informační a počítačová gramotnost - INPOG

Transkript

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
INFORMAČNÍ A POČÍTAČOVÁ
GRAMOTNOST
INGRID NAGYOVÁ
ALEŠ OUJEZDSKÝ
STUDIJNÍ OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ
OSTRAVA 2006
POUŽITÉ GRAFICKÉ SYMBOLY
Průvodce studiem
Cíl kapitoly
Klíčová slova
Čas na prostudování kapitoly
Kontrolní otázky
Pojmy k zapamatování
Shrnutí
Korespondenční úkol
Doporučená literatura
Obsah
1
Slovo úvodem..................................................................................................................... 1
2
Operační systém Windows................................................................................................. 2
2.1 Historie systému Windows .......................................................................................... 2
2.2 Základní ovládání systému........................................................................................... 5
2.3 Práce s disky................................................................................................................. 6
2.4 Práce se složkami a soubory ........................................................................................ 7
2.4.1
Typ a velikost soboru.......................................................................................... 8
2.4.2
Označování vybraných souborů ......................................................................... 8
2.4.3
Kopírování a přesouvání souborů....................................................................... 9
2.4.4
Počet souborů ve složce, velikost souborů ....................................................... 10
3
Textový editor .................................................................................................................. 15
3.1 Panely nástrojů ........................................................................................................... 16
3.2 Otvírání a ukládání dokumentů.................................................................................. 18
3.3 Užitečná pravidla pro psaní textu............................................................................... 20
3.3.1
Pevná mezera .................................................................................................... 20
3.3.2
Interpunkční a další znaménka ......................................................................... 20
3.4 Formát písma.............................................................................................................. 21
3.5 Formát odstavce ......................................................................................................... 22
3.6 Kontrola pravopisu..................................................................................................... 23
3.7 Vkládání tabulek ........................................................................................................ 25
3.8 Vkládání obrázků ....................................................................................................... 28
3.9 Odrážky a číslování.................................................................................................... 31
3.10
Statistické údaje o dokumentu............................................................................... 34
3.11
Úpravy textu .......................................................................................................... 34
4
Tabulkový procesor.......................................................................................................... 38
4.1 Základní operace s buňkami....................................................................................... 39
4.2 Formát buňky ............................................................................................................. 40
4.3 Vkládání vzorců a funkcí ........................................................................................... 43
4.4 Práce s grafy............................................................................................................... 45
4.4.1
Volba správného typu grafu.............................................................................. 46
4.4.2
Vytvoření a popis grafu .................................................................................... 47
4.4.3
Možnosti grafu.................................................................................................. 48
4.4.4
Umístění grafu .................................................................................................. 49
4.4.5
Konečná úprava grafu....................................................................................... 49
5
Tvorba prezentací ............................................................................................................. 52
5.1 Snímky prezentace ..................................................................................................... 53
5.1.1
Návrh snímku.................................................................................................... 53
5.1.2
Rozvržení snímku ............................................................................................. 54
5.1.3
Přechod snímku ................................................................................................ 56
5.2 Vkládání textů a obrázků ........................................................................................... 57
5.3 Spuštění prezentace.................................................................................................... 58
6
Práce s internetem ............................................................................................................ 61
6.1 Internetové prohlížeče................................................................................................ 61
6.2 Vyhledávací portály a vyhledávače ........................................................................... 64
6.3
6.4
Důležité internetové adresy........................................................................................ 67
Kopírování textových a obrazových informací z internetu........................................ 70
7
Univerzitní knihovna........................................................................................................ 73
7.1 Informační zdroje ....................................................................................................... 74
7.1.1
Online katalog knihovny................................................................................... 75
7.1.2
Seznam časopisů............................................................................................... 78
7.1.3
Databáze vysokoškolských kvalifikačních prací OU ....................................... 79
7.1.4
Přírůstky do knihovních katalogů..................................................................... 81
8
Univerzitní síť .................................................................................................................. 83
8.1 Přihlášení do univerzitní sítě..................................................................................... 83
8.2 Elektronická pošta...................................................................................................... 84
8.3 Portál OU ................................................................................................................... 84
8.4 Studijní agenda OU .................................................................................................... 85
8.4.1
Předměty ........................................................................................................... 86
8.4.2
Rozvrhy............................................................................................................. 90
Doporučená literatura ............................................................................................................... 92
Slovo úvodem
1 Slovo úvodem
V současné době zasahují počítače do všech oblastí našeho života, používají
se ve všech institucích, společnostech a také v soukromém životě každého z nás.
Je proto vhodné získat dostatečné zručnosti a dovednosti v práci s výpočetní
technikou, naučit se ji efektivně využívat tak, abychom ji mohli nechat „pracovat“
za nás v těch oblastech, které její použití umožňují či dokonce vyžadují.
Tento text je napsán jako obrazová příručka (průvodce) začátečníka v práci
s počítačem. Současně, protože tento text slouží jako studijní materiál pro
absolvování předmětu Informační a počítačová gramotnost, obsahuje také
základní informace o studijní agendě IS Student (vyhledání informací, předzápisy,
zápisy na zkoušky, elektronický index apod.) a o univerzitní knihovně (vyhledání
údajů v knihovních katalozích).
Jednotlivé kapitoly neuvádí přesný návod pro práci s počítačem. Naším cílem
bylo popsat základní nástroje a možnosti této práce tak, aby studující získal
základní zručnosti a dovednosti v práci s počítačem, základní informace o agendě
IS Student a o knihovně. Text by měl pomoci zejména těm z Vás, studentů, kteří
jste se s výpočetní technikou setkali zatím jen velmi sporadicky. Věříme, že Vám
získané kompetence pomohou úspěšně absolvovat celé studium na Pedagogické
fakultě Ostravské univerzity.
Studijní materiál se Vám snaží přiblížit problematiku následujících oblastí,
základní informace o kterých jistě využijete v průběhu celého studia:
• práce s operačním systémem Microsoft Windows,
• práce s textovým editorem Microsoft Word,
• práce s tabulkovým procesorem Microsoft Excel,
• tvorba jednoduchých prezentací v prostředí Microsoft PowerPoint,
• seznámení s internetem, vyhledávání informací a důležité webové adresy,
• práce se serverem Univerzitní knihovny, vyhledávání knih,
• přístup na školní počítačovou sít, využívání studentské pošty, informace
o rozvrhu a předmětech.
Součástí studia tohoto předmětu je ověření získaných znalostí a dovedností
vypracováním tří korespondenčních úkolů. Jejich zadání naleznete na konci
jednotlivých kapitol (viz kapitoly 4, 5 a 6). Úkoly byste měli řešit samostatně.
Řešení úkolů je nutné odevzdat prostřednictvím systému Moodle (viz adresa
https://moodle.osu.cz). Konto Vám bude přiděleno až po zápisu ke studiu.
Abyste se seznámili také se studentskou poštou, která by se měla během
Vašeho studia stát prostředkem Vaši komunikace s vyučujícími, je také nutné,
v rámci kurzu nutné, abyste odeslali krátkou e-mailovou zprávu ze své studentské
pošty na adresu [email protected] (viz kapitola 8.2). Do předmětu zprávy zapište
slovo POZDRAVENI. Nezapomeňte se podepsat!!! Nepodepsané zprávy
nebudou brány v úvahu.
Přejeme Vám mnoho úspěchů při studiu
autoři
1
Operační systém Windows
2 Operační systém Windows
Cíl kapitoly
Po nastudování této kapitoly byste měli být schopni:
• pracovat s operačním systémem Windows XP na základní úrovni,
• pracovat s pevnými a síťovými disky (disky univerzitní sítě) v počítači,
• vytvářet nové složky,
• kopírovat a přesouvat soubory,
• používat kalkulačku,
• zjišťovat vlastnosti (velikost, umístění, datum atp.) souborů a složek.
Klíčová slova
Windows, soubor, složka, kopírovat, přesunout.
Čas pro nastudování této kapitoly je asi 2 hodiny.
Operační systém je základním softwarovým vybavením každého počítače. Bez
něj bychom s počítačem nemohli pracovat. I když si to většinou neuvědomujeme,
