Kontinuální geomechanický monitoring v dole Jeroným
Transkript
KONTINUÁLNÍ GEOMECHANICKÝ MONITORING V DOLE JERONÝM CONTINUAL GEOMECHANICAL MONITORING IN THE JERONÝM MINE Markéta Lednická 1 , Zdenk Kaláb 1, Jaromír Knejzlík 1 Abstrakt Pro sledování vybraných geomechanických a hydrogeologických parametr v kontinuálním režimu je pro Dl Jeroným od roku 2006 vyvíjen distribuovaný micí systém. lánek poskytuje informaci o rozšíení tohoto systém v letech 2009–2010. Jednalo se pedevším o rozšíení idel pro mení pohybu horninových blok podél puklin, zmny úrovn hladin dlních vod a stanovení pH a elektrického odporu dlních vod. Dále jsou prezentovány vybrané výsledky z distribuovaného micího systému, a to z asových ad všech výše jmenovaných typ dat. Nejvtší pozornost je vnována vodám v dlním díle. Z dosavadních dat mžeme oprávnn konstatovat, že dlní dílo jako celek je stabilní systém. Výsledky však naznaují, že hodnoty nkterých mených parametr nejsou zcela stabilní a je teba vnovat jim zvýšenou pozornost. Abstract Distributed measurement network is developed for medieval Jeroným Mine from 2006 for monitoring of selected geomechanical and hydrogeological parameters in continuous regime. This paper describes information about supplementation of the network in 2009-2010. It was completed by sensors that can measure movements of rock blocks along cracks, fluctuations of mining water levels and determination of pH and electrical resistivity of mining water. Selected results of recorded data by the distributed measurement network are presented. The most attention is dedicated to water in underground spaces. It is possible to say according current data that historical underground spaces are stabile as one system. However, it is possible to derive from the results that values of some measured parameters are not quite stable and it is necessary to give major attention to these ones. Klíová slova Dl Jeroným, geomechanický monitoring, kolísání úrovn (fluktuace) dlní vody, fyzikální parametry dlní vody, pohyb podél puklin 1 Úvod Historické dlní dílo Jeroným je pedstaveno v úvodním lánku tohoto asopisu. Idea vyvinout pro sledování vybraných geomechanických parametr v dlním díle Jeroným distribuovaný mící systém (DMS) pochází z roku 2006. Jak je uvedeno v pedchozích publikacích (nap. Žrek et al., 2008, Kaláb, 2009), dvodem bylo nejen získat dosud odeítaná kvartální data v kontinuálním režimu, ale vyvinout unikátní systém s adou rzných idel pro zpesnní úvah o stabilit dlního díla a též využít - 62 - historických prostor pro vdecké úely. Detailní popis koncepce, postup vývoje a realizace distribuovaného micího systému, taktéž požadavky na DMS pro danou historickou lokalitu byly publikovány ve výzkumných zprávách a též publikacích (nap. Knejzlík, 2006, Knejzlík a Rambouský, 2008). Pesnosti jednotlivých mených parametr DMS vychází z typu použitých idel. S výjimkou mení teplot jsou mení relativní, což je ale dostaující pro detekci zmny sledovaného parametru. Doba mení dat pomocí DMS je zatím pomrn krátká, a proto nelze z mnohých mených asových ad dlat zásadní závry. Významnjší zmny v mených hodnotách je možno pozorovat pouze u kolísání hladiny dlních vod. Obecné blokové schéma DMS je na obr. 1 (Knejzlík, 2006). ídící jednotkou DMS je jednotka DAQ s adresou 0, jejíž funkce je implementována do jednodeskového PC v seizmické registraní stanici