Cukřenka č.34 - Klub sběratelů baleného cukru

CUKŘENKA – časopis pro sběratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a podporovatele.
Vydává Klub sběratelů baleného cukru, občanské sdružení. Elektronická verze http://www.ksbc.cz/
Redakční rada: Pavel Tlustý & Jaroslav Kolín. E-mail: [email protected]
Adresa redakce: Ing. Pavel Tlustý, Olbramovická 712, 142 00 Praha 4, tel. 241 716 087, 602 239 858
Toto číslo vyšlo v říjnu 2006 v nákladu 100 kusů. NEPRODEJNÉ!!!
Nevyžádané příspěvky včetně cukrových se s díky nevracejí J
Úvodník & klubové zprávy
Nová podoba webových stránek
Vážení čtenáři a příznivci,
od olomoucké burzy, na níž jste mnozí z vás dostali zatím poslední číslo Cukřenky, uplynuly již
více než tři měsíce a je tedy čas na číslo další. Že
přichází se zpožděním, má své, byť možná
sporné důvody.
Zpočátku jsme si v redakci mysleli, že je času
dost. Bylo horké léto, užívali jsme si dovolených a
ti z nás, kteří zůstali v pracovním procesu, byli
rádi, že se vůbec pohybují, natož aby o něčem
psali.
Srpen byl, pravda, chladnější, ale pořád to ještě
nebylo ono. Teprve začátkem září jsme se donutili
něco dělat, a tak jsme kolem patnáctého měli podstatnou část čísla v kupě. Leč chybělo několik
podstatných stránek, k jejichž napsání se editor
Jarda nějak ne a ne dostat.
A byl za to po zásluze ztrestán - najednou skutečně nebyl čas. Pracovní povinnosti a oslavy
jeho jubilea jej vytížily natolik, že tohle číslo byl
schopen předat do tisku až 16. října. Tak nějak
jsme s tím počítali předem soudíce, že nejlepší
bude je rozdávat na výroční schůzi. Což se většině z vás právě stalo a zbytek dostane svůj výtisk
poštou po 11. listopadu.
Způsobilo to ovšem jeden problém. V Cukřence
obvykle posíláme i přihlášky na burzu a výroční
schůzi. Protože letošní výročka se koná o dobré
tři týdny dříve, než jindy, musela zaskočit Romana
a Jitka a rozesílat pozvánky, jak se dalo. Snad
jste je všichni dostali.
Díky olomoucké burze a cukrovydavatelské a
autorské aktivitě našich členů se toto číslo hemží
obrázky a ukázkami, byť k pramalé radosti
Zdeňka Adámka, který vytváří internetovou verzi
Cukřenky ke stažení a nemůže si dovolit příliš
velký soubor (a obrázky zabírají po čertech
mnoho místa).
Nakonec jsme se dohodli, že bude mít
Cukřenka č. 34 přílohu – článek Zdeňka Bubníka
o cukrové výstavě na VŠCHT. Autor nám svůj příspěvek dodal už zformátovaný a opatřený fotografiemi (za což mu dík!), takže nepotřeboval podstatné úpravy a navíc byl dostatečně dlouhý a tématicky vhodný k tomu, abychom zdůvodnili
potřebu rozdělit toto číslo na internetu na dvě
části. V tištěné verzi to skoro nepoznáte.
Děkujeme všem za trpělivost při čekání na toto
číslo a slibujeme, že se příště (snad) polepšíme.
Další číslo by mělo vyjít v lednu 2007 a přineseme
v něm mj. ukázky nových klubových sérií,
informace a dokumenty z výroční členské schůze
a také několik článků – vzpomínek na letní
harcování po cizích krajích s příslušnými
ukázkami cukrové kořisti.
A snad ani nemusíme opakovat naši obligátní
výzvu: Pište nám o svých příhodách a cukrových
zajímavostech, ať si počtou i ostatní!
Redakce
Zatímco si redaktoři Cukřenky užívali léta, Zdeněk Adámek, správce našich webových stránek,
nelenil a v tichosti je podstatně překopal. Výsledek vidíte zde:
Naše internetová prezentace totiž už dost zastarala. Některé rubriky jsme skoro nevyužívali a jejich obsah pamatuje krále Klacka, některé informace, např. o našich nových cukrech, naopak
chyběly.
Protože Zdeněk použil nový redakční systém,
umožňující aktivní přístup i dalším autorizovaným
osobám, jako jsou redaktoři Cukřenky, není teď
na aktualizaci obsahu sám.
Postupně, jak nám vyjde čas, hodláme doplnit
ukázky všech dosud vydaných klubových sérií a
např. v rubrice pro začínající sběratele publikovat
některé starší články z Cukřenky, které se touto
problematikou zabývají. A možná nás napadne i
něco dalšího.
