LACHMAN, O. Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul v

Transkript

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2014
Bc. Ondřej Lachman
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul
v dětských kategoriích 6 – 9 let
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
PaedDr. Irena Cechovska, CSc.
Bc. Ondřej Lachman
Praha, duben 2014
Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci na téma „Vliv zpětné informace na zlepšení
techniky kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let“ zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny
použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání
jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, dne 22. 4. 2014
podpis diplomanta
Evidenční list
Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým
podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede
mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
______________________________________________________________________
Poděkování
Děkuji vedoucí diplomové práce PaedDr. Ireně Cechovské, CSc. za
cenné rady a připomínky, zapůjčení odborné literatury, metodické vedení
práce a veškerý její čas, který věnovala mé diplomové práci. Rodičům
a plavcům z Plavecké školy Lachmánek za vstřícnou spolupráci. Paní Ing.
Lence Kolínové za korektorské práce.
Abstrakt
Nazev:
Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul v dětských kategoriích
6 – 9 let
Cíle:
Cílem diplomové práce je vyhodnocení vlivu zpětné informace na
zlepšení plavecké techniky kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let.
Metody:
V práci jsme použili metody pozorování, expertní posouzení a analýzy
videozáznamů pořízených ve výukovém bazénu.
Pro porovnání vlivu zpětné informace na zlepšení techniky probíhala
výuka ve sledovaných skupinách obsahově totožná.
Výsledky:
Výsledky práce ukazují, že následná zpětná informace prostřednictvím
videonahrávek a slovního popisu má pozitivní vliv na změnu techniky
kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let.
Klícova slova: plavání, plavecký způsob kraul, dětská technika, analýza videozáznamu
Abstract
Title:
The influence of feedback to improve freestyle techniques in children's
categories 6 - 9 years old
Objectives:
The aim of the thesis is to evaluate the effect of feedback to improve
freestyle swimming techniques in children's categories 6 - 9 years.
Methods:
In this work, we used the methods of observation, expert assessment and
analysis of video recordings in the training pool.
To compare the effect of feedback on improving techniques be taught in
groups monitored identical in content.
Results:
The results of our study show that the subsequent feedback through
videos and verbal description has a positive influence on changing
a crawl technique in children's categories 6 - 9 years.
Key words:
swimming, front crawl stroke, children swimming technique, analysis of
videotapes
Obsah
1 ÚVOD..........................................................................................................................10
2 TEORETICKÁ CÁST.................................................................................................12
2.1 Technika kraul......................................................................................................12
2.1.1 Poloha těla....................................................................................................12
2.1.2 Pohybový cyklus dolních končetin..............................................................13
2.1.3 Pohybový cyklus horních končetin..............................................................14
2.2 Didaktika kraulu...................................................................................................17
2.3 Psychomotorické charakteristiky dětí 6 - 9 let.....................................................19
2.4 Pohybové učení ve vodě......................................................................................20
2.4.1 Cinnosti učitele.............................................................................................20
2.4.2 Výzkumné metody v didaktice.....................................................................22
2.4.3 Didaktické styly...........................................................................................23
2.4.4 Didaktické formy.........................................................................................23
2.4.5 Pohybové učení z pozice dítěte....................................................................23
3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE.............................................................................................25
4 METODICKÁ A EXPERIMENTÁLNÍ CÁST...........................................................27
4.1 Výzkumný soubor................................................................................................27
4.2 Metody.................................................................................................................29
4.3 Postup experimentu..............................................................................................31
4.3.1 Vstupní a výstupní pořízení videozáznamů techniky jednotlivých plavců. .31
4.3.2 Vstupní a výstupní motorické testy..............................................................31
4.3.3 Výukové lekce plavání.................................................................................32
4.3.4 Rozbory videozáznamů................................................................................34
4.4 Organizace experimentu......................................................................................36
5 VÝSLEDKOVÁ CÁST...............................................................................................38
5.1 Experimentální skupina.......................................................................................41
5.1.1 Plavkyně AG................................................................................................41
5.1.2 Plavkyně AM................................................................................................48
5.1.3 Plavkyně AŠ.................................................................................................55
5.1.4 Plavkyně HJ.................................................................................................59
5.1.5 Plavkyně ŠŠ.................................................................................................66
5.1.6 Plavkyně TZ.................................................................................................73
5.1.7 Popis celé experimentální skupiny...............................................................81
5.2 Kontrolní skupina.................................................................................................82
5.2.1 Plavkyně AH................................................................................................82
5.2.2 Plavkyně AJ..................................................................................................89
5.2.3 Plavkyně BM................................................................................................96
5.2.4 Plavkyně LM..............................................................................................104
5.2.5 Plavec MS...................................................................................................111
5.2.6 Plavkyně TJ................................................................................................118
5.2.7 Popis celé kontrolní skupiny......................................................................126
5.3 Statistická a věcná významnost výsledného zlepšení........................................126
5.4 Motorické testy po 6měsících – 09.12.2013......................................................129
6 DISKUSE..................................................................................................................130
8
7 ZÁVĚR......................................................................................................................133
LITERATURA...............................................................................................................135
Seznam tabulek..............................................................................................................139
Seznam obrázků.............................................................................................................140
Přílohy...........................................................................................................................142
9
1 ÚVOD
V teorii i praxi se setkáváme s různorodým pojetím výstupu z výuky plavání
u 6 – 9letých dětí. Poptávka po výuce plavání dětí je vysoká, dokazuje to nadprůměrné
rozšiřování a vznik nových plaveckých škol a oddílů. U každé školy je vždy otázka
kvality výstupu z plavecké výuky více než aktuální. Problematikou kvality výuky kraul
v mladším školním věku se zabývám z důvodu, že již třetím rokem působím jako
plavecký instruktor v Plavecké škole Lachmánek, kterou jsem založil, a na kvalitní
plaveckou techniku je zde kladen velký důraz. Tato práce na základě zvolených metod
a experimentálního výzkumu řeší, zdali je v možnostech dětí mladšího školního věku
osvojit si modelovou techniku kraul bez výrazných nedostatků, s mírnými nedostatky, či
s hrubými nedostatky. Právě hrubé nedostatky v technice kraul jsou produkovány
běžnou praxí, se kterou se neztotožňujeme. Rádi bychom díky naší práci upozornili na
potřebu zvýšení kvality a propracovanosti didaktických metod plavecké výuky dětí.
