doczpravodaj
download 
Stížnost Transkript
zpravodaj
1 ZPRAVODAJ SLOVO PREZIDENTA Vážené kolegyně a kolegové, a smysluplných regulí, kterými se máme a musíme při své práci řídit je dokonce některými osobami chápána jako „boj z naší strany proti těmto institucím“. Ponechávám na úvaze každého z vás, na čí straně je v této polemice pravda. Stejně jako v další kritice, která na adresu mou a výboru zazněla v uvedeném příspěvku, a to zda Společnost plní či neplní svou povinnost seznamovat své členy s novými poznatky z oboru a dbát o jejich odborný růst. dostává se Vám do rukou poslední letošní Zpravodaj a tak mi dovolte, abych trochu „zbilancoval“ co se nám v právě uplývajícím roce povedlo a co ne. Za pozitivum osobně považuji uspořádání našeho tradičního zářijového setkání, tentokrát na netradičním místě. Po určitém váhání a posuzování mnoha hlasů členů zda pokračovat v tradici jejich konání v hotelu Santon na brněnské přehradě, nebo zda se setkat jinde, se výbor rozhodl tak jak se rozhodl. A z mnoha pozitivních ohlasů se domnívám, že dobře. Důvod spokojenosti neplynul pouze ze změny místa konání a z místa samého (onen labyrint chodeb v hotelu Sport byl přijímán spíše s úsměvem a jako „provětrání“ mozkových závitů či prověrka orientačního smyslu účastníků), ale především ve způsobu přípravy setkání a „starání se“ o spokojenost členů i hostů jak ze strany personálu hotelu, tak od členů výboru, kteří měli setkání na starosti. Vedení a personálu hotelu už byl dík vysloven, kolegům Solařovi, Klusáčkovi a Bertókovi, kteří se nejvíce zasloužili o zdárný průběh setkání, pak děkuji až touto cestou. Za příklad nepříznivé situace v komunikaci a spolupráci může sloužit případ stálé „neexistence“ příslušného prováděcího předpisu dle ustanovení § 25f, odstavec 6 („Ministerstvo dopravy vydá k provedení odstavce 5 příslušný prováděcí předpis.“) zákona 376/2007 Sb. (novela zákona č. 61/1988 Sb.), který by měl odstranit ono problematické nahlašování přepravy výbušnin v pětidenním předstihu. Zde Bohužel došlo na mé „věštění“ z posledního loňského čísla Zpravodaje a předpis stále není vydán a ani nikdo z uvedeného ministerstva neodpověděl na nabídku předat naše zkušenosti s danou problematikou, či případně spolupracovat na jeho tvorbě. Pokud je nám známo, obdobnou nabídku učinil na Ministerstvu dopravy i Český báňský úřad se stejným výsledkem. Z informací, které se nám dostaly, hodlá tak Ministerstvo učinit až v příštím roce 2009, patrně v souvislosti s novelou ADR, která má v tom roce vstoupit v platnost a která by měla uzákonit povinnost vybavení všech vozidel pro přepravu nebezpečných věcí (ADR) systémem on-line jejich sledování pomocí GPS. Ale při řadě kotroverzních výstupů tohoto ministerstva, které se v poslední době propíraly v médiích – no buďme optimisty. Bohužel v těch oblastech, ve kterých mnozí z vás (ale i nás, členů výboru Společnosti) očekávali a očekávají větší pomoc či angažovanost Společnosti při svých každodenních starostech a problémech, se o úspěších nedá moc mluvit. Přes mnohé snahy se stále nedaří obnovit plně spolupráci s institucemi, kterých se nějakým způsobem dotýká problematika naší „branže“. Jak jste si mohli vyslechnout z příspěvku pana inženýra Turka na konferenci v Hrotovicích, naše snaha o dosažení racionálních Již několik týdnů máte možnost se na našich spolkových web stránkách seznámit s návrhem znění nového zákona „o identifikaci a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití“, který se k nám dostal po linii Zaměstnavatelských svazů, tedy nikoliv přímo, jak by se snad dalo, vzhledem k předmětu či látce tohoto budoucího zákona, předpokládat. Přesto, že nám tento materiál nebyl oficiálně podstoupen k případným připomínkám či námětům (???), zpracoval jsem několik připomínek a OBSAH Slovo prezidenta .............................................................................................................................................................................. 1 Informace ........................................................................................................................................................................................ 2 Jubilea v roce 2009 ......................................................................................................................................................................... 2 Nekrology ........................................................................................................................................................................................ 3 Přenos textur na kovové povrchy za použití trhavin ........................................................................................................... 3 Odstřel skipu na Dole Dukla v Havířově - Dolní Suché ................................................................................................................ 5 Roznětný systém E*Star ................................................................................................................................................................ 7 Zemětřesení – seismické účinky odstřelů ..................................................................................................................................... 8 Dynamická odolnost optických kabelů ........................................................................................................................................ 10 Rizika nebezpečného (nepřípustného) rozletu hornin při trhacích pracích velkého rozsahu v lomech a způsoby jejich možného omezení ................................................................................................................................................................ 13 Snahy o humanizaci ozbrojených střetnutí a ochranu civilního obyvatelstva .......................................................................... 17 Mezinárodní seminář „Trhací technika & pyrotechnika 2008” v obrazech .............................................................................. 18 Inzerce............................................................................................................................................................................................ 20 2 ZPRAVODAJ námětů získaných od „obeznámených“ kolegů a oficielně je písemně předal zpracovateli předlohy i s nabídkou podělit se o poznatky s dlouholetým využíváním systémů čárových kódů v praxi firmy zabývající se výrobou i využíváním průmyslových trhavin v hornické praxi. Zatím na tento počin se mi nedostalo žádné odpovědi a tak mi nezbývá nic jiného než věřit, že tato aktivita nebude zase posuzována jako „čin nepřátelský“, ale jako upřímná snaha Společnosti na vytvoření racionálního a životaschopného systému, který i přes obtíže, které jeho realizace v praxi patrně přinese, přinesl i skutečné zlepšení systému sledování pohybu „citlivého zboží“, kterým veškeré výbušniny bezesporu jsou. Závěrem mi dovolte, abych Vám všem popřál nejen bohatého Ježíška a klidné prožití Vánočních svátků, ale i mnoho úspěchů, zdraví a životní pohody v novém roce 2009 a naší Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku ještě více úspěchů při plnění svých úkolů a cílů než tomu bylo v končícím roce 2008. Ing. Milan Těšitel prezident Společnosti PROSÍM NEPŘEHLÉDNĚTE !!! • Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku organizuje v roce 2009 odborně - tématický autobusový zájezd do Švýcarska, a to v měsíci červnu. Cena, ve které je ubytování a strava na území Švýcarska je cca 10 - 11 tisíc korun. Autobus je hrazen společností. K tomu, aby se tento zájezd mohl uskutečnit, je třeba 40 zájemců. Proto Vás žádáme, máte-li zájem se tohoto zájezdu zúčastnit, přihlaste se do 23. ledna 2009 a to buď písemně: Společnost trhací techniky a pyrotechniky, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 nebo telefonem: mob. 777 011 767, případně e-mailem: [email protected]. V přihlášce uveďte pro další komunikaci Váš telefon. • Kdo neuhradil členský příspěvek za rok 2008, prosíme o uhrazení do konce roku. Členský příspěvek činí 300 Kč. Nezapomeňte uvést své číslo legitimace. • Mezinárodní seminář s valnou hromadou se uskuteční v září v hotelu Sport – Hrotovice. • V tomto čísle zpravodaje je přiložena členská legitimace pro ty, kdo ji ještě neobdrželi v Hrotovicích. Může se stát, že jste legitimaci neobdrželi vůbec. Prosím, k takovým případům mohlo dojít, poněvadž jste neuhradili členský příspěvek za rok 2007. V takovém případě mi zavolejte nebo zašlete zprávu na e-mail uvedený výše. Přeji Vám a Vašim rodinám radostné prožití vánočních svátků. Jan Klusáček viceprezident Společnosti JUBILEA V ROCE 2009 50 - 1959 Trnka Lubomír 8. 6. 1959 55 - 1954 Ing. Chlebík Jan 20. 1. 1954 Sehnalík Václav 30. 3. 1954 Hošek Petr Ing. Jakupček Eduard Dr. Netolický Vlastimil 15. 5. 1954 19. 10. 1954 2. 3. 1954 60 - 1949 Ing. Kubát Petr 4. 11. 1949 Doubner Milan 23. 11. 1949 Ing. Bilka Josef 7. 12. 1949 Ing. Hrbek Petr 10. 12. 1949 Ing. Varhulík Josef 1. 6. 1949 65 - 1944 70 - 1939 Ing. Frühbauer Miroslav 14. 1. 1939 Ing. Drechsler Bohumil 20. 1. 1939 Nekarda Dušan 25. 5. 1939 Haas Bohumír 14. 7. 1939 Roubal Miroslav 21. 9. 1939 Ing. Čížek Zdeněk Ing. Krejča Miloslav 9. 1. 1944 Ing. Bernard Josef 15. 1. 1944 Ing. Štefaňák Jan 17. 1. 1944 75 - 1934 Ing. Svoboda Karel 29. 2. 1944 Klusáček Jan Ing. Klíč Robert 20. 3. 1949 Macoun Luděk 22. 3. 1944 Pícha Bohuslav 22. 4. 1949 Ing. Albrecht Jaroslav 17. 4. 1944 Stanko Vladislav 11. 5. 1949 Ing. Těšitel Milan Ing. Ješina Antonín 13. 6. 1949 Koudelka Petr 14. 6. 1944 Tešnar Lubomír 8. 10. 1949 Franěk Václav 2. 8. 1944 Solař Miroslav 8. 10. 1949 Diviš Boris 2. 5. 1944 6. 10. 1944 22. 11. 1939 5. 8. 1934 80 - 1929 Ing. Fukátko Radim, CSc. 7. 3. 1929 3 ZPRAVODAJ Miloš Orgoník * 4. května 1952 † 3. listopadu 2008 TVO Českomoravského cementu, a.s., nástupnické společnosti. Všichni, kdo jsme jej znali, jsme byli jeho tragickým úmrtím zaskočeni. Najednou scházel výborný kamarád, známý svou obětavostí, svou schopností pomoci každému, kdo jej o pomoc požádal. Byl jeden z prvních členů Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku a aktivně se účastnil akcí společnosti. Od svých střelmistrovských začátků si důsledně osvojoval nové poznatky a snažil se je zavádět na pracovištích, kde působil. O svých odborných pravdách se byl ochoten přít s kýmkoliv. Zpravidla uspěl. Profesní rozmíšky ale vždy končily, když se objevil jiný problém. Jeho zásluhou byla vždy vynikající organizace vrtacích a trhacích prací na těchto pracovištích. Svou profesní činnost vyvažoval zájmem o moderní hudbu a motocyklový a automobilový sport. Měl příkladný smysl pro rodinu. Miloš dnes chybí své rodině, svým známým a spolupracovníkům a bude ještě dlouho trvat, než si na jeho nepřítomnost zvykneme. Pracovníci lomu Mokrá a Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku plk. v. v. Ing. Jiří Kadlec * 13. ledna 1947 † 28. srpna 2008 V noci z 27. na 28. srpen 2008 nečekaně po vážné nemoci zemřel kamarád a aktivní člen Výboru Společnosti, nositel Rytířského kříže dělostřelectva plk. v. v. Ing. Jiří Kadlec. 