Akustický katalog konstrukcí FERMACELL

Transkript

Sádrovláknité desky FERMACELL
Akustický katalog
konstrukcí FERMACELL
2
Obsah
Obsah:
1
VŠEOBECNĚ
4
2
TERMÍNY A DEFINICE STAVEBNÍ AKUSTIKY
4
2.1
Zvuk
4
2.1.1
Zvuk v budovách
4
2.2
Tón
4
2.3
Hluk
4
2.4
Zvukový útlum
5
2.5
Zvuková absorpce
5
2.6
Akustický tlak a hladina akustického tlaku
5
2.6.1
Akustický tlak p
5
2.6.2
Hladina akustického tlaku
5
2.7
Frekvence
5
2.8
Vzduchová neprůzvučnot
6
2.9
Kročejová neprůzvučnost
6
2.10
Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých stavebních konstrukcí
7
2.11
Vzduchová neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních konstrukcí
7
3
AKUSTIKA V SUCHÉ VÝSTAVBĚ
8
3.1
Zásady pro navrhování konstrukcí v suché výstavbě z hlediska akustiky
9
3.1.1
Napojení stěny na boční stěnu
9
4
AKUSTIKA V DŘEVOSTAVBÁCH
10
4.1
Zvyšování zvukového útlumu a snižování hladiny kročejového zvuku
10
4.1.1
Vlastnosti jednotlivých vrstev
10
4.1.2
Spojení vrstev
10
4.1.3
Zlepšení ochrany před kročejovým hlukem
11
4.2
Zásady pro navrhování konstrukcí v dřevostavbě z hlediska akustiky
12
4.2.1
Napojení stěny na podlahu
12
4.2.2
Napojení stěny na strop
12
4.2.3
Napojení stěny na boční stěnu
13
5
POŽADAVKY NA ZVUKOVOU IZOLACI MEZI MÍSTNOSTMI V BUDOVÁCH
14
5.1
Vzduchová neprůzvučnost
14
5.1.1
Vliv vedlejších cest na stavební neprůzvučnost
14
5.2
14
6
POŽADAVKY NA ZVUKOVOU IZOLACI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ BUDOV A JEJICH ČÁSTÍ
16
6.1
Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku z cizích obytných a pracovních prostor
16
6.2
Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru
16
7
Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a jejich částí
17
8
PROVEDENÉ AKUSTICKÉ ZKOUŠKY
18
8.1
Vzduchová neprůzvučnost - konstrukce s kovovou spodní konstrukcí
18
8.2
19
8.2.1
Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí
19
8.2.2
Vnitřní dělící příčka
20
8.2.3
Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí
21
8.3
Vzduchová neprůzvučnost – střešní konstrukce
22
8.4
Zlepšení kročejové neprůzvučnosti použitím podlahových prvků FERMACELL
23
8.4.1
Zlepšení kročejové neprůzvučnosti dřevěných stropů
23
8.4.2
Zlepšení kročejové neprůzvučnosti masivní stropy
23
Značky, veličiny, jednotky
Značky, veličiny, jednotky
značka
veličiny
jednotka
f
frekvence
Hz
p
akustický tlak
Pa
L
hladina akustického tlaku
db
α
činitel zvukové pohltivosti
-
k
korekce závislá na vedlejších cestách šíření zvuku
dB
L
hladina akustického tlaku
dB
A
ekvivalentní plocha pohlcování
m2
R
vzduchová neprůzvučnost
db
Rw
vážená vzduchová neprůzvučnost
db
Rw’
vážená vzduchová stavební neprůzvučnost
db
Ln,w
vážená normalizovaná hladina kročejového zvuku
db
L’n,w
vážená normalizovaná hladina kročejového zvuku
db
∆L
vážené snížení hladiny kročejového zvuku
db
Ln
normalizovaná hladina kročejového zvuku
s’
dynamická tuhost
fg
kritický kmitočet
η
Ohybová tuhost – ztrátový činitel ohybového kmitání
db
MN/m3
Hz
-
3
4
Všeobecně
1 Všeobecně
Člověk je ve svém okolí denně vystavo-
hluk. Hluku nelze přivyknout, nelze se
která sestává z měření, určení hodnoty
ván hluku z nejrůznějších zdrojů. Vlivy
mu přizpůsobit! Jeho úroveň však stále
jednočíselné veličiny a jejího porovnání
prostředí, ve kterém se denně pohybu-
stoupá.
s požadavkem. Základem zkoušky je
jeme, mají na lidský organismus
Nezbytným předpokladem ochrany proti
měření v třetinooktávových kmitočto-
mnohdy stresující účinek. Jedním
hluku v místnostech budov je zabezpe-
vých pásmech podle ČSN EN ISO 140-1
z těchto negativních vlivů je i nadměrné
čení normativních požadavků na neprů-
až ČSN EN ISO 140-8 a podle norem
zatížení hlukem z okolního prostředí.
zvučnost stavebních konstrukcí mezi
s uvedenými normami souvisejícími.
Příliš silné, příliš časté, v nevhodnou
místnostmi v budovách a normativních
Z výsledků měření v třetinooktávových
dobu nebo na nevhodném místě se
požadavků na neprůzvučnost obvodo-
kmitočtových pásmech se určují podle
vyskytující zvuky jsou pro náš organis-
vého pláště a jeho částí. Pokud není
ČSN EN ISO 140-1 až ČSN EN ISO 140-2
mus nežádoucí. Způsobují naši rozmr-
technickou normou staveno jinak, pro-
hodnoty jednočíselných veličin, které se
zelost, nesoustředěnost, ruší nás
kazuje se dodržení normativních poža-
porovnávají s požadavky uvedenými
v práci. Tyto zvuky označujeme jako
davků na neprůzvučnost zkouškou,
v normě ČSN 73 0532.
