Závěrečná zpráva (PDF, 4 631 KB)
Transkript
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 2009 ENVIROS, s.r.o. - KVĚTEN 2009 Statutární město Brno INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Referenční číslo Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna – aktualizace 2009 ECZ8127 Číslo svazku Verze Závěrečná zpráva Datum Květen 2009 Odkaz na soubor Vedení projektu: Ing. Vladimíra Henelová – vedoucí projektu Zpracovatelé: ENVIROS, s.r.o. CDV Brno Mgr. Jakub Bucek, Brno Ing. Otakar Hrubý, HO Base Schváleno: Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel Adresa klienta: Statutární město Brno Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna Kounicova 67 601 67 BRNO Kontaktní osoby: Telefon.: Fax: E-mail: Ing. Martin Vaněček vedoucí Odboru životního prostředí p. Stanislav Švehlák 542 174 558 542 174 509 [email protected] INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 OBSAH ÚVOD 3 A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT - AGLOMERACE BRNO A.1 Vymezení aglomerace Brno A.2 Lokace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší A.3 Měřicí stanice na území aglomerace Brno 10 10 11 13 B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1 Typ aglomerace B.2 Klimatické údaje B.3 Topografické údaje B.4 Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva B.5 Informace o charakteru cílů, vyžadujících ochranu v aglomeraci Brno 15 15 16 18 19 19 ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA C.1 Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí C.2 Kontakty a odpovědné osoby 24 24 24 C.2.1 C.2.2 24 24 C. D. Magistrát města Brna Úřady městských částí DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ D.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech 28 28 D.1.1 D.1.2 D.1.3 D.1.4 D.1.5 D.1.6 D.1.7 D.1.8 D.1.9 D.1.10 D.1.11 D.1.12 28 29 35 43 48 50 51 53 57 58 60 63 D.2 D.3 Platné imisní limity dle NV č. 597/2006 Sb. Oxid siřičitý (SO2) Částice PM10 a PM2,5 Oxid dusičitý (NO2) Oxid uhelnatý (CO) Benzen (BZN) Benzo(a)pyren (BAP) Přízemní ozón (O3) Arsen (As) Kadmium (Cd) Nikl (Ni) Olovo (Pb) Aktuální koncentrace znečišťujících látek Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek 65 65 E. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ E.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší E.2 Celkové množství emisí v oblasti E.3 Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí 73 73 76 79 F. ANALÝZA SITUACE F.1 Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší 81 81 F.1.1 F.1.2 F.1.3 F.1.4 81 82 86 89 F.2 Celkové emise na území aglomerace Brno Emise podle městských částí Nárůst emisí v dopravě Zastaralost technologií u technologických zdrojů Faktory, které ve výhledu ovlivní vývoj v kvalitě ovzduší STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 89 3 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 F.2.1 F.2.2 F.2.3 F.3 F.4 G. H. Spalování paliv a technologické emise Nová výstavba a prostorový vývoj Brna Nové dopravní stavby a jejich vliv na kvalitu ovzduší Podrobnosti o možných nápravných opatřeních Výběr opatření do aktualizovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší 89 92 93 95 98 PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED AKTUALIZACÍ PROGRAMU G.1 Opatření realizovaná před zpracováním programů dle 86/2002 Sb. G.2 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před 2. aktualizací programu G.3 Hodnocení účinnosti uvedených opatření 99 102 SEZNAM OPATŘENÍ PŘIJATÝCH ZA ÚČELEM SNÍŽENÍ ZNEČIŠTĚNÍ V 2. AKTUALIZACI PROGRAMU H.1 Cíle Programu H.2 Priority Programu H.3 Existující doporučená opatření 103 103 103 104 H.3.1 H.3.2 H.3.3 H.3.4 H.4 H.5 H.6 Priorita 1 – Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM10 Priorita 2 - Snižování imisní zátěže NO2 Priorita 3 – Snižování emisí NOx, těkavých organických látek a B(a)P Horizontální opatření ke zlepšení kvality ovzduší Nově navrhovaná opatření Časový plán implementace opatření a odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší Popis opatření zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu 99 99 106 108 114 116 120 120 122 I. ŘÍZENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROGRAMU I.1 Řízení programu I.2 Monitorování Programu I.3 Termíny vyhodnocení a aktualizace programu I.4 Přehled zdrojů financování 123 123 123 126 126 J. ZKRATKY 127 K. POUŽITÁ LITERATURA 128 PŘÍLOHY 1. PODROBNÉ VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ 2. PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY (ES) 1260/1999 – SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA 3. PŘÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES -AKTUALIZACE 2009 – SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 4 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 ÚVOD Důvod pro aktualizaci Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, § 7, Zvláštní ochrana ovzduší je statutární město Brno spolu s Prahou a částí Moravskoslezského kraje ustanoveno z pohledu řízení kvality ovzduší aglomerací (aglomerací je sídelní seskupení, na němž žije nejméně 350 000 obyvatel, vymezené Ministerstvem životního prostředí pro účely sledování a řízení kvality ovzduší). Dle odstavce (6) paragrafu 7 zákona vypracují v zónách a aglomeracích krajské úřady a obecní úřady obcí s počtem obyvatel nad 350 000 programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena. Účelem programu je plnění limitních hodnot ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. Na základě těchto zjištění vyplynula pro město Brno zákonná povinnost zpracovat Program zlepšení kvality ovzduší. První Program byl zpracován v roce 2004 jako jeden z výstupů Generelu ovzduší – Programu snižování emisí a imisí statutárního města Brna. Kromě něho byl vypracován a předán také Program snižování emisí statutárního města Brna a Modelové vyhodnocení kvality ovzduší s podrobnými mapovými výstupy koncentrací 11 znečišťujících látek na území statutárního města Brna a jeho městských částí. Řešení Generelu ovzduší bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí (SFŽP) v rámci Programu 2.7.1. SFŽP. Program byl přijat Radou města v roce 2005. Programy snižování emisí a ke zlepšení kvality ovzduší byly v 09/2005 schváleny Zastupitelstvem města a vydány Nařízením města č. 3/2006. Zákon o ochraně ovzduší požaduje, aby obecní úřady obcí s počtem obyvatel nad 350 000 aktualizovaly programy v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde na území aglomerace k překročení imisního limitu a meze tolerance (nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena) u znečišťující látky, která není v programu příslušné zóny či aglomerace zahrnuta. V roce 2004 došlo na území Brna k překračování imisních limitů pro průměrné 24-hodinové koncentrace pro polétavý prach, frakci PM10, a to na 10% území města. Navíc bylo modelovým hodnocením kvality ovzduší pro rok 2004 dále indikováno překračování imisního limitu pro rok 2010 pro roční průměrné koncentrace NO 2 a benzenu, překračování těchto hodnot bylo prokázáno také měřením. V roce 2005 byl dle ČHMÚ překročen imisní limit NO 2 na 1,7% území města Brna, roční koncentrace PM10 na 3% území a denní průměr včetně počtu překročení na 96,7% území města Brna. K překročení ročního imisního limitu stanoveného pro oxid dusičitý (NO 2 ) dochází pouze na omezeném počtu dopravně exponovaných lokalit.. Proto byl v roce 2006 vypracován aktualizovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší, který se zaměřoval na všechny tyto problémové škodliviny a jeho název byl Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno. Program byl spolu s Programem snižování emisí statutárního města Brna vydán Nařízením města Brna č. 2/2007. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 5 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 V roce 2006 byl dle ČHMÚ překročen imisní limit NO 2 na 5,2% území města Brna, roční koncentrace PM10 na 2,1 % území a denní průměr včetně počtu překročení na 62,9 % území města Brna. V roce 2007 činila plocha překročení limitu u ročních koncentrací NO2 na 2,1% území města a denních koncentrací PM10 na 31,5 % území. V roce 2008 byla Statutárním městem Brnem zadána další aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší – pro dodržení 3-letého intervalu daného zákonem k roku 2009 a také pro posílení opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Legislativa v ochraně ovzduší není plněna na území České republiky plošně zejména kvůli suspendovaným částicím frakce PM 10 a překračování imisního limitu platného od 1.1.2005 i počtu povolených překročení. Tabulka 1: Území, kde došlo v roce 2007 k překročení hodnot imisních limitů pro SO 2 , PM 1 0 , NO 2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace) Zóna/aglomerace Aglomerace Hl. m. Praha Zóna Středočeský kraj Zóna Plzeňský kraj Zóna Karlovarský kraj Zóna Ústecký kraj Zóna Liberecký kraj Zóna Královéhradecký kraj Zóna Pardubický kraj Zóna kraj Vysočina Aglomerace Brno Zóna Jihomoravský kraj Zóna Olomoucký kraj Zóna Zlínský kraj Aglomerace Moravskoslezský kraj Česká republika SO2 (d IL) PM10 (r IL) 0,1 - 4,1 0,4 1,5 0,2 2,1 1,2 0,7 97,9 38,3 0,1 42,3 3,8 43,1 36,8 2,5 62,9 58,2 48,3 32,4 Benzen Souhrn B(a)P překročení IL 13,7 97,9 96,4 0,2 38,4 7,9 0,1 4,3 3,7 0,1 42,4 14 3,8 7,7 43,1 5,7 36,8 4,6 2,5 2,4 5,2 62,9 76,8 58,2 7 0,1 48,3 7,7 32,4 14,9 28,3 65,4 0,1 0,6 65,4 33,3 33,3 2,3 28,5 0,3 0,08 28,5 9,2 9,2 0,01 PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení CIL 96,4 7,9 4,3 3,7 14 7,7 5,7 4,6 2,4 76,8 7 7,7 14,9 Zdroj: SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006 Tabulka 2: Souhrnný přehled o překročení imisních limitů na území aglomerace Brno Aglomerace Brno PM10 (r IL) PM10 (d IL) NO2 (r IL) Benzen Souhrn překročení IL B(a)P Souhrn překročení CIL 2002 - 63,9 3,3 - 63,9 - - 2003 - 50,8 - - 50,8 - - 2004 - 10 - - 10 - - 2005 3 96,7 1,7 - 96,7 78 98,6 2006 2,1 62,9 5,2 - 62,9 76,8 76,8 2007 - 31,5 2,6 - 32,8 11,8 11,8 Zdroj: ČHMÚ Pozn.: IL = imisní limit, CIL = cílový imisní limit STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 6 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Současně s aktualizací Programu informují zóny a aglomerace ministerstvo o stavu provádění opatření, která byla programem ke zlepšení kvality ovzduší navržena, a zasílají ministerstvu kopii aktualizované verze programu. Informace o programech ke zlepšení kvality ovzduší musí být uvedeny na úředních deskách příslušného úřadu spolu s oznámením, kde do nich lze nahlédnout, a programy musí být zveřejněny v elektronické podobě ve veřejně přístupném informačním systému. Součástí programu ke zlepšení kvality ovzduší je Programový dodatek. Struktura programového dodatku odpovídá zvláštnímu předpisu. Do programového dodatku zahrnuje aglomerace pouze vlastní prioritní opatření a projekty nebo opatření a projekty vzešlé z místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, rozhodující pro kvalitu ovzduší. Z programů ke zlepšení kvality ovzduší podle odstavce 6 se vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzování vlivů staveb nebo technologií na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu. Program se plným názvem nazývá Aktualizovaný integrovaný program zlepšení kvality ovzduší pro suspendované částice frakce PM 10 , oxid dusičitý NO 2 a benzo(a)pyren statutárního města Brna, dále jen „Program“. Osnova Programu ke zlepšení kvality ovzduší Osnova Programu ke zlepšení kvality ovzduší respektuje Přílohu č. 3 zákona: a) Místo překročení limitních hodnot, vymezení zóny, popis regionu, a další údaje, lokace případných měst (mapa), měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice), b) Všeobecné informace, typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast) odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, příslušné klimatické údaje, příslušné topografické údaje, informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy, atd.). c) Odpovědné orgány jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu d) Druh posouzení znečištění ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech, aktuální koncentrace znečišťujících látek, prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek. e) Původ znečištění ovzduší výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením, celkové množství emisí v oblasti (t/rok), informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí. f) Analýza situace podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší, podrobnosti o možných nápravných opatřeních. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 7 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 g) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně, hodnocení účinnosti uvedených opatřeních. h) Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, která jsou součástí programu, časový plán implementace opatření, odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů, popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu. i) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací j) Příloha podle Rozhodnutí komise 2004/224/ES (neplatí pro místní programy) k) Programový dodatek podle čl. 18 odstavec 3 nařízení rady ES 1260/99 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. Požadavky na kvalitu ovzduší Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší (dále jen nařízení). Nařízení stanovuje přípustné úrovně znečištění ovzduší (imisní limity, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle) pro celkem třináct znečišťujících látek, které mají prokazatelně škodlivé účinky na lidské zdraví, ekosystémy a vegetaci 1. Souhrnná informace o kvalitě ovzduší za uplynulý rok je každoročně předkládána členům vlády a dále zveřejňována na stránkách ministerstva životního prostředí: Tabulka 3: Imisní limity vybraných znečišťujících látek Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý Oxid dusičitý Oxid dusičitý Oxid uhelnatý Suspendované částice PM10 Suspendované částice PM10 Benzen Olovo 1) 1 Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok 350 µg.m-3 / 24 125 µg.m-3 / 3 200 µg.m-3 / 18 40 µg.m-3 Datum, do něhož musí být limit dosažen 1.1.2010 1.1.2010 10 mg.m-3 - 24 hodin 50 µg.m-3 / 35 - 1 rok 40 µg.m-3 - Doba průměrování 1 hodina 24 hodin 1 hodina 1 rok Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr1) 1 rok 1 rok -3 5 µg.m 0,5 µg.m-3 1.1.2010 - Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí. Převzato ze stránek http://www.mzp.cz/cz/kvalita_ovzdusi STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 8 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 4: Meze tolerance vybraných znečišťujících látek Znečišťující látka Doba průměrování 2007 Oxid dusičitý Oxid dusičitý Benzen 1 hodina 1 rok 1 rok 30 µg.m -3 6 µg.m 3 µg.m-3 Tabulka 5: 2008 -3 2009 3 20 µg.m -3 4 µg.m 2 µg.m-3 -3 10 µg.m -3 2 µg.m 1 µg.m-3 1) Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Arsen Kadmium Nikl Benzo(a)pyren Doba průměrování 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok Hodnota cílového 2) imisního limitu -3 6 ng.m 5 ng.m-3 20 ng.m-3 1 ng.m-3 Datum splnění limitu 31.12.2012 31.12.2012 31.12.2012 31.12.2012 1) K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá opatření, která nepřinášejí nepřiměřené náklady a nepovedou k odstavení zdrojů. 2) Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce PM 1 0 Tabulka 6: Cílové imisní limity pro troposférický ozón ) Znečišťující látka Doba průměrování Ochrana zdraví lidí Ochrana vegetace Maximální denní 8-mi hodinový průměr2 AOT403 Hodnota cílového 2) imisního limitu 120 µg.m-3 5 ng.m-3 Datum splnění limitu 31.12.2012 31.12.2012 2 Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 3 Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července); STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 9 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT - AGLOMERACE BRNO A.1 Vymezení aglomerace Brno Místem překročení limitních hodnot je aglomerace Brno. Aglomerace Brno je totožná se správním územím statutárního města Brna. Město Brno se nachází na jihovýchodě České republiky v Jihomoravském kraji. Území města se rozkládá na jihovýchodních svazích Brněnské vrchoviny, na rozloze 230 km 2 , kterou zaujímá 0,3 % území republiky. Město Brno je druhým největším městem České republiky s počtem 370 592 obyvatel k 31.12.2008. Brno je moravskou metropolí se silnými regionálními a i nadregionálními vazbami. Město Brno má status statutárního města, výkon veřejné správy je realizován Magistrátem města Brna a úřady městských částí. Město se dělí na 29 městských částí a 278 urbanistických obvodů. Kromě tohoto členění je na území města 48 katastrálních území. Jedná se o NUTS 4: Brno-město. Obrázek 2: Geografická poloha města Brna Tabulka 7: Městské části a počet obyvatel Kód MČ 80908 80924 80913 80906 80923 80926 80927 80907 80912 80914 80911 80915 80903 80920 80918 80916 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Název MČ Brno-Bohunice Brno-Bosonohy Brno-Bystrc Brno-Černovice Brno-Chrlice Brno-Ivanovice Brno-Jehnice Brno-jih Brno-Jundrov Brno-Kníničky Brno-Kohoutovice Brno-Komín Brno-Královo Pole Brno-Líšeň Brno-Maloměřice a Obřany Brno-Medlánky Počet obyvatel (2001) 16.012 2.256 23.957 3.190 7.376 1.119 862 7.962 3.865 653 13.440 7.226 27.829 25.495 4.955 3.276 Rozloha v km2 3,017 7,146 27,243 6,292 9,493 2,446 4,073 15,059 4,221 10,928 4,085 7,598 9,864 15,466 9,292 3,514 10 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 80910 80928 80917 80904 80921 80909 80901 80922 80929 80919 80902 80925 80905 Brno-Nový Lískovec Brno-Ořešín Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Brno-sever Brno-Slatina Brno-Starý Lískovec Brno-střed Brno-Tuřany Brno-Útěchov Brno-Vinohrady Brno-Žabovřesky Brno-Žebětín Brno-Židenice 11.292 509 15.334 46.703 8.579 14.130 75.920 4.712 589 14.749 22.205 2.415 20.579 1,654 3,065 7,780 12,266 5,828 3,285 14,642 15,823 1,177 1,953 4,349 13,599 5,025 Zdroj: Internetové stránky města Brna, SLBD 2001 – ČSÚ, ÚIR – MMR Obrázek 3: A.2 Mapa správního členění statutárního města Brna Lokace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Českým hydrometeorologickým ústavem byly vymezeny oblasti na území města Brna, kde dochází ke zhoršené kvalitě ovzduší. Oblasti jsou vymezeny podle příslušnosti ke správnímu úřadu. V následujících tabulkách je uvedeno % rozlohy městské části, na kterém je vyhodnoceno překračování limitních hodnot pro koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 11 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 8: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % plochy území) Stavební úřad Úřad městské části Brno-Bohunice Úřad městské části Brno-Bosonohy Úřad městské části Brno-Černovice Úřad městské části Brno-jih Úřad městské části Brno-Jundrov Úřad městské části Brno-Kohoutovice Úřad městské části Brno - Komín Úřad městské části Brno-Královo Pole Úřad městské části Brno - Líšeň Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany Úřad městské části Brno-Nový Lískovec Úřad městské části Brno-sever Úřad městské části Brno-Slatina Úřad městské části Brno-Starý Lískovec Úřad městské části Brno-střed Úřad městské části Brno-Tuřany Úřad městské části Brno-Vinohrady Úřad městské části Brno-Žabovřesky Úřad městské části Brno - Źidenice Úřad městské části Brno - Chrlice Tabulka 9: PM10 (d IL) 99,9 46,9 84,8 95 7,7 2,2 0,7 7,4 5,4 12,6 63 15,5 88,7 60 70,3 70,6 50,7 34,1 97,3 50,6 NO2 (r IL) 4,1 2,8 7,4 13,3 21,3 37,4 - Souhrn překročení IL 99,9 46,9 84,8 95 7,7 2,2 0,7 11,5 5,4 12,6 63 19,4 88,7 60 83,6 70,6 50,7 34,1 97,3 50,6 Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance (v % území) Stavební úřad Úřad městské části Brno – Maloměřice a Obřany Úřad městské části Brno - sever Úřad městské části Brno - Židenice NO2 (r IL + MT) 2,8 3,5 6,1 Tabulka 10: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Stavební úřad Úřad městské části Brno-Bohunice Úřad městské části Brno-Bosonohy Úřad městské části Brno-Černovice Úřad městské části Brno-jih Úřad městské části Brno-Jundrov Úřad městské části Brno-Kohoutovice Úřad městské části Brno-Komín Úřad městské části Brno-Královo Pole Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany Úřad městské části Brno-Medlánky Úřad městské části Brno-Nový Lískovec Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Úřad městské části Brno-sever Úřad městské části Brno-Slatina Úřad městské části Brno-Starý Lískovec Úřad městské části Brno-střed Úřad městské části Brno-Tuřany Úřad městské části Brno-Žabovřesky Úřad městské části Brno-Židenice STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO B(a)P 7,8 0,7 6,9 38,2 7,7 2,2 0,7 19 2,8 11,9 9,7 20,1 11,9 5,7 24,2 42,1 11,6 68,6 43,4 12 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 11: Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech 2001 - 2007 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 A.3 PM10 (d IL) PM10 (r IL) NO2 (r IL) Celkem 40,70% 40,70% 64,40% 3,40% 64,40% 50,80% 50,80% 10,00% 10,00% 96,90% 3,00% 96,90% 62,90% 2,10% 5,20% 62,90% 31,50% 2,60% 31,50% B(a)P 78,00% 76,80% 11,80% O3 n.a. 47,5 100% 100% 77,00% 100% 100% Měřicí stanice na území aglomerace Brno V aglomeraci Brno se v letech 2002 - 2008 podílelo na m ěř ení kvality ovzduší 14 stanic imisního monitoringu (Obrázek 4:) spravovaných 3 institucemi: Magistrát m ě sta Brna (lokality na map ě vyzna č eny č ervenou barvou), Č eský hydrometeorologický ústav (lokality na map ě vyzna č eny modrou barvou) a Zdravotní ústav se sídlem v Brn ě (lokality na map ě vyzna č eny fialovou barvou). Mapka rovn ě ž rozlišuje charakter lokality – kroužkem jsou vyzna č eny lokality dopravní (reprezentativnost pouze pro nejbližší okolí), č tvere č kem jsou vyzna č eny lokality poza ď ové (reprezentativnost vysoká – pro celé č ásti m ě sta pop ř . pro celé m ě sto). Obrázek 4: STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Lokality imisního monitoringu na území aglomerace Brno 13 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 V sou č asné dob ě již n ě které lokality nejsou v provozu. Aktuální stanice imisního monitoringu v č etn ě popisu lokality a m ěř ících program ů je vždy možné nalézt na následujících webových stránkách: http://www.chmi.cz/uoco/isko/isko2/locality/pollution_locality/region_2741.html . Monitorovací stanice provozované MMB pracují v nep ř etržitém provozu, nam ěř ená data jsou v reálném č ase p ř edávána radiovou sítí do centrálního dispe č inku OŽP MMB. Údaje imisního monitoringu jsou dostupné na webovských stránkách Magistrátu m ě sta Brna, na: www.brno.cz/monitoring/. Všichni provozovatelé stanic imisního monitoringu mají platnou autorizaci pro m ěř ení imisí, vydanou MŽP dle zákona o ochran ě ovzduší č . 86/2002 Sb. ve zn ě ní pozd ě jších p ř edpis ů . Č eský hydrometeorologický ústav ( Č HMÚ) má navíc akreditaci dle evropské technické normy pro provoz laborato ř í Č SN EN ISO/IEC 17025:2005. Tato akreditace se vztahuje na odb ě r ovzduší i na zkoušky (analýzu koncentrací škodlivin), č ímž je Č HMÚ jedine č ný v EU. Veškerá data z imisního monitoringu se shromaž ď ují v „Informa č ním systému kvality ovzduší“ (ISKO), který provozuje Č HMÚ. Jedná se o obrovskou databázi, do které proudí data automaticky (z automatizovaného imisního monitoringu AIM – jsou k dispozici on-line hodinu po nam ěř ení) pop ř . z jednotlivých laborato ř í dodávající data do ISKO. Na základ ě nam ěř ených dat se po č ítají legislativou dané hodnoty (NV č . 597/2006 Sb.) a modeluje se plošné zatížení kvality ovzduší jednotlivými škodlivinami. Výsledky jsou vydávány ve form ě Zprávy o životním prost ř edí pop ř . ve form ě statistických ro č enek. Tabulka 1: Název stanice Brno - Arboretum Brno – ul. Lány Brno - Svatoplukova Brno - Výstaviště Brno – Zvonařka Brno - Masná Brno – střed Brno - Kroftova Brno – Úvoz (Hot Spot)[1] Brno - Tuřany Brno - Soběšice Brno - Dobrovského Brno - Krasová Brno - Húskova Soupis měřících stanic na území města Brna, rok 2009 Provoz MMB MMB MMB MMB MMB ZÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ZÚ ZÚ ZÚ Měřená škodlivina (není vyčerpávající seznam) SO2 PM10 PM2,5 NO2 CO O3 Pb Cd X X X X X X X X4) X X X X X2) X X 3) X X X X X X X X2) X X X1) X X X X X X X X X X X X X X jiné X X X X X X X As Ni X X X X X X X X Zdroj: Přehled stanic, registrovaných v IIS-ISKO, ČHMÚ, 2004, MMB- monitoring kvality ovzduší 1) od 08/2004 2) od 11/2007 3) od 11/2007 do 12/2008 4) od 01/2009 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 14 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1 Typ aglomerace Aglomerace Brno je m ě stskou oblastí s vysoce rozvinutým pr ů myslem a terciárním sektorem. S po č tem obyvatel 370 592 celkem se mezi m ě sty ř adí na druhé místo v Č R. Hustota obyvatel byla 1610 osob/km 2 v roce 2008. V jednotlivých č ástech m ě sta se výrazn ě liší – od 60 obyvatel/km 2 v Brn ě -Kníni č kách až do 7553 obyvatel/km 2 v Brn ě -Vinohradech. Výhodné geografické rozmíst ě ní Brna mu zaru č uje t ě sné vazby na regiony východní a jižní Evropy, což p ř ízniv ě ovliv ň uje jeho ekonomický r ů st. Z ekonomického hlediska je Brno druhým ekonomicky nejsiln ě jším m ě stem Č eské republiky, jehož podíl na hrubém domácím republiky produktu č iní 4% (v rámci Jihomoravského kraje více než 50%). Dominujícími odv ě tvími hospodá ř ství jsou na území m ě sta zpracovatelský pr ů mysl (výroba a opravy stroj ů a za ř ízení, potraviná ř ství, výroba základních kov ů a hutních výrobk ů , výroba elektrických a optických p ř ístroj ů , textilní pr ů mysl), stavebnictví, obchod a školství. Zem ě d ě lská p ů da č iní 35% území, z níž 67 % p ř ipadá na ornou p ů du. Po roce 1989 nastal podstatný útlum výkonnosti pr ů myslové výroby, pokles významu místních, p ř edevším pr ů myslových, podnik ů v celonárodním kontextu, p ř esun pracovní síly z pr ů myslu do terciární sféry (30% nár ů st zam ě stnanosti ve službách). T ě žišt ě pr ů myslové výroby se za č alo p ř esouvat do technologicky vysp ě lejší oblasti elektrotechniky. Brn ě nská pr ů myslová základna je nyní výrazn ě odv ě tvov ě diverzifikovaná, s charakterem výroby šetrným k životnímu prost ř edí. Její významnou č ást tvo ř í strojírenská výroba. Rozsáhlá je v ě decko-výzkumná základna, která vychází z bohaté pr ů myslové tradice i široké školské základny. V Brn ě zahrnuje všechna klí č ová pr ů myslová odv ě tví. Jedním z p ř edpoklad ů rozvoje pr ů myslu je kvalitní nabídka vhodných nemovitostí. V Brn ě je tato nabídka pokryta p ř ípravou industriální zóny o rozloze 190 ha s perspektivou dalšího rozvoje, poskytující výhledov ě výhody aglomerované ekonomiky ve zpracovatelských oborech s vysokou mírou p ř idané hodnoty. Pon ě kud užší je nabídka vhodných alternativních rozvojových ploch pro investory nespl ň ující n ě která z kritérií pobídkového zákona. Specifickou rozvojovou lokalitu p ř edstavuje Technologický park, zam ěř ený na technologicky vysp ě lé druhy výrob, výzkum a vývoj. Brno zaujímá strategickou polohu v sou č asné evropské dopravní síti. M ě sto leží na k ř ižovatce dálnic D1 a D2, které jsou sou č ástmi magistrál mezinárodního významu západ-východ (E 50), a sever-jih (E 55, E 65). Územím Brna prochází první železni č ní koridor Berlín-Praha- Č eská T ř ebová-Brno-Víde ň . Napojení na leteckou dopravu je zajišt ě no mezinárodním letišt ě m I.kategorie ICAO, které zárove ň vykonává funkcí prvního záložního letišt ě pro Prahu. M ě sto je spádovým územím, do kterého se sjíždí denn ě za prací p ř es 65 000 osob, nemalý po č et student ů dojíždí za studiem. v Brn ě bylo v roce 2006 zam ě stnáno celkem 241 150 osob. M ě sto prochází za poslední období výraznými zm ě nami v dopravní i technické infrastruktu ř e, rozsáhlou výstavbou spojenou s nabídkou služeb, rozvoje technologického parku, rozvoje bydlení, zm ě nami v zam ěř ení pr ů myslu. Na území m ě sta se vyskytuje zna č né množství brownfields a strategií m ě sta je preferovat zástavbu v intravilánu, uvnit ř zastavitelného území p ř ed záb ě rem rozvojových ploch na okraji m ě sta. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 15 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Na území aglomerace se nachází 30 maloplošných chrán ě ných území o rozloze 327 ha (viz následující obrázek: p ř írodní rezervace (PR) Bosonožský hájek (1) PR B ř en č ák (2) PR Č ernovický hájek (3), PR Hornek (4), PR Jelení žlíbek (5), PR Kamenný vrch (6), PR Krnovec (7), národní p ř írodní památka (NPP) Č ervený kopec (8), NPP Stránská skála (9), p ř írodní památka (PP) Augšperský potok (10), PP Babí doly (11), PP Bílá hora (12), PP Holásecká jezera (13), PP Junácká louka (14), PP Kavky (15), PP K ů lny (16), PP Medlánecká skalka (17), PP Medlánecké kopce (18), PP Mniší hora (19), PP Na skalách (20), PP Netopýrky (21), PP Ob ř anská strá ň (22), PP Pekárna (23), PP Rájecká t ůň (24), PP Skalky u p ř ehrady (25), PP Sob ě šické rybní č ky (26), PP Údolí Kohoutovického potoka (27), PP Velká Klajdovka (28), PP Žeb ě tínský rybník (29). Obrázek 5: Chráněná území v Brně Zdroj: MMB, OŽP Žádné z t ě chto území nespadá do kategorie chrán ě né krajinné oblasti a proto nebyly na území m ě sta vyhodnoceny oblasti s p ř ekro č enými imisními limity v ochran ě vegetace. B.2 Klimatické údaje M ě sto leží v pr ů m ě rné nadmo ř ské výšce 227 m n.m., v oblasti s minimální venkovní výpo č tovou teplotou -12°C a s intenzivními v ě try. Základní klimatické údaje byly p ř evzaty z Č SN 060210. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 16 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 12: Klimatické údaje (°C) střední teplota v topném období 3,6 4,0 topné období pro tem= 12°C topné období pro tem= 13°C počet otopných dnů 222 232 roční průměrná teplota vzduchu 8,4 Centrální a jihovýchodní č ást m ě sta Brno se nachází v teplé klimatické oblasti, severozápadní pak spadá do oblasti s mírn ě teplým klimatem. Pr ů m ě rná (ro č ní) teplota + 9,4° C Absolut.max.teplota (1952, 1957) + 36,2° C Absolut.min.teplota (1920) - 26,4° C P ů m ě rné denní teploty v letním období ( v m ě sících č erven - srpen ) dlouhodobý pr ů m ě r + 17,8° C Pr ů m ě rné denní teploty v zimním období ( v m ě sících prosinec - únor) dlouhodobý pr ů m ě r - 1,0° C Za poslední období (1992 - 1995) + 0,4° C Pr ů m ě rné množství srážek za rok 505 mm Pr ů m ě rný slune č ní svit za rok 1 771 hod. Pr ů m ě rný po č et dn ů se srážkami 150 dn ů P ř evládající sm ě ry v ě tr ů severozápadní Obrázek 6: Větrná růžice, stanice Brno - Tuřany Zdroj: ČHMÚ, ÚEK město Brno Tabulka 13: Větrná růžice Četnost hlavních směrů větru v % třída rychlosti (m/s) směr větrů 1-2 3-7 S SV V JV STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 3,19 5,62 5,01 3,08 celkem 1999-2002 ≥8 6,1 7,17 8,64 7,45 0,46 0,87 0,25 1,17 9,75 13,66 13,9 11,7 celkem 2001 9,20 12,30 12,60 11,10 17 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 J JZ Z SZ celkem bezvětří B.3 3,76 3,81 7,78 3,55 35,80 4,48 5,16 5,1 10,09 54,19 0,44 0,11 1,09 1,45 5,84 8,68 9,08 13,97 15,09 95,83 4,17 6,00 7,70 19,10 16,70 94,70 5,30 Topografické údaje Území m ě sta Brno se nachází na styku dvou geomorfologických oblastí, jeho severozápadní č ást je p ř edstavena Brn ě nskou vrchovinou, jihovýchodní pak Západní Vn ě karpatskou sníženinou. Geografická pozice m ě sta je následující: 49°12' severní ší ř ky, 16°34' východní délky Nadmo ř ská výška m ě sta Brna: Obrázek 7: 190 ÷ 479 m Topografická mapa města Brna Terén m ě sta je konfigurován podél vodních tok ů do uzav ř ených kotlin (Bystrcká, Žabov ř eská, Pisárecká, Malom ěř ická), které jsou špatn ě prov ě trávány. V jižní č ásti m ě sta se údolí otevírají a postupn ě p ř echází do roviny otev ř ené k jihovýchodu. V uzav ř ených kotlinách se projevuje v ě tší č etnost inverzních situací a p ř ízemních mlh. Na území m ě sta p ř evládá severozápadní proud ě ní vzduchu, které je pro rozptyl škodlivin v oblasti p ř ízniv ě jší. Hodnoty jsou uvedeny jednak za období 19992002, jednak pro rok 2001. V topném období p ř evládá nep ř íznivý vliv jižních a jihovýchodních v ě tr ů resp. bezv ě t ř í. Teploty vzduchu jsou ovlivn ě ny koncentrací zástavby, reliéfem terénu p ř edevším v severní č lenit ě jší č ásti m ě sta a sklonem k vytvá ř ení inverzních situací a p ř ízemních mlh v uzav ř ených kotlinách a v údolních nivách ř ek. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 18 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 B.4 Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva Odhad rozlohy zne č išt ě ných oblastí je uveden ve Sd ě lení Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prost ř edí 4 zve ř ejn ě ného ve V ě stníku MŽP. S využitím dat o rozloze a po č tu obyvatel jednotlivých m ě stských č ástí byla vypo č tena rozloha území a po č et exponovaných obyvatel. Krom ě obyvatel m ě sta jsou exponovanými skupinami také osoby, které do Brna jezdí pracovat č i studovat a které výpo č et nezahrnuje. Jak vyplývá z výpo č tu je zhoršenou kvalitou ovzduší dot č eno 46% obyvatel Brna na rozloze 33% území aglomerace Brno celkem. Obrázek 8: Vymezení oblastí s překročenými hodnotami IL a CIL pro ochranu lidského zdraví v roce 2007 dle ČHMÚ a podpůrný obrázek z rozptylové studie pro Brno 2010 Zdroj: vlevo: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007; Vpravo: RS Brno 2010, modelové pole ročních průměrných koncentrací PM 1 0 , J. Bucek. B.5 Informace o charakteru cílů, vyžadujících ochranu v aglomeraci Brno Prioritou jsou obecn ě veškeré m ě stské č ásti, na jejichž území byly na základ ě vyhodnocení imisních dat za rok 2007 vyhlášeny OZKO. Vzhledem k vysokému po č tu m ě stských č ástí, na jejichž území byly OZKO vyhlášeny, bylo po ř adí priorit stanoveno s p ř ihlédnutím k po č tu obyvatel žijících v OZKO a k tomu, zda jsou p ř ekra č ovány meze tolerance nebo více imisních limit ů . Za prioritní jsou považovány všechny m ě stské č ásti, kde žije v OZKO nejmén ě 1000 obyvatel (viz Tabulka 15, limitní hodnota 1000 obyvatel byla zvolena ze statistických d ů vod ů – jedná se o setinu procenta obyvatel Č R). 