Hlavním cílem práce bude posoudit pozitivní dopad poskytování následné zpětné
informace prostřednictvím videonahrávek na zlepšení techniky kraul 6 – 9letých dětí.
V práci se převážně soustředíme na kvalitativní analýzu techniky kraul, kterou
však doplníme o kvantitativní data z motorických testů. Cílem práce je na základě
kvalitativní analýzy popsat vstupní a výstupní techniku kraul každého z účastníků
výzkumu. Popis vychází jak z teoretických poznatků modelové techniky, tak
z praktických zkušeností. Na základě vstupních a výstupních motorických testů ověříme
změny popsané kvalitativní analýzou techniky. Mezi vstupní a výstupní analýzou
techniky a motorickými testy realizujeme ucelenou koncepci dvaceti výukových lekcí
plavání zaměřenou na techniku kraul.
Práce je svým charakterem zaměřena obecně pro široké využití ať už
v plaveckých školách, nebo specializovaných plaveckých oddílech. Smysl práce spatří
především ti trenéři, kteří se nespokojí pouze s kvantitativními výkony u svých
svěřenců, ale kteří se věnují plavecké výuce dětské techniky v kvalitativní rovině
vzdělávání a vyučování. Práce bude mít rovněž informativní význam i pro rodiče dětí,
které navštěvují lekce plavání, nebo pro ty, kteří o možné výuce plavání svých dětí
uvažují.
10
Plavecká výuka dětí zájmovou formou v plaveckých školách probíhá
v předškolním a mladším školním věku 30 minut a ve starším školním věku pak 45
minut pravidelně jednou týdně. Nemůže tak konkurovat tréninku dětí z plaveckých
oddílů. V plaveckých oddílech děti absolvují trénink 3 – 4 x týdně spolu s plaveckými
závody o víkendech. V čem však spatřujeme možnost konkurence plaveckých škol
a v jistém slova smyslu i výhody, je přístup k plavecké výuce. Ze zkušeností bývalých
plavců, kteří přešli do sportovního plavání, víme, že hlavním cílem je kvantita
uplavaných kilometrů. Uplav to, téměř jedno jak, ono se to tzv. vyplave samo. Nyní po
půl roce, roce, se plavci vracejí zpět se zájmem o individuální lekce pro korekci
techniky. Položili jsme si tedy jednoduchou otázku, co je pro výuku dětského plavání
podstatné? Odpovědí je osvojení si správné techniky, která je pouze mírně
modifikovaná od techniky dospělého profesionálního plavce.
Na druhou stranu pozorujeme výsledky intenzivní výuky na plaveckých
soustředěních, na kterých děti absolvují 5 – 6 lekcí v průběhu pěti dní (3. den je
neplavecký). Výsledky jsou diametrálně odlišné od klasické týdenní výuky. Za tímto
účelem jsou plavecká soustředění, aby se udělal výrazný posun v plaveckých
dovednostech a v osvojení si plaveckých technik, ale co mají ještě navíc oproti běžné
výuce? Je to společný čas mimo bazén a možnost si popovídat s plavci o jejich
pozitivních a negativních pocitech a bodech v individuální technice. Právě vzhledem
k těmto rozhovorům a jejich četnosti v krátkém období, získávají plavci potřebnou
zpětnou informaci, která se jim v běžné výuce nedostává. I při zvládnutí didaktické
formy individuální výuky při skupinové lekci, není čas na řízený rozhovor
s poskytnutím plnohodnotné zpětné informace v běžné výuce. V rámci úspory času
dojde ke korekci techniky vedeným pohybem plavcovou částí těla či krátkým
a úderným slovním popisem odchylky s návrhem na její odstranění. Při výuce jsme
zvyklí s plavci hodně mluvit, jelikož nám jde o jejich pochopení, proč dané cvičení
děláme a k čemu je to vede. Výše popsané v tomto odstavci nás přivedlo na téma
a experimentální výzkum v naší diplomové práci.
11
2 TEORETICKÁ CÁST
2.1 Technika kraul
2.1.1 Poloha těla
Zaujetí vysoké polohy těla na hladině je pro rychlé a efektivní plavání podstatné.
Ramena, boky a nohy jsou ve vodorovné linii co nejblíže hladině (Newsome, Young,
2012). Autoři (Counsilman, Counsilman, 1994; Counsilman, 1974) zdůvodňují
rozdílnosti v poloze těla během plavání rychlostí pohybu, efektivitou využívání
propulzních sil a mírou splývavosti plavce. Plavec by se měl vyvarovat vertikálním
zdvihům těla během plavání. Hofer a kol. (2006) uvádí, že tělo na hladině zaujímá
mírně šikmou polohu, ramena jsou výše než boky a nejníže je spodní část hrudníku. Při
výdechu se dívá plavec pod hladinou vpřed dolů a hlava rozráží vodní hladinu temenem.
Maglischo (2003) řadí mezi klíčové body dobré splývavé polohy:
•
přirozenou polohu hlavy v prodloužení trupu,
•
téměř rovná záda,
•
úzký pohybový cyklus dolních končetin.
Náběhový úhel mezi hladinou a podélnou osou těla se mění od 0° do 10°
(Macejková, Hlavatý, 1996; Hofer a kol., 2006). Plavání se zakloněnou hlavou
a prohnutými zády je hrubou chybou, odpor se zvýší o 20 - 35 % (Clarys, 1979).
S polohou těla je spojena i rotace trupu v podélné rovině, které se v minulosti
nevyužívalo. Později, byl zjištěn menší odpor ve vodním prostředí při využívání polohy
na boku. Maglischo (2003) popisuje přirozenou potřebu rotování ramen jako
doprovodného pohybu paží v záběrové i přenosové fázi. Díky podélné rotaci ramen se
vyrovnávají síly, které vznikají vlivem záběru paže vodou, nedochází tak k úklonům
trupu či změně vodorovné linie splývavé polohy těla. Autoři se při uvádění hodnot
vychýlení ramenní osy od vodní hladiny liší. Zatímco Hofer a kol. (2006) uvádějí 40° 50° a v průběhu nádechu je rozkyv větší, Maglischo (2003) a Levinson (1987) se
shodují v rozsahu mezi 40° až 45° a v průběhu nádechu je rozkyv až 60°, Katz (1981)
uvádí 45° a více. Autoři Lucero, Bleul-Gohlke (2006) přirovnávají rotaci ramen
12
k činnostem v baseball, golfu či boxu, kde se rotací ramen využívá ke zvýšení síly úderu
či odpalu míčku.
