Tekutiny a kontinuum - fyzikální vlastnosti tekutin
Transkript
Hydromechanické procesy Fyzikální vlastnosti tekutin M. Jahoda Zařazení mechaniky tekutin 2 Obecná mechanika Mechanika kontinua Mechanika tekutin Hydromechanika (kapaliny) Hydrostatika Hydrodynamika Mechanika tuhých těles Mechanika zemin Aeromechanika (plyny) Hydrostatika Hydrodynamika Rozdělení tekutin Plyny (páry) • stlačitelné • vždy zcela zaujme příslušný objem zásobníku 3 expanze • nemají volnou hladinu Plyn Kapaliny • nestlačitelné (neuvažujeme velmi vysoké volná hladina tlaky) • v otevřené nádobě vytvoří hladinu • nemůže samovolně zvětšit svůj objem Kapalina Kontinuum 4 - uvažujeme izotropní spojité prostředí (neplatí pro plyny při nízkých tlacích) - pracujeme s útvary, jejichž délkové rozměry jsou mnohem větší než je střední mezimolekulární vzdálenost - 10-8 m (plyny) - 10-10 m (kapaliny) vzduch: elementární objem: dV*=10-9 mm3 obsahuje 3x107 molekul s l g izotropní = fyzikální vlastnosti nezávisejí na směru v němž jsou měřeny kontinuum = spojité prostředí r Prostorová proměnlivost Oblast molekulární Oblast kontinua dV* V Základní koncept kontinua Aristotelés ze Stagiry (384 – 322 př.n.l) • řecký filosof, žák Platónův • vychovatel Alexandra III. Velikého Stavové veličiny (tlak, teplota) Tlak - intenzivní veličina - silový účinek molekul na jednotku plochy (tlak je síla působící na jednotku plochy ve směru normály) Pa = Nm-2 = kg m-1 s-2 Teplota - intenzivní veličina Intenzivní veličina (neaditivní) nezávisí na rozměrech tělesa. 5 Stavové veličiny (tlak) 6 Měření tlaku – U manometry pat pat r h pA rm pA = r g h + pat rA h2 pA pA pB h3 rA rA rB h1 pA = rm g h2 + pat - rA g h1 rB h3 rm h1 a l rm h2 pA h1 pA = rm g h2 + rB g h3 + pB - rA g h1 pB h2 pA = rm g l sin(a) + rB g h3 + pB - rA g h1 Stavové veličiny (tlak) 7 Měření tlaku – deformační tlakoměry Bourdonova trubice Tlak: 0 – 160 MPa Teplota: od -40°C do 65°C Přesnost měření: 0,1% - 4% Stavové veličiny (tlak) 8 Měření tlaku – elektronické tlakoměry Tenzometrické snímače -převod tlakové změny na deformaci membrány (kovová, křemíková) stupeň deformace je snímán tenzometrem tenzometr Tenzometr mění elektrický odpor v závislosti na deformaci. p Piezoelektrické snímače elektronika - založeny na piezoelektrickém jevu Namáháním některých krystalů (křemen, barium-titan, …) vzniká elektrický náboj, který je úměrný velikosti mechanického napětí. membrána Tlak: do 15 MPa Teplota: od -10°C do 80°C Přesnost měření: 0,2% - dynamické měření tlaků Stavové veličiny (hustota) 9 Hustota (specifická/měrná hmotnost) = hmotnost materiálu na jednotku objemu (hustota v bodě) Předpoklady: • velký počet molekul (běžné technické výpočty, normální podmínky) • elementární objem tekutiny má stejné vlastnosti jako okolní tekutina hmotnost (kg) příslušné tekutiny objem (m3) Specifický objem Specifická hustota Specifická tíha tíhové zrychlení: 9,807 ms-2 Stavové veličiny (hustota) 10 Hustota (závislosti na T, p) Kapaliny • hustota se mění s teplotou a tlakem málo • příklad: voda (p = konst. 101 kPa) voda Plyny • hustota se mění s teplotou a tlakem • příklad: vzduch (p = konst. 101 kPa) ideální plyn vzduch Stavové veličiny (hustota) Měření - kapaliny Hustoměr - areometr Pyknometr Stavové veličiny (hustota) Měření - plyny Vakuum 150,0 g 170,0 g 1000 cm3 170 -150 = 20,0 g Postup stanovení hustoty 1. Odstranění vzduchu z baňky o známém objemu pomocí vývěvy. 2. Zvážení. 3. Napuštění testovaného plynu. 4. Převážení. 5. Výpočet hmotnosti plynu. 6. Výpočet hustoty. Stavové veličiny (stlačitelnost) Stlačitelnost = schopnost změnit objem při změně tlaku - při stlačení zmenšujeme střední vzdálenost molekul Součinitel stlačitelnosti změna objemu změna tlaku (rozdíl tlaku před stlačením a po něm) původní objem tekutiny Modul objemové pružnosti Hodnoty (normální teplota) Voda: Vzduch: => stlačitelnost plynů je cca 104 krát větší než u kapalin 13 Stavové veličiny (stlačitelnost) 14 Kapaliny - při stlačení budou molekulové síly odpudivé větší než síly přitažlivé Nárůst hustoty při zmenšení objemu - předpoklad konstantní hmotnosti Objem kapaliny po stlačení Stavové veličiny (stlačitelnost) Měření - piezometr Bridgmanův piezometr, který se skládá z ocelové válcové nádoby se zkoumanou kapalinou, v jejímž víku je nálevka ústící kapilárou do nádoby a obsahující rtuť. Celé zařízení se vloží do tlakové nádoby. Tlakem se do ocelové nádoby vtlačí trochu rtuti, jejíž množství je úměrné stlačitelnosti kapaliny. 