4 SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 19 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Prioritní m ě stské č ásti v aglomeraci Brno – rozlohou zne č išt ě ných oblastí Co do rozlohy jsou zhoršenou kvalitou ovzduší nejvíce postiženy m ě stské č ásti: Brno-jih Brno-st ř ed Brno-Tu ř any Prioritní m ě stské č ásti – po č tem exponovaných obyvatel Po č et exponovaného obyvatelstva je nejvyšší v t ě chto m ě stských č ástech: Brno-st ř ed (63 469 obyvatel) Brno-Židenice (20 023 osob) Brno-Bohunice (15 996 osob) Tyto prioritní m ě stské č ásti jsou stanoveny na základ ě výpo č tu, uvedeného v následující tabulce (Tabulka 14). D ů vody pro výb ě r t ě chto oblastí plyne i p ř edpokládaného imisního zatížení t ě chto oblastí ve výhledu k roku 2010 (je dokumentováno 2 obrázky): imisním zatížením NO 2 (p ř edpoklad roku 2010 a rozsah p ř ekro č ení imisního limitu pro ro č ní koncentrace NO 2 pokud bude pokra č ovat stávající trend, nebudou realizována stávající opat ř ení a p ř ijata dodate č ná opat ř ení); oblast s p ř ekra č ovaným imisním limitem a č etností p ř ekro č ení pro PM 10 (p ř edpoklad roku 2010 a rozsah p ř ekro č ení imisního limitu pro ro č ní koncentrace PM 10 pokud bude pokra č ovat stávající trend, nebudou realizována stávající opat ř ení a p ř ijata dodate č ná opat ř ení). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 20 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 14: Stanovení rozlohy oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a počtu exponovaných obyvatel Stavební úřad Úřad městské části Brno-Bohunice Úřad městské části Brno-Bosonohy Úřad městské části Brno-Černovice Úřad městské části Brno-jih Úřad městské části Brno-Jundrov Úřad městské části Brno-Kohoutovice Úřad městské části Brno – Komín Úřad městské části Brno-Královo Pole Úřad městské části Brno – Líšeň Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany Úřad městské části Brno-Medlánky Úřad městské části Brno-Nový Lískovec Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Úřad městské části Brno-sever Úřad městské části Brno-Slatina Úřad městské části Brno-Starý Lískovec Úřad městské části Brno-střed Úřad městské části Brno-Tuřany Úřad městské části Brno-Vinohrady Úřad městské části Brno-Žabovřesky Úřad městské části Brno – Źidenice Úřad městské části Brno - Chrlice Celkem PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn NO2 (r B(a)P překročení IL + MT) (CIL) IL 99,9 46,9 84,8 95 7,7 2,2 0,7 7,4 5,4 12,6 4,1 2,8 99,9 46,9 84,8 95 7,7 2,2 0,7 11,5 5,4 12,6 63 - 63 15,5 88,7 60 70,3 70,6 50,7 34,1 97,3 50,6 7,4 13,3 21,3 37,4 - 19,4 88,7 60 83,6 70,6 50,7 34,1 97,3 50,6 7,8 0,7 6,9 38,2 7,7 2,2 0,7 19 2,8 2,8 11,9 9,7 20,1 11,9 5,7 24,2 42,1 11,6 68,6 43,4 3,5 6,1 IL=imisní limit CIL=cílový imisní limit IL pro PM 10 je v platnosti od 1.1.2005 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 21 Počet obyvatel celkem Počet Rozloha exponovaných překročení obyvatel IL 16 012 2 256 3 190 7 962 3 865 13 440 7 226 27 829 25 495 4 955 15 996 1 058 2 705 7 564 298 296 51 3 200 1 377 624 3,0 3,4 5,3 14,3 0,3 0,1 0,1 1,1 0,8 1,2 11 292 7 114 1,0 46 703 8 579 14 130 75 920 4 712 14 749 22 205 20 579 7 376 9 060 7 610 8 478 63 469 3 327 7 478 7 572 20 023 3 732 171 031 2,4 5,2 2,0 12,2 11,2 1,0 1,5 4,9 4,8 75,8 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 9: 3 Oblasti s překročením imisního limitu pro denní průměrné koncentrace PM 1 0 (LV = 50 µg/m ) a četnosti překročení (35 dní) Zdroj: Studie Brno 2010, ENVIROS, s.r.o., RS J. Bucek STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 22 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 10: Oblasti s překročením imisního limitu pro roční průměrné koncentrace NO 2 Město Brno STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Aktualizace - Stav 2007 23 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA C.1 Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí Statutární m ě sto Brno je územn ě č len ě no na 29 m ě stských č ástí, Magistrát m ě sta Brna sou č asn ě vykonává pro území okresu Brno-m ě sto p ů sobnost pov ěř eného obecního ú ř adu. P ů sobnost m ě sta a m ě stských č ástí v oblasti ochrany ovzduší je stanovena obecn ě závaznou vyhláškou statutárního m ě sta Brna č . 8/2004. C.2 Kontakty a odpovědné osoby C.2.1 Magistrát města Brna Magistrát m ě sta Brna Úsek rozvoje m ě sta Odbor životního prost ř edí (OŽP) Vedoucí odboru ŽP: Ing. Martin Van ěč ek Tel.: +420 542 174 500 Sekretariát: Kate ř ina Págová Tel: +420 542 174 501 Fax: +420 542 174 509 Odd ě lení ochrany a tvorby životního prost ř edí Referát ochrany ovzduší p. Stanislav Švehlák Tel.: +420 542 174 558 C.2.2 Úřady městských částí Tabulka 2: Adresy a telefonní spojení na odbory/referáty, vykonávající agendu v oblasti ochrany ovzduší MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 1 Brno – střed Dominikánská 2, 601 69 tel. Ústř. 542 526 111 , fax. 542 526 395 E-mail: [email protected] WWW: www.stred.brno.cz Odbor životního prostředí Měnínská 4 tel. 542 526 150 2 Brno – Žabovřesky Horova 28, 616 00 tel. Ústř. 549 523 511 , fax. 549 257 422 E-mail: [email protected] www.brno.cz/zabovresky Oddělení životního prostředí Horova 28 tel. 549 523 566 3 Brno – Královo Pole Palackého tř. 59, 612 93 tel. Ústř. 541 588 111 , fax. 549 245 440 E-mail: [email protected] WWW.kralovopole.brno.cz Odbor životního prostředí Palackého tř. 59 tel. 541 588 231 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 24 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 4 Brno - sever Bratislavská 70, 601 47 tel. ústř. 532 151 111 , fax. 545 542 276 E-mail: [email protected] WWW: www.brno.cz/sever/ Oddělení životního prostředí a místního hospodářství Bratislavská 70 tel. 532 151 236 5 Brno - Židenice Gajdošova 7, 615 00 tel. ústř. 548 426 111, fax. 548 426 129 E-mail: [email protected] WWW: www.zidenice.cz Referát dopravy a ŽP Gajdošova 7 tel.: 548 426 121 6 Brno - Černovice Bolzánova 1, 618 00 tel. ústř. 548 129 811 , fax. 548 129 853 E-mail: [email protected] www.brno.cz/cernovice Odbor životního prostředí Bolzanova 1 tel. 548 129 836 7 Brno - jih Mariánské nám.13, 617 00 tel. ústř. 545 427 511 , fax. 545 233 413 E-mail: [email protected] WWW: www.brno-jih.cz Referát životního prostředí Mariánské nám. 13 tel. 545 427 522 8 Brno - Bohunice Dlouhá 3, 625 00 tel. ústř. 547 423 810, 547 423 811, fax. 547 352 946 E-mail: [email protected] WWW: www.brno.cz/bohunice/ Oddělení ŽP Dlouhá 3 tel.: 547 423 830 9 Brno - Starý Lískovec Klobásova 9, 625 00 tel. ústř. 547 139 211 , fax. 547 139 230 E-mail: [email protected] WWW: www.radnice.info/staryliskovec Referát tvorby a ochrany životního prostředí a hygieny Klobásova 9 tel. 547 139 238 10 Brno - Nový Lískovec Oblá 75a, 634 00 tel. ústř. 547 428 910 , fax. 547 211 334 E-mail: [email protected] WWW: www.nliskovec.brno.cz Referát ŽP Oblá 75a tel.: 547 428 918 11 Brno - Kohoutovice Bašného 36, 623 00 tel. ústř. 547 130 511 , fax. 547 130 522 E-mail: [email protected] WWW: www.kohoutovice.brno.cz Oddělení ŽP Bašného 36 tel.: 547 130 571 12 Brno - Jundrov Veslařská 56, 637 00 Brno tel. ústř. 541 420 361 , fax. 541 220 001 E-mail: [email protected] WWW: www.brno.cz/mc/jundrov/ Úsek životního prostředí: Veslařská 56 tel. 541 420 376 13 Brno - Bystrc nám. 28. dubna 60, 635 00 tel. ústř. 546 125 111 , fax. 546 125 224 E-mail: [email protected] Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel. 546 125 150 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 25 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší WWW: www.bystrc.cz 14 Brno - Kníničky Nová 11, 635 00 tel. ústř. 546 221 550 , fax. 546 221 550 E-mail: [email protected] WWW: www.brno-kninicky.cz Agendu vykonává pověřená městská část Brno-Bystrc Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel. 546 125 150 15 Brno - Komín Vavřinecká 15, 624 00 tel. ústř. 541 428 161, fax. 541 222 481 E-mail: [email protected] www.brno-komin.cz Odbor životního prostředí Vavřinecká 15 tel. 541 428 177 16 Brno - Medlánky Hudcova 7, 621 00 tel. ústř. 541 273 111 , fax. 541 225 573 E-mail: [email protected] http://www.eurady.cz/medlanky/ Odbor životního prostředí: Hudcova 7, tel. 549 273 111 17 Brno - Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám.11, 621 00 tel. ústř. 541 421 711 , fax. 541 226 124 E-mail: [email protected] WWW: www.brno.cz/reckovice Oddělení životního prostředí ochrana ovzduší, odpadové hospodářství Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 18 Brno - Maloměřice a Obřany Selská 66, 614 00 tel. ústř. 545 423 930, 545 423 940, fax. 545 423 983 E-mail: [email protected] WWW: www.brno.cz/mc/malomerice_obrany/ Odbor životního prostředí, zemědělství a vnitřních věcí Selská 66 tel. 545 423 938 19 Brno - Vinohrady Velkopavlovická 25, 628 00 tel. ústř. 544 233 513 , fax. 544 210 825 E-mail: [email protected] WWW: www.brno.cz/mc/vinohrady Odbor životního prostředí Velkopavlovická 25 tel. 544 210 839 20 Brno - Líšeň Jírova 2, 628 00 tel. ústř. 544 424 811 , fax. 544 211 010 E-mail: [email protected] WWW: www.brno.cz/lisen/ Odbor technický Referát životního prostředí Jírova 2 544 424 877 21 Brno - Slatina Budínská 2, 627 00 tel. ústř. 533 433 573 , fax. 545 216 285 E-mail: [email protected] WWW: www.mcslatina.org Odbor technický Referát životního prostředí a zemědělství Budínská 2 tel. 533 433 588 22 Brno - Tuřany Tuřanské nám. 1, 620 00 tel. ústř. 545 128 211 fax. 545 128 212 E-mail: [email protected] Referát životního prostředí Tuřanské nám. 1 tel. 545 220 017/109 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 26 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší WWW: www.turany.cz 23 Brno - Chrlice Chrlické nám. 4, 643 00 tel. ústř. 545 427 211, fax. 545 238 069 E-mail: [email protected] www.chrlice.brno.cz Odbor živ. prostředí, odpad hosp. Chrlické nám. 4 tel. 545 427 211 24 Brno - Bosonohy Bosonožské nám. 1, 642 00 tel. ústř. 547 422 711 , fax. 547 422 719 E-mail: [email protected] www.brno.cz/bosonohy Odbor životního prostředí Bosonožské nám. 1 tel. 547 422 713 25 Brno - Žebětín Křivánkovo nám. 35, 641 00 tel. ústř. 546 217 110 , fax. 546 217 301 E-mail: [email protected] WWW: www.zebetin.webpark.cz Úsek životního prostředí Křivánkovo nám. 35 tel. 546 217 301 26 Brno - Ivanovice Mácova 3, 621 00 tel. ústř. 541 226 695 , fax. 549 271 494 E-mail: [email protected] www.radnice.info/ivanovice Agendu vykonává pověřená městská část Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 27 Brno - Jehnice Nám. 3. května č. 5, 621 00 tel. ústř. 541 237 425 , fax. 541 237 157 E-mail: [email protected] WWW: www.mcjehnice.brno.cz Agendu vykonává MČ Brno - Královo pole Palackého tř. 59 tel. 541 588 231 28 Brno - Ořešín Ronovská 10, 621 00 tel. ústř. 541 237 257 , fax. 541 237 257 E-mail: [email protected] WWW: www.brno.cz/mc/oresin MČ Brno Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 29 Brno - Útěchov Adamovská 6, 644 00 tel. ústř. 541 239 135 , fax. 541 239 135 E-mail: [email protected] WWW: www.volny.cz/utechov Odbor životního prostředí Adamovská 6 tel. 541 239 135 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 27 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ D.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech D.1.1 Platné imisní limity dle NV č. 597/2006 Sb. Platné imisní limity uvádí následující tabulka – rozlišovány jsou imisní limity pro ochranu zdraví lidí a imisní limity pro ochranu ekosystém ů /vegetace. Posouzení kvality ovzduší na území m ě sta Brna byla provedeno pro následující látky – pro které je stanoven imisní limit nebo cílový imisní limit. P ř ípustné úrovn ě koncentrací zne č iš ť ujících látek (imisní limity), maximáln ě p ř ípustné č etnosti p ř ekro č ení, data spln ě ní imisního limitu a údaje podstatné pro zp ů sob posuzování kvality ovzduší (horní s dolní mez pro posuzování) jsou uvedeny v následující tabulce. Cílové Imisní limit Dlouhodo Cílové imisní imisní pro Imisní limit pro ochranu zdraví bé imisní limity O3 limity pro ochranu lidí cíle O3 ochranu ekosystému Tabulka 15: Imisní limity ekosystémů a vegetace STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO vyhlášené na Znečišťující látka Doba průměrování Oxid siřičitý SO 2 1 hodina Oxid siřičitý SO 2 Oxid uhelnatý CO Prašný aerosol PM 10 Prašný aerosol PM 10 Olovo Pb Oxid dusičitý NO 2 Oxid dusičitý NO 2 Benzen ochranu zdraví 350 µg*m -3 20 µg*m -3 Oxidy dusíku NO X 1 kalendářní rok 30 µg*m -3 Ochrana vegetace Ochrana zdraví lidí Ochrana vegetace - 1 kalendářní rok 6 ng*m-3 1 kalendářní rok 5 ng*m-3 1 kalendářní rok 20 ng*m-3 1 kalendářní rok 1 ng*m-3 maximální denní osmihodinový 120 µg*m-3 klouzavý průměr 18000 AOT40 -3 µg*m *h maximální denní osmihodinový 120 µg*m-3 klouzavý průměr AOT40 limity - -3 -3 24 hodin 125 µg*m 75 µg*m maximální denní -3 osmihodinový 10 mg*m-3 7 mg*m klouzavý průměr -3 -3 24 hodin 50 µg*m 30 µg*m -3 -3 1 kalendářní rok 40 µg*m 14 µg*m -3 -3 1 kalendářní rok 0,5 µg*m 0,35 µg*m -3 -3 1 hodina 200 µg*m 140 µg*m -3 1 kalendářní rok 40 µg*m-3 32 µg*m -3 -3 1 kalendářní rok 5 µg*m 3,5 µg*m kalendářní rok a zimní období (1.10.-31.3.) Ochrana zdraví lidí imisní Horní mez Dolní mez Imisní limit pro pro posuzování posuzování Oxid siřičitý SO 2 Arsen As Kadmium Cd Nikl Ni Benzo(a)pyren B(a)P lidí, -3 3,6 ng*m -3 3 ng*m -3 14 ng*m -3 0,6 ng*m ochranu Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 24 50 µg*m 5 mg*m na -3 3 -3 20 µg*m -3 35 -3 10 µg*m -3 0,2 µg*m -3 100 µg*m 18 -3 26 µg*m -3 2 µg*m -3 2,4 ng*m -3 2 ng*m -3 10 ng*m -3 0,4 ng*m 25x v průměru za 3 roky -3 6000 µg*m *h 28 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D.1.2 Oxid siřičitý (SO 2 ) Oxid si ř i č itý (SO 2 ) je dráždivá látka, která zp ů sobuje zhoršení plicních funkcí a zm ě nu plicní kapacity. Stanovený imisní limit pro ochranu zdraví pro 24-hodinovou koncentraci SO 2 nebyl v roce 2007 na území aglomerace Brno p ř ekro č en. Pouze na 1,6 % území Č R p ř esahovaly koncentrace SO 2 dolní mez pro posuzování (LAT). Na žádném m ěř ícím míst ě nebyl p ř ekro č en hodinový imisní limit 350 µ g.m -3 . Z hlediska aglomerace Brno nebyla dolní mez pro posuzování p ř ekro č ena nikde. Obrázek 11: Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO 2 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) V následujících podkapitolách jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace SO 2 v aglomeraci Brno (nemá již imisní limit), dále pak 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace (imisní limit) a 25. nejvyšší hodinové koncentrace (imisní limit). Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace SO 2 Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace SO 2 jsou v aglomeraci Brno nízké. Zna č ný byl pokles koncentrací SO 2 za č átkem 90. let 20. století, kdy bylo celorepublikov ě významn ě investováno do odsí ř ení nejv ě tších zdroj ů SO 2 . V aglomeraci Brno to znamenalo pokles na cca 20% p ů vodních koncentrací. Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace SO 2 již v sou č asnosti nemá imisní limit, ale až do konce roku 2006 platilo NV č . 350/2002 Sb. (od 1.1.2007 novelizováno NV č . 597/2006 Sb.), které stanovovalo pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci SO 2 imisní limit 50 µg*m -3 . Z uvedeného je patrné, že imisní limit v aglomeraci Brno nebyl na žádné z lokalit po celou dobu jejich m ěř ení p ř ekro č en. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 29 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 V posledních 5 letech jsou již koncentrace velmi nízké a pom ě rn ě vyrovnané. Mírná variabilita je zp ů sobená zejména meteorologickými podmínkami – p ř evážn ě délkou zimy a teplotami v zim ě , s č ímž souvisí délka topné sezóny a emise SO 2 z malých zdroj ů . Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace SO 2 jsou tabelárn ě zpracovány v tabulce 16. Tabulka 16: Průměrné roční koncentrace SO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Soběšice Průměrná roční koncentrace SO2 (µg*m-3) 2002 2003 2004 2005 2006 7,08 6,66 4,63 5,80 5,40 9,28 8,74 8,27 9,44 5,52 8,34 6,48 6,23 5,63 8,63 7,67 6,90 7,44 5,01 5,03 5,33 8,22 6,55 5,06 4,87 4,76 5,21 3,68 1,70 1,97 2,35 7,62 7,64 5,49 5,87 5,94 4,29 4,18 3,45 8,85 5,60 2007 5,42 2008 4,86 6,93 7,52 6,89 4,32 1,53 4,98 1,94 6,58 5,62 4,10 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2 Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné 24hodinové koncentrace SO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 125 µg*m -3 . Tato koncentrace m ů že být za kalendá ř ní rok 3x p ř ekro č ena, proto je v p ř íslušné tabulce i na obrázku vynášená 4. nejvyšší pr ů m ě rná 24hodinová koncentrace SO 2 , která pokud p ř ekro č í hranici 125 µg*m -3 , tak je p ř ekro č en imisní limit. Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 75 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 50 µg*m -3 . Barevné pozadí obrázku č . 12 charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Tabulka 17: 4. nejvyšší 24hodinové ČHMÚ) Lokalita Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Soběšice STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO koncentrace SO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj 4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2 (µg*m-3) 2002 2003 2004 2005 2006 29,30 26,90 14,74 17,73 18,53 31,91 30,01 26,76 34,57 12,45 17,51 15,19 12,73 13,35 33,48 25,69 21,18 18,59 23,00 23,68 12,12 23,75 25,15 16,16 15,07 23,37 18,28 21,00 13,70 13,70 13,50 38,79 42,54 21,09 24,73 33,11 25,00 27,00 14,00 50,00 51,00 2007 13,81 2008 12,51 12,74 17,57 15,77 11,21 9,50 16,81 5,30 10,50 10,56 7,23 15,56 4,50 30 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné hodinové koncentrace SO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 350 µg*m -3 . Tato koncentrace m ů že být za kalendá ř ní rok 24x p ř ekro č ena, proto je v následující tabulce č . 19 a na obrázku č . 12 vynášená 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO 2 , která pokud p ř ekro č í hranici 350 µg*m -3 , tak je p ř ekro č en imisní limit. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Hodinové koncentrace SO 2 jsou schopny m ěř it pouze lokality m ěř ící v automatizovaném m ěř ícím programu, a proto se již ve vý č tu neobjevuje lokalita Brno-Sob ě šice pracující v manuálním m ěř ícím programu. Tabulka 18: 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2 (µg*m-3) 2002 2003 2004 2005 2006 38,03 48,76 22,73 25,59 31,03 60,06 56,48 38,46 50,19 50,48 24,88 31,17 21,59 18,30 24,31 48,19 48,62 30,17 32,74 36,61 44,90 18,16 34,60 41,61 23,74 30,60 30,63 31,42 43,62 71,42 64,11 31,16 38,61 64,18 2007 26,10 2008 17,04 16,24 23,70 22,37 21,57 14,65 14,38 12,78 31,69 22,37 31 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 12: Průměrné roční koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace SO2, aglomerace Brno 2002-2008 10 9 7 -3 Koncentrace (µg*m ) 8 6 5 4 3 2 1 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Soběšice Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 32 2008 Brno-Zvonařka INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 13: 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-2008 4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2, aglomerace Brno 2002-2008 60 -3 Koncentrace (µg*m ) 50 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Soběšice Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 33 Brno-Zvonařka 2008 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 14: 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-20008 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2, aglomerace Brno 2002-2008 80 70 -3 Koncentrace (µg*m ) 60 50 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany 2006 2007 Brno-Výstaviště Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 34 Brno-Zvonařka 2008 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D.1.3 Částice PM 10 a PM 2,5 Suspendované č ástice jsou emitovány jak p ř írodními (nap ř . sopky č i prašné bou ř e), tak i antropogenními (nap ř . elektrárny a pr ů myslové technologické procesy, doprava, spalování uhlí v domácnostech, spalování odpadu) zdroji. V ě tšina t ě chto antropogenních emisních zdroj ů je soust ř ed ě na v urbanizovaných oblastech, tj. v oblastech, ve kterých žije velká č ást populace. V Brn ě pat ř í mezi nejvýznamn ě jší primární zdroje emisí prachových č ástic doprava, procesy spalování tuhých paliv (pr ů myslové i v sektoru bydlení), pr ů myslové fugitivní emise prachu (slévárny), p ř eprava a zejména nakládka a vykládka materiál ů , spalování d ř eva a ostatní biomasy, požáry, demolice budov, stavby, výkopy. Nezpevn ě né a nebo nezatravn ě né plochy, kde vlivem p ů dní eroze vznikají č áste č ky prachu, také pat ř í mezi základní zdroje pro vznik prašnosti (neevidovaných v emisních bilancích). Č áste č ky prachu se vlivem fyzikálních proces ů v atmosfé ř e zmenšují a č ím jsou menší tím déle se udrží ve vznosu. Jejich „odbouratelnost“ v atmosfé ř e je minimální a z ů stávají zde po výrazn ě delší dobu, než klasické polutanty. Nezpevn ě né a nezatravn ě né plochy jsou z ř ejm ě nejvýznamn ě jším zdrojem emisí primární prašnosti ve m ě st ě Brn ě (jejich emise nejsou sledovány a nejsou podchyceny v emisních bilancích). Podle významu druhým zdrojem prachu je p ř enos prachových č ástic ze zem ě d ě lsky obd ě lávaných polí a blízkosti m ě sta Brna. P ř edevším v dob ě suchého a sou č asn ě v ě trného po č así se č áste č ky prachu dostávají do vznosu a padají na m ě sto. Primárními zdroji prachových č ástic jsou zdroje REZZO 1 a REZZO 2 (pr ů mysl). U t ě chto zdroj ů rozhodují o jejich vlivu na kvalitu ovzduší dva faktory - emisní vydatnost a výška komína. P ř edevším výška komína je zásadní pro rozptyl č ástic. Tedy zdroj i s velkými emisemi nemusí mít významný imisní dopad, pokud má dostate č nou výšku komína. To je v Brn ě p ř ípad nap ř . Teplárny Brno Sever a SAKO Brno a.s. I p ř es sv ů j významný emisní podíl je jejich p ř ísp ě vek k imisnímu zatížení prachem minimální. Podíl REZZO 3 na primárních emisích pevných č ástic je v aglomeraci Brno cca 10 až 15 % což není mnoho. D ů vodem je zna č ná teplofikace a plynofikace m ě sta. Nicmén ě i zde ur č it ě existuje potenciál ke snížení emisí a tím i imisí, protože malé zdroje mají nízké komíny a tím výrazný vliv na kvalitu ovzduší. Negativní zdravotní ú č inky PM 10 a PM 2,5 se projevují již p ř i velmi nízkých koncentracích bez z ř ejmé spodní hranice bezpe č né koncentrace. Zdravotní rizika č ástic ovliv ň uje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity, mohou zp ů sobovat zán ě tlivá onemocn ě ní plicní tkán ě a oxidativní stres organismu. P ř i chronickém p ů sobení mohou zp ů sobovat respira č ní onemocn ě ní a snižovat funkci plic. Z NV č . 597/2006 vyplývá, že v p ř ípad ě PM 10 se sledují dva pr ů m ě ry – ro č ní a 24hodinový – a sice jeho 36. nejvyšší hodnota. Nejvíce zatíženou souvislou oblastí Č R, stejn ě jako v p ř edešlých letech, je Ostravsko a Karvinsko. Z celkového po č tu 155 lokalit, na kterých je m ěř ena frakce PM 10 suspendovaných č ástic, došlo na 54 stanicích (35 % stanic) k p ř ekro č ení 24hodinového imisního limitu PM 10 (50 µg.m -3 max. 35x v roce). Ro č ní imisní limit PM 10 (40 µg.m -3 ) byl p ř ekro č en na 16 sledovaných lokalitách. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 35 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 V p ř ípad ě obou uvedených imisních charakteristik frakce PM 10 došlo v roce 2007 proti roku 2006 k výraznému snížení po č tu lokalit s p ř ekro č ením imisního limitu. Tento pokles byl ovlivn ě n p ř ízniv ě jšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami p ř edevším v lednu a únoru 2007. Pokles koncentrací PM 10 je patrn ě jší proti roku 2006 na m ě stských a p ř edm ě stských poza ď ových stanicích, než na dopravních a pr ů myslových lokalitách. V roce 2007 došlo ke zmenšení plochy území nadlimitních 24 hodinových koncentrací PM 10 zejména v Ústeckém, St ř edo č eském, Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Tato skute č nost je znázorn ě na na Obrázek 16:, k p ř ekro č ení limitu došlo na 6,3 % území státu. Velikost území, kde byl p ř ekro č en ro č ní imisní limit pro PM 10 v roce 2007, se také zmenšilo, je to pouze 0,7 % plochy Č R. Od roku 2005 se m ěř í také jemn ě jší frakce č ástic PM 2,5 . V roce 2007 byla m ěř ena na 32 lokalitách. Z tohoto po č tu byl na 5 stanicích p ř ekro č en ro č ní limit 25 µg.m -3 , který byl stanoven evropskou sm ě rnicí 2008/50/ES o kvalit ě vn ě jšího ovzduší a č istším ovzduší pro Evropu. Tato sm ě rnice bude v nejbližší dob ě zahrnuta do č eské legislativy. Lokality s p ř ekro č ením limitu se nacházely v Moravskoslezském kraji (Bohumín, V ěřň ovice, Ostrava-P ř ívoz, Ostrava-Záb ř eh a T ř inec-Kosmos). Z níže uvedených map a obrázk ů vyplývá, že v aglomeraci Brno je p ř ekro č en ro č ní imisní limit pouze na dopravních stanicích (Brno-Úvoz, Brno-Svatoplukova), jejichž reprezentativnost je však pouze pro oblast zhruba 100 až 200 metr ů v okolí stanice. Imisní limit pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci je již p ř ekra č ován na více lokalitách. V následujících podkapitolách jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 10 v aglomeraci Brno (imisní limit) a PM 2,5 (p ř ipravovaný imisní limit) a dále pak 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace (imisní limit) od roku 2002 Obrázek 15: Pole roční průměrné koncentrace PM 1 0 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 36 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 16: Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM 1 0 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 10 a PM 2,5 Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m -3 . Dále jsou pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 14 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 10 µg*m -3 . K p ř ekro č ení imisního limitu pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci PM 10 docházelo v posledních letech na dopravních stanicích. Všechny stanice ve sledovaném období se pohybují nad horní mezí pro posuzování. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Zhruba od roku 2000 je trend pr ů m ě rných ro č ních koncentrací p ř ibližn ě vyrovnaný, p ř i č emž mírná variabilita je zp ů sobená zejména meteorologickými podmínkami – p ř evážn ě délkou zimy a teplotami v zim ě , s č ímž souvisí délka topné sezóny a emise TZL z malých zdroj ů . Č ástice do aerodynamického pr ů m ě ru 2,5µm se m ěř í v aglomeraci Brno dlouhodob ě pouze v lokalit ě Brno-Tu ř any (od roku 2004). Od 11/07 p ř ibyly další lokality - Brno-Svatoplukova, Brno-Výstavišt ě (do 12/08), Brno-Zvona ř ka a BrnoLány (od 1/08). Tato škodlivina prozatím nemá č eskou legislativou stanovený imisní limit, ale v nové sm ě rnici Evropské komise 2008/50/ES již imisní limit figuruje a evropská legislativa je p ř enášena do č eské v podob ě návrhu novelizace zákona č . 86/2002 Sb. o ochran ě ovzduší, kde se již rovn ě ž imisní limit pro PM 2,5 vyskytuje a má hodnotu 25 µg.m -3 . Z výsledk ů nam ěř ených v lokalit ě Brno-Tu ř any vyplývá, že koncentrace PM 2,5 se pohybují v okolí hodnoty imisního limitu a jejich hodnota je op ě t odvislá od meteorologických a rozptylových podmínek zejména v zimní č ásti roku. Dá se tedy p ř edpokládat, že pokud v období ř íjen – b ř ezen budou nízké teploty, delší dobu trvající sn ě hová pokrývka a vyskytnou se teplotní inverze, budou se koncentrace STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 37 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 blížit a mohou i p ř ekro č it imisní limit pro pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 2,5 . Dopravní lokality vykazují p ř ekro č ení PM 2,5 i v klimaticky p ř ízniv ě jším kalendá ř ním roku 2008. Od 11/2007 p ř ibyly další lokality (Brno – Svatoplukova, Brno – Zvona ř ka, Brno – Výstavišt ě /do 12/2008/ a Brno – Lány (od 01/2009) Tabulka 19: Průměrné roční koncentrace PM 1 0 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Soběšice Brno-Húskova Průměrná roční koncentrace PM10 (µg*m -3) 2002 2003 2004 2005 2006 55,50 32,67 24,55 26,65 42,67 36,01 39,67 56,60 43,65 49,97 39,69 18,44 31,94 33,12 39,55 63,53 41,24 46,02 36,78 26,31 34,20 38,96 30,88 24,01 31,27 49,39 31,72 39,47 33,92 23,97 30,52 2007 34,73 2008 27,72 28,82 47,90 32,06 45,01 40,25 34,83 35,16 21,15 31,39 35,25 27,25 23,50 33,39 33,98 25,61 25,45 36,15 26,52 27,83 22,81 40,22 34,87 34,37 33,63 34,41 23,08 44,00 25,93 23,21 27,40 19,16 17,88 * hodnoty uvedené k urzívou jsou přepočteny fak torem 0,8 z SPM dle zák ona 86/2002 Sb. Tabulka 20: Průměrné roční koncentrace PM 2 ,5 , Aglomerace Brno, 2002-2008 Lokalita Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Tuřany Průměrná roční koncentrace PM2,5 (µg*m-3) 2002 2003 2004 2005 2006 21,857 26,343 27,576 2007 20,224 2008 28,528 25,214 26,23 19,016 Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 38 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 17: Průměrné roční koncentrace PM 2 ,5 , Aglomerace Brno, 2004-2007 Průměrné roční koncentrace PM2,5, aglomerace Brno 2002-2008 40 35 -3 Koncentrace (µg*m ) 30 25 20 15 10 5 0 2002 2003 Brno-Svatoplukova 2004 2005 Brno-Výstaviště 2006 Brno-Zvonařka 2007 Brno-Tuřany 2008 LV* 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné 24hodinové koncentrace PM 10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 50 µg*m -3 . Tato koncentrace m ů že být za kalendá ř ní rok 35x p ř ekro č ena, proto je v obrázku vynášena 36. nejvyšší pr ů m ě rná 24hodinová koncentrace PM 10 , která pokud p ř ekro č í hranici 50 µg*m -3 , tak je p ř ekro č en imisní limit. Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 30 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 20 µg*m -3 . Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. P ř ekro č ení imisního limitu pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 je nej č ast ě jším p ř ípadem p ř ekra č ování imisních limit ů v celé Č R. V aglomeraci Brno hodnoty koncentrací v jednotlivých lokalitách kulminovaly v letech 2005 a 2006, kdy vlivem dlouhé a chladné zimy 2005/2006 v č etn ě velmi špatných rozptylových podmínek zp ů sobených teplotními inverzemi došlo k nejvíce p ř ekro č ením koncentrace 50µg.m -3 . Zejména v m ě síci lednu roku 2006 došlo k 19 (Brno-Tu ř any) p ř ekro č ením, č ímž se za jediný m ě síc z více než poloviny vy č erpal limit 35 p ř ekro č ení pro celý kalendá ř ní rok. Roky 2007 a zejména 2008 se pak jeví jako nejlepší za posledních 7 let, kdy imisní limit není v lokalitách neovlivn ě ných dopravou p ř ekro č en. P ů vod tohoto zlepšení je nutno hledat p ř edevším v p ř íznivých meteorologických podmínkách v zimním období – krátká, relativn ě teplá zima, kratší topné období, velmi slabé teplotní inverze atp. V celém sledovaném období se koncentrace PM 10 na všech lokalitách pohybovaly nad horní mezí pro posuzování. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 39 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 21: 6. nejvyšší 24hodinová ČHMÚ) Lokalita Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO koncentrace PM10, aglomerace Brno, 2002-2008 (Zdroj 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 (µg*m-3) 2002 2003 2004 2005 2006 48,56 63,25 46,22 84,74 44,36 55,59 62,57 54,87 55,42 58,00 2007 46,98 2008 37,05 66,43 58,77 60,10 51,00 55,29 39,00 71,00 44,88 37,00 57,55 84,67 55,00 71,29 51,00 54,00 59,17 38,00 61,58 58,00 63,13 44,00 44,00 51,25 41,00 42,00 40 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 18: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 1 0 , aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace PM10, aglomerace Brno 2002-2008 70 60 -3 Koncentrace (µg*m ) 50 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Soběšice Brno-Húskova Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 2008 41 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 19: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 1 0 , aglomerace Brno, 2002-2008 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, aglomerace Brno 2002-2008 90 80 -3 Koncentrace (µg*m ) 70 60 50 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 2008 42 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D.1.4 Oxid dusičitý (NO 2 ) Expozice zvýšeným koncentracím oxidu dusi č itého ovliv ň uje plicní funkce a zp ů sobuje snížení imunity. K p ř ekro č ení ro č ního imisního limitu oxidu dusi č itého pro zdraví lidí (40 µg.m -3 ) dochází pouze na omezeném po č tu stanic, a to na dopravn ě exponovaných lokalitách aglomerací a velkých m ě st (obrázek 19). Z celkového po č tu 182 lokalit, kde byl v roce 2007 monitorován oxid dusi č itý, došlo k p ř ekro č ení ro č ního imisního limitu na 17 stanicích. Imisní limit v č etn ě meze tolerance (46 µg.m -3 ) byl p ř ekro č en na 6 lokalitách. Hodinový imisní limit (200 µg.m -3 ) s mezí tolerance (240 µg.m -3 ) byl p ř ekro č en na siln ě dopravn ě zatížené stanici Praha 2-Legerova. Lze p ř edpokládat, že k p ř ekro č ení imisních limit ů m ů že docházet i na dalších dopravn ě exponovaných lokalitách, kde není provád ě no m ěř ení. Imisních limit ů pro NO 2 je t ř eba závazn ě dosáhnout k 31.12.2009. Obrázek 20: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace oxidu dusi č itého v roce 2007 (zdroj Č HMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že v aglomeraci Brno dochází v dopravou zatížených lokalitách k p ř ekro č ení imisního limitu pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci NO 2 . V následujících podkapitolách jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO 2 v aglomeraci Brno (imisní limit) a 19. nejvyšší hodinová koncentrace (imisní limit) od roku 2002. Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace NO 2 Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m -3 . Dále jsou pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 32 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 26 µg*m -3 . STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 43 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Pro koncentrace NO 2 obecn ě je d ů ležité, je-li lokalita ovlivn ě na dopravou nebo nikoli. V p ř ípad ě pr ů m ě rných ro č ních koncentrací v lokalitách aglomerace Brno dochází k p ř ekro č ení imisního limitu pouze v dopravou nejzatížen ě jších lokalitách. Poza ď ové lokality jako nap ř . Brno-Tu ř any se pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Tabulka 22: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ) Lokalita Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Soběšice Průměrná roční koncentrace NO2 (µg*m-3) 2002 2003 2004 2005 2006 32,72 30,40 31,26 31,99 28,81 32,83 32,05 33,44 33,92 43,43 41,17 43,38 49,30 54,71 33,78 39,51 32,61 37,16 38,89 40,28 32,53 44,25 29,75 44,56 46,69 46,12 47,51 29,09 24,98 41,68 35,95 20,40 23,07 20,22 22,40 13,82 21,85 18,34 15,71 23,62 17,62 14,76 2007 28,53 2008 30,96 47,29 40,41 41,04 27,64 42,35 25,49 47,05 37,54 35,60 14,43 40,90 23,77 48,27 19,97 10,84 20,54 14,68 12,36 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné hodinové koncentrace NO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 200 µg*m -3 . Tato koncentrace m ů že být za kalendá ř ní rok 18x p ř ekro č ena, proto je v tabulce 23 a obrázku 20 vynášena 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 , která pokud p ř ekro č í hranici 200 µg*m -3 , tak je p ř ekro č en imisní limit. Dále jsou pro hodinovou koncentraci NO 2 stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 140 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 100 µg*m -3 . Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Hodinové koncentrace NO 2 jsou schopny m ěř it pouze lokality m ěř ící v automatizovaném m ěř ícím programu, a proto se již n ě které lokality v aglomeraci Brno neobjevují v následující charakteristice. Všechny lokality se ve sledovaném období drží pod dolní mezí pro posuzování. Nejvyšší koncentrace jsou m ěř eny v lokalitách s vysokou intenzitou dopravy. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 44 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 23: 19. nejvyšší hodinová Č HMÚ) Lokalita Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO koncentrace NO 2 , Aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2 (µg*m-3) 2002 2003 2004 2005 2006 106,60 100,86 107,11 120,95 217,20 95,33 123,51 119,62 144,01 144,84 123,31 138,17 141,45 147,81 165,47 91,12 114,70 102,60 118,97 127,51 139,91 133,66 150,57 116,03 126,48 127,59 134,48 93,88 75,35 80,32 76,33 88,95 118,60 2007 96,03 2008 104,83 143,47 104,83 161,26 111,91 140,02 104,25 118,22 109,04 71,35 119,94 69,82 45 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 21: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace NO2, aglomerace Brno 2002-2008 60 -3 Koncentrace (µg*m ) 50 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Soběšice Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 46 2008 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 22: 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2, aglomerace Brno 2002-2008 250 -3 Koncentrace (µg*m ) 200 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-střed Brno-Kroftova Brno - Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 47 Brno-Zvonařka 2008 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D.1.5 Oxid uhelnatý (CO) Antropogenním zdrojem zne č išt ě ní ovzduší CO jsou procesy, kdy dochází k nedokonalému spalování fosilních paliv. CO se váže na hemoglobin a snižuje zásobování d ů ležitých orgán ů v t ě le kyslíkem. V roce 2007 se oxid uhelnatý m ěř il celkem na 45 lokalitách, na žádné z nich maximální denní 8hodinové klouzavé pr ů m ě ry oxidu uhelnatého nep ř esáhly imisní limit (10 mg.m -3 ). Nejvyšší denní osmihodinový pr ů m ě r byl nam ěř en, stejn ě jako v p ř edchozím roce, na lokalit ě hot-spot Ostrava- Č eskobratrská (4,6 mg.m -3 ). Ani zde však letos nebyla p ř ekro č ena dolní mez pro posuzování (LAT). V aglomeraci Brno probíhá m ěř ení CO zejména na dopravních lokalitách imisního monitoringu. Všechny pracují v automatizovaném m ěř ícím programu. V následující tabulce a obrázku je uveden maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r koncentrace CO v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. V aglomeraci Brno se ve sledovaném období pohybují koncentrace CO p ř evážn ě pod LAT. Tabulka 24: Maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r koncentrace CO, aglomerace Brno, 2004-2007 (zdroj Č HMÚ) Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr koncetrací CO (µg*m-3) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Brno-Arboretum 2039,06 1734,38 2109,38 2398,44 1882,81 1484,38 Brno-Lány 1585,94 5156,25 6617,19 2390,63 2468,75 Brno-Svatoplukova 3020,83 4093,75 6289,06 4007,81 2335,94 2156,25 Brno-Výstaviště 2883,93 2491,07 2593,75 3156,25 1976,56 1703,13 Brno-Zvonařka 4031,25 3992,19 5234,38 4312,50 2273,44 2640,63 Brno-střed 3553,67 3663,76 2126,23 Brno-Kroftova 3011,00 Brno - Úvoz (hot spot) STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 2008 1390,63 2339,29 2390,63 2031,25 2399,55 2515,35 48 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 23: Maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r koncentrace CO, Aglomerace Brno, 2004-200708 Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr koncetrací CO, aglomerace Brno 2002-2008 12000 -3 Koncentrace (µg*m ) 10000 8000 6000 4000 2000 0 2002 2003 Brno-Arboretum Brno-Zvonařka 2004 Brno-Lány Brno-střed 2005 2006 2007 Brno-Svatoplukova Brno-Kroftova Brno-Výstaviště Brno - Úvoz (hot spot) Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 49 2008 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D.1.6 Benzen (BZN) K nejvýznamn ě jším škodlivým efekt ů m expozice krvetvorby a dále jeho karcinogenní ú č inky. benzenu pat ř í poškození S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování zne č išt ě ní ovzduší aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodík ů – zejména benzenu a jeho derivát ů – jsou p ř edevším výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Emise z mobilních zdroj ů p ř edstavuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodík ů . Dalším významným zdrojem emisí t ě chto uhlovodík ů jsou ztráty vypa ř ováním p ř i manipulaci, skladování a distribuci benzinu. V roce 2007 byly koncentrace benzenu m ěř eny celkem na 33 lokalitách. Imisní limit je definován jako ro č ní pr ů m ě rná koncentrace 5 µg.m -3 . Tohoto limitu musí být dosaženo do 31.12.2009. Mez tolerance pro rok 2007 byla rovna hodnot ě 3 µg.m -3 . Práv ě hodnot ě 8 µg.m -3 (5+3 µg.m -3 ) se rovnal ro č ní pr ů m ě r koncentrací nam ěř ených na stanici Č HMÚ Ostrava-P ř ívoz (8 µg.m -3 ). Dále byl imisní limit (bez meze tolerance) p ř ekro č en na stanici Zdravotního ústavu Ostrava-P ř ívoz (ro č ní pr ů m ě r 5,9 µg.m -3 ). Vyšší koncentrace souvisejí v této oblasti s pr ů myslovou č inností (p ř edevším s výrobou koksu). V lo ň ském roce byl na obou lokalitách p ř ekro č en imisní limit (zvýšený o mez tolerance). B ě hem posledních 3 let byly koncentrace na t ě chto lokalitách v roce 2007 nejnižší. V porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu koncentrací na všech sledovaných lokalitách. Nár ů st nam ěř ený na všech stanicích v roce 2006 tedy nebyl potvrzen. Ke zlepšení situace oproti p ř edchozímu roku došlo pravd ě podobn ě díky p ř ízniv ě jším meteorologickým a rozptylovým podmínkám. Obrázek 24: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace benzenu v roce 2007 (zdroj Č HMÚ) STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 50 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Z uvedené mapy vyplývá, že v aglomeraci Brno nedochází k p ř ekro č ení imisního limitu, koncentrace se pohybují v okolí dolní meze pro posuzování. V následující tabulce a v obrázku 24 jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace benzenu v lokalit ě Brno-st ř ed v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Tabulka 25: Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace benzenu, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ) Průměrná roční koncentrace benzenu (µg*m-3) 2002 2003 2004 2005 2006 2,85 Lokalita Brno-střed 2007 3,06 2008 2,66 Obrázek 25: Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace benzenu, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace benzenu, aglomerace Brno 2002-2008 6 -3 Koncentrace (µg*m ) 5 4 3 2 1 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Brno-střed D.1.7 Benzo(a)pyren (BAP) P ř írodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních požár ů tém ěř nulová. Jeho antropogenním zdrojem, stejn ě jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíku (PAH), jejichž je benzo(a)pyren p ř edstavitelem pro hodnocení ú č inku na lidské zdraví, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeništ ě ) tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu a železa. Benzo(a)pyren, STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 51 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 stejn ě jako další PAH s 5 a více aromatickými jádry, je navázán p ř edevším na č ástice menší než 2,5 µ m. U benzo(a)pyrenu, stejn ě jako u n ě kterých karcinogenní ú č inky na lidský organismus. dalších PAH, jsou prokázány V roce 2007 byl benzo(a)pyren sledován na 31 lokalitách, z toho na 22 (71 %) byl cílový imisní limit (1 ng.m -3 ) p ř ekro č en (obrázek 26). Nejvyšší ro č ní pr ů m ě rná koncentrace byla nam ěř ena, stejn ě jako v lo ň ském roce, v Ostrav ě -Bartovicích (8,9 ng.m -3 ), kde byla hodnota cílového imisního limitu p ř ekro č ena tém ěř 9krát. Oproti roku 2006 ro č ní pr ů m ě ry koncentrací na lokalitách poklesly, a to p ř edevším vlivem p ř ízniv ě jších meteorologických a rozptylových podmínek. Na v ě tšin ě lokalit jsou patrné nár ů sty koncentrací b ě hem topných sezón. V roce 2007 došlo op ě t ke zp ř esn ě ní metodiky tvorby mapy koncentrace benzo(a)pyrenu, do modelu byly použity p ř ímo emise benzo(a)pyrenu, nikoliv procentuální podíl z polyaromatických uhlovodík ů , jak tomu bylo v p ř edchozích letech. Ř ada m ě st a obcí byla vyhodnocena, stejn ě jako v lo ň ském roce, jako území s p ř ekro č eným cílovým imisním limitem (celkem 4,9 % plochy Č R, v roce 2006 to bylo 9 %). Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren musí být spln ě n do 31.12.2012. Obrázek 26: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2007 Z uvedené mapy vyplývá, že zvýšené koncentrace B(a)P se v aglomeraci Brno vyskytují tak ř ka na celé ploše území. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace benzo(a)pyrenu v lokalitách Brno-Masná, Brno-Kroftova a Brno-Húskova v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 52 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Tabulka 26: Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ) -3 Lokalita Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Húskova Průměrná roční koncentrace B(a)P (ng*m ) 2002 2003 2004 2005 2006 1,00 1,48 2,22 0,49 0,48 0,77 1,38 2007 0,85 1,26 2008 1,42 1,33 Obrázek 27: Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace B(a)P, aglomerace Brno 2002-2008 2,5 -3 Koncentrace (ng*m ) 2 1,5 1 0,5 0 2002 2003 2004 Brno-Masná 2005 Brno-Kroftova 2006 2007 2008 Brno-Húskova Benzo(a)pyren p ř ekra č oval v letech 2005 - 2007 cílový imisní limit. V lokalit ě BrnoMasná se koncentrace pohybují t ě sn ě pod hodnotou cílového imisního limitu. D.1.8 Přízemní ozón (O 3 ) P ř ízemní ozon je sekundární zne č iš ť ující látkou v ovzduší, která nemá významný emisní zdroj. Vzniká za ú č inku slune č ního zá ř ení komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi NO x , VOC a dalšími složkami atmosféry. Ozón je velmi ú č inným oxidantem. Poškozuje p ř evážn ě dýchací soustavu, zp ů sobuje podrážd ě ní, morfologické, biochemické a funk č ní zm ě ny a snižuje obranyschopnost organismu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 53 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 V roce 2007 byl ozon m ěř en na 72 lokalitách, z nichž na 47 (65,3 %) došlo k p ř ekro č ení cílového imisního limitu pro zdraví lidí za t ř íleté období 2005–2007. Nejvyšší hodnoty byly nam ěř eny v horských oblastech. Ve srovnávání t ř íletých hodnocených období hrají roli p ř edevším meteorologické podmínky, resp. hodnoty slune č ního svitu, teploty ale i výskyt atmosférických srážek v období od dubna do zá ř í, kdy jsou m ěř eny nejvyšší koncentrace ozonu. Ve srovnání období 2005–2007 s p ř edchozím t ř íletým obdobím 2004–2006 mírn ě vzrostl relativní po č et stanic s p ř ekro č ením. P ř í č inou m ů že být skute č nost, že rok 2007 byl v období duben–zá ř í v letech 2000–2007 druhým nejteplejším (po roce 2003) a tedy i teplejším než rok 2004 (v pr ů m ě ru pro Č R o 1,2° C), který byl zahrnut do p ř edchozího t ř íletého hodnoceného období. Pro t ř íletá období, která v sob ě zahrnovala i rok 2003 s extrémn ě teplým létem, byl typický nár ů st relativního po č tu stanic s p ř ekro č ením. Oproti období 2004–2006 došlo na v ě tšin ě stanic v období 2005–2007 k nár ů stu po č tu p ř ekro č ení hodnoty 120 µg.m -3 (hodnota cílového imisního limitu). V pr ů m ě ru pro všechny stanice došlo také k mírnému nár ů stu 76. nejvyšší maximální 8hod. koncentrace (Obrázek 28:). Na map ě pole 26. nejvyšších maximálních denních 8hod. klouzavých pr ů m ě r ů je patrný mírný nár ů st plochy území s koncentracemi nad cílovým imisním limitem 120 µ g.m -3 . Zatímco v pr ů m ě ru v letech 2004–2006 byly nadlimitní koncentrace p ř ízemního ozonu na 88,3 % území Č R, v letech 2005–2007 to bylo 97 % území. Obrázek 28: Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého pr ů m ě ru koncentrace ozonu v pr ů m ě ru za 3 roky, 2005–2007 (zdroj Č HMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že cílový imisní limit je p ř ekro č en na celém území aglomerace Brno. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 54 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny 26. nejvyšší maximální denní 8hodinové klouzavé pr ů m ě ry O 3 (imisní limit) od roku 2002. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Tabulka 27: 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r O 3 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ) 26. nejvyšší maximální denní osmihodinový klouzavý průměr O3 (µg*m-3) Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Brno-Arboretum 90,49 149,49 105,93 114,06 Brno-Zvonařka 99,68 Brno-střed 100,11 98,52 96,41 99,15 Brno-Kroftova 121,96 Brno-Tuřany 125,12 140,02 122,67 130,35 135,81 126,73 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 2008 108,85 92,47 87,38 119,48 55 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 29: 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r O 3 , Aglomerace Brno, 2002-2008 26. nejvyšší maximální denní osmihodinový klouzavý průměr O3, aglomerace Brno 2002-2008 160 140 -3 Koncentrace (µg*m ) 120 100 80 60 40 20 0 2002 2003 2004 Brno-Arboretum 2005 Brno-Zvonařka Brno-střed 2006 Brno-Kroftova 2007 Brno-Tuřany Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 56 2008 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D.1.9 Arsen (As) Arsen se vyskytuje v mnoha formách anorganických i organických slou č enin. Z antropogenních č inností jsou významné hlavn ě spalovací procesy, výroba železa a oceli a výroba m ě di a zinku. Arsen je vázán p ř evážn ě na č ástice jemné frakce (PM 2,5 ), která m ů že být transportována na delší vzdálenost a pronikat hloub ě ji do dýchací soustavy. Kritickým ú č inkem vdechování arsenu je rakovina plic. Z celkového po č tu 73 lokalit, byl cílový imisní limit (6 ng.m -3 ), který musí být spln ě n do 31.12.2012, p ř ekro č en na 5 lokalitách (Ostrava-Bartovice, Ostrava-Mariánské hory, Praha 5- Ř eporyje, Stehel č eves a Kladno-Švermov). Na stanicích v Ostrav ě a na lokalit ě Kladno-Švermov docházelo k p ř ekro č ení i v d ř ív ě jších letech. Na stanici Stehel č eves na Kladn ě se m ěř ilo teprve druhým rokem a p ř ekro č ení zde bylo indikováno poprvé. V Praze na stanici Praha 5Ř eporyje b ě hem posledních 4 let ro č ní pr ů m ě r postupn ě nar ů stal, až zde v roce 2007 došlo poprvé k p ř ekro č ení cílového imisního limitu (za posledních 11 let). A č koliv se oproti roku 2006 zvýšil po č et lokalit s p ř ekro č ením imisního limitu (ze 3 na 5), na v ě tšin ě lokalit (celkem 42) byl zaznamenán pokles ro č ní pr ů m ě rné koncentrace (Obrázek 30:). Obrázek 30: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace arsenu v ovzduší v roce 2007 (zdroj Č HMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace arsenu v ovzduší nep ř ekra č uje aglomerace Brno na svém území ani dolní mez pro posuzování. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace arsenu v uvedených lokalitách v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 57 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Tabulka 28: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace As, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ) -3 Průměrná roční koncentrace As (ng*m ) 2002 2003 2004 2005 2006 1,55 1,15 1,41 1,46 2,60 2,65 1,26 0,84 1,57 2,52 2,94 0,92 1,20 1,40 2,50 Lokalita Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Húskova 2007 1,00 1,10 0,60 2008 0,80 0,44 Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace arsenu se v sou č asné dob ě na lokalitách aglomerace Brno pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Obrázek 31: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace As, aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace As, aglomerace Brno 2002-2008 7 5 -3 Koncentrace (ng*m ) 6 4 3 2 1 0 2002 2003 Brno-Masná 2004 Brno-Kroftova 2005 Brno-Dobrovského 2006 Brno-Krasová ul. 2007 2008 Brno-Húskova D.1.10 Kadmium (Cd) P ř irozené zdroje tvo ř í v globálním pohledu pouze asi 10 % a pat ř í mezi n ě více než z poloviny vulkanická č innost. P ř evážnou č ást, plných 90 %, tvo ř í antropogenní zdroje, p ř evážné výroba železa, oceli, metalurgie neželezných kovu, spalování odpadu a fosilních paliv. Mén ě významným zdrojem emisí je doprava. Kadmium je navázáno p ř evážn ě na č ástice jemné frakce (PM 2,5 ). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 58 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Dlouhodobá expozice kadmia ovliv ň uje funkci ledvin. Kadmium je prokazateln ě karcinogenní pro zví ř ata, d ů kazy karcinogenity kadmia pro č lov ě ka jsou zatím omezené. V roce 2007 bylo m ěř eno kadmium celkem na 73 lokalitách. Cílový imisní limit (5 ng.m -3 ) byl p ř ekro č en, podobn ě jako v p ř edchozích letech v Libereckém aglomeraci, a to na lokalit ě Tanvald (ro č ní pr ů m ě r 6,2 ng.m -3 ). Dále byly nejvyšší, i když již podlimitní koncentrace nam ěř eny, podobn ě jako v roce 2006, v Ostrav ě na lokalitách Ostrava-Bartovice a Ostrava-Mariánské hory. Na v ě tšin ě lokalit došlo oproti roku 2006 k mírnému poklesu koncentrací p ř edevším vlivem p ř ízniv ě jších meteorologických a rozptylových podmínek. Cílový imisní limit musí být spln ě n do 31.12. 2012. Obrázek 32: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace kadmia v ovzduší v roce 2007 (zdroj Č HMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace kadmia v ovzduší nep ř ekra č uje aglomerace Brno na svém území ani dolní mez pro posuzování. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace kadmia v uvedených lokalitách v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 59 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 29: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Cd, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ) -3 Průměrná roční koncentrace Cd (ng*m ) 2002 2003 2004 2005 2006 0,381 0,418 0,508 0,389 0,672 0,961 0,671 0,416 0,288 0,693 0,787 0,575 0,408 0,416 0,693 0,787 Lokalita Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Húskova 2007 0,368 0,314 0,329 2008 0,62 0,20 Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace kadmia se na lokalitách aglomerace Brno pohybují trvale pod dolní mezí pro posuzování. Obrázek 33: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Cd, Aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace Cd, aglomerace Brno 2002-2008 6 -3 Koncentrace (ng*m ) 5 4 3 2 1 0 2002 2003 Brno-Masná 2004 Brno-Kroftova 2005 Brno-Dobrovského 2006 Brno-Krasová ul. 2007 2008 Brno-Húskova D.1.11 Nikl (Ni) Nikl je pátý nejhojn ě jší prvek zemského jádra, i když v zemské k ůř e je jeho zastoupení nižší. Z globálního hlediska je produkován z 26 % p ř irozenými zdroji (kontinentální prach a vulkanická č innost). Mezi hlavní antropogenní zdroje lze ř adit spalování t ě žkých topných olej ů , t ě žbu niklových rud a rafinaci niklu, spalování odpadu a výrobu železa a oceli. Ze zdravotního hlediska zp ů sobuje alergické kožní reakce a je hodnocen jako karcinogenní látka pro č lov ě ka. Asi 70 % č ástic obsahující nikl tvo ř í frakci menší než 10 µ m a tyto č ástice mohou být transportovány na delší vzdálenosti. Asi ze 30 % se nikl vyskytuje v aerosolu s aerodynamickým pr ů m ě rem v ě tším nebo rovným 10 µ m, který rychle sedimentuje v blízkosti zdroje. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 60 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Na žádné z 73 m ěř icích lokalit nebylo, stejn ě jako v p ř edchozích letech, indikováno p ř ekro č ení cílového imisního limitu (20 ng.m -3 ). Nad hodnotou dolní meze pro posuzování (10 ng.m -3 ) se dostaly ro č ní pr ů m ě ry koncentrací nam ěř ené v Most ě , v Praze a v Plzni. Nejvyšší ro č ní pr ů m ě r byl nam ěř en na lokalit ě Most-ZÚ (10,6 ng.m -3 ), která v p ř edchozích letech nem ě la dostatek platných hodnot pro výpo č et ro č ního pr ů m ě ru. Na více než polovin ě lokalit byl nicmén ě oproti roku 2006 zaznamenán mírný pokles koncentrací. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace niklu v uvedených lokalitách v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem. Tabulka 30: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Ni, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ) -3 Lokalita Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Průměrná roční koncentrace Ni (ng*m ) 2002 2003 2004 2005 2006 5,52 1,18 1,24 1,53 4,41 9,23 2007 4,20 1,29 2,46 2008 3,54 1,83 Koncentrace niklu v aglomeraci Brno se trvale pohybuje pod dolní mezí pro stanovení. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 61 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 34: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Ni, aglomerace Brno, 1986-2007 Průměrné roční koncentrace Ni, aglomerace Brno 2002-2008 25 -3 Koncentrace (ng*m ) 20 15 10 5 0 2002 2003 2004 Brno-Masná 2005 Brno-Kroftova Brno-Dobrovského 2006 2007 Brno-Krasová ul. Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 62 2008 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D.1.12 Olovo (Pb) V ě tšina olova obsaženého v atmosfé ř e pochází z antropogenních emisí, p ř edevším ze spalování fosilních paliv, výroby železa a oceli a metalurgie neželezných kov ů . Z p ř irozených zdroj ů je významné zv ě trávání hornin a vulkanická č innost. Olovo se v ovzduší vyskytuje ve form ě jemných č ástic s č etnostním rozd ě lením velikosti charakterizovaným st ř edním aerodynamickým pr ů m ě rem menším než 1 µ m. P ř i dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují ú č inky na biosyntézu krevního barviva, nervový systém a krevní tlak. D ů kazy karcinogenity olova a jeho slou č enin pro č lov ě ka jsou klasifikovány jako nedostate č né. Na žádné ze 74 lokalit nedošlo k p ř ekro č ení cílového imisního limitu (500 ng.m -3 ). Prvních p ě t lokalit s nejvyšším ro č ním pr ů m ě rem se nachází v Ostrav ě . Nejvyšší ro č ní pr ů m ě rné koncentrace bylo v roce 2007 dosaženo, stejn ě jako v lo ň ském roce, na lokalit ě ZÚ Ostrava-Bartovice (101,5 ng.m -3 ). Koncentrace olova na všech lokalitách leží hluboko pod imisním limitem a nedosahují ani úrovn ě dolní meze pro posuzování. V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace olova v uvedených lokalitách v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem Tabulka 31: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Pb, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ) -3 Lokalita Brno-Masná Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Brno-Krasová ul. Brno-Húskova Průměrná roční koncentrace Pb (ng*m ) 2002 2003 2004 2005 2006 26,11 16,31 19,35 15,54 29,39 31,82 27,67 25,98 18,81 24,03 21,91 16,21 20,13 25,28 26,54 26,82 2007 17,45 13,66 10,81 2008 15,56 9,95 Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace olova se na lokalitách aglomerace Brno nep ř ekro č ily stanovený imisní limit a v sou č asné dob ě se pohybují zhruba kolem 1/10 hodnoty imisního limitu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 63 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 35: 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 Průměrné roční koncentrace Pb, aglomerace Brno 2002-2008 35 30 -3 Koncentrace (ng*m ) 25 20 15 10 5 0 2002 2003 2004 Brno-Masná Brno-Kroftova 2005 Brno-Dobrovského 2006 Brno-Krasová ul. 2007 Brno-Húskova Zdroj: ČHMÚ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 64 2008 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D.2 Aktuální koncentrace znečišťujících látek Tabulka 32: Hodnoty koncentrací zne č iš ť ujících látek na m ěř ících stanicích na území m ě sta Brna, rok 2008 Název stanice Provoz Měřená škodlivina (není vyčerpávající seznam) PM10 SO2 SO2 roční 4.nejvy roční šší denní Brno - Arboretum Brno – ul. Lány Brno - Svatoplukova Brno - Výstaviště Brno – Zvonařka Brno - Masná Brno – střed Brno - Kroftova Brno – Úvoz (Hot Spot)5 Brno - Tuřany Brno - Soběšice Brno - Dobrovského Brno - Krasová Brno - Húskova MMB MMB MMB MMB MMB ZÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ 4,86 12,51 27,72 6,58 10,50 5,62 10,56 40,22 34,87 34,37 33,63 34,41 23,08 ČHMÚ ČHMÚ ZÚ ZÚ ZÚ 4,10 7,23 15,55 4,50 NO2 PM10 36.nejvy roční šší denní Benzen B(a)P O3 NO2 Hodinová, 19.nejvyš ší 37,05 30,96 104,83 v roce 2008 mimo provoz 66,43 47,05 140,02 58,77 37,54 104,25 60,10 35,60 118,22 51,00 14,43 55,29 40,90 109,04 39,00 23,77 44,00 71 48,27 119,94 25,93 17,88 23,21 44,88 19,97 12,36 10,84 69,82 37,00 108,85 92,47 1,42 2,66 87,38 1,33 119,48 Zdroj: Přehled stanic, registrovaných v IIS-ISKO, ČHMÚ, 2004, MMB- monitoring kvality ovzduší P ř ekro č ení imisních limit ů na jednotlivých stanicích v roce 2008 je vyzna č eno č erven ě . V roce 2008 byl p ř ekro č en imisní limit pro pr ů m ě rné ro č ní koncentrace prašného aerosolu PM 10 , pr ů m ě rné denní koncentrace v č etn ě doby p ř ekro č ení prašného aerosolu PM 10 , ro č ní pr ů m ě rné koncentrace NO 2 . Byl p ř ekro č en cílová imisní limit pro benzo(a)pyren. D.3 Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek V aglomeraci Brno se v letech 2002 - 2008 podílelo na m ěř ení kvality ovzduší 14 stanic imisního monitoringu (obrázek 36) spravovaných 3 institucemi: Magistrát m ě sta Brna (lokality na map ě vyzna č eny č ervenou barvou), Č eský hydrometeorologický ústav (lokality na map ě vyzna č eny modrou barvou) a Zdravotní ústav se sídlem v Brn ě (lokality na map ě vyzna č eny fialovou barvou).14 stanic je 8 stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM – na map ě č tvere č ky) a 6 stanic manuálního imisního monitoringu (MIM – na map ě kole č ka). Magistrát m ě sta Brna má v provozu pouze automatizovaný monitoring, ZÚ se sídlem v Brn ě pouze manuální, Č HMÚ má zastoupeny oba typy monitoringu. Rozmíst ě ní stanic imisního monitoringu rozd ě lených v aglomeraci Brno je uvedeno na následujícím obrázku. 5 dle typu monitoringu V názvu stanice se objevuje termín „hot-spot“, Pod tímto názvem ČHMÚ se rozumí stanice orientovaná výhradně na dopravu a z toho vyplývající imisní zatížení. Jedná se o lokality splňující kritéria umístění odběrových zařízení zaměřených na dopravu dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 65 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 36: Rozmíst ě ní m ěř ících stanic na území aglomerace Brno Po č et monitorovacích lokalit v aglomeraci Brno odpovídá platné legislativ ě – NV č .597/2006 Sb. Lokalita Brno - Tu ř any Stanice AIM Brno - Tu ř any se nachází v prostoru letišt ě Brno - Tu ř any. Lokalita leží v jihovýchodní č ásti Brna, oproti centru m ě sta leží ve vyšší nadmo ř ské výšce na tzv. Tu ř anské terase. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 241 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny p ř edm ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního m ěř ítka - m ě stské nebo venkov (4 - 50 km). Cílem m ěř ení je ur č ení nejvyšší koncentrace zne č is ť ující látky v oblasti. Automatizovaný m ěř icí program je v provozu trvale od 1.1.1994. Tabulka 33: Brno - Tu ř any – automatizovaný m ěř icí program (BBNYA) Znečišťující látka PM10, PM2,5 SO2 NO, NO2, NOx O3 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Metoda měření radiometrie – absorpce beta záření UV – fluorescence chemiluminiscence UV - absorpce Interval měření 1h 10 min,1h 1h 1h 66 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Lokalita Brno - st ř ed Automatizovaná monitorovací stanice Brno-st ř ed je umíst ě na v centru m ě sta Brna v areálu p ř írodov ě decké fakulty Masarykovy Univerzity v Brn ě . V t ě sné blízkosti lokalita je frekventovaná k ř ižovatka ulic Kotlá ř ská a Kounicova. Stanice byla koncem roku 2004 p ř edána do správy Č HMÚ Magistrátem m ě sta Brna – p ř edchozí m ěř ení ve správ ě MMB lze nalézt v databázi ISKO s kódem lokality BBNX. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 230 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního - m ě stské nebo venkov (4 - 50 km). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě Č HMÚ je v provozu od 1.11.2004. Tabulka 34: Brno - st ř ed – automatizovaný m ěř icí program (BBNDA) Znečišťující látka PM10 SO2 NO, NO2, NOx Těkavé organické látky – VOC (benzen, etylbenzen, toluen, o-,m-,p-xylen) O3 CO Metoda měření radiometrie – absorpce beta záření UV – fluorescence chemiluminiscence plynová chromatografie s plamenoionizační detekcí UV - absorpce IR - korelační absorpční spektrometrie Interval měření 1h 10 min,1h 1h 1h 1h 1h Lokalita Brno - Kroftova Automatizovaná i manuální monitorovací stanice Brno-Kroftova je umíst ě na v areálu brn ě nské pobo č ky Č HMÚ. Stanice AIM již v sou č asné dob ě není v provozu a do databáze ISKO jsou nyní dodávána data pouze z manuální sít ě . Stanice se nachází v zastav ě né lokalit ě M Č Brno – Žabov ř esky, poblíž se nachází rušná silnice, z hlediska zástavby pak zejména rodinné domy. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 235 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního m ěř ítka - m ě stské nebo venkov (4 - 50 km). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program byl v provozu od 1.1.1994 do 30.10.2003. Manuální m ěř ící program je v lokalit ě provozován trvale od roku 1971. Od 1.1.2004 byla stanice rozší ř ena o m ěř ení t ě žkých kov ů z PM 10 a od 1.1.2005 pak rovn ě ž o m ěř ení polyaromatických uhlovodík ů . Tabulka 35: Brno - Kroftova – manuální m ěř icí program (BBNFM) Znečišťující látka PM10 SO2 NO2 SPM STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Metoda měření gravimetrie iontová chromatografie guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda - spektrofotometrie gravimetrie Interval měření 24 h 24h 24h 24h 67 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 36: Brno - Kroftova – m ěř ení t ě žkých kov ů v PM 1 0 (BBNF0) Znečišťující látka PM10 Metoda měření gravimetrie arsen, kadmium, měď, mangan, nikl, olovo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou Interval měření 24 h odběr jednou za dva dny 24 h odběr jednou za dva dny Tabulka 37: Brno - Kroftova – m ěř ení polyaromatických uhlovodík ů (BBNFP) Znečišťující látka benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten suma benzo(b)fluoranten a benzo(k)fluoranten benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranten dibenzo(a,h)antracen ideno(1,2,3-cd)pyren polycyklické aromatické uhlovodíkysuma Metoda měření Interval měření aerosol QUARTZ - plynová chromatografie 24 h odběr jednou za šest dní Lokalita Brno - Sob ě šice Stanice manuálního imisního monitoringu Brno - Sob ě šice je umíst ě na v severní č ásti Statutárního m ě sta Brna v Sob ě šicích, které jsou č ástí M Č Brno – sever. Sob ě šice mají charakter „satelitního m ě ste č ka“, typickou zástavbou jsou rodinné domy. