Větrné elektrárny Jindřichov

Elektronický podpis - 23.1.2012
Certifikát autora podpisu :
Jméno : Mgr. Radomír Studený
Vydal : I.CA - Qualified Certi...
Platnost do : 18.8.2012
Krajský úřad Olomouckého kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc
Č.j.: KUOK 7900/2012
V Olomouci dne 18. 1. 2012
Sp. Zn.: KÚOK/71465/2011/OŽPZ/7265
Sp. a skart. znak: 208.1-A/20
Vyřizuje: Mgr. Vojtěch Cvek
tel.: 585 508 632
- Dle rozdělovníku fax: 585 508 424
e-mail: [email protected]
STANOVISKO
K POSOUZENÍ VLIVU PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
vydané Krajským úřadem Olomouckého kraje jako věcně a místně příslušným
správním úřadem ve smyslu ustanovení § 22 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) podle ustanovení § 10 tohoto zákona:
I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
I.1. NÁZEV ZÁMĚRU:
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY JINDŘICHOV
I.2. KAPACITA ZÁMĚRU:
3 větrné elektrárny typu VESTAS V90-2,0 MW o jmenovitém výkonu 2,0 MW
I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU:
Kraj:
Obec s rozšířenou působností:
Obec:
Katastrální území:
Olomoucký
Hranice
Jindřichov
Jindřichov u Hranic (660 345)
I.4. OBCHODNÍ FIRMA OZNAMOVATELE:
OSTWIND CZ, s.r.o.
Zastoupení: Ing. Martin Vojáček, jednatel společnosti
I.5. IČ OZNAMOVATELE:
268 81 047
I.6. SÍDLO OZNAMOVATELE:
Kubánské nám. 1391/11
100 00 Praha 10 - Vršovice
II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ
II.1. OZNÁMENÍ
Zpracovatel: Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc.
K Odře 67/10, 700 30 Ostrava - Výškovice
(držitel autorizace MŽP ČR, č.j. 17162/4676/OEP/92,
prodlouženo č.j. 48011/ENV/06)
Datum předložení:
22. 7. 2008
Datum zahájení zjišťovacího řízení:
28. 7. 2008
Datum zveřejnění na internetu:
30. 7. 2008
Závěr zjišťovacího řízení:
27. 8. 2008
II.2. DOKUMENTACE
Zpracovatel: Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc.
K Odře 67/10, 700 30 Ostrava - Výškovice
(držitel autorizace MŽP ČR, č.j. 17162/4676/OEP/92,
prodlouženo č.j. 48011/ENV/06)
Datum předložení dokumentace:
24. 6. 2011
Datum zveřejnění na internetu:
1. 7. 2011
II.3. POSUDEK
Zpracovatel: Ing. Vladimír Rimmel
Regionální centrum EIA s.r.o.
Chelčického 4, 702 00 Ostrava
(držitel osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR 3108/479/opv/93,
prodlouženo MŽP ČR č.j. 2586/ENV/11 ze 23. 2. 2011)
- Objednávka na zpracování posudku byla vystavena dne 25. 8. 2011.
Datum předání dokumentace a doručených vyjádření zpracovateli posudku:
24. 8. 2011.
Datum předložení posudku:
3. 11. 2011
Datum zveřejnění na internetu:
9. 5. 2011
II.4. VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ:
Místo: zasedací místnost obecního úřadu v Jindřichově
Datum: 15. 12. 2011
Čas: 16:00 hodin
Datum zveřejnění termínu na internetu: 1. 12. 2011
Účast: dle prezenční listiny 31 osob
strana 2 (celkem 25)
II.5. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PROCESU POSUZOVÁNÍ VČETNĚ ÚČASTI
VEŘEJNOSTI
Záměr stavby „Větrné elektrárny Jindřichov“ v k.ú. Jindřichov u Hranic naplňuje
dikci bodu 3.2, kategorie II, přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Proto bylo dle § 7
citovaného zákona provedeno zjišťovací řízení. Na základě zjišťovacího řízení došel
příslušný úřad k závěru, že záměr „Větrné elektrárny Jindřichov“ bude
posuzován podle citovaného zákona.
Připomínky obdržené ve zjišťovacím řízení se týkaly především vyhodnocení vlivu
stavby na krajinný ráz a blízkosti Přírodního parku Oderské vrchy. Z tohoto důvodu
bylo požadováno proces posuzování dokončit v režimu zákona č. 100/2001 Sb.
Krajský úřad Olomouckého kraje vyzval oznamovatele, aby předložil dokumentaci
vlivů tohoto záměru na životní prostředí dle přílohy č. 4 ve smyslu § 8 zákona
č. 100/2001 Sb. a stanovil, aby dokumentace obsahovala:
-
-
detailní posouzení vlivu záměru na krajinný ráz s ohledem na blízkost
Přírodního parku Oderské vrchy
hodnocení ovlivnění krajinného rázu výstavbou 8 větrných elektráren se
zohledněním plánovaných, případně realizovaných větrných elektráren,
umístěných v blízkosti těchto 8 větrných elektráren
zapracovat do dokumentace připomínky uvedené ve vyjádření KHS
Olomouckého kraje
část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví bude
zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro
oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.,
v platném znění
vzhledem k blízkosti Chráněné krajinné oblasti Poodří, ptačí oblasti CZ0811020
– Poodří a ptačí oblasti CZ0711019 – Libavá je k vyloučení případného
významného vlivu potřeba v dokumentaci doložit stanoviska příslušných orgánů
ochrany přírody, v případě, že nebude vyloučen vliv na uvedené lokality, bude
součástí dokumentace posouzení vlivů záměru na lokality soustavy Natura
2000 dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny
Dokumentace: Na základě závěru zjišťovacího řízení a jednání investora byl
původní záměr v rozsahu 8 ks VTE upraven a 5 ks větrných elektráren (JIN4, JIN5,
JIN6, JIN7 a JIN8) bylo vyloučeno.
Předložený záměr zahrnuje 3 ks VTE (JIN1, JIN2 a JIN3) a je zpracován dle přílohy
č. 4.
Příloha č.:
II-2 Hluková studie
II-3 Biologické hodnocení
II-4 Posouzení vlivu VTE (větrných elektráren) na ptáky a další obratlovce
II-5 Studie ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
(vliv na prvky systému NATURA 2000)
II-6 Posouzení vlivu na veřejné zdraví
II-7 Posouzení vlivu na krajinný ráz
II-8 Měření hlukového pozadí – protokol č. 2038/2011
strana 3 (celkem 25)
Úplnost a správnost dokumentace byla posouzena posudkem, vypracovaným dle
přílohy č. 5 zák. č. 100/2001 Sb.
Součástí posudku je:
- návrh stanoviska příslušného úřadu, který je zpracován dle přílohy č. 6 k zákonu.
- příloha: Odborný posudek na odborné vyjádření možného vlivu záměru na lokality
soustavy Natura 2000 (dle § 45i zákona 114/1992 Sb.) zpracovaný Mgr. Alicí
Hákovou, držitelkou autorizace MŽP ČR č.j. 630/1731/05 k posuzování vlivů na
lokality soustavy Natura 2000
Závěry zpracovatele posudku:
Dokumentace byla posouzena dle požadavků § 9 zákona č. 100/2001 Sb. o
posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu Přílohy č. 5 tohoto zákona a po
zvážení všech výše uvedených skutečností, rizik a přínosů je záměr „Větrné
elektrárny Jindřichov“ v rozsahu 3 větrných elektráren (JIN1, JIN2, JIN3)
doporučen k realizaci za předpokladu přijetí všech navržených opatření.
Veřejné projednání dle § 17 zákona č. 100/2001 Sb. proběhlo dne 15. 12. 2011
v prostorách obecního úřadu v Jindřichově. Dle prezenční listiny se projednání
zúčastnilo 31 osob. Přítomni byli zástupci investora, zpracovatelé dokumentace a
posudku, starosta obce Jindřichov a veřejnost.
Závěry veřejného projednání:
Záměr „Větrné elektrárny Partutovice“ byl z hlediska vlivů na životní prostředí
a veřejné zdraví projednán ze všech podstatných hledisek. Byla naplněna všechna
zákonná ustanovení pro veřejné projednání posudku a současně dokumentace
k záměru „Větrné elektrárny Jindřichov“ podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
Celý průběh veřejného projednání byl zvukově zaznamenán a byl z něj pořízen
zápis, který je zveřejněn v informačním systému EIA Ministerstva životního prostředí.
II.6. SEZNAM SUBJEKTŮ, JEJICHŽ VYJÁDŘENÍ JSOU VE STANOVISKU
ZOHLEDNĚNA
Vyjádření k dokumentaci:
1. Olomoucký kraj (vyjádření, čj.: KUOK 86648/2011, ze dne 29. 7. 2011)
2. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc (vyjádření
čj. ČIŽP/48/IPP/1110454.001/11/OLH, ze dne 25. 7. 2011)
3. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava (vyjádření
čj. ČIŽP/49/IPP/0814368.005/11/VMJ, ze dne 27. 7. 2011)
4. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci (vyjádření
čj. M2PR1380S/2011, ze dne 18. 7. 2011)
strana 4 (celkem 25)
5. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Ostravě (vyjádření
čj. M2PR1380S/2011, ze dne 18. 7. 2011)
6. Krajský úrad Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství,
čj. MSK 119995/2011 ze dne 27. 7. 2011
7. Městský
úřad
Odry,
Odbor
životního
prostředí
MěÚO/18506/2011/05/OŽP/Le208V10 ze dne 29. 7. 2011
8. Město
Odry,
Starosta
města
Ing.