PCM3-MU. DAQ má postavení master, tj. vysílá ostatním adresovaným podízeným (slave) jednotkám (MU1 … MUn) po sbrnici povely k vykonání urité innosti. Na povel reaguje jen jednotka s píslušnou adresou a jeho provedení potvrdí. Sbrnici tvoí jakýkoliv duplexní komunikaní kanál, nap. drátová sbrnice (RS422, RS485, CAN), optický kabel, poítaová sí (LAN, Internet), modemové spojení apod. Sbrnici lze prodlužovat pomocí opakova (OPAK). Mezi jednotlivými typy komunikaních kanál lze pecházet pomocí pevodník (nap. RS232/RS485, USB/RS485, RS232/Internet). Jako základ pro realizaci DMS byl zvolen stavebnicový systém funkních jednotek MicroUnit firmy Tedia a.s. K mení analogových unifikovaných signál jsou použity micí jednotky MU1211 a MU1213, které komunikují po metalické sbrnici standardu RS-485 zabezpeeným protokolem AiBus2. Rychlost penosu dat po sbrnici byla zvolena 9600 bps (bit za sekundu). Pi této nízké rychlosti lze s kvalitním kabelem dosáhnout spolehlivé komunikace do vzdálenosti cca 500 m, což pro rozlohu sledovaného dolu pln vyhovuje. ídící program pro záznam seizmických dat v aparatue PCM3-MU (Knejzlík a Kaláb, 2002) byl doplnn o modul pro ízení DMS a záznam dat. Tento program umožuje použití až na 254 adres. Pro experimentální provoz byl nastaven vzorkovací interval odeítání hodnot 1 hodina. Datum, as a namené hodnoty jsou zapisovány do textových soubor, které se telemetricky (GSM sí) penáší ke zpracování do ÚGN spolu se seizmickými záznamy. Postupné budování DMS, jednotlivých micích stanoviš a dílí výsledky jsou prbžn publikovány, nap. Knejzlík a Rambouský, 2008, Knejzlík et al., 2011. 2 Distribuovaný micí systém po roce 2008 Na jae roku 2009 se systém DMS rozšíil o kontinuální sledování zmny úrovn hladiny dlní vody na stanovišti KV5. Jedná se o vertikální komín spojující komoru K1 s dnes neznámými trvale zaplavenými prostorami, nejspíše pod úrovní souasného štolového patra. Kontinuální sledování hladiny dlní vody v tomto míst navázalo na kvartální monitorování, které potvrdilo významné zmny úrovn hladiny v prbhu let 2006 – 2009. Významné zmny hladiny na tomto stanovišti se potvrdily také opakovaným vyplavováním staré výdevy ze zatopených neznámých ástí dolu v dob snížení hladiny pod úrove ústí komínu do vtších navazujících prostor. Kontinuální sledování na tomto novém stanovišti KV5 je nezbytné pro porovnání dynamiky zmn úrovn hladiny v návaznosti na další monitorovaná stanovišt KV2 a KV3. Porovnání zmn pravdpodobn umožní najít souvislost a pípadn rozvinout teorii o vzájemné propojenosti nebo naopak oddlení tchto tí zaplavených ástí dolu. Otázkou je také, zda-li i na tomto stanovišti bude docházet k náhlému výraznému poklesu hladiny tak, jak se dje na stanovišti KV3 na štolovém pate (Kaláb a Lednická, 2009). - 63 - Obr. 1 Obecné blokové schéma distribuovaného micího systému (vlevo; Knejzlík, 2006), instalace micí ústedny ve vodotsné skíni s jednotkou MU611 (slave – ADR1) a DC/DC konvertorem (vpravo nahoe), instalace seizmické registraní aparatury PCM3-MU (master – ADR0) v Dole Jeroným (vpravo dole) Na podzim roku 2009 bylo v Dole Jeroným nainstalováno idlo posunutí na siln rozpraskaném pilíi v komoe K42, micí místo je oznaeno KD5. Komora K42 je situována relativn mlce pod povrchem (odhad je do 10 m), do komory ústí dva závaly, mezi nimiž se nachází sledovaný rozpraskaný pilí. Je pravdpodobné, že tyto závaly dosahují