Simona Stádníková Tři rostliny nebo živočichové, kteří ti
Transkript
Simona Stádníková Tři rostliny nebo živočichové, kteří ti
Simona Stádníková Tři rostliny nebo živočichové, kteří ti připadají něčím zajímaví a výjimeční, a čím? Velmi mne zajímají parazité a to především ti „inteligentní“, kteří dokáží nejrůznějšími způsoby přesvědčit svého hostitele, aby dělal přesně to, co se jim hodí a co pro nebohého hostitele bývá často nevýhodné, ne-li přímo smrtící. Velmi mě fascinuje, co všechno je schopen parazit udělat, aby se dostal tam, kam potřebuje a to jest většinou tam, kde se může úspěšně rozmnožit. O parazity se zajímám od té doby, co jsem si v časopise přečetla článek o toxoplasmě gondii, tento pozoruhodný prvok se vyskytuje v kočkovitých šelmách,především v jejich zažívacím traktu, kde se také rozmnožuje a jeho oocysty jsou spolu s exkrementy vyloučeny, v tuto chvíli začíná životní cyklus toxoplasmy. Oblíbenými mezihostiteli toxoplasmy jsou hlodavci, ale v přírodě nic není pravidlem, a tak se toxoplasma snadno přenese i na člověka. Slyšela jsem,že v ČR je nakaženo asi 30% lidí, ale například ve Francii tohoto prvoka ve svém mozku hostí kolem 90% populace. Tato čísla mne zprvu vyděsila, ale po dalším bádání jsem zjistila,že nákaza neznamená nutně nebezpečí. Nakažení se u většiny lidí projeví jen krátkodobými příznaky podobnými chřipce,takže většina z nás o nezvaném hostovi ve svém těle nemá ani tušení. V čem tkví tedy zajímavost a nebezpečí tohoto endoparazita? V jeho touze po rozmnožování,které se nemůže udát jinde, než v těle kočkovité šelmy. Pokud se parazit zrovna nachází v těle mezihostitele, často hlodavce, jeho jedinou touhou je, aby například myš byla lapena kočkou. Toxoplasma je ke svému štěstí unikátním manipulátorem. Zatím neobjasněným způsobem mění chování svého mezihostitele tak, aby se stal snadnější kořistí. Zpomaluje jeho reakce,činí ho odvážnějším a také trochu hloupějším. Představme si nebohou myš, která zmatená běží vstříc jisté smrti v útrobách kočky.Jak jsem již ale zmínila, tento prvok hostuje i na nás, zpomaluje naše reakce a nutí nás k agresi. Nám sice nehrozí snědení kočkou, ale například na silnici nás tyto vlastnosti značně znevýhodňují a tak se hostitelé této „potvory“ stávají často oběťmi dopravních nehod. Další nebezpečí pro člověka,vlastně spíše pro ženy, bylo objeveno nedávno.Hostitelky,které se nakazí v době těhotenství jsou náchylnější k potratům a je riziko narození dítěte s poškozením mozkem, nebo zrakem. Ženy, které byly hostitelkami již před těhotenstvím se nemusí příliš obávat,ale i pro ně skrývá parazit riziko. Pokud toužíte po holčičce a máte již třetího kluka, tak za to možná můžete poděkovat naší známé toxoplasmě, která z neznámého důvodu upřednostňuje chlapce. Jednou bych chtěla zjistit, jak tohle všechno toxoplasma dokáže. Rozhodně bych tohoto jednobuněčného tvora v mozku mít nechtěla,ale jak jsem zjistila, jsou i horší,pro člověka sice méně nebezpeční, ale pro jiné velmi nelítostní. Jinou obětí se stává mravenec druhu Cephalotes stratus,který je mezihostitelem hlístice Myrmeconema neotropicum. Hlístice se touží dostat do trávicího traktu ptáka, který by běžně mravence nikdy nepozřel, a tak naklade vajíčka do zadečku mravence, zadeček se postupně zvětšuje a mění barvu z černé na červenou až začne připomínat šťavnatou bobuli,kterou pták s chutí sezobne. Jedna z motolic si také oblíbila mravence jako mezihostitele při své cestě do ovce.Mravenec se v jejích rukách stává bezbrannou hračkou, která je vyháněna každé ráno na vrchol stébla trávy, kde čeká na