bratří Mašínů nezapadl. Aby nevymizel z paměti. To by bylo svým způsobem ještě surovější, než pokud se k životu těchto osobností vracíme někdy i ve velmi problematických diskusích… z projevu Petra Nečase na pohřbu Milana Paumera (4. 8. 2010) 25 ListyO7 20.9.2010 17:23 Stránka 26 PLNĚNÍ VLÁDNÍHO PROGRAMU Zvýšíme penzi pracujícím důchodcům Miroslav Diro Jedna dobrá zpráva: Díky kvalitnější zdravotní péči a lepším životním podmínkám žijeme déle než v minulosti. Chceme-li se však dočkat důstojného stáří a neprožít ho v chudobě, musíme na tuto pozitivní zprávu odpovědně reagovat. Takový je vzkaz ODS generaci dnešních čtyřicátníků a mladším ročníkům. Během následujících čtyř dekád se totiž o dvě pětiny zvýší počet obyvatel České republiky starších 60 let. Počet seniorů se ze současných 2,3 milionu vyšplhá na 3,8 milionu. Zároveň ale dojde k výraznému poklesu počtu osob přispívajících do systému důchodového pojištění, kterých bude v roce 2050 o milion méně než dnes. Co tato čísla v praxi znamenají? Stoupá počet seniorů, zároveň ale klesá počet lidí, kteří přispívají do důchodového systému. Zatímco nyní na penzi jednoho seniora přispívají více než dva pracující, během dvou generací tento poměr poklesne na jedna ku jedné. Jeden pracující tak bude muset vydělat tolik, aby kromě sebe a své rodiny uživil i jednoho seniora. Nejen statistiky, ale i názor veřejnosti hovoří o nutnosti zásadní reformy důchodového systému. Proto je druhou dobrou zprávou, že vláda Petra Nečase počítá s jejím dokončením tak, aby se zvýšila stabilita penzijního systému a také šance na vyšší příjmy budoucích seniorů. Nezapomíná však ani na lidi, kteří jsou v penzi již dnes anebo se k důchodovému věku blíží. Petr Nečas nedávno navrhl zvýšit aktivním penzistům, kteří pracují, procentní výměru důchodu z 0,4 % na 0,8 % výpočtového základu za každých 360 dní výdělečné činnosti. Zvýšení důchodu bude motivovat seniory najít si legální zaměstnání. Stát také získá dodatečné příjmy na daních a pojistném. ODS do vládního programu prosadila řadu opatření, která umožní dokončit důchodovou reformu. Na financování této reformy vláda nasměruje příjmy z privatizace a dividendy státních firem. Díky tomu bude moci vláda podpořit penzijní připojištění a spoření, konkurenci penzijních plánů a převod části důchodového pojištění do důchodových fondů. autor je pracovníkem mediální sekce HK ODS ODS bude tvrdě postupovat proti zneužívání sociálního systému Tomáš Bartovský 26 ODS prosadila do vládního programu řadu návrhů, které potlačí zneužívání sociálních dávek podvodníky. Hlavním principem těchto změn je navázání výplaty sociálních dávek na aktivitu příjemce. Nový návrh, který v září představil předseda ODS Petr Nečas, jde ještě dál. Nejpozději do jednoho měsíce od zaevidování na úřadu práce mají nezaměstnaní dostat nabídku na veřejně prospěšné práce, rekvalifikace či další vzdělávání. Pokud takovou nabídku odmítnou, budou automaticky vyškrtnuti z evidence uchazečů a ztratí nárok na dávky. O zaměstnání může z různých důvodů přijít kdokoli z nás. Proto ODS prosazuje ideu státu, který nezaměstnaným pomáhá postavit se v tomto těžkém životním období opět na nohy. Sociální dávky ale nemají nahradit příjmy těm, kteří pracovat nechtějí. „Není přece důstojnějšího způsobu jak zajistit obživu pro sebe a své blízké, než vlastní prací, nikoliv sociálními dávkami,“ vysvětloval Petr Nečas v Partii televize Prima před květnovými volbami. Ti, kteří zneužívají naši solidaritu a namísto aby pracovali, se pohodlně zavěsí do sociální sítě, si žádnou pomoc nezaslouží. Zneužívání sociálních dávek trápí a demotivuje poctivé lidi. Pokud se podíváme na rozdíl mezi počtem uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce a počtem nezaměstnaných podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, dojdeme k závěru, že podporu v nezaměstnanosti nejspíš zneužívá až 125 tisíc lidí. Právě nový návrh ODS jejich počet výrazně sníží, čímž také uleví rozpočtu státu i obcí. Zkušenosti z měst a obcí ukazují, že se zneužíváním sociálních dávek lze účinně bojovat právě zpřísněním podmínek. Příkladem může být město Litvínov, jehož starosta za ODS Daniel Volák začal v roce 2008 vyplácet sociální dávky v poukázkách. A výsledek? Během prvních 10 měsíců se snížil počet žadatelů o dávky a město ušetřilo 4,7 milionů korun. Podobným způsobem postupovalo několik desítek dalších radnic, které vede ODS. Zvýšení pravomocí obcí a zpřísnění pravidel, které ODS prosadí ve vládě, podpoří nezaměstnané, kteří chtějí pracovat a