veškerou práci v počítači provádíme v operačním systému. Operační systém se do
počítače zavádí ihned po jeho zapnutí.
V současné době patří mezi nejrozšířenější operační systémy Microsoft
Windows XP. V této kapitole se budeme věnovat právě práci v tomto systému.
Existuje samozřejmě celá řada jiných operačních systémů, jako například
starší verze Windows nebo Linux. Práce ve starších verzích Windows je velmi
podobná tomu, co bude této opoře popsáno. Linux na druhé straně přináší zcela
jiné grafické prostředí, nebudeme se mu proto speciálně věnovat.
2.1 Historie systému Windows
Před operačním systémem Windows se na počítačích používal jeho
předchůdce od stejné softwarové společnosti (společnosti, jenž tento produkt
navrhla a vytvořila). Jednalo se o MS-DOS, jenž byl za léta svého používání
v mnoha po sobě jdoucích verzích. Práce nebyla tak komfortní, jak ji známe dnes
s Windows, ale už v té době se používaly mnohé programy podobné těm, které
známe dnes – například správce souborů (M602, Norton Commander), textové
editory (T602), tabulkové procesory (C602, Quatro Pro) apod.
V roce 1985 přišla na trh první verze operačního systému Windows, která
měla označení Windows 1.01 (obrázek 2.1).
2
Obrázek 2-1: Windows 1.01
Tato verze nebyla u nás moc rozšířená a do podvědomí uživatelů se nejspíše
zapsala až verze Windows 3.00, která přišla na trh v roce 1990.
Velkým krokem vpřed byla verze Windows 3.11, která ve vylepšené verzi
z roku 1993 již umožňovala práci se sítí, sdílení souborů a tiskáren v síti, případně
práci s elektronickou poštou.
Obrázek 2-2: Windows 3.00
3
Nástupce operačního systému Windows 3.11 přišel v roce 1995. Stal se jím
operační systém Windows 95, jehož grafické rozhraní se používá dodnes.
Odlišnosti mezi Windows 95 (obrázek 2.3) a Windows XP jsou po grafické
stránce na první pohled minimální.
Obrázek 2-3: Windows 95
Společnost Microsoft vyvíjela následně další verze operačního systému
Windows, například operační systém pro serverové použití (Windows NT 4.0).
Běžnému uživateli však zcela postačoval systém Windows 95, případně jeho
nástupce Windows 98, který byl uveden o další tři roky později, tedy v roce 1998.
Nejvyužívanější byla jeho novější verze z roku 1999 s názvem Windows 98SE
(Second Edition).
Dalším vývojovým nástupce byl Windows Millenium, který se moc nerozšířil.
Nástupcem Windows NT 4.0 byl zcela nový systém Windows 2000 s označením
NT 5.0. Windows 2000 se používá dodnes i mezi běžnými uživateli a je oblíben
pro svoji stabilitu.
V roce 2001 vydala společnost Microsoft zcela novou verzi operačního
systému, který se používá dodnes. Jedná se o Windows XP a je v současné době
nejrozšířenějším operačním systémem. Grafické rozhranní je stále podobné
Windows 95. Microsoft vydává pravidelně aktualizace systému Windows XP a
zřejmě tato verze bude ještě dlouhou dobu na vrcholu. Grafické prostředí systému
je zobrazeno na obrázku 2.4.
V současné době se společnost Microsoft chystá k vydání zcela nové verze
operačního systému Windows, který bude již 64 bitový a bude označen Windows
Vista.
4
Obrázek 2-4: Windows XP
2.2 Základní ovládání systému
Základní ovládání systému Windows zůstává od verze Windows 95 prakticky
nezměněno. V levém dolním rohu je nabídka „Start“, která je nejsnazší cestou ke
všem programům, dokumentům, případně nastavení systému prostřednictvím
„Ovládacích panelů“ (obrázek 2.5).
Obrázek 2-5: Nabídka start
5
Nabídka Start obsahuje několik důležitých položek, z nichž nejdůležitější jsou
následující:
Programy – obsahuje všechny nainstalované programy v počítači, jako jsou
Word, Excel, PowerPoint, malování, kalkulačka atp.,
• Dokumenty – obsahuje posledně používané dokumenty (textové dokumenty,
obrázky, sešity z excelu atp.),
• Nastavení – umožňuje nastavení systému, ale také nastavení tiskáren a sítě,
• Hledat – umožňuje vyhledávat soubory v počítači a nebo počítače v síti,
• Nápověda – obsahuje kompletní balík nápovědy, jak pracovat s operačním
systémem Windows,
• Odhlásit uživatele – umožňuje odhlásit aktuálního uživatele bez nutnosti
vypnout počítač,
• Vypnout počítač – umožňuje vypnout nebo restartovat počítač, případně
odhlásit uživatele.
Nejčastěji využijete položky Programy, Dokumenty a Vypnout počítač.
Kalkulačku nebo program pro jednoduché vytváření obrázků (Malování)
naleznete pod volbou „Příslušenství“ položky Programy.
•
Obrázek 2.6 znázorňuje standardní prostředí Kalkulačky. Jeho ovládání
odpovídá ovládání klasické kalkulačky. Jednotlivá tlačítka můžete ovládat přímo
klikáním myši nebo přímo z klávesnice počítače.
Složitější funkce (sinus, cosinus, mocniny atp.) kalkulačky nastavíte výběrem
volby „Zobrazit“ a následně „Vědecká“. Zpět k jednoduché kalkulačce se vrátíte
výběrem „Zobrazit“ a „Standardní“.
Obrázek 2-6: Kalkulačka
2.3 Práce s disky
Počítač obsahuje pevné a síťové disky, na které se ukládají vytvořené soubory
(dokumenty, obrázky, video soubory, tabulky atp.) Klinutím na ikonu „Tento
počítač“, která se nachází na ploše systému Windows, se nám ukáže okno se
všemi pevnými a síťovými disky v počítači a složku „Dokumenty“ (obrázek 2.7).
6
Obrázek 2-7: Okno s diskovými jednotkami
Výběrem příslušného disku (dvojitým poklepáním levým tlačítkem myši na
ikonu disku) zobrazíme složky a soubory uložené na tomto disku. Složky jsou
označeny žlutou ikonou (obrázek 2.8), soubory mají různé ikony podle svého typu
(jedná-li se o textový soubor, obrázek, zvukový soubor atp.).
Obrázek 2-8: Ikona složky
Počítače na Ostravské univerzitě jsou propojeny do sítě a každý student má
vytvořen vlastní síťový disk. Ten nese označení „H:\“ a má kapacitu 50 MB. Na
disk „H:\“ může každý student přistupovat z libovolného počítače, který je
zapojený v síti Ostravské univerzity.
Protože některé dokumenty a soubory mohou být větší než zmiňovaných
50 MB, mohou studenti používat společný disk „S:\“, který má velkou kapacitu.
Na tento disk můžou přistupovat všichni studenti s možností zápisu i mazání.
Tento disk slouží tedy na dočasné odkládání souborů, přičemž je potřeba mít na
paměti, že kdykoliv nám může kdokoliv naše data smazat.
2.4 Práce se složkami a soubory
Systém Windows umožňuje přehledně ukládat soubory do složek (adresářů).
Novou složku vytvoříme kliknutím pravým tlačítkem myši na prázdné místo
v okně výpisu obsahu aktuální složky a zvolením příkazu „Nový“ (obrázek 2.9).
Nová složka (podsložka) je vytvořena v aktuálně nastavené složce.
7
Obrázek 2-9: Vytvoření složky
2.4.1 Typ a velikost soboru
Složky slouží k ukládání souborů. Do složek můžeme umísťovat soubory
různých typů (texty, obrázky, video soubory, zvuky atp.). Každý soubor ve složce
má přidruženou ikonu (podle typu), která definuje program, jimž je soubor
otevírán (Word, Excel, prohlížeč obrázků atp.) – (obrázek 2.10).
Obrázek 2-10: Složka se soubory
2.4.2 Označování vybraných souborů
Pokud chceme nějaké soubory kopírovat nebo přesunout do jiné složky,
musíme je nejprve označit. Soubory se označují několika způsoby podle toho, zda
potřebujeme označit všechny soubory najednou nebo postupně jenom některé:
•
•
•
kombinací kláves <Ctrl +> označíme všechny soubory ve složce,
držením klávesy <Ctrl> a postupným kliknutím levým tlačítkem myši na
jednotlivé soubory označujeme vybrané soubory,
kliknutím (levé tlačítko myši) na první soubor, přidržením kláves <Shift> a
kliknutím na poslední soubor označíme všechny soubory mezi prvním a
posledním označeným souborem.
8
Obrázek 2-11: Označené soubory
2.4.3 Kopírování a přesouvání souborů
Pokud chceme označené soubory zkopírovat (přesunout) do jiné složky,
klikneme na ně pravým tlačítkem myši a zvolíme „Kopírovat“ („Vyjmout“) –
(obrázek 2.12)
Obrázek 2-12: Kopírování (přesun) souborů
Vybereme si cílovou složku (případně vytvoříme složku novou) a soubory do
této složky zkopírujeme (přesuneme) – Klikneme pravým tlačítkem myši do nové
složky a zvolíme „Vložit“ (obrázek 2.13).
9
Obrázek 2-13: Vložení souboru
2.4.4 Počet souborů ve složce, velikost souborů
Pokud nás zajímají vlastnosti složky (počet souborů, velikost atp.), stačí
kliknout pravým tlačítkem myši na ikonu složky a zvolit „Vlastnosti“.
Obrázek 2-14: Vlastnosti složky
1
Vlastnosti složky nám zobrazí důležité informace o složce, jako je:
• umístění složky,
• velikost složky,
• počet podsložek a počet souborů,
• datum vytvoření.
Okno s vlastnostmi složky je zobrazeno na obrázku 2.15.
Obrázek 2-15: Zobrazení vlastností složky
Obdobným způsobem, jako zobrazeni vlastností složky, můžeme zjistit
vlastnosti jednotlivých souborů. Stačí kliknout pravým tlačítkem myši na ikonu
souboru a zvolit „Vlastnosti“.
Velikost souborů se udává v „bajtech“ (B). Pokud je soubor větší, je
zobrazena jeho velikost v nejbližším řádu (MB - megabajty, kB - kilobajty) a
v závorce je uvedena velikost v bajtech.
Při převodu mezi kB a B je třeba dát pozor na to, že 1 kB má 210 B, tzn. 1 kB
= 1024 B (výpočet doporučujeme provádět v programu Kalkulačka).
1
Obrázek 2-16: Vlastnosti souboru
Obrázek 2-17: Zobrazení vlastností souboru
1
Přehledný seznam složek a souborů v aktuální složce zobrazíme výběrem
volby „Zobrazit“ a „Podrobnosti“ (obrázek 2.18). V zobrazeném seznamu
můžeme rychle vyčíst přibližnou velikost souboru v kB, typ souboru a datum
poslední změny souboru.
Obrázek 2-18: Zobrazení podrobných informací o souborech
Soubory můžeme v seznamu setřídit podle jednotlivých parametrů (názvu,
velikosti, typu apod.). Například seřazením podle typu získáme seznam, ve kterém
jsou soubory stejného typu uspořádány za sebou, čímž snadno (sečtením) zjistíme
počet souborů daného typu ve složce.
Obrázek 2-19: Podrobné informace o souborech
Pokud budeme potřebovat zjistit velikost souborů stejného typu v dané složce,
seřadíme nejprve soubory podle typu, označíme všechny potřebné soubory a
pomocí Vlastností zjistíme jejich souhrnnou velikost.
1
Shrnutí
Pro práci s počítačem potřebujeme operační systém, kterým nám umožňuje
využívat možnosti počítače, spouštět programy, ukládat soubory apod. V současné
době je nejpoužívanějším operačním systémem Microsoft Windows XP. Tento
systém prošel dlouhodobým vývojem a jeho první verze byla na trhu již v roce
1985.
Data je ukládají na disky počítače. Disky se označují velkými písmeny
abecedy (například C:\). V síti Ostravské univerzity máte pro ukládání dat
k dispozici vlastní disk H:\ s kapacitou 50MB a disk S:\, který je přístupný pro
všechny uživatele sítě.
Systém Windows umožňuje pracovat se soubory a složkami. Do složek si
můžeme přehledně ukládat jednotlivé soubory, které obsahují naše data. Soubory
můžeme kopírovat, přesouvat a zjišťovat jejich vlastnosti – velikost, typ apod..
•
•
•
•
•
•
•
•
•
operační systém,
Microsoft Windows,
složka,
soubor,
kalkulačka,
kopírování,
přesouvání,
označování,
velikost a typ souboru.
Kontrolní otázky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Jaký je nejpoužívanější operační systém v současné době?
Jak označíme všechny soubory ve složce?
Jak vytvoříme novou složku?
Jak zjistíme, zda je či není daná složka prázdná?
Jak zjistíme velikost souboru?
Jak zjistíme typ souboru? O čem tato informace vypovídá?
Jak zjistíme velikost všech souborů stejného typu v dané složce?
Jaký je vztah mezi kB a B?
1
Textový editor
3 Textový editor
Cíl kapitoly
• vytvářet, otevírat a ukládat dokumenty v textovém editoru,