2.1.2 Pohybový cyklus dolních koncetin
Pohybový cyklus dolních končetin vychází z kyčelního kloubu, pohyb se přenáší
přes uvolněné koleno a končí uvolněným nártem (Puš, 1996). Zahraniční autoři Lucero,
Bleul-Gohlke (2006) a Newsome, Young (2012) se shodují, že pohybový cyklus dolních
končetin se na výsledné rychlosti plavání podílí pouze 10 – 15 %. Pohyb dolních
končetin je střídavý a skládá se ze dvou fází - vzestupné a sestupné. Pojem kraulový kop
je pohyb nohy pouze během aktivní sestupné fáze. Dolní končetiny vytvářejí tři pohyby,
a to dolů během sestupné fáze, nahoru během vzestupné fáze a diagonálně během rotace
těla kolem podélné osy (Katz, 1981). Hlavní hnací síla je tvořena malou plochou nártu.
Dle Hofera a kol. (2006) se dobří plavci vyznačují velkým rozsahem pohyblivosti
v hlezenním kloubu a schopností uvolnit svaly bérce, a tím maximálně využijí
hydrodymanický účinek okolní proudící vody. Vlivem tlaku vody se stáčí nárt dovnitř
(Giehrl, Hahn, 2004). Dle Cechovské (2007) práce dolních končetin stabilizuje polohu
těla.
Podle Maglischo (2003) aby pohybový cyklus dolními končetinami byl účelný
a vytvářel propulzní síly, je zapotřebí, aby nebyl ani příliš hluboký ani příliš mělký.
Rozsah pohybu dolních končetin se uvádí pouze přibližně mezi 50 - 80 cm. Ve
vymezení rozsahu pohybu dolních končetin se různí autoři liší. Dle Counsilmana,
Counsilmana (1994) je rozsah pohybu mezi 25 – 40 cm, Motyčka (1991) uvádí 30 – 40
cm, Puš (1996) uvádí 30 – 50 cm.
Brooks (2011) a Harmer (2001) uvádějí jako nejvhodnější šestiúderový kop,
který si dobře osvojují již i děti a začínající plavci z důvodu přirozeného rytmu. Během
jednoho pohybového cyklu, záběru pravé a levé paže, dojde k šesti úderům dolními
končetinami. Nejpoužívanější kop je šestiúderový a čtyřúderový na kratších disciplínách
a dvouúderový na delších tratích (Montgomery, Chambers, 2009). Colwin (1999) se
zmiňuje o tom, že nezáleží na zvoleném dvouúderovém či šestiúderovém kopu, pokud
je kop prováděn jednoduše, bez výrazného úsilí.
13
2.1.3 Pohybový cyklus horních koncetin
Kraulova paže v přenosové fazi
Vytažení a přenosová fáze souvisí s dokončením záběru. Loket přenášené paže
protíná vodní hladinu, zatímco paže dále působí pod vodní hladinou vzad zevnitř
a vzhůru, plynule navazuje fáze přenosu paže (Counsilman, Clounsilman, 1994).
Dle Maglischo (2003) první opouští vodní hladinu rameno, nadloktí a loket,
následované předloktím a rukou dlaní vzhůru. Vzhledem k podélné rotaci těla v úhlu
45°, je umožněn přenos paže v uvolněném stavu s co možná nejvyšší polohou lokte.
Paže míjí úroveň hlavy a vstupuje pod vodní hladinu daleko od hlavy. Po přípravné fázi
je započata záběrová fáze druhou paží a rotace těla směrem k opačné straně. Hofer
a kol. (2006) dodává, že během přenosové fáze jsou záběrové svaly relaxované. Přenos
paže by měl být uvolněným kontrolovaným pohybem. Ne však natolik, aby došlo
k odstředivému pohybu paže ven od těla, či samovolnému pádu paže do vody
(Counsilman, 1974).
Kraulova paže v přípravné fazi
Přípravná fáze plynule navazuje na dokončený přenos paže tím, že ruka protíná
hladinu před hlavou v prodloužení ramene na záběrové straně (Montgomery, Chambers,
2009). Vstup horní končetiny pod hladinu je pomalý, aby paže kladla co možná
nejmenší odpor při pohybu ve směru lokomoce. Snahou je, aby loket byl výš než ruka
z důvodu pozitivního pákového efektu, který napomáhá k vysoké poloze těla (Colwin,
1991). Counsilman, Counsilman (1994) upřesňují, že dvojnásobná rychlost dopadu paže
při protnutí hladiny vyvolá čtyřnásobný odpor vody proti pohybu vpřed. Hofer a kol.
(2006) popisuje zasouvání ruky s dlaní dolů v pořadí prsty, předloktí, loket a následně
dochází k postupnému natažení paže vpřed. Svaly podílející se na záběru, jsou ještě
uvolněné. Maglischo (2003) uvádí nejvhodnější polohu ruky vytočenou mírně vně,
palcová hrana prostupuje hladinou jako první a po natažení paže se naopak přetáčí
dovnitř na malíkovou hranu a sklápí směrem dolů.
Po přípravné fázi následuje fáze přechodná, během které se paže připravuje na
zachycení vody pro následný efektivní záběr. Dlaň se pohybuje dolů a vpřed, paže se
mírně krčí v loketním kloubu a pohybuje se mírně vně od podélné osy těla. Během
přechodné fáze dochází k pokračování rotace těla (Maglischo 2003). Hofer a kol. (2006)
14
dodává, že je možné během přechodné fáze vytvářet účinkem hydrodynamického
vztlaku propulzní síly.
Kraulova paže v zaběrové fazi
Během záběrové fáze se setkáváme s fázemi uchopení, přitahování
a odtlačování. Newsome, Young (2012) uvádějí, že během záběru je důležité nastavení
paže tak, aby konečky prstů byly níž než je zápěstí a zápěstí níž než je loket.
