Andromeda Big Bang (Velký třesk) Callisto Černá díra Družice Deimos

Andromeda
Andromeda je souhvězdí na severní obloze. Toto souhvězdí je pojmenováno po princezně
Andromedě. Souhvězdí se nachází poblíž souhvězdí Pegasa. Je asi nejvíce známé tím, že se v něm
nachází známá galaxie v Andromedě, označovaná jako Messierův objekt M31.
Big Bang (Velký třesk)
Velký třesk (anglicky Big Bang) je vědecká kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj a
tvar vesmíru. Hlavní myšlenkou je, že obecná teorie relativity může být zkombinovaná
s pozorováními galaxií vzdalujících se od sebe, z čehož se dá odvodit stav vesmíru
v minulosti, ale i v budoucnosti. Přirozeným důsledkem velkého třesku je, že vesmír měl
v minulosti vyšší teplotu a hustotu. Termín „velký třesk“ se v užším smyslu používá pro
označení časového bodu, kdy začalo pozorované rozpínaní vesmíru, v širším smyslu na
označení převládajícího kosmologického paradigmatu, vysvětlujícího vznik a vývoj vesmíru.
Termín „velký třesk“ poprvé použil Fred Hoyle v roce 1949 během programu rozhlasové
stanice BBC s názvem „Podstata věcí“.
Callisto
Callisto je měsíc Jupiteru. Callisto je třetím největším měsícem ve Sluneční soustavě a
druhým největším z Jupiterových měsíců. Těleso je tvořeno horninami a ledem.
Černá díra
Černá díra je objekt natolik hmotný, že jeho gravitační pole je v jisté oblasti časoprostoru
natolik silné, že žádný objekt včetně světla nemůže tuto oblast opustit. Černá díra byla
teoreticky předpovězena v obecné teorii relativity publikované v roce 1915 Albertem
Einsteinem. Protože ji není možno pozorovat přímo, nemůžeme stanovit korektně nic jako její
datum objevu.
Družice
Družice, též satelit, je označení pro objekt pohybující se po oběžné dráze kolem jiného
hmotnějšího kosmického tělesa
Deimos
Deimos je vnějším a menším ze dvou známých měsíců planety Marsu.
Europa
Europa je v pořadí šestý měsíc planety Jupiter, který náleží k tzv. galileovským měsícům,
neboť ji už v 17. století objevil Galileo Galilei a nezávisle na něm i jeho současník Simon
Marius. Ze skupiny Galileových měsíců je nejmenší. Byla pojmenována podle Európy, jedné
z milenek boha Dia, dcery vládce Týru, právě na základě Mariova návrhu.
Feustel Andrew
Andrew Jay „Drew“ Feustel (* 25. srpna 1965, Lancaster, Pensylvánie, USA) je americký geofyzik
a od roku 2000 astronaut NASA. Jeho první misí byla STS-125, spuštěná 11. května 2009 (Jan
Neruda: Písně kosmické) a druhou STS-134, která byla spuštěna 16. května 2011. Na palubu lodi si
vzal figurku českého pohádkového krtečka.
Galaxie
Galaxie je složená z hvězd mlhovin, hvězdokup mezihvězdné hmoty a temné hmoty. Hvězdy se
téměř vždy nacházejí ve skupinách nazývaných galaxie, společně s plyny, mezihvězdným prachem a
temnou hmotou. Galaxie drží pospolu působení gravitačních sil a jednotlivé komponenty obíhají
kolem společného středu.
Halleyova kometa
Halleyova kometa je kometa, která je ze Země vidět každých 75 - 76 let. Ke Slunci se
přibližuje nejblíže na 88 miliónů km. Je nejznámější ze všech komet, které se objevují
periodicky. Přestože se každé století objevuje mnoho jasnějších komet, Halleyova kometa je
jediná, která se objevuje v krátkých časových intervalech a je viditelná pouhým okem.
Halleyova kometa ovlivnila znatelně lidskou historii. Naposledy se objevila ve Sluneční
soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061
Charon
Charon je největším přirozeným měsícem trpasličí planety Pluto. Vzhledem k tomu, že není
příliš menší než planeta samotná, hovoří se často o této dvojici těles jako o dvojplanetě.
Charon objevil 22.června 1978 americký astronom James Christy, pracující v té době na
Americké námořní observatoři ve Washingtonu.
Integral
Integral je vědecká družice Evropské kosmické agentury (ESA). Je určena především na
snímání astronomickým zdrojů gama záření a je zároveň nejcitlivější astronomickou
observatoří v této oblasti spektra. Integral má nepravidelný tvar. Elektrickou energii
zabezpečuje pár solárních panelů.
Io
(měsíc) je jedním z měsíců planety Jupiter, nejvnitřnější ze skupiny měsíců objevených
Galileem. S průměrem 3642,6 km se jedná o čtvrtý největší měsíc ve sluneční soustavě.
Pojmenován byl dle řecké mytologie po Íó – kněžce Héry, která se stala milenkou vládce
bohů Dia (v římské mytologii byl jeho ekvivalentem Jupiter).
Kometa
Kometa je malý astronomický objekt podobný planetce složený především z ledu a prachu a
obíhající většinou po velice výstředné eliptické trajektorii kolem Slunce. Komety jsou známé
pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou Pluta,
odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí sluneční soustavy. Velmi často jsou popisované
jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý oxid uhličitý, metan a voda
smíchaná s prachem a různými nerostnými látkami.