• pracovat s panely nástrojů na hlavních lištách,
• dodržovat základní pravidla při psaní textů – psaní mezer a interpunkčních
znamének,
• nastavovat formát písma a odstavce,
• používat kontrolu pravopisu,
• vkládat tabulky a obrázky, měnit a nastavovat jejich formát,
• používat odrážky a číslování v textu,
• zjistit základní statistické informace o dokumentu,
• vyhledat v dokumentu zadaný text.
Klíčová slova
Dokument, panel nástrojů, písmo, odstavec, pravopis, odrážky a číslování, tabulka.
Textové editory patří v současné době k nejpoužívanějším softwarovým
nástrojům. S masivním rozšířením výpočetní techniky ustoupily do pozadí psací
stroje, přestože poslední generace těchto strojů byla značně vyspělá. Počítače zcela
nahradily psací stroje a přináší také řadu výhod při vytváření textů (vkládání grafiky,
tabulek, velké množství druhů písma a mnoho dalších).
Textových editorů existuje celá řada, některé jsou rozšířené více, jiné jsou méně
známé. Vzhled a styl jednotlivých editorů se však sjednotil natolik, že ovládání a
vlastní práce je v podstatě totožná v kterémkoliv z nich. Mezi nejznámější patří
v první řadě MS Word (obrázek 3.1) z kancelářského balíku Microsoft Office
(veškeré operace budeme provádět právě v tomto editoru).
Dalším významným zástupcem textových editorů je Open Office Writer, který je
k dispozici zdarma a můžete ho tedy použít při vypracovávání korespondenčních
úkolů doma. Jeho ovládání je velice podobné ovládání editoru MS Word. Pozor
pouze na formát (typ) výsledného souboru, který je standardně v editoru Open Office
Writer jiný, než v editoru MS Word.
15
Textový editor
Obrázek 3-1: Hlavní okno textového editoru MS Word XP
3.1 Panely nástrojů
Textový editor MS Word obsahuje několik lišt s tlačítky pro rychlou volbu
požadované činnosti. Jedná se o tzv. panely nástrojů, které obsahují nejpoužívanější
funkce. V jednotlivých textových editorech se můžou tlačítka lišit a proto si
popíšeme jen ty nejpoužívanější.
Jako první je zobrazen nahoře „Hlavní panel“, který obsahuje devět různých
rozbalovacích menu:
• Soubor,
• Úpravy,
• Zobrazit,
• Vložit,
• Formát,
• Nástroje,
• Tabulka,
• Okno,
• Nápověda.
Do hlavního panelu se přepneme klávesou <F10>. K některým položkám
(rozbalovacím menu) hlavního panelu se budeme postupně během textu vracet a
popisovat si funkce, které tato rozbalovací menu nabízejí. Hlavní panel
s rozbalovacími menu je znázorněn na obrázku 3.2.
Obrázek 3-2: Hlavní panel s jednotlivými rozbalovacími menu
16
Textový editor
Na obrázku 3.3 je panel nástrojů, který se v MS Wordu jmenuje „Standardní“.
Jsou na něm umístěny nejpoužívanější standardní funkce pro práci s dokumentem.
Obrázek 3-3: Panel nástrojů „Standardní“
Legenda k obrázku 3.3:
nový dokument,
otevřít dokument,
kopírovat formát,
krok zpět,
uložit dokument,
krok vpřed,
tisk dokumentu,
vyjmout,
panel tabulek,
sloupce,
panel kreslení,
skryté znaky,
kopírovat,
velikost zobrazení.
náhled před tiskem,
kontrola pravopisu,
vložit,
Na obrázku 3.4 je panel nástrojů „Formát“ pro rychlé nastavení formátu písma,
odstavce, stylu písma a použití odrážek a číslování. Pro všechny tyto funkce je také
možnost přesnějšího nastavení, jak si ukážeme v dalších kapitolách.
Obrázek 3-4: Panel nástrojů "Formát"
styl písma,
font písma,
velikost písma,
tučné písmo,
kurzíva,
podtržené písmo,
zarovnání vlevo,
zarovnání uprostřed,
zarovnání vpravo,
zarovnání do bloku,
číslování,
odrážky,
ohraničení tabulky,
zvýraznění,
barva písma
Zvolené nastavení formátu z panelu nástrojů „Formát“ platí od aktuální pozice
kurzoru nebo pro označenou část textu. Část textu si můžeme označit:
• přidržením klávesy <Shift> a pohybem kurzorovými klávesami,
• táhnutím myši (při stisku levého tlačítka myši).
Pro tlačítka, vedle nichž se nachází malá šipka směrem dolů, lze příslušné
nastavení provést pomocí této šipky. Kliknutím na tlačítko (před šipkou) definujeme
aktuální nastavení. Například barva písma – tlačítko
podtržené červeně provede
nastavení barvy písma na červenou. Šipkou vedle můžeme definovat vlastní (novou)
barvu písma.
17
Textový editor
3.2 Otvírání a ukládání dokumentů
Textový editor MS Word umožňuje otevírat soubory, které jsou vytvořeny přímo
v něm a mají příponu (formát, typ) *.doc. Dále umí pracovat se soubory
v jednoduchém textovém formátu s příponou *.txt, jenž neumožňují žádná nastavení
formátu a typů písma, odstavců atp. Dalším podporovaným formátem je soubor
s příponou *.rtf (rich text format). Soubory v tomto formátu se dají editovat téměř ve
všech textových editorech.
Po otevření editoru MS Word můžeme přímo psát nový dokument. Další nový
dokument vytvoříme příkazem „Nový“ v rozbalovací nabídce „Soubor“ (obrázek
3.5).
Otevření souboru se provátí příkazem „Otevřít“ v rozbalovací nabídce
„Soubor“ (obrázek 3.5).
Obrázek 3-5: Otevírání souboru
Kliknutím na ikonku „Otevřít“ se nám otevře dialogové okno se složkami a
soubory v našem počítači (obrázek 3.6). Pokud chceme libovolný dokument otevřít,
musíme především znát jeho umístění na disku počítače (kapitola 2.5).
Pokud chceme otevřít soubor jiného typu, než dokument aplikace Word, můžeme
dole na rozbalovací liště vybrat příslušný typ dokumentu (viz „Soubory typu“).
18
Textový editor
Obrázek 3-6: Okno k otevření dokumentu
Při ukládání dokumentů použijeme obdobně příkaz „Uložit“ z rozbalovací
nabídky „Soubor“ (obrázek 3.7). Pokud chceme soubor uložit v jiném formátu nebo
s novým názvem, použijeme příkaz „Uložit jako“.
Obrázek 3-7: Uložení souboru
Aplikace nám sama nabídne místo na disku k uložení dokumentu (obvykle
složku „Dokumenty“ standardně umístěnou na disku „C:\“). Pokud chceme
dokument uložit na námi zvolené místo, musíme nejprve zvolit umístění souboru na
disku počítače (obrázek 3.8) – viz „Uložit do“.
19
Textový editor
Obrázek 3-8: Uložení souboru na zvolení místo v počítači
3.3 Užitečná pravidla pro psaní textu
Při psaní textu musíme dávat pozor na několik důležitých pravidel, která patří do
oboru počítačová sazba a typografie. V praxi však porušení těchto pravidel způsobí
výrazně viditelné chyby, jako špatně umístěné nebo přebývající mezery, špatné
zalomení řádků apod.
Dále proto uvedeme několik nejdůležitějších pravidel, jejichž dodržení při psaní
textů na počítači je v současnosti již nutností.
3.3.1 Pevná mezera
Někdy může například docházet k tomu, že mezera způsobí zalomení textu na
konci řádku a to v místě, kde to nemusí být nejvhodnější (za jednopísmenovou
mezerou, uprostřed čísla, data atp.). Proto se používá tzv. pevná mezera, která spojí
dvě slova (řetězce znaků) tak, že nebudou na konci řádku zalomena. U MS Word se
mezera vkládá kombinací kláves <Ctrl>+<Shift>+mezera. Takovou mezeru
vkládáme preventivně v těchto případech:
• za jednopísmenovými předložkami (u, v, z atp.),
• u číselných údajů (4 786 000),
• u spojení zkratek a číselných údajů (34 km/h, 21 Kč),
• když píšeme datum (22. 5. 2006),
• u titulů a zkratek (RNDr. Kašpar).
3.3.2 Interpunkční a další znaménka
•
•
•
•
Při psaní interpunkčních znamének je nutné dodržovat následující pravidla:
Před znaménka jako tečka, čárka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník
nepíšeme mezeru. Avšak za nimi už mezera následuje.
Uvozovky se vždy píší ke slovu a vně se píše mezera (například „květnatá“ řeč).
Závorky se také vždy přisazují ke slovu a vně se píše mezera.
Pomlčka a spojovník se často nerozlišují, co je také typografickou chybou:
20
Textový editor
o spojovník „-“ je kratší, používá se k dělení slov a jako spojovací znaménko,
kolem spojovníku se nesázejí mezery, například ping-pong, máme-li, FrýdekMístek,
o pomlčka „–“ je delší, naznačuje větší přestávku v řeči, má význam čárky.
Kolem ní se vkládají mezery, nemá svoji klávesu, musí se vkládat klávesovou
zkratkou (v editoru MS Word je to <Ctrl>+<Num->). Pokud napíšeme
správně mezery kolem pomlčky, MS Word roztáhne spojovník na pomlčku
automaticky.
3.4 Formát písma
Používané písmo v textovém editoru má celou řadu nastavení, které můžeme
měnit. Jedná se především o typ fontu, velikost, barvu atp. Základní vlastnosti písma
můžeme měnit už pomocí tlačítek na panelu nástrojů (obrázek 3.3). Pro úplné
nastavení vlastností používaného písma se používá příkaz „Písmo“ z rozbalovací
nabídky „Formát“ (obrázek 3.9).
Obrázek 3-9: Zvolení příkazu "Písmo"
Pomocí příkazu „Písmo“ se otevře celé okno s možnostmi nastavení písma. Mezi
nejdůležitější nastavení písma patří:
• font písma,
• řez písma (obyčejné, tučné, kurzíva),
• velikost písma,
• barva písma,
• styl písma (přeškrtnuté, horní a dolní index, kapitálky atp.).
Při nastavování písma se nám přímo ukazuje náhled, jak bude po příslušném
nastavení písmo vypadat (obrázek 3.10) – „Náhled“.
Pro psaní textových dokumentů se nejčastěji používá font „Times New Roman“ –
patkové proporcionální písmo velikosti 12. Chceme-li použít bezpatkové
proporcionální písmo (například na nadpisy) používá se nejčastěji font „Arial“.
Neproporcionální písmo, jenž se svým vzhledem blíží písmu z psacího stroje, je
písmo s fontem „Courier“.
21
Textový editor
Obrázek 3-10: Nastavení formátu písma
3.5 Formát odstavce
Další důležitou vlastností psaného textu je formát odstavce. Pro rychlé nastavení
se dají použít tlačítka z panelu nástrojů na obrázku 3.3. Tato tlačítka obsahují však
jen nejběžnější funkce, pro detailnější nastavení je třeba použít příkaz „Odstavec“
z rozbalovací nabídky „Formát“ (obrázek 3.11).
Obrázek 3-11: Zvolení příkazu „Odstavec“
22
Textový editor
Při zvolení tohoto příkazu se nám otevře dialogové okno pro nastavení
podrobnějších vlastností odstavce (obrázek 3.12). Mezi nejpoužívanější nastavení
odstavce patří:
• zarovnání – vlevo, vpravo, uprostřed, do bloku, nejčastěji používáme
zarovnání do bloku,
• odsazení zleva a zprava, včetně odsazení prvního řádku odstavce (viz
„Speciální“ a „O kolik“),
• mezery před a za odstavcem,
• řádkování (jednoduché, 1,5 řádku, dvojité atd.).
Obrázek 3-12: Nastavení formátu odstavce
Při nastavování odstavce se nám přímo ukazuje náhled, jak bude po příslušném
nastavení odstavec vypadat.
3.6 Kontrola pravopisu
Součástí textových editorů zpravidla bývá i kontrola pravopisu. Pokud je
nainstalován příslušný slovník, můžeme provádět kontrolu pro libovolný jazyk.
V našem případě nejčastěji využijeme pravopis pro češtinu a angličtinu.
Při psaní textu se automaticky chybně napsaná slova podtrhávají červenou
vlnovkou. Nemusí se jednat vždy jen o pravopisné chyby, ale kontrola pravopisu
podtrhává i ta slova, která nejsou ve slovníku obsažena, přestože jsou napsána
správně (jedná se například o vlastní jména, příjmení atp.). Takové slovo můžeme do
slovníku přidat, aby nebylo příště vyhodnoceno jako chyba pravopisu.
23
Textový editor
Pravopis se kontroluje průběžně během psaní. Pokud chceme provést kontrolu
pravopisu celého dokumentu, můžeme použít příkaz „Pravopis“, který je umístěn
v rozbalovací nabídce „Nástroje“ (obrázek 3.13).
Obrázek 3-13: Spuštění příkazu "Pravopis"
Při kontrole pravopisu je nutné nastavit jazyk slovníku (v našem případě čeština).
Celý dokument je postupně procházen a k červeně podtrženým slovům jsou nabízeny
možnosti opravy (obrázek 3.14). Pokud slovo nechceme opravit, můžeme je
přeskočit, případně přidat do slovníku.
Obrázek 3-14: Kontrola pravopisu v dokumentu
Pro rychlou opravu červeně podtržených slov můžeme získat nápovědu i