Pavel
Matůšů
MěÚO/18506/2011/04/OŽP/Le208V10 ze dne 29. 7. 2011
9. Městský úřad Hranice, Odbor životního prostředí OŽP/14049/11 ze dne
20. 7. 2011
10. OS Jindřichov, Ing. P. Zdarsa, Ing. L. Pavelka + petice občanů s 217 podpisy ze
dne 28. 7. 2011
11. Ing. Petra Zdarsa, Jindřichov 137 ze dne 28. 7. 2011
12. Jiří Pavelka, Pod nemocnicí 1657, Hranice ze dne 29. 7. 2011
13. Petr Cabák, Jindřichov 120 ze dne 31. 7. 2011
14. Irena Mecová, Dobešov 70, Pavel Lev, Dobešov 70, Zdenka Kohlová, Odry – ze
dne 25. 7. 2011
15. Ing. Libor Pavelka, Ludmila Pavelková, Jindřichov 139 ze dne 28. 7. 2011
Vyjádření k posudku:
1. OS „Šťastný život“, A. Lukašíková, Pohoř 88, Odry ze dne 21. 11. 2011
2. Osadní výbor v Pohoři, J. Žilinská, Pohoř 45, Odry ze dne 22. 11. 2011
3. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě,
čj.HOK/OV-25973/2.5/11 ze dne 23. 11. 2011
4. Jiří Pavelka, majitel usedlosti Jindřichov č. p. 115 ze dne 25. 11. 2011
5. Městský úřad Hranice, Odbor ŽP, čj. OŽP/23908/11 ze dne 5. 12. 2011
6. ČIŽP, Oblastní inspektorát Ostrava, čj. ČIŽP/49/IPP/0814368.007/11/VMJ ze dne
6. 12. 2011
7. Městský úřad Odry, Odbor ŽP, čj. MěÚO/29457/2011 ze dne 9. 12. 2011
8. Krajský úřad, Moravskoslezský kraj, Odbor ŽP a zemědělství, čj.
MSK 196592/2011 ze dne 29. 11. 2011
9. ČIŽP, Oblastní inspektorát Olomouc, čj. ČIŽP/48/IPP/1110454.002/11/OAJ ze
dne 5. 12. 2011
10. OS Jindřichov, Ing. L. Pavelka, Ing. P. Zdarsa, Lipník nad Bečvou ze dne
8. 12. 2011
11. I. Mecová, Dobešov 70, Odry ze dne 9. 12. 2011
12. Olomoucký kraj, čj. KUOK 125691/2011 ze dne 5. 12. 2011
III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU
III.1. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU
NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI
Po prostudování dokumentace a jejích odborných příloh, doručených vyjádření
dotčených samosprávných celků, dotčených správních úřadů a místních obyvatel, po
konzultacích s příslušnými odborníky a na základě průzkumu, lze vlivy záměru
"Větrné elektrárny Jindřichov" na životní prostředí charakterizovat takto:
strana 5 (celkem 25)
Vlivy na krajinný ráz
Vliv větrných elektráren na krajinný ráz (KR) je na většině lokalit považován za
nejvýznamnější zásah do životního prostředí. Pro hodnocení vlivu na krajinný ráz se
využívá řada metodik, které do určité míry objektivizují hodnocení jednotlivých
specialistů.
Ve vzdálenosti 2,5 km se nachází hranice přírodního parku Oderské vrchy, který byl
vyhlášen v r. 1994 a rozkládá se na ploše 287 km2. Typickým rysem krajinného rázu
území jsou plošiny a hluboce zaříznutá údolí vodních toků. Žádná z navrhovaných
VTE se nenachází v tomto území.
Dle územní studie „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“ se dotčená
lokalita nachází v „podmíněně přípustném“ území, přesněji v území hájeném
z hlediska ochrany přírody a krajiny, neboť spadá do 3 km zóny odstupové
vzdálenosti přírodního parku.
Dané regulativy využití území umožnují výstavbu VTE v oblasti pouze v případě,
když budou splněny požadavky z bodu I. (ÚPD obce) a II. (specifické požadavky
k vymezeným kategorií území – písmena a – e).
Na základě závěru odborného hodnocení záměr bude mít silný vliv na harmonické
měřítko krajiny a na harmonické vztahy v krajině, středně silný vliv bude mít na
estetické hodnoty. Ostatní vlivy jsou uvedeny jako slabé, případně nulové.
Přírodní charakteristiky a hodnoty v území nebudou záměrem dotčeny. Z hlediska
kulturních charakteristik záměr může mít mírný vliv krajinné dominanty (větrný mlýn)
nebo rys harmonické zemědělské krajiny. V území se ovšem nacházejí i výrazné
technické krajinné prvky (již existující větrné elektrárny) a vojenský újezd Libavá.
Provedená analýza viditelnosti dokládá, že záměr bude patrný zejména v okruhu
silné a zřetelné viditelnosti (do 6 km), ve slabé viditelnosti (okruh 10-15 km) převážně
z J a JV.
Důležitým faktem je, že záměr není situován do žádného ZCHÚ z hlediska ochrany
přírody a krajiny, není nevratným zásahem do rázu krajiny a bude mít silný negativní
vliv na dvě z osmi zákonných kritérií ochrany krajinného rázu, přírodní ani kulturní
charakteristiky nebudou silně ovlivněny.
Z hlediska krajinného rázu je akceptovatelný, ale pouze v případě splnění všech
požadavků, které plynou z územní studie, tj. získání souhlasu k zásahu do krajinného
rázu a souladu s ÚPD.
Vliv na hlukovou situaci
V současnosti je lokalita ovlivněna hlukem z dopravy v okolí silnice II/441. V roce
2011 proběhlo měření ekvivalentní hladiny hluku pozadí v okolí rodinného domu č.p.
83 v Jindřichově. S výsledky měření bylo ve studii počítáno.
Výpočty ekvivalentních hladin hluku byly provedeny pro letní i zimní období. Výsledky
se zejména v noční době, velmi přibližují stanovenému hygienického limitu 40 dB.
Součástí hlukové studie je návrh opatření, aby i za nejméně příznivých
meteorologických podmínek a při plném provozu větrného parku, byly dodrženy
hygienické limity v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněném
venkovním prostoru v denní a noční době.
Předpokládané podmínky:
- hluk emitovaný větrnými elektrárnami nesmí vykazovat tónové složky,
- v denní době mohou být všechny VTE nastaveny do režimu s akustickým výkonem
105.6 dB (MODE 0),
- v noční době budou VTE JIN 2 a JIN 3 nastaveny do režimu MODE 2 s akustickým
strana 6 (celkem 25)
výkonem 101,7 dB, elektrárna JIN 1 může být provozována v režimu MODE 0,
- veškeré stavební práce budou prováděny v denní době.
Hygienický limit pro infrazvuk v komunálním prostředí není dosud českou legislativou
stanoven (existují doporučené hodnoty v ČSN ISO 7196, ČSN ISO 226 nebo v NV
č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). Podle
měření hluku VTE Vestas V90 2 MW (v ČR i zahraničí) nebyly u těchto elektráren
prokázány zvýšené hladiny nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku.
Na základě komplexního vyhodnocení modelovaných výsledků, zohledněním
současné akustické situace lokality, možných nejistot výpočtu a za předpokladu
realizace navržených opatření, lze záměr akceptovat.
Vliv na obyvatelstvo
S provozem větrných elektráren mohou být spojeny negativní zdravotní dopady
způsobené především hlukem a míháním stínu (stroboskopický efekt - flicker),
ostatní potenciální vlivy na obyvatelstvo bývají subjektivní (narušení pohody bydlení).
V Jindřichově žije trvale okolo 500 obyvatel, souvislá zástavba obce se nachází
východním směrem od záměru ve vzdálenosti cca 1 000 – 1 500 m. Nejbližšími
objekty jsou dva rodinné domy č.p. 83 a 81, vzdálené cca 700 m.
Hluk
Během výstavby větrných elektráren muže dojít ke zvýšení hluku a prašnosti. Tyto
negativní projevy stavební činnosti budou jen krátkodobé.
Ze závěru hlukové studie vyplývá, že ačkoli je změna hlukové situace významná,
výsledná hlučnost nedosahuje hodnot, které by mohly poškodit zdraví exponovaných
osob a nepředstavuje zdravotní riziko pro exponované trvale bydlící obyvatele.
Změna akustické situace se muže u exponovaných obyvatel projevit narušením
faktoru pohody nebo může vyvolat pocity subjektivního obtěžování. Lze očekávat
mírný nárůst rozmrzelých obyvatel.
Vlivy na faktory pohody obyvatelstva, souvisejí již se samotnou existencí VTE a lze je
hodnotit obtížně. Lze konstatovat, že bude vždy existovat skupina obyvatel, kteří
budou vnímat pouhou přítomnost VTE negativně. U nich muže být odmítavý postoj
prezentován jako obtěžování a rušení bez ohledu na akustické vlastnosti VTE.
Flicker (míhání stínů, stroboskopický efekt)
V souvislosti s realizací záměru větrných elektráren bývá také posuzován vliv míhání
světla na okolní populaci a na faktor pohody.
U VTE o rozměrech 105/45/150 se tento jev uplatňuje do vzdálenosti cca 600 m, při
větších vzdálenostech jsou obrysy VTE již tak rozostřené, že jsou málo viditelné i
rozeznatelné.
