ZDE - Tima Liberec
Transkript
Výukový materiál Je třeba nasadit MASky! Příprava místních akčních skupin Královéhradeckého kraje na financování místního rozvoje 2014-20 1 / 224 Předmluva Tento materiál vznikl jako podpora pro zaměstnance MAS, kteří působí na pozici manažerů a jsou klíčovými osobami pro uplatnění metody Leader a komunitně vedeného místního rozvoje. Věříme, že poslouží jako ucelený materiál pro ty, kteří školením prošli, a jako návod na to, jak uspořádat podobné školení a lépe se zorientovat v dané problematice pro ostatní MASky. V lednu 2013 jsme zahájili kurz „Manažer rozvoje venkova/MAS“ pro zástupce MAS především z Královéhradeckého kraje. Kurz má být dokončen v dubnu 2014. Chceme však informace a rady zpřístupnit všem MAS v ČR, proto volíme tento způsob postupného seznamování s problematikou jen v malém zpoždění od doby, kdy byla pro kurz připravena a využita. Z kurzu tak mohou těžit i ostatní MAS. Jednotlivé kapitoly, které zde naleznete, odpovídají proškoleným oblastem. Děkujeme všem lektorům, kteří se na školení podíleli. Na stránkách www.mas-elearning.cz můžete najít také e-learningový kurz, který vám pomůže lépe se zorientovat ve vybraných tématech. 2 / 224 Obsah A PŘÍPRAVA MAS NA OBDOBÍ 2014 – 2020 (STRATEGICKÉ INFORMACE) 9 A1 NOVÉ CÍLE PRO ROZVOJ VENKOVA 2014 – 2020, NOVÉ OPERAČNÍ PROGRAMY V ČR (A1) 9 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014 - 2020 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 1.10. 2.1. 2.2. 9 RÁMCE A PRINCIPY STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ V EU NOVÉ PRVKY PROTI 2007 – 2013 TEMATICKÉ CÍLE A PRIORITY PRO ROZVOJ VENKOVA OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA FINANCOVÁNÍ ROZVOJE VENKOVA PŘÍPRAVA PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU OPATŘENÍ PRV 2014+ VYBRANÁ K PODPOŘE OBCÍ LEADER SPOLEČNÁ NAŘÍZENÍ PRO FONDY SSR DALŠÍ KROKY PRO I. Q 2013 9 9 10 10 11 11 12 12 13 14 EVROPA 2020 A OPERAČNÍ PROGRAMY 15 NÁMĚTY A TÉMATA PROGRAMŮ A PROJEKTŮ PRO OBDOBÍ 2014-2020 VÝBĚR OPERAČNÍCH PROGRAMŮ TÝKAJÍCÍCH SE VENKOVA 15 17 A2 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ A TĚŽIŠTĚ ČINNOSTI MAS 21 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ 21 POJEM KVMR – DEFINICE, VLASTNOSTI, EFEKTY SROVNÁNÍ 2007+ A 2014+ (DOSAVADNÍ LEADER VS. KVMR) TÉMATIKA KVMR VYUŽITÍ KVMR NA FRÝDLANTSKU (JAKO PŘÍKLAD) TRENDY = PŘÍLEŽITOSTI PRO VENKOVSKÉ REGIONY STRATEGIE ROZVOJE STRATEGIE PŘÍPRAVY STRATEGIE 21 22 23 25 31 31 33 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ POMOCÍ CLLD Z OP 37 A3 ÚKOLY A PŘÍLEŽITOSTI MAS V NOVÉM OBDOBÍ 45 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 ÚKOLY MAS 45 DŮLEŽITÉ ÚKOLY VNITŘNÍ PROBLEMATIKA HNUTÍ MAS LEGISLATIVNÍ RÁMEC 45 46 48 PŘÍLEŽITOSTI MAS 50 2.1. PŘÍKLADY Z PRAXE 50 B ŘÍZENÍ A ROZVOJ MAS (VNITŘNÍ PROBLEMATIKA MAS) 53 1.1. 1.2. 1.8 B1 PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ V PODMÍNKÁCH MAS 53 PODMÍNKY PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ MAS A JEJICH ODLIŠNOST OD PODMÍNEK JINÝCH ORGANIZACÍ 53 1.1 MANAGEMENT STRATEGICKÉHO PLÁNU LEADER 54 3 / 224 2.1. 2.2. 4.1. 4.2. 7.1. 7.2. 7.3. ZÁKLADY PROJEKTOVÉHO MANAGEMENTU 60 SPECIFIKA PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ PROJEKTŮ DOTOVANÝCH Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ PRAVIDLA PRO REALIZACI DOTOVANÝCH PROJEKTŮ 60 64 LIDSKÉ ZDROJE V MAS 67 FINANČNÍ ZDROJE 68 FINANČNÍ ZDROJE (DOPLŇKOVÉ) PRO ČINNOST MAS FUNDRAISING 68 69 INFORMAČNÍ ZDROJE 72 MATERIÁLNĚ TECHNICKÉ ZDROJE 73 ŘÍZENÍ RIZIK U PROJEKTŮ 73 VYMEZENÍ RIZIK ŘÍZENÍ RIZIK NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA V PROJEKTECH DOTOVANÝCH Z FONDŮ EU 73 76 76 B2 KONTROLA, MONITORING, HODNOCENÍ A CERTIFIKACE MAS 1.1 1.2 CERTIFIKACE MAS A KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI V OBDOBÍ 2014-2020 79 PŘÍPRAVA KRITÉRIÍ PŘIJATELNOST STANDARDY 79 79 MONITORING A HODNOCENÍ STRATEGIÍ A PROJEKTŮ 81 B3 PRÁVNÍ A FORMÁLNÍ OTÁZKY ČINNOSTI MAS 3.1. 3.2. 3.3. 1.1 1.2 1.3 1.4 3.1. 3.2. 3.3. 83 OTÁZKY PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY A NEJVHODNĚJŠÍ PRÁVNÍ FORMY MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN 83 ZÁKLADNÍ PRAMENY PRÁVA: POROVNÁNÍ MOŽNÉ FORMY PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN NOVÝ PRÁVNÍ RÁMEC 2014 + 83 84 87 B4 PŘÍPRAVA ISRÚ 1.1. 1.2. 79 90 PŘÍPRAVA ANALYTICKÉ ČÁSTI ISÚ 90 INFORMACE Z ÚZEMÍ MAS BONUS - NÁMĚTY PRO TVORBU SWOT ANALÝZY 90 92 METODIKA TVORBY ISÚ 94 ČL. 29 – KOMUNITNĚ VEDENÉ MÍSTNÍ ROZVOJOVÉ STRATEGIE VYUŽITÍ METODY MÍSTNÍ AGENDY 21 INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ - ÚVOD APLIKACE ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ 95 95 97 99 STRUKTURA KOMUNITNĚ VEDENÉ MAS 100 CHARAKTERISTIKA MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MAS 100 101 111 4 / 224 SCHVALOVÁNÍ ISÚ V ÚZEMÍ 111 KOMUNITNÍ PROJEDNÁVÁNÍ SCHVÁLENÍ ISÚ POSOUZENÍ SEA PROJEDNÁNÍ FINÁLNÍ VERZE STRATEGIE VŠEMI ZASTUPITELSTVY Z ÚZEMÍ PŮSOBNOSTI MAS SCHVÁLENÍ DOKUMENTU ISÚ 111 112 112 112 113 DOPLŇKOVÉ INFORMACE 113 NÁRODNÍ ČÍSELNÍK INDIKÁTORŮ PROCES ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ KOMUNITNĚ VEDENÉ MÍSTNÍ ROZVOJOVÉ STRATEGIE ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLAD STRUKTURY INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ 113 114 116 PŘÍPRAVA ANALYTICKÉ ČÁSTI ISÚ 117 6.1. 6.2. INFORMACE Z ÚZEMÍ MAS TEMATICKÉ PRACOVNÍ SKUPINY 117 118 C VYBRANÉ ZÁKLADNÍ AKTIVITY MAS (VŮČI ŽADATELŮM, VEŘEJNOSTI APOD.) 122 4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.2. 4.3. 5.1. 5.2. 5.3. C2 VNITŘNÍ POSTUPY MAS PŘI REALIZACI SPL/ISÚ 1.1. 1.2. 1.3. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 3.7. 4.1. ADMINISTRACE PROJEKTŮ 122 JEDNOTLIVÉ KROKY PROJEKTU ADMINISTRACE PRŮBĚHU REALIZACE PROJEKTŮ ADMINISTRACE PROPLÁCENÍ PROJEKTŮ 122 126 126 KONTROLY PROJEKTŮ 127 ZÁKLADNÍ DRUHY KONTROL ANALÝZA RIZIK CÍLE KONTROLY METODY KONTROLY PRÁVA A POVINNOSTI KONTROLOVANÉ OSOBY PRÁVA A POVINNOSTI KONTROLORA POSTUP PRÁCE KONTROLORA 127 127 128 128 128 129 129 KONTROLA MAS – VNITŘNÍ AUDIT 131 CO JE VNITŘNÍ AUDIT PLÁNOVÁNÍ AUDITU ROZSAH AUDITU VÝKON AUDITU – PRACOVNÍ POSTUP PROGRAM AUDITU DRUHY AUDITŮ STANDARDNÍ TECHNIKY AUDITORSKÉ PRÁCE 131 131 132 132 132 133 133 ARCHIVACE 135 POPIS ČINNOSTÍ V ARCHIVNÍ A SKARTAČNÍ SLUŽBĚ 136 RIZIKA A OHROŽENÍ 136 C3 MAS A JEJÍ OKOLÍ 1.1. 122 138 PUBLIC RELATIONS 138 DEFINICE A HISTORIE PR 138 5 / 224 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 2.1. NS MAS ČR, PRACOVNÍ SKUPINA PR – HL. ÚKOLY 2013 – 2015 ROZDÍL MEZI PR A REKLAMOU PR A ETIKA STRATEGIE V PR FUNDRAISING 138 139 140 140 141 KOMUNIKACE MAS S OKOLÍM 142 KOMUNIKACE MAS 142 C4 PORADENSKÁ ČINNOST MAS A PRÁCE S MÍSTNÍMI SUBJEKTY 149 PŘÍPRAVA PROJEKTŮ 149 KRITICKÉ OTÁZKY PRO PŘÍPRAVU PROJEKTU PARTNERSTVÍ V PROJEKTECH 150 152 PŘEDPROJEKTOVÁ FIŠE 153 STRATEGIE PRO ŘEŠENÍ RIZIK 155 POMŮCKY A TECHNIKY PRO HODNOCENÍ A PREVENCI RIZIK ZVLÁŠTNÍ RIZIKO: LIDÉ KOLEM NÁS 155 156 UNIVERZÁLNÍ TECHNIKY PRO PRÁCI MANAŽERA 157 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8. 4.9. POMILUJ TECHNIKA ABC LOGICKÝ RÁMEC PROJEKTU ZPĚTNÝ DIAGRAM NÁVRHOVÝ WORKSHOP ROZHODOVACÍ TABULKY SWOT ANALÝZA SWOT ANALÝZA A JEJÍ VYUŽITÍ PŘI TVORBĚ STRATEGIÍ SWOT, ANEBO TOWS ANALÝZA? 157 160 162 164 164 165 167 168 169 D VYBRANÉ PROBLÉMY A PŘÍLEŽITOSTI VENKOVSKÝCH REGIONŮ (METODIKY, PŘÍKLADY) 173 1.1. 1.2. 3.1. 3.2. D1 ZAKLÁDÁNÍ A ROZVOJ MIKROPODNIKŮ 1.1. 2.1. 2.2. 3.1. 3.2. 173 PODPORA PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ 173 POZICE A ÚKOLY MAS V ROZVOJI PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ 173 PODPORA MIKROPODNIKŮ V NOVÝCH PROGRAMECH 2014+ 174 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 174 174 INOVACE A INTEGRACE V ROZVOJI MIKROPODNIKŮ 175 CO JE TO INOVACE A JAK S NÍ PRACOVAT V PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE MIKROPODNIKŮ CO JE TO INTEGRACE A JAK JÍ DOSÁHNOUT V OBLASTI PODPORY MIKROPODNIKŮ? 175 176 VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZNALOSTÍ I DOVEDNOSTÍ JAKO ROZHODUJÍCÍ FAKTOR V ROZVOJI MIKROPODNIKŮ 176 4.1. 4.2. EKONOMIKA ZALOŽENÁ NA ZNALOSTECH CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 176 176 6 / 224 4.3. 4.3 ZDROJE PRO ROZVOJ LIDSKÝCH KAPACIT D2 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ NA VNKOVĚ 178 SOCIÁLNÍ PODNIK MANU MANU 179 180 POSKYTOVATELÉ A SYSTÉM FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JAKÁ JE NAŠE ROLE V ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA VENKOVĚ? PŘÍKLAD ROZSAHU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A CENÍKU (Z ROKU 2012) 181 181 182 183 ÚČAST MAS PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ ŽEN TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PODNIKY. PODPORA FOREM PÉČE O DĚTI. MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ (OP ZAMĚSTNANOST A IROP) V DALŠÍCH LETECH OP ZAMĚSTNANOST INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OP (IROP) 183 184 185 186 187 187 188 188 189 CESTOVNÍ RUCH 189 VENKOVSKÁ TURISTIKA CYKLOTURITIKA MOTIVY TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU V ČR TURISTICKÁ DESTINACE 189 190 190 191 RŮST AKTIVIT V PŘÍRODĚ 193 D6 PRÁCE S KULTURNÍM DĚDICTVÍM REGIONU 1.1. 1.2. 183 CO JSOU ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI D5 CESTOVNÍ RUCH NA VENKOVĚ 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 180 CO JSOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY A CO JE JEJICH CÍLEM D4 UPLATŇOVÁNÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ ŽEN A MUŽŮ NA VENKOVĚ 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 178 SOCIÁLNÍ FIRMA – DRUŽSTVO NOVÝ START 21 D3 SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA VENKOVĚ 1.1. 1.2. 1.3. 176 195 INTERPRETACE MÍSTNÍHO DĚDICTVÍ 195 CO JE MÍSTNÍ DĚDICTVÍ METODY JAK POSTUPOVAT PŘI INTERPRETACI MÍSTNÍHO DĚDICTVÍ 195 199 INTERPRETACE V PŘÍKLADU - HISTORICKO NAUČNÉ TRASY NOVOHRADSKEM, VITORAZSKEM A SLEPIČÍMI HORAMI 202 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. SITUOVÁNÍ CÍLE ODŮVODNĚNÍ PODROBNÝ POPIS ČINNOSTÍ VÝSLEDKY PROJEKTU MULTIPLIKAČNÍ EFEKTY UDRŽITELNOST D8 SOCIÁLNÍ INOVACE 202 202 202 205 208 209 209 211 7 / 224 PŘÍKLADY INOVACÍ V PROJEKTECH IV. OSY A V ČINNOSTI MAS 211 DALŠÍ KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD 214 PUBLIKOVÁNO V TISKU 220 D9 ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE 223 1.1. 1.2. LEADER A KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ JAKO NÁSTROJ POLITIKY EU 223 SOUČASNÁ PRAXE MAS V ČESKÉ REPUBLICE POHLED ZVENKU 223 223 8 / 224 A PŘÍPŘAVA MAS NA OBDOBÍ 2014 – 2020 (strategicke informace) A1 NOVÉ CÍLÉ PŘO ŘOZVOJ VÉNKOVA 2014 – 2020, NOVÉ OPÉŘACNÍ PŘOGŘAMY V CŘ (A1) Program rozvoje venkova na období 2014 - 2020 1.1. Rámce a principy strategického plánování v EU 1.1.1. Nový rámec pro II. pilíř SZP – rozvoj venkova Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společné nařízení pro fondy ESIF zahrnuje EZFRV, EFRR, ESF, KF a ENRF a odráží EU 2020 prostřednictvím společných tematických cílů, které mají být řešeny klíčovými akcemi jednotlivých fondů. Partnerská dohoda – národní strategický dokument vymezující zacílení finančních prostředků k naplnění tematických cílů definovaných ve „společném“ nařízení Rozvoj venkova EZFRV; Ostatní ESIV fondy (EFRR, ESF, KF a ENRF). Je zde možnost průřezového využití komunitně vedeného místního rozvoje formou metody LEADER. 1.1.2. Právní rámec pro rozvoj venkova Víceletý finanční rámec (interinstitucionální dohoda); Nařízení o společných ustanoveních pro fondy ESIF; Nařízení k rozvoji venkova; Nařízení o financování, řízení a sledování SZP; Prováděcí předpisy a vodítka. Odhadovaný harmonogram příprav a projednávání: 2012 2013 2014 VFR Nařízení Prováděcí předpisy Partnerská smlouva PRV 1.2. Nové prvky proti 2007 – 2013 Nové programovací období s sebou přináší několik nových prvků: Společné nařízení – nařízení, stanovující společné podmínky pro všechny EU fondy v ESIF. Nařízení pro rozvoj venkova doplňuje toto „společné nařízení“ specifickými podmínkami pro rozvoj venkova; Kondicionalita – vyplacení peněžních prostředků bude podmíněno zavedením vyhovujícího strategického, regulačního a institucionálního rámce, který bude garantovat efektivní využití finančních zdrojů EU; Výkonnostní rezerva – vyhrazení 7 % z rozpočtu na úrovni státu, výplata podmíněna dosažením stanovených cílů („milníků“) v polovině programového období. 9 / 224 1.2.1. Strategický dokument Strategický dokument pro koordinaci všech fondů ESIF na úrovni ČR pod názvem partnerská dohoda obsahuje: Analýzu potřeb pro tematické cíle a klíčové akce definované ve společném nařízení; Souhrnnou analýzu předběžných hodnocení programových dokumentů; Pro každý tematický cíl souhrn hlavních očekávaných výsledků a alokaci financí z jednotlivých fondů ESIF, Stanovení „milníků“ = výstupové a výsledkové ukazatele k měření dosahování cílů v průběhu implementace programů. Zpracováním je pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo zemědělství bude dodávat podklady pro EZFRV (Program rozvoje venkova) a ENRF (OP Rybářství). 1.2.2. Poziční dokument EK k sestavení Partnerské dohody a programových dokumentů Názory EK na problémy a výzvy v ČR prezentovány 22.11.2012 5 priorit, které by měly být podporovány z fondů ESIF: 1. 2. 3. 4. 5. Podnikatelské prostředí příznivé pro inovace. Rozvoj infrastruktury pro růst a konkurenceschopnost. Růst založený na lidském kapitálu a zlepšení účasti na trhu práce. Hospodářství příznivé pro životní prostředí a nákladově efektivní hospodářství. Moderní a profesionální administrativa. Podstatné při přípravě je zapojení partnerů ze všech oblastí veřejného života Dokument definuje intervence, které budou muset být zvláště odůvodněny: sportovní a zdravotnickou infrastrukturu, kulturu, soukromá zařízení pro cestovní ruch či místní dopravní komunikace - primárně by měly být pokryty ze soukromých zdrojů. Rozvoje venkova a zemědělství se týkají následující doporučení: Podporovat konkurenceschopnost zvýšením přidané hodnoty primárních produktů; Aplikovat výsledky výzkumu; Zlepšit kvalitu ICT ve venkovských oblastech; Využít komunitně vedeného místního rozvoje k otevření ekonomického potenciálu; Podpořit postupy šetrné k životnímu prostředí; Podpořit trvale udržitelné hospodaření s přírodními zdroji; Chránit biodiverzitu a přírodní krajinu; Redukovat emise skleníkových plynů ze zemědělství; Podpořit využití OZE; Zvýšit energetickou účinnost v zemědělství; Podpořit účinné využité zdrojů a trvale udržitelné hospodaření se surovinami. 1.3. Jedná se o 11 tematických cílů definovaných v nařízení ke společným ustanovením fondů ESIF. Důležitá je provázanost s prioritami pro rozvoj venkova stanovenými v nařízení pro rozvoj venkova: Podpora přenosu znalostí a inovací; Zlepšení konkurenceschopnosti (zemědělství, lesní hospodářství); Podpora pro organizaci potravinového řetězce a řízení rizik; Obnova, zachování a posílení ekosystémů; Podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření (investiční opatření, nároková opatření); Podpora sociálního začleňování, redukce chudoby a hospodářského rozvoje venkovských oblastí. 1.4. Tematické cíle a priority pro rozvoj venkova Opatření pro rozvoj venkova Každé opatření z nabídky nařízení k rozvoji venkova může přispívat k cílům několika priorit; 10 / 224 Inovace, životní prostředí a změny klimatu jsou průřezová témata prolínající se všemi prioritami; Minimálně 25 % rozpočtu z EZRFV bude určeno pro zmírnění klimatických změn a obhospodařování půdy (Agro-environmentální-klimatické opatření, Ekologické zemědělství, Platby ve znevýhodněných oblastech); Minimálně 5 % rozpočtu z EZFRV bude určeno pro metodu LEADER. 1.5. Financování rozvoje venkova Dle stávajícího návrhu VFR 2014 - 2020 je rozpočet 84,936 mld. EUR (v běžných cenách) Národní alokace nejsou dosud stanoveny, rozdělení celkového rozpočtu by mělo být podle: Objektivních kritérií (statistické ukazatele o zemědělství, rozvoji venkova); Výše rozpočtu pro stávající období (jako základ EK považuje rok 2013). Spolufinancování méně rozvinuté oblasti, přechodové regiony, operace přispívající k ŽP a ochraně klimatu vybraná opatření (vzdělávání, seskupení producentů, spolupráce, mladí zemědělci) inovativní projekty (capping) EU zdroje 75% rozpočet ČR 25% 90% 10% 100% 0% 1.5.1. Rozpočet na program rozvoje venkova Celkový rozpočet z veřejných zdrojů na rozvoj venkova bude nižší než pro období 2007 – 2013! Vyhrazení 7 % z rozpočtu na tzv. „výkonnostní rezervu“ - výplata podmíněna dosažením stanovených cílů („milníků“) v polovině programového období; Silná orientace EK na výkon – při neplnění cílů hrozí sankce (při nenaplnění cíle z 50 % může sankce činit 25% rozpočtu na prioritu). 1.6. Příprava programového dokumentu Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb; Stanovení potřeb; Strategie pro naplnění stanovených cílů pro každou z priorit Unie v oblasti venkova. Analytické týmy ÚZEI a MZE Volba vhodných opatření PRV Názor odborných skupin grémia 1.6.1. Aktuální stav příprav Zpracovány jsou: Podkladové analýzy o stavu situace podle jednotlivých priorit; Souhrnné SWOT analýzy; Stanovení potřeb a návrh opatření k jejich řešení; Základní osnova nového programu. Do příprav byl již zapojen ex-ante hodnotitel. 11 / 224 1.7. Opatření PRV 2014+ vybraná k podpoře obcí Vodohospodářská infrastruktura; LEADER; Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšení životaschopnosti lesů (pro obce vlastníky lesa); Spolupráce. 1.7.1. Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech Navržený obsah opatření: 1. 2. 3. Investice do drobné infrastruktury včetně OZE; Základní služby včetně oblasti volného času a kultury; Obnova a rozvoj kulturního a přírodního dědictví. Investice do infrastruktury je možno realizovat pouze ve vazbě na rozvoj podniků a zaměstnanost. Předpoklad realizace podpory kulturního dědictví pouze ve vazbě na strategické plány LEADER 1.7.2. Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšení životaschopnosti lesů Obsah opatření: 1. 2. 3. 4. Zalesnění a tvorba lesa (náklady na založení porostu a 15 let péče včetně prořezávek); Preventivní opatření a obnova lesů poničených lesními požáry a přírodními kalamitami (nově lze hradit zařízení pro monitoring požárů, škůdců a chorob a komunikační vybavení, poškození po kalamitě musí dosáhnout minimálně 30 %); Investice zlepšující odolnost a environmentální hodnotu a mitigační potenciál lesních ekosystémů (nově zařazené opatření; Investice do nových lesnických technologií a zpracování a uvádění na trh lesnických produktů (investice jsou podmíněny LHP, dotace ve výši 50 % způsobilých výdajů. 1.7.3. Spolupráce Obsah opatření - podpora spolupráce zahrnující nejméně dva subjekty, zvláště pak: 1. 2. 3. Přístupy spolupráce mezi různými subjekty v zemědělsko-potravinářském řetězci, lesním hospodářství a mezi ostatními subjekty, které přispívají k dosažení cílů a priorit rozvoj venkova Tvorbu klastrů a sítí, Ustavení a činnost operačních skupin Evropského inovativního partnerství (EIP) širší rozsah pojmu „spolupráce“ než ve stávajícím období (vývoj nových produktů a procesů, pilotní projekty, kolektivní projekty, společné aktivity pro zlepšení životního prostředí, rozvojové strategie PPP, lesní hospodářské plány (LHP)) způsobilé náklady: studie příslušné oblasti, studie proveditelnosti, náklady na zpracování podnikatelského plánu (PP) nebo LHP, provozní náklady, náklady na propagaci, přímé náklady na projekty 1.8. LEADER využití metody LEADER bude možné i pro ostatní fondy ESIF – obecné podmínky pro provádění místních strategií jsou proto zohledněny ve „společném“ nařízení o strategické plány LEADER budou obsahovat integrovanou strategii pro využití finančních prostředků i z jiných EU fondů rozšíření možností spolupráce s ostatními partnerstvími veřejného a soukromého sektoru navýšení režijních výdajů na 25% (z 20%) 1.8.1. Výhody metody LEADER Partnerství na všech úrovních; Budování kapacit; 12 / 224 Pružný nástroj; Program šitý na míru; Využití místních zdrojů pro naplnění společných cílů; Vyšší stupeň odolnosti vůči korupci; Inovace, synergický efekt; Podpora místní demokracie. 1.8.2. Rizika metody LEADER Finanční náročnost; Další úroveň v administrativním procesu; Účelové zakládání místních akčních skupin a účelové využití prostředků; Omezené lidské zdroje zvláště u malých MAS; Nedostatečné hodnocení. 1.9. Společná nařízení pro fondy SSR Článek 28 Podmínky pro komunitně vedený místní rozvoj: Vymezené subregionální území; Partnerství veřejného a soukromého sektoru (žádná ze zájmových skupin nesmí mít více než 49 % hlasovacích práv); Podpora musí být v rámci fondů koordinovaná; U multifondové strategie může být určen hlavní fond pro financování režijních výdajů MAS. Článek 29 Stanovuje minimální požadavky na obsah strategie; Výběr strategií provádí hodnotitelská komise, která je odpovědná příslušným Řídícím orgánům; První kolo výběru strategií musí proběhnout do dvou let od podpisu Partnerské dohody, další výběr nejpozději do konce roku 2017; Území MAS musí zahrnovat 10 000 – 150 000 obyvatel. Článek 30 Stanovuje činnosti, za které je zodpovědná MAS; o budování kapacit o výběr projektů v rámci implementace strategie (nastavení procesu výběru a výběrových kritérií) o vyhlašování výzev na příjem projektů o kontrola projektů a určování výše dotace pro dané projekty o monitoring a hodnocení plnění cílů strategie MAS může být příjemcem dotace v rámci své integrované strategie. Článek 31 Podpora místního rozvoje zahrnuje; o přípravnou podporu o implementaci strategie o přípravu a provádění projektů spolupráce o animace, informační a propagační akce o režijní výdaje MAS Podpora režijních výdajů a výdajů na animace v území nesmí přesáhnout 25 % z výdajů. 13 / 224 1.10. Další kroky pro I. Q 2013 Diskuse navržených opatření s nevládními organizacemi v rámci kulatých stolů i odborných skupin grémia (jednání se znovu rozeběhnou od 20.2.); Příprava finančního rozpočtu; Stanovení konkrétních cílů ve vazbě na finance; Zhodnocení návrhu programového dokumentu (analytická strategická část) ex-ante hodnotitelem; Koordinace s ostatními resorty (zejména MMR) Příprava podkladů pro část Partnerské smlouvy za MZe; Technické konzultace s EK. 14 / 224 EVROPA 2020 A OPERAČNÍ PROGRAMY 2.1. Náměty a témata programů a projektů pro období 2014-2020 V roce 2013 se naplno rozjíždí další cyklus plánování v rámci společných fondů Evropské unie. Jelikož tyto fondy tvoří podstatnou část disponibilních zdrojů veřejného a neziskového sektoru a také nabídka pro podnikatelský sektor není nezajímavá, zapojují se subjekty z těchto sektorů i v České republice naplno do programových příprav. MAS jako organizace zosobňující partnerství těchto tří sektorů, zapojené do specifického způsobu distribuce evropských fondů – programu LEADER, se logicky do těchto příprav aktivně zapojují. Pro přípravu kvalitních strategií je důležité pochopit logiku plánování v EU a znát a respektovat evropské i národní priority a cíle. Systém strategického plánování v členských zemích EU vychází z osvědčených principů: Partnerství v přípravě a implementaci; Víceúrovňová správa; Soulad s právními předpisy EU a jednotlivých členských zemí; Udržitelný rozvoj a rovná práva. Každá MAS, která chce uspět se svou strategií, by se měla seznámit nejen se svými místními potřebami a zdroji, ale i s nejvyššími principy a cíli celého společenství. V jaké situaci začínáme připravovat naše strategie? Co se v Evropě i u nás děje? S čím musíme počítat? V podmínkách pokračující hospodářské krize a krize eurozóny hledají členské země konsensus na pokračování projektu evropské spolupráce. Byl schválen návrh rozpočtu EU, který poprvé neroste o inflaci. Toto omezení si vynutily některé členské státy s odůvodněním, že samy také musí šetřit. Nesoulad panuje i v otázkách jednotlivých politik – například ve společné zemědělské politice nebo v energetice. Stejně není jednota v názorech na rozvoj venkova – zastánci jeho podpory čelí kritice ve směru nízké efektivity dosavadních opatření, obviněním ze sociálního inženýrství a z narušování přirozeného vývoje vylidňování venkova. Základním dokumentem, o který se opírá plánování EU pro období 2014+, je materiál „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, schválená v roce 2010. 2.1.1. Hlavní cíle strategie Evropa 2020 3%HDP Evropské unie by měly být investovány do výzkumu a vývoje (* ČR min1%); 20% by měly být sníženy emise skleníkových plynů oproti r. 1990 (*ČR minus 9%); 20% spotřeby energií by mělo pocházet z obnovitelných zdrojů (*ČR 13%) 20% zlepšit energetická účinnost, což povede ke snížení spotřeby energií (*ČR xx); 75% obyvatel ve věku 20-64 let by mělo být zaměstnáno (*ČR 75%); Předčasné ukončení školní docházky u dětí by mělo klesnout pod 10% (* ČR 5,5%); Alespoň 40% mladých do 34 let by mělo dokončit vysokou školu (*ČR 32%); Počet lidí žijících v chudobě a chudobou ohrožených snížit o 20 milionů (*ČR udržet). * pro srovnání cíle, které si v dané oblasti stanovila Česká republika Pro venkov z toho vyplývají tyto závěry a doporučení, na jaké oblasti se zaměřit: - Lepší, efektivnější využívání místních, obnovitelný zdrojů, pro rozvoj vlastního místa, regionu i v širších vztazích; Používat nejlepší dostupné metody a postupy, tak zvyšovat efektivitu využití zdrojů; Dodržovat zásady rovných příležitostí u všech příjemců, ve všech situacích; Integrovat témata, projekty, cílové skupiny-vždy, když je to možné, hledat synergie; Inovace jako hledání nových řešení, postupů, cíleně je vyhledávat a aplikovat, kombinovat osvědčené s novým a progresivním, nekonzervovat nežádoucí stav 15 / 224 - Propojovat se a síťovat, přijímat úkoly z vyšších úrovní i zdola, stát se prostředníkem a moderátorem vývoje, sdílet cíle i principy a přizpůsobit si je místním podmínkám; Využít rovnoměrného rozložení talentů a schopností mezi městem a venkovem a zaměřit se na využití lidských zdrojů; Najít si pozici v úsilí za konkurenceschopnou Evropu – podporovat a rozvíjet podnikání mikro, malých a středních podniků a tvořit na venkově pracovní místa. Konkrétní cíle, které si kladou na období 2014-20 fondy Společného strategického rámce, obsahuje návrh (zatím stále definitivně neschválený – pozn. z 04/2023) Nařízení Evropského parlamentu, který obsahuje společná ustanovení pro všechny tyto fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (podnikání, inovace, rozvoj regionů, životní prostředí, doprava, výzkum, vývoj, příhraniční spolupráce); Evropský sociální fond (vzdělávání, zaměstnanost); Fond soudržnosti (velké infrastrukturní projekty); Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (zemědělství, lesnictví, venkov); Evropský námořní a rybářský fond (námořní a sladkovodní rybářství). Tyto fondy mají pro období 2014+ stanoven společný soubor cílů, operace těchto cílů se mohou v dosahování těchto cílů vzájemně doplňovat a kombinovat: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. Výzkum, technologický rozvoj a inovace; Využití a kvalita informačních a komunikačních technologií; Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků; Přechod na ekonomiku s nízkými emisemi CO2 ve všech odvětvích; Přizpůsobování se změně klimatu a řízení s tím spojených rizik; Ochrana životního prostředí a účinnější využívání zdrojů; Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek na dopravních sítích; Podpora zaměstnanosti a mobility pracovních sil; Sociální začleňování a boj s chudobou; Investice do vzdělávání a dovedností, celoživotní vzdělávání; Posilování kapacity institucí, zlepšování kvality veřejné správy. Tyto cíle jistě nebudou MAS a Program Leader přebírat otrocky a doslovně, měly by se jimi ale inspirovat a alespoň rámcově by v rozsahu výše uvedených 11 cílů měly orientovat své strategie. Je také vhodné v těchto 11 oblastech hledat inspiraci a vzory pro navrhovaná opatření – zdrojem může být jak nejlepší praxe Leader v nejlepších zemích (Irsko, Finsko), tak zkušenosti ze sousedních zemí (Německo, Rakousko, Polsko aj.) Národní dokument, který na úrovni ČR rozvíjí a upřesňuje cíle, stanovené EU, se nazývá „Národní rozvojový plán ČR“. S ohledem na specifické podmínky Česka tento dokument definuje národní cíle, vycházející ze Strategie EU 2020. Cíli NRP ČR jsou: Zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství – cestou podpory znalostní ekonomiky, rozvoje podnikání a kvalifikace pracovní síly; Rozvoj páteřní infrastruktury – efektivní dopravní, informační, energetická a environmentální infrastruktura; Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy – kvalitní služby pro občany i pro ekonomiku; Sociální začleňování, boj s chudobou a péče o zdraví – snižování rizik sociálního vyloučení, zlepšování životního stylu a péče o zdraví; Integrovaný rozvoj území – snižování regionálních rozdílů, využití místních potenciálů, územní rozvoj regionů. V dokumentu, kterým Evropská komise hodnotí stav příprav členských zemí na nové plánovací období, se píše: 16 / 224 „Nejpalčivější výzvy pro Českou republiku se vztahují k systému výzkumu a inovací, ke konkurenceschopnosti, vzdělávacímu systému, trhu práce, rozvoji páteřní infrastruktury, účinnému využívání zdrojů a k veřejné správě, přičemž tyto problémy jsou navzájem propojeny.“ Aktéři rozvoje venkova, kterými jsou i MAS, si na základě priorit ČR i jejich hodnocení Komisí musí uvědomit, že rozvoj venkova do těchto priorit rozhodně nepatří. Svědčí o tom i převedení 7,5 mld. Kč z rámce rozpočtu Programu rozvoje venkova do oblasti kohezní politiky, kde o tyto prostředky budou muset venkovské obce, spolky a podnikatelé soutěžit s ostatními příjemci – a podle výše uvedených priorit nebudou jejich šance velké. Z výše uvedených priorit vytvořila vláda ČR návrh 10 operačních programů, z nichž venkova se bude pravděpodobně týkat těchto 7: 2.2. Výběr operačních programů týkajících se venkova 2.2.1. Program rozvoje venkova (EAFRD, správce: Mze) Zaměření: Předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech; Zvýšení konkurenceschopnosti v zemědělství, zajištění životaschopnosti podniků; Organizace potravinového řetězce; Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví; Účinné využívání zdrojů, podpora nízkouhlíkové ekonomiky v zemědělství a lesnictví; Sociální začleňování, boj s chudobou, hospodářský rozvoj venkova. Posun oproti PRV 2007-13: Původně mělo dojít k posílení metody Leader a využití MAS k většímu zaměření a využití i PRV na cíle Společného strategického rámce. Snahou byla větší diversifikace podnikání na venkově, rozvoj nezemědělského podnikání, rozvoj regionální produkce a spotřeby včetně využití obnovitelných energií a surovin, a také podpora místních projektů rozvoje a obnovy vybavenosti a infrastruktury v obcích i obnova kulturního a historického dědictví venkova. Dnešní situace by znamenala použít více než 90 % rozpočtu programu v zemědělství a lesnictví, jen z Nařízení povinných 5 % by obdržely MAS pro program Leader a několik málo procent by bylo určeno na přesně definované projekty pro obce (např. pouze vodovody a pro spolupráci mezi obcí a zemědělci), podpora nezemědělských podnikatelů v PRV zatím není obsažena vůbec. Definitivní podoba PRV bude záležet na úspěšném vyjednávání zástupců obcí, krajů a jejich organizací s MZe. Regionální dimenze: V rozsahu zatím navrhovaných 5-7%, podle Mze navrženého počtu podpořených MAS hrozí omezení na 30% území. Podle původních dohod mělo být podpořeno částkou cca 15 miliard Kč asi 170 MAS, které pokrývají 95% obyvatel v obcích do 25 tis. obyvatel. 2.2.2. Přeshraniční spolupráce (ERDF, správce: MMR) Zaměření: Realizace 5 programů přeshraniční spolupráce; Bližší popis jednotlivých programů vyplyne z jednání se zahraničními partnery. Posun oproti OP PS 2007-13: Volba témat vyplyne z analýzy socio-ekonomické situace programových území; 17 / 224 Pro programy budou závazné cíle a priority z Nařízení o fondech SSR. Regionální dimenze: Opět budou realizovány přeshraniční OP s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. 2.2.3. Integrovaný regionální operační program (ERDF, správce: MMR) Zaměření: Podpora vybraných silnic II. a III. třídy a infrastruktury pro veřejnou dopravu; Inovativní formy cestovního ruchu a podpora vybraných odvětví kultury; Zlepšení energetické účinnosti soukromých i veřejných budov, snižování emisí CO2; Rozvoj služeb v oblasti sociální integrace a péče o zdraví; Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání; Integrovaný rozvoj měst a území; Rozvoj ICT v místní veřejné správě, zvýšení kapacity a výkonnosti veřejné správy; Podpora pořizování plánovací a programové dokumentace krajů a obcí. Posun oproti ROPům 2007-13: Sdružení intervencí národních a regionálních s dopadem na vyvážený rozvoj území a posílení regionální konkurenceschopnosti; Vyšší orientace na městskou infrastrukturu; Prosazování moderních metod ve zdravotnictví, propojování zdravotních a sociálních služeb; Zlepšování životního prostředí ve městech, snižování energetické náročnosti veřejného sektoru, péče o krajinu; Posílení institucionální kapacity, zlepšování účinnosti veřejné správy. Regionální dimenze: Koncentrace podpory na různé typy problémových území; Podpora integrovaných přístupů vybraných měst, problémových území, venkovských oblastí; Zastoupení regionálních aktérů při rozhodování o programu a jeho implementaci. 2.2.4. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (ERDF, správce: MPO) Zaměření: Zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky rozvojem podnikání a pro něj potřebné infrastruktury, s rostoucím využíváním výsledků výzkumu a vývoje i inovací; Rozvoj podnikatelského prostředí posilováním infrastruktury, podporou služeb pro podnikání a netechnických kompetencí; Podpora zakládání nových podniků, internacionalizace podnikání; Podpora udržitelného a inovativního hospodaření s energiemi a inovací v oblasti produkce s vysokou přidanou hodnotou. Posun oproti OPPI 2007-2013: Zaměření kapitálových výdajů z výstavby především na investice do špičkových technologií; Důraz na propojování podniků s vědou a výzkumem a vzdělávacími institucemi; Posílení projektů na spolupráci více podniků, propojení malých a středních podniků a velkých podniků, pronikání do globálních distribučních řetězců. 18 / 224 Regionální dimenze: Rozvoj podnikání podporou malých a středních podniků a začínajících podnikatelů zejména ve strukturálně postižených a jinak zaostávajících regionech; Růst založený na inovacích – využití a udržitelnost stávající inovační infrastruktury a podpora odvětvových inovačních klastrů; Udržitelné hospodaření s energií – podpora inovací směřujících k nižší energetické náročnosti podnikatelského sektoru; ICT infrastruktura – zajištění dostupnosti elektronických komunikací a rozvoj krizové a bezpečnostní komunikační infrastruktury. 2.2.5. Životní prostředí (ERDF, FS, správce: MŽP) Zaměření: Důraz na zlepšení kvality ovzduší, podpora udržitelnosti nakládání se zdroji, včetně chytrých environmentálních řešení; Ochrana povrchových a podzemních vod, podpora efektivnějšího nakládání s odpady; Podpora ochrany biodiverzity, krajiny, půdy; Zaměření na krizové řízení v oblasti životního prostředí a ochrana před extrémními přírodními jevy. Posun oproti OPŽP 2007-2013: Zaměření na zlepšení kvality ovzduší a ochrany klimatu; Preference výstavby s důrazem na ekonomický význam a zhodnocení environmentální efektivnosti; Podpora krizového řízení, snižování emisí, energetické úspory ve veřejných budovách; Podpora šetrného nakládání s neobnovitelnými přírodními zdroji, odstraňování starých ekozátěží, efektivní nakládání s odpady a jejich následné zpracování. Regionální dimenze: snižování emisí se zaměřením na náhradu spalovacích zdrojů, podpora energetických úspor a úsporného vytápění; Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace ČOV a kanalizací; Podpora využití a zpracování odpadů, včetně zavádění recyklačních technologií, podpora kompostáren, bioplynových stanic a spaloven odpadu; Zakládání a revitalizace sídelní zeleně, výsadba a regenerace zeleně oddělujících obytnou zástavbu od průmyslových a komerčních staveb a dopravy. 2.2.6. Výzkum, vývoj a vzdělávání (ERDF, ESF, správce: MŠMT) Zaměření: Posun ke znalostní ekonomice, založené na kvalitní a vzdělané pracovní síle, schopné využívat špičkové technologie, dále využití výsledku výzkumu v inovacích ve výrobě a obchodu pro konkurenční výhody českých firem; Podpora kvalitního vzdělávacího systému, jeho transformace, výuka jazyků, využití ICT, kreativity, podnikavosti a obecně podpora rozvoje klíčových dovedností, znalostí; Uplatnění prvků rovných příležitostí ve vzdělávání a inkluzivních opatření; Provázanost vzdělání s praxí, podpora partnerství škol s podniky z praxe a s výzkumnými centry; Systémová podpora celoživotního učení, dostupnost dalšího obecného a profesního vzdělávání pro jednotlivce v návaznosti na potřeby trhu práce, a to i v oblasti vysoce kvalifikovaných profesí. Posun oproti OP VVI 2007-2013: 19 / 224 Koncentrace na maximální využití evropských center excelence a dalších zařízení, vybudovaných v období 2007-13; Udržení či získání „mozků“ s ohledem na jejich mezinárodní mobilitu; Zapojit české instituce výzkumu a vývoje do mezinárodních projektů; Získat dostatek poznatků a dat o kvalitě vzdělávání. Regionální dimenze: Přispět k vytvoření adekvátního prostředí v regionech prostřednictvím podpory strategií inteligentní specializace, které důsledně vychází ze znalostí místního prostředí a zaměří se na posilování komparativních výhod regionu vhodnou kombinací investic do vzdělávacích, výzkumných a inovačních aktivit. 2.2.7. Zaměstnanost (ESF, správce: MPSV) Zaměření: Podpora opatření na trhu práce – pružné formy pracovního poměru, profesní mobilita, spolupráce se zaměstnavateli, inovativní nástroje; Sociální začleňování – inkluzní vzdělávání, zaměření na znevýhodněné osoby, jejich sociální a pracovní integraci, poradenství, prevenci, služby zaměstnanosti a sociální poradenství, sociální služby; Podpora zdraví – zdravý a udržitelný životní styl, pružné přizpůsobování systému péče o zdraví ekonomickému, sociálnímu a demografickému vývoji, podpora humanizace zdravotní péče; Instituce – modernizace a zefektivnění veřejné správy, včetně podpory zavádění e-gouvernementu, rozvoj standardů veřejných služeb, zvyšování jejich kvality, kvalifikace zaměstnanců, informovanosti klientů. Posun oproti IOP a OP VK 2007-2013: Koordinace opatření pro trh práce a zaměstnanost; Koordinace s opatřeními pro oblast sociálního začleňování a boje s chudobou; Orientace na komplexní rozvoj lidských zdrojů a přilákání nových kádrů do ČR; Užší a cílenější spolupráce s podniky v programech celoživotního vzdělávání a technického vzdělávání; Systematičtější koordinace podpořených projektů v oblastech a regionech; Koordinace plošných opatření vedoucích k dlouhodobému zajištění zdraví obyvatel. Regionální dimenze: Sociální začleňování a boj s chudobou (území významně ohrožená nezaměstnaností, nedostatkem sociálních služeb, vysokou koncentrací skupin ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením); Dostupnost pracovní síly včetně zvyšování kvality vzdělávání a školství; Dostupnost vybraných druhů zdravotní péče, především dlouhodobé, psychiatrické, rovnoměrná úroveň kvality zdravotnictví v regionech. Uplatnění OP Doprava (páteřní infrastruktura), OP Praha a OP Technická pomoc se u venkovských subjektů nepředpokládá. V době vzniku tohoto materiálu vrcholí první fáze přípravy operačních programů. Tato fáze by měla vyvrcholit předložením návrhů OP Evropské komisi, poté se přejde k další fázi, kterou bude vyjednávání Dohody o partnerství mezi Českou republikou a Evropskou komisí. Tato dohoda bude základním dokumentem pro období 2014-20, od ní se budou odvíjet priority a opatření jednotlivých OP a jejich implementačních dokumentů. Úkolem jednotlivých MAS a Národní sítě MAS je nyní ve spolupráci s partnery ze zájmové sféry rozvoje venkova dosáhnout dobré pozice nejen v Programu rozvoje venkova, ale i v dalších, výše zmíněných operačních 20 / 224 programech, dále pak připravit kvalitní více integrované strategie rozvoje svých území a na ně (po zveřejnění OP) navázat programovými rámci, což by měly být praktické plány implementace těchto OP v konkrétním území té které MAS. Každá MAS by si měla vybrat jeden či více OP, který bude chtít implementovat. To je ale budoucnost, nejdřív se vůbec musí prosadit metoda Leader a MASky v těchto operačních programech. Průběh vyjednávání o novém PRV ukazuje, jak to bude těžké. A2 KOMUNÍTNÉ VÉDÉNY MÍSTNÍ ŘOZVOJ A TÉZÍSTÉ CÍNNOSTÍ MAS Komunitně vedený místní rozvoj 1.1 Pojem KVMR – definice, vlastnosti, efekty Nejdřív zkratkový babylon, který možná raději přeskočte: Evropský fond pro regionální rozvoj (česky EFRR, anglicky ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (CF, KF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV, EAFRD) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF, EMFF) se nyní souhrnně nazývají Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF). Tak byl nahrazen název Společného strategického rámce (SSR), k němuž vznikl původní návrh Společného nařízení k fondům SSR (2012). To je pro KVMR nejdůležitější Nařízení, protože zavádí KVMR mezi nástroje politik EU. (V angličtině Community-led local development – CLLD.) V návrhu Společného nařízení je Leader koncipován jako univerzální nástroj pro řízení a podporu rozvoje venkovských oblastí pomocí ESIF pod názvem komunitně vedený místní rozvoj. V článcích 28 - 31 nastoluje financování strategií místního rozvoje (a tedy potřeb regionu) prostřednictvím MAS. Komunitně vedený místní rozvoj bude: 1. 2. 3. 4. Zaměřen na specifická subregionální území (představujeme si území s 10 až 150 tis. obyv.); Veden místní akční skupinou složenou ze zástupců veřejných a soukromých místních socioekonomických zájmů, v nichž na rozhodovací úrovni nemá ani veřejný sektor, ani žádná jednotlivá zájmová skupina více než 49 % hlasovacích práv; Realizován pomocí integrované a vícesektorové, na specifikách území založené strategii místního rozvoje; Financován podle potřeb z různých fondů (ERDF, ESF, EAFRD, EMFF). KVMR je tedy nástrojem pro řešení problémů a využití rozvojových příležitostí v regionech. Je zobecněním metody Leader vzniklé po roce 1990 pro rozvoj venkova. Bude však třeba - kromě jiného - vyřešit společné posuzování předkládaných strategií skupinou řídících orgánů OP (nejspíše MPSV, MŠMT, MMR, MZe, MŽP) a koordinované financování z fondů ERDF, ESF, EARDF a EMFF. Z předchozího vyplývá, že KVMR se využije k financování řešení problematiky (problémové oblasti), která: 1. 2. Je pro centrální poznání i řešení poměrně složitá, mnohostranná; Je specificky lokalizovaná do určitého regionu; 21 / 224 3. 4. 5. 6. Vyžaduje aktivní účast řady místních subjektů; Vyžaduje věcně integrovaná řešení (jedním subjektem nebo více subjekty současně); předpokládá jejich koordinovaný postup (avšak decentralizovaný na místní úroveň); Jakou hodnotu přidává KVMR běžné podpoře z evropských fondů? Jaké jsou efekty uplatnění metody Leader: Integrovaný rozvoj venkova; Lepší využití specifik venkovských regionů; Zlepšení spolupráce aktivních subjektů v obcích; Větší zapojení soukromého kapitálu do rozvoje obcí, společný postup subjektů soukromé a veřejné sféry; Posílení místní demokracie; Zeslabuje centralizovaný, administrativní a paušální přístup k regionům. Je to ideální metoda pro vytvoření vazby mezi městskými a venkovskými oblastmi. 1.2 Srovnání 2007+ a 2014+ (dosavadní LEADER vs. KVMR) V pravém sloupci je odhad stavu k únoru 2013 – skutečnost se bude vyvíjet, měnit… LEADER 2007-13 KVMR 2014-20 Kde? pouze na venkově i ve městech nad 25 tis. obyv. (tam však k dispozici i dva jiné nástroje financování, tzv. ITI a IPRÚ) nebo ve spolupráci s městy? Převažující tématika – určení podpory tématika prvních tří os PRV tématika několika budoucích OP Využití fondů jen EAFRD (i když MAS a jejich partneři mohli žádat i jinde) EAFRD, ESF, ERDF, (EMFF – patrně nebude) Složení rozhodovacích orgánů převaha soukr. sektoru … převaha soukr. sektoru … Počet 112 ??? Preferované oblasti pro výběr MAS na celém venk. území ČR asi selektivně: MMR rozlišuje území periferní X stabilizovaná X urbanizovaná; někdy se počítá s cca 60 podpořenými MAS („kupeckými počty“) Hlavní strategický rozvojový dokument ISÚ – ale problém její úplnosti a kvality ISÚ (?) Práce s ISÚ/ISÚ často okrajová, někde předstíraná měla by se zvýšit, stát se aktivním základem politiky MAS Žádosti MAS na základě SPL programové rámce? pokud opakovaně neuspěli: o nic nežádat a nesnažit se → a) spokojit se s funkcí penězovodu, b) jen z PRV (čili nedostatečná, … Minimalistická strategie MAS 22 / 224 Maximalistická strategie MAS rozpad či zmrtvění MAS jako dosud) a) kromě SPL i záměry z celkové ISÚ, b) aktivní přístup ke komunitě, k potřebám a příležitostem, c) projekty spolupráce a pomoc horším MAS a) usilovat o plnění rozvojové úlohy MAS (podněcovat, koordinovat, vyhledávat, …), b) hledat zdroje i mimo PRV (Tato tabulka je pouze podkladem pro podrobnější výklad a diskusi.) 1.3 Tématika KVMR Nové příležitosti nastanou v předmětu financování – například: Malé investice jako nová střecha na veř. budově, můstek přes říčku, cyklostezka…; Profesní vzdělávání; Sociální podniky; Zařízení sociálních služeb. Je samozřejmé, že to přináší požadavky na růst kapacit, požadavky na vnitřní zdroje lidské, informační, technické, finanční atd. A na motivaci lidí uvnitř i mimo MAS. 1.3.1 Co snad bude možné financovat pomocí KVMR Podívejme se na to, jakou problematiku umožňují financovat návrhy nových nařízení EU k Evropskému sociálnímu fondu a k Evropskému fondu regionálního rozvoje. Návrhy českých operačních programů (OP) však z toho mohou obsahovat jen část. V současné době jsou v první fázi koncipování a tak je i tento materiál jen výchozí a později pro vás zpracujeme (přímo z návrhů OP, tedy nejspíš do září 2013) přehled dílčích témat, jejichž financování již bude docela pravděpodobné. OP Zaměstnanost / MPSV Tematický cíl 8 Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil ESF čl. 3, bod 1 (a) i): přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků (ESF) ESF čl. 3, bod 1 (a) ii): trvalé začlenění mladých lidí, zejména těch, kteří nemají zaměstnání a nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy, do trhu práce ESF čl. 3, bod 1 (a) iii): samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání podniků ESF čl. 3, bod 1 (a) iv): rovnost žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života ESF čl. 3, bod 1 (a) v): pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám ESF čl. 3, bod 1 (a) vi): aktivní a zdravé stárnutí Tematický cíl 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě ESF čl. 3, bod 1 (b) i): aktivní začleňování s ohledem k zlepšení šancí na získání zaměstnání ESF čl. 3, bod 1 (b) ii): integrace marginalizovaných společenství, jako jsou Romové ESF čl. 3, bod 1 (b) iii): boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace ESF čl. 3, bod 1 (b) iv): zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu ESF čl. 3, bod 1 (b) v): podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků 23 / 224 ESF čl. 3, bod 1 (b) vi): strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit (pozn. OČ: míní se to zde v rámci podpory soc. začleňování a boje s chudobou, protože o tom je tento tematický cíl) Avšak kde sídlí většina organizací, které jsou schopny a ochotny předkládat projektové žádosti tohoto zaměření? Především ve městech. Takže dokáže-li MAS tyto cíle uplatnit ve venkovském prostředí, mohlo by to být pro poskytovatele prostředků velmi žádoucí a k podpoře lákavé. Integrovaný ROP (IROP) / MMR Tematický cíl 3 Zvyšování konkurenceschopnosti MSP EFRR čl. 5, bod 3 (a): podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků, včetně skrze podnikatelské inkubátory. Bude se týkat zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků (MSP – zjednodušeně: do 250 zaměstnanců) v oblasti cestovního ruchu, ostatní podnikatelské subjekty a v dalších oborech podpoří MPO ČR prostřednictvím OP Podnikání a inovace. Tematický cíl 6 Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů EFRR čl. 5, bod 6 (c): ochrana, propagace a rozvoj kulturního a přírodního dědictví. Tematický cíl 8 Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil EFRR čl 5, bod 8 (c): iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst. Tematický cíl 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě EFRR čl. 5, bod 9 (a): investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám EFRR čl. 5, bod 9 (b): podpora materiální, hospodářské a sociální obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit a území EFRR čl. 5, bod 9 (c): podpora sociálních podniků Tematický cíl 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení EFRR čl. 5, bod 10: investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu Toto jsou současně náměty pro obsah integrované strategie rozvoje území, na němž MAS působí. Všimněte si především těch, které jsme zvýraznili. Už jen to by mohl být slibný základ vaší budoucí strategie. 1.3.2 Co podporovat lze a co chceme (v našich MAS) KVMR přitom rozhodně nebude jediným, nýbrž pouze jedním z více způsobů financování potřeb regionů. Je to ale metoda, která může pronikavě zlepšit účelnost podpory, její účinnost, hospodárnost a dokonce i transparentnost (jsou-li v MAS dobře nastaveny mechanismy pro transparentní rozhodování o obsahu strategie rozvoje a o podpoře místních žadatelů). Příklad: Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře mladých lidí (řekněme do 25 let), kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením – jsou nezaměstnaní a nikdy možná zaměstnaní nebyli, mají příliš nízkou nebo nevhodnou kvalifikaci, nemají kde bydlet a mají nedostatečné příjmy. To je někdy v kombinaci s dalšími vlivy vede k drobné kriminalitě a k účasti na šedé nebo dokonce černé ekonomice. 24 / 224 Co tedy potřebují? Komplexní řešení všech aspektů své životní situace - jejich zaměstnávání, rekvalifikaci, poradenství pro životní situace, motivaci k aktivnímu zapojení do ekonomiky a třeba i do života obce, psychologickou podporu, další vzdělávání, zdravotní služby a možná i bydlení jako podmínku vstupu či udržení na trhu práce. A kdo myslíte, že poskytne tento ucelený balíček služeb? Obec něco ano, něco ne, škola rovněž jen něco, úřad práce rovněž, policie rovněž atd. A mezitím se se svým projektem přihlásí o příspěvek místní charita, jindy podnikatel a později vzdělávací agentura – a jen někdo a někdy tuto podporu získá. Takže společný výsledek bude neefektivní, nehospodárný, fragmentovaný. Nedostatek integrace (a tedy i koordinace) úsilí místních subjektů prostě nepovede k vyřešení problémů. Jediný, kdo to dokáže, je vlastně MAS – totiž partnerství místních subjektů, kteří se dohodnou na společném postupu. Díky komunitně vedenému místnímu rozvoji tak lze do řešení zapojit firmy (podpořit tzv. společenskou odpovědnost firem), lze podpořit sociální podniky (v nichž se budou mladí lidé učit pracovat), lze poskytnout poradenské služby atd. Můžeme zde začít uvažovat o systému postupného zaměstnávání mladých lidí - od veřejné služby do sociálních podniků a odtud do běžného zaměstnání (s počáteční podporou zaměstnavatelů). Můžeme dokonce uvažovat o průběžném systému bydlení, který znamená postupný přechod od ubytovny či azylového domu k sociálnímu bytu a odtud k běžnému nájemnímu bydlení (za předpokladu vyvedení z chudoby a návratu na trh práce). V regionech, zvláště těch, které jsou socioekonomicky problémové, skutečně vidíme komplex problémů, které jsou: Věcně složité; Vzájemně provázané; Často dlouhodobé nebo obtížně řešitelné; A které vyžadují vnitřně konzistentní a koordinovaný soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření, z nichž řadu lze spolufinancovat s pomocí fondů EU. Stačí se podívat na Bruntálsko, Šluknovsko, Frýdlantsko a řadu dalších, většinou pohraničních regionů v severozápadních Čechách a na severní Moravě. Jsou pro ně charakteristické: vysoká nezaměstnanost, nízké vzdělání a nižší životní úroveň velké části populace, rozsáhlá drobná kriminalita, nedostatečně rozvinuté sociální služby a činnost neziskových organizací, špatná dopravní dostupnost, rasové předsudky bílé většiny vůči Romům a navyklý způsob života mnoha Romů (který se vymyká většinovému a který je zčásti založen na odlišných kulturních hodnotách). Je tam mnoho rodin žijících na pokraji chudoby a obyvatelé, kteří sem přišli po válce, si zčásti stále ještě nenalezli hluboký vztah k místu, kde žijí, k sobě navzájem, ke krajině, k tradici. Tyto těžkosti dnes vytvářejí složitý a vnitřně „zacyklený“ trs problémů, který je obtížné efektivně rozetnout. 1.4 Využití KVMR na Frýdlantsku (jako příklad) 1.4.1 Charakteristika regionu Frýdlantský výběžek je jedním z periferních regionů ČR. Ze tří stran sousedí s Polskem a směrem do Čech je ohraničen částí Jizerských hor. Region spolu s německým Žitavskem a českým Šluknovskem patřil v 2. polovině 19. století k nejlidnatějším a průmyslově nejvyspělejším oblastem Rakouska-Uherska. Po druhé světové válce nastala vlivem odsunu německého obyvatelstva a nové politické situace krajně nepříznivá situace, zmenšil se počet obyvatel a došlo k celkovému úpadku území. V průběhu 90. let 20. století byla tato oblast zasažena komplexní restrukturalizací, která se dotkla většiny aspektů každodenního života. Velké textilní a průmyslové firmy zanikly, zemědělská velkovýroba zkolabovala. V současné době se životní podmínky v regionu zlepšují, do oblasti přišli investoři ze zahraničí (zejména z Německa jako CiS nebo Knorr-Bremse) a oblast začíná těžit ze svého turistického potenciálu. I přes tento pokrok však region stále patří k nejchudším oblastem ČR. 25 / 224 Na Frýdlantsku funguje jen několik středních podniků a větších zaměstnavatelů (TRW Frýdlant – strojírenství; Damino Frýdlant, Juta Višňová – textilní průmysl, CIS N. Město – elektrotechnika, Dendria N. Město – lesnictví, NOVUS Raspenava – kanc. potřeby, Nemocnice Frýdlant). Většinou jde o provozovny mimoregionálních firem. Další v posledních letech na Frýdlantsku skončily (Knorr-Bremse Hejnice, Slezan Frýdlant, Thermoplast Dětřichov). Technická infrastruktura podniků je až na výjimky zastaralá, další rozvoj velkých firem se vzhledem k okrajovému charakteru oblasti a ztížené dostupnosti nepředpokládá. U modernizovaných středních firem (TRW, CiS) převažuje orientace na výrobu automobilových komponentů, tzn. průmysl je jednostranně orientovaný a proto náchylný k výkyvům. Zájem investorů ovšem výrazně limituje i nevyhovující dopravní spojení s vnitrozemím. Frýdlantský region zahrnuje 4 města a 14 obcí s celkovou rozlohou 349 km2 a více než 25 tisíci obyvateli. Mezi společensky znevýhodněnými skupinami a domácnostmi mají určité zastoupení i Romové. Rozhodně však nejde jen o ně. Společnými problémy většiny společensky znevýhodněných skupin jsou dlouhodobá nezaměstnanost, příjem tvořený především ze sociálních dávek, nízké vzdělání. Často rozsáhlá absence dětí ve školách a koncentrace bydlení v nevyhovujících domech. Mezi hlavní problémové oblasti patří zejména nezaměstnanost a vzdělávání. Obce a firmy nemají dostatek pracovních míst pro uchazeče bez vzdělání a kvalifikace, větší centra (Liberec, Jablonec) jsou obtížně dostupná a celý region je charakteristický vysokým podílem dlouhodobé nezaměstnanosti. Ve vzdělávání hraje roli nezájem mnoha rodičů o další vzdělávání dětí a obtížná dostupnost vhodných škol. Negativně působí regionální a centrální politika omezování škol, vycházející z omezování výdajů. Dalším z negativních jevů je kriminalita, spojená jak s patologickými projevy chudoby (výtržnosti, krádeže, násilí), tak s blízkostí cizího státu (známý import kriminality). Zatím menším problémem je migrace „problémových“ obyvatel z jiných částí ČR do regionu – ať již dobrovolná po zakoupení levné nemovitosti nebo nedobrovolná po přestěhování, které iniciuje majitel předchozího, lukrativnějšího bytu. Noví obyvatelé, většinou žijící pod hranicí chudoby, si zlepšují příjmy krádežemi. Přitom početní stavy policie se kvůli úsporám snižují. Souvisejícím problémem je stále vyšší zadluženost obyvatel regionu. Ta bývá častou překážkou při hledání legálního zaměstnání (hrozba exekucí demotivuje k řádné práci mimo černou ekonomiku). Zřetelným problémem je dosud neuspokojivý postup veřejné správy (krajské a ústřední) při odstranění následků povodní z r. 2010. Příliš mnoho místních komunikací a mostů dosud není opraveno. Jak je to možné? Kdyby mohla MAS v regionu vytvořit strategický plán rozvoje, který by zahrnul tento problém, mohly by místní subjekty (především obce) žádat prostřednictvím MAS o financování z Evropského fondu regionálního rozvoje a mohly by získat potřebné prostředky na úspěšné řešení. Problematika Frýdlantska je orgánům veřejné správy známa už řadu let. Nabízely se různé podpůrné programy (jak celostátní, tak krajské) a ty také přinesly do regionu velké finanční prostředky. Nepomohly však řešit dlouhodobé problémy zásadním způsobem. KVMR jistě není schopen tyto problémy plně vyřešit, přináší však novou dimenzi: koordinované úsilí místních subjektů (komerčních i neziskových) na platformě Místní akční skupiny Frýdlantsko. 1.4.2 Spolupráce v regionu Kdo by mohl být členem regionálního partnerství? Šlo by zřejmě o rozšíření a obohacení dosavadní MAS – o přijetí nových členů a rekonstrukci řídících orgánů MAS. Jako příklady, bez nároku na úplnost, uvádíme: 1. Subjekty veřejné správy a jejich organizace: Liberecký kraj (jako pozorovatel nebo jako běžný člen, nikoliv jako dominantní člen!) 26 / 224 Mikroregion Frýdlantsko (svazek obcí) Úřad práce (pracoviště Frýdlant a další) zástupci Agentury pro sociální začleňování Euroregion Nisa Správa CHKO Jizerské hory Policie ČR Probační a mediační služba významné střední školy (SŠ hospodářská, Gymnázium) a jiné příspěvkové organizace kraje a obcí 2. Soukromé subjekty: regionální uskupení zaměstnavatelů a NNO (vzniknou-li), neziskové organizace, zejména ty, které již v regionu pracují a osvědčily se: Jednota bratrská Nové Město pod Smrkem, Člověk v tísni (pracoviště N. Město a Frýdlant), Centrum Kašpar Liberec, Diakonie Beránek Frýdlant, Mezinárodní centrum duchovní obnovy Hejnice, ale i významné střední a malé podniky jako TRW Frýdlant, CiS Hejnice, Lázně Libverda, a.s., Grain Poustka, Nemocnice Frýdlant a další zemědělské i nezemědělské podnikatelské subjekty. 1.4.3 Oblasti spolupráce a konkrétní aktivity Které úkoly by mohli členové partnerství plnit, resp. která opatření realizovat? Kterých aktivit by se mohly týkat projekty místních žadatelů – podnikatelských i nepodnikatelských subjektů vč. obcí? Může jít o záměry investiční (např. do 5 nebo 10 mil. Kč), tak neinvestiční. Obojí bude možné hradit z operačních programů ČR, jejichž nositeli budou pravděpodobně MPSV, MMR, MPO a MZe. V dalším přehledu je soupis několika možných neinvestičních opatření. Sloupce znamenají: X/ jsou plně financovatelné z fondů EU, především ESF (s obligátním spolufinancováním st. rozpočtem ČR), jestliže ČR tyto tematické oblasti zahrne pro období 2014-20 do tzv. Dohody o partnerství s Evr. komisí Y/ pravděpodobně musí být plně financovány z tuzemských zdrojů (státní a krajský rozpočet a v případě schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní i významně z rozpočtů obecních), Z/ obsahují komponenty realizovatelné jak z evropských, tak tuzemských fondů, resp. programů. Z – z obou zdrojů X – z EU Cílová skupina daného opatření Y – jen ČR Ponecháváme přitom stranou, kdo by byl nositelem opatření (a příjemcem podpory) – zda MAS, jednotlivé místní subjekty, státní správa atd. Děti Přednostní nebo povinná docházka romských dětí do MŠ ▲ 27 / 224 ▲ Práce poradců s žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí na školách (ZŠ i SŠ) ▲ Krytí doplňkových výdajů na vzdělání (jízdné, stravné, náklady na pomůcky) pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí ▲ Zavedení vyučovacího předmětu Finanční gramotnost již na ZŠ ▲ Neposílat romské děti do speciálních a praktických škol z preventivních „etnických“ důvodů Zavedení asistentů pedagogů pro romské děti na prvním stupni (zapojit přednostně romské asistentky) ▲ Podpora nadaných romských dětí prostřednictvím NNO - motivace a příprava na středoškolské studium, doučování ▲ Spolupráce mezi školou, komunitou a rodinou pomocí akcí, do nichž jsou zapojeni děti z různého prostředí ▲ Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ▲ Pracovní exkurze pro žáky ZŠ, aby viděli, jak se normálně pracuje a vydělává (pracovně - profesní edukační programy) ▲ Zvážit a zavést alternativní způsoby vzdělávání (Montessori, Waldorfská, Freinetovská škola aj.) ▲ Zavedení výuky o romské komunitě pro všechny žáky (lepší znalost a orientace v problematice), znalost vlastní kultury ▲ Zvýšení počtu sociálních pracovníků se zaměřením na sociálně-právní ochranu dětí ▲ ▲ Doučování dětí v rodinách a doučování rodičů Práce interdisciplinárního týmu (zástupci orgánu sociálně právní ochrany dítěte, škol, policie, dětský lékař, probační a mediační služba a pedagogickopsychologická poradna) ▲ Mládež Letní a zimní internátní přípravné školy a programy pro žáky s předpoklady pro studium na SŠ ▲ Partnerství ZŠ a SŠ pro usnadnění vstupu na SŠ ▲ Podpora studia dětí na středním stupni škol (SŠ, SOU) ▲ Programy pro středoškoláky se studijními předpoklady pro VŠ ▲ Zřízení a provoz nízkoprahového komunitního centra (k zajištění smysluplné náplně volného času dětí a mládeže) ▲ Dospělí a rodiny ▲ Poskytování dávek v hmotné nouzi, jen pokud jsou děti posílány do školy ▲ Zřízení a podpora krizového bydlení Zřizování sociálních bytů, tj. cenově dostupných bytů pro nízkopříjmové skupiny (rekonstrukcí nebo výstavbou) – financovatelné z ERDF ▲ Schodišťový systém bydlení (od ubytovny či azylového domu k sociálnímu bytu, odtud k běžnému nájemnímu bydlení) ▲ 28 / 224 Jasná pravidla pro přidělování bytů ▲ Posílání dávek určených na bydlení přímo pronajímateli bytu (nikoliv přes nájemce) = institut zvláštního příjemce dávky ▲ Zajistit vymahatelnost nájemného ▲ Zajištění finančního poradenství a finanční gramotnosti ▲ Vzdělávací programy pro dospělé, jak vést domácnost a její rozpočet a jak vychovávat děti ▲ Poradenství a pomoc při osobních bankrotech a předlužení rodin ▲ Posílení terénního poradenství o tom, kde a jak sehnat legální práci (řada lidí si neumí představit, jak by měli postupovat) – ovšem s vyhlídkou na legální práci je třeba vždy řešit problém oddlužení (exekuce výrazně snižuje příjem z legální práce) ▲ Zajištění veřejně prospěšných prací ▲ Podpora veřejné služby nezaměstnaných ▲ Vybraní Romové jako asistenti Probační a mediační služby, jako asistenti prevence kriminality atd. ▲ ▲ Zařazení podmínky pro veřejné zakázky (kdekoliv to bude možné), že uchazeč musí na zakázce zaměstnat alespoň 10 procent osob dlouhodobě nezaměstnaných nebo jinak ohrožených sociálním vyloučením nebo chudobou (vazba na zákon o veřejných zakázkách a praxe měst jako Most a dalších) Vytvořit „schodišťový“ systém postupného zaměstnávání: přechod od veřejné služby (pro nezaměstnané) do sociálních podniků (s podporou ESF a veřejné správy) a odtud do běžného zaměstnání (s počáteční podporou zaměstnavatelů) ▲ Pracovní rehabilitace - získávání praxe a kompetencí ▲ Rekvalifikační kurzy ▲ ▲ Kontrola, resp. omezení činnosti heren, sběren druhotných surovin a zastaváren k zamezení negativních jevů (utrácení sociálních dávek, závislosti, krádeže) Sociální služby zaměřené na asistenci obětem i pachatelům v lokalitě ▲ Asistenční služby pro rodiny – např. rozvážení dětí do kroužků a mimoškolních aktivit, pomoc při domácí přípravě apod., ale i asistence rodinám pečujícím o nemocné seniory ▲ Podpora pracovních míst pro příslušníky skupin ohrožených na trhu práce, včetně chráněných pracovních míst a míst v sociálních podnicích (dotace na zřizování nových pracovních míst pro osoby ze znevýhodněných skupin a počáteční dotace na rozvoj sociálních podniků), podpora zkušebního zaměstnávání nezaměstnaných z ohrožených skupin s možností podpory jejich profesního vzdělávání zajištěného přímo u podnikatelských subjektů ▲ Podpora flexibilních forem práce (např. půlené pracovní místo, zkrácené úvazky, tzv. zhuštěné směny - včetně finanční motivace pro uplatňování těchto forem zaměstnávání pro podnikatelské subjekty) ▲ Organizace veřejné služby v obcích a NNO, ▲ Rekvalifikace dlouhodobě nezaměstnaných, včetně nácviku základních dovedností uchazečů o zaměstnání, zprostředkování praxí u zaměstnavatelů, podpora jejich dobrovolnictví za účelem získání praxe aj. ▲ Zavádění, organizování a finanční podpora veřejně prospěšných prací zadávaných městy a obcemi, kraji a státem s cílem udržet pracovní návyky a motivaci cílové skupiny pro vstup a udržení na trhu práce (s využitím zadávání ▲ 29 / 224 veřejných zakázek s podmínkou zaměstnávání uchazečů o zaměstnání tam, kde je to vhodné) Integrační aktivity pro sociálně vyloučené a chudé, včetně migrantů, etnických menšin a osob opouštějících ústavní výchovu a ústavní péči ▲ Občanské vzdělávání – finanční gramotnost, základy zdravého životního stylu a racionálního spotřebitelského chování, získání povědomí o osobních právech a povinnostech z hlediska fungování společnosti, vztah mezi občanem a státem, práva a ochrana spotřebitele, prevence extremismu a xenofobie, prevence kriminality a domácího násilí, zprostředkování informací o dostupných sociálních službách ▲ Informační a propagační kampaň pro majoritní společnost, zaměřená na překonávání etnických a jiných stereotypů vůči Romům a Vietnamcům včetně metody „learning by doing“ (tj. setkávání, společná práce a cíle, řešení společných problémů, integrační scénáře) ▲ Policie a veřejná správa Posílení pořádkové policie v lokalitách (podle aktuálních potřeb) ▲ Povolání policejních expertů na lichvu do regionu (ÚOOZ) ▲ ▲ Specializační školení pro policisty ▲ Využívání jednotného registru přestupků (možným efektem je snížení drobné kriminality) Vzdělávání pracovníků veřejné správy a snižování náročnosti administrativy vůči občanům („nízkoprahové úřady“) ▲ Podniky, zaměstnavatelé ▲ Rozvoj sociálních služeb, včetně těch určených sociálně vyloučeným nebo chudobou ohroženým osobám a rodinám Založení a počáteční rozvoj sociálních podniků vč. poradenství (např. pro svoz a likvidaci odpadů, úpravu veřejných prostranství a jiné technické služby pro města a obce) ▲ Podnikatelské inkubátory pro osoby ze sociálně vyloučených lokalit ▲ Podpora zaměstnavatelů při zajišťování a) dopravní dostupnosti podniků pro zaměstnance z hůře dostupných lokalit, b) podnikového ubytování pro zaměstnance z hůře dostupných lokalit, c) podnikových školek a dalších forem hlídání malých dětí pro jejich zaměstnance a pro zaměstnance pečující o jiné rodinné příslušníky ▲ Rozšiřování nabídky cestovního ruchu založeného na místním historickém, kulturním a přírodním dědictví, s maximálním využitím místního sociálního kapitálu (ubytování, stravování s propojením na místní zemědělskou produkci, nabídka programů ve funkčním systému destinačního managementu) ▲ Tento přehled – i když je neúplný a předběžný – ukazuje, jak široká škála aktivit je financovatelná pomocí strategie místního rozvoje v takovém regionu, jakým je Frýdlantsko. Další velkou skupinu možných akcí představují investiční projekty, zejména do majetku obcí (školy, sociální služby atd.), do místních komunikací, do úprav v krajině, do infrastruktury cestovního ruchu atd. Záleželo by samozřejmě na MAS, kterou problematiku by zahrnula do své strategie rozvoje, resp. na kterou by žádala financování. 