Pro Čechy jsou důležité pracovní vztahy

Pro Čechy jsou důležité pracovní vztahy

PRÁVO u STŘEDA 6. DUBNA 2016
PROFESE
STRANA 9
MAJITELKA ČESKÉ PERSONÁLNÍ AGENTURY AC JOBS OLGA HYKLOVÁ ŘÍKÁ:
Pro Čechy jsou důležité pracovní vztahy
Petra Hanušková
n
Podle odborníků čeká
v roce 2016 pracovní trh velká
proměna, na co se máme připravit?
Nezaměstnanost by měla
klesnout pod pět procent a k dispozici bude kolem 150 tisíc
volných míst. Firmy budou muset kvalitní zaměstnance hledat
více u konkurence. Jen asi
čtvrtina lidí totiž aktivně hledá
nové zaměstnání, zbytek čeká
na lepší nabídku. Úspěšné budou právě ty společnosti, které
Dnes firmy musejí
dlouhodobě
posilovat svou
značku, aby byly pro
uchazeče atraktivní
dokážou pasivního kandidáta
najít a přesvědčit ho, aby přešel
k nim.
n Týká se to i juniorských
pozic?
Mladí zaměstnanci jsou
ochotni stávající firmu opustit
snadněji. Téměř 70 procent lidí
do 24 let uvažuje o změně zaměstnání. Situace na trhu práce
naznačuje, že by se firmy měly
připravit na změnu přístupu
v náboru nových zaměstnanců.
Pouhé vystavení inzerátu na
specializovanou pozici ztratilo
význam již před lety. Dnes firmy
musejí dlouhodobě budovat
a posilovat svou značku, aby byly pro uchazeče atraktivní.
n Po jakých profesích je
v současnosti v Česku největší
hlad?
Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců, zejména specialistů
z technických oborů – IT nebo
strojírenství. Akutně ale chybějí
třeba i řidiči. V Česku chybí kolem deseti tisíc řidičů vnitrostátní i mezinárodní kamiónové dopravy. Hlavním důvodem
nedostatku lidí v této profesi
jsou často nízké platy, náročná
a riziková práce. Navzdory tomu, že zhruba 20 procent firem
v loňském roce zvedlo řidičům k odchodu jsou samozřejmě stáplaty, na jejich úbytek to výraz- le finance. K nejvyhledávanějný vliv nemělo.
ším zemím patří Rakousko
n Čím to je?
Zahraniční firmy stále nabízejí lepší podmínky. Podle odhadů
odejde z Česka za lepším výdělkem přes sedm tisíc řidičů. Největší počet z nich míří do Rakouska a Německa. Problémy
nejsou ale pouze v kamiónové
dopravě, řidiči chybějí obecně.
Nedostatek pracovních sil hlásí
i podniky zajišťující autobusovou dopravu. Průměrné stáří řidičů je 55 let a mladá generace
o tyto pozice v České republice
nemá zájem. Za několik let by
se tedy celý systém mohl
dostat do velkých
problémů. Podobně jsou na tom
i lékaři, zdravotní sestry
nebo pečovatelky.
n Jaký je obecně
zájem
Čechů
o práci v zahraničí?
Za posledních pár let se
situace hodně
změnila. Přestěhovat se
do zahraničí
kvůli práci je
ochotný každý
pátý
Čech,
ještě v roce
2007 to byl
každý desátý.
V případě studentů
je
ochotno se dočasně odstěhovat za prací
devět z deseti
dotázaných.
Mladí lidé chápou práci
v zahraničí
jako výzvu
a zároveň
příležitost
naučit se něco nového.
n Nehrají
v tom roli také
peníze?
Nejčastějším
Foto archiv AC Jobs
důvodem
a Německo. Zejména mladí už
ale neváhají odjet za prací třeba
do Ameriky. Zajímavé je, že se
v žebříčku nejpopulárnějších zemí, kam Češi jezdí za prací, objevil i Izrael – od roku 2015
totiž Češi, kteří jedou do Izraele za
prací, nepotřebují
na rok vízum.
n Kdo v současnosti hledá
práci obtížněji?
Není to úplně
o profesi, spíš jde
o přístup. Jsou
to lidé, kteří
nejsou ochotni
slevit
ze
svých požadavků.
Například
člověk dělá celý život na
manažerské pozici. Nyní už není schopen splnit požadavky, například na jazykovou vybavenost, ale zároveň není ochoten
přestoupit na nižší pozici.