15 Stavové veličiny (stlačitelnost) 16 Plyny - molekuly plynů jsou od sebe natolik vzdálené, že síly přitažlivé a odpudivé nemají podstatný význam - každou změnu objemu současně doprovází změna teploty, která může být vyjádřena: polytropický exponent specifický objem izobarická: n = 0 (p = konst.) izotermická: n = 1 (T = konst.) izobarická izotermická adiabatická izochorická Ideální plyn – molekuly na sebe nepůsobí žádnými silami izochorická: n = (V = konst.) adiabatická: (Q = konst.) Př. izotermická změna (Boyleův-Mariottův zákon) na počátku po stlačení Stavové veličiny (tepelná roztažnost) Tepelná roztažnost - předpokládáme konst. hmotnost při zahřátí Součinitel tepelné roztažnosti Kapaliny Ideální plyn Kombinace: Hodnoty pro vodu (normální tlak) 17 Stavové veličiny (tepelná roztažnost) Tepelná roztažnost - předpokládáme konst. hmotnost při zahřátí Hodnoty součinitele tepelné roztažnosti pro vodu (normální tlak) 18 Stavové veličiny 19 Povrchové napětí - na molekuly kapaliny kapaliny v jejím povrchu působí přitažlivými silami vnitřní molekuly kapaliny => výslednicí je síla mířící dovnitř kapaliny - molekuly plynu/páry mají podstatně větší vzdálenosti, a proto je jejich silové působení na povrchové molekuly velmi malé plyn kapalina => působení sil má kapalina tendenci zmenšit svůj povrch na minimum - koule (kapičky, bublinky) Síly působící na molekulu uvnitř kapaliny a v povrchu Povrchové napětí je síla, která působí ve směru tečny k povrchu na úsečku jednotkové délky . - síla je stejná ve všech směrech povrchu. S rostoucí teplotou klesá uplatnění přitažlivých sil => klesá hodnota povrchového napětí voda Stavové veličiny (povrchové napětí) Měření Kapková metoda - rostoucí kapka odkápne v okamžiku, kdy se její váha stane větší než povrchová síla působící po obvodu v nejužším místě kapky - v okamžiku odkápnutí platí: Du Noüyho metoda odtrhování prstence - siloměrem se měří velikost síly bránící odtržení kroužku od blanky na hladině vody tvořené povrchovým napětím síla potřebná k odtržení korekční faktor na ulpěnou kapalinu poloměr prstence Více: Bartovská L, Šišková M., Co je co v povrchové a koloidní chemii, VŠCHT Praha, 2005 20 Stavové veličiny (povrchové napětí) 21 Kapilární jevy Smáčivý povrch - předpokládáme velmi malý vnitřní průměr trubičky ( kapiláry) - jsou důsledkem povrchového napětí Adheze Adheze > Koheze Koheze VZDUCH - smáčivý (hydrofilní) povrch - kapalina vystupuje v kapiláře do výšky h Koheze > Adheze - nesmáčivý (hydrofobní) povrch - kapalina zůstává v kapiláře o výšku h níže než je hladina okolní kapaliny VODA Nesmáčivý povrch VZDUCH Adheze Koheze adheze = přilnavost, koheze = soudržnost RTUŤ Stavové veličiny (povrchové napětí) Kapilární jevy – výška kapaliny v kapiláře 22 definice Tíha kapaliny je v rovnováze s vertikální silou vytvořenou povrchovým napětím. Kontaktní úhel mezi čistým sklem a vodou je q 0°, když se poloměr R zmenšuje, výška h roste. Kontaktní úhel mezi čistým sklem a rtutí je q 130°, proto je výška h záporná a hladina kapaliny poklesne. Stavové veličiny (povrchové napětí) 23 Příklady: tlak uvnitř kapky - předpokládáme kapku ve tvaru polokoule rovnováha sil • síly působící na povrch díky povrchovému napětí: • výsledná tlaková síla působící na kružnici: = tlaková diference mezi tlakem uvnitř kapky a vnějším tlakem - tlak uvnitř je větší než vnější tlak Stavové veličiny (povrchové napětí) 24 Příklady: tlak uvnitř bubliny tenký film má dva povrchy • síly působící kolem hrany díky povrchovému napětí: • výsledná tlaková síla působící na kružnici: rovnováha sil: => = tlaková diference mezi tlakem uvnitř bubliny a vnějším tlakem - tlak uvnitř je větší než vnější