dají stop černým pasažérům, kteří se v systému jen vezou. autor je vedoucí mediální sekce HK a tiskový mluvčí ODS ListyO7 20.9.2010 17:23 Stránka 27 VÝROČÍ František Hrubín – tichý extatik a mámivý melodik A čkoli možná ne každý zná dost dobře tvorbu Františka Hrubína pro dospělé, poeticky hravé básničky a říkadla pro děti provázejí už několik generací snad ve všech rodinách, kde se aspoň trochu čte. Jeho knížky jsou o to půvabnější, že jsou často doplňovány obrázky neméně špičkových malířů a ilustrátorů, jako byl Jiří Trnka nebo Josef Čapek. I když v případě Čapka se naopak Hrubín inspiroval jeho obrázky. Od narození tohoto významného básníka, spisovatele a překladatele uplynulo tento měsíc sto let. Svit hvězdy umřelé (na počest Františka Halase) Dnes básník ani neví, proč tu je, už se tu život veršem nerozsvěcí, dnes už se jenom stenografuje úpění rozpadajících se věcí. Je tomu dvacet let, co pod nebem divokých kaváren jsme sedávali. Strom, jenž tvou rakev nesl v kmeni svém, byl plný hnízd, i když už okoralý. Například se jednalo o knihy Nesmírný krásný život (1947) nebo Hirošimu (1948). Ale i to bylo pro něco dobré, protože o to víc se zaměřil na dílo pro děti, kde po nějakém pesimismu není ani památky. Navíc ho inspirovaly vlastní děti, jimž se snažil maximálně věnovat. Tak postupně vznikaly básničky, pohádky, samostatné sbírky… Inspiroval děti, děti inspirovaly jeho V jednom z rozhovorů vyprávěl: „Nemusel jsem se nikdy nutit, abych se vžil do dětského světa. Většina veršů vznikla přímo mezi dětmi, u nás doma. Třeba Kuřátko a obilí. Moje děti totiž neznaly jednotlivé druhy obilí. Když jsme chodili o prázdninách mezi poli, vyprávěl jsem jim jednoduchý příběh o zabloudilém kuřátku, a tak jsme si tu malou pohádku stále opakovali, začal jsem ji převádět z prózy do veršů. To se dětem líbilo a hned mi začaly pomáhat. Podobně vznikaly i některé veršované obměny některých pohádkových motivů, o Smolíčkovi, o Budulínkovi, o veliké řepě…“ Není tu oken ani východu, kam sáhnu – nikdo, a přec není k hnutí. Jen v tobě, Bože, měl jsem svobodu, prostorno k pádu jako ke vzlétnutí! Narodil se v pražské rodině stavitele, ale velkou část mládí strávil u svého dědečka v Posázaví, které se promítlo do velké části jeho pozdější tvorby a kam se po celý život rád vracel. První literární pokusy psal už v raném období. Ačkoli si rodiče velmi přáli, aby vystudoval, filosofie a pedagogika ho příliš nezaujaly, takže ze školy odešel. Přechodně pracoval jako knihovník, pak už se mu celoživotním osudem „na plný“ úvazek stala literatura. Jeho nezaměnitelná milostná a přírodní lyrika ho záhy vynesla na piedestal nejvýznamnějších soudobých básníků, velké přátelství ho poutalo například s Františkem Halasem. Po začátku 2. světové války začala jeho díla nabírat poněkud truchlivější tóny, což mu tehdejší kritika zazlívala. Nelze zpochybnit, že Hrubín vytvořil novou kapitolu české dětské literatury, která má dodnes své pokračovatele a celosvětový zvuk. Za připomenutí rovněž stojí, že stál u zrodu časopisu Mateřídouška, který pro pobavení a vzdělávání dětí vychází dodnes. Mimochodem, Hrubín si vzal pravidelné příspěvky za své, ale při jeho přirozené skromnosti mu přišlo trapné podepisovat se pod každý svůj text. Takže staré Mateřídoušky obsahují mnoho jeho textů pod celou řadou pseudonymů. Poté se také podílel na založení časopisu Zlatý máj o dětské literatuře. Jeho život však nebyl spojen jen s „hrátkami pro děti“. Taková Romance pro křídlovku (možná vzpomínáte i na její skvělé filmové zpracování) není jen veselým čtením či podívanou, skepse z vývoje světa, jak se odrazil v knize Hirošima také nevyznívá příliš optimisticky. Kromě toho projevil nemalou osobní statečnost, když společně s Jaroslavem Seifertem vystoupil v roce 1956 na sjezdu spisovatelů s kritikou poúnorové kulturní politiky v Československu. I proto se v jeho životě střídala období, kdy nesměl být publikován. Zemřel v roce 1971. –red– 27 ListyO7 20.9.2010 17:23 Stránka 28 HISTORIE MÍSTO KOMPASU Příslušníci americké 94. pěší divize na Karlově mostě při slavnostním pochodu Prahou 28. září 1945. V té době však již měli komunisté v politické hře o osud Československa v rukou většinu trumfů… Američané na Karlově mostě Jindřich Marek „Tato válka je jiná než války v minulosti. Ten, kdo obsadí území, mu dá také svůj vlastní společenský řád. Každý zavede svůj systém tak daleko, jak pronikne jeho armáda. Nemůže tomu být jinak...