30 / 224 1.5 Trendy = příležitosti pro venkovské regiony 1.5.1 Výklad trendů Při podrobnějším studiu vývoje si můžeme všimnout, že ve společnosti (nejen na venkově) probíhají určité změny, které mají rostoucí důležitost (i když samozřejmě nemusí být zcela převládající). Které to jsou? 1.5.2 Růst poptávky městského obyvatelstva po produkci a nabídce venkova: místní potraviny (značka původu!); místní speciality; volnočasové aktivity, ale i prostor, ticho; služby (domy pro seniory, …). Sociální podnikání (podnikání, které neusiluje výhradně o zisk, používá podporu z veřejných zdrojů a zaměstnává převážně lidi, kteří se na trhu práce těžko uplatňují sami – nejen zdravotně postižení, ale třeba mladí lidé bez praxe, matky malých dětí a řada dalších); Přechod od ústavní k rodinné péči, od institucionalizované formě ke komunitní; Pracovní uplatnění mladých lidí (nová iniciativa EU, OP Zaměstnanost, Stáže ve firmách, nyní se připravují placené odborné praxe absolventů škol); Využití místního potenciálu přírodních zdrojů (dřevo, voda, energie); Využití místního historického dědictví pro oživení regionu (cestovní ruch); Podpora potravinové soběstačnosti venkova, místní řetězce; Podpora šetrné dopravy (sdílení auta, elektromobily, CNG). Proč je důležité znát trendy? – pro přípravu ISÚ Proč o těchto trendech vědět? K čemu to použít? 1.6 Strategie rozvoje Jak víme, metoda Leader (a stejně tak i KVMR) je založena na propojení tří klíčových prvků: vymezeného venkovského území, místního mezisektorového partnerství, které v něm působí ve formě MAS, a strategie rozvoje, kterou zde toto partnerství realizuje. Zabývat bychom se měli všemi třemi komponentami. Například ve vztahu k území půjde o jeho homogenitu, souhrn problémů a příležitostí, ve vztahu k partnerství o jeho sílu, účinnost a opravdovost, ve vztahu ke strategii o její komplexnost, flexibilitu a reálné dopady (přínos) do území. Území Strategie Subjekt (MAS) změny (plán rozvoje) Všechny tři také mají svoji „kapacitu“, kterou musí zvětšovat a kultivovat: 31 / 224 Kapacita území = co potřebuje a co může dostat (absorbovat), charakteristika jeho problémů, ale také příležitostí k dalšímu rozvoji, bilance „poptávky a nabídky“ tohoto území (jaké má zdroje a jaké má potřeby); Kapacita partnerství (uvnitř MAS) = co jsou schopni na tomto území zařídit, jaké personální, informační, materiální, finanční a další zdroje k tomu potřebují (např. i důvěryhodnost v regionu); Kapacita rozvojové strategie = o čem strategie je, nakolik je komplexní, dlouhodobá, uskutečnitelná atd. Kdo a jak bude ISÚ připravovat? → To je hlavně téma kapitoly B4 (Příprava ISÚ), ale protože půjde o stěžejní úkol každé MAS, dozvíte se o tom rovněž v A3 (Úkoly a příležitosti MAS pro nové období). Jsou dva zásadně odlišné přístupy: 1. 2. Ryze odborně dodavatelský (někdo podle vašich instrukcí strategii kompletně zpracuje, vy mu k ní dáte připomínky, on to dopracuje a předloží MAS ke schválení); Ryze komunitně svépomocný (zapojíte všechny, kteří v MAS udrží tužku v ruce a myšlenku v hlavě, budete se scházet a diskutovat tak dlouho, až se vytvoří analytická i návrhová část a z toho vytvoříte ucelený strategický dokument). Který způsob si zvolíte? Správně, ani jeden. Nejlepší je – určitý mix obou přístupů. Například: - Nechat si zpracovat analýzu problematiky území, avšak se zapojením místních lidí (v tematických pracovních skupinách); Vytvořit návrhové pracovní skupiny, jejichž práci však může facilitovat externí poradce; Návrh strategie si nechat oponovat jiných subjektem (poradenská agentura, jiná MAS). Jen na okraj: také pro přípravu strategie platí to, co vidíte v každé dodávce do vaší MAS, firmy, rodiny: To, co potřebujete, chcete získat a) rychle, b) kvalitně, c) levně. Ale ono to většinou dost dobře nejde. Představte si například nějakou stavební úpravu nebo instalaci ve svém bytě. Buďto ji budete mít rychle a levně, ale asi to nebude kvalitní. Nebo kvalitně a dostatečně levně, ale pak to nezařídíte rychle. Anebo to získáte rychle a kvalitně, ale asi to nebude levné. Chceme tím naznačit, že je třeba hlídat si a vyvážit tyto tři parametry každé práce, dodávky, nákupu. A to se týká i přípravy ISÚ a angažování externího dodavatele či naopak využití vlastních sil. Agentura může být rychlejší než svépomoc v MAS, ale bude dražší než svépomoc. Svépomoc bude levnější, ale bez odborníků specialistů nemusí být kvalitní. Atd. Zvažte dobře, co vše potřebujete, kolik máte času, kolik máte vlastních sil a co je výhodné poptat externě. A u koho. Co bychom si měli hned na začátku uvědomit? Co ISÚ není a nesmí být: - Není určena pouze pro veřejnou správu – ale i pro NNO a podnikatelské ubjekty (a z nich také zemědělské) takže i tito ostatní v ní musí být náležitě zahrnuti a respektováni, ISÚ musí akceptovat pokud možno všechny aktivní subjekty v regionu; - Nepřipravuje se jen pro „dotace“ z EU – ale i pro zdroje ze státního rozpočtu, z krajských grantových programů aj. – musí umožnit cílevědomé a koordinované řešení dílčích problémů, které se dají financovat z různých zdrojů; - Neorientuje se pouze na současný stav nebo na nejbližší dva roky – nestačí sepsat aktuální požadavky a záměry místních organizací, např. jen aktivních členů MAS, je třeba vidět budoucí potřeby a problémy, odhadnout trendy až k roku 2020 a strategii založit dostatečně velkoryse (i tak ji bude třeba aktualizovat např. v půlce období). 32 / 224 Při bližším pohledu zjistíme, že ISÚ propojuje Potřeby (cíle, problémy, příležitosti); Subjekty (s jejich záměry); Zdroje (zejména vnější a zejména finanční). Jde vlastně o jednoduchou otázku: co kdo a za co bude v území dělat? Odpovědí bude kvalitně zpracovaná ISÚ s tzv. programovými rámci (komplexními žádostmi) pro financování části strategie z jednotlivých operačních programů ČR. O tom blíže v tématech B4, C1 a C2 tohoto kurzu. 1.7 Strategie přípravy strategie Situace k 10. 12. 2013 Co zatím chybí: definitivní pravidla pro certifikaci („standardizaci“)MAS – připravuje MZe; definitivní metodika tvorby strategie – připravuje MMR; definitivní znění operačních programů ČR (budou předloženy ke schválení Evropské komisi). Logika implementace Dohoda o partnerství mezi ČR a EU → → Operační programy → → Integrované strategie (programové rámce) → → Projekty místních žadatelů Základní implementační schémata (zjednodušeno) - individuální projekty integrované územní nástroje – jsou tři: CLLD ITI IPRÚ Z návrhu Dohody o partnerství z listopadu 2013 včetně připomínek Evropské komise a jejich vypořádání českou stranou: 1.7.1 I. Komunitně vedený místní rozvoj (KVMR) = Community-Led Local Development (CLLD) ČR zdůrazňuje pozitivní zkušenosti s KVMR (v podobě Leaderu od r. 2004) ČR chce „posílit správně vedenou koordinační činnost v místě působení MAS“ KVMR má být využit v těchto programech PRV; OP Zaměstnanost – OP Z; OP Výzkum, vývoj a vzdělávání – OP VVV; OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – OP PIK; OP Životní prostředí - OP ŽP; 33 / 224 Integrovaný regionální operační program – IROP. Na KVMR půjde z EAFRD 5% Z ERDF a ESF zatím není známo - probíhá jednání Cílovou skupinou KVMR jsou obyvatelé venkova. Obecným cílem je zlepšení kvality života na venkově. Ale pozor! „Hlavním cílem využití CLLD je: posílení územní soudržnosti venkovského území a zajištění dlouhodobého udržitelného rozvoje území s řešením vztahů mezi obcemi s periferní a stabilizovanou typologií a venkovskými rozvojovými centry“ (Co se tím míní?). CLLD bude využito především pro naplňování tematického cíle (9) Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě - v integraci s tematickými cíli …dále pro (1) Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; (3) Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, (4) Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích, (6) Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů, (7) Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách, (8) Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil (10) Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení Hlavní úkoly CLLD (zkráceně) Řešení vysoké nezaměstnanosti, snížení vnitřní diferenciace trhu práce v rámci MAS mezi městem a venkovem zvýšením podílu pracovních míst na venkově. Stabilizace obyvatelstva zvyšováním a změnami jejich kvalifikace a zajištěním pracovních příležitostí. Podpora podnikatelských příležitostí, podpora zakládání nových podnikatelských subjektů v součinnosti místních aktérů. Podpora rozvoje místní ekonomiky a vzájemné spolupráce firem a dalších relevantních aktérů, podpora zavádění technických i netechnických inovací. Využití rozvojového potenciálu venkova (např. lidský, atraktivita prostředí, alternativní služby, schopnost obyvatel spolupracovat, obnova kultury). Zastavení procesu koncentrace škol ve velkých sídlech, koordinace spolupráce mezi základními a středními školami, síťování základních škol ve venkovském prostoru. Zvýšení funkční vybavenosti venkova, zlepšení služeb (např. sociálních, zdravotních), stabilizace základní zdravotní péče a její dostupnosti. Snížení počtu malých zdrojů znečištění, podpora regenerace brownfieldů, zvyšování podílu znovuvyužití odpadů. Realizace projektů pro využití místních potenciálů pro úspory energie a výroby energie z OZE. Realizace pozemkových úprav, efekty zlepšující biodiverzitu a vodní režim v krajině, snižující erozní ohroženost půdy a zvyšující estetickou hodnotu krajiny. Zachování a obnovení propojenosti a prostupnosti krajiny, posílení retenční schopnosti krajiny včetně ochrany před povodněmi, koordinace agroenvironmentálních opatření pro zlepšení vzhledu krajiny. Co zde vlastně podle vás chybí? 34 / 224 opravy místních komunikací, mostků a lávek … Dohoda říká: Strategie místního rozvoje (jeho hl. částí jsou ISÚ) rovněž mohou napomoci k „řešení problémů obyvatel lokalit ohrožených sociálním vyloučením, avšak primárně by se mělo jednat o strategie rozvojové“… Co má obsahovat SMR? integrovanou strategii území; integrovaný akční plán rozvoje území MAS (IAPRÚ); případně Akční plán pro vlastní zdroje. IAPRÚ : má být implementačním nástrojem ISÚ, který integruje priority a požadavky komunity z území vůči dotačním programům a je tvořen jednotlivými Programovými rámci (které jsou obdobou dnešního SPL); rozpracovává strategii rozvoje na kratší období, obsahuje odsouhlasené (?) projekty, které naplňují cíle ISÚ a určuje zdroje na jejich realizaci (finanční, lidské, technické a další); má být aktualizován nejméně jednou ročně na základě vyhodnocení průběhu a výsledků akcí a změn vnitřních či vnějších faktorů. Implementace CLLD (resp. všech i. ú. n.) Konečná podoba integrovaných přístupů bude zahrnuta do Dohody o partnerství. MMR připravuje jednotný Metodický pokyn pro využití všech integrovaných přístupů. Na národní úrovni vzniká Pracovní skupina pro integrované přístupy a územní dimenzi složená ze zástupců hlavního koordinátora MMR, řídicích orgánů všech relevantních OP a zástupců regionálních partnerů Proces hodnocení KVMR proběhne ve třech fázích: 1. 2. 3. ověření kritérií přijatelnosti MAS; hodnocení kvality Integrované strategie území a výběr Integrovaných akčních plánů rozvoje území MAS. Řídicí a koordinační úlohu v procesu administrativního zajištění bude mít MMR ve spolupráci s MZe. Který fond, resp. OP bude ustanoven - s ohledem na multifondovou realizaci ISÚ - jako Hlavní fond na pokrytí provozních a animačních nákladů MAS? Dosud nebylo rozhodnuto… Pro rok 2014 je dokonce přímo v návrhu samotné Dohody stanoveno: „ČR zvažuje využít institut přípravné podpory pro podporu provozních a animačních nákladů pro všechny MAS, které se na další plánovací období připravují“. 1.7.2 Integrované územní investice (ITI) v metropolitních oblastech = nad 300 tis. obyvatel 6 aglomerací i s funkčním zázemím (co vše to bude? Praha, Brno, Ostrava, Plzeň + + Hradecko-pardubická a Ústecko-chomutovská aglomerace. ITI jsou realizovány na základě integrovaných územních strategií. 35 / 224 Každá aglomerace předloží ke schválení jednu strategii. - strategie se soustředí na specifické klíčové tematické okruhy rozvoje nosná témata spojující jádrová města aglomerací s jejich funkčním zázemím – zejména: doprava; trh práce; oblast veřejných služeb (především sociální, zdravotní a vzdělávací); inovace a podnikání; životní prostředí včetně technické infrastruktury. ITI - převážně na realizaci větších, investičně náročnějších projektů, podpořeny budou i menší, doplňkové projekty, pro dosažení synergických efektů. ITI budou podpořeny: z ERDF prostřednictvím OPŽP, OPPIK, IROP, OPVVV a OPD; z ESF z OPZ a OPVVV; z fondu soudržnosti (nedořešeno) - z OPD a OPŽP. Rozvoj měst a Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) udržitelný rozvoj měst (obecně) závisí na třech faktorech: 1. 2. 3. hospodářská prosperita sociální soudržnost příznivé životní prostředí důležitá úloha měst hlavní zásady: město = přirozené prostředí pro výzkum a inovace; zajištěná dopravní a technická infrastruktura a dostupnost služeb; sociální inkluze, soc. soudržnost (vč. otázek bezpečnosti a kriminality) – problém soc. rozdílů, zejména v bydlení a nezaměstnanosti; životní prostředí (např. negativní synergické efekty z průmyslové výroby, vytápění, motorové dopravy). Rozvoj vztahů měst a venkova (velké téma již v min. obdobích, podněty od MAS) Dohoda o partnerství ve vztahu město-venkov zdůrazňuje význam koordinačních a organizačních opatření – především: doprava; technická a občanská infrastruktura; cestovní ruch. … a ty alokace o 5% z PRV již víme… (na co je MAS utratí?) V návrhu Dohody „se ČR zavazuje ke splnění požadavku alokace minimálně 5% prostředků ERDF na udržitelný městský rozvoj“ - ale to včetně Prahy a ITI 36 / 224 1.7.3 Integrovaný plán rozvoje území - IPRÚ = rozhodující nástroj pro rozvoj městského území nabídne se však jen zbývajícím 6 krajským městům (Č. Buď., Jihlava, K. Vary, Liberec, Olomouc, Zlín) + Mladé Boleslavi Zdá se, že žádný specifický nástroj nebude pro města nad 25 tisíc obyv., které nejsou v ITI nebo IPRÚ odhad: kapitola o IPRÚ a podpoře měst může být v další verzi silně přepracovaná (celkově je vidět nesourodost návrhu ČR, zřejmě působí různé názorové proudy…) Kudy (po)tečou peníze pro MAS? z PRV III. 4.1. – až 0,5 MKč pro 59 „nových MAS“; z krajů (každý to řeší trochu jinak, nutno komunikovat – krajská sdružení MAS); z meziobecní spolupráce v ORP = z OP LZZ a OP VK – nepřímo – pro koncepce školství, soc. péče, odpad. hospodářství + 1 další (využít pro podklady pro ISÚ , ale nenechat se tím zahltit); z PRV, V. osy (TP) – 0,5 MKč pro 112 MAS (od září) – dosud v jednání s Evropskou komisí; z OP TP – pro budoucí subjekty i. ú. n. (tj. Prahu + krajská města + Ml. Bol. + MAS), celkem max. 15 měst + 172 (?) MAS – výzva bude 6. 1. 2014, MMR připraví manuál pro žadatele. (Všimněme si, že poskytovateli financování přípravy MAS na nové období jsou: MZe, MPSV, MŠMT, MV, MMR a asi i kraje. To nikdy nebylo!) Možnosti financování pomocí CLLD z OP k 18.3.2014 OPPIK Pravděpodobné možnosti financování pomocí CLLD jsou vyznačeny barevně. Z OP PIK a OP ŽP o tom nemáme dostatečně spolehlivé informace. V OP Doprava se s využitím CLLD nepočítá. O OP přeshraniční spolupráce jsou zatím nedostatečné informace. SC Specifické cíle 1.1 Zvýšit inovační výkonnost podniků 1.2 Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 2.1 Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových podniků 2.2 Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků 2.3 Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání 2.4 Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru s důrazem na technické odborné vzdělávání 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a zvýšit využívání energetických služeb Posílit energetickou bezpečnost přenosové soustavy a zavést prvky inteligentních sítí do distribučních soustav Uplatnit ve větší míře nízkouhlíkové technologie v oblasti nakládání energií a zvýšit využívání druhotných surovin Zvýšit využití a zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla a modernizace soustav zásobování teplem 37 / 224 4.1 Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu 4.2 Zvýšit úroveň nejmodernějších a pokročilých ICT a poskytování sofistikovaných sdílených služeb v podnikání 5.1 Zajištění řádného a efektivního řízení a administrace operačního programu 5.2 Zajištění informovanosti, publicity a absorpční kapacity operačního programu Operační program životního prostředí – verze k 4.4.2013 SC Specifické cíle 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod ze zdrojů a zajištění dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství 1.2 Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod 1.3 Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření 2.1 Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Snížit emise stacionárních a mobilních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva, ekosystémů a vegetace nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Zvýšit kapacitu systémů pro sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země 2.2 OPŽP 2.3 3.1 Předcházet vzniku odpadů 3.2 Zvýšit podíl materiálového využití odpadů, resp. Recyklace na celkovém nakládání s odpady v ČR 3.3 Zvýšit energetické využití odpadů jako zdroje surovin 3.4 Zlepšit úroveň nakládání s nebezpečnými odpady 3.5 Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky 3.6 Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže 3.7 Snižovat environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení 4.1 Posílit biodiverzitu na majetku státu 4.2 Posílit biodiverzitu 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech 4.5 Snížit environmentální rizika způsobená geofaktory 5.1 Snížit energetickou náročnost u veřejných budov a u veřejného osvětlení 6.1 Technická pomoc pro zajištění implementace OPŽP 2014 – 2020 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání - verze k 30. 11. 2013 - http://www.msmt.cz/file/33028/ V rámci OP VVV nebude možné přímo využit CLLD, nicméně MAS budou využity jako prostředek ke zvyšování absorpční kapacity a zajištění monitoringu specifických problémů území. Koordinační role MAS při realizaci intervencí ve prospěch rozvoje venkova vychází z detailní znalosti místních podmínek a široké spolupráce s místními aktéry. Hlubší znalost místních problémů, dovednost zacílení na specifické problémy v místě působnosti MAS jsou výhody, které budou využity v rámci implementace OP VVV. 38 / 224 1.1 Posílit excelenci ve výzkumu 1.2 Zvýšit přínosy výzkumu pro společnost Výzkumné organizace - Orgány státní správy - Orgány pověřené řízením a implementací S3 strategií na národní a regionální úrovni - Právnická osoba zřízena podle soukromého práva. - Fakultní nemocnice Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce Zvýšení účasti studentů se specifickými potřebami a ze socio-ekonomicky znevýhodněných skupin na vysokoškolském vzdělávání, snížení studijní neúspěšnosti Zatraktivnit celoživotní vzdělávání na vysokých školách a zvýšit účast, zejména v rámci dospělé populace Nastavení a rozvoj systému hodnocení a zabezpečení kvality a strategického řízení vysokých škol - Vysoké školy - Veřejné výzkumné (v roli partnera projektu). - Další výzkumné organizace (v roli partnera projektu). 2.5 Zlepšit podmínky pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje - Vysoké školy - Veřejné výzkumné instituce - Další výzkumné organizace - Orgány státní správy. - Orgány regionální a obecní samosprávy. - Orgány pověřené řízením a implementací S3 strategií na národní a regionální úrovni. - Právnická osoba zřízena podle soukromého práva. - Centra neformálního vzdělávání zaměřená na popularizaci vědy. 2.6 Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na vysokých školách za účelem profilace vysokých škol, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin a zvýšení otevřenosti vysokých škol pro potřeby celoživotního vzdělávání - Vysoké školy - Veřejné výzkumné instituce - Další výzkumné organizace Rozvoj inkluzívního vzdělávání - Školy a školská zařízení - Organizační složky státu (OSS) - Ostatní přímo řízené organizace MŠMT (OPŘO) - NNO - VŠ - Kraje - Právnické osoby působící ve vzdělávání a v kariérovém poradenství - Zřizovatelé škol a školských zařízení a jejich svazky a sdružení - Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů – někteří. 3.2.1. Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ 3.2.2 Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích 3.2.3 Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání 3.2.4 Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků 3.2.5 Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce - Školy a školská zařízení - Organizační složky státu (OSS) - Ostatní přímo řízené organizace MŠMT (OPŘO) - NNO - VŠ - Kraje - Právnické osoby působící ve vzdělávání a v kariérovém poradenství - Zřizovatelé škol a školských zařízení a jejich svazky a sdružení - Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů – někteří 2.1 2.2 2.3 2.4 3.1 3.2 3.2 3.2 3.2 3.2 39 / 224 4.1 4.2 Zajištění efektivní administrace Zajištění informovanosti, publicity a absorpční kapacity OP Doprava - verze 3, září 2013 SC Specifické cíle 1.1 Výstavba a modernizace železničních tratí 1.2 Výstavba a modernizace vnitrozemských vodních cest v hlavní síti TEN-T 1.3 Multimodální doprava 1.4 Infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy 1.5 Systémy řízení městského silničního provozu a zavádění ITS na městské silniční síti 1.6 Environmentálně čistý dopravní park 2.1 Silniční infrastruktura sítě TEN-T (výstavba a modernizace silnic a dálnic, ITS a nové technologie) Podpora rozvoje sítě napájecích stanic alternativních energií na silniční síti 2.2 3.1 Silnice a dálnice mimo síť TEN-T ve vlastnictví státu 4.1 Technická pomoc Příjemci podpory budou vlastníci/správci dotčené infrastruktury vlastníci/správci dotčené infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy Příjemci podpory budou vlastníci/správci dotčené infrastruktury a dopravních prostředků Příjemci podpory budou vlastníci/správci dotčené infrastruktury Příjemci podpory budou vlastníci/správci dotčené infrastruktury Uživatelé železniční dopravy, uživatelé nákladní vodní dopravy a pravidelné osobní veřejné vodní dopravy Příjemci podpory budou vlastníci/správci dotčené silniční infrastruktury Příjemci podpory budou vlastníci/správci dotčené infrastruktury s veřejným přístupem Příjemci podpory budou vlastníci/správci dotčené infrastruktury IROP - verze 28.2.2014 - http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/d60c2a70-b70c-4944-a442d958e300ba43/PD-IROP-28-2-2014_final_CZE.pdf SC Specifické cíle 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoj sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání - Kraje + jimi zřízené organizace, - Obce + jimi zřízené organizace, - Organizace zřízené DSO - Organizační složky státu - Kraje + jimi zřízené organizace, - Obce + jimi zřízené organizace, - DSO + jimi zřízené organizace - Dopravci - Provozovatelé dráhy - NNO - Organizační složky státu + jejich přísp. org. - Kraje + jimi zřízené organizace, - Obce + jimi zřízené organizace, - DSO + jimi zřízené organizace - OSVČ - Malé a střední podniky - Obce + jimi zřízené organizace, - Dobrovolné svazky obcí 40 / 224 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a péče o zdraví 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví 3.2 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT 3.3 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu 5.1 Zajištění kvalitního řízení a implementace programu - Nestátní neziskové organizace - Příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví ČR - Organizace zřizované nebo zakládané kraji - Organizace zřizované nebo zakládané obcemi - Subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č. 372/2011 anebo zákona č. 258/2000 Sb., v platných zněních - Nestátní neziskové organizace - Kraje - NNO, registrované církve a náboženské společnosti + jimi zřizované organizace - Orgány státní správy - Kraje + jimi zřízené organizace, - Obce + jimi zřízené organizace, - DSO + jimi zřízené organizace - Zájmová sdružení PO - Organizační složky státu - Příspěvkové organizace organizačních složek státu - Kraje + jimi zřízené organizace, - Obce + jimi zřízené organizace, - DSO + jimi zřízené organizace - Nestátní neziskové organizace - církve + jimi zřízené organizace Příjemci podpory budou subjekty, které realizují projekty v rámci schválených strategií komunitě vedeného místního rozvoje na území MAS. Kategorie příjemců jsou specifikovány v jednotlivých specifických cílech IROP. OP Zaměstnanost verze 31. říjen 2013 - http://www.esfcr.cz/file/8785/ SC Specifické cíle 1.1 Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob 1.2 Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce 1.3 1.4 1.5 Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce Zvýšit kapacitu, komplexnost a kvalitu služeb poskytovaných institucemi veřejných služeb zaměstnanosti Zvýšit kvalitu systému dalšího vzdělávání Snížit míru nezaměstnanosti podpořených mladých MPSV a jím řízené/zřízené instituce, poradenské a vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace, obce a svazky obcí MPSV a jím řízené/zřízené instituce, další ústřední orgány státní správy, zaměstnavatelé, kraje a obce, poradenské a vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace, sociální partneři zaměstnavatelé, poradenské a vzdělávací instituce, profesní a podnikatelská sdružení, MPSV a jím řízené/zřízené instituce, sociální partneři MPSV a jím řízené/zřízené instituce, MŠMT a jeho řízené organizace, organizace sociálních partnerů MPSV a jím řízené/zřízené instituce, poradenské a 41 / 224 osob (15-24 let) v regionu NUTS II Severozápad 2.1 2.2 2.3 Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce Rozvoj sektoru sociální ekonomiky Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování Zvýšit kvalitu péče o duševní zdraví a přispět k udržitelnosti systému zdravotnictví cílenou podporou zdraví Zvýšit účast lokálních aktérů na prevenci a řešení problémů v oblasti sociálního začleňování a zaměstnanost vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace, obce a svazky obcí poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, OSS (MPSV, MZdr., MS, MV, MO a jimi řízené/zřízené organizace, Úřad vlády ČR), NNO, zaměstnavatelé, sociální podniky, školy a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, OSS (MPSV, MZdr., MS a MV a jimi řízené/zřízené organizace, Úřad vlády ČR), NNO, zaměstnavatelé, školy a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce, profesní organizace subjekty realizující projekty v rámci schválených Komunitně vedených strategií místního rozvoje veřejně prospěšné organizace / NNO, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, ústřední orgány státní správy, organizační složky státu, Úřad práce ČR, sociální partneři, zaměstnavatelé, poskytovatelé sociálních služeb a jejich zastřešující organizace, vzdělávací a poradenské instituce a výzkumné organizace. 3.1 Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ 4.1 Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a územní samosprávné celky 5.1 Zajistit řádnou implementaci OPZ prostřednictvím poskytnutí spolehlivých a efektivních služeb pro řízení a administraci programu subjekty implementační struktury OPZ, žadatele a příjemce, Monitorovací výbor OPZ a veřejnost Program rozvoje venkova - verze leden 2014, členěno dle opatření SC Specifické cíle 1.1 Předávání znalostí a informační akce 2.1 Poradenství 4.1 Investice do hmotného majetku (Investice do zemědělských podniků) Zemědělský podnikatel. 4.2 Investice do hmotného majetku (Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů) Zemědělský podnikatel, výrobce potravin, nebo výrobce krmiv, který splňuje definici mikro, malého, nebo středního podniku. 4.3 Pozemkové úpravy Pobočky krajských pozemkových úřadů 4.3 Investice do lesů (Lesnická infrastruktura) Různí dle jednotlivých podopatření 6.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců Zemědělský podnikatel, který splňuje definici mikro nebo malého podniku (18 – 40 let) 6.4 Investice do nezemědělských činností (Diverzifikace, OZE) Zemědělský podnikatel 8.2 Zalesňování a zakládání lesů Veřejní a soukromí vlastníci a nájemci půdy a jejich sdružení. 8.5 Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a obnova poškozených lesů Soukromí a veřejní vlastníci a nájemci lesa a jiné soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení 8.1 Subjekt akreditovaný k této činnosti Ministerstvem zemědělství (vzdělávací subjekt splňující další stanovené podmínky) Poradce akreditovaný MZe (fyzická osoba) nebo právnická osoba zaměstnávající alespoň jednoho poradce akreditovaného MZe. 42 / 224 8.5 Investice do lesů (Technika a technologie pro lesní hospodářství, Stroje, technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost, Technické vybavení dřevozpracujících provozoven) 8.6 Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů 10.1 Agroenvironmentální-klimatické operace 11.2 Ekologické zemědělství 12 Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě 13.1 13.2 15.1 15.2 Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů (včetně Natura 2000 v lese) Soukromí a veřejní vlastníci lesa a jiné soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení. Žadatelem nemohou být státní podniky Příjemcem jednoho či více AECM podpory jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazků. Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu, je ekologickým zemědělcem Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu způsobilou pro platbu. Fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu v oblastech s přírodním znevýhodněním a splňuje definici aktivního farmáře Různí dle podopatření Podpora horizontální a vertikální spolupráce Podnikatelské subjekty v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví Nevládní neziskové organizace zastupující zemědělce, potravináře, subjekty působící v lesním hospodářství Obce a jejich svazky Místní akční skupiny Subjekty podnikající v oblasti služeb pro zemědělství, potravinářství a lesnictví 16 19 Spolupráce (včetně inovací v potravinářství a zemědělství) Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií uskupení minimálně dvou subjektů, kdy minimálně jeden subjekt musí prokázat podnikatelskou činnost v odvětví zemědělství nebo potravinářství zemědělský podnikatel, výrobce potravin, nebo výrobce krmiv Zřizování a fungování operačních skupin Operační skupiny EIP Realizace místní rozvojové strategie Koneční žadatelé z území MAS (dle definic žadatelů realizovaných opatření) LEADER Realizace projektů spolupráce Místní akční skupina, jejíž strategie byla schválena k podpoře z PRV 43 / 224 Činnost místních akčních skupin 20.1 Technická pomoc 20.2 Celostátní síť pro venkov 44 / 224 A3 UKOLY A PŘÍLÉZÍTOSTÍ MAS V NOVÉM OBDOBÍ Úkoly MAS 1.1. Důležité úkoly Jsou tři velké úkoly pro MAS: příprava integrovaných strategií rozvoje; příprava na certifikaci MAS jako způsobilých žadatelů, ale také další vnitřní rozvoj MAS (další rozšíření členské základny, získání externích odborníků, propracování efektivních postupů atd.); transformace právní formy většiny MAS, které dosud působily jako občanská sdružení. Připravit novou integrovanou strategii rozvoje regionu MAS si stanoví další postup prací; určí zájmovou oblast MAS; bude analyzovat dostupná fakta o území; zahájí smysluplné konzultace uvnitř i vně MAS (vč. zjišťování záměrů); zpracuje S.W.O.T – silné a slabé stránky, příležitosti a vnější hrozby pro region; schválí dlouhodobou vizi MAS – buďte ambiciózní!; stanoví priority a cíle strategie; vypracuje koncept strategie a bude ji konzultovat uvnitř i mimo MAS (sousední MAS, NS MAS, externí konzultanti? = potřeba supervize); zpracuje strategii do konečné podoby. Rozvíjet se na jakém území působit? kolik mít členů? odkud, z jakých sektorů? jakou právní formu zvolit? jak jednat s městy? jaké další aktivity rozvíjet (kromě strategie a její realizace pro 2014-20)? Zajistit pro tyto práce financování, nezbytnou vnitřní organizaci a lidi rozšiřovat své vnitřní kapacity tak, aby MAS mohla strategii uskutečnit (mít POMILUj - viz téma C4). Co MAS potřebuje a co má chtít od svého okolí, tj od: NS MAS; MZe; MPSV, MMR obcí a DSO podnikatelských a nepodnikatelských organizací; zemědělců; kraje. V krajích ve prospěch MAS zvažovat: bezúročné půjčky, úhradu úroků z bankovních úvěrů, finanční podporu přípravy strategie a vnitřního rozvoje MAS 45 / 224 alternativa: grantový fond kraje – učinit z MAS výslovné příjemce krajských grantů navázat na podklady z MAS pro vytvoření strategie rozvoje kraje 1.2. Vnitřní problematika hnutí MAS V přístupu MAS a k MASkám je už na čase, odlišit zcela jasně MAS, které sice plní formální povinnosti dle PRV, avšak rezignovaly na své komplexní cíle v daném území, jsou jen legitimním (!) penězovodem, nikoliv rozvojovým a iniciačním subjektem, vykonávají minimální propagační a poradenskou činnost, nezískávají prostředky z jiných fondů, nepodílejí se na řešení problémů regionu (nejsou-li financovatelné z PRV) atd. … K tomu nutno diferencovat mezi MAS a tuto diferenciaci spojit s odlišením konkrétních stupňů kompetencí a odpovědnosti MAS. (Je vidět, že mnoha MAS se do toho nechce, stačí jim současný stav.) posoudit rizika propojení rozhodovací a výkonné složky MAS (Evr. komise od počátku přinášela možnost, aby řídící struktura MAS, tedy např. správní rada nebo předsednictvo, byla organizačně i personálně oddělena od výkonné složky)… Tedy analogie řízení akciové společnosti (akcionáři versus manažeři). Výhoda běžného řešení: mám vše doma, mám na to přímý vliv, je to víc pod pokličkou… zapojit další subjekty (některé NNO, zemědělci, podnikatelé stojí nejen stranou členství, ale také mimo okruh žadatelů) - nutno aktivně zapojovat, ne pouze „umožňovat“ nebo informovat, a je třeba analyzovat příčiny tohoto stavu (protože nespokojenci mohou vystupovat proti MAS a snižovat její důvěryhodnost) Pravidla pro výběr a financování strategií se na ministerstvech teprve budou tvořit. Ale tušíme, že MAS budou vzájemně v konkurenčním postavení, neboť asi nedostane peníze každý a na všechno. Nyní je do realizace strategií díky Programu rozvoje venkova plně zapojeno 112 MAS. Celkový počet MAS v poslední době kolísal, ale nyní můžeme říci, že díky opatření PRV III. 4.1 (které se zaměřuje na přípravu dalších místních partnerství na venkově) je dostatečně aktivních dalších cca 60. Kdyby přetrvalo a nadále působilo všech 172, tak zahrnují 5289 obcí a pokrývají 91% celého venkovského území ČR (tj. bez měst nad 25 tis. obyv.) a týkají se 83% obyvatel venkova. Proto je dobré, aby si MAS zodpověděla několik otázek: Jaká je naše přednost, silná stránka, konkurenční výhoda vůči ostatním MAS?; Jaké zásadní nedostatky a nevýhody má naše práce?; Jak důkladnou a přesvědčivou chceme mít strategii a co pro to musíme udělat?; A v čem je pro nás (i přes konkurenční situaci) výhodná spolupráce s jinými MAS? Poskytneme si vzájemně „oponenturu“ našich strategií? Vyjednáme společně příspěvek na činnost od kraje? Prosadíme změny pravidel? Budeme uskutečňovat projekty spolupráce (i bez financování z PRV)?. Některé MAS však trpí určitým vnitřním deficitem – některými předsudky, negativními postoji nebo obavami: - - kdysi byla velká nevůle k založení Národní sítě MAS; nyní je třeba prolomit konzervativní chápání mnoha MAS, jejich obavy z rozvoje a z více kompetencí a tedy i odpovědnosti, někdy by chtěly zůstat pouhou pobočkou poskytovatele (SZIFu); 2014-20 mnohé předvedou nedostatek odvahy, vůle a schopností, aby šly dál a zlepšovaly se, a budou tlačit laťku směrem dolů, k minimálním nebo i žádným změnám. Budou se přizpůsobovat neochotně a pod tlakem. Očekávám, že naštěstí pro ně budou pravidla velkorysá a tak se asi žádné revoluce bát nemusí; některé MAS se zalekly možnosti, že by nové MAS vznikaly i ve městech – pro ně však v žádném případě nejsou připravovány ty samé finanční zdroje jako pro dosavadní, „venkovské“ MAS – naopak existující MAS by mohly městům pomoci zakládat městské MAS (dobrý zdroj obživy v dalším roce – budou-li se městské MAS jevit jako perspektivní nástroj). 46 / 224 Je ještě jeden, skrytý zdroj rizika (a současně příležitostí), a ten je uvnitř MAS - některé si zvykly plnit jen základní a zvnějška vyžadovanou roli jakéhosi místního SZIFu, jeho pobočky a říkají, že na nic jiného nemají podmínky (důvod se vždycky najde) - a mnohdy také objektivně podmínky nemají, a to proto, že jsou příliš malé, jako jsou některé bývalé „svazky obcí z jednoho údolí“, které se jaksi transformovaly do MAS – to není špatně, prostě to ale nestačí - degradace metody Leader na „kvalifikované rozdávání příslibů“ + v mnoha MAS stále ještě velká izolace od komunity - přitom na papíře velké ambice MAS - stačí se podívat do jejich zakládacích listin, do stanov a dokonce do jejich ISÚ, příp. do SPL – tam všude většinou vidíme, že chtějí docela všestranně a intenzivně napomáhat místnímu rozvoji… - ale v jejich praktické činnosti to pak není vidět – prostě vyhlašují výzvy, vydávají přísliby financování apod., to ano, plní tedy své formální povinnosti, nic proti tomu – ale také nic víc… KVMR představuje typickou kombinaci problémů a příležitostí a jsem zvědav, jak k tomu MAS přistoupí. Možná bude třeba radikálně přebudovat stávající strukturu i členskou základnu MAS. Kdo k tomu má odvahu a síly? (když už jsme se konečně zabydleli a začíná být teploučko). Ale samozřejmě, mnoho MAS k tomu nenajde sílu, odvahu, nápady a neudělá to. Ti budou spoléhat na to a těžit z toho, že budou moci víceméně pokračovat v dosavadním režimu. Kraje kdysi odpor… dnes MASky přinášejí kraji desítky a stovky miliónů korun… co dělat: a) vyjednávat o podpoře zejména pro 2014 a pro neuznatelné výdaje; b) nabídnout vlastní zkušenosti a využití ISRÚ pro nové programy rozvoje krajů; c) zkusit provázat ISRÚ se soustavou řízení v samosprávách (pokud jako soustava existuje…). Návrhy na tři jednoduché změny s radikálním účinkem Místní akční skupiny se ve svých strategických plánech Leader, jimiž žádaly o podporu na celé současné období, přirozeně zaměřovaly především na problematiku III. osy a jen v malé míře na I. či II. osu. Přispělo k tomu i přetrvávání nízkého propojení a konsensu zemědělských a lesnických subjektů s nezemědělskými (obce, ostatní podnikatelé, neziskové organizace, školy a další) na místní, regionální i národní úrovni. Metoda LEADER se však již v současném období ukazovala jako použitelná ve všech opatřeních PRV (s výjimkou části II. osy), avšak nebyla tak široce využita (nejen pro odpor části MZe, ale též pro „pasivní odpor“ MAS, které si připravily SPL, a také pro absenci více zem. subjektů v rozhodovacích orgánech MAS). Tato situace se projevuje deficitem mezisektorového partnerství (které je jádrem metody LEADER), v nichž se zemědělské a lesnické subjekty objevují poměrně málo, přičemž ani samo partnerství na projektové úrovni není v současném PRV programově aktivně podporováno (je pouze umožněno). Ke zmenšování těchto deficitů může nový PRV účinně napomoci několika způsoby: 1. zdůraznit užitek z větší účasti zemědělských a lesnických subjektů v místních akčních skupinách a v jejích rozhodovacích orgánech, což povede k obohacení připravovaných strategií místního rozvoje o aspekty produktivního zemědělství a lesnictví a tím ke komplexnějšímu řešení venkovského území (jako konečný důsledek tohoto opatření lze čekávat vyšší účinnost intervencí a synergické efekty koordinovaného přístupu v území); 2. zvážit, zda by opatření, v nichž se může uplatnit metoda LEADER, měla obsahovat povinnost žadatele předložit žádost pouze prostřednictvím územně příslušné MAS, jestliže v místě podpory MAS působí a má schválenou strategii místního rozvoje, která odpovídající opatření obsahuje; 3. na projektové úrovni preferovat partnerství subjektů (zejména mezisektorová); vytváření partnerských projektů (např. obec a nezisková organizace, zemědělský subjekt a obec apod.) by mohlo být zvýhodněno pomocí vhodných indikátorů a výběrových kritérií. 47 / 224 Významnými dopady těchto změn by byly: zvýšení účinnosti (efektivity) intervencí z EAFRD a státního rozpočtu ČR; vyšší tematická komplexnost místních strategií rozvoje; synergické efekty vyvolané spoluprací různých subjektů v rámci programování v MAS i v rámci partnerských projektů; posílení pozice MAS ve venkovském území (v souladu se zdůvodněním posílení integrovaného přístupu v rozvojových strategiích a územní dimenze „place-based approach” v návrzích nařízení EU) a zvýšení transparentnosti jejich činnosti. Některým čtenářům se to nebude líbit, protože to znamená otevřít se dalším subjektům, především zemědělským, zvýší se náročnost práce rozhodovacích a kontrolních orgánů MAS i manažerů MAS atd. Na druhé straně, uplatnění návrhu č. 1 by vedlo k mnohem komplexnějšímu a integrovanějšímu pojetí rozvoje daného území (čili jistě v souladu s proklamovanými dlouhodobými cíli MAS). Uplatnění návrhu č. 2 by radikálně změnilo postavení MAS v území – nemohl by přímo (tak jako dosud) žádat ten, který působí na území, v němž je již schválená strategie MAS s tématikou, o níž se uchazeč hlásí: MUSEL by žádat prostřednictvím MAS. Tím by MAS získala velmi silné (nechci říci přímo, že dominantní) postavení mezi všemi subjekty na daném území. Uplatnění návrhu č. 3 by nutilo zájemce o grant, aby si hledali možné partnery, především v jiném sektoru (podnik a obec, obec a NNO, NNO a podnik), kteří by na původní záměr navázali propojenou aktivitou. Např. jeden postaví a pronajímá, druhý provozuje. Jeden vyrábí, druhý prodává. Atp. To by posílilo tzv. synergický (spoluprací vyvolaný) efekt podpory z EU. Co si myslíte vy? 1.8 Legislativní rámec V říjnu 2011 zveřejnila Evropská komise návrhy Nařízení pro období 2014-20, z nichž jsou pro metodu LEADER na venkově relevantní zejména: návrh Nařízení o společných a obecných ustanoveních ohledně ERDF, ESF, FS, EAFRD a EFF Kapitola II – Komunitně vedený místní rozvoj, Čl. 28-31 návrh Nařízení o podpoře pro rozvoj venkova z EAFRD Oddíl 2 – LEADER, Čl. 42-45 V listopadu 2012 byly zveřejněny aktualizované návrhy Nařízení po zapracování připomínek ČS. Komunitně vedený místní rozvoj - v současnosti je v rámci EAFRD označován jako LEADER návrh Nařízení požaduje koordinaci místního rozvoje mezi jednotlivými fondy prostřednictvím realizace integrovaných strategií MAS ve všech fondech EU NS MAS proto zpracovala „kuchařku“, která shrnuje doporučení jak aplikovat „komunitně vedený místní rozvoj“ v praxi ČR a od března 2012 jedná s partnery o uplatnění metody komunitně vedeného místního rozvoje. Nařízení EU o CSF (Čl. 28, odst. 2, Čl. 30, odst. 1-2 - kompromisní návrh CY PRES) KVMR se musí: zaměřit na konkrétní subregionální oblasti, zahrnující městské, venkovské, pobřežní, horské a rybářské oblasti; být vedený komunitou, MAS složené ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, přičemž s ohledem na národní pravidla, na rozhodovací úrovni nesmí ani národní, regionální, místní, městské nebo jiné veřejné orgány ani žádná z jednotlivých zájmových skupin představovat více než 49 % hlasovacích práv; probíhá na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje; 48 / 224 je koncipován s ohledem na místní potřeby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváření sítí a případnou spolupráci. MAS navrhují a provádějí strategie KVMR. Členské státy vymezí jednotlivé úlohy MAS a orgánů odpovědných za provádění příslušných programů. Odpovídající řídící orgán zajistí, aby si MAS, buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury. …a teď česky MAS působí ve venkovské oblasti v kompaktním regionu aktivity MAS jsou řízené mezisektorovým partnerstvím, nikoliv jednou skupinou členů nebo ambicemi manažerů partnerství je dostatečně široké, reprezentativní a vyvážené doporučený poměr veřejného : neziskového : podnikatelského sektoru je 1 : 1 : 1 (tripartita) v partnerství jsou především zástupci aktivních subjektů nikoliv „mrtvé duše“ nehrozí „skryté zastupování“ místní integrovaná strategie rozvoje území komplexně řeší problémy území strategie je připravena metodou komunitního plánování strategie respektuje místní podmínky a reflektuje místní potřeby, nabízí reálná řešení strategie preferuje integrovaná, synergická a koncepční řešení před individuálními aktivitami MAS se snaží využívat inovativních přístupů MAS propojuje místní subjekty se stejnými zájmy/potřebami/cíli Nařízení EU o CSF (Čl. 30, odst. 3-4 - kompromisní návrh CY PRES) Mezi úkoly MAS patří: zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací; vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení a kritérií pro výběr operací, jež brání střetu zájmů a zajišťují, aby nejméně 50 % hlasů při rozhodování o výběru měli partneři z neveřejného sektoru, jež umožňují provádět výběr na základě písemného postupu; zajišťování souladu se strategií komunitně vedeného místního rozvoje při výběru operací na základě stanovení jejich pořadí podle jejich přínosu k plnění záměrů a cílů strategií; příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů nebo postupu předložení probíhajícího projektu, včetně vymezení kritérií výběru; přijímání žádostí o podporu a jejich posuzování; výběr operací a stanovení výše podpory, případně předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením; monitorování průběhu provádění strategie KVMR a podporovaných operací a vykonávání zvláštních hodnotících činností souvisejících se strategií místního rozvoje. Aniž by byl dotčen bod 3b, MAS může být příjemcem a implementovat operace v souvislosti s KVMR. … a teď česky MAS pořádá semináře, školení, kurzy, workshopy, exkurze za účelem zvýšení kompetencí místních subjektů ve vztahu k realizaci strategie a projektů - MAS v podstatě vychovává/vzdělává žadatele, což vede k tomu, že by měli být schopni uplatnit své projektové záměry i mimo MAS MAS provádí naprosto transparentní výběr projektů 49 / 224 - MAS v dostatečném předstihu zveřejňuje výzvy k předkládání žádostí a zajišťuje její odpovídající publicitu - MAS má jasně stanovené administrativní postupy a dodržuje je - MAS má jasně stanovena výběrová kritéria, postupy hodnocení, které dodržuje - MAS má jmenovánu výběrovou komisi a ošetřen případný střet zájmů - MAS vybírá jen takové projekty, které jsou v souladu se strategií/fichí apod. - MAS bez zbytečného prodlení zveřejňuje veškeré související materiály a podklady - MAS kontroluje průběh realizace podpořených projektů Příležitosti MAS MAS má díky svému postavení jedinečnou příležitost významně se podílet na rozvoji regionu – je ovšem na jejich členech (zejm. členech rozhodovacích orgánů) a schopnostech a „odvaze“ jejich zaměstnanců, zda-li ji využije. Pokud je MAS využívána jen pro distribuci finančních prostředků, může to být zbytečně ztracená příležitost nebo promarněná šance. Co může/musí MAS ještě dělat? Při svém působení v regionu a při tvorbě ISRÚ MAS narazí na řadu „neuchopených“ problémů či podnikatelských příležitostí. MAS by v tomto ohledu mohla/měla fungovat jako: facilitátor/moderátor - přimět místní partnery k hledání řešení - zprostředkovat komunikaci mezi nimi - poskytnout jim technické i administrativní zázemí, … iniciátor/zprostředkovatel - navrhnout partnerům vhodné řešení - „popíchnout“ místní subjekty, aby se věci chopili - propojovat místní poptávku s nabídkou nositel řešení - MAS se sama uchopí dané věci – např. jako doplňková činnost - MAS musí mít k dispozici kvalifikovaný personál - MAS musí zajistit oddělené vykazování a zamezit riziku dvojího financování a veřejné podpory - MAS musí mít souhlas rozhodovacího orgánu - MAS by neměla vytvářet konkurenci existujícím subjektům Vždy je ale třeba se vyvarovat riziku střetu zájmů! 2.1. Příklady z praxe projektová činnost - zpracování projektových žádostí - projekční činnost, stavební dozor - řízení projektů (zpracování monitorovacích zpráv, závěrečných vyúčtování apod.) servisní činnost - poradenství pro svazky obcí - administrace grantového programu - shromažďování podkladů pro krajské organizace komunitní činnost - vedení komunitních plánování - zpracování/aktualizace místních programů obnovy vesnice 50 / 224 školy - mládež, rodina - vedení účetnictví poradenství pro NNO – daňové, právní apod. poskytování zázemí pro činnost NNO (jednací prostory, prezentační prostory, co-working centrum, archiv, sklad) místní produkce - zpracování kulturního kalendáře vedení databáze umělců a souvisejících profesí půjčování mobilního vybavení (stany, pivní sety, …) pořadatelská a produkční činnost (akce pro veřejnost, konference …) koordinace sítě venkovských muzeí a expozic neziskový sektor - vydávání publikací regionálních autorů vydávání publikací o regionu kultura - komunitní plánování sociálních služeb koordinace sítě sociálních zařízení půjčovna pomůcek pro handicapované provoz sociálního podniku nakladatelství - vedení občanské poradny vydávání vlastního zpravodaje organizace veřejné sbírky sociální oblast - dětský parlament / Kinder LEADER provozování mateřského/rodinného centra koordinace sítě mateřských/rodinných center mezilidská komunikace - koordinace sítě venkovských škol tvorba regionálních výukových pomůcek (regionální učebnice, pracovní sešity, školení pedagogických pracovníků, …) organizace školních výletů a exkurzí zavedení a koordinace značení místních výrobků organizace jarmarků pořádání farmářských trhů venkovská tržnice organizace ochutnávek a degustací organizace „bedýnkování“ kompletace dárkových košů koordinace výroby místních suvenýrů odbytové družstvo cestovní ruch - značení turistických tras (pěší, cyklo, lyžařské, hippo, naučné, …) údržba značených tras provoz půjčovny sportovních potřeb (kol, lyží, in-line, …) služby průvodce provoz turistického informačního centra koordinace sítě turistických informačních center destinační management regionu – zprostředkování prezentace regionu na venek, … či organizace zájezdů, 51 / 224 propagace - podpora podnikání - PR aktivity (regionální tisková kancelář) – zpracování tiskových zpráv, komunikace s médii, medializace aktivit členů, … reklamní činnost – zpracování propagačních materiálů, letáků apod. správa webu poradenství při zahájení podnikání podnikatelský inkubátor (startovací kanceláře/provozovny, co-working centrum) regionální doprava - provoz školního autobusu nebo turistických linek (např. ski- nebo cyklo-busu) zajišťování dopravní obslužnosti (např. autobus na zavolání) rizika/problémy zneužití postavení na trhu, veřejná podpora - technické vybavení - znalosti - kontakty - důvěra personální obsazení - oddělení od hlavní činnosti - odborné znalosti, kompetentnost oddělená účetní evidence - příp. vyčlenění „podnikatelské“ činnosti do samostatného IČ plátcovství DPH přehlcení se - nelze řešit vše 52 / 224 B ŘÍZÉNÍ A ŘOZVOJ MAS (vnitrní problematika MAS) B1 PŘOJÉKTOVÉ ŘÍZÉNÍ V PODMÍNKACH MAS Podmínky projektového řízení MAS a jejich odlišnost od podmínek jiných organizací Místní akční skupiny jsou považovány za tzv. nestátní neziskové organizace (NNO) a nejčastěji mají statut obecně prospěšné společnosti nebo občanského sdružení. Výjimkou jsou pak zájmové sdružení právnických osob. S platností nového Občanského zákoníku se dá předpokládat, že se tyto formy budou měnit a především občanská sdružení budou postupně nabývat jiných forem. Určitým impulsem ke změnám mohou být i požadavky Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu. Mluví se i o možnosti jednotného právnického statutu pro všechny místní akční skupiny, což by však mohlo být vrcholně nešťastné. Pokud máme přemýšlet o podmínkách projektového managementu u místních akčních skupin (MAS) ve srovnání s jinými organizacemi, můžeme uvažovat ve dvou kategoriích. Na jedné straně můžeme vyjmenovat řadu výhod, kterými MASky mohou disponovat, ale na straně druhé existuje je i řada nevýhod a omezení. Zástupci místních akčních skupin se nejčastěji shodli na těchto výhodách: Projektové řízení u MAS se netýká pouze řízení projektů, ale rovněž i řízení programu V tomto směru mají místní akční skupiny bohatší zkušenosti a umí nahlížet na projektový management komplexněji než organizace, které pouze realizují dílčí projekty. Místní akční skupiny plní nejen roli příjemce, ale současně i poskytovatele dotací, takže daleko lépe mohou chápat celou problematiku. MAS mají profesionalizovanou výkonnou strukturu (cca 2-3 zaměstnance) Profesionalizace v projektovém řízení je zásadní. Minimálně z důvodů eliminace rizika neustálého přerušování kontinuity procesů řízení. V rozhodovacích strukturách by se měly koncentrovat zkušenosti z různých oblastí (podnikatelská, NNO, místní samospráva) Podmínky MZE a SZIF na složení místních akčních skupin přímo vynucují kombinaci a spolupráci lidí z různých sektorů. Díky tomu pak snadno dochází k vzájemnému přenosu zkušeností a odborných znalostí. Lidé pracující v místních akčních skupinách jsou tímto obohacovány a jejich „obzory“ jsou přirozeně širší, než tomu může být u jiných organizací, kde se potkávají lidé s podobnými znalostmi a zkušenostmi. Vyvinutá odpovědnost vůči regionu (oproti odpovědnosti sám za sebe nebo pouze za obec) Místní akční skupiny pracují ze své podstaty vždy pro širší území než jen jednu omezenou lokalitu, město či obec. Lidé, kteří se v místních akčních skupinách potkávají, se pak chtě nechtě tomuto principu přizpůsobují a získávají tento územní přesah. Možná by se dalo říci, že čím více lidí s vyvinutou odpovědností vůči území na kterém MASka působí, tím je vyspělejší a v plnění svých cílů úspěšnější. Mají vybudované základní materiální zázemí (prostory, vybavení, ICT technika) a Nezbytný předpoklad pro plnění Strategických plánů LEADER (SPL). Pokud byl SPL schválen, byl tento předpoklad zajištěn díky finanční podpoře ze strany SZIF. Mají zpracována pravidla pro svoji činnost, tj. jsou na řadu věcí připraveny 53 / 224 I jiné neziskové organizace mají pravidla pro svoji činnost, ale na rozdíl od MASek nejsou pod velkou veřejnou kontrolou a jejich pravidla nejsou tak intenzivně prověřovány ze strany členů, klientů, veřejnosti, ale rovněž ze strany úředníků SZIF a jiných kontrolních orgánů. Takto by se mohlo zdát, že jde spíš o nevýhodu, ale ve výsledku to většinou znamená vyšší důvěryhodnost ve srovnání s jinými organizacemi. A to už výhoda je. A jaké jsou nevýhody? A jsou vůbec nějaké? Asi je možné se shodnout, že projektový management u MAS má i své nevýhody ve srovnání s jinými organizacemi. Ale je to do značné míry individuální. Obecnou „nevýhodou“ je více práce a více zodpovědnosti. Ale jak uvozovky naznačují, jde o velmi relativní kategorii. V každém případě se MASky musí vyrovnat s mnohem širším okruhem specifických rizik, než jiné neziskové organizace. Většina těchto rizik souvisí především s tím, že projektový management se v případě MASek netýká pouze realizace dílčích projektů, ale realizace dotačního programu. 1.1 Management Strategického plánu LEADER V případě, že místní akční skupina uspěje a její strategický plán LEADER získá podporu, dostane příležitost v plné míře se zabývat realizací své strategie. Bude si pak počínat jako jakákoliv grantová agentura a dle stanoveného harmonogramu vyhlašovat výzvy k podávání projektů, organizovat příjem projektů, zabývat se jejich hodnocením a v konečné fázi rozhodovat o jejich výběru. Úspěšná realizace programu MAS závisí na mnoha faktorech, které lze pro přehlednost rozdělit do několika oblastí. Mnoho z nich je předem ovlivnitelných a MAS by měla dokázat s nimi aktivně pracovat. Ale jsou mezi nimi i takové, které jsou místní akční skupinou jen stěží dopředu ovlivnitelné a MAS nezbývá než reagovat na vzniklou situaci. 1.1.1 Absorpční kapacita Pod tímto pojmem je třeba rozumět schopnost cílové skupiny v daném území předkládat a úspěšně realizovat projekty, které mohou být v rámci programu MAS podpořeny. Absorpční kapacitu pozitivně i negativně určuje řada skutečností, z nichž jen některé může MAS sama ovlivňovat. MAS by však měla všechny tyto skutečnosti znát, měla by si uvědomovat jejich příčiny a měla by s nimi ve svém programu počítat. Patří mezi ně především tyto: nedostatek finančních prostředků na spolufinancování a předfinancování jednotlivých projektů; Tato skutečnost bude společná většině operačních programů. Pro žadatele je daleko větším problémem povinnost projekt nejdříve celý zafinancovat ze svých vlastních zdrojů, než přidávat k dotaci svoji spoluúčast. Problémem je to především pro malé obce a neziskové organizace, které většinou nemají volné finanční prostředky a bankovním domům nemají čím ručit za úvěr. MAS musí při nastavení pravidel svého programu velmi pečlivě zvážit, jak nízko například stanoví hranici pro minimální náklady projektu, který může být podpořen. Za příklad, jak toto riziko alespoň mírnit, lze uvést přístup některých měst na území jedné místní akční skupiny, které nabídly neziskovým organizacím působícím v jejich správním obvodu půjčku k předfinancování jejich projektů. Podmínkou bylo předběžné projednání projektu v orgánech města a jeho odsouhlasení. Jiným příkladem může být i snaha některých MAS vytvářet podpůrný fond, pomocí kterého by byly projekty neziskových organizací předfinancovány. Naplňování tohoto fondu je jak ze soukromých zdrojů nezávislých subjektů, tak ze zdrojů příjemců podpory z programu LEADER, kteří na účely fondu 54 / 224 odvádějí určité procento ze získané dotace. Všechny tyto přístupy pomáhají zmírnit skutečnost, která je dána programem LEADER a MAS toto pravidlo nemohou měnit. nedostatek srozumitelně podaných informací Smyslem programu LEADER je iniciovat nejrůznější projekty ve venkovském prostoru a povzbuzovat tak lidi zde žijící k aktivitě a odpovědnosti za rozvoj venkova. Svým charakterem jde o podporu spíš menších a finančně nenáročných projektů. Předpokládá se rovněž, že jejich předkladatelé nemusí být zběhlí ve vyplňování mnoha stránkových formulářů a v dešifrování složitých pravidel plných cizích výrazů a komplikovaných a málo srozumitelných vět. Místní akční skupina nemůže ovlivnit formulaci pravidel, které jsou vytvářeny ministerskými úředníky. Může však sloužit jako filtr, který zpřístupní, zjednoduší a převede složitá souvětí s obecně málo známými výrazy do lehce pochopitelných vět, aniž by se změnil jejich význam. Úkol je to obtížný, ale MAS by se měla snažit o maximální srozumitelnost vůči svým potencionálním žadatelům. Jen tak lze totiž eliminovat toto riziko. nedostatek dovedností při tvorbě projektů Další skutečnost, se kterou musí MAS počítat a pracovat s ní. Tak jak bylo řečeno v předchozím bodu, cílem programu LEADER je aktivizovat nejrůznější subjekty na venkově k realizaci rozvojových projektů. Většina těchto organizací má zajímavé a hodnotné záměry, ale naráží na bariéru složitosti sestavit projekt. Tím tak často dochází k tomu, že mnohé dobré záměry nejsou realizovány. MAS by těmto subjektům měla podat pomocnou ruku, pořádat semináře, organizovat individuální konzultace a nabízet asistenci těm žadatelům, kteří o to požádají. Tato činnost místních akčních skupin se totiž může pozitivně odrazit nejen ve zvýšení kvality předkládaných projektů do programu LEADER, ale rovněž do jiných grantových programů vyhlašovaných na regionální či celostátní úrovni. Činnost MAS v tomto směru tak pomůže ke zvýšení celkové absorpční kapacity území. chybně nastavená prováděcí pravidla Často se stává, že provázanost mezi věcným zaměřením programu a implementačními pravidly je tak špatná, že nedovoluje využít všechny možnosti, které program nabízí. Příkladem může být již zmíněné předfinancování. Pokud je program věcně zaměřen na aktivity, například na sociální služby, které většinou provádí neziskové organizace, je kontraproduktivní, pokud je nastaveno pravidlo nutného předfinancování. Neziskové organizace by se sice rády tohoto programu zúčastnily, ale zmíněné pravidlo jim to v podstatě nedovoluje. Uvedený příklad sice není v kompetenci místní akční skupiny, ale ta také vytváří svá pravidla a rovněž i ona se může dopustit chyb, kdy pravidla vyvracejí možnost v plné míře realizovat věcné zaměření programu. nedostatečná poptávka po podporovaných tématech Na rozdíl od všech výše zmíněných rizik, za toto je odpovědná především místní akční skupina. Základním úkolem MAS při přípravě programu by mělo být zjištění potřeb v daném území, identifikování potencionálních žadatelů a zjištění jejich zájmu a možností přihlásit se s projektem do programu MAS. K takto zjištěné možné poptávce musí být potom přiřazena odpovídající alokace finančních prostředků. Plánovaná alokace by přitom měla být alespoň o jednu třetinu až polovinu menší, než je potencionální poptávka. Důvodem je skutečnost, že ne každý pravděpodobný zájemce bude zájemcem skutečným a také fakt, že pro zvýšení kvality projektů je dobré určité konkurenční prostředí. 1.1.2 Nedostatečná propagace programu Rizikem úspěšnosti programu MAS může být a často také je nedostatečná propagace programu v daném území. Místní akční skupina program vytvoří, získá na něj požadovanou dotaci, vyhlásí a povinně zveřejní výzvu k 55 / 224 předkládání projektů, ale již se často nestihne zabývat tím, jestli se informace opravdu dostane k těm, kterým je určena. Důvody proč se tak děje mohou být různé a mohou vycházet z prosté neznalosti členů MAS i ze zřejmého úmyslu: jeden informační zdroj Důvodem slabé propagace je často spoléhání se na jeden informační zdroj nebo sice na více zdrojů, ale takových, které cílová skupina příliš nevyužívá. Tím mohou být například internetové stránky, úřední deska či místní zpravodaj. Nejefektivnější je přímé oslovení potencionálních žadatelů. Podmínkou však je jejich přesná identifikace. Na malém území je to teoreticky možné, velké území tento způsob komplikuje a prodražuje. Nejefektivnější je kombinace více způsobů, ve kterých by neměl chybět i přímý osobní kontakt s potencionálními žadateli. absence osobního kontaktu se žadateli Prostřednictvím osobního kontaktu s možnými žadateli může dojít k nejefektivnějšímu předání informace o programu MAS, o vyhlášené výzvě a o podmínkách přípravy projektu. Současně je tento kontakt ideální zpětnou vazbou pro místní akční skupinu, která tak díky tomu může například zjistit, co je v programu nesrozumitelného, jaké překážky musí žadatelé překonávat či jakým způsobem vést příští informační kampaň. Nejčastěji se používá strategie, kdy již ve vyhlášené výzvě je obsažena informace o konání informativních seminářů pro žadatele. Pro místní akční skupiny je možno doporučit konání minimálně dvou těchto seminářů, a to v různých městech či obcích daného území. Semináře mohou být nahrazeny či doplněny osobními konzultacemi. Podmínkou pro uskutečnění těchto konzultací však je, aby MAS mohla poskytnout záruku stálého místa a pravidelného času konání konzultací. Osobní kontakt je pro úspěšnost programu velmi významný. Žadatelé se při něm mohou lépe seznámit nejen s pravidly, ale rovněž s věcným zaměřením programu a mohou tudíž své projekty upravovat tak, aby lépe naplňovaly cíle programu MAS. Na druhé straně členové MAS mohou lépe poznat potřeby žadatelů, jejich záměry a mohou ovlivnit kvalitu předložených projektů. úmysl omezit konkurenci žadatelů Zdánlivě paradoxně se může pod nedostatečnou propagací programu podepsat úmysl. Ne vždy se dokonce musí jednat o vyjádření negativních záměrů místní akční skupiny. Úspěšnost každého dotačního programu bývá veřejností poměřována i podle toho, jaký je poměr příjemců k neúspěšným žadatelům. Pokud je tento poměr 1 : 2 lze již mluvit o výsledku, který je hodnocen kladně. Veřejnost je ochotna tolerovat i poměr 1 : 3. Pokud je však tento poměr takový, že na každého příjemce připadnou 4 a více zklamaných žadatelů, není tento program hodnocen příliš pozitivně. Tento stav většinou nastane, když předmětem programu je atraktivní téma (např. cestovní ruch), ale současně na něj není alokováno dostatečné množství peněz. Pokud si MAS tuto skutečnost uvědomuje, může dokonce vést negativní kampaň, která má za cíl již ve fázi propagace výzvy odradit žadatele, kteří by stejně pravděpodobně neuspěli. Tento přístup MAS lze hodnotit kladně. Záporně je však nutné hodnotit takový přístup, kdy členové MAS úmyslně neinformují či informují negativně s cílem omezit konkurenci pro své vlastní projekty. Je fakt, že dříve či později se vnímavá veřejnost dovtípí pravé motivy takto vedené kampaně a místní akční skupina může přijít o svoji důvěryhodnost. šíření negativních zpráv Případ, kdy negativní zprávy šíří sami členové MAS byl popsán již v předchozím bodu. Velmi často však také nastává situace, kdy negativní zprávy o programu, o místní akční skupině, o způsobu výběru a o vybraných projektech rozšiřují lidé stojící mimo MAS. Někdy to jsou neúspěšní žadatelé, kteří tak oprávněně či neoprávněně kritizují to, že jejich projekt nebyl vybrán, jindy to mohou být lidé, kteří mají 56 / 224 negativní vztah k některým členům MAS a toto je jejich způsob vyjádření. Důvodů však může být daleko více. Podstatné je to, že jedinou možnou obranou pro místní akční skupinu je permanentní snaha o podávání co nejvíce pravdivých a srozumitelných informací o činnosti MAS a o realizaci jí vybraných projektů. 