hladovou ovci, která mravence spase. Toto trýznění se každý den opakuje, mravenec je propouštěn jen v noci,aby se mohl nakrmit a druhý den zase otročit pro svého trapitele. Jiné motolici se podařilo si perfektně podmanit rybu. Motolice se usidluje v její oční čočce, což způsobuje částečnou slepotu. Ryba, která není tvorem příliš inteligentním za svojí slepotou vidí jediné možné vysvětlení, že je příliš hluboko, a tak plave směrem k hladině,kde už na ni čeká konečný parazitův hostitel – pták. Motolice opět dosáhla svého. Ti parazité, kteří vyřešili problém,jak se dostat do hostitele, často využívají své otroky i k jiným úkonům. Kořenohlavci krabímu, parazitujícímu na krabovi, nestačí, že se na něm přiživuje,snižuje jeho schopnost dospívání, regenerace a brání mu ve svlékání staré pokožky, ale dokonce ho i dokáže vykastrovat a pokud se jedná o samce tak ho zvládne přesvědčit o tom, že je vlastně samicí. Krabí sameček se tedy pečlivě začne starat o vajíčka, na své břišní straně, která ovšem nejsou jeho. Zajímavé je i chování samičky vlasovce medinského, která se dostane pod kůži většího živočicha, člověka nevyjímaje. Tento tenký červ může dorůst i několika desítek centimetrů a sužovat člověka na nejrůznějších částech těla. Nákaza se šíří pitím kontaminované vody,ve které se nachází mezihostitel vlasovců – korýš buchanka. V našich poměrech je tento parazit, a jím způsobené onemocnění zvané drakunkulóza, spíše raritou,ale v rozvojových zemích, především v těch, kde je velký nedostatek pitné vody, je vlasovec závažným problémem. Jakmile samička pohlavně dospěje a je připravena ke kladení vajíček, značně do hostitele z oblasti zadečku vylučovat dráždivé látky. Hostitel se snaží pálení a svěděni zmírnit tím, že postiženou část těla ponoří do vody. Na to samička čeká,protrhne kůži a do vody vystrčí zadeček, kterým naklade larvy.Koloběh se uzavírá. Již dávní léčitelé se naučily tohoto zlozvyku zneužívat, napadenou končetinu namočili a jakmile samička vystrčila zadeček, chytli ho mezi dvě dřívka a začali pomalu namotávat, tento proces trval prý i několik hodin.Je trochu děsivé, že v rozvojových oblastech,například v Súdánu, se tato metoda používá dodnes. Jedna hypotéza říká, že na slavném znaku lékařství, Aeskulapově holi, není namotán had,ale tento červ a že ani hůl vlastně není holí ale dřívkem. Já osobně dávám přednost staré dobré užovce. Podle mého názoru,jedním z nejchladnokrevnějších parazitů je strunovec,který pomocí proteinů v mozku dokáže přimět svého hostitele(kobylku nebo cvrčka), aby skočil do vody a sám se utopil. Dospělí strunovci totiž žijí ve vodě. Co by se asi stalo, kdyby se strunovci nějak podařilo přeorientovat na lidi? Jak vyplívá ze zajímavostí, které jsem ze světa parazitů nashromáždila, příroda rozhodně není tak idylická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je plná intrik a důmyslných pastí, které si parazité osvojili dlouhými zkouškami evoluce. V parazitech se skrývá mnohem víc, než dosud tušíme. Bohužel je kolem nich stále více otazníků bez odpovědí, něž rozluštěných tajemství. Myslím, že tito tajemní tvorečkové jsou pro nás velkou výzvou. A moje odpověď na otázku?Nejzajímavější jsou pro mne zatím toxoplasma, motolice a vlasovec, ale je dost těžké soudit, protože o většině z nich stále ještě mnoho nevím.
Podobné dokumenty
TOXOPLASMA GONDII Člověk má zvláštní měřítka, jak
ručička či nožička jim může bez problémů chybět, mnozí lidé vyhošťují „na okraj společnosti“.
Parazité především škodí, proto není rozumné je mít nějakým způsobem rád. Nicméně jejich
životní strate...