“ J. V. Stalin v rozhovoru s jugoslávským komunistou Milovanem Djilasem v Moskvě v dubnu 1945 S 28 e Stalinovými názory se prakticky shodnul i další vůdce sovětských komunistů L. I. Brežněv, když v listopadu 1968 v Moskvě českému reformnímu komunistovi Bohumilovi Šimonovi bez obalu řekl: „Jednou jsme tu zem dobyli a nemůžeme se jí vzdát. A je nám lhostejné, kdo tam bude žít. Jestli Češi, nebo nějaký jiný národ…“ Sovětští komunisté i jejich čeští poskoci z příjezdu sovětských tanků do Prahy 9. května 1945 udělali na desítky let i osu své propagandistické masáže české veřejnosti, když mimo jiného nestydatě tvrdili, že v Plzni stojící Američané bojující Praze nechtěli pomoci a úmyslně nechávali krvácet „bojující lid“. Něco podobného již v roce 1946 na jedné přednášce na Žofíně drze tvrdil i komunista Josef Smrkovský, který však v květnu 1945 ve funkci místopředsedy povstalecké České národní rady udělal vše pro to, aby Američané pomoc bojující Praze neposkytli. Později, když tato tvrzení byla již příliš vyčpělá, tvrdili komunisté v letech normalizace pro změnu, že Američané za zády svého sovětského spojence intrikovali a chtěli obsadit Prahu, aby zde mohli „udržet u moci kapitalismus“. Propagandistické mediální triky jsou však jedna věc a samotná historická realita druhá a na tu se nyní podívejme. Mýtus o Jaltě stále přežívá Fakt, že Američané neosvobodili v květnu 1945 Prahu, výrazně ovlivnil volby v českých zemích v roce 1946 a umožnil o dva roky později komunistům převzít v zemi nekompromisně moc. Většina z nás si však již zvykla na tvrzení, že o tom de facto rozhodly velmoci již v lednu 1945 v Jaltě na konferenci tzv. velké trojky (Stalin, Roosevelt, Churchill), což je hrubý omyl stejně jako legenda o dlouhodobě pevně stanovené demarkační linii v českých zemích mezi Sověty a Američany. O Československu se v Jaltě totiž vůbec nemluvilo. Nebylo také proč, protože všechny tři velmoci uznávaly Benešovu londýnskou vládu a udržovaly s ní dobré styky. Schůzka naopak formálně garantovala všem osvobozeným zemím právo „zvolit si vládní formu, v níž chtějí žít“. Tomuto prohlášení věřili ovšem možná někteří naivní Američané, zatímco britský premiér Winston Churchill věděl své, a proto o pár měsíců později všemožně tlačil na Američany, aby jejich jednotky došly až do Prahy. ListyO7 20.9.2010 17:24 Stránka 29 To však zkomplikovala Rooseveltova smrt 12. dubna 1945, protože nový americký prezident Harry Truman se ve své funkci jen ztěžka orientoval, a proto se především snažil nevytvářet si problémy nové. Pokud se nějaké vyskytly, snažil se je přenášet na své spolupracovníky. Tak došlo k tomu, že v těchto dnech de facto prakticky hlavní tíha rozhodování na americké straně stála na generálovi Eisenhowerovi, který velel spojeným anglo-americkým silám na západní frontě. Jeho rozhodnutí o osudech například střední Evropy Truman hodlal podpořit, ať budou jakákoliv... Patton z budky nezavolal… Když dal Eisenhower v pátek 4. května 1945 veliteli 3. americké armády generálovi Pattonovi rozkaz k postupu do Čech, oznámil to sovětským spojencům s tím, že bude-li to vyžadovat situace, budou americké jednotky postupovat až do Prahy a k Labi. Náčelník sovětského generálního štábu generál A. I. Antonov však druhý den přispěchal s nótou „že sovětské velení již vytvořilo potřebné uskupení vojsk a zahájilo plánovanou operaci“. Aby nedošlo k možnému „promíchání vojsk“, žádal důrazně Eisenhowera, aby se americké jednotky zastavily na zatím nedávno předběžně domluvené linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Důstojníci 94. pěší divize fotografují z Karlova mostu Kampu a Pražský hrad Antonov však Američanům lhal. Pražská operace měla být zahájena až za dva dny. Po vypuknutí povstání v Praze, byla nakonec zahájena již ve 14.00 hod. 6. května a maršál Koněv nechal štvát ze Saska přes Krušné hory své předchozími boji zcela vyčerpané tankisty s tím, že si „odpočinou po válce“. Později někteří sovětští historici (např. Ivan Pop) Součástí zářijové přehlídky Američanů v Praze byly i džípy vojenské policie přiznali, že šlo spíše o politickou než vojenskou operaci. Eisenhower však byl více politik než voják, a tak o sovětském triku příliš nepřemýšlel, protože více než o Prahu stál o sovětské spojenectví ve válce s Japonci a Pattona zastavil kousek za Plzní. Ten zuřil, protože chtěl bojujícím Čechům pomoci a neměl chuť ustupovat Moskvě, ve které viděl příštího protivníka svobodného světa. Když se v neděli 6. května 1945 dopoledne Patton vrátil z bohoslužeb a služba mu předala jeho velitele generála Bradleye, který mu nařídil, aby zastavil svůj postup v Čechách, upřímně zuřil. Ve vzrušené debatě měl prý Patton svému nadřízenému mimo jiné říci: „Víš co, Brade, já teď s tebou ztratím spojení a hlášení o postavení svých jednotek ti podám zítra z telefonní budky na Václavském náměstí...