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 380 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny p ř edm ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního m ěř ítka - m ě stské nebo venkov (4 - 50 km). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Manuální m ěř icí program je v provozu trvale od 1.1.1971. Tabulka 38: Brno - Sob ě šice – manuální m ěř icí program (BBNEM) Znečišťující látka SPM SO2 NO2 Metoda měření gravimetrie iontová chromatografie guajakolová (modif. JakobsHochheiserova) metoda spektrofotometrie Interval měření 24h 24h 24h Až do 31.12.2007 byl v lokalit ě Brno-Sob ě šice SO 2 m ěř en spektrofotometricky s TCM a fuchsinem (West-Gaekova). Od 1.1.2008 byla metoda odb ě ru zm ě n ě na na odb ě r na filtr a analýza je provád ě na pomocí iontové chromatografie. Od 1.1.2008 byl v lokalit ě Brno-Sob ě šice rovn ě ž z ř ízen odb ě r NO 2 . Lokalita Brno – Úvoz (hot spot) Od 1.1.2008 je v provozu dopravní stanice Brno – Úvoz (hot-spot). Tato lokalita se nachází nedaleko k ř ižovatky ulic Úvoz a Údolní a je zam ěř ena na m ěř ení zne č išt ě ní ovzduší pocházejícího z dopravy na ulici Úvoz.. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 235 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je ozna č ena STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 68 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 jako st ř ední m ěř ítko (100 - 500 m). Cílem m ěř ení je ur č ení vlivu význa č ných zdroj ů na hladinu imisí. Automatizovaný i manuální m ěř icí program je v provozu od 1.1.2008. Tabulka 39: Brno – Úvoz (hot spot) – automatizovaný m ěř icí program (BBNVA) Znečišťující látka NO, NO2, NOx CO Metoda měření chemiluminiscence IR - korelační absorpční spektrometrie Interval měření 1h 1h Tabulka 40: Brno – Úvoz (hot spot) – manuální m ěř icí program (BBNVM) Znečišťující látka PM10 Metoda měření gravimetrie Interval měření 24h Lokalita Brno - Arboretum Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Arboretum je umíst ě na v centru m ě sta Brna v areálu arboreta MZLU v Brn ě . V t ě sné blízkosti lokality je frekventovaná k ř ižovatka ulic Provazníkova - Drobného a t ř . Gen. Píky. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 248 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná, p ř írodní. Reprezentativnost lokality je mikrom ěř ítko (n ě kolik m až 100m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 41: Brno - Arboretum – automatizovaný m ěř icí program (BBMAA) Znečišťující látka PM10 SO2 NO, NO2, NOx O3 CO Metoda měření radiometrie – absorpce beta záření UV – fluorescence chemiluminiscence UV - absorpce IR - korelační absorpční spektrometrie Interval měření 1h 10 min,1h 1h 1h 1h Lokalita Brno - Lány Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Lány je umíst ě na v m ě stské č ásti Brno – Bohunice (JZ m ě sta Brna), v t ě sné blízkosti areálu SOŠ zahradní a SOU (travní podrost), na který navazují zahrady blízkých RD. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 228 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny p ř edm ě stská, charakteristika zóny obytná, p ř írodní. Reprezentativnost lokality je okrskové m ěř ítko (0,5 až 4 km). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 42: Brno - Lány – automatizovaný m ěř icí program (BBMLA) Znečišťující látka PM10, PM2,5, PM1 SO2 NO, NO2, NOx CO STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Metoda měření radiometrie – absorpce beta záření (do 2007), optoelekronická metoda UV – fluorescence chemiluminiscence IR - korelační absorpční spektrometrie Interval měření 1h 10 min,1h 1h 1h 69 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Lokalita Brno - Svatoplukova Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Svatoplukova v areálu židenických kasáren. V t ě sné blízkosti lokalita je frekventovaná ulice Svatoplukova (37tis. vozidel/den-11% nákl. dopravy, rychlost dopr. proudu - 60km/hod, Vzdálenost stanice od vozovky(VMO) - 3m, od k ř ižovatky-200m, 5m od stanice zastávka MHD(bus, trolejbus)). Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 213 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je oblastní m ěř ítko (desítky až stovky m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 43: Brno - Svatoplukova – automatizovaný m ěř icí program (BBMSA) Znečišťující látka PM10, PM2,5, PM1 SO2 NO, NO2, NOx CO Metoda měření radiometrie – absorpce beta záření (do 2007), optoelekronická metoda UV – fluorescence chemiluminiscence IR - korelační absorpční spektrometrie Interval měření 1h 10 min,1h 1h 1h Lokalita Brno - Výstavišt ě Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Výstavišt ě je umíst ě na nedaleko BVV. Stanice leží v ploše MÚK (mimoúrov ň ová k ř ižovatka) Hlinky-Bauerova, celk. doprava na rampách a komunikacích MÚK-30tis. vozidel/den - 13% n8kl. dopravy, rychlost dopr. proudu-60 km/hod, vzdálenost stanice od vozovky - 8m, od k ř ižovatky - 200m, VMO - velký m ě stský okruh, MHD-BUS. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 202 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obchodní. Reprezentativnost lokality je okrskové m ěř ítko (0.5 až 4 km). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 44: Brno - Výstavišt ě – automatizovaný m ěř icí program (BBMVA) Znečišťující látka PM10* SO2 NO, NO2, NOx CO Metoda měření radiometrie – absorpce beta záření UV – fluorescence chemiluminiscence IR - korelační absorpční spektrometrie Interval měření 1h 10 min,1h 1h 1h * 19.11.2007 došlo k vým ě n ě prachom ě ru. Prachom ě r VEREWA F 703 s SPM sondou byl nahrazen prachom ě rem GRIMM MODEL #180 pro m ěř ení PM 10 , PM 2,5 a PM 1 . 15.12.2008 prachom ě r GRIMM, Model 180 (PM 1 , PM 2,5 , PM 10 ) nahrazen prachom ě rem Verewa F703 s PM 10 sondou. Lokalita Brno - Zvona ř ka Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Zvona ř ka je umíst ě na v centru m ě sta Brna nedaleko autobusového nádraží Zvona ř ka. Stanice je umíst ě na v uli č ní zeleni, p ř ed objektem Opušt ě ná 2, oblast ÚAN Zvona ř ka, (VMO)-36tis. vozidel/den - 10% náklad. dopravy, rychlost dopr. proudu - 40km/hod, vzdálenost stanice od vozovky10m, vzdálenost od k ř ižovatky-50m, 12m od stanice zastávka MHD(bus). Stanice je STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 70 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 umíst ě na v nadmo ř ské výšce 200 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obchodní. Reprezentativnost lokality je mikrom ěř ítko (n ě kolik m až 100m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě MMB je v provozu od 1.1.2000. Tabulka 45: Brno - Zvona ř ka – automatizovaný m ěř icí program (BBMZA) Znečišťující látka PM10, PM2,5, PM1 SO2 NO, NO2, NOx O3 CO Metoda měření radiometrie – absorpce beta záření (do 2007), optoelekronická metoda UV – fluorescence chemiluminiscence UV - absorpce IR - korelační absorpční spektrometrie Interval měření 1h 10 min,1h 1h 1h 1h Lokalita Brno - Dobrovského Manuální monitorovací stanice Brno - Dobrovského je umíst ě na v areálu zahrad ě polikliniky na ul. Dobrovského v Brn ě . Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 240 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci st ř edního m ěř ítko (100 - 500 m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Manuální m ěř ící program je v lokalit ě provozován trvale od roku 1980. Od roku 2003 byla stanice rozší ř ena o m ěř ení t ě žkých kov ů z PM 10 . Tabulka 46: Brno - Dobrovského – manuální m ěř icí program (BBODM) Znečišťující látka PM10 NO2 Metoda měření gravimetrie trietanolaminová metoda spektrofotometrie Interval měření 24 h 24h Tabulka 47: Brno - Dobrovského – m ěř ení t ě žkých kov ů v PM 1 0 (BBOD0) Znečišťující látka arsen, kadmium, měď, mangan, nikl, olovo Metoda měření hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou Interval měření 14 d Lokalita Brno - Húskova Kombinovaná monitorovací stanice Brno - Húskova je umíst ě na v areálu psychiatrické lé č ebny na ul. Húskova v Brn ě . Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 205 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci st ř edního m ěř ítko (100 - 500 m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Manuální m ěř ící program byla v lokalit ě provozován trvale od roku 1982 do roku 2005. Lokalita Brno – Krasová ul. Kombinovaná monitorovací stanice Brno – Krasová ul. je umíst ě na na ul. Krasová v Brn ě . Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 220 m.n.m. Dle klasifikace EoI je STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 71 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny pr ů myslová, obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci st ř edního m ěř ítko (100 500 m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Manuální m ěř ící program byla v lokalit ě provozován trvale od roku 1983 do roku 2007. Lokalita Brno - Masná Manuální monitorovací stanice Brno - Masná je umíst ě na v areálu ZÚ na ul. Masná v Brn ě . Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 214 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obchodní, obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci st ř edního m ěř ítko (100 500 m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Manuální m ěř ící program je v lokalit ě provozován trvale od roku 2006. Tabulka 48: Brno - Masná – manuální m ěř icí program (BBNAM) Znečišťující látka PM10 NO2 Metoda měření gravimetrie trietanolaminová metoda spektrofotometrie Interval měření 24 h 24h Tabulka 49: Brno - Masná – m ěř ení t ě žkých kov ů v PM 1 0 (BBNA0) Znečišťující látka arsen, kadmium, měď, mangan, nikl, olovo Metoda měření hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou Interval měření 14 d Tabulka 50: Brno - Masná – m ěř ení polyaromatických uhlovodík ů (BBNAP) Znečišťující látka benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten suma benzo(b)fluoranten a benzo(k)fluoranten benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranten dibenzo(a,h)antracen ideno(1,2,3-cd)pyren polycyklické aromatické uhlovodíkysuma STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Metoda měření Interval měření vysokotlaká kapalinová chromatografie 24 h odběr jednou za šest dní 72 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 E. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ E.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší Na území m ě sta bylo v roce 2007 evidováno: 59 velkých zdroj ů zne č išt ě ní, za ř azených do REZZO 1, z toho 5 zdroj ů v kategorii zvlášt ě velkých spalovacích stacionárních zdroj ů ; 3 zdroje používají koks (Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o., ALFE BRNO s. r. o. – slévárna, FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o.), 1 zdroj spaluje hn ě dé uhlí (LEAR, a. s.), 1 zdroj (Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever) spaluje t ě žký topný olej. Zdroje jsou s využitím GIS lokalizovány do území jako bodové zdroje zne č išt ě ní; 1054 st ř edních zdroj ů zne č išt ě ní, za ř azených do REZZO 2; 1 z t ě chto zdroj ů spaluje hn ě dé uhlí, 1 zdroj spaluje d ř evo; 2 zdroje spalují lehký topný olej. Také zdroje REZZO 2 jsou na území statutárního m ě sta Brna p ř i ř azeny do území jako zdroje bodové. Obrázek 37: Zdroje REZZO 1, dle sektoru spot ř eby, statutární m ě sto Brno, 2007 Aktualizace - stav 2007 Členěno dle sektoru Stacionární zdroje Zvláště velké a velké zdroje REZZO 1 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 73 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 38: Zdroje REZZO 2, dle velikosti ro č ní spot ř eby a sektoru, Brno, 2007 Aktualizace - stav 2007 Členěno dle sektoru Stacionární zdroje Střední zdroje znečišťování REZZO 2 Zdroj: Prohlížecí aplikace emisních dat a imisních map, aktualizace na údaje roku 2007, HO Base Ing. Otakar Hrubý V následujících tabulkách jsou uvedeni hlavní emitenti vybraných 4 zne č iš ť ujících látek, které jsou p ř edm ě tem aktualizovaného Programu. Prašný aerosol PM 10 Tabulka 51: Nejv ě tší emitenti – stacionární zdroje - prašný aerosol PM 1 0 , aglomerace Brno 2007 REZZO 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 Provozovna Eligo a. s. - odštěpný závod Brno Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o. KRÁLOVOPOLSKÁ SLÉVÁRNA s.r.o. FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o. ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s. STAPO MORAVA, a. s. Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever ŠMERAL BRNO a. s. ZETOR TRACTORS a. s. UXA spol. s r. o. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 (včetně reemisí) Celkem STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Tuhé látky (tun/rok) Podíl zdroje 24,78 6,02% 17,39 4,22% 9,23 2,24% 8,30 2,02% 7,53 1,83% 6,17 1,50% 2,96 0,72% 2,61 0,63% 2,26 0,55% 2,22 0,54% 83,45 20,26% 72,37 13,11 47,83 278,49 411,80 17,57% 3,18% 11,61% 67,63% 100,00% 74 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Oxidy dusíku Tabulka 52: Nejv ě tší emitenti - oxidy dusíku, stacionární zdroje, aglomerace Brno 2007 REZZO 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 Provozovna Teplárny Brno, a. s., Provoz Špitálka Spalovna a komunální odpady Brno, a. s. (zkr. SAKO) Teplárny Brno, a. s., Provoz Červený Mlýn Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever REMET, spol. s r. o. - kotel. + tavení nežel. kovů HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, a. s. Eligo a. s. - odštěpný závod Brno Fakultní nemocnice Brno - výtopna FN Bohunice Teplárny Brno, a. s., Provoz Staré Brno Nová Mosilana, a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem NOx (tun/rok) Podíl zdroje 151,33 2,77% 96,58 1,77% 60,23 1,10% 53,33 0,98% 9,73 0,18% 7,48 0,14% 7,13 0,13% 5,41 0,10% 4,67 0,09% 4,64 0,09% 400,52 7,34% 435,12 109,29 371,55 4 539,43 5 455,39 7,98% 2,00% 6,81% 83,21% 100,00% Vlivem rozsáhlé plynofikace m ě sta a poklesu pr ů myslové produkce v uplynulých letech se podíl stacionárních zdroj ů zne č išt ě ní na emisích oxid ů dusíku významn ě snížil na podíl nižší než 20%. Hlavním emitentem oxid ů dusíku jsou motorová vozidla. Benzen Tabulka 53: Nejv ě tší emitenti – benzen, aglomerace Brno, 2007 REZZO 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Provozovna PREFA KOMPOZITY, a. s. - výroba a sklad FEI Czech Republic s. r. o. Teplárny Brno, a.s., Provoz Brno sever PENGUIN CZ, s.r.o. - chemická čistírna Brno IDEAL ČESKÁ s.r.o. - čistírna oděvů BEL&BLANC-Brno futurum ROPLASTO PROFILE s.r.o. Arbela s. r. o. - čistírna oděvů, prádelna Milena Veselá - chemická čistírna Spalovna a komunální odpady Brno, a. s. (zkr. SAKO) BOVAR spol. s r. o. - chemické čištění oděvů Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Benzen (kg/rok) 481,25 392,50 237,69 199,75 165,00 147,50 137,50 100,00 95,00 57,50 2 013,69 5,93% 2079,52 203,29 32,76 31 631,67 33 947,24 Podíl zdroje 1,42% 1,16% 0,70% 0,59% 0,49% 0,43% 0,41% 0,29% 0,28% 0,17% 6,13% 0,60% 0,10% 93,18% 100,00% 75 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodík ů – zejména benzenu a jeho alkyl derivát ů – jsou velké spalovací zdroje, brn ě nská spalovna a chemické č išt ě ní. Nejvýznamn ě jším zdrojem jsou ale výfukové plyny benzinových motorových vozidel. V emisích je podíl dopravy naprosto majoritní, 93,2%. Benzo(a)pyren Tabulka 54: Nejv ě tší emitenti – benzo(a)pyren, aglomerace Brno 2007 REZZO 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 Provozovna Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO Obalovna Tuřany - BERNARDI FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o. Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o. ERDING, a. s. ALFE BRNO s. r. o. - slévárna STAVOTES, spol. s r. o. Spalovna a komunální odpady Brno, a. s. (zkr. SAKO) LEAR, a. s. Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem B(a)P (kg/rok) 318,0000 212,0000 13,0000 3,9445 0,5653 0,2286 0,1190 0,0610 0,0429 0,0427 548,00 98,24% Podíl zdroje 57,00% 38,00% 2,33% 0,71% 0,10% 0,04% 0,02% 0,01% 0,01% 0,01% 547,32 0,68 9,74 0,10 557,85 98,11% 0,12% 1,75% 0,02% 100,00% Tém ěř výlu č ným zdrojem emisí benzo(a)pyrenu na území m ě sta Brna jsou technologické zdroje ve skupin ě REZZO 1 - obalovny živi č ných sm ě sí. Svými emisemi p ř ispívá také spalovna Brno (SAKO) a zvlášt ě velký spalovací zdroj Tepláren Brno, provoz Brno sever. Dopady t ě chto emisí do ovzduší jsou však zna č n ě odlišné a v imisních charakteristikách pro benzo(a)pyren mají hlavní podíl na koncentracích B(a)P v ovzduší obalovny živi č ných sm ě sí. E.2 Celkové množství emisí v oblasti Tabulka 55: Emise základních škodlivin podle kategorie zdroje zne č išt ě ní, aglomerace Brno 2007, t/rok Subkategorie PM10 SO2 NOx NO2 CO VOC REZZO 1 72,37 139,70 435,12 43,51 172,66 96,49 REZZO 2 13,11 16,72 109,29 10,93 42,63 79,85 REZZO 3 47,83 105,43 371,55 37,15 360,35 80,44 REZZO 4 278,49 9,78 4 539,43 272,37 2 900,07 1 167,61 Celkem [t/r] 411,80 271,63 5 455,39 363,96 3 475,72 1 424,39 Benzen 2,08E+00 2,03E-01 3,28E-02 31,6317 33,9472 B(a)P 5,47E-01 6,85E-04 9,74E-03 1,04E-04 5,58E-01 Emise hlavních zne č iš ť ujících látek na území m ě sta Brna ze stacionárních i mobilních zdroj ů zne č išt ě ní (REZZO1 – 4) v jednotlivých m ě stských č ástech v roce 2007 jsou uvedeny v následující tabulce. Emise REZZO 4 byly ze s č ítacích úsek ů komunikací nas č ítány do m ě stských č ástí s pomocí GIS. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 76 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 56: Souhrnná tabulka absolutních a m ě rných emisí, statutární m ě sto Brno, 2007 Látka PM10 (t/rok) SO2 (t/rok) NOx (t/rok) NO2 (t/rok) CO (t/rok) VOC (t/rok) Benzen (kg/rok) BaP (kg/rok) STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Emise celkem t/rok % 411,80 271,63 5455,39 363,96 3475,72 1424,39 33947,24 557,85 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Měrné emise Zdroje REZZO 1 Zdroje REZZO 2 Malé zdroje Kg(g)/ kg(g)/km2 t,kg/rok % t, kg/rok % t,kg/rok % osoba 1,11 1790,43 72,37 17,58% 13,11 3,18% 47,83 0,73 1181,01 139,70 51,43% 16,72 6,16% 105,43 14,72 23719,08 435,12 7,98% 109,29 2,00% 371,55 0,98 1582,44 43,51 11,96% 10,93 3,00% 37,15 9,38 15111,81 172,66 4,97% 42,63 1,23% 360,35 3,84 6193,01 96,49 6,77% 79,85 5,61% 80,44 91,60 147596,68 2079,52 6,13% 203,29 0,60% 32,76 1,51 2425,43 547,32 98,11% 0,6845 0,12% 9,7395 77 Mobilní zdroje t/kg/rok % 11,61% 38,81% 6,81% 10,21% 10,37% 5,65% 0,10% 1,75% 278,49 9,78 4539,43 272,37 2900,07 1167,61 31631,67 0,1038 67,63% 3,60% 83,21% 74,83% 83,44% 81,97% 93,18% 0,02% INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 57: Souhrnná tabulka emisí zne č iš ť ujících látek v č len ě ní dle sektor ů , statutární m ě sto Brno, 2007 Sektor Průmysl Zemědělství Sekce OKEČ Oxid siřičitý SO2 Oxidy dusíku NOx Oxid dusičitý NO2 Oxid uhelnatý CO VOC Benzen BaP Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Nezařazeno Celkem z Průmysl Zemědělství, myslivost, lesnictví Celkem z Zemědělství 0,21 65,19 8,47 5,29 0,33 79,50 0,20 0,20 11,97 137,67 0,01 0,16 149,82 0,02 0,02 70,38 317,62 1,93 26,76 416,68 2,36 2,36 7,04 31,76 0,19 2,68 41,67 0,24 0,24 139,96 49,80 0,18 5,35 195,29 0,27 0,27 122,61 7,31 3,59 1,07 134,58 0,11 0,11 Obchod; opravy mot.vozidel a výrobků pro os.potřebu a převážně pro domácnost 0,74 0,22 5,02 0,50 0,84 23,08 0,05 0,00 0,01 0,01 0,01 0,00 0,70 0,71 0,64 0,07 0,07 0,06 0,10 0,12 0,11 0,04 0,04 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,58 0,08 15,58 1,56 4,58 16,03 0,06 0,00 0,05 0,01 2,64 0,26 0,43 0,38 0,00 0,00 0,11 0,05 9,96 1,00 1,56 0,41 0,00 0,00 0,19 0,10 12,93 1,29 4,74 2,63 0,01 0,00 Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; Terciární sféra podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče; Veterinární činnost Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Nezařazeno Celkem z Terciární sféra Doprava Doprava, skladování, spoje Celkem z Doprava Bydlení Nezařazeno Celkem z Bydlení Celkem [t/r] STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Tuhé látky PM10 2,49 1,45 7,63 278,79 278,79 45,70 45,70 411,80 6,28 101,59 0,69 115,70 7,43 265,45 9,81 4 541,85 9,81 4 541,85 104,56 229,04 104,56 229,04 271,63 5 455,39 10,16 12,14 11,57 23,14 26,55 47,76 272,61 2 901,37 272,61 2 901,37 22,90 331,03 22,90 331,03 363,96 3 475,72 78 1,18E+00 5,47E-01 2,47E-01 6,08E-04 8,96E-03 2,62E-09 2,51E-08 1,43E+00 5,48E-01 8,25E-05 2,48E-09 8,25E-05 2,48E-09 3,71 0,72 0,00 4,63 0,00 50,98 0,84 0,00 1 171,96 31,6422 1,04E-04 1 171,96 31,6422 1,04E-04 66,77 3,27E-02 9,74E-03 66,77 3,27E-02 9,74E-03 1 424,39 33,9472 5,58E-01 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 E.3 Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí Odhad celkové, regionální a m ě stské poza ď ové úrovn ě byl proveden zpracovateli Programu ke zlepšení kvality ovzduší – aktualizace 2009 - p ř i mimo ř ádném reportingu Evropské komisi v dubnu 2009 (na základ ě p ř ipomínek Evropské komise k reportingu z prosince 2008). Odhadovaná poza ď ová úrove ň se pohybuje od 4,5 – 5.2%. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 79 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 58: Formulá ř 3A: Analýza p ř í č in p ř ekro č ení IL (imisního limitu) – podle jednotlivých stanic Kód případu překročení Odhad regionální pozaďové úrovně PM10 Celkový 2 v rámci členského státu Přeshraniční přenos Přírodní zdroje Ostatní Odhad regionální pozaďové úrovně NOX / benzene 2 Celkový 2 v rámci členského státu 2 Přeshraniční přenos Odhad příspěvku městské pozaďové úrovně PM10/NOx/benzen Příspěvek celkem 2 Doprava 2 Průmysl, včetně výroby tepla a el. Energie2 Zemědělství2 obchod a obytné oblasti2 lodní doprava2 Nesilniční mobilní stroje2 přírodní zdroje2 Dálkový přenos městské pozaďové úrovně (se specifikací zdroje) 2 ostatní (specifikace)2 Odhad příspěvku místních zdrojů k překročení mezní hodnoty Příspěvek celkem2 Doprava2 průmysl včetně výroby tepla a el. Energie2 zemědělství2 Obchod a obytné oblasti2 Lodní doprava2 Stroje2 Přírodní zdroje2 Místní přenos (se specifikací zdroje)2 Ostatní 2 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO CZ0622-1 CZ0622-1 CZ0622-2 CZ0622-2 CZ0622-2 CZ0622-3 Denní PM10 Denní PM10 Roční PM10 Roční PM10 Roční PM10 Roční NO2 CZ0622-3 Roční NO2 <0,1 <0,1 n.a. n.a. <0,1 <0,1 n.a. n.a. <0,1 <0,1 n.a. n.a. <0,1 <0,1 n.a. n.a. <0,1 <0,1 n.a. n.a. <0,1 <0,1 n.a. n.a. <0,1 <0,1 n.a. n.a. <0,1 <0,1 BBND <0,1 <0,1 BBNY <0,1 <0,1 BBND <0,1 <0,1 BBNF <0,1 <0,1 BBMS <0,1 <0,1 BBND <0,1 <0,1 BBMS 0,70% 1,00% 2,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,30% 1,00% 0,50% 1,00% 2,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,70% 1,00% 0,30% 1,00% 1,70% 0,00% 0,00% 0,00% 0,20% 1,00% 0,70% 1,00% 1,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,10% 1,00% 0,40% 1,00% 1,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,20% 1,00% <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 92,00% 1,35% 0,00% 1,70% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 88,00% 2,85% 0,21% 1,30% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 86,25% 2,10% 0,00% 6,90% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 72,78% 12,20% 0,00% 11,80% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 93,82% 0,39% 0,00% 2,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 88,84% 3,05% 0,00% 8,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 75,00% 11,00% 0,00% 14,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 80 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 F. ANALÝZA SITUACE F.1 Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší F.1.1 Celkové emise na území aglomerace Brno Vývoj zdrojové struktury emisí tuhých zne č iš ť ujících látek, oxidu si ř i č itého, oxid ů dusíku, oxidu uhelnatého a amoniaku v letech 2003 až 2004 je uveden v následující tabulce – z ní je patrný rostoucí podíl dopravy a REZZO 2 na emisích NO x , nár ů st emisí prachu ze stacionárních zdroj ů , pokles u emisí t ě kavých organických látek. Tabulka 59: Zdrojová struktura emisí základních škodlivin - aglomerace Brno, t/rok Látka TZL Rok REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 2003 75,45 20,51 71,81 167,77 11,41 2004 103,04 6,11 71,81 180,96 12,34 72,37 13,11 47,83 133,31 14,00 (278,49) * 2003 125,25 30,67 110,60 266,52 0,02 2004 125,25 30,67 110,60 266,52 0,02 2007 139,70 16,72 105,43 261,85 9,78 2003 575,81 117,43 341,55 1 034,79 3 019,18 2004 341,55 1 046,74 4007,78 2007 SO2 NOx CO NH3 REZZO 4 547,55 157,64 2007 435,12 109,29 371,55 915,96 4 539,43 2003 117,53 50,87 350,73 519,12 3 920,83 2004 117,53 50,80 350,73 519,05 3 920,83 2007 172,66 42,63 360,35 575,64 2 900,07 2003 0,29 0,00 0,00 0,29 0,00 2004 0,29 0,00 0,00 0,29 0,00 - - - - - 2003 53,43 69,30 78,67 201,40 0,00** 2004 53,43 61,64 78,67 193,75 0,00** 2007 96,49 79,85 80,44 256,78 1 167,61 2007** VOC REZZO 1-3 *emise z dopravy celkem včetně remisí **nebylo šetřeno Pozn.: aktualizace emisí škodlivin byla v roce 2005 prováděna pro zdroje REZZO 1, 2 a 4. V roce 2007 byla provedena aktualizace emisí všech základních škodlivin a všech zdrojů znečištění. Z vývoje emisí vyplývá, že k celkovému poklesu primárních č ástic PM 10 dochází díky zdroj ů m REZZO 1 až 3. Emise ze zdroj ů REZZO 4 nar ů stají u PM 10 vlivem rostoucích intenzit dopravy a rostoucího podílu naftových motor ů , jsou zahrnuty i remise zp ů sobené dopravou. V doprav ě je evidentní prudký nár ů st emisí NO x , který naprosto eliminuje snížení emisí ve stacionárních zdrojích (které tvo ř ilo 100 t mezi lety 2003 až 2007). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 81 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 F.1.2 Emise podle městských částí Byla analyzována emisní situace v jednotlivých m ě stských č ástech. Tabulka 60: Emise problémových škodlivin na území aglomerace Brno podle m ě stských č ástí, inventura 2007, t/rok Kód MČ (GIS) 8 24 13 6 23 26 27 7 12 14 11 15 3 20 18 16 10 28 Název MČ Brno-Bohunice Brno-Bosonohy Brno-Bystrc Brno-Černovice Brno-Chrlice Brno-Ivanovice Brno-Jehnice Brno-jih Brno-Jundrov Brno-Kníničky Brno-Kohoutovice Brno-Komín Brno-Královo Pole Brno-Líšeň Brno-Maloměřice a Obřany Brno-Medlánky Brno-Nový Lískovec Brno-Ořešín Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Brno-sever Brno-Slatina Brno-Starý Lískovec Brno-střed Brno-Tuřany Brno-Útěchov 17 4 21 9 1 22 29 19 2 25 5 Brno-Vinohrady Brno-Žabovřesky Brno-Žebětín Brno-Židenice Celkový součet PM10 NOx NO2 Benzen B(a)P t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok 11,325 192,568 12,297 1,051 0,000 14,133 219,986 13,389 1,156 0,000 5,921 86,918 5,913 0,638 0,000 10,144 168,239 11,161 1,034 0,000 10,493 148,647 9,694 0,664 0,318 3,936 63,060 3,921 0,450 0,000 0,541 5,484 0,408 0,027 0,000 896,644 56,304 5,262 86,445 0,013 1,432 22,016 1,573 0,174 0,000 0,548 7,902 0,536 0,052 0,000 2,661 47,919 3,309 0,303 0,000 4,577 75,180 4,915 0,602 0,000 37,815 343,616 25,004 2,628 0,001 16,403 103,470 7,121 0,665 0,004 7,598 106,276 8,993 0,573 0,001 0,989 16,255 1,214 0,091 0,000 2,938 49,924 3,215 0,361 0,000 0,133 0,918 0,092 0,000 0,000 11,027 16,528 27,078 18,094 52,846 33,038 0,108 183,389 208,500 310,270 286,204 800,355 513,422 1,239 11,898 14,339 19,345 17,560 58,319 31,459 0,124 1,289 1,471 1,903 1,428 5,660 2,519 0,000 0,000 0,002 0,000 0,000 0,003 0,212 0,000 1,987 11,146 3,351 18,568 411,804 33,584 190,608 46,936 325,858 5455,388 2,041 12,224 3,001 24,593 363,962 0,301 1,564 0,328 1,753 33,947 0,000 0,000 0,000 0,001 0,558 Mezi emisn ě nejzatížen ě jší m ě stské č ásti pat ř í: 1. 2. 3. 4. Brno-jih Brno-st ř ed Brno-Královo Pole Brno-Tu ř any. Emise hlavních zne č iš ť ujících látek ze stacionárních zdroj ů i mobilních zdroj ů zne č išt ě ní v roce 2007 v jednotlivých m ě stských č ástech je k dispozici v prohlížecí aplikaci emisních bilancí a imisních map, která je k dispozici Odboru životního prost ř edí Magistrátu m ě sta Brna a ú ř ad ů m m ě stských č ástí v aktualizované podob ě . STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 82 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 39: Vyhodnocení emisí podle jednotlivých m ě stských č ástí Aglomerace Brno Aktualizace - stav 2007 dle kategorie REZZO Stacionární a mobilní zdroje Podíl kategorií REZZO na emisích PM10 (t/r) Zdroj: Prohlížecí aplikace emisních dat a imisních map, aktualizace na údaje roku 2007, HO Base Ing. Otakar Hrubý Analýza byla provedena i pro m ě rné emise na území m ě stských č ástí – v následujících tabulkách jsou uvedeny jednak m ě rné emise na 1 obyvatele a pak m ě rné emise na km 2 rozlohy m ě stské č ásti. Tabulka 61: M ě rné emise zne č iš ť ujících látek celkem na obyvatele, kg/obyvatele MC_ GIS 8 18 13 23 24 7 6 5 12 22 11 15 21 20 1 16 10 28 17 Název městské části Brno-Bohunice Brno-Maloměřice a Obřany Brno-Bystrc Brno-Chrlice Brno-Bosonohy Brno-jih Brno-Černovice Brno-Židenice Brno-Jundrov Brno-Tuřany Brno-Kohoutovice Brno-Komín Brno-Slatina Brno-Líšeň Brno-střed Brno-Medlánky Brno-Nový Lískovec Brno-Ořešín Brno-Řečkovice a Mokrá Hora STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO PM10 SO2 NOx NO2 CO VOC kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. 0,707 0,042 12,026 0,768 6,948 2,724 1,533 26,937 21,448 1,815 8,658 3,700 0,247 0,092 3,628 0,247 2,306 0,925 1,423 1,165 20,153 1,314 12,181 4,243 6,265 0,555 97,511 5,935 59,322 22,719 10,857 1,126 112,615 7,072 74,857 29,487 3,180 0,782 52,740 3,499 33,724 18,218 0,902 0,771 15,834 1,195 8,440 5,221 0,371 0,211 5,696 0,407 3,736 1,460 7,012 0,639 108,960 6,676 66,306 25,629 0,198 0,052 3,565 0,246 2,080 0,816 0,633 0,216 10,404 0,680 6,952 2,865 3,156 0,407 36,166 2,255 23,640 9,009 0,643 0,125 4,058 0,279 2,552 1,565 0,696 0,623 10,542 0,768 6,781 2,622 0,302 0,204 4,962 0,371 2,956 1,887 0,260 0,044 4,421 0,285 2,743 1,138 0,261 0,373 1,804 0,180 1,317 0,279 0,719 0,178 11,960 0,776 7,593 3,066 83 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 MC_ GIS 4 26 9 14 25 29 19 2 3 27 Název městské části Brno-sever Brno-Ivanovice Brno-Starý Lískovec Brno-Kníničky Brno-Žebětín Brno-Útěchov Brno-Vinohrady Brno-Žabovřesky Brno-Královo Pole Brno-Jehnice PM10 SO2 NOx NO2 CO VOC kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. 0,354 0,323 4,464 0,307 3,457 1,396 3,517 0,621 56,354 3,504 36,544 14,852 1,281 0,110 20,255 1,243 12,154 4,680 0,840 0,574 12,102 0,821 8,405 3,068 1,388 0,544 19,435 1,243 13,142 5,322 0,183 0,180 2,104 0,210 0,838 0,182 0,135 0,007 2,277 0,138 1,531 0,682 0,502 0,114 8,584 0,551 5,667 2,309 1,359 0,422 12,347 0,898 9,190 3,286 0,628 0,558 6,362 0,473 4,515 1,476 Tabulka 62: M ě rné emise zne č iš ť ujících látek ze zdroj ů REZZO 3 v kg na 1 obyvatele M Č MC_ GIS 8 18 13 23 24 7 6 5 12 22 11 15 21 20 1 16 10 28 17 4 26 9 14 25 29 19 2 3 27 Název městské části Brno-Bohunice Brno-Maloměřice a Obřany Brno-Bystrc Brno-Chrlice Brno-Bosonohy Brno-jih Brno-Černovice Brno-Židenice Brno-Jundrov Brno-Tuřany Brno-Kohoutovice Brno-Komín Brno-Slatina Brno-Líšeň Brno-střed Brno-Medlánky Brno-Nový Lískovec Brno-Ořešín Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Brno-sever Brno-Ivanovice Brno-Starý Lískovec Brno-Kníničky Brno-Žebětín Brno-Útěchov Brno-Vinohrady Brno-Žabovřesky Brno-Královo Pole Brno-Jehnice PM10 SO2 NOx NO2 CO VOC kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. 