Budeme se snažit víc upoutat zahraniční návštěvníky našich stránek. Pro anglickou a německou verzi máme připraven článek včetně ukázek o
tom, jak rozeznat české a slovenské cukry, a malý
česko-slovensko-anglicko-německý slovník základních slov, umožňující naše cukříky identifikovat a alespoň částečně porozumět jejich textu.
Teď ještě potřebujeme někoho, kdo nám přeloží
připravené texty do francouzštiny.
Přibyla také rubrika „Akce a burzy“, do níž můžete přispívat i vy, pošlete-li své oznámení elektronicky na adresu [email protected] nebo
[email protected] a my už se o vyvěšení postaráme. Diskusní fórum najdete pod záložkou „Nová
tlachárna“. Na určitou dobu bude umožněn i přístup na staré stránky.
-2-
Zprávy z výboru
Jak se vlastně náš klub jmenuje?
stránkách, a také proto, že bychom velmi neradi
přišli do konfliktu s finančním úřadem, obracíme
se na Vás se žádostí o sdělení, zda byste mohli
naši registraci v tomto směru opravit.
Na olomoucké burze nám předhodila Margareta
Tlustá, naše účetní a strážce pokladny, následující problém: Když přinesla na finanční úřad naše
daňové přiznání za rok 2005, byla pečlivou úřednicí upozorněna, že používáme nesprávný název.
Prý se jmenujeme „Český klub sběratelů baleného cukru“.
Po konzultaci s předchozím výborem se zjistilo,
že v roce 2003 jsme schválili nové znění stanov,
které si na Ministerstvu vnitra, které registruje
všechna občanská sdružení, vyložili nesprávně.
Dostav za úkol dát to do pořádku, poslal jsem 28.
srpna na příslušný úřad, který se mezitím přestěhoval, tento dopis:
Ministerstvo vnitra
odbor všeobecné správy
náměstí Hrdinů 3
140 21 P r a h a 4
Uvítali bychom, kdybyste tak učinili buď na základě autoremedury, nebo z podnětu obsaženého
v tomto podání. Pokud by to nebylo možné, můžeme na nejbližší výroční členské schůzi formulaci stanov opět změnit, taková úprava by však
bohužel neměla zpětný účinek.
Děkujeme předem za pochopení a pozitivní
přístup k řešení našeho problému. Podpis J.K.
Úřad zareagoval rychle. Již 7. září poslal na
adresu klubu dopis, vyzývající nás k ústnímu nebo
telefonickému jednání. I zvedl jsem telefon a příslušné referentce zavolal. Byla velice vstřícná, ale
zpětná změna prý již není možná.
Uznala, že stávají znění našich stanov připouští dvojí výklad, což bohužel její předchůdkyně, která tam již nepracuje, přehlédla. Kdyby
prý věc dostala v roce 2003 do ruky ona, určitě by
nás vyzvala k upřesnění. Stran možného konfliktu
s finančním úřadem mě ujistila, že se nic neděje –
klub je dostatečně identifikován svým IČO, které
se nezměnilo a my je nadále používáme. Písemně jsme však toto stanovisko buď nedostali,
nebo je Tlusťjoch někde zabordelil.
Nezbývá tedy, než schválit na výroční schůzi
změnu stanov. Ke změně však je i další důvod.
Zdeněk Adámek nám totiž poslal toto upozornění,
které obdržel od pořadatelů akce Třicet dní pro
neziskový sektor:
Upozorňujeme vás na změnu zákona o
sdružování
občanů (provedenou
zákonem
č. 342/2006 Sb.), podle níž název občanského
sdružení musí obsahovat označení "občanské
sdružení" nebo zkratku "o. s.".
Stávající sdružení musí uvést svůj název do
souladu s uvedeným požadavkem do 3 let ode
dne nabytí účinnosti této novely (3. 7. 2006).
Změnu stanov sdružení je třeba písemně oznámit
Ministerstvu vnitra do 15 dnů od jejího schválení
(k oznámení se připojí ve dvojím vyhotovení text
změny).
Když už nám zákon ukládá upravit stanovy,
provedeme to z jedné vody načisto. Výbor proto
na výroční schůzi navrhne toto usnesení o
změně stanov klubu:
„Nadpis zní: Stanovy klubu sběratelů baleného cukru, o.s.
Článek I. 1. zní: Klub sběratelů baleného
cukru, o.s. (dále jen „KSBC“) je občanské
sdružení se sídlem Olbramovická 712, 142 00
Praha 4 – Kamýk.“
Logo, jehož podoba není součástí stanov, se
měnit nebude.