1.1.3 Výběr projektů Výběr projektů patří mezi nejrizikovější situace, které musí místní akční skupina řešit. Veřejností je to nejvíce sledovaná činnost a důvěryhodnost MAS stojí a padá s tím, nakolik transparentně se vypořádá s hodnocením projektů a následným výběrem těch, kteří potom získají dotaci. To jak tato riziková situace proběhne, přitom závisí na mnoha okolnostech a pro nezkušené místní akční skupiny je mnohdy velký problém všechna tato rizika podchytit a eliminovat. Mezi nejvážnější a rovněž nejčastější rizika patří především tyto: nezkušenost hodnotitelů Každá místní akční skupina musela při svém vzniku jmenovat výběrovou komisi v takovém složení, aby to odpovídalo minimálnímu poměru zastoupení veřejné správy na jedné straně a podnikatelských subjektů a neziskových organizací na straně druhé. Většina MAS přitom sahala především do řad svých členů. Je možné tvrdit, že drtivá většina takto jmenovaných členů výběrových komisí neměla do té doby žádné zkušenosti s výběrem projektů a mnohdy ani s projekty samotnými. Dělat hodnotitele bez vlastní zkušenosti se sestavením projektu, bez znalostí a dovedností z oblasti projektového managementu a někdy i bez hlubších znalostí oboru, kterých se projekt týká, je velmi obtížné. Existují časté případy, kdy hodnotitel neumí v projektu či v jeho přílohách najít informaci, na kterou se vážou bodovací kritéria nebo naopak neporozumí skutečnému významu formulace tohoto kritéria. Tím však nelze říci, že všechno je špatně. Pokud v místní akční skupině nedochází k příliš častým výměnám hodnotitelů, což by nemělo, a pokud za hodnotitele byli vybráni lidé svědomití a pečliví, dochází velmi často k výrazným posunům v práci hodnotitelské komise. Riziku nezkušených hodnotitelů musí čelit každá místní akční skupina. Skutečností je, že sama může napomoci tomu, aby se jejich kvalita rychle zlepšovala. Nejjednodušším nástrojem jsou vzdělávací semináře pro hodnotitele, které mohou vést v roli lektora lidé mající zkušenosti z hodnocení projektů v jiných programech. Obsahem seminářů může být nejen podrobné vysvětlení jednotlivých hodnotících kritérií, ale rovněž instruktáž o tvorbě projektů, podobě a významu povinných i nepovinných příloh a v neposlední řadě i podrobné představení programu MAS a především návaznosti mezi návrhovou částí a implementačními pravidly. Následná průběžná práce s hodnotitelskou komisí a dostatečný čas vymezený na její práci jsou dalšími opatřeními k eliminaci rizika spočívajícího v nezkušenosti hodnotitelů. neprůhlednost výběrových procedur V podstatě jde o riziko, které je možné eliminovat již ve fázi přípravy programu, konkrétně při stanovení implementačních pravidel. Málokdy si však nově založená místní akční skupina uvědomí váhu tohoto rizika a objeví jej až při samotném procesu hodnocení. Z toho je patrné, že neprůhlednost výběrových procedur nemusí být nutně věcí úmyslnou a kryjící snahy MAS o nějaké nepravosti. Většinou vznik tohoto rizika souvisí s nezkušeností v práci s veřejností. Ze své podstaty je veřejnost podezíravá v situacích, kdy dochází k nějakému výběru z více uchazečů, přičemž vybraní potom získávají nezanedbatelné výhody. Pokud místní akční skupina nechce „živit“ různé spekulace, musí se snažit co nejvíce věcí a co nejdříve zveřejňovat. Může k tomu používat všechny informační kanály, které běžně používá, tedy například internet, tiskové zprávy a články do místního tisku. Dalším pozorovaným přístupem eliminující toto riziko je tzv. veřejné slyšení žadatelů jako součást hodnotících procedur. Některé místní akční skupiny k této formě přistoupily a ohlasy jsou převážně kladné. Efekty veřejného slyšení lze shrnout takto: - hodnotitelé se lépe připraví, protože jsou sledováni přítomnou veřejností a cítí tedy větší odpovědnost; 57 / 224 - při slyšení může dojít k dovysvětlení některých nejasností, kterých se mohou žadatelé v projektu dopustit; veřejnost i přítomní žadatelé si mohou sami udělat úsudek o prezentovaných projektech; místní akční skupina dá jasně najevo, že nemusí před nikým nic tajit. Podmínkou pro úspěch této formy je důsledné zaznamenávání všech odpovědí (nejlépe diktafonem) tak, aby vše bylo možno kdykoliv dokladovat. Další podmínkou je i to, aby žadatelé s touto formou souhlasili, což nemusí být v případech, kdy projekty obsahují chráněné duševní vlastnictví. Pokud to však žadatele do projektu předem neuvede, nemusí být jeho odmítavý postoj respektován. Dotace z veřejných zdrojů přinášejí mnohé výhody, ale současně dávají žadatelům a příjemcům povinnost veřejně o projektech informovat. příliš velká subjektivita při výběru Program LEADER je mimo jiné specifický tím, že o přidělování finančních prostředků rozhodují lidé z území, ve kterém se pak podpořené projekty realizují. Většinou jde o menší území s počtem obyvatel průměrně někde kolem 25 000. Je velmi pravděpodobné, že se v takto malém území lidé lépe znají a mají zde vybudovány bohaté sociální vazby. Riziko subjektivního hodnocení je za těchto podmínek poměrně velké. Na druhé straně však v malém území mohou hodnotitelé a členové MAS pociťovat daleko větší odpovědnost vůči svým činům a svému rozhodování. Eliminace tohoto rizika v mnohém závisí na sestavení hodnotících kritérií a jejich formulacích. Čím více se najde objektivně zjistitelných a dokazatelných kritérií, tím lépe se toto riziko eliminuje. Nikdy se to asi nepovede stoprocentně a možná, že to ani není žádoucí. Jistá míra subjektivity v hodnotících kritériích může paradoxně pomoci k výběru lepších a hodnotnějších projektů. Najít ten správný poměr je však obtížné a vyžaduje velkou dávku zkušenosti jak tvůrců hodnotících kritérií, tak hodnotitelů. Není tedy ničím výjimečným a ani negativním, pokud se hodnotící kritéria zdokonalují v průběhu realizace programu MAS, tj. v období mezi jednotlivými výzvami k podávání projektů. Nutné je jen dodržet zásadu, že nelze měnit pravidla pro dané kolo výběru, když už byla k němu vyhlášena výzva. střet zájmů Toto riziko je opět pro místní akční skupiny typické a souvisí opět s poměrně malým prostorem, na kterém MAS pracuje. Je přirozené a běžné, že členové MAS mají ambice podávat své vlastní projekty. Při porovnání příjemců se členy MAS v dosud realizovaných programech LEADER ČR a LEADER + bychom došli k závěru, že více jak 80% příjemců je současně členy MAS a 50% je v některých rozhodovacích orgánech místních akčních skupin. Z těchto výpočtů vyplývá, že jde o velmi vážné riziko, které může v mnoha směrech zpochybňovat důvěryhodnost místních akčních skupin a transparentnost jejich výběrových procedur. Na druhé straně má místní akční skupina v rukou dostatečný počet nástrojů, jak střet zájmů omezit na minimum. Jde jen o míru sebereflexe, kterou je na sebe schopna MAS aplikovat. Jedním z možných nástrojů je včasné přiznání všech projektů, ke kterým jsou členové rozhodovacích střetu zájmů a následné zdržení se veškerých rozhodování, kterých se těchto projektů bude týkat. V případě hodnotitelské komise je dokonce nezbytné zdržet se i hodnocení jiných projektů, které jsou s daným projektem v konkurenční soutěži. Díky tomu, že se všichni pohybují na malém prostoru a velmi dobře se tedy znají, je v podstatě nemožné něco úmyslně utajit a tudíž nepřiznat. Veřejná kontrola je zde tedy velmi silná, zavazující a tím významně pomáhá eliminovat toto riziko. 1.1.4 Realizace projektů Úspěch programu MAS je v mnoha směrech závislý na úspěšné realizaci konkrétních podpořených projektů. Místní akční skupina může dobře sestavit program, který bude přesně vystihovat potřeby území, může program propagovat tak, že o něm udou vědět nejen vybrané cílové skupiny, ale i široká veřejnost a může se vyvarovat 58 / 224 všem rizikům pramenícím z výběrových procedur. Co to však bude platné, když vybrané projekty nebudou zrealizovány úspěšně a tudíž nepřinesou všemi očekávaný výsledek. Může toto místní akční skupina ovlivnit? A pokud ano, tak jak? Přestože mnohé místní akční skupiny teprve zažívají své první zkušenosti s etapou, kdy jimi podpořené projekty jsou realizovány, lze již teď nalézt některé situace, kterým je dobré se vyhnout a omezit rizika z nich plynoucí. Především jde o následující: nedostatečné poradenství Řešení projektu je pro příjemce mnohdy novou a tudíž obtížnou situací. Nejde jen o to, že projekt musí být zrealizován přesně tak, jak byl popsán, a všichni víme, že plány se mohou výrazně lišit od reality. Projekt však musí být velmi pečlivě veden jak po administrativní tak i finanční stránce. Existují velmi přísná pravidla, která musí být dodržena, a ne vždy je příjemce pomoci s těmito pravidly obeznámen či jim rozumí. Místní akční skupina by zde měla příjemcům poskytovat poradenství formou osobních konzultací a asistence při jednotlivých krocích v průběhu realizace. Například při procesu zadávání veřejných zakázek nebo při závěrečném vyúčtování podpory. Podcenění této pomoci může znamenat nejen nedokončení projektu či jeho neproplacení v té výši, která mu byla přidělena, ale rovněž může vyvolat negativní postoj příjemce k programu LEADER a k místní akční skupině. absence zpětné vazby Udržování zpětné vazby mezi místní akční skupinou a žadateli - jak těmi úspěšným, tak i neúspěšnými je základním východiskem pro kvalitativní rozvoj místní akční skupiny a jejího programu. Místní akční skupina vytváří program pro cílové skupiny a je nutné, aby se stále snažila zjišťovat, jestli má její program na cílové skupiny patřičný efekt. Výsledkem této snahy by mohlo být poznání, že je třeba vytvářet program nejen pouze „pro“ cílové skupiny, ale především „s“ cílovými skupinami. Zpětná vazba může být zajišťována různými mechanismy, které se mohou lišit dle toho, o jakou skupinu jde. S úspěšnými žadateli by měl být udržován intenzivní osobní kontakt. S neúspěšnými žadateli je důležité kontakt neztratit a snažit se s nimi komunikovat dle jejich možností a přání. MAS by se měla snažit s neúspěšnými žadateli pracovat tak, aby jejich projekty byly dříve či později podpořeny bez ohledu na to, jestli se bude jednat o program MAS či jiný grantový program nebo zdroj. Podobně by se mělo pracovat i s těmi, kteří sice mají projektový záměr, ale nedokázali jej dotáhnout do projektové žádosti. Hromadné komunikační techniky zajišťující zpětnou vazbu by měly být používány pro ostatní členy cílových skupin a ostatní veřejnosti. Nastaveno může být internetové diskusní fórum, pravidelná či občasná setkání s občany, pravidelné konzultační hodiny, vlastní zpravodaj MAS s diskusní rubrikou, dotazníková šetření či ankety mezi občany. nedostatečné kontrolní mechanismy MAS Místní akční skupina by měla přistupovat k realizovaným projektům a jejich nositelům více jako partner, rádce a asistent, než jako kontrolor. Těch si všichni užijí až dost. Je ale pravda, že by MAS měla mít připraveny kontrolní mechanismy, pomocí kterých by dokázala řešit situace, kde pouhé rady stačit nebudou. Minimálním požadavkem na místní akční skupiny, by měla být účast na kontrolách prováděných pracovníky Ministerstva zemědělství, respektive Státního zemědělského intervenčního fondu. 1.1.5 Monitoring výsledků a hodnocení realizace programu MAS Poslední fází jednoho „životního cyklu“ místní akční skupiny je monitoring dosažených výsledků a příprava podkladů pro cyklus nový, tj. pro vypracování nového programu. Skutečností je, že v ČR jsou mezi místními akčními skupinami s touto fází minimální zkušenosti. Všechny MAS teprve čeká zhodnocení výsledků realizace 59 / 224 strategie či záměru a následné zpracování programu nového. Teprve potom bude možné zaměřit pozornost na to, co výsledky hodnocení odhalí a co konkrétně řeknou o úspěšnosti místních akčních skupin. Základy projektového managementu Základem projektového managementu je projekt. Definicí projektu je několik, ale pro přehlednost je možno uvést definici dle ISO 10006 „Projekt jedinečný proces, sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení předem stanoveného cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji.“ (ISO 10006) Co z této definice vyplývá? Především to, že projekt je časově ohraničená, tedy dočasná aktivity, která je navíc jedinečná a v podstatě neopakovatelná. Dočasnost projektu zde znamená, že každý projekt má svůj časový rámec, tj. má předem určen svůj začátek a konec. Jedinečnost pak znamená, že projekt je více méně neopakovatelný. Mohou se sice opakovat typové projekty, vždy se však budou lišit časem, výsledkem, rozpočtem a zdroji. Unikátnost a dočasnost tak odlišují projekt od institucionálního procesu, který se provádí opakovaně. Mezi základní vlastnosti projektu lze zařadit tyto: cíl - produkt / službu tj. jeho funkčnost/ parametry; kvalitu, s jakou má být cíl realizován (tj. kvantifikované parametry výsledného produktu/služby); zdroje, za pomocí kterých bude cíl naplněn; čas, ve kterém je třeba odevzdat hotový produkt/službu; náklady - tj. rozpočet, který bude čerpán; rizika, pro přípravu postupů, jak se jim vyhnout nebo co dělat, pokud nastanou; omezení, která projekt budou ovlivňovat. Z výše uvedených projektových vlastností je třeba zdůraznit „zdroje“. Projektový management, tedy řízení všech procesů při přípravě, realizaci a provozu projektu se velmi výrazně liší podle toho, jestli zdroje pochází pouze ze soukromých zdrojů nebo z dotací od veřejnoprávních subjektů. Nutno dodat, že MASky se setkávají především s projekty, které jsou dotovány z veřejných zdrojů. 2.1. Specifika projektového řízení projektů dotovaných z veřejných prostředků 2.1.1. Zájmy poskytovatele dotace Smyslem jakéhokoliv dotačního či grantového programu je vyvolat aktivitu k řešení okruhu problémů, které vyhlašovatel programu a poskytovatel dotace považuje za důležité a které neumí či nechce řešit sám. Až potud je situace stejná, jako když investor hledá dodavatele pro stavbu, kterou financuje nebo dodavatele pro technologii, kterou sice potřebuje, ale neumí jí svépomoci vyrobit. V grantovém programu však jeho vyhlašovatel nehledá pouze jednoho řešitele, ale v převážné většině jsou cíle programu naplňovány větším počtem řešitelů, kteří přicházejí se svými individuálními projekty. Situace se navíc často komplikuje tím, že zájem řešitelů mnohdy překračuje finanční možnosti vyhlašovatele programu a ten pak musí vybírat pouze ty projekty, které nejlépe vyhovují jeho zájmům. Téměř vždy tak jde o soutěž mezi projekty. 60 / 224 Pokud je vyhlašovatelem programu veřejný subjekt (stát, kraj, město) je zcela logické, že i jeho zájem by měl mít veřejnou povahu. Zájem poskytovatele dotace by se tedy dal charakterizovat takto: Řešení konkrétně specifikovaných veřejných potřeb prostřednictvím transparentní a nediskriminační distribuce finančních prostředků subjektům, které přicházejí s projekty významně přispívajícími k řešení těchto potřeb. K hlubšímu pochopení této definice je třeba si uvědomit následující: „Konkrétně specifikované veřejné potřeby“ jsou obsaženy v dotačním (operačním) programu, který vzniká po důkladné analýze výchozího stavu řešeného problému; b) Dotační (operační) program musí též obsahovat podrobný popis způsobu, kterým budou finanční prostředky distribuovány, tj. způsob, jakým bude probíhat výběr podpořených projektů. Mělo by přitom jít o způsob „transparentní a nediskriminační“; c) Poskytovatel dotace musí však nejen rozdělovat, ale rovněž kontrolovat, jestli jím vybrané projekty jsou realizovány tak, jak bylo žadatelem přislíbeno. Tímto je pak schopen zajistit, že projekty přispějí k naplnění cílů a zájmů poskytovatele; d) Poskytovatel dotace by měl průběžně plnění svých cílů monitorovat a vyhodnocovat. V okamžiku, kdy jsou ukončeny všechny jím podpořené projekty, měl by vyhodnotit, nakolik se mu podařilo naplnit své cíle a vyřešit problémy, které stály na počátku tvorby dotačního (operačního) programu ; e) Nositelé a tvůrci projektů musí přesně a spolehlivě vědět, co se od jejich projektů očekává, jak mají své projekty realizovat a čeho se musí vyvarovat. a) Lze mezi poskytovatele dotace zařadit i místní akční skupiny? Čím se MASky liší od jiných poskytovatelů, například od nadací? 2.1.2. Projektový cyklus z pohledu poskytovatele Obecný projektový cyklus lze bez větších obtíží využít i u projektů usilujících o dotaci. Faktor dotace či jiné formy podpory však vnáší do projektového cyklu nové skutečnosti, které se liší v závislosti na tom, z jakého úhlu pohledu se na něj díváme. Projektový cyklus v případě zapojení dotace vypadá zcela odlišně z pohledu poskytovatele, který podporu poskytuje nebo distribuuje (administruje), a z pohledu žadatele, který o získání dotace usiluje. Žadatel je tak zapojen pouze do určité části projektového cyklu. Dotační projektový cyklus se dělí z pohledu poskytovatele na fáze: a) programování; b) informace a identifikace; c) administrace projektů; d) hodnocení projektů a jejich implementace; e) evaluace a audit. Ad a) Programování zahrnuje široké spektrum činností včetně analýz a různých studií, jejich výstupem je dotační (operační) program – dokument, za ideální podmínek založený na zkušenostech z minulých programovacích období, definuje priority a cíle pro aktuální programovací období, je členěn na prioritní oblasti a vymezuje podmínky pro poskytnutí podpory a následnou realizaci projektů. V tomto dokumentu je obsaženo to, co je zájmem poskytovatele dotace a dále pak finanční alokace vyčleněné pro řešení tohoto zájmu a podmínky, za kterých bude docházet k přidělování dotací. 61 / 224 Ad b) Fáze informování a identifikování, kdy zástupci poskytovatele dotace, tzv. implementační agentury (řídící orgány, zprostředkující subjekty) aktivně informují veřejnost o možnostech čerpání dotace, ale také identifikují vhodné příležitosti pro konzultované projektové záměry. Zájmem poskytovatele dotace je co nejlépe a nejplošněji informovat o existujícím programu a o podmínkách vstupu do tohoto programu. Pokud je tato fáze podceněna, může dojít k tomu, že po vyhlášení výzvy k podávání projektů nemá poskytovatel dotace dostatečný počet žadatelů. Tím nemůže vybírat nejlepší projekty nebo dokonce nemůže přidělit všechny do programu alokované prostředky, což má za následek nesplnění cílů, které si v programu poskytovatel klade. Ad c) Fáze administrace projektů zahrnuje široké spektrum od konzultace záměrů, přes příjem a výběr projektu až po projektové řízení podpořených projektů – administrace realizace z pohledu poskytovatele dotace. Zájmem poskytovatele v této fázi je vybrat nejvhodnější projekty s nejvyšší hodnotou pro plnění cílů poskytovatele dotace. Zájmem však také je provést tento výběr transparentně a bez chyb. V případě administrace již podpořených projektů je zájmem poskytovatele to, aby všechny vybrané projekty byly úspěšně zrealizovány a dosáhly těch efektů, které v nich byly přislíbeny. Ad d) Fáze hodnocení projektů a jejich implementace zahrnuje monitoring realizovaných projektů, hodnocení dosažených výstupů a výsledků a jejich implementace v kontextu plnění cílů operačních programů. Ad e) Evaluace a audit zahrnuje komplexní zhodnocení přínosu a efektivity realizovaných projektů ve vztahu na naplnění cílů dotačního (operačního) programu, výstupy a výsledky z této fáze projektového cyklu pak, mimo jiné, slouží jako podklady pro programovací fázi následujícího programovacího období. 2.1.3. Zájmy příjemce dotace Žadatel vnímá dotační projektový cyklus většinou úžeji, často pouze jako výsek dotačního projektového cyklu z pohledu poskytovatele dotace, jako posloupnost činností, které musí v případě zájmu o získání dotace vykonat. Vždy je třeba vnímat návaznost jednotlivých fází a jednotlivých úhlů pohledu a pochopit jejich souvislosti. Z pohledu žadatele je možné vnímat tato specifika projektového cyklu: 1. 2. 3. Dotace je unikátní příležitost získat veřejnou podporu pro realizaci projektu a umožnit tak jeho realizaci nebo zvýšit jeho efektivnost. Důsledný a metodický postup při analýze projektového záměru, komplexní zpracování a realizace projektu včetně monitorovacího období vede k maximalizaci užitku z dotovaného projektu a efektivnímu snížení rizika krácení či odebrání dotace na minimum. Při realizaci projektu spojeného s žádostí o dotaci je třeba počítat s nemalými nároky na úroveň a kvalitu realizace, administrativu, čas a prostředky. Je třeba respektovat závazná nařízení a podmínky jak ve fázi žádosti o dotaci, tak i při následné realizaci projektu. Dotační projektový cyklus se z pohledu žadatele skládá z těchto fází: informace o dotacích; příprava projektu; realizace projektu; monitoring projektu (realizace, udržitelnost). V každé z těchto fází má žadatel specifický zájem. V souhrnu je však jeho prvotním zájmem být úspěšný, tj. získat dotaci na svůj projekt, bezchybně tento projekt zrealizovat a dosáhnout těch cílů, výstupů a výsledků, které si v projektu předsevzal. 62 / 224 2.1.4. Informace o dotacích Informace o dotacích představuje první setkání s možností realizace projektu spojeného s žádostí o dotaci. Zájmem žadatele v této fázi je především: získat dostatečné množství informací o konkrétním dotačním titulu (podmínky programu, text výzvy, hodnotící tabulka, příručka pro žadatele); seznámit se s programovými a dalšími relevantními dokumenty (operační program, programový dodatek nebo implementační/prováděcí dokument, příručka pro žadatele/příjemce, integrovaný program rozvoje regionu nebo města, různé sektorové strategie rozvoje); prostudovat hodnotící tabulku! Pokusit se svůj projektový záměr kriticky zhodnotit prostřednictvím hodnotící tabulky (tzv. očima hodnotitelů) a vyvodit odpovídající závěry (úprava projektového záměru, výběr partnerů, organizační nebo finanční zajištění zdrojů projektu, atd. nebo popřípadě záměr i opustit.); přijmout stanovené podmínky dotace nejen pro přípravu projektu, ale rovněž pro fázi realizace projektu a pro zajištění jeho udržitelnosti. 2.1.5. Příprava projektu Příprava projektu je velmi těsně navázaná na předchozí fázi, dochází k realizaci expertních činností směřujících k přípravě projektu a jeho podání do procesu hodnocení o schválení či neschválení dotace. Zájmem žadatele v této fázi je především připravit kvalitní a konkurenceschopný projekt a vyvarovat se chyb, které mohou způsobit vyřazení projektu nebo jeho nízké hodnocení v rámci výběrového procesu. Základní předpoklady k tomu, aby byl tento zájem naplněn, jsou následující: vytvořit plán realizace a důsledně podle něj postupovat; zajištění a příprava „podkladů“; - interní podklady (rozpočet, složení projektového týmu, harmonogram realizace); - externí podklady (výpisy z rejstříků, územní rozhodnutí, stavební povolení, EIA a NATURA 2000). zpracování projektu včetně příloh a kontrola kvality; vypracovat projekt/žádost; doložit povinné přílohy; registrovat včas. Výsledkem výše zmíněných aktivit je registrace zpracovaného projektu. Zájmem žadatele však není pouze registrace projektu, ale především jeho úspěšné projití všemi stupni hodnocení, tj. až do konečného výběru projektu k podpoře. Již z principu samotné soutěže dotačních projektů nelze 100% počítat s úspěchem – vždy jde o soutěž projektů, kterou „vyhrává“ ten lepší, tj. projekt, který získá větší bodové hodnocení a lépe naplňuje cíle a priority programu, resp. dané výzvy. Zájmem žadatele je v této souvislosti co nejvíce snížit pravděpodobnost neúspěchu. Ten může být často způsoben i chybami, které v průběhu zpracování projektu. Může se jednat o chyby formální a věcné. Formální chyby mají často příčinu v nedostatečném úsilí žadatele o získání dotace a v nedostatečném projektovém řízení v počátečních fázích. Časté formální příčiny neúspěchu: přílohy žádosti o dotaci nebyly pevně spojené; přílohy nebyly očíslované podle předepsaného seznamu příloh; nedoložen doklad o posouzení vlivu projektu na životní prostředí; žádost nebyla podepsaná oprávněným zástupcem nebo zmocněnou osobou; ze zakladatelské listiny ani z jiného dokumentu nebylo zřejmé, kdo je statutární zástupce; některé přílohy nebyly originálem nebo ověřenou kopií. 63 / 224 Naneštěstí, formalizované postupy hodnocení žádostí o dotaci dávají jen omezený prostor k odstranění těchto chyb. Často i velmi kvalitní projekty nezískají díky těmto nedostatkům dotaci, což je nepochybně škoda. Věcné nedostatky mají na úspěšnost žádostí o dotaci fatální vliv. Nejen že se ve většině případů v plné síle projeví zásadní zanedbání projektového řízení, ale často žadatel odhalí i zásadní nedostatky ve svých procesech řízení, které budou bez hlubší nápravy vždy negativně ovlivňovat možnost čerpání dotací. Časté věcné příčiny neúspěchu: nedostatečné zkušenosti s realizací podobných projektů; nedostatečně popsaný přínos projektu a jeho inovativnost; nedostatečně popsaná udržitelnost projektu; nesoulad mezi údaji v žádosti, v podrobném rozpočtu a ekonomické části projektu, nejasný harmonogram – aktivity nebyly časově vymezeny; nebyla dostatečně doložena potřebnost projektu; projekt dostatečně nenaplňoval ukazatele; nejasný záměr projektu – nutno podrobně popsat, čeho se projekt týká. 2.1.6. Realizace projektu Realizace projektu je v případě schválení žádosti o dotaci jednou z klíčových fází projektového cyklu. Zájmem žadatele je úspěšně realizovat projekt a nedopustit se v realizační fázi žádné chyby, která by mohla ohrozit přiznání dotace. Podrobněji jsou jednotlivé kroky realizační fáze popsány v kapitole 4.4. Zde jsou současně uvedena všechna rizika, vůči kterým musí být žadatel, respektive příjemce dotace ostražitý. 2.1.7. Monitoring projektu Monitoring projektu (realizace, udržitelnost) je soubor činnostní, které jsou v zásadní míře uskutečňovány během realizace projektu. Podobný soubor povinností je však žadatel povinen plnit ještě určitou dobu po ukončení realizace projektu během období udržitelnosti, někdy též označovaném jako „doba vázanosti na účel projektu“. Zájmem žadatele v této fázi je dosahovat takových výsledků, ke kterým se v projektu zavázal. Někdy je však tento zájem komplikován skutečnostmi, které přichází zvenku a žadatel je nemůže ovlivnit. Příkladem může být situace, kdy v důsledku orkánu Kyrril byl v roce 2007 v některých oblastech ČR zakázán v letních měsících vstup do lesů z důvodů intenzivního odstraňování polomů. Tento fakt, který byl celostátně medializován, způsobil menší zájem turistů o tyto oblasti a tím menší vytíženost ubytovacích kapacit. V takto postižených oblastech byly i ubytovací kapacity, jejichž majitelé získali dotaci na investice do těchto zařízení a mezi výsledky jejich projektů byl často vyšší počet obsloužených klientů, vyšší obsazenost zařízení a vyšší návštěvnost dané lokality. Aniž se ubytovatelé dopustili nějaké chyby, nemohli v tom daném roce plánované výsledky plnit a museli tak o této skutečnosti informovat poskytovatele dotace. 2.2. Pravidla pro realizaci dotovaných projektů Každý z nás již určitě zažil ten příjemný pocit, kdy jím podaný projekt byl vybrán k podpoře. Ano, jde vždy o příjemné zjištění, které je poskytovatelem dotace sdělováno prostřednictvím úředního dopisu. Součástí dopisu však také bývá návrh Smlouvy o financování nebo sdělení, že s námi jako příjemci bude uzavřen jiný smluvní akt (např. Rozhodnutí ministra o poskytnutí dotace, které bývá doplněno závaznými podmínkami o čerpání dotace). 64 / 224 Někdy v té jistě oprávněné „euforii“ však zapomínáme, že daleko složitější a důležitější období nás teprve čeká. Realizace projektu, který je dotován z veřejných prostředků s sebou totiž přináší povinnost dodržovat řadu pravidel, které při porušení dávají poskytovateli dotace důvod smluvní vztah nakonec ukončit a dotaci neproplatit. Mezi tato pravidla patří: pravidla pro zadávání veřejných zakázek; pravidla pro administraci projektu; pravidla finančního řízení a účtování o dotaci; pravidla pro řízení změn; pravidla publicity. 2.2.1. Zadávání veřejných zakázek Úspěšný žadatel o dotaci je povinen zadávat zakázky prostřednictvím výběrového řízení, a to na základě jasně daných pravidel: realizace výběrových řízení na dodavatele dle podmínek programu či dle platných zákonů; zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; pravidla dotačního programu; obecně pak princip transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Konkrétní aplikace pravidel provádění výběrových řízení je nutné respektovat a vždy se jimi řídit. Chybně realizované výběrové řízení vede ke kritickému ohrožení realizace celého projektu, a to díky možnosti krácení, či rovnou odejmutí dotace. Mezi nejčastější chyby vyskytující se při realizaci výběrových řízení patří: umělé rozdělování předmětu zakázky za účelem vyhnutí se zadávacímu řízení nebo ho realizovat podle mírnějších pravidel; požadovaný rozsah kvalifikace stanoven bez souvislosti s předmětem zakázky; požadavky na kvalifikaci použity jako hodnotící kritéria (reference, složení realizačního týmu apod.); hodnocení nabídek v rozporu s pravidly stanovenými v oznámení zadávacího řízení; nezdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky; neoprávněné zvýhodnění nebo znevýhodnění některých uchazečů; nedodržení lhůt stanovených zákonem nebo pravidly dotačního programu. 2.2.2. Pravidla pro administraci projektu Na fyzickou realizaci projektů lze aplikovat obecné zásady projektového řízení, protože dochází k realizaci vysoce specifických činnosti, které vedou k dosažení konkrétních výstupů a výsledků. V souvislosti s dotacemi lze zmínit důraz na dodržování harmonogramu a rozpočtu realizace. Již při možném ohrožení dosažení výše uvedeného okamžitě daný problém konzultovat s implementační agenturou! Podpisem smlouvy nebo převzetím podmínek či rozhodnutí o přidělení dotace se žadatel zavazuje k významným povinnostem, zejména pak k naplnění výsledků a výstupů projektu, měřených monitorovacími indikátory a ukazateli. S realizací projektu je spjata i řada povinnostem, například zajistit pojištění majetku pořízeného z dotace nebo omezení jeho převoditelnosti. Další skupina povinností souvisí zejména s reportingem a vykazováním prostupu realizace projektu. Obecně mezi tyto povinnosti patří: zřízení samostatného bankovního účtu; 65 / 224 archivace dokumentace; pojištění majetku; vedení analytického účetnictví; zajištění publicity projektu; předkládání monitorovacích (etapových) zpráv včetně povinných příloh; reporting o plnění závazných a monitorovacích ukazatelů; hlášení změn v průběhu realizace projektu. Mezi nejčastější pochybení při realizaci projektu patří: neprokázání uznatelnosti nákladů; výše ceny u expertních služeb (neodpovídá poskytnutému rozsahu služeb); platby z jiného než speciálního účtu; oprávněnost dodavatele – nemá živnost na dodávanou činnost; nezajištění publicity nebo nedodržení pravidel publicity; nenahlášení změny v projektu; změny rozpočtu mimo stanovené limity; nepředložení monitorovací zprávy. Podobně jako v případě výběrových řízení, může zanedbání povinností způsobit zkrácení či odejmutí dotace. 2.2.3. Finanční a administrativní ukončení projektu Pokud úspěšný žadatel chce požádat o čerpání dotace nebo její části, je povinen předložit požadovanou dokumentaci dosvědčující adekvátní realizaci projektu (průběžná zpráva, závěrečná zpráva, žádost o platbu, účetní doklady), s čímž může být spojena jak administrativní kontrola, tak i fyzická kontrola realizace projektu. V případě, kdy jsou všechny podmínky poskytnutí dotace žadatelem splněny a dodrženy, je provedeno vyplacením dotace na účet žadatele. Povinnosti úspěšného žadatele však tímto okamžikem zdaleka nekončí. Po ukončení realizace projektu nastává (po dosažení plánovaných výstupů a výsledků projektu) operační období projektu. Projektový cyklus v této fázi ještě není ukončen! Žadatel je většinou povinen po předem stanovenou časovou lhůtu udržet výstupy a výsledky projektu. Toto období se nazývá období udržitelnosti – monitorovací období. Stále zde ještě probíhá monitoring realizace, výstupů a výsledků projektu obdobně jako během realizační fáze! Příjemce dotace má povinnost udržitelnost dokladovat a vykazovat v podobě monitorovacích zpráv a i v této fázi projekt stále ještě podléhá kontrole orgánů poskytovatele podpory. Náklady na tuto fázi projektu hradí plně příjemce dotace a rovněž ručí za bezchybné provedení všech administrativních činností. Pro tuto fázi je důležité plnit následující opatření: definování odpovědnosti za provádění realizační a administrativní části projektu v rámci projektového týmu; zajištění plnění všech povinností související s dotací; příprava nezbytných podkladů a zpráv správně, v plném rozsahu a jejich včasné odevzdání; dodržování závazných a monitorovací ukazatelů, k jejichž plnění se žadatel zavázal v projektu a žádosti, případně ve smlouvě o poskytnutí dotace (nebo obdobném dokumentu); neporušení žádných z obecných zásad (pojištění majetku, dostupnost dokladů atd.); komunikace s implementačními agenturami. Ukončení dotovaného projektu následuje po ukončení období udržitelnosti a případné konečné kontrole. Tehdy příjemce dotace úspěšně zrealizoval projekt spojený s dotací a z této skutečnosti již pro něj nevyplývají žádné povinnosti. Projektový cyklus dotovaného projektu končí. 66 / 224 Lidské zdroje v MAS Pod pojmem zdroje pro činnost MAS nás nejčastěji jako první napadnou finanční prostředky. Je to pravda, ale je třeba si uvědomit, že se nejedná o jediné zdroje, které MAS pro svoji práci potřebuje. Mezi další budou určitě patřit lidské zdroje a jejich know-how, informace a zřejmě i zdroje materiálně technické. Bez lidí se organizace provozovat nedá. To je jasné. Důležité pro úspěšnou činnost místní akční skupiny je, aby lidé, kteří jí tvoří a kteří v ní pracují, byli motivovaní, aby měli zájem o práci v organizaci, aby měli snahu dohodnout se s ostatními a byli připraveni hledat konsensuální řešení. Všichni by měli být vybaveni základními vědomostmi o programu LEADER, o své roli v MAS a o legislativních pravidlech, kterými je ošetřena činnost tohoto typu organizace. Podstatnou vlastností členů v místní akční skupině by měla být i ochota vzdělávat se v činnostech, kterými jsou pak pověřeni (programování, výběr projektů, monitoring, kontroly apod.). Místní akční skupina by měla mít rovněž snahu podporovat vstup do organizace dalším osobám, které budou znamenat odborný přínos pro práci. O úspěšnosti místních akčních skupin ve vztahu ke svému regionu totiž do značné míry rozhoduje to, jestli se podaří „namixovat“ členskou základnu tak, aby pokrývala co nejširší spektrum tematických oblastí a odborností. Každá místní akční skupina by si měla v určitých periodách položit několik otázek, které by jí měly pomoci k dosažení určité sebereflexe. V případě lidských zdrojů a práce s nimi lze tyto otázky specifikovat podle toho směřují-li na zaměstnance, členskou základnu nebo na klienty, tedy v případě MASek na žadatele a příjemce dotací. Otázky směřující na členskou základnu: Jak početná je členská základna? Zvýšil se její počet za poslední tři roky? Jaká pravidla existují pro příjem nových členů? Došlo k úbytku členů? Vystoupil někdo či byl vyloučen? Jak jsou členové aktivní? Co jste v posledním období udělali pro zvýšení jejich motivace? Jak s nimi pracujete? Jak se s nimi dá pracovat v dalším období? Otázky směřující na zaměstnance: Kolik zaměstnanců má Vaše MAS? Jaké pozice zastávají? Na jakých pozicích pracují? Je to dostatečné? Jaké máte nároky na nové zaměstnance? Co jste v posledním období udělali pro zvýšení jejich motivace? Jak s nimi pracujete? Jak se s nimi dá pracovat v dalším období? Otázky směřující na žadatele a příjemce dotací poskytnutých díky MAS: Kolik různých žadatelů jste měli? Kolik různých příjemců jste měli? Jak s nimi pracujete? Organizujete pro ně vzdělávací akce (semináře, kurzy, exkurze, individuální poradenství a asistenci)? Jak se s nimi dá pracovat v dalším období? 67 / 224 Samotné odpovědi na výše uvedené otázky jsou však pouze prvním krokem. Druhým a podstatnějším je analýza těchto odpovědí. Zde je nutné si položit další otázku. Proč jsou zjištěné odpovědi takové, jako jsou? Co je jejich příčinou? A jaký má zjištěný stav důsledky ? Neméně důležité je pak sledování toho, jak se výsledné odpovědi na všechny otázky mění v čase, tj. jaké jsou výsledky v jednotlivých sledovaných periodách. Samozřejmě, že každá místní akční skupina si může k výše uvedeným otázkám přidat další, jít tak více do hloubky a snažit se postihnout specifické podmínky, které má každá MAS jiné. Z hlediska lidských zdrojů se ukazuje, že zásadním úkolem pro místní akční skupiny je práce s členskou základnou. Řada zástupců místních akčních skupin totiž vnímá skutečnost, že zatímco odbornost, zkušenost a celková informovanost zaměstnanců (tedy výkonné složky MASky) roste, členská základna v těchto zmíněných atributech spíše stagnuje, až zaostává. Tento vypozorovaný fakt je varovným signálem už jenom z toho důvodu, že členská základna naplňuje rozhodovací orgány v MAS, tj. především programový výbor a výběrovou komisi. Je důležité si uvědomit, že členové jsou mnohdy limitováni svým časem, protože své funkce v MAS vykonávají dobrovolně mimo své zaměstnání. Čas je třeba chápat jako individuální dispozici jednotlivých členů, která jim vytváří mantinely pro intenzitu jejich práce pro MAS. Je zajímavé pozorovat, jak rozdílný vztah k času mají zástupci samosprávy, podnikatelských subjektů a neziskových organizací. Zatímco členové samosprávy považují čas strávený prací pro MAS za součást své pracovní doby, podnikatelé jej chápou jako neproduktivně strávenou dobu, která je zdržuje od svých podnikatelských aktivit. Přístup zástupců neziskových organizací se liší dle toho, jedná-li se o dobrovolné pracovníky nebo o placené zaměstnance neziskové organizace. Přístup prvních je charakterizován ochotou vkládat svůj volný čas nad rámec běžných pracovních povinností. Přístup druhých se v mnohém podobá tomu, který je typický pro samosprávu. Z uvedeného vyplývá, že pro místní akční skupinu je často obtížné sladit zájmy a vyhovět časovým možnostem svých členů. Stabilita místní akční skupiny je pak tím větší, čím lépe se daří respektovat časové limity partnerů v místní akční skupině. Finanční zdroje Základní otázka před námi nyní stojící je spojená s možnostmi získávání finančních prostředků pro místní akční skupiny jako nestátní neziskové organizace. Samozřejmě, že při úvaze o finančních zdrojích musíme zdůraznit, že MASky mají jeden zásadní zdroj, kterým je dotace na realizaci Strategického plánu LEADER v rámci Programu rozvoje venkova. Všechny ostatní zdroje je v současnosti třeba chápat jako doplňkové. Přesto by bylo dobré těmto doplňkovým zdrojů věnovat tuto kapitolu, protože co je dnes doplňkovým, může být v budoucnu stěžejním. 4.1. Finanční zdroje (doplňkové) pro činnost MAS Kde může místní akční skupina získávat finanční prostředky? Odpovědi mohou být následující: a) b) c) d) e) příspěvky od obcí, které jsou součástí území MAS; členské příspěvky od svých členů; granty či dotace na konkrétní aktivity a projekty; platby za služby, které organizace může poskytovat, protože k tomu má prostorové, materiální a odborné kapacity; příspěvky (finanční i nefinanční) od individuálních či firemních dárců. 68 / 224 Z uvedeného přehledu vyplývá, že možností existuje více. V běžné praxi však ne všechny jsou využívány. Důvodem mohou být nejen specifika podmínek v té které organizaci, ale rovněž vysoká časová a odborná náročnost některých z uvedených možností. Ad a) Jedná se o nejčastější příjem, který je však někdy limitovaný vztahy s vedením obcí či měst. V menších obcích ještě přetrvávají plošné, k aktivitám nespecifikované příspěvky, které jsou tzv. na činnost. Jejich získání nevyžaduje příliš úsilí. Stačí jen napsat stručnou žádost a v dobrém slova smyslu lobbovat u starosty/ky. Místní akční skupina může být ve vztahu k tomuto zdroji zvýhodněna tím, že její působení může být pro dané obce výhodné a může přinášet viditelné a hmatatelné efekty. Na druhé straně je však třeba dávat pozor na možný střet zájmů, tj. na situace kdy by mohl být příspěvek obce pro MASku chápán jako „úplatek“ za získání dotace, o kterých rozhoduje právě MASka. Ad b) Pokud jde o organizaci, která je založena pro uspokojování potřeb své členské základny, jsou členské příspěvky zcela běžné a mohou být i významným zdrojem příjmů. To se týká například o sportovních klubů, mysliveckých či rybářských sdružení, ochotnických divadelních spolků apod. Většina těchto organizací má stanovenu výši pravidelných ročních příspěvků. K tomu mohou orgány organizace rozhodnout i o mimořádných příspěvcích v případě mimořádných výdajů. V případě MASek je však situace složitější, protože ty nebyly primárně zakládány za účelem uspokojování potřeb členů, ale za účelem rozvoje celého „svěřeného“ území. Některé MASky členské příspěvky zavedly, ale v převážné většině jde pouze o symbolické částky. S výpadkem financování z hlavního zdroje však mohou členské příspěvky pro rok 2013 a 2014 posílit svoji důležitost. Ad c) Granty a dotace jsou častým příjmem, nicméně nárazovým a je obtížné s tímto příjmem kalkulovat při sestavování ročního rozpočtu. Všechny granty či dotace se získávají v soutěži, kde není dopředu jasné, jestli projekt organizace uspěje. Z hlediska snahy zajistit si dlouhodobé a stabilní financování nejsou granty tím, na co by se dalo spoléhat. Všechny granty jsou navíc vázány na konkrétní aktivitu, takže z nich nelze hradit běžnou činnost organizace. Lze však do určité míry v nich rozpouštět administrativní paušální náklady (např. pronájem). Ad d) Tento typ zdroje představuje vlastně výsledek podnikatelských aktivit. Faktem však je, že spojení pojmů místní akční skupina, tedy nezisková organizace a podnikatelské aktivity je dosud často vnímáno nepatřičně. Na druhé straně je ale nutné dodat, že jde o legální způsob získávání finančních prostředků na činnost neziskových organizací. Samozřejmě zde platí určitá omezení jak s případným ziskem nakládat. Ad e) Příspěvky od individuálních dárců (vyjma členů) a firemních dárců jsou zdrojem, se kterým umí systematicky pracovat spíš neziskové organizace z větších měst. V menších obcích jde většinou o příspěvky na konkrétní akce (den dětí, ples, kulturní akce, sportovní turnaj) a mezi těmito příspěvky výrazně převládají hmotné dary (tombola, ceny pro vítěze apod.) nad penězi. Skutečností však je, že tento způsob má u většiny neziskových organizací a tedy i místních akčních skupin svůj dosud nevyužitý potenciál. Fundraising, jak bývá tento způsob označován, přináší výsledky pokud je prováděn s nadšením, systematicky, důsledně a pokud není chápán jako jednorázová akce, ale trvalá průběžná činnost organizace. Že to není jednoduché je zřejmé, ale právě v následujícím textu můžete získat dobré rady jak na to. 4.2. Fundraising V podstatě neexistuje krátký a srozumitelný český ekvivalent k anglickému výrazu „fundraising“. Jde o pojem, který v sobě zahrnuje nejrůznější metody a postupy vedoucí k zisku finančních a jiných prostředků určených k zajištění činností neziskových organizací. Současně si dovolím ocitovat Ing. Janu Ledvinovou, lektorku seminářů Informačního centra neziskových organizací, která charakterizuje fundraising i jako: 69 / 224 1. 2. "vědu o tom, jak úspěšně přesvědčit druhé, že právě vy a vaše organizace jste důležitou součástí společnosti" "vědu o tom, jak druhé motivovat k dobrým skutkům, jak je přesvědčit, že peníze nejsou všechno a dát jim možnost darovat i svůj čas, zájem a důvěru." A nutno říci, že jsou to právě tyto dvě charakteristiky, které jasně povyšují fundraising nad pouhé "žebrání". Kromě toho lze z nich také vyčíst, že jde o psychologickou hru, kdy na jedné straně stojí potencionální dárce a na straně druhé potencionální příjemce daru. Specifické je i to, že vyhrát v této hře by měli oba. Ten druhý většinou vydává první impuls k zahájení. Může k tomu využít různých metod a to v závislosti na svých potřebách a možnostech, ale také na typu potenciálního dárce. Bez ohledu jakou metodu použije, však vždy musí zformulovat důvod své žádosti. V odborné literatuře je tento důvod označován jako fundraisingový argument a v podstatě se skládá z odpovědí na následující otázky: Proč organizace existuje? Komu slouží, kdo jsou klienti? Co si klade za cíl, čeho konkrétně chce dosáhnout? Jak hodlá stanoveného cíle dosáhnout? Kolik to bude stát? Kdo se podílí na činnosti, kdo je vůdčí osobností? Proč by měl někdo k naplnění cíle přispět? Na druhé straně zformulovaného a prezentovaného fundraisingového argumentu stojí potenciální dárce, který má vždy své specifické motivy pro poskytnutí či odmítnutí daru. Každý žadatel by si tak měl uvědomit, že lidé rádi dávají peníze, když: k tomu mají významný a neodkladný důvod; jsou osobně zainteresování na výsledku podpořené činnosti; vidí ostatní, jak časem a penězi přispívají na tutéž činnost; vědí, že jim bude poděkováno; vědí, že budou viditelně spojováni s úspěchem projektu; vědí, že budou pravidelně informováni o rozvoji organizace; vědí přesně, na co budou jejich peníze použity; vidí, že podpořená organizace má nadšení a odhodlání a že jistě získá peníze i od ostatních. V případě, že mezi našimi potenciálními dárci jsou firmy je třeba k výše uvedeným bodům přidat i další, které specifikují projekty, na které firmy slyší a projekty, které odmítají. Do první skupiny patří následující: významné místní projekty v místě jejich působení; prestižní umělecké a kulturní akce; sportovní akce a utkání, které jsou v oblibě návštěvníkům; aktivity, které souvisejí s jejich produktem; projekty ekonomického rozvoje; ekologické projekty; iniciativy, za kterými stojí prominentní osobnosti. V druhé skupině jsou pak tyto: místní projekty mimo oblast působnosti oslovené firmy; čistě nominální oslovení (např. na činnost nebo pro náboženské účely apod.); oběžníková oslovení; kontroverzní témata; zahraniční pomoc. 70 / 224 Jestliže bychom chtěli sestavit pořadí efektivnosti různých metod fundraisingu od nejméně účinné k nejúčinnější, mohl by vypadat asi takto1. INZERCE - nejméně účinná metoda. Kontakt mezi dárcem a organizací či námi je anonymní. Osobu, kterou žádáme o podporu, nevidíme. Výhodou této metody však je, že najednou oslovíme velký počet lidí, široké publikum potenciálních dárců. Tato metoda představuje mediálně zveřejněnou žádost o podporu. Současně s prezentací charitativního projektu či akce je propagován i určitý výrobek. Jeho koupě pak znamená i příspěvek kupujícího na projekt. POŘÁDÁNÍ AKCÍ - kde se s potenciálním dárcem můžeme osobně setkat a pohovořit s ním. Většinou však, díky velkému počtu účastníků na akci, nemáme čas se dárci věnovat delší dobu. Kontakt je příliš krátký na navázání dlouhodobé spolupráce. Jejich pořádání je organizačně a často i finančně velmi náročné. Může se jednat o výstavy, hudební, výtvarné nebo divadelní programy, sportovní nebo jiné slavnostní akce, které jsou příležitostí pro představení organizace veřejnosti, jejich pobavení a v neposlední řadě i oslovení za účelem získání podpory. Z tohoto pohledu je vhodné, aby v průběhu akce byla představena i činnost plánovaná na následující období nebo přímo zahájena realizace nějakého významného projektu. POŠTOVNÍ KAMPAŇ - osobní kontakt je navázán pomocí dopisu. Bohužel tak nemůžeme dosáhnout stejného účinku jako při osobním jednání. Na druhé straně ovšem můžeme oslovit mnohem větší počet lidí. Tato metoda, jak název napovídá, spočívá v sestavení dopisu a jeho rozeslání potenciálním dárcům. Vzhledem k tomu, že při ní nedochází k přímému kontaktu s osloveným člověkem, je její úspěšnost závislá na obsahu dopisu, jeho stylistice a formě a na dodržení několika dalších zásad. 1. 2. 3. vytipování "správných " adresátů; vhodné načasování kampaně; včas a vhodně poděkovat. TELEFONICKÁ KAMPAŇ - s potenciálním dárcem můžeme osobně mluvit a tato komunikace má mnoho výhod osobního jednání "tváří v tvář". Při citlivém zacházení s hlasem můžeme dosáhnout velkého úspěchu. Zároveň telefonicky můžete oslovit více lidí, než bychom stihli osobně navštívit. Potenciálního dárce je možno oslovit přímo a při dobře zformulované žádosti a citlivém zacházení s hlasem lze dosáhnout úspěchu. Výhodou této metody je, že může být osloveno více potenciálních dárců, než při osobních setkáních. Pozitivním výsledkem telefonické kampaně může být pochopitelně nejen příslib daru, ale také dojednání termínu osobní schůzky. Především v případě oslovení velkých firem to může představovat první krok k získání daru. ČLENSTVÍ - má velkou výhodu dlouhodobého vztahu mezi dárcem a naší organizací. Je velmi užitečné s našimi členy udržovat pravidelný kontakt, setkávat se s nimi, napsat jim občas dopis nebo zatelefonovat. Podstatou této metody je snaha získat nové členy organizace a tím zvyšovat příjmy, které plynou z výběru členských příspěvků. Důležité však je si uvědomit, že cílem nemohou být pouze peníze za členské příspěvky, ale i rozšíření členské základny o aktivní členy, kteří mohou mít zájem aktivně se zapojit do činnosti organizace. Jejím prvořadým cílem je tak budování dlouhodobého vztahu mezi dárcem - členem a organizací. OSOBNÍ SETKÁNÍ - je nepopiratelně nejúčinnější metodou fundraisingu. Můžeme při něm využít všech výhod osobní komunikace. Vyžaduje však důkladnou znalost principů úspěšného vyjednávání a dostatek zkušeností. Je časově nejnáročnější metodou ze všech výše jmenovaných. Tato metoda, často také označovaná jako "tváří v tvář" má-li být úspěšná je nutno se na ní velmi pečlivě připravit, a to podle následujícího scénáře: a) úvod setkání; b) představení organizace; 71 / 224 c) představení projektu; d) vyslovení žádosti; e) rozloučení. Důležité je si uvědomit, že jakákoliv metoda pravděpodobně zklame tam, kde nebudou dodrženy tato tři základní pravidla. 1. 2. 3. Přesvědčovat může jen ten, kdo je sám přesvědčený. Nikdy nepomáhá organizace organizaci, ale člověk člověku. Kdo o nic nežádá, nic nedostane. Informační zdroje Informace patří vždy k základním zdrojům. Mnohdy je však jeho využití podmíněno zkušenostmi a dovednostmi lidí, tedy lidských zdrojů. Pokud informace reálně existují, jde jen o to je najít, porozumět jim a následně je využít. Z pohledu místních akčních skupin lze rozdělit přístup k tomuto zdroji dle toho, jestli jej pouze využívá nebo jestli jej sama vytváří a poskytuje jej pro své členy a cílové skupiny. Pro činnost MAS jsou důležité především informace o legislativních podmínkách a o pravidlech programu LEADER. Místní akční skupina musí využívat tyto externí zdroje informací a musí umět s nimi pracovat. Závisí na tom její úspěšnost v získání dotace z programu LEADER a její bezchybné zúřadování. Pro vyhodnocení toho, jak MASka pracuje s informacemi lze doporučit odpovědět si na tyto otázky: Jaké jsou pro MAS základní informační zdroje, ze kterých získává informace? Jak dochází v MAS k předávání a sdílení informací? Mezi zaměstnanci? Mezi rozhodujícími orgány a výkonnou složkou? Při vlastní činnosti pak MAS sama vytváří zdroj informací pro své členy, pro potencionální předkladatele projektů a pro širokou veřejnost. Úspěšnost MAS je pak závislá na tom, jak podrobné jsou tyto informace, jak jsou srozumitelné a jaké informační kanály jsou voleny. Místní akční skupina by se v tomto druhém případě měla řídit doporučenými postupy pro vytváření a realizaci informačních kampaní nebo PR (public relation) aktivit. Kvalitní PR jsou vždy cyklickou činností. Organizace vytyčuje cíl, který chce aktivitami PR dosáhnout. Cíle by měly být formulovány co nejkonkrétněji a pokud možno tak, aby byly měřitelné. S ohledem na svoje předsevzetí potom subjekt PR analyzuje podmínky, při kterých by mělo být cílů dosaženo. Provádí tedy průzkumy. Na základě výsledků určí strategii a z ní vyplývající plán aktivit. Závěrem hodnotí subjekt výsledky a porovnává je s původními záměry. Plánování PR by se tedy mělo skládat z těchto bodů: zhodnocení situace; definice cílů; definice publika, cílové skupiny; definice poselství; výběr komunikačních prostředků (médií a technik); časování; kritéria a metody hodnocení; rozpočet; vyhodnocení výsledků (pozorování změn, marketingový výzkum, vyhodnocení publicity – tedy počtů čtenářů, posluchačů, diváků, efektů publicity apod.). 72 / 224 PR není žádná věda. Pokud máte zajímavý příběh a předáte jej slušně zpracovaný tomu správnému novináři, jistě bude uveřejněn. Zde je několik pravidel, která mohou pomoci zajistit maximální úspěch předání těch informací, které považujete za důležité: Rozmyslete si pečlivě, co chcete sdělit. Nabídněte svůj příběh vhodným médiím. Pohlédněte na věc z úhlu novináře. Připravte si klíčové poselství. Připravte fotografie. Profil organizace a připravené materiály pro novináře. Místní akční skupiny, které zvládnou efektivně a účinně přenášet pozitivní informace o činnosti a aktivitách MASky k veřejnosti mají velkou naději, že získají veřejnost na svoji stranu. V období, kdy jsou ve všech médiích skoro denně probírány různé kauzy spojené se zneužíváním dotací, je pozitivní obraz místní akční skupiny zcela zásadní pro její důvěryhodnost a ve své podstatě i samotnou existenci. Materiálně technické zdroje Pro fázi zakládání místní akční skupiny nejsou tyto zdroje nezbytně nutné. Daleko větší důležitosti nabývají při vlastní činnosti. Prostory, vybavené kanceláře, internetové připojení a další současné komunikační prostředky jsou podmínkou pro výkon těch činností, které vedou k naplňování cílů místních akčních skupin. Mezi základní materiálně technické vybavení patří především toto: samostatná kancelář MAS; kontaktní místa v regionu; jednací místnosti a sály; informační a komunikační technika; vysokorychlostní připojení na internet; mobilní telefon; automobil. Řízení rizik u projektů 7.1. Vymezení rizik Rizika jsou velmi úzce spojena s množstvím a kvalitou informací, které jsou k dispozici. Existuje přitom vztah „nepřímé úměry“, tj. čím více kvalitních informací o projektu, tím méně rizik. „Riziko projektu je nejistá událost nebo podmínka, která když nastane, má pozitivní nebo negativní vliv na cíle projektu.“ Citace z PMBOK, 2006 Jak už bylo zmíněno v předchozích kapitolách je realizace projektu velmi dynamickým procesem, který se neustále v daném čase vyvíjí a mnohdy jde o vývoj, který jde oproti původnímu plánu projektu. V průběhu celého životního cyklu projektu objektivně existují tendence k narušení jeho plánovaného průběhu. 73 / 224 Rizika projektu jsou konkrétní hrozby, které mohou ohrozit jeho úspěšnost z hlediska kvality výsledných výstupů, dodržení důležitých termínů, nepřekročení nákladů a dosažení očekávaných přínosů. První zvážení pravděpodobnosti a závažnosti rizik je prováděno již při posuzování projektového požadavku a analýza rizik je standardní kapitolou základní osnovy pro popis projektu. Nová rizika se však mohou objevit i v dalších etapách projektu. Cílem řízení rizik je podchytit tato rizika, vyhodnotit pravděpodobnost jejich vzniku a závažnost dopadů, naplánovat akce směřující ke snížení pravděpodobnosti vzniku rizikové události a akce směřující ke zmírnění negativních dopadů rizikové události, pokud už nastane. Za řízení rizik zodpovídá manažer projektu. V některých případech je však třeba rozhodnutí poskytovatele dotace. Pro každé významné potenciální riziko by měl být zpracován plán, jehož součástí bude identifikace rizika, vyhodnocení jeho pravděpodobnosti a závažnosti, návrh a schválení akcí na snížení rizika, zpracování krizového plánu při výskytu rizika. To platí u zvlášť významných rizik. Rovněž by mělo být uvedeno, jak se riziko promítne do realizace projektu, tj. především jaké dopady bude riziko znamenat pro náklady a harmonogram projektu. 7.1.1. Metody identifikace rizik a kvantifikace rizik Identifikace rizik spočívá v systematické analýze, identifikaci, kategorizaci a dokumentaci rizik, která mohou ovlivnit projekt. Vzájemná závislost mezi riziky zvyšuje pravděpodobnost jejich vzniku i závažnost jejich dopadu. Manažer projektu má k dispozici mnoho metod použitelných pro identifikaci rizik. Mezi hlavní metody identifikace rizik patří: poučení se z předchozích projektů – jak inspirace úspěšnými projekty příklady dobré praxe, tak i chybami a nedostatky; brainstorming - skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Je založena na skupinovém výkonu a přínosu myšlenek od více zainteresovaných osob; individuální diskuze s odborníky na danou problematiku (například v případě stavebního projektu s architekty, odborníky na stavební dozor atd.); SWOT analýza – identifikace slabých stránek projektu, které se mohou stát riziky a ohrožení, která se mohou jako rizika projevit. 7.1.2. Charakteristika rizik Základním cílem rizikové analýzy je stanovení a charakteristika základních forem rizik a jejich dopadů na projekt. Jako první se vymezuje závažnost rizika, tedy jaká je míra nebezpečnosti rizika nebo rizikového faktoru pro projekt a jaké budou důsledky pro realizaci nebo hladký průběh projektu: Závažnost rizika Závažnost Následky pro životní cyklus projektu Katastrofická Ohrožení a zastavení dalšího vývoje projektu. Pokud nemá být projekt ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje. Kritická Zásadní narušení vývoje projektu, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných 74 / 224 termínech. Okrajová Narušení vývoje projektu. Správným řízením je možno dosáhnout požadovaných parametrů v plánovaných termínech. Nevýznamná Nepodstatné narušení vývoje projektu. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj. Další charakteristikou je četnost rizika, tedy frekvence toho, že nastane riziková situace nebo se dané riziko projeví: Četnost výskytu rizik Kategorie Častá Občasná Popis Je pravděpodobný častý výskyt. Nebezpečí je trvalé. Pravděpodobně se vyskytnou několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane několikrát. Pravděpodobně se vyskytnou někdy během životního cyklu projektu. Je rozumné předpokládat, že nebezpečí nastane. Výskyt je nepravděpodobný, ale možný. Lze předpokládat, že nebezpečí může výjimečně nastat. Malá Nepravděpodobná Kromě charakteristik, která jsou založena více na objektivním posouzení možných rizik, je žádoucí k analýze rizik přistupovat i z hlediska jejich subjektivního posouzení. Postoj nositele projektu k danému riziku může být ukázán pomocí kvalitativní kategorie rizika. Hodnocení v této kategorii pak do značné míry určuje postup při omezování daného rizika nebo jeho komplexní eliminaci. Kvalitativní kategorie rizika Kategorie rizika Nepřípustné Nežádoucí Přípustné Zanedbatelné Opatření použitá pro příslušnou kategorii Musí být odstraněno. Smí být přijato tehdy, je-li eliminace rizika prakticky nedosažitelná či neúměrně nákladná. Lze ho přijmout, nutno věnovat zvýšenou pozornost vývoji situace. Lze ho přijmout. Četnost výskytu rizika a míru jeho závažnosti můžeme přenést do další tabulky, ve které lze přiřadit k jednotlivým políčkům hodnotu rizika, která je vyjádřením postoje nositele projektu k danému riziku. Úrovně závažnosti následků rizik Četnost výskytu Nevýznamné Častá Nežádoucí Pravděpodobná Přípustné Občasná Malá Nepravděpodobná Vysoce nepravděpodobná Přípustné Zanedbatelné Zanedbatelné Zanedbatelné Závažnost rizika Okrajové Kritické Nepřípustné Nepřípustné Nežádoucí Nepřípustné Katastrofické Nepřípustné Nepřípustné Nežádoucí Přípustné Zanedbatelné Zanedbatelné Nepřípustné Nežádoucí Přípustné Zanedbatelné Nežádoucí Nežádoucí Přípustné Zanedbatelné Příklad 75 / 224 Jedním z velmi častých rizik v projektech bývá riziko zvýšení investičních nákladů. Realizátor projektu vyhodnotil toto riziko jako „Nežádoucí“ a proto musel velmi pečlivě přistoupit k návrhu možných opatření k jeho eliminaci. Návrhy eliminace nejvýznamnějšího rizika – zvýšení investičních nákladů během realizace projektu: investor disponuje rezervou, ze které je případně možné vzniklé vícenáklady pokrýt; riziku bude předcházeno důsledným dodržováním harmonogramu realizace projektu a důslednou kontrolou prováděných prací (stavební či investorský dozor). riziko lze ve významné míře přenést na zhotovitele stavebních prací vymezením přesných podmínek vzniku vícenákladů ve smlouvě o dílo uzavřené mezi investorem a zhotovitelem díla, resp. už ve fázi výběrového řízení; navíc lze předpokládat, že ke zvýšení investičních nákladů by nedošlo v celé investiční fázi, jak to předpokládá analýza rizika, ale zřejmě pouze u dílčích položek. 7.2. Řízení rizik Problematika řízení rizik je velmi široká a podle svého zaměření často velice odlišná. Základními oblastmi, v nichž hovoříme o řízení rizik, jsou především: oblast organizační je spjata s velikostí zásahu do rutinní práce uživatele a nutnou mírou jeho přizpůsobení se; oblast plánovací je spjata s prostředím, ve kterém je projekt realizován, např. disponibilitou zdrojů, jejich kvalitou apod.; oblast technická je spjata s náročností a jednoznačností technických a technologických požadavků uživatele; rizika věcného rámce se týkají překračování rozpočtu a neujasněnosti přínosů; externí závislosti jsou spojeny se závislostí na externích dodavatelích a procesech ve vnějším okolí firmy. Řízení rizik je proces, při němž se subjekt řízení snaží zamezit působení již existujících i budoucích faktorů a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinky působení. Součástí procesu řízení rizik je rozhodovací proces, vycházející z analýzy rizik. Riziko plynoucí ze špatného řízení projektu je rizikem, které se může vyskytnout jak u stavebních prací, tak u budování programových systémů, případně při projektu podnikové inovace. Hodnocení a řízení rizika projektu obsahuje čtyři kroky, které musejí být prováděny opakovaně: rozpoznání rizika; vyhodnocení rizika; vytvoření rizikových plánů; sledování a řízení rizika. 7.3. Nejčastější rizika v projektech dotovaných z fondů EU Při realizaci projektu je třeba v případě jeho financování ze strukturálních fondů zabývat se nejen samotnou realizací jednotlivých projektových aktivit, ale i náročnou administrativou spojenou s řízením projektu, přípravou monitorovacích zpráv, žádosti o platbu a dalších činností, které vyžaduje poskytovatel dotace. Pravidla pro řízení projektu jsou stanovena různě, dle typu dotačního programu, ze kterého je dotace poskytována. Všeobecně je třeba si uvědomit některá rizika řízení projektu a snažit se je při přípravě i realizaci projektu eliminovat. Velmi vhodné je průběžné vedení složky dokumentace projektu, průběžné sledování naplňování rozpočtu projektu a sledování naplňování výstupů a ukazatelů projektu 76 / 224 Pro ilustraci lze uvést nejčastější rizika a možné způsoby jejich eliminace. Protože každý projekt je jedinečný nelze říci, že uvedené způsoby eliminace jsou ty jedině správné. Jako určitý návod však mohou posloužit dobře. Typ rizika: Personální obsazení pozice projektového a finančního manažera a výběr kvalitních partnerů projektu. Eliminace: Důkladný výběr relevantních partnerů a pracovníků. Je možné využít i profesionální metody výběru personální agenturou. Naopak je nutné se vyvarovat nedůvěryhodných osob a partnerů. Typ rizika: Změny ve složení místních, regionálních a celostátních orgánech (nepodpoření projektu) Eliminace: Projekt je nutné objektivně popisovat a prosazovat. Je třeba postupovat maximálně objektivně a apoliticky a vyzdvihovat jeho objektivní přínosy. Při vhodném popisu projektu podporujícím místní, regionální i celostátní zájmy lze toto riziko eliminovat. Typ rizika: Problém předfinancováni projektu z prostředků příjemce žadatele - např. neposkytnutí žadateli o dotaci ze strany komerčního bankovního ústavu Eliminace: Projekty je třeba vždy alespoň částečně předfinancovat. Doporučujeme zajistit si finance na předfinancování realizace v předstihu, tzn. započít vyjednávání o poskytnuti úvěru s bankovním ústavem na danou akci co nejdříve, nejlépe již před podáním žádosti o dotaci. Zejména bankovní ústav, kde má žadatel svůj bankovní účet, může poskytnout výhodnější podmínky. Typ rizika: Technické překážky (např. navýšení finanční náročnosti projektu vzhledem k výskytu více- prací) Eliminace: Faktor technických překážek je do jisté míry komplikovaně ovlivnitelný. Jeho eliminace je však možná zejména kvalitně zpracovanou projektovou dokumentací, tj. zpracovanou do podrobnosti prováděcí dokumentace na základě podrobného zaměření, včetně předchozího zajištění případných průzkumů geologických, stavebně technických, stavebně historických apod.) a dále výběrem zhotovitele stavby. Zároveň je důležité dobře ošetřit smluvní vztahy mezi investorem a zhotovitelem, včetně záručních podmínek a garancí. „Ostrý“ technický dozor investora je již dnes u dotací naprostou samozřejmosti, tak jako i koordinátor BOZP. Typ rizika: Navýšeni finanční náročnosti projektu vzhledem k výskytu víceprací. Eliminace: Otázka víceprací může souviset s faktorem špatně a nesystémové přípravy projektu, výběrem levného a špatného dodavatele, nepředvídatelných technických překážek a absence průzkumů a zaměření. Eliminace tohoto rizika je zejména ve stádiu realizace velmi komplikovaná, ale do určité míry může být snížena kvalitně zpracovanou smlouvou s dodavatelem stavby a opět kvalitním TDI na stavbě, který hlídá i méně práce. Typ rizika: Opomenuti určitých finančních nákladů v žádosti - např. finanční výdaje na projektového a finančního manažera projektu a další odborníky, kteří budou do realizace projektu zapojeni (technický dozor, koordinátora BOZP, audit, odborné posudky apod.) 77 / 224 Eliminace: Kvalitně profesionálně zpracovaná žádost (tzn. důkladný výběr zkušeného zpracovatele). Typ rizika: Chyby při administraci (zdánlivě maličkosti), např. monitorovací zprávy, monitorovací ukazatele. Eliminace: MONITOROVACÍ ZPRÁVY: Většina projektů, kofinancovaných z EU, vyžaduje průběžné monitorovací zprávy. Je třeba hlídat termíny předkládání, nepsat je na poslední chvíli, ale průběžně si dělat poznámky. Při půlročním nebo ročním intervalu je těžké si pamatovat, jak byl projekt zahajován. Je třeba si zakládat postupně přílohy monitorovací zprávy, kopie faktur, předávacích protokolů, prezenčních listin apod. Při psaní zpráv je třeba být věcný, stručný, srozumitelný. Je třeba pořizovat fotodokumentaci. Každopádně existuje jednoduchá rada. Stanovit osobu odpovědnou za sledování těchto terminů, která si je poznamená v kalendáři s dostatečným časovým předstihem. Není dobré nechat všechny zúčastněné hlídat „všechno“. Stane se pak, že nikdo neohlídá nic. MONITOROVACÍ UKAZATELE: Je nutné nezapomínat, že se každý žadatel v žádosti zavazuje dodržovat určité monitorovací ukazatele (např. počet vytvořených pracovních míst, délka opraveně silnice, počet účastníků na kurzu apod.). Precizním a průběžným psaním zpráv se lze vyhnout tomu, aby se na některý z ukazatelů zapomnělo nebo aby nebyl dodržen jeho počet, délka, plocha, případně jiný parametr. Za nedodržení termínů i ukazatelů hrozí sankce ze strany poskytovatele dotace v podobě jejího krácení. Typ rizika: Nedodrženi pravidla „de minimis“ Eliminace: Eliminace formou důsledné kontroly ze strany příslušných kontrolních mechanismů žadatele o dotaci. Tím je především kontrola smluv o dotacích a jejich dodatků a pečlivá evidence finančních prostředků poskytnutých dle pravidla de minimis). 