“ Nakonec však jako voják poslechl rozkaz a své jednotky zastavil kousek za Rokycany. Definitivně byl postup amerických jednotek do českého vnitrozemí zastaven 7. května ráno po deváté hodině kvůli podpisu německé kapitulace, ke kterému došlo před několika hodinami v Remeši. Jidáš jen změnil jméno... O osudu Prahy se však nerozhodovalo jen mezi Američany a Sověty. Své si Vrchní velitel spojeneckých jednotek na západní frontě generál Eisenhower v květnu 1945 malé Československo obětoval především za vidinu sovětské pomoci v boji proti Japoncům… 29 ➤ ListyO7 20.9.2010 17:24 Stránka 30 HISTORIE MÍSTO KOMPASU Hrozen Pražanů na jednom z amerických průzkumných vozů M8 7. května 1945 ve Zborovské ulici na Smíchově k tomu mohl říci i předseda československé vlády, letitý přítel prezidenta Beneše, sociální demokrat Zdeněk Fierlinger, kterého navštívil v Košicích v neděli 6. května 1945 po vstupu Američanů do Plzně sovětský velvyslanec Valerian A. Zorin s dotazem sovětského ministerstva zahraničí i náčelníka generálního štábu Antonova, „zda se československá vláda ztotožňuje s Eisenhowerovou žádostí postoupit z Plzně do Prahy“. Bývalý legionář, ale nyní také agent NKVD a souputník komunistů, v tu chvíli však ani na okamžik nezaváhal a poskytl do budoucna svým „nadřízeným“ potřebné alibi: „Přítomnost americké ar- mády v Praze by byla politicky zneužita. A to by mělo nepříznivý vliv na politickou konsolidaci osvobozené republiky. Jsem přesvědčen, že porážka nacistické Generál George S. Patton chtěl pomoci bojující Praze, ale nebylo mu to dovoleno… 30 Tento americký džíp s válečnými korespondenty se objevil v Bartolomějské ulici 7. května 1945 brzy po poledni… armády je velmi blízká a že Rudá armáda poskytne svou pomoc Praze včas...“ Když tento novodobý Jidáš vyslovoval tato slova, sovětští vojáci teprve daleko od Prahy v Sasku, Lužici a na Moravě zahajovali pražskou operaci, zatímco Američané byli v tu chvíli od Prahy pouhé dvě či tři hodiny jízdy a mohli kdykoliv bez problémů vyrazit Praze na pomoc – kdyby ovšem v čele československé ListyO7 20.9.2010 17:24 Stránka 31 vlády nebyl muž, kterého lze s čistým svědomím, byť poučeným odstupem let, označit jednoznačným termínem vlastizrádce... Šance stále ještě existovala Američané se v bojující Praze přesto několikrát objevili. Šlo sice vedle odvážných válečných korespondentů jen o mise zpravodajců a několik průzkumných stíhacích letadel, ale i to je přesvědčivým důkazem, jak jednoduché by bylo osvobození Prahy nebýt sovětských intrik. Uveďme si jeden příklad Brněnský rodák Kurt Taub komunistu Smrkovského v Praze v noci 8. května o nutnosti požádat Američany o pomoc nepřesvědčil… za všechny: V pondělí 7. května 1945 ve 21.30 hod. vyrazila z Plzně skupina několika amerických obrněných vozů směrem na Prahu a již za pouhých 145 minut její velitel major Carl. O. Dowd v Bartolomějské ulici sestupoval po schodech do podzemního krytu, ve kterém se nalézal štáb velitele pražských povstalců brigádního generála Karla Kutlvašra. Šlo o dnes již legendární „velichovskou“ misi k veliteli milionové skupiny armád „Mitte“ maršálovi Schörnerovi, který stále jakoby nechtěl pochopit, že Německo kapitulovalo. O osudu Prahy rozhodnul však do značné míry i německý generálplukovník Alfred Jodl, kterému se podařilo při podpisu německé kapitulace v Remeši usmlouvat termín ukončení nepřátelství až na 00.01 hod. 9. května 1945 s tvrzením, že musí během této doby vydat všem stupňům německých jednotek patřičné rozkazy. Licitoval však stejně jako Antonov, protože se později ukázalo, že mnohé německé jednotky měly informaci o remešské kapitulaci dříve než mnohé prvosledové jednotky americké a sovětské! Nacisté tak získali dalších 48 hodin, které však ztratili Češi v bojující Praze, protože, kdyby byla lhůta kratší, ctižádostivý generál Patton by rád v Praze bojující německé jednotky po vypršení termínu kapitulace „přivedl k rozumu“ dříve, než by sem dorazily sovětské jednotky. Takto mu příměří svázalo ruce, ale naděje pro Prahu stále ještě existovala. V úterý večer 8. května 1945 navštívili povstaleckou Českou národní radu američtí zpravodajci z OSS (Office of Strategic Services) Kurt Taub (brněnský rodák) a Eugen Fodor (z Lučence) s návrhem, aby ČNR oficiálně požádala Američany o pomoc. To však rázně zhatil výmluvný Josef Smrkovský… Existovaly i další možnosti. V sedm hodin odpoledne 8. května oznámila pro změnu britská zpravodajská a sabotážní organizace SOE (Special Operations Executive) šéfovi čs. vojenské rozvědky v Londýně plk. Emilovi Strankmüllerovi, že: „Kdyby došlo po 00.00 hodin 9. května 1945 k dalším podobným německým akcím (páchání zvěrstev na obyvatelích Prahy), mají západní armády plnou volnost zahájit bezohledný další postup až do setkání východní a západní fronty. Vše záleží na tom, jaké zprávy dojdou o situaci na dosud neosvobozeném území mezi půlnocí a osmou hodinou ranní 9. května 1945...