2 Termíny a definice stavební akustiky
Akustika stavebních konstrukcí se
I. hluk ze zdrojů mimo budovu
2.2
Tón
zabývá studiem a aplikací poznatků
– ochrana proti venkovnímu hluku
Tón je akustické kmitání podle sinusové
o šíření zvuku z hlediska zvukové izo-
spočívá ve zvyšování zvukově izolač-
křivky. Je to čistý, jednoduchý zvuk (viz
lace, tj. z hlediska ochrany vnitřního
ních vlastností obvodového pláště
obrázek 2.2).
prostředí budov před cizím hlukem.
budov.
II. hluk ze zdrojů uvnitř budovy, který
2.1
Zvuk
Zvuk je mechanické vlnění a pohyb částic pružného prostředí kolem rovnovážné plochy v kmitočtovém rozsahu,
která vnímá lidský sluch, tj. přibližně
mezi 16 Hz a 20 000 Hz.
lze dále dělit na:
Hluk
Hluk je zpravidla směs několika tónů
¬ zvuk šířící se vzduchem: zvuk se šíří
podélným vlněním
¬ zvuk šířící se konstrukcí: zvuk se šíří
převážně příčným a ohybovým vlněním
¬ kročejový zvuk: vzniká chůzí po pod-
2.1.1 Zvuk v budovách
laze nebo nárazy na stavební kon-
Hluk v budovách je nutno rozdělit do
strukci, šíří se konstrukcí a je jí vyza-
dvou druhů:
řován do sousedních místností, kde
se šíří vzduchem.
Obr. 2.2: tón
2.3
Obr. 2.3: hluk
různých frekvencí. Hlukem se pak označuje jakýkoliv nežádoucí, nepříjemný
nebo škodlivý zvuk (viz obrázek 2.3).
Termíny a definice stavební akustiky
Obrázek 2.4: zvukový útlum
Obrázek 2.5: zvuková absorpce
Větší část zvuku prochází konstrukcí do sousední místnosti
Pohlcování zvuku
Větší část zvukové energie je reflektovaná zpět
2.4
Zvukový útlum
Zvukový útlum je rozdíl hladin hluku
2.6
Akustický tlak a hladina
akustického tlaku z více zdrojů není
akustického tlaku
prostým součtem jednotlivých hladin.
mezi vysílací a přijímací místností. Čím
je tento rozdíl větší tím je lepší vzdu-
2.6.1 Akustický tlak p
2.7
chová neprůzvučnost příslušného sta-
Akustický tlak je střídavý tlak, který
U samostatného tónu probíhají sou-
vebního dílu. Zjednodušeně řečeno je to
vyvolává zvuková vlna v plynech nebo
běžné změny v kolísání tlaku okolních
schopnost konstrukce bránit přenosu
kapalinách a jenž se skládá se statickým
vzduchových částic v čase. Počet těchto
hluku z jednoho prostoru do druhého.
tlakem (např. atmosférickým tlakem
změn (= kmitů) za vteřinu pak označu-
vzduchu) (jednotka 1 Pa)
jeme jako frekvenci. Jednotkou fre-
2.5
Zvuková absorpce
Frekvence
kvence je Hertz (1Hz = 1/s). S rostoucí
Pojem, který se často zaměňuje se zvu-
2.6.2 Hladina akustického tlaku
frekvencí vzrůstá i výška tónu. Slyšitelné
kovým útlumem. Zvuková absorpce je
Logaritmickou veličinou akustického
frekvence pro člověka leží v oblasti cca.
snížení zvukové energie měřené v jedné
tlaku je hladina akustického tlaku
od 16 Hz do 20 000 Hz. Oblast stavební
místnosti. Je to schopnost povrchu
L udávaná v decibelech [dB]. Je to dese-
akustiky se pohybuje v rozmezí od 100
pohlcovat zvukovou energii. Zvuková
tinásobek dekadického logaritmu
Hz do 3150 Hz. V této oblasti leží velká
absorpce je rozdíl mezi zvukovou energií
poměru mocnin akustického tlaku
většina rušivých zvukových vlivů na
dopadající na povrch a zvukovou energií
a mocniny základního (referenčního)
obytné budovy.
odraženou od tohoto povrchu.
akustického tlaku. Výsledná hladina
5
6
Čím VĚTŠÍ je hodnota vzduchové
neprůzvučnosti Rw tím LEPŠÍ
je ochrana před hlukem!
Obrázek 2.8 a:
měření vzduchové neprůzvučnosti
Obrázek 2.8 b:
směrná křivka vzduchové
neprůzvučnosti
2.8
Ta se stanovuje porovnáním tzv.
opět v nízkých frekvencích, kdy hla-
Vzduchová neprůzvučnost stavebních
směrné křivky pro oktávová nebo tře-
dina kročejového zvuku je nejvyšší.
konstrukcí se označuje písmenem
tinooktávová pásma, která je určena
Tak jako u vzduchové neprůzvučnosti
R a je to rozdíl hladin zvuku mezi vysí-
normou, s naměřenou křivkou pro
se používá jednočíselných veličin
lací a přijímací místností. Výsledkem
příslušnou konstrukci. Průnik obou
odečtením od směrné křivky pro kro-
takového měření je křivka, která zob-
křivek na frekvenci 500 Hz nám určí
čejovou neprůzvučnost opět pro obě
razuje závislost neprůzvučnosti na
váženou vzduchovou neprůzvučnost
pásma. Průnikem naměřené kon-
frekvenci. Ve vysílací místnosti je umí-
Rw stavební konstrukce (např. změ-
krétní křivky a směrné křivky získáme
stěn reproduktor a v přijímací míst-
řené stěny) .
váženou normalizovanou hladinu kro-
tického tlaku nám udává hodnotu
2.9
hladina kročejového zvuku je hladina
vzduchové neprůzvučnosti. Měření se
Měření se provádí podobně jako
kročejového zvuku vztažená k ploše
provádí zpravidla v laboratoři v oktá-
u vzduchové neprůzvučnosti s tím
10 m2.
vových nebo v třetinooktávových pás-
rozdílem, že místnosti jsou umístěny
mech rozkladem zvuku pomocí filtru.
nad sebou a místo reproduktoru se
Obecně můžeme říci, že s rostoucí
používá normalizovaného zdroje kro-
frekvencí roste i neprůzvučnost
čejového hluku (zařízení s kladívky)
(viz.obr. 2.8 a). Jinými slovy se lehké
pro napodobení chůze po stropě.
stavební konstrukce (jako jsou např.