Za výbor: Jaroslav Kolín
Věc: Upřesnění názvu občanského sdružení
Z pověření výboru Klubu sběratelů baleného
cukru se na Vás obracím v následující věci:
Klub sběratelů baleného cukru byl jako občanské sdružení ustaven 2. prosince 2000 a jeho stanovy zaregistrovalo Ministerstvo vnitra dne
7. února 2001 pod č. j. VS/1-1/46 078/01-R. Na
výroční členské schůzi konané dne 6. prosince
2003 přijal změnu stanov, kterou vzalo Ministerstvo vnitra na vědomí dne 8. ledna 2004. Hlavním
důvodem změny stanov byla kromě několika
formálních úprav a upřesnění změna adresy sídla
klubu.
V roce 2006 nás Finanční úřad pro Prahu 12
upozornil, že ve svých daňových přiznáních používáme nesprávný název „Klub sběratelů baleného cukru“ namísto „Český klub sběratelů baleného cukru“. Byli jsme tímto sdělením překvapeni,
protože měnit název klubu jsme rozhodně neměli
v úmyslu.
Po prostudování původního i upraveného
znění stanov jsme došli k názoru, že mohlo dojít
k dezinterpretaci článku I. odst. 1. nového znění
stanov (Český Klub sběratelů baleného cukru).
Domníváme se však, že jak z nadpisu „Stanovy
Klubu sběratelů baleného cukru“, tak z následného důsledného používání zkratky „KSBC“ vyplývá, že slovo „český“ uvedené v článku I. odst. 1
stanov je pouze nezávazným adjektivem (následující slovo „Klub“ je psáno s velkým písmenem) a že se název klubu nezměnil.
Uznáváme, že znění stanov není v tomto
článku formulováno nejšťastněji, ale členem výboru nebyl v té době nikdo, kdo by ošetřil jejich
formulace z formálně právního hlediska. Protože
bychom však i nadále rádi používali již zažitý název Klub sběratelů baleného cukru a příslušné
logo, které jsou známy i v zahraničí, používáme je
ve všech dokumentech a na našich internetových
-3-
Klubové události
Olomouc - 9. mezinárodní výměnný den KSBC
Reportáže z výměnných dnů se nedělají lehce.
Schéma je pořád stejné – přijeli jsme, přehrabali
nabídku ostatních, nasyslili si tašku cukříků, poklábosili v zákulisí, zbodli večeři, po večeři jsme
poseděli na internátu u (nejedné) láhve a ti, co
měli víc času, se zúčastnili výletu pořádaného následující den. Poté jsme se rozjeli do svých domovů a hrabali se ve své kořisti… Úkolem reportéra však je oživit toto schéma takovými informacemi, které přinutí i přímé účastníky k zamyšlení,
zda se skutečně zúčastnili podniku jím popisovaného. Pokusím se o to.
Nejprve několik strohých fakt: Na burzu se přihlásilo 89 účastníků. Vzhledem k tomu, že se nekonala v Praze, je to pořádný úspěch, i když někteří přihlášení nakonec nepřijeli. S tím ovšem nic
nenaděláme, pokud nebudeme vybírat účastnický
poplatek předem, což si nedovedu dost dobře
představit.
Cizinců přijelo celkem sedm – dva Portugalci a
po jednom z Itálie, Francie, Chorvatska, Dánska a
Nizozemí. Někteří, jako třeba paní Vibeke Hvitved
z Dánska, nebo pan Spil z Holandska, k nám přijíždějí každý rok a kdyby uměli česky, byli by už
vlastně našinci.
Ani Portugalec Rui Colaco u nás nebyl poprvé,
tentokrát však s sebou přivezl kolegu, který u nás
absolvoval svou vůbec první burzu. Oba byli
skvělí a nešetřili pěknými portugalskými sériemi.
Navíc přispěli přivezenými lahůdkami včetně několika lahví do našeho bufetu, za což byli mohutně chváleni a vyfotografováni se svou národní
vlajkou. Jejich jediný problém byl, že cestovali letadlem, takže krabice našich sérií, kterou jsme jejich prostřednictvím věnovali portugalskému sběratelskému klubu, musí počkat v Čechách do
doby, než tam někdo z našinců pojede.
Nelze opomenout ani pana Alaina Arlota, který
se po sále pohyboval s příslovečným francouzským šarmem, jsa oděn v zástěru klubu francouzských glykofilů. I jeho série, které štědře rozdával,
byly skvělé. Škoda jen, že mluvil jenom francouzsky…
Sluší se vždy vyzvednout práci pořadatelů. Nebude to však pouhá zdvořilost, když napíši, že
Zdeněk a Bohunka Adámkovi beze zbytku využili
svých předchozích zkušeností a pořadatelům příštích burz nasadili pomyslnou laťku proklatě vysoko. Co všechno udělali pro to, aby všechno
klaplo a my měli ze setkání radost, se snad ani
popsat nedá.