78 / 224 B2 KONTŘOLA, MONÍTOŘÍNG, HODNOCÉNÍ A CÉŘTÍFÍKACÉ MAS Certifikace MAS a kritéria přijatelnosti v období 2014-2020 1.1 Příprava kritérií přijatelnost V příštím programovém období je vhodné využít potenciálu metody LEADER, je však nutné nastavit minimální standardy pro fungování MAS a alespoň částečně sjednotit jejich úroveň. Standardy budu základem pro certifikaci MAS. Přípravou standardů se zabývá Mze, SZIF a ministrem stanovená pracovní skupina pro nastavení podmínek metody LEADER na období 2014-2020. Harmonogram Úkon Termín Nastavení kritérií přijatelnosti 6/2013 Definice obsahu ISRÚ 6/2013 Zpracování metodiky k dokladování a kontrole dodržování kritérií přijatelnosti MAS 8/2013 Zpracování metodiky tvorby Programových rámců (obdoby současného SPL) pro jednotlivé OP 11/2013 Zpracování metodiky vyhodnocování ISRÚ 12/2013 Vyhlášení výzvy pro přihlášení MAS pro dokladování přijatelnosti MAS pro plánovací období 2014–2020 na základě doložení kritérií přijatelnosti - 1. Kolo 1/2014 Vyhlášení výzvy pro přihlášení MAS pro dokladování přijatelnosti MAS pro plánovací období 2014–2020 na základě doložení kritérií přijatelnosti - 2. Kolo 6/2014 Vyhlášení výzvy pro předkládání ISRÚ od MAS pro plánovací období 2014–2020 po schválení OP 1.2 Standardy územní působnost: území působnosti MAS – geografická oblast vymezená katastrálním územím obcí/ sídel, jejichž zastupitelstva vydala souhlas se zapojením do dané MAS; území působnosti MAS je celistvé, netvoří je izolované územní celky (izolovaný územní celek může být přiřazen k MAS v následujících případech: v případě vojenských újezdů, v případech, kdy katastrální území samotné obce není ucelené, v případě vzniku izolovaného celku po odstoupení některé obce z MAS, v případě, že je území MAS rozděleno katastrálním územím obce s více než 25 tis. obyvateli); území působnosti MAS má 10 tis. až 100 tis. obyvatel a nezahrnuje města s více než 25 tis. obyvateli (počet obyvatel se posuzuje ke dni 1.1.2014); území jednotlivých MAS se nesmí překrývat; 79 / 224 - všechna zastupitelstva obcí dotčené MAS musí vyslovit souhlas se zapojením do územní působnosti MAS a vzít na vědomí implementaci SMR na jejich území. Vyslovením souhlasu se zapojením do území působnosti obci/sídlu nevznikají žádné závazky vůči MAS. partnerství: MAS tvoří partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Veřejným sektorem se rozumí obce, svazky obcí, právnické osoby s více než 50% podílem státu, kraje, obcí nebo dobrovolných svazků obcí bez ohledu na jejich právní subjektivitu, důvod založení nebo oblast činnosti. Soukromým sektorem se rozumí podnikatelský a neziskový sektor a fyzické osoby nepodnikající ; partneři MAS musí mít na území působnosti MAS trvalé bydliště, sídlo nebo provozovnu nebo musí prokazatelně na daném území místně působit; MAS je partnerství otevřené novým členům. Podmínky pro přistoupení nových členů vč. práv a povinností člena jsou zveřejněny; podmínky pro přistoupení nových členů vč. práv a povinností člena nesmí být diskriminující; počet členů je nejméně 21, zároveň minimální poměr počtu členů vůči počtu obyvatel území působnosti místního partnerství je 1:2000; každá fyzická osoba může při jednání orgánů MAS zastupovat pouze jeden subjekt. orgány MAS MAS má vytvořeny vlastní orgány plnící minimálně tyto funkce: rozhodovací, monitorovací a kontrolní. Kompetence těchto povinných orgánů jsou stanoveny statuty a jednacími řády, které jsou zveřejněny na internetových stránkách MAS. Funkční období členů povinných orgánů je maximálně čtyřleté; na rozhodovací úrovni nesmí ani veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin představovat více než 49 % hlasovacích práv; člen orgánu, který plní rozhodovací funkci, nemůže být zároveň členem orgánu, který plní kontrolní funkci; MAS má stanovenu výběrovou komisi. Kompetence, způsob jednání a zamezení střetu zájmů výběrové komise jsou stanoveny jednacím řádem. Složení výběrové komise musí být stanoveno tak, že veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nesmí představovat více než 49 % hlasovacích práv. Členové komise nemohou být zároveň žadatelé v příslušné výzvě, o které rozhodují. Výběrová komise se musí skládat pouze z místních subjektů. Členové výběrové komise jsou voleni na jeden rok; z jednání orgánů MAS a z jednání výběrové komise jsou pořizovány zápisy, jejichž přílohou je prezenční listina. Zápisy jsou zveřejněny nejpozději do 10 kalendářních dnů od data jednání; MAS zajistí, že členové povinných orgánů a výběrové komise jsou bezúhonné osoby, tj. nebyly pravomocně odsouzené pro úmyslný trestný čin; všichni členové orgánu plnící rozhodovací funkci a všichni členové výběrové komise jsou přímo voleni nejvyšším orgánem. V nejvyšším orgánu jsou zastoupeni všichni členové MAS; v žádné z obcí MAS není koncentrováno více než 40 % členů výběrové komise ani žádného z povinných orgánů (dle sídla, provozovny nebo trvalého bydliště); MAS má zpracován etický kodex, k jehož plnění se formou čestného prohlášení musí zavázat všichni členové povinných orgánů a výběrové komise i zaměstnanci MAS. kancelář MAS kancelář MAS – výkonná složka MAS řízená manažerem. Kancelář MAS zajišťuje implementaci místní rozvojové strategie prostřednictvím zaměstnanců MAS, externích služeb či dobrovolníků; MAS má zpracováno organizační schéma Kanceláře, které pokrývá veškerou činnost a všechny procesy vykonávané kanceláří MAS s uvedením jednotlivých pracovních pozic, jejich vzájemné nadřazenosti, podřízenosti a zastupitelnosti, pracovních náplní, odpovědností za jednotlivé kroky a kvalifikačních požadavků na pracovníky; organizační struktura pracovníků kanceláře MAS, vč. uvedení hlavních kompetencí a základních kontaktů je zveřejněna na internetových stránkách MAS; manažer MAS a všichni pracovníci kanceláře MAS pracují pouze pro jednu MAS; manažer MAS ani žádný z pracovníků kanceláře MAS nesmí být členem žádného z orgánů; kancelář MAS je viditelně označena (název MAS, IČ právnické osoby, logo MAS, logo LEADER, konzultační doba pro veřejnost, kontakty na vybrané pracovníky pro případ nepřítomnosti); kancelář MAS využívá elektronický podpis a datovou schránku; 80 / 224 MAS musí mít vlastní internetové stránky (stanoven minimální obsah). institucionalizace MAS právní forma; právnická osoba vede podvojné účetnictví; kompetence orgánů právnické osoby, principy jejich jednání a přijímání rozhodnutí a způsob jejich obsazování jsou jednoznačně stanoveny vnitřním předpisem, který je zveřejněn a respektuje principy metody LEADER (zejm. přístup zdola nahoru); napojení organizační struktury MAS na organizační strukturu právnické osoby je jednoznačně stanoveno partnerskou smlouvou (třeba dořešit s odborníky). Orgány právnické osoby, pokud jsou ustanoveny odděleně od orgánů MAS, nemohou zasahovat do rozhodování orgánů MAS, s výjimkou situací, kdy by došlo k postupu proti stanoveným zásadám, poškození dobrého jména právnické osoby nebo ohrožení samotné její existence. Tyto skutečnosti jsou ošetřeny v partnerské smlouvě; právnická osoba zřizuje kancelář MAS, která zajišťuje administrativní, finanční a správní úkony pro realizaci SMR; v případě, že právnická osoba jménem MAS přijímá finanční či věcné dary, činí tak transparentním způsobem, odděleně od ostatního financování. Seznam dárců a přijatých darů pak každoročně zveřejňuje ve výroční zprávě MAS. Připomínky MAS • MAS si již vybudovala „dobré jméno“ a musela by založit novou společnost, špatný dojem; • členství, bankovní ústavy; • přechod do nového období – co se stávajícími MAS?; • kdo bude nositelem strategie, přechod závazků z jiných projektů; • motivace k rozvoji a k animaci území – aby nezůstali pouze úředníci; • nehovořit o podnikání, ale o vedlejších službách/ ekonomická činnost; • v lednu nebudou nové právní formy ještě zřízené; Shrnutí – hlavní problémy • jak posuzovat veřejnou podporu • podnikání Monitoring a hodnocení strategií a projektů Co to v podstatě je: Monitoring Hodnocení Sledování průběhu realizace projektu Vyhodnocení účinků, stupně dosažení cílů apod. 81 / 224 … zda to, co děláme, je: a) relevantní ve vztahu k cílům (děláme to, co směřuje k našim cílům?), Odpovídá na otázku… … zda děláme to, co podle projektu máme dělat. b) účinné = porovnání výchozího stavu nebo stanovených cílů s dosaženou skutečností, c) hospodárné vzhledem k finančním, lidským a materiálním zdrojům, d) užitečné (= jaké to má dopady a důsledky pro cílové skupiny?), e) udržitelné do budoucna (např. i po skončení podpory) Stručně řečeno… Zda to, co děláme, děláme správně. Zda děláme správnou věc (to, co chceme). Po ukončení bychom měli vědět… …zda jsme realizovali projekt a) úplně, b) včas, c) s nepřekročeným rozpočtem …a) nakolik plníme ISRÚ a hlavní cíle MAS, b) jakým směrem a jak máme nadále postupovat 82 / 224 B3 PŘAVNÍ A FOŘMALNÍ OTAZKY CÍNNOSTÍ MAS Otázky právní subjektivity a nejvhodnější právní formy Místních akčních skupin Pro určení nejvhodnější formy právní subjektivity Místních akčních skupin v České republice je nutné sledovat jednak relevantní prameny práva a jednak zhodnotit možnosti různých právních forem a faktických zkušeností z fungování jednotlivých stávajících forem MAS. 3.1. Základní prameny práva: Právo EU: NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Pozn.: pro účely analýzy byl vzat v úvahu i „Návrh nařízení Evropského parlamentu a rady o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES- 2011) – čl. 28 -31“. Právo ČR: Zákon č. 248/1995 Sb. ze dne 28. září 1995 o obecně prospěšných společnostech (dále jen „ZOPS“); Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (= občanské sdružení, o. s.); Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (§§ 20f - § 20j) (= zájmové sdružení právnických osob, z.s.p.o.) Primární určení fungování metody LEADER a věcná náplň činnosti Místní akční skupiny a její právní zakotvení pojmů obsahuje NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve svém článku 61 až 62: Vymezení přístupu Leader Článek 61 Přístup Leader zahrnuje alespoň tyto prvky: strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, určené pro řádně vymezená subregionální venkovská území; partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem na místní úrovni (dále jen „místní akční skupiny“); přístup zdola spojený s tím, že rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádění strategií místního rozvoje náleží místním akčním skupinám; více odvětvové navrhování a provádění strategie založené na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví místního hospodářství; uplatňování inovačních přístupů; provádění projektů spolupráce; vytváření sítí místních partnerství. Místní akční skupiny 83 / 224 Článek 62 Místní akční skupiny uplatňují při místním rozvoji partnerský přístup a musí splňovat tyto podmínky: navrhnou ucelenou strategii místního rozvoje, jejíž základ tvoří alespoň prvky stanovené v čl. 61 písm. a) až d) a g), a odpovídají za její provádění; tvoří je buď skupina, na kterou se již vztahují iniciativy Leader II nebo Leader+, nebo skupina podle přístupu Leader, nebo musí být novou skupinou zastupující partnery z jednotlivých společensko-ekonomických odvětví působících místně na dotyčném území. Podíl hospodářských a sociálních partnerů a jiných zástupců občanské společnosti, například zemědělců, žen a mladých lidí z venkova a jejich sdružení, musí v místním partnerství na úrovni rozhodování činit alespoň 50 %; prokáží schopnost definovat a provádět strategii rozvoje pro danou oblast. Řídící orgán zajistí, že místní akční skupiny si buď zvolí správního a finančního vedoucího, schopného spravovat veřejné prostředky a zajišťovat uspokojivou činnost partnerství, nebo se spojí v rámci zákonně vytvořené společné struktury, jejíž uspořádání zaručuje uspokojivou činnost partnerství a schopnost spravovat veřejné prostředky. Oblast, na niž se daná strategie vztahuje, musí být ucelená a nabízet dostatečné kritické množství lidských, finančních a hospodářských zdrojů na podporu udržitelné strategie rozvoje. Místní akční skupiny vybírají projekty, které musí být v rámci této strategie financovány. Mohou také vybírat projekty spolupráce. 3.2. Porovnání možné formy právní subjektivity Místních akčních skupin V rámci pravomocí ŘO PRV (MZe ČR) bylo rozhodnuto, že Místní akční skupina musí mít formu a právní znaky NNO. Forma MAS pak musí vycházet z možností českého právního řádu. Z toho pak vyplývá možné a nemožné formy právní subjektivity v současnosti: ANO: NE: obecně prospěšná společnost občanské sdružení (zák. o sdružování občanů) zájmové sdružení právnických osob obchodní společnost svazek obcí Možné typy právní subjektivity MAS, srovnání, základní znaky MAS jako právnické osoby Právní aspekt Právní předpis Charakteristika - účel Tvorba zisku Obecně prospěšná společnost z.č. 248/1995 Sb., o OPS poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti, a to za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek přímo počítá se s vytvářením zisku Občanské sdružení z.č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Zájmové sdružení právnických osob z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (§§ 20f - § 20j) uspokojování kulturních, sportovních, vzdělávacích a jiných obdobných zájmů členů sdružení k ochraně zájmů (nebo k dosažení jiného účelu) právnických osob zásadně nevýdělečné; zisk není cílem činnosti tvorba zisku neomezena 84 / 224 Doplňková činnost možnost doplňkové činnosti Naložení se ziskem a likvidační zůstatek Organizační struktura Vklady/ příspěvky povinný použití zisku zpět do obecně prospěšné činnosti; resp. převod likvidačního zůstatku na obec resp. ČR zakladatel/é (fyzické i právnické osoby) orgány ano, členství ne, zakladatelé neovlivňují chod společnosti s výjimkou odvolávání členů správní a dozorčí rady možnost majetkových vkladů zakladatelů, není „členství“ = nejsou „členské příspěvky“ o.s. možnost doplňkové činnosti (tvorba zisku není vyloučena, nesmí být cílem činnosti o.s.) stanovy určí zásady hospodaření, způsob majetkového vypořádání při zániku možno stanovit rozhodnutím či upravit ve stanovách přípravný výbor (zmocněnec) orgány ano, členové (fyzické i právnické osoby), přípravný výbor zaniká vytvořením orgánů sdružení s vklady se nepočítá, institut členství, možnost stanovení členských příspěvků Zakládací dokument zakládací listina stanovy (vypracuje přípravný výbor) zmocněnec Název Sídlo Jednání do vzniku Vznik/registrace obecná úprava výrazně odlišný od názvu jiné právnické osoby, orgánu či organizace, o.s. nebo občanské sdružení obecná úprava zakladatel/é přípravný výbor povinné označení o.p.s. nebo obecně prospěšná společnost zápis do rejstříku obecně prospěšných společností (rejstříkový soud) podává zakladatel(é) nebo jím zmocněná osoba - zakládací listina - doklad o vzniku a trvání zakladatele registrace u ministerstva vnitra podává přípravný výbor (zmocněnec) - stanovy rozhodnutí o zrušení (správní rada) zrušení s likvidací nebo bez likvidace, konkurz Dobrovolné rozpuštění (členská schůze), likvidace a majetkové vypořádání oznámení ministerstvu, konkurz Ředitel, určují stanovy Zrušení/zánik Statutární orgán činnost neomezena stanovy určí majetkové poměry, volnost při naložení s likvidačním zůstatkem zakladatelé (právnické osoby) orgány ano, členové (právnické osoby) zakladatelé neovlivňují chod společnosti vklady nejsou vyloučeny, institut členství, zákon počítá s možností členských příspěvků zakladatelská smlouva (úředně ověřené podpisy) /listina (NZ) nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi (zápis) stanovy, osoby oprávněné jednat pouze obecná úprava obecná úprava osoby oprávněné jednat (schválené zakladateli či ustavující schůzí) zápis do registru sdružení příslušného krajského úřadu podává osoba zmocněná zakladateli - zakladatelská smlouva - stanovy způsob zrušení určují stanovy, likvidace, výmaz z registrace - před výmazem KÚ zkoumá, zda neprobíhá trestní stíhání nebo výkon trestu, konkurz určují stanovy 85 / 224 Další orgány Odpovědnost Odměna Náhrada výdajů Zaměstnanci Audit Výroční zpráva Povinně bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům správní rada, povinná dozorčí rada (povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví) není žádné povinné shromáždění zakladatelů či členů Členové správní rady – péče řádného hospodáře, obecná odpovědnost lze poskytovat ze zákona podle ZP Ředitel za podmínek § 19 ZOPS - příjemce dotace vyšší než 1 milion nebo - čistý obrat vyšší než 10 mil. povinné vypracování a zveřejnění - založením do sbírky listin v el. Podobě určují stanovy nejvyšší orgán – členská schůze, shromáždění, VH apod. určují stanovy nejvyšší orgán – členská schůze, shromáždění, VH apod. obecná odpovědnost obecná odpovědnost lze poskytovat určí stanovy – analogicky příkazní smlouva zákon neurčuje lze poskytovat určí stanovy – analogicky příkazní smlouva zákon neurčuje za podmínek § 20 ZUČ (zákon o účetnictví) za podmínek § 20 ZÚĆ zpravidla ne (pouze za podmínek § 20 ZUČ) zpravidla ne (pouze za podmínek § 20 ZUČ) Závěry: Občanské sdružení je svým účelem určeno ke „sdružování“ občanů – tedy fyzických osob. Zákonodárce měl touto právní formou subjektivity záměr zajištění takové právní formy subjektivity, která by nejlépe sloužila především při uspokojování kulturních, sportovních, vzdělávacích a jiných obdobných společných zájmů členů sdružení. V minulosti ji nově vznikající MAS volily především pro relativní jednoduchost jejího vzniku. Zájmové sdružení právnických osob slouží ke sdružování právnických osob. Tato právní forma v minulosti sloužila, mimo jiné, například ke sdružování státních podniků z doby před r. 1989 do tzv. koncernových podniků a je svým způsobem pozůstatkem tzv. „socialistického hospodářského práva“. V minulosti ji zvolily ty MAS, kdy se při jejich vzniku „překlopily do této formy dobrovolné svazky obcí a obce doplněné o několik domluvených právnických osob podnikatelského typu a případně dalších občanských sdružení. Vzhledem k povinnému „míchání“ právnických a fyzických osob při realizaci metody Leader je pro právní formu MAS optimální ta forma, kde lze zakládacím dokumentem stabilně ukotvit toto specifikum fungování metody Leader v MAS. Dalším relevantním aspektem pro úvahu o formě právní subjektivity je charakteristika metody Leader dle nařízení EK jako metoda rozdělování veřejných prostředků (dotací), pro zajištění obecně prospěšné činnosti = cílů definovaných IV. osou PRV ČR - LEADER. Doporučení: Z výše uvedeného srovnání, a to především charakteristiky účelu jednotlivých právních forem, jako povinného základního hlediska, ale i ostatních (tvorba a užití zisku, orgány, …) se pro právní formu MAS jeví jako optimální obecně prospěšná společnost dle zákona č. 248/1995 Sb. ze dne 28. září 1995 o obecně prospěšných společnostech. Nevýhodou této formy pak je neexistence formálního zakotvení institutu členství v MAS a valné hromady (pléna) členů MAS. „Valnou hromadu (plénum) členů MAS“ zákon o obecně prospěšných společnostech sice přímo výslovně neupravuje, ale umožňuje ji ustanovit v zakládacích dokumentech. Klíčovou pravomoc „valné hromady, tedy volbu a odvolání správní rady a dozorčí rady, případně dalších povinných orgánů MAS umožňuje ZOPS upravit 86 / 224 samostatným ustanovením v zakládací listině o.p.s. (viz § 12 a § 15 ZOPS). Působnost VH je pak možné a vzhledem k nařízení 1698/2005 EK i nutné upravit v zakládací listině (resp. vnitřních předpisech MAS - např. Statut MAS). V zakládací listině je pak (mimo ostatní zákonem předpokládané náležitosti) nutné upravit druh a způsob poskytování obecně prospěšných služeb. Ty jsou pro činnost MAS pak charakterizovány a právně zakotveny v nařízení rady (ES) Č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve svém článku 61 až 62. 3.3. Nový právní rámec 2014 + Právo EU: • Návrh nařízení Evropského parlamentu a rady o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES- 2011) – čl. 28 -31 - datum schválení? Právo ČR: • Nový občanský kodex - účinný od 1.1.2014 3.3.1. Článek 28 Místní rozvoj se zapojením místních komunit Místní rozvoj se zapojením místních komunit, který je v souvislosti s EZFRV označován jako LEADER – místní rozvoj: se zaměřuje na konkrétní subregionální území; je rozvoj se zapojením místních komunit – místních akčních skupin složených ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, přičemž na rozhodovací úrovni nesmí ani veřejný sektor ani žádná z jednotlivých zájmových skupin představovat více než 49% hlasovacích práv; probíhá na základě integrovaných a více odvětvových strategií místního rozvoje; je koncipován s ohledem na místní potřeby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváření sítí a případnou spolupráci. Podpora místního rozvoje z fondů SSR musí být jednotná a mezi jednotlivými fondy SSR koordinovaná. To se zajišťuje mimo jiné prostřednictvím koordinovaného posilování kapacit, výběru, schvalování a financování strategií místního rozvoje a skupin místního rozvoje. Pokud výběrová komise pro místní rozvojové strategie zřízená podle čl. 29 odst. 3 zjistí, že provádění zvolené strategie místního rozvoje vyžaduje podporu z více než jednoho fondu, může být pro danou strategii určen hlavní fond. Pokud je určen hlavní fond, potom se provozní náklady, činnosti zaměřené na oživení místního rozvoje a vytváření sítí pro strategii místního rozvoje financují pouze z hlavního fondu. Místní rozvoj podporovaný z fondů SSR se provádí v rámci jedné či více priorit programu. 3.3.2. Článek 30 Místní akční skupiny 87 / 224 Místní akční skupiny navrhují a provádějí strategie místního rozvoje. Členské státy vymezí jednotlivé úlohy místní akční skupiny a orgánů odpovědných za provádění příslušných programů pro všechny prováděcí úkoly týkající se strategie. Řídící orgán zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury. Mezi úkoly místních akčních skupin patří: zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací; vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení a kritérií pro výběr operací, jež brání střetu zájmů a zajišťují, aby nejméně 50 % hlasů při rozhodování o výběru měli partneři z neveřejného sektoru, jež dávají možnost se proti rozhodnutím o výběru odvolat a rovněž umožňují provádět výběr na základě písemného postupu; zajišťování souladu se strategií místního rozvoje při výběru operací na základě stanovení jejich pořadí podle jejich přínosu k plnění záměrů a cílů strategií; příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů nebo postupu předložení probíhajícího projektu, včetně vymezení kritérií výběru; přijímání žádostí o podporu a jejich posuzování; výběr operací a stanovení výše podpory, případně předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením; monitorování průběhu provádění strategie místního rozvoje a podporovaných operací a vykonávání zvláštních hodnoticích činností souvisejících se strategií místního rozvoje. 3.3.3. Občanský kodex 2014: Účel právnických osob § 144 (1) Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby. (2) Zákon stanoví, ke kterým účelům lze ustavit právnickou osobu jen při splnění zvláštních podmínek. Veřejná prospěšnost §146 Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. § 147 Veřejně prospěšná právnická osoba má právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, pokud splní podmínky stanovené jiným právním předpisem. § 150 Jen právnická osoba, jejíž status veřejné prospěšnosti je ve veřejném rejstříku zapsán, má právo uvést ve svém názvu, že je veřejně prospěšná Právní forma subjektivity MAS po 1. 1. 2014 Nový občanský kodex: 88 / 224 - Spolek - Fundace/nadace - Ústav Zákon o o.p.s.: - Do konce roku 2013 vzniklé o.p.s Spolek § 214 (1) Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. (2) Vytvoří-li spolky k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu. Fundace § 303 Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. - Nadace (vkladová povinnost 500.000,- Kč pro vznik) - Nadační fond Ústav § 402 Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. 89 / 224 B4 PŘÍPŘAVA ÍSŘU Příprava analytické části ISÚ Jsou 3 zdroje informací: statistiky a fakta z externích zdrojů: a) krajská pobočka ČSÚ (je celostátně předjednané) → dopočty (ukazatele), kapacity, b) ostatní zdroje statistik a faktů (viz */), c) dokumentace jiných orgánů (využití jejich analytických částí, jsou-li aktuální) **/ osobní zkušenost členů MAS a dalších místních organizací s problematikou regionu (komunitní setkání, tematické pracovní skupiny, starostové a dotazníky pro jednotlivé sektory) odhad budoucích trendů 1.1. Informace z území MAS Zdroje informací a techniky jejich získávání dotazník rozhovory plán rozvoje obce komunitní setkání práce tem. prac. skupin od starostů a z obcí ano ano ano ano ano od ostatních místních subjektů a stakeholderů */ ano ano - ano ano od členů MAS ano - - ano ano Dobrým zdrojem informací je tematický rozbor projektových žádostí došlých na MAS v období 2007-13. */ Analýza stakeholderů Provedení analýzy stakeholderů je předpokladem pro efektivnější zapojení významných subjektů do tvorby, ale později i do realizace ISÚ. Je třeba zmapovat si, které subjekty (organizace, instituce i jednotliví lidé) mohou mít významný vliv na činnost MAS, na přípravu a realizaci její strategie. Současně se tím mapují možné kapacity pro provádění ISÚ, okruh potenciálních příjemců (budoucích žadatelů) a také budoucích partnerů v realizační fázi. Celkový výsledek pak bude dokládat sílu místního společenství a celkový využitelný potenciál realizace ISÚ. Bude také dokladem šíře zapojení místních subjektů (organizací i jednotlivců). Analýzu lze provádět z hlediska sektorů, druhů aktivit, místa působení aj., ale nejdůležitější je provést to podle jejich významu („moci“, síly, vlivu) a tematicky – seskupovat stakeholdery podle předpokládané oblasti jejich vlivu. Vždy bude důležité odhadnout míru tohoto vlivu. Nevadí však ani to, když bude zpočátku pouze neuspořádaný seznam subjektů. místní (nutno dosadit konkrétní názvy a kontakty): NNO veřejně prospěšné - poskytující služby (o. s., o. p. s., spolky) NNO vzájemně prospěšné – členské, zájmové organizace nadace a nadační fondy příspěvkové organizace měst a obcí (většinou poskytují služby, tématicky patří k jednomu stolu s příslušnými 90 / 224 NNO) školy – ZŠ, SŠ, VŠ nemocnice a zařízení soc. péče města, obce, DSO malé a střední podniky jednotliví podnikatelé – jak zemědělci, tak živnostníci všeho druhu (OSVČ) jednotliví, zvlášť „zajímaví“ lidé – místní umělci, významní sportovci, odborníci v důchodu? místní úřady – pobočka úřadu práce, pracoviště Agentury pro sociální začleňování, … banky a pojišťovny dosavadní významní a zkušení příjemci (i mimo Leader) mimo region, ale vlivní (nutno dosadit konkrétní názvy a kontakty): Krajský úřad (určité odbory, určití lidé) krajští zastupitelé poslanci, senátoři územní pracoviště SZIF NS MAS MZe krajská asociace MAS (pokud existuje) krajský Spolek pro obnovu venkova Okresní agrární komora další profesní asociace regionální média Celostátní síť pro venkov (MZe) – reg. pracoviště Doporučuje se vytvořit seznam osob, institucí a organizací, které spolurozhodují o rozvoji regionu. Poté sestavit komunikační plán: kdo z MAS koho navštíví, kdy a o čem s ním má komunikovat? Jaký by byl pro MAS ideální výsledek jednání, a to a) teď a krátkodobě, b) později a dlouhodobě. Jsou 3 platformy pro setkávání: 1) komunitní setkání (ve 3-5 lokalitách) – zde jsou přítomny všechny sektory a všechna témata! 2) sektorová jednání – např. 5 „sektorů“: obce a DSO, podnikatelé a firmy působící v zemědělství a potravinářství, ostatní firmy a podnikatelé, místní a regionální nezisk,. organizace, ostatní subjekty (asociace a komory, ZŠ a SŠ, ÚP) – používat jen doplňkově, přednost mají komunitní setkání a na ně navazující tématické prac. skupiny (je třeba pracovat napříč sektory…) - výjimka pro starosty obcí a) buď individuální návštěvy, b) nebo skupinová setkání v určité lokalitě 3) tematické diskuse: a) počáteční lze svolávat podle zájmu, např. infrastruktura v obcích, zemědělství a krajina, sociální a další služby pro obyvatele, cestovní ruch atd., b) lepší je vytvořit tematické pracovní skupiny až po uskutečnění všech komunitních setkání; výsledkem jejich práce bude stanovení několika hlavních cílů rozvoje, seznam možných záměrů (aktivit, řešení) a tematická SWOT analýza Mimo to lze trvale využívat setkávání členů MAS např. před valnou hromadou. 91 / 224 Tematické pracovní skupiny – informace pro účastníky Jsou 3 (4, 5) TPS. Mají stejné úkoly – každá ve své oblasti. Jednání TPS má svá pravidla 1. 2. 3. Mluvit stručně a k věci. Sledujte si čas, na vyjádření každého názoru nebo návrhu by měla stačit maximálně minuta. Mluvit jen v případě, že máte co říct. Ne každý nápad musíte hned sdělovat. A pokud jste přišli plni negativních zážitků z poslední doby, spolkněte to, ještě než začnete mluvit. Nebudeme se bavit o tom, co se právě děje, nýbrž o příštích sedmi letech. Respektovat názory druhých, avšak neopakovat je – přidat něco dalšího. Co je úkolem dnešních TPS? Během 50-60 minut odpovědět na čtyři otázky: 1. Jaké jsou konkrétní problémy v tematické. oblasti XY – 10-15 minut – pouze zapisovat do seznamu, každý řekne aspoň 1, raději více – výsledek: seznam problémů, nedostatků */ 2. Co je třeba v oblasti XY uskutečnit, řešit, financovat? (potřeby regionu) – 10-15 minut – základem je předchozí seznam, rychle zjišťujeme, co z toho je podle mínění skupiny nejdůležitější (3-5 položek) a které tu ještě chybí; brát v úvahu celý region – výsledek: seznam 5-20 důležitých věcí, které je třeba uskutečnit 3. Jaké cíle si v XY stanovit? – 10-15 minut – je třeba rychle seskupit položky z předchozího seznamu do několika tém. celků a formulovat dílčí cíle - výsledek: 2-5 cílů v oblasti XY 4. Jak by měla oblast XY vypadat v ideálním případě, třeba za 5-10 let (kdybychom měli dostatek peněz a lidí pro uskutečnění své vize) – 10-15 minut – výsledek: dílčí vize (pro oblast XY) */ Jaký je rozdíl mezi „problémem“ a „potřebou“? Zde jsou příklady z různých tematických oblastí, které je však třeba formulovat podrobněji: • • • vždy: problém → potřeba problém: ve všech obcích přibývá starších lidí → potřeba: nové druhy služeb pro seniory (které?) objekty obč. vybavenosti v obcích chátrají → obnova vybavenosti a infrastruktury obcí (každá obec mít fond oprav + dotace) (co a v kterých obcích?) • v odlehlejších obcích schází lepší dopravní obslužnost → prozkoumat možnosti společného postupu v obcích, nákup mikrobusů? • chybí více pracovních míst v řemeslných oborech → zjistit u malých a středních podniků + možnosti dotací z úřadu práce • v CR chybí místní atraktivity → vytvořit nové atraktivity v přírodě (lezecká stěna, lanová dráha, terénní single trek pro kola, geocaching, překážkové dráhy, okruhy pro běh a nordic walking, …) Avšak konkrétněji rozepsat, uvádět i příklady obcí 1.2. Bonus - Náměty pro tvorbu SWOT analýzy Běžně se používá a vyžaduje. Je však třeba využít ji co nejvíce. Výsledek se obvykle zapisuje do tabulky. 92 / 224 S W O T S a W jsou vnitřní skutečnosti regionu, zatímco O a T jsou vnější faktory, které nemohou místní akční skupiny ani místní subjekty přímo ovlivnit, mohou je pouze využít. Např. chystaná výstavba velkého průmyslového areálu v regionu může být vnější příležitostí (pokud hodnotíme např., zvýšení prac. příležitostí a zlepšení místních komunikací více než zvýšení dopravy v území), „efektivní využívání grantového fondu kraje“ (uvedené jako příležitost) je pod kontrolou kraje a proto je ve SWOT analýze regionu vnějším faktorem, samotnou MAS přímo neovlivnitelným. Region (místní subjekty) však tuto příležitost využije. Bylo by dobré vytvořit SWOT analýzu pro každou zvolenou klíčovou oblast rozvoje regionu – např. zvlášť za místní ekonomiku, zvlášť za služby pro obyvatel a občanskou vybavenost, zvlášť za cestovní ruch a ochranu přírody apod. (tzv. sektorové SWOT). Následuje „globální“ SWOT za veškerou problematiku. Odkud naplnit tabulky SWOT? - z toho, co o regionu sami víme; - z toho, co se řeklo na komunitních setkáních a v tematických pracovních skupinách; - z toho, co naznačují statistiky a všelijaká fakta o regionu; - z toho, co lze na region vztáhnout z jiných analýz (např. z analýzy pro program rozvoje kraje); - a přihlédnout ke SWOT ve vlastní předchozí ISÚ nebo SPL; Pomocné otázky: SILNÉ STRÁNKY (S): = jednoznačně pozitivní důležité skutečnosti a aktivní trendy vývoje v regionu – přednosti, výhody, silné stránky: Odpovídáme na otázky: Co patří k největším kladům našeho regionu (ve srovnání s jinými)? V čem jsme lepší než ostatní? Co se u nás daří? O co se můžeme opřít (přírodní hodnoty? turistické atraktivity? dobré veřejné služby? mnoho zařízení pro obyvatele a návštěvníky, nízká nezaměstnanost? dobré silnice? … ) SLABÉ STRÁNKY (W): = negativní skutečnosti a trendy vývoje v regionu – nevýhody, nedostatky, problémy, slabé stránky: Odpovídáme na otázky: 93 / 224 V čem je náš region špatný? V čem jsou největší nedostatky? Jaké problémy potřebujeme řešit? Co by mělo být podstatně lepší? Na co si stěžují občané, podnikatelé, starostové, …? V jakých směrech zaostáváme za jinými regiony nebo za sousedním městem? PŘÍLEŽITOSTI (O): = příležitosti, které se z okolního prostředí (kraj, ČR, EU aj.) naskýtají pro další rozvoj, pozitivní okolnosti, které nelze naším působením ovlivnit ani aktivizovat Odpovídáme na otázky: Co dobrého se může stát v budoucnosti? Co je dosažitelné? Co je pro nás vhodné? Jaké změny, vlivy, události mimo region můžeme využít – politické, ekonomické, sociální, ekologické, legislativní, technologické? Jaké nové příležitosti nastanou? Budou mít tuto příležitost i ostatní regiony? HROZBY (T): = hrozby z okolního prostředí (kraj, ČR, svět), vnější rizika či ohrožení, k nimž může dojít, ohrožení a negativní vlivy z vnějšku, které nemůže region odvrátit nebo ovlivnit vlastními silami Odpovídáme na otázky: Jaké negativní vlivy mohou nastat - politické, ekonomické, sociální, ekologické, legislativní, technologické? Co může ohrozit realizaci ISÚ? Na co bychom se měli připravit? Další postup Poté: 1. 2. 3. ohodnotíme důležitost jednotlivých položek SWOT (nejlépe indiv. hodnocením od zúčastněných – např. „hlasováním o 3 nejdůležitějších položkách z každého dílčího seznamu) z nejdůležitějších vytvoříme souhrnnou (globální) SWOT pro všechna témata a odvodíme jednoduché „strategie“: jak využívat a rozvíjet S ? jak kompenzovat, odstraňovat nebo potlačovat W ? jak využít O ? jak se preventivně chránit před hrozbami? jak odstraňovat či snižovat T ? Metodika tvorby ISÚ Příprava a zpracování strategie se primárně řídí Článkem 29 Nařízení o obecných ustanoveních1 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, 1 94 / 224 1.1 Čl. 29 – Komunitně vedené Místní rozvojové strategie2 1. Komunitně vedené strategie místního rozvoje musí obsahovat alespoň tyto prvky: a) vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na které se vztahuje strategie; b) analýzu rozvojových potřeb a potenciálu této oblasti, včetně analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb; c) popis strategie a její cíle, popis integrovaného a inovativního charakteru strategie a hierarchie cílů, včetně měřitelných cílů pro výstupy nebo výsledky. Pro výsledky mohou být cíle vyjádřeny v kvantitativních a kvalitativních hlediscích. Strategie musí být v souladu s příslušnými programy všech fondů SSR, z nichž se předpokládá finanční podpora projektů; d) popis procesu zapojení veřejnosti do realizace strategie; e) akční plán ukazuje, jak jsou cíle převedeny na akce; 3 f) popis řízení a kontroly opatření strategie, demonstrování schopnosti místní akční skupiny realizovat strategii a popis konkrétních opatření pro hodnocení; g) finanční plán strategie4, včetně plánovaného (indikativního) rozdělení týkající se relevantních fondů SSR5. 2. Členské státy stanoví kritéria pro výběr komunitně vedených místních rozvojových strategií. 3. Komunitně vedené místní rozvojové strategie jsou vybírány výborem zřízeným pro tento účel příslušnými řídícími orgány programů. 4. První kolo výběru komunitně vedených místních rozvojových strategií musí být dokončeno do dvou let ode dne nabytí platnosti Dohody o partnerství. Členské státy si mohou vybrat další místní rozvojové strategie po tomto datu, ale zpravidla nejpozději do 31. prosince 2017. 5. Rozhodnutím o schválení strategie místního rozvoje ze strany řídícího orgánu jsou stanoveny indikativní příděly z relevantních fondů SSR. Musí také stanovit role orgánů odpovědných za provádění příslušných programů pro plnění všech úkolů týkajících se strategie 6. 6. Populace oblasti uvedená v odst. 1 písm. a) nesmí být nižší než 10 000 a vyšší než 150 000 obyvatel. Odchylka omezení počtu obyvatel mimo 10 000 a 150 000 obyvatel může být snížena nebo zvýšena, tam kde je nutnost pro takovou odchylku, je třeba vzít v úvahu řádně odůvodněná specifika územních rysů dané oblasti. 1.2 Využití metody Místní Agendy 21 Principy Místní agendy 21 (MA21) jsou v souladu s principy komunitně vedeného místního rozvoje. Místní Agenda 21 je nástrojem ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti, budování místního partnerství a využití dosažených poznatků o rozvoji s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni. Koncepce podpory MA21 v ČR do roku 2020 (schválena usnesením Vlády ČR č. 30 z 11. ledna 2012) Místní Agenda 21 (v angličtině „Local Agenda 21“), zkratka „MA21“ je jedním z nejvýznamnějších moderních programů pro obce, města a regiony v celosvětovém měřítku. Jedná se o program k uplatňování zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni, který byl definován v mezinárodním dokumentu „Agenda 21“ na Světovém summitu OSN (Rio de Janeiro, 1992). Na této akci se poprvé v historii zástupci více než 180 zemí světa zabývali pojmem udržitelným rozvojem v globálním měřítku. Protože bylo konstatováno, že mnoho problémů týkající se udržitelného rozvoje vzniká na místní úrovni, bylo místním správám doporučeno, aby strategicky postupovaly k udržitelnosti a snažily se o co nejaktivnější zapojení svých obyvatel i aktérů do procesů rozvoje. Koncept udržitelného rozvoje je postaven na potřebě vyrovnanosti tří základních pilířů života v dlouhodobém měřítku: jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006. 2 Zde bude zařazena finální oficiální verze – TATO VERZE JE ZE ZÁŘÍ 2012 3 Jednotlivým cílům strategie jsou přiřazeny konkrétní plánované akce (projekty) nebo jejich typy 4 Definování finančních potřeb pro naplnění jednotlivých cílů strategie s uvedením předpokládaných zdrojů – např. vlastní zdroje podnikatelů či rozpočty obcí, národní grantové zdroje, zdroje nadací či dotace EU 5 V části strategie obsahující Programové rámce budou definovány požadavky na odpovídající dotační programy a k nim přiřazené fondy 6 Týká se řídících orgánů jednotlivých dotačních programů 95 / 224 ekonomický rozměr; sociální rozměr; environmentální rozměr. Udržitelný rozvoj v rámci MA21 se vždy týká konkrétního území, např. regionu, města, obce, MAS. V rámci MA21 je tedy řešena kvalita a vyrovnanost místního rozvoje, a to v souvislosti s regionálním, národním a globálním rozvojem. Základní principy udržitelného rozvoje jsou tyto: propojení základních oblastí života – ekonomické, sociální a životního prostředí – řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní a udržitelné; dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat; kapacita životního prostředí je omezená – nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu; předběžná opatrnost - naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní; prevence – je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských); kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další; sociální spravedlnost – příležitosti a zodpovědnost by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny; chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; udržitelný rozvoj je chápán jako „trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země“; vztah lokální a globální – činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit a naopak; odpovědnost k budoucím generacím – zajišťujeme budoucím generacím možnost života ve zdravém prostředí? Nebudou muset spíše řešit problémy, které dnes my vytváříme a nad kterými přivíráme oči?; demokratické procesy – zapojením veřejnosti již do plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci. Potenciální charakteristiky udržitelné komunity: zdroje jsou využívány efektivně a odpad je minimalizován uzavřenými cykly; znečisťování je omezené na stupeň, se kterým se přírodní systémy dokáží vyrovnávat; je oceňována a chráněna rozmanitost přírody; tam, kde je to možné, jsou místní potřeby uspokojovány z místních zdrojů; Všem je dostupné kvalitní jídlo, voda a přístřeší. každý má příležitost získat uspokojivou práci v různorodé ekonomice; zdraví člověka je chráněno vytvářením bezpečného, zdravého a příjemného životního prostředí a zajištěním zdravotních služeb, které zdůrazňují prevenci před nemocí, stejně jako řádnou péči o nemocné. Je podporován zdravý způsob života; přístup k účelovým zařízením, službám, zboží a lidem není dosahován na úkor životního prostředí ani omezován pouze na ty, kdo mají auto; lidé žijí beze strachu z individuálního násilí, ze zločinu nebo z persekuce kvůli jejich vyznání, rase, pohlaví nebo sexuální orientaci; každý má přistup ke vzdělání, profesionální přípravě, poznání a informacím, které jsou potřeba, aby zaujal svou úlohu ve společnosti; všem členům společenství je umožněno podílet se na rozhodování; jsou dostupné kulturní, rekreační a zábavní příležitosti; při tvorbě životního prostředí je propojen účel a krása s užitečností. Osidlování je „humánní“ v poměru velikosti a tvaru; rozmanitost a místní zvláštnosti jsou ceněny a chráněny; v každé lokální akci je zahrnuta globální perspektiva. 96 / 224 1.3 Integrovaná strategie území - úvod ISÚ = Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny je celkovou střednědobou strategií, která vychází ze záměrů dlouhodobého udržitelného rozvoje území. Jde o ucelený rozvojový dokument, vztahující se na území působnosti MAS. Propojuje subjekty, záměry a zdroje. Má širší záběr než Programové rámce (SPL), které jsou její součástí. Integrovaná strategie území MAS Integrovaný plán rozvoje území MAS Programové rámce (SPL) Komunitně vedená Místní rozvojová strategie Návaznost jednotlivých částí Komunitně vedené Místní rozvojové strategie je popsána v příloze 2 tohoto dokumentu. Proces zpracování a hodnocení Komunitně vedené místní rozvojové strategie 1. 2. 3. fáze – zajištění minimálních standardů MAS a jejich certifikace; fáze – zpracování Integrované strategie území; fáze – zpracování Integrovaného plánu rozvoje území MAS formou Programových rámců (SPL). 97 / 224 Certifikace MAS => přijatelnost pro implementaci KVMR Ze strany MAS vypořádání s certifikačními pravidly a deklarace jejich naplňování Hodnocení Integrované strategie území MAS Ze strany MAS zpracování ISÚ jako široké strategie rozvoje území ukončená definicí potřeb území deklarovanou prostřednictvím indikátorů Hodnocení IPRÚ MAS Ze strany MAS zpracování Programových rámců (SPL) s definicí návaznosti ISÚ na dotační programy s definicí indikátorů naplnění jednotlivých dotačních programů Každá strategie musí mít svého vlastníka, který bude mít celkovou odpovědnost za strategii, respektive za splnění cílů strategie a realizaci očekávaných přínosů. V případě Místní rozvojové strategie je vlastníkem strategie místní partnerství (MAS), strategii realizuje právnická osoba MAS – je jejím koordinátorem. Ta je také odpovědná za její naplnění regionu své působnosti. Odpovědnost za plnění cílů strategie je směřována ke komunitě7. Obecně by v rámci tvorby strategie měly být zodpovězeny následující základní otázky: proč je daná strategie vytvářena; jaká je dlouhodobá vize rozvoje území MAS, jak bude postupně naplňována; jaké jsou hlavní rozvojové oblasti území MAS; jaké principy rozvoje budou v území uplatňovány; jaké jsou dlouhodobé (strategické), střednědobé a jaké krátkodobé cíle rozvoje v území (cíle jsou stanoveny na základě priorit rozvoje území v daném časovém horizontu – dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé; při stanovení cílů je uplatněno pravidlo SMART; jaké cílové skupiny se naplnění cíle dotkne); jak bude naplňování cílů měřeno – cíle musejí mít přiřazeny indikátory úspěšnosti; kdo je zodpovědný za celkové naplňování strategie a za naplňování jejích dílčích částí; jak dlouho daná strategie platí (v tomto případě od 1. 1. 20148 do 31. 12. 2022); zda a co může realizaci strategie ohrozit, jak se bude takové situaci čelit; jak a kdo bude vyhodnocovat, zda se při implementaci strategie dosahuje stanovených cílů s definicí odpovědností, harmonogramem evaluace a komunikační strategií; za jakých podmínek může být strategie aktualizována. Strategie by měla sloužit mj. jako kritérium pro rozhodování vedení samosprávných celků a být vodítkem také pro průběžné činnosti dalších aktérů, přičemž tyto činnosti nemusejí mít charakter projektu (např. způsob spolupráce, pravidelné akce pro veřejnost apod.). Při zpracování strategie musejí prolínat dvě fáze – komunitní i expertní, neboť je potřeba lidem přímo vysvětlovat možnosti obcí, území a výsledky setkání s veřejností je potřeba odborně zpracovat. Pokud lidé navrhnou nereálné řešení a předloží je, je těžké jim to zpětně vysvětlovat. 7 8 Není myšlena k jakýmkoliv strukturám nad územím působnosti MAS Zde je třeba počítat s korekcemi 98 / 224 1.4 Aplikace základních principů 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Strategie jsou připravovány transparentně a se znalostí místní situace, do přípravy strategie je zahrnut široký okruh zainteresovaných stran. Strategické materiály musí být připraveny v podobě a kvalitě, která umožní nejvyššímu rozhodovacímu orgánu MAS, který schvaluje finální verzi znění strategie, informované a odpovědné rozhodnutí. Strategie jsou zaměřené (zacílené) na řešení konkrétních významných problémů, rozvojového potenciálu, inovací se zohledněním integrovaného dlouhodobého rozvoje území působnosti MAS v širokém spektru potřeb společnosti i prostředí. Strategii MAS nelze připravovat izolovaně: je třeba brát ohled a do strategie zapracovávat strategie nižších územních celků v území působnosti MAS – územně-plánovací dokumentace obcí, strategické dokumenty obcí (např. Programy obnovy venkova), strategické dokumenty dobrovolných svazků obcí, plány péče chráněných území (zejména velkoplošných), strategické dokumenty rozvoje firem, neziskových organizací, komunitní plány sociálních služeb apod. Ohled je třeba také brát na strategické dokumenty vyšších územně-správních celků, včetně ohledu na strategický rámec EU v části Programových rámců. Vznikající strategie mají definovaný předpokládaný způsob financování jejich realizace.9 Strategie jsou vytvářeny na základě reálných potřeb (CO potřebujeme?) zjištěných na základě doložitelného průzkumu regionu, přístup k tvorbě strategií je založený na důkazech (PROČ to potřebujeme?). Je hodnocen vztah mezi potřebou, předpokládaným naplněním, reálným přínosem a dopady strategií10. Strategie zahrnují konkrétní a adresná opatření včetně návrhů typů projektů v nich obsažených, jasně určují odpovědnost za dosažení vytyčených cílů, definují implementační strukturu a procesy, stanovují indikátory pro měření úspěšnosti a postupu jejich implementace. V ISÚ je třeba definovat cílové skupiny11 a ne příjemce dotací, tzn., pro koho budou jednotlivé cíle strategie výhodné, komu pomůže jejich naplnění. Je třeba vzít v úvahu i vzájemné vztahy a vazby v území, případná rizika realizace (pokud by to pro některé cílové skupiny připadalo v úvahu). Efektivita opatření realizovaných v rámci strategie je průběžně evaluována (je třeba stanovit reálné monitorovací indikátory a průběžné a cílové stavy, které lze prokazatelně sledovat), pro úpravu cílů nebo indikátorů v průběhu realizace strategie jsou navrženy konkrétní podmínky aktualizace12. Je třeba stanovit odpovědnost za jednotlivá opatření strategie. Definuje MAS na základě místní znalosti rozložení finančních zdrojů a potřeb definovaných ve strategii – tedy všechny cíle strategie musí mít definovaný zdroj, ze kterého lze daný cíl (pravděpodobně) realizovat – strategie musí posoudit zejména vlastní potenciál území a zaměřit se na to, co je třeba rozvíjet 10 Zde by to chtělo zpracovat podkladový model návazností 11 Strategie definuje, komu daný cíl strategie přinese prospěch a ne kdo bude akci (projekt) k naplnění cílů realizovat 12 Možnost úpravy indikátorů za předem daných podmínek 9 99 / 224 Struktura Komunitně vedené MAS 3.1. Charakteristika Místní akční skupiny Bude součástí prokazování minimálních standardů činnosti MAS Identifikace právnické osoby Název IČ, DIČ Právní forma Sídlo Statutární zástupce Organizace a zdroje MAS organizační struktura a rozdělení odpovědností organizace MAS (Striktní definice a oddělení vedení a řízení organizace a MAS13) zákonné orgány Právnické osoby MAS; orgány místního partnerství – MAS; management a personální zázemí; vazby mezi jednotlivými orgány (organizační schéma). popis orgánů, funkcí a pracovních náplní MAS zdroje MAS lidské zdroje – realizační tým (zaměstnanci, ale také členové orgánů MAS či dobrovolníci); technické prostředky a zázemí; finanční prostředky; způsob hospodaření (samofinancování, fundraising, vnitřní finanční zdroje,…); - rámcový rozpočet financování celého chodu MAS (stanovení potřeb a plánovaných zdrojů). Partnerství přehled členů místní akční skupiny a jejich vývoj14; historie a zkušenosti místní akční skupiny; zapojení členů do rozvoje regionu; partnerství MAS – rozsah spolupráce s jinými MAS a jinými organizacemi. Procesy striktní definice a oddělení administrativních procesů (konzultace, poradenství, příjem žádostí, administrativní kontrola a kontrola přijatelnosti projektů apod.), rozhodovacích (hodnocení a bodování žádostí, výběr projektů, apod.) a kontrolních procesů (zachování transparentnosti a otevřenosti procesů, zamezení střetu zájmů, monitoring realizace projektů apod.) definice typů konzultací15 a co vše je do ní zahrnuto (konkrétní definice se striktním oddělením poradenství v rámci implementace KVMR a poradenské činnosti v rámci ekonomické činnosti) konzultace v rámci administrativy komunitně vedeného místního rozvoje poskytovaná zdarma16; poradenství – definovaný rozsah služeb s rozdělením na hrazené a zdarma. Přehledné a průhledné stanovení rozhodovacích, kontrolních, monitorovacích a výběrových funkcí, stanovení odpovědností zákonných orgánů, definice provázání či oddělení jejich povinností s činností orgánů MAS a návaznost na administrativní (implementační) struktury 14 Historický vývoj počtu partnerů od vzniku MAS v letech 15 Žadatel musí dopředu znát podmínky, zda je konzultace poskytována v rámci režií dotačního programu nebo jde o placenou konzultaci – jde především o transparentnost procesu 16 Definice služeb poskytovaných v rámci administrace PR hrazených z režie a tedy poskytovaných bezplatně 13 100 / 224 zajištění blízkosti informací žadateli definice způsobu prezentace otevřených a jednoznačných informací, četnost aktualizace a kontrola relevantnosti; definice způsobu zajištění sledování a výkladu pravidel pro žadatele17; definice způsobu pomoci žadatelům při zpracování žádostí formou konzultací a poradenství 18 a průvodcovství žadatele realizací projektu a jeho zdárným ukončením a proplacením. budování kapacit místních aktérů k rozvoji a provádění operací (konzultace, školení, stáže a další podpora jejich odborného rozvoje)19 monitoring realizace ISÚ, podporovaných projektů a provádění zvláštních hodnotících činností souvisejících s ISÚ a zveřejňování výstupů monitoringu definice standardizovaných procesů (administrativní a organizační postupy apod.) monitoring a evaluace činnosti kanceláře MAS a MAS plán vnitřního rozvoje organizace 3.2. Integrovaná strategie území Více odvětvová strategie zpracovaná na základě komunikace s obyvateli, neziskovými organizacemi a spolky, podnikateli a obcemi v regionu, doložená realizací plánování v rámci MAS, obsahující kompletní problematiku území s definováním všech rozvojových směrů. Strategie je vytvářena na základě poptávky komunity se zohledněním principů udržitelného rozvoje. Musí jasně definovat a především podložit jednotlivé požadavky a potřeby regionu s vyčíslením jejich měřitelných indikátorů bez přímé vazby na dotačně podporované oblasti. Důležitá otázka pro zpracování ISÚ je PROČ potřebujeme danou oblast řešit => následuje stanovení klíčových problémů a jejich pořadí. Důležité je stanovení kvantifikovaných monitorovacích indikátorů = VSTUP > VÝSTUP > VÝSLEDEK Součástí Strategie je přehled principů, které aktéři přijmou a podle kterých se budou při rozvoje území řídit (příklad: zachování kulturního a přírodního bohatství, udržitelný rozvoj, partnerství, transparentnost apod.) 3.2.1. Způsob zpracování ISÚ - úvod základní informace základní charakteristika MAS; historie MAS, zkušenosti s rozvojem území; definování odpovědností za realizaci20. popis zapojení veřejnosti a členů místního partnerství apod. (popsat odděleně expertní a participativní část) do přípravy ISÚ. 3.2.2. Přehled členů týmu pro přípravu a zpracování strategie. Pozor na vyváženost mezi právní řečí a nesprávnými, byť lidovými formulacemi. Závazná je pouze dikce nařízení, domácí legislativy a nelegislativních úprav. 18 V celém procesu je zásadně rozdělena administrativa (včetně poradenství) – řeší kancelář MAS a výběr projektů – řeší orgány MAS 19 administrativa MAS může poskytovat konzultační a poradenskou činnost, nesmí však pro/za žadatele žádosti zpracovávat s ohledem na zajištění transparentnosti 20 Definice konkrétních osob, které jsou odpovědné za realizaci ISÚ 17 101 / 224 Analytická část Analýza musí být zpracována jako rozvojová a inovační, s jasnou vazbou na implementační část (cílem není detailní popis území, ale shrnout podklady pro strategickou a implementační část dokumentu). Analýza musí obsahovat popis území v jednotlivých aspektech vč. trendů rozvoje, vytýčení problémů a potenciálů (již syntéza z dat i názorů aktérů, veřejnosti), celkovou SWOT analýzu a SWOT analýzu vybraných oblastí rozvoje. Budou zde také stanoveny priority. Po úvodním vymezení území a po základních parametrech musí následovat vyhodnocení současného stavu v jednotlivých oblastech, následovat bude analýza rozvojového potenciálu (včetně potenciálu lidského), pak analýza potřeb (zjištěná analýzou provedenou v území) a jejich syntéza a shrnutím celé analytické části budou SWOT analýzy, které se vztahují ke stanovené celkové VIZI rozvoje území a k vizím rozvojových oblastí Součástí každé z dílčích částí budou závěry jednotlivých analýz. Samostatně je třeba analyzovat území velkoplošných chráněných území (CHKO, Národní parky – dále jen VCHÚ) – tedy každá tabulka bude mít navíc jeden sloupeček, kde budou selektována data pouze za VCHÚ. V případě, že VCHÚ leží na území více MAS, je třeba ve spolupráci všech MAS zpracovat analýzu (popis území v jednotlivých aspektech vč. vytýčení problémů a potenciálů) pro celé území VCHÚ, která pak bude součástí ISÚ všech MAS na území VCHÚ. Plán péče VCHÚ lze použít pouze jako podklad, nikoli citovat jako strategický dokument rozvoje území. Obsah analytické části popis území – shodné charakteristiky, specifika území vyhodnocení současného stavu21, definování negativ a pozitiv území obyvatelstvo – vývoj osídlení, věková struktura, vzdělanostní struktura; technická infrastruktura; dopravní obslužnost území; vybavenost obcí a služby; životní prostředí; život v obcích – spolky, kulturní a sportovní vybavenost, informovanost. rozvojový potenciál územní plánování; rozvojová území; lidský potenciál; potenciál vyplývající z kvalit a zlepšení ekonomiky, dopravy a vybavenosti; potenciál vícezdrojového financování; analýza rozvojových22 potřeb SWOT analýza celková SWOT analýzy vybraných oblastí rozvoje Závazná data pro vyhodnocení současného stavu Vývoj počtu obyvatel za období 2001–2012 s rozdělením ženy/muži. Věková struktura obyvatelstva v roce 2012 s rozdělením ženy/muži. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v roce 2012 s rozdělením ženy/muži. Hustota osídlení území (počet obyvatel na km2) za období 2001–2012. Závazné kontextové indikátory území MAS získané z Městské a obecní statistiky (MOS) vedené Českým statistickým úřadem Druhy pozemků [1] Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) 21 22 Bude přesně definován rozsah statistických podkladů nebo rozsah oblastí Nejde jen o rozvoj, ale také zachování, omezení nebo odstranění současného stavu 102 / 224 Hospodářská činnost Kultura Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Počet podnikatelských subjektů celkem podle převažující činnosti Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl celkem Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Nezjištěno podle právní formy Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Finanční podniky Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy Veřejná knihovna vč. poboček Stálá kina Multikino Divadlo Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) Kulturní zařízení ostatní Středisko pro volný čas dětí a mládeže Zoologická zahrada 103 / 224 Lázně Obecná charakteristika Obyvatelstvo Školství [3] Sakrální stavba Hřbitov Krematorium Smuteční síň Lázeňské léčebny Katastrální plocha (ha) Počet katastrů Počet územně technických jednotek Počet částí obce Živě narození celkem Muži Ženy Zemřelí celkem Muži Ženy Přirozený přírůstek celkem Muži Ženy Přistěhovalí celkem Muži Ženy Vystěhovalí celkem Muži Ženy Saldo migrace celkem Muži Ženy Přírůstek/úbytek celkem Muži Ženy Počet bydlících obyvatel k 31.12. Muži Ženy Počet obyvatel ve věku 0–14 let celkem Muži Ženy Počet obyvatel ve věku 15–64 let celkem Muži Ženy Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem Muži Ženy Střední stav obyvatel k 1. 7. [2] muži [2] ženy [2] Mateřská škola Základní škola – nižší stupeň (1 – 5. ročník) Základní škola – vyšší stupeň (1. – 9. ročník) Střední školy obory gymnázií 104 / 224 obory středních odborných škol a praktických škol obory středních odborných učilišť a odborných učilišť obory nástavbového studia Sociální oblast Sport Zdravotnictví Základní umělecká škola Konzervatoře Jazyková škola Vyšší odborná škola Vysoká škola Počet sociálních služeb celkem z toho Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy Chráněné bydlení Denní stacionáře Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociální poradny Domy s pečovatelskou službou Koupaliště a bazény – z toho kryté bazény Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (vč. školních) Stadiony otevřené Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) Sdružená ambulantní zařízení Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení Ambulantní zařízení Detašované pracoviště ambulantního zařízení Nemocnice Detašované pracoviště nemocnice Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných) Léčebna pro dlouhodobě nemocné Ostatní lůžková zařízení Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře – stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře – gynekologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře – gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče 105 / 224 Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Jesle Další dětská zařízení Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Okresní zdravotní ústav Transfuzní stanice Poznámky k tabulce: [1] zdroj ČÚZK [2] období: 1. 7. 2011 [3] školní rok 2010/2011 [4] období: 31. 12. 2011 [5] období: 31. 12. 2012 [6] období: 31. 12. 2006 [7] období: 31. 12. 2010 [8] období: rok 2011 [9] období: rok 2010 Data získaná od ČSÚ musí být ověřena na úrovni každé obce co se aktuálnosti údajů, zvlášť u údajů z roku 2006. Závazná data zjištěná šetřením u obcí Stravování rychlé občerstvení hospoda/restaurace bez kuchyně hospoda/restaurace s kuchyní restaurace součástí ubytovacího zařízení cukrárna čajovna kavárna Ubytování ubytování v soukromí počet počet lůžek Ubytovna počet počet lůžek Pension počet počet lůžek Hotel počet počet lůžek Kemp počet počet lůžek počet míst pro stany/karavany Tábořiště počet počet lůžek počet míst pro stany/karavany základní služby obyvatelům lékař dětský lékař gynekolog stomatolog 106 / 224 lékař – specialista (kožní, kardiolog, ….. ) obchod – potraviny pošta služebna policie autoservis pneuservis spolkový/kulturní dům kostel – farnost JSDH (kategorie JPO5,JPO3) sběrný dvůr odpadů kadeřnictví mateřské / rodinné centrum dům dětí a mládeže knihovna Řemeslníci typ švec, truhlář, klempíř apod. výrobci regionálních produktů (keramik, řezbář apod.) zemědělský podnik soukromí zemědělci výrobci potravin Školství jesle (soukromé, obecní …) MŠ (soukromé, obecní …) ZŠ 1 – 5 třída ZŠ 6 – 9 třída speciální škola střední škola (soukromá, krajská) vyšší odborná škola sociální služby domov seniorů dům s pečovatelskou službou hospic léčebna dlouhodobě nemocných terénní sociální služby dětský domov nízkoprahové centrum pro mládež zasíťovanost obcí (délka v km) vodovod kanalizace kanalizace dešťová kanalizace s ČOV plynovod ANO/NE internet WIFI provozovaný obcí obecní rozhlas kabelová televize místní komunikace (délka v km) ve správě obce ve správě soukromých subjektů 107 / 224 Volnočasové a sportovní organizace SOKOL/OREL SDH stolní tenis volejbal kopaná divadelní spolek stolní hokej HC hokej tenis nohejbal šipky dechovka lukostřelci házená gymnastika florbal myslivecké sdružení další Volnočasové aktivity hřiště fotbalové víceúčelové hřiště tenisové kurty koupaliště bazén střelnice kluziště nohejbalové hřiště dětské hřiště bowling další Lesní a vodní hospodářství (ha) ve vlastnictví obce fyzických osob podnikajících státní Obnovitelné zdroje ve správním území v MW solární panely (počet) MW vodní elektrárny (počet) MW větrné elektrárny (počet) MW Strategické dokumenty obce (ANO/NE) Program obnovy venkova Územní plánovací dokumentace (ÚPD) ÚPD – 1. aktualizace ÚPD – 2. aktualizace ÚPD – 3. aktualizace Zpracovatel ÚPD Strategický dokument obce 108 / 224 Poznámka k tabulce: Pokud není uvedeno jinak, uvádí se počet Závazná data z oblasti zaměstnanosti Neumístění uchazeči o zaměstnání dosažitelní ženy se zdravotním postižením absolventi ve věku 50 a více let s délkou evidence nad 12 měsíců Míra nezaměstnanosti Volná pracovní místa na úrovni obcí Uchazeči na jedno volné pracovní místo Ekonomicky aktivní osoby Závazná data z oblasti sociální Struktura ohrožených skupin obyvatel Definice sociálně vyloučených lokalit23 Data z oblasti ochrany životního prostředí Definování počtu jednotlivých typů chráněných území, jejich rozloha a důvod ochrany Velkoplošná chráněná území Národní park (NP) Chráněná krajinná oblast (CHKO) Maloplošná chráněná území Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní památka Památný strom Přírodní parky NATURA 2000 23 : http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html dle tzv. Gabalovy zprávy z roku 2006 109 / 224 3.2.3. Strategická část Návaznost na strategické dokumenty patří ke strategické části. Důležité je, aby strategie území působnosti MAS měla oporu ve strategických dokumentech, zejména aby byla v souladu se strategiemi vyššího řádu (kraj). Soulad se strategiemi obcí v území působnosti MAS by měl být dán způsobem projednávání ISÚ – komunitně, ve spolupráci se zástupci obcí a organizací. Právě tak inspirace odjinud (aplikace příkladů dobré praxe, nová řešení) by měla být oporou pro návrh strategické části i pro jednotlivé programové rámce, které jsou její součástí stanovení vize, rozvojových oblastí, cílů a priorit; návaznost na jiné strategické dokumenty (ÚPD obcí, strategické dokumenty obcí, strategické dokumenty DSO, ÚPD VÚC apod.) – strategické dokumenty menších území (obce, svazky obcí) by měla ISÚ obsahovat a strategické dokumenty větších celků (kraj, ČR) respektovat; pokud je zdroj inspirace – šetření, jak se podobné problémy řeší jinde, zda by to bylo možné řešit takto i u nás, srovnávání se s jinými (lepšími či nejlepšími) regiony; integrační prvky24; inovativní25 prvky26, metody nebo způsoby řešení současných problémů přinášející zlepšení stavu, nebo zkvalitnění situace; radikální inovace – podstatná změna od současného stavu27 přírůstková inovace – navazuje ve své podstatě na současný stav28 zajištění udržitelnosti inovace vybudování vztahů s širším okolím zajištění převoditelnosti, možnost aplikace v jiném kontextu nebo využití pro další pokračování nutnost neustálé spolupráce s ostatními subjekty. Inovace je interaktivní proces, který zahrnuje i zpětnou vazbu od expertů a od cílových skupin. udržení stávající situace tam, kde to funguje; finanční plán – určení pravděpodobných zdrojů financování cílů (zahrnující disponibilní zdroje území (návaznost na rozpočtové určení daní u obcí, předpoklady zdrojů u NNO a podnikatelů) 29; měřitelné indikátory výsledku; VSTUPY – finanční plán (resp. rámcový rozpočet30 na projektové úrovni) VÝSTUPY, VÝSLEDKY – kvantifikované a měřitelné indikátory výstupu, výsledku, časový harmonogram návazností dle Národního číselníku indikátorů Samostatně je třeba zpracovat strategii území VCHÚ – v případě, že VCHÚ leží na území více MAS, je třeba ve spolupráci všech MAS zpracovat strategii pro celé území VCHÚ, která pak bude součástí ISÚ všech MAS na území VCHÚ. Všechny ISÚ musí jednoznačně reflektovat plán péče VCHÚ a při zpracování ISÚ spolupracovat navzájem a se správou VCHÚ. Základním požadavkem je, aby pro území VCHKO byl segment ISÚ stejný ve všech MAS na něm ležících. Jde o to, aby všechny MAS, na kterých leží VCHKO, měly pro toto území definovány stejné priority a opatření. Definice oblastí, které mají v území zajistit sjednocující, spojující, slučující charakter aktivit Jaký je rozdíl mezi kreativitou, dobrým nápadem a inovací? Inovace je více než pouhá myšlenka nebo nápad. Je to implementace, uvedení nápadu v život. Nedá se zaměňovat s kreativitou. Kreativita je v podstatě dovednost, zatímco inovace představuje proces, který začíná nápadem nebo představou a poté následují různé stupně vývoje, které vyústí do samotné implementace. Jak idea, tak kreativita jsou jistě nedílnou součástí inovace, nicméně ani jedna z nich sama o sobě nepostačuje k úspěšnému rozvinutí tvůrčí myšleny k naplnění inovace. Inovace je úspěšné využívání nových myšlenek. Co vyžaduje úspěšná inovace > Nadefinování cílů, Naplánování aktivit tak, aby vedly ke splnění stanovených cílů, Spolupráce, Monitorování výsledků, Komunikace, Štěstí a správné načasování 26 Jiné způsoby nebo metody řešení současných problémů než bylo v regionu doposud obvyklé, tradiční, používané. 27 zahrnuje zavedení radikálně nových výrobků nebo služeb, na jejichž základě vznikají nové podniky nebo celá odvětví nebo které způsobují výrazné změny celých odvětví a vedou ke tvorbě nových hodnot 28 zahrnuje modifikace, zdokonalení, zjednodušení, konsolidaci, posílení stávajících produktů, procesů, marketingových a organizačních metod. Do této kategorie spadá většina inovací. 29 Odborný odhad volných investičních a neinvestičních zdrojů v území, které mohou být použity pro naplňování cílů strategie 30 Kolik bude dané řešení stát – předpokládané náklady na naplnění cílů prostřednictvím projektů formou odborného odhadu. 24 25 110 / 224 3.3. Integrovaný plán rozvoje území MAS IPRÚ MAS je tvořen jednotlivými Programovými rámci, které jsou obdobou dnešního Strategického plánu Leader v rámci Programu rozvoje venkova. Pro každý relevantní dotační program podporovaný z fondů EU může být zpracován samostatný Programový rámec a musí být v souladu s operačními programy 2014–2020. Tedy pro období 2014–2020 je možno zpracovat: Programový rámec Integrovaný regionální operační program (EFRR) – MMR; Programový rámec Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) – MPO; Programový rámec Výzkum, vývoj a vzdělávání (EFRR+ESF) – MŠMT; Programový rámec Životní prostředí (EFRR, FS) – MŽP; Programový rámec Zaměstnanost (ESF) – MPSV; Programový rámec Program rozvoje venkova 2014–2020 (EZFRV) – MZe; Programový rámec Rybářství (ENRF) – MZe; Přeshraniční spolupráce. Programový rámec obsahuje definice Fichí (opatřeni) realizujících část ISÚ navazujících na témata daného programu. IPRÚ MAS obsahuje popis využití integrace na úrovni projektů v synergii jednotlivých Programových rámců. Schvalování ISÚ v území 4.1. Komunitní projednávání Základním principem metody Leader je přístup „zdola nahoru“, tzn. s co největším zapojením (participací) místních aktérů ve všech fázích zpracování a implementace ISÚ. Účast veřejnosti na popisu situace (v analytické části)31, potřeb místních komunit a cílů různých sektorových, profesních či zájmových skupin (ve strategické části) nejen přináší zpracovateli důležité informace, ale má významnou roli procesní: rozšiřuje „vlastnictví“ 32 strategie na místní komunitu, předchází konfliktům a problémům při realizaci strategie, pomáhá vytvářet synergie, zvyšuje sebevědomí místních obyvatel a rozvíjí místní sociální kapitál. Participativní vznik strategické části a akčního plánu je samozřejmě náročnější na organizaci a čas než čistě expertní zpracování. Nezbytné zapojení dalších odborníků (facilitátorů, moderátorů atd.) a využití speciálních metod je dobře popsáno v odborné literatuře33. Možné postupy komunitního projednávání ISÚ: dotazníkové šetření /s definicí statistické chyby/, tematické skupiny dotčených aktérů při sběru dat a hodnocení dosavadní situace apod.); kulaté stoly, pracovní skupiny, metoda tvorby vize komunity apod.; stanovení priorit metoda brainstormingu a preference priorit, akční plánování, veřejné setkání s připomínkováním, možnost korespondenčního připomínkování apod.). Pokud je participativní plánování založeno na dlouhodobé činnosti oborových nebo sektorových pracovních skupin, je nezbytné dbát o vzájemnou informovanost a komunikaci mezi těmito skupinami. Důležitý je komunikační nástroj, který mohou účastníci projednávání sdílet a je pro ně srozumitelný a snadno dostupný (např. speciální sekce na internetové stránce s moderovanou diskusí, vývěska na veřejně dostupném Vnímání regionu a jeho problémů, které je třeba řešit, místními obyvateli. Posloupnost aktivit není prioritou. Vlastnictví není vázáno na to, kdo ji hradí, ale kdo ji vytváří – tedy komunita – místní partnerství, které by mělo záležet na tom, aby byla strategie všeobecně přijímaná a především naplňovaná 33 Např. publikace Nadace VIA, Nadace Partnerství, PDCS, CPKP – popisují konkrétní metody efektivních participativních procesů. K facilitaci je zajímavá např. Bednařík, A.: Facilitace. Aisis, 2008 31 32 111 / 224 místě, výstava s grafickými a textovými výstupy dosavadního plánování a možností připomínkovat je apod. Zveřejněný přehled a harmonogram těchto možností, stejně jako jistá pravidelnost v pořádání komunitních akcí, přispívají k větší úspěšnosti. Plán komunikace s veřejností (komunikační strategie) by proto měl vzniknout hned v úvodní fázi přípravy zpracování ISÚ a možnosti zapojení prezentovány hned na začátku procesu zpracování. 