1966 – 1969 1969 – 1974 1974 – 1978 1978 – 1984 1984 – 1990 od 1990 Vyšší dělostřelecké učiliště Martin, služba raketového a dělostřeleckého vyzbrojování VÚ 1745 Bor u Tachova, důstojník pro munici u motostřeleckého pluku Vojenská akademie Brno samostatný raketometný oddíl Stružná Ministerstvo obrany, správa raketového vojska a dělostřelectva, starší důstojník u Hlavního inženýra Oddělení řízení pyrotechnické asanace bývalých vojenských výcvikových prostorů Mladá a Ralsko, důstojník oddělení, zástupce náčelníka, vedoucí oddělení Záliby – vášnivý rybář. Čest jeho památce! PŘENOS TEXTUR NA KOVOVÉ POVRCHY ZA POUŽITÍ TRHAVIN Klaus Bouteiller (SRN) (do češtiny přeložil Ing. Jiří Petříček) Přenos různých textur na kovové povrchy není zcela nová myšlenka. Princip je velice jednoduchý a sestává ze tří základních prvků – viz. obrázek č. 1. 1) Základem je kovová deska rovinného nebo zakřiveného tvaru, do které má být požadovaná struktura přenesena – vtisknuta – (receptor). Obvykle je to ocel, měď nebo bronz, ale mohou to být i jiné druhy kovů nebo slitin. Povrch desky je leštěný. 2) Na desku se umístí „šablona“, jejíž struktura má být do desky přenesena 3) Na vrch takové sestavy se umístí trhavina, která je zdrojem energie pro proces vytvarování požadované struktury do receptoru. Pro tento účel jsou vhodné vysoce kvalitní Obrázek č. 1 4 ZPRAVODAJ brizantní trhaviny s přesně definovanou a hlavně homogenní hustotou. Přednostně se používají tenkovrstvé listové trhaviny s velmi jemnou povrchovou strukturou. jí i odpady, které musejí být velice opatrně likvidovány za dodržování stále přísnějších předpisů na ochranu životního prostředí. Dalším důležitým faktorem je podkladní deska, která musí dostatečně odolávat deformačním vlivům výbuchu. V opačném případě by mohlo docházet i k nežádoucím deformacím receptoru. Zatímco výroba potřebných forem výše uvedenými způsoby zabere spoustu času, lze pomocí výbušin vyrobit takové formy velice rychle a operativně. Následující obrázky dokumentují vytvoření otisku listu javoru a písmenné logo ZDF do mosazné desky. Na obrázku č. 2 vidíme šablonu (javorový list a logo ZDF) položenou na receptorovou desku, umístěnou na pevné podkladní desce. Na obrázku č. 3 je zobrazena sestava s trhavinou. Na obrázku č. 4 vidíme výsledek po výbuchu – struktura šablony je tlakem výbuchu vyražena do povrchu kovové desky, zatímco šablona se za podmínek výbuchu vypařila. Takovýmto způsobem můžeme do kovových povrchů přenášet všechny možné textury. Kromě listí, jakékoliv textury kůže, textilu. písku a jiné představitelné šablony. Následně můžeme použít kovovou desku s takto vyraženými detaily například jako formu pro sériovou výrobu ozdobných povrchů výrobků z plastů. Při současné technologii výroby předmětů z plastických hmot musejí být takové textury do forem vstřikovacích strojů nebo lisovacích nástrojů nejprve vyryty nebo vybroušeny. Tyto technologie vytváření potřebných forem jsou velice nákladné a vyžadují vysoké vstupy kvalifikované lidské síly a know-how. Vytváření takových jemných struktur s přirozeným vzhledem bylo až do současnosti možné pouze takovými postupy. Další možností je výroba forem s potřebnými texturami pomocí elektroforézy nebo leptáním kyselinami. Tyto technologie jsou nejen svým způsobem nebezpečné, ale produku- Další výhoda této technologie spočívá v tom, že výbuchem se kovové povrchy zhutňují a vytvrzují, takže formy jsou odolnější vůči oděru a jejich životnost je podstatně vyšší. V průmyslu existuje termín „RAPID PROTOTYPING“, což znamená, že se jedná o závod s časem, jak dostat výrobek co nejdříve na trh. Délka prodlevy mezi vývojem výrobku a jeho uvedením na trh nebo k testování má značnou důležitost, protože konkurence na globálním trhu jde až na ostří nože. S ostrou konkurencí souvisí i snaha padělat nebo kopírovat nové výrobky na jedné straně a snaha o co nejlepší ochranu (označení) originálů na straně druhé. Skutečnost, že při analýze detailů bylo zjištěno, že rozměry přenesených textur, tedy jakési „jemnosti vtisku“, lze sledovat až do rozměrů nanometrů (miliontin mm), vedla k myšlence a následně k pokusům vyrobit touto technologií holografické matrice pro vytváření ochranných hologramů na originálních výrobcích. Tyto pokusy byly úspěšné a FRAUNHOFER INSTITUT FÜR CHEMISCHE TECHNOLOGIE ICT v SRN vyvinul postupy pro vytváření holografických matric pomocí výbušin. Tyto postupy zdokonalil tak, aby mohly být používány při průmyslové výrobě. Zároveň nechal tyto postupy patentově chránit. Tyto výsledky otevřely novou cestu k ochraně výrobků, protože nyní lze pomocí výbušin vytvořit takové jemné holografické struktury v lisovacích nebo vstřikovacích formách vysoce efektivním způsobem v úžasně krátkém čase. Obrázek č. 2 Obrázek č. 3 Obrázek č. 4 Obrázek č. 5 Obrázek č. 6 Obrázek č. 7 5 ZPRAVODAJ Praktickou ukázku formy s holografickou matricí vidíme na obrázku č. 5, detail uvedené matrice na obrázku č. 6 a na obrázku č. 7 dopravníkový pás se sériově vyráběnými výlisky s hologramem. Jelikož vytváření lisovacích nebo vstřikovacích matric klasickými způsoby (rytí, broušení, leptání, elektroforéza) je časově velmi náročné, zpracoval FRAUNHOFER INSTITUT FÜR CHEMISCHE TECHNOLOGIE ICT speciální projekt ke zdokonalení nové technologie nazvaný HOLO-IMPACT a na jeho realizaci obdržel podporu z veřejných fondů. Výsledkem tohoto výzkumu by mělo být nejen zlepšení ochrany výrobků proti padělání, ale i dostupnost zmíněné technologie v široké škále aplikací pro strukturaci povrchů, např. výrobu dekorativních folií a dekorativních předmětů, měnících barvy při změně úhlu dopadu světla. Jako příklad bychom si mohli představit skleničky zdobené holografickými obrázky. (Poznámka překladatele: Po dohodě s panem Bouteillerem byla, při zachování obsahu, struktura původního textu, zaměřená na slovní doprovod Power Pointové prezentece přizpůsobena potřebě zveřejnění ve zpravodaji a byla vypuštěna pasáž popisující princip na kterém fungují hologramy.) ODSTŘEL SKIPU NA DOLE DUKLA V HAVÍŘOVĚ - DOLNÍ SUCHÉ Ing. Jiří Eliáš TVO ZÁKLADNÍ ÚDAJE PŮDORYS KOMPLEXU Skipová těžní věž č. 3 byla postavena v sedmdesátých letech minulého století metodou kontinuálního lití betonu a její odstřel v důsledku ukončení činnosti Dolu Dukla byl realizován dne 19. června 2008 v 15.00 hod. Celková výška věže č. 3 byla 95 metrů a přibližná váha betonové části byla vypočtena na 16 000 tun. Úkolem bylo tedy zajistit bezpečné položení celého komplexu žádaným směrem za podmínky nepoškození žádného z okolních objektů. Samozřejmě prioritní bylo dodržení směru, neboť při tak obrovské váze byly na místě obavy z nekontrolovatelného drcení zbytků zdí bezprostředně po odstřelu s možným značným vychýlením od plánovaného směru pádu. Dalším důležitým bodem bylo eliminovat technický otřes; bez provedení důkladného ochranného násypu by náraz padající konstrukce na terén při takové výšce a váze – navíc umocněný kinetikou – způsobil zcela nepochybně značné škody v širokém okolí. Z rozletu úlomků obavy nebyly; při stanovení odpovídající nálože je důležité při nabíjení dodržet jejich umístění přesně Výstavba skipu začala po provedení základů betonáží dvou pylonů o půdorysném rozměru 18 400 x 5 400 mm – za nepřerušeného provozu stávající ocelové těžní věže. Zjištěná vzdálenost vnitřních podélných zdí byla 10 500 mm (údaj „zjištěná“ uvádím záměrně – v předložené původní výkresové dokumentaci byly údaje 7 900 mm či 11 600 mm). Tloušťka zdí byla 400 mm a betonáž pylonů byla ukončena ve 48 metrech, kde byla provedena konstrukce stropu I. podlaží; P�dorys komplexu : dále byla betonáž prováděna stejnou metodou již v celém půdorysu – tj. 18 400 mm x 21 300 mm. 5400 Mezery mezi oběma pylony byly později dobetonovány. V určité fázi výstavby byl ukončen provoz stávající ocelové věže, tato byla demontována (obr. č. 5) a postavena nová ocelová věž o půdorysném rozměru stolice 3 600 x 3 600 mm; ve výšce cca 30 m byl na stolici napojen šikmý dopravník rubaniny rovněž z ocelové příhradové konstrukce, který byl vyveden ve výšce 8 metrů na mohutný ocelový nosník umístěný v severozápadní obvodové zdi, kde navazoval na dopravní most k úpravně uhlí (obr. 6 a 7). V této souvislosti je nutné zmínit, že tato konstrukce šikmého dopravníku byla ve směru pádu – jediném možném s ohledem na okolní stavby, kde byly dvě budovy ve stylu průmyslové secese (vyhlášené jako kulturní památky) a rovněž vývod metanu z jámy č. 1 s komerčním využitím. V zájmu plynulého sesutí všech částí komplexu bylo nutno na ocelových částech dopravníku a zejména nosníku provést specielní úpravy, neboť jejich předchozí demontáž by byla z technicko-bezpečnostních důvodů riskantní. 