32_12_1_17-VKN_-_predsazene_konstrukce_

32_12_1_17-VKN_-_predsazene_konstrukce_

Střední škola stavební Jihlava
Vodorovné nosné konstrukce
17. Předsazené konstrukce – lodžie, terasy
Digitální učební materiál projektu:
SŠS Jihlava - šablony
Ing. Jaroslava Lorencová
© 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Lodžie a terasy
Lodžie
Lodžie
Podle polohy vzhledem k líci průčelí objektu rozeznáváme:
lodžie zapuštěné –
•zmenšují obytnou plochu bytu
•zhoršují osvětlení vnitřních prostor
lodžie polozapuštěné –
•zmenšují obytnou plochu bytu
•zhoršují osvětlení vnitřních prostor
•dokonale tepelně izolovat části nosných svislých zdí přiléhajících k lodžii, aby
nedocházelo k promrzání zdiva
lodžie předsazené –
•dnes nejčastěji používanou konstrukcí lodžií
Lodžie
Terasy
Lze charakterizovat jako velký balkón
Konstrukčně:
Vyložená konzola
přístupná z vnitřního prostoru budovy
volný konec - zábradlí / případně je napojena na předložené schody a to podle
výšky nad terénem /
Terasy
Terasy
Nutno řešit: - staticky
- tepelně technicky
- akusticky – kročejový hluk
Římsy, arkýře, atiky, markýzy
Římsy
ochrana průčelí budovy před stékající srážkovou vodou
architektonické ztvárnění fasády
Římsy, arkýře, atiky, markýzy
Dle umístění rozlišujeme římsy:
hlavní nebo-li korunová
ukončuje budovu v místě napojení střechy
pásová - člení průčelí v úrovni stropních konstrukcí
jednotlivých podlaží
podokenní nebo-li parapetní
římsa soklová
římsa hlavní - dořešení napojení a uzavření konstrukce krovu
vyložení římsy bývá 400 až 600 mm
její velikost se řídí výškou budovy
Římsy
Konstrukce římsy
• vyzdívaná z cihel
• železobetonová (monolitická nebo prefabrikovaná)
• výjimečně i dřevěná.
Statické zabezpečení stability vyložení římsy je pomocí kotevních táhel nebo
zatížením vahou nadezdívky a to s minimálně dvojnásobnou bezpečnosti, přičemž do
zatížení nelze započítat spalitelnou část konstrukce krovu.
Příklad římsy u strmé střechy -
Římsy
•Arkýř rozšiřuje vnitřní prostor budovy
•umožňuje výhled podél fasády do strany
•na rozdíl od rizalitu nevystupuje z průčelí od
základů, ale až v některém z vyšších pater
•Ve středověku byly arkýře důležitou obrannou
součástí budov. Zabezpečovaly lepší výhled na
obrannou zeď umožňovaly chráněnou střelbu
proti útočníkům. V arkýřích se také budovaly
toalety.
Zvětšení půdorysné plochy - většinou od 1. nadzemního podlaží
Arkýře
Arkýř vytváří uzavřený prostor, předsazený před
průčelí budovy, který je spojený s přilehlou místností v
jeden prostor
Není doplněk místnosti - je její součástí
Na průčelí buď jako samostatný prostorový prvek
nebo jako větší celek - sdružené arkýře , z nich každý
má vlastní nosnou konstrukci, tyto nosné konstrukce
jsou tvořeny vyloženými nosníky stropních konstrukcí
přilehlých místností.
Arkýře
hlavní konstrukční zásada - arkýř musí tvořit v každém podlaží samostatně
vynášenou konstrukci, která není zatížena horním arkýřem a současně nezatěžuje
arkýř spodní
nosná konstrukce - železobetonová nebo ocelová
- výhodný je pro návrh arkýře skeletový systém s příčnými rámy,
jejichž konzoly vynášejí nejen podlahu a strop, ale i jeho stěny
Arkýře slouží především ke zvětšení podlahové plochy místnosti na
úkor vnějšího prostoru, je-li průčelí budovy situováno na sever,
zachytí slunce svými bočními okny.
Výstavba Jihlava CRYSTAL
Arkýře
E-gate Praha
http://www.stomix.cz/reseni-balkony-balkonovy-system---varianta-profi-16.html
•A
Legenda:
1. Stěrka LE 10 s mikrookapnicí
2. Penetrace PE 202
3. Dilatační samolepící páska DSAT
4. Balkónový potěr OV 40
5. Hydroizolační stěrka SE 6
6. Těsnicí páska SE 5
7. Lepidlo AD 540
8. Dlažba TAURUS, KENTAUR
9. Balkónová tvarovka TAURUS, KENTAUR
10. Spárovací hmota GFS
11. Pružný tmel SAB
LASSELSBERGER nabízí systémové řešení pro balkony
1. Podklad
Vhodné jsou betonové povrchy panelů, pórobeton, cihelné zdivo, soudržné vápencocementové, cementové omítky, vláknocement,
cementotříska a dřevotříska. Podklad musí být zbaven nečistot, prachu a mastnoty, musí být pevný, soudržný a rovný. Větší nerovnosti
je nutno vyrovnat vhodnou hmotou.