Vzhledem k umístění záměru západním směrem od obytné zástavby a ve
vzdálenosti vetší než 700 m budou projevy flickeru značně omezené a nevýznamné.
Celkově z provedeného hodnocení vyplývá, že vlivy záměru na obyvatele, za
předpokladu splnění všech navržených minimalizačních opatření, jsou
akceptovatelné.
strana 7 (celkem 25)
Vliv na faunu, flóru, ekosystémy
Plánované VTE jsou navrženy na zemědělsky obdělávané ploše, v okolí prochází
polní cesta, na východě se nachází obec Jindřichov, na západě se rozkládá lesní
porost. Pole jsou trvale využívaná a jsou zde pěstovány obilniny, víceleté pícniny
nebo řepka olejka.
V zájmové lokalitě probíhal několikaletý biologický průzkum.
Flóra
Na území nebyly nalezeny chráněné druhy rostlin, ani jejich biotopy, které by
podléhaly zvláštní ochraně dle zákona č. 114/1992 Sb.
Fauna
Zemědělskému typu krajiny je přizpůsobeno druhové zastoupení živočichů.
Z chráněných druhů (z kategorie O – ohrožených) zde byla potvrzena přítomnost
čmeláka sp. (Bombus sp.) a také zaznamenán přelet čápa bílého (Ciconia ciconia).
Žádné druhy živočichů z kategorie kriticky nebo silně ohrožených nebyly v dotčeném
území nalezeny.
V souvislosti s případnou kumulací dalších navrhovaných VTE je důležité
nepodceňovat vlivy záměru na zájmové skupiny obratlovců, tj. ptáky a netopýry.
Některé druhy, které se nacházejí v širším okolí, mohou, kromě možného přímého
střetu s VTE, být VTE vizuálně a akusticky rušeny.
V blízkém okolí (1,5 km od VTE) bylo zaznamenáno 116 druhů ptáků a 18 druhů
savců. Skupiny živočichů, které jsou vázány na jiné biotopy (např. plazi, savci) než
které se nacházejí v blízkosti VTE, nebudou dotčeny. Při výstavbách větrných parků
se někdy objevuje obava z rušení zvěře, popřípadě dobytka. Ze zkušeností z již
provozovaných zařízení však tyto starosti nejsou opodstatněné.
Větrné elektrárny jsou plánovány mimo významné tahové cesty a hnízdiště ptáků, ani
průzkum provedený v rámci zájmového území neprokázal přítomnost významných
tahových cest, případně území, která by byla významně využívána ptáky.
V okolí uvažovaných elektráren byly zjištěny některé druhy obratlovců, u kterých
nelze zcela vyloučit riziko kolizí s VTE. Míra dotčení se pohybuje u všech druhů
v rozsahu, který je srovnatelný s mírou jejich ohrožení při nebezpečích, kterým jsou
běžně vystaveny při současném využívání krajiny a provozu obdobných staveb
(vysoké věže, dráty el. vedení).
U tří druhů obratlovců, křepelky polní, netopýra rezavého a netopýra pestrého se
doporučuje požádat o výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů
živočichů, případně výčet druhů konzultovat s příslušným OOP.
Ekosystémy
Zájmové území je tvořeno především agrofytocenózami, jedná se o ekosystémy
s nižším stupněm ekologické stability. V širším okolí se především nachází pole,
louky, pastviny, dále až lesní plochy nebo trvalá zeleň.
V okolí se vyskytuje několik prvků ÚSES, zejména na lokální nebo regionální úrovni,
VTE jsou situovány mimo skladebné části ÚSES.
Ve vzdálenosti cca 200 m od VTE JIN2 prochází RBK, VTE JIN1 je navržena 50 m
od osy nefunkčního LBK. Vzhledem k přítomnosti silnice lze případné ovlivnění
akceptovat.
Kácení lesního porostu ani trvalé odnětí lesní půdy není potřebné, nedotýká se
zvláště chráněných území (ZCHÚ) ani registrovaných významných krajinných prvků
a biotopů.
strana 8 (celkem 25)
Na základě předložených informací a za předpokladu splnění všech navržených
opatření (včetně monitorovacích aktivit, na jejichž základě lze případně provoz VTE
omezit), lze záměr označit za přijatelný.
Vliv na Naturu 2000
V blízkosti řešeného území se nachází lokality systému Natura 2000 - jako
potenciálně ovlivnitelné byly určeny tyto evropsky významné lokality – EVL Libavá,
EVL Horní Odra, EVL Soudkova štola, EVL Poodří a z ptačích oblastí PO Libavá.
Další nejblíže situovanou ptačí oblastí je PO Poodří, ovšem vzhledem ke vzdálenosti
vetší než 10 km od polohy záměru nebyla identifikována jako potenciálně ovlivněná.
Je konstatováno, že realizace záměru „Větrné elektrárny Jindřichov“ nebude mít
významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura
2000. Záměr se nachází mimo území soustavy Natura 2000. V okolí záměru se
nacházejí PO Libavá, EVL Libavá, EVL Horní Odra a EVL Soudkova štola, na jejichž
předměty ochrany nebude mít realizace ani provoz záměru žádný vliv.
Vliv na půdu
Všechny navrhované větrné elektrárny se nacházejí na zemědělské půdě (ZPF).
Celková plocha dočasného záboru bude činit 0,39 ha a pro tyto plochy bude nutné
požádat o vyjmutí ze ZPF.
Jedná se o zemědělské půdy II. třídy ochrany, které mají nadprůměrnou produkční
schopnost a které jsou v současnosti využívány. Vzhledem k malé zastavené ploše
VTE a příjezdových komunikací je rozsah záboru přijatelný.
Před vlastní stavbou bude provedena skrývka ornice a celkem bude odtěženo cca
200 m3 ornice. Pro základy všech VTE bude odstraněno 1 800 m3 půdního materiálu,
jehož využití bude řešeno v dalších řízeních, půjde např. o rekultivaci, terénní úpravy,
apod.
Vlivy na půdu jsou akceptovatelné, opět za podmínky realizace opatření navržených
v části D.IV dokumentace a vrácení pozemků zpět do původního stavu po ukončení
provozu VTE.
Vliv na ovzduší
V období provozu nebudou mít větrné elektrárny vliv na kvalitu ovzduší. Během
výstavby záměru může dojít ke zvýšení emisí výfukových plynů a prachových částic.
Tento negativní vliv bude však krátkodobý a maloplošný.
Za předpokladu splnění navržených opatření lze vlivy na ovzduší akceptovat.
Vliv na vodu
Pro období provozu nebude mít záměr požadavky na potřebu vody, nebudou vznikat
technologické ani splaškové odpadní vody.
Vlivy na povrchové vody a na podzemní vody se neočekávají, je však nezbytné
dodržet všechna protihavarijní opatření. Stavba větrných elektráren neovlivní
odtokové poměry povrchových vod, ani kvalitu, hladiny a směry proudění
podzemních vod, a to jak při výstavbě, tak při vlastním provozu.
Ve vzdálenosti cca 300 m od VTE JIN3 pramení bezejmenný přítok říčky Ludiny.
S ohledem na umístění se nepředpokládá jeho ovlivnění.
Provoz záměru prakticky nemůže mít významný vliv na povrchové a podzemní vody.
Skutečnosti, které mohou ovlivnit odtokové poměry v prostředí, byly posouzeny. Na
základě posouzení lze celkový vliv záměru na vodu považovat za akceptovatelný.
strana 9 (celkem 25)
Vlivy na ostatní složky životního prostředí, včetně vlivu na hmotný majetek a
kulturní památky považujeme za nevýznamné.
III.2. HODNOCENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA
DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ
Technické a technologické řešení a v dokumentaci navržený způsob provozování
VTE odpovídá nejvyššímu stupni ekonomicky realizovatelných pokrokových
technologií a způsobů provozování, které jsou za účelem omezení emisí do složek
životního prostředí prakticky ověřeny jako nejlepší dostupné techniky (BAT – Best
Available Technique).
Posouzení technického řešení
Ve stávajícím stupni přípravy záměru je možné technické řešení investora a
dodavatele technologie – firmy VESTAS považovat za jednu z nejlepších dostupných
technik.
Technické a technologické řešení záměru není z hlediska předpokládaných vlivů na
životní prostředí problematické. Navrhované moderní zařízení splňuje požadavky
dané technickými i právními normami a požadavky ochrany životního prostředí.
III.3. NÁVRH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ
KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
VČETNĚ POVINNOSTÍ A PODMÍNEK PRO SLEDOVÁNÍ A ROZBOR VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Návrh opatření uvedený v dokumentaci a doplněný autory posudku je uveden v části
III.6.
III.4. POŘADÍ VARIANT (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY) Z HLEDISKA VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Dokumentace byla zpracována v jedné variantě, jedná o záměr větrné farmy 3 VTE,
typ VESTAS V90, 2 MW.