Fázi uchopení řadí autoři bud k přechodné fázi (Katz, 1981) nebo k záběrové
fázi pohybového cyklu paží (Brooks, 2011; Maglischo, 2003; Lucero, Bleul-Gohkle,
2006). Během fáze uchopení nedochází k propulzním silám, ale díky správnému
nastavení paže, vytvoříme ideální podmínky pro propulzní síly v navazující fázi. Fáze
uchopení je pohyb paže na prvních zhruba 23 – 30 cm se zaujetím polohy sklopené
dlaně s předloktím a vysokou polohou lokte (Montgomery, Chambers, 2009). Paže se
pohybuje dolů a vzad, ruka směřuje vzad a mírně vně. Loket by měl být co nejblíže nad
dlaní, úhel mezi nadloktím a předloktím je okolo 90° (Montgomery, Chambers, 2009;
Colwin, 2002). Jiní autoři uvádějí menší úhel v lokti okolo 45° – 60° (Swettenham,
Atkinson, 2006), nebo naopak větší okolo 100° - 120° (Newsome, Young, 2012). Paže
dosahuje hloubky 50 - 70 cm (Schleihauf a kol., 1988).
Autoři Counsilman, Counsilman (1994) a Maglischo (2003) popisují tři techniky
uchopení:
•
paže směřuje výrazně vně od podélné osy těla i ramene v mělké hloubce, což
umožňuje pohyb provést rychle – tato technika je u plavců nejběžnější,
•
paže je vedena vně od podélné osy těla v místě pod ramenem, následkem toho je
nižší poloha lokte – tuto techniku využívají plavci na delších tratích,
•
paže je téměř natažená hluboko pod hladinou, následkem toho je tělo pákou
tlačeno k hladině, čímž vznikají negativní vertikální výkyvy polohy těla – tato
technika je pro plavce nevhodná.
První část, fáze přitahování, navazuje na přechodnou fázi. Paže se pohybuje
mírně vně od podélné osy těla a vzad, následně je záběr veden vzad a k podélné ose těla
s ohýbáním v loketním kloubu (Hofer a kol., 2006). Tento pohyb připomíná písmeno S.
Fáze přitahování končí na úrovni žeber.
15
Maglischo (2003) rozeznává tři způsoby přitahování dle vzdálenosti paže od
podélné osy těla:
•
paže je výrazně vně od podélné osy těla a nachází se ve stejném proudu vody
jako je tělo plavce – přitahování není příliš účinné,
•
paže je na úrovni podélné osy těla a opírá se o pomalejší proud vody, než ve
které se pohybuje tělo plavce – takový průběh přitahování má za následek
efektivní polohu pro následné odtlačení,
•
překročení paže přes podélnou osu těla pod hrudníkem.
Druhá část záběru, fáze odtlačování, je nejdůležitější v pohybovém cyklu paží.
Fáze odtlačování začíná s dlaní vně podélné osy na úrovni dolní části hrudníku. Pohyb
paže je veden vzad, vně a vzhůru, až do místa horní části stehna, kde je fáze odtlačování
ukončena. Během průběhu odtlačování dosahuje paže nejvyšší rychlosti (Maglischo,
2003).
Provedení nadechu
Správné provedení nádechu minimálně ovlivňuje polohu těla během plavání.
Nádech by neměl být silově namáhavý, vyčerpávající a proveden záklonem nebo
předklonem hlavy, z důvodu narušení polohy těla. Plavec vytáčí hlavu do strany pro
vdech ve chvíli, kdy je paže na vdechové straně ve fázi odtlačování. Poloha úst nemusí
být přímo nad vodní hladinou, z důvodu vytvoření přední vlny, která vzniká před
hlavou. Hofer a kol. (2006) dodává, že čím větší je rychlost plavání, tím větší je přední
vlna a důl v hladině na místě nádechu. Nádech je prováděn v první polovině přenosové
fáze a je ukončen zpětným návratem obličejové části pod hladinu během druhé poloviny
přenosové fáze (Maglischo, 2003). Brooks (2011) využívá techniky nádechu
s polovinou brýlí a polovinou úst pod hladinou. Nádech je dle Colwina (2002) prováděn
během přirozené rotace těla v podélné ose. Krátký, aktivní vdech je proveden v těsné
blízkosti hladiny a výdech je ústy, a částečně i nosem, plynulý od vstupu obličeje pod
hladinu, až do okamžiku následného nádechu, před kterým plavec prudce vydechne pod
hladinou zbývající vzduch.
Plavci využívají mnoho variant nádechu, avšak nejčastějším z nich je nádech
prováděn na jedenapůl pohybového cyklu, během kterého plavec střídá levou a pravou
16
nádechovou stranu (Hofer a kol., 2006). Montgomery, Chambers (2009) pozitivně
hodnotí střídání nádechu na obě strany z důvodu podpoření symetrického plavání.
2.2 Didaktika kraulu
Dle Cechovské, Milera (2008) se plavecký způsob kraul učí po částech. Mezi
základní didaktické kroky kraulu se řadí: splývání, pohyb dolních končetin, následně
pohyb horních končetin, koordinace pohybů horních končetin s dýcháním a koordinace
horních a dolních končetin. Macejková a kol. (2005) člení učební postup výuky na čtyři
cíle, mezi které patří: zvládnutí správné polohy těla společně s pohybovým cyklem
dolních končetin, technika pohybového cyklu horními končetinami, nácvik souhry
a zdokonalení techniky kraul.
V didaktice kraul dle australské metodiky (Harmer, 2001) se uvádí šest
základních kroků s dílčími úkoly. Prvním krokem je splývání spojené s dýcháním do
vody v horizontální poloze těla a návratem do stoje. Druhým je splývání a pohyb
dolních končetin ze splývavé polohy v horizontální poloze, s výdechy pod hladinu
a plynulým kopem. Třetím je spojení pohybů dolních a horních končetin. Nejprve je
započat pohyb dolními končetinami, výdech do vody a čtyři až pět záběrových pohybů
paží. Ctvrtým krokem je nácvik souhry s dýcháním na preferovanou stranu. Pátým je
dýchání na obě strany. Šestým, posledním krokem je vytříbení stylu. Tento postup
výuky je založen na postupném učení se jednotlivým krokům. Bez osvojení si jednoho
kroku, nelze přistoupit k výuce dalšího.