Leonidy
Leonidy jsou meteorický roj spojený s mateřskou kometou Tempel-Tuttle. Jde o jeden
z nejvýraznějších a nejčastěji pozorovaných meteorických rojů. Své maximum – období, kdy je vidět
nejvíce meteorů – má okolo 17. až 18. listopadu. Jeho radiant leží v „hřívě“ souhvězdí Lva.
Mléčná dráha (Galaxie)
Naše galaxie Mléčná dráha či Galaxie je galaxie, v níž se nachází Slunce spolu se sluneční
soustavou. Naše Galaxie je velká spirální galaxie s příčkou typu SBc dle Hubbleovy
klasifikace. Jde o rozměrem druhou největší galaxii (po galaxii M31 v Andromedě) v Místní
skupině galaxií. Její hmotnost je pravděpodobně v této skupině největší.
NASA
Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, zkráceně NASA (anglicky National
Aeronautics and Space Administration, NASA) je americká vládní agentura zodpovědná za
americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví.
Orion
Orion je souhvězdí na nebeském rovníku (větší část na severní polokouli) a je viditelné téměř z celého
světa. Leží mezi souhvězdími Blíženců, Býka, Eridanu, Zajíce a Jednorožce. Patří mezi 48 souhvězdí,
která zavedl řecký astronom Ptolemaios. Souhvězdí je proslulé kvůli Orionovu pásu, Velké mlhovině
v Orionu nebo mlhovině zvané Koňská hlava. Nejlepší pozorovací podmínky jsou v prosinci a lednu.
Pluto
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto, je druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou
sluneční soustavy (po Eris) a desátým nejhmotnějším známým tělesem, které obíhá přímo
okolo Slunce.
Reflexní mlhovina
Reflexní mlhovina je oblak prachu, který odráží světlo blízké hvězdy nebo více hvězd. Bývá
také místem, kde se tvoří nové hvězdy. U reflexní mlhoviny není zdroj světla dost silný na to,
aby došlo k ionizaci plynu jako v emisní mlhovině, ale stačí na to, aby rozptyl světla
zviditelnil prach. Frekvenční spektrum mlhoviny je tedy podobné spektru hvězdy, která ji
osvětluje. Mezi mikroskopické částice zodpovědné za rozptyl patří kousky uhlíku
(diamantový prach) a kousky jiných prvků, zejména železa a niklu.
Saturn
Saturn patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze
hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. Při pozorování Saturnu z dálky je
planeta světle žlutá, což způsobuje vrstva mraků s nejasnými pásy různých barevných odstínů,
které jsou přibližně rovnoběžné s rovníkem planety. Jedná se o jedinou planetu ve sluneční
soustavě, která má menší střední hustotu než voda. Saturn je znám svou mohutnou soustavou
planetárních prstenců, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Na noční obloze
je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikavý objekt, jasností srovnatelný
s nejjasnějšími hvězdami.
Štítová sopka
Štítová sopka je druh sopky s velice pomalu ukloněnými svahy, které jsou tvořeny mnoha
vrstvami vysoce mobilními a tedy vizkózními lávami. Štítové sopky jsou obvyklé sopečné
útvary, které vznikají v oblastech, kde se na povrch dostává málo viskózní magma. Na Zemi
jsou nejznámější z oblasti Hawajských ostrovů, kde se nachází Kilauea čimana Loa. Mimo
Zemi jsou známé i z jiných planet jako Venuše či Marsu, kde se současně nachází i největší
štítová sopka a hora v jednom v celé sluneční soustavě – Olympus Mons.
Titan
Titan je největší z 62 dosud známých měsíců planety Saturna po Ganymedu druhý největší
měsíc v celé planetární soustavě. Objevil jej holandský fyzik a astronom Christian Huygens
v roce1655. Pojmenován byl po Titánech, dětech Urana – boha nebes a Gaie – bohyně Země
(Saturn byl nejmladším z Titánů).
Uran
Uran (Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve
sluneční soustavě. Řadí se mezi plynné obry a společně s Neptunem i mezi tzv. ledové obry.
Jméno má po řeckém bohu Uranovi, bohu nebes.
Velký vůz
Je významné souhvězdí na severní obloze. Jeho větší část je u nás cirkumpolární, tudíž
nezapadá pod obzor. Jeho větší část je u nás cirkumpolární, tudíž nezapadá pod obzor.
Wolf-Rayetova hvězda
Wolf-Rayetova hvězda je velmi hmotná hvězda hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí
a velmi krátkou dobou života (méně než milion let). Její hmotnost se pohybuje v rozsahu 25–
60 hmotností Slunce.
X-15 North American
X-15 North American byl experimentální raketový letoun vyvinutý pro NASA. Třináct letů
tohoto letounu dosáhlo okraje vesmíru, letoun přispěl svými informacemi ke konstrukci
letadel a vesmírných lodí. V současné době drží světový rychlostní rekord.
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy a jediné planetární těleso, na němž je dle současných
vědeckých poznatků potvrzen život. Krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený
satelit – Měsíc.
Žirafa
Žirafa je cirkumpolární souhvězdí na severní obloze. Nachází se mezi souhvězdími Draka, Malého
medvěda, Cefea, Kasiopeji, Persea, Vozky, Rysa a Velké medvědice. Na severní oblohu ho zavedl
holandský astronom Petrus Plancius roku 1613. Skládá se jen ze slabých hvězd, nejjasnější hvězdy
dosahují magnitudy 4. Nejlepší podmínky pro pozorování nastávají v únoru. Je 18. největším
souhvězdím oblohy.