Pozn.: Na počátku procesu EIA (ve fázi oznámení záměru) měla větrná farma
kapacitu 8 ks VTE. Následně, jako důsledek posuzování vlivu na životní prostředí,
došlo k vyloučení 5 VTE.
strana 10 (celkem 25)
III.5. VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI (OZNÁMENÍ) A K POSUDKU
III.5.1. Vypořádání vyjádření k oznámení
K záměru bylo v rámci zjišťovacího řízení doručeno celkem 18 vyjádření dotčených
správních úřadů, územních samosprávných celků a veřejnosti: Odboru životního
prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje, Olomouckého kraje,
Krajské hygienické stanice (KHS) Olomouckého kraje - územního pracoviště Přerov,
České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu (ČIŽP OI) Ostrava,
Krajské hygienické stanice (KHS) Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě,
Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje,
Obce Jindřichov, Odboru životního prostředí Městského úřadu Odry, Města Odry a
dále bylo doručeno vyjádření Osadního výboru v Pohoři, Občanského sdružení
„Šťastný život“, Osadního výboru Dobešov, Občanského sdružení Oderské vrchy,
Občanského sdružení Divous, občanů Dobešova, Spálova, Jakubčovic, Oder,
Heltínova, Stříteže nad Ludinou, Lipné a Jindřichova. Ve všech doručených
vyjádřeních, kromě vyjádření Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského
úřadu Moravskoslezského kraje a Krajské hygienické stanice (KHS)
Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, byl vznesen požadavek aplikace
procesu EIA.
Vyjádření k oznámení byla vypořádána dokumentací vlivů záměru Větrné elektrárny
Jindřichov na životní prostředí (Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc., květen 2010).
III.5.2. Vypořádání vyjádření k dokumentaci
K posuzované dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí bylo příslušnému úřadu
doručeno celkem 15 vyjádření a stanovisek dotčených obcí, územních
samosprávných celků, dotčených správních úřadů a také občanů.
Vypořádání, resp. komentáře ke všem požadavkům a připomínkám obsaženým
v doručených vyjádřeních je zpracováno v kapitole V. posudku.
III.5.3. Vypořádání vyjádření k posudku
A. Vypořádání písemných vyjádření obdržených k posudku:
Před veřejným projednáním bylo zpracovateli posudku předáno 12 písemných
vyjádření. Jejich identifikační údaje jsou uvedeny níže:
1.
2.
3.
OS „Šťastný život“, A. Lukašíková, Pohoř 88, Odry ze dne 21. 11. 2011
Osadní výbor v Pohoři, J. Žilinská, Pohoř 45, Odry ze dne 22. 11. 2011
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě,
čj. HOK/OV-25973/2.5/11 ze dne 23. 11. 2011
4.
Jiří Pavelka, majitel usedlosti Jindřichov čp. 115 ze dne 25. 11. 2011
5.
Městský úřad Hranice, Odbor ŽP, čj. OŽP/23908/11 ze dne 5. 12. 2011
6.
ČIŽP, Oblastní inspektorát Ostrava, čj. ČIŽP/49/IPP/0814368.007/11/VMJ ze
dne 6. 12. 2011
7.
Městský úřad Odry, Odbor ŽP, čj. MěÚO/29457/2011 ze dne 9. 12. 2011
8.
Krajský úřad, Moravskoslezský kraj, Odbor ŽP a zemědělství,
čj. MSK 196592/2011 ze dne 29. 11. 2011
9.
ČIŽP, Oblastní inspektorát Olomouc, čj. ČIŽP/48/IPP/1110454.002/11/OA ze
dne 5. 12. 2011
10. OS Jindřichov, Ing. L. Pavelka, Ing. P. Zdarsa, Lipník nad Bečvou ze dne
8. 12. 2011
strana 11 (celkem 25)
11. I. Mecová, Dobešov 70, Odry ze dne 9. 12. 2011
12. Olomoucký kraj, čj. KUOK 125691/2011 ze dne 5. 12. 2011
Po veřejném projednání byly zaslány ještě připomínky k VE Jindřichov za Město
Odry a Městský úřad Odry, odbor životního prostředí, Ing. Petr Lelek, 15. 12. 2011.
Reakce zpracovatele posudku a vypořádání připomínek jsou v dalším textu
uvedeny kurzívou:
1. Občanské sdružení „Šťastný život“, Alena Lukašíková, Pohoř 88, Odry
OS považuje výstavbu VTE v Jindřichově za velmi tvrdý zásah do životního prostředí
a znehodnocení krajinného rázu a s výstavbou nesouhlasí.
Na území České republiky má umístění větrných elektráren do krajiny vždy
významné negativní vlivy na životní prostředí. K posouzení míry těchto vlivů je
používána metodika doporučená ministerstvem životního prostředí.
Hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz, které tvoří přílohu posuzované
dokumentace, bylo zpracováno Ing. V. Manou. Z komplexního posouzení vyplývá, že
záměr bude mít silný vliv na dvě z osmi posuzovaných zákonných kritérií. Žádná VTE
se nevyskytuje uvnitř přírodního parku a odborný posudek nevylučuje jejich realizaci,
za předpokladu splnění navržených opatření.
2. Osadní výbor v Pohoři, Jarmila Žilinská, předseda OV, Pohoř 45, Odry
Osadní výbor nesouhlasí se stavbou VTE v Jindřichově.
Ve vyjádření nejsou uvedeny důvody nesouhlasu s výstavbou. Občanské sdružení
má na tento názor právo, nelze jej však vypořádat.
3. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
KHS souhlasí s posudkem k dokumentaci o hodnocení vlivů záměru „Větrné
elektrárny Jindřichov“.
4. Jiří Pavelka, majitel usedlosti Jindřichov č.p. 115
Předkládá velmi emotivní a vulgární vyjádření, ve kterém nesouhlasí se záměrem a
zpochybňuje práci zpracovatele dokumentace a posudku.
Rozumíme nesouhlasu, rozhořčení a obavám obyvatel i návštěvníků obce. Vyjádření
však vedle logických argumentů obsahuje řadu emotivních názorů a nařčení, které se
ne vždy týkají procesu EIA.
K objektivnímu posouzení očekávaných vlivů VTE na složky životního prostředí byly
zpracovány odborné studie (hluk, flicker, biologické hodnocení, vlivy na veřejné
zdraví, krajinný ráz). Z komplexního posouzení všech posuzovaných aspektů
vyplývá, že za předpokladu realizace navržených opatření ke snížení či vyloučení
vlivů, nedojde k nedodržení limitů a norem ochrany životního prostředí.
5. Městský úřad Hranice, Odbor životního prostředí
Městský úřad předkládá vyjádření, ve kterém nemá námitky k hodnocení vlivů
posuzovaného záměru.
strana 12 (celkem 25)
6. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ostrava
Předkládá k hodnocení zásadní připomínky:
- dle ČIŽP výstavbou a provozem záměru dojde k významnému narušení
krajinného rázu přírodního parku Oderské vrchy, který byl vyhlášen na
ochranu krajinářských hodnot území jihovýchodního okraje Nízkého Jeseníku
a jeho okolí.
- dále nebyl v procesu posuzování prokázán environmentální přínos tohoto
záměru a to takového významu, aby vliv na krajinný ráz a tímto znehodnocení
estetického charakteru krajiny, mohl být prohlášen za nevýznamný (významné
zlepšení ovzduší v dané lokalitě, významný příspěvek k ochraně ovzduší a
zlepšení imisní situace, apod.)
Umístění větrných elektráren v blízkosti přírodního parku, který je vyhlašován
k ochraně krajinného rázu, je možno považovat za kontroverzní. Zejména z tohoto
důvodu došlo v průběhu procesu EIA k postupnému snižování počtu VTE
z původních 8 na 3.
Dle našeho názoru provedené hodnocení krajinného rázu správně posoudilo vliv
záměru a silný negativní vliv byl určen u dvou zákonných kritérií hodnocení. Hranice
PP probíhá ve vzdálenosti cca 2,5 km a významný vliv bude mít záměr na
harmonické měřítko a vztahy v krajině. Je skutečností, že v širším okolí záměru je již
provozováno několik VE (nad Kyžlířovem, Lipnou, na Veselském kopci). Nebude se
tak jednat o zcela nový prvek v krajině.
Zdůvodnění potřeby záměru bylo v dokumentaci, dle našeho názoru provedeno
v dostatečné míře. Jedná se o malou farmu větrných elektráren a tomu také
odpovídá velikost environmentálního přínosu.
7. Městský úřad Odry, Odbor životního prostředí
Městský úřad vydal vyjádření, na jehož základě požaduje, aby záměru nebylo vydáno
souhlasné stanovisko:
1. Nesouhlasí s odůvodněním o malém vlivu el. vedení, které je nutné
k odvedení energie do distribuční sítě, aniž by stavebně a technicky bylo
specifikováno a umístěno v krajině. Požaduje souběžné posuzování obou
záměrů.
Připomínka byla zodpovězena v průběhu veřejného projednání. Záměr nelze rozdělit
na „Větrné elektrárny a elektrické vedení“. U VTE Jindřichov se jedná o vedení nad
5 MW, které bude napojeno na rozvodnu v Hranicích a oznamovatel je povinen plnit
platnou legislativu a postup stanovený vyhláškou č. 81/2010 Sb. o podmínkách
připojení k elektrizační soustavě.
Kabelové trasy budou vedeny pod zemí. Budou uloženy bezvýkopovou technologií.
Případné vlivy v dílčích úsecích budou řešeny v navazujících řízeních.
2. Nesouhlasí s odůvodněním a argumentací, že uváděné druhy živočichů (jelen
evropský, los evropský, velké šelmy) se v území nevyskytují. Každý záměr,
který by mohl negativně ovlivnit skladebné prvky ÚSES v optimálním stavu,
musí být posouzen i na možný budoucí výskyt velkých savců.
