19A. Obraz 2. svetové války v literature

19A. Obraz 2. svetové války v literature

19A. Obraz 2. světové války v literatuře
Světová literatura
1. dokumentárnı́ – autentické záznamy (denı́ky, paměti)
2. umělecká
(a) bezprostřednı́ (1.vlna) – velký rozdı́l mezi východnı́m (zjednodušujı́cı́, hrdinská, patetická: o mrtvých jen
dobře, žádné jejich selhánı́ či zbabělost) a západnı́m pojetı́m (drsnějšı́, vı́c ukazuje člověka v krajnı́ situaci,
selhánı́, pravdivějšı́, vı́c psychiky než akce)
(b) s odstupem (2.vlna) – i žertovánı́ o válce, volnějšı́ nakládánı́ s tématem
Dokumentárnı́
denı́ky
Denı́k Anny Frankové
• denı́k 15leté holčičky, jejı́ záznamy o tom, jak se 25 měsı́ců skrývali v Amsterodamu v zadnı́m traktu jednoho domu
→1945 udáni a převezeni do koncentráku, kde zemřeli
• 3 verze denı́ku
– autentická (původnı́)
– jejı́ předělaná verze
– verze předělená a zcenzurovaná jejı́m otcem (jediný přežil)
paměti
George S. PATTON (1885 – 1945)
• americký generál
• Válka mýma očima – základem denı́k, který po válce přepracoval do knižnı́ podoby
Winston CHURCHILL (1874 – 1965)
• britský ministerský předseda, Nobelova cena za literaturu
• Druhá světová válka – poučenı́ pro přı́ště (ke 2.sv.v. nemuselo vůbec dojı́t), obránce vznešených lidských hodnot
Joseph GOEBBELSE (1897 – 1945)
• řı́šský ministr propagandy
• Denı́ky – popsán rok 1938, okořeněný intimnı́ krizı́ manželstvı́ (kvůli L. Baarové)
Adolf HITLER (1889 – 1945)
• projevy v úzkém kruhu přátel (1941 – 1944) →knižně vydány:
Monology ve vůdcově hlavnı́m stanu – plány, jaké chtěl realizovat, osudy, které chystal národům planety
Umělecká
USA
NORMAIN MAILER
• zkušenosti z války: Nazı́ a mrtvı́
– 3 linie:
1. četa, průzkumný oddı́l – vztahy mezi členy, jednoduché názory na válku
2. velitelská – názory na lidské vlastnosti, pozitivnı́ názory
3. návrat do minulosti hrdinů před válkou
1
• po návratu z války reakce na americkou zahraničnı́ politiku:
– Americký sen
– Proč jsme ve Vietnamu
WILLIAM SAROYAN
• Lidská komedie – panı́ Macauleyová – ztratila oba syny ve válce, poslednı́ vzkaz od jednoho z nich jı́ vyřı́dı́ poslı́ček
Homér →přijme ho jako vlastnı́ho
WILLIAM EASTLAKE
– Hájili jsme hrad
WILLIAM STYRON
• Sophiina volba
– psáno z vı́c pohledů, autor se na sebe dı́vá s lehkou ironiı́
– četli jsme ukázku, jak se matka musı́ rozhodnout, které z jejı́ch dětı́ má zůstat naživu a které má poslat na smrt
Anglie
PATRICK RYAN
• Jak jsem vyhrál válku – hodně ironie, humor, zmatky i nehrdinskost (→s odstupem)
JAMES CLAVELL
– Král Krysa
RAY RIGHBY
• Pahorek – kárný vojenský tábor v Africe – vojáci (trestanci) na převýchově →vzpoura
Rusko
tzv. sovětská literatura – spı́š jen 1.vlny, hrdinové jen kladné vlastnosti
BORIS POLEVOJ – Přı́běh opravdového člověka
MICHAIL ŠOLOCHOV
• Osud člověka – přı́běh z konce války, bojovnı́k,který přišel o celou rodinu, se vracı́ domů →ujme se sirotka
→pak i dı́la s většı́m odstupem
VOJNOVIČ
– Život a neobyčejná dobrodružstvı́ vojáka Čonkina
Německo
1. východnı́ vliv →NDR – často se sem vraceli emigranti
ANNA SEGHERSOVÁ : Sedmý křı́ž – antifašistické, útěk 7 vězňů z koncentráku, zachránil se jen Heisler
2. západnı́ vliv →SRN – Skupina 47 – autoři chtěli psát tak, aby se Německo mravně očistilo
HEINRICH BŐLL (1917 – 1982)
• Kdes byl, Adame? – o absurditě války, hl. hrdina umı́rá ve chvı́li, kdy vcházı́ domů a Německo kapituluje
• Biliár o půl desáté
2
E.M. REMARQUE
• Jiskra života – o životě v koncentráku
• Miluj bližnı́ho svého
• Noc v Lisabonu
• atd...