“ Tato zpráva měla být zaslána vysílačkou jako poselství generála Eisenhowera veliteli povstalců generálovi Kutlvašrovi. V tu chvíli však již byli sovětští tankisté v Lounech a pod Řípem. Čtyři hodiny po půlnoci dorazily první sovětské tanky k Praze... Američtí vojáci na cestě do východočeských Velichovek s úkolem přesvědčit maršála Schörnera, aby respektoval kapitulaci Německa, v noční Praze 7. května 1945 na Národní třídě v obležení nadšených Pražanů A tak, zjednodušeně řečeno – intrikující generálové Antonov a Jodl, neprozíravý Eisenhower, zrádný Fierlinger a také pár hodin, které se podařilo nahnat sovětským tankistům na cestě ze Saska přes Krušné hory, rozhodly o osudu Prahy i celé země. Následky toho byly katastrofální, a proto stále platí to, co kdysi řekl jeden z nejzásadovějších odpůrců nastupující komunistické totality v letech 1945–1948 poslanec Ota Hora: „Kdyby občanům byla řečena včas pravda o chování a stanovisku sovětské vlády a Rudé armády k Pražskému povstání, věřím, že by nikdy nedošlo k tomu, aby komunisté získali ve volbách v květnu 1946 v Čechách 40 % hlasů a se svými oddanými souputníky, či zaprodanci, přes 50 %. Tím umožnili nakonec trvalou a úplnou moc a nadvládu nad Československem, které se stalo v únoru 1948 další sovětskou kolonií...“ autor je historik a publicista Nakonec si Pražané museli v květnu 1945 pomoci sami – na snímku bývalí skauti z dnes již legendární Zpravodajské brigády po náletu německých letadel na kasárna Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky 31 ListyO7 20.9.2010 17:25 Stránka 32 NÁVŠTĚVA U STAROSTY Louny: svérázné místo severních Čech Ten, kdo patřičně nezná český zeměpis a historii, by snadno podlehl dojmu, že Louny jsou typickým severočeským městem v tom nejhorším slova smyslu: chemičky hyzdí nevlídnou krajinu, panuje tu alarmující nezaměstnanost, jsou to bývalé Sudety, kde lidé neměli po odsunu Němců čas zakořenit a získat k tomuto kraji vztah… Ale všechno je jinak. Louny jsou specifický fenomén. Dokládají to historické kontexty i náš rozhovor se starostou města Janem Kernerem. 32 „Louny mají podle historických pramenů keltský původ. To mi imponuje. Jejich název se odvozuje od Luny, což jim dává magický charakter,“ říká lounský starosta Jan Kerner. Dalším zajímavým faktem je, že například blízký Žatec byl ryze sudetský, Louny nikoli. To se promítlo i do současné podoby obou měst a osudů jejich obyvatel. V Lounech proběhly rozsáhlé restituce, původní vlastníci se začali starat o své domy a pozemky. Na to navázalo dlouhodobé vedení radnice v čele s ODS. Chemičky a brutální devastace přírody Louny rovněž nezasáhly. Takže místo chmurného pohledu na zničenou krajinu je tu výhled na vrcholky Českého středohoří, samo město se pyšní řadou unikátních památek. Lidé odtud neprchají „O nějaký dramatický ‚úprk za lepším‘ se u nás nejedná. Výhodou je relativně dobré spojení na Prahu, kam dojíždí mnoho lidí za prací i za vzděláním, ale každodenně nebo v nějaké perspektivě se sem vracejí. Navíc i pro mnohé Pražany se stáváme přitažlivou lokalitou: dojíždění není problém a bydlení je tu podstatně levnější, a to v atraktivním prostředí,“ konstatuje starosta Kerner. Právě nová bytová výstavba v příjemném přírodním koloritu patří k současnému image města. „Mnoho lidí, kteří žijí na sídlištích a v bytovkách, si dnes může dovolit rodinný domek se zahrádkou. A také mladí lidé už nestojí o to bydlet s rodiči, takže mají zájem o vlastní bydlení. Proto se snažíme využít pozemky jak k výstavbě rodinných domů, tak kvalitních bytovek. Z hlediska hospodaření města se nám daří to dělat tak, abychom zájemce neodrazovali přemrštěnými cenami a zároveň nezatěžovali městský rozpočet. Prodáváme tedy jen za ceny ve výši nákladů na vybudování infrastruktury,“ konstatuje Jan Kerner. Jedním ze symbolů tohoto projektu je vznik nové čtvrti – Zahradního města, které by