7600 I 5400 I Sm�r pádu v�že ………….. I I 6 ZPRAVODAJ Obr. 1 Obr. 5 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 6 uprostřed zdí, pak je rozlet zanedbatelný a není zapotřebí ani provádět žádnou ochranu. PROJEKCE A PŘÍPRAVNÉ PRÁCE Pro zdárný průběh odstřelu bylo rozhodující určit vhodný tvar destrukčního řezu spolu se stanovením časových stupňů elektrických rozněcovadel v jeho částech. Protože se jednalo o první odstřel takového typu konstrukce, byl zvolen vysoký klínový řez v obou pylonech tak, že spodní řady vývrtů byly provedeny ve všech částech podélných i příčných zdí (první asi 1,0 m nad terénem) a to cca ve třech čtvrtinách délky pylonů (tedy mimo dvě zadní příčné zdi včetně přísl. částí zdí podélných). Výška horní řady vývrtů v čelních příčných zdech byla cca 8,50 m, klín pak uzavřely šikmé řady vývrtů od této výšky k počátku spodních řad. Pro iniciaci náloží byla použita mžiková a milisekundová elektrická rozněcovadla ve stupních 0 až 10. Pro zlepšení parametrů borcení po výbuchu a zároveň i snížení nepříznivých účinků výbuchu byla prováděna odlehčovací „okna“ o výšce přísl. části klínového řezu a šířce dle výpočtu možného oslabení konstrukce. Vzhledem ke skutečnosti, že při jejich realizaci byly zjištěny vážné závady – velké množství větších i menších kaveren evidentně vinou nedostatků při betonáži nebo několik zamaskovaných otvorů v nosných zdech, byl počet oken zredukován a ve vnitřních podélných zdech byla „dotvořena“ vždy třemi svislými řadami vývrtů. Celkem bylo v nosných zdech provedeno 612 ks vývrtů, další dvě nálože byly příložné na vytlačení předních sloupů stolice. Na odstřel bylo tedy spotřebováno 614 ks elektrických rozněcovadel a 63,0 kg trhaviny Ecodanubit. Obr. 4 Obr. 7 Při stanovení velikosti ochranného násypu jsem dal přednost zkušenostem a odhadu před výpočtem v duchu „nesmyslný výsledek na základě množství přesných čísel“ – už výpočet energie nárazu se dle mého soudu mohl lišit o 50 – 70 %, natož pak vystižení tlumícího účinku násypu. Výhodou byl dostatek stavební sutě z okolních objektů, takže jejím přehrnutím byl vytvořen násyp vysoký cca 5,0 m v prvních 40 m od paty věže, jehož niveleta pokračovala i ve snížené části v prostoru kolejové vlečky,takže zde dosahoval výšky 10,0 m. ODSTŘEL Jednoduché by bylo sdělení, že odstřel dopadl dle předpokladu – konstrukce se položila žádaným směrem, žádná seismika ani rozlet se nekonaly, celkové zborcení bylo nad očekávání příznivé, takže následné rozebírání sutě bylo jednoduché a spočívalo v podstatě v oddělování výztuže a technologie od betonu. Přesto s ohledem na výšku a váhu komplexu byly zaznamenány jevy vůči ostatním odstřelům odlišné, o kterých si myslíme asi toto: Výbuchem náloží dle jednotlivých časových stupňů došlo ihned k prvotnímu mírnému naklonění věže a současnému borcení zadních částí obou pylonů, které velmi brzy pokračovalo usmyknutím příčných zdí směrem dozadu a dalším plynulým borcením celé žádní části prakticky ve stejném stupni naklonění. Toto usmyknutí se projevilo vytlačením terénu u paty věže do výšky cca 1,0 m a do vzdálenosti 7 m. Teprve až v důsledku dalšího borcení a zvětšování plochy nosných 7 ZPRAVODAJ podélných zdí došlo k dalšímu naklánění věže a následnému pádu na ochranný násyp. O obrovském tlaku, který bezprostředně po výbuchu působil na zbytek konstrukce svědčí i tato skutečnost: zadní sloupy ocelové příhradové stolice byly předem přerušeny plamenem v celém profilu; spodní části těchto sloupů nebyly nalezeny ani při provádění povalu v hloubce několika metrů. Co se týče ochranného násypu, vzhledem k absolutní absenci jakýchkoliv seismických účinků by se mohlo zdát, že byl předimenzován, ale zřejmě tomu tak nebylo; při odtěžování suti v prostoru posledních kolejí bylo zjištěno, že vnější podélná zeď pravého pylonu se odtrhla od zbytku konstrukce, projela celým násypem – tedy 10 metrů a ještě se stačila zarýt asi 1,50 m do původního terénu (viz obr. 8 – zbytek z 18,40 m). Co říci na závěr? Dílo se podařilo, byla to náročná, ale krásná práce, k jaké se člověk dostane možná jednou za život. Nejsem ateista a tak věřím, že jsem byl vyslyšen, neboť si velmi dobře pamatuji, když jsme ještě jako pracovníci VSO poprvé tyto skipy viděli, hned jsme se ohromně těšili na časy, kdy se budou bourat. ROZNĚTNÝ SYSTÉM E*Star Ing. Pavel Křivánek Austin Detonator, s.r.o. Systém roznětu E*Star prezentuje jedno z nejmodernějších řešení roznětu pro trhací práce při těžbě nerostných surovin, stavební činnosti, ale i při tunelových pracích. Celý systém pracuje na bázi zpracovávání veškerých dat mikroprocesorem umístěným v každé rozbušce. Princip zážehu rozbušky je elektrický pomocí squibu, zpoždění je řízeno elektronicky, proto jsou tyto rozbušky označovány jako elektrické rozbušky s elektronickým časováním. Systém E*Star se skládá z těchto součástí: - rozbuška E*Star s konektorem ESC-1 - tester LM-1 - logger DLG1600-100 - roznětnice DBM1600-2-K - software EBR Mezi základní výhody systému E*Star patří: 1) vysoká bezpečnost vůči zdrojům cizích energií a proti zneužití (rozbušky je možno použit jen s použitím speciálních přístrojů určených pouze pro tento systém). 2) jedinečná přesnost a možnost volby libovolného intervalu zpoždění v rozpětí 1 – 10 000 ms s minimálním krokem 1 ms – optimalizace seizmických účinků, fragmentace a hladkého výlomu u tunelů Před použitím předmětných rozbušek pro nabíjení je nutno všechny u zákazníka postupně otestovat pomocí testeru. Touto operací se ověří, zda všechny rozbušky jsou plně funkční. Použití rozbušky E*Star v součinností s trhavinou je stejné jako s klasickou elektrickou rozbuškou co se týče adjustace roznětné náložky a nabíjení do vrtů. Po otestování rozbušek je možno klasickou metodou nabít všechny vrty. Naprogramovat rozbušky je možno ještě před nabíjením (s patřičným označením), ale potom je nutno dbát na správné umístění do vrtu, pro který byla naprogramována, a nebo po nabití všech vrtů. ověření celého systému. Pokud je vše v pořádku, přistoupíme k nabití kondenzátorů rozbušek. Po nabití kondenzátorů roznětnice signalizuje připravenost k odpalu. Samotný odpal provedeme současným zmáčknutím dvou tlačítek na roznětnici. 3) následné ekonomické úspory při těžbě a zpracování materiálu Obrázek 1: Popis sestavy rozbušky E*Star Jsou dva způsoby zadávání dat do rozbušek: - manuální s postupným programováním každé rozbušky - samostatně pomocí softwaru EBR s vložením naprogramovaných údajů do rozbušky Po naprogramování všech rozbušek, následuje jejich připojení na sběrnicové vedení. Ve stavu připojení rozbušek k sběrnicovému vedení se loggerem kontroluje elektrická pevnost větví a správnost funkce všech rozbušek zapojených do sítě. V případě, že kontrolou nebyly zjištěny nedostatky, je vše po stránce roznětu připraveno k odstřelu. Následuje přenos dat z loggeru do roznětnice a její připojení k roznětnému vedení. Roznětnicí ještě provedeme finální Obrázek 2: Testování rozbušek testerem LM-1 8 ZPRAVODAJ Obrázek 3: Ruční programování rozbušek E*Star loggerem DLG1600-100 Obrázek 5: Ověřování větví loggerem DLG1600-100 Obrázek 6: Přenos dat z loggeru DLG1600-100 do roznětnice DBM1600-2-K Obrázek 4: Pracovní postup programování rozbušek E*Star pomocí softwaru EBR ZEMĚTŘESENÍ – SEISMICKÉ ÚČINKY ODSTŘELŮ V obou případech se otřásají domy. Je možné srovnání? Ing. Ladislav Soukup, RNDr. Josef Pavelka Při mnoha jednáních o vlivu otřesů na objekty v okolí lomů se setkáváme s názory, že otřesy vyvolávané těžebními odstřely lze srovnávat se zemětřesením. Je dobré umět argumentovat. Pokusili jsme se shromáždit alespoň základní informace, které vám pomohou. 1. ZEMĚTŘESENÍ – MAKROSEISMIKA Zemětřesením nazýváme otřesy zemského povrchu, které vznikají při náhlém uvolnění velké energie. Většina zemětřesení je tektonického původu (vyvolaná náhlým pohybem ker zemské desky v místech jejich kontaktu). Dalším zdrojem zemětřesení mohou být velké sopečné výbuchy, výjimečně lokální jevy jako např. náhlé zavalení podzemních prostor. Z technických zdrojů se projevům zemětřesení blíží pouze otřesy vyvolané podzemním výbuchem jaderných náloží. Energie uvolněná při zemětřesení je velká a energie ničivých zemětřesení překonává o několik řádů i energii jaderných výbuchů. Otřesy vyvolané velkým zemětřesením mají různý charakter (závislý také na geologickém složení zemského povrchu v místě, kde účinky sledujeme) a šíří se do velkých vzdáleností. Místo v němž dojde k náhlému uvolnění energie amplitudou otřesu zrychlením rychlostí kmitání frekvencí kmitání dobou trvání otřesu A a v (c) f T = t1 - je obvykle v hloubce pod zemským povrchem a nazýváme ho „hypocentrum“. Na svislici nad hypocentrem na povrchu země leží „epicentrum“. Poloha epicentra je udávána ve zprávách o zemětřesení. 2. CHARAKTER OTŘESŮ Různorodé gelogické složení zemské kůry způsobuje velké nepravidelnosti a odlišnost otřesů pozorovaných na zemském povrchu. Vliv na stavby je také podstatně ovlivněn charakterem podloží a někdy rezonancí vrstev pod základy staveb. Seismologové zkoumají otřesy vyvolané zemětřesením a snaží se popsat jejich charakter. Otřesy se od hypocentra šíří v horninovém prostředí vlnami podélnými a příčnými. Při povrchu pak jejich působením vznikají povrchové vlny Rayleighovy a Loveovy. Otřes zaznamenaný v místě sledování je vyvolán vzájemným působením těchto vln. Protože vlny podélné se v horninách šíří větší rychlostí, je možno je v určité vzdálenosti od epicentra odlišit. Otřes sledovaný seismografem je charakterizován těmito základními parametry : �mm, �� (výkmit hmotného bodu od nulového stavu) �mm / s2 ; m / s2 ; násobek g � - (g = 9,81 m/s2 – gravitační zrychlení) �mm / s� (používá se spíše v inženýrské seismice) �Hz� to �sec.� (to – čas, kdy se otřes odlišil od šumu pozadí, t1 – čas, kdy otřes zanikl v šumu). 9 ZPRAVODAJ 3. INTENZITA ZEMĚTŘESENÍ (OTŘESU) Používání stupnic (správná formulace) : Objektivně je možno velikost zemětřesení posoudit podle množství energie, která se uvolnila v hypocentru a byla příčinou vzniku otřesů. Je to ovšem těžko určitelná hodnota a odhaduje se na a) V Plzni bylo zaznamenáno zemětřesení, jehož epicentrum se nacházelo na jihu Alp, intenzita (zemětřesení v epicentru) odpovídala 6 stupni Richterovy škály. Ez = 1014 J až 1018 J b) V Plzni bylo zaznamenáno zemětřesení, jehož intenzita (otřesu v Plzni) odpovídala 3. stupni stupnice MM (MCS). (joule – m2. kg . s-2) Tato čísla představují obrovskou energii. Pro srovnání při výbuchu cca 5 000 kg průmyslových trhavin by energie výbuchu dosáhla Et = 2,0 až 2,5 . 1010 J (tedy Et : Ez = 1 : 10 000 až 1 : 10 mil.) Porovnáváme teoretickou situaci, kdyby trhavina vybuchla v místě hypocentra. Při těžebním odstřelu, provedeném na zemském povrchu (v lomě, na stavbě), se na vytváření seismických vln podílí jen cca 20 % energie použité trhaviny. Většina energie je spotřebována na rozpojení horniny, na její vysunutí ze skalní stěny a část jako zbytková tepelná energie uniká do ovzduší spolu se zplodinami výbuchu. Oba údaje jsou správné z b) můžeme soudit, jaký otřes v Plzni pociťovali. Z informace ad a) naopak víme, jakou energii mělo zemětřesení v epicentru. 4. POROVNÁNÍ S OTŘESY VYVOLANÝMI TĚŽBOU Otřesy vyvolávané těžebními odstřely nebo podobnými odstřely při provádění výlomů pro velké stavby jsou často neodborně srovnávány se zemětřesením. Mezi těmito jevy je však několik podstatných rozdílů, proto se jejich vliv na stavby posuzuje podle odlišných předpisů (ČSN 730040) a podle jiných kriterií. Dále vysvětluji, proč jednoduché srovnání není možné. Údaj o množství energie uvolněné v hypocentru je hodnota, která má význam pouze pro seismology a geofyziky. Srozumitelnější definování intenzity zemětřesení je možné s použitím několika stupnic. Nejznámější je stupnice, kterou vytvořil americký seismolog Charles Francis RICHTER v roce 1935. Richterovu stupnici používají také novináři (např. poslední zprávy - Čína, květen 2008 – cca 7o Richterovy škály). 