kliknutím pravým tlačítkem myši na toto slovo. V zobrazeném okně vybereme
vhodné slovo pro opravu (obrázek 3.15 – výběr ze slov Postupim a postupuj).
24
Textový editor
Obrázek 3-15: Rychlá oprava pravopisu
Jazyk (slovník) podle něhož se má kontrola pravopisu provádět, nastavíme
příkazem „Jazyk“ v rozbalovacím menu „Nástroje“. Výběrem tohoto příkazu se
zobrazí okno, ve kterém vybereme požadovaný jazyk (Češtinu, Angličtinu,
Slovenštinu apod.) – obrázek 3.16. Zvolený jazyk nastavíme pro označenou část
textu nebo od aktuální pozice kurzoru.
Obrázek 3-16: Nastavení jazyku dokumentu
3.7 Vkládání tabulek
Textový editor umožňuje vkládat do textu tabulky a velmi jednoduše upravovat
jejich vzhled, přidávat řádky a sloupce a provádět další grafické úpravy.
Tabulku vložíme do textu výběrem příkazu „Vložit“ a „Tabulka…“
v rozbalovacím menu „Tabulka“ (obrázek 3.17). V zobrazeném okně zadáme
požadovaný počet řádků a sloupců, které má výsledná tabulka mít (řádky a sloupce
můžeme přidávat i později) – obrázek 3.18.
25
Textový editor
Obrázek 3-17: Rozbalovací menu "Tabulka"
Obrázek 3-18: Vkládání tabulky do dokumentu
Do jednotlivých buněk zobrazené tabulky můžeme zapisovat text, vkládat
obrázky apod. Můžeme také upravovat vzhled buněk (barvu pozadí a popředí,
ohraničení, velikost, typ písma atp.) výběrem potřebných možností na panelu
nástrojů „Tabulky a ohraničení“. Ten se aktivuje v rozbalovacím menu „Tabulka“
výběrem příkazu „Navrhnout tabulku“ (obrázek 3.19).
Tento panel slouží pro práci s tabulkou a můžeme na něm najít tlačítka
s následujícími funkcemi:
26
Textový editor
•
•
•
•
•
ohraničení tabulky,
výplň tabulky,
zarovnání písma v tabulce (vodorovně i svisle),
seřazení podle abecedy (vzestupně a sestupně),
sloučení buněk v tabulce, rozdělení buněk v tabulce.
Obrázek 3-19: Panel nástrojů "Tabulky a ohraničení"
Pokud máme tabulku navrženou a vytvořenou, můžeme veškeré její vlastnosti
měnit a nastavovat. K tomuto slouží příkaz „Vlastnosti tabulky“, který je umístěn
v rozbalovacím menu „Tabulka“. Můžeme nastavovat tyto vlastnosti:
• celé tabulky – zarovnání a obtékání textu,
• řádek – velikost a další vlastnosti,
• sloupec – velikost,
• buňka – velikost, zarovnání.
Dialogové okno s nastavením vlastností tabulky je zobrazeno na obrázku 3.20.
Obrázek 3-20: Okno s nastavením vlastností tabulky
27
Textový editor
3.8 Vkládání obrázků
Textové editory umožňují vkládání grafiky a obrázků přímo do dokumentu.
Přestože existuje celá řada formátů obrázků, které zobrazujeme v počítači, MS Word
si poradí s většinou z nich.
Obrázek můžeme do dokumentu vložit příkazem „Obrázek“ v rozbalovací
nabídce „Vložit“, jak je znázorněno na obrázku 3.21.
Obrázek 3-21: Vkládání obrázku
Pod pojmem obrázek si můžeme představit fotografii nebo obrázek nakreslený
v programu Malování, ale také nejrůznější animované obrázky atp. Při vkládání
obrázku je nám nabídnuta volba, jaký druh obrázku chceme vložit (obrázek 3.22).
Obrázek 3-22: Druhy vkládaných grafických objektů
Při vkládání obrázku vybíráme tedy mezi základními druhy grafických objektů
dle obrázku 3.22:
• klipart – galerie jednoduchých obrázků přímo v galerii textového editoru,
• ze souboru – vlastní fotografie a obrázky,
• automatické tvary – předdefinované automatické tvary ve vektorové grafice,
jako obdélníky, šipky, kruhy atp.,
• WordArt – graficky zpracované nadpisy s širokou paletou předdefinovaných
stylů.
Pokud chceme do dokumentu vložit svůj vlastní obrázek (to děláme nejčastěji),
použijeme příkaz „Ze souboru“. Otevře se nám dialogové okno (obrázek 3.23) a na
disku počítače (viz „Oblast hledání“) si najdeme a vybereme námi zvolený obrázek.
28
Textový editor
Obrázek 3-23: Vložení vlastních obrázků a fotografií
Pokud vložíme do dokumentu obrázek, je obvykle nutné, abychom nastavili jeho
vlastnosti, tzn. velikost, umístění v textu, ohraničení atp. K tomu slouží příkaz
„Formát obrázku“ (obrázek 3.24). Tento příkaz vyvoláme kliknutím pravým
tlačítkem myši na obrázek.
Obrázek 3-24: Příkaz "Formát obrázku"
Při nastavování formátu obrázku jsou nejpoužívanější funkce „Velikost“ a
„Pozice“. Pokud vložíme do dokumentu příliš velký obrázek, můžeme jeho velikost
upravit a nastavit na požadované rozměry (obrázek 3.25).
Doporučujeme nechat zaškrtnuté políčko „Zachovat poměr výšky a šířky“,
protože pak nedochází k deformaci obrázku, k jeho natažení do výšky nebo roztažení
do šířky.
29
Textový editor
Obrázek 3-25: Nastavení velikosti obrázku
Dalším důležitým nastavení formátu obrázku je jeho umístění vzhledem
k napsanému textu (obrázek 3.26). Běžně se používá umístění v textu. Pokud bychom
chtěli, aby byl obrázek obtékán textem, můžeme zvolit jinou z nabízených možností
– obdélník, těsné atp.
Obrázek 3-26: Nastavení pozice obrázku v dokumentu
30
Textový editor
Protože obrázků v dokumentu můžeme mít velké množství a protože se na
vložené obrázky často odkazujeme přímo v textu, je vhodné pod obrázek vložit
titulek. Pokud je obrázek umístěn „V textu“ podle obrázku 3.26, můžeme titulek
jednoduše přidat kliknutím pravého tlačítka myši na obrázek a vybráním příkazu
titulek, jak je znázorněno na obrázku 3.27.
Obrázek 3-27: Vybrání příkazu "Titulek"
Následně vyplníme v dialogovém okně titulek, který bude umístěn automaticky
pod obrázkem (obrázek 3.28).
Obrázek 3-28: Vytvoření titulku pod obrázek
3.9 Odrážky a číslování
Při psaní textu často potřebujeme použít číslování položek, případně odrážky. Pro
nejjednodušší použití můžeme použít funkce z panelu nástrojů (obrázek 3.4). Ovšem,
pokud potřebujeme použít jinou značku při odrážkách a nebo jiný druh číslování,
případně číslování víceúrovňové, je vhodné použít příkaz „Odrážky a číslování“
v rozbalovací nabídce „Formát“ (obrázek 3.29).
31
Textový editor
Obrázek 3-29: Příkaz "Odrážky a číslování"
Při otevření okna „Odrážky a číslování“ máme na výběr z několika možností.
Jedná se především o volby:
• odrážky,
• číslování,
• víceúrovňové odrážky a číslování.
Na obrázku 3.30 je okno s výběrem odrážek. Můžeme si vybrat
z předdefinovaných značek odrážek, případně si vytvořit své vlastní odrážky.
Obrázek 3-30: Zvolení odrážek
Pro číslování položek si můžeme opět vybrat z několika předdefinovaných stylů,
případně vytvořit své vlastní číslování, jak je znázorněno na obrázku 3.31.
32
Textový editor
Obrázek 3-31: Zvolení stylu číslování
V případě potřeby můžeme použít číslování a odrážky víceúrovňové (obrázek
3.32) a nastavit styly číslování jednotlivých úrovní.
Obrázek 3-32: Víceúrovňové odrážky a číslování
33
Textový editor
3.10 Statistické údaje o dokumentu
Při psaní různých dokumentů, jako jsou například články do novin, příspěvky na
konference a nebo jen dopisy, jsme často nuceni dodržet určitý počet znaků
(případně slov) na stránku nebo na celý dokument. Ke zjišťování těchto údajů slouží
funkce „Počet slov“, která je umístěna v rozbalovací nabídce „Nástroje“ (obrázek
3.33).
Obrázek 3-33: Statistické údaje o dokumentu
Tato funkce umožní zobrazit velké množství informací o dokumentu nebo jeho
označené části. Zobrazují se následující informace:
• počet stránek,
• počet slov,
• počet znaků (bez mezer nebo včetně mezer),
• počet odstavců,
• počet řádků.
Okno se statickými údaji je zobrazeno na obrázku 3.34.
Obrázek 3-34: Zobrazené statistických údajů o dokumentu
3.11 Úpravy textu
Napsaný text můžeme podle potřeby upravovat a doplňovat. K tomu slouží
základní funkce v nabídce „Úpravy“ (obrázek 3.35).
34
Textový editor
Obrázek 3-35: Nabídka „Úpravy“
V této nabídce nalezneme velké množství funkcí pro úpravy textu (v závorkách
uvádíme klávesové zkratky pro vyvolání dané funkce):
• Zpět (<Ctrl>+<Z>) – vrátí zpět poslední příkaz nebo odstraní poslední
vložený text.
• Opakovat (<Ctrl>+<Y>) – pokud je to možné, opakuje poslední příkaz nebo
akci.
• Vyjmout (<Ctrl>+<X>) – odstraní označenou část textu a uloží ji do
schránky (paměti počítače) k dalšímu použití.
• Kopírovat (<Ctrl>+<C>) – zkopíruje označenou část textu do schránky.
• Vložit (<Ctrl>+<V>) – vloží obsah schránky na aktuální pozici kurzoru
v textu.
• Vybrat vše (<Ctrl>+<A>) – označí celý dokument včetně vložených
obrázků, tabulek, grafů apod.
• Najít (<Ctrl>+<F>) – vyhledá v dokumentu zadaný text nebo formátování
(obrázek 3.36).
• Nahradit (<Ctrl>+<H>) – vyhledá v dokumentu zadaný text a nahradí ho
jiným (obrázek 3.37).
Obrázek 3-36: Najít zadaný text
35
Textový editor
Obrázek 3-37: Nahradit zadaný text
V některých případech může při editaci a úpravách textu pomoci možnost
zobrazit „neviditelné“ znaky – mezery, tabulátory, odrážky, konce odstavců a stránek
apod. Tyto znaky, které normálně nejsou vidět, zobrazíme pomocí tlačítka
umístěného na standardním panelu nástrojů (na horní liště).
Shrnutí
Převážou část práce na počítači trávíme právě s textovým editorem. Píšeme
dopisy, e-maily, závěrečné zprávy a nebo vytváříme pozvánky a tiskneme obálky.
Textový editor patří k nejvyužívanějším aplikacím a je téměř jedno, který
používáme. Nejznámější je zřejmě MS Word, který už prošel dlouhodobým vývojem
a celou řadou verzí. Většina ostatních textových editorů (od různých společností) má
pak velmi podobný vzhled a práce s nimi je obdobná.
Při tvorbě textů je třeba dbát z důvodu automatického zarovnávání na formální
úpravu a dodržovat pravidla při psaní mezer a interpunkčních znamének. Užitečná je
kontrola pravopisu, kterou editor provádí průběžně během psaní.
Výsledný grafický vzhled textu můžeme upravovat změnami písma a nastavením
jeho vlastností a nastavováním formátu odstavců. Do textu můžeme vkládat tabulky
a obrázky, používat odrážky a číslování odstavců.
Je však nutné si uvědomit, že textové editory mají mnohem více funkcí a nabízí
mnoho dalších možnosti pro tvorbu textových dokumentů. Pro důkladné seznámení
se s touto problematikou je nutné textový editor používat a neustále se snažit
(například za pomocí vhodné příručky) hledat nové možnosti vylepšení vzhledu
výsledného dokumentu a zjednodušení práce při jeho vytváření.
•
•
•
•
•
otevření a uložení dokumentu,
zásady správného psaní mezer a interpunkčních znamének,
pravopis,
formát písma a odstavce,
vkládání tabulek,
36
Textový editor
•
•
•
vkládání obrázků,
používání odrážek a číslování,
statistické údaje o dokumentu.
Kontrolní otázky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Jak vytvoříme nový textový dokument?
Jaká jsou základní typografická pravidla pro psaní textových dokumentů?
Jak nastavíte formát písma a formát odstavce? Jaké máte možnosti?
Jak se do textu vkládají obrázky? Jaké vlastnosti jim můžete nastavit?
Jak se používají odrážky a číslování?
Jaké údaje dokážete o dokumentu zjistit? Porovnejte velikost souboru
v bajtech s celkovým počtem znaků (včetně mezer) dokumentu.
7. Jak vyhledáte v dokumentu zadaný text? Kolikrát se zadaný textu
v dokumentu vyskytuje?
37
Tabulkový procesor
4 Tabulkový procesor
Cíl kapitoly
• pracovat s tabulkovým procesorem Microsoft Excel,
• vytvářet tabulky,
• kopírovat obsahy buněk a nastavovat jejich formát,
• vkládat a používat vzorce a funkce,
• vytvářet grafy zvoleného typu a nastavovat jejich vlastnosti.
Klíčová slova
Tabulkový procesor, buňka, vzorec, funkce, graf.
Tabulkové procesory mají za sebou již dlouholetý vývoj a patří k jedněm
z nejpoužívanějších softwarových produktů. Mezi velmi známé jistě patří