Dle Cechovské (2007) začínáme ukázkou souhry pohybů bez plaveckého
dýchání. Pro osvojení si techniky kraul nacvičujeme nejprve pohyb dolních končetin,
dále pohyb paží, s využitím souhry mezi pravou a levou paží, souhru mezi dýcháním
a pohybem paží a souhru mezi pohyby dolních a horních končetin. Pohyb dolních
končetin si děti nejprve osvojují ze sedu u okraje bazénu a následně v poloze na prsou
s končetinami ve vodě. Po instrukci správného držení plavecké desky, se pohyby
dolních končetin procvičují s deskou s dýcháním nad hladinou. Pokud jsou pohyby
dolních končetin nesprávné, poskytuje instruktor dopomoc pro korekci pohybu dotekem
ruky. Po osvojení si správných pohybů měníme uplavanou vzdálenost a intenzitu
pohybu. Nácvik pohybu horních končetin zahajujeme nejprve na suchu kroužením
17
pažemi. Instruktor opravuje nedostatky v pohybu jakými jsou např. úklony. Následují
cvičení na mělčině s potopenou hlavou a pohyby napnutými horními končetinami.
Teprve později přistupujeme k nácviku paží u žlábku a s deskou. Souhra paží a nohou
bez dýchání na kratší vzdálenost je efektivním způsobem osvojení si správných pohybů.
Dýchání je nacvičováno v různých polohách za pomocí rotace hlavy do strany. Je
proveden krátký vdech následovaný pomalým dlouhým výdechem. V poslední době se
využívá pro výuku rotací ramen osvojení si základní polohy na boku, spodní paže je
vzpažená, hlava leží na paži a vrchní paže je připažená. Po osvojení si poloh na obou
bocích, přistupujeme k nácviku plynulého přetáčení z boku na bok s přenosem paží nad
hladinou. Následně cvičení na boku kombinujeme s plaváním na 1 – 3 pohybové cykly
horními končetinami.
Výuku nádechů do strany s rotací trupu se věnuje Crowley (2005) v článku
o bilaterálním nádechu pro mladé plavce s využitím metody 1 – 2 – 3 nádech. Ukázky
cvičení metodou 1 – 2 – 3 nádech dle Crowleyho (2005):
•
poloha na břiše s paží ve vzpažení - „imitace nože“,
•
pohybový cyklus dolními končetinami - imitace „přivádění vody k varu“,
•
1 - 2 - 3 záběry pažemi a přetočení na záda pro nádech,
•
splývání na boku - s dopomocí, bez a s plaveckou deskou - „imitace šípu“,
•
boční splývání s kopáním - s destičkou a bez,
Metodu 1 – 2 – 3 nádech využíváme na samém počátku osvojování si nádechu
do strany s dlouho trvajícími polohami na boku. Následně zkracujeme intervaly, až
docílíme plynulého a efektivního nádechu s rotací spolu se souhrou paží na jeden a půl
pohybového cyklu (Crowley, 2005). Foss (2004) spatřuje osvojení si správného
nácviku průběhu nádechu jako hlavní didaktický krok ve výuce kraul. Až 95 % dětí
provádí nádech s technickými odchylkami jako jsou záklony, úklony a další, které mají
za následek ovlivnění techniky kraul. Při správném nádechu by se tělo mělo natáčet
spolu s hlavou jako jeden segment bez dalších doprovodných pohybů krku.
Autoři Ružbarský, Turek (2006) uvádějí přehled praktických cvičení pro výuku
kraulu v praxi. Pro nácvik pohybů dolních končetin postupují od držení se za okraj
bazénu, dýcháním nad hladinou a prováděním kopu (obměna výdech pod hladinu),
k pohybu s použitím desky a výdechem pod hladinu. Následně provádíme kop na boku
18
se spodní paží ve vzpažení a horní paží v připažení s použitím desky. V poloze na břiše
jsou paže ve vzpažení, nádech do záklonu bez pokrčení paží. Posledním cvikem je
pohyb dolních končetin na boku bez desky. Pro nácvik dýchání a kraulových paží
s pohybem dolních končetin doporučují postup od držení se za okraj bazénu a provádění
výdechu do vody. Dále se ve stoji držet jednou paží okraje bazénu a provádět nádech
k připažené druhé paži. Následný krok je stejný, akorát v poloze na břiše s použitím
pohybů dolních končetin. Navazuje plavání s deskou a nádechem do strany. Stejné
cvičení, jen je doplněné o záběr paží pod hladinou. Poslední dvě cvičení se opakují bez
použití desky. Následuje střídání záběrových paží s výdechem pod hladinu, 6ti úderový
kop na boku a přenos paže. Záběr levé paže a zároveň přenos pravé paže s 10ti
úderovým kopem. Posledním krokem je deska mezi nohami a provádění pohybů
horními končetinami.
2.3 Psychomotorické charakteristiky dětí 6 - 9 let
Dolní hranice mladšího školního věku je vymezena věkem 6 – 7 let, vstupem do
školy, horní hranice věkem 11 – 12 let, nástupem prvních známek pohlavního dospívání.
Casto se užívá pouze pojem školní věk, ten v sobě skrývá i období pubescence, které je
označované jako starší školní věk. Toto období je bráno jako obdobím klidu mezi
předškolním obdobím a pubescencí, nemusí tomu být tak. Psychologický vývoj
pokračuje trvale a plynule. Děti v tomto období jsou poznamenaní školou. Chtějí
pochopit okolní svět a věci v něm doopravdy prostřednictvím autority, kterými jsou
učitelé. Toto vnímání je až na hranici naivity (Langmeier, Krejčířová, 2006). Tělesný
a pohybový rozvoj se po stránce fyzické vyvíjí klidně, stejnoměrně a vzrůstá celková
výkonnost. Pohyb je pro ně potěšením, a proto je do sportovní činnosti nemusíme nutit.