mělo být „dobrou adresou“ i pro náročné. S tím souvisí i nový územní plán, jehož odpovědná příprava trvala tři roky. Počítá nejen s obytnými budovami, ale také například mateřskými školkami, vybudováním náměstí, které každé lokalitě dodává atmosféru. Starosta Kerner rovněž považuje za důležité, že součástí územního plánu budou i koridory pro místní komunikace. „Bez nich by totiž v budoucnu vznikaly mezi vlastníky pozemků dramatické spory – každý by chtěl, aby silnice vedla blízko jeho pozemku, ale ne po něm,“ vysvětluje starosta. Ve staré zástavbě považuje za úspěch opravy komunikací a chodníků. „Je navíc zajímavé, že tam, kde jsme to stačili udělat, byli zjevně lidé více motivováni si opravovat vlastní domy, takže také přispěli k lepšímu vzhledu daných městských čtvrtí.“ ListyO7 20.9.2010 17:25 Stránka 33 NÁVŠTĚVA U PODNIKATELE O kulturu tu není nouze Starosta Kerner si zároveň uvědomuje, že nejde jen o to, aby lidé měli kde bydlet, přespat. Proto se úspěšně snaží, aby se z Loun nestala noclehárna pro ty, kteří dojíždějí za prací jinam, a domovské město by jim nic nenabízelo. „Velkým úspěchem byla rekonstrukce a znovuzprovoznění městského divadla Jaroslava Vrchlického. Vyprodaná představení potvrdila, že hlad po kultuře byl u nás velký. Jezdí sem špičkové soubory hlavně z Prahy. Dokonce mezi početné návštěvníky patří Pražáci, protože na některá atraktivní představení je snazší sehnat vstupenku u nás než v Praze.“ Za zmínku stojí i kino, jehož majitel mimochodem kandiduje za ODS. Promítá filmy i ve verzi 3D, nabízí až čtyři představení denně, přizpůsobuje se zájmu diváků, v rekonstruovaných prostorách provozuje i hojně navštěvovanou restauraci. Dalším výrazným kulturním počinem, na němž se podílelo město, je rekonstrukce a otevření městské knihovny v historických prostorách. Podobně jako u jiných projektů se finančně podílelo město, část dokázali získat z fondů EU. Co se týče volného času, zájem místních občanů – hlavně rodin s dětmi – si získaly Masarykovy sady, loni rozšířené o další prostor pro relaxaci a zábavu. V průšvihu ohledně zrušení nemocnice je město nevinně Co naopak Jana Kernera trápí – protože se to paradoxně obrací proti vedení města a celé ODS – je zrušení lounské nemocnice. Soukromý majitel ji zkrátka zavřel, resp. ponechal jen některé nutné provozy. Město proto dělá maximum, co může, aby přesto zdravotní péče utrpěla co nejméně. „Skvěle funguje posílená rychlá záchranná služba, snažíme se také posílit polikliniku. Nicméně chápu, že lidé pociťují situaci kolem nemocnice jako velkou ztrátu,“ konstatuje starosta. Jsme sehraný tým ODS má v Lounech úspěšné postavení. „Navíc fungujeme jako sehraný tým, který je ochoten leccos pro město udělat. To tady jiné strany nabídnout nemohou. Nedávno jsme společně jeli závod dračích lodí nebo jsme na pramicích s celými rodinami čistili koryto Ohře. Bylo to náročné, ale byla to i zábava,“ líčí Jan Kerner. Farma Kottových – pojem (nejen) mezi soukromými zemědělci Vladimír Kott má mnoho specifických rysů, které někoho jednoznačně okouzlí, ale leckoho možná popuzují, budí závist, nebo dokonce děsí: Úspěšně zvládá se svými syny a minimem najatých pomocníků (vesměs se tu pracuje o pěti lidech) obhospodařovat na své farmě v Hřivčicích u Loun zhruba 500 ha, absolutně nesdílí nářky většiny zemědělců, jejich pohrůžky stávkami a demonstracemi. Několik let se obešel bez jakýchkoli dotací. V roce 2005 získal druhé místo v soutěži Farma roku vyhlašované Asociací soukromých zemědělců ČR. Vůči všemu, co jakkoli zavání bolševickým přístupem, vystupuje s tak radikálním odporem, že z něj jde strach (ostatně pár problémů už kvůli takovým situacím měl), a leckteré sousedy provokuje ostentativním vylepováním propagačních materiálů ODS. Sklon k podnikání a soukromému zemědělství podědil od předků. Za socialistického režimu se sice musel živit jako železničář, ale krátce po revoluci, jakmile přišla první šance, odevzdal pracovní mundúr a s oběma syny se začal věnovat vlastnímu „gruntu“. Zpočátku čítaly rodinné pozemky něco přes 10 ha. Pracovitost a promyšlená strategie vedla k tomu, že postupně dokupovali půdu, stroje, nemovitosti. Dnes pracují na 500 ha, kde pěstují především obilí, řepku a cukrovou řepu. Na co v té souvislosti Vladimír Kott nepokrytě a velmi jadrně nadává, jsou byrokratické obstrukce kolem vydávání pozemků (které již regulérně koupil a zaplatil), pokračující družstevní devastace přírody a celkový šlendrián. Bylo by ale omylem si myslet, že cenou za úspěch je jenom otrocká dřina