4.1.1. Schválení ISÚ Navržená verze ISÚ je projednána konferencí/setkáním aktérů34 z území působnosti MAS a následně je finální verze strategie schválena rozhodovacím orgánem MAS. 4.1.2. Posouzení SEA Posouzení SEA se k Integrovaným strategiím území (ISÚ) území působnosti MAS nemusí dle závazného stanoviska Odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí ČR zpracovávat. Toto stanovisko je přímo závislé na textu usnesení zastupitelstva při finálním schvalování strategie zastupitelstvem. V případě, že by zastupitelstva schválila jiný text – např. schválila strategii jako takovou nebo i třeba realizaci strategie na svém území, je následně nutno SEA zpracovávat. Text usnesení je tedy závazný. 4.2. Projednání finální verze strategie všemi zastupitelstvy z území působnosti MAS Zastupitelstva všech obcí a měst na území působnosti MAS musí schválit zařazení svého správního území do území působnosti MAS a také do území působnosti ISÚ. Závazný text usnesení: 1) Zastupitelstvo obce (městyse, města) schvaluje zařazení správního území obce (městyse, města) XXX do území působnosti Integrované strategie území MAS XXX na období 2014–2020 realizované místní akční skupinou XXX. Zastupitelstva všech obcí na území působnosti MAS by měla schválit soulad ISÚ s dokumenty obce na základě seznámení se s návrhem její finální verze. Tento postup je MAS důrazně doporučován s ohledem na následnou relevantnost strategie pro území dané obce a pro vyloučení následných konfliktů mezi MAS a vedením obce. Schválení zastupitelstvem obce musí předcházet závěrečnému schválení rozhodovacím orgánem MAS. Doporučený text usnesení: 2) Zastupitelstvo obce (městyse, města) schvaluje potvrzení souladu Integrované strategie území regionu XXX na období 2014–2020 s rozvojovými (strategickými) dokumenty obce. V případě, že obec nemá rozvojový (strategický) dokument, tedy územně plánovací dokumentaci, program rozvoje venkova, strategii rozvoje obce apod., bude text bodu 2) zaměněn za text: 2) Zastupitelstvo obce (městyse, města) schvaluje potvrzení souladu Integrované strategie území regionu XXX na období 2014–2020 s rozvojovými záměry obce. 34 Finální veřejné projednání na setkání aktérů, kteří byli zapojení do tvorby ISÚ 112 / 224 ISÚ Schválení ukončení procesu nejvyšším orgánem MAS Schválení souladu ISÚ se záměry obcí zastupitelstvy obcí z území působnosti MAS Schválení finální verze ISÚ rozhodovacím orgánem MAS Projednání ISÚ aktéry z území působnosti MAS Komunitní projednání 4.3. Schválení dokumentu ISÚ Po ukončení procesu projednání ISÚ je tento vyhodnocen rozhodovacím orgánem MAS. Nejvyšší orgán MAS potvrdí ukončení procesu tvorby ISÚ a „institucionalizuje“ ISÚ jako závazný dokument. Usnesení nejvyššího (rozhodovacího) orgánu MAS: Nejvyšší orgán MAS konstatuje, že všech XXX obcí v územní působnosti MAS XXX schválilo konečné znění ISÚ pro území XXX na roky 2014–2020 způsobem definovaným v Pravidlech XXX. Nejvyšší orgán XXX tím prohlašuje ISÚ, jehož součástí (přílohou) jsou kopie výpisů z usnesení zastupitelstev XXX obcí nacházejících se v územní působnosti MAS XXX, které obsahují potvrzení souladu ISÚ s rozvojovými dokumenty nebo rozvojovými záměry obcí, za závazný dokument činnosti a rozvoje MAS XXX na roky 2014–2020. Doplňkové informace 5.1. Národní číselník indikátorů Národní orgán pro koordinaci vydal aktualizovanou verzi Národního číselníku indikátorů (NČI) k 7. 1. 2013. NČI je soubor všech centrálních indikátorů, resp. ukazatelů, které jsou nositeli informace o věcném plnění projektů/programů financovaných ze strukturálních fondů EU. Obsahuje po technické a metodické stránce upravené indikátory s jasnou definicí, měrnou jednotkou a kódováním. Na základě potřeby zjišťování aktuální dosažené hodnoty statistických indikátorů ve výročních a jiných zprávách a vysoké náročnosti jejich zjišťování, NOK navázal spolupráci s ČSÚ s cílem vytvořit zdrojovou databázi konkrétních odkazů a hodnot u vybraných statistických indikátorů, které jsou součástí Národního číselníku indikátorů. Český statistický úřad zanalyzoval indikátory NČI s uvedeným zdrojem ČSÚ a vypracoval zdrojové odkazy a časové řady ukazatelů za územní členění NUTS2 a NUTS3. 113 / 224 Aktuální verze je k dispozici na: http://www.strukturalni–fondy.cz/cs/Fondy–EU/Narodni–organ–pro–koordinaci/Monitorovani–NSRR– 2/Monitorovani–vecneho–pokroku/Aktualizace–Narodniho–ciselniku–indikatoru 5.2. Proces zpracování a hodnocení Komunitně vedené Místní rozvojové strategie Výběr bude proveden ve dvou kolech. V prvním kole bude posuzována ISÚ jako celek co do technického obsahu strategie (je v ní vše, co je požadováno v rámci tohoto dokumentu) a co do návazností (jsou v ní logické návaznosti analýzy, strategických záměrů a monitorovacích indikátorů). Ve druhém kole budou hodnoceny Programové rámce (obdoba dnešního Strategického plánu Leader) společnou hodnotitelskou komisí s ohledem na návaznost na ISÚ a naplňování cílů strategie Evropa 2020, Dohody o partnerství a cíle programu, pro který je Programový rámec připraven. 114 / 224 115 / 224 5.3. Ilustrativní příklad struktury Integrované strategie území Programový rámec Program rozvoje venkova Projektové opatření "Podnikatelské provozy na venkově" Projekt "Vybudování výrobny sýrů ve firmě A" Projektové opatření "Místa k setkávání v obcích" Projekt "Úprava návsi v obci B" Integrovaný projekt "Kulturní domy a klubovny" Sub–projekt "Rekonstrukce KD v obci B" (MZe) Individuální projekt Sub–projekt "Vybudování klubovny pro spolek C" Programový rámec Rybářství (Mze) Individuální projekt Programový rámec Integrovaný regionální operační program (MMR) Programový rámec Zaměstnanost a vzdělávání (MPSV) Projektové opatření "Obnova občasnké vybavenosti" Projekt "Rekonstrukce obecního multifunkčního domu služeb" Individuální projekt Projektové opatření "Vzdělávání zaměstnanců" Projekt "Kurz výroby bio– sýra pro zaměstnance f. A" Grantové schéma "Podpora vzdělávání členů spolků" Mikro–projekt "Kurzy pro veřejnost pořádané spolkem C" Integrovaný projekt "Nové příležitosti pro sociálně vyloučené" Sub–projekt "Rekvalif. kurz pro práci v balírně sýrů ve firmě A" Individuální projekt Výstavba komunit. centra MAS Sub–projekt "Pracovní tým údržbářů prostranství v obci B" Individuální projekt Programový rámec životní prostředí (MŽP) Individuální projekt Programový rámec Individuální projekt Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (MPO) Individuální projekt Rozpočty obcí Krajské granty 116 / 224 Příprava analytické části ISÚ Jsou 3 zdroje informací: statistiky a fakta z externích zdrojů: a) krajská pobočka ČSÚ (je celostátně předjednané) → dopočty (ukazatele), kapacity, b) ostatní zdroje statistik a faktů (viz */), c) dokumentace jiných orgánů (využití jejich analytických částí, jsou-li aktuální) **/ osobní zkušenost členů MAS a dalších místních organizací s problematikou regionu (komunitní setkání, tematické pracovní skupiny, starostové a dotazníky pro jednotlivé sektory) odhad budoucích trendů Podrobněji k osobním zkušenostem … 6.1. Informace z území MAS Zdroje informací a techniky jejich získávání dotazník rozhovory plán rozvoje obce komunitní setkání práce tém. prac. skupin od starostů a z obcí ano ano ano ano ano od ostatních místních subjektů a stakeholderů */ ano ano - ano Ano od členů MAS ano - - ano Ano Dobrým zdrojem informací je tematický rozbor projektových žádostí došlých na MAS v období 2007-13. */ Analýza stakeholderů Provedení analýzy stakeholderů je předpokladem pro efektivnější zapojení významných subjektů do tvorby, ale později i do realizace ISÚ. Je třeba zmapovat si, které subjekty (organizace, instituce i jednotliví lidé) mohou mít významný vliv na činnost MAS, na přípravu a realizaci její strategie. Současně se tím mapují možné kapacity pro provádění ISÚ, okruh potenciálních příjemců (budoucích žadatelů) a také budoucích partnerů v realizační fázi. Celkový výsledek pak bude dokládat sílu místního společenství a celkový využitelný potenciál realizace ISÚ. Bude také dokladem šíře zapojení místních subjektů (organizací i jednotlivců). Analýzu lze provádět z hlediska sektorů, druhů aktivit, místa působení aj., ale nejdůležitější je provést to podle jejich významu („moci“, síly, vlivu) a tematicky – seskupovat stakeholdery podle předpokládané oblasti jejich vlivu. Vždy bude důležité odhadnout míru tohoto vlivu. Nevadí však ani to, když bude zpočátku pouze neuspořádaný seznam subjektů. místní (nutno dosadit konkrétní názvy a kontakty): NNO veřejně prospěšné - poskytující služby (o. s., o. p. s., spolky); NNO vzájemně prospěšné – členské, zájmové organizace; nadace a nadační fondy; příspěvkové organizace měst a obcí (většinou poskytují služby, tematicky patří k jednomu stolu s příslušnými NNO); školy – ZŠ, SŠ, VŠ; nemocnice a zařízení soc. péče; města, obce, DSO; malé a střední podniky; jednotliví podnikatelé – jak zemědělci, tak živnostníci všeho druhu (OSVČ); jednotliví, zvlášť „zajímaví“ lidé – místní umělci, významní sportovci, odborníci v důchodu?; 117 / 224 místní úřady – pobočka úřadu práce, pracoviště Agentury pro sociální začleňování, …; banky a pojišťovny; dosavadní významní a zkušení příjemci (i mimo Leader). mimo region, ale vlivní (nutno dosadit konkrétní názvy a kontakty): Krajský úřad (určité odbory, určití lidé); krajští zastupitelé; poslanci, senátoři; územní pracoviště SZIF; NS MAS; MZe; krajská asociace MAS (pokud existuje); krajský Spolek pro obnovu venkova; Okresní agrární komora; další profesní asociace; regionální média; Celostátní síť pro venkov (MZe) – regionální pracoviště. Doporučuje se vytvořit seznam osob, institucí a organizací, které spolurozhodují o rozvoji regionu. Poté sestavit komunikační plán: kdo z MAS koho navštíví, kdy a o čem s ním má komunikovat? Jaký by byl pro MAS ideální výsledek jednání, a to: a) teď a krátkodobě b) později a dlouhodobě Jsou 3 platformy pro setkávání: komunitní setkání (ve 3-5 lokalitách) – zde jsou přítomny všechny sektory a všechna témata! sektorová jednání – např. 5 „sektorů“: obce a DSO, podnikatelé a firmy působící v zemědělství a potravinářství, ostatní firmy a podnikatelé, místní a regionální nezisk,. organizace, ostatní subjekty (asociace a komory, ZŠ a SŠ, ÚP) – používat jen doplňkově, přednost mají komunitní setkání a na ně navazující tematické prac. skupiny (je třeba pracovat napříč sektory…) - výjimka pro starosty obcí a) buď individuální návštěvy, b) nebo skupinová setkání v určité lokalitě tematické diskuse: a) počáteční lze svolávat podle zájmu, např. infrastruktura v obcích, zemědělství a krajina, sociální a další služby pro obyvatele, cestovní ruch atd., b) lepší je vytvořit tematické pracovní skupiny až po uskutečnění všech komunitních setkání; výsledkem jejich práce bude stanovení několika hlavních cílů rozvoje, seznam možných záměrů (aktivit, řešení) a tematická SWOT analýza Mimo to lze trvale využívat setkávání členů MAS např. před valnou hromadou. 6.2. Tematické pracovní skupiny Jsou 3 (4, 5) TPS. Mají stejné úkoly – každá ve své oblasti. Jednání TPS má svá pravidla 1. 2. 3. Mluvit stručně a k věci. Sledujte si čas, na vyjádření každého názoru nebo návrhu by měla stačit maximálně minuta. Mluvit jen v případě, že máte co říct. Ne každý nápad musíte hned sdělovat. A pokud jste přišli plni negativních zážitků z poslední doby, spolkněte to, ještě než začnete mluvit. Nebudeme se bavit o tom, co se právě děje, nýbrž o příštích sedmi letech. Respektovat názory druhých, avšak neopakovat je – přidat něco dalšího. 118 / 224 Co je úkolem dnešních TPS? Během 50-60 minut odpovědět na čtyři otázky: 1. Jaké jsou konkrétní problémy v tematické oblasti XY – 10-15 minut – pouze zapisovat do seznamu, každý řekne aspoň 1, raději více. výsledek: seznam problémů, nedostatků */ 2. Co je třeba v oblasti XY uskutečnit, řešit, financovat? (potřeby regionu) – 10-15 minut – základem je předchozí seznam, rychle zjišťujeme, co z toho je podle mínění skupiny nejdůležitější (3-5 položek) a které tu ještě chybí; brát v úvahu celý region. výsledek: seznam 5-20 důležitých věcí, které je třeba uskutečnit 3. Jaké cíle si v XY stanovit? – 10-15 minut – je třeba rychle seskupit položky z předchozího seznamu do několika tematických celků a formulovat dílčí cíle. výsledek: 2-5 cílů v oblasti XY 4. Jak by měla oblast XY vypadat v ideálním případě, třeba za 5-10 let (kdybychom měli dostatek peněz a lidí pro uskutečnění své vize) – 10-15 minut. výsledek: dílčí vize (pro oblast XY) */ Jaký je rozdíl mezi „problémem“ a „potřebou“? Zde jsou příklady z různých tematických oblastí, které je však třeba formulovat podrobněji: • • • vždy: problém → potřeba problém: ve všech obcích přibývá starších lidí → potřeba: nové druhy služeb pro seniory (které?) objekty občanské vybavenosti v obcích chátrají → obnova vybavenosti a infrastruktury obcí (každá obec má mít fond oprav + dotace) (co a v kterých obcích?) • v odlehlejších obcích schází lepší dopravní obslužnost → prozkoumat možnosti společného postupu v obcích, nákup mikrobusů? • chybí více pracovních míst v řemeslných oborech → zjistit u malých a středních podniků + možnosti dotací z úřadu práce. • v ČR chybí místní atraktivity → vytvořit nové atraktivity v přírodě (lezecká stěna, lanová dráha, terénní single trek pro kola, geocaching, překážkové dráhy, okruhy pro běh a nordic walking, …) Avšak konkrétněji rozepsat, uvádět i příklady obcí Bonus: Náměty pro tvorbu SWOT analýzy Běžně se používá a vyžaduje. Je však třeba využít ji co nejvíce. Výsledek se obvykle zapisuje do tabulky. S W O T S a W jsou vnitřní skutečnosti regionu, zatímco O a T jsou vnější faktory, které nemohou místní akční skupiny ani místní subjekty přímo ovlivnit, mohou je pouze využít. Např. chystaná výstavba velkého průmyslového areálu v regionu může být vnější příležitostí (pokud hodnotíme např., zvýšení pracovních příležitostí a zlepšení místních komunikací více než zvýšení dopravy v území), „efektivní využívání grantového fondu kraje“ (uvedené jako příležitost) je pod kontrolou kraje a proto je ve SWOT analýze regionu vnějším 119 / 224 faktorem, samotnou MAS přímo neovlivnitelným. Region (místní subjekty) však tuto příležitost využije. Bylo by dobré vytvořit SWOT analýzu pro každou zvolenou klíčovou oblast rozvoje regionu – např. zvlášť za místní ekonomiku, zvlášť za služby pro obyvatele a občanskou vybavenost, zvlášť za cestovní ruch a ochranu přírody apod. (tzv. sektorové SWOT). Následuje „globální“ SWOT za veškerou problematiku. Odkud naplnit tabulky SWOT? - z toho, co o regionu sami víme - z toho, co se řeklo na komunitních setkáních a v tematických pracovních skupinách - z toho, co naznačují statistiky a všelijaká fakta o regionu - z toho, co lze na region vztáhnout z jiných analýz (např. z analýzy pro program rozvoje kraje) - a přihlédnout ke SWOT ve vlastní předchozí ISÚ nebo SPL Pomocné otázky: SILNÉ STRÁNKY (S): = jednoznačně pozitivní důležité skutečnosti a aktivní trendy vývoje v regionu – přednosti, výhody, silné stránky: Odpovídáme na otázky: Co patří k největším kladům našeho regionu (ve srovnání s jinými)? V čem jsme lepší než ostatní? Co se u nás daří? O co se můžeme opřít (Přírodní hodnoty? Turistické atraktivity? Dobré veřejné služby? Mnoho zařízení pro obyvatele a návštěvníky, nízká nezaměstnanost? Dobré silnice?...) SLABÉ STRÁNKY (W): = negativní skutečnosti a trendy vývoje v regionu – nevýhody, nedostatky, problémy, slabé stránky: Odpovídáme na otázky: V čem je náš region špatný? V čem jsou největší nedostatky? Jaké problémy potřebujeme řešit? Co by mělo být podstatně lepší? Na co si stěžují občané, podnikatelé, starostové, …? V jakých směrech zaostáváme za jinými regiony nebo za sousedním městem? PŘÍLEŽITOSTI (O): = příležitosti, které se z okolního prostředí (kraj, ČR, EU aj.) naskýtají pro další rozvoj, pozitivní okolnosti, které nelze naším působením ovlivnit ani aktivizovat Odpovídáme na otázky: Co dobrého se může stát v budoucnosti? Co je dosažitelné? Co je pro nás vhodné? Jaké změny, vlivy, události mimo region můžeme využít – politické, ekonomické, sociální, ekologické, 120 / 224 legislativní, technologické? Jaké nové příležitosti nastanou? Budou mít tuto příležitost i ostatní regiony? HROZBY (T): = hrozby z okolního prostředí (kraj, ČR, svět), vnější rizika či ohrožení, k nimž může dojít, ohrožení a negativní vlivy z vnějšku, které nemůže region odvrátit nebo ovlivnit vlastními silami Odpovídáme na otázky: Jaké negativní vlivy mohou nastat - politické, ekonomické, sociální, ekologické, legislativní, technologické? Co může ohrozit realizaci ISÚ? Na co bychom se měli připravit? Další postup Poté: ohodnotíme důležitost jednotlivých položek SWOT (nejlépe individuálním hodnocením od zúčastněných – např. „hlasováním o 3 nejdůležitějších položkách z každého dílčího seznamu) 2. z nejdůležitějších vytvoříme souhrnnou (globální) SWOT pro všechna témata 3. a odvodíme jednoduché „strategie“: jak využívat a rozvíjet „S“? jak kompenzovat, odstraňovat nebo potlačovat „W“? jak využít „O“? jak se preventivně chránit před hrozbami? jak odstraňovat či snižovat „T“? 1. 121 / 224 C VYBŘANÉ ZAKLADNÍ AKTÍVÍTY MAS (vuci zadatelum, verejnosti apod.) C2 VNÍTŘNÍ POSTUPY MAS PŘÍ ŘÉALÍZACÍ SPL/ÍSU Administrace projektů 1.1. Jednotlivé kroky projektu příprava a vyhlášení výzvy k podávání projektů; příjem projektů; hodnocení formální správnosti; hodnocení přijatelnosti; hodnocení kvality (bodové hodnocení); výběr projektů; kontroly v průběhu realizace projektů; ukončení administrace projektů; kontroly udržitelnosti výstupů projektu; hodnocení výsledků projektů. Administrace projektů musí být popsána ve strategii MAS (programový rámec). Musí dodržovat tyto principy: • srozumitelnost; • transparentnost; • dohledatelnost; • čtyři oči; • kompetentnost zapojených osob (kdo co má dělat). Musí být důsledně dodržována. 1.1.1. Pokyny pro žadatele 1. Úvod 2. Seznam použitých zkratek 3. Kontakty 4. Co může být podpořeno 5. Kdo může být žadatelem 6. Jak sestavit projekt 122 / 224 7. Způsob podání projektu 8. Jak budou projekty vybírány 9. Realizace projektu Činnost MAS mezi vyhlášením a uzávěrkou konzultace vzdělávací semináře pro žadatele pro členy zapojené do administrace organizační příprava příjmu žádostí Příjem projektů osobní doručení statutárem nebo pověřenou osobou; přesné dodržování pravidel (čas, místo); minimálně dva lidé s přesně rozdělenými úkoly; příjem postupně v pořadí, jak se žadatelé dostavili; vyvarovat se hodnotících poznámek; vydat potvrzení o převzetí (připravené tiskopisy); administrativní kontrola (ihned x následně); končíme a zamykáme. 1.1.2. Kontrola formální správnosti žádosti a příloh Co se kontroluje: - podpisy a razítka kompletnost projektu a příloh platnost příloh (kopie x originál, čas vydání, správné názvy, správnost údajů – majetek) Jak se kontroluje: - sekretariát MAS, minimálně dvě osoby zápis o zjištěném stavu možnost oprav do určitého data (jak oznámit?) dostatečný čas na kontrolu kontrolu provádí MAS a následně i SZIF 1.1.3. Hodnocení kritérií přijatelnosti Co se může hodnotit 1) Projekt je v souladu s platnou právní úpravou. 2) Realizace projektu je umístěna v území MAS. 3) Pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování EU a české národní spolufinancování; projekt není financován z jiných fondů EU, z rozpočtových kapitol státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů krajů a obcí. 4) Žadatel prokázal ekonomickou životaschopnost a finanční zdraví (vztahuje se pouze na ziskové projekty). 5) Sídlo PO nebo v případě FO bydliště a místo podnikání či místo působnosti (u nepodnikatelských subjektů) je v území MAS. 6) Je prokázán soulad projektu se strategií MAS. 123 / 224 7) Všechny výdaje, na které je požadována podpora jsou přijatelné. 8) Žadatel prokázal, že má dostatečné zdroje na předfinancování celého projektu. 9) Všechny informace uváděné v projektu a v přílohách jsou podloženy pravdivými a věrohodnými dokumenty nebo argumenty. Jak se hodnotí - hodnocení ano x ne; není možnost oprav; hodnotit může sekretariát a schvalovat ustavená komise (ne výběrová); nutnost vypracovat protokol; kdo má ve všech případech ano, postupuje do bodování. 1.1.4. Proces hodnocení Co? Kdo? Kdy? 1) Vyřazení projektů, které neprošly přijatelností. 2) Odeslání dopisu o vyřazení projektu. 3) Organizační příprava bodového hodnocení. a) určení a zajištění místa a času (podle typu procesu); b) určení hodnotitelů (střet zájmů, termín, účast na semináři a zvládnutí testu); c) zajištění dostatečného počtu identických kopií projektů; d) zajištění bodovacích protokolů; e) v případě veřejného slyšení – včasné poslání pozvánek; 4) Vlastní hodnocení – různé varianty. 5) Zpracování výsledků a kontrola procesu hodnocení. (Vznikne seznam projektů seřazených dle získaných bodů). 6) Předání k schválení příslušnému orgánu. 7) Zasedání orgánu, které rozhoduje o výběru. a) schválí/neschválí postup hodnotící komise; b) vybere projekty, které doporučí k podpoře; c) nesmí přehazovat pořadí projektů; 8) Oznámení úspěšným/neúspěšným žadatelům. 9) Oznámení o výběrovém procesu – pro veřejnost. 1.1.5. Podmínky pro úspěšný proces personální podmínky členové výběrové komise; manažer a sekretariát; kontrolní komise; schvalující orgán; (nestrannost, odpovědnost, pečlivost, snaha se zdokonalovat, ochota věnovat svůj čas) technické podmínky vhodné prostory; možnost uložení projektů; možnost tisknout a kopírovat; 124 / 224 finanční podmínky náklady na hodnotitele; náklady na zajištění technických podmínek; metodické podmínky pravidla procesu – operační manuál; bodovací kritéria; pravidla výběru; hodnotící protokoly; vzory dopisů úspěšným/neúspěšným žadatelům; připravené semináře pro hodnotitele, včetně testů; pravidla pro řešení námitek. 1.1.6. Bodové hodnocení Cílem je vybrat projekty s nejvyšší přidanou hodnotou; s největším přínosem k naplnění cílů programu; s nejmenším rizikem neúspěchu; s nejefektivnějším využitím finančních prostředků. Jak se hodnotí výběrová komise; minimálně dvě osoby hodnotí jeden projekt; mají k dispozici kritéria, která bodují dle předem připravené stupnice; nutnost stejného výkladu kritérií; z obodovaných projektů vzniká seznam projektů seřazený podle dosažených bodů; hodnocení může být jednokolové či vícekolové. Co se hodnotí jaký má projekt přínosy k naplnění strategie; přínosy je třeba konkrétně charakterizovat; mohou se hodnotit skutečnosti známé (prokázaná minulost a současnost) a věci budoucí, tedy to, co žadatel slíbí do budoucna; žadatel, význam projektu, kvalita sestavení projektu. 1.1.7. Způsob výběru Projekty seřazené dle seznamu jsou vybírány k podpoře 1) Může být vybráno pouze tolik projektů, na kolik jsou peníze 2) Nesmí se měnit pořadí projektů 3) Může se stanovit hranice minimálního počtu bodů pro možnou podporu 4) Je nutné stanovit pravidla pro řešení patové situace 5) Bodování a výběr musí být transparentní a vždy dokladovatelný Řešení stížností na administraci projektů 125 / 224 V pravidlech je třeba řešit i situaci, kdy si někdo (např. neúspěšný žadatel) bude stěžovat na postup hodnocení a výběru. Je nutné stanovit: komu a jak stížnost předat; kdo bude stížnosti řešit (např. kontrolní výbor); termíny pro řešení; možnost opravných opatření. 1.1.8. Kontroly realizace projektů kontrola před zahájením (možno spojit s hodnocením); kontrola v průběhu realizace; kontrola po vyúčtování. Zásady - 1.2. jde především o to, aby MAS udržovala kontakt s příjemci; kontrolu provádět vždy alespoň ve dvojici; nutné sepsání protokolu a podepsání kontrolovaným; více než o kontrolu by mělo jít o konzultaci; nahlásit se předem; postupovat dle připraveného check listu. Administrace průběhu realizace projektů 1) Podpis smluvního aktu s poskytovatelem dotace. 2) Školení příjemců v těchto oblastech: veřejné zakázky; pravidla pro finanční řízení (faktury, DPP, platby v hotovosti, přijatelné náklady a jejich vysvětlení, účet/účetní středisko); publicita projektu; hlášení o změnách v projektu; kontakty na osoby, které mohou poradit. 2) Průběžný kontakt mezi MAS a příjemcem stanovit projektového asistenta ke každému projektu; v každém projektu stanovit milníky a riziková místa s ohledem na „podmínky“, popis projektu a jeho harmonogram; sledovat všechny změny a vývoj projektu – projektový deník; přenášet srozumitelnou a individuální formou informace od SZIF k příjemci. 1.3. Administrace proplácení projektů datum ukončení projektu datum podání žádosti o proplacení vyplnění formulářů (soupiska účetních dokladů, žádost o proplacení, vyúčtování celkových nákladů, závěrečná zpráva, monitorovací zpráva pro MAS, hlášení o změně – minimálně den před podáním žádosti o proplacení kompletace účetních dokladů a podkladů pro účetní doklady kontrola MAS před podáním žádosti (kontrolní protokol) 126 / 224 podání žádosti (statutární zástupce) kontrola na místě (kontrola všech účetních dokladů, jejich porovnání s originály, kontrola publicity) řešení závad čekání na peníze Kontroly projektů Předmět kontroly proces poznání skutečného stavu; zjištění dodržování stanovených předpisů a pravidel; porovnání skutečného stavu se stavem deklarovaným a požadovaným. 2.1. Základní druhy kontrol EX-ANTE – předběžná INTERIM – průběžná bez žádosti o proplacení se žádostí o proplacení EX-POST – následná Administrativní a fyzické kontroly administrativní kontrola spočívá v kontrole dokladů předložených žadatelem/příjemcem při příjmu projektu, při oznámení o změně projektu, resp. při příjmu žádosti o proplacení a probíhá na pracovišti MAS; fyzické kontroly spočívají v kontrole na místě (u žadatele/příjemce), tedy v porovnání skutečného stavu se stavem deklarovaným. Kontrola na místě obsahuje rovněž kontrolu dokladů. Plánované a neplánované kontroly institut plánovaných kontrol vychází z termínů uvedených v žádosti/rozhodnutí čí v podmínkách, např. kontroly interim se žádostí o proplacení, kontroly ex post související s kontrolou náběhu pracovních míst či s ukončením sledování výsledků projektu; neplánované kontroly jsou prováděny závislosti na aktuální potřebě provedení kontroly, např. operativně plánované kontroly ex-ante opírající se o výsledky analýzy rizik, interim kontroly bez žádosti o proplacení při žádosti o změny v projektu. Další možnosti kontrolní činnosti kontrola zajišťována samotným příjemcem prostřednictvím monitorovacích zpráv; průběžný monitoring (např. v rámci milníků projektu – výběrová řízení, kontrolní dny, akce v rámci projektu); namátkové kontroly u příjemce či u dodavatele ze strany dalších kontrolou pověřených osob (např. SZIF). 2.2. Analýza rizik identifikace rizikových faktorů - finanční náročnost projektu; 127 / 224 - rizikovost příjemce /zkušenosti s příjemcem; - technická náročnost projektu; - harmonogram projektu; - informace z předchozích kontrol. závažnost jednotlivých rizikových faktorů; pravděpodobnost rizikového faktoru; úroveň rizikovosti. 2.3. Cíle kontroly Cílem ex-ante je získat informace o přípravě žadatele na realizaci projektu, porovnat skutečný stav se stavem deklarovaným v žádosti o podporu a ověřit, že žadatel splňuje definici žadatele pro dané opatření. Cílem interim je ověření plnění smluvních podmínek příjemcem a zjištění, že finanční prostředky budou použity k záměru specifikovanému projektem. Cílem ex-post je porovnání obsahu konkrétní smlouvy o financování včetně jejích specifických částí s kvantifikovanými výstupy a výsledky realizace projektu. 2.4. Metody kontroly Metody kontroly jsou způsoby, kterými kontrolní skupina získává objektivní poznatky, shromažďuje a vyhodnocuje doklady o plnění povinností žadatele /příjemce při realizaci projektů revize správnosti podkladů pro finanční operace (daňových dokladů – prokázání jejich zaúčtování a zaplacení); pozorování procesů a postupů během zjišťování skutečného stavu na místě; šetření a ověřování finančních operací a jejich důsledků; kontrolní výpočty; analýzy účetních výkazů a dalších údajů; ověření dosažených kvantifikovaných výsledků a jejich soulad s předpokladem žádosti a smlouvou o financování. 2.5. Práva a povinnosti kontrolované osoby 2.5.1. Práva požadovat na kontrolorovi (kontrolní skupině) předložení písemného oprávnění ke kontrole (průkaz kontrolora, pověření ke kontrole); požadovat na kontrolorovi (kontrolní skupině) předání zprávy o kontrole – protokol z fyzické kontroly (resp. kontrolní seznam o převzetí dokumentace z administrativní kontroly interim s žádostí o proplacení); u kontrol ex-ante, interim a ex-post doložit své vyjádření k protokolu, a to do 7 kalendářních dnů od převzetí/doručení protokolu; být informována o termínu plánované kontroly minimálně 48 hodin předem; vyžádat si náhradní termín pro kontrolu na místě; požadovat od kontrolorů potvrzení o případném převzetí dokladů; kontrolované osoby a jejich zaměstnanci nejsou povinni poskytnout součinnost v případech, kdy by poskytnutí mohlo způsobit trestní stíhání jim nebo osobám jim blízkým. 2.5.2. Povinnosti vytvořit podmínky pro provedení kontroly, osobně se zúčastnit; 128 / 224 navrhnout nejbližší možný termín pro provedení kontroly v případě, že si kontrolovaná osoba vyžádá náhradní termín; seznámit členy kontrolní skupiny s bezpečnostními předpisy; podle povahy kontrolovaného projektu je povinen dodavatel stavebních prací případně příjemce provést vybavení všech osob vstupujících na staveniště nebo pracoviště osobními ochrannými prostředky; předložit kontrolní skupině na vyžádání dokumenty o kontrolách jak fyzických, tak finančních, které provedly jiné kontrolní orgány; podepsat protokol z fyzických kontrol resp. kontrolní seznam o převzetí dokumentace z administrativní kontroly interim s proplacením a vyhodnocení uložených opatření k nápravě; umožnit kontrolní skupině vstup na pozemek, do každé provozní budovy, místnosti a místa včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, přístup k účetním písemnostem, záznamům a informacím na nosičích dat v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle kontroly; tato povinnost se rovněž týká obydlí, které kontrolovaná osoba užívá pro podnikatelskou činnost spojenou s předmětem projektu; předložit kontrolní skupině ve stanovených lhůtách vyžádané doklady; v nezbytném rozsahu, odpovídajícím povaze její činnosti a technickému vybavení, poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly; přijmout opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou. 2.6. Práva a povinnosti kontrolora 2.6.1. Práva vstupovat na pozemky, do budov, místností a míst včetně dopravních prostředků; požadovat na kontrolované osobě, aby předložila ve stanovené lhůtě patřičné doklady, vzorky, materiál, technologie, případně jiné náležitosti nutné pro kontrolu; zajišťovat v odůvodněných případech originální doklady; vyžádat si potřebná prohlášení, patřičné informace včetně vysvětlení příčin zjištěných nedostatků; použít telekomunikační nebo jiná zařízení a služby kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro řádné zabezpečení kontroly; požadovat na kontrolované osobě a jejích zaměstnancích, aby se zdrželi činnosti, která by mohla ohrozit průběh kontroly; požadovat, aby kontrolovaná osoba přijala opatření k nápravě zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podala písemnou zprávu o jejich odstranění. 2.6.2. Povinnosti respektovat práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby; předložit při zahájení každé kontroly písemné pověření ke kontrole; zachovávat bezpečnostní předpisy v objektech kontrolované osoby; písemně potvrdit převzetí a následné vrácení zapůjčených dokladů; zajistit řádnou ochranu převzatých dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození vrátit neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody předat kontrolované osobě zprávu o kontrole – protokol z fyzické kontroly (resp. kontrolní seznam o převzetí dokumentace z administrativní kontroly interim s žádostí o proplacení); zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které souvisí s prováděním kontroly; informovat kontrol. osobu o termínu plánované kontroly min 48 hod. předem; bezprostředně poté, co se dozví o skutečnostech, které by mohly nasvědčovat o jeho podjatosti či o možném střetu zájmů, oznámit tuto skutečnost. 2.7. Postup práce kontrolora Práce kontrolora zahrnuje následující oblasti: seznámení se s plánem kontrol; příprava na kontrolu; vlastní kontrola (administrativní a fyzická); 129 / 224 vypracování protokolu z kontroly včetně závěrů a stanovení nápravných opatření, předání kontrolované osobě; zaevidování výsledků kontroly; závěr a vyhodnocení kontroly, případné návrhy na úpravu metodiky. 2.7.1. Příklad postupu kontroly výběr projektů určených k podpoře; analýza rizik; výběr projektů, u kterých proběhne kontrola; sestavení plánu kontrol včetně personálního obsazení; oznámení o kontrole žadateli; příprava KS na vlastní kontrolu; možnost přizvání expertů; kontrola na místě (administrativní/fyzická); sepsání zápisu na místě kontroly; zaevidování výsledku kontroly do SW; informování výboru MAS o provedených kontrolách. 2.7.2. Řízení o námitkách kontrolované osoby Proti protokolu resp. proti průběhu kontroly může kontrolovaná osoba do 7 kalendářních dnů od převzetí protokolu podat písemné a zdůvodněné námitky (manager MAS). Kontrolor, který kontrolu prováděl, námitky bezodkladně prošetří a poté nejpozději do 30 kalendářních dnů od podání námitek kontrolované osobě odpoví, zda jsou její námitky oprávněné, částečně oprávněné nebo neoprávněné. V případě částečného nebo úplného zamítnutí námitek je konečnému příjemci odůvodněno, proč námitkám nebylo vyhověno nebo bylo vyhověno pouze částečně. Nebylo-li námitkám vyhověno, může se kontrolovaná osoba ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách odvolat k PV MAS. Pokud v řízení o odvolání proti rozhodnutí o námitkách vyplyne potřeba věc dořešit, PV MAS rozhodnutí zruší a zajistí došetření věci. Proti rozhodnutí PV MAS se nelze dále odvolat. Pokud kontrolní orgán námitkám kontrolované osoby plně nebo částečně vyhoví, bude stanovisko přiloženo k protokolu o kontrole. Veškerá originální dokumentace z kontrol včetně případného námitkového řízení je založena do originální složky konečného příjemce 2.7.3. Vybavení kontrolní skupiny digitální fotoaparát; mobilní telefon; pracovní oděv; ochranné pomůcky (pevná obuv, přilba, rukavice); měřící pomůcky (pásmo,…); další vybavení (baterka, mapy…); písemné pověření. 130 / 224 Kontrola MAS – vnitřní audit 3.1. Co je vnitřní audit Vnitřní audit je nezávislá, objektivní a konzultační činnost zaměřená na zlepšení fungování místní akční skupiny tak, aby MAS mohla dosahovat stanovené cíle. Organizační uspořádání Pracovníci provádějící vnitřní audit jsou nezávislí, jestliže mohou vykonávat svou práci svobodně a nezávisle. Nezávislost umožňuje vynášet nestranné a nezaujaté soudy důležité pro řádné vedení auditů. Nezávislost je zajištěna tím, že orgán provádějící audit je přímo podřízený a odpovědný statutárnímu zástupci MAS, a že zprávy z provedených auditů předkládá statutárnímu zástupci MAS a po jejich přijetí zajistí, aby byly zasílány na SZIF. (?) Cíl auditu základním cílem při provádění auditů všech systémů je ověřit, zda vnitřní řídící a kontrolní mechanismy systému jsou adekvátní, fungují efektivně a zda činnost systému dosahuje předem stanovených cílů; cílem provádění auditů je dále ověřit, že vnitřní kontrolní mechanismy zajišťují spolehlivost a integritu informací, dodržování zákonů, zásad a postupů, ochranu majetku a efektivnost a účinnost procesů; určení cílů auditů pro jednotlivé systémy je součástí procesu plánování auditů. Cíl auditu je stanovován pro každý systém zvlášť, v zásadě však vždy vychází z výše uvedeného přístupu ke stanovení cíle. 3.2. Plánování auditu 3.2.1. Odhad auditorských potřeb Je založen na určení systémů a subsystémů v rámci MAS, na které bude auditorská práce zaměřená. Systémy v rámci MAS jsou dvojího typu: systémy týkající se přímo vlastní administrace SPL systém výběru projektů; systém asistence MAS při realizaci projektů; systém kontrol realizace projektů; systém řízení projektů Spolupráce; systém hospodaření s finančními prostředky. systémy, které nejsou přímou součástí administrace SPL 3.2.2. Zdroje Na základě odhadu auditorských potřeb vykazuje systém nutnost určitého množství zdrojů pro auditorskou práci. personální; časové (plánovaná auditorská činnost, vzdělávání a školení - např. v programu ČIIA, administrativní činnost); finanční; technické. 3.2.3. Analýza rizik Měla by určit míru zranitelnosti jednotlivých systémů a určit tak priority auditorské práce. 131 / 224 3.3. Rozsah auditu Rozsah auditu každého systému je obecně určen jako zaměření činnosti auditorů na: spolehlivost a integritu informací; dodržování zákonů, zásad, postupů a realizaci cílů; ochranu aktiv; efektivnost a účinnost procesů. Spolehlivost a integrita informací Auditoři posuzují zejména finanční a provozní informace a prostředky používané k identifikaci, měření, klasifikaci a vykazování těchto informací. Dodržování zákonů, zásad, postupů a realizace cílů V této oblasti posuzují auditoři zavedené systémy zajišťující dodržování všech zákonů, zásad, postupů a realizaci cílů, které souvisí s činností daného systému a zároveň i míru jejich skutečného dodržování a naplňování. Ochrana aktiv Pozornost auditorů je v této oblasti zaměřována především na posouzení prostředků k ochraně majetku před různými typy škod (např. požár, krádež) a event. na ověřování skutečné existence majetku. Efektivnost a účinnost procesů Tento rozsah auditu se zabývá souhrnným posouzením a analýzou hospodárného a účinného využívání zdrojů v rámci MAS. 3.4. Výkon auditu – pracovní postup 1) Příprava na provedení auditu pověření k provedení auditu; oznámení auditu auditovanému subjektu; shromáždění relevantních informací (Předběžná inspekce); vypracování Programu auditu; schválení Programu auditu. 2) Provedení auditu (na místě) zahájení auditu; shromáždění informací a podkladových materiálů a případné provedení změn do programu auditu; vyhodnocení informací a podkladových materiálů; závěrečné shrnutí. 3) Závěrečná zpráva návrh závěrečné zprávy; předložení auditního spisu a návrhu závěrečné zprávy; předložení závěrečné zprávy. 3.5. Program auditu Program auditu stanoví cíl a rozsah auditu, jeho věcnou náplň a podmínky pro provedení auditu. Program je zároveň podkladem pro provádění dozorování výkonu práce auditorů. Program obsahuje následující údaje: identifikační údaje; 132 / 224 cíl auditu; rozsah auditu; časový harmonogram provedení auditu; postupy, metody a techniky provedení auditu. Identifikační údaje Obsahuje název organizace, název a označení auditovaného subjektu, evidenční číslo auditu, název auditu, termín provedení auditu, jméno vedoucího a členů auditní skupiny, datum předložení závěrečné zprávy a údaj o schválení programu auditu. Cíl auditu Uvádí cíl, kterého má být dosaženo v určeném rozsahu auditu. Rozsah auditu Uvádí rozsah práce auditorů, ve kterém bude stanoveného cíle dosaženo, specifikaci prověřované agendy s ohledem na konkretizované činnosti auditovaného subjektu a obsahuje určení věcné náplně auditu. Časový harmonogram provedení auditu Časování všech činností vykonaných v jednotlivých fázích auditu, jimiž jsou: příprava; provedení; sestavení závěrečné zprávy a její prezentace; archivace a hodnocení auditu; Postupy, metody a techniky provedení auditu Vymezuje metody a techniky provádění auditu, které budou použity při auditu. 3.6. Druhy auditů Audit shody - zaměřuje se především na posouzení stupně souladu činnosti vykonávané v rámci MAS se stanovenými hlavními zásadami PRV, osy IV LEADER, Pravidel a SPL. Audit operací - základním cílem auditu operací MAS je zlepšení úrovně řízení v auditovaných systémech. Proto se audit při dosahování tohoto cíle zaměřuje na "věcný obsah" činnosti auditovaného systému a jeho správné fungování z hlediska účelnosti vykonávané činnosti. Přístup vnitřního auditu k auditu operací MAS by mohl vycházet z koncepce "3 E" (Efficiency, Effectivness, Economy) účinnost; dosahování stanovených cílů; hospodárnost jednotlivých procesů. Finanční audit – lze ho chápat jako audit finanční situace organizace. Ověřovaná, podkladová dokumentace je zejména tvořena zásadami a postupy pro účetní a finanční operace, účetními doklady a částečně účetními výkazy. Na základě těchto informací je potom audit zaměřen na hodnocení autentičnosti a přesnosti prováděných účetních a finančních operací, na stanovení systému tvorby a dodržování rozpočtu MAS a na vynakládání finančních prostředků MASkou,. 3.7. Standardní techniky auditorské práce 3.7.1. Rozhovory s auditovanými (interview) Rozhovory se skládají z těchto kroků: 133 / 224 příprava získat co nejvíce informací o auditovaném subjektu; stanovit si cíle rozhovoru; vypracovat otázky; pečlivě zvážit dobu a místo rozhovoru; vybrat účastníky rozhovoru. úvod sdělit auditovanému účel rozhovoru, projevit upřímný zájem o auditovaného a jeho problémy, prezentovat audit jako příležitost poskytnout službu provádění vytvořit pozitivní charakter jednání; zabránit personálním konfliktům; používat aktivní techniky naslouchání. závěr neprotahovat rozhovor, shrnout předmět rozhovoru před jeho ukončením 3.7.2. Sběr informací Sběr informací zahrnuje: identifikaci cíle činnosti auditovaného subjektu; získání kopií hlavních zásad a pracovních postupů, získání kopií rozpočtů, získání kopií organizačních schémat získání kopií pracovních náplní a postupů jednotlivých pracovníků; prozkoumání vztahů mezi spolupracujícími subjekty; prověření uspořádání auditovaného subjektu přímo na místě včetně jeho základního vybavení; zjištění, kdy byly učiněny poslední organizační změny; získání informací o delegování pravomocí a uložení odpovědnosti; zjištění u zaměstnanců, zda postupy a instrukce jsou jasné a srozumitelné; zjištění, zda pravomoc je na stejné úrovni jako odpovědnost; identifikaci důležitých problémů, které zajímají veřejnost; prověření systémů a průběhu práce – věnovat pozornost nevyřízené práci, zbytečnému zařízení nebo materiálu, nepracujícím zaměstnancům, četným opravám a špatným pracovním podmínkám. 3.7.3. Pozorování zjišťuje cíle auditovaných činností; hodnotí mechanismy pro dosahování těchto cílů; hodnotí rizika a identifikuje mechanismy pro snižování rizik; posuzuje efektivnost řízení; - efektivní vedení - plánuje do budoucna vypracováním cílů, rozpočtů, harmonogramů; jestliže stanoví někomu odpovědnost, deleguje mu potřebnou pravomoc a dá mu k dispozici nezbytné zdroje; vyžaduje podávání zpráv, aby zjistilo, zda odpovědnost byla řádně plněna; stanoví jasné hranice odpovědnosti; pečlivě školí podřízené pracovníky; zabezpečí realizaci plánů, srovnává dosažené a plánované výsledky. neefektivní vedení zahrnuje tyto případy formální schvalování – autorizace operace bez pochopení toho oč jde; neznalost toho, co podřízení vykonávají; absence porovnání výsledků s cíly a absence analýzy odchylek; neposkytování příslušných instrukcí pracovníkům; neposkytování nezbytného zaškolení novým pracovníkům; nedodržování aktuálních písemných postupů; nekontrolování svěřených úkolů; 134 / 224 absence zpráv podřízených o vykonaných úkolech; nedostatek znalostí o příslušných funkcích spolupracujících subjektů; nedostatek systému sebehodnocení; absence monitorování běžných procesů; nepodřizování cílů jednotlivých oddělení cílům organizace; nedostatek statistiky o objemu práce a realizaci cílů; absence přiměřených nástrojů a zdrojů; neakceptace svěřených úkolů; nevyhledávání informací o pravděpodobném objemu práce v budoucnosti; neidentifikace rizik a nepřipravenost mechanismů k jejich eliminaci. získává informace o pracovnících auditovaného subjektu; - je rychlá obměna zaměstnanců? má organizace nové a nezkušené lidi? je program školení pro nové pracovníky přiměřený? jsou pracovníci informováni o dění v organizaci? mají všechny klíčové funkce včetně vedoucích pracovníků zástupce v případě nepřítomnosti nebo odchodu do důchodu? existuje systém rotace pracovníků? je dovolená zajišťována tak, aby nedocházelo k ohrožení chodu organizace? existuje nezvyklá úroveň přesčasů? 3.7.4. Postupové diagramy (flowcharts) Postupový diagram (flowchart), např. pro administraci projektů. 3.7.5. Testování Testování představuje měření reprezentativních transakcí nebo procesů a porovnání výsledků se stanovenými kritérii. Testování poskytne auditorovi průkaznou skutečnost na podporu jeho auditorského názoru. Auditorské testování zahrnuje metody zkoumání, porovnání, analýzy ahodnocení dat a transakcí podle typů kritérií. Cílem testovacího procesu je zjišťovat: oprávněnost, např. vhodnost, autentičnost, přiměřenost; přesnost, např. množství, kvalitu, klasifikaci; shodu; schopnost a způsobilost. Testování zjišťuje, zda něco je tak, jak má být. Archivace Několik vybraných termínů: archivní a skartační řád - stanovuje způsob provedení skartace písemností, tedy oddělení písemností s trvalou hodnotou (archiválií), od písemností bezvýznamných, určených ke zničení v termínech stanovených zákonem a způsob práce s archiváliemi na úrovni MAS. písemnosti - veškeré písemné a jiné záznamy (výkresy, mapy, diagramy, fotografie, mikrofilmy, mikrofiše, zvukové záznamy, elektronické dokumenty), které vzešly z činnosti MAS. archiválie - písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti MAS a které vzhledem ke svému významu historickému, politickému, hospodářskému nebo kulturnímu mají trvalou dokumentární hodnotu. 135 / 224 spisový řád - stanovuje zásady pro jednotné, systematické, přesné, bezpečné, hospodárné a rychlé zacházení s písemnostmi na úrovni MAS. spisovna MAS - prostor (místnost/část místnosti) k ukládání zejména vyřízených písemností MAS. archiv MAS - prostor, kde jsou uchovávány archiválie a písemnosti označené skartačními znaky. Archiv musí splňovat podmínky stanovené obecně závaznými předpisy. 4.1. Popis činností v archivní a skartační službě 4.1.1. Třídění písemností Vyřízené písemnosti po uplynutí doby nezbytně nutné pro jejich používání (zpravidla koncem kalendářního roku) označí pracovník skartačními znaky a skartačními lhůtami a uloží v spisovně (písemnosti za běžný rok) nebo v archivu (písemnosti starší jednoho roku). 4.1.2. Ukládání písemností Písemnosti jsou v archivu ukládány podle ročníků, čísel jednacích, resp. podle čísel pořadových. Při skartačním řízení se oddělují z vyřazovaných písemností archiválie od písemností dokumentárně bezcenných, určených ke zničení. 4.1.3. Nahlížení do uložených písemností a jejich vypůjčování Nahlížení do uložených písemností mohou zejména …………………... O každém nahlédnutí do písemnosti je vedena řádná evidence. Vypůjčené písemnosti, pokud nebyl dán souhlas k výpůjčce na delší dobu, musí být vráceny obvykle do 1 kalendářního měsíce, delší lhůtu je nutno dohodnout s archivářem. Při vrácení písemností prověří pracovník archivu za přítomnosti vypůjčitele, zda písemnosti jsou úplné a v neporušeném stavu. V případě poškození, ztráty nebo zničení písemnosti sepíše pracovník archivu s osobou, která způsobila ztrátu nebo poškození písemnosti, zápis. Zápis podepíše vypůjčitel s pracovníkem archivu, kopie zápisu je předložena nadřízenému pracovníkovi. 4.1.4. Skartační řízení Po uplynutí skartačních lhůt se provede v archivu MAS skartační řízení. Při skartačním řízení se oddělí z vyřazovaných písemností archiválie od písemností dokumentárně bezcenných, určených ke zničení. Všechny doklady ke všem fázím projektů musí být k dispozici pro kontroly auditorů ……. let ode dne, kdy byla příjemci vyplacena poslední platba. 4.1.5. Archivace, ochrana archiválií MAS zajišťuje odbornou správu archiválií, které vzešly z jeho činnosti, dbá o jejich řádnou evidenci, o účelné a bezpečné uložení v archivu, odděleně od ostatních písemností. Rizika a ohrožení Rizika a ohrožení mohou být následující: absorpční kapacita území nedostatek peněz na spolu- a předfinancování projektů; nedostatek jednoduše podaných informací; nedostatek dovedností při tvorbě projektů; psychické bariéry před „byrokracií“ ; chybí poptávka po podporovaných tématech; chybně nastavená prováděcí pravidla. 136 / 224 nedostatečná propagace programu spoléhání se na jeden informační zdroj (např. úřední desky); nedostatek osobního kontaktu s možnými žadateli; snaha, aby konkurence byla co nejmenší; negativistický přístup poradců. výběr projektů nezkušenost hodnotitelů; neprůhlednost procedur; příliš velká subjektivita při výběru; střet zájmů; málo uspokojených a mnoho zklamaných (1:3). realizace projektů nedostatečné poradenství; absence zpětné vazby; kontrolní mechanismy MAS. 137 / 224 C3 MAS A JÉJÍ OKOLÍ Public relations 1.1. Definice a historie PR PR = Public relations [pí ár] – volně lze přeložit jako vztahy s veřejností. Jsou to techniky a nástroje, pomocí kterých instituce nebo firma buduje a udržuje vztahy se svým okolím a s veřejností, nahlíží její postoje a snaží se je ovlivňovat. Jedná se o dlouhodobou cílevědomou činnost, která by měla mimo jiné zajišťovat poskytování informací veřejnosti a zároveň získávání zpětné vazby a dalších informací od veřejnosti. Důležitým aspektem je obousměrnost. PR obecně provádí buďto zvláštní oddělení uvnitř firmy (tzv. in-house) nebo k tomu určené PR agentury nebo komunikační agentury. V České republice tyto agentury sdružuje především APRA (Asociace Public Relations Agentur). Public relations vznikají teoreticky se vznikem lidské společnosti, ve větším měřítku ale až po druhé světové válce v USA v reakci na hlad veřejnosti po informacích, zejména z oblasti politiky, a také v reakci na rozvoj médií. Funkce a nástroje PR byly v komunistickém Československu značně omezeny, což souviselo s kontrolou médií a sdělovacích prostředků stranickým aparátem. Před rokem 1989 byla veškerá komunikace regulována zákonem o reklamě (Zákon 355/1978 sbírky) a pozice tiskový mluvčí byla označována jako tiskový tajemník/referent v rámci oddělení propagace. Jejich funkce byla především pasivní a spočívala v přípravě projevů, prohlášení a odpovědí na dotazy novinářů. Největší zkušenosti měly s PR podniky zahraničního obchodu (PZO, lidově zvané pézetky)[2], které mohly obchodovat i v rámci kapitalistických států. I přes tyto skutečnosti vzniklo v roce 1983 na území ČSSR samostatné profesní sdružení s názvem "Klub práce s veřejností". 1.2. NS MAS ČR, pracovní skupina PR – hl. úkoly 2013 – 2015 pozitivně propagovat a medializovat výsledky práce MAS vůči sdělovacím prostředkům; vlastními aktivitami přispívat k vytváření pozitivního obrazu metody LEADER, komunitně vedeného místního rozvoje a činnosti MAS; organizovat prezentaci NS MAS ČR na odborných akcích a veletrzích; propagovat činnost MAS a metodu LEADER. Plán práce: zpracovat pravidla/zásady komunikace směrem ven (OUT) a dovnitř (IN) celé NS MAS ČR; vytvořit v rámci webu NS (www.nsmascr.cz) virtuální prostor – diskusní (nemoderované) fórum; PR pro akce celorepublikového charakteru podpořené (z rozpočtu) NS MAS; Zpravodaj venkova; fotosoutěž MAS; lobby pro vyjednávací tým. Šestiúhelník vztahů organizace/ MAS s veřejností 138 / 224 Cílové publikum Sféry zájmu Zdroje ORGANIZACE Časově situační faktory Sdělovací prostředky Podstata organizace 1.3. Rozdíl mezi PR a reklamou PR x propaganda PR x marketing PR x reklama Podobnost cílů změnit postoje lidí; ovlivnit veřejné nebo soukromé mínění; podpořit prodej zboží či služeb. …ale různost/rozdílnost metod, které k nim vedou. Propaganda je strategií podmiňování. Jejím cílem je vytvořit kolektivní sílu. Její tvrzení nebývají většinou založená na ověřitelných faktech. Reklama se snaží urychlit prodej výrobků nebo služeb – jde o strategii přání. Strategie vztahů s veřejností je založena na důvěře a vzájemném pochopení. Charakteristiky Reklama PR Použití sdělovacích prostředků Kupuje si čas nebo prostor Spočívá v získávání vlivu médií Těsná kontrola obsahu i načasování Relativně malá kontrola Relativně nízká důvěryhodnost Relativně vysoká akceptovatelnost zpráv Kontrola sdělení Důvěryhodnost sdělení 139 / 224 Úzký okruh publika zaměřený na obchod Specifická část veřejnosti nebo publika Orientovaná na obchod nebo na prodej Orientovaná na postoje nebo situace Relativně krátkodobé cíle Jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle Hodnocení Zavedení techniky hodnocení Relativně omezené metody hodnocení Placení Platby dle sazeb sdělovacích prostředků Platby smluvních poplatků formou časových nebo ročních záloh Typ publika Zaměření činnosti Časová škála 1.4. PR a etika Etické cíle ve vztazích s veřejností … je nutné zajistit, aby organizace: komunikovala čestně – aby dosáhla důvěryhodnosti; byla otevřená a konzistentní ve všech svých aktivitách – aby měla důvěru veřejnosti; si cenila poctivosti svého jednání – aby s ní okolí slušně zacházelo; udržovala nepřetržitou komunikaci – aby se mohlo vytvořit vzájemné porozumění a uznání; přesně zkoumala své sociální prostředí – aby mohla efektivněji sdělovat své postoje a měnit svou činnost, pokud již neslouží veřejným zájmům. 7 smrtelných hříchů ve vztazích s veřejností funkční krátkozrakost: podcenění významu vztahů s veřejnosti k dobrému vedení; úzkoprsá filozofie: budeme se zabývat vztahy s veřejností až tehdy, když je budeme potřebovat; zapřažení koně za kočár: kdo potřebuje výzkum?; lokální anestezie: projednejme to pouze na místní úrovni; neurastenické zpracování dobrých zpráv: Věříme v prospěšnost úplné veřejné informovanosti pouz do té doby, dokud jde hlavně o kladné zprávy a příznivé vyjadřování o nás; tik úsečné komunikace: proč nás obviňujete, že neinformujeme? Zmínili jsme se o tom v naší minulé výroční zprávě; stínové klamání: filozofie zúženého vnímání. Tato chyba je založena na víře, že pokud organizace chce, může se stát neviditelnou. Pět „P“ – 5 principů etické síly organizace záměr (Purpose): Poslání naší organizace je vysvětlováno vedením shora. Naše organizace se řídí hodnotami, nadějemi a představami, které nám pomáhají určit, jaký způsob chování je přijatelný a jaký nepřijatelný; hrdost (Pride): Jsme pyšní na sebe a na naši organizaci. Víme, že když to cítíme, jsme schopni odolávat pokušením k neetickému způsobu chování; trpělivost (Patience): Věříme, že pokud budeme stavět na našich etických hodnotách, povede to dlouhodobě k úspěchu. Přitom je třeba udržovat rovnováhu mezi získanými výsledky a způsobem, jak jsme jich dosáhli; vytrvalost (Persistence): Angažujeme se pro život podle etických principů. Jsme zanícení pro naši angažovanost. Jsme si jisti tím, že naše činy jsou konzistentní s našimi záměry; perspektiva (Perspective): Naši vedoucí pracovní a zaměstnanci si najdou čas k zamyšlení, udělají si přehled o tom, kde jsme, zhodnotí, kam směřujeme a určí, jakým způsobem se tam dostaneme. 1.5. Strategie v PR Komunikace „mírová x krizová“ > volba: 140 / 224 komunikační audit (kontrolní seznam); hlavní cíle; nástroje a prostředky v čase; lidé; finance. Komunikační audit - kontrolní seznam 1. Máte vytvořenou taktiku pro vztahy s veřejností? 2. Jsou zprávy z organizace i zprávy externích spolupracovníků na dostatečně vysoké úrovni, aby mohli mít dopad na taktiku řízení? 3. Máte strach se sdělovacích prostředků a držíte si je „od těla“, nebo přistupujete k jejich zájmům aktivně? 4. Je váš rozpočet na vztahy s veřejností adekvátní ostatním položkám v rozpočtu a máte rezervy pro zvláštní (akutní) případy? 5. Jsou vaši pracovníci zajišťující telefonický i osobní styk s veřejností dobře informováni a jsou vždy slušní? 6. Dá se vaše pracoviště snadno nalézt a je dobře udržované? 7. Je vše ve vaší organizaci z vnějšího hlediska sladěno i pokud jde o logo, barvy, a typografický styl? 8. Získáváte prostřednictvím vaší výroční zprávy a přehledů uznání pro vaši organizaci a zajišťujete si pomocí nich pozornost médií i dobrou všeobecnou publicitu? 9. Je vaší vnitřní komunikaci věnováno tolik pozornosti, kolik si zasluhuje? 10. Kolik pozornosti je věnováno obecně prospěšným vztahům a sociální zodpovědnosti vaší organizace? Hlavní cíle Jakou změnu chceme dosáhnout? Dílčí změna x strategický obrat? Nástroje a prostředky v čase Čím chceme změny dosáhnout a (do) kdy? Média, akce, partnerství, spolupráce … Lidé Koho máme k dispozici? Account x project manager x supervisor? Muž x žena? Kvalifikace, reference Finance Kolik to bude stát? Měsíční paušál x odměna v % z vyš.obratu? 1.6. Fundraising Fundraising lze definovat jako systematické získávání prostředků, resp. hledání zdrojů, které má pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku financí Fundraising zahrnuje různé metody a postupy jak získat finanční a jiné prostředky na činnost např. neziskových organizací, ale i jednotlivců Kdo se FR zabývá? 141 / 224 nestátní neziskové organizace (o.s., o.p.s, c.p.o., nadace, nadační fondy); profesní asociace; příspěvkové a rozpočtové organizace, školy; nemocnice, zařízení sociální péče, VT centra; města a jeho části, obce, mikroregiony – DSO; malé a střední podniky (s.r.o., a.s.); jednotlivci (umělci, vědci, sportovci, studenti). Druhy příjmů neziskových organizací: členské příspěvky; příspěvky státního a obecního rozpočtu, fondů a nadací (většinou v podobě grantů); dary od občanů a firem; sbírky; tržby z vlastní činnosti … … vícezdrojové financování Dárce/donátor – co za to bude chtít? sponzor mecenáš filantrop + (pozitivní) komunikace směrem k donátorovi/ům za účelem získání podpory (finanční, materiální, naturální, personální) projektu MAS, na který nelze získat dotaci … Komunikace MAS s okolím 2.1. Komunikace MAS OUT – směrem ven (z MAS) IN – směrem dovnitř (do MAS) Pozitivní komunikace směrem k obcím o nutnosti spolupráce při komunitní projednávání ISÚ Obrana MAS proti „napadení“ ze strany nevybraného žadatele o dotaci x aktivní občan 2.1.1. Proč a s kým komunikovat? Úspěšné plnění cílů a pevné postavení MAS v regionu závisí dlouhodobě na její schopnosti spolupracovat s jinými subjekty v regionu a mimo něj (s potenciálními žadateli, se samosprávou, s úřady, s médii atd.) a cílevědomě s nimi komunikovat. S kým komunikuje místní akční skupina? Není to jen „široká“ veřejnost, většinou tolerantní, pasivní, neinformovaná a anonymní. Mnohem významnější je tzv. zainteresovaná veřejnost, která má k činnosti MAS a jejím výsledkům určitý vztah. Zainteresovanou veřejnost tvoří cílové skupiny pro komunikaci. Všechny subjekty, které mohou reálně ovlivnit činnost MAS, její výsledky či dokonce její existenci, tvoří „podstatné okolí“ MAS. Jestliže dokážeme určit, kdo tvoří podstatné okolí, budeme vědět, s kým musíme přednostně komunikovat. 142 / 224 Které jsou nejčastější cíle MAS v práci s veřejností? vytvářet dobré vztahy mezi MAS a jejím okolím pomocí systematické a cílevědomé komunikace; získávat pochopení a důvěru okolí pro činnost a cíle MAS; ovlivnit chování cílových skupin vůči MAS v žádoucím směru; vyjadřovat zájmy MAS a sledovat její vliv na veřejnost v regionu; vytvářet nebo zlepšovat pozitivní image MAS na veřejnosti (u cílových skupin); sladit zájmy cílových skupin a veřejnosti se zájmy MAS, zajistit vzájemné porozumění; omezovat možnost vzájemných konfliktů a napětí. Práce s veřejností či PR je tedy především o komunikaci. O komunikaci s různými cílovými skupinami, různými formami, za pomoci různých prostředků a z různých důvodů. PR jsou trvalá činnost, nikoliv jednorázová, časově ohraničená akce. Dlouhodobý efekt práce s veřejností je nepřímý a těžko měřitelný (na rozdíl od reklamy). 2.1.2. Kdo vytváří veřejné mínění? V komunitách a regionech působí ekonomické mocenské elity, politické elity, intelektuální elity apod. Existují i další aktivní tvůrci mínění („názoroví vůdci“). Chceme-li změnit postoje nebo důvěru lidí, je efektivní zaměřit se na ovlivňování těchto vůdců. „Veřejné mínění“ není souhrnem mínění všech obyvatel, nýbrž aktivních mínění, které vyjadřují jen někteří občané. Na aktivní tvůrce mínění se tedy musí zaměřit cílená komunikace. Vyplatí se proto analyzovat, kdo o rozvoji daného území fakticky spolurozhoduje. A toho přizvat do MAS, s ním spolupracovat či alespoň komunikovat a být zadobře. Vytvořte si seznam těchto důležitých osob a institucí a poté komunikační plán: kdo z vás je navštíví, kdy a o čem s nimi bude komunikovat. Ujasněte si, jaký by byl pro vás ideální výsledek jednání, a to a) teď a krátkodobě, b) později a dlouhodobě. Pro posilování MAS a komunikaci s okolím si sestavte pomocnou tabulku: cílová skupina cíl komunikace nebo nejbližší úkoly plánovaná aktivita MAS širší veřejnost v regionu bez specifikace vytvářet o sobě pozitivní image, přesvědčit o otevřenosti a transparentnosti v rozhodování a v celé činnosti farmáři a další podnikatelé nabídnout členství, společného postupu starostové a zastupitelstva zajistit si jejich dostatečnou podporu obecní ukázat výhodnost potenciální členové (včetně bank, středních škol, úřadů práce apod.) rozšířit počet členů, zajistit jejich různorodost a přitáhnout ty, kteří mají vlastní kapacity (personální, finanční aj.), takže mohou pomoci okolní MAS */ spolupracovat s nimi nebo si aspoň vyměňovat informace a zkušenosti Ministerstvo SZIF zemědělství, krajský úřad zastupitelstvo a kdo odpovídá … kr. svazek obcí, … Agrární komora, Hosp. 143 / 224 komora aj. místní média být zadobře, zásobovat zajímavostmi */ Okolní MAS mohou tvořit ambiciózní osoby, které nebudou váhat rozšiřovat na váš úkor své území pokoutními dohodami se starosty „příhraničních“ obcí. Vy však většinou potřebujete dobrou sousedskou spolupráci nebo alespoň výměnu informací a zkušeností. Vaše strategie: začnete společnými akcemi (společný seminář, společný zájezd, společný prodej místních výrobků) a pak spolupráci rozšiřujete (společné pracovní skupiny, společný postup vůči kraji apod.). Otázky k zamyšlení: Jaké je vnímané postavení vaší MAS v regionu nebo v celém kraji? Jste vnímaní jako „malí a slabí“, jako důvěryhodní nebo podezřelí, jako vhodní nebo nevhodní ke spolupráci? Anebo vás okolí nevnímá? Máte tak malé výsledky, tak malý vliv, tak slabě komunikujete, že pro veřejnost neexistujete? 2.1.3. Hlavní zásady a prostředky práce s veřejností aby lidé mohli věřit, musí vědět (tedy … mělo by být!; práce s veřejností vychází především z psychologie, sociologie a žurnalistiky; práce s veřejností je především úlohou nejvyššího vedení MAS, nikoliv externisty nebo pověřeného pracovníka; dobrý image je vždy jedním z hlavních a trvalých cílů práce s veřejností; zatímco reklama oslovuje veřejnost jednosměrně, public relations usilují o vzájemnou komunikaci reklama může být jednorázovou akcí, kdežto PR jsou průběžnou činností, jsou systematickou prací s veřejností; v komerční ani v nekomerční sféře nejde o to, prodat, ale prodávat – tj. průběžně a stále komunikovat…; veřejné mínění má sílu ničit, ale i sílu tvořit; i místní veřejné mínění nejen vyžaduje, ale také si zaslouží systematickou pozornost; Základní seznam prostředků (ne všechny nebo ne vždy jsou vhodné pro MAS! – vybírejte uvážlivě podle situace): články zpracované redakcí, sdělení pro tisk, tiskové zprávy apod.; zpravodaj nebo časopis pro vlastní členy a pro občany; placené inzeráty, které spoluvytvářejí image; kontaktní dopisy; osobní setkání se zástupci cílových skupin (s vlivnými osobami); vývěsky a informační tabule; jubilejní publikace, výroční zprávy; články do časopisů (Veřejná zpráva, Leader+ Magazine, …); avíza pro následující sdělení prostřednictvím e-mailu, faxu; kontaktní dárky - pro vnější i vnitřní veřejnost (co věnovat?); „propagační brožury“, letáky a informační karty - vysvětlují cíle, výsledky a způsoby práce MAS; dny otevřených dveří; rozhlasové a televizní reportáže; interview, brífinky, diskusní vystoupení, panelové diskuse; tiskové konference a tiskové besedy; vystoupení zástupce MAS na veř. akcích, konferencích, odborných seminářích; veřejné akce v režii MAS (festival, dobročinná akce); účast na soutěžích a jejich sponzorování; propagační filmy o MAS a regionu a o činnosti MAS; lokální televize, zpravodaje obcí; společenská setkání (večeře apod.); besedy s občany, s rodinnými příslušníky volených členů; propagační efekt jiných akcí – např. „návrhový workshop“; veřejná projednávání problémů; 144 / 224 ankety a průzkumy veřejného mínění; videofilmy, CD, DVD; hromadné e-maily, webové stránky, elektronické zpravodaje; informační semináře o aktivitách MAS, o projektových záměrech apod.; vlastní vizitky MAS (pro členy nebo volené představitele); „jedna paní povídala“. 2.1.4. Image a péče o něj Druzí se k nám nechovají podle toho, jací jsme, ale podle toho, jak nás vnímají. Podle toho, co se domnívají, že jsme. Image je „představa o někom, o něčem“, např. jak nás vnímají druzí, jaké máme „jméno“ (dobré nebo špatné), pověst (pozitivní nebo negativní) – čili jak nás vnímá okolí. Měli bychom si zodpovědět tři základní otázky: 1. Jaký je současný image naší MAS? 2. Jaký je cílový, žádoucí, ideální image? 3. Co je třeba učinit, abychom ho dosáhli? 2.1.5. Krátkodobé kampaně PR Komunikační plán při zahájení projektu etapa kampaně: odpovídá na otázky: 1. analýza situace Co se děje? V čem je problém? 2. tvorba projektu kampaně Co bychom měli udělat a říkat? A proč? Jak a kdy to uděláme a řekneme? 3. realizace kampaně, komunikace - 4. vyhodnocení kampaně Jak jsme to udělali? Co z toho plyne pro příště? Běžný postup při přípravě jednorázových, specifických akcí PR: definice problému nebo příležitosti cíl akce; okamžitá opatření; střednědobá opatření (+ návaznosti). 2.1.6. Zásady a formy spolupráce se sdělovacími prostředky poznejte do detailu svoji MAS a dosavadní komunikaci lidí z MAS v dané věci; odpovídejte na všechny otázky úplně, čestně a bez otálení (pozor na „bulvár“); nepodvádějte, nezkreslujte, nepřehánějte; nepromarněte žádnou příležitost, kdy můžete novinářům prokázat službu; pečujte o novináře jako o zákazníka; nebuďte překážkou, nedělejte potíže; respektujte legitimitu exkluzivity; ve vztahu k jednotlivým sdělovacím prostředkům zachovávejte přísnou neutralitu; požádá-li vás novinář o zprávu, udělejte vše, abyste mu ji poskytli; i když budete provokováni, nechovejte se k novinářům příkře - pomáhejte novináři, i když víte, že článek pro vás nebude příznivý; skutečnosti líčit v nezkreslené podobě, i kdyby to bylo momentálně nevýhodné; informace musí být vždy pravdivé a nesmějí se zamlčovat důležitá fakta; 145 / 224 nereagovat emotivně, nestěžovat si, nepomlouvat; aplikovat princip „nejvyššího společného jmenovatele“ = které všechny společné zájmy má MAS a příslušná cílová skupina či celá veřejnost?. 