QuattroPro, Calc602, MS Excel, SuperCalc a nebo OpenOffice.org Calc. V současné
době patří k nejpoužívanějším MS Excel, s kterým budeme pracovat.
Práce se všemi tabulkovými procesory je velmi podobná a podobný je také
vzhled jednotlivých aplikací, který se (jak je tomu i u textových editorů) ustálil na
takřka jednotné grafické podobě.
Tabulkový procesor se používá pro vytváření tabulek, grafů, pro statistické
výpočty, matematické výpočty atp. Nedoporučujeme využití tabulkového procesoru
pro pouhé zobrazení textových informací v textovém editoru – pro tabulkové
zobrazení textových informací v textovém editoru je vhodné využívat tabulek, které
editor přímo nabízí (umí vytvořit).
Na obrázku 4.1 je hlavní okno tabulkového procesoru MS Excel. Aplikace má
podobný vzhled jako textový editor MS Word, využívá podobné panely nástrojů a
rovněž funkce základních tlačítek zůstávají obdobné. Proto je nebudeme opakovaně
popisovat.
Vytváření, otevírání a ukládání souborů je naprosto stejné jako v textovém
editoru, proto se také této problematice nebudeme dále věnovat. V případě nutnosti
doporučujeme vrátit se zpětně ke kapitole 3.2.
Vytvářený dokument se v tabulkovém procesoru nazývá „Sešit“ a je rozdělen na
jednotlivé „Listy“.
Tabulkový procesor
Obrázek 4-1: Hlavní okno MS Excel
Na rozdíl od textového editoru má tabulkový procesor pracovní plochu
rozdělenou na jednotlivé buňky. Ty jsou členěny do řádků (1, 2, 3…) a sloupců
(A, B, C,…). Každá buňka má tedy pevně danou pozici ve formě písmene a čísla
(například A10 je buňka na desátém řádku ve sloupci A).
Práce s jednotlivými buňkami má svá pravidla. Většinou se používá počítání
s mnoha buňkami, zároveň však existuje mnoho nástrojů pro ulehčení práce
s vyplňováním buněk a zadáváním vstupních hodnot.
4.1 Základní operace s buňkami
Po jednotlivých buňkách se pohybujeme pomocí kurzorových kláves. Hodnoty
do jednotlivých buněk se vepisují přímo z klávesnice počítače. Potřebujeme-li
opravit hodnotu, která je zapsaná v dané buňce, zmáčkneme klávesu <F2> a hodnotu
opravíme.
Pokud jednotlivé vstupní hodnoty v posloupnosti buněk tvoří aritmetickou řadu,
nemusíme zadávat všechny hodnoty postupně. Pro vyplnění vstupních hodnot od 1
do 10, stačí, když vyplníme první dvě hodnoty, označíme obě buňky a tažením myší
za černý křížek v pravém dolním rohu označení vyplníme zbývající buňky (obrázek
4.2).
Obdobným způsobem můžeme vyplnit buňky hodnotami A, B, C, …, K nebo
názvy dnů v týdnu – pondělí, úterý, středa, … či například posloupností 1. 1. 2006 až
31. 12. 2006.
Tabulkový procesor
Obrázek 4-2: Operace s buňkou
Pokud chceme druhý sloupec vyplnit hodnotami funkce, která pracuje se
sloupcem A, zapíšeme do první buňky (v našem případě B1) „rovná se“ (znak „=“) a
vepíšeme funkci (viz kapitola 4.3), která pracuje s buňkou A1. Pro kopírovaní funkce
můžeme opět použít táhnutí myší za černý křížek, čímž vyplníme buňky
vypočítanými hodnotami (obrázek 4.3).
Obrázek 4-3: Vyplnění buněk hodnotami funkce sinus
4.2 Formát buňky
Každá buňka má svůj definovaný formát. Pokud chceme nastavit formát buněk,
použijeme příkaz „Buňky“ z rozbalovací nabídky „Formát“, jak je znázorněno na
obrázku 4.4.
Tabulkový procesor
Obrázek 4-4: Příkaz "Formát buněk"
V nastavování formátu buněk je možno měnit celou řadu vlastností. První
vlastností je způsob, jak se budou zobrazovat hodnoty (zejména číselné)
v jednotlivých buňkách. Máme na výběr mezi mnoha formáty (obrázek 4.5). Největší
potíže totiž vznikají, když se například snažíte do buňky vepsat datum a prostředí
MS Excel jej interpretuje jako číslo nebo naopak. Je proto vhodné každé buňce
přiřadit odpovídající formát zobrazení.
Obrázek 4-5: Formát čísla buněk
V mnoha případech potřebujeme změnit zarovnání textu v jednotlivých buňkách.
K tomuto účelu slouží další nastavení formátu buněk (obrázek 4.6) – „Zarovnání“,
jenž umožňuje nastavit:
• zarovnání textu vzhledem k hranicím buňky ve vodorovném a svislém směru,
• orientaci textu – vodorovně, svisle, šikmo,
• možnost zalomit text v buňce,
• možnost sloučit více označených buněk do jedné.
Tabulkový procesor
Obrázek 4-6: Nastavení zarovnání textu v buňkách
Další důležitou vlastností je nastavení formátu písma v jednotlivých buňkách
(font, řez, velikost, horní a dolní index atp.).
Obrázek 4-7: Nastavení formátu písma v buňkách
Tabulkový procesor
4.3 Vkládání vzorců a funkcí
Tabulkový procesor je velmi silný nástroj pro různé matematické a statistické
výpočty, pro výpočty výsledků vzorců a funkcí. Vytvořené tabulky mohou být
navrženy tak, že se z vkládaných dat automaticky počítají potřebné údaje a
charakteristiky. Pokud se přepočet nevykoná z nějakých důvodů automaticky,
můžeme ho vyvolat pomocí klávesy <F9>.
Vzorec je matematické formule, která počítá s hodnotami uloženými v jiných
buňkách tabulky a z nich vypočítává nějakou novou hodnotu. Například potřebujeme
sečíst hodnoty v prvním, třetím a pátém sloupci a vypočíst jejich průměr (podělit
výsledek třemi). Při vkládání takového vzorce postupujeme následovně:
• nastavíme kurzor na volnou buňku, v níž chceme mít konečný výsledek,
• napíšeme znak „rovná se“ (znak „=“),
• napíšeme levou závorku, protože nakonec budeme výsledek dělit třemi,
• klikneme na první buňku a zmáčkneme znaménko operace „+“,
• klikneme na třetí buňku a zmáčkneme znaménko operace „+“,
• klikneme na pátou buňku,
• zapíšeme pravou závorku, lomítko („/“)jako operaci dělení a trojku (obrázek 4.8).
Obrázek 4-8:Vkládání vzorce
Obecně platí teda pravidlo, že vkládání vzorce začínáme znakem „rovná se“ a
pak pokračujeme přímo podle vzorce. Pouze chceme-li do vzorce zakomponovat
nějakou buňku tabulky, klikneme přímo na ni s pokračujeme v zadávání dále.
Vzorec, který jsme zadali do prvního řádku tabulky, můžeme zkopírovat do
dalších řádků přímo přetažením myši za černý kříž v pravém dolním rohu (kapitola
4.1). Výsledek vzorce se bude automaticky počítat z hodnot v aktuálním řádku.
Tabulkový procesor umožňuje vypočíst hodnoty nejrůznějších funkcí –
matematických, statistických, finančních, funkce s databázemi atp. Funkce se
vkládají příkazem „Funkce“, který nalezneme v rozbalovací nabídce „Vložit“
(obrázek 4.9).
Obrázek 4-9: Vložení funkce
Tabulkový procesor
Příkaz „Funkce“ nám otevře dialogové okno s nabídkou velkého množství
funkcí (obrázek 4.10). Funkce jsou řazeny podle jednotlivých kategorií. Pokud
nemůžete některou funkci najít, vyberte kategorii „Vše“ (viz „Vybrat kategorii“).
Obrázek 4-10: Okno s použitelnými funkcemi
Mezi nejpoužívanější funkce patří:
• SUMA – sečte všechna čísla v oblasti buněk,
• PRŮMĚR – vrátí průměrnou hodnotu (aritmetický průměr) čísel v dané
oblasti buněk,
• MAX (MIN) – vrátí maximální (minimální) hodnotu čísel v dané oblasti,
• COUNTIF – vrátí počet buněk v zadané oblasti, které splňují zadané
kritérium.
Po výběru potřebné funkce se zobrazí okno, ve kterém definujeme parametry pro
výpočet funkce (obrázek 4.11). Nejdůležitější je označit oblast dat, z nichž se má
výsledek vypočíst. Oblast dat definujeme označením pomocí kurzoru myši (viz první
řádek okna). Začneme kliknutím na ikonu
a označíme požadovanou oblast.
Zadávání oblasti ukončíme kliknutím na stejnou ikonu .
U funkce COUNTIF musíme zároveň definovat kritérium pro výběr hodnot
z dané oblasti. Kritériem mohou být pro číselné hodnoty přímo jednotlivá čísla
(například 1 pro určení počtu jedniček v dané oblasti) nebo příslušná hodnota pro
řetězce nebo slova (například ″A“ pro určení počtu buněk s vepsanou hodnotu A) –
řetězce zadáváme do kritéria v uvozovkách.
Práce se vzorci a funkcemi tvoří nejdůležitější součást práce v tabulkovém
procesoru, proto doporučujeme věnovat jejímu procvičení a pochopení patřičnou
pozornost.
Tabulkový procesor
Obrázek 4-11: Definice parametrů funkcí
4.4 Práce s grafy
V tabulkovém procesoru lze data (vložená nebo vypočtená) z tabulek
interpretovat grafem. Pokud máme vytvořenou tabulku, označíme v ní data, z nichž
chceme vytvořit graf. Zvolíme příkaz „Graf“, který je v rozbalovací nabídce
„Vložit“ (obrázek 4.12). Veškeré úpravy s oblastí dat v tabulce pro graf a také
s nastavením os X a Y u grafu můžeme kdykoliv později měnit.
Před vytvořením grafu je vhodné promyslet, co chceme grafem vyjádřit. Pro
grafické znázornění je potřeba hledat vnitřní souvislosti mezi editovanými daty.
Obrázek 4-12: Vložení grafu
Po spuštění příkazu „Graf“ se nám otevře „Průvodce grafem“, který se skládá
z několika dílčích obrazovek a provede nás celým vytvořením grafu. Průvodce je
tvořen těmito obrazovkami:
• typ grafu,
• zdrojová data,
• možnosti grafu – nastavuje se název grafu, popisky os, mřížky, legenda grafu,
• umístění grafu.
Tabulkový procesor
4.4.1 Volba správného typu grafu
Máme celou řadu typů grafu, z nichž se pro různé oblasti zdrojových dat hodí
různé typy. Ve statistických datech se nejvíce uplatňují grafy sloupcové a výsečové,
jak je znázorněno na obrázku 4.13.
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
1
2
3
Obrázek 4-13: Sloupcový a výsečový graf
Při matematických funkcích se zase uplatní bodový typ grafu, jak je znázorněno
na obrázku 4.14. Ten současně zobrazuje první okno průvodce grafem „Typ grafu“.
Obrázek 4-14: Průvodce grafem - typ grafu
Tabulkový procesor
4.4.2 Vytvoření a popis grafu
Další obrazovka průvodce grafem nám otevírá okno s oblastí zdrojových dat. Je
důležité si uvědomit, zda-li jsme vytvořili tabulku, kde data tvoří buď sloupce a nebo
řádky. Tuto skutečnost pak nastavíme v průvodci (obrázek 4.15). Také můžeme
upravit nebo změnit oblast dat, jenž bude graf tvořit.
Obrázek 4-15: Průvodce grafem - oblast dat
Pro některé typy grafů (například sloupcový) můžeme také definovat, které
hodnoty mají tvořit popisky X-ové osy. Toto provedeme ve stejném okně, ve kterém
definujeme oblast dat, pouze zvolíme záložku „Řada“. Zde můžeme definovat názvy
jednotlivých řad grafu a oblast dat, jenž tvoří „Popisky osy X (kategorie)“ (obrázek
4.16) – postup je stejný, jako při označování oblasti dat pro výpočet funkce (kapitola
4.3).
Tabulkový procesor
Obrázek 4-16: Popisky X-ové osy
4.4.3 Možnosti grafu
Další okno průvodce grafem nabízí možnosti grafu a obsahuje celou řadu
nastavení výsledného vzhledu grafu. Mezi nejdůležitější patří:
• názvy – název grafu, názvy os X a Y,
• osy – možnost vypnutí zobrazení zvolené osy,
• mřížky – zobrazení nebo vypnutí svislé a vodorovné mřížky,
• legenda – umožňuje zobrazit nebo vypnout legendu grafu. Doporučujeme
pokaždé bedlivě zvážit zobrazení legendy grafu – ve většině případů nejsou
údaje v ní zobrazené zcela přehledné a srozumitelné.
Na obrázku 4.17 je zobrazeno třetí okno průvodce grafem – možnosti grafu.
Tabulkový procesor
Obrázek 4-17: Průvodce grafem - možnosti grafu
4.4.4 Umístění grafu
Vytvořený graf můžeme umístit buď přímo na list se zdrojovými daty grafu
(s tabulkou) nebo jej můžeme umístit na nový list. Před vlastním vytvořením grafu
zvolíme v průvodci grafem, kam chceme graf umístit (obrázek 4.18).
Obrázek 4-18: Průvodce grafem - umístění grafu
4.4.5 Konečná úprava grafu
Hotový graf můžeme následně ještě upravovat, případně úplně vyjmout a umístit
na jiný list námi otevřeného sešitu. Propojení mezi zdrojovými daty v tabulce a
přemístěným grafem zůstane přitom zachováno.
Také zvolený typ grafu a další vlastnosti grafu se dají kdykoliv v plné míře
změnit a to kliknutím pravého tlačítka myši na vytvořený graf. Zobrazí se nám