celé rodiny. Pomocníky jsou špičkové stroje, které sice pohltí část zisků, ale umožňují efektivní fungování farmy. Kromě toho si Kottovi umí užívat ži- vota. Jejich dožínkové slavnosti, při nichž se stoly prohýbají, nápoje tečou proudem a do rána se tančí, jsou vyhlášené. „I když manželka mě pak musí pravidelně masírovat, protože se sotva hýbám,“ dodává k tomu Vladimír Kott. Komunisti dodnes víc plundrují než budují Většina rodinného života se odehrává na farmě v Hřivčicích. Statek původně patřil místnímu sedláku Pastyříkovi, kterého postihl po nástupu komunistů podobný osud jako hlavního hrdinu z filmu Všichni dobří rodáci (jeho pamětní deska stále visí před vchodem na nynější farmu). Podobně jako v „rodácích“ pak Vladimír Kott statek po hospodaření JZD přebíral: všechno bylo zruinované, zdevastované. „Ale to platí i dnes. Družstva, kde převládají bolševici, dokážou během chvíle zničit několikaletou práci,“ rozčiluje se před návratem k práci Vladimír Kott. –red– 33 ListyO7 20.9.2010 17:25 Stránka 34 KULTURA Video! „prosím, mohli byste mi dát něco, čeho vám není líto?“ (otevírák na lahve) Výtvarný podzim v Praze: futurismus, romantika, dekadence, vzkříšení Markéta Ševčíková B ěhem posledních let byl málokterý podzim tak hutně barvitý jako ten letošní. Tedy alespoň co se výtvarných expozic v hlavním městě týče. Při putování centrem Prahy si lze pořídit tak rozmanité vizuální zážitky, že je lze těžko absorbovat najednou. Trochu to připomíná obří švédský stůl s nabídkou delikates, jež se ovšem nedají, pokud člověk nechce riskovat břichabol, spořádat naráz. A stejně jako u stolu nelze kombinovat zvěřinu s ústřicemi a sushi s vepřovým, ani pražské expozice není možno pozřít rázem. Menu je přitom lákavé – od fialovo-růžovo-oranžových sexy figurálních akvarelů Tomáše Císařovského na Staroměstské radnici přes zvizualizovanou poezii tuzemských undergroundových básníků v Trafačka Aréně až po tvrdý střet s realitou prostřednictvím vítězné kolekce snímků World Press Photo v Karolinu. Pokud kteroukoliv obrazovou krmi vyberete a budete se jí věnovat pozvolna a se zaujetím, odejdete vizuálně sytí a spokojení jako málokdy. Z bohatého jídelního lístku se ovšem tři chody nápadně vymykají. Ty je nutno degustovat obezřetně, ovšem pokud tak učiníte, gurmetský zážitek bude dokonalý. Znovuvzkříšení Špálovy galerie 34 A nejlepší je začít rovnou bez předkrmu hlavním chodem: znovuotevřením Špálovy galerie na Národní třídě a dvojexpozicí Jiřího Černického s provoka- tivními názvy „Gagarinova věc“ a „Věci, kterých mi není líto“. Galerie Václava Špály a její pohnutá historie je na román sama o sobě: zažila léta velké slávy v 60. letech a za kurátora Chalu- Living Dead Dolls Exclusives: House of 1000 Corpses (byly inspirovány postavami ze stejnojmenného filmu režiséra Roba Zombieho) peckého, poté hluboký porevoluční pád, z něhož se jí – navzdory upřímným snahám nejrůznějších provozovatelů – nikdy nepodařilo zcela vzpamatovat. Přitom má ideální polohu, byť na dnes mírně odkulturnělé Národní třídě. Posledním provozovatelem Špálovy galerie byla do letošního února agentura Semma, která v ní původně chtěla působit až do roku 2017, ovšem po třech letech své úsilí vzdala. Někteří kurátoři i výtvarníci pak o galerii začali tvrdit, že je prokletá a že by bylo nejlepší, kdyby se agónie ukončila a slovutná galerie prostě zanikla. Našel se ale nový, odvážný a hlavně movitý provozovatel: společnost PPF Art, mající dlouholeté zkušenosti s realizací výstavních programů skrze své stávající akvizice: Ateliér Josefa Sudka, Galerii České pojišťovny a Galerii Fotografie Louvre. Díky dvěma posledně jmenovaným a nově přibyvší Špálovce vlastně společnost PPF Art mimoděk stvořila novou podobu kdysi vyhlášeného pražského „galerijního trojúhelníku“ (dříve jej spolu se Špálovou galerií tvořily Nová síň ve Voršilské ulici a Mánes). Hlavní ambicí mužů z PPF Art bylo vrátit Špálovce lesk a slávu především sázkou na zavedená jména (Tomáš Císařovský, Jiří David, František Skála, Petr Pastrňák, Petr Nikl atd.) a předem deklarovanou „nechutí“ k přílišným experimentům, provokacím a prezentaci konceptuálního umění. Přitom hned první expozicí vtipně popřeli sebe sama: na tuzemské výtvarné scéně lze najít málo takových excentriků a konceptualistů, jako je Jiří Černický. Video Psychogravitace, propojení lidské psychiky s fyzikálním zákonem ListyO7 20.9.2010 17:25 Stránka 35 v nichž lze prozkoumat, co ještě považujeme za krajní mez. A čí věci jsou k vidění? Davida Černého, Josefa Bolfa, Jiřího