0,93 2,33 4,89 0,49 7,39 1,48 0,47 0,90 8,36 0,84 4,03 0,81 0,18 0,40 1,33 0,13 1,38 0,28 2,13 4,58 12,19 1,22 14,85 4,69 0,49 1,21 3,49 0,35 4,00 0,80 0,86 1,87 14,39 1,44 7,83 1,57 2,38 5,50 30,19 3,02 20,86 5,22 0,02 0,03 0,66 0,07 0,19 0,04 0,12 0,28 1,16 0,12 0,98 0,20 0,37 0,58 3,70 0,37 2,23 0,46 0,02 0,04 0,40 0,04 0,19 0,04 0,07 0,11 0,66 0,07 0,40 0,08 0,03 0,07 0,25 0,02 0,22 0,05 0,01 0,01 0,06 0,01 0,05 0,01 0,14 0,28 1,50 0,15 1,03 0,30 0,09 0,19 1,13 0,11 0,74 0,15 0,10 0,20 1,30 0,13 0,79 0,16 4,10 8,60 20,04 2,00 27,27 5,64 0,00 0,00 0,04 0,00 0,01 0,03 0,04 0,06 0,39 0,04 0,23 0,05 0,13 0,28 1,51 0,15 1,06 0,21 0,08 0,15 0,95 0,09 0,58 0,16 0,01 0,02 0,10 0,01 0,08 0,02 0,11 0,18 0,95 0,09 0,65 0,14 1,33 2,06 7,77 0,78 6,91 1,45 0,02 0,04 0,21 0,02 0,14 0,03 0,01 0,02 0,09 0,01 0,07 0,02 0,05 0,08 0,38 0,04 0,28 0,06 0,01 0,01 0,06 0,01 0,02 0,01 V tabulce jsou č erven ě vyzna č eny ty m ě stské č ásti, ve kterých jsou m ě rné emise ze zdroj ů REZZO 3 na 1 obyvatele nejvyšší – Brno- Č ernovice, O ř ešín, Chrlice a rovn ě ž Bohunice. Tuto analýzu dopl ň uje rozbor podílu emisí jednotlivých kategorií zdroj ů zne č išt ě ní. V následující tabulce jsou m ě stské č ásti se ř azeny podle nejvyšších emisí v doprav ě . STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 84 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 63: Analýza zne č išt ě ní – emise PM 1 0 a NO x podle kategorie zdroje a podle m ě stských č ástí, se ř azeno podle emisí v R4 Kód v GIS 7 1 22 21 9 3 24 5 8 2 17 4 6 23 20 13 15 26 10 25 18 11 19 12 16 14 27 28 29 Celkem STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Název městské části Brno-jih Brno-střed Brno-Tuřany Brno-Slatina Brno-Starý Lískovec Brno-Královo Pole Brno-Bosonohy Brno-Židenice Brno-Bohunice Brno-Žabovřesky Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Brno-sever Brno-Černovice Brno-Chrlice Brno-Líšeň Brno-Bystrc Brno-Komín Brno-Ivanovice Brno-Nový Lískovec Brno-Žebětín Brno-Maloměřice a Obřany Brno-Kohoutovice Brno-Vinohrady Brno-Jundrov Brno-Medlánky Brno-Kníničky Brno-Jehnice Brno-Ořešín Brno-Útěchov R1 R2 t/rok t/rok 30,63 4,57 0,21 7,53 0,00 13,15 2,51 0,12 0,06 0,17 0,64 9,21 0,58 0,01 2,96 0,00 72,37 1,19 1,64 0,15 0,17 0,10 6,56 0,01 0,40 0,16 0,01 0,11 0,11 0,36 0,82 0,59 0,32 0,06 0,01 0,02 0,01 0,09 0,10 0,01 0,03 0,09 0,00 13,11 PM10 NOx R3 R4 Podíl R4 R1 R2 R3 R4 Podíl R4 (%) t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok (%) 52,57 13,64 834,01 2,05 60,8% 22,98 26,02 93,0% 14,89 31,75 160,91 18,25 78,27 542,92 60,1% 67,8% 31,56 497,07 1,12 95,5% 1,08 1,87 13,40 96,8% 1,14 18,24 67,4% 1,05 4,20 12,98 292,04 94,1% 0,47 17,52 96,8% 1,44 3,75 4,49 276,52 96,6% 4,32 66,75 11,14 31,78 13,79 36,5% 233,94 68,1% 0,54 13,59 96,1% 0,27 4,48 215,24 97,8% 3,63 98,13 12,03 64,8% 2,16 25,74 199,83 61,3% 0,19 10,86 95,9% 5,41 7,94 5,23 173,99 90,4% 1,06 10,07 90,4% 0,84 18,85 170,92 89,7% 1,16 9,69 87,9% 3,42 4,30 14,65 161,01 87,8% 6,79 38,89 9,63 58,2% 6,84 162,77 78,1% 0,96 8,65 85,2% 8,40 2,16 16,10 141,57 84,1% 10,50 0,84 8,20 78,1% 1,24 7,64 129,27 87,0% 1,74 4,85 29,6% 3,60 0,82 18,39 80,65 77,9% 0,92 4,09 69,1% 4,07 6,49 6,90 69,46 79,9% 0,69 3,83 83,7% 2,68 7,42 65,08 86,6% 0,31 3,62 92,0% 0,39 3,05 59,62 94,5% 0,24 2,67 90,9% 2,31 0,75 2,41 44,45 89,0% 0,78 2,56 76,5% 0,04 4,58 42,32 90,2% 53,33 2,09 2,46 32,3% 1,87 10,20 40,88 38,5% 0,34 2,23 83,6% 1,00 4,50 5,35 37,07 77,4% 0,04 1,94 97,6% 0,05 0,61 32,92 98,0% 0,51 0,89 62,3% 1,52 4,78 15,71 71,4% 0,28 0,62 62,4% 2,28 3,70 10,28 63,2% 0,17 0,38 69,6% 0,02 1,52 6,36 80,5% 0,33 0,21 39,4% 1,97 3,51 64,0% 0,13 0,0% 0,92 0,0% 0,11 0,0% 1,24 0,0% 47,83 278,49 67,6% 435,12 109,29 371,55 4 539,43 83,2% 85 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Z analýzy vyplývá, že doprava je majoritním tv ů rcem emisí jak v p ř ípad ě PM 10 (emise zahrnují i reemise vlivem vznosu č ástic do vzduchu p ř i pr ů jezdu automobil ů ) tak u NO x . Emise ze zdroj ů REZZO 3 jsou významn ě jší v okrajových č ástech m ě sta a také ve st ř edu m ě sta, kde stále existuje starší zástavba. Nelze ale hledat p ř ímou úm ě ru mezi emisemi na obyvatele a mezi zne č išt ě ním ovzduší, protože koncentrace zne č iš ť ujících látek jsou ovlivn ě ny mnoha jinými faktory (zástavba, pov ě trnostní podmínky, apod.). V následující tabulce jsme se i p ř esto pokusili stanovit cílové skupiny pro opat ř ení ke zlepšení kvality ovzduší. Doprava je cílovou skupinou ve všech dot č ených m ě stských č ástech. Tabulka 64: Porovnání zatížených m ě stských č ástí s provedenou analýzou, odhad p ř í č in zne č išt ě ní Stavební úřad PM10 (d IL) NO2 (r IL) Příčiny znečištění Úřad městské části Brno-Bohunice 99,9 - R4 Úřad městské části Brno-Bosonohy 46,9 - R4 Úřad městské části Brno-Černovice 84,8 - R4 Úřad městské části Brno-jih 95 - R1, R4 Úřad městské části Brno-Jundrov 7,7 - R3, R4 Úřad městské části Brno-Kohoutovice 2,2 - R4 Úřad městské části Brno - Komín 0,7 - R3, R4 Úřad městské části Brno-Královo Pole 7,4 4,1 R1, R3, R4 Úřad městské části Brno - Líšeň 5,4 - R1, R3, R4 Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany 12,6 2,8 R1, R3, R4 Úřad městské části Brno-Nový Lískovec 63 - R4 Úřad městské části Brno-sever 15,5 7,4 R3, R4 Úřad městské části Brno-Slatina 88,7 - R1, R4 Úřad městské části Brno-Starý Lískovec 60 - R4 Úřad městské části Brno-střed 70,3 13,3 R3, R4 (PM10), R1, R4 (NO2) Úřad městské části Brno-Tuřany 70,6 - R4 Úřad městské části Brno-Vinohrady 50,7 21,3 R4 Úřad městské části Brno-Žabovřesky 34,1 - R4 Úřad městské části Brno - Źidenice 97,3 37,4 R3, R4 (PM10), R1, R4 (NO2) Úřad městské části Brno - Chrlice 50,6 - R2, R4 F.1.3 Nárůst emisí v dopravě Podrobnosti o doprav ě na území aglomerace Brno Železniční doprava V sou č asné dob ě ústí do Brna celkem 7 železni č ních tratí. V severním prostoru m ě sta do Železni č ního uzlu Brno (ŽUB) ústí trat ě Brno hl.n. – Havlí č k ů v Brod (nová „Tišnovka“) a Brno hl.n.– Č eská T ř ebová a od jihu Brno hl.n.- Veselí nad Moravou tra ť „vlárská“), Brno hl.n. – P ř erov (tra ť „P ř erovská“), B ř eclav – Brno hl.n., Hrušovany nad Jevišovkou – Brno hl.n. a Brno hl.n. – Ok ř íšky – Jihlava. Konfiguraci tratí ŽUB dopl ň uje tzv. „nákladní pr ů tah“, který v trase odb. Brno-Židenice – žst. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 86 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Brno, dolní nádr. – žst. Brno-Horní Heršpice odvádí nákladní dopravu mimo žst. Brno, hlavní nádraží a není až na výjimky využíván vlaky osobní p ř epravy. Z hlediska osobní dopravy ve m ě st ě Brn ě má nejvýznamn ě jší postavení stanice Brno, hl.n. Je do ní vedena naprostá v ě tšina vlak ů osobní dopravy mí ř ících do ŽUB. Má velký význam jak pro regionální, tak i dálkovou dopravu v č . mezinárodní. Má nejv ě tší obrat cestujících ze všech železni č ních stanic na síti Č D, což je dáno její výbornou dostupností linkami MHD ze všech č ástí m ě sta. V regionální doprav ě má význam žst. Brno-Královo Pole (na trati 250), z. Brno-Židenice (na tratích 250 a 260) a žst. Brno-Slatina (tra ť 340) a žst. Chrlice (tra ť 300). Dále ješt ě na území Brna slouží cestujícím žst. Brno-Horní Heršpice (trat ě 240, 244 a 250), jejíž nevýhodou je velká docházková vzdálenost k zastávkám MHD. N ě kolik let je diskutován zám ě r p ř esunu ŽUB. Uzlem nákladní dopravy je se ř a ď ovací stanice Brno-Malom ěř ice s denním výkonem 987 voz ů , což ji ř adí na 10. místo v Č R. Silniční doprava Na území m ě sta Brna se nachází cca 20 km dálnic, 40 km silnic I. t ř ídy v č . 2 tunelových úsek ů o celkové délce 1,1 km, 65 km silnic II. t ř ídy a 63 km silnic III. t ř ídy. Tyto komunikace dopl ň uje sí ť místních komunikací v délce 814 km. Celkov ě se tedy na území m ě sta Brna nachází 998 km silni č ních komunikací. Pro odvedení tranzitní dálkové dopravy mimo m ě sto Brno slouží tangenciáln ě vedené komunikace. Zejména je o dálnici D1 (Praha – Vyškov) s odbo č ující D2 (Brno – Bratislava) a R52 (Brno – Poho ř elice). Doplnit by je m ě la výstavba rychlostní silnice R43 v nové trase, vyhýbající se centrální č ásti m ě sta. Základní sou č ástí komunika č ní sít ě ve m ě st ě Brn ě je Velký m ě stský okruh (VMO),který tvo ř í silnice I/42 Postupn ě jsou na n ě m realizovány další stavby, které zvyšují plynulost dopravy v úzkých hrdlech (I/42 Lesnická, práv ě realizovaná MUK Hlinky) a odvád ě jí jeho trasu z obytných č ástí m ě sta (Husovický tunel, v 06/2006 zahájená výstavba tunel ů Dobrovského). Pro ochranu centra p ř ed automobilovou dopravou slouží Malý m ě stský okruh (MMO). Je charakterizován velmi vysokými intenzitami automobilové dopravy a č asto dochází k p ř ekra č ování kapacity profil ů , zejména ve východní č ásti na ulici Kolišt ě a v západní č ásti na ulici Husova. Tyto okruhy jsou propojeny a dopln ě ny systémem radiálních komunikací a silnicí II/642, která tvo ř í polokruh v trase Víde ň ská – Mendlovo nám ě stí – Úvoz – Kotlá ř ská – Provazníkova – Svatoplukova (soub ě h s trasou VMO) – Žarošická. S výjimkou ulic Bítešská, Heršpická, Hn ě vkovského, Ostravská a Sportovní, u kterých výrazn ě p ř evládá dopravní funkce, jde o komunikace dopravn ě -obslužného charakteru. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 87 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 MHD Systém MHD, provozovaný DPMB,a.s., se skládá ze t ř í subsystém ů . Páte ř m ě stské dopravy p ř edstavují tramvaje. Autobusy od reorganizace dopravy v roce 1995 p ř evzaly roli napáje čů tramvajových linek a realizují také v ě tšinu tangenciálních vazeb. Radiální autobusové linky byly až na výjimky v jižní č ásti m ě sta, kde je nedostate č ná hustota tramvajových tratí, zrušeny. Jako dopln ě k tramvajové sít ě p ů sobí v Brn ě od roku 1949 také trolejbusová doprava. Vývoj intenzit v silni č ní doprav ě na komunikacích aglomerace Brno Vysoká intenzita dopravy je jednozna č nou p ř í č inou vysokých imisních koncentrací zejména u polétavého prachu PM 10 a oxid ů dusíku (NO x ). Podíl mobilních zdroj ů zne č išt ě ní na celkovém imisním zatížení je odhadován na 80 až na 94 % a souvisí p ř edevším s prudkým nár ů stem individuální automobilové dopravy. Nár ů st po č tu automobil ů a zvyšování jejich využívání jsou jedny z faktor ů , které vedou ke zm ě nám v d ě lb ě p ř epravní práce, zejména na úkor hromadné dopravy. Na rozvržení dopravních intenzit se v roce 2007 projevila p ř edevším výstavba mimoúrov ň ové k ř ižovatky MÚK Hlinky - Bauerova, která je již v sou č asné dob ě v provozu. Na v ě tšin ě území byl oproti p ř edchozímu roku zaznamenán nár ů st intenzit, nejvíce na dálnici D1 (nejzatížen ě jší úsek 69 tis. vozidel / 24 hod), rychlostní silnici R 43 v severní č ásti m ě sta - ul. Hradecká (nár ů st o 4 t-5 tis. vozidel na max. 47 000 vozidel / 24 hod). Malý m ě stský okruh vykázal mírný nár ů st dopravy. Doprava v oblasti sb ě rného koridoru II/642 (dopravní polookruh) je stabilizovaná - intenzity z ů stávají na úrovni roku 2004. V sou č asné dob ě , což ale není na kartogramech zát ě ží zaznamenáno, se na rozvrstvení dopravy v Brn ě podílí p ř edevším rekonstrukce ulice Husova a výstavba tunel ů VMO Dobrovského spojená s rekonstrukcí k ř ižovatky Žabov ř eská Hradecká, kdy dochází k výraznému nár ů stu zát ě že na objízdných trasách (nap ř . ul. Královopolská, Skácelova, Purky ň ova, J. Babáka). Po výstavb ě tunel ů je p ř edpoklad lepší plynulosti dopravy a snížení zát ě že na okolních komunikacích - viz obr. 1. P ř edpoklad dokon č ení tunel ů je v roce 2012. Emise v doprav ě Emisní výt ě žnost komunikací a intenzity dopravy na komunikacích m ě sta BRNA byly vypo č teny CDV s ohledem na dopady zm ě n infrastruktury a emisní výt ě žnosti komunikací k roku 2010. Do výpo č tu intenzit silni č ní automobilové dopravy k roku 2010 byly za ř azeny vybrané dopravní stavby, jejichž zprovozn ě ní je p ř edpokládáno do konce roku 2009. S odborem dopravy MMB byly diskutovány následující dopravní stavby: VM Dobrovského: do roku 2010 budou v provozu tunely, nebude v provozu k ř ižovatka Královopolská – Hradecká, Hradecká – Sportovní. Obchvat Tu ř an: jedná se o stavbu kraje, nikoliv m ě sta, v roce 2008 byla k dispozici dokumentace pro stavební povolení, stavba má být financována z Regionálního opera č ního programu. Č ernovická terasa: bude hotova, p ř edpokládá se cca 20 až 30 nákladních vozidel týdn ě Slatina: nebude ješt ě v povozu dálni č ní sjezd Dopravní zatížení vyvolá výstavba Jižního centra (výstavba ŽUB) MÚK Hlinky-Bauerova: bude v plném provozu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 88 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Intenzity dopravy byly stanoveny dle prognózy BKOM a.s. a byly dopln ě ny o prognózovaný nár ů st intenzit dopravy dle koeficient ů nár ů stu CDV Brno. Emise byly vypo č teny pro jednotlivé s č ítací úseky, vycházející z pot ř eb modelu Symos. Obrázek 40: Grafický výstup výchozího podkladu - s č ítání Ř SD na vybraných úsecích ulic m ě sta Brna, 2005 Zdroj: CDV Brno F.1.4 Zastaralost technologií u technologických zdrojů U stávajících technologických zdroj ů je nezbytné sledovat vývoj v emisích z t ě chto zdroj ů a konsultovat výhledový stav v návaznosti na rozvoj výroby, sortiment a provád ě ná opat ř ení pro snížení emisí škodlivin z t ě chto zdroj ů . F.2 Faktory, které ve výhledu ovlivní vývoj v kvalitě ovzduší F.2.1 Spalování paliv a technologické emise Vývoj v emisích ze stacionárních zdroj ů souvisí s vývojem poptávky po energii, s ekonomickým rozvojem pr ů myslových subjekt ů na území aglomerace, s technologickými zm ě nami v podnicích, s rozvojem zástavby a vývojem v plynofikaci, vývojem v oblasti dodávek tepla z CZT, s využíváním obnovitelných zdroj ů (zejména slune č ní energie – kolektor ů , výhledov ě solárních panel ů , tepelných č erpadel ve stávající a rekonstruované zástavb ě ), s dosahováním úspor energie p ř i modernizaci bytového fondu, v sektorech ob č anské vybavenosti, v pr ů myslu atp. Technologické zám ě ny a inovace, úspory ve vytáp ě ní a postup v plynofikaci a teplofikaci p ř inášejí s sebou snížení emisí zne č iš ť ujících látek v č . snížení emisí skleníkových plyn ů . STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 89 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 41: Rozvojové plochy na území m ě sta Brna v roce 2007 dle jejich funk č ního využití Zdroj: Územní plán statutárního města Brna Zdroje soustavy CZT - Souhrnné emise z t ě chto zdroj ů budou ovlivn ě ny poptávkou po teple, vstupními palivy pro výrobu tepla ve zdrojích Tepláren Brno, a. s. Zvlášt ě velké stacionární spalovací zdroje podléhají skupinové regulaci podle Na ř ízení vlády č . 112/2004 Sb. a mají stanoveny emisní stropy pro NO x i tuhé zne č iš ť ující látky. Jejich podíl na zne č išt ě ní ovzduší je minimální. P ř edpokládáme, že s r ů stem výroby tepla v SAKO, a. s., s rostoucím d ů razem na využití potenciálu úspor, tlakem legislativy (energetická náro č nost v budovách, Sm ě rnice o energetických službách a úsporách energie u kone č ného odb ě ratele, zavedení ekologické dan ě , emisní obchodování), a vývojem v cen ě tepla a ostatních paliv a energie pro kone č né odb ě ratele poklesne výroba tepla ze zdroj ů Tepláren Brno. Nejmén ě p ř edvídatelný je vývoj v emisích ze zdroje Č ervený Mlýn, který je provozován pro pot ř eby vyrovnání odb ě rového diagramu ve spot ř eb ě elekt ř iny. Klesající odb ě r v teple by m ě l být vyvážen nár ů stem odb ě r ů tepla na rozvojových plochách – realizace Varianty 2 ÚEK p ř edpokládá napojení objekt ů v dosahu sítí na CZT. V rámci studie Brno 2010 byly identifikovány rozvojové plochy v blízkosti sítí CZT, jejichž napojení je vzhledem k výši odb ě ru a dosahu sítí doporu č eno. V p ř ípad ě , že by m ě sto nepodpo ř ilo napojování nových odb ě r ů , hrozí vlivem úspor ve spot ř eb ě tepla nár ů st ceny tepla a s tím další tlaky na odpojování od soustavy. Takový trend je ale pro kvalitu ovzduší ve m ě st ě Brn ě velkou hrozbou. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 90 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 42: Detailní ukázka návrhu možného krytí rozvojových ploch energií a palivy pro vytáp ě ní a oh ř ev TV ( č erven ě jsou vyzna č eny plochy pro napojení na CZT) Zdroj: Územní plán statutárního města Brna, HO Base - Ing. Hrubý, napojení projednáno s Teplárnami Brno, a. s. Ostatní zdroje REZZO 1 Zlepšení v emisích pevných č ástic m ů že být bohužel i d ů sledkem dopad ů ekonomické krize a p ř ípadn ě emisního obchodování s povolenkami CO 2 č i da ň ové reformy pro zavedení ekologických daní. U energeticky náro č ných výrob mohou po roce 2013 nastat vážné problémy s nákupem pot ř ebných emisních povolenek a s ekonomikou výroby. Slévárenské zdroje budou nadále své emise prachu s podmínkami vydaného integrovaného povolení k provozu. snižovat v souladu Zdroje REZZO 2 a 3 V terciárním sektoru i v sektoru obyvatelstva bude nadále docházet k vyt ě s ň ování tuhých paliv ze spot ř eby a jejich náhradou teplem z CZT (v p ř ípad ě technické a cenové dostupnosti dodávek i u bytových dom ů ) nebo zemním plynem, v obou p ř ípadech s p ř íznivým dopadem na emise tém ěř všech škodlivin, zejména pak tuhých prachových č ástic, SO 2 , B(a)P, NO x a kov ů . Na území m ě sta se významn ě snížil po č et zdroj ů REZZO 2 a lokálních topeniš ť na tuhá paliva, protože byly plynofikovány. Ve zdrojích REZZO 2 a REZZO 3 porostou ve výhledu emise NO x d ů sledkem rychlého rozvoje m ě sta a nové zástavby, který je pouze z malé č ásti eliminován v d ů sledku realizace opat ř ení k snížení spot ř eby paliv a energie O č ekáváme nár ů st emisí NO x z této skupiny zdroj ů o cca 10 % oproti sou č asnému stavu do roku 2010. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 91 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 V malých zdrojích zne č išt ě ní p ř edpokládáme stabilizaci objemu emisí a p ř ípadné snížení vlivem nových požadavk ů na tepeln ě technické vlastnosti budov, jejich certifikaci p ř i výstavb ě a d ů razu na snižování spot ř eby v d ů sledku rostoucích cen energie. F.2.2 Nová výstavba a prostorový vývoj Brna Výhledové emise a jejich prostorové rozložení ovliv ň uje dopravní ř ešení a výhledové intenzity na zatížených úsecích komunikací, zp ů sob zásobování obchodních a administrativních center palivy a energií, úzce souvisí s územním rozvojem a jeho plánováním. Historické centrum m ě sta, v p ř ípad ě Brna relativn ě malé, bylo ovlivn ě no komercializací a prudkým rozvojem služeb. Dochází k postupnému vyt ě s ň ování reziden č ní funkce z centra a jejímu nahrazování službami, administrativou a komercí – obecn ě funkcemi s vysokým ziskem na jednotku plochy. Prostorový vývoj v centru vede k fyzické obnov ě nemovitostí a k intenzivnímu využívání plochy (polyfunk č ní centra; nap ř . IBC, Velký Špalí č ek). Negativními d ů sledky je p ř edevším zvýšená úrove ň automobilové dopravy a s tím související zvýšení emisí v t ě chto lokalitách. Oblast vnit ř ního m ě sta je územím s relativn ě kompaktní obytnou zástavbou a p ř edstavuje konsolidované oblasti, v n ě kterých p ř ípadech ohrožené sociální degradací (oblast Francouzské, Bratislavské). Naopak je možné rovn ě ž vyd ě lit oblasti se z ř eteln ě vyšším sociálním statutem (Stránice, Pisárky). Pr ů mysl, který je lokalizovaný v tomto prstenci, byl hluboce postižen strukturálními zm ě nami a zasáhl nejvíce historicky vyvinutou posvitavskou pr ů myslovou zónu. P ř elom 90. let znamenal pro mnoho podnik ů silný útlum výroby spojený s jejím vymís ť ováním a postupnou degradací výrobních areál ů . Vzhledem k ekologickému zatížení ř ady ploch a mnohdy nevyjasn ě ným majetkoprávním vztah ů m jsou tyto “brownfields” jen málo atraktivní pro investory dávající p ř ednost stavbám “na zelené louce”, zejména v okrajových územích m ě sta ( Č ernovická terasa). Rozvojové projekty m ě sta a nabídka lokalit souvisí s projekty: Brno - Jižní centrum, rychlostní komunikace R43, p ř estavba železni č ního uzlu Brno, Jihomoravské inova č ní centrum, pr ů myslová zóna Č ernovická terasa, další. Zejména pr ů myslová zóna Č ernovická terasa byla vy č len ě na pro umíst ě ní pr ů myslových objekt ů z vybraných obor ů zpracovatelského pr ů myslu, strategických služeb a technologických center. Z oblasti zpracovatelského pr ů myslu se jedná p ř edevším o obory: letectví, kosmonautika, dopravní prost ř edky, výpo č etní technika, informa č ní technologie, elektronika, telekomunikace a radiokomunikace, farmacie, biotechnologie, léka ř ské p ř ístroje. Okrajové sídlištní celky jsou oblastmi s pom ě rn ě p ř íznivou sociální skladbou, v ř ad ě sídliš ť probíhají programy humanizace obytného prost ř edí a bytového fondu. V t ě chto oblastech se dá o č ekávat snížení emisí NO x z blokových a domovních kotelen. Nejdynami č t ě jší sou č asné zm ě ny se odehrávají v okrajových p ř ím ě stských č ástech. - masivní rozvoj bytové výstavby (zejména ve form ě rodinných dom ů a rozsáhlých obytných kondominií) a prudký nár ů st velkoprostorových nákupních st ř edisek. Do p ř edm ě stských oblastí jsou situovány i rozvojové projekty náro č né na plochu, jako je nap ř . projekt Brn ě nského podnikatelského parku č i Technologického parku. Extenzivní prostorový rozvoj v p ř ím ě stských zónách zvyšuje nároky na m ě stskou infrastrukturu, p ř edevším dopravní. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 92 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Veškeré tyto skute č nosti vedou ke zvyšování produkce emisí na území m ě sta Brna, zejména emisí, souvisejících se spalováním zemního plynu ve zdrojích REZZO 2 a REZZO 3 a s emisemi z dopravy. Výstavbu na rozvojových plochách je zapot ř ebí již od funk č ního vymezení ploch, p ř es územní rozhodnutí a schvalování umís ť ování nových zdroj ů do území p ř izp ů sobit pot ř ebné ochran ě ovzduší v p ř edm ě tné lokalit ě . P ř i rozhodování o umíst ě ní nových staveb je nezbytné brát z ř etel na vyvolané nároky na další mobilitu a vznik p ř epravních pot ř eb v míst ě realizace stavby a na jejich možné dopady na kvalitu ovzduší od zahájení stavby až po její ukon č ení a provozování – po celý cyklus její životnosti. Nezbytná se zpracovatel ů m Programu jeví aktualizace dopravní prognózy statutárního m ě sta Brna - stávající prognóza z roku 1997 je p ř ekonaná. Na základ ě aktualizované dopravní prognózy je výhledov ě možné stanovit nov ě o č ekávanou zát ě ž rozhodujících komunikací i p ř íslušné dopad do kvality ovzduší. Prognóza by se m ě la opírat i o zpracovaný Generel ovzduší a zohlednit navrhovaná opat ř ení v oblasti dopravy. Potenciální emise NO x a benzenu z dopravy, prašnost a imisní zát ě ž suspendovanými č ásticemi frakce PM 10 jsou z hlediska kvality ovzduší rizikovým faktorem, ke kterému je nezbytné p ř ihlížet. Imisní zát ě ž z nov ě p ř ipravovaných zdroj ů zne č išt ě ní je vždy t ř eba posuzovat s ohledem na již stávající zatížení a p ř ír ů stek nových zdroj ů zne č išt ě ní by nem ě l zp ů sobit p ř ekro č ení výhledových imisních limit ů na území m ě sta Brna. V rámci Generelu ovzduší byly vytvo ř eny a statutárnímu m ě stu Brnu p ř edány podklady pro taková posouzení. Aktualizované rozptylové mapy byly vytvo ř eny i v rámci p ř edkládané aktualizace. F.2.3 Nové dopravní stavby a jejich vliv na kvalitu ovzduší Jsou plánovány následující dopravní stavby: Silni č ní doprava západní tangenta R 43, VMO Žabov ř eská, MÚK Hradecká – Žabov ř eská, východní č ásti VMO: Tomkovo nám ě stí – Jedovnická, jižní č ást VMO: p ř emost ě ní Svratky a napojení na ul. Č ernovická, propojení Č ernovická - Jedovnická , Bratislavská radiála, tunely Úvoz, dobudování ul. Pražákova Železni č ní doprava p ř estavba železni č ního uzlu Brno (ŽUB) MHD severojižní tramvajový diametr (SJTD) Každá ze zmín ě ných dopravních staveb má sv ů j vlastní projekt a prochází procesem EIA (v p ř ípad ě p ř estavby ŽÚB i SEA), kde je hodnoceno více variant ř ešení. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 93 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Podle prognostických dat se pozitivn ě projevuje vliv západní tangenty R43, která p ř evezme č ást dopravní zát ě že zejména v katastrech m ě stských č ástí Žabov ř esky a Královo Pole. Tunely Dobrovského p ř evezmou v ě tšinu sou č asné zát ě že ul. Dobrovského, Skácelovy a dalších komunikací, která ale není p ř íliš vysoká a v sou č asné dob ě se pohybuje na úrovni 9 000 vozidel / 24 hod. (ul. Dobrovského) a 12 000 vozidel / 24 hod. (ul. Skácelova). Zvýšení kapacity znamená zvýšení atraktivity automobilové dopravy. Proto tyto stavby jsou z hlediska emisí spíše neutrální. Na jedné stran ě se odstraní kongesce, na stran ě druhé tyto stavby mohou indukovat novou dopravu. Vymístí však dopravu a imisní zatížení mimo hust ě obydlený st ř ed m ě sta. Obrázek 43: Zobrazení pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO X , zám ě r R43: STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 94 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 F.3 Podrobnosti o možných nápravných opatřeních Nástroje a opat ř ení, aplikované jak na národní, tak krajské, úrovni v uplynulém období let osmdesátých a po č átku devadesátých vedly k výraznému omezení emisí a ke snížení imisní zát ě že. Potenciál t ě chto opat ř ení (zavedení emisních limit ů , plynofikace velkých, st ř edních i malých zdroj ů zne č iš ť ování, technologické zám ě ny, atd.) je již tém ěř vy č erpán. Stávající programy snižování emisí a zejména Programy ke zlepšení kvality ovzduší jsou dnes zam ěř eny na ř ešení vytipovaných lokálních problém ů a na zlepšení lokální imisní situace. Plošná opat ř ení ke snížení emisí jsou otázkou strategie na úrovni státu a jejího úsp ě šného prosazení až na úrove ň obcí a m ě st. Aglomerace Brno nemá – na rozdíl od obou ostatních aglomerací v Č R – statut kraje a nedisponuje kompetencemi (ani zdroji), které m ů že využívat krajský ú ř ad. V ě tšina nástroj ů , kterými jsou ovliv ň ovány emise z významných zdroj ů zne č išt ě ní, je v rukách kraje. V následujícím p ř ehledu jsou uvedeny nástroje a opat ř ení, kterými disponují krajské ú ř ady p ř i výkonu státní správy v p ř enesené p ů sobnosti, a které se nemusí týkat výlu č n ě odboru životního prost ř edí, ale i t ě ch, kde je odbor životního prost ř edí DOSS (dot č eným orgánem státní správy). Opat ř ení v rukou státu/EU Legislativní požadavky na zdroje zne č išt ě ní (emisní limity, plány snižování emisí, emisní parametry vozidel, povinnosti kontrol, atd.) v plném rozsahu zdroj ů technologických i spalovacích, Legislativa v ochran ě ovzduší Požadavky na kvalitu paliv Fiskální a ekonomické nástroje (dan ě , poplatky, pokuty, atd.) Finan č ní podpory provozovatel ů m zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší Podpora práce doma (teleworking) Podpora všech forem elektronické komunikace Optimalizace d ě lby p ř epravní práce mezi silni č ní a železni č ní p ř epravu Regulace dopravy prost ř ednictvím poplatk ů za používání pozemních komunikací apod. Kontrola emisních parametr ů vozidel a nastavení požadavk ů na tyto parametry Podpora alternativních paliv Normativní nástroje/opat ř ení v rukách kraje (Povolení vydávaná krajským ú ř adem k umis ť ování staveb, výstavb ě a provozování zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší (REZZO 1 a 2): Integrované povolení k výstavb ě zvlášt ě velkého zdroje zne č iš ť ování ovzduší – kraj – nové zdroje jsou pod ř ízeny p ř ísným požadavk ů m na vypoušt ě né emise a jejich vliv na ovzduší je tak p ř ísn ě regulován. V p ř íprav ě je novela sm ě rnice o IPPC, která má podmínky provozu zvlášt ě velkých zdroj ů nadále zp ř ísnit. Povolení k uvedení zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu Povolení k zám ě r ů m na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší Povolení k zám ě r ů m na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší Povolení ke zm ě nám staveb zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 95 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Povolení ke zm ě nám používaných paliv, surovin nebo druh ů odpad ů a ke zm ě nám využívání technologických za ř ízení zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší Povinnost volit p ř i výstavb ě nových a rekonstrukci stávajících zvlášt ě velkých zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší nejlepší dostupné techniky Povolení k vydání a zm ě nám provozního ř ádu zvlášt ě velkých a velkých zdroj ů Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opat ř ení k omezování použití surovin a výrobk ů z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limit ů u vybraných zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zem ě d ě lské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limit ů u vybraných zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší kraj Stanovení látek, pro které jsou u zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů uplatn ě ny obecné emisní limity Tyto všechny nástroje jsou kontrolní, provozovatel prokazuje že plní nebo bude v dohledné dob ě plnit parametry, na n ě ž mu bylo vystaveno povolení v rámci ř ízení o vydání stavebního povolení. Ve všech p ř ípadech je pot ř ebné provést následnou kontrolu, zda zdroj skute č n ě dosahuje parametr ů , na které byla vydána p ř edchozí povolení dle zákona č . 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší (povolení v územním ř ízení a povolení ve stavebním ř ízení), p ř ípadn ě integrované povolení dle zákona č . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne č išt ě ní. U t ě chto opat ř ení vydává Magistrát m ě sta Brna svá stanoviska. Normativní a ekonomické nástroje / opat ř ení, které jsou v kompetenci m ě sta, zahrnují: Územní plánování a územní rozhodování - Výstavbu na rozvojových plochách je zapot ř ebí již od funk č ního vymezení ploch, p ř es územní rozhodnutí a schvalování umís ť ování nových zdroj ů do území p ř izp ů sobit pot ř ebné ochran ě ovzduší v p ř edm ě tné lokalit ě . V této oblasti je Odbor životního prost ř edí závislý na postupu Odboru územního plánování a rozvoje. Podmín ě ná (technická možnost a ekonomická p ř ijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo p ř i zm ě nách stávajících staveb centrální zdroje tepla, p ř ípadn ě alternativní zdroje a obnovitelné zdroje energie a ov ěř it možnost kombinované výroby tepla a energie – tato povinnost vyplývá pro stavební ú ř ady ze zákona č . 406/2000 Sb., o hospoda ř ení energií, v platném zn ě ní Povinnost vlastník ů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, což platí p ř im ěř en ě i pro terénní úpravy, práce a za ř ízení (podle stavebního zákona) – v sou č asnosti toto opat ř ení není vymáháno. Souvisí také s kvalifikovanou a odborn ě dob ř e provedenou prací p ř i pozemních stavbách, bez následných sesuv ů a erozí narušením geologie, geomorfologie, apod. Zákaz spalovaní ur č itých druh ů paliv v malých zdrojích zne č iš ť ování ovzduší – m ě sto udržování č istoty ulic a jiných ve ř ejných prostranství, ochrana životního prost ř edí a zelen ě , užívání za ř ízení obce sloužících pot ř ebám ve ř ejnosti výsadba izola č ní zelen ě , park ů , Možnost omezit spalování rostlinných materiál ů Investice do energetické infrastruktury Investice do úspor energie STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 96 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Finan č ní podpory domácnostem Č áste č né č i úplné omezení vjezdu do n ě kterých č ástí m ě st č i obcí Zavedení zón snížené rychlosti v m ě stech a obcích Zavedení environmentálních zón v m ě stech a obcích Možnost placeného vjezdu do ur č itých č ástí m ě st (mýto) Finan č ní podporu systém ů hromadné dopravy v č etn ě obm ě ny vozového parku Podpora výstavby hromadných garáží Podpora zavád ě ní vozidel s alternativním pohonem (zemní plyn, bionafta, elekt ř ina) Podpora dodate č ných technických opat ř ení u vozidel Regula č ní ř ád (p ř i smogových situacích) Parkovací politika (regulace parkování, podpora systém ů P + R) Infrastrukturní opat ř ení (obchvaty, okruhy, kolejová infrastruktura) Optimalizace ř ízení dopravy Rozvoj kvality hromadné osobní dopravy Rozvoj integrované dopravy Snižování p ř epravní náro č nosti území Podpora p ě ší a cyklistické dopravy, p ě ší zóny, zklidn ě né ulice Technicko-organiza č ní opat ř ení u plošných (nebodových) zdroj ů s cílem omezit sekundární prašnost (v č etn ě zales ň ování a zatrav ň ování) Technicko-organiza č ní opat ř ení u malých zdroj ů , které nejsou p ř edm ě tem regulace prost ř ednictvím právních p ř edpis ů . (zejména zdroje emitující tuhé látky a t ě kavé organické látky). V kompetenci m ě sta jsou i další nástroje/opat ř ení: Optimalizace a koordinace výkonu ve ř ejné správy (koordinace rozhodování podle r ů zných zákon ů – zejména zákona o ochran ě ovzduší, stavebního zákona, EIA) Zajišt ě ní odpovídající odborné podpory výkonu ve ř ejné správy (v č . zajišt ě ní úplných a spolehlivých informací pro rozhodování p ř íslušných orgán ů ) Proces posuzování vliv ů na životní prost ř edí (EIA) – zde doporu č ujeme, aby jednotlivé zám ě ry nebyly posuzovány pouze z hlediska dopad ů tohoto jednoho, odtrženého zám ě ru na kvalitu ovzduší, ale aby byly posouzeny i širší vazby zám ě ru na kvalitu ovzduší ve m ě st ě jako celku. Dopady zám ě ru na kvalitu ovzduší by m ě ly povinn ě zahrnout dopad do kvality ovzduší v identifikovaných oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší na území m ě sta (z pohledu tohoto programu se jedná o prioritní m ě stské č ásti) Prosazování podmínek ochrany ovzduší p ř i zadávání ve ř ejných zakázek Stanovení podmínek ochrany ovzduší, jejichž spln ě ní bude nezbytné pro získání ve ř ejné zakázky m ě sta a její realizaci - opat ř ení se týká zejména zp ů sobu provád ě ní stavebních prací (s ohledem na kvalitu, minimální prašnost, technologie a postupy, které budou co nejšetrn ě jší ke kvalit ě ovzduší), atd. Cílem opat ř ení je p ř isp ě t ke zlepšení kvality ovzduší v konkrétní lokalit ě a STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 97 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 podpo ř it subjekty, které používají technologie a postupy spl ň ující p ř ísn ě jší podmínky ochrany ovzduší. Obdobn ě doporu č ujeme up ř ednostnit zám ě ry s vyššími požadavky energetické ú č innosti apod. než ukládají obecn ě platné p ř edpisy, atd. Informování ve ř ejnosti, výchova a osv ě ta – k novým vyhláškám, k omezením, která mohou být p ř ijata k dosažení kvality ovzduší, ke zdravotním dopad ů m zhoršené kvality ovzduší, k zám ě r ů m m ě sta v prosazování CZT; „informa č ní tlak“ na provozovatele zdroj ů s cílem posilovat vzorce chování p ř íznivé z hlediska ochrany ovzduší. F.4 Výběr opatření do aktualizovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Opat ř ení byla vybrána na základ ě vyhodnocení využití již existujících opat ř ení, a jejich p ř ípadné ú č innosti. N ě která z opat ř ení, navržená v p ř edchozích programech, byla z programu vy ř azena. Byla naopak zvážena opat ř ení nová (dodate č ná) vzhledem k tomu, že imisní limity pro PM 10 nejsou na území m ě sta pln ě ny, a č koliv byl termín dosažení t ě chto limit ů stanoven naší i evropskou legislativou na 1.1.2005, a hrozí, že ani imisní limity pro NO 2 nebudou k roku 2010 pln ě ny. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 98 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 G. PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED AKTUALIZACÍ PROGRAMU G.1 Opatření realizovaná před zpracováním programů dle 86/2002 Sb. Program ke zlepšení kvality ovzduší byl vypracován v roce 2004-5 na základ ě p ř ekro č ení imisního limitu a meze tolerance v roce 2003. P ř ed tímto programem (zpracovaném v rámci Generelu ovzduší) byla realizována: Opat ř ení legislativního rázu (zejména vyplývající ze zákona o ochran ě ovzduší č . 86/2002 Sb. a ze zákona č . 