Třeba už jenom kolik se jim podařilo sehnat
sponzorů, kteří poskytli své produkty nejen na
stoly účastníků, ale i do tomboly. Ostatně ani zorganizovat takovou tombolu není vůbec lehká věc,
na ostatních burzách se s ní setkáváme jen zřídka,
pokud vůbec…
Než nám bylo vstoupit do sálu, zinkasovala nás
jako obvykle Margareta se svou svitou. Účastníci
však byli tak nedočkaví, že po odbavení už na nic
nečekali, vhrnuli se dovnitř ještě před oficiálním
zahájením, obsadili své stoly a začali čile hrabošit.
K fasování Cukřenky jsme je museli zvát zvýšeným hlasem prostřednictvím mikrofonu.
Podívejte se na fotografii, na níž je vidět, co
všechno jsme našli na svých stolech. Tedy většina z nás. Já s Alenou jsme k nim přišli asi o půl
hodiny později (rozdávali jsme Cukřenku a katalog) a zjistili jsme, že někteří účastníci se zřejmě
domnívali, že nám určené poklady se nabízejí k
rozebrání. No, zachránili jsme až na jedny klubové tyčky všechno...
Vrcholný klubový podnik se i tentokrát konal v
rozsáhlé hale učiliště, kam již všichni bez problémů trefili. Kuřáky možná otrávil zákaz kouření v
celém areálu, ale s vynalézavostí sobě vlastní se
dokázali se svým zlozvykem zašít tak, že je nikdo
neobjevil. Portugalský kolega mi navíc tvrdil, že
když neumí česky, nemůže ho nikdo peskovat.
Stál přitom pod známou značkou přeškrtnuté cigarety...
Bufet byl jako obvykle bohatý a je třeba poděkovat všem, kteří k tomu svou produkcí přispěli. Navíc se Adámci inspirovali loňským úspěchem olomouckých tvarůžků s tím, jich tentokrát opatřili třikrát tolik, takže každý měl možnost namlsat se do
sytosti. Což jsem učinil…
Společná večeře v místní krčmě se rovněž vydařila, byť jsme se všichni nevešli do jedné místnosti. Dokonce se nám podařilo vyhodit jakousi
oprsklou partu místních mládežníků, která si přišla
zahrát do naší uzavřené společnosti stolní fotbal a
řvala při tom jako tlupa paviánů.
Olomouc není tak velká a jeden nedělní výlet
jsme po ní podnikli již loni. Přesto se Zdeňkovi
s Bohunkou podařilo ukázat nám zase něco jiného, když s námi podnikli tříhodinovou procházku po zbytcích olomouckých opevnění. Průvodce – velice informovaný a sympatický mladý
muž – hovořil plynně anglicky, takže mu většinou
rozuměli i naši zahraniční kolegové.
Dlužno také poznamenat, že po oba dny bylo
nádherné počasí. Sluníčko svítilo, ale ještě nebylo
to proslulé letošní červencové vedro, neboť je zahnal příjemný chladný vítr…
Naše cesta domů proběhla tentokrát bez problémů. Za zmínku stojí, že jsme využili letní slevy
Českých drah a cestovali tam i zpátky Pendolinem.
Velice příjemný zážitek!
Na tuhle burzu budu ještě dlouho vzpomínat.
Jediné, co mi kalí skvělé zážitky, je skutečnost, že
jsem si geniálně smazal nebo někam uložil své
fotky a dodneška je nemůžu najít. Musíte se tedy
spokojit s obrázky druhých. Tlusťjoch coby
umělecký fotograf dodal své fotky na zvláštních
stránkách.
Sepsal J.K., foto Karas, Netrefová a Stupka
-4-
Klubové události
Sdružené inkaso
Nedělejte to tak strašně dobré…
Berte si!
Tohle se fasovalo při příchodu
Copak tu máte, Portugalci?
Neděle – konec výletu
Alain Arlot nabízí…
Zavřete oči, odjíždím…
{{{{{{{{{{ Oznámení {{{{{{{{{{
Míla Žďárská
oznamuje všem cukromilům
a jejich příznivcům,
že listopadová slezina se nekoná.
Těší se však na vás ve svém domečku
v sobotu
16. prosince 2006
Tlusťjochu, díky, dostaneš cukřík! Ostatní také.
-5-
Tlusťjochovým objektivem
FOTOREPORTÁŽ z OLOMOUCE
-6-
Tlusťjochovým objektivem
-7-
Nové klubové série
é Olomoucká veduta, skládačka 8 ks, barva vínová, vyrobilo KAMO é
é Hrady a zámky Olomouckého kraje, barva modrá, 2 x 8 kusů (bílý a hnědý papír), výroba KAMO é
-8-
Co bylo ještě na burze
Co jsme ještě našli na svých stolech
v rámci 9. mezinárodního výměnného dne?
další obrázky jsme „uplacírovali“, kde se dalo.