Itálie
ALBERTO MORAVIA
• Horalka – matka Césira s dcerou Rosettou →konec války, závěrečný boj, vojáci vı́tězné armády přepadnou ty dvě v
kostele, krutě znásilnı́ Rosettu →ta ztratı́ smysl života, všechno jı́ začne být jedno
Česká próza
Bezprostřednı́
autentičnost, vycházı́ ze zkušenostı́ a zážitků lidı́, chybı́ odstup a nadhled
JULIUS FUČÍK (1903 – 1943)
• Tři studie – medailonky Němcové, Zeyera a Sabiny
• Reportáž psaná na oprátce
– podle svědectvı́ jeho ženy G. Fučı́kové texty psal ve vězenı́ (komunista, zatčen fašisty za ilegálnı́ práci)
– prokomunistické, popisy postav z vězenı́...
– ukázka: o “Čtyřstovce”
JIŘÍ WEIL (1900 – 1959)
• Život s hvězdou (1949)
– autobiografické, pocity Žida, který má jı́t do transportu a na poslednı́ chvı́li se zachová zbaběle, odmı́tne nastoupit
do transportu a skrývá se
– ukázka: bankovnı́ úřednı́k Jiřı́ Roubı́ček, dávná láska Růžena (popravena za odbojovou činnost)
ADOLF BRANALD (*1910)
• Severnı́ nádražı́ (1941)
• Lazaretnı́ vlak (1950) – z vlastnı́ zkušenosti železničáře za války a z Pražského květnového povstánı́, reportážnı́ prvky,
hrdinové obyčejnı́ lidé, kteřı́ se nějak musejı́ postavit situaci na konci války
KAREL PTÁČNÍK (*1921)
• Ročnı́k jedenadvacet (1954)
– všichni lidé narozenı́ v roce 1921 byli v tzv. totálnı́m nasazenı́ (v továrnách, ve zbrojnı́m průmyslu, zacházeno s
nimi jako s vězni, omezený pohyb, skromný přı́sun potravy, využı́váni na nejtěžšı́ práce)
– podle denı́kových záznamů + přı́běh lásky českého chlapce Honzı́ka k Němce Käthe →zkouška charakterů
• Město na hranici (1956) – polemika s budovatelským románem, popsána situace v pohraničı́ těsně po válce
3
JAN DRDA (1915 – 1970)
• Městečko na dlani (1940)
– doba těsně před 1.svět.válkou v městečku Rukapáně →když válka začne, obyvatelé se semknou proti nı́
– vypravěčnost, jazyk i lidový, dlouhé popisné pasáže (zpomalujı́ děj), hrdinové se vyvı́jejı́ směrem k lepšı́mu
• Němá barikáda (1946)
– soubor 11 povı́dek, obraz boje s fašismem, nepatetické hrdinstvı́ obyčejných lidı́ nebo dětı́ v meznı́ch situacı́ch
– někdy hrdinstvı́ účelově zidealizováno (jednoduchost, nekomplikovanost hrdiny), svět viděn zjednodušeně až
černobı́le (úkladnı́ Němci x statečnı́ Češi)
– povı́dky:
∗ Vyššı́ princip – ukázka: profesoři, profesor Vyššı́ princip →nakonec schvaluje před třı́dou atentát na Heydricha, studenti vyjádřili souhlas s nı́m
∗ Pancéřová pěst
2. vlna (s odstupem)
patologické projevy zla v člověku způsobené válkou, většı́ mı́ra psychologické analýzy
JAN OTČENÁŠEK (1924 – 1979)
• novela Romeo, Julie a tma (1958)
– z doby heydrichiády, shakespearovský námět tragické lásky
– student Pavel ukrývá židovskou dı́vku Ester, která odmı́tla nastoupit do transportu, ona se na poslednı́ chvı́li
rozhodne utéct (bojı́ se, že praskne, že jı́ Pavel ukrývá, a nechce ho tı́m ohrozit) – při akci parašutistů během
atentátu na Heydricha jı́ omylem zastřelı́
– ukázka: jak jı́ Pavel potká plakajı́cı́ na lavičce
NORBERT FRÝD (1913 – 1976)
• židovského původu, vězněn v Terezı́ně, Osvětimi, Dachau
• Krabice živých (1956)
– zážitky z fiktivnı́ho koncentračnı́ho tábora Gigling, o lidech a jak se k situaci postavili (k přežitı́ je nutná spolupráce), psychologické rozbory postav
– hl. hrdinou Zdeněk Roubı́k (vězeňský pı́sař, který dı́ky přı́stupu ke kartotéce vězňům zachraňuje život)
BOHUMIL HRABAL (1914 – 1997)
• Ostře sledované vlaky (1965)
– balada v próze
– výjimečně se souvislým dějem
– železničnı́ elév Miloš Hrma zneškodnı́ válečně důležitý vlak výbušninou, vzájemně se ale postřelı́ s dozı́rajı́cı́m
německým vojákem a společně umı́rajı́