Je známo, že se velmi rychle rozvíjejí pohybové schopnosti, jako jsou rychlost
a obratnost, avšak síla a vytrvalost má nástup v pozdějším období (Svoboda, 2003;
Dovalil a kol. 2005). Dle Vágnerové (2005) se postupně zvyšuje schopnost koncentrace
pozornosti z původních 7 – 10 minut v 7 letech na 10 – 15 minut v 10 letech. Při učení
je pro žáky důležitější chápání pohybu v celku. Postupně roste schopnost přesnějšího
pozorování (Jansa a kol., 2012). Na počátku mladšího školního věku jsou děti
charakteristické svojí nestálostí, živostí, jsou v neustálém pohybu. Následně vstupují do
19
období označované zlatým věkem motoriky z toho důvodu, že se děti nejsnadněji učí
pohybové dovednosti. Stačí perfektní ukázka a učení pohybu probíhá v podstatě snadno
(Jansa, Dovalil a spoluautoři, 2009).
2.4 Pohybové ucení ve vodě
Pohybové ucení z pozice ucitele
Pohyb člověka chápeme v kinantropologii jako výsledek interakce mezi složitě
organizovaným biologickým systémem a úlohou, která má být vykonána v určitém
prostředí. Lidský pohyb je vysoce organizovanou funkcí kosterního svalstva, je vždy
řízen jako funkční celek a navenek se projevuje změnou polohy těla člověka nebo jeho
částí. Pohybovou činnost nebo pohybovou aktivitu člověka chápeme jako pohyb
člověka, který získává svou realizací v definovaném prostředí dovednostní charakter
(Dobrý a kol., 1997).
Učitelé patří k významným osobám v životě dětí a mladistvých, protože svým
záměrným výchovným působením příznivě, nebo naopak nepříznivě děti ovlivňují.
Stávají se pro ně i důležitým modelem, vzorem (Cáp, Mareš, 2007).
2.4.1 Cinnosti ucitele
Cinnosti učitele zahrnují souhrn profesních vyučovacích i výchovných aktivit,
jeho osobnostních dispozic a vlastností. Učitel realizuje záměr projektu výchovy
a vzdělání na rozvoj osobnosti žáků. Plánuje, řídí a hodnotí průběh výchovněvzdělávacího procesu tak, aby byl nejefektivnější. Jeho role spočívá v řízení vyučování
a společenské odpovědnosti za výsledky vzdělání a výchovy (Vilímová, 2002).
Dle Cápa, Mareše (2007) má slovní výklad učitele kognitivní stránku, jelikož
jsou sdělovány informace, ale velký důraz je kladen na stránku emoční - využití
intonace, miminky, gestikulace a emočního projevu. Při výuce se často při
přesvědčování žáků o technice užívá kladení otázek, které na rozdíl od sdělení hotového
názoru, vybízí k přemýšlení. Žák má při kladení otázek dojem samostatného postupu,
i když otázky mohou být formulovány tak, že vedou nenásilně k určité odpovědi. Dle
Kyriacou (2004) je naopak kvalita verbálního projevu učitele jedním z nejdůležitějších
20
aspektů efektivní výuky. Aby byla zajištěna příjemná a efektivní komunikace mezi
učitelem a žákem, musí být dle Janíkové (2011) splněny čtyři základní pravidla
konverzační maxima. Prvním je maxima kvality, tedy pravdivost sdělení. Druhé je
maxima kvantity, tedy sdělení by mělo být vyvážené, ani méně informací ani více, než
je třeba. Třetí maxima je relevance, důležitost sdělení a čtvrtá maxima je
srozumitelnost, jasné a stručné sdělení. Pokud nejsou dodržena výše zmíněná maxima,
může dojít k nedorozumění.
Mezi další činnosti učitele dle Vilímové (2002) patří: činnost iniciační /
motivační, řídící, výchovná, organizační, diagnostická, pozorování, analytickosyntetická k nácviku složitějších dovedností, předcvičování formou ukázky, záchrana
a dopomoc.
Zpětna informace v praci ucitele
V této práci se vyskytují pojmy zpětná vazba a zpětná informace. Mezi zpětnou
informací a zpětnou vazbou je velmi tenká hranice. Je zapotřebí mezi nimi spatřovat
rozdíl. Pojem zpětná vazba se často mylně zaměňuje za pojem zpětná informace.
Ke zpětné informaci dochází při opravě, korekci žáka v průběhu výuky učitelem.
Tento názor potvrzují Rychetský, Fialová (2004), kteří při zpětnovazebním učení
používají pojem zpětná informace na příkladu nositele zpětné informace učitelem.
Prostřednictvím učitele je předávána žákovi informace o správném či nesprávném
provedení pohybu. Zpětná informace se z pedagogické praxi dělí na: průběžnou,
následnou, odloženou, verbální, neverbální a formou videozáznamu. Pro účely této
práce je věnován důraz na zkoumání zpětné informace za použití videozáznamu
plavecké výuky.
Zpětná vazba je dle Reitmayerové, Broumové (2007) informace, která
upozorňuje, zdali chování nějakého systému je nebo není na žádoucí cestě.
V komunikačním procesu je zpětná vazba chápána jako reakce na přijatou zprávu.
Prostřednictvím zpětné vazby se dostává poskytovateli nějakého sdělení zpětné vazby,
že jeho sdělení bylo správně pochopeno (Bedrnová, Jarošová, Nový a kol., 2012).
Zpětná vazba může být předávána neverbálně, prostřednictvím mimiky, gest a postojů,
nebo verbálně. V širším slova smyslu je zpětná vazba nástroj umožňující učit se ze
svých chyb a opakovat úspěchy. Je to informace, která je člověku sdělována jeho
21
okolím během zpětnovazebního procesu, zprostředkuje mu prožívání téže situace
jinýma očima (Reitmayerová, Broumová, 2007).
2.4.2 Výzkumné metody v didaktice
Dle Vilímové (2002) dělíme metody zkoumání na dvě základní skupiny: metody
empirického získávání, shromaždování dat a metody teoretického poznávání
a zpracování informací. Mezi empirické metody, pomocí kterých diagnostikujeme,
klasifikujeme, analyzujeme vyučovací proces, řadíme metody: pozorování, rozhovoru,
dotazníků a testování.
Pozorování je cílevědomé, plánovité a soustavné vnímání
výchovných jevů a procesů. Svoboda (2000) ještě doplňuje metody o využití
posuzovacích škál, obsahové analýzy a etnografickou metodu.