Výsledkem takového měření je křivka,
lehké dělící příčky) z hlediska akus-
která opět zobrazuje závislost hladiny
tiky chovají nejhůře v nízkých frekven-
kročejového zvuku na frekvenci.
cích – jejich neprůzvučnost je v této
Měření se provádí zase v oktávových
oblasti velmi nízká.
nebo v třetinooktávových pásmech
Pro snadnou orientaci a snadné
zpravidla v laboratoři. Platí, že s ros-
porovnání jednotlivých konstrukcí
toucí frekvencí se snižuje hladina kro-
mezi sebou se používá jednočíselná
čejového zvuku (viz.obr.dole). Nejhůře
hodnota vzduchové neprůzvučnosti.
se chovají "lehké" trámové stropy
čejového zvuku Ln,w. Normalizovaná
nosti je mikrofon. Rozdíl hladin akusKročejová neprůzvučnost
Čím MENŠÍ je hodnota kročejové
neprůzvučnosti Ln,w tím LEPŠÍ
je ochrana před hlukem!
Obrázek 2.9 a:
měření kročejové neprůzvučnosti
Obrázek 2.9 b:
směrná křivka kročejové neprůzvučnosti
2.10 Vzduchová neprůzvučnost jed-
točet, při němž je vlnová délka zvuku
chovou mezerou nebo pružnou izolační
novrstvých stavebních konstrukcí
šířícího se vzduchem shodná s vlnovou
vrstvou. Tento druh konstrukce se pou-
Jednovrstvé stavební konstrukce jsou
délkou volné ohybové vlny stavební kon-
žívá jak v suché výstavbě tak i v dřevos-
z hlediska akustiky takové stavební kon-
strukce. V pásmu nad kritickým kmitoč-
tavbách.
strukce, které kmitají jako celek.
tem dochází ke snížení vzduchové
Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých
neprůzvučnosti konstrukce. Kritický
Vlastnosti vzduchové neprůzvučnosti
homogenních konstrukcí (např. beton,
kmitočet je určen poměrem plošné
dvouvrstvých stavebních konstrukcí
zdivo, atd.) závisí na jejich plošné hmot-
hmotnosti a ohybové tuhosti stavební
závisí na:
nosti. Čím větší je plošná hmotnost sta-
konstrukce.
¬ vlastnostech jednotlivých vrstev
vebního dílce (stěny atd.), tím je vyšší
¬ spojení jednotlivých vrstev mezi
vzduchová neprůzvučnost. Dalším krité-
2.11
riem je tuhost konstrukce v ohybu.
dvouvrstvých stavebních konstrukcí
Vzduchová neprůzvučnost konstrukce
Dvouvrstvé stavební konstrukce jsou
stoupá v závislosti na kmitočtu. Kritický
konstrukce skládající se ze dvou vrstev,
kmitočet fg stavební konstrukce je kmi-
které jsou odděleny resp. spojeny vzdu-
Obrázek 2.11a: Přenos zvuku
přes dvouvrstvý stavební dílec
sebou
¬ izolaci v dutině
7
8
Akustika v suché výstavbě
Zvuková energie, která dopadá na první
dílců a jednovrstvých konstrukcí, zjis-
které by byly výhodné z akustického hle-
vrstvu konstrukce se dále šíří z části
tíme že u dvouvrstvých konstrukcí je
diska, je třeba zvolit takovou konstrukci,
jako zvuková energie přes dutinu
nárůst se vrůstající frekvencí dvojná-
jejíchž rezonanční frekvence a tedy
a z části přes konstrukci (stojiny) na dru-
sobný ve srovnání s jednovrstvou kon-
vlastní kmitočet, je pod 100 Hz. Rezo-
hou vrstvu konstrukce. S ohledem na
strukcí. Ke snížení dochází při kritické
nanční frekvence je tím nižší, čím větší je
spojení obou vrstev je možno dvouvrstvé
frekvenci fg, viz popis jednovrstvé sta-
vzdálenost vrstev, nebo čím menší je
stavební konstrukce posuzovat jako sys-
vební konstrukce. Vzduchová neprů-
dynamická tuhost pružné izolační vrstvy.
tém odpružených hmot ( "hmota-péro-
zvučnost dvouvrstvých stavebních kon-
Stejným způsobem se projevuje vyšší
hmota"). Jako péro se zde rozumí
strukcí je v oblasti nad resonanční
plošná hmotnost vrstev.
vzduch nebo izolace v dutině a stojiny.
frekvencí podstatně lepší než u stejně
Na obrázku 2.11b: je znázorněna vzdu-
těžkých jednovrstvých stavebních kon-
chová neprůzvučnost R jednovrstvé
Porovnáme-li frekvenční závislost zvu-
strukcí. Pokud se požaduje aplikace
a dvouvrstvé konstrukce v závislosti na
kové izolace dvouvrstvých stavebních
dvouvrstvých stavebních konstrukcí,
frekvence f.
Obrázek 2.11b: Vzduchová
neprůzvučnost jednovrstvých
a dvouvrstvých konstrukcí
3 Akustika v suché výstavbě
V suché výstavbě se používají lehké
U navrhování a provádění lehkých příček
konstrukce, které jsou opláštěné
je nutné dále dbát na tyto body:
sádrovláknitými deskami FERMACELL.
Jedná se o vícevrstvé konstrukce viz
¬ Ve spojení mezi deskami a stěnami
nesmí být žádný otvor ani spára.
