Policisté dopadli mladíka, který zaživa řezal maso z jezdeckého koně
Transkript
Policisté dopadli mladíka, který zaživa řezal maso z jezdeckého koně
Policisté dopadli mladíka, který zaživa řezal maso z jezdeckého koně Policisté dopadli muže, který brutálním způsobem utýral v Kravařích na Českolipsku jezdeckého koně. Za to, že ho rdousil a z ještě žijícího zvířete odřezával maso, hrozí třiadvacetiletému mladíkovi až tříleté vězení. KRAVAŘE NA ČESKOLIPSKU Mladík, který žije jako bezdomovec a nechává se najímat na nejrůznější manuální práce, své pohnutky k činu kriminalistům při výslechu nevysvětlil. „Do protokolu uvedl jen to, že měl v pátek 29. května, kdy se událost stala, velmi špatný den. V noci se pak podle vlastních slov s la- nem, nožem a košíkem plným sušených rohlíků vydal na kravařskou pastvinu za koněm. Rohlíky si s sebou vzal proto, aby k sobě zvíře přilákal,“ popsala policejní mluvčí Ivana Baláková. Koni pak mladý muž omotal kolem krku smyčku, kterou ho rdousil a poté mu prořízl hrdlo. V době, kdy zvířeti ještě pulsovalo srd- Muž si jel vyfotit plzeňskou rozhlednu, v trávě narazil na hroznýše Dvaašedesátiletý muž z Kaznějova měl v sobotu večer vskutku nevšední zážitek. U plzeňské rozhledny Sylván, kam se vypravil kvůli pořízení fotografií, jej zaskočil větší, v trávě se plazící had. Později se ukázalo, že je to hroznýš královský. Muž se obrátil na městskou policii. Strážníci z odchytové skupiny zjistili, že had měří 1,4 metru. „Strážníci ho odchytli a uložili do jutového pytle,“ popsala policejní mluvčí Jana Pužmanová. lovského. (8. 6. 2015) Majitele se nepodařilo zjistit, hroznýš tedy putoval do záchranné stanice živočichů. Hroznýš královský se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe, ve volné přírodě dorůstá až Městská policie od- délky čtyř metrů, v chytila přímo v zajetí od 2,5 do tří Plzni hroznýše krá- metrů. Patří mezi škrtiče. S odchytem hadů pomáhali o víkendu také hasiči. V sobotu byli přivoláni do jednoho bytu v Mirošově, kde odchytili zhruba jeden metr dlouhou užovku a ce, mu vrazil do řitního otvoru kůl, stahoval z něj kůži a odřezával z něj maso. „Z místa si s sebou odnesl asi čtyři kilogramy svaloviny i s kůží,“ dodala Baláková. Při vyšetřování policisté zjistili, že tyran tohoto koně na pastvině navštívil i v minulosti. Pokračování na straně 2. Policisté dopadli mladíka, který zaživa řezal Ze strany 1. maso z jezdeckého koně Při vyšetřování policisté zjistili, že tyran tohoto koně na pastvině navštívil i v minulosti. „Staly se tu tři podivné události. Někdo koni omotal lano kolem krku a kolem nohy takovým způsobem, až se mu zařezalo hluboko do kůže, a v jednom případě mu někdo dokonce ublížil ostrým předmětem a způsobil mu zhruba čtyřicet centimetrů dlouhé a dva až tři centimetry hluboké řezné poranění na noze. Tyto útoky majitel policistům nehlá- sil,“ uvedla policejní mluvčí. kolem krku a nohu ke stromu. Kůň se podle jeho výpovědi dokázal ze zajeZadržený mladík se do- tí vymanit a utekl. znal pouze k tomu, že koVyšetřovatelé muže obni tehdy ovázal smyčku vinili ze spáchání přečinu týrání zvířat, za což mu hrozí až tříletý pobyt za mřížemi. „Vyšetřovatel zároveň podal státnímu zástupci podnět na pachatelovo vzetí do vyšetřovací vazby, a to proto, aby svůj čin na svobodě nezopakoval a aby se trestnímu stíhání nevyhýbal. Státní zástupce tento podnět neakceptoval a obviněného ze zadržení propustil. Jeho trestní stíhání proto nyní probíhá na svobodě,“ doplnila Baláková. Peruc