Upozorňujeme na tyhle krásné tyčky - je to první
vícebarevná klubová série. Bohužel dostal každý
účastník jen jedno pare, výroba je přece jen dost
drahá…
Bylo toho dost a dost. Kromě nejnovějších
klubových sáčkových sérií, které představujeme
na jiném místě, to byly populární cukrové
homolky, cukrové „tvarůžky“, ručně balené
kostičky s panem Kostičkou a mnoho dalších věcí.
Bylo toho tolik, že se to na tuhle stránku nevešlo a
Tyčky KSBC „9. mezinárodní výměnný den Olomouc“ 8 ks, vícebarevný tisk, balírna Přádkovi
Osobní tyčky Zdeňka Adámka, 4 ks (homole modrá,
zelená, červená, oranžová) + 1 (vícebarevný tisk),
balírna Přádkovi
-9-
Skvělý nápad Zdeňka Adámka – všechna
dosud vydaná čísla Cukřenky tj. do čísla 33
včetně vypálená na jednom CD
Nové série
é Technické památky OKR, 8 ks, barva černá. Vydala Nadace Landek (viz Cukřenka č. 33) é
é Soukromé tenisové kurty Nová Ves, skládačka 8 ks, barva: čb fotografie, revers červený, é
vydal Ing. Ladislav Moulis, balírna KAMO
- 10 -
Věřte - nevěřte
No nekupte to za ty peníze!
pilo, že se tyhle cukříky neprodaly, ale překvapilo
mě, že za dva měsíce se nabízela podobná kvalita. Posuďte sami:
1) Skvělá sada vrbáteckých cukrů, každý jiný!
I když si mezi sebou cukříky neprodáváme,
nejsem proti tomu občas si nějaký ten cukřík od
nesběratele i koupit, je-li zajímavý, nikdo mi ho
nepřinese ani nenabídne k výměně a nedá se
ukrást či jinak zdarma získat. Podstatná však je
jeho zajímavost a zejména cena.
Takto jsme třeba koupili na letošním Sběrateli
několik zajímavých cukříků z Vietnamu (po
3 Kč/kus) a od již spřáteleného Bulhara pana
Petra Ivanova (nebo Ivana Petrova?) velice pěkné
bulharské cukříky, na které jsme dostali množstevní slevu a jeden nás nevyšel ani na korunu
padesát. No nekupte to za ty peníze!
Koncem července, v čase největších letošních
veder, jsem dostal od Zdeňka Adámka tento osvěžující e-mail:
„Pokud bys chtel udelat clanecek :), v Portugalsku se daji na aukci prodavat cukrove serie:
http://www.ptleiloes.com/categories.php?parent=1866
a nejen v Portugalsku:
http://www.aukro.cz/showcat.php?id=13346&ord
er=t&view=gtext, dokonce cele sbirky tam dneska
jsou :)“
Jsa přirozeně zvědav, aktivoval jsem svého počítačového hlodavce a skutečně: Na uvedené adrese se nabízely v aukci soubory cukříků, jen se
na ně srdce smálo, asi jako když se smějeme na
staré známé.
Pro ty, co nemají přístup na internet a nemohou
si to ověřit sami, uvádím, že se jedná o stránky
aukčního portálu Aukro, jejichž prostřednictvím je
možno nabídnout a prodat cokoliv a kdykoliv.
Byl jsem líný studovat detailně podmínky, ale
funguje to asi takto: Prodávající (registrovaný uživatel) vyvěsí na patřičnou stránku svou nabídku
s popisem (a většinou i obrázkem) a vyvolávací
cenou. Případní zájemci mohou (rovněž po internetu) přihazovat a kdo dá nejvíc, vyhrál a zboží
proti zaplacení dostane. Pokud je dostane poštou,
zaplatí i náklady na dopravu, které prodávající
uvede předem. Prodávající pak Aukru zaplatí poplatek v řádu několika procent z dosažené ceny.
Platnost každé nabídky je časově omezená na
(tuším) devět dní; když se do té doby zboží neprodá, je z aukce staženo.
Podíval jsem se tedy, co se nabízí v kategorii
„Sběratelský cukr“ a velice jsem se rozveselil. Ty
cukříky totiž prodával někdo, kdo se v nich naprosto nevyzná a tomu odpovídaly i vyvolávací
ceny. Nebyly to, pravda, vysoké částky, ale
cukříky, které za ně prodávající nabízel, by nezlákaly ani sběratele, který začal sbírat HB cukry
včera odpoledne, večer se opil a následky cítí
ještě teď.
Nedalo mi to a stáhl jsem pro vás pár ukázek,
abyste si udělali představu. Vůbec mě nepřekva-
Vyvolávací cena 21 Kč + doprava 25 Kč = 46 Kč
2) Jedinečná investice, za 10 let nebudou!