¬ Zvyšováním počtu sádrovláknitých
¬ Kovové obvodové profily (CW a UW)
desek FERMACELL zlepšuje
popis kapitola: "Vzduchová
musí být po celém svém obvodu
vzduchovou neprůzvučnost
neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních
akusticky odděleny (podložením
konstrukcí".
profilů trvale pružnou separační
jednotlivých stranách stěn
páskou nebo trvale pružným tmelem)
(asymetricky) se zlepší akustické
od ostatních stavebních dílců (stěny,
vlastnosti příčky (viz akustické
Zvuková neprůzvučnost lehkých
konstrukcí závisí na faktorech
popsaných v kapitole: "4.1 Zvyšování
zvukového útlumu".
podlahy, stropy).
¬ Napojení mezi stěnou a deskami se
¬ Použitím různých tloušťek desek na
zkoušky FERMACELL)
¬ Zdvojené na sebe nezávislé stěny
provádí spárovacím tmelem
dosahují nejlepší akustické vlastnosti
FERMACELL nebo trvale plastickým
(viz akustické zkoušky FERMACELL)
tmelem. Pro akustické příčky se
doporučuje plastický tmel.
¬ Montáž stěn se musí provádět podle
platného návodu na zpracování
sádrovláknitých desek FERMACELL.
3.1
V následující tabulce jsou ukázány vlivy na zlepšení akustiky různým provedením detailů a jejich vliv na snížení přenosu zvuku
vlivem bočních stěn. Další detaily napojení
3.1.1 Napojení stěny na boční stěnu
průběžné jednovrstvé opláštění, bez izolace
horší
průběžné dvouvrstvé opláštění, bez izolace
쒆
vyplnění dutiny izolací
쒆
dvojité opláštění
lepší
9
10
Akustika v dřevostavbách
4 Akustika v dřevostavbách
Vynikající akustické vlastnosti nedosa-
4.1.1 Vlastnosti jednotlivých vrstev
4.1.2.2
hují dřevostavby hmotností, ale využi-
4.1.1.1
Vložíme-li na nosnou konstrukci
tím inteligentní kombinaci materiálů
Pro tlumící účinek vrstvy platí stejný
proužky izolace, přes kterou pak připev-
a skladby konstrukce. Dosáhnout lepší
princip jako u monolitické konstrukce
níme opláštění, zlepšíme tím akustiku
akustické pohody v dřevostavbě nemusí
a to: čím větší je plošná hmotnost vrstvy,
konstrukce. Otázkou je pak statické
být při dodržení určitých zásad až tak
tím lepší je útlum. Pozor ale na ohybo-
spolupůsobení opláštění s nosnou kon-
velkým problémem. U monolitických
vou tuhost vrstvy. Pokud má vrstva vyso-
strukcí.
(jednovrstvých) konstrukcí masivních
kou plošnou hmotnost a přitom je ohy-
staveb závisí zvukový útlum především
bově měkká, zhoršují se tlumící účinky
4.1.2.3
na hmotnosti stavebního dílu. Zde platí,
této vrstvy – vrstva silně kmitá. Většina
Dalšího zlepšení dosáhneme záměnou
že čím vyšší je hmotnost tohoto dílce,
deskových materiálů používaných v dře-
laťování za kovové pružné profily, které
tím lepšího útlumu se dosáhne. V dře-
vostavbách patří mezi materiály z akus-
vytvoří "měkké" spojení s nosnou kon-
vostavbách se jedná o dvouvrstvé kon-
tického hlediska mezi materiály ohybově
strukcí.
strukce (viz kapitola: Vzduchová neprů-
měkké.
Plošná hmotnost
zvučnost dvouvrstvých stavebních
4.1.2.4
Mezivrstva z proužků izolace
Pružné profily
Dvojitá nosná konstrukce
konstrukcí), kde dřevěné sloupky ve stě-
4.1.1.2
nách nebo trámy ve stropech jsou
Dalším faktorem zlepšujícím útlum je
strukce můžeme zcela redukovat, pro-
z každé strany opláštěné deskovými
počet vrstev. Platí, že dvě vrstvy desek 10
vedeme-li oddělení obou opláštění od
materiály.
mm silných mají lepší účinek než jedna
sebe pomocí dvojité vzájemně nepropo-
vrstva 20 mm silná. Obě vrstvy desek
jené konstrukce. Výhodou to je přede-
však nesmí být spojeny "natvrdo" např.
vším u stěn. U stropů je toto řešení
a snižování hladiny kročejového zvuku
slepením. Je lepší je spojit sponkami,
neekonomické.
Zvukový útlum, ať vzduchový nebo kro-
šrouby nebo hřebíky.
4.1
Zvyšování zvukového útlumu
Dvojité opláštění
čejový závisí na:
¬ vlastnostech jednotlivých vrstev
4.1.2.5
4.1.2 Spojení vrstev
(opláštění)
¬ způsobu spojení obou vrstev dohromady
¬ provedení dutého prostoru mezi vrstvami (vyplnění zvukovou izolací)
¬ u kročejové neprůzvučnosti se k výše
Přenos zvuku přes stojky nosné kon-
Kovové sloupky u nenosných
stěn
U nenosných stěn je možné využití
4.1.2.1
Zvětšení osové vzdálenosti
pozinkovaných kovových profilů, které
sloupků / trámů
jsou proti dřevěným profilům "měkčí"
Čím více spojovaných bodů se v kon-
a pro akustiku lepší něž profily dřevěné.
strukci nachází, tím více se zhoršují
Provedení dutiny mezi vrstvami
akustické vlastnosti konstrukce (akus-
uvedenému řadí ještě vliv vrchní
tické mosty). Snížením osové vzdále-
4.1.2.6
vrstvy položené na nosné stropní
nosti z 62,5 cm na 41,7cm (=1/3 šířky
Vzduch v dutině mezi oběma opláště-
konstrukci.
opláštění) se zhorší akustické vlastnosti
ními působí jako tlumicí pružina, která
konstrukce.
je tím pružnější, čím větší je vzdálenost
Větší vzdálenost vrstev
mezi oběma opláštěními.