4.1 Odlišnost otřesů V předchozích kapitolách jsme stručně popsali projevy zemětřesení. Zde uvádíme základní rozdíly, mezi projevy i posuzováním zemětřesení a vlastnostmi technických otřesů v okolí lomů, případně velkých staveb. Richterova stupnice posuzuje intenzitu zemětřesení podle veličiny zvané magnitudo. Je to dekadický logaritmus amplitudy otřesu zjištěné (nebo vypočítané) v bodě vzdáleném 100 km od epicentra a udávané v mikrometrech Projevy zemětřesení (µ = 0,001 mm) � M = log (A). Velká energie zdroje Dlouhá doba trvání otřesu Nízká frekvence kmitání Velká amplituda kmitů Richterova stupnice je obvykle uváděná takto : Stupeň (Magnitudo) 1 2 3 4 5 6 7 8 Projevy většíc 1014 až 1018 J 10 až 100 s 0,4 až 5 Hz 10 a více mm omezená energie zdroje krátká doba trvání frekvence kolem 15 Hz malá amplituda Odpovídající účinky zemětřesení zemětřesení Otřesy nejsou pociťovány, lze jeProjevy zaznamenat pouze 1014 až 1018 J citlivými přístroji Velká energie zdroje Dlouhá doba trvání otřesu Člověk rozpozná otřes, jinak neškodné Slabé zemětřeseníNízká frekvence kmitání Slabé, poškození budov v blízkosti epicentra Velkápouze amplituda kmitů Vážné škody na citlivých budovách Velké poškození budov Zničující, mimořádný rozsah škod 10 až 100 s 0,4 až 5 Hz 10 a více mm Projevy větších odstřelů omezená energie zdroje krátká doba trvání frekvence kolem 15 Hz malá amplituda do 3,0.1010 J 0,5 až 3 s 6 až 35 Hz do 0,30 mm Pohyb (mm) Označení místa 4.2 K parametrům otřesů California 1966 215 5,6 California 1952 280 7,7 Otřesy se projevují pohybem (kmitáním) sledovaného místa Analýza z USA Magnitudo Rychlost kmitání (mm/s) 740 1 290 V Evropě byla používána stupnice MCS (Mercalli – Cancazemského povrchu. Pohyb pociťujeme a je to reálný a smysly vnímaný otřesu. kmitání Neuvědomujeme si, že pohyb sledovani – Sieberg), kterou inicioval italský seismolog Pohyb projevRychlost Zrychlení Analýza z USA Giuseppe ného místa probíhá(mm/s) postupně ve všech(m/s směrech. Bez analýzy ) (mm) Mercalli (zemřel v roce 1914). TatoMagnitudo stupnice měla 12 stupňů. Označení místa nálož 4,70 Amplituda Amplituda Datumnedokážeme záznamu pohybu posoudit jeho další pohybu fyzikální Podobnou stupnici sestavili v 60. létech – Kárník California 1966 215 740Ekvivalent. 5,6Medveděv rychlosti kmitání měření vlastnosti, rychlost kmitání a zrychlení kmitání. Částečně 280 1 290 3,25 – Sponnheuer. Tato MKS - 64 stupnice z jiného 1952 způ7,7vycházíCalifornia m (kg) (mm) (mm/s) sobu vyhodnocování měření a 5/2007 375,0 0,0202 1,71 (12 Hz) Zrychlení Stupeň Zrychlení přisuzuje jednotlivým stupOznačení Účinky zemětřesení0,0447 575,3 2,73 (12 Hz) MM MM MKS 9/2007 ňům vyšší hodnoty zrychlení. (zkrácený popis) zemětřesení (MKS) (m/s ) (m/s ) Ekvivalent. nálož do Amplituda pohybu Amplituda Amplituda Datum Další úpravou 12o stupnice je zaznamenají pouze citlivé seismografy nepozorovatelné 0,0025 I. rychlosti kmitání zrychlení měření EMS – 98 užívaná v součascitliví lidé v horních patrech budov mohou vnímat velmi slabé až 0,005 II. m (kg) (mm) (mm/s) (m/s ) nosti evropskými institucemi. vibrace srovnatelné s těžkým nákladním autem slabé až 0,01 III. 5/2007 0,0202 0,08 – 0,12 1,71drnčení (12 Hz) 0,31 Mercalliho stupnice byla upraoken, cinkot sklenic, praskavé zvuky mírné 375,0 0,01 – 0,025 IV. 9/2007 575,3 0,04470,12 – 0,25 2,73pozorovatelné (12 Hz) v krajině, praskání 0,80 oken vená v USA, tato verze se namálo silné 0,025 – 0,05 V. vrávorání při chůzi, praskliny v omítce silné 0,05 – 0,10 0,25 – 0,50 zývá MM (Modified Mercalli). VI. zvony se rozezvučí, praskliny ve zdech velmi silné 0,1 – 0,25 0,50 – 1,0 VII. Stupnice má 12 stupňů a pro padají komíny, poškození budov 0,25 – 0,5 1,0 – 2,0 VIII. bořivé každý jsou stručně popsány panika, velké škody, trhliny v terénu pustošivé 0,5 – 1,0 2,0 – 4,0 IX. možné účinky a odpovídající zničené budovy, porušení hrází, velké trhliny v půdě ničivé 1,0 – 2,5 X. zrychlení otřesů. Stupnice je roztržení kolejí, potrubí, změny v terénu katastrofické 2,5 – 5,0 XI. uváděná takto (ve 4. sloupci úplné zničení, rozsáhlé změny v terénu globální více než 5,0 XII. uvádím pro srovnání část hodnot MKS - 64): *hodnoty uváděné stupnicí MKS pro stejnou úroveň zemětřesení (viz TP sv. 33/1989) 2 ev * 2 ev 2 2 10 ZPRAVODAJ můžeme posoudit frekvenci kmitání. Velmi nízké frekvence (méně než 10 Hz) začínáme vnímat jako pohyb podložky, na které stojíme. Pohyb při vyšší frekvenci vnímáme někdy v blízkosti strojů, jako nepříjemné vibrace. Projevy zemětřesení Z tohoto srovnání zvláště výrazně vyplývá, že jde o dva zcela odlišné otřesy, které se pouze shodují v jednom parametru (zrychlení). Projevy větších odstřelů technických VelkáPři energie zdroje otřesech sledujeme 1014 až rychlost 1018 J kmitání. omezenáTéto energie zdroje5. SHRNUTÍdo 3,0.1010 J hodnotě je přímo úměrné napětí, které vzniká v konstrukci Dlouhá doba trvání otřesu 10 až 100 s krátká doba trvání až 3 práce s Zemětřesení i0,5 trhací vyvolávají otřesy, které mohou objektuzemětřesení a proto ji norma považuje Projevy odstřelů Nízkásledovaného frekvenceProjevy kmitání 0,4 až 5ČSN Hz 730040 frekvence kolem 15 Hzvětších 6 aažobjekty 35 Hz na zemském povrchu. Zemětřesení ohrozit stavby měřítkozdroje intenzity otřesu. 10 18 10 Velká kmitů více malá amplituda do Velkázaamplituda energie 1014a až 10mm J omezená energie zdrojese projevuje většími do 0,30 3,0.10 J amm déletrvajícími pohyby s nízkou frekzemětřesení obvykle neu- trvání Hodnota rychlosti kmitání se pro Dlouhá doba trvání otřesu 10 až 100 s krátká doba 0,5 účinky až 3 s trhacích prací vyvolávají velmi malé vencí. Seismické ale např. v TP sv. 33/19890,4 jsou hodnoty dvou Nízkádává, frekvence kmitání až uvedené 5 Hz frekvence kolem 15 Hzpohyby s vyšší6frekvencí až 35 Hz a krátkou dobou trvání. zemětřesení byly seisVelkáměření amplituda kmitů v Kalifornii,10které a více mmamerickými malá amplituda do 0,30 mm V České republice máme štěstí, naše země leží v relativně mology zaznamenány a podrobně analyzovány. Uvádím pro srovnání v tabulce: klidné (geoseismicky) části zemského povrchu. Přesto jsou projektanti důležitých staveb Pohyb Rychlost kmitání Zrychlení Analýza z USA (velké budovy, přehrady, elektár(mm) (mm/s) (m/s2) Magnitudo Označení místa ny apod.) povinni přihlédnout California 1966 215 740 4,70 k možným účinkům zemětřesení. 5,6 Pohyb Rychlost kmitání Zrychlení Analýza California 1952 280 1 290 3,25 7,7 z USA Provozovatelé trhacích prací jsou (mm) (mm/s) (m/s2) Magnitudo Označení místa naopak povinni regulovat zdroj Tabulka 4.2.1 Analýza pohybu při zemětřesení. California 1966 215 740 4,70 5,6 otřesů tak, aby stavby v okolí nebyly ohrožené. Podmínky otře- 1 290 Abychom California velké 1952 rozdíly mezi vlastnostmi 280 3,25 7,7 dokumentovali ochrany určuje ČSN 730040. V tomto článku nelze porovsů uvádíme analýzované výsledky dvou podrobných měření předpisy, které platí pro dimenzování stavby, nálož Amplituda pohybu Amplituda návat detailně Amplituda naDatum objektu v Ekvivalent. blízkosti lomu MOKRÁ. rychlosti kmitáníaby odolala zrychlení měření zemětřesení, s požadavky ČSN 730040. Můžeme amplitudou otřesu �mm, (mm) �� (výkmit hmotného 2 však stručně říci, že ustanovemev (kg) A (mm/s) bodu od nulového (m/sstavu) ) zrychlením a �mm0,0202 / s ; pohybu m / s ; násobek g(12 � - (gHz) = 9,81 m/s –Amplituda gravitační zrychlení) ní ČSN 730040 jsou přísnější a Ekvivalent. Amplituda Amplituda Datum 5/2007 375,0 nálož 1,71 0,31 rychlostí kmitání v (c) �mm / s� (používá se spíše v inženýrské seismice) omezují intenzitu otřesu přípustrychlosti zrychlení měření 9/2007 575,3 0,0447 2,73 (12kmitání Hz) 0,80 frekvencí kmitánímev (kg) f �Hz� (mm) nou pro běžné stavby na otřes, (mm/s) (m/s2) (t – čas, kdy(12 se otřes dobou trvání otřesu který by dle MCS (MM) stup5/2007 375,0 T = t - t �sec.�0,0202 1,71 Hz) odlišil od šumu 0,31pozadí, t – čas, kdy otřes zanikl v šumu). nice odpovídal 2. až 4. stupni. 9/2007 575,3 0,0447 2,73 (12 Hz) 0,80 Předchozí ČSN 730036, která zahrnovala i zatížení zemětřesením doporučovala posuzování Tabulka 4.2.2 - Analýza pohybu při otřesu vyvolaném těžbou. jeho účinků na stavby jen v případech, kdy hrozí 6. a vyšší Při analýzování účinků trhacích prací malého rozsahu, můstupeň otřesů. žeme zjistit i dramatičtější vztah mezi velikostí pohybu, rychlosti a zrychlení. Např. odstřel provedený ve štole vyvolal v Kriteria pro posuzování otřesů vyvolaných trhacími pracemi suterénu objektu v nadloží rychlost kmitání cca 2,0 mm/s, jsou přísnější protože požadujeme, aby stavby nebyly poškoavšak zrychlení dosáhlo hodnoty a > 1,0 m/s2. Amplituda zené. V oblastech, kde hrozí nebezpečí zemětřesení se propohybu byla d < 0,005 mm a lehké zachvění při frekvenci jektant snaží vyloučit vážnou havárii (zřícení) stavby, ktef = cca 50 Hz bylo pozorovatelné pouze v suterénu budovy. rá by ohrozila lidské životy. Trhliny a drobné škody, které v okolí lomů vyvolají oprávněné stížnosti, jsou při posuzováPodle velikosti zrychlení by otřes mohl být (dle stupnice ní následků zemětřesení jen okrajovou záležitostí (a bohové MM, MCS) považován za zemětřesení stupně VIII. (bořivé) Hefaistos nebo Perun stížnosti nepřijímají). až IX. (pustošivé), podle MSK VII. (velmi silné). Porovnání s hodnotami přisuzovanými zemětřesení vynikne, položímePřejme obyvatelům v okolí lomů, aby je nepostihlo velké zeli je vedle sebe. Porovnávám se stupnicí MSK, která byla mětřesení. Sami se musíme snažit provádět trhací práce, pro účely zpracování ČSN definována i v hodnotách dráhy a jejichž účinky nebude nikdo se zemětřesením srovnávat. rychlosti kmitání: 2 1 2 o 2 o 1 Měřený účinek malé nálože MKS 64 stupeň VII. amlituda pohybu < 0,005 mm (61 – 150 mm) rychlost kmitání 2,0 mm/s 41 – 80 mm/s zrychlení > 1,0 m/s2 0,5 – 1,0 m/s2 DYNAMICKÁ ODOLNOST OPTICKÝCH KABELŮ RNDr. Bohumil Svoboda CSc., Ing. Jiří Hlavička Geodyn s.r.o. 1. ÚVOD Stávající ČSN 730040 a její slovenská obdoba STN 731001 neuvádí dynamickou odolnost optických kabelů při dynamickém namáhání od trhacích prací, ani od stálých vibrací při zhutňování vozovek. Jelikož tyto kabely ve stále větší míře nahrazují stávající síť žilových kabelů, u kterých byly nejohroženější tzv. Pupinovy skříně, závisela stanovená maximální hodnota ve značné míře na dohodě mezi seismologem a správcem těchto kabelů, což vedlo spíše k filosofickým, než technickým závěrům. Jelikož pracovníci Geodyn s.r.o. chrání svoje klienty před 11 ZPRAVODAJ nástrahami „mladší doby komediantské“, která je stupněm „pátohor“ a je způsobená globálním přemnožením filosofů a především její nevzdělané, samolibé, ziskuchtivé, škodolibé a militantní složky, která si říká „ekologové“, bylo nutno tomuto stavu učinit přítrž. Poznámka: Ekologie je z přírodovědeckého hlediska nauka o přírodních společenstvích a nikoliv o životním prostředí, jak tvrdí výše uvedení filosofové a jim fandící úředníci. 