nabídka, která umožňuje zpětné nastavení grafu (obrázek 4.19) podle jednotlivých
obrazovek, jak jsme je popsali výše.
Tabulkový procesor
Obrázek 4-19: Zpětné nastavení parametrů grafu
Shrnutí
Tabulkové procesory jsou nedílnou součástí práce na počítači. Dokážeme v nich
velmi efektivně vytvářet tabulky, grafy a používat matematické funkce. Jsou velmi
silným nástrojem pro statistické zpracování dat a matematické výpočty.
Práce v tabulkovém procesoru je po pochopení jeho možností a smyslu poměrně
intuitivní. V této kapitole jsem se naučili vytvářet jednoduché tabulky, nastavovat
formát jednotlivých buněk a zadávat do buněk matematické a jiné výpočetní vzorce a
funkce. Hodnoty v jednotlivých buňkách můžeme zkopírovat do dalších buněk při
zachování vnitřních závislosti mezi buňkami.
Při vytváření grafů nám může pomoci Průvodce grafem. V něm si zvolíme typ
grafu, nastavíme oblast dat grafu, popisky X-ové osy, název, mřížky a legendu grafu.
Nakonec zvolíme umístění grafu. Vytvořený graf můžeme dále upravovat.
Přes veškeré znalosti, kterých jsme v práci s tabulkovým procesorem dosáhli, je
pro efektivnější a dokonalejší používání této aplikace nutné prostudovat některou
z mnoha dostupných příruček, které jsou zaměřeny přímo na práci s tabulkovým
procesorem a svým rozsahem zcela pokrývají široké možnosti, které tato aplikace
nabízí.
•
•
•
•
•
•
tabulkový procesor,
kopírování buněk,
aritmetické posloupnosti,
formát buněk a jejich vlastnosti,
vzorce a funkce,
graf.
Kontrolní otázky
1.
2.
3.
4.
Jak můžeme efektivně vyplnit do buněk v MS Excelu řadu čísel od 1 do 100?
Jak nastavíme buňky na formát „datum“?
Jak vkládáme do buněk výpočetní funkce?
Jak vkládáme do buněk vzorce?
Tabulkový procesor
5. Jak vytvoříme jednoduchý graf a nastavíme jeho vlastnosti?
6. Jak nastavit popisky X-ové osy?
Potřebujete evidovat výsledky, které dosáhla skupina lidí ve sportu, v studiu, při
sběru nějakých plodů a podobně. Definujte tabulku v tabulkovém procesoru, která
bude odpovídat uvedené evidenci. Tabulka by měla obsahovat:
• seznam lidí, kteří tvoří evidovanou skupinu (alespoň 10 lidí) setříděný podle
abecedy,
• seznam akcí, v nichž byli tito lidé hodnocení – sportovní discipliny, předměty ve
škole apod.,
• výsledky, kterých tito lidé dosáhli,
• vypočtený součet a průměr hodnot, kterých tito lidé dosáhli,
• grafické znázornění výsledků včetně stručného popisu, jakou závislost daný graf
znázorňuje.
Tabulku ve formátu *.XLS zašlete svému tutorovi prostřednictvím systému Moodle.
Práce s internetem
5 Tvorba prezentací
Cíl kapitoly
Po nastudování této kapitoly budete umět:
• vytvořit jednoduchou prezentaci v Microsoft PowerPoint,
• vkládat nové snímky, měnit návrh, rozvržení a přechody snímku,
• vkládat textová pole a obrázky do prezentace,
• spouštět prezentaci.
Klíčová slova
Snímek, textové pole, obrázek, prezentace.
Prezentace jsou v současné době čím dál tím více používané, ať při odborných
přednáškách, při představování nějakého zboží nebo třeba při obhajování diplomové
práce. Doba zpětných projektorů a podobných zařízení na promítání fólií již
uplynula. Dnes používáme k prezentování data projektor, který je připojený
k počítači a na plátno nebo tabuli promítá obsah obrazovky počítače.
Pro vytváření prezentací se využívají speciální aplikace, které vytváří jednotlivé
snímky prezentace. Nejznámější je MS PowerPoint. Existuje samozřejmě celá řada
podobných aplikací, například jako součást OpenOffice. Na obrázku 5.1 je zobrazeno
okno aplikace Microsoft PowerPoint.
Otvírání a ukládání prezentací je zcela stejné, jako u textového editoru, a tak lze
opět aplikovat kapitolu 3.2.
Prezentace sestává z jednotlivých snímků, které jsou uspořádány postupně za
sebou. Obsah snímků je pouze orientační, jednotlivé informace jsou uváděny pouze
heslovitě, ve zkratce. Prezentace je vytvářena za účelem prezentování před publikem
a předpokládá průvodní slovo autora. Proto nemusí nutně obsahovat všechny
vysvětlující údaje a informace.
Jednotlivé snímky prezentace následují postupně za sebou. Přechody mezi
snímky jsou buď automatické (po uplynutí nastaveného času) nebo se zobrazují po
kliknutí myši.
Práce s internetem
Obrázek 5-1: Mirosoft PowerPoint
5.1 Snímky prezentace
Po spuštění MS PowerPointu začneme vytvářet prezentaci, která se skládá
z jednotlivých snímků. Nejprve nastavíme pozadí a styl celé prezentace. Tento styl
bude použit u každého nového snímku. Každý snímek může pak obsahovat texty,
obrázky, video, zvuky.
5.1.1 Návrh snímku
Kliknutím pravého tlačítka na snímek můžeme nastavit „Návrh snímku“, jak je
vidět na obrázku 5.2. Po zvolení této funkce se nám vpravo na obrazovce otevře
možná nabídka různých stylů prezentace.
Obrázek 5-2: Návrh snímku
Práce s internetem
V PowerPointu je celá řada šablon (předdefinovaných stylů prezentace), z nichž
si můžeme vybrat myší zvolenou šablonu (obrázek 5.3). Zvolená šablona pak platí
pro celou prezentaci. Její podoba je obvykle mírně přizpůsobena úvodnímu snímku,
pro další snímky prezentace je pak již jednotná.
Obrázek 5-3: Výběr stylu snímků
5.1.2 Rozvržení snímku
U každého nového snímku můžeme nastavit rozvržení snímku. Tím je myšleno,
jak bude na novém snímku rozmístěn text, obrázky, schémata atp. Rozvržení snímku
se mění pravým kliknutím na snímek a zvolením příkazu „Rozvržení snímku“
(obrázek 5.4).
Obrázek 5-4: Rozvržení snímku
Vpravo na obrazovce se nám otevře možná nabídka různých rozvržení snímku,
z nichž si vybereme požadované rozvržení (obrázek 5.5).
Práce s internetem
Obrázek 5-5: Nastavení rozvržení snímku
Do jednotlivých polí podle rozvržení snímku vepíšeme potřebné informace nebo
vložíme nadpis, obrázek nebo video. Ovládání je velice jednoduché a intuitivní (pro
doplnění viz kapitola 5.2).
Pokud chceme do prezentace vložit nový snímek, zvolíme v rozbalovacím menu
„Vložit“ příkaz „Nový snímek“ (obrázku 5.6).
Pokud se nově vkládaný snímek podobá aktuálně vytvořenému snímku, můžeme
použít volbu „Duplikát snímku“, kterou nalezneme také v rozbalovacím menu
„Vložit“ (obrázek 5.6). Nově vytvořený snímek je stejný, jako snímek předešlý,
můžeme ho upravit do konečné podoby.
Obrázek 5-6: Vložení nového snímku a duplikátu snímku
Práce s internetem
5.1.3 Přechod snímku
Pokud vytváříme prezentaci, můžeme si zvolit, jakým způsobem proběhne
přechod z jednoho snímku prezentace do druhého. Snímky mohou přecházet pouhým
zobrazením nového snímku nebo můžeme zvolit jednu z mnoha animací při
přechodu jedno snímku do druhého.
Přechod snímku se nastavuje kliknutím pravým tlačítkem myši na snímek a
zvolením funkce „Přechod snímku…“ (obrázku 5.7).
Obrázek 5-7: Funkce "Přechod snímku"
Zvolením této funkce se nám vpravo otevře lišta s možnostmi přechodů
jednotlivých snímků (obrázek 5.8).
Obrázek 5-8: Nastavování přechodů snímků
Práce s internetem
Na obrázku 5.9 je detailní zobrazení některých možností přechodů jednotlivých
snímků, které si můžeme z nabídky zvolit. Výběrem požadovaného přechodu se
automaticky provede náhled zvoleného přechodu.
Obrázek 5-9: Možnosti přechodů
Při vytváření prezentace se můžeme rozhodnout, jestli prezentace poběží sama a
jednotlivé snímky se budou zobrazovat automaticky s nastaveným časovým
intervalem nebo zda budeme pro zobrazení dalšího snímku muset kliknout myší.
Detailní zobrazení nastavení je na obrázku 5.10 a nalezneme jej pod možnostmi
přechodů snímku. Pokud má prezentace běžet úplně sama, je nutné automatický
přechod nastavit u všech snímků.
Obrázek 5-10: Nastavení snímků
Aby prezentace byla čitelná a čas pro přechod jednotlivých snímků dostatečný,
doporučujeme po jejím nastavení si prezentaci spustit a pozorně prohlédnout.
5.2 Vkládání textů a obrázků
Protože možnosti rozvržení snímků nepokryjí všechny způsoby, které při
vytváření prezentace potřebujeme, máme možnost vkládat další textová pole a
obrázky přesně tak, jak sami potřebujeme. Na obrázku 5.11 je zobrazeno, jak
vložíme do snímku textové pole. Tento příkaz se nachází v rozbalovací nabídce
„Vložit“.
Práce s internetem
Obrázek 5-11: Vložení textového pole
Při vkládání obrázků postupujeme obdobně, pouze zvolíme příkaz „Obrázek“
z rozbalovací nabídky „Vložit“ (obrázek 5.12).
Obrázek 5-12: Vložit obrázek
Pro vkládání obrázků máme v MS PowerPoint stejné možnosti jako při vkládání
obrázků v MS Word (kapitola 3.8).
5.3 Spuštění prezentace
Hotovou prezentaci můžeme uložit na disk počítače. Postup ukládání souborů je
obdobný jako u textového editoru a je popsán v kapitole 3.2.
Pokud chceme prezentaci spustit, můžeme zvolit příkaz „Spustit prezentaci“,
který je v rozbalovací nabídce „Prezentace“ (obrázek 5.13) nebo stisknout klávesu
<F5>.
Práce s internetem
Obrázek 5-13: Spuštění prezentace
Shrnutí
V současnosti je tvorba prezentací důležitou součástí základního využití počítače.
Prezentace vytváříme při představování nového výrobku ve společnosti, při návrhu
řešení nějakého problému, při odborné přednášce nebo například při obhajobě
bakalářské nebo diplomové práce.
Prezentace, které vytvoříme, můžou být zcela jednoduché a poskytovat jen
požadované informace. Můžeme však také vytvářet prezentace, které obsahují
spoustu animací a efektů nebo dokonce multimediální prezentace, které obsahují
texty, obrázky, zvuky, video sekvence a animace. Tvorba a zpracování těchto
prezentací je složitější, vyžaduje znalosti z mnoha jiných oborů (zvuku, obrazu,
videa, atp.).
Naučili jsme se vytvářet jednoduché prezentace v prostředí MS PowerPoint.
Prezentace se skládá z jednotlivých snímků, kterým můžeme nastavit potřebný
vzhled a rozvržení. Na snímky můžeme vkládat vlastní textová pole a obrázky.
Jednotlivé snímky se mohou zobrazovat po sobě při kliknutí myší nebo můžeme
nastavit automatický přechod snímků po uplynutí určitého času. Přechod snímků
můžeme zdůraznit vložením vhodných přechodových efektů.
Dalším studiem se můžeme naučit využívat další možnosti a nástroje, jenž nám
MS PowerPoint nabízí.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vytvoření nové prezentace,
vzhled a rozvržení snímků,
nový snímek,
duplikát snímku,
textové pole,
vkládání obrázků,
nastavení animace přechodu jednotlivých snímků,
časování snímků,
spouštění prezentace.
Práce s internetem
Kontrolní otázky
1.
2.
3.
4.
5.
Jakým způsobem můžeme změnit vzhled snímků?
Jak vložíme do prezentace nový snímek?
Jak vložíme do snímku obrázek a textové pole?
Můžeme nastavit automatický chod snímku po pěti vteřinách?
Jak změníme animaci pro přechod jednotlivých snímků?
Jistě máte spoustu zálib, ať už aktivních, při kterých něco tvoříte, nebo pasivních –
klidný a spokojený odpočinek. Vyberte si jednu ze svých zálib a prezentujte ji.
Vytvořená prezentace by měla obsahovat:
• úvodní stránku s nadpisem a podpisem autora,
• prezentaci zvolené záliby – minimálně 7 snímků prezentace,
• prezentaci můžete doplnit vhodnými efekty – není nutnou podmínkou pro uznání
úkolu.
Předpokládáme, že úkol Vás zaujme. Potěší nás, když prezentaci věnujete čas a
prostor tak, abyste nejenom splnili zadaný úkol, ale současně vytvořili dílo, které
Vám udělá radost a které budete moci případně ukázat svým kamarádům a známým.
Prezentaci ve formátu *.PPT odevzdejte prostřednictvím systému Moodle.
6 Práce s internetem
Cíl kapitoly
Po nastudování této kapitoly budete znát:
•
•
•
různé druhy internetových prohlížečů,