– v běžné válečné literatuře je německý voják úplně špatnej x zde stejný člověk jako Miloš, který mu nic neklade za
vinu, nic mu nevyčı́tá
+ Miloše trápı́ panictvı́ (dokonce si i podřeže žı́ly, protože má pocit, že jako muž selhává) →setká se s krásnou
Viktoriı́, což ho přesvědčı́, že opravdu muž je →souhlası́ se záškodnickou akcı́, ve chvı́li,kdy je muž, tak je hrdina
a je mu jedno, že umře
– lyrické pasáže, dlóoouhá souvětı́, vulgarismy a lidová mluva, ich-forma,
absurdita, nadsázka, odpatetizované, černý humor,
jemné, krásné lı́čenı́ x naturalistický detail (zaskočı́)
– jména symbolická (jméno nese charakteristiku postavy)
4
JAN PROCHÁZKA (1929 – 1971)
• Kočár do Vı́dně
– balada v próze
– konec války, 2 němečtı́ vojáci potřebujı́ utéct →přepadnou rodinu, manžela zastřelı́, s vdovou pak jedou ukradeným
kočárem (ta si s sebou vzala sekyru a je rozhodnutá je zlikvidovat), jednoho z nich jı́ však začne být lı́to →milostné
vzplanutı́, chtějı́ být spolu, rozhodnou se vrátit, ale narazı́ na partyzány →jeho mučı́ a zabijı́, ji znásilnı́ a zmlátı́
– lidi, kterým bylo ublı́ženo, dokázali odpouštět x kterým se nic nedělo, dokázali být nesmı́rně krutı́
JOSEF ŠKVORECKÝ (*1924)
• ve všech dı́lech Danny Smiřický (jeho alter ego)
• Zbabělci (1956)
– kvůli tomu musel emigrovat
– poslednı́ květnové dny 1945, viděno očima mladı́ka, který nenı́ voják, rád provokuje, má rád všechno zakázané
nebo nevhodné (jazz,...), má dokonale odpozorované lidi v městečku a jak se na konci války chovajı́ (zbabělci)
– hrdinstvı́ může mı́t různou motivaci
LADISLAV FUKS (1923 – 1994)
• zaměřen na psychologii – věrohodné popisy postav
• témata
– okupace (osudy Židů) – sám Žid nebyl, ale dokázal se do toho vžı́t
– měšt’áctvı́
– generačnı́ vztah: rodiče x děti (potı́že s otcem – strohý, chladný policajt; Fuks k němu marně hledal cestu)
• Pan rada
– pan Rada – vyšetřovatel (vraždy malých chlapců, vrah za sebou vždy zanechává dětskou hračku)
– vztah pana Rady a jeho syna – syn zabije jednoho kluka a nechá tam tu hračku, aby tátovi ukázal, že nenı́ tak
dobrej policajt →otec na to přijde, syna zabije a nechá tam tu hračku
• Spalovač mrtvol (1967)
– hl. hrdina Karel Kopfrkingl – “osvobozuje” lidi okolo sebe – zbavı́ je budoucı́ho utrpenı́ tı́m, že je bud’ udá nebo
zabije (včetně vlastnı́ židovské ženy), odvezou ho do blázince, na konci války se vrátı́, ale stejně nenı́ v pořádku
(když vidı́ ty trosky, které udal a které se vracı́ z koncentráku, tak si stále myslı́, že je zachránil)
– ukázka: “Co abych tě, drahá, oběsil?” Usmála se na něho dolů, snad mu dobře nerozuměla, on se usmál též, kopl
do židle a bylo to.
• Pan Theodor Mundstock (1963)
– osud pražského Žida za války, degradován na metaře, čeká na transport do koncentráku,
→plánovitě, detailně se připravuje, promýšlı́ všechny situace, vytvořı́ si vlastnı́ koncentrák u sebe v hlavě (dokonce
onemocnı́ schizofreniı́)
ARNOŠT LUSTIG (*1926)
• prózy s židovskou tématikou, vlastnı́ zážitky z Terezı́na, Osvětimi, Buchenwaldu, uprchl z transportu smrti, účastnil
se pražského povstánı́
• novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou (1964)
– čerpal ze dvou skutečných událostı́:
∗ Němci dostali podvodem penı́ze ze židovských kont (řekli jim, že se tı́m vykoupı́ – vyměnı́ se za jejich lidi)
∗ polská herečka šla do plynové komory, kde vytrhla vojákovi zbraň a před svou smrtı́ jeho a ještě jednoho
vojáka zastřelila
• novela Dita Sixtová – přı́běh židovské dı́vky, která přežila koncentrák
• novela Nemilovaná “Z denı́ku sedmnáctileté”
– pı́še si záznamy o tom, jak přežı́vá v koncentráku (nabı́zı́ své tělo, protože jen tak může přežı́t)
5