až k povrchu. Místy lze v komoe nalézt dokonce ásti prorstajících koen strom z povrchu. Horninový materiál v této komoe je v nkterých ástech siln zvtralý. Ze stabilitního hlediska - 64 - pedstavuje tato komora jedno z nejkrititjších míst Dolu Jeroným, jehož ztráta stability by se mohla negativn projevit také v navazujících prostorech nejvtší komory K1 a též na povrchu terénu. V kvtnu roku 2010 bylo nainstalováno do komory K42 navíc idlo mení teploty dlní atmosféry KT3, pedevším pro úely pípadných teplotních korekcí pi mení deformací na stanovišti KD5. Z dalších idel byl v komoe K1 nainstalován v kvtnu 2010 strunový dilatometr pro mení pohybu na trhlin, micí stanovišt je oznaeno KS1. Souástí tohoto strunového idla je také mení teploty KT5. K zaazení tohoto strunového idla do DMS bylo nutno vyvinout speciální interface. Na konci ervna 2010 byl systém DMS rozšíen o další induktivní idla pro mení pohybu na trhlinách na tech stanovištích. Stanovišt KD8 rozšíilo poet monitorovaných míst v komoe K1, konkrétn jde o sledování soustavy vodorovných trhlin na strop komory. Další dv nová micí stanovišt se nacházejí na štolovém pate. Jedno je situováno v komoe K2, kde je monitorován pohyb na rozmezí mezi dvma velkými bloky porušeného pilíe. Toto stanovišt je oznaeno KD6 a nachází se v blízkosti místa mení zmn výšky stropu komory K2 pomocí laserového dálkomru (LD1). Stanovišt KD7 se nachází na konci chodby spojující komoru K2 a komoru K3, v míst zatopené svislé šachtice. Jedná se o sledování pohybu na šikmé trhlin ve stn nad touto zatopenou šachticí. Monitorování porušených míst na štolovém pate je dležité krom jiného také z dvodu plánované ražby propojovací chodby mezi dnes oddlenými ástmi Dolu Jeroným, nebo vyústní této propojovací chodby je plánováno do komory K2. V kvtnu 2010 byly na stanovišti kontinuálního mení úrovn hladiny dlní vody KV3 nainstalovány zcela nové typy idel, a to idlo pro mení pH vody oznaené PH1 a idlo pro mení elektrického odporu vody oznaené RZ1. Souástí tchto idel je i mení teploty dlní vody KT4. Mení parametr vody umožuje zkoumat jejich zmny v prbhu náhlých pítok v dob tání snhu nebo pívalových deš nebo v dob náhlých, zatím ne zcela vysvtlených, pokles úrovn hladiny na štolovém pate. V mapce na obr. 2 je naznaeno rozmístní všech souasných idel systému DMS v Dole Jeroným. idla DMS byla, s ohledem na dívjší majetkové rozdlení dolu na ást Opuštných (ODD) a Starých dlních dl, rozmístna pedevším v centrální ásti ODD. Nejvtší poet micích stanoviš se nachází v komoe K1 a v jejích pilehlých ástech K5 a K42. Další micí stanovišt jsou vybudována v komoe K2 a v pilehlých liniových dílech, která spojují komoru K2 s komorou K3. Na jae 2011 se DMS skládal z tchto bod: x KV2, KV3, KV5 – kontinuální mení zmny úrovn hladiny dlních vod (obr. 3); x KD1, KD2, KD3, KD4, KD5, KD6, KD7, KD8 – kontinuální mení rozevírání (svírání) trhlin v horninovém masivu pomocí induktivních idel; x KS1 – kontinuální mení rozevírání (svírání) trhlin v horninovém masivu pomocí strunového idla (obr. 3); x KK1 – kontinuální mení svislé konvergence; x LD1 – kontinuální mení zmn výšky stropu komory K2 pomocí laserového dálkomru; x KT1, KT2, KT3, KT5 – kontinuální mení teploty dlní atmosféry; x KT4 – kontinuální mení teploty dlní vody; x PH1 – kontinuální mení pH dlní vody; x RZ1 – kontinuální mení elektrického odporu dlní vody; - 65 - x CCBM1, CCBM2 – kontinuální mení zmn tenzoru napjatosti horninového masivu pomocí kuželové sondy; x SM3 – seismometry pro registraci seizmických jev (spouštná registrace). Obr. 2 Schéma rozmístní jednotlivých idel systému DMS v dlním díle - 66 - Obr. 3 Fotografie micích míst: mení zmny úrovn hladiny dlní vody – KV5 (nahoe) a mení rozevírání trhliny – KS1 (dole), foto: Lednická 3 Vybrané výsledky mení Vzhledem k tomu, že hlavním úelem píspvku je popis zavedení distribuovaného micího systému, jsou diskutovány pouze nkteré výsledky, které dokumentují jeho vhodnost a funknost. Nejvýznamnjší zmny meného parametru lze pozorovat již od poátku budování systému DMS na stanovištích kontinuálního monitorování úrovní hladin dlních vod. Na obr. 4 je vidt vývoj zmn úrovní hladin dlních vod od roku 2009 na všech tech mených stanovištích pomocí DMS. V grafu jsou uvedeny relativní výšky hladiny. Nejmenší zmny úrovn v souasnosti probíhají na stanovišti KV2, v posledních dvou letech nepesáhla zmna úrovn hladiny 0,25 m. K nejvýznamnjšímu navýšení hladiny dochází pravideln bhem jarního tání snhu, další navýšení úrovn hladiny bhem roku odpovídá vysokým úhrnm srážek na povrchu. Úrove hladiny na stanovišti KV2 v komoe K5 se nachází pibližn ve výšce 13 m nad úrovní štolového patra (odpovídá úrovni hladiny na stanovišti KV3). Odtokové cesty dlní vody ze zatopených ástí komory K5 a s ní spojené komory K1 jsou zejm pomrn složité a vedou pes zatopené a pravdpodobn zavalené nižší ásti tchto komor. Na stanovišti KV3 je v prbhu celého roku trvalý petok (pes komoru K2 do ddiné štoly), který v dob tání snhu a vydatných srážek reaguje navýšením hladiny až o 0,1 m. Obas však dojde na tomto stanovišti ke snížení hladiny pod úrove štolového patra a následnému rychlému vystoupání opt na úrove petoku. K tomuto jevu došlo naposledy v druhé polovin záí roku 2009, kdy hladina na stanovišti KV3 poklesla o tém 0,7 m. Maximální zaznamenaný pokles pochází ješt z doby kvartálního mení z roku 2003, kdy byla zaznamenána hodnota poklesu hladiny tém 3 metry (Kaláb, 2009). Vzhledem k tomu, že se jednalo o kvartální mení, mohl maximální pokles tehdy dosáhnout ve skutenosti ješt vyšší hodnoty. Prozatímní sledování tchto pokles hladin na štolovém pate zatím nepinesla uspokojivé vysvtlení. Možné píiny tohoto jevu byly shrnuty v lánku Kalába a Lednické (2009). Pi srovnání tchto zaznamenaných zmn se zmnami úrovní podzemních vod monitorovaných ve vrtech v blízkém i vzdálenjším okolí, lze nalézt jisté podobnosti v chování obou tchto skupin vod. Zatím však lze pouze doložit, že k zaznamenaným poklesm došlo vždy v období bhem srpna a záí, k vystoupání došlo v období íjna a listopadu. U dat z kvartálního mení v roce 2003 toto nelze zcela pesn urit, k poklesu však došlo ve stejné ásti roního období. Nejvýznamnjší zmna úrovn hladiny byla zaznamenána na jae 2011 na stanovišti KV5, a to vystoupání o celkem 5 metr bhem pomrn krátkého období 20 – ti dn (z hlediska zmny objemu vod se však nejedná o píliš velké množství vody vzhledem k relativn malému prmru komínu ve srovnání s plošnými rozmry zatopených komor na ostatních dvou monitorovaných stanovištích). Bhem tohoto období došlo na povrchu k výraznému oteplení a následnému roztátí bohaté snhové pokrývky na povrchu. Nárst hladin se projevil na všech tech monitorovaných místech v dole. Otázkou bylo, kudy se plní stanovišt KV5 a pro tak