K popisu didaktické interakce učitele a žáka byly vyvinuty standardizované
techniky systematického pozorování. Mezi ně patří například analýza didaktické
interakce (ADI), systematické pozorování interakce (SPIN), kategoriální posuzovací
systém videozáznamu a chronometráž výukové jednotky (Vilímová, 2002). Švaříček,
Šedová a kol. (2007) se podrobněji zabývají metodou pozorování formou pořizování
videozáznamů.
Videozaznam
Nelešovská (2005) uvádí přednosti využitelnosti videozáznamu ve výuce, mezi
které patří přiblížení názorným způsobem pozorovanou skutečnost, jev a to
dynamickým i statickým způsobem. Obohacuje výuku o nové metody a formy práce.
Opakovaně umožňuje se vracet, pozorovat a hodnotit pozorované jevy a procesy.
Vyvolává aktivitu žáků, umožňuje budovat motivační a citové podněty v žácích.
Švaříček, Šedová a kol. (2007) uvádějí, že díky možnosti opakování analýzy
videozáznamu je možné nezávisle na sobě provést analýzu více výzkumníky,
v nejasných interpretacích dohledat konkrétní pohyb a dobrat se konsenzu.
Videozáznam poskytuje možnost se zaměřit při opětovné analýze vždy na jiný aspekt
zkoumané skutečnosti.
22
2.4.3 Didaktické styly
Dle Cápa, Mareše (2007) dělíme styly výchovného působení na:
•
autokratický styl – záporný emoční vztah a silné řízení,
•
liberální styl s nezájmem o dítě – záporný emoční vztah a slabé řízení,
•
rozporný autokraticko-liberální styl – záporný emoční vztah s rozporným
řízením,
•
laskavý liberální styl – kladný emoční vztah a slabé řízení,
•
integrační styl – kladný emoční vztah a střední až zesílené řízení.
Castěji se však v didaktickém procesu výuky setkáváme s dělením stylů na
příkazový, praktický, reciproční, se sebehodnocením, s nabídkou, s řízeným
objevováním, se samostatným objevováním a s autonomním rozhodováním žáka
o učivu či stylu (Vilímová, 2002; Rychtecký, Fialová, 2004). O příkazovém didaktickém
stylu URL 1, v němž všechny děti vykonávají přesně na povel daný pohybový úkol, se
konkrétněji zmiňuje Lachman (2012).
2.4.4 Didaktické formy
Organizační formy chápeme dle Janíkové (2011) jako způsoby uspořádání
aktivit učitele a žáků ve výuce. Ve výuce lze rozlišit následující formy: hromadnou,
skupinovou, párovou a samostatnou práci. Dále se využívá pojmu více současné formy,
při kterých se realizuje více forem souběžně.
2.4.5 Pohybové ucení z pozice dítěte
Pohybová neboli senzomotorická dovednost je dle Cápa, Mareše (2007) učením
získaný předpoklad k adekvátním pohybům pro dosahování určitého cíle, pro plnění
určitého úkolu. Mezi základní ukazatele osvojení si určité senzomotorické dovednosti
patří kvalita průběhu činnosti a jejích výsledků, tedy správné plnění úkolů, dosahování
cíle, zmenšení počtu chyb, odstranění hrubých chyb, dále rychlost a zvýšení výkonu,
snížení únavy z provádění úkolu, dobrý způsob vykonávání činnosti a styl provedení.
Rychetský, Fialová (2004) a Jansa a kol. (2012) rozlišují pět odlišných způsobů
motorického učení: imitační, instrukční, zpětnovazební, problémové a ideomotorické.
23
Dle Dovalila a kol. (2005) je motorické učení chápáno jako zvláštní proces učení
a vychází ze znalostí řízení a regulace lidského pohybu a jeho koordinace v širších
psychologických a fyziologických poznatcích. Dělí se na čtyři základní fáze, a těmi
jsou: hrubá koordinace, jemná koordinace, stabilizace a variabilní tvořivost.
Současná pedagogická psychologie usiluje o to, aby postupně převažovalo
učení, které je možné heslovitě označit pojmem učení smysluplné. Smysluplné učení se
vyznačuje nejméně sedmi charakteristikami. Učení je aktivní, konstruující, kumulativní,
autoregulované, zacílené, situované a individuálně odlišné. Jeho složkami jsou
očekávání, motivování, aktivování dosavadních znalostí, pozornost, překódování,
srovnání, generování hypotéz, opakování, zpětná vazba, hodnocení, monitorování
a kombinování, integrování a syntéza (Cáp, Mareš, 2007).
Motivace je významným prvkem v didaktickém procesu dětí. Motivace
zjednodušeně znamená souhrn hybných momentů v činnostech, prožívání, chování
a osobnosti. Hybným momentem rozumíme to, co člověka podněcuje, pobízí, aby něco
dělal, reagoval. V motivaci působí jak vnější pobídky, tak i vnitřní motivy, které jsou
těsně spjaty. Při nízké vnitřní motivaci nemusí vnější pobídka působit. Vnější pobídka
však zvenčí stimuluje a zesiluje vnitřní motiv. K lidské motivaci slouží princip
homeostázy a princip optimální aktivace doplněný dalšími principy, které se formují
v životě a vývoji společnosti. Mezi ně patří princip dosahování cílů a překonávání
překážek na cestě k cílům, uspokojení ze sociální komunikace a kooperace, z naplnění
životního smyslu apod. (Cáp, Mareš, 2007).
24
3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE
Cílem práce je posoudit vliv poskytování následné zpětné informace
prostřednictvím videonahrávek na zlepšení techniky kraul 6 – 9letých dětí. Poskytování
určité formy zpětné informace je důležitou činností učitele při řízení pohybového učení.
Využití videozáznamu v procesu pohybového učení může sledovat více cílů: motivace
k plnění pohybového úkolu, vytvoření představy modelové techniky nacvičované
dovednosti, demonstrace detailů techniky za účelem zdokonalování provedení. Může jít
o ukázku vhodné techniky (jiného účastníka experimentu) nebo analýzu videozáznamu
vlastní techniky za účelem posílení optimálního provedení nebo naopak za účelem
korekce nevhodných odchylek od modelové techniky. V práci budeme zjišťovat, jak
podstatný vliv má zpětná informace v plavecké výuce dětí mladšího školního věku
a zdali je vhodná pro použití v běžné praxi.