2. METODIKA ZJIŠŤOVÁNÍ DYNAMICKÉ ODOLNOSTI Bylo rozhodnuto zjistit vliv dynamického namáhání optického kabelu na dynamickém stolku Geodyn s.r.o., při současném měření jeho optických vlastností přístrojem OTDR při vlnových délkách 1550 a 1620 nm, kdy se mechanické namáhání optických kabelů projevuje nejvíce. 2.1 Dynamický kalibrátor Tato přístrojová sestava zachycená na foto 1 sestává z následujících součástí: 2.1.1 Hlavní etalon Hlavní etalon v laboratoři GEODYN s.r.o, je tvořen následující přístrojovou sestavou: • Snímač typ KD 13, výrobce MMF, NDR, výrobní číslo 05207 • Předzesilovač ZPRD 1, výrobce Geodyn, spol. s r.o., výrobní číslo 01 • Voltmetr typ 34401A, výrobce Agilent USA, výrobní číslo US 36128628 • Kalibrační list vydaný Českým metrologickým institutem, laboratoří primární metrologie V botanice 4 pod číslem 812-KL-2037/01 Vibrační analyzátor Brüel-Kjaer typ 2515, výrobní číslo 1517376 • Jednokanálový vibrační analyzátor zaznamenávající časový průběh a FFT spektrum. Měří amplitudu, rychlost, nebo zrychlení kmitání • Snímače zrychlení kmitání 8318 v počtu 2 ks výrobní čísla 1468237 a 1468240. • Vyhodnocovací program 7616 Vibrační analyzátor Brüel-Kjaer typ 2031, výrobní číslo 05207 • Jednokanálový vibrační analyzátor zaznamenávající FFT spektrum v dB • Snímač typ KD 13, výrobce MMF, NDR, výrobní číslo 05207 2.1.2 Zdroj vibrací Zdrojem vibrací je VIBRÁTOR který je tvořen následující přístrojovou sestavou (foto 2): • Vibrátor typ ESE 201, 11075, výrobce VEB RTF Messelektronik Oto Schön Dresden NDR, výrobní číslo 51036 (foto 3) Foto 1 • Výkonový zesilovač typ LV 102, výrobce Metra Mess und Frequenztechnik Radebeul NDR, výrobní číslo 1252/5 • Generátor vibrací typ FG506, výrobce Meter international corporation, výrobní číslo 50308120002 Foto 2 Foto 3 12 ZPRAVODAJ Pořadové číslo Záznam BEZ 1550 ěm 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024,025 026 027 Tab. 1 Parametry vibrací Frekvence Rychlost kmitání (Hz) (mm/s) 8 Mimo rozsah 20 20,97 20 20,95 20 21,5 20 23,37 20 23,18 30 38,9 30 40,69 30 43,25 40 56,8 40 58,26 40 59,78 50 45,28 50 46,2 50 46,78 60 38,84 60 39,7 60 40,25 70 34,69 70 35,2 80 30 100 25,54 25 55,83 30 67,03 15 Mimo rozsah Foto 6 Kalibrační list byl vydán Českým metrologickým institutem, laboratoří primární metrologie V botanice 4 pod číslem 812-KL-2038/01 2.2 Měření optických vlastností • Měření bylo provedeno na single modovém kabelu (Pirelli) • Tento kabel je běžně používán pro dálkové optické trasy a nejvíce citlivý na mechanické namáhání. • Střední část kabelu o celkové délce 40 m byla v délce 10 m uložena na vibračním stole v cívce o průměru 40 cm. Menší poloměr by sledovaný kabel poškodil (foto 4, 5). • Měření se provádělo přístrojem OTDR (foto 6) při vlnových délkách 1550 µm 1620 µm kdy se mechanické namáhání projevuje nejvíce. • Sledovaly se změny útlumu a vznik odrazů na kabelu. • Měření se provádělo ve frekvenčním rozsahu vibrací 8 – 100 Hz • Maximální amplituda rychlosti kmitání byla 67,03 mm/s. Foto 4 3. VÝSLEDKY MĚŘENÍ Výsledky měření jsou přehledně uvedeny v tabulce 1. 4. TECHNICKÝ ZÁVĚR Foto 5 • Výsledky měření v tabulce 1 ukazují necitlivost na vibrace v běžně povolených rozsazích amplitudy vibrací. • Vzhledem k tomu, že v reálných podmínkách je kabel ještě volně uložen v HDPE chráničce, lze konstatovat, že k narušení přenosové funkce dojde skutečně jen v případě hrubého mechanického narušení, např. závalem. • Dynamická odolnost optických kabelů pro stálé i impulsní vibrace se stanovuje: na rychlost kmitání 70 mm/s 13 ZPRAVODAJ RIZIKA NEBEZPEČNÉHO (NEPŘÍPUSTNÉHO) ROZLETU HORNIN PŘI TRHACÍCH PRACÍCH VELKÉHO ROZSAHU V LOMECH A ZPŮSOBY JEJICH MOŽNÉHO OMEZENÍ Ing. Josef Bartoš, Ing. Milan Těšitel 1. ÚVOD Trhacími pracemi velkého rozsahu (dále též trhací práce) při povrchovém dobývání ložisek skalních hornin dochází ke vzniku vedlejších účinků výbuchu, které mohou za určitých okolností způsobit ohrožení až poškození práv a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob, popřípadě i způsobit újmu na zdraví a životě lidí. Mezi hlavní negativní vedlejší účinky trhacích prací lze zařadit projevy seismovýbuchové, akustické a tlakové vzdušné vlny v poškozujících hodnotách a zejména nebezpečný (nepřípustný) rozlet úlomků rozpojované horniny. Obsah tohoto příspěvku je zaměřen na poslední z uvedených rizik, za které lze oprávněně považovat nebezpečný (nepřípustný) rozlet úlomků horniny, ku kterému dochází v procesu jejího výbuchového rozpojování. Z rozsáhlé analýzy mimořádných událostí při trhacích pracích, které byly prošetřeny orgány státní báňské správy v letech 1990 – 2005 bylo zjištěno, že ke vzniku mimořádných událostí došlo v 69 % při clonových odstřelech, přičemž v případech mimořádných událostí při clonových odstřelech se v 93 % jednalo o rozlet úlomků rozpojované horniny, z toho v 52 % za hranice bezpečnostního okruhu. Jedná se tedy o fenomén, kterému je, podle názoru autorů, třeba při přípravě a provádění trhacích prací na povrchu věnovat mimořádnou pozornost, neboť vznik nebezpečného (nepřípustného) rozletu horniny představuje závažné společenské riziko. Pro účely tohoto příspěvku se za normální projev při clonovém odstřelu považuje odhoz masivu rozpojené horniny od těžební stěny bez výskytu odletujících úlomků a za varující dolet úlomků horniny ke hranici bezpečnostního okruhu, nikoli však za ni. Za nebezpečný (nepřípustný) rozlet úlomků horniny je považován takový, při kterém dojde k rozletu za hranice bezpečnostního okruhu. V takovém případě se ve své podstatě jedná o porušení obecně závazných právních předpisů o zacházení s výbušninami, resp. až o obecné ohrožení, a to i v případě, že rozletem nedojde ke vzniku škod ani na lidském zdraví, ani na hmotném majetku. Je to proto, že vně hranic bezpečnostního okruhu je přípustný volný pohyb osob a ani stavby, zařízení apod., zde nesmí být odstřelem poškozeny. Z tohoto důvodu je takový rozlet označován za nepřípustný. Jako základní příčiny vzniku nepřípustného rozletu při clonových odstřelech lze označit - výskyt geologických anomálií v rozpojovaném bloku horniny (zejména tektonické poruchy, dutiny, snížený odpor horniny proti rozpojení např. v důsledku jejich zvětrávacího procesu) a nevědomost o jejich existenci, - nesprávně založené a provedené vývrty pro nálože trhaviny (zejména snížení odporové přímky, sblížení vrtů a tím vznik nepřípustné kumulace výbuchové energie náloží), - nesprávně provedený projekt odstřelu, který nerespektuje konkrétní podmínky daného odstřelu (zejména paušální uplatňování generálního projektu odstřelu bez ohledu na stav rozpojovaného bloku a na přímku hlavního směru výbuchu ve vztahu k okolí a k hranici bezpečnostního okruhu), - nekoordinovanost činnosti a poznatků pracovníků, kteří projektují, připravují a realizují odstřel v daných podmínkách (zejména vrtná osádka, geolog, technický vedoucí odstřelu) a konfrontace projektu trhacích prací s reálnými parametry pro úspěšnost odstřelu (zejména kontrola směru, sklonu a hloubky vývrtů ve vztahu ke konfiguraci lomové stěny, určené k rozpojení a ve vztahu k okolí), - nedostatečná kontrola směru, sklonu a hloubky dokončených vrtů před nabíjením náloží trhaviny. 2. SOUBOR DOPORUČENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIKA VZNIKU NEPŘÍPUSTNÉHO ROZLETU PŘI CLONOVÝCH ODSTŘELECH (SOUBOR DOPORUČENÍ) 1. Soubor doporučení byl formulován na základě poznatků, získaných řešením Projektu č. 37-05 Českého báňského úřadu a zahrnuje opatření technická, technicko-organizační i organizační pro všechny úkony (teoretické i praktické), které souvisí nebo jsou vhodné pro snížení rizik při přípravě a provádění trhacích prací velkého rozsahu při hornické činnosti, zejména clonových odstřelů (dále též CO); doporučení jsou aplikovatelná i pro ostatní druhy trhacích prací (např. odstřely plošné). Navržená doporučení respektují i skutečnost, že při havarijních clonových odstřelech byly zdokumentovány rozlety úlomků rozpojované horniny až do vzdáleností 634 – 750 m (blíže viz publikaci: Ing. Bohuslav Machek, Ph.D., Nadměrný rozlet horniny při clonovém odstřelu jako druh podnikatelského rizika. In.: Zpravodaj Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku č. 1/2008, s. 10 – 14). 3. VRTNÉ PRÁCE 1. Jako vyšší stupeň ochrany před rizikem nepřípustného rozletu a) zavádět ke zhotovování vrtů pro nálože trhavin moderní vrtací soupravy, které jsou vybaveny možností automatického či poloautomatického navádění vrtné soupravy na ústí zakládaného vrtu (poznámka: v textu je s ohledem na obvyklý průměr vrtných otvorů 14 ZPRAVODAJ při CO užíván v termín „vrt“, ačkoli v souladu s § 23 vyhlášky č. 72/1988 Sb. o výbušninách by správněji měl být používán termín „vývrt“), a které umožňují vrtání podle předem definovaných parametrů s kontinuálním sledováním a registrací procesu vrtání v průběhu celého vrtu s cílem zajistit přesné zavrtání, kontrolu režimu vrtání, hloubky vrtu, přítlaku, namáhání vrtného soutyčí, změnu rychlosti vrtání (o cca 10 % až 15 %) včetně registrace všech kontrolovaných údajů a jejich vyhodnocování počítačovým systémem tak, aby bylo možno stanovit případně potřebné korekce (např. změnu uspořádání nálože trhaviny), b) provádět ke zjištění skutečného směru a sklonu vrtů (zjištění odchylek od projektovaných hodnot) v celé hloubce (délce) vrtu objektivní měření (např. inklinometrická měření, geodetická měření využívající speciální přípravky ke stabilizaci osy vrtu ve spojení s metodou spolehlivě zjišťující shodnost parametrů sklonu a směru v celé délce vrtu a pod.) s vyhodnocováním pomocí softwarového prostředku, který vyhodnotí průběh všech vrtů ve vrtném poli a jejich vzájemnou polohu a polohu ve vztahu k volným plochám a projektovému stavu. 