rychle. Bhem návštvy dlního díla v tomto období bylo zjištno, že stanovišt KV5 je dotováno vodou z kumulace vod v komoe K1 a K5, kde po nárstu této hladiny dochází po dosažení urité úrovn k petoku dlní vody propojovacím komínem dol do zatopených ástí stanovišt KV5. Tímto zjištním byla v podstat stanovena souasná maximální možná úrove hladiny dlní vody v komoe K1 a K5, která odpovídá tomuto petoku. V dob, kdy na stanovišt KV5 nepitéká žádná voda z komory K1, dochází k postupnému odtoku, který má prozatím konstantní rychlost. Další prbh kivky bude pravdpodobn odpovídat prbhu kivky v roce 2009, kdy zaalo kontinuální mení také po naplnní komínu vodou bhem jarního tání. Bhem roku 2010 bylo vystoupání hladiny na stanovišti KV5 celkem nevýrazné, zejm z dvodu pouze krátkodobého petoku dlních vod z komor K1 a K5. - 67 - Obr .4 Prbh zmny úrovn hladiny dlních vod na stanovištích KV2, KV3 a KV5 Obr. 5 Graf mených parametr dlních vod v komoe K3 - 68 - S monitorováním zmn úrovní hladin dlních vod úzce souvisí také nov zapoaté monitorování pH a elektrického odporu tchto vod na stanovišti pod komorou K3 (PH1 a RZ1). Pro tato mení je k dispozici prozatím krátká asová ada výsledk, ale již v souasné dob mžeme v tchto datech najít urité návaznosti zaznamenaných zmn jednotlivých parametr. V grafu na obr. 5 jsou vyneseny tyi kivky zobrazující vývoj hodnoty pH, elektrického odporu, teplotu dlní vody a zmnu úrovn hladiny na tomto stanovišti (KV3). K rychlým zmnám hodnot elektrického odporu dochází pravideln v období vystoupání úrovn hladiny, což by mohlo odpovídat zmn vlastností vod v dsledku pítok vod povrchových. Spolu se zmnou úrovn hladiny dochází také k nepatrným zmnám teploty vody, tyto zmny se však pohybují pouze v desetinách oC. Vývoj hodnot pH je ponkud komplikovanjší, hodnotit lze až interval od listopadu 2010, nebo pedtím bylo zaízení v experimentálním provozu a byly do nj inny servisní zásahy. Hodnoty pH se pohybují pro dané období v rozmezí 5,5 – 6,0, což odpovídá slab kyselému charakteru vod. V období ped jarním táním pi mírn zvýšeném petoku byla hodnota pH ustálená v rozmezí 5,6 – 5,7. Po následném tání a nárstu hladiny došlo k poklesu pH na hodnotu 5,45 a poté bhem poklesu hladiny až na minimální petok vystoupila hodnota pH na 6,0. Velice zajímavým poznatkem bude zaznamenání charakteru hodnot pH a elektrického odporu bhem pokles úrovní hladin pod úrove štolového patra. Z dalších mení jsou zde ješt uvedena data z vybraných míst monitorování pohyb na trhlinách. V grafu na obr. 6 jsou vyneseny vývoje rozevírání (svírání) trhlin na stanovištích KD1 (pouze z nov instalovaného idla na stejné pozici), KD2, KD3 a KD4. Protože se jedná o neupravená data, jsou v grafech místy vidt nesprávná tení. Nkteré výrazné skoky v prbhu kivek jsou zpsobeny zásahem do systému DMS, napíklad erven 2010, na kivce KD4 se projevuje také vliv kolísání teploty. Obr. 6 Graf vývoje rozevírání (svírání) trhlin na stanovištích KD1, Pomineme-li však tyto zmínné detaily, z charakteru KD2, KD3 a KD4 (snižující se hodnota pedstavuje dlouhodobého vývoje mených hodnot lze pozorovat rozevírání) - 69 - u nkterých mených trhlin trend neustálého velmi pomalého rozevírání. Tento trend je dobe patrný na stanovištích KD2 a KD3. Jedná se o sledování trhlin na zbytkových pilíích v ásten zaplavené komoe K5, kde dochází k neperiodickým zmnám úrovn hladiny vod a tím také ke zmnám