Vyvolávací cena 9 Kč + doprava 25 Kč = 34 Kč
3) Skvělý dárek pro náročného sběratele!
Vyvolávací cena 9 Kč + doprava 25 Kč = 34 Kč
Ty komentáře jsem vymyslel já a nechci se prodávajícím posmívat. Zaráží mě však jejich naivita,
s jakou nabízejí ty nejobyčejnější cukříky.
Pro klid duše jsem zabrousil i na portugalské
stránky. Ne, že bych si nevybral, ale ty ceny!
Za tohohle jediného
krasavce se žádalo jen jedno
euro padesát,
poštovné
a
balné jsem ani
nehledal. No
nekupte to za
ty peníze!
JK
Poznámka: Jedno pivo u Vratislava stojí 18 Kč.
-11 -
Zajímavosti ze světa cukru
zatím uniká (třeba máme nedostatečně velký vzorek) a výrobce se o tom nezmiňuje.
Napadlo vás možná, proč se tak obsáhle rozepisuji ausgerechnet o téhle zahraniční sérii, ale důvod je prostý: tyto cukry se objevily v některých
našich restauračních zařízeních. Nevylučuji, že
byly dovezeny z Holandska, ale při pohledu na
složení skupiny PPE se v této souvislosti nabízí
myšlenka, že byly aspoň zčásti vyrobeny u nás.
Že by byl opět cizinec našincem?
Jinak myslím, že tento tvar sáčku se pro jiné
příležitosti než mistrovství světa v kopané moc
nevyužije. Osobně bych váhal jeho výrobu zavést,
protože na rozdíl od jiných tvarů cukrových obalů
vzniká při výrobě odpad – vyseknuté části. Ale
možná se mýlím.
Cizinec je našinec!
Krátce před uzávěrkou tohoto čísla, když už
jsem měl tenhle článek dávno napsaný, koupila
Danuška Měsíčková hned dvě zelené barové krabice tohoto výrobku (viz obrázek, který jsem uzmul ze stránky firmy Van Oordt). V každé je 480
sladkých mičud a na krabici je uveden jako výrobce PortionPack Europe – Hellma Praha včetně internetové adresy. A je vymalováno!
JK
PPE – bratři v cukru
Když jsem pátral po našich cizích cukrech, nemohl jsem pominout produkty firmy Hellma Praha.
Podnikl jsem rozsáhlé pátrání na internetu a zjistil
jsem některé zajímavosti, které také trochu osvětlují výskyt „cizích“ cukrů na našem území.
Že je firem Hellma několik, je známá věc. Kromě
té naší existuje ještě německá, rakouská a polská.
Jsou to sice z právního hlediska různé firmy, ale
všechny patří do skupiny PortionPack Europe Holding. B.V., užívající zkratku PPE.
PPE je skupina společností zabývajících se výrobou porcovaných produktů, a to zejména pro
gastronomii. Její založení iniciovala v roce 1998
belgická společnost Tiense Suikerraffinaderij
(známý Suiker Tienen – Sucre Tirlemont), součást
koncernu Südzucker. PPE, do níž patří mj.
všechny čtyři Hellmy a nizozemský Van Oordt, je
nizozemskou právnickou osobou a v současnosti
sdružuje devět společností v šesti zemích – Nizozemí, Belgii, Německu, Rakousku, Polsku a
České republice. Má vedoucí postavení na evropském trhu a je evropskou jedničkou ve výrobě
porcovaných produktů.
Posledním hitem PPE je cukrový míč.
Podle internetu jej vyrábí nizozemský Van Oordt
Portionpack. Toto nové balení cukru je kruhový
sáček, obsahující 4 gramy cukru. Kruhový tvar byl
navržen speciálně pro mistrovství světa ve fotbale,
cukrový míč představuje fotbalový míč lemovaný
32 vlajkami všech účastnických zemí. Ukázku
jsme přinesli v minulém čísle.
Oslaďte si - zhubnete!
Jak údajně sdělil holandský deník Rotterdams
Dagblad, lžička cukru v kávě nebo čaji podstatně
redukuje možnost přibírat na váze. Je to výsledek
dánského výzkumu, provedeného na 5200 osobách.
Výzkumníci hovoří o překvapujícím výsledku.
Vědci z kodaňské nemocnice Bispebierg mají podezření, že cukr snižuje chuť k jídlu. Možná prý
jsou aktivovány hormony snižující pocit hladu.
Jasně se ukázalo, že ve skupině osob, které
sladily svůj čaj nebo kávu, je více hubenějších
osob, než v „bezcukrové“ skupině.
Ti, kdo si sladili svůj nápoj dvěma kostkami
cukru a vypili průměrně pět až šest šálků denně,
měli o 40 % menší šanci na ztloustnutí, než osoby
pijící své nápoje bez cukru. Tak to aspoň tvrdí internetové stránky firmy Van Oordt.