2. Doporučení podle bodu 1 písm. a) a b) realizovat zejména při těch trhacích pracích, kdy se v ose hlavního směru výbuchu, byť za hranicí stanoveného bezpečnostního okruhu, vyskytují hustě obydlené sídelní útvary, stavby a objekty veřejně užívané jako nemocnice, školy, shromaždiště většího množství osob apod., objekty kulturně a historicky cenné, silnice I. třídy, dálnice a podobné exponované objekty (dále též exponované objekty), při kterých by vznik nepřípustného rozletu úlomků horniny rozpojované explodujícími náložemi, mohl způsobit škody na zdraví osob nebo majetku. 3. Při trhacích pracích, při kterých se v ose hlavního směru výbuchu nevyskytují exponované objekty, do doby zavedení moderních souprav podle bodu 1, lze uvést zejména tato doporučení: a) přistoupit k dodatečnému vybavení vrtných souprav monitorovacími systémy, které automaticky registrují vrtné parametry zejména směr, sklon a hloubku vrtů a při zhotovování vrtů zajistit současně důsledné sledování vrtných parametrů, ze kterých lze usuzovat na geologickou stavbu rozpojovaného bloku horniny, zejména na výskyt dutin, tektonických poruch, míst se sníženým odporem proti rozpojení, apod. a tyto poznatky přesně evidovat v příslušné provozní dokumentaci (např. ve vrtném deníku), b) provádět měření směru a sklonu vrtů metodami, které umožní získat informace o směru, sklonu a umístění vrtů alespoň v místech jejich ústí a tyto údaje, spolu s ověřením hloubky vrtu a jeho přímosti v převážné části délky, zpracovat vhodným způsobem (přednostně v digitálním modelu terénu), srovnat je se stavem projektovaným a v případě potřeby provést potřebná korekční opatření, např. nenabití vrtu nebo jeho části trhavinou apod. 4. Upravit časování sledu výbuchu náloží tak, aby v zásadě nebyl překročen časový interval 90 ms mezi náložemi, jejichž účinek výbuchu by mohl přispět ke zvýšení rizika rozletu hornin detonací později vybuchujících náloží (nejde tedy jen o t.zv. nálože sousední, je třeba vycházet z dosahu rozpojovacího působení každé, v úvahu přicházející nálože). Tj. při roznětu vrtného pole o 2 a více řadách pomocí neelektrického roznětu typu IndetShock či Nonel, zapojovat jednotlivá rozněcovadla za sebou tak, aby v případě přerušení šíření iniciace nedošlo předchozí detonací k narušení horniny v okolí neiniciované (de facto selhané) nálože, což by v případě likvidace takto vzniklé selhávky obnoveným roznětem výrazně zvýšilo vznik rizika nadměrného rozletu horniny. 4. PODKLADY A PROJEKTOVÁNÍ TRHACÍCH PRACÍ 1. Používat pro projektování trhacích prací výpočetní model, který podle zadání místních konkrétních podmínek in situ daného odstřelu a jeho blízkého okolí (individualizace každého odstřelu) usnadní a zrychlí jednotlivé fáze terénních přípravných i projektových prací (včetně grafických výstupů) pro situování, uspořádání, výpočet a rozmístění dílčích i celkové nálože, zajistí kontrolu správnosti navrhovaných postupů a sníží popř. zcela eliminuje vznik kritických omylů a chyb v projektové fázi (např. odhalí nedostatky jako zmenšení záběrů, předimenzování náloží - při jejich sblížení), zjednoduší projektování t. zv. koutových odstřelů apod.; výpočetní techniku používat i pro určení hmotnosti dílčích a celkové nálože. 2. Při projektování trhacích prací ve fázi zpracování prováděcího projektu vycházet ze spolehlivě zjištěného tvaru lomové stěny a plata (terénu), ze kterého jsou vedeny vrtné práce. K proměřování tvaru lomových stěn používat moderní geodetické prostředky jako jsou pozemní laserscreening, který využívá t.zv. 3 D skenery resp. „bezodrazové“ totální stanice a takto získaná data zpracovávat prostředky výpočetní techniky tak, aby byl při projektování odstřelu získán dokonalý prostorový obraz rozpojovaného bloku horniny, polohy ústí vrtů, reálného průběhu vrtů a posoudit jejich prostorové uspořádání (např. sblížení apod.). 3. Každý jednotlivý vrt (zejména v clonovém odstřelu, protože u plošných odstřelů vzdálených od volné lomové stěny se riziko výrazně zmenšuje a v podstatě jedinou volnou plochou, u které hrozí případný rozlet, je povrchový terén a hlavní směr působení náloží je kolmý na tento terén) projektovat tak, aby svou délkou, sklonem a směrem zajišťoval požadované rozpojení masivu a nevytvořil při tom riziko rozletu svým neúměrným přiblížením k volné ploše lomové stěny, nebo dvou nebo více vrtů navzájem. Toto projektování vrtů provádět a provedení kontroly jejich bezpečného směru dokladovat vhodnou výpočetní nebo grafickou metodou (tj. pomocí deskriptivní geometrie nebo matematického modelování). 4. Zpracovávat pro každý CO prováděcí technický projekt clonového odstřelu (za současného stavu legislativy musí mít formu doplňku generelního projektu odstřelu, který však není předkládán k odsouhlasení obvodnímu báňskému úřadu - OBÚ), ve kterém budou podle místních konkrétních a geologických podmínek zohledněny výsledky zjištění konkrétní geologické situace v místě odstřelu, hlavního směru výbuchu a výskytů exponovaných objektů v okolí, výsledky předchozích nebo ověřovacích měření seismických, vzdušných tlakových a akustických vln např. při zkušebních odstřelech apod. Tento projekt bude v hlavních rysech a parametrech vycházet z gene- 15 ZPRAVODAJ relního technického projektu (ve kterém jsou stanoveny hlavní zásady ochrany okolí a vyspecifikovány možné střety zájmů a jejich řešení, nikoliv podrobnosti, které jsou upraveny každým jednotlivým prováděcím projektem a odpovídají současnému stupni poznání místa provádění trhacích prací a rozvoji prostředků trhací techniky, měřících metod apod.) a z podmínek rozhodnutí o povolení trhacích prací. 5. Do projektů trhacích prací uvádět max. přípustné odchylky ve směru, sklonu a hloubce vrtů a odchylky od lokální specifické potřeby hmotnosti trhaviny na objemovou jednotku rozpojovaného horninového masivu, při jejichž překročení je třeba přepočítat účinek náloží a stanovit případně potřebné korekce, neboť rigorózní požadavek provedení vrtů včetně hmotnosti náloží bez odchylek nelze v praxi dodržet. Lze předpokládat, že případné snížení projektovaného záběru popř. hmotnosti nálože v lomové stěně o max. 15 % v případě, že není doprovázeno nehomogenitou rozpojovaného masivu nebo zvýšením koncentrace výbuchové energie, způsobené vzájemným přiblížením dvou nebo dokonce více vrtů, je možno považovat za mezní hodnotu, která ještě zajišťuje bezpečné provedení odstřelu. 5. GEOLOGICKÉ POSOUZENÍ MÍSTA ODSTŘELU 1. Zajistit v dostatečném časovém předstihu odborné geologické posouzení horninového bloku, určeného k rozpojení pomocí trhacích prací za účelem zjištění výskytu partií se sníženým odporem proti rozpojení (např. zvětraliny, zahliněné partie a poruchy) a tektonických poruch, které by mohly ovlivnit průběh odstřelu (kluzné plochy, snížení odporu proti rozpojení) a zvodnělých partií (indikace poruch) v rozpojované hornině. Zabezpečit, aby se geologického posouzení zúčastnil rovněž příslušný technický vedoucí odstřelu (dále též TVO) a podle potřeby jeho zástupce. V případě složitého geologického prostředí nebo v případě výskytu exponovaných objektů ve směru hlavního směru výbuchu doplnit terénní geologické posouzení povrchu lomové stěny o vhodné geofyzikální prozkoumání hlubších partií rozpojovaného bloku, nebo zajistit kontrolu stěn vrtů videokamerovým monitoringem apod. Výsledné hodnocení založit jako součást dokumentace trhacích prací, použít je jako podklad pro zpracování projektu trhacích prací nebo jako doplňku generelního projektu odstřelu pro místní konkrétní podmínky. Nepřipustit provádění trhacích pracích v místech, pro které nebylo geologické posouzení provedeno. 2. Sestupnou míru rizikovosti jednotlivých geologických popř. tektonických poruch, které se v rozpojovaném horninovém masívu vyskytují, lze charakterizovat přibližně takto: a) Makroskopicky zjistitelné tektonické poruchy nevyhojené nebo vyhojené např. méně pevným (soudržným) materiálem než původní hornina nebo zvodnělé svislé nebo ukloněné, svírající s nejbližší volnou stěnou úhel cca 30o až 60o, situované za účinnou náloží; účinnou náloží se v daných případech rozumí taková nálož, jejíž detonační rázová vlna dosáhne tektonickou apod. poruchu s takovou intenzitou, že její odražená část má na svém čele energii ještě postačující k překonání pevnostních charakteristik stavebně-me- chanických jednotek hornin tahovým nebo tangenciálním působením. b) Makroskopicky zjistitelné poruchy shodně s písm. a), avšak situované za náloží rovnoběžné s volnou stěnou nebo svírající s ní úhel cca ± 30o. c) Existence mikrotrhlin vzniklých účinky předchozích odstřelů, mikrotektonika, klivážní plochy (zejména puklinové), drobná vrstevnatost sedimentárních hornin, břidličnatá dělitelnost apod. d) Makroskopicky zjistitelné poruchy shodně s písm. a) avšak situované před náloží. 3. Výskyt dutin nebo partií hornin se sníženým odporem proti vrtání zjišťovat též pomocí moderních vrtných souprav, u ostatních souprav sledováním vrtání vrtnou osádkou a výsledky sledování připojit k dokumentaci trhacích prací tak, aby v případě jejich výskytu mohl TVO provést technická opatření (snížení hmotnosti nálože, dělená nálož apod.). 4. V partiích se zmenšeným odporem proti rozpojení, nebo v případě nutnosti zlepšení fragmentace rovnoměrnější distribucí trhaviny v rozpojovaném masivu při zachování konkrétní hornině odpovídající měrné spotřeby trhaviny, používat vrty a nálože o menších průměrech (např. 65 mm – 75 mm). 5. Do doby zavedení vrtacích souprav vybavených kontrolou směru, sklonu a délky vrtů zajistit preciznost a průkaznost záznamů o průběhu vrtacích prací spolu s vymezením obsahu záznamů a osobní odpovědnosti za zaznamenání všech údajů z průběhu vrtání, které by mohly být pro technické vedoucí odstřelu (TVO) důležité a doplnit je legendou pro jednotné vyznačování v úvahu přicházejících anomálií, např. porušená hornina, dutina, jílová výplň, porucha, kompaktní hornina, vždy s uvedením metráže s tím, že záznamy vrtného deníku pro každý odstřel obdrží TVO, který do prováděcího technického projektu odstřelu vyznačí zda provedl pro daný odstřel úpravy a jaké; vrtný deník přiřadit jako součást dokumentace trhacích prací. Stejně tak do této dokumentace přiřadit výsledky sledování vrtných a geologických parametrů, získaných v případě používání t. zv. moderních vrtných souprav. 