Spojení vrstev
4.1.2.7
Vyplnění dutiny
Největším problémem u dřevěných
kročejového zvuku o 2-6 dB. Pro stano-
Účinek takovéto tlumící pružiny je stejný
stropů je hladina kročejového zvuku
vení výsledné hladiny kročejového zvuku
vložíme-li do dutiny vláknitou izolaci.
a její snížení. Viz obrázek 3.1.3: příklad
s touto vrstvou nelze počítat, protože
Vlákna izolace rozbíjejí zvukové vlny
skladby stropu
tato krytina může být v době užívání
a snižují tak zvukovou energii.
vyměněna.
4.1.3.1
4.1.2.8
Izolace z vláken
Kročejová izolace
Vhodným materiálem pro zlepšení
4.1.3.3
Izolace z vláken (minerálních, dřevitých
kročejové neprůzvučnosti je izolace
Pro snížení hladiny kročejového zvuku
nebo skelných) jsou vhodnější než izo-
z minerálních vláken. Pokud na takovéto
zejména v nízkých frekvencích je vhodné
lace s uzavřeným povrchem např. polys-
vrstvě jsou sádrovláknité desky FERMA-
stropní konstrukci přitížit voštinou
tyrenové desky, které mají vysokou
CELL, sníží se hladina kročejového
s voštinovým zásypem FERMACELL.
dynamickou tuhost.
zvuku o cca. 9 dB. Desky s uzavřeným
Přitížení stropní konstrukce
povrchem např.polystyren snižují hla4.1.3 Zlepšení ochrany před kročejo-
dinu kročejového zvuku o 4-6 dB.
vým hlukem
Na správné skladbě podlahových vrstev
4.1.3.2
na nosné konstrukci závisí akustické
Vrchní krytiny podlah např. koberec
vlastnosti celé stropní konstrukce.
může u dřevěného stropu snížit hladinu
Vrchní krytiny
Tabulka 4.1.3.3: stavební úpravy a jejich orientační vliv na snížení hladiny kročejového zvuku
stavební úprava
∆L [dB]
1
Zvětšení osové vzdálenosti nosníků ze 42 cm na 61,5 cm
3
2
Snížení tuhosti kročejové izolace na polovinu
3
3
Dvojité opláštění podhledu na latě
1-2
4
Dvojité opláštění podhledu na pružné profily (akustické profily)
3-5
5
Podhled na latích přímo připevněných na trámech
3-5
6
Podhled na latích připevněných na trámech přes pružné třmeny
15
7
Přitížení stropu voština s voštinovým zásypem FERMACELL
10-11
8
Přitížení stropu (OKAL) vrstva polštářů s pískem – jednovrstvě
9
9
Přitížení stropu (OKAL) vrstva polštářů s pískem – dvouvrstvě
11
10
Přitížení stropu drobné kamenivo + latex
8
11
12 navrhování konstrukcí v dřevostavbě
4.2
Zásady pro navrhování kon-
V následujících třech tabulkách jsou
strukcí v dřevostavbě z hlediska
ukázány vlivy na zlepšení akustiky
akustiky
v dřevostavbě různým provedením
detailů a jejich vliv na snížení přenosu zvuku vlivem bočních stěn.
4.2.1 Napojení stěny na podlahu
průběžná plovoucí podlaha
horší
plovoucí podlaha se spárou
쒆
zapuštění stěny do plovoucí podlahy
lepší
4.2.2 Napojení stěny na strop
průběžné opláštění stropu
horší
přerušené opláštění stropu
lepší
Napojení stěny na podlahu / strop / boční stěnu
4.2.3 Napojení stěny na boční stěnu
průběžné opláštění bez izolace
horší
vyplnění dutiny izolací
쒆
přerušené opláštění
쒆
dvojité opláštění
쒆
oddělení bočních stěn
쒆
oddělení bočních stěn a dvojitá konstrukce stěny
lepší
13
14 Požadavky na zvukovou izolaci
5 Požadavky na zvukovou izolaci
mezi místnostmi v budovách
ného v laboratoři vyšší oproti hodnotám
Pro jednovrstvé homogenní plošné kon-
Vážené jednočíselné hodnoty vzduchové
stavebním. Z hlediska ochrany před hlu-
strukce z klasických stavebních mate-
neprůzvučnosti mezi místnostmi
kem jsou rozhodující stavební hodnoty
riálů (cihla, beton) k = 2 dB, pro složitější
v budovách, určené vážením podle ČSN
a normativní požadavky na dělící prvky,
konstrukce se k určuje individuálně.
EN ISO 717-1 z třetinooktávových hodnot
které jsou udány ve stavebních hodno-
veličin, změřených podle ČSN EN ISO
tách Rw’.
5.1
5.2
140-4, nesmí být nižší než hodnoty stanovené v tabulce 5.2:
5.1.1 Vliv vedlejších cest na stavební
Vážené normalizované hladiny akusticPro váženou stavební neprůzvučnost
kého tlaku kročejového zvuku podle
Rw’ a váženou laboratorní neprůzvuč-
ČSN EN ISO 717-2 z třetinooktávových
nost Rw platí vztah
hladin veličin, změřených podle ČSN EN
neprůzvučnost
V objektech je zvuková neprůzvučnost
ISO 140-7, nesmí v chráněných prostoRw’ = Rw – k
[dB]
dělících prvků ovlivněna přenosem
zvuku vedlejšími cestami. V laborator-
rech budov překročit nejvýše přípustné
hodnoty stanovené v tabulce 5.2:
kde
Rw je laboratorní hodnota
ních podmínkách se obvykle stanovuje
vzduchové neprůzvučnosti
pouze akustická energie, která prochází
k je korekce, závislá na vedlej-
jen prvkem. Z toho důvodu jsou zvukově
ších cestách šíření zvuku.