má tři nové kameny zmizelých, připomínají umučenou rodinu Rosenbaumovi provozovali v obci obchod s vinárnou v blízkosti Boženiny studánky. Právě před tímto domem byly kamenné kostky čili Stolpersteiny usazeny. Na prvním kameni je uvedeno jméno Pavel Rosenbaum. Na druhém jeho syna Iva. Oba byli deportování v roce 1942 do Terezína a o dva roky do Osvětimi, kde byli umučeni. Ivovi bylo pouhých deset let. Třetí kámen připomíná Pavlovu maminku, která zemřela v roce 1943 v Terezíně. Jediný, kdo z rodiny přežil, byla Pavlova manželka Kamila Rosenbaumová. Slavnosti se zúčastnila Káťa Rys, dcera Kamily Rosenbaumové. „Maminka o hrůzách války, koncentračních a pracovních táborech příliš nemluvila. Raději vzpomínala na období před válkou. Vy- právěla o tom krásném, jak tu tančila a připravovala s dětmi představení. Občas mluvila o manželovi Pavlovi a jejich malém synovi. Bylo to pro ni ale velmi bolestné, proto jsem se jí nevyptávala. O tom, co se dělo během války s její rodinou, jsem se dozvídala později z vyprávění dalších lidí,“ uvedla. Po válce se Kamila Rosenbaumová do Peruce vrátila, vzpomínky na ztracenou rodinu ale byly příliš silné. Přestěhovala se proto do Prahy, kde poznala svého druhého manžela. Dohromady je svedlo pátrání po osudech její rodiny. „Maminka se s tatínkem poznala, když se snažila zjistit, co se s jejím prvním mužem stalo. Na inzerát se jí ozval muž, který s Pavlem zpíval ve sboru v Terezíně. Zjistili, Tři kameny zmizelých se v neděli objevily v Peruci na Lounsku. Lidem připomínají památku rodiny Rosenbaumovy. Otec, syn a babička byli umučeni v nacistických vyhlazovacích táborech. Hrůzy holokaustu nepřežilo celkem sedmnáct lidí z Peruce. že mají mnoho společného a vzali se. Narodily se jim dvě dcery, já a sestra,“ prozradila Káťa Rys. Do Peruce přicestovala z Anglie, v roce 1968 emigrovala. Holokaust nepřežilo několik peruckých rodin Za aktivitou Stolpersteine v Peruci stojí Spolek pro obnovu židovských památek Perucka. „Nacistické řádění nepřežilo několik místních rodiny. Ne všechny budou kameny připomínat, chystáme se vytvořit památník, který bude na židovském hřbitově v Hřivčicích. Ponese jména všech umučených,“ uvedl Ivo Suslik, předseda spolku. S rodinou Rosenbaumovou ho pojí křestní jméno. Jeho maminka se znala s paní Kamilou Rosenbaumovou a rozhodla se po jejím umuče- ném synovi pojmenovat svého chlapce. „Na hrůzy holokaustu v žádném případě nesmíme zapomenout. Svět jak jej vidíme dnes, je plný krutosti a násilí, ale nesmíme se vzdát a být takoví. Boží vůle je, abychom se vzájemně tolerovali a měli se rádi,“ uvedl Ivo Kraus, kazatel Církve Československé husitské, který na akci pronesl modlitbu. Nechyběli ani zástupci Židovské obce. „Bylo zde mnoho židovských rodiny, které nacistické běsnění nepřežili. Jsem velmi rád, že se našli lidé, kteří se zasadili o to, aby se na ně vzpomnělo. A také se snaží o obnovu židovských kulturních památek,“ uvedl Oldřich Látal, předseda Židovské obce Teplice. R7 dokončíme až v roce 2023, dozvěděli se na Lounsku. Zlobí se i Nexen Starosty na Lounsku pobouřil nový harmonogram prací na dostavbě silnice R7, se kterým je tento týden seznámilo Ředitelství silnic a dálnic. Vyplývá z něj, že silnice bude dokončená až v roce 2023. Nespokojená je i jihokorejská společnost Nexen Tire, která na Žatecku plánuje 23miliardovou investici. „Dokončení v roce 2023 je pro nás neakceptovatelné. Mělo by se pracovat rychleji než s výhledem na osm let. Rozumím, že některé fáze přípravy