Nezpochybňujeme význam ÚSES, ale opětovně uvádíme v souladu s autorem
odborné studie v dokumentaci, že záměr nebude mít vliv na uváděné druhy
živočichů. Na základě řady pozorování u stávajících VTE nemá provoz větrných
strana 13 (celkem 25)
elektráren podstatný vliv na výskyt nebo migraci zvěře. Co se týče jejich
potenciálního budoucího výskytu, domníváme se, že současné využití území (blízká
komunikace II/441, obec Jindřichov) neposkytuje dostatečné podmínky pro výskyt a
migraci (např. velkých savců).
3. Vyhodnocení na ptáky a letouny.
- aniž by byl zpřesněn zoologický průzkum letounů v lokalitě, zpracovatel
posudku dělá jasný závěr, že je tento záměr podmínečně akceptovatelný.
Postup a provádění zoologického průzkumu byl vysvětlen Mgr. R. Kočvarou na
veřejném projednání 15. 12. 2011. Na lokalitě a v okolí probíhal několikaletý
biologický průzkum (2003 - 2010) a také byla provedena aktualizace posouzení vlivu
na ptáky a obratlovce a provedené průzkumy považujeme za dostatečné. Stanovené
podmínky vyplývají z platné legislativy.
-
nesouhlasí s podmínkou č. 9 pro fázi provozu, která navrhuje monitoring
mortality ptáků a netopýrů pouze na 1 rok a podmínky monitoringu „může“
stanovit příslušný orgán přírody
Není pravda, že monitoring je v podmínce č. 9 stanoven pouze na 1 rok.
Přesné znění podmínky č. 9:
„Po uvedení stavby do provozu bude, min. po dobu jednoho roku provozu (nejlépe
pak 3 roky od uvedení VTE do provozu), prováděn monitoring mortality ptáků a
netopýrů v širším okolí záměru. Podrobnosti mohou být stanoveny příslušným
orgánem ochrany přírody v rozhodnutí ve věci povolení výjimky ze zákazů u zvláště
chráněných druhů. Případně bude způsob provedení a forma zpracování výstupu
z monitoringu konzultována s orgány ochrany přírody a Agenturou ochrany přírody a
krajiny ČR.“
Upřesnění podmínky je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody, neboť
může být vázáno s podmínkami udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště
chráněných živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
-
co se bude dít v případě, kdy monitoring prokáže úhyn živočichů vinou
provozu VTE. Předložený posudek neřeší tento stav. Jak vysoká mortalita
živočichů je ještě přijatelná? Odstraní se stavba?
Předložené otázky jsou řešeny v odborné příloze č. II-4 (např. str. 4, 7, 12), kde
Mgr. R. Kočvara vysvětluje problematiku vyhodnocení mortality ptáků a letounů a
kterou také zopakoval na veřejném projednání. Určení přijatelné míry mortality
souvisí zejména se stanovením početnosti jedinců daného druhu, je pro každý druh
individuální a je velmi obtížné ji stanovit.
Mortalitu vlivem VTE a její přijatelnost bude vyhodnocovat odborně způsobilá osoba.
Na náklady provozovatele bude podle zvláštního projektu řídit a provádět monitoring.
V případě prokázání vysoké mortality živočichů budou dle požadavků příslušného
orgánu ochrany přírody realizována účinná opatření, např. omezení provozu, změna
osvětlení VTE, apod.
4. Demografický vývoj území. Dále trvá na svém původním požadavku
zhodnocení kumulativního vlivu VTE na demografický vývoj sídel v zóně
zřetelné viditelnosti, tzn. do 10 km od uvažovaných VTE.
strana 14 (celkem 25)
Požadavek na doplnění demografického vývoje považujeme za nepřiměřený.
Dostupné informační zdroje neobsahují informace o souvislostech mezi provozem
VTE a demografickým vývojem dotčeného území. Dle našeho názoru nelze uvedený
vztah v rámci procesu EIA vyhodnotit.
5. Hodnocení vlivů na krajinný ráz vzhledem ke kumulaci dalších VTE v dané
lokalitě. Nadále požaduje dopracovat hodnocení krajinného rázu, zejména
k možnému kumulativnímu vlivu všech projednávaných záměrů na krajinný ráz
a učinit jasný a konkrétní závěr.
Odborné hodnocení vypracované Ing. V. Manou zahrnuje kumulativní vlivy na
krajinný ráz existujících i připravovaných VTE v okolí (Potštát – Kyžlířov, Partutovice
a Potštát – Lipná) a rozhodně nebylo podceněno. Závěr tohoto odborného posouzení
je prezentován např. na str. 68 dokumentace jako „celkové hodnocení vlivů na
krajinný ráz a objektivizace výsledků“ a je prezentován v přehledné tabulce.
6. Opět upozorňuje, že realizace všech projednávaných záměrů VTE podél
hranice Moravskoslezského a Olomouckého kraje výrazně zhorší atraktivitu
celého území.
Možnosti a omezení využití území v rámci jednotlivých krajů je analyzováno
v Zásadách územního rozvoje.
Využívání větrné energetiky a ovlivnění krajinného rázu je pro celé území
Olomouckého kraje popsáno v „Územní studii větrných elektráren na území
Olomouckého kraje“ (Ecological Consulting, 2009)
Obdobná studie byla zpracována rovněž pro území Moravskoslezského kraje.
V obou studiích je celé území kraje rozděleno dle vhodnosti k provozování VTE. Lze
předpokládat, že příslušné orgány neumožní realizaci VTE v rozporu s uvedenými
koncepčními studiemi a dokumenty, ani na lokalitách, které nesplňují požadavky
procesu EIA.
Opakujeme, že dosavadní zkušenosti s provozováním VE v České republice ani
v zahraničí obavu o zhoršení atraktivity území, resp. snížení turismu nepotvrzují ani
nevyvracejí.
7a. Městský úřad a město Odry, odbor životního prostředí, 15. 12. 2011
1. Je vyslovena obava, že vybudováním nového kabelového podzemního vedení,
kterým se vyvede výkon 3 VTE do rozvodny Hranice, dojde k tlaku na výstavbu
dalších VTE, aby se náklady na kabelové vedení vrátily co nejdříve. Tím údajně
dojde k vytvoření bariéry pro ptáky a letouny, kteří se v této lokalitě vyskytují.
Takovýmto hrozícím vlivem se dokumentace EIA údajně nezabývá.
Každý záměr na výstavbu VTE musí být posouzen z hlediska možných vlivů na
životní prostředí. Vyhodnocení potenciálních vlivů na ptáky a letouny je významnou
součástí každého EIA posouzení. Tam, kde je v území navrhováno několik záměrů,
jsou jako podmínky realizace uvedeny i minimální rozestupy mezi jednotlivými
„hnízdy“ VTE, s cílem ponechat dostatečně široké koridory pro pohyb ptáků a
letounů, včetně migrujících.
Všechny oznámené záměry na výstavbu VTE jsou v hodnocené dokumentaci
zohledněny, jsou vyhodnoceny jejich případné kumulativní vlivy a navržena opatření
k jejich prevenci, minimalizaci či eliminaci.
strana 15 (celkem 25)
Mgr. Kočvara podrobně hodnotil možné ovlivnění ptáků a netopýrů za předpokladu
realizace 18 VTE v nejbližším okolí Jindřichova se závěrem, že výstavba VTE
s ohledem na další uvažované VTE v těsné blízkosti nepředstavuje nepřijatelný
kumulativní vliv.
2. Opakovaně jsou uváděny obavy z nepřijatelné mortality ptáků a letounů vlivem
VTE.
Postup sledování, vyhodnocení zjištěných údajů a návrhy opatření jsou komentovány
v bodě 3 připomínek MěÚ Odry výše.
3. Je uvedena obava z vylidňování území a nezájmu o rekreaci. Autor se ptá, kdo
bude hradit ztráty ze znehodnocení nemovitostí? A zda bude investor ochoten omezit
či zastavit provoz, pokud se prokáže příčinná souvislost mezi provozem VTE a
případnými ztrátami na nemovitostech?
Tyto obavy se objevují při posuzování VTE v kterékoliv lokalitě v České republice.
Přestože nejstarší VTE jsou na území ČR v provozu již téměř 10 let (ojediněle i déle),
nejsou dosud objektivní informace, které by uvedené obavy potvrzovaly.
Řešení uvedených hypotetických situací, pokud k nim někdy dojde, musí probíhat
v souladu s právním řádem České republiky. V požadovaných detailech nejsou
předmětem posuzování vlivů na ŽP.
8. Krajský úřad, Moravskoslezský kraj, Odbor ŽP a zemědělství
Krajský úřad nemá k předloženému posudku žádné připomínky.
9. ČIŽP, Oblastní inspektorát Olomouc
ČIŽP nemá k předloženému posudku žádné připomínky.
10. OS Jindřichov, Ing. L. Pavelka, Ing. P. Zdarsa, Lipník nad Bečvou
Občanské sdružení Jindřichov má po prostudování tyto připomínky:
1. Výběr zpracovatele posudku – způsob a výběr zpracovatele, zpochybňuje
objektivnost práce.
Výběr zpracovatele posudku je v kompetenci dotčeného krajského úřadu, u každého
záměru je provedeno řádné výběrové řízení. Na veřejném projednání zástupce
krajského úřadu vysvětlil přesný postup. Bylo uvedeno, že důležitým aspektem
rozhodování KÚ je rovněž odborná znalost zpracovatele posudku v oboru větrné
energetiky a schopnost komunikace na veřejném projednání.