Přes míč se táhne žlutá páska (vzniká tak dojem
plastického míče) s nápisem „SUGAR BALL“ a
elipsovitou vlajkou některé účastnické země. A
nebyli by to Holanďané, kdyby na cukr neumístili
drobné číslíčko (systém číslování jsem dosud neodhalil). Cukříky se dodávají v barové krabici stylizované jako fotbalový trávník a branková síť.
Potisk je oboustranný, na každé straně je jiná
„hlavní“ vlajka. Dalo by se tedy čekat, že série
bude mít 16 kusů, ale chyba lávky! Našli jsme
exempláře s jednou stranou shodnou a druhou
různou. Jak a proč byly tyto kombinace voleny
(může se také jednat o nedbalost při výrobě) nám
- 12 -
Zajímavé cukry
Cizinec je našinec?!
Je známo, že někteří zahraniční výrobci si
nechávají vyrábět své cukry v našich balírnách.
Nasbíral jsem několik zajímavostí na toto téma a
rád se o ně s vámi podělím.
Všechny tyhle cukry už jsme ve své sbírce měli,
ovšem zařazené v Německu, protože výrobce se
z obalu nedal poznat. Nechali jsme je tam…
A odkud myslíte, že pochází tahle tyčka?
Campingové balení LN-Group
Je známo, že v krabičkách balení „camping“ od
olomoucké firmy LN Group (převážně modré s obrázkem zálesáka na kanoi) se někdy najdou pravé
poklady, protože firma používá na toto balení přebytky potištěného papíru z jiných zakázek. Tentokrát jsme našli toto:
Samozřejmě, že také ze známé olomoucké krabičky campingového balení. Kdybyste ji ale dostali
někde na burze, těžko byste ji zařadili jinam, než
do Německa.
Že by Čech?
Výrobce je ovšem seriózní a aby si český spotřebitel nemyslel, že sladí pepřem nebo solí, přiložil do krabičky tento lísteček:
Každý, kdo uvidí tenhle cukr (vzadu má průhlednou fólii), nezaváhá a zařadí ho do Velké Británie.
Pro neznalé angličtiny: Nápis uvádí, že jde o nerafinovaný přírodní cukr vyrobený britskou firmou
Dietary Foods s. r. o. v licenci fy Cumberland Packing Corporation, USA.
Jenže: Tenhle cukr mi přinesl kolega z jedné
cukrárny na rohu Dejvické ulice a Vítězného náměstí v Praze. Kde se tam vzal? Možnost, že by k
nám byl dovezen z Británie, jsem zavrhl – náklady
na dopravu by ho silně prodražily, navíc hnědý
cukr se balí i u nás (Vrbátky, Hellma, Kamo) a je
běžně k dostání ve velkoobchodě.
Podle mého názoru zbývá jediná možnost – byl
vyroben u nás a do oné cukrárny se dostal jako
exportní souběh. Nebylo by to poprvé, Danuška
Měsíčková už před časem objevila v jednom pražském bistru krabici obsahující směsici různých
druhů českých cukrů a v ostravském podniku se
dokonce objevil i Tlusťjochův privátní cukr.
Oddechli jsme si. Na druhé straně bylo toto:
Zjistil jsem, že firma Schwarze Automation
GmbH působí v Německu a ve Francii, kde zastupuje známou vlašimskou továrnu na balicí stroje
J&B Josef Blažek. Zajímavý propletenec…
A perlička nakonec: Tenhle cukr libyjských aerolinií prý byl zabalen v Humpolci...
JK
- 13 -
Tlusťjochova stránka
Úlovek nečekaný
podařil se opět FotoTlusťjochovi, když onehdy brousil zase
kolem modřanského cukrovaru. Z něj strmí se již pouze komín a
na bráně s masivním řetězem a zámkem skví se cedule „OBJEKT
STŘEŽEN PSY!“, vetřelcům na výstrahu.
Cukroreportér ubíral se stezkou podél rumiště, kde se vršila suť,
odpad, drť a všehochuť dalších věcí, které pozbyly významu. Vše
prorůstalo býlím a tvořilo pitoreskní zátiší přímo jak stvořené pro
pokleslé fotografy.
A v tomto smetišti zbytečností byl objeven devatenáctiletý (=
tedy již plnoletý) cukropytel (viz obr.). Zbaven skoro všeho obsahu
obrůstal mechorosty (Bryophyta), zastoupené především Fegatella
conica a Pellia epiphylla.
Po zdigitalizování byl pytel otočen, což se hrubě nelíbilo
hmyzímu společenství, které zde nalezlo svůj úkryt, ba i potravu.
Drobné mušky (asi cukromilky – obdoba octomilek) podrážděně
zakroužily nad hlavou fotoreportéra a opět usedly na svůj poklad.