Černického, Christiana Humboldta, Erwina Olafa, Zbigniewa Libera a dalších. Kdo chce zkoumat krajnosti svého těla, mysli, krásy či života v intimním prostředí svého příbytku, může si na výstavě pořídit výpravnou publikaci kurátora Otto M. Urbana. Obsahuje hutnou obrazovou dokumentaci, která milcům dekadence prozáří řadu dlouhých zimních večerů. Lakovaná krabička z papírmaše, podle J. Černického prý z dílny lidových řemesel Pedovkino Dóza (pravděpodobně na sušenky) s motivem Gagarinovy věci Dekadence now! Za hranicí krajnosti Retrofuturismus aneb „Planeta Eden“ Nuda nehrozí ani v Galerii Rudolfinum a ve výstavním sále Uměleckoprůmyslového muzea. Už jen samotný název vzruší, a to nejen ctitele moderního výtvarna, ale též fetišisty a milovníky nejrůznějších netradičních sexuálních praktik, kteří budou určitě zvědavi, kdeže leží ona kurátory proklamovaná „hranice krajnosti“. Vábí už samotné názvy jednotlivých kapitol expozice: Krajnost sebe: Bolest, Krajnost těla: Sex, Krajnost krásy: Pop, Krajnost mysli: Šílenství, Krajnost života: Smrt. Mezinárodní výstavní projekt přitom není ani obskurní, ani lascivní, má naopak silný sociologicko-psychologický rozměr. Chce totiž ukázat a prezentovat, co vlastně pod zdevalvovaným pojmem „dekadence“ chápe společnost a co sami umělci, co je vnímáno jako vyhrocené a přesahující míru obecně přijatelného a co je ještě v současné době bráno jako tabu – existuje-li vůbec. Výstava se také zaměřuje na široké spektrum průniků dekadence, od výtvarného umění až po módu a moderní design. Představuje současné umělce a jejich díla z oblasti malby, plastiky, fotografie a videa v pěti výše zmíněných kapitolách, Kdo má rád návraty do minulosti spojené s výlety do budoucna, rád si hraje a zároveň má sklony k nostalgii, měl by zamířit do centra DOX. Expozice s názvem „Planeta Eden: Svět zítřka v socialistickém Československu v letech 1948 až 1978“ prezentuje vize budoucnosti v umění a populární kultuře poválečného Československa. Kurátoři Tomáš Pospiszyl a Ivan Adamovič pracovali s ústřední propagandistickou myšlenkou 50. let, kdy byli obyvatelé Československa přesvědčováni o nezadržitelně se blížící komunistické utopii. Vypuštění prvních družic, rozvoj nových technologií, první kosmonauti – to vše nemělo nechat nikoho na pochybách, že na přelomu milénia budeme běžně létat na Měsíc a navštěvovat další planety. Už ve druhé polovině 60. let se ale vize soudruhů ukázaly jako poměrně těžko realizovatelné. A co po jejich rajských příslibech zbylo? Scifi romány, povídky, obrazy, časopisy, architektonické objekty, ale též ilustrace, hračky, stavebnice a nejoblíbenější atribut té doby: robot. Analýza dneška i zvláštní návrat do věku nevinnosti – to vše je Planeta Eden. Návštěvu rajské planety zprostředkovává centrum současného umění DOX v Praze-Holešovicích. autorka je spolupracovnicí redakce Tetování ve tvaru Gagarinovy věci, populární ozdoba současné ruské mládeže Foto: archív Jiřího Černického Stačí vzpomenout na jeho projekt, kdy sesbíral slzy obyvatel Ústí nad Labem a poté je odvezl coby dar do Etiopie nebo na jeho muslimskou burku, sešitou ze státních vlajek celého světa, v níž pak v Německu a Nizozemsku sbíral charitativní příspěvky pro krachující americký bankovní systém, či na projekt Bin Ladinova lampa, v němž prostřednictvím tradiční malby zkoumal, je-li možná symbióza muslimského a křesťanského světa. Ani jeho Gagarinova věc není jednoduše uchopitelná – obrazově se rozhodl ztvárnit záhadný přístroj, který se údajně našel v troskách Gagarinovy rakety. V projektu s názvem „Věci, kterých mi není líto“ zase stvořil umělecké dílo z drobností, které mu v metru a na ulici věnovali náhodní kolemjdoucí s tím, že jde o věci, kterých se mohou s klidným srdcem zbavit, protože jim jich „opravdu není líto“. Jak mohou být takové odložené věci v určitých momentech životně důležité, pochopíte, půjdete-li se podívat do znovuotevřené Špálovy galerie na Národní třídě. S Jiřím Černickým se rozhodně nudit nebudete. 35 ListyO7 20.9.2010 17:25 Stránka 36
Podobné dokumenty
Více informací na straně 23
10 - Hlučín
neinformoval ani členy rady, ani členy zastupitelstva, tím méně pak občany města.
Tyto ale i další zjištěné okolnosti, které
však přesahují rámec tohoto příspěvku,
utvrdily členy petičního výboru, ...
č. 6 on-line - Milujte se!
tři osamělí jedinci, ale žijí jedna v druhé. vychovali. Že mě vedli k oběti, zodpověd- záležitost jednotlivce, ale všech.
I člověk je určen žít pro druhého.
nosti, povinnosti a samozřejmě to všechn...