2. Vypořádání připomínek OS Jindřichov
2.1 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu – příjezdová silnice III. třídy od Potštátu
k Jindřichovu a Dobešovu bude realizací stavby poškozena, chybí informace
o opravě této komunikace.
V dokumentaci je doprava řešena v rámci kapitoly B.II.4 Nároky na dopravní a jinou
infrastrukturu. Výstavba bude probíhat cca 2 měsíce a na kolik může poškodit
současný stav komunikace nelze odhadnout, např. záleží na stavu komunikace
v době výstavby. Nepředpokládá se významné ovlivnění. V rámci navazujících řízení
mohou být upřesněny přepravní trasy a také uloženo kompenzační opatření.
strana 16 (celkem 25)
2.2 Hluk – navrhuje vypustit VTE JIN3, neboť navržené řešení má nulovou rezervu
s dodržením hygienických norem.
Hluková studie a příslušné výpočty byly provedeny v souladu s platnou legislativou a
pro nejhorší možné stavy, které mohou nastat. Hygienický limit je stanoven na 50 dB
pro denní dobu a 40 dB pro noční dobu. V příslušných tabulkách v dokumentaci si
lze ověřit číselné hodnoty, které s dostatečnou rezervou uvedené limity splňují.
Požadavek na vyloučení VTE JIN3 z důvodu rizika zvýšené hlučnosti nepovažujeme
za odůvodněný.
2.3 Odstupová vzdálenost od obydlí – požaduje dodržet odstupové vzdálenosti od
obydlí dle územní studie, podmínka splnění hlukových limitů je na hranici přípustnosti
bez rezerv a pohoda bydlení bude narušena.
Problematika odstupových vzdáleností, „Územní studie větrných elektráren na území
Olomouckého kraje“ a hlukových limitů byla podrobně prodiskutována na veřejném
projednání. Opakujeme, že záměr se nalézá v území podmíněně přípustném pro
výstavbu VTE. K vyhodnocení vlivů záměru na jednotlivé složky ŽP byly zpracovány
odborné studie. Tam, kde nelze vyloučit zvýšené negativní vlivy, jsou navržena
opatření ke snížení či kompenzaci možných vlivů. Návrh souhlasného stanoviska je
podmíněn realizací všech navržených opatření.
Problematika hluku je vypořádána výše v připomínce 2.2 Hluk.
Je pravděpodobné, že u citlivějších obyvatel může dojít k narušení pohody bydlení.
Vzdálenost VTE od nejbližších obydlí je však zárukou, aby nedošlo k negativním
vlivům na zdraví. Zkušenosti z provozovaných VTE u nás i v zahraničí ukazují, že
narušení pohody u většiny dotčených obyvatel se časem snižuje.
1 – Faktor vizuální pohody není v dokumentaci řešen, je pouze v části D.I.7, kde se
hodnocení nenachází.
2 – V dokumentu Vliv na veřejné zdraví se uvádí: „...Ve faktoru akustické pohody je
vyhodnoceno ve 3 kategoriích celkem 29 rozmrzelých osob a celkový závěr zní, že
zdravotní riziko způsobené realizací záměru není významné…. Z hlediska vlivů na
veřejné zdraví se očekává převaha pozitivních důsledků realizace. Jakých?“
1 – Pojem faktor vizuální pohody je obtížné definovat, lze jej zahrnout do celkových
vlivů na pohodu obyvatel. V dokumentaci je posouzeno „narušení faktorů pohody“
v části D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo a vizuální vliv záměru je hodnocen v části D.I.7
Vlivy na krajinu. Obecně platí, že v každé lokalitě bude existovat určité procento
obyvatel (10 - 30 %), u kterých s vědomím, že se připravuje téměř jakýkoliv rozvojový
záměr, dojde k narušení jejich osobní pohody.
2 – Uvedené formulace jsou součástí kapitol 6.3 Psychické a subjektivní vlivy a
7. Očekávané celospolečenské přínosy realizace záměru v posouzení vlivů na
veřejné zdraví (RNDr. A. Skácela, CSc.). Mezi pozitivní celospolečenské vlivy
zahrnuje autor mj. zlepšení struktury výroby elektrické energie a jako lokální přínos je
uváděno zlepšení ekonomické situace dotčené obce.
S tímto hodnocením autor posudku souhlasí. Avšak s poslední větou kapitoly
7. „Z hlediska vlivů na veřejné zdraví je možno očekávat převahu pozitivních přínosů“
je možno polemizovat.
Závěry hodnocení vlivů na veřejné zdraví však považujeme za korektní a správné.
strana 17 (celkem 25)
2.4 Odlétávání námrazy – nepovažuje za dostatečné řešení umístění informačních
tabulí. Jakým konstrukčním řešením je odlétávání námrazy vyloučeno?
Současné VTE mají automatické systémy sledující vyváženost lopatek rotoru a při
usazování námrazy dojde k automatickému zastavení. Opětovné spuštění je možné
pouze za přítomnosti pracovníka technické údržby elektráren, který napomáhá
rozběhu rotoru a zabezpečuje celý prostor pod elektrárnami. Je nutné zdůraznit, že
VTE s namrzlými listy rotoru se nemohou roztočit vzhledem ke změně jejich
aerodynamických profilů.
Neroztočení rotoru je zajištěno použitím dvou na sobě nezávislých systémů
anemometrů:
- Vytápěného – je funkční za jakýchkoliv podmínek.
- Nevytápěného – při vzniku námrazy je nefunkční elektronika a řídící systémy VTE
jsou nastaveny tak, aby v případě nefunkčnosti jednoho z anemometrů nemohlo dojít
k roztočení rotoru.
I přes všechna technická opatření nelze opadávání námrazy zcela vyloučit. Proto
jsou navrhovány informační tabule a další upozornění obyvatel na nebezpečí
v bezprostředním okolí VTE.
2.5 Dotčený krajinný prostor – silnou viditelností (0 - 3 km) budou zasažena obydlí na
západních svazích Jindřichova, obydlí od středu vesnice jižněji a ve vyšších
polohách východního svahu a také Přírodní park Oderské vrchy. Předložené
vizualizace nejsou vypovídající a zcela chybí z pohledu od vesnice.
Vizualizace byly zpracovány Ing. V. Manou, odborným specialistou na krajinný ráz.
Byly zpracovány ze čtyř směrů a vedle posuzovaných VTE jsou zahrnuty i další
záměry. Připouštíme, že v některých vizualizacích nejsou VTE zcela
identifikovatelné, což může být způsobeno kvalitou tisku. Rozsah zpracování
považujeme za přiměřený záměru.
Vizualizace záměru poskytuje informaci o pravděpodobném budoucím vzhledu. Není
to dokument/příloha, která by ovlivňovala závěry odborného hodnocení vlivů na
krajinný ráz.
2.6 Vliv na krajinu – VTE mají být umístěny 1,5 km od přírodního parku a jsou na
území podmíněně přípustném. Nesouhlasí, že vliv VTE na krajinný ráz je
akceptovatelný.
Vnímání krajinného rázu může být do určité míry subjektivní a názory se mohou
pochopitelně lišit. Problematice umístění VTE v přírodním parku, resp.
v doporučených odstupových vzdálenostech od hranice přírodního parku, byla
věnována část veřejného projednávání a obsáhlá diskuze, ve které byly uvedené
připomínky vysvětleny.
11. Irena Mecová, Dobešov 70, Odry
Irena Mecová předkládá nesouhlasné vyjádření s těmito připomínkami:
-
nesouhlasí s formou vypořádání svých připomínek
Veškeré připomínky, které byly předloženy k posuzované dokumentaci, byly
vypořádány. V zájmu srozumitelnosti, přehlednosti a stručnosti dokumentů, které jsou
strana 18 (celkem 25)
součástí EIA procesu, je standardní, že se věcně obdobné připomínky vypořádávají
souhrnně a případně se zkracují, sdružují, apod.
-
upozorňuje na negativní působení přerušovaného světla z elektráren
a depresivní a stísněné pocity při pohledu na točící se vrtule elektráren
a neustálou podvědomou potřebu stáčet oči na rotující se vrtule a rušivé
přerušované bílé světlo ve dne a v noci rušivé přerušované červené světlo.
Osvětlení větrných elektráren musí být dle Úřadu pro civilní letectví v souladu
s požadavky ICAO – Annex 14 Úmluvy č. 147/1947 Sb., o mezinárodním letectví a
také musí respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny. Právě dle těchto
požadavků se volí červené nebo bílé přerušované světlo, a to v minimálním počtu a
intenzitě a v minimálním počtu záblesků za minutu.
Souhlasíme s paní Mecovou, že osvětlení i rotace vrtulí může u ní i dalších osob
vyvolat popsané pocity.
Ze zkušeností z lokalit, kde jsou VTE již provozovány, vyplývá, že popsané obavy a
negativní působení na pohodu a spokojenost dotčených obyvatel se s postupem
času snižují. K negativnímu ovlivnění zdraví obyvatel vlivem posuzovaných 3 VTE
nedojde.
-
Poukazuje, že není dostatečně vypořádán bod týkající se migrace volně
žijících ptáků a netopýrů.
Posouzení vlivu VTE na ptáky a další obratlovce (Příloha č. II-4 Mgr. R. Kočvary)
obsahuje podrobné vyhodnocení předpokládaných vlivů. Větrné elektrárny jsou
plánovány mimo významné tahové cesty a hnízdiště ptáků, ani průzkum provedený
v rámci zájmového území neprokázal přítomnost významných tahových cest,
případně území, která by byla významně využívána ptáky.