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování zne č išt ě ní); Výstavba komunikací a jejich modernizace; zp ř ísn ě ní emisních limit ů pro stacionární zdroje zne č išt ě ní v roce 1997 na základ ě tehdy platného zákona o ochran ě ovzduší; povinnost získat integrované povolení k provozu podle IPPC; omezení emisí ze zdroje SAKO Brno (spalovna); plynofikace m ě sta (drtivá v ě tšina zdroj ů REZZO 1, 2 a 3 byla zplynofikována již p ř ed rokem 2005); zpracování Územní energetické koncepce a návrh na další rozvoj soustavy CZT, využití CZT na plochách pro zástavbu tam, kde je to vhodné. M ě sto (Odbor ochrany ovzduší) od p ř ijetí zákona č . 86/2002 Sb. preferuje a prosazuje CZT na plochách pro zástavbu tam, kde je to pro soustavu CZT výhodné. Inovace a technologické zám ě ny v provozech a zdrojích. Snahy o dosahování úspor ve vytáp ě ní, zateplování dom ů , náhrada kotl ů , regulace apod. Realizace č ásti opat ř ení z povinných energetických audit ů - jak ve službách, tak v pr ů myslu. Na tato opat ř ení pak navazují opat ř ení z Generelu ovzduší v roce 2005, v rámci kterého byl zpracován první Program ke zlepšení kvality ovzduší (dle zákona č . 86/2002 Sb.). Program byl schválen 02/2006. Od roku 2006 jsou realizována opat ř ení na základ ě Na ř ízení m ě sta Brna k Programu ke zlepšení kvality ovzduší (schváleného v únoru 2006) a další opat ř ení, zahrnutá v programu ke zlepšení kvality ovzduší schváleného v roce 2007. G.2 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před 2. aktualizací programu Opat ř ení, která byla navržena p ř edchozími programy a p ř ípadn ě Programovým dodatkem z roku 2006, vycházela z identifikovaných p ř í č in zne č išt ě ní na úrovni m ě sta Brna a jejich snahou bylo dosáhnout kýženého cílového stavu – definovaného cílem Programu – snížit imisní zát ě ž v identifikovaných oblastech a pro problémové škodliviny - na požadovanou úrove ň . Opat ř ení byla schválena Radou m ě sta v únoru 2007. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 99 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 44: Scéná ř vývoje do roku p ř ekro č ení, bez dodate č ných opat ř ení 2010, PM 10 , denní pr ů m ě rné koncentrace, č etnost Obrázek 45: Scéná ř vývoje do roku 2010, NO 2 , pr ů m ě rné ro č ní koncentrace, bez dodate č ných opat ř ení Zdroj: MMB, rozptylová studie J. Bucek STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 100 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 65: Opat ř ení p ř ijatá v roce 2007 a jejich pln ě ní: 1.1.1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů 1.1.2 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech pro bydlení 1.1.3 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění 1.1.4 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách 1.1.5 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí 1.2.1 Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí 1.2.2 Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku 2.1.1 Ekologizace MHD - snížení emisí u autobusů MHD 2.1.2 Preference vozidel MHD v provozu 2.1.3 Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem 2.1.4 Další rozvoj integrované dopravy 2.1.5 Regulace parkování, podpora systémů "Park and ride" 2.1.6 Podpora systémů "bike and ride" 2.1.7 Výstavba nových cyklotras 2.1.8 Omezení automobilové dopravy v centrech měst Opatření 2.2: Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT Opatření 2.3: Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx Plněno průběžně - v rámci integrovaného povolení podle IPPC Plnění nesledováno Probíhá, počet spalovacích zdrojů na tuhá paliva se snížil Není plněno Plněno Čištění komunikací probíhá, nepostačuje Vybavení filtry neprobíhá Průběžně plněno Plněno na vybraných křižovatkách Plněno, v současné obě pozastaveno Plněno Plánováno Plánováno Plánováno Plněno Plněno Plněno 3.1.1 Opatření k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla 3.1.2 Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu 3.1.3 Opatření zlepšující tepelně-technické vlastnosti budov Plněno 3.1.4 Podpora energetickému řízení 3.2.1 Využití biomasy v kotelnách CZT V poslední době neplněno Plněno 3.2.2 Využití nespalovacích technologií pro využití obnovitelných zdrojů energie 3.3.1 Výstavba hromadných garáží pro odstranění studených startů vozidel 3.3.2 Podpora aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot 4.1.1 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání veřejných zakázek 4.1.2 Uplatňování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování a rozhodování 4.2.1 Posílení imisního monitoringu MMB 4.2.2 Zpracování aktualizované dopravní prognózy 4.3.1 Kontrola emisních parametrů vozidel 4.3.2 Účinná kontrola údržby komunikací 4.3.3. Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací při smogových situacích 4.4.1 Informovanost orgánů MMB o stavu ovzduší 4.4.2 Informovanost obyvatel a subjektů na území města Částečně plněno STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Plněno Plněno Plánováno Plněno Není plněno Není plněno Plněno Není plněno Není plněno Není plněno Plněno Plněno Programy umístěny na webovských stránkách města 101 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Obrázek 46: Preferen č ní a monitorované k ř ižovatky v Brn ě Zdroj: DPmB G.3 Hodnocení účinnosti uvedených opatření Ú č innost opat ř ení a jejich ponechání v programu byla zpracovateli program ů projednána s dot č enými útvary: S krajským ú ř adem Jihomoravského kraje, odborem životního prost ř edí S odborem životního prost ř edí (OŽP) Magistrátu m ě sta Brna S Odborem dopravy (OD) Magistrátu m ě sta Brna S Odborem technických sítí (OTS) S odborem Územního plánování a rozvoje (OÚPR) Magistrátu m ě sta Brna. Tabulka se souhrnným hodnocením pln ě ní opat ř ení je v P ř íloze k tomuto programu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 102 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 H. SEZNAM OPATŘENÍ PŘIJATÝCH ZA ZNEČIŠTĚNÍ V 2. AKTUALIZACI PROGRAMU H.1 ÚČELEM SNÍŽENÍ Cíle Programu S ohledem na charakteristiku výchozího stavu, identifikované pot ř eby m ě sta v kvalit ě ovzduší a požadavky legislativy jsou cíle Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno stanoveny takto: Globální cíl: Globálním cílem Programu je zajistit na území aglomerace Brno kvalitu ovzduší spl ň ující zákonem stanovené požadavky a p ř isp ě t k dodržení závazk ů , které Č R p ř ijala v oblasti omezování emisí zne č iš ť ujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle Programu: Specifické cíle programu vycházejí z povinností a pot ř eb m ě sta v oblasti ochrany ovzduší, zejména ve vztahu k lokalitám s p ř ekro č enými imisními limity, p ř ípadn ě imisními limity a mezemi tolerance. Opat ř ení, která povedou k dosažení imisních limit ů na ochranu zdraví se týkají zejména: Snížení dopravních intenzit na vybraných komunikacích; Snížení emisí z dopravních prost ř edk ů ; Snížení emisí z vybraných spalovacích a technologických zdroj ů .. Proto jsou specifické cíle Programu navrženy následovn ě : Specifické cíle Programu na území aglomerace Brno 1. Imisní zát ě ž suspendovanými č ásticemi (prašným aerosolem) velikostní frakce PM 10 je k roku 2011 snížena pod úrove ň imisního limitu 2. Imisní zát ě ž látkami NO 2 je k roku 2010 snížena pod úrove ň imisního limitu 3. Jsou snižovány emise B(a)P, a dále NO x a VOC (prekurzor ů pro tvorbu ozonu) H.2 Priority Programu Prioritními škodlivinami Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno jsou: PM 10 – emise a koncentrace PM 10 NO 2 NO x (a jeho emise v p ř ízemní vrstv ě ) B(a)P Prioritními skupinami Programu jsou: Doprava (infrastruktura i vozový park) P ř írodní zdroje primárního prachu Technologické pr ů myslové zdroje Malé zdroje zne č išt ě ní STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 103 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Prioritními m ě stskými č ástmi jsou všechny m ě stské č ásti, které jsou vyzna č eny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, vzhledem k po č tu exponovaných obyvatel pak zejména: Brno-Bohunice Brno-st ř ed Brno- Ź idenice Brno-sever Brno- Č ernovice Brno-jih Brno-Slatina Brno-Starý Lískovec Brno-Tu ř any H.3 Existující doporučená opatření Existující opat ř ení byla vyhodnocena co do jejich ú č innosti pro dosažení imisních limit ů pro PM 10 k roku 2011 (odkladné období, o které Č R žádá) a NO 2 (k roku 2010). K existujícím opat ř ením budou p ř i ř azena opat ř ení nová, která mají pomoci dosažení imisních limit ů v požadovaných termínech. Existující opat ř ení ke zlepšení kvality ovzduší jsou za ř azena pod stanovené priority a cíle programu a zne č iš ť ující látky, u kterých jsou p ř ekro č eny imisní limity (nebo není dosahován emisní strop – NO x ). Opat ř ení budou obsažena nejen v tomto programu, ale také v Programovém dodatku k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno, na základ ě kterého je možné na vhodná opat ř ení č erpat dota č ní podporu z Opera č ního programu životní prost ř edí (OPŽP). Č erpání je otev ř eno MMB, ú ř ad ů m m ě stských č ástí, spole č nostem založeným m ě stem, spolk ů m, atd. ale i soukromým subjekt ů m v závislosti na podmínkách p ř ijatelnosti, daných OPŽP. Opat ř ení jsou č íslována. Navrhujeme jejich č íslování podle sektor ů , aby se zjednodušilo podávání zpráv Evropské komisi o ú č innosti opat ř ení p ř ijatých k dosažení legislativou požadovaných imisních limit ů a jejich popisu. Typy sektor ů dle hlášení (Reportingu) Evropské komisi jsou: A – doprava, B – pr ů mysl v č etn ě výroby tepla a elekt ř iny, C – zem ě d ě lství, D – nevýrobní sféra a domácnosti, E – ostatní sektory. K sestavení seznamu opat ř ení byly použity tyto zkratky. Opat ř ení byla vybrána z obou doposud zpracovaných program ů ke zlepšení kvality ovzduší pro m ě sto Brno. Tabulka 66: Seznam opat ř ení 2. aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Priorita Opatření Doprava P2 A1(2005) Uplatňování emisních limitů Evropské unie pro nová vozidla P4 A2(2005) Operativní kontrola emisních parametrů vozidel P2 A3(2005) Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem P2 A4(2005) Omezení automobilové dopravy v centrech měst P2 A5(2005) Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města P2 A6(2005) Obnova vozového parku STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 104 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 P2 A7(2005) Ekologizace MHD P4 A8(2005) Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací P2 A9(2005) Regulace parkování systémy park and ride P2 A10(2005) Bike and Ride P2 A11(2005) Výstavba cyklotras P2 A12(2005) Další rozvoj integrované dopravy P4 A13(2005) Modelování dopravních toků P2 A14(2006) Preference vozidel MHD v provozu P3 A15(2006) Výstavba hromadných garáží P4 A16(2006) Zpracování aktualizované dopravní prognózy P1 A17(2006) Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku P1 A18(2006) Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí P2 A19(2009) Výstavba nových komunikací Průmysl P1 B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů P1 B2 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění P2 B3 Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT P2 B4 Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx P3 B5 Opatření k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla P3 B6 Snižování emisí B(a)P P3 B7 Snižování emisí VOC Domácnosti a terciární sektor P1 D1 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech pro bydlení P3 D2 Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu P3 D3 Opatření zlepšující tepelně-technické vlastnosti budov P3 D4 Podpora nespalovacích technologií využití obnovitelných zdrojů energie Horizontální patření P1 E1 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách P1 E2 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí P1 E3 Výsadba izolační, rekreační zeleně, parku, výsadba lesa a realizace vegetačních úprav P2 E4 Podpora energetickému řízení P4 E5 Uplatňování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování a rozhodování P4 E6 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání veřejných zakázek P4 E7 Posílení imisního monitoringu MMB P4 E8 Informovanost orgánů MMB o stavu ovzduší P1 E9 Účinná kontrola údržby komunikací P4 E10 Vzdělávání, osvěta, informovanost Pro tato opat ř ení jsou uvedeny podrobnosti jejich realizace. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 105 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 H.3.1 PM 10 Priorita 1 – Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce Úvod Do životního prost ř edí jsou pevné č ástice emitovány z r ů zných zdroj ů stacionárních (lokální topeništ ě , spalovny, zem ě d ě lská č innost, t ě žba a dobývání, chemická výroba), mobilních (automobilová, vlaková, lodní a letecká doprava), ze zdroj ů uvnit ř budov (kou ř ení, spalování, va ř ení, č išt ě ní, vyt ě kávání z vnit ř ních materiál ů a další) i p ř irozených (eroze p ů dy, sope č ná č innost, pyl, spóry, bakterie,….). Nejr ů zn ě jší spalovací procesy produkují č ástice r ů zných velikostí, ultra jemné č ástice s velikostí pod 0,1 µm jsou p ř ipisovány p ř ímo spalovacím proces ů m probíhajícím v motorech silni č ních vozidel. Č áste č ky prachu se vlivem fyzikálních proces ů v atmosfé ř e zmenšují a č ím jsou menší tím déle se udrží ve vznosu. Jejich „odbouratelnost“ v atmosfé ř e je minimální a z ů stávají zde po výrazn ě delší dobu, než klasické polutanty. Nezpevn ě né a nezatravn ě né plochy jsou dle názoru ř ešitel ů nejvýznamn ě jším zdrojem emisí prachu ve m ě st ě Brn ě . Prach, který se usazuje na komunikacích a dostává se vlivem dopravy do vznosu, je zachycen v emisních bilancích. Pro Prioritu 1 jsou proto navržena opat ř ení sm ěř ující ke: Snížení primárních emisí tuhých zne č iš ť ujících látek z bodových a plošných zdroj ů Omezení emisí tuhých zne č iš ť ujících látek z dopravy Snížení emisí tuhých zne č iš ť ujících látek z komunikací Jsou navržena následující podopat ř ení: B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provoz ů Emise prachových č ástic ze slévárenských provoz ů se vážným zp ů sobem podílely na zne č išt ě ní m ě sta Brna prachovými č ásticemi frakce PM 10 , zejména v p ř ípad ě denních pr ů m ě rných koncentrací. Tyto zdroje významn ě p ř ispívají k imisím prachu jak pro nízkou výšku výduch ů , tak i z d ů vodu vcelku vysokého emisního limitu, které slévárny mají. Ř ešení problému spo č ívá v technologických zám ě nách a modernizaci do č iš ť ovacích za ř ízení. Slévárenská za ř ízení podléhají regulaci podle IPPC, v podmínkách provozu t ě chto zdroj ů je požadavek na snížení emisí prachových č ástic uveden s č asovým termínem. P ř edm ě tem podopat ř ení je instalace technologií, které sníží emise prachových č ástic - obnovou technologií s využitím jak preventivních technik, tak instalací BAT v č išt ě ní emisí. Týká se nap ř .: náhradou mokrých zastaralých odlu č ova čů suchými filtry, instalací biofiltr ů . využití odpadního tepla a zrušení uhelného zdroje, apod. B2 Podpora plynofikace st ř edních a velkých zdroj ů zne č išt ě ní Na území m ě sta Brna ješt ě existují cca 2 spalovací zdroje, spalující tuhá uhelná paliva. Tyto zdroje budou, pokud to pro n ě bude únosné ekonomicky, p ř ebudovány na ekologický zp ů sob vytáp ě ní. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 106 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 D1 Podpora p ř em ě ny topných systém ů na tuhá paliva v domech pro bydlení Podíl zdroj ů ve skupin ě REZZO 3 na imisní zát ě ži prachem není vysoký a pohybuje se v rozsahu cca 10-15 %. Nicmén ě i zde ur č it ě existuje potenciál ke snížení emisí a tím i imisí, protože pat ř í mezi tzv. nízkoemitující zdroje s malou výškou komína. K rekonstrukci t ě chto zdroj ů dochází v ě tšinou s modernizací domu, zm ě nou majitele, apod. Zejména ve starší zástavb ě Brna St ř ed a Brna Sever (dále pak v Králov ě Poli a v Židenicích) jsou stále využívána tuhá paliva k vytáp ě ní. E1 Omezení erozí na nezpevn ě ných a nezatravn ě ných plochách Snížení prašnosti z nezpevn ě ných a nezatravn ě ných ploch m ů že významn ě snížit emise pevných č ástic do ovzduší a jejich usazování na komunikacích. Klasickým p ř íkladem takovéto lokality je lokalita mezi stávajícím nádražím a nov ě uvažovaným nádražím v okolí komunikací Trnitá a Zvona ř ka. Pokud by tato lokalita byla n ě jakým zp ů sobem urbanisticky a stavebn ě vy ř ešena, vedlo by to jednozna č n ě k poklesu prachového imisního zatížení v lokalit ě . Plochy je nezbytné rekultivovat, zatravnit, vytvo ř it parky, a další opat ř ení k regeneraci takových území. Tím se sníží potenciál jak primární, tak i sekundární prašnosti. E2 Odstra ň ování prašnosti v areálech a jejich okolí Podpat ř ení je t ř eba provázat s dalšími, organiza č ními opat ř eními ke snížení emisí primárního prachu – nap ř . ve stavebnictví. Do tohoto podopat ř ení pat ř í aktivity jako: zpev ň ování a č išt ě ní povrch ů v pr ů myslových areálech a organiza č ní opat ř ení k údržb ě č istoty na hranicích pr ů myslových areál ů . E3 Výsadba izola č ní, rekrea č ní zelen ě , parku, výsadba lesa a realizace vegeta č ních úprav Toto podopat ř ení zahrnuje " výsadbu izola č ní, rekrea č ní zelen ě , parku, výsadbu lesa a realizace vegeta č ních úprav u komunikací, v zástavb ě a u dalších zdroj ů prašnosti ". Podpora tohoto opat ř ení je doporu č ena v t ě ch m ě stských č ástech Brna, které jsou za ř azeny mezi OZKO kv ů li p ř ekro č ení imisního limitu pro PM 10 (viz Tabulka 8 Programu). Zele ň výrazn ě p ř ispívá ke snížení hlu č nosti a prašnosti pocházející z dopravy. Vzhledem ke vzr ů stajícímu po č tu automobil ů je t ř eba eliminovat nep ř íznivé vlivy dopravy na obyvatele m ě sta. E9 Ú č inná kontrola údržby komunikací Zákon č . 13/1997 Sb. § 19 – obecné užívání komunikací stanovuje – „je zakázáno zne č iš ť ovat nebo poškozovat,….“ Komunikace, § 28 požaduje, aby p ř i zne č išt ě ní dálnice, silnice nebo místní komunikace ten, který zne č išt ě ní zp ů sobí, nebo m ů že zp ů sobit, je bez pr ů tah ů odstranil. A17 Snížení emisí prachových č ástic ve vozovém parku Podopat ř ení v oblasti vozového parku jsou v kompetenci p ř edevším Ministerstva dopravy (emise, dovoz vozidel). Tato opat ř ení zahrnují nap ř . filtry k zachycování emisí ze spalovacích motor ů . STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 107 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 A18 Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí Komunikace jsou významným zdrojem sekundární prašnosti. Primárn ě emitované i sekundární suspendované č ástice sedimentují na zemský povrch a mohou být opakovan ě p ů sobením vzdušného proud ě ní resuspendovány do ovzduší a tak znovu zvyšovat imisní zát ě ž. Z tohoto d ů vodu je vhodné tuhé č ástice z povrch ů odstra ň ovat. Jedná se p ř edevším o povrchy komunikací, jejich úklid a údržbu – omývání, skráp ě ní apod. P ř i aplikaci opat ř ení k omezování sekundární prašnosti je t ř eba prioritn ě p ř ijmout opat ř ení, která sníží vnášení prachu na komunikace a následn ě by m ě la být p ř ijata opat ř ení k jejich č išt ě ní (viz nástroje ve vztahu k uživatel ů m silnic, provozovatel ů m vozidel, apod.). H.3.2 Priorita 2 - Snižování imisní zátěže NO 2 Imisní zát ě ž oxidem dusi č itým NO 2 je zcela záležitostí dopravy; její podíl na imisním zatížení je 95%, významn ě jší je pak už jen podíl st ř edních zdroj ů zne č išt ě ní ve výši 4,25%. Proto je tato priorita zam ěř ena výlu č n ě na tyto dv ě skupiny zne č iš ť ovatel ů a týkají se: Omezování emisí oxid ů dusíku a benzenu z dopravy Podporu ekonomicky p ř ijatelné preference CZT Podporu instalaci kotl ů vyšší t ř ídy NO x Podrobn ě k jednotlivým podopat ř ením: A1 Uplat ň ování emisních limit ů Evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí spl ň ovat p ř íslušné limity EURO pro množství emitovaných polutant ů : oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné č ástice u dieselových vozidel. Konkrétn ě platí tyto p ř edpisy: pro osobní vozidla se zážehovým a vzn ě tovým motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996 a EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vzn ě tové motory nákladních vozidel a autobus ů platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 – 1989), EURO 1od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r. 2008. Opat ř ení pln ě funguje a p ř ispívá k tomu, že se produkce emisí nezvyšuje tak rychle jako dopravní objemy a výkony. A2 Kontrola emisních parametr ů vozidel Na emisní situaci v doprav ě se nep ř ízniv ě projevuje absence namátkových kontrol emisí vozidel p ř ímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolovány pouze 1-krát za 2 roky na stanicích technické kontroly p ř i č emž pro žádné vozidlo není problémem osv ě d č ení dostat. D ů sledkem je, že se v provozu objevují i vozidla siln ě zne č iš ť ující ovzduší, p ř edevším nákladní. Dopln ě ní t ě chto periodických technických prohlídek o kontroly „in situ“ (tj. p ř ímo za provozu) by p ř isp ě lo ke snížení emisí u t ě chto vozidel. Úkolem tohoto opat ř ení by m ě lo být: vytvo ř it systém emisních kontrol za provozu, který bude obsahovat ur č ení zodpov ě dností jednotlivých orgán ů státní správy, regionálních a m ě stských samospráv a Policie Č R, systém pokut a sankcí za p ř ekro č ení limit ů a metodiky jak m ěř ení technicky zajistit. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 108 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 A3 Podpora zavád ě ní vozidel s alternativním pohonem Podpora zavád ě ní vozidel s alternativním pohonem a dodate č ných technických opat ř ení u vozidel je vytvá ř ena Ministerstvem dopravy, které každoro č n ě vypisuje „Program úspor energie a využití alternativních paliv v rezortu dopravy“ (v rámci Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu) a je možno požádat o dotace, které mohou finan č n ě alespo ň č áste č n ě pokrýt p ř estavbu stávajících vozidel na ekologi č t ě jší paliva, nákupy ekologických vozidel ve ř ejné dopravy, apod. Alternativním pohonem je myšlen zemní plyn, bionafta, elekt ř ina. A4 Omezení automobilové dopravy v centrech m ě st Toto podopat ř ení zahrnuje zejména: zákaz vjezd ů t ě žkých nákladních vozidel do zóny centra m ě sta z 1. okruhu. Centrum je v tomto p ř ípad ě definováno jako oblast uvnit ř malého m ě stského okruhu (MMO). Zajišt ě ní zásobování centra pouze lehkými vozidly. Dále do tohoto opat ř ení spadají tzv. zádržné systémy, jejichž vybudování bylo plánováno odborem dopravy MMB. Zádržné systémy - výsuvné sloupky na komunikacích jsou v provozu od r. 2008 Placené vjezdy do vybraných č ástí m ě sta (mýto) - Zavedení poplatk ů za vjezd do centra z prvního m ě stského okruhu. Cílem opat ř ení je snížení atraktivnosti IAD, zejména pro pravidelné cesty. A5 Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných č ástech m ě sta Opat ř ení probíhá na vybraných komunikacích a spo č ívá v zúžení silnice, v instalaci ostr ů vk ů apod. Kladný vliv na kvalitu ovzduší má jen tehdy, nezp ů sobuje-li kongesce a p ř ílišné zpomalení dopravy. A6 Obnova vozového parku Toto podopat ř ení se týká cílené obnovy vozidel v organizacích ř ízených m ě stem. Tato opat ř ení zahrnují nap ř . filtry k zachycování emisí ze spalovacích motor ů . Obnova vozového parku probíhá nezávisle na aktivitách MMB, avšak MMB m ů že p ř ispívat k jeho napln ě ní nap ř .: výb ě rem dodavatel ů s moderním vozovým parkem obnovou vozového parku v organizacích z ř ízených m ě stem nebo s majetkovou ú č astí m ě sta, Brn ě nské komunikace, Lesy m ě sta Brna, SAKO a.s., Brn ě nské vodovody a kanalizace, apod. A7 Ekologizace MHD – snížení emisí u autobus ů MHD Trend ů m p ř echodu cestujících k individuální doprav ě je pot ř ebné č elit zatraktivn ě ním ve ř ejné dopravy. Významnou roli v tom hraje atraktivnost vozidla. Nákup nových vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky zvyšující atraktivnost vozidla jak pro cestující tak i pro obslužný personál. Základem je finan č ní podpora systém ů hromadné dopravy v č etn ě obm ě ny vozového parku. D ů raz by m ě l být kladen na co možná nejširší využití elektrické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivn ě ní ve ř ejné dopravy v rámci obm ě ny vozového parku DPmB - realizovat nákupy bezbariérových vozidel (pro matky s ko č árky a vozí č ká ř e) a autobus ů na alternativní paliva (zejména CNG). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 109 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 P ř edm ě tem podopat ř ení je zvýšené tempo obm ě ny vozového parku za nová vozidla, v č etn ě nákupu dalších nových vozidel na CNG. V Brn ě by m ě lo jezdit alespo ň 14 autobus ů na CNG, aby plnící stanice byla ekonomicky rentabilní. Opat ř ení zahrnuje také obnovení plnící stanice na CNG v Brn ě – Slatina nebo p ř istav ě ní stanice CNG k existující č erpací stanici. A9 Regulace parkování, podpora systém ů „Park and ride“ Tarify parkování v centrální č ásti m ě sta z ů stávají již n ě kolik let na stejné úrovni (20,-K č / hod). M ě sto preferuje budování parkovacích dom ů v centru p ř ed záchytnými parkovišti ve vn ě jších zónách m ě sta. P ř ipravuje se ve ř ejná zakázka „Strategie parkování ve m ě st ě Brn ě “, která by m ě la zahrnout problematiku P&R Opat ř ení by m ě lo zvýšit podíl cestujících p ř epravených MHD na úkor individuální automobilové dopravy a tím p ř isp ě t ke zlepšení kvality ovzduší v Brn ě . Doprava by se mohla snížit ř ádov ě p ř edevším na nejvíce zatížených úsecích poblíž centra, tj. MMO, Úvoz, Lidická, Drobného, Zvona ř ka, K ř enová, P ř íkop, Milady Horákové a Cejl, za p ř edpokladu, že nebudou vybudovány hromadné garáže v centru. O č ekávané snížení zát ě že lze odhadnout maximáln ě do 10 % vzhledem k rizik ů m specifikovaným v bodu 8. P ř esn ě ji by se snížení dalo zjistit s pomocí modelování dopravy, p ř i využití speciálních funkcí. Realizace podopat ř ení: Na vybraných p ř estupních uzlech budou vybudována nebo zv ě tšena parkovišt ě se službami pro ř idi č e (WC, zlevn ě né jízdné). Dále budou vytipovány plochy v majetku m ě sta kde se v sou č asné dob ě neparkuje (nehlídané, ř idi č na auto nevidí, hrozí zcizení vozidla), provede se jejich oplocení a prost ř ednictvím m ě stských č ástí se nabídne podnikatel ů m jejich pronájem za ú č elem provozování parkovišt ě .Sou č ástí tohoto opat ř ení by m ě lo být také zavedení krátkodobého stání v centru m ě sta (max. 2 hod), výjimky delšího stání budou možné pouze na povolení Odboru dopravy MMB. Soubor akcí, nezbytných k realizaci podopat ř ení: Zvýšit poplatky za parkování uvnit ř MMO Zavést poplatky za parkování mezi MMO a 2. m ě stským okruhem ve výši sou č asné sazby parkování v centru. Vytipovat 5 lokalit pro výstavbu záchytných parkoviš ť tak aby obsloužily hlavní p ř íjezdové komunikace Zvážit zda je skute č n ě nutné vybudovat podzemní garáže v centru v celém rozsahu a zda by nebylo možné p ř esunout výstavbu ješt ě nezapo č atých garáží blíže k okraj ů m m ě sta, na lokality které budou vytipovány pro „Park and Ride“. Vybudovat nová nebo p ř estav ě t stávající parkovišt ě na vytypovaných lokalitách. Zabezpe č it p ř ehledné navád ě cí dopravní zna č ení (zna č ky parkovišt ě se symboly „P+R“. Posílit spoje MHD na vytipovaných lokalitách. Platbu za parkovné promítnou do ceny jízdného. A10 Podpora systém ů „bike and ride“ Obsahem realizace tohoto opat ř ení je vytipovat cca 20 lokalit pro vybudování objekt ů pro úschovu a parkování kol, p ř edevším na kone č ných stanicích MHD, významných p ř estupních uzlech MHD, kde vedou cyklistické stezky. P ř ednostn ě by STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 110 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 m ě ly být využity stávající parkovací plochy nebo ve ř ejná prostranství v majetku m ě sta. Tímto opat ř ením by se cyklistická doprava zatraktivnila i pro obyvatele mén ě fyzicky zdatné (kterých je v ě tšina) kte ř í by rádi kolo používali k dojíž ď ce do práce, ale pro které znamená absolvování celé trasy bydlišt ě – pracovišt ě na kole velkou fyzickou zát ě ž, k č emuž p ř ispívá i velmi č lenitý terén Brna. Obyvatelé by tak mohli uskute č nit cestu multimodáln ě a s vylou č ením automobilu. Opat ř ení by tedy mohlo mít na kvalitu ovzduší velmi p ř íznivý vliv. P ř ipravuje se aktualizace Generelu cyklistické dopravy, která by dle zadávacích podmínek m ě la zahrnout i za ř ízení typu Bike and Ride. Návod k realizaci: Vytipovat lokality pro vybudování objekt ů pro úschovu a parkování kol, p ř edevším na kone č ných stanicích MHD, významných p ř estupních uzlech MHD, kde vedou cyklistické stezky. P ř ednostn ě by m ě ly být využity stávající parkovací plochy nebo ve ř ejná prostranství v majetku m ě sta. Vypracovat projektovou dokumentaci a zabezpe č it vyrobení a dodávku 2-3 objekt ů pro pilotní projekty. Na vybrané lokalit ě umístit objekt a zajistit jeho provozování p ř íslušným ú ř adem m ě stské č ásti, rámci užívání ve ř ejného prostranství. Provozování bude zahrnovat zejména údržbu za ř ízení. Opat ř ení je doporu č eno provázat s výstavbou hromadných garáží a parkovacích míst. A11 Výstavba nových cyklotras V oblasti cyklistické dopravy je cílem vybudovat sí ť ucelených tras, zajiš ť ujících relativn ě rychlé a hlavn ě bezpe č né propojení d ů ležitých cíl ů cest, nejen rekrea č ních ale p ř edevším z bydlišt ě na pracovišt ě . Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající sí ť cyklistických stezek, které by vhodn ě propojily zdroje a cíle dopravy. P ř i budování cyklistických stezek je nutno položit d ů raz na okolní prost ř edí, odd ě lit cyklisty od motorizované dopravy a využívat trasování podél stávajících vodních tok ů . Podrobn ě je koncepce budování cyklistických stezek popsána v Generelu cyklistické dopravy. P ř ipravuje se aktualizace Generelu cyklistické dopravy. jeden z jejich hlavních cíl ů je i zahušt ě ní a vzájemné propojení sít ě cyklistických stezek. A12 Další rozvoj integrované dopravy Od 1.1.2004 funguje v Brn ě a okolí integrovaný dopravní systém (IDS), který propojuje Brno s okolními regiony. Vzhledem ke krátké dob ě fungování má systém stále ř adu nedostatk ů , které by se m ě ly postupn ě eliminovat. P ř i dalším rozvoji brn ě nské IDS budou brány v úvahu u zejména p ř ipomínky a stížnosti cestujících. V roce 2005 prob ě hla II.fáze zavád ě ní IDS, která do n ě ho zahrnula dalších p ř ibližn ě 50 obcí. A14 Preference vozidel MHD v provozu Preferování vozidel MHD v provozu má zna č ný vliv na atraktivitu ve ř ejné dopravy i na úspory provozních náklad ů . V Brn ě se vyhrazené pruhy pro vozidla nacházejí pouze v ulici Úvoz mezi Kone č ného nám ě stím a Údolní, na ul. Opušt ě né mezi STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 111 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Uhelnou a Trnitou a v ulici K ř ížové. Na vybraných sv ě teln ě ř ízených k ř ižovatkách byla zavedena preference všech vozidel MHD (tramvaj, trolejbus, autobus). Vozy MHD jsou vybaveny satelitní navigací GPS a ve spolupráci se SW vybavením centrálního dispe č inku DPmB (kontrola dodržování jízdního ř ádu) samy si nastavují režimy n ě kterých sv ě telných k ř ižovatek, takže jimi projíždí bez zastavení nebo je jejich zdržení pouze krátkodobé. Takto jsou již vybaveny nap ř . k ř ižovatky Okružní – T ř . gen. Píky, Provazníkova – T ř . gen. Píky, výjezd tramvají ze samostatného drážního t ě lesa na ul. Víde ň skou, k ř ížení tramvaj – silnice u ZOO (OBI) atd.. Na dalších k ř ižovatkách je preference vozidel MHD z ř izována p ř i rekonstrukci sv ě telné signalizace nebo p ř i jejich celkových rekonstrukcích. Doporu č uje se rozší ř it preferenci vozidel MHD na sv ě telných k ř ižovatkách, vy č len ě ní vyhrazených pruh ů pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysokým provozem vozidel MHD. A19 Výstavba nových komunikací V roce 2007 byla dokon č ena mimoúrov ň ová k ř ižovatka MÚK Hlinky - Bauerova, která p ř isp ě la k v ě tší plynulosti provozu v této lokalit ě . Dále byla zahájena a v sou č asnosti probíhá výstavba tunel ů VMO Dobrovského, která by m ě la být hotova do roku 2011. Postupná výstavba VMO by m ě la odklonit č ást dopravy z m ě stského centra. Dále je plánována p ř estavba železni č ního uzlu, která dosud zahájena nebyla. Ú č innost tohoto opat ř ení je podmín ě na a kvalitní a rychlou ve ř ejnou dopravou spojující nádraží v p ř esunuté poloze s okolím - v tomto smyslu má mimo ř ádný význam plánovaný severojižní kolejový diametr (SJTD), s č áste č ným zahloubením trasy do podzemí v centrální č ásti m ě sta. V p ř íprav ě jsou 3 obchvaty: Nejdelší ze t ř í obchvat ů obepne Tu ř any. Obchvat má mít dva a p ů l kilometru a být dokon č en v roce 2010. Obchvat Žeb ě tína odvede z centra m ě stské č ásti auta projížd ě jící Žeb ě tínem mezi Kohoutovicemi a Bystrcí. T ř etí plánovaný obchvat bude vybudován ve Slatin ě . B3 Podpora ekonomicky p ř ijatelné preference CZT Prioritní využití tepla ze zdroj ů CZT spolu s uplatn ě ním obnovitelných zdroj ů energie (nespalovací procesy) prosazuje m ě sto Brno na základ ě realizované Územní energetické koncepce. Preference CZT je zakotvena zákonem č . 