tlak Stavové veličiny (povrchové napětí) Příklady: bruslařka obecná - Gerris lacustris F q F = povrchové napětí na spodní stranu nohy 25 Stavové veličiny (viskozita) Viskozita - viskozita tekutin se projevuje při jejich pohybu jako odpor proti vzájemnému pohybu jednotlivých částic tekutiny dvě rovnoběžné desky - spodní stojí - horní se pohybuje rychlostí u Tečné napětí je úměrné rychlosti u a nepřímo úměrné vzdálenosti mezi deskami h. konstanta úměrnosti, dynamická viskozita (Pa s) definice tečného napětí (Pa) kinematická viskozita 1 poise = 0,1 Pa s, 1 stokes (St) = 1 cm2s-1 = 10-4 m2s-1 26 Stavové veličiny (viskozita) Newtonův zákon viskozity 27 (r. 1686) dA Teorie malých deformací Newtonské tekutiny jsou tekutiny, jejichž rychlost deformace je přímo úměrná tečnému napětí. Stavové veličiny (viskozita) 28 Viskozita (závislosti na T) Plyny - s rostoucí teplotou viskozita roste Tepelný pohyb molekul převládá nad silami mezimolekulárními, se zvýšením teploty vzrůstá rychlost tepelného pohybu molekul a tím roste i viskozita. Sutherlandova rovnice Kapaliny - s rostoucí teplotou viskozita klesá Mezimolekulární síly jsou výraznější než tepelný pohyb molekul. Zvýšením teploty dochází k intenzivnější výměně hybností částic v pohybujících se vrstvách kapalin a tečné napětí se zmenšuje. Andradeho rovnice A, B – empirické konstanty, T- teplota (K) Stavové veličiny (viskozita) Nenewtonské tekutiny - viskozita není konstantní, je závislá na tečném napětí, nebo na změně rychlosti ve směru kolmém na směr rychlosti 29 Stavové veličiny (viskozita) Měření viskozity – kapilární viskozimetry – pouze newtonské kapaliny přesnost: 0,01 – 0,1% 30 Stavové veličiny (viskozita) 31 Měření viskozity – kapilární viskozimetry – pouze newtonské kapaliny poloměr kapiláry Poiseuillova rovnice - průtok kapilárou - laminární proudění rozdíl tlaků = hydrostatický tlak délka kapiláry objem kapaliny proteklý za čas Relativní měření pomocí referenční kapaliny o známé viskozitě a hustotě Stavové veličiny (viskozita) 32 Měření viskozity – metoda padající kuličky – newtonské kapaliny L Höpplerův viskozimetr Stavové veličiny (viskozita) 33 Měření viskozity – metoda padající kuličky – pouze newtonské kapaliny poloměr kuličky Stokesův vztah hustota kuličky - pád koule hustota kapaliny - laminární proudění pádová rychlost Relativní měření pomocí referenční kapaliny o známé viskozitě a hustotě Stavové veličiny (viskozita) 34 Měření viskozity – rotační viskozimetry – založeny na měření torzní síly, kterou působí kapalina na element - vnější nádoba nebo element se otáčí konstantní rychlostí (konstantní smyková rychlost) a je měřeno smykové napětí pomocí deformace torzní pružiny (shear stress) (shear rate) Zdroj: Bartovská L., Šišková M., Co je co v povrchové a koloidní chemii, VŠCHT, 2005 Stavové veličiny (viskozita) Měření viskozity – rotační viskozimetry krouticí moment Zdroj: Dostál M., Tangenciální proudění v mezikruží, ČVUT 35 Stavové veličiny (viskozita) 36 Měření viskozity – vibrační viskozimetry 30 Hz přesnost 1 %
Podobné dokumenty
Období 1940 - 1960
celkem 2 700 lodí, 400 poškozeno křehkým lomem, 90 vážně a 20
zcela zničeno
Naval
10:17 Research Laboratory in Washington D.C. - Čabelka
analýza kapalin a plynů
hustoměry na principu vážení
hustoměry hydrostatické
hustoměry vztlakové
hustoměry s radioaktivním zářičem
hustoměry vibrační
Sylabus
Součástí předmětu jsou i individuální konzultace věnující se řešení zadaných problémů i projektu. Podmínkou získání zápočtu je odevzdání požadované části domácích úloh. Zkouška probíha formou obhaj...
návod pro použití silikátových barev
První nát r se provádí na omítky po spln ní p edchozích podmínek pro podklad. První nát r se provádí
penetrátorem uvedeným v technickém list pro sjednocení savosti podkladu.
Spot eba penetrátoru 0,...
Integral Pumping Test - Una nuova metodologia di indagine
Alberti A., S. Lombi, and A. Zanini. 2006. Applicazione del metodo IPT per
l'identificazione dell'area di provenienza dell'inquinamento da solventi clorurati.
Internal report, Politecnico di Milano...