Souhlasíme, že větší nárůst VTE může vytvořit bariéru pro migraci ptáků.
Mgr. Kočvara uvádí, že 1 km mezi jednotlivými hnízdy VTE lze považovat za
bezpečnou vzdálenost z hlediska migrace, 2 km při realizaci více záměrů.
-
Nesouhlasí s formulací, že uvedené navýšení počtu rozmrzelých osob je
považováno za mírný nárůst. Požaduje přesné určení, co to je dostatečný
nárůst rozmrzelých občanů. Jako důvod svého nesouhlasného vyjádření uvádí
změny subjektivních pocitů i případné narušení faktoru pohody.
RNDr. A. Skácel definoval ve své studii dotčenou populaci a odhad zdravotních rizik
byl proveden podle pomocí metodiky US EPA a dle postupu AN15 (autorizační návod
pro hodnocení zdravotního rizika hlučnosti) a také dle WHO (Světové zdravotnické
organizace). Uvedené počty osob lze považovat za informativní. V současné době
není znám postup, který by objektivně určil počty lidí rozmrzelých či nespokojených.
Na vyjádření svého nesouhlasu má paní Mecová plné právo. Uvedené subjektivní
pocity mohou být předmětem jejího jednání s investorem o doplnění opatření
k omezení vlivů VTE, nemohou však být důvodem k zamítnutí záměru.
-
stroboskopický efekt – pochybuje o vyhodnocení, které může být prováděno
v rámci preventivních opatření. Co bude s již postavenými elektrárnami
v případě, že stroboskopický efekt bude zjištěn vyšší, než je přípustný?
strana 19 (celkem 25)
Stroboskopický efekt (míhání stínů, flicker) má své specifické podmínky, aby vůbec
mohl nastat.
Vzhledem k umístění VTE budou projevy flickeru značně omezené a nevýznamné,
mohou se projevit jen v okrajových vyšších částech obce, v pozdních hodinách a
max. v letních měsících. Aby mohl být dobře pozorován, musí být vzdálenost obydlí
menší než cca 600 m. Pokud by se zjistilo ovlivnění flickerem po dobu delší než je
přípustné (v případě Jindřichova velmi nepravděpodobné), VTE se automaticky
vypíná na dobu, kdy se jev může objevit.
-
vliv na hmotný majetek – kde je blíže uváděna tato problematika?
V posudku je uvedeno, že problematika vlivů VTE na hmotný majetek, včetně cen
pozemků a nemovitostí, není předmětem procesu EIA.
V současné době nám nejsou známy seriózní informace (odborné studie), které by
se daným tématem zabývaly.
-
nesouhlasí se strohým sdělením, že u místních obyvatel mohou být narušeny
faktory pohody v subjektivní a psychické oblasti, není zdůvodněno, co mají
takto postižení občané dělat, kde se doberou svých práv a ochrany zdraví.
V případě pochybností o provozu jednotlivých VTE (např. změny hlukové situace) se
občané mohou obrátit na příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (příslušná
hygienická stanice) s požadavkem kontrolních měření a případně z výsledků měření
plynoucích opatření.
-
není uvedeno, že při fázi ukončení provozu bude odstraněn i betonový základ
VTE – podmínky pro fázi ukončení provozu a dále není uvedeno, jaká ornice a
odkud bude navezena podorniční vrstva.
V dokumentaci je fáze ukončení provozu popsána na str. 18 a připouští demolici
betonových bloků. Postup bude dále upřesněn v rámci navazujících řízení a
v současnosti nelze specifikovat informace týkající se místa, odkud bude navezena
podorniční vrstva.
12. Náměstek hejtmana Ing. Pavel Horák, Olomoucký kraj
Olomoucký kraj s posuzovaným záměrem nesouhlasí.
Záměr posuzuje z hlediska ÚPD „Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje“
(s účinností od 28. 3. 2008) a jejich ÚPP „Územní studie Větrné elektrárny na území
Olomouckého kraje“ (zaevidována v registraci ÚPD a ÚPP krajů 23. 2. 2009). Tyto
dokumenty kladou důraz na potřebnou ochranu obyvatel v obcích a ochranu
krajinného rázu včetně navazujících území sousedního kraje. Z této dokumentace se
na předmětné území, vzhledem k výrazné viditelnosti v širokém okolí (dálkové
pohledy) a harmonickému rázu krajiny, nahlíží jako na území podmíněně přípustné
(nevhodné) pro výstavbu větrných elektráren a je zapracován požadavek, aby byly
chráněny a rozvíjeny charakteristiky území a usilováno o uchování jejich struktury,
zohledňující nenarušení horizontů a krajinných dominant ve výhledových osách.
Posudek připouští, že záměr má silný vliv na harmonické měřítko krajiny a na
harmonické vztahy v krajině a na jeho estetické hodnoty. Bude patrný v okruhu silné
viditelnosti do 6 km i slabé viditelnosti do 15 km.
strana 20 (celkem 25)
Posouzení vlivů na krajinný ráz připouští silný vliv záměru u dvou zákonných kritérií harmonického měřítka a harmonických vztahů v krajině. Záměr není situován do
žádného ZCHÚ, neleží přímo v přírodním parku Oderské vrchy a nejedná se
o nevratný zásah do krajiny. Dle názoru autora odborného posudku „Posouzení vlivu
3 VTE Jindřichov na krajinný ráz“ se jedná negativní zásah do krajiny, nikoliv však
tak zásadní, aby realizaci stavby vylučoval. Autor EIA posudku se s tímto závěrem
ztotožňuje.
Záměr bude nejvíce viditelný v okruhu silné viditelnosti, tj. do 3 km, v dalších
pásmech se viditelnost bude omezovat. V okruhu do 15 km (slabé viditelnosti) budou
VTE patrné z pohledů z jihu a jihovýchodu.
Z hlediska územního plánování bylo na veřejném projednání (15. 12. 2011)
oznámeno, že záměr by měl být v souladu s připravovaným územním plánem.
Územní plán musí být v souladu se ZÚR Olomouckého kraje, které vycházejí
z územně plánovací podkladů, což je také územní studie „Větrné elektrárny na území
Olomouckého kraje“. Územní studie nemá závaznost jako územně plánovací
dokumentace, má doporučující charakter a řeší využití území a umísťování staveb.
Dle této územní studie „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“ se dotčená
lokalita nachází v „podmíněně přípustném“ území pro výstavbu větrných elektráren.
Možnost její realizace z hlediska vlivů na životní prostředí musí být posouzena dle
zákona.
Závěry EIA výstavbu 3 VTE v Jindřichově nevylučují.
B. Připomínky vznesené při veřejném projednání záměru
Veřejné projednání se konalo 15. 12. 2011 v Jindřichově, trvalo cca 3,5 hodiny
a účastnili se ho zástupci dotčených orgánů, občanských sdružení a také veřejnost
z Jindřichova i okolních obcí. Celý průběh projednání byl zvukově zaznamenán
a podstatné informace jsou uvedeny v zápisu.
Zásadní informací, která byla prezentována hned v úvodu veřejného projednání, byla
skutečnost, že obec Jindřichov má podepsány smlouvy s investorem a že záměr
bude v souladu s připravovaným územním plánem obce.
Celkově bylo jednání vedeno v klidné rovině a na četné připomínky ke zpracování
dokumentace a posudku bylo reagováno v rozsáhlé diskuzi.
Dotazy se týkaly např. zpracování hlukové studie a splnění stanovených hlukových
limitů, provedeného hodnocení vlivů na krajinný ráz a vizualizací, vlivu na ptáky a
letouny nebo významu obnovitelných zdrojů energie v souvislosti s případnou
realizací dalších větrných elektráren.
Všechny připomínky a komentáře byly zodpovězeny v průběhu veřejného projednání.
strana 21 (celkem 25)
III.6. STANOVISKO PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU Z HLEDISKA PŘIJATELNOSTI
VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S UVEDENÍM PODMÍNEK PRO
REALIZACI ZÁMĚRU, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ NEPŘIJATELNOSTI ZÁMĚRU
Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako
příslušný úřad vydává dle § 10, odst. (1) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých dalších zákonů na základě dokumentace,
posudku a veřejného projednání dle § 9, odst. (9) uvedeného zákona
souhlasné stanovisko
k realizaci záměru „Větrné elektrárny Jindřichov“, v rozsahu posouzeném
v dokumentaci s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou
respektovány v další přípravě záměru, projektové dokumentaci stavby a budou
zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení.
Podmínky souhlasného stanoviska:
I. Podmínky pro fázi přípravy
1) Vlastní výstavba bude organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně
omezí možnost narušení faktoru pohody, a to zejména ve dnech pracovního klidu.
2) Pro výstavbu bude zajištěno potřebné povolení k odnětí zemědělské půdy ze ZPF
dle zákona č. 334/1992 Sb.
3) U všech realizovaných VTE bude doložen souhlas se zásahem do krajinného rázu
dle §12, odst. 2) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
4) Vzhledem k výskytu některých zvláště chráněných druhů (křepelka polní, netopýr
rezavý a netopýr pestrý) v širším okolí, bude projednána s příslušným úřadem OOP
výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů.
5) Před výstavbou bude proveden inženýrsko-geologický průzkum s cílem ověření
základových poměrů
II. Podmínky pro fázi výstavby
1) U záměrů bude zajištěno precizní provedení všech stavebních a montážních prací,
na všech úsecích bude udržována technologická a pracovní kázeň.