86/2002 Sb. o ochran ě ovzduší, který ve svém § 3 odst. 8 uvádí: (8) Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro n ě technicky možné a ekonomicky p ř ijatelné, u nových staveb nebo p ř i zm ě nách stávajících staveb využít centrálních zdroj ů tepla, pop ř ípad ě alternativních zdroj ů , pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a p ř edpisy vydanými k jeho provedení. Sou č asn ě jsou povinny ov ěř it technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie. Obdobné požadavky vyplývají z evropského zákona o energetické ú č innosti v budovách, jehož ustanovení se promítnou s nejv ě tší pravd ě podobností v novele zákona o hospoda ř ení energií. Mate ř ská sm ě rnice EU (Sm ě rnice 2002/91/EC STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 112 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Evropského parlamentu a Rady ze 16.prosince 2002 o energetické ú č innosti v budovách) vznikla jako návazný krok na Sm ě rnici Rady 93/76/EC k omezení emisí oxidu uhli č itého zvýšením energetické ú č innosti. Tato sm ě rnice zavazuje evropské státy nastavit minimální požadavky na energetickou náro č nost budov, výpo č etní postupy, které zajistí trvalé prosazování energetické náro č nosti v budovách, a certifikaci budov. Č lenské státy mají také vyvíjet programy v oblasti úspor energie v budovách a podávat zprávy EU. Sm ě rnice také stanoví, že u nových a rekonstruovaných budov s celkovou užitkovou plochou v ě tší než 1000 m 2 mají č lenské státy EU zajistit, že je zvážena (a je na ni brán ohled p ř ed zapo č etím výstavby) dostupnost z hlediska technického, životního prost ř edí a ekonomického alternativních systém ů jako jsou: decentralizovaný systém dodávky energie založený na obnovitelné energii, dálkové nebo spole č n ě vytáp ě ní nebo chlazení, jestliže je k dispozici tepelná č erpadla, za ur č itých podmínek kombinovaná výroba elekt ř iny a tepla (KVET). Doporu č ujeme se touto problematikou zabývat jak v p ř ípad ě povolování zdroj ů , tak v procesech územního a stavebního ř ízení. Zejména v imisn ě exponovaných č ástech m ě sta – historickém jádru, v okolí komunikací s vysokou intenzitou dopravy, v oblastech se sklony k inverzím apod. doporu č ujeme preferovat v rámci povolování ekologicky šetrné zdroje energie (zejména CZT, elektrická energie, solární energie). Je t ř eba upozornit na rizika p ř i prosazování tohoto opat ř ení - cena tepla z CZT je v sou č asné dob ě v porovnání s alternativními možnostmi ve vytáp ě ní (zemní plyn) vysoká. M ě sto jako majitel soustavy CZT by m ě lo zabezpe č it pr ů hlednou a transparentní cenotvorbu a zejména zlepšit konkurenceschopnost ceny tepla pro vytáp ě ní. B4 Podpora instalaci kotl ů vyšší t ř ídy NO x Kotle vyšší t ř ídy NO x (5. t ř .), spl ň ující požadavky na prop ů j č ení certifikátu Ekologicky šetrný výrobek jsou v imisn ě exponovaných oblastech vyžadovány ze strany MMB vzhledem k vlivu st ř edních a malých zdroj ů zne č išt ě ní na kvalitu ovzduší. Kotle 5. t ř ídy mají mezní koncentraci NO x 70 mg/kWh, což p ř ináší výrazné snížení emisí NO x oproti b ě žným kotl ů m. Požadavky jsou uplat ň ovány zejména na zvláš ť dopravn ě zatížených komunikacích a v M ě stské památkové rezervaci, tj. ve st ř edu m ě sta. Oprávn ě nost požadavku vyplývá z nezbytnosti dosahovat na území m ě sta Brna požadované kvality ovzduší, a tedy požadovaných koncentrací zne č iš ť ujících látek v ovzduší. M ě sto Brno je stejn ě jako hl.m. Praha aglomerací se zp ř ísn ě nými požadavky na sledování a posuzování kvality ovzduší. Na jeho území je t ř eba uplat ň ovat jak nápravná tak preventivní opat ř ení ke zlepšení a k udržení kvality ovzduší. E4 Podpora energetickému ř ízení Energetické audity, realizované v objektech v majetku m ě sta, doporu č ily v objektech, budovách a provozech z ř izovaných Magistrátem m ě sta Brna (v č etn ě ve ř ejného osv ě tlení) realizaci energeticky úsporných opat ř ení. Realizace t ě chto opat ř ení p ř isp ě je k úspo ř e výdaj ů na provoz dot č ených za ř ízení p ř ípadn ě umožní STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 113 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 prost ř edky v ě novat na vlastní ú č el provozovaného za ř ízení nebo na splátky investice. Realizovaná opat ř ení a jejich p ř ínosy je nutné sledovat a vyhodnocovat. Úkolem podopat ř ení je propagovat a rozši ř ovat výsledky existujícího energetické ř ízení v oblasti správy majetku m ě sta Brna (sektor školství), rozši ř ovat po č et objekt ů , podléhajících energetickému sledování a vyhodnocování – vyhodnocovat realizaci energeticky úsporných opat ř ení a snižování provozních náklad ů školských, zdravotnických, sociálních za ř ízení, v pr ů myslu, realizace investic typu EPC. H.3.3 Priorita 3 – Snižování emisí NO x , těkavých organických látek a B(a)P A15 Výstavba hromadných garáží pro odstran ě ní studených start ů vozidel Výstavba hromadných garáží byla plánována celkem na 18 lokalitách ve 3 katastrálních územích m ě stské č ásti Brno – st ř ed: Brno-m ě sto (13 lokalit), Staré Brno (4 lokality) a Zábrdovice (1 lokalita). Všechny lokality jsou situovány v blízkosti malého m ě stského okruhu (MMO). Sou č ástí tohoto opat ř ení je zhodnocení parkovací politiky, rozhodnutí o umíst ě ní parkovacích dom ů , informa č ní systémy navád ě ní na parkovací domy, informace o volných parkovacích stáních na Internetu a na p ř íjezdech, v č len ě ní na osobní a nákladní vozidla. Návod k realizaci - skloubit vybudování hromadných garáží se systémem „Park and Ride“ – viz opat ř ení č . 7. Dále doporu č ujeme p ř esunout výstavbu ješt ě nezapo č atých garáží blíže k okraj ů m m ě sta, na lokality které budou vytipovány pro „Park and Ride“. Zhodnocení vlivu opat ř ení na kvalitu ovzduší - Z hlediska kvality ovzduší je vhodné sm ě rovat veškerá opat ř ení tak aby se automobilová doprava snížila nebo alespo ň dále nezvyšovala. Optimální by tedy bylo p ř esunout stání z centra do uvedených hromadných garáží. Výstavba m ů že mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší centrální oblasti za p ř edpokladu že stejný po č et parkovacích míst ubude v centru. Výstavba hromadných garáží bude mít lokální pozitivní vliv na bezprost ř ední okolí p ě ší zóny v centru, ale v širším území m ě stské č ásti Brno-st ř ed bude znamenat další zatraktivn ě ní a p ř ísun automobilové dopravy do centrální č ásti Brna. Proto je navrženo p ř epracovat návrh lokalit. B5 Opat ř ení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla V rámci ř ešení Územní energetické koncepce statutárního m ě sta Brna byly po urbanistických obvodech analyzovány možné p ř ínosy realizace energeticky úsporných opat ř ení. Potenciál úspor energie byl kvantifikován výpo č tem technicky dostupného a ekonomicky nad ě jného potenciálu úspor v jednotlivých spot ř ebitelských sektorech a promítnut do výhledové poptávky po energii ve stávající zástavb ě . Ekonomicky nad ě jný potenciál úspor energie v jednotlivých odb ě ratelských, výrobních i distribu č ních systémech na území m ě sta Brna, v souhrnné výši 2 700 TJ/rok do roku 2023. Realizace potenciálu úspor významn ě p ř ispívá k omezení vzniku emisí zne č iš ť ujících látek ze spalování paliv pro výrobu tepla. Proto jsou doporu č ena k podpo ř e zejména následující opat ř ení ke zvýšení energetické ú č innosti, odstran ě ní nadbyte č ných ztrát a k dosahování úspor energie: STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 114 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 V rámci tohoto podopat ř ení jsou podporovány akce sm ěř ující k modernizaci systém ů CZT, snížení ztrát v distribuci tepla, ve zdrojích pro výrobu tepla. Tyto akce mohou docílit až 12% snížení ztrát p ř i výrob ě a rozvodu tepla a odpovídající snížení emisí NO x . D2 Opat ř ení zlepšující provozní hospodárnost vytáp ě cí soustavy domu Akce v rámci tohoto podopat ř ení zahrnují: instalace termostatických regula č ních ventil ů vyregulování otopné soustavy (zejména po dodate č ném zateplení obvodového plášt ě budovy); kontrolu kotl ů , otopné soustavy, ú č innosti D3 Opat ř ení zlepšující tepeln ě -technické vlastnosti budov V rámci tohoto podpo ř ení je vhodné podporovat akce: dodate č ná izolace st ř echy (BD) nebo stropu pod p ů dou, dodate č ná izolace obvodových st ě n, opat ř ení snižující tepelné ztráty oken a dve ř í; D4 Využití nespalovacích technologií pro využití obnovitelných zdroj ů energie Ve zhušt ě né m ě stské zástavb ě a zejména p ř i rekonstrukcích a výstavb ě dom ů a budov je podporu t ř eba zam ěř it zejména na uplatn ě ní obnovitelných zdroj ů – slune č ní kolektory, tepelná č erpadla, kdy nedochází ke spalování. Uplatn ě ní t ě chto zdroj ů m ů že významn ě snížit pot ř ebu tepla na oh ř ev TV s výraznou úsporou primárního paliva. B6 Snižování emisí B(a)P Tém ěř výlu č ným zdrojem emisí benzo(a)pyrenu na území m ě sta Brna jsou technologické zdroje ve skupin ě REZZO 1 - obalovny živi č ných sm ě sí. Svými emisemi p ř ispívá také spalovna Brno (SAKO) a zvlášt ě velký spalovací zdroj Tepláren Brno, provoz Brno sever. Dopady t ě chto emisí do ovzduší jsou však zna č n ě odlišné a v imisních charakteristikách pro benzo(a)pyren mají hlavní podíl na koncentracích B(a)P v ovzduší obalovny živi č ných sm ě sí. Látky považujeme za významné sledovat a snižovat trvale jejich emise. B7 Snižování emisí VOC uplatn ě ním BAT Požadavek na uplatn ě ní nejlepší dostupné techniky je vyžadován p ř i IPPC, a také v sektorech emitujících VOC. Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC jsou uvedeny v referen č ních dokumentech BREF k velkým spalovacím za ř ízením, u výroby papíru a celulózy. BAT byly stanoveny: ve skladování benzinu, v č erpacích stanicích pohonných hmot a plynovodech v sektoru užití a aplikace rozpoušt ě del v opravách a výrob ě osobních automobil ů u konstrukcí a staveb p ř i odmaš ť ování kov ů v ostatním pr ů myslovém č išt ě ní STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 115 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Snížení emisí je realizováno zejména aplikací prost ř edk ů s nižším obsahem rozpoušt ě del a aplikací rozpoušt ě del s vyšší bodem varu. V menší mí ř e jsou realizovány sekundární záchyty u velkých technologických celk ů , č i hromadném č išt ě ní. Ostatní užití rozpoušt ě del a p ř íbuzné aktivity – nejv ě tší zne č iš ť ovatelé v tomto oboru jsou tiskárenský pr ů mysl, aplikace lepidel a adheziv, použití rozpoušt ě del v domácnostech (zahrnuje veškeré č istící, kosmetické a jiné p ř ípravky používané v domácnostech). Snižování emisí je v t ě chto oblastech realizováno: využitím moderních tiskárenských technologií, užitím tiska ř ských materiál ů s malým nebo nízkým podílem rozpoušt ě del v domácnostech užití moderních odmaš ť ovacích, č istících a jiných p ř ípravk ů a produkt ů s malým nebo nízkým obsahem rozpoušt ě del použití nát ě rových hmot v domácnostech, kde byl na základ ě pr ů zkumu spot ř eb produkt ů stanoven nový koeficient pr ů m ě rného obsahu rozpoušt ě del užitých v NH, použití rozpoušt ě del v domácnostech užití farmaceutických výrobk ů H.3.4 Horizontální opatření ke zlepšení kvality ovzduší V této oblasti jsou zahrnuta opat ř ení, která p ů sobí preventivn ě a iniciují nebo upravují postupy m ě sta p ř i strategickém, investi č ním, územním a dalším relevantním rozhodování, které má dopady do kvality ovzduší na území m ě sta a do vývoje emisí zne č iš ť ujících látek do ovzduší a emisí skleníkových plyn ů . V rámci této priority jsou také vytvá ř eny podmínky pro ř ízení kvality ovzduší na území m ě sta. A8 Vypracování regula č ního ř ádu k omezení provozu a č išt ě ní komunikací p ř i smogových situacích Pro situace p ř i p ř ekra č ování imisních limit ů PM 10 by m ě l být zpracován regula č ní ř ád, který by stanovoval plán č išt ě ní komunikací (kropící a zametací vozy). Tento ř ád by po schválení umož ň oval omezení provozu na nejvíce zatížených komunikacích v p ř ípad ě p ř ekro č ení imisních limit ů v období dopravní špi č ky. Omezení provozu se musí týkat nejen zatíženého úseku ale musí být realizováno plošn ě , nap ř . na celém území centra. Ze zákazu provozu musí existovat výjimky: záchranná služba, policie, atd. Návod k realizaci: Výb ě r nejvíce prašných komunikací kde je p ř epravována stavební su ť a podobný materiál zp ů sobující sekundární prašnost. Za č išt ě ní t ě chto komunikací by m ě ly odpovídat spole č nosti, které zpracovávají stavební su ť a podobné materiály. Opat ř ení je t ř eba realizovat v úzké provázanosti s ostatními opat ř eními – zejména opat ř ením atraktivita MHD, podpora park and ride a IDS. Možné konkrétní aktivity tohoto opat ř ení byly jíž popsány v p ř edchozích kapitolách, tj. zajistit povinnost kropení p ř i demolici budov a p ř i zpracování stavební suti, závazn ě stanovit frekvenci č išt ě ní komunikací, v období beze srážek, d ů kladn ě vy č istit komunikace po zim ě , stanovit termín a provést celoplošné č išt ě ní, zmapovat a vytvo ř it evidenci (ve spolupráci s BVaK) možných zdroj ů vody pro č išt ě ní komunikací, aj. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 116 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 A13(2005) Modelování dopravních tok ů Obsahem tohoto opat ř ení je udržování a využívání výpo č etních systém ů pro modelování dopravy pro operativní pot ř ebu a pro ov ěř ování koncep č ních variant i provád ě ní staveb. Tyto výpo č etní systémy by m ě ly být podkladem pro multimodální prognózy zm ě n v doprav ě vlivem realizace staveb a dalších opat ř ení v p ř ipravovaném Územním plánu m ě sta Brna, v r ů zných scéná ř ích rozvoje. Prognóza by mohla objevit potenciál ke snížení individuální automobilové dopravy a k její č áste č né náhrad ě ekologicky šetrn ě jšími druhy dopravy. Nová multimodální dopravní prognóza by m ě la vzít v úvahu n ě která výše popsaná opat ř ení, jak na celostátní úrovni, tak na úrovni m ě sta. Stav ř ešení, p ů sobnost - Opat ř ení bylo uplat ň ováno v minulosti avšak chybí aktualizace, tj. zjišt ě ní nových vstupních dat. Zhodnocení vlivu opat ř ení na kvalitu ovzduší - Vliv je pozitivní, ale spíše nep ř ímý, který by se m ě l projevit až po výb ě ru a realizaci konkrétních variant projekt ů . A16 Zpracování aktualizované dopravní prognózy Aktualizovaná dopravní prognóza není pro m ě sto Brno v sou č asné dob ě k dispozici. Proto nebylo v rámci aktualizace Programu možné zjistit výhledové dopravní intenzity. Obsahem tohoto opat ř ení je vytvo ř ení, udržování a využívání výpo č etních systém ů pro modelování dopravy pro operativní pot ř ebu a pro ov ěř ování koncep č ních variant. Tyto výpo č etní systémy by m ě ly být podkladem pro multimodální prognózy zm ě n v doprav ě vlivem realizace p ř ipravovaného Územní plánu m ě sta Brna, v r ů zných scéná ř ích rozvoje. Aktivity v rámci zpracování prognózy zahrnují: Využití a úprava datových zdroj ů z p ů vodních model ů Brna, jejich p ř enos do p ř íslušných software, zajišt ě ní kompatibility s GIS; Zjiš ť ování nových vstupních dat, zejména dopravních vztah ů ; Vlastní modelování dopravních zát ě ží Konkrétní aplikace pro jednotlivé scéná ř e a varianty územního plánu. Pomocné výpo č ty Pro složitost modelování a obrovského množství vstupních dat je možným rizikem p ř esnost výsledk ů . Proto doporu č ujeme aby model zpracovával tým odborník ů v r ů zných prost ř edích program ů osv ě d č ených v zahrani č í (nap ř . PTV a EMME/2), majících p ř íslušné zkušenosti. Pro kalibraci modelových dat je nutná sou č innost s podnikem Brn ě nské komunikace a.s., která zajiš ť uje dopravní s č ítání ve m ě st ě . Výsledky by mohly vzbudit v ě tší d ů v ě ru ob č an ů i NNO p ř i plánování a projednávání významných dopravních staveb a nákupních center ve m ě st ě . E5 Prosazování podmínek ochrany ovzduší p ř i zadávání ve ř ejných zakázek Toto opat ř ení zahrnuje stanovení podmínek ochrany ovzduší, jejichž spln ě ní bude nezbytné pro získání ve ř ejné zakázky m ě sta a její realizaci - opat ř ení se týká zejména zp ů sobu provád ě ní stavebních prací, údržby budov a konstrukcí, dodávek otopných systém ů atd. Cílem opat ř ení je p ř isp ě t ke zlepšení kvality ovzduší v konkrétní lokalit ě a podpo ř it subjekty, které používají technologie a postupy STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 117 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 spl ň ující p ř ísn ě jší podmínky ochrany ovzduší, energetické ú č innosti apod. než ukládají obecn ě platné p ř edpisy. Opat ř ení je zam ěř eno na dv ě skupiny zdroj ů zne č iš ť ování: první skupinou jsou staveništ ě , haldy a skládky sypkých materiál ů , skládky odpad ů , lomy apod., zdrojem prašnosti však mohou být i nap ř . velká parkovišt ě nebo antuková h ř išt ě . S provozovateli t ě chto podnik ů bude nutno vyjednávat o aplikaci nadstandardních opat ř ení ke snížení emisí tuhých látek vzhledem k nezbytnosti snižovat zne č iš ť ování ovzduší prachem. Druhou skupinou jsou ve ř ejné zakázky na realizaci staveb, kdy je možné požadovat lepší energetické parametry budov než jsou zákonem a provád ě cími p ř edpisy stanovené minimální požadavky na energetickou náro č nost budov a uplatn ě ní obnovitelných zdroj ů energie p ř i navrhování nových a rekonstrukci existujících budov. M ě sto bude v imisn ě zatížených oblastech, vytáp ě né plynem, uplat ň ovat požadavky u kotl ů na vyšší t ř ídu NO x , a ve zhušt ě né zástavb ě v oblastech se založenými sít ě mi CZT (v souladu s energetickou koncepcí m ě sta) vyžadovat napojení na tuto sí ť . E6 Uplat ň ování hledisek ochrany ovzduší v územním ř ízení a rozhodování Zákon č . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ř ádu (stavební zákon), je významný z hlediska omezování emisí zne č iš ť ujících látek do ovzduší, zejména územní plánování, které ř eší komplexn ě funk č ní využití území, stanoví zásady jeho organizace a v ě cn ě a č asov ě koordinuje výstavbu a jiné č innosti ovliv ň ující rozvoj území. Cílem opat ř ení je uplat ň ování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování a vytvá ř ení (již v po č áte č ní organizaci území takových základních pravidel, která povedou ke zlepšení sou č asného stavu a k ochran ě ovzduší ve výhledu (zejména p ř ed nep ř íznivými dopady neuváženého umis ť ování nových zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší.) V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a problémových lokalitách je nezbytné (krom ě podpory snižování emisí u p ů vodc ů zne č išt ě ní) zvažovat pe č liv ě ve vztahu k typu zát ě že ovzduší možnosti p ř i výb ě ru média pro vytáp ě ní, typu technologií a jejich vlivu na ovzduší. V oblasti stacionárních zdroj ů a v návaznosti na doporu č ení a záv ě ry Územní energetické koncepce statutárního m ě sta Brna probíhá další plynofikace, v území jsou vytvá ř eny podmínky pro výstavbu dalších sítí. Na nových plochách pro zástavbu je preferováno napojení na soustavu CZT. Územní plán je p ř ipravován v souladu s pot ř ebami m ě sta i dodavatelských spole č ností. Ve vztahu k navrženým rozvojovým plochám jsou vytvo ř ena následující doporu č ení v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší – v ě novat pozornost rizik ů m nár ů stu prašnosti vlivem p ř ír ů stku dopravy, nár ů stu emisí prachových č ástic z výroby. Nejd ů ležit ě jším okruhem je systém dopravní obsluhy území. Nové funk č ní plochy s velkou atraktivitou je nutno umis ť ovat v návaznosti na hromadnou dopravu, s ohledem na vliv provozu nových objekt ů na kvalitu ovzduší, m ě l by být stanovován co nejvyšší podíl ploch zelen ě (ochrana p ř ed prašností) atd. Je doporu č eno formulovat takové zásady pro rozvoj území, které budou v souladu s ochranou ovzduší p ř ed nep ř íznivými dopady vyvolanými umis ť ováním nových kapacitních objekt ů , které p ř edstavují významné zdroje a cíle dopravy. Jedná se p ř edevším o velké nákupní komplexy, kulturní a sportovní centra, dopravní terminály a sklady a montážní výroby. Návrh má p ů sobit p ř edevším preventivn ě , hlavním nástrojem má STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 118 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 být soustava limit ů pro novou výstavbu a stanovení závazných podmínek pro umis ť ování dopravn ě významných objekt ů . E7 Posílení imisního monitoringu MMB Již v analytické č ásti, popisující aktuální koncentrace škodlivin v ovzduší, byla z ř ejmá nezbytnost kvalitního m ěř ení na území m ě sta Brna. MMB pr ů b ě žn ě modernizuje m ěř ící za ř ízení na svých stanicích. Modernizace za ř ízení by m ě la prob ě hnout do roku 2010. Stanice je zapot ř ebí postupn ě doplnit analyzátory pro škodliviny: NO 2 – NO x – NO SO 2 , CO, PM 10 + PM 2,5 VOC analyzátor, O 3 E8 Informovanost orgán ů MMB o stavu ovzduší Pro vyhodnocování informací o kvalit ě ovzduší a emisní situaci je vhodné zavést systémy vyhodnocení údaj ů z monitorování kvality ovzduší a dále sledování o č ekávaných parametr ů schvalovaných za ř ízení, zdroj ů , technologií a výrob pro jejich následné kontroly. Imisní monitoring, dopln ě ný o m ěř ené škodliviny dle návrhu Programu je pro oblast ř ízení kvality ovzduší základním nástrojem zjiš ť ování kvality ovzduší na území m ě sta. Využití již vytvo ř ené databáze zdroj ů zne č iš ť ování na území m ě sta a její aktualizace v pravidelných intervalech umožní mít pohotov ě k dispozici údaje pro modelové hodnocení kvality ovzduší, vyhodnocovat p ř ínosy opat ř ení v rámci Programu a jeho celkový p ř ínos. Pro pot ř eby provád ě ní tohoto hodnocení je nezbytná také aktualizace a využívání dopravního modelu s výhledovými intenzitami dopravy na imisn ě zatížených komunikacích. Tyto nástroje umožní Odboru životního prost ř edí MMB zajiš ť ovat a poskytovat spolehlivé informace pro rozhodování p ř íslušných orgán ů m ě sta. E10 Informovanost obyvatel a subjekt ů na území m ě sta Opat ř ení zahrnuje informování ve ř ejnosti, výchovu a osv ě tu. Doporu č ujeme rozší ř ení ekologické výchovy o témata ochrany ovzduší – úspory energie, alternativní pohony, p ř ínosy program ů , ochrana klimatu, vliv škodlivin na zdraví obyvatel, atd. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 119 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 H.4 Nově navrhovaná opatření Vzhledem k tomu, že scéná ř e p ř edpokládaného vývoje k roku 2010 ukazují, že existující opat ř ení nejsou posta č ující a že imisního limitu nebude k požadovaným termín ů m dosaženo ani u PM 10 , ani u NO 2 , bez p ř ijetí dodate č ných opat ř ení, jsou navržena následující nová opat ř ení: A20 Zlepšení plynulosti dopravy nezvyšováním po č t ů p ř echod ů pro chodce P ř edm ě tem opat ř ení je optimalizace p ř echod ů pro chodce tak, aby nedocházelo ke zbyte č nému zhoršování plynulosti dopravy. E11 Zavedení m ě stských standard ů v č istot ě komunikací M ě stské standardy stanovují základní podmínky pro výstavbu. Jsou p ř edpisem pro projektanty, investory a zhotovitele, pro návrh, projekt a realizaci stavby v m ě st ě Brn ě . Obdobn ě doporu č ujeme vytvo ř it standardy pro provád ě ní staveb s d ů razem na údržbu komunikací. E12 Uplatn ě ní požadavku na plochy uvnit ř zastav ě ného území Plochy uvnit ř zastav ě ného území musí být zpevn ě ny nebo zabezpe č eny vegeta č ním krytem. Vegeta č ní kryt by m ě l být volen tak, aby nep ř ispíval k výskytu pyl ů a dalších alergen ů . Uplatn ě ní požadavku by p ř isp ě lo výrazn ě ke snížení emisí z nezpevn ě ných ploch na území m ě sta. E13 Institucionální zabezpe č ení realizace opat ř ení PZKO Vzhledem k pr ůř ezovému charakteru navržených opat ř ení p ř esahuje zodpov ě dnost za realizaci programu v p ů sobnost OŽP. Proto je nutné aby vedení m ě sta ur č ilo pracovní skupinu pro realizaci opat ř ení, ve které by byli zástupci p ř íslušných odbor ů MMB a (tj. OŽP, OD, OÚPR) a také DPMB, Bkom a p ř ípadn ě další subjekty. Je vhodné aby zpracovatelé Programu snižování emisí byli v týmu rovn ě ž zastoupeni. H.5 Časový plán implementace zlepšení kvality ovzduší opatření a odhad plánovaného Všechna výše zmín ě ná uvedená konkrétní opat ř ení jsou podle své č asové naléhavosti rozd ě lena do kategorií: K: Krátkodobé (prioritní konkrétní akce v rámci priority 1) S: St ř edn ě dobé (další konkrétní akce v rámci priority 1 a všechny akce v rámci priorit 2 a 3) D: dlouhodobé (v horizontu 3 a více let) Opat ř ení v rámci celého m ě sta jak na dopravní síti, v organizaci dopravy a na vozovém parku i opat ř ení v oblasti spalovacích a technologických zdroj ů jsou uvedena v následující tabulce v č etn ě p ř ínos ů ke kvalit ě ovzduší a č asovému rozmezí realizace. P ř ínos souboru opat ř ení ke zlepšení kvality ovzduší pod limitní úrove ň je odhadován v roce 2012-14. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 120 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 67: Prioritní opat ř ení, p ř ínosy ke kvalit ě ovzduší a č asový rozsah realizace opat ř ení Priorita Opatření P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P3 P3 P3 P3 P3 P3 P3 P4 P4 P4 P4 Termín realizace A17(2006) Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku S A18(2006) Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí K B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů S B2 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění S D1 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech D pro bydlení E1 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných S plochách E2 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí S E3 Výsadba izolační, rekreační zeleně, parku, výsadba lesa a S realizace vegetačních úprav E9 Účinná kontrola údržby komunikací K E11(2009) Zavedení městských standardů v čistotě komunikací S E12(2009) Uplatnění požadavku na plochy uvnitř zastavěného K území A1(2005) Uplatňování emisních limitů Evropské unie pro nová D vozidla A2(2005) Operativní kontrola emisních parametrů vozidel S A3(2005) Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem D A4(2005) Omezení automobilové dopravy v centrech měst K A5(2005) Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech K města A6(2005) Obnova vozového parku D A7(2005) Ekologizace MHD D A9(2005) Regulace parkování systémy park and ride S A10(2005) Bike and Ride S A11(2005) Výstavba cyklotras S A12(2005) Další rozvoj integrované dopravy D A14(2006) Preference vozidel MHD v provozu S A19(2009) Výstavba nových komunikací D A20(2009) Zlepšení plynulosti dopravy nezvyšováním počtů S přechodů pro chodce B3 Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT D B4 Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx D Vliv na kvalitu ovzduší +++ ++++ ++ + ++ ++ +++ + ++++ + +++ ++ + ++ +++ 0 ++ ++ + + +++ +++ ++ ++++ +++ +++ + E4 Podpora energetickému řízení A15(2006) Výstavba hromadných garáží B5 Opatření k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla B6 Snižování emisí B(a)P B7 Snižování emisí VOC uplatněním BAT D2 Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu D3 Opatření zlepšující tepelně-technické vlastnosti budov D S D S S D + + + ++ + + D + D4 Podpora nespalovacích technologií využití obnovitelných zdrojů energie A8(2005) Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací A13(2005) Modelování dopravních toků A16(2006) Zpracování aktualizované dopravní prognózy E5 Uplatňování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování a rozhodování D + K ++ K K D + + ++ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 121 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 P4 P4 P4 P4 P4 E6 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání veřejných zakázek E7 Posílení imisního monitoringu MMB E8 Informovanost orgánů MMB o stavu ovzduší E10 Vzdělávání, osvěta, informovanost E13(2009) Institucionální zabezpečení realizace opatření PZKO D ++ S K D K + + + ++++ Kvalitativní ohodnocení dopadů na kvalitu ovzduší – vysvětlivky ++++ +++ ++ + 0 H.6 velmi pozitivní, výrazné zlepšení se předpokládá v celé oblasti Brna velmi pozitivní, výrazné zlepšení se předpokládá v oblastech se zvýšenou zátěží pozitivní, ve vybraných oblastech je možno předpokládat mírné zlepšení spíše pozitivní, tj. v některých oblastech zlepšení, v jiných se situace může zhoršit, ale pozitivní vliv převládá neutrální , kvalita ovzduší se nezmění nebo se změní v některých oblastech k lepšímu, v jiných k horšímu Popis opatření zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu Konkrétní opat ř ení, která by m ě la být v dlouhodobém č asovém horizontu p ř ijata, nejsou se strany MMB p ř ímo plánována. Vývoj v ochran ě ovzduší odvisí významn ě od strategického vývoje m ě sta - od dopadu výstavby nových dopravních staveb a umíst ě ní nových rozvojových ploch. Dopravní stavby a jejich vliv na kvalitu ovzduší je – krom ě standardních nástroj ů , jakými je EIA (posouzení vlivu staveb na životní prost ř edí) posouzeno také ve zpracovaném Generelu ovzduší z roku 2004 – významný vliv ke zlepšení kvality ovzduší na území m ě sta Brna budou mít zejména dostavba R43 a velkého m ě stského okruhu. Vývoj v oblasti ochrany ovzduší v EU sm ěř uje k integraci ochrany ovzduší do ostatních strategických a rozvojových plán ů a tento trend je se strany orgán ů Č R podporován. Oblast ochrany ovzduší co do svého významu dlouhodob ě poroste s novými cíli, které si EU schválila v Tématické strategii EU v oblasti ochrany ovzduší a na tuto strategii p ř ipravovanými revizemi sm ě rnice o ochran ě ovzduší o emisních stropech, které staví velmi ambiciózní cíle v ochran ě ovzduší do roku 2020. Tyto cíle jsou nicmén ě odvozeny od d ů kladných analýz vlivu ovzduší a zne č iš ť ujících látek na zdraví obyvatel a od zdravotních rizik, která z nadlimitních úrovní zne č išt ě ní ovzduší vyplývají. Hledisko ochrany ovzduší je již na základ ě stávající legislativy významnou sou č ástí rozhodovacích proces ů m ě sta a kraje a tento trend bude v návaznosti na strategické p ř ístupy EU a Č R posilovat. Vzhledem k rozd ě lení kompetencí mezi m ě stem Brnem a Jihomoravským krajem bude proto a je velmi d ů ležitá spolupráce m ě sta a kraje v oblasti ochrany ovzduší - nástroje, kterými jsou uplat ň ována preventivní i nápravná opat ř ení v ochran ě ovzduší ve vztahu ke stacionárním zdroj ů m zne č išt ě ní jsou zejména na úrovni kraje. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 122 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 I. ŘÍZENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROGRAMU I.1 Řízení programu P ř irozeným ř ídícím orgánem programu snižování emisí (spolu s ostatními programy) je Odbor životního prost ř edí. Disponuje nástroji pro ř ízení, které umož ň ují: Aktualizaci databází zdroj ů zne č iš ť ování Aktualizaci bilan č ních výstup ů vydávání stanovisek ve vztahu k prioritám m ě sta v oblasti snižování emisí (a zlepšování kvality ovzduší). Sou č ástí ř ízení jsou následující č innosti: Trvalé sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, zejména v oblastech se zvýšenou imisní zát ě ží Monitorování stanovených ukazatel ů Vyhodnocování p ř ínos ů programu v jednotlivých jeho prioritách (kvantifikace a dosahování cíl ů ), Podpora projekt ů , které p ř ispívají ke snižování emisí jejich za ř azením do Programového dodatku k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno Realizace Programu bude probíhat jednak p ř ímo, jednak nep ř ímo: P ř ímá realizace se týká finan č ní podpory konkrétních akcí z prost ř edk ů statutárního m ě sta Brna, nebo ze zdroj ů Jihomoravského kraje - bu ď p ř ímo z rozpo č tu nebo prost ř ednictvím „grantového schématu“, který m ů že být vytvo ř en v rámci Regionálního opera č ního programu. Nep ř ímá realizace zahrnuje následující: doporu č ení kraje k žádosti o podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury, doporu č ení kraje k žádosti podporu ze Státního fondu životního prost ř edí Č R, doporu č ení k žádosti o podporu z jiných podp ů rných program ů , doporu č ení (podp ů rný argument) z hlediska ochrany ovzduší p ř i rozhodování (zejména o prioritách v oblasti dopravní infrastruktury). Magistrát m ě sta Brna si za ú č elem ř ízení Programu m ů že z ř ídit pracovní orgán – Radu ochrany ovzduší statutárního m ě sta Brna. Č leny rady mohou být odpov ě dní pracovníci m ě sta, politi č tí reprezentaci m ě sta, zástupce MŽP Č R, zástupci prioritních m ě stských č ástí se stavebním ú ř adem, p ř ípadn ě p ř izvaní specialisté v oblasti ochrany ovzduší. Ustavení takové pracovní skupiny je navrženo jako Opat ř ení E13. I.2 Monitorování Programu Emise Základním zdrojem ov ěř ení dosahování cíl ů Programu snižování emisí je úplná emisní bilance m ě sta Brna, č len ě ná ve vhodných kategoriích dle skupin zdroj ů a obor ů ekonomických č inností. Pro aktualizaci emisí v kategorii REZZO 3 lze STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 123 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 doporu č it up ř esnit po č et bytových jednotek a dom ů , využívajících tuhá paliva (zejména ve starší zástavb ě m ě stských č ástí Brna – st ř ed, Brno – jih, Líše ň ). Aktualizace emisních bilancí by m ě la být provád ě na každým rokem. Zdrojová data a jejich dávková a kontinuální aktualizace (v závislosti na typu údaje) byla s OŽP MMB projednána. M ě stu je p ř edána databáze zdroj ů , výpo č etní aparát. Krom ě emisní bilance je u jednotlivých zdroj ů zne č išt ě ní nezbytné aktualizovat i palivovou bilanci pro dopo č et n ě kterých emisí. Co se tý č e vyhodnocování p ř ínos ů program ů , prost ř ednictvím emisní bilance je vývoj monitorován. U vývoje v emisích konkrétních zdroj ů (technologické zdroje, které jsou p ů vodci zne č išt ě ní) lze ro č n ě sledovat p ř íslušné individuální údaje, a p ř ipravovat vstupní data pro kontrolní hodnocení kvality ovzduší (z dat REZZO 1 a 2). Návrh indikátor ů ovliv ň ujících kvalitu ovzduší v Brn ě - oblast doprava Indikátory ovliv ň ující kvalitu ovzduší v sektoru dopravy byly již navrženy p ř i p ř edchozí aktualizaci Programu snižování emisí v roce 2006. V rámci této 2. aktualizace byly stanoveny nové hodnoty definovaných indikátor ů (viz tabulka 3). Tabulka 68: Aktualizace indikátor ů ovliv ň ujících kvalitu ovzduší - oblast doprava Indikátor Intenzita dopravy na nejzatíženějších komunikacích Podíl těžkých vozidel na nejzatíženějších komunikacích Počet záchytných parkovišť v systému "Park and Ride" Podíl cest realizovaných IAD a MHD Počet zařízení pro úschovu kol ("Bike and Ride") Počet autobusů na CNG Časová dostupnost centra města veřejnou dopravou Způsob zjištění (organizace) Jednotka dopravní sčítání (ŘSD, B-KoM) voz/24h dopravní sčítání (ŘSD, B-KoM) % podklady (MMB) MHD – DPMB IAD – dopravní model podklady ( MMB) DPMB dopravní model (CDV) Délka cyklistických stezek a podklady tras ( MMB) Hustota cyklistických stezek výpočet (CDV) Počet křižovatek s možností DPMB, B-KoM preference MHD Délka komunikací s vyhrazeným pruhem pro MHD STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO počet % Hodnota v r. 2007 max. 69 tis. (D1) 0 35,6 : 53,4 0 počet 0 26805 km 31,6 km/km2 0,14 počet DPMB, B-KoMcom km podrobně hodnoceno samostatně max. 20,1 tis. podrobně hodnoceno (D1 - 30 %) samostatně počet min/den Pozn. 43 údaj z r. 2006 (Bcom) součet cestovních časů MHD na nejkratších trasách do centra ze všech mimo- centrálních zón 43 plně vybavených křižovatek + dalších 16 je monitorováno 2,1 124 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Indikátory jsou navrženy tak aby umožnily charakteristiku dopravy ve m ě st ě Brn ě s ohledem na zatížení životního prost ř edí, a monitoring jejího dalšího vývoje, v č etn ě meziro č ních porovnání jednotlivých ukazatel ů (zdali hodnoty klesají nebo stoupají). Všechny uvedené indikátory spl ň ují podmínku vy č íslitelnosti - bu ď na základ ě p ř ímých m ěř ení nebo model ů . Zdrojem údaj ů je p ř edevším Magistrát m ě sta Brna, p ř ípadn ě Brn ě nské komunikace (automobilová doprava) a Dopravní podnik m ě sta Brna (MHD). Č asová dostupnost MHD do centra m ě sta byla oproti p ř edchozí aktualizaci po č ítána jinak, a to jako sou č et cestovních č as ů MHD na nejkratších trasách do m ě stského centra (zóny ZSJ č . 