izolační vlastnosti dělícího prvku zjištěTabulka 5.2: Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách podle ČSN 73 0532 (nejnižší požadované hodnoty vážené
stavební neprůzvučnosti Rw [dB] a nejvyšší přípustné hodnoty vážené hladiny kročejového zvuku Lnw [dB])
Chráněný prostor (přijímací)
HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ)
Požadavky na zvukovou izolaci
Stropy
Stěny
Rw’
Lnw
Rw’
[dB]
[dB]
[dB]
42
68
42
Všechny místnosti druhých bytů
52
58
52
Veřejně používané prostory domu (schodiště, vestibuly, chodby, terasy)
52
58
52
Veřejně nepoužívané prostory domu (např. půdy)
47
63
47
Průchody, podchody
52
53
52
Průjezdy, podjezdy, garáže
57
48
57
Provozovny s hlukem LAmax 85 dB s provozem nejvýše do 22 hodin
57
53
57
Provozovny s hlukem LAmax 85 dB s provozem i po do 22 hodině
62
48
62
Provozovny s hlukem 85 LAmax 85 dB s provozem i po 22 hodině
(např. elektronicky zesilovaná hudba)
78
38
-
-
53
57
Bytové domy (kromě rodinných domů) – jedna obytná místnost vícepokojového bytu
Všechny ostatní místnosti téhož bytu
pokud nejsou funkční součástí chráněného prostoru
Bytové domy – byt
Řadové domy a dvojdomky
Místnosti v sousedním domě
Přípustné hodnoty vážené hladiny kročejového zvuku
Stropy
Stěny
Rw’
Lnw
Rw’
[dB]
[dB]
[dB]
Pokoje jiných hostů
52
58
47
Veřejně používané prostory (chodby, schodiště)
52
58
47
Restaurace, společenské prostory, a služby s provozem nejvýše do 22. hodin
57
53
57
Restaurace s provozem i po 22 hodině LAmax 85 dB
62
48
62
Hotely a ubytovací zařízení – ložnicový prostor, pokoje hostů
Nemocnice, sanatoria apod. – lůžkové pokoje, vyšetřovny, operační sály, pokoje lékařů
Lůžkové pokoje, vyšetřovny apod.
52
63
47
Prostory vedlejší a pomocné(chodby, schodiště, apod.)
52
58
47
Hlučné prostory (kuchyně apod.)
62
48
62
Výukové prostory
52
63
47
Veřejně používané prostory (chodby, schodiště)
52
63
42
Hlučné prostory (tělocvičny, dílny, jídelny) LAmax 85 dB
55
48
52
Velmi hlučné prostory (hudební učebny, dílny) LAmax 90 dB
60
48
57
Kanceláře a pracovny
52
63
37
Pracovny se zvýšenými nároky na ochranu před hlukem
52
63
47
Školy apod. – výukové prostory
15
16 Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku
6 Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku
V praxi často dochází k tomu, že obecné
normy doporučení pro zlepšení
předmětem smluvních vztahů mezi
předpisy nedostačují potřebám
protihlukové ochrany. Požadavky na
příslušnými stranami.
uživatele. Pro takové případy uvádí
ochranu proti hluku tohoto typu jsou
6.1
Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku z cizích obytných a pracovních prostor
Tabulka 6.1: Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku - vzduchová a kročejová neprůzvučnost stavebních konstrukcí pro
ochranu proti šíření zvuku z cizích obytných a pracovních prostor
Stropy
Stěny
Rw’
Lnw
Rw’
[dB]
[dB]
[dB]
Všechny místnosti druhých bytů
55
46
55
Veřejně používané prostory domu (schodiště, vestibuly, chodby, terasy)
55
46
55
Veřejně nepoužívané prostory domu (např. půdy)
55
46
55
Průchody, podchody
55
46
55
-
38
67
Vícepodlažní budovy s byty a provozovnami
Řadové domy a dvojdomky
Místnosti v sousedním domě
Nemocnice, sanatoria apod. - lůžkové pokoje, vyšetřovny, operační sály, pokoje lékařů
Lůžkové pokoje, vyšetřovny apod.
55
46
52
Prostory vedlejší a pomocné(chodby, schodiště, apod.)
55
46
52
6.2
Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru
Tabulka 6.2: Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku podle ČSN 73 0532 a DIN 4109 - vzduchová a kročejová
neprůzvučnost stavebních konstrukcí mezi místnostmi ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru
Doporučení pro běžnou zvukovou izolaci
Doporučení na zvýšenou zvukovou izolaci
Stropy
Stěny
Stropy
Rw’
Rw’
Lnw
Rw’
Rw’
Lnw
[dB]
[dB]
Obytné budovy (chráněná místnost v rodinném nebo vícepokojovém bytě)
[dB]
Všechny ostatní místnosti téhož bytu
pokud nejsou funkční součástí
chráněného prostoru
Stěny
42
68
42
55
46
47
52
63
37
55
46
42
Pracovny se zvýšenými nároky na ochranu
před hlukem (stěny a místnosti pro
soustředěnou duševní činnost nebo pro
vyřizování důvěrných záležitostí)
52
63
47
55
46
52
Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a jejich částí
7 Požadavky na zvukovou izolaci obvodových
plášťů budov a jejich částí
Vzduchová neprůzvučnost obvodových
hodnocení ochrany místnosti před ven-
určují metodou uvedenou v ČSN EN ISO
plášťů musí vyhovovat minimálním
kovním hlukem váženým rozdílem hla-
717-1 z veličin v třetinooktávových kmi-
požadovaným hodnotám , které jsou pro
din Dn,T,w, DIs,2m,n,T,w, Dtr,2m,n,T,w v závis-
točtových pásmech, definovaných ČSN
hodnocení vnějších obvodových kon-
losti na venkovním hluku, vyjádřeném
EN ISO 140-5.
strukcí uvedeny stanoveny jednočísel-
ekvivalentní váženou hladinou akustic-
nými veličinami, a to váženou neprů-
kého tlaku . Přípustná je interpolace.