Zadní strana byla silně plesnivá a potrhaná, takže ani tato
relikvie nedala se ukořistit pro Zdeňka Adámka, specialistu na
velká balení.
Tlusťjoch pokusil se ještě prozkoumat zbytky cukru, jestli je
opravdu
· SUPERIOR {představený, nadřízený; nadřazený, vyšší;
vznešenější; hořejší; vrchní; kvalitnější; dokonalejší; lepší}
·
FINE {čistý; vynikající; znamenitý;hezký; nádherný; nóbl; ryzí; statný (atlet); ušlechtilý; uhlazený
(chování); vybraný}
·
GRAIN {zrní; jádra; zrno; povrch (kůže apod.); chlup (příze); náklonnost; žilkování; krystal}.
Ovšem jak tak loupal zbytky bílého zlata, přišlo mu na mysl, že ho s tím doma milostivá stejně vyhodí a že
na podrobnější bádání a další experimenty typu „Šípkový čaj slazený devatenáctiletým cukrem a jeho
blahodárné účinky na sběratelův organizmus“ tedy stejně nedojde, takže ponechal pytel hmyzu napospas.
***
Tlusťjochův cukrokvíz
Otázky a úkoly:
1) Jmenuj cukrovar.
2) Čím se proslavil zdejší výpravčí (na snímku v uniformě)?
3) V jakém příbuzenském vztahu jsou děti v kolejišti?
- 14 -
Křížovky o ceny
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
A
B
C
D
E
F
G
H
I
Cukrosběratelův snář: "Ve snu… (tajenka)… přírůstků do sbírky se nadíti."
VODOROVNĚ. A. Členovec; výtrus; indiánský symbol. B. Heyrdahlovo plavidlo; ženské jméno; arašídy; seknutí.
C. Organizace spojených národů; zespoda; blázen (expr.); pobídka. D. Žert; Rachmaninovova opera; druh psa; chem.
značka astatu. E. TAJENKA. F. Evropan; jméno herečky Mandlové; zboží (zast.); spojka. G. Foukat; slavný muzikál; být
na vážkách; druh papouška. H. Spojka; hamižnost; vytáhnout z pochvy; povzdech. I. Část klasu; honit; druh pásovce.
SVISLE . 1. Hrob; divadelní hvězda. 2. Mnohokrát; část dne. 3. Iniciály čs. prezidenta Beneše; druh sýra; jehličnatý
strom. 4. Cizopasník; předložka; římskými číslicemi 51. 5. Pře; pohovka. 6. Kuchyňské nábytky; výklenek ve zdi.
7. Jeden z prstů; korálový ostrov. 8. Sibiřský veletok; ostrý přízvuk; a sice. 9. Lihovina; nádoba u studny; Vivaldiho
iniciály. 10. Nápoj z rýže; trhati. 11. Kulečníková potřeba; makat. 12. Vojenské kryty; plemeno. 13. Osobní zájmeno;
surová nafta; sportovní předpověď. 14. Vysoké karty; koupací nádoba; ukazovací zájmeno. 15. Trma vrma; hrůzovláda.
16. Popravčí; něm. hudební skladatel.
NÁPOVĚDA : AKUT; APAR; EVITA; KOPOV.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
A
B
C
D
E
F
G
H
I
Užijte si… (tajenka)
VODOROVNĚ: A. Část skeletu; svalovina; vánoční ryba. B. Domácky Josef; spojka; část kostela. C. Janinský paša;
kolem (bás.); malý svatostánek; předložka. D. Sušená tráva; kouř; předložka; anglicky "a". E. TAJENKA. F. Kulovitá
bakterie; domácky Eliška; odér; surová nafta. G. Zkratka obvodního výboru; zpěvohra; velký pytel; nadávat. H. Týkající
se paty; táta; domácky Olga. I. Malajsky "pán"; minulý rok; přezdívka rakouské císařovny Alžběty.
SVISLE: 1. Svit; úder nohou. 2. Jíti s pomlázkou. 3. Azbest; zde. 4. Sportovní zkratka; iniciály prvorepublikového herce
Nového; osobní zájmeno. 5. Tímto způsobem; horolezecká potřeba. 6. Otekle. 7. Karolko. 8. Jenž (zast.); iniciály jesuity
Mattea Ricciho; a sice. 9. Úder sekerou; primát; název nosovky. 10. Ten i onen predátor. 11. Geometrický útvar. 12.
Studentská ubytovna; černý pták. 13. Avšak; název značky poloměru; římskými číslicemi 51. 14. Chem. značka platiny;
druh ještěra. 15. Muži "od rány". 16. Sled; značka čisticího prostředku.
NÁPOVĚDA: ALI; AND; ANOLIS; TUAN
- 15 -