zatžování a odlehování tchto pilí. V uvedeném sledovaném období od roku 2009 odpovídá zmna relativního rozevení trhliny prvním desetinám milimetru. Naproti tomu na stanovištích KD3 a KD4, na kterých je sledován pohyb na vodorovných trhlinách zavšených strop, lze identifikovat pouze minimální zmny relativní vzdálenosti v prvních setinách milimetr, které spadají do oblasti nepesnosti mení. 4 Závr V historickém Dole Jeroným je postupn od roku 2006 budován distribuovaný micí systém, který umožuje krom záznam seizmických jev také kontinuální monitoring vybraných geomechanických a dalších parametr. V souasné dob tento systém monitoruje na vybraných stanovištích zmny úrovní hladin dlních vod, pohyby na trhlinách v horninovém masivu, konvergence, zmny tenzoru napjatosti masivu, teploty dlní vody i atmosféry, pH a elektrický odpor dlních vod. Vtšina informací z realizovaných mení je v rzné míe využívána pro hodnocení stability tohoto historického dlního díla. Z dosavadních dat mžeme oprávnn konstatovat, že dlní dílo jako celek je stabilní systém. Geomechanické studie však naznaují, že nkterá místa jsou znan porušená a je nezbytné jim vnovat zvýšenou pozornost. To je realizováno jak pi prohlídkách dlních prostor, tak i instalací idel kontinuálního monitoringu. Získaná data z DMS jsou také používána k detailním analýzám, a to jak dlouhodobých trend v asových adách, tak i zmny jejich charakteru. Jako píklad uvádíme lánky, které se vnují analýze asové ady mení zmn výšky stropu komory K2 pomocí laserového dálkomru (nap. Kaláb et al., 2010, Telesca et al., 2011). Zmny v nkterých mených parametrech již vyžadují geomechanickou analýzu. V tomto lánku jsou popsány výsledky vybraných mení, konkrétn zmny úrovn hladin dlních vod od roku 2009, dále první získané výsledky mení pH a elektrického odporu a výsledky z mení pohybu na vybraných trhlinách. V rámci ešeného grantového projektu lze distribuovaný micí systém použít pro výzkum nových metod a metodik mení. Zde jde pedevším o mení zmn tenzoru napjatosti masivu pomocí kuželové sondy (lánek Kaláb et al. v tomto asopise). Podkování Píspvek byl zpracován za ástené finanní podpory GAR, projekt . 105/09/0089 „Prognóza asoprostorových zmn stability dlních prostor technické památky Dl Jeroným v isté“. Literatura KALÁB Z. Geotechnická mení v historickém dlním díle. Vdecké publikace fakulty stavební Vysoké školy báské – Technické univerzity Ostrava, Edice Doktorské disertaní, habilitaní a inauguraní spisy, 2009, VŠB-TU Ostrava, 45 s. KALÁB Z., LEDNICKÁ M. Možná vysvtlení snížení hladiny dlních vod na štolovém pate Dolu Jeroným. Transactions (Sborník vdeckých prací Vysoké školy báské – Technické univerzity Ostrava), ada stavební, ro. IX, .2/2009, p. 81–90. - 70 - KALÁB Z., LEDNICKÁ M., KNEJZLÍK J., TELESCA L. First results from long-term monitoring of distance using a laser distance meter in shallow medieval mine. Acta Geodyn. Geomater., 2010, Vol. 7, No. – 4 (160), p. 469–475. KNEJZLÍK J. Distribuovaný systém pro monitorování v Dole Jeroným v isté. Sborník vdeckých prací VŠB-TUO, ada stavební, 2006, ro. 6, . 