zvučností R’w, R’45°,w, R’tr,s,w, R’tr,s,w,a pro
Tyto jednočíselné vážené veličiny se
Tabulka 5-Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov podle ČSN 73 0532
Požadovaná zvuková izolace obvodového pláště R’w [dB]
Ekvivalentní hladina akustického tlaku 2 m před fasádou DAeq,2m [dB]
Noc: 22.00 h až 06.00 h
40
41 až 45
46 až 50
51 až 55
56 až 60
61 až 65
66 až 70
Den: 06.00 h až 22.00 h
50
51 až 55
56 až 60
61 až 65
66 až 70
71 až 75
76 až 80
43
48
Obytné místnosti bytů, pokoje hostů v ubytovacích zařízeních,
pobytové místnosti dětských zařízení, přednáškové síně, výukové prostory, čítárny, lékařské ordinace
30
30
30
33
38
17
18 Provedené akustické zkoušky
8 Provedené akustické zkoušky
8.1
Vzduchová neprůzvučnost – konstrukce s kovovou spodní konstrukcí
označení schéma
popis
tloušťka
stěny
opláštění
[jedna str.]
spodní
konstrukce
minerální
izolace
plošná
hmotnost
[mm]
[mm]
[mm]
[mm|kg/m3]
[kg/m2]
Vzduchová
neprůzvučnost Rw
1 S 11
nenosná
příčka s kovovou spodní
konstrukcí
a minerální
izolací
75
75
100
125
135
12,5 FC
12,5 FC
12,5 FC
12,5 FC
12,5 + 10 FC
jednostranně
CW 50 x 06
CW 50 x 06
CW 75 x 06
CW 100 x 06
CW 100 x 06
40/20
40/50
60/20
60/20
60/20
33
33
34
34
45
47
48
52
52
57
1 S 31
nenosná
příčka s kovovou spodní
konstrukcí
a minerální
izolací
95
120
120
145
150
12,5 +10 FC
12,5 +10 FC
12,5 +10 FC
12,5 +10 FC
12,5 +12,5 FC
CW 50 x 06
CW 75 x 06
CW 75 x 06
CW 100 x 06
CW 100 x 06
40/20
60/30
50/50
60/20
60/30
55
57
58
57
65
59
62
60
60
58
1 S 32
nenosná
příčka s dvojitou kovovou
spodní
konstrukcí
a minerální
izolací
155
195
12,5 +10 FC
12,5 +10 FC
2xCW 50 x 06
2xCW 75 x 06
50/50
50/50
60
60
62
64
8.2
8.2.1 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí
označení schéma
popis /
tloušťka
stěny
počet desek
[jedna str.]
a tloušťka
spodní
konstrukce
minerální
izolace
zateplovací
systém
plošná
hmotnost
[mm]
[mm]
[mm]
[mm|kg/m3]
[mm|kg/m3]
[kg/m2]
1 HA 11
obvodová
165 mm
1 x 12,5
45x140
140/20
1 HA 11
obvodová
165 mm +
45 mm
zateplovací
systém
PS
1 x 12,5
45x140
140/20
1 HA 11
obvodová
165 mm +
105 mm
zateplovací
systém
PS
1 x 12,5
45x140
1 HA 11
obvodová
165 mm +
45 mm
zateplovací
systém
Minerální
vlákna
1 x 12,5
1 HA 11
obvodová
165 mm +
45 mm
zateplovací
systém
PS
1 HA 11
obvodová
Vzduchová
neprůzvučnost Rw
40
41
40/15
⬇ 41
42
140/20
100/15
⬇ 42
41
45x140
140/20
40/100
44
47
1 x 12,5
45x140
140/20
40/18
41
41
165 mm +
105 mm
zateplovací
systém
PS
1 x 12,5
45x140
140/20
100/18
42
44
1 HA 11
obvodová
165 mm +
105 mm
zateplovací
systém
Minerální
vlákna
1 x 12,5
45x140
140/20
100/100
50
46
1 HA 11
obvodová
1725 mm +
105 mm
zateplovací
systém
Minerální
vlákna
2x12,5 +
1 x 12,5
45x140
140/20
100/100
65
49
19
20 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL
8.2.2 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL
označení
schéma
popis /
tloušťka stěny
spodní
konstrukce
minerální
izolace
Vzduchová
neprůzvučnost
Rw
[mm]
[mm]
[mm|kg/m3]
Dvojitá
stěna
355 mm
60x120
120/38
66
Dvojitá
stěna
355 mm
60x120
120/38
72
Nosná
stěna
s předsazenou
zděnou
stěnou
Předsazená zděná stěna
tl. 115 mm
60x120
120/38
76
Nosná
stěna
s předsazenou
zděnou
stěnou
Předsazená zděná stěna
tl. 115 mm
60x120
120/38
76
12,5 FERMACELL
120 mm stojky (60/120)
15 mm FERMACELL HD
35 mm vzduchová mezera
15 mm FERMACELL HD
120 mm stojky (60/120)
12,5 FERMACELL
2x12,5 FERMACELL
120 mm stojky (60/120)
15 mm FERMACELL HD
15 mm FERMACELL HD
120 mm stojky (60/120)
2x12,5 FERMACELL
10 mm omítka
115 mm vápenopísková cihla
2x12,5 mm FERMACELL
120 mm stojky (60/120)
2x12,5 mm FERMACELL
10 mm omítka
115 mm vápenopísková cihla
2x15 mm FERMACELL
120 mm stojky (60/120)
2x15 mm FERMACELL
Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí
8.2.3 Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí
označení
1 HT 11
schéma
popis /
tloušťka stěny
počet desek
spodní
[jedna strana] konstrukce
a tloušťka
minerální
izolace
plošná
hmotnost
Vzduchová
neprůzvučnost
Rw
[mm]
[mm]
[mm]
[mm|kg/m3]
[kg/m2]
125 mm
1 x 12,5
60x100
60/14
37
41
60x100
60/14
49
53
60x100
60/14
72
61
60x100
60/14
73
55
60x100
60/14
57
60
vnitřní
1 x 12,5
vnitřní
162 mm +
1 x 12,5
akustický profil
(27 mm)
1 x 12,5 + 10
vnitřní
182 mm +
1 x 10 +
akustický profil
1 x 12,5
(27 mm)
1 x 12,5 +
2 x 10
vnitřní
185 mm +
1 x 10 +
dřevěné laťování
1 x 12,5
(30 mm)
1 x 12,5 +
2 x 10
vnitřní
169 mm +
1 x 10 +
akustický profil
1 x 12,5
(27 mm)
2 x 10
21
22 Vzduchová neprůzvučnost – střešní konstrukce
8.3
Vzduchová neprůzvučnost - střešní konstrukce
Schéma
Skladba
Rw
[dB]
Betonová střešní krytina
40 mm latě
20 mm kontra latě
200 mm krokve mezi nimi 160 mm minerální izolace
40 mm latě s minerální izolací v meziprostoru
0,2 mm parotěsná zábrana
10 mm FERMACELL
50
40 mm latě
20 mm kontra latě
40 mm latě bez minerální izolace v meziprostoru
2x10 mm FERMACELL
54
40 mm latě
20 mm kontra latě
40 mm latě s minerální izolací v meziprostoru
2x10 mm FERMACELL
55
Kročejová neprůzvučnost – podlahové prvky
8.4.