Další překážkou je negativismus, který se někdy projevuje
u starší generace. Vedle toho
čím dál víc firem rozjíždí díky
příznivé ekonomické situaci
provoz na směny a řada lidí není ochotna na tyto podmínky
přistoupit.
Navzdory tomu, že se sociální
odpovědnost firem zlepšuje, těžko hledají práci handicapovaní
uchazeči. Stále se potýkáme
s tím, že firmy člověka s handicapem ani nepozvou na pohovor. Přitom z vlastní zkušenosti
víme, protože zaměstnáváme
nevidomé personalisty, že zdravotně postižení lidé patří k nejloajálnějším pracovníkům.
Komplikovaně shánějí práci
také ženy po mateřské dovolené,
a to hlavně kvůli nízkému sebevědomí.
n Jsou v poptávce po zaměstnancích nějaké rozdíly
v regionech?
Určitě ano. Praha je hodně
finančně a marketingově zaměřená. Brno je vyhlášené
v oboru IT, je tady nejvíce
absolventů vysokých škol
tohoto zaměření. Morava
jako celek je více zaměřená
na strojírenství.
Pokud bych to měla
s nadsázkou rozdělit, Praha je obchodní a finanční,
Morava je výrobní. Tomuto rozdělení samozřejmě
odpovídá i nabídka a poptávka po pracovních pozicích.
n Jak často Češi
obecně mění zaměstnání?
Časté změny pracovních
pozic se v tuzemsku příliš
nenosí. V průměru mění Češi zaměstnavatele jednou za
osm let, během produktivního
života tak vystřídají tři až čtyři
zaměstnání. Rok 2015 a největší nabídka volných pozic za posledních šest let však jejich cho-
vání pomalu mění. Češi se přestali bát nezaměstnanosti a odcházejí za lepšími podmínkami.
n Jaké jsou hlavní důvody
odchodu?
Kolem 66 procent lidí uvádí
jako důvod změny zaměstnavatele nízký plat. O přidání si přitom dokáže říct jen třetina pracovníků.
Pro 40 procent lidí jsou také
důležité vztahy na pracovišti.
I takové problémy, jako jsou pomluvy kolegů, podceňování nebo zadávání nesplnitelných úkolů, jsou často důvodem ke
změně zaměstnavatele. Kolem
40 procent zaměstnanců se snaží problém vyřešit s nadřízeným. Druhým nejčastějším řešením je výpověď.
n Dávají Češi přednost práci v českých firmách, nebo
preferují zahraniční zaměstnavatele?
To, zda má firma tuzemského
nebo zahraničního vlastníka, nehraje roli. Dělítko je spíše mezi
malými a velkými firmami a ty
velké mají zpravidla i zahraničního vlastníka. Hlavním lákadlem velkých firem je mzdové
ohodnocení. Ve velkých společnostech jsou mzdy průměrně
o třetinu vyšší, zejména na manažerských pozicích.
Malé firmy těm velkým zpravidla neumějí konkurovat ani
v oblasti benefitů. Velké firmy
nabízejí výhody, jako je dovolená navíc, penzijní příspěvky,
vzdělávání nebo nadstandardní
zdravotní péče, u malé společnosti s nimi lze počítat málokdy.
n Jaké jsou výhody malých
firem?
Pro 40 procent Čechů jsou důležité mezilidské vztahy na pracovišti. Ve velké společnosti
jsou lidé označováni jako lidské
zdroje a tak se s nimi také pracuje. Osobní vztahy jsou typické
pro malé firmy, protože nižší počet zaměstnanců umožňuje vzájemnou bezprostřední komunikaci.
Stranu připravil
Karel Kvapil
Firmy mají zájem o dlouhodobé zaměstnance
Češi nejčastěji zůstávají u jednoho zaměstnavatele jeden rok
anebo šest let. Renomované firmy nicméně mají zájem o dlouhodobé zaměstnance.
Oceňují u nich skvělou orientaci v oboru, znalosti profese
a poměrů uvnitř firmy. Firma jim
zpravidla za věrnost a dosažené
výsledky nabízí kariérní postup.
Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) největší
podíl lidí (10,75 %) pracuje
v jedné firmě rok. Je to totiž právě jeden rok, který je ideální dobou k tomu, aby si zaměstnavatel
či zaměstnanec uvědomili, zda si
vzájemně vyhovují. Podle výsledků průzkumu pracovního portálu Profesia.cz mění nejčastěji
práci lidé ve věku kolem jedenadvaceti let věku a pak ve 26 letech. Jedná se většinou o čerstvé
absolventy škol, kteří teprve hledají, která práce pro ně bude ta
pravá. Není tak divu, že v tomto
věku změní práci až polovina lidí.