několik základních vyhledávačů a vyhledávacích portálů,
důležité odkazy na webové stránky s užitečnými informacemi (dopravní
spojení, mapy, obce atp.)
Klíčová slova
Internet, internetový prohlížeč, portál, vyhledávač, webová adresa.
Čas na prostudování této kapitoly je asi 2 hodiny.
Internet je celosvětová počítačová síť, která je obrovským zdrojem informací,
zábavy a užitečných aplikací. Pomocí internetu můžeme komunikovat a vyhledávat
informace.
6.1 Internetové prohlížeče
Chceme-li začít pracovat v síti internetu, je nutné mít v počítači nainstalován
internetový prohlížeč, tzn. speciální program, který nám zobrazuje internetové
stránky, umožňuje jejich prohlížení a dovolí nám využívat služby, které internet
nabízí.
Existuje celá řada internetových prohlížečů. Ty se liší jednak vzhledem, jednak
množstvím funkcí a komfortem zobrazování a prohlížení stránek. Nejznámější a
nejpoužívanější prohlížeč je Internet Explorer, který je standardně součástí
operačního systému Windows. Další používané internetové prohlížeče jsou
v současné době tyto:
• Netscape,
• Opera,
• Mozilla.
Na obrázcích 6.1 až 6.3 jsou zobrazeny nejpoužívanější internetové prohlížeče.
Protože jsou poskytovány ve většině případů zdarma, je na každém uživateli, jaký
prohlížeč si vybere a bude používat.
Obrázek 6-1 Internet Explorer
Hlavní ovládací prvky internetového prohlížeče Internet Explorer jsou umístěny
na liště nahoře (obrázek 6.2).
Obrázek 6-2: Lišta prohlížeče Internet Explorer
návrat na předchozí zobrazenou stránku,
o stránku vpřed,
zastavit stahování stránky,
aktualizovat obsah stránky, znovunačtení stránky,
domovská stránka – domovskou stránku můžete nastavit volbou
„Možnosti internetu“ v rozbalovacím menu „Nástroje“,
zobrazí seznam oblíbených internetových adres – seznam lze
doplňovat a upravovat pomocí rozbalovacího menu „Oblíbené“.
Požadovanou internetovou adresu zapíšeme na místo Adresa. Po stisku klávesy
<Enter> se zobrazí webová stránka odpovídající této adrese.
Obrázek 6-3: Opera
Obrázek 6-4: Mozilla Firefox
6.2 Vyhledávací portály a vyhledávače
Pokud na internetu chceme vyhledávat určité informace, nejjednodušší cestou je
využívat služeb některého z mnoha portálů a vyhledávačů. Portály zobrazují odkazy
na nejdůležitější služby přímo na úvodní stránce. Mezi nabízené služby portálů patří
také emailové služby – každý uživatel portálu může využívat bezplatnou emailovou
schránku.
K několika nejznámějším a nejpoužívanějším portálům a vyhledávačům (českým
i zahraničním) patří například:
• Seznam,
• Atlas,
• Centrum,
• Google,
• Altavista.
Nejznámějším českým portálem (a také nejstarším) je www.seznam.cz. Jeho
služeb využíváme již od roku 1996 a jeho emailové služby patří k nejpoužívanějším.
Úvodní stránka portálu Seznam je na obrázku 6.5.
Obrázek 6-5: Portál Seznam
Na obrázku 6.6 je úvodní stránka portálu Atlas (www.atlas.cz).
Obrázek 6-6: Portál Atlas
Dalším velmi známým českým portálem je Centrum (www.centrum.cz).
Obrázek 6-7: Portál Centrum
Na obrázku 6.8 je velmi oblíbený vyhledávač Google (www.google.com).
Obrázek 6-8: Vyhledávač Google
Na obrázku 6.9 je další známý vyhledávač ALTAVISTA (www.altavista.com).
Obrázek 6-9: Vyhledávač ALTAVISTA
6.3 Důležité internetové adresy
Přestože internetové vyhledávače jsou velmi silnými nástroji a dokáží nám najít
většinu požadovaných informací, nemusí se vždy jednat o nejrychlejší způsob
nalezení těchto informací. Na internetu je celá řada důležitých webových stránek
s informacemi, které velmi často potřebujeme. Takové adresy je dobré znát a není
potom nutné zdlouhavě používat některého z vyhledávačů. Mezi důležité adresy
patří:
• www.osu.cz – stránky Ostravské univerzity.
• www.mapy.cz – mapy České republiky s vysokou rozlišovací schopností a
možností leteckého pohledu. Pro vyhledání trasy mezi dvěma místy na mapě
můžeme použít Plánovač tras (viz záložka vpravo na stránce), který kromě
vyznačení trasy na mapě přehledně zobrazí rozpis zvolené trasy.
• www.mapy.atlas.cz – mapy České republiky, méně podrobné, avšak uvádějící
názvy pohoří, řek a významnějších vrcholů.
• www.idos.cz – jízdní řády všech druhů dopravy, obsahuje i městskou hromadnou
dopravu ve městech v ČR.
• www.psc.cz – stránky s poštovními směrovacími čísly.
• http://mesta.obce.cz - stránky s informacemi o jednotlivých obcích.
Na obrázcích 6.10 až 6.15 jsou zobrazeny úvodní stránky výše zmíněných
důležitých webových adres. Doporučujeme vyzkoušet uvedené stránky a naučit se je
používat, získávat z nich potřebné informace a podobně.
Obrázek 6-10: Stránky Ostravské univerzity www.osu.cz
Obrázek 6-11: www.mapy.cz
Obrázek 6-12: www.mapy.atlas.cz
Obrázek 6-13: www.idos.cz
Obrázek 6-14: www.psc.cz
Obrázek 6-15: http://mesta.obce.cz
6.4 Kopírování textových a obrazových informací z internetu
Textové a obrazové informace, vyhledané na internetu, můžeme chtít stáhnout a
uchovat pro vlastní další využití, například při vytváření výukových materiálů,
vypracovávání seminárních prací apod. Při jejich kopírování z internetu a vkládání
do textového editoru postupujeme následovně:
• kopírujeme zvlášť textové a zvlášť obrazové informace,
• táhnutím myší si označíme část textu nebo obrázek, který chceme z internetu
zkopírovat,
• označený objekt uložíme do paměti počítače (do schránky) kombinací kláves
<Ctrl>+<C>,
• klikneme na místo v textovém editoru, kam chceme text nebo obrázek umístit,
• informace ze schránky vložíme do textového editoru na aktuální pozici kurzoru
kombinací kláves <Ctrl>+<V>,
• vložený text upravíme – naformátujeme odstavce, nastavíme formát a barvu
písma, upravíme konce odstavců apod.
Někdy se může stát, že obrázek z nějakých důvodů nelze označit nebo zkopírovat
do schránky počítače. V tom případě je nejjednodušší najít si jiný obrázek na jiné
webové stránce. Některé obrázky, i když je nelze přímo zkopírovat do schránky,
můžeme uložit na disk počítače do souboru kliknutím pravým tlačítkem myši na
obrázek. Výběrem volby „Uložit obrázek...“ (obrázek 6.16) uložíme obrázek na
zvolené místo na disk počítače. Obrázek můžeme následně vložit do textového
editoru (kapitola 3.8).
Obrázek 6-16: Uložení obrázku do souboru
Upozornění: Všechny informace na internetu jsou chráněny
autorským zákonem a jejich využívání a další šíření je možné pouze
se souhlasem jejich autora!!!
Shrnutí
Internet je celosvětová počítačová síť. Je obrovskou databankou informací,
k nimž, respektive k odpovídajícím webovým stránkám, máme přístup
prostřednictvím internetových prohlížečů. Internetových prohlížečů existuje celá
řada, mezi nejznámější a nejpoužívanější patří v současné době Internet Explorer.
K vyhledání a získání informací z internetu slouží vyhledávače. K jedním
z nejznámějších světových vyhledávačů patří Gogole (www.google.com).
Velmi rozšířené jsou tzv. portály. Jsou to vlastně vyhledávače, které hned na
úvodní stránce obsahují celou řadu užitečných informací za všech možných oborů.
Plní tak funkci komplexního zjištění informaci v co nejkratší době. Nejznámější
český portál je „Seznam“. Portály poskytují komplexní služby, mezi něž patří využití
emailové schránky nebo publikování svých vlastních webových stránek.
Mimo portály a vyhledávače můžeme na internetu navštěvovat jakékoliv stránky,
pokud známe jejich adresu. K velmi užitečným stránkám patří stránky na
vyhledávání dopravních spojení, mapy, poštovní směrovací čísla nebo stránky
s informacemi o obcích naší republiky.
•
•
•
•
internet,
internetové prohlížeče,
internetové portály a vyhledávače,
důležité webové stránky.
Kontrolní otázky
1. Jaké znáte internetové prohlížeče?
2. Používáte emailovou schránku na některém z českých portálů? Umíte si ji
vytvořit?
3. Je možné mít zadarmo na internetu své webové stránky?
4. Jak se dá na internetu nejlépe vyhledat vlakové spojení z Ostravy do Plzně?
5. Kolik obyvatel má obec Petrovice v okrese Blansko? Jaké má PSČ?
6. Kdy žil a kde se narodil Lev Nikolajevič Tolstoj?
7. Jakou nadmořskou výšku má Lysá hora? Vyhledejte letecký pohled na Lysou
horu.
8. Jak zkopírujeme obrázek z internetu do textového editoru?
Pro vypracování korespondenčního úkolu k této kapitole budete potřebovat nejenom
znalosti a dovednosti v práci s internetem, ale současně si ověříte své znalosti v práci
s textovým editorem MS Word.
Vyberte si místo výletu, které byste mohli navštívit spolu se svými kamarády,
s dětmi v oddílu, který vedete, nebo s dětmi ve škole. Vytvořte pozvánku
(upoutávku, plakát) na tento výlet. Pozvánka by měla obsahovat:
• cílové místo včetně fotografie,
• stručný popis daného místa – zajímavosti, historické zvláštnosti apod.
• mapu výletu,
• popis trasy výletu,
• časový harmonogram výletu včetně dopravního spojení (autobus, vlak).
Pozvánku vytvořte v textovém editoru. Potřebné informace a obrázky vyhledejte na
internetu. Výsledný soubor ve formátu *.DOC zašlete svému tutorovi
prostřednictvím systému Moodle.
Univerzitní knihovna
7 Univerzitní knihovna
Cíl kapitoly
Po nastudování této kapitoly byste měli dokázat:
•
•
•
zobrazovat stránky Univerzitní knihovny OU,
vyhledávat v katalogu knih,
používat ostatní informační zdroje Univerzitní knihovny.
Klíčová slova
Univerzitní knihovna, katalog knih, závěrečné práce, časopisy, přírůstky.
Ostravská univerzita disponuje knihovnou, která obsahuje velké množství
knih, časopisů a jiných studijních materiálů. Stručný popis počtu titulů v knihovně
je uveden v tabulce 7.1.
Celkový počet svazků
206773
Roční přírůstek knižních jednotek
7801
Roční přírůstek titulů celkem
8000
Počet odebíraných titulů časopisů celkem
484
Počet odebíraných zahraničních titulů časopisů
352
Počet odebíraných českých titulů časop.
132
Jsou součástí fondů kompaktní disky?
ano
Jsou součástí fondů videokazety?
ano
Provozuje knih. počítač. inform. služby?
ano
Zajišťuje knihovna rešerše z databází ?
ano
Tabulka 7-1: Univerzitní knihovna
Přístup do knihovny je umožněn prostřednictvím internetu. Oficiální stránky
Univerzitní
knihovny
Ostravské
univerzity
naleznete
na
adrese
http://knihovna.osu.cz/. Pro vstup do Univerzitní knihovny můžete využít také
přístup přes webové stránky univerzity (http://www.osu.cz/) – odkaz na knihovnu
naleznete na úvodní stránce.
Úvodní stránka webu knihovny je zobrazena na obrázku 7.1.
Obrázek 7-1: Stránky univerzitní knihovny
7.1 Informační zdroje
Univerzitní knihovna OU disponuje celou řadou informačních zdrojů
(obrázek 7.2), z nichž každý má své vlastní webové stránky s podrobnějšími
informacemi. Jedná se především o tyto zdroje:
•
•
•
•
Online katalog UK OU,
Seznam objednaných a docházejících časopisů v roce 2006,
Databáze závěrečných prací OU,
Přírůstky v online katalogu UK OU za poslední období.
K informačním zdrojům se dostaneme po výběru volby „Informační zdroje“
vlevo.
Obrázek 7-2: Informační zdroje knihovny
7.1.1 Online katalog knihovny
Jedním z nejdůležitějších informačních zdrojů je Online katalog knihovny, ve
kterém můžeme vyhledávat požadované knižní tituly.
Obrázek 7-3: Katalog knihovny
Vyhledávání v katalogu je možno volit podle několika možností. Na obrázku
7.3 je zobrazeno okno pro vyhledávání. Před vlastním hledáním zvolíme položku,
podle které chceme v katalogu vyhledávat – název knihy, autor, ISBN apod. (viz
obrázek 7.4).
Obrázek 7-4: Kritérium vyhledávání
Dále zadáme hledaný termín a provedeme vlastní vyhledání výběrem tlačítka