Zlepšení kročejové neprůzvučnosti použitím podlahových prvků FERMACELL
8.4.1
Zlepšení kročejové neprůzvučnosti dřevěných stropů
strop
2 E 31
2 E 31
2 E 31
20 mm podlahový
prvek FERMACELL
+10 mm dřevovláknitá deska
20 mm podlahový
prvek FERMACELL
20 mm podlahový
prvek FERMACELL
30 mm voština
FERMACELL
a voštinový zásyp
60 mm voština
FERMACELL
a voštinový zásyp
náčrtek
podloží
Ln,w
Rw
Ln,w
Rw
Ln,w
Rw
Ln,w
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
trámový strop
22 mm dřevotřísková deska
200 mm dřevěný trám
28
86
43
80
53
65
55
59
uzavřený trámový strop s latěmi
50 mm minerální izolace
30 mm latě
10 mm FERMACELL
45
77
48
71
55
62
57
59
uzavřený trámový strop s pružnými třmeny
50 mm minerální izolace
30 mm pružný třmen
10 mm FERMACELL
56
62
59
54
62
45
62
41
Zlepšení kročejové neprůzvučnosti u masivních stropů
2 E 32
2 E 22
2 E 22
2 E 13
2x10 mm podlahový
prvek FERMACELL
+ 10 mm minerální izolace
2x12,5 mm podlahový
prvek FERMACELL
2x12,5 mm podlahový
prvek FERMACELL
2x10 mm podlahový
prvek FERMACELL
+ 20 mm tvrzený
polystyren
podloží
-
-c 20 mm
vyrovnávací podsyp
FERMACELL
21
22
minerální
izolace
22/20 mm
-al * dřevovláknitá izol.
deska 17/16 mm
$ 150 kg/m3
-
22
17
DLw (dB)
stropní konstrukce
L‘n,w,R 83 db
-mi *
40
30
náčrtek
16 25
2 E 31 nebo 2 E 32
2x10 mm podlahový
prvek FERMACELL
+ 10 mm dřevovláknitá
deska nebo 2x10 mm
deska FERMACELL
+ 10 mm minerální izolace
20 25
provedení
20 30
8.4.2
Rw
27
* Značka minerální izolace: SPT/G (AKUSTIC EP3) od G + H nebo Floorrock GP od Rockwoolu. Značka dřevovláknité izolační desky: Pavatex Pavapor.
Oblast použití 1/ dovolené bodové zatížení 1,0 kN.
23
Literatura, normy
Stavební fyzika 1, prof. Jiří Vaverka
Lernen aus Schäden im Holzbau, Prof. Dr. Ing. Francois Colling
Trockenbau Atlas, Prof. Dr.-Ing. Klausjürgen Becker, Dipl.-Ing.KarstenTichelmann, Dipl.-Ing.Jochen Pfau
ČSN 73 0532
Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků
– Požadavky
ČSN EN ISO 717-1
Akustika – Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách
– Část 1: Vzduchová neprůzvučnost
ČSN EN ISO 717-1
Akustika – Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách
– Část 2: Kročejové neprůzvučnosti
ČSN EN ISO 140-3
Akustika – Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách
– Část 3: Laboratorní měření vzduchové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí
ČSN EN ISO 140-4
– Část 4: Měření vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách
ČSN EN ISO 140-6
– Část 6: Laboratorní měření kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí
ČSN EN ISO 140-7
Akustika – Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách
– Část 7: Měření kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí v budovách
ČSN EN 12354-1
Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků
– Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi (73 0512)
ČSN EN 12354- 2
– Část 2: Kročejová neprůzvučnost mezi místnostmi (73 0512)
ČSN EN 12354 -3
– Část 3: Vzduchová neprůzvučnost vůči venkovnímu zvuku
DIN 41 09
Ochrana proti hluku v pozemních stavbách
Stav 5/2005
Technické změny vyhrazeny.
Vyžádejte si laskavě nejnovější vydání této brožury.
Konzultace projektu:
Telefon: +420 606 657 523
Konzultace montáž:
Čechy: + 420 602 453 927
Morava: + 420 721 448 666
Slovensko: + 420 721 448 666
Informační materiály FERMACELL:
Telefon: +420 296 384 330
Fax: +420 296 384 333
e-mail: [email protected]
Fermacell GmbH
organizační složka
Žitavského 496
156 00 Praha 5 – Zbraslav
Telefon: +420 296 384 330
Fax: +420 296 384 333
e-mail: [email protected]
http://www.fermacell.cz
CZ/05.2005/3/PV
Technické informace FERMACELL
Pondělí až pátek od 9.00 do 16.00

Akustický katalog konstrukcí FERMACELL

Transkript

Podobné dokumenty

Outdoor 2016

Konstrukce stěn, stropů a podlah

Celý článek zde - Novatop systém

Vzdělávací materiály - Dřevěné konstrukce a dřevostavby

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Program, který udává směr výstavby

Nový požární a akustický katalog

DVB

Podlahové systémy Fermacell