nelze vzhledem k legislativě urychlit, ale například majetkoprávní záležitosti, tedy výkup pozemků, by mohly probíhat rychleji. Nabídli jsme Ředitelství silnic a dálnic, že bychom vstoupili do jednání s majiteli dotčených pozemků,“ uvedl starosta Loun Radovan Šabata. Na rychlostní silnici R7 mezi Prahou a Chomutovem je nyní kompletně hotov ve čtyřech pruzích úsek Praha - Slaný, obchvat Sulce a také úsek mezi Bitozevsí a Chomutovem. Zbývá ale ještě téměř 40 kilometrů za 9,7 miliardy korun. Letos na podzim měla začít etapa Bitozeves - Postoloprty, avšak stavba se posune o několik měsíců. Na téměř čtyřkilometrový úsek čeká Ředitelství silnic a dálnic na stavební povolení, které má být vyřízeno v závěru roku. Stavební práce začnou po skončení zimního období. Později začne také výstavba obchvatu Panenského Týnce. Podle harmo- nogramu se s ním počítá v roce 2017. „Trváme na tom, aby byl tento úsek zařazen do rozpočtu 2016, což nám bylo nakonec přislíbeno s tím, že stavba začne v závěru roku,“ uvedl poslanec z Loun Michal Kučera. Takzvané „zkapacitnění“ obchvatu Loun je naplánované na polovinu roku 2017, následuje obchvat Chlumčan. Na Lounsku by pak zbýval dokončit úsek kolem Postoloprt, s ním se počítá až v roce 2020. Několik let si musí počkat také Středočeši, stavba kolem Slaného je naplánována až na roky 2020 až 2023. Prodlužování může ohrozit rozšíření výroby, varuje Nexen S harmonogramem není spokojena jihokorejská společnost Nexen Tire, která v průmyslové zóně Triangle na Žatecku při- pravuje stavbu závo- přispět k urychlení du na výrobu pneu- dostavby této komumatik. Počítá s pro- nikace,“ uvedl manadukcí 30 tisíc kusů žer společnosti pneumatik denně. Nexen Petr Pospíšil. Dodávat bude přede- Výstavba továrny má vším pro automobil- začít v roce 2016, výky v Česku Čtyřproudová silnice av R7 je hotová mezi Prasousedním hou a Slaným a ChoNěmutovem a Bitozevsí. mecku. Zbývají tak úseky mezi Silnice středočeským Slaným a R7 je severočeskou Bitozevsí, tak pro přičemž dokončený už ni klíčovou komunikaci. „Dostavba silnice je pro nás velmi robu zahájí o dva zásadní téma. Při vy- roky později. V první jednávání s vládou o fázi zaměstná přes investici Nexenu v tisíc lidí. Nexen do České republice za- budoucna počítá s naznělo ujištění, že bu- výšením investice o dou vytvořeny přízni- dalších 20 miliard, vé podmínky pro zdvojnásobení denní hladký rozjezd výro- produkce, a tedy i vyby. S tím přímo sou- tvoření dalšího zhruvisí i kvalitní infra- ba jednoho tisíce prastruktura. Předseda covních míst. vlády mimo jiné pro„Expanze je podmíhlásil, že příchod Nexenu může značně něna dobrým startem výroby a produkce. Prodlužování, či dokonce zastavení zkapacitnění silnice R7 může ohrozit další investici do rozšíření výroby,“ upozornil Pospíšil. Podle starosty Loun Radovana Šabaty je nutné, aby ostatní starostové, ale i podnikatelé a firmy z regionu neustále tlačili na rychlejší dostavbu. I proto se zasadí o vznik Sdružení pro dostavbu silnice R7, do kterého budou moci vstoupit nejenom samosprávy, ale i investoři z průmyslových zón. čelní střet vozidel, zásadní je směrové rozdělení komunikace tak, aby k těmto střetům nedocházelo,“ uvedl vedoucí dopravní policie v Lounech Jiří Král. Rychlostní silnice R7 se staví už od 60. let minulého století, původní prognóza zněla dokončení do roku 2000, následně do roku 2010. Loni ministerstvo dopravy uvažovalo, že kvůli nedostatku peněz bude stavba čtyř pruhů po celé délce zastavena a dojde