2.1.7. Mediální scéna tištěná (print): deníky, týdeníky, měsíčníky, jiná periodicita (1x Q, občasníky); elektronická: rádia, Tv, Internet – dtto print; agentury: ČTK, ČIA, Newton Media, Anopress apod. – pravidla, systém, cena, lidi (?); „moderní“: facebook, twitter, skype … sociální sítě … a co dál??. Jak na média? Know how = jak začít číst, poslouchat, sledovat … zajímat se; zpracovat si vlastní databázi „živých novinářů“ = nespoléhat se na zaručené kontakty z 2. ruky; propojovat si postupně „témata“ s konkrétním novináře – co ho/ji baví, co určitě nemusí …; budovat a UDRŽOVAT si „přátelské vztahy“= živý kontakt (ne zbytečné maily, „obálky“ … někdy i kafe je moc… fotbálek, pozvání na vernisáž, večírek); respektovat specifický mediální život = do práce před polednem, 1-2 redakční porady (nerušit!), vládní tiskovky. Setkání s novináři bude-li přínosem pro novináře a získají zde něco, co nemohou získat snadnější cestou; v případě významných událostí, vzniku závažného konfliktu apod. Tisková konference Jen tehdy, když opravdu máte co říci!!! Musí sdělovacím prostředkům poskytnout základní informace a vyjít vstříc jejich potřebám. Průběh jasný, stručný. Příprava : schopný člověk, který bude konferenci řídit; čitelné štítky s celými jmény a názvem funkce účastníka; POMILUJ ! (lidi, informace, materiál, organizace, rozpočet). Materiály připravené pro novináře musí zahrnovat: tiskoviny, které se přímo týkají tématu konference (případu); materiály dokreslující pozadí události, které se konference týká, včetně základních informací o MAS (např. v podobě Informační karty – viz Příloha I) a o regionu; zprávu z tiskové konference (je-li čas ji připravit); grafy, obrázky apod. - stačí i k nahlédnutí, na CD nebo pro snímání TV kamerami a digitálními fotoaparáty. Průběh konference: 1. přivítání - jmenovitě hosté, sponzoři; 2. (organizační pokyny, jsou-li nutné); 3. úvodní slovo - mluvčí organizace (neuspat, neotrávit, …); 4. (slovo hostům a ostatním referujícím, zpravidla 2-5 minut!); 5. dotazy a odpovědi; 6. poděkování, závěr; Existuje však mnoho odchylek (např. v kombinaci s občerstvením, prohlídkou míst apod.) 146 / 224 Brífinky Jsou méně formální než tiskové konference, uvolněnější, a vhodné zejména pro sdělení zajímavosti; u příležitosti bilancování (např. výroční hodnocení činnosti MAS); při ukončení významné akce. Tisková zpráva Tisková zpráva (TZ) jako „obrácený trojúhelník“ Čelo – perex – Kdo, Co, Kdy a Kde? Tělo – Proč, Jak? (podrobnosti) Pozadí - background (souvislosti) Závěr to, co je krátké a zajímavé pro redaktora i pro čtenáře; to, co svým obsahem, formou a úpravou usnadní redaktorovi práci; používat formát A4; označit ZPRÁVA PRO TISK a datum; opatřit titulkem - název stručný, výstižný, zajímavý; rozsah zprávy: stačí i 3 - 10 řádků (1 - 2 odstavce), max. na 1 stranu; do první věty umístit jméno MAS pro případ, že by redakce zkrátila zprávu na jedinou větu ; na konci uvést kontakty na autora a „pro další informace“ ; celkově tak přehledná úprava, aby se zpráva v ideálním případě mohla rovnou použít; přednost dávat kratším větám; obsahem přednostně aktualita; co, kde, kdy se stalo (připravuje), případně kdo, jak a proč, ale pouze fakta, nikoliv „osobní komentáře“, názory, připomínky - ledaže by součástí zprávy bylo citování aktéra události; lze přizpůsobit předpokládané rubrice zařazení; je-li třeba, uvést, kdy nejdříve smí být zpráva otištěna; poslat k rukám příslušného redaktora; kopii lze zaslat do servisu ČTK s poznámkou, kdo zprávu obdržel; nezapomenout na letní sezónu = větší pravděpodobnost, že noviny budou otiskovat naše zprávy! (podobně TV stanice). Tipy na zajímavé zprávy je důležitá pro mnoho lidí; budí veselí; mate zdravý rozum; vyvolává konflikt; přináší tajemné nebo ohromující skutečnosti; je nová (dosud se to nepřihodilo, anebo o tom nebylo referováno); je neobvyklá; týká se známých osobností nebo míst; 147 / 224 je natolik romantická, že zaujme fantazii lidí; dotýká se přímo osobních zájmů mnoha čtenářů, diváků, posluchačů. Ale pozor – je věčný boj se „zákonitostmi“, že - dobrá zpráva je hlavně špatná zpráva, vždycky se najde „někdo, kdo ví lépe než vy, co jste svým sdělením mysleli“ dá-li se některé vaše sdělení chápat více způsoby, objeví se v novinách ten nejhorší. 148 / 224 C4 POŘADÉNSKA CÍNNOST MAS A PŘACÉ S MÍSTNÍMÍ SUBJÉKTY V této části předkládáme několik univerzálně použitelných postupů, příkladů a metod, které mohou pomoci v různých situacích: pro přípravu projektů (vlastních i cizích); tvorba předprojektové fiše; jiný pohled na analýzu a řízení rizik; univerzální techniky jako POMILUj, logický rámec (jako nástroj řízení projektu), rozhodovací tabulky aj.; hlubší využití SWOT analýzy Příprava projektů Jak postupovat při přípravě projektů místních žadatelů, ale také vlastních projektů? V některých operačních programech (OP) bude MAS možná vystupovat jako běžný žadatel (dokonce s dlouhodobým a integrovaným projektem a s partnery!). Je proto třeba plně zvládnout přípravu projektů, resp. projektových žádostí v prostředí „mimozemědělských“ evropských fondů, především ERDF a ESF. MAS jako iniciátor aktivit místních subjektů Do jaké situace se může MAS dostat? Jestliže SWOT analýza říká, že je v území málo aktivit v oblasti cestovního ruchu, přestože tam existuje jeho velký potenciál, tak může začít: vyhledávat financovatelné záměry; informovat možné zájemce; povzbuzovat je k podání žádosti; facilitovat partnerské a integrované projekty a; pomáhat při zpracování projektů. V jednotlivých sektorech má však řízení projektů a rizikovost žadatelů své zvláštnosti (podle J. Tywoniakové): a) obec politická rizika – nestabilita, zvraty v účasti na projektu; stabilita financí z rozpočtu; těžkopádnost v rozhodování (kompetence a schvalování); zaběhané způsoby řízení investic. b) podnikatel stabilní – pokud nehazarduje; finance – vždy ověřit; pružný v rozhodování; někdy nemá/má problémy s věnováním se projektu; efektivní řízení projektu. c) neziskovka stabilní – pokud nestojí na jediném člověku … finance – problém, nemají majetek a zdroje na spoluúčast pružná v rozhodování 149 / 224 často nezkušené a neefektivní řízení projektu pracují s velkým nasazením, dávají projektu spoustu času 1.1. Kritické otázky pro přípravu projektu Jaké důležité otázky bychom si měli klást na samém začátku přípravy projektu? Kritické otázky při rozhodování (např. podle výzvy z operačního programu) jsou: 1. Jsme přijatelní, způsobilí jako žadatelé a příjemci? 2. Je věcně přijatelný (způsobilý, relevantní) náš projektový záměr? 3. Jsou uznatelné (způsobilé) plánované náklady? 4. Budeme mít dostatek zdrojů (lidských, finančních, …) pro realizaci? 5. Co se bude dít po ukončení podpory? Budeme moci pokračovat? Jsou ještě další otázky, které si na počátku klademe. Můžeme je shrnout do tabulky, kterou vyplníme se zájemcem o grant: Kdo bude žadatelem? Kdo bude partnerem? Kdo bude spolupracovat? Jaké budou výstupy ? Jaké výsledky? Jaké dopady? Vzniknou pracovní místa? Kdy zahájit? Jak dlouhé bude trvání projektu? Kde se bude realizovat ? Nakolik je udržitelný po skončení? Kolik činí uznatelné náklady? Jaké máme zdroje pro průběžné financování? Kdo je naší konkurencí? 150 / 224 Slabiny projektové dokumentace Projektová dokumentace mívá řadu slabin: • • • • • špatný projekt – co vše to znamená? (nejasné cíle, zmatené projektové aktivity, nedostatečné výstupy a nízká efektivita – „za mnoho peněz málo muziky“ aj.); špatná analýza a nedostatečné informace na vstupu; chybné propočty; malá rezerva; nesmyslný optimismus. Slabinám nutno zabránit. Tima Liberec vyvinula zvláštní seznam pro optimální postup při přípravě projektu a pro kontrolu jeho kvality – Osmnácterák. 18erák 1. PF pro začátek: Na začátku si na 2 – 3 stránkách vytvořte tzv. projektový záměr (předprojektovou fiši PF), který bude obsahovat hlavní body budoucího projektu (cíle, cílové skupiny, očekávané výsledky, aktivity, délku a umístění projektu, odhad nákladů). Doporučujeme, aby projekt patřil mezi priority žadatele (především u veřejných institucí, obcí apod.). 2. U-U-U: (= uznatelnost žadatele, záměru, nákladů) Pečlivě prostudujte (!) výzvu a kriticky zvažte: a) zda jste přijatelný jako žadatel, b) zda záměr věcně odpovídá očekáváním (viz cíle a „typy aktivit“), c) jsou-li plánované náklady uznatelné (financovatelné), příp. která část z nich. 3. KO-KO: (= komunikujte a konzultujte) S pomocí PF ověřte, zda Váš záměr odpovídá požadavkům výzvy konzultujte s vyhlašovatelem výzvy, zúčastněte se školení pro žadatele a na základě nově získaných informací svůj projektový záměr doplňte a upravte. Průběžně komunikujte, většinu poskytovatelů baví radit. 4. VČAS: Se sestavováním projektu začněte pokud možno alespoň 1 – 2 měsíce před termínem odevzdání (berte v úvahu, že čím více partnerů a zapojených subjektů v projektu máte, tím více času potřebujete na jeho přípravu). 5. PARTNEŘI: Oslovte vytipované partnery a nabídněte jim účast v projektu. Komunikujte s těmi, kterých se váš záměr nejvíce týká. 6. POTŘEBA: Ověřte si, že je Váš projekt potřebný a je o něj zájem mezi cílovými skupinami (uživateli). Tento zájem doložte v projektové žádosti vhodnou krátkou analýzou. 7. PŘILOŽTE: Zvažte, jak svůj projekt obohatit (zda je to vůbec vhodné), abyste svůj záměr plně využili. 8. PŘÍLOHY: Ověřte typ a rozsah příloh, které je nutné nebo užitečné odevzdat společně s žádostí (např. stavební povolení nebo podnikatelský plán). Příprava projetu a zajištění příloh trvá vždy déle, než jsme čekali, ale termíny uzávěrek se nemění – nesmíte se opozdit ani minutu, jinak není žádost přijata! 9. VaV: Stanovte výstupy a výsledky projektu (to, co vznikne realizací aktivit) a zamyslete se, zda na jedné straně odpovídají možnostem vaší organizace (nepřeceňujte své možnosti), a na druhé straně, zda nejsou vynaložené náklady příliš vysoké vzhledem k plánovaným výstupům a výsledkům (za hodně peněz „málo muziky“). 10. PLNÉ ZNĚNÍ: Zpracujte klíčové aktivity a podrobný rozpočet projektu; položky rozpočtu musí být v realistické výši, držte se lehce nadprůměrné výše jednotlivých nákladů (ani nejlevnější, ani nejdražší). Promyslete financování projektu (budete muset zajistit nejen vlastní vklad do projektu, ale také nezpůsobilé výdaje a prostředky na předfinancování). 11. WOCOGOU? Snažte se psát srozumitelně, tak, aby projektu rozuměl každý, nejen odborníci z daného oboru. 12. PROPOJENÍ: Údaje v jednotlivých kapitolách musí na sebe logicky navazovat a spolu souhlasit (pozor na provedení změny údaje pouze v jedné kapitole a ponechání původního údaje jinde). 13. BACHA: (Téměř) vše, co napíšete do žádosti o dotaci, budete muset při realizaci dodržet – projekt pište nejen tak, aby získal finanční podporu, ale hlavně takovým způsobem, abyste jej mohli opravdu uskutečnit (!) Mějte na paměti, že projekt představuje závazky, většinou i po jeho skončení (většinou 5 let). 14. RIZIKA: Zjistěte reálná rizika, která mohou během projektu nastat, a promyslete vhodná opatření. 15. CIZÍ OČI: Požádejte jinou osobu anebo sami si proveďte hodnocení vlastního projektu podle preferenčních kritérií. Zamyslete se nad tím, co ještě změnit či doplnit, abyste získali více bodů při hodnocení. 16. BENEFIT7? (název softwaru pro programové žádosti) Předem se seznamte s vyplňováním žádosti, vyplňte ji a připravte si požadované přílohy. 17. FINÁLE: Vyčleňte si jeden celý den na závěrečnou kompletaci a zajistěte přítomnost statutárního zástupce s razítkem. 151 / 224 18. CHECK-LIST: Odevzdejte žádost v předepsané formě a počtu výtisků – pozor na požadované formální náležitosti. Vyhlašovatel někdy zveřejňuje pomocný kontrolní seznam. 1.2. Partnerství v projektech Kdo může být partnerem v projektu? Kdokoliv. Avšak výzvy některých poskytovatelů grantů výčet partnerů omezují (nutno vždy pečlivě posoudit). A nejen to. Projektové partnerství má své výhody i nevýhody. Výhody partnerství na úrovni projektů je užitečné a stojí za zvážení u všech projektů podporovaných z veřejných prostředků (zvláště u projektů financovaných z ESF); veřejné prostředky se vynakládají na podporu projektů, výstupy jsou ve veřejném zájmu větší transparentnost při rozhodování a realizaci projektu; výsledky ve veřejném zájmu často znamenají zapojení veřejnoprávních subjektů (obec, úřad práce, škola, …) a dialog nebo konzultace s těmito organizacemi pomůže upravit vaše vnímání toho, co je ve veřejném zájmu; zapojení několika partnerů rovněž znamená rozšíření projektových zdrojů – dovedností, znalostí, organizační kapacity, finančních zdrojů (pro spolufinancování); spolufinancování projektu některým partnerem je zcela zásadní a ve strukturálních fondech je silným a legitimním důvodem pro zapojení veřejného sektoru. Nevýhody více partnerů znamená více lidí, více pohledů na věc, více času potřebného k přijetí rozhodnutí; partnerství jako takové potřebuje management, potřebuje konkrétní dovednosti a znalosti, neboť přináší jistá rizika (jako třeba neshodu mezi partnery); jistý druh partnerů je zcela neužitečný, někteří partneři mají nevhodné cíle, mohou chtít ostatní využít; pozor na „partnery“, kteří nepřinášejí do projektu peníze, know-how ani lidské zdroje a chtějí jen pomoci s realizací jakožto dodavatelé - to by mohli být dokonce neoprávnění nebo neuznatelní partneři, neboť se může jednat o „skryté” dodavatele služeb, kteří si chtějí v etapě návrhu projektu vydobýt „zvýhodněné postavení”, jež jim zaručí práci v etapě realizace projektu; partneři musí svou spolupráci postavit na jasném smluvním a právním základě - jeden z partnerů pak bude při jednání s financujícím orgánem vystupovat jménem ostatních. 1.2.1. Plánování partnerství Podle čeho se tedy rozhodnout. Důležité otázky při úvahách o začlenění partnerů do projektu jsou tyto: Co partneři do projektu přinášejí? Jsou poskytovatelem uznatelní? Jakou úlohu by měli hrát? Jaký závazek – povinnost by měli přijmout a jakým způsobem ho splní? (Přijetí závazku partnerství by mělo být stvrzeno písemně.) Jak logicky do sebe partnerské úlohy zapadají? Existují nějaké mezery, překrývají se někde, existují nějaké třecí plochy, možné konflikty? Pokud ano, jak se to bude řešit? Vyplňte si tabulku, tím si lépe ujasníte, zda určitého partnera potřebujete. Partner jeho úloha v projektu jeho přínos pro společný projekt riziko nebo zátěž, kterou může znamenat 152 / 224 O partnerství v projektech jsme dokonce napsali knihu: Jak na partnerské projekty (MPSV ČR 2011, vydal Úřad vlády ČR 2012). Předprojektová fiše Jde o užitečnou pomůcku pro přípravu projektu. (Slovo fiše tu má původní význam – znamená „stručný popis“. MAS bylo vnuceno pojmenování fiche pro samotné opatření SPL, nikoliv jen pro jeho stručný popis. MZe mělo tehdy francouzského poradce a špatného tlumočníka…) Jakmile známe alespoň základní záměr žadatele (nebo svůj vlastní), zkoušíme napsat předprojektovou fiši (PF). Tehdy se nejlíp ukáže, nakolik je záměr ujasněný a životaschopný. Používáme originální dotazníky Timy Liberec. Je pochopitelné, že obsahují mnoho z toho, co bylo řešeno v oddíle 1. Identifikace projektu předběžný název projektu nositel projektu (žadatel) místo realizace (+ kde se realizace projeví) předpokládaní partneři a spolupracující organizace typ projektu obec do 500 ob. investiční do 2000 ob. větší město neinvestiční oblast, obor (např. cest. ruch, zemědělství apod.) Popis projektu současný stav (zdůvodnění potřeby projektu) celkový záměr projektu (krátký popis toho, co se bude dělat) cílové skupiny (pro koho je projekt určen) cíle projektu = co bude výsledkem (co vznikne, co se stane, postaví, zajistí apod.) Trvání projektu (harmonogram) měsíce a roky realizace: od-do (předběžně) Finanční plán projektu (odhad) 153 / 224 celkové náklady vč. DPH (v tis. Kč) vlastní prostředky nebo další zdroje (úvěr, prostředky partnerů atd.) Zpracoval (jméno, datum, kontakty): PF může vyplnit i sám zájemce, např. starosta obce (skutečný příklad z r. 2007): PŘEDBĚŽNÁ FIŠE PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU (určeno pro zájemce o činnost MAS Krkonoše, pro každý záměr vyplňte samostatný list) Identifikace projektu předběžný název projektu Vybudování infrastruktury lokality BS/25 a BS/26 – dle platného ÚP Kunčice nad Labem nositel projektu (žadatel) Obec Kunčice nad Labem místo realizace Katastrální území Kunčice nad Labem předpokládaní partneři a spolupracující organizace Popis projektu současný stav (zdůvodnění potřeby projektu) Jde o zemědělské pozemky ve vlastnictví soukromých majitelů a obce, kdy dle schváleného ÚP jsou určeny jako plochy pro bydlení celkový záměr projektu (krátký popis toho, co se bude dělat) Příprava infrastruktury včetně obslužné komunikace. cíle projektu = co bude výsledkem (co vznikne, co se stane, postaví, zajistí) Dle studie vyvolané schválením ÚP v lokalitě lze vybudovat až 31 izolovaných domů a obslužné komunikace. jaké další důsledky přinese realizace projektu (hmotné a nehmotné efekty pro žadatele, cílovou skupinu, obec, region, …) Obec Kunčice nad Labem je satelitní obcí města Vrchlabí. Je možné nabídnout pozemky k zástavbě. Pro obec to znamená zvýšení počtu obyvatel o mladší generaci, zvýšení počtu dětí v mateřské škole a základní škole. Trvání projektu (harmonogram) měsíce a roky realizace: 2010 – 2011 od-do (předběžně) Finanční plán projektu (odhad) celkové náklady vč. DPH (v tis. 4,000 Kč) z toho veřejné zdroje financování 3.000 (např. opatření operačního programu) další zdroje – které: vlastní 1.000 prostředky, úvěr, prostředky partnerů atd. Zpracoval (jméno, datum, kontakt): Ing. Jiří Žďárský, starosta obce, 23.2.2007, [email protected] 154 / 224 Zašlete nejlépe do 16. 2. 2007 MAS Krkonoše, Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí, e-mail:rihova@ mas-krkonose, tel: xxx xxx xxx Zkuste si vyplnit PF pro některý svůj konkrétní záměr Strategie pro řešení rizik Dnes je celkem běžná tzv. analýza rizik. Např. v projektových žádostech pro ESF (viz aplikace Benefit 7) se požaduje identifikovat rizika a navrhnout opatření k jejich eliminaci. Žadatel to v žádosti vyplní – a pak na to zapomene! Firmy ale umějí rizika dobře vyhodnotit a dokonce je, alespoň částečně, řídit. Některé zkušenosti: předcházet rizikům jejich identifikací a důkladnou analýzou již ve stádiu přípravy projektu; snižovat nejistotu (buď máme rezervy, nebo máme v záloze náhradní řešení, a často obojí); akceptovat neovlivnitelné důsledky (počítat s tím, co nemůžeme ovlivnit, přemýšlet, jak tyto důsledky kompenzovat); o nastalých rizicích otevřeně komunikovat – s kým? v naší organizaci, s partnery, s poskytovatelem dotace. 3.1. Pomůcky a techniky pro hodnocení a prevenci rizik Jak poznáte projekt, s kterým asi budou potíže? Podle jednoho z těchto příznaků: opožďuje se vůči harmonogramu; má stále více překročené náklady; rostou vaše obavy z proveditelnosti (lze to vůbec uskutečnit?); růst problémů s partnery (blokují úspěšnou realizaci) a se subdodávkami; v projektu se objevují "překvapení" nebo tam někdo soustavně „hází vidle“. V těchto případech si položte kritické otázky: Je dosud tento projekt vůbec zapotřebí? Možná není a možná je snadnější jej ukončit, než pokračovat s obtížemi (pozor na závazky vůči poskytovateli financování!) Je vůbec možnost něco změnit, anebo je lepší pokračovat aspoň tak, jak to je doposud? Co je skutečně špatně (toto je klíčová otázka!)a jak to vyřešit? Mezi preventivní opatření ke snížení rizika používají mnohé MAS veřejnou obhajobu projektových záměrů. Ano, ta slouží mimo jiné ke snížení rizika, že projekt bude špatný, nedomyšlený a tedy i pro vás rizikový. Dále se používá „metoda semaforu“. Spočívá v tom, že každé dílčí aktivitě v projektu, např. jednotlivému výběrovému řízení, jednotlivému druhu stavebních prací a jednotlivé dodávce vybavení přisoudí členové projektového týmu zelenou, žlutou nebo červenou známku. Převažující hodnocení bude základem pro další projednání a přijetí potřebných opatření. Zelená = všechno probíhá podle předpokladu včetně termínů a nákladů, žlutá = objevuje se zpoždění nebo hrozba navýšení nákladů nebo jiná komplikace, červená = problém se již objevil a je třeba jej urgentně řešit. Tato hodnocení se provádějí periodicky, aby odrážela aktuální stav projektu. Metoda semaforu se dá použít i u hodnocení schválených projektů místních žadatelů pro kontrolní účely. Citujeme z jednoho SPL: 155 / 224 MAS pro svou potřebu použije jednoduchý systém diferenčního monitoringu a kontrol projektů. Spočívá v tom, že všechny nově schválené projekty jsou rozděleny do tří skupin podle několika kritérií. Každá skupina bude mít jinak náročnou proceduru kontrol a monitoringu. Žadatelé a projekty zařazené do červené skupiny budou kontrolováni podrobněji a častěji než do žluté, příp. zelené. Hlavním účelem celého systému je pomáhat žadatelům s realizací projektu a tím snižovat riziko neúspěchu. Proto bude veden velmi neformálně a vstřícně. V žádném případě nebude sloužit zbytečnému „kontrolování shora“. Jeho podstatou je účast, pomoc, konzultace, koordinace. Uvádíme příklady kritérií, kterými se kumulují příznaky pro zařazení do té či oné skupiny: příznak pro: červenou žlutou znalost žadatele členy výběrové komise nebo monitorovacího výboru (spolehlivost apod.) (téměř) žádná částečná výborná stupeň inovativnosti projektu vysoká střední nízká nebo žádná objem přiznané dotace přes 1 mil. Kč 300 – 1000 tis. Kč do 300 tis. Kč v minulosti již úspěšně realizoval projekt podpořený z veř. zdrojů (kraj, ČR, EU) ne ano, malý projekt nebo jako partner ano, vícekrát nebo velký projekt délka realizace projektu více než 1 rok 0,5 – 1 rok do půl roku zelenou Nejsou tu zapotřebí exaktní ukazatele a definice. Podle toho, jaké příznaky převažují, je žadatel se svým projektem zařazen do jedné ze skupin. Při rovnoměrném rozložení příznaků je zařazen do žluté skupiny. Např. projekt žadatele, který dosud s MAS nekomunikoval, přitom má běžný projekt v délce 6 měsíců a s nízkým stupněm inovace, bude pravděpodobně zařazen do žluté skupiny. Příslušnost ke skupině nevyjadřuje pochybnosti o důvěryhodnosti žadatele, nýbrž míru nejistoty (rizika) místní akční skupiny. Konkrétní plány kontrol pro jednotlivé skupiny budou v detailu stanoveny až podle výsledku žádosti o financování SPL. Předpokládá se, že pro červenou skupinu budou navrženy kontroly každý 1-2 měsíce, častější předkládání zpráv o postupu apod. 3.2. Zvláštní riziko: Lidé kolem nás Co dělají jednotliví členové MAS, výborů, pracovních skupin? Nakolik naší MAS pomáhají nebo překážejí? jejich účast může být aktivní i pasivní; jejich připomínky mohou být konstruktivní i destruktivní; jejich působení může být vstřícné i nepřátelské. My si je pro zjednodušení škatulkujeme: známka stručně charakteristika +++ důležitý partner na projektech spolupracuje, je přiměřeně aktivní ++ solidní je v pravidelném kontaktu, má někdy připomínky a náměty + „účastník“ (pouze) udržuje vztah, přijde na jednání, ve finále podpoří co dělat? udržet si je povzbuzovat je 156 / 224 projednávané návrhy (spolu s většinou) – –– ––– „veze se“ je pasivní, na jednání nechodí, ale neškodí „hází do toho vidle“ odmítá spolupracovat nebo je stále kritický škodí je trvale v otevřené nebo skryté opozici, dělá protiakce, příp. intrikuje zbavit se jich Zkuste si někdy ohodnotit lidi kolem sebe. Hlavně ty, na jejichž jednání (nebo nejednání) jste alespoň částečně závislí. Univerzální techniky pro práci manažera Existuje řada jednoduchých i složitějších pomůcek a technik pro projektovou práci. 4.1. POMILUj Jednoduchá (ale velice funkční!) pomůcka pro přípravu různých akcí jako školení, plesu, kolektivní výsadby stromů, dětského dne atd. Je to další výtvor Timy Liberec. POMILUj je prostě jen zkratka, která říká, že na každou akci potřebujete zpravidla šest věcí: Peníze (určitý rozpočet) Organizaci celé akce Materiál a techniku Informace (jak pro pořadatele, tak pro účastníky) Lidi (v případě semináře například studenty, ale také pořadatele a lektory) Udržitelnost – to nám připomíná myslet na to, co bude potom, jak budeme pokračovat po skončení (follow-up) – zveřejníme zprávu o akce, pošleme děkovný dopis lektorům? Nabídneme opakování? j – to v naší pomůcce nic neznamená, třeba po večeři něco vymyslíte… Zkuste si použít POMILUj pro svou nejbližší akci – třeba pro valnou hromadu MAS. Je to jednoduché a řešení si můžete zpracovat třeba do podoby myšlenkové mapy… POMILUj se hodí i na docela složité akce. Tady je příklad z dvoudenního setkání s desítkami lidí ze šesti středních škol. AntiXeno - MOVIE DAYS 2012 Bílé Poličany od – do 1. den: 14. 2. příjezd v odpoledních hodinách 2. den: 15. 2. odjezd po obědě (13. hod.) Peníze: v rozpočtu AX je na 1 MD rozpočet 2011 plán B.P. 2012 (max) utraceno 2011 4.3.5 nájem sálu 24 000 Kč 0 1 000 4.3.6 nájem techniky 12 800 Kč 0 0 4.5.1 nájem autobusu 12 710 Kč 0 0 6.2.9 občerstvení 20 000 Kč 8280 2x oběd 4140 1x večeře 11 727 20700 2760 1x snídaně 5520 3x svačina (vč. 2. večeře) 6.2.10 ubytování 22 500 Kč 11 990 7 500 30 studentů 5 600 16 dospělých 157 / 224 ½ zbytku v kap. 5 (služby) – úvod. školení 21 500 Kč ½ zbytku v kap. 6 (přímá podpora) 2 116 Kč 0 0 doprava na MD 8 000 do 12 000 odměny porotcům 10 aut x 2 x 80 km? = 1600 km? (vč. porotců) 2 000 2 x 1000 celkem 92 010 Kč Rezerva 23 616 Kč Ubytování 30 studentů dvoulůžkový pokoj pro pedagogy: 350 Kč/osoba/noc, 12 pedagogů pro studenty 250 Kč/osoba/noc 31 717 48 800 2 Tima 2 porotci Stravování 30 studentů 12 pedagogů 2 Tima 2 porotci večeře i oběd - hotové jídlo 60 - 90 Kč/osoba, minutka 90 Kč/osoba, snídaně buď kontinentální za 60 Kč/osoba nebo bufetová za 100 Kč/osoba. Svačina - např. jablko, čaj, obložený chléb - 40 Kč/ osoba. platba odborným porotcům např. 1500 Kč/celý pobyt (DPP, fa) cestovné všem účastníkům autem nebo veř. doprava nájem techniky technika vlastní (kromě plátna) Organizace: vhodný objekt Bílé Poličany OK SJ + OČ průzkum terénu OK Program oficiální část – moderování soutěžních VV OČ vyhlášení vítězů OČ pedag. porada – výukové projekty a výukové videoklipy (VP a VV) OČ, SJ porada realizačního týmu neoficiální část – promítání nesoutěžních klipů, večerní program, SJ SJ stáhnout klipy ze Stream, YouTube,… (SJ) – pro inspiraci nebo tématika AX (SJ) natáčení VV – námět Timy… Občerstvení pitný režim (várnice, minerálky…) – TI Koecherová SJ MI SŠ co vše můžeme zaplatit SŠ, podrobné informace o akci (vč. programu, co musí školy připravit apod.) – MI (SJ) SJ Porota porotce AX - Patrik Müller OK porotce filmař – J. Honzík (dle J. Jelínka) SJ, OČ 158 / 224 hodnocení VV systém hodnocení jako v r. 2011 – origoš 2011 SJ Materiál: občerstvení a) během MD b) snídaně, obědy, večeře, 2. večeře technika notebook + myš + zdroj Tima prodlužovačka Tima rozdvojka Tima tiskárna + kabel k tiskárně Tima dataprojektor Tima monitor Tima plátno Bílé Poličany ozvučení (repro.) vč. mikrofonu SŠUO Lb – se Sochorem domluveno (vyzvednout 13. 2.) zesilovač – bude aparatura, kterou používají k ozvučení módních přehlídek - namnožit materiály pro účastníky flipchart + papíry + fixy + 30 tužek z Timy nebo potisknout (pro vyplňování vol. listů) Tima velké „vizitky“ škol na stoly MP? seznam videoklipů pro hlasování MP? sčítací lístky (na barevné papíry) prezenční listiny účastníci – studenti MP? účastníci – ostatní samostatně pro RT Xeňák získat předem povinná publicita vlajky EU + ČR, vytisknout logo projektu kancelářské věci papírovou izolepu, tužky, flash disk, volné papíry (bílé + barevné) propagační věci polokošile s logem AX (SJ) SJ SJ další propagy (propisky, flash disky, tašky Tima (SJ) Informace: pozvánka + program Lokalita MI SŠ – jak se nejlépe dostat na místo Tima do info pro SŠ večerní neformální setkání něco připravit (např. společenská hra pro seznámení, zapojení studentů i pedagogů)…? ??? Ostatní kontakty na přihlášené kontakty na místního provozovatele + technik (help linka…) promítat 1. program MD 2. pravidla pro soutěž VV 159 / 224 3. … Publicita OČ (pozváni Holeček, Nidlová z MŠMT) pozvat kontrolory z odboru CERA Lidi: SJ + OČ Pořadatelé porota filmaři 1 Jindřich Honzík ? experti AX 1 Patrik Müller Tima Čepelka pedagogové studenti ♀ ♂ ♀ ♂ SPoSŠ ČL WŠ SE účastníci (předběžně nahlášeni) 7+2 (chtějí 8+2) 5 SUŠ Lb 4 SŠUO Lb 3 5+1 (Břenková dorazí jen na út dopo) 1 - 1 1 4+1 1 3+2 SPŠE Do 7+2 (Mužík bez stravy), chtějí 9+2 SPŠ NMnM Tima externí celkem (stud.+pedagog.) 4 - 1 4+1 - - - 2 0+2 - - - 2 2 porotci (Müller, Honzík - nebude nocovat) ∑ osob 30+16 ∑∑ 46 1 až 2?? CERA? ∑∑∑ Udržitelnost T. Marková – SPŠE Do www AX DVD zpětná vazba info pro SŠ propagační kampaň výstupy z AX propagace www informování na odborných webech www.esfcr.cz www.strukturalni-fondy.cz www.msmt.cz/ tiskovou zprávu po MD 4.2. Technika ABC Používá se v praxi Timy Liberec pro efektivní organizaci práce a času, pro rozhodování, pro zpřehlednění problematiky aj. Vychází ze zkušenosti, že člověk běžně neodliší více než tři stupně nějakého jevu. Tyto stupně 160 / 224 zato mohou být kvalitativně nebo kvantitativně dostatečně rozlišeny, takže většinou nevznikají velké rozdíly při hodnocení různými, stejně informovanými lidmi. Stručné příklady: situace stupnice (naše glosa) V diáři lze hodnotit naléhavost denních úkolů: A = nutné, vyřídit přednostně, B = potřebné, C = až když zbude čas (kdo dokáže dodržet toto pořadí, ten má výsledky, kdo začíná u C, protože ho to baví, tak má večer na sebe zlost, že neudělal, co měl…) V dotazníku pro členy MAS, kterým opatřením v ISÚ by se měla dát přednost (např. pro snižování nezaměstnanosti): A = velmi důležité, B = středně důležité, C = málo důležité (spočítáme známky od dotazovaných: přednost dáme opatření s co největším počtem A – je to lepší, než dávat body 3, 2, 1, protože mnoho jednobodových pak může předstihnout tříbodové…) Odhad toho, jak proveditelné jsou dříve shromážděné návrhy: A = snadné uskutečnit, B = je třeba větší příprava (nebo jednání s dalšími subjekty), C = zatím nejasné, složité (takže se soustředíme na A, abychom měli co nejdříve výsledky, a přitom připravujeme B a vyjasňujeme C) Jsou i složitější klasifikace. Jednu jsme použili při vyhodnocení střednědobých hodnocení strategických plánů Leader (které předkládaly všechny MAS do konce roku 2011). Jde o tzv. vícekriteriální škálování či rating. Všechna střednědobá hodnocení (dále jen: MTE) hodnotilo vždy několik hodnotitelů podle předem vytipovaných kritérií. Tato kritéria měla odrážet kvalitu MTE. Každé MTE tedy bylo hodnoceno několika hodnotiteli ze 12 hledisek pomocí známek A, B, C: Kritéria (příznaky kvality): kvalita MTE: A (výborná) B (dobrá) C (neuspokojivá) 1. Je MTE zpracováno podle osnovy MZe, obsahuje tit. list, obsah, shrnutí? dle osnovy a 2-3 náležitosti dle osnovy a 0-1 náležitost ne podle osnovy 2. Je zpracovatelem MAS (s příp. spoluúčastí externích hodnotitelů)? MAS + externí (supervize aj.) jen MAS jen externě 3. Bylo MTE projednáno kol. orgánem? (viz MTE nebo www) VH předsednictvo apod. nebylo projednáno nebo nelze zjistit 4. Bylo kapitolám 4 a 5 (příp. kap. 3) věnováno alespoň 25% rozsahu? Bylo MTE publikováno? (viz MTE a www) 46 a více % 25-45% méně než 25% celé na www publikována pouze zpráva o MTE nebylo publ. nebo nenalezeno 6. Používá MAS soustavu více než 5 M.I. a v MTE komentuje jejich naplňování? více než 5 M.I. a komentuje více než 5, ale nekomentuje 5 nebo méně 7. Stanovila si MAS a zpracovala ještě další hodnotící otázky? stanovila a vyhodnotila podrobně stanovila a stručně vyhodnotila nestanovila 8. Jsou dílčí závěry a zjištění v kap. 4, příp. 3 dostatečně podložené fakty? ano, podrobně, příp. i doplňk. metody jen jednoduchá statistika nepodloženo, obecné 9. Kap. 4 hodnocena evaluátorem souhrnně na stupni 4 nebo 5 (1=min., 5=max.) 4-5 3 1-2 5. 161 / 224 10. Je vyhodnocen soulad monit. indikátorů s prioritami a cíli SPL? (bod 5.1 Osnovy) explicitně a podrobně jen částečně nebo povrchně obecně nebo vůbec ne 11. Je vyhodnocena míra dosažení cílů? (bod 5.2 Osnovy) explicitně a podrobně jen částečně nebo povrchně obecně nebo vůbec ne 12. Jsou doporučení na základě výsledků ano a nejen k jen k úpravám doporučení chybí hodnocení (kromě úprav fiší SPL)? (bod fiším fiší 5.3 Osnovy) 13. Celkové kvalitativní zhodnocení MTE výborné */ dobré */ neuspokojivé */ (stupeň a komentář, např. hlavní + a -) */ Do výsledných skupin byla MTE rozdělena podle počtu A, příp. B, dosažených v těchto 12 kritériích. Hodnotitel má samozřejmě alternativu: číst všechna střednědobá hodnocení tak dlouho, až ho napadne, která jsou nejlepší. Zkuste si odpovědět na otázku, proč jsme nepoužívali číslice (např. body nebo známky jako ve škole), nýbrž písmena… 4.3. Logický rámec projektu Běžně se vyžaduje poskytovatelem dotace. Ale kolik příjemců dotace se k němu vrátilo a řídí se jím? A přece je kvalitní LF výborným nástrojem pro řízení, resp. monitoring projektu. O LF se dočtete v literatuře. Tady si uvedeme jen konkrétní příklad: S p o r t c e n t r u m S k a l k a (2002) LOGICKÝ RÁMEC PROJEKTU Logické kroky Hlavní cíle Objektivně ověřitelné ukazatele dosažení 1. Rozvojem podnikatelské činnosti - počet vytvořit na Benecku nová pracovní pracovních míst místa - příjmy z 2. Zvýšit potenciál obce pro příjmy cestovního z cestovního ruchu. ruchu Zdroje a způsoby ověření Předpoklady - statistika Úřadu práce Semily a Obecního úřadu Benecko x - vyjádření starosty obce - statistické šetření (bude-li zadáno) Účel projektu – – – – – – snížení nezaměstnanosti v obci vznikem nových pracovních míst, nové možnosti trávení volného času na krytých sportovištích, nové stravovací zařízení, navíc s bezbariérovým vstupem, prostory pro školící aktivity, internetová stanice rozvoj malého podnikání rozšířením služeb penzionu Skalka, zvýšení koupěschopnosti místních obyvatel zaměstnanců, kteří zde najdou pracovní uplatnění, - zvýšení počtu stálých pracovních míst v obci - statistika Úřadu práce Semily a Obecního úřadu Benecko - zvýšení počtu lůžek v celoročních ubytovacích zařízení - fyzická prohlídka lokality - neobjeví se nečekaná - daňové přiznání konkurence v žadatele za rok téže lokalitě 2004 (první rok v plném provozu) - nedojde k podstatným - vyjádření změnám ve místních spolků a struktuře dalších poptávky organizací - zvýšení počtu míst u stolů v celoročních stravovacích zařízeních - nedojde k celkovému a trvalému úbytku počtu návštěvníků - zvýšení tržeb 162 / 224 – – – – Očekávané výsledky zvýšení počtu přijíždějících návštěvníků a turistů, rozvoj cestovního ruchu, podpora cestovního ruchu na Benecku zvláštní nabídkou: návštěvníci budou mít možnost nového sportovního vyžití, a to i při nepříznivém počasí, vybudování areálu, který svým vzhledem nenaruší tradiční ráz krajiny, naopak architektonicky a esteticky plně zapadne do moderní krkonošské architektury, snížení deficitu kulturního vyžití obyvatel sportovními aktivitami, obohacení společenského života v obci penzion pro cestovní ruch s kapacitou 32 lůžek zvětšení plochy dosavadní prodejny o 15 m2 jako přímý důsledek přemístění šaten pro zaměstnance do nového objektu a tím rozšíření personálu prodejny o jednoho stálého zaměstnance 2 internetová stanoviště veřejné internetové stanice restaurace s kapacitou 100 hlavních jídel denně a 60 místy u stolů 8 nových stálých pracovních míst a 3 sezónní pracovní místa tělocvična o velikosti 60 m2 s vybavením pro stolní tenis, cvičení a posilování kryté hřiště na ricochet o rozloze 60 m2 žadatele - počet kulturních a sportovních akcí (včetně schůzí) místních spolků a organizací - vyjádření Správy KRNAP - žádná námitka Správy KRNAP a) při skončení výstavby: protokoly, fyzická prohlídka staveniště b) během provozu: - návštěvnost - spokojenost návštěvníků - úspěšné výběrové řízení - fakturace na dodavatele hlavních částí - účetnictví žadatele (peněžní stavby deník) - řízení stavby tak, aby se - zápisy z dosáhlo kontrolních plánovaných návštěv úspor -závěry - zajištění kolaudace potřebných b) pracovníků pro nové provozy - firemní statistika a účetnictví (evidence návštěv a plateb) a) - návštěvní kniha - vyjádření místních spolků - evidence provozu internetové stanice Aktivity tvorba projektové dokumentace příprava staveniště stavba penzionu výstavba a vybavení sportovišť (ricochet, tělocvična) vybavení penzionu vybavení restaurace uvedení do provozu - kvalitní zpracovatelé projektu pro SAPARD, ekonomických a finančních analýz a stavební dokumentace - projektová dokumentace - průběžné kontrolní zprávy (úvěrující banka, agentura SAPARD) - získání dotace z programu SAPARD - získání příslibu úvěrování od banky - získání stavebního povolení - využití zkušeností žadatele s úsporným 163 / 224 řízením staveb - vhodní dodavatelé materiálu Zkuste si připravit projekt pomocí LF. V realizační fázi se jím můžete řídit jako pomůckou pro monitoring projektu. 4.4. Zpětný diagram Hodí se pro podrobný plán realizace projektu. Jde o graf, který začínáme vyznačením celkového plánovaného výsledku (zpravidla na velkém listu papíru zcela vpravo). Položíme si otázku: „Co musím udělat (co se musí stát), abych se dostal(a) k tomuto výsledku?“ Například, je-li naším cílem předložení schválené ISÚ, pak konečným výsledkem bude schválená ISÚ. Co pro to musíme udělat? a) upravit ISÚ do čistopisu, b) návrh ISÚ schválit v MAS. Tyto dvě nezbytné události zapíšeme vlevo od žádoucího výsledku a propojíme čarami. Pokračujeme stále dál zprava doleva. co musíme udělat nebo co se musí stát, aby byla ISÚ schválena? a) připravit návrh, b) sezvat valnou hromadu MAS, c) … A opět u každé položky: Co musí být, abychom dosáhli daného dílčího výsledku (dílčí události)? Pokračujeme,. dokud nedojdeme k současnému stavu. Výchozí otázka před započetím tohoto plánování tedy zní: Co je vlastně konečným produktem, který musíme mít? Pak již postupujeme zpětně řetězem následků a příčin až na počátek. Těžko se to popisuje slovy, avšak obrázkový příklad právě k dispozici nemáme… 4.5. Návrhový workshop Při přípravě ISÚ nebo jiných rozvojových dokumentů v obci či mikroregionu jsme často v situaci, kdy hledáme konsensus s určitou (ale dosud neznámou) vizí, se seznamem priorit rozvoje regionu, s tematickým zaměřením další práce apod. Nebo sestavujeme investiční část rozpočtu. Anebo hledáme různá, všeobecně přijatelná řešení nějakého komplexnějšího problému (např. jak rozvíjet podnikání a snižovat nezaměstnanost v regionu pomocí fondů EU, jak využít určité veřejné prostranství apod. Vyhledáváme tedy a posuzujeme různá řešení, která se nemusí vzájemně vylučovat. Předpokládejme, že to chceme udělat za aktivní účasti členů MAS nebo obyvatel obce nebo jiné veřejnosti. Jak ji účinně zapojit? Není možné, aby se občané scházeli na návsi tak dlouho, až dojdou k výsledku. tento proces musíme řídit a návrhový workshop je jednou z metod, jak postupovat. Jde o jednoduchou a účinnou pomůcku, která se používá v různých variantách při různých příležitostech. Tady je její klasická podoba. Návrhový workshop slouží k pracovnímu setkání malých skupin profesionálů a laiků. Jejich účelem je společná tvůrčí práce při navrhování a plánování, jako příklad tentokrát zvolíme rekonstrukci náměstí nebo parku. Každý účastník je povzbuzován, aby rozvíjel své vlastní nápady úpravou modelu, namalováním návrhu nebo slovními připomínkami. Workshop uspořádáme v sále s dostatečnou kapacitou, ale zrovna tak to může to být i několik menších místností, zákoutí chodby či pod širým nebem. Připravíme několik pracovišť, na nichž budou pracovat skupinky 5-10 lidí. Bude tam půdorysný plán obce nebo řešené plochy, velké archy papíru, bloky A4, různé druhy popisovačů a tužek, lepicích pásek, nálepek post-it apod. Celé to musíme koncipovat trochu jako hru. Chceme se domluvit v dobré pohodě a každý by měl z akce odcházet s pocitem, že si to užil a že „do toho“ mohl promluvit. Touto akcí sledujeme dva cíle: a) věcný cíl znamená získat použitelná řešení s dostatečnou podporou veřejnosti, b) psychologickým cílem akce je, aby všichni odcházeli s vědomím, že to bylo zajímavé a že své návrhy a stanoviska mohli uplatnit. Že nebyl nikdo přehlížen. Na workshop musíme zvát občany s dostatečným předstihem, neboť nechceme, aby někdo říkal (hlavně opozice!), že o něm nevěděl. Lidé se na místě podepíšou na prezenční listinu (jestliže ji k ničemu dalšímu nepotřebujeme, můžeme ji vynechat) a vyberou si skupinku, v níž chtějí působit. Někdy potřebujeme jejich začlenění do skupin ovlivnit. Chceme například, aby v jedné skupince nebyla celá rodina či všichni zaměstnanci OÚ, kteří přicházejí na 164 / 224 setkání společně. Ve dveřích proto rozdáváme náhodně lístky s písmeny různých skupin, různobarevná lepítka či třeba dětské figurky a podle toho je „rozmícháváme“ do skupin. Můžeme však mít i jiný problém: tvrdou a destruktivní opozici, která hrozí, že zmaří každý pokus o normální dohodu. K tomu se právě hodí rozdělení do skupin. Skupinky pod vedením facilitátora necháme diskutovat o problému, přicházet s různými návrhy, zvažovat pro a proti atd. (podle účelu setkání). Jestliže facilitátor vede diskusi tak, aby se každý dostal ke slovu (ostýchavé povzbuzuje, povídavé krotí), zapisuje stručně všechny nápady a názory a nakonec o nich nechá hlasovat, je velmi pravděpodobné, že a) extrémní názor nezíská podporu přítomné většiny, b) oponent vyčerpá své argumenty, svou zášť atd. ve skupince a v závěrečném plenárním jednání se již neprosadí. Po práci ve skupinách totiž následuje společné jednání všech a v jeho úvodu za každou skupinu přednese její mluvčí závěry, k nimž dospěla. Tam ovšem již chybí extrémní nebo destruktivní návrh. Když se pak ten, kdo celý workshop řídí, této skupiny zeptá, jestli je ještě něco důležitého, co se ve skupině usneslo, a mluvčí neřekl, může se maximálně stát, že rozbíječ zopakuje svůj názor, ale to již nebude názor skupiny a plenární shromáždění ho může jen vyslechnout a zapomenout., dál se již o něm nejedná (neprosadil se v demokratické skupinové diskusi, že). Postupně se přednesou a shromáždí návrhy a závěry ze všech skupin. Pak podle povahy věci může dojít na hlasování o nejlepší variantě či na příslib, jak se bude se závěry nadále pracovat. To už závisí na účelu a předmětu workshopu. Nyní technický popis hlavní části workshopu: Vedoucí každé skupinky (facilitátor) je předem vybrán a zaškolen pořadatelem. Dále je ve skupině zapotřebí jeden zapisovatel, velký arch papíru (rozloží se na stole nebo někam přilepí), fixy (dvě barvy – na zápis a na zpracování). Ideální počet účastníků ve skupině je 5-10. Program: úvod ve skupině: Facilitátor někdy požádá účastníky, aby se stručně představili. (10 min.); předmět rozmluvy: Na začátku každý napíše na samostatný papír nebo na jednotlivé lístky 3-5 návrhů, které se vztahují k danému tématu, anebo se dělá jakýsi skupinový brainstorming, kdy účastníci napřeskáčku vyslovují své názory nebo navrhují řešení, ale ještě o nich nepolemizují (to je důležité!). (10 - 15 min.); upřesnění návrhů, diskuse (každý dostane na jeden příspěvek limit třeba 20 vteřin) a heslovitý zápis na jeden papír nebo tabuli. (10 min.); hledání skupinového konsensu – podle povahy věci to je například: a) návrh na další postup (navržená řešení se rozdělí na „teď” a „později” či podle připravenosti na „lze uskutečnit ihned“, „lze po přípravě“, „zatím nejasné, nejsou pro to podmínky“, (celkem 15 - 30 min.); b) individuální nebo skupinové rozvíjení 1 - 5 vybraných návrhů; c) výběr a seřazení 5 nejlepších návrhů (to se může snadno odhlasovat, když lidé postupně půjčenou fixkou udělají čárku u 1-3 návrhů, které doporučují – zcela demokraticky a doslova před očima vznikne transparentní výsledek hlasování). (15 – 30 min); plenární jednání zahajuje referování o výsledku práce skupiny jejím mluvčím – své závěry postupně prezentují všechny skupiny. (15 – 45 min., podle toho, připustí-li se diskuse); poté lze různými způsoby (viz výše) pokračovat k závěru. Pro plenární část ovšem potřebujeme další vybavení: flipchart nebo plochu, na níž mohou mluvčí skupin připevňovat své výsledky (je to bezprostřednější než používat notebook a dataprojektor!). Pohled na polepenou zeď nebo na nataženou šňůru, na níž jsou pomocí kolíčků připevněny velké archy papíru s výsledky práce skupin, je pro některé účastníky fascinující. Může to být nová osobní zkušenost, která zcela překonává dosavadní mudrování v kuchyni a stížnosti po hospodách. 4.6. Rozhodovací tabulky Využívají se jako pomůcka pro zásadní rozhodování o problémech. Cílem je nalézt podstatné znaky, které napoví, jakou taktiku, jaké řešení použít. Tyto podstatné znaky vyjádříme pomocí dvojice ano-ne, má-nemá, jenení, velký - malý. Tima Liberec používá většinou tyto nejjednodušší, čtyřpolní tabulky. Stavy obou znaků kombinujeme, čímž získáme 2 × 2 možností. 165 / 224 Nejdřív několik příkladů: Účast na poradě: účel znám přesný účel neznám mám co říct jít zjistit nemám co říct nejít, získat dodatečné informace (např. zápis) omluvit se a zapomenout Tvorba každodenního plánu práce manažera MAS: to, co mám řešit… je naléhavé není naléhavé je spíš důležité přednostně vyřizovat naplánovat na později (odpoledne, druhý den…) delegovat na spolupracovníky a hodit do koše a zapomenout nemám-li je, tak naplánovat na později (odpoledne, druhý den…) je spíš nedůležité Hlavní oblast použití těchto tabulek je v plánování strategií. Např.: klient je … s naší službou spokojený nespokojený loajální (chce nebo musí zůstat) neloajální (nechce u nás zůstat a využívat naše služby) V políčkách si formulujeme, co v takovém případě dělat. Musíme si tedy nejdřív ujasnit, co je tu podstatné. V praxi se nejčastěji osvědčuje kombinace dvou klíčových kritérií, podle nichž se rozhodujeme. Kombinace těchto dvou faktorů, hledisek, situací nám zpřehlední problematiku a upozorní na nutnost různých strategií dalšího postupu nebo nám přímo nabídne, co bychom měli učinit. Co je důležité v přístupu k různým subjektům mimo MAS, které mohou náš projekt ohrozit nebo mu prospět? Rozhodovací tabulka má tvar: velká …jejich zájmy v projektu jsou… (shoda s jejich vlastními cíli, akceptování cílů projektu a forem práce) malé velké uspokojovat, nenaštvat využít co nejvíce, zapojit malá …jejich důležitost pro projekt je… Co dělat, jestliže … sledovat, hlídat změny ocenit, akceptovat 166 / 224 Musíme si tedy nejdřív ujasnit, co je tu podstatné – důležitost (vliv) a zájem dotyčné osoby. A pak si je roztřídit do uvedených čtyř polí. V nich už máte zapsanou navrženou taktiku. Jestliže předem víme, že určitý starosta má pro nás sice malý význam, ale projevuje velký zájem o práci MAS, tak jej přiměřeně chválíme, jeho návrhy pokud možno akceptujeme apod. Podobně lze pracovat se čtyřpolní rozhodovací tabulkou při analýze rizik proveditelnosti určitého projektu nebo celé ISÚ: Jeho pravděpodobnost nižší velká vyšší malá Jeho závažnost Riziko Sice bychom měli rizika hodnotit na jemnější škále (např. pomocí již uvedené techniky ABC), ale i toto řešení nám zpřehlední problematiku a budeme vědět, která rizika jsou pro nás nejdůležitější a na která se tedy máme zaměřit přednostně (budou se vyskytovat v levém horním poli). Někdy se objeví šest i více významných variant – například: člen MAS má funkci nemá funkci pozitivní působení využívat zapojit neaktivní, pasivní povzbuzovat aktivizovat negativní působení řešit… ignorovat? 4.7. SWOT analýza SWOT analýza je u poskytovatelů dotací velmi populární. Každý to na vás chce a každý z vás to umí (opravdu?). Ale co se děje v praxi? Většinou se sepíšou okamžité nápady na plusy a mínusy, dá se to do čtyřpolní tabulky a pak se na to zapomene. Legrační je, že účastníci někdy silně diskutují o tom, zda ta samá skutečnost je předností, slabinou, příležitostí nebo hrozbou. Například území bývalého vojenského prostoru Ralsko (který je plný chemicky kontaminované půdy, zbytků vojenských zařízení, dříve i munice atd., současně však velkým přírodním celkem, málo zalidněným atd.). Je Ralsko pro Liberecký kraj S, W, O, nebo T? Také v SPL je vždycky jakási „SWOT analýza“, ale skoro nikdo na ni v návrhové části SPL nenavazuje! Můžeme z ní tedy dostat víc? SWOT analýza se používá několika způsoby: a) nejčastěji jako prostý seznam plusů a mínusů… → hodí se snad jako intelektuálská zábava 167 / 224 b) méně často jako nástroj pro stanovení scénářů vývoje → hodí se pro tvorbu ISÚ c) nejméně často jako podklad pro analýzu rizik 4.8. SWOT analýza a její využití při tvorbě strategií Řečeno od počátku, každý proces strategického plánování sestává z několika fází - mimojiné: vymezení předmětu (co zahrnuje náš region ...); sběr a analýza informací o území a jejich vyhodnocení; definice scénářů vývoje regionu, definice strategií; odvození cílů a opatření. Při této příležitosti se zpracovatelé většinou snaží vyplnit 4 tabulky (kvadranty SWOT) - vznikne nahodilý seznam toho, co momentálně účastníci považují za SWOT. Je to pouhý seznam. Fakta ze SWOT nebývají vyhodnocená, SWOT končí bez využití. Ve skutečnosti je SWOT analýza ucelenou metodou řízení projektů a tvorby strategie. Postavení SWOT analýzy v přípravě strategie: profil (popis) regionu vytipování priorit požadavky a zájmy MAS relevance k PRV ČR, k OP Z, IROP, …… SWOT priority „rámec“ Samotná SWOT analýza má čtyři fáze a nevíme, proč se většina zpracovatelů SWOT soustřeďuje pouze na tu první. Asi že to je snadné. 1. fáze: Shromažďování informací o subjektu a jeho okolí S - přednosti, výhody, silné stránky regionu, W - nedostatky, problémy, slabé stránky, Mimo hranice subjektu, v jeho okolí, se však nachází řada vlivů, faktorů s dlouhodobým, závažným, potenciálně pozitivním, anebo negativním účinkem na subjekt: O - příležitosti, které se z okolního prostředí naskýtají pro další rozvoj, T - hrozby z okolního prostředí, vnější rizika či ohrožení, k nimž může dojít. S a W jsou vnitřní vlastnosti systému (obvykle podnik, v tomto případě region), zatímco O a T jsou vnější faktory, které uživatelé strategie (vedení podniku, krajské zastupitelstvo, svazek obcí, místní akční skupina) nemají pod kontrolou. Např. „efektivní využívání grantového fondu kraje“ (uvedené jako příležitost) je pod kontrolou kraje a proto by se při SWOT analýze kraje nemělo vnímat jako vnější faktor, nýbrž zhodnotit, zda jde 168 / 224 o pozitivní (S) nebo negativní (W) stránku práce kraje. Naproti tomu krajský fond ve SWOT analýze jednotlivé NNO je vnějším faktorem, samotnou NNO přímo neovlivnitelným. Podstatou SWOT analýzy však není shromáždění S, W, O a T, ale zejména jejich agregace a ohodnocení (stanovení priorit), aby se získal omezený počet důležitých a pravděpodobných faktorů. Proto: 2. fáze: Vyhodnocení dopadů SWOT Dopady jsou: přímé a nepřímé; blízké a vzdálené; podstatné a nepodstatné (např. dle stupně důležitosti pro subjekt nebo dle velikosti dopadů); dobře ovlivnitelné a špatně ovlivnitelné (= nelze je řídit vůbec nebo jen špatně - např. počasí). Používají se zde metody expertního hodnocení. Teprve výsledky této fáze jsou prvními závěry SWOT analýzy. 3. fáze: Vytváření jednoduchých „strategií“ jak využívat a rozvíjet „S“? jak kompenzovat, odstraňovat nebo potlačovat „W“? jak využít „O“? jak se preventivně chránit před hrozbami? Jak odstraňovat či snižovat „T“? Vycházíme ze zkušenosti, že lepší než vytvořit co nejdelší seznam příležitostí a hrozeb, je soustředit se na několik málo rozhodujících, klíčových faktorů a ty využít (příležitosti), resp. kompenzovat (hrozby). 4. fáze: SWOT analýza jako nástroj definice scénářů Dalším krokem SWOT analýzy je kombinace jednotlivých faktorů (nebo jejich shluků) a to obvykle S - O (maxmax) nebo W - T (minmin), které následně vedou k formulování ofenzivních a defenzivních strategií (scénářů). Ne všechny kombinace dávají smysl (poskytují smysluplné dílčí scénáře), aby se staly vodítkem pro formulaci opatření (akcí). Čím se liší různé scénáře? Scénáře se liší podle toho, jakou váhu přikládají příležitostem (v kombinaci se silnými stránkami) a hrozbám (v kombinaci se slabými stránkami). Ofenzivní, optimistický scénář posiluje S k využití O. Defenzivní, pesimistický scénář minimalizuje rizika T např. využitím příležitostí O nebo kompenzováním nevýhod W. 4.9. SWOT, anebo TOWS analýza? V současné době již většina MAS zná a používá SWOT analýzu. My ji nyní uvedeme jakoby „naruby“, a přitom jako jeden z nástrojů určených k rozboru strategické pozice regionu. (S použitím studie Stanislava Michka a kol., NÚOV 2006). 1. krok: TOWS analýza je variantou SWOT analýzy. Postup podle ní záměrně začíná odhadem budoucích hrozeb a příležitostí, pro daný region. Jde o vnější faktory (rizika – hrozby či příležitosti), které přicházejí z okolního prostředí regionu. Tato „rizika“ (hrozby) představují faktory vedoucí ke stagnaci regionu nebo významným negativním trendům (úbytek obyvatelstva apod.). „Příležitostmi“ jsou ty faktory, které poskytují regionu nové šance k rozvoji. Je nutné si uvědomit, že stejný faktor může obsahovat, pro jednu MAS příležitost, a pro druhou riziko (hrozbu). Např. uplatnění diferenciace venkovských regionů. 2. krok: Na základě identifikace hrozeb a příležitostí je teprve možné určit slabé stránky W a orientovat se na silné stránky S, které mohou podstatně ovlivnit zmírnění hrozeb a umožnit využití cenných příležitostí. Tento postup pomáhá eliminovat případný nereálný pohled na postavení MAS a regionu a zmírnit subjektivní optimismus, který může vyplynout z výsledků sebehodnocení při použití SWOT analýzy. Podporuje také 169 / 224 strategické uvažování směřující k identifikaci a následné realizaci nezbytných opatření. Na silných stránkách regionu by MAS měla stavět, slabé stránky by se měla snažit odstranit. 3. krok: Analýza silných a slabých stránek by měla vyústit do posouzení vnitřních zdrojů (např. finančních, lidských, znalostních, ale také zdrojů samotné MAS, což jsou např. dovednosti funkcionářů, zkušenosti manažerů, finanční zdroje apod.). Také by měla odhalit, jak by měla MAS fungovat v různých oblastech (např. v oblasti vzdělávání, poradenství, řízení partnerství, řízení financí a účetnictví, v marketingu apod.). Smyslem TOWS analýzy je tedy obrátit pozornost zpracovatele k analýze vlivů stojících mimo region a k těm významným faktorům, jež budou s vysokou pravděpodobností zásadně ovlivňovat budoucí vývoj regionu a vyžadovat důležitá rozhodnutí. To umožní vyhnout se rizikům a nepromarnit významné příležitosti, jež se již zpravidla neopakují. Vyvarujeme se také tomu, že zpracování SWOT začíná vnitřními silnými a slabými stránkami regionu a vedení MAS již nevěnuje dostatečnou pozornost rozhodujícím problémům a výzvám, které vznikají mimo region. Jako příklad uvádíme část TOWS analýzy pro dřívější (2007) strategii rozvoje MAS Krkonoše Příležitosti jsou pozitivní faktory a očekávané změny, které se z okolního prostředí naskýtají pro další rozvoj regionu Krkonoše. Hrozby jsou negativní faktory a změny z okolního prostředí čili vnější rizika (ohrožení), k nimž může dojít s pravděpodobností, která není zanedbatelná. EXTERNÍ PŘÍLEŽITOSTI a) pro cestovní ruch: rostoucí zájem návštěvníků a cestovních kanceláří o produktové balíčky v CR (uplatní se v podhorské oblasti a mimo lyžařské pobyty, kdy se tradičně nehledá doplňkový program) rostoucí zájem o vlastní zdraví tuzemských i zahraničních turistů (orientace na lázeňské a kondiční pobyty) b) pro ochranu a šetrné využití životního prostředí a krajiny: vládní a evropská podpora využívání obnovitelných zdrojů energie (energetické plodiny, dřevný odpad jako piliny, štěpka, kůra, využití další biomasy k výrobě tepla a plynu) využití záměru Královéhradeckého kraje na produkci biomasy v regionu c) pro rozvoj podnikání: rostoucí obliba produktů zdravé výživy a zdravého životního stylu - využití chráněné přírody KRNAP k produkci bylin, ovoce, medu a zdravých potravin d) pro infrastrukturu a život v obcích: zájem vlády ČR a kraje o výstavbu rychlostní komunikace R-11 východní částí regionu do Polska e) celkově (nespecificky): využitelnost fondů Evropské unie a dalších vnějších finančních zdrojů využití metody Leader pro společné podnikání a záměry subjektů z různých sektorů (mj. aktivizace subjektů, které mohou čerpat finanční pomoc mimo Leader – např. z nadací a z operačních programů ČR) finanční zajištění realizace strategie MAS Krkonoše další zlepšení průchodnosti polsko-českých hranic v důsledku rozšiřování schengenské spolupráce Jak tyto pozitivní externality využít? Strategie to udává v návrhové části v podobě opatření a aktivit, které se zaměřují na vybrané příležitosti. EXTERNÍ HROZBY 170 / 224 a) pro cestovní ruch: nedostatek sněhu v zimní sezóně konkurence sousedních horských turistických oblastí (zejména Jizerské a Orlické hory) rozsáhlá aktivita mnoha mikroregionů v ČR (podporovaných prostředky ze SROP, POV aj.) v rozvoji vlastního cestovního ruchu – konkurence, která může odlákat dosavadní nebo potenciální návštěvníky Krkonoš b) pro ochranu a šetrné využití životního prostředí a krajiny: rozsáhlé polomy a další lesní kalamity redukce finančních prostředků z osy II Programu rozvoje venkova ve prospěch zemědělských produkčních aktivit a izolovaných žadatelů c) pro rozvoj podnikání: nedostatečná podpora ovocnářství, včelařství a produkce biopotravin ze strany Královéhradeckého kraje d) pro infrastrukturu a život v obcích: malý zájem investorů mimo region, resp. rostoucí konkurence mezi regiony o externí investice další úbytek volných finančních zdrojů v obecních rozpočtech na rozvoj a údržbu obcí nepřiměřený přesun finančních prostředků z osy III Programu rozvoje venkova ve prospěch produkce obnovitelných zdrojů energie Jak uvedeným hrozbám čelit, resp. jak snižovat jejich dopady? negativní externalita hlavní směry řešení nedostatek sněhu v zimní sezóně „záložní“ a doplňkové programy, nové produktové balíčky konkurence ze sousedních horských turistických oblastí (zejména Jizerské a Orlické hory) nápaditá propagace, investice do vyšší kvality a rozmanitosti služeb CR rozsáhlá aktivita mnoha mikroregionů v ČR v rozvoji vlastního cestovního ruchu nápaditá propagace, investice do vyšší kvality a rozmanitosti služeb CR rozsáhlé polomy a další lesní kalamity rychlá likvidace polomů, instalace lapačů kůrovce a další opatření státní správy a vlastníků lesa nedostatečná podpora ovocnářství, včelařství a produkce biopotravin ze strany kraje lobbing vůči kraji rostoucí konkurence mezi regiony o externí investice lobbing vůči kraji a ministerstvům a mezi potenciálními investory úbytek volných zdrojů na rozvoj a údržbu obcí v obecních rozpočtech (od 2013 je změna v RUD!) maximální využívání fondů EU Nyní bychom mohli pracovat s jednotlivými T a O nebo s jejich kombinacemi a odvozovat potřeby, které zapracujeme do ISÚ. Jako příklad uvádíme drobný záměr, který reaguje na jednu z negativních externalit. Učiníme to ve formě předprojektové fiše, kterou jsme představili v 2. oddíle C4). PŘEDBĚŽNÁ FIŠE PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU předběžný název projektu nositel projektu (žadatel) Identifikace projektu Co když… (Katalog příležitostí, kam investovat svůj volný čas) MAS Krkonoše nebo některý ze členů MAS 171 / 224 místo realizace region Krkonoše předpokládaní partneři a spolupracující organizace typ projektu (nehodící se škrtněte) Svazek obcí… současný stav (zdůvodnění potřeby projektu) investiční neinvestiční – op. 1.2 Popis projektu Návštěvníci Krkonoš – hlavně v zimě za špatného počasí – často nemají kam jít, nemají informace a důvody k návštěvě jiných zařízení, aktivit a akcí. Existuje sice mnoho dílčích nabídek a specializovaných přehledů, ale chybí jednoduchý, přitažlivý a dostatečně úplný přehled všech možností. celkový záměr projektu (krátký popis toho, co se bude dělat) Připravit a vydat katalog příležitostí, kam mohou návštěvníci jít, co tam získají, jak se tam dostanou, pro které skupiny je návštěva vhodná atd. Vydávat jako samostatnou přílohu různých regionálních novin a mít www verzi. cíle projektu = co bude výsledkem (co vznikne, co se stane, postaví, zajistí apod.) jaké další důsledky přinese realizace projektu Tištěný (4x ročně) a internetový (průběžně aktualizovaný) katalog. - zvýšení návštěvnosti „alternativních“ zařízení, aktivit a akcí vhodných pro CR, pozdržení návštěvníků v regionu zvýšení tržeb, Trvání projektu (harmonogram) realizace od-do (předběžně) 2008-13 Finanční plán projektu (odhad) celkové náklady vč. DPH z toho veřejné zdroje další zdroje – které: 700 000 Kč (?) 640 000 Kč soukromá placená inzerce (v omezené míře) Získáte-li zkušenosti (dobré i špatné!) s praktickým využitím některé z prezentovaných metod, technik a pomůcek, napište o tom na [email protected]. 172 / 224 D VYBŘANÉ PŘOBLÉMY A PŘÍLÉZÍTOSTÍ VÉNKOVSKYCH ŘÉGÍONU (metodiky, príklady) D1 ZAKLADANÍ A ŘOZVOJ MÍKŘOPODNÍKU Podpora podnikání na venkově Specifika podnikání na venkově Rozvoj jakéhokoli podnikání na venkově naráží na specifické překážky dané charakterem venkova: konkurence velkých, často nadnárodních společností; rozptýlené obyvatelstvo – jak pracovní síla, tak klienti a zákazníci; nižší vzdělanost – méně lidí s vysokoškolským titulem; větší závislost na přírodních podmínkách (zemědělství, lesnictví, CR); vyšší dopravní náročnost, často po horších komunikacích; horší přístup k službám, včetně telekomunikačních; horší přístup k finančním zdrojům, úvěrům, dotacím; horší informovanost. Přes tato znevýhodnění je malé a střední podnikání, spolu se vzděláváním, pro venkov základním hnacím faktorem, a to bez rozlišení zaměření či oboru. Vlastní podnikání a sebe zaměstnávání může být v mnoha periferních oblastech jedinou cestou k zajištění příjmu v situaci, kdy dojíždění do vzdáleného regionálního centra je neatraktivní a neekonomické s ohledem na spotřebu času a dopravní náklady. Před malými a středními podniky je velká budoucnost: v r. 2011 tvořily 35% HDP České republiky, přičemž v tomto roce jejich podíl vzrostl o 5%. Podíl MaS firem na zaměstnanosti v podnikatelské sféře činí 60%, budou mít tedy rozhodující roli ve snižování nezaměstnanosti. Většina zemědělských, lesnických a turistických podniků a zařízení služeb má charakter malého nebo středního podniku nebo dokonce mikropodniku. Z jakých výhod se může naopak těšit podnikání na venkově: ochota pracovat – lidé zde neodvykli ani fyzické práci; existence neformálních sítí; nižší cenová hladina – levnější pracovní síla, pozemky, budovy, suroviny; poptávka po specifických službách – stavebnictví, doprava, regionální výrobky. 1.1. Pozice a úkoly MAS v rozvoji podnikání na venkově Z principu metody LEADER – propojování partnerů z veřejné, neziskové a podnikatelské sféry, informování, integrace, síťování, inovace atd. vyplývají i úkoly, které MAS jako nositelé metody LEADER ve venkovském prostoru mají i v rozvoji podnikání: síťováním a propojováním překonávat handicap rozptýlenosti a rozdrobenosti; informační, vzdělávací a propagační činností překonávat nedostatek informací; inovovat – přinášet nové metody, postupy, dovednosti, dobrou praxi odjinud; vytvářet kontakty s partnerskými regiony, úřady, s jinými sítěmi; financovat - hlavně nové, inovativní, ale také integrované podnikatelské aktivity. Prostředky metody LEADER nebudou nikdy hlavním zdrojem rozvoje regionů. Jejich přínos je v naplnění role katalyzátoru, MASka má být nositelem inovace, propojovat – integrovat často existující, ale izolovaná řešení. Pak i relativně malé prostředky mohou vést k velkým změnám – pokud se podaří takto aktivizovat vnitřní – endogenní – potenciál regionu. A to platí beze zbytku i pro rozvoj podnikání, především pro mikropodniky. 173 / 224 Osvědčené náměty v hospodářském rozvoji venkova: nové organizační metody práce-práce z domu, práce po internetu, direkt marketing; obnova tradičních výrob, regionální produkce i spotřeba; využívání místních-nejlépe obnovitelných zdrojů; využívání internetu pro překonání odlehlosti venkova; rozvoj místní, venkovské turistiky; „kongresová turistika“ na venkově – semináře, workshopy, Leaderfesty; marketing venkova – turistické oblasti, regionální značky; nemateriální ekonomika, poradenství, konzultace, umělecká řemesla. Podpora mikropodniků v nových programech 2014+ 2.1. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP PIK ve svém návrhu z února 2013 uvádí tyto prioritní osy (PO) s možnou vazbou na podporu mikropodniků: 1. PO Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací. 2. PO Rozvoj infrastruktury a služeb podporujících podnikání ve znalostní ekonomice a internacionalizace podnikání. 3. PO Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice. 4. PO Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a rozvoj informačních a komunikačních technologií. V čerpání možností, které se nabízejí v těchto opatřeních, by venkovské podniky měly využívat všechny výhody, které jim venkovské prostředí přináší, a eliminovat (i s pomocí MAS) nevýhody venkova: vyšší využívání výsledků průmyslového výzkumu a vývoje v rámci inteligentní specializace (příklad: řada malých venkovských provozoven s technologií laserového a plazmového dělení materiálu, dělení vysokotlakým vodním paprskem – pro další zpracování ve velkých firmách, v tom spolupráce s technologickými centry universit); rozvoj spolupráce mezi podnikatelským sektorem a veřejnými, vzdělávacími a vědeckovýzkumnými institucemi (příklad: sdružení pro využití biomasy, sdružující regionální universitu, zemědělské, lesnické, dopravní podniky, městské teplárny i malé živnostníky – od instalatérů po dodavatele palivového dřeva); zvýšení počtu nových podnikatelských subjektů (příklad: pokud známe cíl zvyšovat pokrytí Česka vysokorychlostním internetem, bude zřejmě růst poptávka po specializovaných službách v tomto oboru i na venkově – a to je příležitost pro zakládání buď nových subjektů, nebo rozvoj stávajících provozovatelů, především WiFi připojení ve venkovských regionech); zajištění kvalitní podnikatelské infrastruktury (příklad: revitalizace bývalého zemědělského areálu na malou venkovskou podnikatelskou zónu, investice do nových strojů a staveb); snižování energetické náročnosti podnikatelského sektoru a rozvíjení energetických služeb (příklad: zateplování objektů provozoven, modernizace energeticky náročných technologií – kalící vany, sklářské a keramické pece, rekuperační zařízení pro využití odpadního tepla, energetické využití dřevního odpadu, energetické služby pro podnikatele – poradenství, údržba, projekční služby, financování…). 