6. NABÍJENÍ VÝBUŠNIN 1. Před započetím nabíjení výbušnin v dostatečném časovém předstihu zaměřit směr, sklon a délku každého vrtu pomocí inklinometrie, nebo geodetickým zaměřením 2 bodů rovnoběžných s osou vrtu fixovaných speciálním přípravkem, nebo jinou vhodnou a dostatečně přesnou metodou. Reálné provedení vrtů následně posoudit navzájem i ve vztahu k nepravidelnostem lomové stěny a zamezit tak vzniku možnosti předimenzování náloží v důsledku např. jejich sblížení nebo snížení velikosti zabírky. 2. Na základě t.zv. konečné záměry rozmístění vrtů zjistit, zda v žádné části rozpojovaného bloku horniny není překročena v prostoru spolupůsobení náloží specifická spotřeba trhaviny na m3 rozpojované horniny o více než 15 % oproti projektovanému údaji; v případě překročení této hodnoty provést potřebnou úpravu konstrukce nálože (např. vytvoření dělené nálože s meziucpávkou apod.), aby lokální přebytek energie trhaviny nezpůsobil nežádoucí zvýšený rozlet rozpojované horniny. 16 3. Zajistit kontinuální sledování délky sloupce trhaviny v nabíjeném vrtu a její hmotnosti a kontinuální sledování sloupce ucpávky ve vrtech s cílem zamezit použití kratší než projektované délky ucpávky nebo vytvoření klenby, způsobující nesouvislost ucpávkové výplně. 7. UCPÁVKA 1. U záhlavních vrtů, zejména při výskytu hornin se sníženou pevností v horní partii lomových stěn, např. v důsledku jejich podrcení, rozvolnění, atmosférického působení apod., zajistit, že délka ucpávky ve vrtech, procházejících těmito partiemi bude prodloužena natolik, aby odpor horniny směrem vzhůru, tj. ve směru podélné osy vrtu, byl spolehlivě větší než odpor horniny ve směru hlavního účinku výbuchu, tj. do nejbližšího bodu volné plochy v těžené etáži; i s přihlédnutím ke vlivu gravitačního přitížení proti působení výbuchu směrem vzhůru, by délka ucpávky v horninách se sníženou pevností měla být min 1,2 krát větší než délka odporové přímky do volné plochy těžené etáže (záběru). 2. Jako materiál ucpávky používat prosívku kamenné drtě nebo písku frakce 2/4 nebo 4/8 nebo i vrtnou drť frakce 2/8 avšak s omezením výskytu prachových částic frakce 0/1; tím např. zamezit, aby vrtná moučka ve vrtu při zasypávání vytvořila klenbu a tak způsobila snížení těsnících vlastností ucpávky, čímž se umožňuje vznik rozletu horniny směrem vzhůru a do předpolí postupu těžby, nebo používat specielní ucpávky v obalech z umělé hmoty, nebo t.zv. aktivní ucpávky (např. plynové vaky, distanční ucpávkové přípravky). 3. V případě zaplnění vrtů vodou nebo v případě promočení či promrznutí jemnozrnného ucpávkového materiálu (např. vrtné drti) je nutné použít sypké hrubozrnné kamenné drti bez podílu prachových a lepivých frakcí s tím, že maximální velikost kusů nepřesáhne cca 20 % průměru ucpávaného vrtu. 4. Pro ucpávání patních vrtů používat vhodné druhy ucpávek, např. v obalech z umělé hmoty nebo dávat přednost mechanizovaným, obvykle pneumatickým způsobům nabíjení ucpávky; při tom dbát na odstranění elektrostatické elektřiny. 8. UZAVÍRKA BEZPEČNOSTNÍHO OKRUHU 1. Stanoviště hlídek, uzavírajících bezpečnostní okruh, v terénu vytýčit popř. vyznačit, pokud je nelze přesně specifikovat a identifikovat slovním určením; průběh hranic bezpečnostního okruhu stanoveného pro každý odstřel a stanoviště hlídek vyznačit/zakreslit do dokumentace trhacích prací přesně a jednoznačně. 9. SLEDOVÁNÍ PRŮBĚHU ODSTŘELU 1. Při odhozu rozpojované horniny do cca 2/3 vzdálenosti k hranici bezpečnostního okruhu považovat tento jev za anomální, zjistit jeho příčiny a přijmout formou vnitřního řídícího aktu organizace opatření k zamezení takových situací; rozlet až ke hranici bezpečnostního okruhu považovat za zcela nežádoucí a z hlediska ochrany života a zdraví osob a ochrany majetku i takový rozlet, který není porušením obecně závazných právních předpisů, hodnotit z hlediska organizace jako ohrožující a nebezpečný. ZPRAVODAJ 2. Sledovat průběžně dodržování hygienických limitů (hluk, seismika a vibrace a prašnost) při trhacích pracích a v případě systematického přibližování se k 90 % nejvýše přípustných hodnot učinit technická opatření k omezení nepříznivých vedlejších účinků odstřelů; při měření sledovat tepelnou inverzi, oblačnost, apod., a podle výsledků činit opatření (např. snížení hmotnosti náloží na časový stupeň, prodloužení ucpávky apod.). 3. Průběh každého CO dokumentovat pomocí videozáznamu a záznamy archivovat min. po dobu 3 let ode dne pořízení. 10. ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ 1. Zvážit vydání Souboru doporučení formou vnitřního řídícího aktu organizace v souladu s místními technicko-organizačními a provozními podmínkami a konkrétními smluvními vztahy v případě dodavatelsky prováděných trhacích prací. 2. Po formální stránce lze doporučit: a) určit zaměstnance organizace, který bude odpovídat za dodržování obsahu doporučení a zaměstnance, který bude pověřen výkonem jejich kontroly, b) v případě provádění trhacích prací dodavatelskou firmou, zapracovat soubor doporučení do Smlouvy o přípravě a provádění trhacích prací; i v tomto případě určit zaměstnance těžební organizace, který bude pověřen výkonem kontroly, c) určit odborně způsobilou osobu, která bude provádět geologické posouzení horninového masivu, určeného k rozpojení trhacími pracemi, okruh pracovníků, kteří se průběhu geologického posouzení zúčastní a těch, kterým bude výsledek posouzení předán, d) určit obsah vrtného deníku, pokud nejsou záznamy o průběhu vrtání zaznamenávány automaticky a pracovníky, kteří odpovídají za správné a úplné provedení záznamů o vrtání a způsob předání záznamu osobě, která projektuje a provádí připravovaný odstřel. 11. ZÁVĚR Cílem autorů tohoto příspěvku bylo poukázat na možné způsoby snížení rizika nepřípustného rozletu úlomků horniny při trhacích prací při povrchovém dobývání skalních hornin. Z důvodu omezeného rozsahu textu se příspěvek nezabývá negativními projevy seismovýbuchových, tlakových vzdušných a akustických vln, vyvolávaných detonací náloží trhaviny a to i s přihlédnutím k tomu, že ani jejich nadlimitními projevy nedochází obvykle k bezprostřednímu ohrožení zdraví a života osob. Přílohu příspěvku tvoří doporučení vzorového projektu odstřelu jako pomůcky pro snažší osvojení a zavedení uvedeného souboru doporučení. Příspěvek je zpracován na základě výsledků řešení Projektu výzkumu a vývoje Českého báňského úřadu č. 37-05 „Snižování rizika ohrožení nemovitostí před účinky trhacích prací velkého rozsahu“. 17 ZPRAVODAJ SNAHY O HUMANIZACI OZBROJENÝCH STŘETNUTÍ A OCHRANU CIVILNÍHO OBYVATELSTVA plk. v.v. Ing. Jan Pokorný POKORNÝ & SYN, Děčín Na diplomatické konferenci v Ženevě od 21. dubna do 12. srpna 1949 byly přijaty „Úmluvy“ – o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli – o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři – o zacházení s válečnými zajatci – o ochraně civilních osob za války V Československu byly vyhlášeny pod číslem 65/1954 Sb. V červnu 1977 byly sjednány další dva dodatkové protokoly a to: – o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a – o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter Toto byly počátky snah o humanizaci používání zbraní a vedení bojů. I přes tyto úmluvy je to však stále málo a utrpení civilních osob je v konfliktech značné. Výsledkem snah různých diplomatických konferencí o omezení tohoto lidského utrpení bylo přijetí „Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné útrapy nebo mít nerozlišující účinky“ v roce 1980. Tato „Úmluva“ má čtyři Protokoly: I. zákaz zbraní produkujících střepiny nezjistitelné rentgenem II. zákaz nebo omezení použití min, nástrah a podobných prostředků III. zákaz nebo omezení použití zápalných zbraní IV. zákaz laserových oslepujících zbraní Na podporu Protokolu II. byla v roce 1997 přijata tzv. Ottawská konvence, která zakazuje užití, výrobu, prodej i držení protipěchotních min. Z celkem zaminovaného území o rozloze 200 000 km2 v 84 zemích bylo v roce 2004 odminováno 135 km2 v 37 zemích a 172,4 km2 bitevních polí. Zničeno bylo 480 tisíc min, z toho 467 tisíc protipěchotních. V roce 2005 bylo odminováno v 58 zemích 740 km2, z toho 145 km2 minových polí a 190 km2 bitevních polí. Bylo zneškodněno 780 tisíc min, z toho 450 tisíc protipěchotních. V roce 2006 450 km2 z toho 111,5 km2 minových polí a 277,1 km2 bojišť. Nejvíce v Afghánistánu, Kambodži, Bosně a Hercegovině a v Jemenu. I přes tyto výsledky si protipěchotní miny ročně vyžádají 15 – 20 tisíc obětí v 58 zemích. Z tohoto počtu je 96 % civilistů a z toho 24 % dětí do 15 let a 12 % žen. Jen v roce 2005 bylo zaznamenáno 7 328 případů zranění výbuchem miny. V roce 2006 to bylo 5 751 případů zranění v 68 zemích. Z tohoto počtu bylo 1 367 případů smrtelných, 4 296 zraněných a 88 nezjištěno.V současnosti žije v 58 zemích 473 tisíc lidí zmrzačených výbuchem min. Tento Protokol zakazuje používání všech min protipěchotních, protitankových, protidopravních, protivýsadkových a nástrah všeho druhu, zejména ve tvaru hraček, potravinových konzerv, zdravotních pomůcek a zejména takových, které by se aktivovaly použitím detektoru kovů. Výsledkem iniciativy Červeného kříže a Červeného půlměsíce bylo v listopadu 2003 přijetí Protokolu V. o výbušných pozůstatcích války. Tento protokol se vztahuje na konflikty mezinárodní i na vnitrostátní konflikty. Jeho součástí je i významná povinnost stran konfliktu poskytovat pomoc i při osvětové činnosti pro obyvatelstvo a při rehabilitaci a péči o oběti nevybuchlé munice. Jde zejména o poučení o způsobu zacházení s nalezenou municí, místa jejího výskytu atp. Protokol definuje přesně, co se rozumí pod pojmem výbušný materiál, nevybuchlá munice, opuštěný výbušný materiál, výbušné zbytky války a existující výbušné zbytky války. V Technické příloze pak stanoví podrobnosti o záznamech, uchování a uvolnění informací o nevybuchlé munici a opuštěném výbušném materiálu, varování, poučení o rizicích, označení, oplocení a monitorování, hlavní preventivní opatření, zejména řízení výroby munice, zacházení s municí, výcvik, přeprava a budoucí výroba. Československo jej přijalo 8.listopadu 2003. V letošním roce je ještě předpokládán podpis Protokolu o zákazu kazetové munice, velmi nebezpečné zbraně, kdy je v kazetě – kontejneru uloženo i několik desítek kusů submunice, z nichž však velká část zůstane ležet rozmetaná a nevybuchlá na velké ploše a ohrožuje civilní obyvatelstvo dlouho po jejím dopadu jako protipěchotní miny. Tato nevybuchlá submunice zamezuje využití dopravních komunikací, brání využívání zemědělské půdy, omezuje místní obchod, ovlivňuje zásobování potravinami a může překážet humanitární pomoci. K zákazu používání tříštivé kazetové munice vyzval i Evropský parlament svým usnesením P6TA(2004)0048. Konvence má být podepsána 2. prosince 2008 v Oslo a do června 2009 ratifikována národními parlamenty. K dohodě se nepřipojily USA, Rusko, Čína, Indie, Pákistán a Izrael. Tyto země vyrábějí kazetové bomby ve velkém. Jak je kazetová munice nebezpečná je vidět na příkladu z Libanonu. V roce 2006 použil Izrael v jižním Libanonu 2,6 až 4 miliony ks kazetové munice během pěti týdnů. Více než 750 tisíc Libanonců uprchlo z jihu na sever Libanonu a více než 250 tisíc jich uprchlo do cizích zemí. Od konfliktu v roce 2006 utrpěli pyrotechnici při odminování 39 těžkých zranění a dalších 14 zranění smrtelných. Nevybuchlá munice zranila 195 civilních obyvatel a dalších 14 na následky zranění zemřelo. Další jednání se vedou o zákazu zbraní malé ráže, jejichž střely mají vysokou rychlost. Tyto po vniknutí do těla vytvářejí rozsáhlá devastující zranění svalů, kostí a jiných orgánů svou nestabilitou při letu. Používala je poprvé americká armáda ve Vietnamu a dnes jsou rozšířeny ve výzbroji mnoha armád. Prameny: zpravodajství UNHCR Texty Evropského parlamentu Zprávy UNMAC 18 ZPRAVODAJ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ „TRHACÍ TECHNIKA & PYROTECHNIKA 2008” V OBRAZECH ZPRAVODAJ 19 20 ZPRAVODAJ 6?