na úspornější řešení - střídavý třípruh. Proti tomu se Na silnici zemřelo od ale zvedla vlna odporu starostů. roku 2011 27 lidí Silnice je už nyní „Apelovali jsme, aby přetížená, denně tam byl plán přehodnocen projede 15 až 20 tisíc a díky tomu se minisvozidel. Komunikace terstvo vrátilo k půmá na svém kontě od vodnímu plánu doroku 2001 do loňské- stavby na čtyřpruh,“ ho roku 27 usmrce- dodal Šabata. ných. „Nejčastější příčinou tragických nehod je Sazce se přihlásil výherce 2,5 miliardy. Měl trému a pospíchal na vlak Výherce z Pardubického kraje si přišel do Sazky pro rekordní loterijní výhru 2,466 miliardy korun. Zdržel se asi dvacet minut, byl velmi nervózní a říkal, že pospíchá na vlak. Jeho život se prý zatím nezměnil. Přišel s prázdným batohem, ve kterém si odnesl 270 tisíc korun v hoto- li velkému mediálnímu zájmu. Výherci zbýval pro uplatnění výhry životě nic nezměnilo, dál chodí do práce a pečlivě zvažuje, jak s pe- ření byla nastavena tak, aby ho nikdo nemohl poznat ani při přícho- Sazka zvažovala, že už v pátek vyvěsí inzeráty „Hledá se výherce“ (více vosti jako zálohu. Působil průměrným dojmem, říkal, že měl celý život průměrnou mzdu. Na sobě měl rifle. Muž středního věku se o výhru přihlásil až po 26 dnech. S přihlášením prý otálel kvů- ještě více než týden. „Výherce se v Sazce zdržel pouhých 20 minut, byl velmi nervózní a několikrát opakoval, že spěchá na vlak. Během krátkého rozhovoru sdělil našemu kolegovi, že zatím se v jeho nězi naloží,“ popsal mluvčí Sazky Václav Friedmann. Výherce měl také obavy o svou anonymitu, před návštěvou se o ní ještě telefonicky ujišťoval. Do styku nakonec přišel pouze s jedním pracovníkem Sazky. Opat- du, například na recepci. Šťastná čísla z náhodného tipu se vylosovala 15. května. Výhra 2,466 miliardy korun je nejvyšší v historii této loterie. Protože se o svou výhru nikdo dlouho nepřihlásil, zde). Podle Sazky je běžné, že noví výherci milionů, případně miliard, dlouho s přihlášením vyčkávají. Zpravidla si musejí přehodnotit svůj život, rozmyslet, co s penězi udělají, zajistit bankovní účty a podobně. Statisíce do vlaku „Muž podle svých slov čekal, až se situace alespoň trochu uklidní,“ líčí mluvčí Sazky případ šťastného výherce z Pardubického kraje. Ten si zároveň vzal kontakty na finanční a psychologické poradce a odnesl si hotovost ve výši 270 tisíc korun. Tu si uschoval do batohu, se kterým přišel. Počínaje tímto čtvrtkem tak běží šedesátidenní lhůta pro převedení peněz na bankovní účty výherce. Dostane celou částku, v Česku se totiž výhry nedaní. Dosud nejvyšší výhru 1,7 miliardy korun v Eurojackpotu vyplatilo loni Finsko. Třetí nejvyšší výhru, 1,61 miliardy korun, si odnesl hráč z Německa. Loterie je provozována v šestnácti evropských zemích.
Podobné dokumenty
001 titulka.indd - Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje
bankovních úvěrů.
Již na konci roku 2008 převedlo MPO do obrátkového fondu Českomoravské záruční a rozvojové
banky 1 miliardu Kč na záruky k úvěrům poskytovaným komerčními bankami. V polovině února...
Kronika roku 2015
- V rámci celosvětového skandálu Volkswagen s falšování m emisních hodnot i Škoda přiznala 1.2 milionu aut
s upravenými hodnotami emisí
Říjen:
- Ikona národa a miláček všech má rakovinu. Karel Gott...
Prosincový zpravodaj
NEXEN v souvislosti s čerpáním dotace od MPO ČR a
MPSV ČR zaměstnat 1 000 lidí do konce 1.poloviny
roku 2020. Naopak jedním z požadavků Nexenu je
dokončení rychlostní silnice R7 - Praha Chomutov, k...