2-4) ze všech ostatních zón v systému multimodálního dopravního modelu, který zpracovalo CDV s pomocí software EMME. Sledovány musí být údaje pro vyhodnocování emisí z dopravy a také pro vyhodnocení postupu realizace konkrétních opat ř ení. Navrhovanými indikátory ke sledování jsou: Intenzita dopravy na komunikacích (dopravní s č ítání (RSD, B-com) Podíl t ě žkých vozidel na komunikacích (dopravní s č ítání (RSD, B-com) Po č et záchytných parkoviš ť v systému "Park and Ride" (podklady MMB) Po č et parkovacích stání systému "Bike and Ride" (podklady MMB) Č asová dostupnost centra m ě sta ve ř ejnou dopravou = sou č et cestovních č as ů všech cest MHD do centra (dopravní model – CDV). Po č et za ř ízení pro úschovu kol ("Bike and Ride") - (podklady MMB) Délka cyklistických stezek (podklady MMB) Ovzduší Základním prost ř edkem pro zjiš ť ování vývoje v kvalit ě ovzduší je vyhodnocení údaj ů imisního monitoringu všech stanic na území m ě sta Brna. Zne č išt ě ní v problémových lokalitách a vyhodnocení zasažené plochy m ě sta doporu č ujeme provád ě t v intervalech aktualizace Programového dodatku prost ř ednictvím modelového hodnocení kvality ovzduší na území celého m ě sta. Pro hodnocení projekt ů a akcí a provád ě ní monitoringu u jednotlivých opat ř ení a akcí bude vytvo ř ena provád ě cí p ř íloha k tomuto dodatku. Horizontální akce Indikátory pro kontrolu pln ě ní tohoto cíle mohou zahrnovat nap ř íklad: Po č et zakázek se zp ř ísn ě nými požadavky na ochranu ovzduší, energetickou ú č innost, využívání nespalovacích technologií obnovitelných zdroj ů apod. Po č et staveb, p ř i jejichž povolování jsou stanoveny zp ř ísn ě né požadavky na ochranu ovzduší, zejména ve vztahu k rizikovým škodlivinám Kriteria ochrany ovzduší a klimatu p ř i posuzování rozvojových zám ě r ů p ř i uplatn ě ní princip ů prevence. Další STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 125 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 I.3 Termíny vyhodnocení a aktualizace programu Program snižování emisí a jeho aktuálnost by bylo vhodné vyhodnotit nejpozd ě ji v roce 2011 - 12, vzhledem ke lh ů tám, ke kterým má být dosaženo imisních limit ů u prašného aerosolu PM 10 (v roce 2011 - žádost Č R o prodloužení lh ů ty, do kdy musí být dosaženo pln ě ní imisního limitu), škodlivin benzen a NO 2 (2010) a dosaženo emisního stropu u škodlivin NO x , SO 2 , VOC a NH 3 (2010). Program by m ě l být vyhodnocován cca jedenkrát za t ř i roky. Pr ů b ě žn ě je nicmén ě zapot ř ebí: Vyhodnocovat pln ě ní opat ř ení Vyhodnocovat údaje imisního monitoringu Aktualizovat databázi zdroj ů zne č išt ě ní v č etn ě adresného p ř ipojení bodových zdroj ů zne č išt ě ní. I.4 Přehled zdrojů financování Vlastní zdroje: statutárního m ě sta Brna (doprava, ve ř ejná za ř ízení, zdroje soustavy CZT) provozovatel ů (zdroj ů , majitel ů pr ů myslových a nevýrobních objekt ů , dopravních prost ř edk ů ) domácností Zdroje státního rozpo č tu SFŽP – Obnovitelné zdroje energie - Státní program č ást B, opat ř ení doporu č ená v programech ke zlepšení kvality ovzduší Program 2.7.2, snížení emisí Program 2.2. Doprava – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj ů v resortu dopravy (B+R, P+R, úsporná opat ř ení na vozidlech, preference MHD, alternativní paliva) EFEKT – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj ů , č ást A, MPO EU zdroje OPPI – malé zdroje na biomasu (vlastnictví MMB), energetická ú č innost v pr ů myslu a nevýrobní sfé ř e. Podnikatelské subjekty pouze OKE Č zpracovatelského pr ů myslu, úspory energie a OZE zpracovatelský pr ů mysl OPŽP – snížení emisí, zateplení ve ve ř ejné správ ě , OZE ve ve ř ejné správ ě Soukromé zdroje – ekonomicky efektivní projekty úspor energie a využití obnovitelných zdroj ů EPC (regulace, úspory energie), opat ř ení návratná b ě hem 4 - 8 let prosté návratnosti Fond Č SOB energetických úspor Emisní obchodování (velké zdroje v majetku m ě sta) Zelená úsporám Program spravovaný SFŽP k financování náhrady tuhých paliv domácnostech biomasou, zateplení rodinných dom ů , apod. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 126 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 J. ZKRATKY B(a)P BAT CDV CZT Č IŽP Č OV EM EU FS GIS IPPC IPCC JMP, a.s. KSEI LTO LV MHD MMB MT MŽP OPŽP OPPI OÚPR OZE OZKO OŽP PAH PM 10 REZZO SFŽP SLBD SZÚ TTO ÚEK UO ÚP VMO VOC ZÚ ŽUB STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Organické slou č eniny sestávající z nejmén ě dvou kondenzovaných benzenových jader tvo ř ených výhradn ě uhlíkem a vodíkem (dále jen polycyklické aromatické uhlovodíky), vyjád ř ené jako benzo(a)pyren Best Available Technique (Nejlepší dostupná technika) Centrum dopravního výzkumu Centralizované zásobování teplem Č eská inspekce životního prost ř edí č isti č ka odpadních vod Energetický management Evropská unie Fond soudržnosti Geografický informa č ní systém Integrated Polution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování zne č išt ě ní) Intergovernmental Panel on Climate Change (Mezinárodní panel o klimatické zm ě n ě Jihomoravská plynárenská, a.s. Koncept snižování emisí a imisí Lehký topný olej Imisní limit (Limit Value) M ě stská hromadná doprava Magistrát m ě sta Brna Mez tolerance (Margin of Tolerance) Ministerstvo životního prost ř edí Opera č ní program životní prost ř edí Opera č ní program pr ů mysl a podnikání Odbor územního plánování a rozvoje Obnovitelné zdroje energie Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odbor životního prost ř edí Polycyklické aromatické uhlovodíky Č ástice, které projdou velikostn ě -selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický pr ů m ě r 10 µ g odlu č ovací ú č innost 50 % Registr zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší Státní fond životního prost ř edí S č ítání lidu, dom ů a byt ů Státní zdravotní ústav T ě žký topný olej Územní energetická koncepce Urbanistický obvod Územní plán Velký m ě stský okruh Volatile Organic Compounds (t ě kavé organické látky) Zdravotní ústav Železni č ní uzel Brno 127 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 K. POUŽITÁ LITERATURA 1. Generel ovzduší – Program snižování emisí a imisí statutárního m ě sta Brna, ENVIROS, s. r. o., 2004 2. Strategie pro Brno – Strategický plán pro m ě sto Brno, MMB 2002 3. Generel dopravy m ě sta Brna, MMB 2002 4. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno – aktualizace 2006, ENVIROS, s.r.o., 2006 5. Zne č išt ě ní ovzduší na území Ć eské republiky v roce hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany č istoty ovzduší 6. Plány snižování emisí u zdroje , KÚ JMK listopad 2004 7. Závazné podmínky provozu pro SAKO Brno, KÚ JMK, listopad 2004 8. Souhrnný ak č ní program Jihomoravského kraje, KÚ JM kraje, srpen 2004 9. Integrovaný program snižování emisí Jihomoravského kraje, KÚ JM kraje, 2004 2007, Č eský 10. Národní program snižování emisí v Č eské republice, MŽP Č R, 2006 11. Legislativní normy, zejména zákon č . 86/2002 Sb. o ochran ě ovzduší, ve zn ě ní jeho pozd ě jších p ř edpis ů a jeho provád ě cí p ř edpisy 12. Sd ě lení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ ě dat za rok 2007 13. Zpráva o zónách a aglomeracích v Č eské republice, Ministerstvo životního prost ř edí, Č HMÚ, listopad 2005 14. P ř ehled stanic a metod m ěř ení kvality ovzduší registrovaných v IS-ISKO, rok 2002-8 15. Zákon č . 406/2000 Sb., o hospoda ř ení energií, ve zn ě ní pozd ě jších p ř edpis ů , a jeho provád ě cí p ř edpisy 16. Zákon č . 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování zne č išt ě ní a integrovaném registru zne č iš ť ování (zákon o IPPC) 17. Metodický návod odboru ochrany ovzduší MŽP Č R pro p ř ípravu Krajských (místních) program ů snižování emisí a Krajských (místních) program ů ke zlepšení kvality ovzduší podle požadavk ů § 6, odst. 5 a § 7, odst. 6 zákona č . 86/2002 o ochran ě ovzduší a o zm ě n ě n ě kterých dalších zákon ů 18. Opera č ní program životní prost ř edí, Implementa č ní dokument k Opera č nímu programu životní prost ř edí 19. Recommendation on plans or programmes to be drafted under the Air Quality Framework Directive 96/62/EC 20. Energetický management energetické agentury municipalit, ENVIROS, s.r.o., produkt Č eské 21. Č asopis Ochrana ovzduší 22. V ě stníky MŽP STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 128 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 PŘÍLOHY STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 129 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 1. PODROBNÉ VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 130 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Tabulka 69: Opat ř ení Programu zlepšení kvality ovzduší – rok 2009 Opatření Podrobný popis A1(2005) Uplatňování emisních limitů Evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí splňovat příslušné limity EURO pro množství emitovaných polutantů (EURO 4 od roku 2005) Doplnění periodických technických prohlídek o kontroly „in situ“ A2(2005) Operativní kontrola emisních parametrů vozidel A3(2005) Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Přestavba stávajících vozidel na ekologičtější paliva, nákupy ekologických vozidel veřejné dopravy Číslo Dotčené Stav plnění opatření emise v předcho zích progr. oxid uhelnatý, Plněno nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné částice u dieselových vozidel NOx, benzen, Opatření uhlovodíky dosud není realizován o A3(2005) NOx =CZ0622 _3-11(2006) Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje Správní Poznámka úroveň Ministerstvo dopravy ČR ČR Vlastníci vozidel MDČR, Rozpočet MV ČR Policie, odbor dopravně správních agend MMB Plněno, ale DPMB předkládá poněkud se to zaseklo „Program MMB úspor energie a využití alternativních paliv v rezortu dopravy“ (v rámci Státního programu) OPI – opatření 2.3 131 Odpovídá Ministerstvo dopravy MMB nemůže opatření ovlivnit, neboť neexistuje zákonná opora v legislativě ČR ani konkrétní postup typu "kdo by co měl dělat" V období 4-9/2006 proběhl zkušební provoz 5 autobusů na CNG od 5 různých výrobců: SOR BN 12 (4-6/2006), TEDOM KRONOS 123G (56/2006), SOLARIS URBINO 15 CNG (67/2006), MERCEDES-BENZ CITARO CNG (7/2006) CITELIS 12M CNG (7-8/2006). Průměrná spotřeba autobusů v testu byla 58,08 m3/100 km, což představovalo úsporu cca 5,- Kč na km, při nulové spotřební dani. Pořadí výrobců v testu nebylo zveřejněno INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření A4(2005) omezení vjezdu do některých částí města A5(2005) Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města A6(2005) Placené vjezdy do vybraných částí města (mýto) A7(2005) – Ekologizace MHD STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Podrobný popis Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje Správní Poznámka úroveň a nebylo dosud rozhodnuto o nákupu vozidel. Zákaz vjezdů těžkých nákladních vozidel do zóny centra města je uplatněn. Centrum je v tomto případě definováno jako oblast uvnitř malého městského okruhu (MMO). Probíhá na vybraných komunikacích Zákaz vjezdů těžkých nákladních vozidel do zóny centra města Např. zúžit silnici, různé zálivky a ostrůvky, atd. B1(2005) NOx, benzen, Plněno průběžně. PM10, uhlovodíky MMB OD Město Brno MMB B2(2005) NOx, benzen, Plněno průběžně. uhlovodíky, prach, ostatní MMB OD Město Brno MMB Zavedení poplatků za vjezd do centra z prvního městského okruhu. Případné znovuzavedení autobusů na CNG společně s vybudováním plnící stanice ve vlastnictví DPMB, která by sloužila jako veřejná. B3(2005) = CZ0622_ 3-16(2006) O MMB OD zavedení opatření se již neuvažuje, Město Brno MMB Vjezdy vozidel do centrální části města byly omezeny s pomocí tzv. zádržných systémů (výsuvné sloupky), které umožňují vjezd vozidlům do centra pouze na povolení. Opatření bylo zrušeno. DPMB Město Brno, (předkládá), Státní vedení města program (schvaluje) MMB Nové tramvaje nízkopodlažní pořízené (celkem 22 ks za roky 2007-2008) : Škoda 13T (Porsche) : 2007 - 2 ks; 2008 - 4 ks Vario LFR.E*: 2007 - 3 ks; 2008 - 2 ks, je to novostavba tramvaje s využitím komponentů starších vozidel Vario LF2R.E* : 2008 - 4 ks, je to novostavba tramvaje s využitím komponentů starších vozidel rekonstrukce starších tramvají KT8D5 dosazením nízkopodlažního článku: 2007 - 4 ks; 2008 - 3 ks Nové trolejbusy nízkopodlažní pořízené (celkem 6 ks za roky 2007-2008): NOx, benzen, uhlovodíky, prach, ostatní B4(2005) NOx, benzen, průběžně plněno uhlovodíky, prach, ostatní 132 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření A8(2005) – Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací A9(2005) – regulace parkování systémy park and ride A10(2005) – Bike and Ride STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Podrobný popis Vypracování regulačního plánu a vypracování analýzy možných zdrojů vody ke skrápění ulic Zavedení systémů krátkodobých stání na vybraných přestupních uzlech budou vybudována nebo zvětšena parkoviště se službami pro řidiče (WC, zlevněné jízdné). vytipovat vhodné lokality a zde Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje Správní Poznámka úroveň B6(2005) NOx, benzen, Probíhá průběžně. uhlovodíky, prach, ostatní MMB Město Brno B7 = CZ0622_ 3-14(2006) MMB OD Město Brno MMB ROP NUTS II Tarify parkování v centrální části města zůstávají již několik let na stejné úrovni (20,-Kč / hod). Město preferuje budování parkovacích domů v centru před záchytnými parkovišti ve vnějších zónách města. Připravuje se veřejná zakázka „Strategie parkování ve městě Brně“, která by měla zahrnout problematiku P&R. Město Brno Připravuje se aktualizace Generelu cyklistické dopravy, která by dle NOx, benzen, Připravuje se uhlovodíky, prach, ostatní B8(2005) NOx, benzen, Plánováno MMB OD = uhlovodíky, MMB Škoda 25Tr: 2007 - 3 ks; 2008 - 3 ks Nové autobusy nízkopodlažní pořízené (celkem 25 ks za roky 2007-2008): Citelis 12M: 2007 - 5 ks; 2008 - 2 ks Citelis 18M: 2007 - 5 ks; 2008 - 13 ks Problémem je zdražování jízdného MHD (v dubnu 2009 o téměř 50 %), neboť vysoké ceny sníží atraktivitu MHD. Měly by být preferovány přínosy MHD vzhledem ke kvalitě ovzduší, nikoli finanční přínosy. Kompetence MČ, není vyhodnoceno. 133 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření A11(2005) – výstavba cyklotras A12(2005) Další rozvoj integrované dopravy Podrobný popis navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakož i systém přístupu do těchto objektů postup realizace je obsažen v Generelu cyklistické dopravy od 1.1.2004 funguje v Brně a okolí integrovaný dopravní systém (IDS), který propojuje Brno s okolními regiony. Cílem opatření je jeho zkvalitňování. A13(2005) – vytvoření, modelování udržování a dopravních toků využívání výpočetních systémů pro modelování dopravy pro STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Číslo opatření v předcho zích progr. CZ0622_ 3-15(2006) Dotčené emise Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje prach ostatní zadávacích podmínek měla zahrnout i zařízení typu Bike and Ride B9(2005) NOx, benzen, Plánováno DPMB předkládá uhlovodíky, prach B10(2005 NOx, benzen, plněno )= uhlovodíky, CZ0622_ prach, ostatní 3-13(2006) B11 Správní Poznámka úroveň Všechny emise z dopravy, zejména v imisně zatížených lokalitách MMB Připravuje se aktualizace Generelu cyklistické dopravy. jeden z jejich hlavních cílů je i zahuštění a vzájemné propojení sítě cyklistických stezek JMK, KORDIS ROP NUTS II JMK, OP Doprava MMB Od poslední aktualizace Programu snižování emisí přibyly do IDS následující regiony: Boskovicko (březen 2007), Vyškovsko východ + Kyjovsko (červen 2008) Hodonínsko, Břeclavsko a Veselsko (prosinec 2008). Co se týče rozlohy území, přibylo v poslední etapě rozšíření 27 % území kraje a 120 nových obcí v JMK . Dále postupně dochází k budování přestupních terminálů v návaznosti vlak – autobus. Prováděno MMB OD na objednávk u Město Brno, OP Město Brno MMB 134 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření Podrobný popis Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje Správní Poznámka úroveň operativní potřebu a pro ověřování koncepčních variant A14(2006) Preference vozidel MHD v provozu NOx, benzen, plněno ale Brněnské uhlovodíky, pouze na komunikace prach, ostatní několika lokalitách Město Brno MMB A15(2006) Výstavba hromadných garáží Plánováno, MMB OD nyní nově zadaná studie Parkovací politiky ve městě Brně Město Brno MMB A16(2006) – Zpracování aktualizované dopravní prognózy Neplněno Město Brno MMB STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO MMB OD 135 Preferenční pruh pro autobus je zaveden v obou směrech na ulici Úvoz. Na všech křižovatkách s průjezdy tramvají a na vybraných křižovatkách s průjezdy autobusy je přednost MHD přepnutím již zavedena. V důsledku rekonstrukce kolejí na ul. Husova dochází ke kongescím, které zpomalují i linky veřejné dopravy. Výstavba hromadných garáží je plánována celkem na 18 lokalitách ve 3 katastrálních územích městské části Brno – střed: Brno-město (13 lokalit), Staré Brno (4 lokality) a Zábrdovice (1 lokalita). Všechny lokality jsou situovány v blízkosti malého městského okruhu (MMO). Součástí tohoto opatření jsou dále informační systémy navádění na parkovací domy, informace o volných parkovacích stáních na Internetu a na příjezdech, v členění na osobní a nákladní vozidla. Obsahem tohoto opatření je vytvoření, udržování a využívání výpočetních systémů pro modelování dopravy pro operativní potřebu a pro ověřování koncepčních variant. Tyto výpočetní systémy by měly být podkladem pro multimodální prognózy změn v dopravě vlivem realizace připravovaného Územní plánu města Brna, v různých scénářích INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření Podrobný popis Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje Správní Poznámka úroveň rozvoje. A17(2006) Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku A18(2009) Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí A19(2009) - STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Výměna nebo vybavení vozidel MHD DPmB Plněno částečně DPmB přijmout opatření, která sníží vnášení prachu na komunikace a následně by měla být přijata opatření k jejich čištění Plněno Brněnské nedostateč komunikace – ně základní komunikační systém (ZKS). ROP NUTS II MMB MMB, KÚ Městské části – místní komunikační systém (MKS) průběžně ŘSD: dálnice ROP NUTS II MMB 136 Příklady možných opatření, které by měla řešit pracovní skupina ustanovená vedením města: • při demolici budov ve městě zajistit povinnost kropení, • závazně stanovit frekvenci čištění komunikací, v období beze srážek, • důkladně vyčistit komunikace po zimě, stanovit termín a provést celoplošné čištění, • zmapovat a vytvořit evidenci (ve spolupráci s BVaK) možných zdrojů vody pro čištění komunikací (např. dle informací OÚPR MMB je v paláci Morava studna která se přečerpává do kanalizace !) • prověřit jestli se skutečně musí na čištění komunikací používat pitná voda (dle kterých norem), pokud je to pravda tak iniciovat změnu předpisu, • zajistit povinnost zatravnění (osázení vegetačním krytem) majitelům nezpevněných ploch bez zeleně, což jsou zdroje sekundární prašnosti Další konzultace: Doc. Vladimír Adamec (závěry z projektu „Prašnost dopravy“) a B-com (současný stav v čištění ZKS) V roce 2007 byla dokončena INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření Podrobný popis Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Výstavba nových komunikací B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských a jiných technologických provozů B2 Podpora plynofikace středních a STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Snížení emisní zátěže za pomoci specifických technických, provozních a organizačních opatření ve slévárenských provozech. Slévárny Zetor, Královopolská slévárna, UXA, Roučka – Slatina Snížení emisní zátěže za pomoci specifických C1(2005); PM10 CZ0622_ 1-11(2006) B(a)P Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje plněno OP Doprava a RK JMK: silnice 2. a 3. třídy (tedy včetně VMO). SŽDC: přestavba ŽUB a SJTD v kolejové variantě. DMPB + vedení města – SJTD v tramvajové variantě MMB je pouze účastníkem řízení. Průběžně plněno Krajský úřad, MMB Probíhá Provozovatelé OPŽP OPŽP Správní Poznámka úroveň K=U MMB 137 mimoúrovňová křižovatka MÚK Hlinky Bauerova, která přispěla k větší plynulosti provozu v této lokalitě. Dále byla zahájena a v současnosti probíhá výstavba tunelů VMO Dobrovského, která by měla být hotova do roku 2011. Postupná výstavba VMO by měla odklonit část dopravy z městského centra. Dále je plánována přestavba železničního uzlu, která dosud zahájena nebyla. Účinnost tohoto opatření je podmíněna a kvalitní a rychlou veřejnou dopravou spojující nádraží v přesunuté poloze s okolím - v tomto smyslu má mimořádný význam plánovaný severojižní kolejový diametr (SJTD), s částečným zahloubením trasy do podzemí v centrální části města. Snižování emisí prachu je u některých sléváren součástí podmínek v rámci integrovaného povolení. Tyto zdroje významně přispívají ke znečištění. Bude modernizováno odprášení náhradou filtrů. Týká se jak sléváren, podléhajících IPPC, tak ostatních slévárenských provozů na území města. Kromě sléváren se toto opatření vztahuje i na další technologické provozy emitující prach – např. Eligo, a. s. Opatření se vztahuje na zbývající střední a velké spalovací zdroje, používající tuhá paliva INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření Podrobný popis velkých zdrojů znečištění technických, provozních a organizačních opatření. B3 Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT B4 Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx B5 Opatření k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla B6 Snižování emisí B(a)P B7 Snižování emisí VOC Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje Správní Poznámka úroveň NOx Probíhá ÓÚPR MMB Město Brno MMB NOx Probíhá OŽP MMB investoři MMB C4(2005) NOx Probíhá Teplárny Brno, a. s. Teplárny Brno Město Brno vlastník Probíhá Obalovny, vlastníci doprava, malé zdroje znečištění Provozovatelé OPŽP B(a)P Snížení emisí VOC, ostatní těkavých technolog. Emise organických látek prostřednictvím provozních, technologických a organizačních úprav Náhrada D1 Podpora CZ0622_ PM10, NOx, využívání tuhých 1-1přeměny SO2, B(a)P, topných systémů paliv ve zhuštěné 2(2006) další na tuhá paliva zástavbě popř. v domech pro v místech bydlení s významným imisním dopadem STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO iniciační Není Majitelé RD a Zelená sledováno BD úsporám Provozo vatel Provozo vatel MMB 138 Jedná se o podporu připojení nových odběrů na rozvojových plochách v blízkosti sítí CZT. Vhodné plochy byly vymezeny. Zejména v imisně zatížených lokalitách je toto opatření významné. INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření Podrobný popis D2 Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu Opatření s širokým rozsahem možností – úspory v distribuci a rozvodu energie, v budovách – administrativních i v domech pro bydlení Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Snížení spotřeby paliv využitím obnovitelných zdrojů pro vytápění a ohřev teplé vody, náhrada klasických paliv E1 Omezení Urbanisticky a erozí na stavebně vyřešit nezpevněných a takové plochy nezatravněných plochy zastavět plochách nebo jinak rekultivovat (parky, zeleň). E2 Odstraňování STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Správní Poznámka úroveň Majitelé a OPŽP, provozovatelé Zelená úsporám budov v průmyslu, terciéru i v domech pro bydlení D3 Opatření zlepšující tepelnětechnické vlastnosti budov D4 Podpora nespalovacích technologií využití obnovitelných zdrojů energie Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje C6(2005) NOx, SO2, CO2 D1(2005) Prach CZ0622_ 1-14(2006) Není Majitelé a sledováno provozovatelé budov v průmyslu, terciéru i v domech pro bydlení Probíhá – Obyvatelé, plněno se MČ strany státu OPŽP, Zelená úsporám MMB OPŽP, Zelená úsporám MMB Není plněno OPŽP MMB MMB MMB MMB 139 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření prašnosti v areálech a jejich okolí E3 Výsadba izolační, rekreační zeleně, parku, výsadba lesa a realizace vegetačních úprav E4 Podpora energetického a environmentální ho řízení Podrobný popis Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Výsadba zeleně jak izolační tak rekreační, realizace vegetačních úprav D2(2005) Prach – PM10 Podpora rozvoji Emise ze existujícího řízení spalování paliv vč. CO2 v objektech v majetku města, podpora systémů energetického a environmentálníh o řízení v podnicích, velkých budovách, dopravě, distribučních sítích CZT. D4(2005) E6 Prosazování Stanovení podmínek podmínek ochrany ovzduší ochrany ovzduší, při zadávání jejichž splnění veřejných bude nezbytné zakázek pro získání veřejné zakázky E5 - Integrace Při rozpracování D5(2005) cílů ochrany Strategie pro ovzduší do Brno a tvorbě STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje OÚPR MMB, MČ Správní Poznámka úroveň OPŽP MMB, MČ Probíhalo, OTS MMB nyní pozastave no Město Brno MMB Cca 1/3 budov v majetku města je nyní napojena na systém sledování spotřeby paliv a energie. Opatření bylo pozastaveno a není pro město prioritou. Spravuje OTS. Není plněno OŽP MMB Město Brno MMB Stanovení podmínek ochrany ovzduší, jejichž splnění bude nezbytné pro získání veřejné zakázky města a při její realizaci opatření se týká zejména způsobu provádění stavebních prací, údržby budov a konstrukcí, dodávek otopných systémů, účinnosti Není plněno OŽP MMB Město Brno MMB 140 INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření Podrobný popis Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje rozvojových jiných programů města rozvojových Brna záměrů by potřeby a cíle města v ochraně ovzduší měly být integrovány do těchto záměrů. D6(2005) Zejm. NOx, E6 - Uplatňování Nové funkční Není hledisek ochrany plochy s velkou benzen, PAH, plněno prach ovzduší v atraktivitou je územním nutno umisťovat plánování a v návaznosti na rozhodování hromadnou dopravu, s ohledem na vliv provozu nových objektů na kvalitu ovzduší, E7 Posílení imisního monitoringu MMB E8 Informovanost orgánů MMB o stavu ovzduší E9 Účinná kontrola údržby komunikací STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Nákup a obnova prachoměrů, další měřící techniky Pro rozhodování města jsou připravovány informace o kvalitě ovzduší Kontrola je uplatňována zejména při probíhajících stavbách Správní Poznámka úroveň MMB Město Brno MMB Průběžně je plněno OŽP MMB Město Brno MMB Plněno OŽP MMB Město Brno MMB, ČR Město Brno MMB Není plněno 141 Měl by být stanovován co nejvyšší podíl ploch zeleně (ochrana před prašností) atd. Je doporučeno formulovat takové zásady pro rozvoj území, které budou v souladu s ochranou ovzduší před nepříznivými dopady vyvolanými umisťováním nových kapacitních objektů, které představují významné zdroje a cíle dopravy. Jedná se především o velké nákupní komplexy, kulturní a sportovní centra, dopravní terminály a sklady a montážní výroby. INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření Podrobný popis E10 Vzdělávání, Rozšíření osvěta, ekologické informovanost výchovy o témata ochrany ovzduší – úspory energie, alternativní pohony, přínosy programů, ochrana klimatu, vliv škodlivin na zdraví obyvatel, atd. E11(2009) Zavedení městských standardů v čistotě komunikací E12(2009) Uplatnění požadavku na plochy uvnitř zastavěného území E13(2009) Institucionální zabezpečení realizace opatření PZKO A20 (2009) Optimalizace Zlepšení přechodů pro plynulosti chodce tak, aby dopravy nedocházelo ke nezvyšováním zhoršování STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. D3(2005) Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje Správní Poznámka úroveň Je plněno částečně MMB Město Brno SFŽP OPŽP MMB PM10 Nově navrženo MMB Město Brno MMB PM10 Nově navrženo MMB Město Brno MMB Všechny Nově emise a imise navrženo Město Brno Město Brno Město Brno NOx, benzen, Nově navrženo uhlovodíky, prach ostatní MMB OD Město Brno MMB, JMK 142 Programy jsou zveřejněny na stránkách města. Kromě zveřejněných programů jsou veřejně dostupné informace z imisního monitoringu a podávány odpovědi na dotazy dle zákona o zpřístupnění informací o stavu ŽP Nejsou povolovány nové přechody pro chodce (není-li to nezbytně nutné) tam, kde by byla výrazně narušena plynulost provozu. INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 Opatření Podrobný popis počtů přechodů pro chodce (2005) Placené vjezdy do vybraných částí města (mýto) plynulosti dopravy Zavedení poplatků za vjezd do centra z prvního městského okruhu. 4 zdroje na území měst Brna – Energzet, a.s. – teplárna Líšeň, Královopolská a.s., Teplárny Brno a.s. – provoz Brno sever, Teplárny Brno, a.s. – provoz Špitálka, opatření ale již realizována C7 – Realizace plánů snížení emisí u spalovacích zdrojů Číslo Dotčené opatření emise v předcho zích progr. Stav plnění Opatření Zdroje navrhuje/kontr financování oluje/ realizuje Správní Poznámka úroveň B3(2005) = CZ0622_ 3-16(2006) O MMB OD zavedení opatření se již neuvažuje. Město Brno MMB Plněno nezařazen o OPŽP, Město JMK Brno NOx, benzen, uhlovodíky, prach, ostatní C7(2005) NOx Zdroj: ENVIROS, s. r. o.,MMB, CDV Brno STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 143 Vjezdy vozidel do centrální části města byly omezeny s pomocí tzv. zádržných systémů (výsuvné sloupky), které umožňují vjezd vozidlům do centra pouze na povolení. Opatření bylo zrušeno. INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 2. PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY (ES) 1260/1999 – SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 3. VÝSTUPY MODELOVÉHO HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ K ROKU 2010 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA – AKTUALIZACE 2009 4. PŘÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES AKTUALIZACE 2009 – SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO
Podobné dokumenty
2.1 MB
odstavce 2 až 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých
dalších zákonů (dále jen „zákon o ovzduší“). Základní obsah národního programu
snižování emisí vyplývá z přílohy č. 2 zá...
Výroční zpráva 2007
Integrační program (od roku 1990) je určen na pomoc lidem sociálně vyloučeným a lidem ohroženým sociálním vyloučením. Jeho smyslem je spoluúčast při hledání životních cílů a společenského uplatnění...
BETONOVÁ STŘEŠNÍ KRYTINA
– otevřených budov s otevřenou podstřešní konstrukcí
– budov umístěných na exponovaném místě
– budov s výškou hřebene nad 30 m
Bez ohledu na připevnění krytiny v návaznosti na sklon
střechy a větro...
Náležitosti oznámení koncepce
strategie a globální cíle, integrovaný přístup a popis priorit. Intervenční část se zabývá
popisem opatření jednotlivých prioritných oblastí.
B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ISR BMO ITI
Cílem je v...
Návrh opatření obecné povahy o vydání programu zlepšování
s rozší enou působností z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění
znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 a 2 p ílohy č. 1 k tomuto
zákonu.
ešené zneči...
vyhodnocení vlivů 7. vlny změn úpn sú hlavního - Praha
ást A), je pro pot eby celkového hodnocení zm n indikátory
environmentálního pilí e proveden p evod hodnocení ze SEA do použité stupnice.
Z hlediska vliv na krajinu, ochranu p írody a zele je negat...