2.2. Program rozvoje venkova Nový PRV se soustřeďuje na podporu konkurenceschopnosti a rozšíření podnikání v oborech zemědělství, lesnictví a potravinářství. Oproti stávajícímu období zatím tento program neuvažuje o podpoře jiných druhů 174 / 224 podnikání (mimo výše zmíněné obory) ve venkovských oblastech. Podpora nezemědělských subjektů typu nezemědělský mikropodnik (tedy do 10 zaměstnanců) tedy v PRV zřejmě nebude možná Inovace a integrace v rozvoji mikropodniků 3.1. Co je to inovace a jak s ní pracovat v plánování rozvoje mikropodniků Už v připravovaných strategiích a i později, v rozvoji regionu, bude nutné často prokázat, že námi navrhované aktivity jsou inovativní. Co jsou to inovace? Inovativní prvky, metody nebo způsoby řešení současných problémů přinášející zlepšení stavu, nebo zkvalitnění situace radikální inovace – podstatná změna od současného stavu, zahrnuje zavedení radikálně nových výrobků nebo služeb, na jejichž základě vznikají nové podniky nebo celá odvětví nebo které způsobují výrazné změny celých odvětví a vedou ke tvorbě nových hodnot; přírůstková inovace – navazuje ve své podstatě na současný stav, zahrnuje modifikace, zdokonalení, zjednodušení, konsolidaci, posílení stávajících produktů, procesů, marketingových a organizačních metod. Do této kategorie spadá většina inovací; zajištění udržitelnosti inovace vybudování vztahů s širším okolím zajištění převoditelnosti, možnost aplikace v jiném kontextu nebo využití pro další pokračování nutnost neustálé spolupráce s ostatními subjekty. Inovace je interaktivní proces, který zahrnuje i zpětnou vazbu od expertů a od cílových skupin. Jaký je rozdíl mezi kreativitou, dobrým nápadem a inovací? Inovace je více než pouhá myšlenka nebo nápad. Je to implementace, uvedení nápadu v život. Nedá se zaměňovat s kreativitou. Kreativita je v podstatě dovednost, zatímco inovace představuje proces, který začíná nápadem nebo představou a poté následují různé stupně vývoje, které vyústí do samotné implementace. Jak idea, tak kreativita jsou jistě nedílnou součástí inovace, nicméně ani jedna z nich sama o sobě nepostačuje k úspěšnému rozvinutí tvůrčí myšlenky k naplnění inovace. Inovace je úspěšné využívání nových myšlenek. Co vyžaduje úspěšná inovace? nadefinování cílů; naplánování aktivit tak, aby vedly ke splnění stanovených cílů; spolupráce; monitorování výsledků; komunikace; štěstí; správné načasování. Inovaci také můžeme definovat jako jiné způsoby nebo metody řešení současných problémů než bylo v regionu doposud obvyklé, tradiční, používané (citace z metodiky ISU) Inovace patří k základním principům metody LEADER, proto by měly být MASkám vlastní – většinou si ale nejsme zcela jistí, co přesně se po nás chce. V novém období bude na inovativní charakter aktivit MAS daleko větší tlak – MAS by v podstatě neinovativní aktivity neměla podporovat – to je úkolem ostatních, „obyčejných“ dotačních titulů 175 / 224 3.2. Co je to integrace a jak jí dosáhnout v oblasti podpory mikropodniků? Pojmem integrace definujeme oblasti, které mají v území zajistit sjednocující, spojující, propojující, slučující charakter aktivit. Integrace má většinou charakter synergie (žádoucí je, aby 1+1 bylo 3). Integrace vede k efektivitě využití prostředků, lepším výsledkům, k vyšší udržitelnosti. MAS integrují 3 typy aktérů v území (veřejnoprávní, podnikatelské a neziskové) a má integrovat i jejich aktivity. Také integrace tak patří k základním principům metody LEADER, proto by měly být MASkám vlastní. Také na integrovaná řešení bude v novém období daleko větší tlak – ani neintegrované projekty by MAS v podstatě neměla podporovat. Základem integrací je kvalitní integrovaná strategie území MAS. Vzdělávání a rozvoj znalostí i dovedností jako rozhodující faktor v rozvoji mikropodniků 4.1. Ekonomika založená na znalostech Budoucí prosperita Evropské unie včetně České republiky nemůže být založena na produkci jednoduchých výrobků s nízkou přidanou hodnotou – zde nemůžeme konkurovat rozvíjejícím se zemím v čele s Čínou. Naší doménou musí být inovační schopnost vycházející z kvalifikované a motivované pracovní síly. Jako stát s minimem nerostných surovin, je chytrý růst jedinou udržitelnou strategií – a s ohledem na zkušenost sousedních států s delší demokratickou zkušeností, bude velká část tohoto růstu postavena na aktivitě malých a středních firem. Právě tyto firmy mají potřebnou inovační odvahu, pružnost a adaptivitu – často jim však chybí kapitál a kvalifikovaná pracovní síla. 4.2. Celoživotní vzdělávání S ohledem na tempo inovací nelze doufat, že člověk vystačí celou kariéru s kvalifikací, kterou získal na začátku svého profesního života (tedy zhruba do 25 let). Pokud si kvalifikaci nezvyšuje a neobnovuje, stává se v dynamicky se měnícím světě nezaměstnatelný. Proto by se měly MAS i na venkově pokusit definovat funkční systém celoživotního vzdělávání, sloužící především regionálním malým a středním podnikům. Takový systém bude málokdy založen jen na kapacitách venkovských obcí – spíše se bude jednat o spolupráci středních a vysokých škol v regionálním centru (i mimo MAS), motivační aktivity na základních školách (polytechnické kroužky…), komunitní školy, rekvalifikační a motivační kurzy apod. Zvláště pro mikropodniky a malé podniky má taková aktivita velký význam – na rozdíl od středních a velkých podniků nemají zvláštní oddělení personální nebo rekvalifikační. Už v první polovině 20. století byly na českém venkově populární večerní školy práce, zemědělské hospodářské školy, kvalifikační kursy a cechovní školy. Do velké míry se jednalo o reakci na technickou a technologickou revoluci ve výrobě. Dnes se tato situace opakuje, ale na úrovni revoluce informační a komunikační. 4.3. 4.3 Zdroje pro rozvoj lidských kapacit Jednotlivé programy na období 2014-20 připravuje řadu aktivit pro rozvoj vzdělanosti, kvalifikace, dovedností a schopností pracovní síly v ekonomice – základem bude OP Věda, výzkum, vzdělávání, další specifickou podporu poskytne Program rozvoje venkova, Operační program Zaměstnanost. Podrobnější informace o těchto programech bychom se měli dozvědět v polovině roku 2013. Vedle těchto evropských programů je možné využít i národní prostředky: vlastní zdroje ministerstev Průmyslu a obchodu, Školství, Zemědělství, zdroje Krajů a vlastní prostředky středních a vysokých škol. 176 / 224 Velké možnosti ve vzdělávání pro konkurenceschopnou ekonomiku se také otevírají v příhraniční a meziregionální spolupráci. Závěrem chci ještě jednou zdůraznit, že s ohledem na nynější ekonomickou situaci v Evropě bude téma konkurenceschopnosti dominovat diskusím o prioritách jak členských zemí, tak celé Evropské unie. Bylo by žádoucí, aby se v těchto diskusích uplatnila i podpora malých a středních podniků na venkově, včetně mikropodniků. Je na každé MAS, aby se do této podpory uměla zapojit. 177 / 224 D2 SOCÍALNÍ PODNÍKANÍ NA VNKOVÉ Sociální firma – Družstvo Nový Start 21 Poslání Podpořit rozvoj sociálního podnikání v Olomouckém kraji prostřednictvím: vytvoření sítě zájemců a podporovatelů sociální ekonomiky v kraji (obce, neziskové organizace, sociální firmy, komerční firmy, instituce, školy); zprostředkování kontaktů na zahraniční partnery a přenesení know how zahraničních úspěšných sociálních firem; seminářů, workshopů a konferencí za účelem předávání zkušeností a zprostředkování kontaktů v rámci kraje; vzdělávacích seminářů s tematikou podnikání neziskových organizací; další podle aktuálního zájmu a potřeby. Možnosti komerčních firem zapojení se do sociální ekonomiky zakládání sociálních firem jako dceřiných společností (Danone, další); tutorství vybrané sociální firmě; poskytnutí dobrovolníků na potřebné činnosti (právník, ekonom, auditor); zapůjčení majetku (dopravní prostředek, nástroj); společná marketingová kampaň; společné vzdělávání v oblasti kontroly nákladů; další. Možnosti obcí zakládat sociální firmy; podpořit začínající sociální firmy snížením jejich nákladů (společný internet, snížené nájmy, společné poradenství – projekty, auditor, propagace); podpora vazeb mezi sociální firmou v obci a klasickými podnikatelskými subjekty (společné projekty, společná propagace, další podle zkušeností ze zahraničí (REVES). Nabídky pro sociální firmy při založení – pomoc s finančním a podnikatelským plánem; – pomoc při psaní projektů; – zprostředkování partnerů. pro existující sociální firmy – poradenství s řízením nákladů a rentability; – supervize a koučování firem; – další podle dohody a aktuálních potřeb. 178 / 224 Sociální podnik Manu Manu Pro inspiraci: Tvorba nejen reklamního textilu dle přání zákazníka ruční sítotiskovou metodou prodej tašek na Štramberské trúbě; prodej triček v IC Štramberk; textil pro zámek Chotěboř; zakázka pro město Kopřivnice; zakázka pro zámek Žirovnice Několik oblastí, kterými se může podnik odlišovat: - možnosti akcelerace novost uskutečnění magie abnormalita um Další zaměření podniku: CNC frézování, vakuové lití, lití silonových forem, výroba adjustačních rámů, umělecké fotografie, interiérový design, 3D grafika aj. 179 / 224 D3 SOCÍALNÍ SLUZBY NA VÉNKOVÉ Co jsou sociální služby a co je jejich cílem V této kapitole je stručně uvedeno, co jsou sociální služby, co je jejich cílem, pro koho jsou určeny a základní právní normy, které je ošetřují. Kapitola si nedělá ambice na komplexní vhled do tématu, ale pouze představit základní termíny a související témata. Sociální služba je dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, činnost nebo soubor činností zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení. Dále je systém upraven Vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá zákonná ustanovení o sociálních službách. Cílem sociálních služeb je mimo jiné: podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu; rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život; snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů. Sociální služby dělíme do tří základních skupin: sociální poradenství; služby sociální péče; služby sociální prevence. Sociální služby lze poskytovat v těchto formách: pobytové; ambulantní; terénní. Podrobněji k základním skupinám sociálních služeb. Sociální poradenství Dělíme na základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Poskytuje osobám v nepříznivé sociální situaci základní informace k řešení jejich situace. Služby sociální péče osobní asistence; pečovatelská služba; tísňová péče; průvodcovské a předčitatelské služby; podpora samostatného bydlení; odlehčovací služby; centra denních služeb; denní stacionáře; týdenní stacionáře; domovy pro osoby se zdravotním postižením; domovy pro seniory; domovy se zvláštním režimem; chráněné bydlení; 180 / 224 sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče . Služby sociální prevence raná péče; telefonická krizová pomoc; tlumočnické služby; azylové domy; domy na půl cesty; kontaktní centra; krizová pomoc; intervenční centra; nízkoprahová denní centra; nízkoprahová zařízení pro děti a mládež; noclehárny; služby následné péče; sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi; sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením; sociálně terapeutické dílny; terapeutické komunity; terénní programy; sociální rehabilitace; Podrobněji na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí - http://www.mpsv.cz/cs/9. 1.1. Poskytovatelé a systém financování sociálních služeb Obecně lze konstatovat, že poskytovatelé sociálních služeb jsou fyzické nebo právnické osoby, které mají oprávnění k poskytování sociálních služeb. Jedná se o: územní samosprávné celky (kraje, obce); právnické osoby; nestátní neziskové organizace a fyzické osoby; Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Financování sociálních služeb je vícezdrojové. Základními finančními zdroji jsou: příspěvky na péči; úhrady uživatelů; příspěvky zřizovatelů sociálních služeb; dotace z veřejných rozpočtů; další zdroje jako jsou – sponzorské dary, vedlejší hospodářská činnost apod. 1.2. Jaká je naše role v zajištění sociálních služeb na venkově? Obec je zodpovědná za pomoc občanům, kteří v dané obci žijí. Venkovské regiony jsou známé tím, že občané se zde více znají, vědí o sobě a přirozeně můžeme docházet k pocitu, že si na venkově více vzájemně pomohou. Možná to tak je, možná ale ne. V každé obci je to trochu jiné, žijí zde různí lidé, různě dlouho a jejich zapojení do místní komunity je různé. Obec je ta, které má zjišťovat skutečné potřeby občanů, hledat zdroje k pomoci, podporovat komunitu v jejich řešení a spolupracovat se subjekty, které jsou schopné poskytnout odbornou pomoc tam, kde je to potřeba. 181 / 224 Obec má mít klíčovou roli v podpoře řešení, které umožní občanům – lidem se zdravotním postižením, seniorů, mladým lidem, rodičům, dětem apod. setrvat v prostředí, kde se rozhodli žít, najít dostupnou pomoc v obci či v nejbližším okolí. Podporovat místní komunitu v hledání dostupných řešení. Zajímavé odkazy: http://socialnirevue.cz/media/docs/zakon-o-socialnich-sluzbach.pdf http://socialnirevue.cz/item/provadeci-vyhlaska-k-zakonu-o-socialnich-sluzbach http://www.mpsv.cz/cs/9 1.3. Příklad rozsahu sociálních služeb a ceníku (z roku 2012) Poskytovatel se samozřejmě rozhodne, jaké služby a v jakých cenách bude poskytovat. Rozsah úkonů a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: pomoc a podpora při podávání jídla a pití 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek 2. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru 3. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík 4. b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: pomoc při úkonech osobní hygieny 1. pomoc při základní péči o vlasy a nehty 2. pomoc při použití WC 3. c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního 1. stravování dovoz nebo donáška jídla 2. - pro dvojici (1 jídlonosič) pomoc při přípravě jídla a pití 3. příprava a podání jídla a pití 4. d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: běžný úklid a údržba domácnosti 1. údržba domácích spotřebičů 2. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, např. sezónního úklidu, úklidu po 3. malování donáška vody 4. topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení 5. běžné nákupy a pochůzky 6. velký nákup, např. týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti 7. praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy 8. praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy 9. e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány 1. veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět Doprava osobním vozidlem Kč/hod 100,100,100,100,100,100,100,75,-/oběd 20,-/úkon 20,-/úkon 100,100,100,100,100,100,100,100,100,-/úkon 50,-/kg 50,-/kg 100,10 Kč/ 1 km 182 / 224 D4 UPLATNOVANÍ ŘOVNYCH PŘÍLÉZÍTOSTÍ ZÉN A MUZU NA VÉNKOVÉ Co jsou rovné příležitosti Problematika rovných příležitostí vypadá jako: něco akademického; záležitost měst; hromadění slov (přednášky, genderový audit, atp.) Ve skutečnosti je to sociální, ekonomický, ale i morální problém celé společnosti. V čem nejčastěji spočívá nerovnost žen a mužů vzhledem k pracovnímu uplatnění? Objevuje se v těchto oblastech: zaměstnání (viz mzdy, kariéra, zaměstnanost vůbec); ve veřejném životě (viz odrazování žen od vstupu „do politiky“ na vyšší než místní úrovni); v rodinném životě (typický přežívající stereotyp genderových rolí) aj. Co hlásí ČR „do Bruselu“ v rámci návrhu nového operačního programu Zaměstnanost? Uvádí tyto problémy v oblasti RP: nízká míra zaměstnanosti žen v ČR, především žen, které pečují o malé děti, a žen ve vyšším věku; nedostatečné podmínky pro slaďování pracovního a soukromého života v ČR; diskriminace na trhu práce, vertikální a horizontální segregace a rozdíl v odměňování žen a mužů. Jaké to má příčiny? nedostatečná kapacita dostupné a kvalitní předškolní péče o děti a jiných sociálních služeb zaměřených na podporu pečujících osob; nedostatečné využívání flexibilních forem práce; předsudky a stereotypní vnímání žen, zejména žen s malými dětmi či žen ve vyšším věku na trhu práce; kvalifikace žen po dlouhých výpadcích v kariéře z důvodu péče o děti (či jiné závislé členy rodiny) neodpovídá požadavkům trhu práce; k práci nemotivující nastavení mateřského a rodičovského příspěvku, mateřské a rodičovské dovolené a daňového systému; stereotypní vnímání společnosti ohledně rozdělení rolí žen a mužů. Takže co s tím? Problém! 1.1. Účast MAS při řešení problémů rovných příležitostí Někdo vidí za problémem jen potíže, jiní za problémem vidí hlavně příležitost. I na venkově: je stále více žen (ovšem i mužů) seniorského věku, mnozí mají zdravotní komplikace (zdravotní znevýhodnění – to není vždy přímo tzv. „postižení“) a potřebovali by určitou péči nebo služby; je mnoho žen, které jsou na mateřské nebo další rodičovské dovolené (dále budeme říkat jen „ženy na MD“) a uvítaly by určité pracovní uplatnění – chtěly by něco smysluplného dělat, mít nějaký příjem a nejlépe práci na půl úvazku nebo volnou pracovní dobu. To však jsou potenciální zaměstnankyně a podnikatelky (živnostnice) pro sociální a další služby o uvedené skupiny. Tyto služby jsou na venkově málo rozvinuté. Mohly by pomoci MAS: buď přivést poskytovatele soc. služby z města (např. dovážení obědů a nákupy důchodcům, organizace přepravy osobními vozidly, drobné 183 / 224 nekvalifikované zdravotnické služby a další), anebo nalézt, povzbudit a podpořit místní subjekt, který by se do toho pustil. Výhoda: tyto ženy mají často za sebou zkušenost s pečováním o členy rodiny. Jsou tedy neformálně kvalifikované pro poskytování služeb. Samozřejmě, ve většině služeb (v souladu se zákonem o soc. službách) by bylo třeba, aby se kvalifikovaly také formálně – ovšem to je věci příslušných poskytovatelů služby. Další výhoda: práce se nemusí dělat na plný úvazek a může se dělat s vlastní organizací času. Jde tedy o velmi pružné zaměstnávání jak starších žen, tak žen na MD. A celkové efekty: 1. zvýší se pracovní uplatnění špatně zaměstnatelných žen; 2. zvýší se celková zaměstnanost v obci, regionu, celé ČR; 3. zlepšení se péče o lidi, kteří to potřebují; 4. jde nepochybně o příspěvek k boji proti sociálnímu vyloučení a chudobě (jeden z cílů Evropské unie); Dá se to dělat formou tzv. sociálního podniku (viz dále). Pokud jde o děti předškolního věku, pro něž na venkově často nejsou k dispozici místa v MŠ, tak by si ženy předdůchodového věku nebo ženy na MD mohly rychle a účinně vypomoci pomocí tzv. bytových školek (rovněž viz dále). Čili další dva efekty: 5. podpoří se růst sociálního podnikání (jedna z dílčích priorit EU); 6. rozšíří se počet míst ve školkách a ženy (nejen pečovatelky v soc. službách) se budou moci ucházet o zaměstnání nebo se pustit do podnikání. 1.2. Podporované zaměstnávání žen Jde zejména o tzv. pružné formy zaměstnávání - ale takové, aby vyhovovaly jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Jsou to především: částečný (zkrácený) pracovní úvazek; pružná pracovní doba; zkrácený (stlačený) pracovní týden; nepravidelná pracovní doba; práce na živnostenský list (pozor na švarcsystém!); sdílené pracovní místo; práce z domova (homeworking); práce na dálku, „v terénu“ (teleworking). Vysvětlivky k některým formám: Sdílení pracovního místa (job sharing) 184 / 224 Sdílení pracovního místa více zaměstnanci spočívá v působení více pracovníků na jednom pracovním místě. Například dva zaměstnanci pracující na částečný úvazek se domluví na pravidelném střídání v průběhu pracovního týdne tak, aby pokryli celou pracovní dobu. Záleží na jejich vzájemné dohodě, zda bude každý pracovat 2,5 dne týdně, nebo zda budou pracovat každý den polovinu pracovní doby. Práce z domova (home working) Tento typ práce umožňuje zaměstnancům pracovat část týdne nebo celou pracovní dobu z domova, přičemž zaměstnanec si sám rozvrhuje pracovní dobu. Problémem mohou být pracovní úrazy, ale také možnost soustředění na práci… Práce na dálku (teleworking) Jedná se o práci v terénu. Výměna pokynů zaměstnavatele i výsledků práce zaměstnance probíhá prostřednictvím telefonu nebo mailu. U práce na dálku je dobré podmínky této práce upravit přímo v pracovní smlouvě nebo v interní směrnici, dohodnout se na pořízení a užívání zařízení potřebných pro distanční výkon práce a případné úhradě nákladů s tím spojených, stejně jako na evidenci pracovní doby, bezpečnosti práce a podobně. Proč to zaměstnavatelé nechtějí a nevyužívají tak, jak by si ženy přály? Jsou asi tři příčiny: pocit, že pro jejich firmu se flexibilní formy práce nehodí; jsou přesvědčeni o vhodnosti tradičních forem práce, protože lépe vyhovují kultuře jejich organizace (ve skutečnosti si to nechtějí komplikovat); omezení dané velikostí organizace, podmínkami pracovního trhu nebo sociální politikou, jež působí proti flexibilnějším formám práce. 1.3. Terénní sociální služby Jestliže v menších obcích a na venkově žije stále více starších a nemocných osob a téměř tam nefungují soc. služby (resp. někdy jsou „dováženy“ poskytovatelem z města), je třeba aktivně podpořit zaměstnávání žen po 50, resp. po 55, a zrovna tak žen na MD zřizováním nových míst právě v oblasti soc. služeb na venkově. Samotné sociální služby se stěhují z ústavů do rodin, mluví se o rodinné a terénní péči. A dále, mnohé ženy z věkové kategorie nad 50, resp. 55 let přebírají intenzivní a průběžnou péči o nemocné rodiče či o rodiče manžela. Někdy se na to zapomíná, ale to je skutečná práce, která bývá uznaná jako sociální služba (provádí-li ji někdo jiný než rodinný příslušník) a měla (mohla) by být razantně zvýhodněna daňově nebo placenými úhradami. Stačí si porovnat náklady na péči o staré a nemocné rodiče, když jsou v ústavech, a doma – je třeba započítat i ušlý výdělek pečujících žen a stres, který je podobný profesnímu stresu pečovatelek, psychoterapeutů apod. profesí. V prostředí budoucího operačního programu Zaměstnanost by se proto mělo uvažovat a) o podpoře ve smyslu podpory zaměstnanosti, neboť fakticky jde o zaměstnání (i když třeba na částečný úvazek) a společnost běžně tuto péči uznává jako službu ve veřejném zájmu, b) o podpoře odlehčovacích služeb a stacionářů. Oba dva druhy aktivit se dají efektivně implementovat pomocí komunitně vedeného místního rozvoje prostřednictvím místních akčních skupin - MAS (které mohou v roce 2014 operovat již na více než 90% venkovského území ČR). Příklady z ceníku soc. služeb (2012 – netvrdím, že to mají být ceny pro r. 2014 a pro vaši obec!); všimněte si rozmanitosti služeb, které se dají poskytovat: Rozsah úkonů Kč/hod a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 185 / 224 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití 100,- 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek 100,- 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru 100,- 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík 100,- b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny 100,- 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty 100,- 3. pomoc při použití WC 100,- c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování 75,-/oběd 2. dovoz nebo donáška jídla 20,-/úkon - pro dvojici (1 jídlonosič) 20,-/úkon 3. pomoc při přípravě jídla a pití 100,- 4. příprava a podání jídla a pití 100,- d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. běžný úklid a údržba domácnosti 100,- 2. údržba domácích spotřebičů 100,- 3. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, např. sezónního úklidu, úklidu po malování 100,- 4. donáška vody 100,- 5. topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení 100,- 6. běžné nákupy a pochůzky 100,- 7. velký nákup, např. týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti 100,-/úkon 8. praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy 50,-/kg 9. praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy 50,-/kg e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět 100,- Doprava osobním vozidlem 10 Kč/ 1 km 1.4. Sociální podniky. Jen velmi stručně a zjednodušeně: v soc. podniku se zaměstnávají lidé, kteří jinak těžko seženou práci, a ten podnik je zvýhodněn (tedy měl by být: zejména granty z operačních programů ČR, nižší zákonné odvody z mezd, zvýhodněn í při místních zakázkách apod. – bohužel většina z toho dosud neexistuje). Dejme tomu, že MAS iniciovala vznik sociálního podniku, který je zaměřen na sociální péči v rodinách. Pečovatelky – dříve nezaměstnané ženy před důchodem nebo ženy s malými dětmi – docházejí do domácností seniorů a vykonávají různé služby. Ženy s malými dětmi přitom využívají pro denní péči bytovou školku. 186 / 224 Všechny prvky této inovace již byly někde použity. MAS však jako první na venkově propojila sociální podnikání se sociální péčí v rodinách, se zaměstnaností žen a s konceptem bytových školek. V našem pojetí tedy může jít o radikální, zcela jistě však o aplikační inovaci (resp. několik aplikačních inovací v novém celku). Pokud se sociálnímu podniku podaří rozvinout ještě další aktivity, tím lépe. Například péče o veřejnou zeleň, o svoz a třídění separovaného odpadu, o práci „civilních strážníků“ (nejsou součástí městské policie, ale upozorňují lidi na veřejný pořádek a hlásí případy ohrožování majetku obcí a měst vandalismem, nepořádkem apod. – nejde tedy o žádnou „mravnostní polici“ ani o udavače z dob totality). Sociální podnik může samozřejmě provozovat hřbitov zrovna tak jako pekárnu. Bohužel však nebývá dostatečně zvýhodněn. Například by mělo být v zákoně o zadávání veř. zakázek výslovně uvedeno, že místní soc. podnik – nabízí-li jinak srovnatelné podmínky v ceně, termínech, množství a kvalitě poptávaných produktů a služeb - bude mít při výběru dodavatele místní veřejnou správou (obec, kraj) vždy přednost před jiným dodavatelem, který není místním sociálním podnikem. Soc. podniky by také mohly získávat statut veřejné prospěšnosti (dosud není uzákoněn – padají nám vlády a rozprchávají se sněmovny…). 1.5. Podpora forem péče o děti. V poslední době se objevují nové formy péče od děti předškolního věku: lesní školka, dětská skupina, a samozřejmě hlídání dětí v rodinách… Chůvy do rodin: na rozdíl od měst, kde je tato služba stále běžnější, v malých obcích to dost dobře nejde („podívejte si, oni si platí chůvu…, nechají si sloužit…!“ atp.) Ve městech i na venkově by mohla přistoupit další forma: bytová školka (BŠ). BŠ je jednoduše zařízení v běžném bytě (nebo v jiném vhodném prostoru), který obývá žena (pečovatelka) a do něhož mohou každý den přivést děti jiní rodiče, přesně tak jako do běžné mateřské školky. Základní charakteristiky: pro BŠ nejsou zapotřebí žádné speciální právní úpravy, nové zákony nebo vyhlášky – činnost probíhá podle občanského zákoníku a živnostenského zákona (pečovatelka by měla mít pro tuto práci tzv. volnou živnost), na zřízení BŠ jsou podobné nároky jako na obyvatelný byt; pečovatelka bude pracovat většinou na základě volné živnosti, příp. jako zaměstnanec firmy nebo obce (nová pracovní místa!) – rozhodující tedy bude dohoda mezi ní a rodiči dětí; náklady na zřízení a provoz BŠ jsou několikanásobně nižší než náklady na zřízení a provoz klasických školek, a lze je zřídit bez jakýchkoli stavebních investic během krátké doby; stejně tak flexibilně je možné je rušit, nebudou-li již zapotřebí; kdyby byla v některých případech zřizovatelem BŠ obec, mohla by dokoupit potřebné věci (např. dětský nábytek a nádobí) a kdyby z nějakého důvodu pečovatelka musela ukončit svou činnost (nemoc apod.), tak snadno inventář odveze a instaluje je v bytě jiné pečovatelky; jako pečovatelky mohou působit především ženy na rodičovské dovolené, které už jedno či dvě vlastní děti mají a mají čas a chuť pečovat denně o pár dalších, aby rodiče mohli chodit do práce; anebo to může být naopak žena, která ve věku před důchodem už nemůže najít zaměstnání, ale sama vychovala děti, umí to a baví ji to (některé ženy takto i pracují, avšak jde většinou o případy šedé ekonomiky, bez řádného zdanění a odvodů pojistného). BŠ tedy při nízkých nákladech zvyšuje zaměstnanost žen a odstraňuje nerovnost v jejich uplatnění na trhu práce. 1.6. Možnosti financování rovných příležitostí (OP Zaměstnanost a IROP) v dalších letech 187 / 224 V období 2014-20 se budou rovné příležitosti podporovat ve všech projektech spolufinancovaných evropskými fondy (bude to tzv. horizontální priorita EU) a budou se hledat nové nástroje (tzv. sociální inovace). Jde zejména o dva operační programy (OP), které jsou dnes nicméně zatím pouze v návrhu, v přípravné fázi. (Abychom nezapomněli, nejde jen o lepší postavení žen, ale v některých případech – např. ve vztahu k dětem – i mužů.) 1.7. OP Zaměstnanost Problematiku RP bude asi obsahovat zvláštní tzv. investiční priorita s názvem Rovnost žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života. Navíc bude možné uplatnit RP například v těchto oblastech: podpora přístupu k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků; udržitelná integrace mladých lidí (15-24 let) mimo zaměstnání, vzdělávání nebo odbornou přípravu na trh práce, pro projekty finaPncované Iniciativou na podporu zaměstnanosti mládeže; aktivní začleňování do společnosti (znevýhodněných skupin), zejména za účelem zvyšování zaměstnatelnosti; pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám. Bytové školky by mohly být – podle mého názoru - v novém OP Zaměstnanost rovněž podporovány: předmětem podpory by byly náklady na zřízení a částečně i na provoz bytových školek (druhou část uhradí rodiče, obec nebo zaměstnavatel rodičů) s podmínkou pracovního uplatnění rodičů, resp. žen – matek. Při financování lze s výhodou uplatnit jednotkové náklady a paušální částky. Vyhledávání vhodných pečovatelek, pomoc při zřizování BŠ a koordinace aktivit v regionu mohou na venkově zajistit místní akční skupiny v rámci komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). 1.8. Integrovaný regionální OP (IROP) V návrhu OP je opět řada oblastí podpory, které bude možné pro zvýšení P žen a mužů použít. Tady ale jde – na rozdíl od OP Zaměstnanost – o investiční akce (o výstavbu, rekonstrukce, vybavení). Půjde především o investice do: zařízení sociálních služeb; podpory sociálního podnikání; zdravotnických zařízení; zařízení počátečního a dalšího vzdělávání. Pochopit záměry obou OP, dostat nápad, jak je využít pro posílení rovných příležitostí, vše promyslet a pak přesvědčivě sepsat do podoby projektu bude již věcí každého žadatele – zájemce o finanční příspěvek. 188 / 224 D5 CÉSTOVNÍ ŘUCH NA VÉNKOVÉ Cestovní ruch Cestovní ruch můžeme definovat jako soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase. Mezi přínosy a pozitivní dopady CR lze uvést např. vliv na ekonomické oživení převážně venkovských oblastí; možnosti pro podnikání; vliv na vývoj veřejných i soukromých zdrojů; nadstandardní infrastrukturu a vybavenost; vzhled měst a obcí; kvalitu a kulturnost prostředí; obohacení společenského a kulturního života; impulsy pro rozvoj historických řemesel a tradičních produktů. Co ještě souvisí s cestovním ruchem místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím (místem), ve kterém se realizuje, zejména s kvalitou přírodního prostředí; sezónnost; vysoký podíl lidské práce; těsný vztah nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu); poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života; cestovní ruch je úzce spojen s průmyslem volného času a zábavy; krátkodobost a přechodnost působení na zákazníka; zvýšená míra emociálních, iracionálních faktorů při výběru zájezdu, místa pobytu, trávení dovolené, rostoucí nároky na jedinečnost a sílu prožitku; větší význam vnějších stránek (luxusní vybavení, chování a vystupování personálu) jako určujících faktorů pro vnímání kvality poskytovaných služeb; prvořadá úloha image daného místa; význam zprostředkovatelů (cestovní kanceláře a agentury, dopravci, ubytovací a stravovací služby) a jejich spolupráce; význam dvoustupňové komunikace, kdy rozhodnutí kde trávit dovolenou ovlivňuje názor jedince, který zprostředkovává potenciálním turistům vlastní zkušenosti s produktem; snadná napodobitelnost osvědčených postupů mezi konkurenty, která vyvíjí neustálý tlak na inovaci nabídky; Typické aktivity při dovolené v České republice: aktivní cestovní ruch - pěší turistika, cykloturistika, sportovní a rekreační rybaření, vodní sporty, sjezdové lyžování, běžecké lyžování, hippoturistika a jezdectví, agroturistika; poznávací cestovní ruch – orientovaný na historii, památky, architekturu, kulturu, tradice, přírodní pozoruhodnosti; incentivní cestovní ruch – organizace konferencí (kongresů), organizace školících a vzdělávacích programů, organizace podnikových seminářů („team buiding“,..); lázeňství a péče o zdraví - lázeňské léčebné a rekondiční pobyty, preventivní ozdravné pobyty dětí, rekreační pobyty rodin s dětmi, pobyty seniorů, pobyty na chatách a chalupách. 1.1. Venkovská turistika agroturistika, rozvíjí se v zemědělských oblastech; 189 / 224 zemědělský turismus, rozvíjí se ve farmářských oblastech; naturalistický (přírodovědecká) turismus, rozvíjí se v „přírodě“, zaměřuje se na získávání znalostí o přírodě; turismus s pozorováním fauny a flory, rozvíjí se v oblastech, které se vyznačují bohatou biodiverzitou. (mokřady, ekosystémy se specifickou faunou atd.); pěší turistika, pěší trasy v přírodě; venkovský sportovní turismus, jízda na koni, cyklistika, rafting atd.; turismus se zaměřením na exkurze a pamětihodnosti, pokud se výlety pořádají ve venkovských oblastech; dobrodružný turismus, boj o přežití, výpravy do nepřístupných oblastí, pěší túry v kaňonech, lesích, pouštích a v divoké přírodě; formy kulturního turismu, zdravotní turistika, vzdělávací turismus, náboženský turismus, relaxační turistika; ekoturistika. 1.2. Cykloturitika Cyklodoprava – jízda na bicyklu do určitého cíle. Jedná se především o každodenní dojíždění do zaměstnání, do školy, za nákupy. Vyznačuje se požadavkem nejkratší trasy a co nejmenší časové náročnosti a bezproblémového průjezdu křižovatkami. Sportovně rekreační cyklistika. - silniční cyklistika - velmi početná skupina cyklistů, kteří využívají volný čas k jízdě na bicyklu s vyššími ambicemi-vyšší průměrnou rychlostí a vyžadující kvalitní povrch vozovky. terénní cyklistika – skupina cyklistů, kteří za stejným účelem jako silniční skupina využívají horská kola (MTB) mimo vozovky především v terénu. Cykloturistika – jízda na bicyklu provozovaná na trekingových kolech, horských kolech méně již na silničních kolech především za cíli mimo zastavěná území. Využívá jak komunikace se zpevněným povrchem tak i přírodním povrchem. Této skupině cyklistů nevadí menší zajížďka. Požadavkem je atraktivní prostředí a co nejvyšší bezpečnost. Skupina cykloturistů je velmi rozmanitá věkově, cyklistickou zdatností a tím i dosahovanou průměrnou rychlostí. Cyklostezka je značená komunikace určená výhradně pro cyklistický provoz Cyklotrasa je dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena podle Zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho Prováděcí vyhlášky a příslušných Technických předpisů (TP) dopravními značkami pro cyklisty. Tvorba a výstavba (města, mikroregiony, další subjekty) Správa a údržba (KČT, SÚS, NJC, města, mikroregiony) 1.3. Motivy trávení volného času v ČR Informace níže uvedené vycházejí z průzkumu STEM/MARK nejčastěji chtějí respondenti navštívit v zimě hory, a to ve všech segmentech, častěji je preferují mladí svobodní, jinak je zima celkově v menšině; senioři dávají přednost jaru nebo podzimu, léto je nejpreferovanější ve všech segmentech; v létě mladí a svobodní chtějí hlavně užívat sport a odpočinek; rodiče dětí školního a předškolního věku navíc chtějí užívat pěší turistiku, méně často i sport, poznávání přírody a historických památek, cykloturistiku; 190 / 224 1.4. segment „prázdné hnízdo“ – (segmentace trhu podle fází životního cyklu rodiny) a senioři nejraději užívají pěší turistiku, poté odpočinek, poznávání přírody a historických památek, občas chatu i chalupu; ideální způsob ubytování je různý podle segmentů - ve většině skupin jsou za ideální považovány chaty, chalupy nebo hotely. Chata je silně preferovaná u mladých svobodných; senioři preferují výrazně častěji hotel; senioři v porovnání s ostatními segmenty častěji preferují služby cestovní kanceláře; zastánci samostatné organizace jsou především rodiče dětí ve školním věku; 51 % dotázaných je naopak přesvědčena, že v ideální dovolené nic nebrání, nejméně si limity, proč není možné strávit ideální dovolenou, uvědomují mladí svobodní (pouze 41 %); nejčastěji pociťují nějaká omezení rodiče dětí v předškolním věku (62 %, zejména finance a s dětmi se obtížně cestuje) a senioři (57 %, především zdravotní obtíže, ale i finanční). Turistická destinace Základna cestovního ruchu = území, které disponuje základními podmínkami pro cestovní ruch. Území vhodné pro cestovní ruch je označované jako turistický region či destinace. Destinace znamená cílové místo, které může označovat turistickou lokalitu, region, stát, skupinu zemí a dokonce kontinent. Na atraktivity v cílovém místě se nabalují služby (ubytování, stravování, doprava, průvodcovské služby atd.), které společně vytvářejí produkt destinace. Konkurence turistických regionů Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Na celkovou úspěšnost turistického regionu (volbu destinace) na trhu CR má vliv zejména: poloha a dostupnost regionu pro domácí i zahraniční návštěvníky; kvalita přírodních podmínek a atraktivita krajiny; bohatství a pestrost nabídky historických památek a kulturních atraktivit; úroveň a kvalita nabídky turistické infrastruktury a souvisejících služeb pro návštěvníky; rozsah a kvalita lokálních služeb; nabídka zajímavých regionálních, popř. místních produktů; svébytný výraz, zvláštnost, značka, identita turistického regionu; efektivnost a účinnost marketingu a organizace CR; popř. další faktory (např. cenová úroveň, bezpečnost, atd.). Obecné informace o destinaci: název; rozloha – největší vzdálenosti v regionu; celkový počet obyvatel v destinaci a hustota osídlení; počet a jména velkých měst s udáním počtu obyvatel; ráz osídlení ve městech a mimo ně; počet obcí s uvedením statutu; dopravní možnosti; rozložení regionu, znázorněného mapkou s udáním základních orientačních vzdáleností v kilometrech a hodinách; sídla úřadů nebo zastupitelstev a kontaktní spojení; kontaktní místa policie, záchranky, hasičů nebo integrovaného systému. 191 / 224 Hlediska hodnocení (rozhodování) destinace návštěvníky a turisty: cenová úroveň služeb; přátelskost místních; péče o bezpečnost návštěvníků; rozsah, dostupnost a úroveň ubytovacích a stravovacích kapacit; nabídka programu pro volný čas péče o památky; nákupní možnosti; příležitosti pro zábavu, drobný prodej; služby pro motoristy, péče o životní prostředí; péče o čistotu a pořádek; klimatické podmínky; doprava do destinace a přeprava v destinaci; nabídka CK; jiný důvod. Pojmy (asociace), které se vybaví návštěvníkům v souvislosti se jménem destinace „NOVOHRADSKO“ a motivují k návštěvě: krásná nedotčená příroda, opuštěnost, čistota, louky, nekomerčnost turistika, dovolená, prázdniny, cykloturistika relaxace, odpočinek, procházky dobrá voda-nápoje pohraničí památky… povědomí vyvolává příznivé, ale tento potenciál je nevyužit. požadovaným stavem je pozitivní asociace a její maximální využití v komunikaci pro oslovení a nalezení nové klientely. Ve společnosti je stále větší zájem o aktivity v přírodě. Proč? Demografické změny, stárnutí populace, rozdílné požadavky mladších lidí. Další úbytek fyzické práce. Rozvoj průmyslu volného času, sportovního průmyslu. Požadavek na vyšší rozmanitost nabízených aktivit. Co je v pozadí? Co je třeba vzít v úvahu? Proměna industriální společnosti směrem k rozvoji informací a poskytování služeb. Rychlý technologický pokrok. Pozvolný růst volného času. Zvyšování možností růstu asociálního chování. Rostoucí snaha vyhledávat zkušenosti a odpočinek v přírodním prostředí. Další narušování přírodního prostředí. Rozhodování bude silněji ovlivňováno zákony a soudními procesy. Některé možné důsledky pro rozvoj aktivit v přírodě Růst zájmu o aktivity spojené s prožitkem a pobytem v přírodě. Dále poroste počet organizací nabízejících různé typy programů pro volný čas. Bude pokračovat zájem o kvalitní programy, což bude spojeno s jejich hodnocením i určitou regulací (bezpečnost, kvalifikace atp.). Souběžně bude vznikat stále více prožitkově a dobrodružně laděných programů v umělém prostředí. Rozroste se paleta profesí. 192 / 224 Nabídka programů se bude stále více přizpůsobovat potřebám klientů. V budoucnu: Předpokládá se, že se posílí zájem o využívání národních a regionálních tradic. Bude pokračovat rozvoj různě propojených regiónů (poloha, tradice, společné projekty atp.). ČR má vzhledem ke své tradici co nabízet Bude posilovat umělé dobrodružné prostředí: Umělé lezecké stěny. Překážkové dráhy, výzvové areály. Vodní kanály. Dráhy pro terénní jízdu na kolech. Lyžařské tunely a haly s umělým sněhem. Areály sdružující uměle vybudovaná zařízení pro více sportů, disciplína aktivit. Již nyní se proměňují klasické sportovní disciplíny: Nordic Walking Proměny kola a z toho vyplývající aktivity. Nové pojetí orientačního běhu. Nové disciplíny opírající se o zařízení typu GPS. Výrazné proměny lyžařských disciplín. Nadále bude dominovat prožitek: Potrvá zájem o prožitkově a dobrodružně laděné akce a programy. Růst poptávky po dobrodružných až rizikových aktivitách. Potřeba uchovat spojení pohybu v přírodě s poznáváním (turistika). Aktivity v přírodě ve zdravotně orientovaných programech, proti růstu obezity, pro zvyšování zdatnosti. (Potřeba prožitku se ovšem promítá do téměř veškerého trávení volného času – lidé chtějí někam přijet a tam něco prožít, zažít nebo si něco vyzkoušet – dokonce i v muzeích, zámcích, trzích.) Jak to propojovat s udržitelným rozvojem? Se zachováním přírodních hodnot? Nechá se těmito trendy ovlivnit celoživotní vzdělávání občanů a programy základních a středních škol? V jakém směru a co pro to lze udělat. Růst aktivit v přírodě Ve společnosti je stále větší zájem o aktivity v přírodě. Proč? demografické změny, stárnutí populace, rozdílné požadavky mladších lidí; další úbytek fyzické práce; rozvoj průmyslu volného času, sportovního průmyslu; požadavek na vyšší rozmanitost nabízených aktivit. Co je v pozadí, co je třeba vzít v úvahu? proměna industriální společnosti směrem k rozvoji informací a poskytování služeb; rychlý technologický pokrok; pozvolný růst volného času; zvyšování možností růstu asociálního chování; rostoucí snaha vyhledávat zkušenosti a odpočinek v přírodním prostředí; další narušování přírodního prostředí; rozhodování bude silněji ovlivňováno zákony a soudními procesy. 193 / 224 Některé možné důsledky pro rozvoj aktivit v přírodě: růst zájmu o aktivity spojené s prožitkem a pobytem v přírodě; dále poroste počet organizací nabízejících různé typy programů pro volný čas; bude pokračovat zájem o kvalitní programy, což bude spojeno s jejich hodnocením i určitou regulací (bezpečnost, kvalifikace atp.); souběžně bude vznikat stále více prožitkově a dobrodružně laděných programů v umělém prostředí. rozroste se paleta profesí; nabídka programů se bude stále více přizpůsobovat potřebám klientů. V budoucnu: předpokládá se, že se posílí zájem o využívání národních a regionálních tradic ; bude pokračovat rozvoj různě propojených regiónů (poloha, tradice, společné projekty atp.); ČR má vzhledem ke své tradici co nabízet. Bude posilovat umělé dobrodružné prostředí umělé lezecké stěny; překážkové dráhy, výzvové areály; vodní kanály; dráhy pro terénní jízdu na kolech; lyžařské tunely a haly s umělým sněhem; areály sdružující uměle vybudovaná zařízení pro více sportů, disciplína aktivit. Již nyní se proměňují klasické sportovní disciplíny Nordic Walking; proměny kola a z toho vyplývající aktivity; nové pojetí orientačního běhu; nové disciplíny opírající se o zařízení typu GPS; výrazné proměny lyžařských disciplín. Nadále bude dominovat prožitek: potrvá zájem o prožitkově a dobrodružně laděné akce a programy; růst poptávky po dobrodružných až rizikových aktivitách; potřeba uchovat spojení pohybu v přírodě s poznáváním (turistika); aktivity v přírodě ve zdravotně orientovaných programech, proti růstu obezity, pro zvyšování zdatnosti; (potřeba prožitku se ovšem promítá do téměř veškerého trávení volného času – lidé chtějí někam přijet a tam něco prožít, zažít nebo si něco vyzkoušet – dokonce i v muzeích, zámcích, trzích.). Jak to propojovat s udržitelným rozvojem? Se zachováním přírodních hodnot? Nechá se těmito trendy ovlivnit celoživotní vzdělávání občanů a programy základních a středních škol? V jakém směru a co pro to lze udělat? 194 / 224 D6 PŘACÉ S KULTUŘNÍM DÉDÍCTVÍM ŘÉGÍONU Interpretace místního dědictví Interpretace místního dědictví představuje jedinečný způsob předání informací, přičemž: • • • otevírá dveře novým poznáním, hledá souvislosti, příběhy, hledá způsoby dlouhodobě udržitelného využívání a rozvoje, napomáhá k navazování vztahu s místem “... odhalování návštěvníkům, kteří si to přejí, něco z krásy a kouzla, inspirace a duchovního významu (místa) přesahující to, co sami mohou vnímat svými smysly." (Freeman Tilden, Interpretace našeho dědictví 1957) Poskytuje návod jak objevit, pečovat, „provozovat“ i „užívat si“ Genius Loci míst pro návštěvníky i místní obyvatele. …“Vysvětlování významu místa či objektu lidem s cílem zlepšení kvality života a lepšího pochopení historie a svého okolí stejně jako vytváření pozitivního pohledu na jeho ochranu” … (Sdružení pro interpretaci místního dědictví, Velká Británie) Interpretace místního dědictví otevírá dveře novým poznáním, hledá souvislosti a hledá způsoby dlouhodobě udržitelného využívání a rozvoje. 1.1. Co je místní dědictví Vše TO o čem si myslíte, že stojí za TO – památky velké i malé, starobylé i moderní, události dávné i nedávné, zvyky, obyčeje, tradice, pověsti, osobnosti, kulinářské speciality, řemesla, přírodní bohatství, atp. Každá lokalita, každý region a každé místo má jiný potenciál. Všude se však dá najít něco, co zaujme a co se může stát předmětem interpretace. Jako příklad lze uvést oblast Novohradských hor, kde byly před lety zahájeny aktivity spočívající v hledání potenciálu pro interpretaci místního dědictví a jeho využití pro povzbuzení šetrného cestovního ruchu. Na začátku úvah proběhlo poměrně rozsáhlé místní šetření v celém dotčeném regionu, ze kterého vzešla analýza výchozího stavu. Ve stručnosti lze závěry ze zjištěného stavu charakterizovat následovně: Výchozí stav Z turistických cílů v omezené míře již existují veřejnosti přístupné památkové objekty. Jiné se opravují a počítá se s jejich otevřením (Svatá Trojice, Cuknštejn). Ty, které jsou přístupné plní některé funkce turistických služeb nicméně v rozdílné kvalitě. V oblasti zatím neexistují sítě uvedené v bodu 2. Jistým počinem je naučná stezka Řemeslo na řece, ale jednotlivé objekty na stezce potřebují rekonstrukci a následné zpřístupnění veřejnosti. Naučné stezky již v oblasti existují a plní poměrně dobře funkci produktu šetrné turistiky. Chybí však další práce s tímto produktem, jejímž výsledkem by mělo být zvýšení počtu návštěvníků. Funkci rekreační oblasti plní v náznacích a především v létě okolí Hojné Vody. Jinak zde v současnosti existuje značný výjezd do rekreačních oblastí Třeboňska. Jediná funkční a bezpečná rozhledna je v současnosti na Kraví hoře. Její nedostatečná propagace však způsobila malou návštěvnost. Mnohá výhledová místa zůstávají návštěvníkům utajena a jejich návštěva je tak často dílem náhody. Kulturní, společenské a sportovní akce jsou prezentovány samostatně vždy většinou cca 3 týdny před jejím konáním. Akce určené speciálně k povzbuzení turistického ruchu se konají jen ojediněle. 195 / 224 Současný stav v nabídce aktivit je nejblíže cílovému stavu v oblasti pěší turistiky. U ostatních aktivit lze pozorovat pokrok (cykloturistika, rybaření a myslivost, sportovní aktivity) nebo alespoň výskyt zajímavých nápadů a vůli tyto nápady realizovat (hippoturistika, agroturistika) Cílový stav Turistické cíle a aktivity jsou u každého podobného projektu základním stavebním kamenem. Pouze na jejich existenci se totiž dá postavit produkt, který zaujme široké spektrum potencionálních návštěvníků. Čím pestřejší je nabídka, tím přitažlivější se oblast stává. Při stanovení cílového stavu vycházíme jednak z nabídky, která již v oblasti existuje a jednak z potenciálu, který oblast má a můžou z něho vzniknout další cíle a aktivity. V zásadě nenavrhujeme budování cílů "na zelené louce", ale využívání již existujících budov či prostorů, které je však třeba upravit, rekonstruovat a přizpůsobit očekávané zvýšené návštěvnosti. Do programu pro Novohradské hory byly proto zahrnuty tyto cíle: 1. Památkové objekty - místa přístupná veřejnosti, která nabízejí vlastní expozice a programy Starý hrad v Nových Hradech; Tvrz Žumberk; Tvrz Cuknštejn; Kostel Svaté Trojice; Buškův hamr; Kostel na Dobré Vodě; zvláštní nabídkou se může stát prohlídková trasa po památkových objektech v Nových Hradech a okolí, do které může být kromě Hradu zařazena Buquyoská hrobka, Nový zámek, Klášter servitů, barokní apatyka, koželužna a Tereziino údolí. Celý okruh by mohl být absolvován s průvodcem a jeho výkladem. Uvedené objekty by měly plnit i další funkce, tj. poskytování informací, občerstvení, prodeje upomínkových předmětů, úschovny kol. 2. Muzea, expozice, řemeslné dílny, technické objekty, galerie, lidová architektura Cílový stav by měl odpovídat této nabídce: síť malých muzeí a expozic zřízených minimálně ve všech spádových obcích. Expozice by v těchto muzeích měly jednak místní charakter (historie života v obci a nejbližším okolí, významní rodáci) a jednak by byly zaměřeny na konkrétní specifické téma. Toto téma by pak spojovalo několik muzeí v jeden celek. Například téma "Stopy evropských národů v oblasti" může obsahovat až deset expozic umístěných do deseti obcí. Námět na další téma jsou tradiční řemesla a způsob obživy - opět minimálně deset expozic síť řemeslných dílen s možností prodeje. Tato síť by byla doplněna jednou centrální "prodejní galerií", která by byla v místě s velkou návštěvností. Tato galerie by byla nejen prodejním místem, ale rovněž by sloužila k propagaci jednotlivých dílen a vyzývala by k jejich návštěvě. Takto by mohla vzniknout ucelená trasa po řemeslných dílnách síť sakrálních památek by mohla obsahovat jak kostely, tak i kapličky či boží muka. Možné produkty využívající této sítě: obnova alespoň části staré poutní cesty na Dobrou Vodu 196 / 224 "putování za příběhy světců". V oblasti je celkem 17 kostelů zasvěcených různým svatým. Zatímco ve všech průvodcích se připomíná architektura kostelů, doba vzniku stavby a následných úprav, nikde není zmínka o "životním příběhu" svatého, kterému je kostel zasvěcen. Všechny tyto kostely by tak mohly být propojeny tímto tématem. Předpokladem je nejen tištěný průvodce, ale i informační cedulky u kostelů síť technických památek a památek lidové architektury Navázat na vzniklou stezku Řemeslo na řece a rekonstruovat nejen hamry a vodní díla na řece Malši, ale i další stavby, která by reprezentovala lidovou architekturu. Právě do těchto rekonstruovaných objektů by mohly být situovány řemeslnické dílny a minigalerie. Vzhledem k tomu, že se jedná o investičně náročnou akci, je nutné s dokončením této sítě počítat v dlouhodobém horizontu. 3. Naučné stezky Citlivě rozšířit počet naučných stezek v oblasti o další témata lesní hospodářství a ochrana lesa; historie zaniklých sklářských hutí a řemesel; co vzala a dala lidem "železná opona"; pokračování starých pravdivých i smyšlených příběhů tentokrát z oblasti Vitorazska; Tyto náměty budou základem dvou cyklistických naučných stezek a dvou pěších naučných stezek. Vzhledem k tomu, že budou situovány do blízkosti státní hranice, stanou se součástí tematické dálkové trasy Iron Curtain Greenway. 4. Rekreační oblasti Vzhledem ke specifice oblasti nepočítá se s budováním většího počtu rekreačních oblastí. V návrhu jsou pouze dvě oblasti. Hojná Voda a nejbližší okolí, která již rekreační funkci plní bude připravena pro letní i zimní turistiku. Druhou oblastí, která je v návrhu, je oblast Žárského rybníka. Vzhledem k prostoru, vybudovaným sportovištím a velké vodní ploše má Žárský rybník předpoklady pro to, aby se stal letní rekreační zónou. 5. Přírodní lokality V projektu je počítáno pouze se stávající strukturou veřejně přístupných lokalit Tereziino údolí (nutno doplnit infrastrukturu tj. parkovací plochy, WC, občerstvení); Hojnovodský prales s naučnou stezkou; Údolí říčky Černé pod Soběnovem s naučnou stezkou; Pohoří na Šumavě - lokalita s několika přírodními rezervacemi, po jejichž hranicích bude vést naučná stezka; Oblast Malše u Cetvin. 6. Vyhlídky a rozhledny V případě budování nových vysílačů doplnit je vždy o funkci rozhledny tak jak to je v případě Kraví hory a bude v případě Malče. Samostatným produktem bude síť složená z vrcholů nejvyšších kopců v Novohraských a Slepičích horách. Produkt bude spočívat ve výzvě ke zdolání Novohradské osmitisícovky, což bude devět 197 / 224 vrcholů v oblasti. (možné je i propojení s rakouskými vrcholy) Na české straně se může mimo jiné jednat o Kraví horu, Vysokou, Myslivnu, Kamenec, Kohout, Vysoký kámen, Kuní horu, Kondračskou horu 7. Kulturní, společenské a sportovní akce s funkcí turistického cíle Mnohé akce svým významem a povahou přesahují lokální rámec a je možné je zařadit do nabídky turistických cílů. Z nich pak bude každý rok sestavován kalendář, který bude k dispozici jako součást propagace oblasti. Akce, které již existují a mohou být nabídnuty jako turistický cíl: všechny akce kulturního léta na Buškově Hamru; přehlídka dechových hudeb v Trhových Svinech; Hry u hranic v Nových Hradech; Masopustní koledy v některých obcích oblasti; významné stylové poutě a jarmarky; Kaplické slavnosti; letní akce na hradu v N. Hradech; Besednický mocboj; Další akce mohou být vázány na otevírání a zavírání turistické sezóny, na slavnostní prezentaci nových turistických produktů, dokončení oprav významných budov, otevírání místních muzeí a naučných stezek. Zde je důležité každým rokem existenci těchto produktů připomínat uspořádáním nějaké akce. Jednotlivé cíle pak bylo nutné propojit s následujícími aktivitami: koupání a vodní sporty Cílový stav byl již v podstatě popsán v kapitole Ostatní služby. K tomu je třeba dodat, že jedinou vodní plochou, která je vhodná k vodním sportům, především k windsurfingu, je Žárský rybník. Při vzniku půjčovny vybavení by se tato aktivita mohla stát vyhledávanou pěší turistika Cílem je využít a více propagovat síť tras vyznačených KČT a zdůrazňovat cíle a služby podél těchto tras. Nové značení vyjma naučných stezek není třeba. Je však třeba aktualizovat turistické mapy dle současného stavu sítě. cykloturistika Vyznačit nové cyklotrasy a vytvořit tak spolu se stávajícími síť, ze které bude možno nabízet různé okruhy dle délky, náročnosti a tématu. Měla by vzniknout tak hustá síť, aby vznikla nabídka nejméně 10 takto kategorizovaných okruhů. Síť by však měla současně nabízet možnost projet oblastí v jednom či dvou dnech po bezpečných cestách a s nabídkou dalších služeb a cílů. rybaření a myslivost Ve spolupráci s vlastníky a správci rybníků, vodních toků a honiteb musí vzniknout komplexní nabídka postihující všechny služby spojené s těmito aktivitami (včetně půjčoven rybářských potřeb, zajištění dopravy na místo, zpracování úlovků atd.) jezdectví a hippoturistika V oblasti budou vytvořeny hippotrasy, tj. trasy oddělené od jiných forem dopravy a budou zavedeny další služby (ubytování spojené s ustájením, kurzy ježdění, výlety v bryčkách), které dovolí udělat z hippoturistiky samostatný pobytový program. Cílem je vybudovat síť hippotras a jednu dálkovou trasu spojující oblast se sousedními agroturistika Vznik farem s agroturistickým programem cíleným na rodiny s dětmi. Farmy budou nabízet komplexní služby (ubytování, stravování, zemědělské aktivity, turistické a rekreační aktivity, řemeslné vzdělávací aktivity). Přínosem bude provázání a koordinace specifických služeb poskytované jednotlivými farmami. Tím může vzniknout speciální katalog agroturistických služeb. 198 / 224 sportovní aktivity Jsou vázány na existenci sportovišť. Nabídka bude obsahovat jednorázové akce otevřené pro veřejnost (např. Besednický mocboj) nebo služby ve formě pronájmu sportovišť. Speciální cílovou skupinou se mohou stát sportovní družstva, která budou využívat vhodných ubytovacích kapacit a sportovišť k letním či zimním přípravným soustředěním. další aktivity (houbaření, ozdravné pobyty, vzdělávací programy) Využít potenciálu oblasti (rozsáhlé lesní porosty, lázeňská tradice východní části Novohradských hor) k oslovení nových cílových skupin v období mimo vrchol turistické sezóny. Nabídka ozdravných a vzdělávacích programů musí vycházet ze spolupráce majitelů ubytovacích kapacit s odborníky v příslušných oborech. 1.2. Metody jak postupovat při interpretaci místního dědictví Jak na to? Jak vybrat CO, zvolit JAK a KOMU interpretovat? Odpověď na tyto otázky stojí na začátku veškerého snažení. Především je třeba vše důkladně naplánovat. Proces plánování je veden, je otevřený, projekt realizuje tým. Je to nekončící tvůrčí proces, jehož strukturu naznačuje následující diagram: Proč se interpretace dělá (cíle) Monitoring (hodnocení Komu je interpretace určena (publikum) Proces plánování Co interpretovat (předmět) Správa Jak interpretovat prostředky 199 / 224 1.2.1. Proces plánování Koncepční skupina – realizační tým, otevřené plánování - doporučená pravidla: PRO VEDENÍ – zajistit účast externího „odborníka“ (facilitátor a metodik), sdílení informací s týmem, prezentace dílčích kroků veřejnosti. PRO komunitní plánování – zapojení veřejnosti, zejména klíčových osob, omezení obměny týmu, rozdělování úkolů. Proces plánování: proč se interpretace dělá – CÍLE; komu je interpretace určena – PUBLIKUM – cílové skupiny; co interpretovat - PŘEDMĚT – téma – interpretace; jak interpretovat – prostředky interpretace; správa výstupů a monitoring; nezapomeňte na důležité věci, vazby v komunitě; vysvětlete, čeho chcete svým projektem dosáhnout tak, aby to druzí lidé skutečně pochopili!; přesvědčte lidi, aby se zúčastnili projektu; přesvědčte se, že každý, kdo je do projektu zapojen, rozumí svoji úloze v projektu; ulehčete lidem jejich zapojení do projektu; informujte lidi průběžně; buďte trpěliví!. Znát své publikum – návštěvníci / domácí Návštěvníci: • ovlivnit chování návštěvníků, nasměrovat je správným směrem; • vzbudit v nich zvědavost a zájem; • postarat se o jejich zábavu; • rozšířit jejich vědomosti; • přesvědčit je o něčem. CÍL: aby se vrátili Domácí: • propagovat rozvoj komunity; • posílit místní patriotismus; • navázat dobré vztahy a zajistit pozitivní informovanost o Vaší organizaci. CÍL: aby se posílili a zůstali Interpretace hledá nejlepší způsoby zprostředkování informací, zážitku, emocí. nebojí se provokovat (zájem; akci nebo reakci; diskusi); vytváří vztah (ke zkušenostem či obavám publika) = je smysluplná; odhaluje (nesděluje jednoduše fakta, ale odkrývá významy obecnější platnosti – rozdíl TV dokument x zprávy); je příjemná; je dobře organizovaná a má jasnou strukturu; má jasné téma (je jasné o čem je, co vše propojuje). 200 / 224 201 / 224 Interpretace v příkladu - Historicko naučné trasy Novohradskem, Vitorazskem a Slepičími horami 2.1. Situování Vzhledem k velkému území, v rámci kterého se projekt bude realizovat, je nutné specifikovat jeho situování dle jednotlivých států. V Rakousku se projekt bude realizovat v regionu Waldviertel ve městě Gmünd a v území jdoucí podél českorakouské hranice mezi městem Gmünd a obcí Pyhrabruck V České republice bude projekt situován do Jihočeského kraje a přímo se zde dotkne třech okresů. V okresu Jindřichův Hradec se projekt bude týkat území mezi městy České Velenice a Suchdolem nad Lužnicí. V okrese České Budějovice se projekt dotkne území mezi městy Trhové Sviny, Nové Hrady a obcemi Olešnice, Slavče, Čížkrajíce, Kamenná a Žár. V okrese Český Krumlov se projekt bude týkat území mezi obcemi Besednice a Benešov nad Černou. 2.2. Cíle Projekt si klade tyto cíle: 1. 2. 3. 4. 5. 6. Podporovat rozvoj hospodářského potenciálu příhraničního regionu využitím příležitostí, které nabízí cestovní ruch. Vytvoření turistického produktu tak, jak je naplánován přivede za předpokladu náležité propagace do zájmové oblasti více návštěvníků. Rozšíří se tak poptávka po ubytovacích, stravovacích a dalších turisty vyžadovaných službách. Trasy jednotlivých okruhů povedou přes velký počet obcí a měst. Trasy se tak mohou stát základem pro další "podprodukty". Nabízí se příležitost pro řemeslníky, kteří mohou jako součást turistické nabídky zpřístupnit své dílny a prezentovat své výrobky. Vytvořit česko-rakouskou skupinu regionálních profesionálních i amatérských historiků, která bude dlouhodobě, tj. i po skončení projektu hledat odpovědi na otázky lokální historie na obou stranách hranice a bude svá zjištění prezentovat veřejnosti. Pilotním projektem zahájit realizaci cílového stavu popsaného v materiálu Šetrná turistika - Šance pro Novohradsko. Tento materiál byl vypracován v roce 2001 na základě hluboké analýzy současného stavu, na základě diskuzí s odborníky na cestovní ruch a ochranu přírody, zastupiteli obcí a podnikateli v cestovním ruchu. Studie je plně v souladu s Rozvojovou strategií mikroregionu Růže a rozvíjí tuto strategii o návrhy konkrétních postupů a projektů. Složení řešitelského týmu umožňuje naplnění dalšího cíle. Tím je posílení mezisektorového partnerství v české části zájmové oblasti na takovou úroveň, která umožní vytvoření struktur vyžadovaných strukturálními fondy EU a jejich programy. Příkladem je program LEADER +, který specifikuje vhodné příjemce jako konsorcia složená ze samosprávy, podnikatelských subjektů a nevládních neziskových organizací. Využit historicko - kulturní potenciál zájmové oblasti a atraktivní formou ho zpřístupnit nejen návštěvníkům, ale i místním lidem se zaměřením na mládež. Cílem je tak podporovat v nich uvědomování si svých kořenů a hrdost na místo kde žijí. Neméně důležitým cílem je prostřednictvím tohoto turistického produktu podporovat zdravý životní styl a zvyšování fyzické výkonnosti, což ve svém důsledku působí na zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva. 2.3. Odůvodnění Území cílového příhraničního regionu bylo vymezeno v bodu 2.1. Pro úplnost a pro možnou identifikaci potřeb a omezení je však třeba provést popis a hodnocení turistického potenciálu tohoto území. 202 / 224 2.3.1. Identifikace potřeb a omezení pociťovaných v cílovém příhraničním regionu Z hlediska přírodního turistického potenciálu lze území hodnotit jako poměrně rozmanité a atraktivní, zejména z hlediska kvality prostředí. Pokud však bude hodnoceno z hlediska rozmanitosti jeho celoroční nabídky, lze konstatovat, že je toto území handicapováno jeho jen většinou sezónní využitelností, tj. především v letním období. V zimním období je využitelné jen v omezené míře. Možná konkurenceschopná nabídka je zde v letní pobytové rekreaci (rybníky, koupání, rybolov, cyklo a pěší turistika, ozdravné pobyty). Z hlediska nabídky kulturně-historického turistického potenciálu nabízí území některé cíle lokálního až regionálního významu. Jde jednak o kulturně-historické památky a atraktivity, jako např. historické město Nové Hrady (město, hrad, zámek, klášter, Tereziino údolí - rezervace) a město Trhové Sviny a na rakouské straně město Gmünd. Dále zde nalezneme památky lidové architektury (tvrz Žumberk), památky církevní architektury (Dobrá Voda, Nové Hrady) a technické památky starých řemesel (vodní hamr, sklářská huť). Z hlediska vybavenosti základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou je však zatím nabídka resp. atraktivnost území jen velmi průměrná. Jde o poměrně malou nabídku ubytovacích a stravovacích kapacit povětšinou jen střední kategorie a nestandardních pro nabídku zájezdových touroperátorů. V oblasti Suchdola nad Lužnicí lze hovořit o dostatečné ubytovací kapacitě v kempech. Při posuzování nabídky rekreačních a turistických aktivit lze konstatovat, že za poslední dva roky došlo k jistému posunu ve vyznačení cykloturistických tras. Zatímco na území Vitorazska byla cykloturistická síť tras vyznačena již před rokem 2000, první značenou cyklotrasou na Novohradsku se stal historicko naučný okruh Pamětí Novohradska. Ten byl vytýčen v roce 2000 a brzy si získal značnou popularitu. V loňském roce byly vyznačeny dvě větve cyklotrasy spojující České Budějovice s Novými Hrady. Tyto cyklotrasy však nenesou informační obsah. Vzhledem k tomu, že v zájmovém území dosud chybí dostatečné podmínky pro ostatní rekreační a turistické aktivity (sportovní haly, venkovní koupaliště - vyjma Suchdola n/L., krytý bazén, tenisové kurty a golfová hřiště, půjčovny sportovních potřeb, hipostezky aj.) je cykloturistika a pěší turistika stěžejní turistickou aktivitou v zájmovém území. K tomuto stručnému hodnocení turistického potenciálu území je nutno dodat, že v současné době neexistuje v tomto území, na rozdíl od Waldviertelu, žádná organizační struktura cestovního ruchu, úkolem které by byla zejména podpora turistického rozvoje oblasti. To jest tvorba turistických produktů a balíčků z nich, jejich marketing, reklama, propagace, prodej a tvorba celkového image. Na základě výše uvedeného lze nyní charakterizovat tyto potřeby a omezení: podporovat rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (ubytování, gastronomie, turistické cyklotrasy, využití vodních ploch a cest, kulturní a zábavní infrastruktura, sportovně - rekreační infrastruktura); vytvářet lokální turistické produkty na základě regenerace kulturně historického a přírodního dědictví v zájmovém území; rozvoj spolupráce podnikatelských subjektů s místní samosprávou a neziskovými sdruženími; rozvíjet spolupráci se subjekty v rakouském příhraničí za účelem propojení turistických produktů a zvyšování jejich kvality; rozvoj cestovního ruchu zaměřeného na nízko a středně příjmové návštěvníky z ČR i ze zahraničí a zvýšení podílu pobytové návštěvnosti; vybudování lokální organizační struktury cestovního ruchu; zlepšování turistického image zájmové oblasti (marketing, propagace, reklama a prodej turistických služeb, podpora vzdělávání a profesní přípravy lokálních manažerů). Při naplňování těchto potřeb je však třeba volit takové prostředky a metody, které eliminují omezení charakterizovaná níže. prakticky neexistující společná propagace oblastí Slepičích hor, Novohradska a Třeboňska; 203 / 224 2.3.2. špatný stav některých historických objektů a památek; malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu; relativní rizika kapitálové návratnosti do turistické infrastruktury; zatím jen minimálně turistických tras a programů či produktů pro domácí i zahraniční návštěvníky s kvalitním zajištěním služeb; neexistence společné česko-rakouské koncepce rozvoje turistického ruchu. Seznam cílových skupin 1. Místní podnikatelé v základních turistických službách, které lze najít v koridorech tras. Dle námi provedených místních šetření (v rámci studie Šetrná turistika - Šance pro Novohradsko) se počet těchto podnikatelů bude v roce realizace projektu pohybovat mezi 120 až 150 2. Potencionální uživatelé naučných tras. Ty lze blíže charakterizovat jako: rodiny s dětmi provozující cykloturistiku či pěší turistiku jako způsob trávení společné dovolené; jednotliví turisté či jejich skupiny, kteří se zaměřují na cykloturistiku popřípadě pěší turistiku jako způsob trávení dovolené; místní občané, kteří cykloturistiku či pěší turistiku považují za příležitost k udržení dobré fyzické kondice a současně k získání nových poznatků; školní mládež, pro kterou je cykloturistika či pěší turistika vhodnou náplní školních výletů, turistických kurzů nebo sportovních soustředění; zahraniční - německy mluvící - cykloturisté či vyznavači pěší turistiky Všechny výše uvedené skupiny potenciálních uživatelů naučných okruhů lze vzhledem k charakteru turistického produktu ještě rozdělit na ty, kteří budou pouze projíždět oblastí a využívat k tomu propojené naučné trasy a na ty, kteří zde budou dočasně pobývat a budou využívat jednotlivé okruhy k polodenním či celodenním výletům. Kvantifikace těchto cílových skupin je velmi obtížná. Dosud neexistuje seriozní výzkum návštěvnosti oblasti a procentní rozlišení návštěvníků dle náplně jejich pobytu. Lze však předpokládat, že při kvalitní propagaci produktu se návštěvnost zvýší a zvýší se tím i počet uživatelů naučných tras. 3. Všichni partneři spolupracující na projektu. Tuto skupinu lze naopak přesně kvantifikovat. Vezmeme-li v úvahu, že každý subjekt bude v projektu zastoupen průměrně třemi osobami, lze říci, že projekt přímo zasáhne 30 osob 4. Zájemci o historii, kteří sice neholdují cykloturistice či pěší turistice nebo na ní při svém pobytu nemají čas, ale kteří se chtějí seznámit s historií oblasti pomocí četby průvodce po trasách. Početnost této skupiny lze odvodit z celkového nákladu průvodců. Celkový náklad bude 5 000 kusů. Při předpokladu, že nejméně 2/3 výtisků bude prodána turistům, kteří trasy také absolvují, zbývá přibližně 1 700 osob, které si průvodce sice koupí, ale trasy z nejrůznějších důvodů neabsolvují. 