2, s. 181–187. KNEJZLÍK J., KALÁB Z. Seismic Recording Apparatus PCM3-EPC. Publs. Inst. Geophys. Pol. Acad. Sc., 2002, M-24(340), p. 187–194. KNEJZLÍK J., RAMBOUSKÝ Z. Current Solution for Distributed Control and Measurement System in the Jeroným Mine – Modular System. Acta Geodynamica et Geomaterialia, 2008, Vol. 5, No. 2(150), p.. KNEJZLÍK J., KALÁB Z., LEDNICKÁ M., STAŠ, L. Investigation of the Medieval Jeroným Mine Stability: Present Results from a Distributed Measurement Network. Geophysics in mining and environmental protection. Springer, Ser. Geoplanet: Earth and Planetary Sciences, 2011, in print. TELESCA L., LOVALLO M., KALÁB Z., LEDNICKÁ M. Fluctuation analysis of the time dynamics of laser distance data measured in the medieval Jeroným Mine (Czech Republic), Elsevier Editorial System, Physica A, 2011, in print Ž REK P., KOÍNEK R., KALÁB Z., HRUBEŠOVÁ E., KNEJZLÍK J., DANK T., KUKUTSCH R., MICHALÍK P., LEDNICKÁ M., RAMBOUSKÝ Z. Historický Dl Jeroným v isté. Monografie. 1. vyd. Ostrava: VŠB – TU Ostrava a Ústav geoniky AV R, v. v. i., 2008, 82 s. Summary Selected geomechanical parameters in medieval Jeroným Mine are observed using distributed measurement network (DMN). This continuous monitoring is continuation of quaternary observations. Development of the DMN has started in 2006 and description of new sensors realized in 2009-2010 is presented in this paper. Above all, several crack-meters were installed in different parts of the underground spaces to contribute to evaluation of mine stability. It is monitored normal conditions at present but we are waiting for significant construction works in underground spaces and on the surface. Next types of new sensors are used for measurement of mining water level fluctuations (location named KV5) and determination of pH and electrical resistivity of mining water (together with water level fluctuation on location KV3). Selected results from the DMN are presented. The most significant changes are found in data from fluctuation of mining water level. Values of changes reached up to 5 m in small vertical gallery (KV5). Increasing of water level is closely connected with precipitations or snow melting. Sudden decreasing of mining water on lower adit level is not reliably explained but, perhaps, it is related to level of groundwater in broader surroundings. Therefore, physical parameters of mine water (pH and electrical resistivity) are monitored since last year. Duration of time series from the last described parameters is short and it is not possible to make serious analysis at this time. Significant changes especially in resistivity measurement are detected after sudden increasing of water level due strong rains. Character of changes measured by crack-meters depends on type of monitored failure. Very small movements were documented on pillar in chamber K5 because its lower part is irregularly flooded. From the other hand, movements on pillars in the most critical points were not documented. It is possible to say according current data that historical underground spaces are stable as one system. However, it is possible to derive from the results that values of some measured parameters are not quite stable and it is necessary to give major attention to these ones. Project sponsored by Czech Science Foundation enables that this medieval mine is also used as natural laboratory. Long term time - 71 - series of some measured parameters are used for basic research. For example, height of chamber signed K2 is measured using precise laser distance meter and measurement of rock massif stress changes is realized using cone probe with six pairs of strain-gauge