2) U všech zařízení VTE budou prováděny pravidelné kontroly, údržba a případné
opravy v dostatečném rozsahu.
3) Manipulační plochy u jednotlivých elektráren a obslužné komunikace budou
vybudovány jako zpevněné plochy, ke zpevnění bude použit přírodní materiál (štěrk).
4) Bude zabezpečena řádná technologická příprava všech procesů a učiněna
veškerá dostupná opatření k zamezení kontaminace vody především látkami
ropného charakteru.
5) Běžná údržba, drobné opravy a doplňování pohonných hmot a olejových náplní
bude prováděno v předem připraveném prostoru na manipulační ploše k tomuto
účelu určené a konstruované dle platných předpisů; staveniště bude vybaveno
potřebným množstvím sorbentů ropných látek (DN 1 Adsodan Plus, CHEZACARB,
apod.).
strana 22 (celkem 25)
6) Veškeré odpady, především pak ropného původu a jim podobné, budou
likvidovány smluvně, u subjektů k tomu oprávněných a vybavených příslušnými
prostředky a zařízením v souladu se zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném
znění.
7) Bude vypracován plán organizace výstavby, který bude obsahovat vyčíslení
spotřeby surovin a materiálu, produkci jednotlivých druhů odpadů a přepravní trasy
na a ze staveniště. Do plánu budou zahrnuta i preventivní a kontrolní opatření proti
úniku ropných látek na staveništi.
8) Práce na stavbě nebudou probíhat v noci (22:00 - 6:00 hod), ve dnech pracovního
klidu a státem uznaných svátků.
9) V případě archeologického nálezu během výstavby se bude postupovat dle
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění novely č. 242/1992 Sb.
10) Přepravované stavební materiály a suroviny, jež vykazují sklony k prášení, budou
řádně zakryty (zaplachtovány) a pravidelně bude udržována čistota příjezdové
komunikace.
11) V případě potřeby bude zvlhčován povrch staveniště a příjezdové komunikace,
aby bylo zamezeno prášení při přejezdech strojů, zařízení a dopravních prostředků.
12) Bude udržován dokonalý technický stav motorů všech vozidel, stavebních strojů,
zařízení a dalších mechanizmů a organizace práce vylučující zbytečné přejezdy
dopravních prostředků, stavebních strojů a zařízení a běh jejich motorů naprázdno.
13) Skrývka svrchní vrstvy půdy bude provedena v mimovegetačním období (1. 11. –
31. 3.).
14) Vrstva ornice odstraněná během stavebních prací z pozemku, které budou
vyňaty ze ZPF, bude uložena na deponie a bude s ní nakládáno v souladu
s doporučením příslušného odboru životního prostředí a zemědělství. Předpokládá
se rozhrnutí na okolní pozemky.
15) Výstavba větrných elektráren bude realizována mimo období rozmnožování
ptáků (mimo hnízdní období - 1. 4. – 31. 7.) a savců.
16) Z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené viditelnosti budou VTE
označeny přerušovaným červeným světlem a to v minimálním počtu, minimální
intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu.
17) Světelná zařízení budou ze stran zastíněna, tím bude omezena jejich viditelnost
ze země.
III. Podmínky pro fázi provozu
1) Zařízení budou udržována v pohledově perfektním stavu (pravidelné nátěry
povrchu, zachování elegantních hladkých linií stavby bez dodatečných instalací
různých ochozů, antén, venkovních kabelů apod.).
2) Jednotlivé sloupy a lopatky větrných elektráren budou natřeny matnou barvou,
nejlépe šedivou nebo šedobílou.
3) Jednotlivé sloupy budou označeny dle předpisu L 14 UCL.
4) Na stožáry větrných elektráren nebudou umisťovány žádné reklamy ani reklamní
poutače.
5) Hluk emitovaný větrnými elektrárnami nebude vykazovat tónové složky. V denní
době mohou být všechny VTE nastaveny do režimu s akustickým výkonem 105.6 dB
(MODE 0), v noční době budou VTE JIN 2 a JIN 3 nastaveny do režimu MODE 2
s akustickým výkonem 101,7 dB, elektrárna JIN 1 může být provozována v režimu
MODE 0.
6) Všechna technologická zařízení budou udržována v perfektním technickém stavu
tak, aby nemohlo docházet ke zvýšení hlučnosti provozu VTE.
7) Bude provedeno autorizované měření při zkušebním provozu pro potvrzení
strana 23 (celkem 25)
a upřesnění hlukových emisí. V případě prokázání překročení hygienických norem
(při měření ve zkušebním režimu) bude výkon omezen tak, aby limity byly splněny.
8) Obyvatelé budou informováni o možném odpadu námrazy pod VTE
prostřednictvím informačních tabulí se základními charakteristikami technologie,
režimem provozu a s popisem významu pro ŽP.
9) Po uvedení stavby do provozu bude, min. po dobu jednoho roku provozu (nejlépe
pak 3 roky od uvedení VTE do provozu), prováděn monitoring mortality ptáků a
netopýrů v širším okolí záměru. Podrobnosti mohou být stanoveny příslušným
orgánem ochrany přírody v rozhodnutí ve věci povolení výjimky ze zákazu u zvláště
chráněných druhů. Případně bude způsob provedení a forma zpracování výstupů
z monitoringu konzultována s orgány ochrany přírody a Agenturou ochrany přírody a
krajiny ČR.
10) Pro kompenzaci možného negativního vlivu VTE na křepelku polní (i další druhy)
budou vhodným způsobem koseny některé neudržované travnaté plochy v okolí
zájmového území, kde je tato péče vyžadována. Dalším vhodným opatřením může
být i nová keřová výsadba zabraňující erozi a vytvářející vhodný biotop pro živočichy.
Konkrétní návrhy budou předloženy OOP v rámci navazujících řízení.
IV. Podmínky pro fázi ukončení provozu
1) Po ukončení životnosti VTE, popř. z jiných důvodů, bude každá stavba větrné
elektrárny odstraněna v souladu s platnou legislativou.
2) Betonové konstrukce VTE budou druhotně využity, např. jako stavební materiál.
3) Lokalita stavby bude rekultivována do původního stavu před realizací záměru, tzn.
bude obnovena funkčnost povrchu terénu.
Toto stanovisko není rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,
ve znění pozdějších předpisů a nelze se proti němu odvolat. Nenahrazuje
vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušné povolení podle
zvláštních předpisů.
Platnost tohoto stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání s tím, že jeho platnost
může být na žádost oznamovatele záměru prodloužena v souladu s § 10 odst. 3
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
otisk úředního razítka
Mgr. Radomír Studený
vedoucí oddělení integrované prevence
odboru životního prostředí a zemědělství
Krajského úřadu Olomouckého kraje
strana 24 (celkem 25)
Rozdělovník:
Dotčené územní samosprávné celky
• Obec Jindřichov, Jindřichov 19, 753 01 Jindřichov
• Obec Partutovice, Partutovice 61, 753 01 Hranice
• Město Odry, Masarykovo nám. 25, 742 35 Odry
• Obec Luboměř, Luboměř 32, 742 35 Odry
• Olomoucký kraj
• Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 Moravská Ostrava
Dotčené správní úřady
• Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
• Městský úřad Hranice, odbor životního prostředí, Perštejnské nám. 1, 753 37
Hranice
• Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje – územní pracoviště Přerov,
Dvořákova 75, 750 11 Přerov
• ČIŽP OI Olomouc, Tovární 41, 772 00 Olomouc
• Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství,
28. října 117, 702 18 Moravská Ostrava
• Městský úřad Odry, odbor životního prostředí, Masarykovo nám. 7,
742 35 Odry
• Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje – územní pracoviště Nový
Jičín, Štefánikova 7, 741 01 Nový Jičín
• ČIŽP OI Ostrava, Valchařská 15, 702 00 Ostrava
Oznamovatel
• OSTWIND CZ, s.r.o., Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha 10 Vršovice
Zpracovatel dokumentace
• Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc., K Odře 67/10, 700 30 Ostrava – Výškovice
Zpracovatel posudku
• Ing. Vladimír Rimmel, Regionální centrum EIA, s.r.o., Chelčického 4, 702 00
Ostrava 1
Na vědomí
• MŽP ČR, odbor posuzování vlivů na ŽP a IPPC, Vršovická 65, 110 00 Praha 10
• MŽP ČR, OVSS VIII, Krapkova 3, 772 00 Olomouc
• Osadní výbor v Pohoři, Jarmila Žilinská, Pohoř 45, 742 35 Odry
• Renata Nováková, Pohoř 67, 742 35 Odry
• OS „Šťastný život“, Alena Lukašíková, Pohoř 88, 742 35 Odry
• Osadní výbor Dobešov, Rudolf Hluchník, Dobešov 57, 742 35 Odry
• OS Oderské vrchy, Mgr. Jana Hluchníková, Dobešov 57, 742 35 Odry
• OS Divous, Petr Stupárek, Jiráskova 853/3, 742 35 Odry
• Ing. Zdeněk Horuta, Dobešov 11, 742 35 Odry
• Lenka Valentová, Lipná 38, 753 62 Potštát
• Ing. Petr Zdarsa, Jindřichov 137, 753 01 Hranice
• Jiří Pavelka, Pod nemocnicí 1657, 753 01 Hranice
• Ing. Libor Pavelka, Jindřichov 139, 753 01 Hranice
• Irena Mecová, Dobešov 70, 742 35 Dobešov
• Petr Cabák, Jindřichov 120, 753 01 Jindřichov
strana 25 (celkem 25)