2. Penetrace podkladu
Vyspravené podklady se dle potřeby napouštějí penetračním nátěrem. Penetrace je důležitá pro povrchové zpevnění a snížení
nasákavosti stávajícího podkladu a pro jeho sjednocení v celé ploše.
3. Patní lišta
Slouží k ukončení systému především v soklové oblasti. Do lišty se osazuje spodní řada izolačních desek. Patní lišta se kotví do
podkladu hmoždinkami, případné nerovnosti se eliminují vkládáním podložek v místě kotvení.
4. Lepicí tmel
Izolační desky se k podkladu připevňují lepením, nebo lepením a hmoždinkami, nebo lištami. Způsob upevnění vyplývá ze statického
posouzení.
5. Izolační desky
Systém je na bázi desek z pevného polystyrenu nebo na bázi pojených minerálních vláken.
6. Hmoždinky
Izolační desky se po přilepení (nejdříve po 2 dnech) kotví talířovými hmoždinkami (na 1 m2 obkladu se většinou doporučují 4
hmoždinky). Obecně platí, že druh a počet hmoždinek je dán druhem systému, stavem podkladu, výškou budovy a její polohou.
7. Výztužná vrstva
Vrstva na vnějším povrchu tepelného izolantu je vytvořena štěrkovým tmelem, který obsahuje vyztužení skleněnou tkaninou. Tvoří
podklad pod finální povrchovou úpravu. Zajišťuje mechanické vlastnosti systému, má zásadní vliv na životnost a stabilitu systému.
Vytváří se celoplošným uložením tkaniny do nanesené vrstvy štěrkového tmelu. Tkanina je po uložení z obou stran kryta vrstvou
štěrkového tmelu.
8. Penetrační mezivrstva
Před finální povrchovou úpravou se na povrch výztužné vrstvy po jejím vyschnutí nanese penetrační mezivrstva. Druh penetrační
mezivrstvy, případně její barevný tón, se volí ze sortimentu penetračních a základních nátěrů především v návaznosti na povrchové
úpravě.
9. Finální povrchová úprava
Je možno volit mezi omítkovinami (akrylátová, zušlechtěná minerální, silikonová nebo silikátová), mozaikovou dekorativní
omítkovinou nebo keramickým obkladem.
Zdroje a použitá literatura
A.Erben, Petrůj, Medek – Stavitelství II, kniha 1první – VUT Brno
Hans Nestle a kolektiv – Moderní stavitelství pro školu a praxi, Europa-Sobotáles cz., Praha 2005
J. Toman, Technické kreslení podle ČSN a mezinárodních norem, díl II. – Pravidla tvorby výkresů ve stavitelství, Vyd. Montanex a.s, 1995, ISBN 80-85780-27-5
V. Hájek a kol., Pozemní stavitelství II: pro 2. ročník SPŠ stavebních, Vyd. Sobotáles Praha, 2002, ISBN 80-85920-59-X.
M. Hanák, Pozemní stavitelství: cvičení 1, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02130-0.
D. Matoušková, Pozemní stavitelství 1, Vyd. CERM Brno, 1994, ISBN 80-85867-31-X.
D. Matoušková, Pozemní stavitelství 2, Vyd. CERM Brno, 1994, ISBN 80-85867-10-9.
V. Hájek, L. Novák, Šmejcký J., Konstrukce pozemních staveb 30: Kompletační konstrukce, Vyd. ČVUT Praha, 1996, ISBN 80-01-01490-8.
M. Hanák, Pozemní stavitelství: cvičení 2, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02619-1.
F. Rambousek a kol., Stavební konstrukce I: pro 2. ročník SPŠ stavebních, Vyd. Snakladatelství techn. Praha, 1969.
J. Kos a kol., Konstrukce pozemních staveb III: návody pro cvičení, Vyd. CERM Brno, 1997, ISBN 80-7204-027-8.
J. Witzany a kol., Konstrukce pozemních staveb 20, Vyd. ČVUT Praha, 2001, ISBN 80-01-02317-6.
D. Skulinová, I. Skotnicová, Vodorovné konstrukce, Vyd. Ediční VŠB-TUO, 1998, ISBN 80-7078-521-7.
F. Pšenička, Pozemní stavitelství: nosné konstrukce zastřešení, Vyd. ČVUT Praha, 2003, ISBN 80-01-02128-9.
J. Michálek, Konstrukce pozemních staveb 15: pomůcka pro cvičení, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02479-2.
Verlag-Dashofer – technické požadavky na výstavbu
Verlag-Dashofer – Stavební zákon
Profesní informační systém ČKAIT – rok 2009,2010,2011
Normalizační institut – ČSN platné
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li
uvedeno jinak, je : ing.Jaroslava Lorencová
Při tvorbě byly použity volně přístupné internetové
zdroje.
Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a
jejich umístěním na www.ssstavji.cz
Tvorba materiálů byla financována z ESF a státního
rozpočtu ČR.
Provozováno Střední školou stavební Jihlava.