sensors. Figures: Fig. 1 Common flow diagram of distributed measurement network (left: according Knejzlík, 2006); installation of central unit in waterproof case with Micro Unit MU611 (slave - ADR1) and DC/DC convertor (right above), seismic apparatuses PCM3-MU (master – ADR0) in underground chamber (right down) Fig. 2 Plan of Jeroným Mine with location of individual sensors from distributed measurement network Fig. 3 Photos (by Lednická) of measurement of mining water level fluctuation KV5 (above) and crack-meter KS1 (down) Fig. 4 Results from monitoring of mining water level fluctuation – positions signed KV2, KV3 and KV5 Fig. 5 Graph of measured parameters of mining water in chamber signed K3 Fig. 6 Graph of movements along cracks – positions signed KD1, KD2, KD3 a KD4 1 Authors Ing. Markéta Lednická, Ph.D. – Ústav geoniky AV R, v. v. i., Studentská 1768, 708 00, Ostrava-Poruba, [email protected] prof. RNDr. Zdenk Kaláb, CSc. – Ústav geoniky AV R, v. v. i., Studentská 1768, 708 00, Ostrava-Poruba, [email protected] Ing. Jaromír Knejzlík, CSc. – Ústav geoniky AV R, v. v. i., Studentská 1768, 708 00, Ostrava-Poruba, [email protected] - 72 -
Podobné dokumenty
Dlouhodobý monitoring změn tenzoru napjatosti v masivu
Na podzim roku 2007 byla k testování metody zvolena nejvtší komora (nazývaná K1) v hloubce cca 30 – 40 m pod povrchem.
Podle vizuálního posouzení byla vybrána dv místa, která neležela v poruchách...
Deset let geotechnických studií v dole Jeroným
DESET LET GEOTECHNICKÝCH STUDIÍ V DOLE JERONÝM
DECADE OF GEOTECHNICAL STUDIES IN JERONÝM MINE
Zdeněk Kaláb1, Markéta Lednická2, Jaromír Knejzlík3, Tomáš Kaláb4
Abstrakt
Důl Jeroným v Čisté (u Sokol...
Úvodní měření objemové aktivity radonu v dole Jeroným
Souástí przkum v okolí Dolu Jeroným byla také geofyzikální mení v roce 2001, jmenovit pedevším odporová mení na
4 profilech nad poddolovaným územím. Cílem tchto mení bylo vymezit nízkoo...
Hoblovací nože
Tyto sukovníky je možno dodat i v jiných rozměrech
na objednávku. Od průměru 8mm až do 60mm.
Termín dodání je 1-2 týdny. Sukovníky lze také na
objednávku dodat v krátkém provedení - L=57,
d=8mm. Ty...
Inovace sond CCBM pro distribuované měřící systémy
Přitom jsme si vědomi skutečnosti, že z metodického hle-diska není tato úloha zcela korektní, protože zrnitost granitu je velká vzhledem
k rozměrům měřicích tenzometrů.
Instalace 2 ks sond CCBM1 a ...
Vliv změny teploty a vlhkosti horninových vzorků na měření napětí
Metoda měření napěťového stavu horninového masivu metodou odlehčeného jádra v kuželové geometrii CCBO – Compact ConicalEnded Borehole Overcoring byla vypracována K. Sugavarou a Y. Obarou (Nakamura ...
adaptace kyvadlového seizmometru s-5
Pohyby půdy, které jsou generovány zemětřeseními, jsou úplně popsány šesti složkami, tj. třemi translačními a třemi rotačními
složkami. Rotační složky jsou známy již několik století, avšak až v pos...
testování nedestruktivních metod měření zvětrání horninového
pozůstatkem po dobývací metodě sázení ohněm.
Na obr. 2 jsou zobrazeny výsledky pro devět vybraných ploch, které představují různý stupeň zvětrání. Měření byla provedena za
použití jak aparatury Pun...
VOLVO 740 A 760
?védskému Volvu se b?hem povále?ného vývoj e poda?ilo mnoho doslova
geniálních tah?, kter é se ve své dob?, ale i z dne?ního pohledu staly
naprostým ?lágrem. Namátkou j menuj me PV 444 a 544, robus...