„Vyhledat“. Například pokud hledáme knížky, které napsal Stanislav Vlček,
zadáme vyhledání podle „Autora“, zadáme slovo Vlcek a zvolíme „Vyhledat“.
V zobrazeném seznamu požadované tituly hledaného autora – viz obrázek 7.5.
Obrázek 7-5: Seznam hledaných titulů
Výsledky hledání nám zobrazí informace o vyhledávaném titulu (obrázek 7.7):
• název titulu,
• autora titulu,
• rok a místo vydání, nakladatelství,
• signaturu dokumentu,
• informace o možnosti vypůjčení titulu.
Obrázek 7-6: Zobrazené informace o vyhledaném titulu
Pro zadání složitějších podmínek pro vyhledání dokumentů v katalogu
knihovny můžeme využít také pokročilé vyhledání – viz obrázek 7.7.
Obrázek 7-7: Pokročilé vyhledání
7.1.2 Seznam časopisů
Seznam obsahuje všechny časopisy objednané a docházející do Univerzitní
knihovny v roce 2007 (obrázek 7.8).
Všechny časopisy jsou k nahlédnutí ve studovnách Ostravské univerzity, buď
přímo v knihovně nebo podle jednotlivých fakult. U některých časopisů jsou zde
umístěny odkazy přímo na webové stránky daného časopisu, kde můžeme nalézt
další informace (obsah a zaměření jednotlivých čísel časopisu, ukázky článků
apod.).
Obrázek 7-8: Seznam objednaných a docházejících časopisů
7.1.3 Databáze vysokoškolských kvalifikačních prací OU
Obrázek 7-9: Vstup do databáze vysokoškolských kvalifikačních prací OU
Po vstupu do Databáze závěrečných prací Ostravské univerzity máme
možnost vyhledat informace o všech pracích, které byly obhájeny na OU (obrázek
7.10).
Obrázek 7-10: Databáze závěrečných prací
V zobrazeném okně pro Rozšířené hledání (obrázek 7.11) zadáme požadované
údaje pro vyhledávání – například typ práce (bakalářská, diplomová, disertační
atp.), jméno autora práce, fakultu a katedru, na které byla práce obhájena a
podobně. O pracích, evidovaných v databázi, lze získat následující údaje:
• název práce,
• jméno autora,
• jméno vedoucího práce,
• rok obhajoby,
• klíčová slova,
• stručnou anotaci v českém a anglickém jazyce.
V zobrazeném seznamu vysokoškolských prací (viz obrázek 7-12) můžeme
pak vyhledat požadované údaje.
Seznam prací se zobrazuje po stránkách, na každé stránce je vypsáno 25 prací.
Poslední stránka obsahuje zbylé práce. Pokud chceme zjistit, kolik prací se
v evidenci nachází, vynásobíme počet zobrazovaných stran 25, za poslední stranu
připočteme zbylé práce. Například – viz obrázek 7-12, vybraný seznam obsahuje
5 stránek, tj. 4 stránky po 25 záznamech = 100 záznamů, připočteme 15 záznamů
na poslední straně. Celkem tedy bylo nalezeno 115 záznamů.
Obrázek 7-11:Výběr z databáze závěrečných prací
Obrázek 7-12: Seznam vysokoškolských kvalifikačních prací
7.1.4 Přírůstky do knihovních katalogů
Seznam přírůstků do knihovních katalogů je seřazen podle jednotlivých
měsíců (obrázek 7.12).
Kromě informace o počtu přírůstků v daném měsíci můžeme získat jmenovitý
přehled těchto titulů – bibliografickou citaci titulu a signaturu pro vypůjčení
z knihovny.
Obrázek 7-13: Přírůstky v online katalogu OU
Shrnutí
Univerzitní knihovna OU je zdrojem mnoha informací – o knihách i dalších
studijních materiálech. Může se stát Vašim velkým pomocníkem při studiu.
Při vyhledávání požadovaného titulu používáme Online katalog Univerzitní
knihovny, ve kterém si vyhledáme potřebné informace o hledané publikaci včetně
signatury potřebné pro vypůjčení.
Knihovna disponuje také informacemi o časopisech, o závěrečných pracích
obhájených na Ostravské univerzitě a o aktuálních přírůstcích do katalogu.
•
•
•
•
•
•
Univerzitní knihovna,
signatura,
informační zdroje,
online katalog knihovny,
databáze závěrečných prací,
přírůstky do online katalogu.
Kontrolní otázky
1.
2.
3.
4.
Jak přistoupíte na stránky Univerzitní knihovny?
Jakými informačními zdroji disponuje Univerzitní knihovna OU?
Kolik různých titulů od Bohumila Hrabala si lze v knihovně vypůjčit?
Jaká je signatura dokumentu „Internet pro studenty“ autora Petra
Řezníčka?
5. Kolik závěrečných prací bylo obhájeno v roce 2006 na Katedře
informačních a komunikačních technologií?
6. Jaké jsou přírůstky do online katalogu knihovny v březnu 2006?
Univerzitní síť
8 Univerzitní síť
Cíl kapitoly
Po nastudování této kapitoly byste měli umět::
•
•
•
•
přihlásit se do univerzitní počítačové sítě,
používat studentskou elektronickou poštu,
přihlásit se na portál Ostravské univerzity,
pracovat s informacemi o rozvrhu a předmětech.
Klíčová slova
Školní síť, portál OSU, elektronická pošta, rozvrh, předmět.
8.1 Přihlášení do univerzitní sítě
Všechny počítače na Ostravské univerzitě jsou zapojeny do sítě. Pokud je
budete chtít využívat musíte se nejprve přihlásit. K přihlášení do univerzitní
počítačové sítě slouží okno na obrázku 8.1.
Obrázek 8-1: Přihlášení do univerzitní sítě
V zobrazeném okně zadáváte:
• uživatelské jméno (username) ve tvaru
.xxxxxx.fpd.students.ou
kde místo xxxxxx je nutné zapsat Vaše studentské číslo. Písmena fpd
označují Pedagogickou fakultu, pro studenty ostatních fakult je tato
zkratka jiná.
Univerzitní síť
•
heslo (password) – máte nastaveno na x a rodné číslo bez lomítka. Heslo si
můžete kdykoliv změnit.
8.2 Elektronická pošta
Každý student Ostravské univerzity má zřízenou emailovou schránku a jeho
povinností je ji ve styku s vyučujícími používat. Studentskou poštu naleznete na
adrese https://student.osu.cz/, přihlášení probíhá prostřednictvím okna na obrázku
8.2. Zde zadáte:
• jméno – Vaše studentské číslo,
• heslo – stejné heslo, jakým jste se přihlásili do univerzitní sítě (před
změnou x a rodné číslo bez lomítka).
Obrázek 8-2: Okno pro přihlášení ke studentské poště
Vlastní práce s emailovou poštou je pak už jednoduchá a intuitivní. Můžete
z ní posílat maily s přílohou o maximální velikosti 2 MB. Příchozí maily si
můžete přesměrovat na emailovou adresu, kterou již používáte.
Emailová adresa Vaší pošty je [email protected], kde xxxxxx je Vaše
studentské číslo.
Doporučujeme věnovat univerzitní emailové poště patřičnou pozornost. Je
totiž důležitým komunikačním prostředkem mezi Vámi a univerzitou,
prostřednictvím ní Vám budou sdělovány potřebné informace a budou s Vámi
komunikovat vyučující.
8.3 Portál OU
Portál Ostravské univerzity je nejdůležitější zdroj informací pro Vaše studium.
Jeho prostřednictvím můžete získat informace o jednotlivých předmětech
vyučovaných na Ostravské univerzitě (vyučující, kredity, anotace, požadavky na
Univerzitní síť
získání zápočtů atp.) a o rozvrzích na jednotlivé semestry. Jeho prostřednictvím se
můžete přihlásit na zkoušku, provést zápis předmětů na daný semestr nebo při
ukončení studia vyplnit podklady své závěrečné práce.
Po přihlášení na Portál OU (viz přihlášení vpravo – uživatelské jméno je Vaše
studentské číslo, heslo je stejné jako při přihlašování do univerzitní sítě) získáte
další informace, týkající se přímo Vás a Vašeho studia. Jedná se o elektronický
index, stravování apod.
Vstupní okno Portálu OU je na obrázku 8.3.
Obrázek 8-3: Portál Ostravské univerzity
8.4 Studijní agenda OU
Studijní agenda OU je zdrojem následujících informací:
• o jednotlivých studijních programech, které lze na Ostravské univerzitě
studovat,
• o předmětech, vyučovaných na Ostravské univerzitě,
• o všech rozvrzích – pro Vás, studenty, pro učitele, pro jednotlivé místnosti
apod.
Do Studijní agendy OU se dostanete přes Portál OU výběrem odkazu
„Prohlížení“ . Úvodní stránka Studijní agendy OU je na obrázku 8.4.
Univerzitní síť
Obrázek 8-4: Studijní agenda OU
8.4.1 Předměty
Informace o předmětech získáme ze studijní agendy výběrem položky
„Studijní programy a předměty“ (obrázek 8.5) – klikneme na znak [v] vedle
požadované položky.
V zobrazeném okně vyplníme zkratku katedry a zkratku předmětu a necháme
vyhledat potřebné údaje o hledaném předmětu (obrázek 8.6).
Předměty na Ostravské univerzitě jsou uváděny pod zkratkami ve tvaru
například KIK/VIDEO. Písmena před lomítkem (v našem případě KIK)
představují zkratku katedry, na které se předmět vyučuje. Písmena za lomítkem
představují zkratku předmětu (VIDEO).
Univerzitní síť
Obrázek 8-5: Studijní programy a předměty
Obrázek 8-6: Zadání údajů o hledaném předmětu
O hledaném předmětu můžeme získat informace týkající se rozvrhových akcí
tohoto předmětu nebo jeho sylabu (obrázek 8.7).
Univerzitní síť
Obrázek 8-7: Informace o předmětu
Zobrazením sylabu předmětu získáme následující informace (obrázek 8.8):
• zkratka a plný název předmětu,
• garant a vyučující předmětu,
• rozsah výuky,
• semestr,
• typ ukončení (zápočet, zkouška atp.),
• obsah předmětu – anotace,
• požadavky na studenta,
• přehled probírané látky,
• literatura,
• studijní programy, do kterých je předmět zařazen.
V rozvrhových akcích předmětu nalezneme následující informace (obrázek
8.9):
• kdy je předmět vyučován,
• plánovaný počet studentů, jenž se mohou do předmětu zapsat,
• obsazenost jednotlivých hodin – seznam studentů zapsaných do
jednotlivých vyučovaných hodin.
Univerzitní síť
Obrázek 8-8: Sylabus předmětu
Obrázek 8-9: Rozvrhové akce předmětu
Univerzitní síť
8.4.2 Rozvrhy
Informace o rozvrzích získáme ze studijní agendy výběrem položky
„Rozvrhy“ (obrázek 8.10) – klikneme na znak [v] vedle požadované položky.
Obrázek 8-10: Rozvrhy
Studenti mají možnost získat svůj osobní rozvrh po zadání studentského čísla
(„Osobní rozvrh studenta (os. číslo)“) nebo po zadání příjmení („Osobní rozvrh
studenta (příjmení)“).
Shrnutí
Všechny počítače na Ostravské univerzitě jsou zapojeny do sítě. Chceme-li
tedy pracovat na jakémkoliv počítači na univerzitě, musíme se nejprve přihlásit.
Každý student Ostravské univerzity má zřízenou emailovou schránku a jeho
povinností je ji ve styku s vyučujícími používat. Studentskou poštu lze nalézt na
adrese https://student.osu.cz/.
Nejdůležitějším zdrojem informací pro studenty je Portál OU. Studijní agenda
OU informuje studenty o předmětech a rozvrzích na jednotlivé semestry.
•
•
univerzitní síť,
studentská emailová pošta,
Univerzitní síť
•
•
Portál OU,
Studijní agenda OU.
Kontrolní otázky
1. Jak se přihlásíte do univerzitní sítě? Jaké je Vaše uživatelské jméno a
heslo?
2. Jak se dostanete ke studentské poště? Jaká je Vaše studentská emailová
adresa?
3. Jaké informace lze nalézt na Portálu OU?
4. Jaké informace lze nalézt ve Studijní agendě OU?
Odešlete e-mailovou zprávu ze studentské pošty na adresu [email protected]. Zpráva
musí mít vyplněný předmět (slovo „Pozdraveni“), musí obsahovat vlastní text
zprávy – oslovení vyučujícího, stručný popis pocitů před vlastním zahájením
studia a podpis včetně studentského čísla.
Doporučená literatura
[1] Rambousek, V. Práce s počítačem 1. Praha: Fortuna, 2003, ISBN 80-7168873-8
[2] Rambousek, V. Práce s počítačem 2. Praha: Fortuna, 2003, ISBN 80-7168874-6
[3] Vaníček, J. Řezníček, P. Informatika pro základní školy. Díl 1. Brno:
Computer Press 2004, ISBN 80-251-0196-7
[4] Vaníček, J. Řezníček, P. Informatika pro základní školy. Díl 2. Brno:
CPBooks 2005, ISBN 80-251-0630-6

informační a počítačová gramotnost - INPOG

Transkript

Podobné dokumenty

první pomoc prváka - Fakulta sociálních studií

Informace o studiu 2010/2011 - Fakulta umění

čtěte - www vyrobnidruzstevnictvi projekt

Výsledek V001 - Rešerše aktuálního stavu poznání

Průvodce prvákapoZČU 2015

thesis - radiostanice Tesla PR 22

Tabulkové kalkulátory

Uživatelská dokumentace Uživatelská dokumentace

T-Cloud Záloha - T

OperoBackup Vytvořte si vlastní onlinové zálohování a - T