Druhou nejčastější dobou strávenou u jednoho zaměstnavatele
je šest let (10,64 %). Dle mno-
hých HR odborníků je právě kolem pátého roku nejvyšší čas ke
změně pozice. Ta může být buď
v rámci firmy, nebo se nabízí varianta změny zaměstnavatele. Pro
firmy je to jasná zpráva, že k udržení zaměstnance nestačí pouze
propracovaný systém finančního
ohodnocení a možnosti různých
školení, ale že musí nabídnout
i kariérní postup. „Motivace by
měla pro zaměstnance začít už záhy po nástupu. Vedle příjemných
bonusů a benefitů dáváme lidem
hlavně možnost profesního růstu.
Díky tomu máme podíl dlouhodobých zaměstnanců téměř
80 procent,“ říká Linda Šefčíková, HR managerka společnosti
McDonald’s ČR.
trhu práce a zároveň jaké jsou jejich vyhlídky do budoucnosti.
Věříme, že získaná data z celostátního průzkumu mohou sloužit například jako konstruktivní
zpětná vazba pro lékařské fakulty a také pro vedení nemocnic,“
uvedl Daniel Vavřina, zakladatel
organizace HealthCare Institute,
o. p. s.
Nemocnice
mění přístup
Vzhledem k tomu, že studenti
v rámci průzkumu při volbě zaměstnavatele nejčastěji uváděli
jako preference pracovní kolektiv a plat, je podle Vavřiny důležité se zaměřit na oslovování
mladých lékařů prostřednictvím
atraktivnější personální politiky.
„V současnosti můžeme sledovat
pozitivní trend, kdy se nemocnice a zřizovatelé začínají osmělo-
Foto Profimedia.cz
Osloví mladé lékaře atraktivní personální politikou
Téměř tři čtvrtiny budoucích
mladých lékařů a lékařek (72 %)
plánují po ukončení svého vysokoškolského studia hledat zaměstnání v České republice,
především v nemocnicích. Naopak 28 % studentů medicíny má
v plánu po ukončení studia hledat
pracovní uplatnění v zahraničí.
Vyplývá to z celostátního průzkumu „Barometr mezi studenty
4., 5. a 6. ročníků lékařských fakult v České republice“, který
uspořádala organizace HealthCare Institute mezi studenty
v listopadu loňského roku.
„Vzhledem k tlaku na české
zdravotnictví a k jeho personálnímu zajištění jsme se v loňském
roce rozhodli realizovat pilotní
ročník průzkumu mezi studenty
lékařských fakult, abychom zjistili, jak vnímají budoucí lékaři
a lékařky současnou situaci na
Mladí lékaři chtějí po studiu pracovat především v nemocnicích.
vat a aplikují aktivnější personální politiku směrem k mladým budoucím lékařům,“ dodal Vavřina.
Podle Michala Čarvaše, předsedy představenstva Nemocnice
Prachatice, by bylo namístě, aby
stát, resp. ministerstvo zdravot-
nictví zahájily propagační kampaň zacílenou na studenty posledních ročníků základních škol
a na středoškoláky. „Je třeba zdůraznit výhody ve volbě budoucího povolání (lékař, zdravotní sestra), a to nikoli pouze vyšší
finanční ohodnocení, ale i jistotu
uplatnění na trhu práce, společenské uznání a další,“ zdůraznil
Čarvaš.
Negativní kampaň ohledně nedostatku personálu v českých nemocnicích a pomalého zvyšování mezd v kombinaci s pozitivní
kampaní zahraničních nemocnic
lákajících naše absolventy má podle jeho názoru za následek, že je
„moderní“ či „módní“ jít do zahraničí. Negativní pracovní zkušenosti, které to s sebou nese, jako například obdobné množství
přesčasů, postavení cizince z východu ve společnosti a další, už
se však v kampani neobjevují.
„Prosadit se jako lékař v zahraničí lze, podobně jako v jakémkoli jiném oboru či ve sportu, ale je to možné s velkou pílí,
nasazením a jen pro ty nejlepší,“
připomíná Michal Čarvaš.
PROFESE PERSONÁLNÍ PORADENSTVÍ PRÁVA l Připomínky pište na [email protected] l Manažer inzerce: Irena Ladmanová, tel.: 221 001 415, 602 740 320, [email protected]