2.3.3. Důvody pro výběr cílové skupiny a činností Ad1) Každý turistický produkt s parametry toho, který chceme v projektu realizovat, vytváří automaticky základní podmínky pro rozvoj základních turistických služeb. To s sebou přináší socio-ekonomický rozvoj celé oblasti. Ad2) Ze zkušeností, které jsme získali po otevření trasy Pamětí Novohradska a ze zkušeností z podobných 204 / 224 turistický produktů realizovaných v jiných regionech ČR je patrné, že právě uvedené cílové skupiny jsou nejčastějšími uživateli podobných tras. Ad3) Kromě turistického produktu samotného klademe v tomto projektu velký důraz i na způsob jeho realizace. Vzhledem k tomu, že se nám podařilo již v průběhu přípravy projektu získat partnery ze všech třech sektorů (samospráva, podnikatelé, neziskové organizace), lze předpokládat, že takto složený tým se může stát základem a vzorem pro realizační týmy jiných rozvojových projektů. Tím by byl naplněn princip mezisektorového partnerství vyžadovaného programy financovanými ze strukturálních fondů EU. Na zmíněném principu by ovšem mohla být založena i zatím neexistující organizační struktura cestovního ruchu. Ad4) Součástí turistického produktu bude vydání průvodce naučnými trasami. Vzhledem k tomu, že bude mít podobný charakter jako tištěný průvodce stezkou Pamětí Novohradska, budou o něj projevovat zájem i lidé charakterizovaní v této cílové skupině. Takto koncipovaná publikace zatím pro oblast Slepičích hor a Vitorazska chybí a proto lze předpokládat, že bude žádanou. 2.3.4. Význam projektu pro cílové skupiny a pro přeshraniční spolupráci Ad1) Vytvoření turistického produktu a jeho propagace přivede do oblasti vyšší počet návštěvníků. To na jedné straně vytvoří podmínky pro kvantitativní rozvoj služeb, ale na straně druhé bude vytvořen tlak na zkvalitňování jejich služeb. Způsob realizace projektu bude koncipována tak, aby si podnikatelé uvědomovali skutečnost, že neziskové projekty typu, který předkládáme, jim vytváří určité podmínky pro podnikání, a proto se předpokládá, že se do realizace projektu a jeho následné údržbě zapojí. Přitom nejde pouze o finanční spoluúčast, ale o spolupráci při vytváření finální podoby produktu. Ad2) Projekt rozšíří a zkvalitní nabídku turistických aktivit v oblasti a pomůže propagovat turistické cíle. Produkt díky svému charakteru v sobě spojí sportovně turistickou činnost, která pozitivně ovlivňuje fyzickou výkonnost a upevňuje zdravotní stav s činností vzdělávací a výchovnou. Kombinace těchto dvou atributů produktu budou velmi pozitivně ovlivňovat všechny kategorie této cílové skupiny. Ad3) Tato cílová skupina si díky úspěšné realizaci projektu ověří funkčnost mezisektorového partnerství. Realizací projektu se posílí vztahy a důvěra mezi všemi partnery a vznikne pevný základ pro uskutečnění dalších rozvojových plánů. Dle zkušenosti, že dobré příklady táhnou, může být způsob řešení tohoto projektu vzorem pro jiné subjekty. Úspěšná realizace projektu je podmínkou pro výše řečené, nicméně složení a zkušenosti realizačního týmu jsou současně zárukou, že projekt úspěšný bude. Ad4) V projektu nejde pouze o vytvoření cykloturistického naučného okruhu, ale také o prezentování historického, kulturního a přírodního dědictví cílového česko-rakoukého pohraničí. Tato prezentace by byla polovičatá, pokud by byla cílena pouze na cykloturisty a pěší turisty. Díky tištěnému průvodci bude mít projekt pro tuto cílovou skupinu vzdělávací a výchovný význam. Přímá účast rakouských partnerů ovlivní nejen kvalitu turistického produktu, ale rovněž úroveň přeshraniční spolupráce. Zatím je dohodnuto, že se vytvoří česko-rakouská pracovní skupina složená z profesionálních a amatérských historiků, která bude pracovat na mapování lokální historie oblasti Vitorazska. Dá se předpokládat, že práce a výsledky této skupiny mohou přesáhnout rámec projektu a získat tak širší význam. Spolupráce s Waldviertel Tourismus Destination, což je profesionální agentura pro rozvoj cestovního ruchu, může pomoci při koncipování podobné struktury na naší straně. I když se nedá předpokládat, že v dohledné době bude reálné vytvořit podobnou organizačně a finančně zajištěnou strukturu, lze již dnes využít zkušenosti WTD v oblastech tvorby atraktivních turistických produktů, jejich marketingu, tvorby image turistické destinace, v oblasti spolupráce s podnikatelskými a dalšími subjekty. 2.4. Podrobný popis činností Sběr informací a jejich výběr 205 / 224 Součástí této úvodní aktivity je vytipování zdrojů informací a hledání vhodných témat pro jednotlivé zastávky. Tato část už v podstatě probíhá, protože bylo třeba naplánovat umístění panelů a zajistit souhlas s jejich instalací. Byl vypracován seznam potencionálních zdrojů informací, které poté budou základem pro informační panely a pro publikace. Mezi zdroji nechybí okresní archivy, oblastní archiv v Třeboni, městské a obecní kroniky, farní kroniky a kroniky škol, kroniky či pamětní knihy různých spolků a knihovny a muzea. Mezi zdroji nechybí vědecké práce nebo diplomové práce studentů historie na Jihočeské Univerzitě. Významným zdrojem jsou pamětníci, kteří vlastní historické materiály nebo mají vědomosti, které budou moci být využity. Všechny výše uvedené zdroje budou využity ke sběru informací a k jejich následnému výběru. Záměrem je, aby základem informace na každé zastávce a tím pádem v každé kapitole publikace (jedna zastávka = jedna kapitola ) byl zajímavý historický příběh. Ten může být pravdivý, tj. historicky doložený nebo příběh, který vznikl z lidového vyprávění, tj. pověst nebo legenda. V každém případě by měl mít souvislost s místem, na kterém bude umístěn. Příběh by potom měl vytvářet určitý základ pro další již doložené historické a přírodovědné skutečnosti vztahující se k danému místu a jeho okolí. Sběr informací a jejich výběr bude probíhat ve třech skupinách. Jedna skupina bude sbírat informace pro Vitorazskou část, druhá pro část Slepičích hor a třetí skupina pro část trasy vedoucí rakouským příhraničím. Příprava českých textů Tato aktivita následovala po sběru a výběru informací. Vše, co shromáždily a vybraly zmíněné tři skupiny, bylo předáno autorovi českých textů pro informační panely a publikaci. Informace získané z Rakouska byly ještě před předáním autorovi přeloženy do češtiny. Obsahové korektury připravených českých textů Poté co byly připraveny kompletní texty určené pro informační panely a publikace byly předány redakční skupině, která texty posoudila z hlediska jejich obsahu. Šlo o to, aby se do textu nedostaly obsahové chyby. Překlady českých textů do němčiny V okamžiku dokončení obsahových korektur byly české texty předány překladateli do německého jazyka. Ten texty přeložil s ohledem na nutnost dodržet určitý omezený rozsah textu. Jak známo německý překlad je vždy delší než český text. Obsahové korektury německých textů Překlady do německého jazyka prošly obsahovou korekturou, kterou provedla redakční skupina složená ze zástupců rakouských partnerů. Šlo o to, že překladem mohlo vzniknout posunutí významu textu, což by mohlo způsobit obsahové chyby, které by snížily kvalitu výsledného produktu. Jazykové korektury českých a německých textů Po provedených obsahových korekturách a po provedené předtiskové přípravě tiskárna vytiskla zkompletovanou verzi publikací a zkompletované verze informačních panelů. Zajištění fotografií Součástí informačních panelů a publikací byly fotografie. Vzhledem k tomu, že jak panely, tak publikace byly celé tištěny plnobarevně, byla umožněna vhodná kombinace barevných a černobílých fotografií. Černobílé dobové fotografie ilustrovaly historický obsah. Černobílé fotografie byly získávány z podobných zdrojů, jaké byly vyjmenovány v bodu 1. Na druhé straně barevné fotografie ilustrovaly současnou podobu míst, o kterých se psalo, a upozorňovaly na zajímavá místa v okolí. 206 / 224 Příprava a výběr dětských kreseb a výběr loga tras Součástí publikací byly dětské kresby na téma historických příběhů. Tato praxe se osvědčila. Do projektu se mohly zapojit základní školy a přes výtvarnou výchovu se mohly děti naučit mnoho z lokální historie, která je ve výuce dějepisu dosti opomíjena. Nejlepší práce byly v publikaci otisknuty, čímž došlo jednak k ocenění mladých autorů a za druhé dostala publikace nový rozměr, který ji učinil atraktivní mezi místní komunitou. Prodej inzertní plochy v tištěných průvodcích Jedním ze zdrojů, který pomohl projekt dofinancovat byl prodej inzertní plochy v publikacích. Možnost inzerce byla dána především podnikatelům a firmám, které podnikají v turistickém ruchu, v ochraně přírody a v lesním hospodářství. Inzerci byla v každé publikaci vyčleněna maximálně 1/10 prostoru z každé knihy, což při počtu 80 stran a ceně inzerce za jednu stranu 6 000,- činilo cca 48 000,- Kč. Grafická příprava inzerátů Poté co byla prodána inzertní plocha a od inzerentů získány podklady, bylo třeba inzeráty graficky zpracovat. Zpracování grafických návrhů bylo zajištěno formou zájmové činnosti žáků a učitelů ze základní školy. Na každý inzerát bylo připraveno několik návrhů a z nich si každý inzerent vybral ideální řešení. Grafická příprava publikací a informačních tabulí Z redakčních skupin byla vytvořena redakční rada, která zpracovala všechny části budoucí publikace a informačních panelů, tj. texty, fotografie, kresby, inzerci do jednoho celku, který předala odborné firmě. Tato firma tento návrh upravila a připravila grafickou podobu panelů a publikací. Výběrová řízení na dodavatelské firmy Součástí projektu byly dodávky služeb a zboží, které svoji hodnotou přesáhly hranici danou pro nutnost konat výběrová řízení. Jednalo se o tyto zakázky: předtisková příprava a tisk publikací a informačních tabulí výroba dřevěných konstrukcí, jejich kompletace s informačními tabulemi a instalace kompletů výroba doplňkového orientačního značení a jeho instalace výroba a instalace odpočívadel poskytovatele mapového podkladu Aktualizace mapového podkladu, předtisková příprava a korektury Turistický produkt takového charakteru a na takovém území na jakém je připravován se neobešel bez toho, aby byl doplněn mapou, na které byly všechny okruhy vyznačeny. Mapa byla volně vloženou přílohou publikací. Mapový podklad, který byl základem vložené mapy, byl rovněž použit pro výrobu několika velkoplošných map. Výroba velkoplošných map a jejich výměna V rámci projektu se počítalo s výměnou velkoplošných map v městech a obcích , kudy trasy probíhají a v obcích, které jsou na hranici dotčeného území. V těchto obcích mapy plnily i funkci propagační, neboť upozorňovaly na 207 / 224 turistický produkt, který mohou turisté využít v nejbližším okolí. Ve všech těchto městech a obcích se jednalo pouze o výměnu map za staré, které znázorňovaly skutečnost z roku 1985 a někdy i starší. Aktualizace projektové dokumentace dle aktuální skutečnosti Projektová dokumentace pro obě trasy byla vytvořena v na přelomu roku 2001 /2002. Vlastní instalace informačních panelů a dalších prvků však proběhla až v průběhu února až března 2003. Vzhledem k poměrně dlouhému časovému úseku, který byl mezi vytvořením dokumentace a vlastní realizací bylo nutné dokumentaci aktualizovat a v případě změn si vyžádat souhlasy všech dotčených orgánů. Doplnění orientačního značení Naučné trasy byly naplánovány tak, že probíhaly z 80% (v přepočtu to jest 80 km) po vyznačených cyklotrasách. Zbylých 20%, tj. 20 km však vyznačeno značkami KČT pro cykloturistiku nebylo. Značení v těchto úsecích bylo řešeno značkami označujícími naučné stezky. Výroba a instalace panelů a odpočívadel Vše provedla odborná firma, která byla vybrána ve výběrovém řízení. Celkem se jednalo o 45 informačních panelů s dřevěnou konstrukcí. Na tuto činnost dohlížel stavební dozor. Ten byl vykonáván členem realizačního týmu. Pět panelů, které byly umístěny na rakouském území, bylo vyrobeno českou firmou. Převoz do Rakouska a jejich instalace na určených místech byla zajištěna rakouským partnerem. Tisk publikací Rovněž tato činnost byla zajištěna firmou vybranou ve výběrovém řízení Otevření naučných okruhů a prezentace publikací Finální částí projektu bylo otevření naučných okruhů a prezentace publikací. Tato akce proběhla ve dvou dnech a sešli se na ní všichni partneři projektu. Na otevření byli pozváni zástupci všech finančních partnerů, zástupci firem, které se na realizaci zúčastnily a zástupci médií. Vyúčtování projektu a účetní audit Projekt byl zakončen jeho vyúčtováním a sepsáním závěrečné zprávy. To provedl realizační tým v čele se členem, který měl na starosti vedení účetnictví projektu. Poté byl proveden nezávislou auditorskou firmou audit celého účetnictví. 2.5. Výsledky projektu Jak projekt zlepšil situaci cílových skupin Projekt byl zaměřen na 4 cílové skupiny. projekt zlepšil situaci místních podnikatelů, protože přivedl do oblasti více návštěvníků, tj. spotřebitelů služeb, které jsou podnikateli nabízeny. Tím došlo k nárůstu příjmů, což přispělo ke stabilizaci ekonomické situace podnikatelů a následně obcí. Efekt zvýšení návštěvníků se však odrazil i ve zvýšení konkurence mezi podnikateli, což se ve svém výsledku odrazilo i ve zkvalitnění služeb; návštěvníci oblasti dostali k dispozici turistický produkt, který je atraktivní formou seznámí s historií 208 / 224 příhraniční oblasti. To jim umožnilo pochopit historii a současnost této oblasti. Návštěvníci dostali produkt, který dokázal vyplnit program na několik dní. Trasy lze absolvovat minimálně ve třech dnech. Lze je však rozdělit i do více dnů a různě je vzájemně kombinovat. Produkt přispěl i ke zlepšení fyzické výkonnosti této cílové skupiny a tím ke zlepšování zdravotního stavu uživatelů; úspěšná realizace projektu podpořila sebevědomí realizačního týmu a upevnila vztahy mezi jednotlivými partnery. Širokým zapojením rakouských partnerů vznikl základ pro další úzkou spolupráci v sousedních příhraničních oblastech; informační obsah projektu pozitivně ovlivnil vědomosti nejen cykloturistů a pěších turistů, ale i ostatních lidí, kteří se o historii oblasti dozvěděli z publikací. Atraktivní forma výkladu historie, která byla použita v publikacích, zaujala i děti a mládež. Tím se zlepšily jejich znalosti, a pokud se jednalo o místní lidi, získali tak silnější pocit sounáležitosti s oblastí kde žijí. Jak projekt zlepšil manažerské a technické schopnosti cílových skupin Vzhledem k tomu, že jednou z cílových skupin byl i realizační tým a partnerské organizace projektu, byl pozitivní dopad na manažerské schopnosti popsán již v předchozím bodu. Zvolené realizační metody a organizační struktura širokého realizačního týmu byly prostředkem k získání zkušeností pro méně zkušené partnery projektu. 2.6. Multiplikační efekty Projekt rozvíjel již realizovaný naučný okruh Pamětí Novohradska a vytvářel ucelený turistický produkt, který mohl být uchopen touroperátorem a využit jako nabídka vícedenního turistického programu. Základní koncepce tohoto produktu, tj. tři na sebe navzájem navazující naučné okruhy s jednotícím tématem zpracovaným do atraktivního informačního obsahu, umožňoval jeho další rozvíjení a rozšiřování. Možnost plošného rozvíjení projektu vycházelo z možnosti, že některá města či obce na současné trase by se mohla stát východiskem pro vytvoření dalšího okruhu. Při pohledu na mapu lze tato místa identifikovat Besednice (směrem západním), Benešov nad Černou (směrem jižním), Trhové Sviny (směrem severním) a Suchdol nad Lužnicí (směrem severovýchodním). Pod možností vnitřního rozšiřování je myšlen rozvoj turistických atraktivit a cílů podél vytvořených třech okruhů. Všechny tyto cíle, které dle průzkumu provedeného v roce 2001 potencionálně existovaly, by zvýšily obsahovou hodnotu turistického produktu. Uživatelé trasy by dostali možnost ještě více a v mnoha případech interaktivně proniknout do kulturního a přírodního dědictví česko-rakouského příhraničí. Existuje lidský i prostorový potenciál jak pro obnovu a rozvoj tradičních lidových řemesel, tak pro vytvoření malých místopisných expozicí v obcích. Takto rozšířený projekt měl mít ambici stát se součástí programu Zelené Stezky- Greenways, který pomohl zajistit zahraniční návštěvníky tras. 2.7. Udržitelnost 2.7.1. Finanční udržitelnost Systém pro finanční udržitelnost spočíval ve vytvoření zvláštního účtu, na kterém byly deponovány prostředky na údržbu. Ty přišly jednak od dotčených obcí a jednak jako výtěžek z prodeje publikací Pamětí Novohradska, Pamětí Vitorazska a Pamětí Slepičích hor. Tento účet je spravován Novohradskou občanskou společností, která 209 / 224 o programu údržby na každý rok informuje obce a rovněž na konci roku informuje o zůstatku na účtu. Zdroje pro naplňování účtu byly tyto: příspěvky obcí, případný přebytek z prodeje dotisku publikací (v dalších letech), příspěvky od podnikatelů. Ve vztahu k poslednímu jmenovanému zdroji bylo velmi důležité provést průzkum návštěvnosti plánované trasy před realizací projektu a po realizaci projektu. Očekávaný nárůst návštěvnosti pak mohl být významným argumentem pro získávání příspěvků od podnikatelů. 2.7.2. Institucionální udržitelnost Všechny subjekty, které byly partnery projektu, existují i po jeho skončení. Organizační struktura, která byla za účelem projektu vytvořena, tj. realizační tým, redakční skupiny a redakční rada i nadále spolupracovaly na přípravě a realizaci jiných projektů. Zájem o dlouhodobou spolupráci byl vyjádřen především rakouskou redakční skupinou a redakční skupinou pro trasu Vitorazskem. Zde se tak rýsovala možnost spolupracovat na historicko výzkumných pracích a dosažené výsledky společně publikovat. Informační panely jsou umístěny na pozemcích patřících obcím a městům. Vztah vlastníka pozemků k informačním panelům byl řešen v souladu s platnou legislativou. Tím, že města a obce přispívaly na výrobu a instalaci panelů lze hovořit o jejich spoluvlastnictví těchto prvků. 2.7.3. Udržitelnost na politické úrovni Tím, že realizace projektu spočívala na principech mezisektorového partnerství byly vyzkoušeny metody práce, které jsou vyžadovány v programech strukturálních fondů EU. Díky širokému zapojení rakouských partnerů dostala veřejnost pozitivní příklad spolupráce mezi českými a rakouskými subjekty. To přispělo k napravení dojmu, který o česko-rakouských vztazích v posledním roce vznikl díky politikům obou států a médiím. Užitečné odkazy Klub českých turistů (Rada značení): Učební texty pro značkaře, díl N, Značení cyklotras. www.ceskelazenstvi.cz www.cdv.cz www.mmr.cz www.turistikanakoni.cz www.nadacepartnerstvi.cz www.zdrojslavonice.cz www.novnos.cz 210 / 224 D8 SOCÍALNÍ ÍNOVACÉ Příklady inovací v projektech IV. osy a v činnosti MAS Pro inspiraci účastníků kurzu manažerů rozvoje venkova Je třeba nasadit MASky! Tima Liberec shromáždila několik stovek případů, které samy MAS označily za inovace 35. Většina z nich je však inovací přírůstkovou (např. nová okna ve starém objektu), resp. jde o řešení v místě nové, které však nemá výrazný prvek originality (např. zřízení informačního centra v dosud nevyužívané části budovy). Nelze tu popřít, že jde o inovace v širším pojetí, nejedná se však o inovace dostatečně radikální a přenositelné, aby měly být dále publikovány a multiplikovány. Dále uváděné inovace jsme rozdělili na produkty, služby a procesy (které v MAS nebo v regionu probíhají vlivem uplatnění metody Leader). Přitom jsme vynechali velkou skupinu tzv. inkrementálních inovací, jako je vybudování dílny pro ruční výrobu mýdla, zapojení místních pamětníků při přípravě výstavy, nové využití budovy jako informačního střediska nebo použití tepelného čerpadla pro vytápění objektu. V těchto a stovkách dalších případů jde nepochybně o relativní inovaci ve smyslu něčeho, co na daném místě dosud neexistovalo. Všimněme si přitom, jak tvůrci projektů často dokázali kombinovat některé prvky řešení do netradičního výsledku nebo najít jiné či další využití produktu nebo služby. Produkty: Rozvojové partnerství Regionu Hranicko Obnova autobusové zastávky v obci Horní Újezd, jinak běžný projekt, je rozšířen o inovaci - umístění fotovoltaického panelu na střeše, který nabíjí baterii umožňující pohon elektrických hodin ve štítě a večerní osvětlení interiéru zastávky. MAS Boskovicko Plus Shromáždění místních pověstí a pohádek, na vzniklé produkty (kniha, puzzle, hra…) je navázaná propagace ve spolupráci s místními informačními centry. MAS Hlubocko – Lišovsko Zatraktivnění návesního prostoru v obci Úsilné, v rámci kterého vznikla kašna, která bude využívat volně odtékající vodu, která proudí ze štoly do potoka (nové využití vody ze štoly, která dosud nebyla využita). MAS Kyjovské Slovácko v pohybu Využívaní opuštěných budov far pro komunitní život v obcích, pilotní projekt farnosti ve Vlkoši se rozšířil do dalších obcí, farnosti poskytují budovy neziskovým organizacím, které si tam budují mateřská, rodinná a komunitní centra. Navázání užší spolupráce mezi věřící a nevěřící komunitou v obcích, s tím spojená společná příprava workshopů a kulturních akcí, většinou pro děti. MAS Boskovicko Plus Vytvoření originálních regionálních učebnic vlastivědy a prvouky pro ZŠ. MAS Třeboňsko Inventarizace drobných sakrálních staveb na území MAS včetně zřízení webových stránek MAS Boskovicko Plus Projekt „Kam na Boskovicku?“ Výsledkem dvou let usilovné práce a mnoha schůzek týmu jsou tištěné i elektronické propagační materiály, ze kterých obzvláště zaujalo „nestandardně pojaté video regionu“ a nový web, který byl v dubnu 2010 oceněn zvláštní cenou ministra pro místní rozvoj Zlatý erb za unikátní web regionu. Hlavními zdroji informací byly: a) dotazníky vyplněné všemi 112 MAS v rámci hodnocení z r. 2011, b) zvláštní dotazníky pro potřeby této evaluace vyplněné 90 MAS v září 2013, c) dřívější případové studie, individuální rozhovory a přímé zkušenosti z činnosti MAS v letech 2007-13. 35 211 / 224 Služby: MAS Moravský kras Naučná stezka Rakoveckým údolím: Projekt uplatňuje inovační přístupy zejména v metodách interpretace místního dědictví. Návštěvník může k získání informací o území využít jak tradiční informační tabule, tak i nové technologie tzv. multimediálního průvodce či služby vlastního telefonu. V terénu se tak budou vyskytovat i tzv. informační body, u kterých si návštěvník buď spustí sekvenci z multimediálního průvodce, nebo si pomocí čárového kódu stáhne informace do mobilu. Zároveň bude textové verze těchto informací vydána i jako publikace. Pro rodiny s dětmi budou připraveny i "rodinné" pracovní listy. Český Západ - Místní partnerství Nákup vybavení pro mobilní kino, které v letní sezóně putuje po návsích jednotlivých obcí a v zimě promítá v kulturním domě v Konstantinových Lázních. Kino je na dobrovolnické bázi provozováno místními podnikateli v cestovním ruchu, sdruženými v o.s. Živá ves. Součástí každé projekce je předfilm, kterým je buď reportáž z kulturních akcí v regionu, nebo představení některé stávající osobnosti zde žijící (např. řemeslníci apod.). MAS Šumperský venkov Vybudování centra služeb pro cyklisty v Loučné nad Desnou - v rámci podnikatelského projektu dochází k vytvoření cyklopointu, který je v rámci stávajícího ubytovacího a stravovacího zařízení. Vedle servisu pro cyklisty, půjčení a úschovy kol bude poskytovat i možnost osobní hygieny pro ty, kteří nejsou v objektu ubytováni. Partnerství Moštěnka Projekt KPO (vytvoření webového portálu o spol. akcích v regionu www.hostynsko.cz, systém rezervace ubytování, nákup a půjčování širokého zázemí pro spol. a kulturní akce v regionu (stany, stánky, pódium, slunečníky, ozvučení apod.) MAS Podhorácko Díky MAS vznikly na území venkovské komunitní školy (zatím pět škol), které organizují vzdělávání nejen pro dospělé, organizují různé akce a hlavně sdružují lidi.. MAS Sdružení Růže Prostřednictvím systému Venkovské tržnice dostává 600 subjektů z regionu aktuální informace o připravovaných akcích pořádaných v regionu MAS Orlicko Projekt "Orlické hory pro všechny" - pořízení unikátních pomůcek pro aktivní trávení volného času osob s handicapem (inspirace v zahraničí, zakázková výroba) a vybudování tábořiště pro děti s handicapem (bezbariérové chatky). MAS Podlipansko V rámci projektu Vandrování Podlipanskem zřídil MAS ve spolupráci s místními podnikateli 20 infomíst (nejedná se o infocentra, ale místa v restauraci nebo obchodě, v přirozeném centru obce). Zde jsou umístěny ve stojanech propagační materiály, které jsou k dispozici místním i návštěvníkům. U každého infomísta je umístěna tabule s turistickou mapou regionu. MAS Železnohorský region E-senior - jedná se o nabídku nenáročného vzdělávání typu univerzity 3. věku pro místní seniory, které podporuje setkávání občanů a zlepšování mezilidských vztahů. V několika obcích ŽR v obecních prostorách jsou kolektivně využívány přednášky přes internet pro místní seniory, kteří si sami přednáškové cykly koordinují a komunikují s odbornými lektory. MAS Region Haná V prosinci 2003 byl navržen projekt s názvem Cesta za pokladem Hané. Ucelený produkt cestovního ruchu byl zaměřen na rozšíření návštěvnosti turistů v regionu Haná s úmyslem umožnit obyvatelům Olomouce a dalších obcí uvnitř regionu i mimo region poznat historii a zajímavosti regionu. Účastník 212 / 224 navštíví během sezony místa, která mu doporučí cestovní knížka, na každém místě uvedeném v knížce odpoví písemně na otázku, která bude k tomuto místu položena a nechá si návštěvu potvrdit razítkem v cestovní knížce. Návštěvní místa pokryla všechny obce regionu a otázky byly voleny tak, aby zájemce o odpovědi musel tato místa skutečně fyzicky navštívit. Po různých úpravách pokračuje projekt již deset let. V době vzniku patřil projekt k ojedinělým tohoto druhu, později vzniklo mnoho replik. Procesy: MAS Společná CIDLINA MAS iniciovala nákup elektřiny a plynu na burze: města, obce, školy a neziskové organizace v regionu získaly výrazně nižší cenu. (Organizování společných nákupů energií je dnes běžné. Nikdy to však nebyla MAS, která by to zorganizovala.) MAS Krkonoše MAS v r. 2007 vytvořila pod vedením externích poradců regionální značku kvalitu a původu „Krkonoše – originální produkt“. Nyní používá své vlastní značky 27 regionů (většinou je administrují MAS) na 65% území ČR. MAS Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko Multifunkční centrum Ctidružice je inovativní komplexním víceúčelovým využitím objektu bývalé školy, později kulturního domu, a také zapojením obyvatel. Využití objektu bylo navrženo na základě společného plánování se spolky a organizacemi. Obyvatelé byli zapojeni již do přípravy projektu a budou se podílet na využití budovy. Osvědčila se zde zcela přirozeně metoda komunitního plánování. Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko MAS založila Folklorní fond, který je naplňován na základě fundraisingu. Z Folklórního fondu byly finančně podpořeny již desítky kulturních akcí. Fond v regionu dosud neexistoval, avšak podobné fondy byly v posledních letech zakládány i jinde, a to jak v MAS (např. Fond malých projektů v MAS Aktivios), tak v dobrovolných svazcích obcí (např. grantový program HARANTI mikroregionu Konstantinolázeňsko). Folklorní fond je tedy relativní inovací, avšak ve smyslu pojetí v Leaderu skutečně inovací, neboť generuje dopady (efekty), které tu dříve nebyly a ke kterým by „samovolně“ nedošlo. Například finančními zdroji pro fond nejsou jen rozpočty obcí, ale také výnosy z činnosti podnikatelských subjektů. Fond může rovněž vytvářet síť, kterou se lidové tradice v regionu podporují snáze, více a především novými způsoby. Sdružení SPLAV MAS používá vlastní systém monitoringu projektů a sledování monitorovacích indikátorů. MAS Pošumaví Projekt Regionální průvodci a animátoři byl zahájen vzděláváním místních obyvatel (především seniorů a studentů), kteří měli zájem a povědomí o historii, výletní cíle na území MAS Pošumaví. V malých obcích se tak objevili místní průvodci, kteří mohou turisty zasvětit do krás, historie a tajemna v Pošumaví. Seznam průvodců je k dispozici v informačních centrech a na internetu. MAS Horňácko-Ostrožsko Vytvoření originálních pracovních sešitů a pracovních listů o regionu pro základní školy (I. a II. stupeň), zapracování do školních vzdělávacích programů na ZŠ na Ostrožsku a Horňácku. Pracovní sešity a listy a metodika se tvořily po tři roky ve spolupráci 40 pedagogů. Na školách se od nového školního roku sešity používají. MAS POHODA venkova Proces hodnocení projektových žádostí (v původní verzi) usiluje o minimalizaci chyb a zaujatosti při výběru. Polovina hodnotitelů jsou členové místní MAS, polovina jsou experti mimo region. Každý projekt je náhodným výběrem přiřazen jednomu místnímu a jednomu externímu hodnotiteli, kteří projekt hodnotí samostatně. Výběrová komise MAS respektuje mínění hodnotitelů, pokud se do předem stanovené míry (± 5 bodů) shodují. V opačném případě se volí mezi třetím hodnocením a rozpravou nad projektem přímo ve Výběrové komisi. 213 / 224 Místní akční skupina LAG Strakonicko Inovativním je projekt Junior LEADER – Mini MAS Strakonicko. MAS do r. 2008 pracovala s dětmi a mládeží jednorázově a neorganizovaně. Ze strany škol však byl o spolupráci zájem a proto společně vytvořili základ pro spolupráci pod názvem Junior LEADER. Děti se dozvěděly, co je metoda LEADER a na jakých principech je postavena a završením těchto aktivit bylo založeni Mini MAS Strakonicko. Tato skupina složená ze zástupců venkovských škol v území MAS kopíruje zjednodušeným způsobem práci skutečné MAS a tak se děti učí prakticky poznávat systém práce metodou LEADER. Další konkrétní příklad Inovační záměr Pilotní výzva OP LZZ na podporu sociálních inovací Sociální inovace je z definice nové, dosud nerealizované řešení spojené s riziky a nejistotami. Inovační záměr představuje pouze výchozí krok. Inovátor by nicméně už v této fázi měl vědět, jaký problém chce řešit, v čem je toto řešení potřebné, nové a lepší oproti stávajícím přístupům, jaké jsou základní charakteristiky inovace – zejména zahrnuté inovační fáze, zapojení cílové skupiny jako spolutvůrce inovace, rozsah inovace (sektorový, územní, časový), předpokládaný dopad a jeho evaluace, podmínky zavedení a šíření inovace. Pozn.: celkový rozsah inovačního záměru je omezen na max. 6 stran. Název inovačního záměru: Tři v jednom Jméno navrhovatele: Oldřich Čepelka Organizace: Tima Liberec E-mail: [email protected] 1. Stručné shrnutí záměru Podstata Vaší inovace: jaký problém chcete řešit, proč je toto řešení důležité (společensky potřebné), v čem spočívá novost Vašeho řešení a v čem je toto řešení lepší oproti stávajícím přístupům, jaké jsou klíčové kroky inovačního řešení a jak budete hodnotit jeho impakt. Na venkově je a) stále více starších osob potřebujících rozmanitou péči, a nejen zdravotní (ale doma, ne v ústavu), b) stále více žen s malými dětmi, které by chtěly pracovat, ale nemají zajištěnou péči o děti (ale chůvy do rodin se na venkově moc nehodí a ani nejsou), c) stále více žen v předdůchodovém věku se zkušenostmi v poskytování péče, např. vlastním dětem a rodině (ale tyto ženy jsou často nezaměstnané), d) stále více místních akčních skupin (v r. 2014 jich bude až 172), které někdy nemají inovační nápady a koncepční vedení. Inovačním řešením je spojit tyto čtyři problémy do nové příležitosti. Místní akční skupiny (MAS) ve třech venk. Oblastech mohou iniciovat vznik sociálních podniků, který bude zaměřen na sociální péči v rodinách. Pečovatelky – dříve nezaměstnané ženy před důchodem nebo ženy s malými dětmi – budou docházet do domácností seniorů a vykonávat pro společensky prospěšné služby. Ženy s malými dětmi přitom využijí pro denní péči bytovou školku. Všechny prvky této inovace již byly občas a někde použity. MAS však jako první na venkově propojí sociální podnikání se sociální péčí v rodinách, se zaměstnaností žen a s konceptem bytových školek. Těchto MAS je 214 / 224 nyní v ČR 172 a pokrývají 91% venkovského území. V projektu tuto inovaci pilotně ověříme ve 3 regionech a poté rozšíříme na celé území ČR. 2. Popis problému, který inovace řeší Problém, jeho příčiny, dosavadní řešení a jeho nedostatečnost: identifikujte problém, jeho příčiny a důsledky (stávající, předpokládané), objasněte, jak byl nebo je problém dosud řešen, proč se nepodařilo problém zatím vyřešit, proč je potřebné inovační řešení; rozsah problému a jeho předpokládaný vývoj se pokuste kvantifikovat. . Poskytovatelé soc. a společensky prospěšných služeb (dále jen: SaSP služeb) působí především ve městech nad 25 tisíc obyv. V nich je také nejvíce míst v MŠ. Na venkově ex. soc. služby, ale v nedostatečném objemu a rozmanitosti. Ex. soc.podniky, ale téměř ne na venkově. Ex. mat. školky, ale téměř nejsou na venkově. Ex. metodika pro snadné zřizování a provoz tzv. bytových školek, ale málo se o ní ví a dosud není státem aktivně podporována. Inovace řeší zvyšující se potřebu SaSP služeb na venkově a zvýšení zaměstnanosti žen. Výchozím problémem je: 1. málo práce pro ženy 50+ a pro ženy na rodičovské dovolené (dále jen: RD), 2. málo míst v zařízeních péče o děti, 3. nepružnost státu a obcí v otázkách péče o děti V současné době není problém téměř řešen, obvyklé nástroje s podporou státu (vč. ÚP) jsou neefektivní. Přetrvává nepružnost státu a obcí. Např. místa ve školkách vznikají pomalu a draze, kdežto bytová školka (dále jen: BŠ) vzniká rychle a levně. Stávající a předpokládané důsledky neřešeného problému jsou: 1. pokračující nezaměstnanost žen, 2. životní diskomfort žen a jejich rodin, 3. sociální frustrace z neřešených potřeb, 4. nedostupnost SaSP služeb, tzn. neuspokojování potřeb části obyvatel venkova Potřebnost inovačního řešení je jednoznačná - tam, kde bude řešení přijato, radikálním způsobem změní podmínky pro zaměstnávání žen 50+ a žen s malými dětmi a zlepší soc. a společensky potřebné služby na venkově. 3. Změna dosažená sociální inovací Cíle a cílové skupiny inovace: v návaznosti na bod 2 objasněte cíle, kterých má být dosaženo díky Vaší inovaci a způsob hodnocení úspěšnosti jejich dosažení; na koho je sociální inovace zaměřena a jak bude cílová skupina zapojena do inovačního řešení (jako spolutvůrce inovačního řešení). Záměr řeší problémy tří cílových skupin na venkově: a) starších osob, které potřebují rozmanitou péči, tedy i sociální a společensky prospěšné služby, b) nezaměstnaných žen v předdůchodovém věku, podle okolností 50+ nebo 55+, které ztratily práci v důsledku všeobecných změn i specifických změn na venkově (redukce v zemědělství), c)mladých žen s nezajištěnou péčí o malé děti, které nemohou najít práci na částečný úvazek a místo v předškolním zařízení. Naše inovace řeší tyto problémy jako celek, propojenou změnou v životních a pracovních podmínkách uvedených CS. Zvýší se počet příjemců péče, zvýší se zaměstnanost žen, zvýší se počet míst v zařízeních pro předškolní děti (pomocí bytových školek). Sociální impakt prokážeme třemi způsoby: 1. porovnáním situace v daných regionech „před a po“ s ověřením, zda změnu přinesl právě náš konkrétní projekt (počet klientů služeb, počet poskytovatelů, počet míst v BŠ atd.), 2. porovnáním situace „před a po“ ve dvojících podobných regionů (statistická metoda nejbližšího souseda a evaluační technika DiD), 215 / 224 3. dotazováním v cílových skupinách (metoda škálování) – máme profesionální zkušenosti s dotazníkovými akcemi. Do inovačního řešení zapojíme cílové skupiny jako jeho spolutvůrce: - budou inovaci aplikovat ve svém venk. regionu, - budou se sami organizovat (bude záležet na nich, jakých výsledků pod vedením koordinátorů dosáhnou). Jak k tomu dojde? Projekt se bude realizovat pilotně ve třech regionech, v nichž působí místní akční skupiny (dále jen: MAS). Každá MAS vytvoří na principu partnerství regionální řídící skupinu projektu, v níž budou zapojeny zástupkyně cílových skupin i řešitelé, a společně navrhnou, zavedou a udrží navrhované řešení (zajištění služeb + BŠ). Např. ženy z CS založí a budou provozovat bytovou školku, budou zajišťovat péči o starší spoluobčany atd. Čili – nebudou pouze objektem péče, budou samy inovační změnu provádět. (Další informace v bodech 4, 6, 7 nebo 8). CS jsou přirozeně motivované k účasti v projektu, neboť ten jim zcela zásadně řeší jejich současnou životní a pracovní situaci. Zájem na řešení budou mít i MAS, protože ty a) vznikly právě za účelem uspokojování potřeb obyvatel venkovských regionů a jejich rozvoje, b) v období trvání projektu (1.5.2014 – 30.6.2015) nebudou realizovat projekty, které jim budou schváleny v OP Zaměstnanost, IROP a Programu rozvoje venkova. 4. Novost a jedinečnost inovace Srovnání se stávajícím řešením: objasněte, v čem spočívá novost Vašeho řešení oproti stávajícím přístupům a v jakém měřítku jde o nové řešení (v rámci organizace, regionu, země, oboru, sektoru, cílové skupiny ad.); uveďte, zda bylo Vaše řešení (nebo jeho obdoba) někde realizováno (případně i neúspěšně) a tuto informaci doplňte odkazem. Půjde celkem o tři inovace v jednom projektu: a) inovovaný produkt - bytové školky (dosud téměř nejsou a na venkově vůbec ne), b) inovovaný proces – kombinace zajištění služeb (péče o starší občany + péče o malé děti + zaměstnávání obtížně zaměstnatelných osob) a jejich vícezdrojové financování (např. bytová školka: platba od rodičů + příspěvek od obce nebo zaměstnavatele; SaSP služba: příspěvek od klienta + příspěvek z grantu), c) originální koncept spolupráce na regionální úrovni díky roli MAS a jimi zřízených skupin rozmanitých aktérů, kteří společně záměr aplikují pro potřeby regionu a realizují jej. Zcela nové a originální řešení problémů popsaných v bodě 2 spočívá v propojení potřeb všech tří CS (potřeby starších a nemocných spoluobčanů, potřeba zaměstnání, potřeba míst ve školkách), a to dosud nepoužitým, novým způsobem. Řešení je nové v rozsahu ČR. K inovaci dochází a) na straně řešitele (koordinace z MAS, řídící skupiny v regionech atd.), b) na straně CS (propojení řešení jejich potřeb), i c) v produktu, resp. službách (byt. školky a určitý aspekt péče, viz bod č. 6). Jednotlivé prvky řešení nemusí být zcela nové. Např. BŠ vznikla v rámci projektu Rovné příležitosti pro Frýdlantsko (OP LZZ 3.4, viz http://rppf.webnode.cz/bytova-skolka). Z pohledu žadatele se jedná o typický pohled „out of box“, např. dosud byly děti voděny z domovů do zvláštního prostředí MŠ, kdežto my je „vracíme“ zpět do bytového prostředí bytové školky. Dosud se část služeb řeší stále docházkou klienta, kdežto my chceme aspoň část služeb naopak dovážet k němu. Podle našeho názoru je projekt nový, je potřebný, poskytuje žádoucí impakt, bude zavedený do praxe, bude udržitelný a bude zvyšovat akční skupinu a empowerment CS. (K posledním dvěma charakteristikám viz bod č. 5.) 216 / 224 5. Zlepšení a dopad inovace Zlepšení a hodnocení účinku (dopadu)inovace: objasněte, proč je Vaše inovační řešení lepší oproti stávajícímu přístupu a jak jeho přínos prokážete (jde o vyjádření rozdílu oproti stávajícímu a inovačnímu řešení a o volbu metody hodnocení dopadu); uveďte podmínky dosažení předpokládaného účinku inovace (jeho maximalizace), případně jeho omezení (vnitřními nebo vnějšími faktory). Zlepšení proti souč. stavu: a) Na venkově ex. soc. služby, ale v nedostatečném objemu a rozmanitosti. – Nabídka a využívání služeb se zvýší. b) Ex. soc. podniky, ale téměř ne na venkově. – Prověří se možnost zakládání soc. podniků s touto náplní (soc. podnik není nezbytnou součástí řešení, mohou se využít stávající poskytovatelé). c) Ex. mateř. školky, ale téměř nejsou na venkově. Ex. metodika pro snadné zřizování a provoz tzv. bytových školek, ale málo se o ní ví a dosud není státem aktivně podporována. – Vzniknou bytové školky, což je nejrychlejší a nejlevnější cesta k zajištění péče o děti a zvýšení zaměstnanosti žen. (Výstavba klasických MŠ trvá 1-2 roky a stojí miliony Kč, kdežto zřízení BŠ trvá několik týdnů a stojí desítky tisíc. Jde o radikální inovaci, k níž navíc nejsou třeba žádné nové zákony ani předpisy.) Oproti stávajícímu přístupu naše inovační řešení řeší najednou několik problémů, které se dlouhodobě neřeší (zaměstnanost, místa ve školkách, SaSP služby pro lidi na venkově...). Potenciálně se bude jednat o stovky prac. míst a tisíce obsloužených klientů. To však již bude záviset na rozšiřování této inovace po skončení projektu (max. termín ukončení projektu 30. 6. 2015 neumožňuje řádně zajistit šíření v celé ČR). Přínos našeho inovačního řešení oproti stávajícímu přístupu je evidentní a bude vyjádřen porovnáním výchozí situaci ve venk. regionech, s hodnotami po zavedení inovace. Konkrétní metody hodnocení jsou uvedeny již pod bodem 3. Pokud jde o inf. zdroje, využijeme statistiky MPSV a ČSÚ, příp. údaje z menších měst a venkovských obcí, jakož i údaje od klientů služeb (starších a nemocných obyvatel, ale i nově zaměstnaných žen a matek s malými dětmi). Uplatníme přístup tzv. triangulace (porovnání výsledků dosažených různými způsoby.) Silné stránky a příležitosti: 1. MAS ex. na 91% území ČR a jsou vzájemně propojeny (Nár. síť MAS), šíření inovace je tedy snadné. 2. Nízké fin. nároky na řešení. 3. Na základě předběžného zjišťování očekáváme zájem žen o zaměstnání a o byt. školky. Podmínky dosažení předpokl. účinku inovace a faktory, které mohou omezit dosažení účinku inovace, jsou: 1. Nedost. spolupráce ze strany MPSV, obcí a MAS. 2. Potřeba fin. příspěvku na provoz byt. školek (v případě, že rodiče nemají vlastní dostatečný příjem). Tyto a další okolnosti realizace jsou dále zmíněny v bodu 9. 6. Nároky inovačního řešení Co vyžaduje naše řešení, to lze odvodit z jeho stručného popisu: Místní akční skupina (MAS) na venkově může iniciovat vznik sociálního podniku, který je zaměřen na sociální péči v rodinách. Pečovatelky – dříve nezaměstnané ženy před důchodem nebo ženy s malými dětmi – docházejí do domácností seniorů a vykonávají různé soc. společensky prospěšné služby. Ženy s malými dětmi přitom využívají pro denní péči bytovou školku. Všechny prvky této inovace již byly někde použity. MAS však jako první na venkově propojí sociální podnikání se sociální péčí v rodinách, se zaměstnaností žen a s konceptem bytových školek. 217 / 224 Těchto MAS je nyní v ČR 172 a pokrývají 91% venkovského území. V projektu tuto inovaci ověříme ve 3 regionech a poté budeme šířit na celé území ČR. Finanční nároky inovačního řešení dosud nejsou definitivně známy a závisí to na velikosti venk. regionů, v nichž by měla být inovace zkušebně zavedena (nyní se jedná s příslušnými MAS). Ke specifickým přímým nákladům: Předpokládáme 50-100 tis. Kč na zřízení jednoho prac. místa a řádově statisíce na jeho udržení v první fázi (než se zvýší podíl tržeb od klientů). V případě BŠ půjde o cca 30 tisíc Kč na vybavení (které však bude většinou přenositelné jinam, kdyby BŠ z nějakého důvodu zanikla). MAS, resp. poskytovatelé služeb by rádi získali prostředky na nákup víceúčelového automobilu (např. VW Sharan, 1 rok starý s minimem najetých km, stojí 650-850 tis. Kč a má až 6 míst pro přepravu např. dospělých k lékaři nebo dětí do BŠ a až 2,4 km3 prostoru pro velké nákupy, převoz obědů apod.). Podobné řešení zvolily např. MAS ve Francii. – Fin. náročnost řešení v porovnání s dosav. stavem teprve budeme muset vyjádřit. Personální nároky inovačního řešení, nárokované v projektové žádost: 1 hlavní manažer projektu, manažer/koordinátor v každém venk. regionu. tzn. 3 osoby v případě 3 regionů MAS a další. - Nepřímé náklady inovačního řešení mimo vlastní projekt: náklady na šíření praxe (návštěvy v nových regionech, semináře, publikace). 7. Fáze inovačního řešení (inovačního cyklu) Objasněte, jakou fázi nebo fáze inovačního cyklu zahrnuje Vaše inovační řešení a jaké budou (hodnotitelné) milníky těchto fáz í; pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu, objasněte průběh (výsledky) předchozích fází (např. realizovaných v minulých projektech nebo jinými subjekty), resp. předpoklad realizace následných fází (např. podmínky udržení a šíření inovace, jejího promítnutí do systémových změn). Fáze inovačního řešení (členění může být podrobnější): 1. Identifikace problému (jeho příčin, kontextu, rozsahu, dopadu, poptávky po řešení) 2. Vývoj postupů řešení (prototypizace, formulace hypotéz, vytvoření variant, příprava pilotu) 3. Demonstrace a zlepšování (prokázání hypotéz, pilotáž funkčnosti navrhovaného řešení) 4. Rozvoj a udržení (replikace řešení a jeho rozšíření, zavedení v praxi) Stručný popis fází: Fázi č. 1 použijeme jen k dohledání konkrétních osob z CS a dokončení zmapování nabídky služeb od místních poskytovatelů. Ostatní z 1. fáze nepotřebujeme, bude plně vyjasněno v době podání žádosti. Fáze č. 2 bude rovněž probíhat již v pilotních regionech (nikoliv v kancelářích). Bude třeba aplikovat obecné řešení na konkr. podmínky v regionech. Budou rovněž připraveny varianty (např. dosav. poskytovatel versus nový soc. podnik, BŠ v soukr. bytech versus v prostorách nabídnutých obcí). To bude prováděno přímo v MAS se spol. koordinací pomocí realizačního týmu projektu a příjemce. Fáze č. 3 (pilotní provedení) zahrne kromě realizace i doložení užitečnosti a impaktu inovace, proveditelnosti řešení, a udržitelnosti změn. Fázeč. 4 zahrne zahájení šíření inovace, neboť max. termín dokončení projektu (30. 6. 2015) neumožňuje plně rozvinout multiplikaci řešení na území ČR. Jak to v regionech uděláme? A/ hlavními aktéry budou místní akční skupiny (MAS), což jsou sdružení aktivních zástupců obcí, neziskových organizací a místních podniků ve venkovském regionu (nejčastěji na území s 10-30 tis. obyvateli, bez velkých měst) – předpokládáme účast 3-5 MAS alespoň ze dvou krajů, B/ každá MAS vytvoří řídící skupinu, kde budou zastoupeny výše uvedené CS, dále poskytovatelé soc. služeb aj. – vždy cca 7-20 osob, 218 / 224 C/ tyto řídící skupiny budou realizovat svou část projektu – např. získají matky i ženy předdůch. věku jako pečovatelky v bytových školkách, zjistí konkrétní potřeby starších obyvatel, zprostředkují nabídku soc. a dalších služeb, příp. založení sociální podnik atd. Neočekáváme však, že pod vedením MAS budou v regionu vznikat pouze nové organizace a služby. Naopak, MAS co nejvíce navážou na existující kapacity. Například přizvou k účasti poskytovatele soc. služeb z většího města. Nemusí také nutně iniciovat založení sociálního podniku, bude-li existovat jiné řešení (např. o. p. s., ústavy nebo dosav. komerční poskytovatelé s příp. získáním statutu veřejné prospěšnosti podle očekávaného zákona). 8. Zapojení inovačních aktérů Objasněte, jak budou do Vašeho inovačního řešení zapojeni jeho aktéři (tvůrci a uživatelé inovace) z hlediska intenzity a formy, toto zapojení specifikujte podle jednotlivých fází inovačního cyklu; pozornost věnujte vytváření interakcí a spolupráce mezi inovačními akt éry jako součásti inovačního řešení. 1) Tvůrci inovace budou na reg./místní úrovni i jejich uživateli. Navíc se do přípravy zapojí manažeři vybraných MAS. 2) uživatelé inovace - pod vedením koordinátora si sami zorganizují a zajistí soc. služby, vstup do zaměstnání nebo OSVČ, bytovou školku atd. tento projekt nechce přinést někomu něco shora (kromě námětu), nýbrž je samoučící se. 3) uživatelé jsou cílové skupiny inovačního řešení. 4) interakce a spolupráce 1. na projektové úrovni vznikne "minisíť" vybraných MAS, která bude mít poradenskou a koordinační funkci v projektu, 2. na reg. úrovni je sama MAS mezisektorovým partnerstvím, která bude vytvářet, koordinovat a monitorovat konkrétní řešení (soc. podniky, byt. školku atd.) Za jednu z předností tohoto projektu považujeme zvýšenou akční kapacitu na úrovni projektu i pilotního regionu. Některé další informace k zapojení a motivaci aktérů jsou uvedeny již v bodě č. 3 a nástin zapojení dále v č. 7. Koncepčně je celé řešení založeno na tzv. komunitně vedeném místním rozvoji (community-led local development), což je perspektivní nástroj pro řešení regionálních problémů v období 2014-20 s podporou fondů EU (viz např. návrh Dohody o px mezi ČR a EU, str. 137 aj.). Inovační aktéři jsou podstatnou součástí projektu – zajišťují totiž udržitelnost (ta nesmí záviset pouze na příjemci!). Udržitelnost celé inovace spočívá podle nás na třech úrovních: a) ve 3 pilotních regionech (tam bude trvat potřeba služeb a školek, ale naše kapacity také – díky MAS), b) rozšíření na zbytek venkovského území ČR prostř. ostatních MAS (již zmíněno jinde), c) inovaci je snadné rozšířit i do měst nad 25 tisíc obyv. (to je však mimo tento projekt). 9. Rizika a nejistoty inovačního řešení Objasněte rizika a nejistoty Vašeho inovačního řešení v jednotlivých fázích cyklu a možnosti jejich managementu, a to včetně fází následujících po ukončení Vašeho projektu (např. při zavedení, udržení a šíření inovace); soustřeďte se na rizika samotného i novačního řešení (tedy dosažení změny oproti stávajícímu přístupu). Rizika a nejistoty inovačního řešení a opatření k jejich minimalizaci: - nedostatek podpory ze strany státu (MPSV), který by mohl osvětou a informováním podnítit zájem obcí o vznik bytových školek – opatření: od počátku se nebudeme spoléhat na aktivitu MPSV, povedeme směrem k obcím rozsáhlou osvětovou a informační kampaň hned od počátku, využijeme k tomu celostátní organizace jako Spolek pro obnovu venkova, Svaz místních samospráv, Svaz měst a obcí a Národní síť MAS (tzn. toto riziko zcela eliminujeme) Rizika a nejistoty jednotlivých fází inovačního cyklu - v pilotním regionu se nebude dařit projekt realizovat (např. špatná práce řídící skupiny, malá poptávka po společensky potřebných službách, nedostatečné kapacity MAS) – opatření a) všem regionům stanovíme tzv. milník (čeho minimálně musí dosáhnout do dvou měsíců od zahájení) – to bude působit velmi motivačně, b) jestliže nepomůže a), tak celou aktivitu přesuneme do jiného regionu (máme zatím mezi MAS dostatek zájemců), v partnerské smlouvě bude ustanovení o možnosti ukončení účasti partnera v projektu z těchto důvodů Principy managementu rizika. Žadatel má mnohaleté zkušenosti s analýzou a řízením rizik v projektech a patří rovněž mezi lektory v této tématice. V tomto projektu použijeme metodu semaforu. Ve všech regionech se budou sledovat plánované dílčí činnosti a u každé stanovíme kritérium pro zařazení dané dílčí aktivity do žluté (bedlivě sledovat) nebo červené (řešit) 219 / 224 kategorie. Jde zhruba o podobný postup, jaký používá např. MMR ČR při řízení IOP. Kontrolními a monitorovacími úkoly bude pověřen realizační tým projektu s metodickou podporou poradce (pracovníka příjemce). Rizika a nejistoty navazujících fází inovačního cyklu - MPSV, ÚP a obce nebudou dostatečně aktivní v poprojektové fázi šíření inovačního řešení – opatření: Příčinou bude nejspíš neinformovanost, protop zčásti již v rámci projektu, zčásti na počátku fáze udržitelnosti provedeme informační kampaň prostř. Spolku pro obnovu venkova, Nár. sítě MAS atd. Výhodou je, že v podstatě všechny prvky navrhované inovace jsou financovatelné v rámci budoucího IROP a budoucího OP Zaměstnanost (2. prior. osa) Souhrnně: Projekt je náročný na skloubení mnoha dílčích aktivit mnoha aktérů a obsahuje nejistoty, které však mohou být odstraněny nejdříve v průběhu realizační fáze. Právě proto by měl být pilotně vyzkoušen. Jeho potenciál je velký. Jak je z popisu patrné, nechceme pouze realizovat projekt. Chceme rozšíření ověřené praxe na celé venkovské území ČR. 10. Ostatní informace Uveďte jakékoli další informace a odkazy (ve formě přílohy nebo linku) k Vašemu inovačnímu záměru, které považujete za důležité – o problému, který chcete řešit, o Vaší kompetenci k inovačnímu řešení, o inspiraci k Vašemu inovačnímu řešení ad. Protože hodnotitelům nemusí být známy ani koncepce MAS a komunitně vedeného místního rozvoje, ani koncepce bytové školky, uvádíme zde odkazy (linky) na dokumenty, které je budou informovat. Jak komunitně vedený místní rozvoj, tak bytová školka jsou samy o sobě inovací (třebaže pochopitelně navazují na dosavadní řešení). Vznikly v posledních dvou letech a jejich využití v rámci našeho projektu je důležitou přidanou hodnotou k běžným způsobům uspokojování potřeb lidí na venkově. (Ostatně tento projekt je plně realizovatelný i ve městech nad 25 tisíc obyv., která jsme z důvodu lepšího soustředění z projektu vyjmuli.) Aktivní linky: Koncepce bytové školky je uveřejněna na: http://rppf.webnode.cz/dokumenty/ - koncepce BŠ 080713.doc. O místních akčních skupinách je možné se více dozvědět např. v kapitolách 1 , 5 a 6 v materiálu dostupném na : http://www.tima-liberec.cz/images/dokumenty/Studie_Leader_v_SFŽP_2010.pdf . Základní informace obsahují i stránky Min. zemědělství http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/. Informace o jednom z budoucích šiřitelů inovace (Nár. síti MAS) viz http://nsmascr.cz/o-nas/. K našemu záměru máme dotazy: 1. Je CS (nezaměstnaných) žen s malými dětmi způsobilou CS? 2. Mohou být CS v projektu i nezaměstnané ženy v předdůchodovém věku a osoby seniorského věku s potřebou společensky prospěšných služeb (jako zdr. péče, dovážení obědů, různá asistence), anebo přítomnost těchto CS v projektu jej činí nepřijatelným? 3. Jestliže poskytovatelem služeb v regionu bude dosavadní (komerční) poskytovatel, může být objednání služeb u něho chápána jako veř. podpora, avšak pod pravidlem de minimis? Publikováno v tisku Místo do školky do sousedního bytu? Na 60 000 dětí se letos v ČR nedostalo do mateřské školy. Hlavní příčinou je nedostatek míst. Některé strany před volbami slibují, že budou investovat do výstavby nových školek, jiné strany naopak o věci mlčí. Oldřich Čepelka z projektu Rovné příležitosti pro Frýdlantsko je však jiného názoru. „Nová místa potřebujeme hned a ještě k tomu levně. Tak proč nepodporovat bytové školky a dětské skupiny?“ Sám je autorem metodiky pro zřízení a provoz bytové školky (BŠ), kterou s podporou Evropského sociálního fondu a rozpočtu ČR připravil Sbor Jednoty bratrské v N. Městě pod Smrkem. Co jsou vlastně bytové školky? Něco podobného znáte z běžné sousedské výpomoci: sousedka, sama na mateřské, vám každý den dopoledne ohlídá dítě, které k ní ráno přivedete, a vy můžete jít na pár hodin do práce nebo si něco obstarat. Je to prostě běžný byt, který obývá žena (pečovatelka) a do něhož mohou každý den přivést děti jiní rodiče, přesně tak jako do běžné mateřské školky. BŠ pouze dotahuje sousedskou výpomoc do důsledku a stanovuje jednoduchá pravidla, aby takovou školku mohla veřejná správa uznat. Není to žádný nový vynález, určitě jich porůznu fungují stovky. Ale jak stát, tak kraje a obce si jich dosud nevšímají, ačkoli by díky nim rychle a levně zvýšily počet míst. Co je na BŠ proti běžným školkám tak zajímavého? 220 / 224 Je to především její snadné zřízení – běžný byt je už nyní vhodným prostředím pro péči o děti, takže nemusíte nic rekonstruovat, pouze přikoupíte trochu nádobí, možná nočník nebo postýlky. Samozřejmě, obec nebo firma může BŠ zřídit i mimo byt, v nějakém hygienicky vhodném prostoru. Pak to jsou náklady: místo 8 tisíc korun měsíčně na provoz v běžné mateřské škole by stačilo, kdyby obec nebo zaměstnavatel přispěl dvěma až čtyřmi tisíci, a má vpodstatě totéž – zajištěnou péči o děti. Jejich matky pak mohou nastoupit do zaměstnání a to má obrovský hospodářský význam jak pro samotnou rodinu, tak pro stát. A kdo se bude o děti starat? To je další velká výhoda BŠ. Bude-li pečovatelka dělat svou práci jako volnou živnost, nepotřebuje žádnou pedagogickou kvalifikaci. A dnes máte desetitisíce žen, kterým bylo třeba 50 roků, nemohou sehnat práci, ale samy úspěšně vychovaly děti a bydlí v bytě nebo domku, kde by se BŠ dala zřídit. Z nich by určitě stovky, ale spíš tisíce měly o takovou práci zájem. A pak samozřejmě maminky na rodičovské dovolené. Mají doma třeba jedno nebo dvě vlastní děti, tak si k nim mohou přibrat další (až do celkového počtu pěti) a opravdu je mnoho takových, kterým to nedělá potíže. Jsou rády doma, o děti se postarat umí a rodiče jim své děti dovedou „až do práce“, totiž do bytu. Proč se tedy BŠ nerozšířily již mnohem více? Především proto, že chybí podpora ze strany veřejné správy – ministerstva, kraje, obce. My jsme přesvědčeni, že kdo pečovatelky hledá, ten je najde. Ale obce by tomu měly pomoci: udělat „nábor“ pečovatelek, propojit poptávku ze strany rodičů s nabídkou BŠ, zkontrolovat základní předpoklady a tím vydat jakési osvědčení, že určitá žena v určitém bytě může BŠ provozovat. Ovšem soukromé BŠ ponechá na odpovědnosti obou stran, které si spolu musí vyjednat konkrétní podmínky. Zrovna tento měsíc vznikla jedna nefalšovaná BŠ ve Frýdlantu. A co příslušné zákony? Jsou v případě BŠ k dispozici? BŠ v našem pojetí má jednu základní výhodu: nejsou zapotřebí žádné nové zákony nebo vyhlášky – vše probíhá podle občanského zákoníku, který musíme tak jako tak dodržovat všichni, a živnostenského zákona.. Pečovatelka by totiž měla mít pro tuto práci tzv. volnou živnost. Možná právě to, že není třeba další zákon, další předpis, brání úředníkům, aby BŠ podpořili – jsou totiž zvyklí, že na všechno musí být samostatná právní úprava či aspoň směrnice. Naše metodika je naproti tomu jen doporučením, jehož dodržení by mělo vést k bezproblémovému provozu BŠ. Zbytek už obstará zdravý rozum Proč by tato trvalá práce měla být, podle vašeho názoru, přitažlivá i pro budoucí pečovatelku? Samozřejmě, musí to být osoba, která tuto práci dělat chce, umí a taky může (hlavně má k dispozici byt nebo jiný vhodný prostor). Pečovatelka nemůže provozovat BŠ „neziskově“ jako třeba dětskou skupinu – z čeho by žila? To musí být legální živnost, která přinese ženě přiměřený výdělek a umožní jí zaplatit daně a povinné pojištění. Takže musí být za tuto činnost dostatečný příjem. Přece jen ale budou pečovatelce vznikat i určité náklady, ne? To ano, ale náklady na provoz BŠ jsou prostě „schované“ v nákladech na běžné bydlení a vícenáklady jsou jen minimální: navíc elektřina za uvaření vody na čaj, sem tam něco rozbitého, pokapaný ubrus a podobně. Pečovatelka si musí tak jako jiná živnostnice vést účetnictví a tam bude uplatňovat náklady, které jí vznikly v souvislosti s provozem BŠ. Kdo je tedy bude hradit – obec, nebo samy rodiče? Tržby by se měly pečovatelce sbíhat alespoň ze dvou stran: část budou platit rodiče, vždyť za to dostávají půldenní nebo i celodenní péči o dítě. O výše odměny se musí s pečovatelkou dohodnout, není důvod, aby se tu něco předepisovalo. Podle mého názoru by mělo jít o minimální částku dva tisíce korun měsíčně za každé dítě. Pod touto hranicí je uplatnění pečovatelky již podnikatelsky rizikové. Bohužel je možné, že ne všichni rodiče by mohli zaplatit víc než 100 Kč na dítě a den. Ale věřím, že většina rodičů, kterým BŠ umožní návrat do zaměstnání, zvyšování kvalifikace nebo vlastní podnikání, může hravě uhradit pečovatelce minimálně 150 Kč na dítě a den při jednom dítěti. A obce nebo firmy? Další příspěvek by opravdu mohly poskytnout obce, kterým záleží na zaměstnanosti místních obyvatel, a firmy, které budou mít připravená pracovní místa, většinou na částečný úvazek. Tyto organizace by mohly BŠ podpořit částkou např. dva tisíce korun měsíčně na jedno dítě. Dohromady by tak pečovatelka na 4 cizí a jedno vlastní dítě měla tržby 18 tisíc Kč. 4x2000 od rodičů a 5x2000 od obce nebo firem. Nezapomeňte, že díky BŠ vznikne další pracovní místo přímo tam a to by měla obec také podpořit. V praxi by těžko všechny mimorodičovské 221 / 224 příspěvky obstarávala obec, ale tím spíš by měla být v kontaktu s místními zaměstnavateli a společně zajistit pečovatelce uspokojivé pracovní podmínky. Není ta částka až překvapivě vysoká? Odhaduji ji jako maximum, skutečnost může být nižší. Například v BŠ bude méně cizích dětí nebo obce neuhradí tak velkou částku. Ale je to podle mého soudu to, o co bychom měli usilovat. Ty peníze nezůstanou pečovatelce v kapse, nezapomeňte, že z toho hradí náklady na provoz, daně, všelijaké pojistné odvody atd. Proč by ale obce měly platit soukromé BŠ? Na základě čeho? BŠ bude přece působit ve veřejném zájmu. Podobně existují příspěvky na provoz jiných zařízení péče o děti, na školská zařízení nebo vůbec na veřejné služby – na dopravu, na obecní dům s pečovatelskou službou, na zdravotnické zařízení. Tady by snadno pomohlo i Ministerstvo práce a sociálních věcí A zaměstnavatelé? Sami zaměstnavatelé mají někdy nouzi o svědomité zaměstnance. A pozor – je málo tak motivovaných a řádně pracujících lidí jako je žena, které umožní návrat do zaměstnání zajištěná péče o děti. A jestli pracuje na zkrácený úvazek, tak to mají zaměstnavatelé pořádný trumf v ruce, protože je známo, že většina žen pracujících na zkrácený úvazek dokáže pracovat mnohem produktivněji než ženy na plný úvazek. O mužích nemluvě. Ne všechny ženy ale chtějí nebo umějí vést živnost. To je pravda, avšak BŠ nemusí založit jen sama pečovatelka. Může to být třeba obec – najde-li vhodnou ženu. Kdyby byla zřizovatelem BŠ obec, mohla by dokoupit potřebné věci (židličky atd.) a kdyby z nějakého důvodu, třeba pro onemocnění, musela pečovatelka ukončit svou činnost, tak prostě židličky odveze a instaluje je v bytě jiné pečovatelky. Je ještě jedna velká výhoda BŠ.: můžete je snadno rušit, nejsou-li už potřeba. Jakmile klesne poptávka ze strany rodičů i příspěvky ze strany obcí, počet BŠ se sám zmenší. Nezůstanou vám však prázdné budovy ani neumořené pořizovací náklady. Začnou se tedy v případě podpory BŠ kontroloval ženy, který dosud hlídaly jiné děti na základě zmíněné sousedské výpomoci? To určitě ne, ať si každý – při dodržení občanského zákoníku a dalších zákonů – dělá, co chce a jak chce. BŠ je spíš pro ty, kteří se tak chtějí živit (byť jen přivýdělkem k sociálním dávkám) a kteří uvítají finanční podporu ze strany obce nebo zaměstnavatele. Ti už určitě budou požadovat určité minimální standardy, a právě o nich naše metodika je. Věříte tedy tomu, že se myšlenka BŠ rozšíří do celého kraje či dokonce celé ČR a že pomůže samotným ženám, domovským obcím i zaměstnavatelům? Přál bych si to, ale jsme v Čechách, tak zůstanu mírně skeptický. V každém případě, kdyby se o zřizování a provoz BŠ začali zajímat zaměstnavatelé a obce nebo kraje, tak by snadno zjistili, že náklady na zřízení a provoz jsou několikanásobně nižší, zdůrazňuji: několikanásobně!, než náklady na zřízení a provoz klasických školek. Je to jako by vám někdo poslal nabídkový leták a tam stálo: dosud stála péče o děti 100, ale v BŠ ji nenabízíme ani za 90, ani za 80, ale rovnou jen za 30. Při zachování potřebné kvality. No nebrali byste to? (Článek z 16. 9. 2013 pro Liberecký den. Autor: O. Čepelka) 222 / 224 D9 ZAHŘANÍCNÍ SPOLUPŘACÉ Leader a komunitně vedený místní rozvoj jako nástroj politiky EU Pohled zvenku – rozhodující body pro budoucnost spolupráce českých MAS 1.1. Současná praxe MAS v České republice PS Mezinárodní spolupráce vedením PS je pověřen zástupce organizace a současný viceprezident ELARD Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Náplní činnosti PS je: podporovat četnost mezinárodních kontaktů MAS předáváním, tvorbou databáze projektů vhodných k prezentaci LEADER v ČR, shromažďováním kontaktů na zahraniční MAS; účastnit se mezinárodních setkání a fór a prosazovat zájmy a názory NS MAS ČR; přenášet informace z mezinárodních fór a setkaní do Výboru a podporovat tak kvalitu jeho rozhodování; podporovat vyjednávání o nových podmínkách informacemi o přípravách na další období na úrovni evropských sítí ELARD, PREPARE a jiných; ve spolupráci s PS LEADER zajišťovat reprezentaci v ELARD a podvýboru LEADER a jeho FocusGroups; podporovat Radima Sršně, jako zástupce NS MAS ČR v ELARD, také jako viceprezidenta/prezidenta ELARD a připravovat podklady pro jednání v ELARD a či pro jednání za ELARD; připomínkovat dokumenty z EU pro potřeby NS MAS ČR a ELARD; péče o zahraniční delegace zástupců jiných evropských MAS; zastupovat venkovské hnutí v Evropské asociaci LEADER pro rozvoj venkova (ELARD), podílet se na směřování ELARD a udržovat partnerství s dalšími národními sítěmi MAS a delegacemi z EU. 1.2. Pohled zvenku Slovensko - blízká kultura, podobné ekonomické podmínky; jazykově bez problémů; nenáročné na cestování Budoucnost Leaderu na Západním Balkáně zkušenosti – CpKP ukončený IPA projekt v Chorvatsku 10/2010 – spolu s HMRR a ODRAZ – trénink a vznik MAS; práce v JCC EU – Croatia; konzultace stanovisek EHSV k LEADERu – Zagreb, Beograd, Skopje leden, únor 2012. 223 / 224 Máme co nabídnout? existující know-how dostupné domácím zájemcům; příklady dobré praxe ze zahraničí. Mají to jak uplatnit? existující zdroje pro přípravu prostředí pro LEADER – vznik MAS, budování kapacit, národní úroveň; politická a administrativní podpora. Jaká jsou možná ohrožení? - nedostatečný zájem veřejné správy na regionální a národní úrovni; - neochota k uvolňování zdrojů – EU i vlastních; - pokus o vytvoření pouze politických či elitních MAS; - „zamrznutí“ těch prvních; - nejistota ohledně budoucnosti; - nenaplněná očekávání místních aktérů. Zadání pro místní postupné kroky – rozvoj existujících MAS, zvyšování počtu MAS; zadání pro Místní akční skupiny – strategie rozvoje programu v dané zemi. Jaké jsou perspektivy? PREPARE, REDNET, LDNET, EUROGITES, ECOVAST; využití metody LEADER a CLLD i mimo země EU v rámci předvstupní pomoci a rozvojové pomoci EU, coby systematického, nikoliv náhodného nástroje. Je důležité si umět odpovědět na tyto otázky spolupráce Proč? S kým? O čem? Z jakých zdrojů? Co k tomu potřebuji? Jak to celé „rozjedu“? 224 / 224
Podobné dokumenty
Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ06Z
C.7.2 Pozadí – odhad nemodelovaných zdrojů znečištění ........................................102
Zpravodaj venkova 12-2011 - SPOV
miliard korun z evropských fondů. Z toho
by mělo být minimálně 75 miliard Kč pro
sektor zemědělství a lesnictví. Vyplývá to z
Prčické výzvy účastníků národní konference
Venkov 2011, která se uskute...
Naučné stezky Karlovarského kraje
v terénu vyznačené a vybavené výkladovými tabulemi na místech zastávek tam, kde lze dobře
pozorovat zajímavé či pozoruhodné přírodní nebo i jevy. Nezřídka dokáže návštěva NS vzbudit u
návštěvníka –...
Bioprospect - Biotechnologická společnost
činností. V tomto směru doporučujeme si přečíst velmi hezký článek G. Tagliabue „The Precautionary principle: its misunderstandings and misuses in relation
to GMO“ v časopise New Biotechnology, Vol...
Strategie - Znojemské vinařství
podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejného moci), které
spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních
programů pro ...
podzim - EnergyVet
dobře znali produkty humánní řady, a tak se rádi dověděli více o řadě
Energyvet. Našli se i lidé velmi dobře informovaní v oblasti homeopatie,
kteří projevili zájem o veterinární přípravky. V oblas...
2.11 Kultura a estetika
4) Zapojení estetické cinnosti do programu oddílu behem roku a na tábore
Než si naplánujeme do programu rukodelné práce, musíme predem rozhodnout, kolik casu jim chceme venovat, abychom
stacili prá...