ÄÊ«>ÀÌiÀÊÛÊL>ÃÌÊÌÀ >Û]ÊV>ćV ÊÃÞÃÌjĐ]ÊÛj Ê`LßÛ?Ê>ÊÀ>ãiÊÌÕiĐ -iÀÛÃÊÌÀ >VV Ê«À>V° ÃÌÀLÕViÊ>Ê«À`iÊÌÀ >ÛÊ>ÊV>ćV ÊÃÞÃÌjĐ° *À`iÊ«ĐViÊÌÀ >VV Ê«À>V° iÃÛĉÌÛjÊâÕÄiÃÌÊ>Êâ>ÃÌ `ÃÌÕ«jÊ«ÊVijÊÛÀ«ĉ ÛćiÌĉÊ÷iÃjÊÀi«ÕLÞ <*÷ "-/ÊÕÃÌ *À>VÕÌiÊÃÊ?Ê>ÊLÕĊÌiÊÛÊLiâ«ić]Ê«ÀÌãiÊÌÊiÊ>ÄiÊ«ÀÀÌ>ÊćÃÊi`>]ÊLiâ«ićÃÌÊ«ďV ?âÊÃÊ?Ê>ÊÞÊÃÊ° 6/ÊÕÃÌ *ÀiVâÊ«ÀÛ?`ĉ]Ê>Ý?Ê` i`Ê>Êi«ďiÌÀãÌ?ÊÌÀ>ÊiÊâ?ÀÕÕÊ>Ý?ÊÛ>ÌÞ° -,6-ÊÕÃÌ 6ÞÕãÌiÊ>ÄiÊâÕÄiÃÌ]Êâ>ÃÌÊÛćiÌĉÊi`iÀĉÄV ÊÛ>ćV ÊÌiV }ÊÛÊLÀÕ° <1. "-/ÊÕÃÌ 6ÞÕãÌiÊâÕÄiÃÌÊ>Êâ>ÃÌÊÃL]ÊÌiÀjÊ«ďV ?âiÊ`iĉ]Ê«ÊĉÊ`iÃÌiÊiÌ] `ÊÃÌÞÕÊÃÊÌÀ >Û>]ÊV>ćÊ«ÀÃÌďi`Þ° *,/ ,ÊÕÃÌ *>ÀÌiÀÃÌÛÊÃiÊëićÃÌÊÕÃÌÊ*Ü`iÀÊ-iÀÛViÊ < ÃiÊÃÌ>iÌiÊ«>ÀÌiÀiÊVijÊëićÃÌÊÕÃÌÊ*Ü`iÀÊÌiÀ>Ì>]ÊiÛĉÌÄÊëićÃÌÊÛÊLÀÕ° ÕÃÌÊ*Ü`iÀÊ-iÀÛViÊ <ÊðÀ°°]Ê«À>VÛÄÌĉÊ6ÞÄÛ]Êâ`?ÀiÃ?Êxä]ÊÈnÓÊä£Ê6ÞÄÛ Ìi°Év>Ý\ʳ{ÓäÊx£ÇÊÎÎäÊÓ]Ê>ÕÃÌÃiÀÛViJ>ÕÃÌ°Vâ]ÊÜÜÜ°>ÕÃÌÃiÀÛVi°Vâ 1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1 /Ê "ÊÊÊ1-/ Ê-Ê, ÊÊÊ1-/ Ê*"7,ÊLÊ1-/,ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-,6 Ê <Ê < Ê,*1 ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-"6ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê1 ,9ÊÊÊ1-/ Ê8*"<6Ê -" Ê`iÊ8*"-6"-Ê 6-Ê*",/1ÊÊÊ1-/ Ê/" /",Ê-°,°"°Ê < Ê,*1 ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-,6 Ê <Ê < Ê,*1 ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-"6ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê1 ,9ÊÊÊ1-/ Ê8*"<6Ê," ÊÊÊ1-/ Ê/" /",ÊvwVi *" ÊÊ1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1 /Ê "ÊÊÊ1-/ Ê-Ê, ÊÊÊ 1-/ Ê/" /",Ê-°,°"°Ê < Ê,*1 ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-,6 Ê <Ê < Ê,*1 ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-"6ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê1 ,9ÊÊÊ1-/ Ê8*"<6Ê," ÊÊÊ1-/ Ê/" /",ÊvwVi *" ÊÊÊ1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1°Ê°ÊÊÊ1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1 /Ê "ÊÊÊ1-/ Ê-Ê, ÊÊÊ1-/ Ê 1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1 /Ê "ÊÊÊ1-/ Ê-Ê, ÊÊÊ1-/ Ê*"7,ÊLÊ1-/,ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-,6 Ê <Ê < Ê,*1 ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-"6ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê1 ,9ÊÊÊ1-/ Ê8*"<6Ê 21 ZPRAVODAJ EXPLOSIA a.s. Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia je tradiční a nejvýznamnější český výrobce výbušnin, jehož historie sahá do roku 1920, kdy byla založena „Československá akciová továrna na látky výbušné“ v Semtíně u Pardubic. Tradice názvu EXPLOSIA se odvíjí od roku 1934 a nově od roku 1998. V současné podobě je EXPLOSIA samostatnou obchodní společností s významným postavením na trhu průmyslových trhavin v ČR. Explosia je mezinárodně známý a významný výrobce průmyslových trhavin, které vyváží do řady zemí EU i mimo ni. Explosia disponuje kvalifikovaně obsluhovanými výrobními a skladovými kapacitami, což jí umožňuje nabídnout těžařům nebo společnostem poskytujícím služby trhacích prací prakticky kompletní sortiment průmyslových trhavin a rozněcovadel pro všechny oblasti použití na povrchu i v podzemí. Samozřejmostí jsou dodávky trhavin přímo k odstřelu a provozování mísicích a nabíjecích vozů. Explosia poskytuje svým zákazníkům z řad těžařů ucelenou nabídku služeb. Tyto služby jsou nyní centralizovány ve 100% vlastněné dceřinné společnosti FOSPOL a.s., která je největším poskytovatelem trhacích prací v ČR a v současné době provádí rozpojení cca 10 mil. tun kameniva ročně na zhruba 40 kamenolomech v ČR. Přehled průmyslových trhavin z produkce EXPLOSIA a.s. pro potřeby žádosti o povolení k odběru výbušnin: UN číslo Třída/ klas.kód nepřepravuje se nepřepravuje se 0241 0241 0081 0081 0082 0082 0082 0081 0084 0081 0065 0065 0065 0065 0065 0065 0027 0027 Objednávky: - 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D Obchodní název EMSIT 20, vyráběný MNV ŠKODA EMSIT M EMSIT V INFERNIT 45 OSTRAVIT C PERMON 10T PERMON DAP M PERMONEX V19 PERUNIT E SEMTEX 1A SEMTINIT 50 STARTLINE 6 STARTLINE 12 STARTLINE 15 STARTLINE 20 STARTLINE 40 STARTLINE 80 VESUVIT TN VESUVIT THH výrobní závod Pardubice odbytový sklad Lužná u Rakovníka odbytový sklad Krmelín nabíjecí vozy CE 1019 1019 0589 0519 0589 0589 0589 0589 0589 0589 1019 0589 0589 0589 0589 0589 0589 1019 0589 T: T: T: T: Výrobce Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice 466 82 4312 F: 466 82 2939 725 559 940 F: 313 537 555 736 505 967 F: 558 674 441 736 505 951, 736 505 985 22 ZPRAVODAJ Společnost STV GROUP a. s. již více jak pět let provádí faktickou delaboraci munice a již čtyři roky vyrábí průmyslové trhaviny. V současné době zaměstnává více jak 100 pracovníků. Z pohledu objemu manipulované, skladované, likvidované munice a výroby výbušnin je společnost STV GROUP a. s. jednou z nejvýznamnějších českých společností. Sídlem společnosti je Praha. Společnost provozuje výrobní závod v Hajništi u Liberce, skladový areál výbušnin Rataje u Kroměříže, skladový areál Kotojedy u Kroměříže a skladový areál Chrast u Chrudimi. Od roku 2003 realizujeme záměr, který řeší použití demilitarizovaných energetických materiálů (DEM) v trhací technice. Těší nás, že uvedený záměr je v hlavních rysech totožný s příspěvkem pánů V. Tamchyny a S. Zemana na 3. světové konferenci výbušninářských inženýrů, Brighton, V. Británie, září 2005, který byl zveřejněn ve Zpravodaji č. 4/2005 a s příspěvky o výzkumu možnosti použití bezdýmných prachů jako složek průmyslových trhavin, které přednesli na konferenci Trhací technika 2006 ve Staré Lesné a v Brně pánové Andrzej Maranda a V. Mitkov. Uvedené práce, spolu s výsledky užívání našich trhavin v praxi jednoznačně podporují správnost námi zvolené cesty k výrobě kvalitních a cenově dostupných trhavin. K jejich výrobě využíváme DEM, po jejich vhodné úpravě, jako jednu ze složek - surovinu. Pro povrchovou těžbu postupně vytváříme kompletní sadu těchto trhavin tak, aby tyto trhaviny byly stejně spolehlivé, stejně účinné a stejně šetrné k životnímu prostředí jako průmyslové trhaviny daných tříd. Hlavním přínosem demilitarizované složky je zvýšení výkonu trhavin při výrazném snížení jejich ceny. Nadto našim zákazníkům nabízíme nadstandardní prodejní servis s vlastním skladovacím, logistickým a dopravním zázemím (www.stvtrans.cz). Sada trhavin obsahuje nyní sypkou trhavinu do suchého prostředí DAPMON-50, náložkovanou trhavinu plastické konsistence pro zavodnělé vývrty EMONIT, sypkou náložkovanou trhavinu citlivou k rozbušce DAPMON 30 EXTRA. Sadu námi vyráběných trhavin doplňují trhaviny typu dynamit , emulzní trhaviny a rozněcovadla různých výrobců vždy však vybírané s ohledem na špičkovou kvalitu. Použití DEM jako jedné ze složek průmyslových trhavin nevede ke zhoršení jejich vlastností, ale naopak jejich vlastnosti zlepšuje tak, že se stávají v daných třídách průmyslových trhavin vynikajícími. To lze doložit nejen porovnáním základních výbušninářských charakteristik uvedených v přiložené tabulce, ale i referencemi uživatelů našich trhavin . Jak je patrné, DAPMON 50 a DAPMON 30 EXTRA jsou svými vlastnostmi spíše plně srovnatelné se sypkými trhavinami s obsahem TNT a Al, než s trhavinami typu DAP. EMONIT pak stojí svými vlastnostmi mezi emulzními trhavinami a trhavinami typu dynamit. Samozřejmostí je, že veškeré své aktivity rozvíjíme se zvláštním důrazem na bezpečnost a v neposlední řadě s ohledem na životní prostředí. Kvalita našich výrobků je mimo jiné dána i certifikovaným systémem managementu jakosti dle normy ISO 9001:2000. V případě Vašeho zájmu rádi poskytneme detailní informace na adrese: STV GROUP a. s. Divize průmyslových trhavin P. O. Box 43 768 12 Rataje u Kroměříže Tel.: 606 674 400, 573 364 217, fax: 573 364 219, e-mail: [email protected] Porovnání základních parametrù trhavin Kyslíková bilance % Permon DAP P + 0,6 EXPLO DAP 1 + 0,3 DAPMON 50 - 15,9 DAPMON 30 - 9,0 EXTRA Austinit 2 ECO + 0,1 Polonit V - 2,45 Permon 10 T + 0,17 Lambrex 1 + 2,3 Emsit 1 + 0,5 Emulgit EMEX - 3,86 AN Emonit -21,46 Poladyn 31 + 5,5 ECO Austrogel G1 + 3,0 Perunit 28 E + 2,13 Trhavina Výbuchové teplo kJ/kg 3200 3700 4002 4100 Výbuchová teplota °C 2200 2400 2803 2850 Mìr. obj. zpl. výb. dm 3/kg 900 970 942 910 Detonaèní rychlost m/s 2300 (prùm. 80) 2500 (prùm. 65) 3500 (prùm. 80) 3500 (prùm. 50) 4200 5392 4079 2800 3101 2600 2895 2749 - 2800 (prùm. 32) 0,7 2400 (prùm. 50) 0,8 3200 (prùm. 65) 0,8 5500 (prùm. 65) 5200 (prùm. 65) 4500 (prùm. 65) - 2039 930 883 928 910 800 1017 3359 3980 2336 2800 996 885 5000 (prùm. 65) 6000 (prùm. 65) 1,3 1,4 4200 4627 2900 3214 880 861 6000 (prùm. 50) 6000 (prùm. 65) 1,5 1,3 Sypná hm. g /cm3 0,7 0,65 0,8 0,9 Hustota g /cm3 1,1 1,1 1,0 ZPRAVODAJ 23
Podobné dokumenty
ProgramVelikost: 4.51 MB
Pro účastníky ubytované mimo Hotel Harmony Club bude k dispozici bezplatná kyvadlová
doprava v návaznosti na program kongresu (jízdní řád – v hotelech a na registraci).
Pro zájemce, kteří uvedli do...
listopad 2009 - Český báňský úřad
Na vzniku trhlin v horninách se tedy zásadně podílí tangenciální tenzor energie na čele
podélné vlny napětí. Velikost tohoto tenzoru činí cca 1/5 energie na čele podélné vlny napětí a
touto energií...
Satisfakce 02/2007 - Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR
především přísluší provést definitivní a kvalifikované rozhodnutí. Prvním rysem osobnosti
arbitra musí být právě schopnost rozhodnout
a nést za své rozhodnutí odpovědnost.
Rozhodci sdružení u Unie pr...