Vybrali jsme dvě skupiny, které jsou charakterem a obsahem plavecké výuky
blízké a věkovým rozptylem podobné. S dětmi experimentální skupiny jsme absolvovali
deset rozborů videonahrávek pořízených na jejich výuce a deset rozborů videozáznamů
s uzlovými body ideální techniky kraul. S dětmi kontrolní skupiny rozbory neproběhly.
Dále jsme pořídili videonahrávky plavecké techniky všech účastníků z pěti různých
úhlů, které nám dopomohly ke zkvalitnění předané zpětné informace plavcům
a k expertnímu hodnocení vstupní a výstupní techniky jednotlivých plavců. Pro
potvrzení či vyvrácení předem stanovených předpokladů jsme použili níže popsaná
kvalitativní data spolu se získanými kvantitativními daty z motorických testů. Bude mít
zpětná informace prostřednictvím analýz videonahrávek takový vliv na zkvalitnění
techniky účastníků experimentální skupiny, aby se promítla i do výraznějšího zlepšení
výkonu v motorických testech – plavání na čas na trati dlouhé 10 m a 20 m a uplavaná
vzdálenost v souvislém plavání po dobu 10 minut oproti kontrolní skupině?
Úkoly práce jsou (1) prostudovat odbornou literaturu a provést literární rešerši,
(2) pořídit vstupní a výstupní videozáznamy techniky jednotlivých plavců před
experimentem a po absolvování dvaceti plaveckých lekcí, (3) analyzovat a zpracovat
tyto videozáznamy pro potřeby diplomové práce, (4) provést vstupní a výstupní
motorické testy, (5) analyzovat a vyhodnotit vstupní a výstupní motorické testy, (6)
25
pořídit videozáznamy z deseti plaveckých lekcí v průběhu výuky, (7) analyzovat tyto
pořízené videozáznamy, pro poskytnutí zpětné informace k technice plaveckého stylu
kraul každého plavce, (8) vést rozbory pro předání zpětné informace plavcům z jejich
plaveckých lekcí a z vybraných videozáznamů ideální techniky spolu s ukázkami
cvičení, (9) zhodnotit techniku v šesti uzlových bodech a porovnat změnu techniky ze
vstupních a výstupních videozáznamů, (10) potvrdit, či vyvrátit předem stanovené
výzkumné otázky.
Výzkumné otazky
Pro experiment vedoucí k ověření vlivu zpětné informace na zkvalitnění
techniky kraul u dětí ve věku 6 - 9 let jsme stanovili následující výzkumné otázky:
1. Předpokládáme, že během plavecké výuky v délce dvaceti lekcí dojde ke
zlepšení techniky plavání u obou testovaných skupin.
2. Domníváme se, že k výraznější změně techniky kraul, v expertním hodnocení,
dojde u experimentální skupiny, které byla poskytnuta zpětná informace také
prostřednictvím analýz videonahrávek vlastní techniky.
3. Domníváme se, že během dvaceti rozborů videozáznamů dojde k negativním
reakcím ze strany účastníků experimentální skupiny, které povedou
k odmítavému přístupu k experimentu.
4. Předpokládáme, že dojde ve výsledcích motorických testů k výraznějšímu
zlepšení u experimentální skupiny.
26
4 METODICKÁ A EXPERIMENTÁLNÍ CÁST
4.1 Výzkumný soubor
Výzkumný soubor tvoří 11 plavkyň a 1 plavec ve věku od 6 do 8,5 let. Na
začátku experimentu byli plavci rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina je
experimentální a druhá kontrolní. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Pro
experiment byly vybrány lekce Plavecké školy Lachmánek, které byly v jeden den
a následovaly po sobě. Skupina, která má v pořadí první lekci byla zvolena za
experimentální, z důvodu možnosti realizovat rozbory videozáznamů před začátkem
dalších plaveckých lekcí. Kontrolní skupina absolvuje lekci třetí v pořadí z plaveckých
lekcí. Je tudíž ohraničena dalšími lekcemi z obou stran, byl tak vyloučen jakýkoliv
nadstandardní kontakt mezi instruktorem plavání a plavci a vzájemný kontakt mezi
plavci z obou vybraných skupin.
Pro naše potřeby výzkumu jsme použili údaje o roku a měsíci narození dětí
a považujeme je za dostačující. Věk uvedený v tabulce 1 je vypočten programem
Microsoft Excel 2011 verze 14.3.9. funkcí DATEDIF. Průměrný věk pro celou skupinu
je vypočten matematickým průměrem a je zaokrouhlen. Průměrný věk má především
informativní hodnotu. Kontrolní skupina je v průměru o sedm měsíců mladší než
skupina experimentální. V našem případě bereme věk v experimentu jako vedlejší
aspekt, jelikož jsme se soustředili na kvalitativní změnu projevu techniky kraul,
popřípadě kvantitativní změnu v motorických testech, kde neporovnáváme uplavané
maximální hodnoty, ale míru zlepšení. Informace o věku účastníků experimentu by
hrála podstatnou roli v hodnocení úspěchů jednotlivých účastníků např. v umístěních na
plaveckých závodech.
27
Tabulka 1. Charakteristiky účastníků experimentu
Věk účastníků
(rok / měsíc)
Skupina
Experimentální
Spolupráce Počet společných
Seznam
Účast na
s instruktolekcí od
omluvených výukových
Iniciály
rem v
fungování
lekcí v
lekcích
plavců Vstup Výstup
minulosti Panorama Hotelu experimentu experimentu
22.1. 18.6.
do výstupu
(lekce 1 - 20)
(%)
2013 2013 (baby club)
AG
8/5
8 / 10
ano
81
8, 14
90
AM
7 / 10
8/3
ne
65
2, 5, 20
85
AŠ
7 / 10
8/3
ne
41
1, 6, 7, 10,
15, 18
70
HJ
7 / 10
8/3
ano
92
1, 2, 3, 18
80
ŠŠ
6 / 10
7/3
ano
92
6, 14, 16, 17
80
TZ
8/0
8/5
ano
92
3, 10, 15, 20
80
7 / 10
8/3
67 %
77
23
81
AH
7/0
7/5
ano
92
3, 4, 15
85
AJ
7 / 10
8/3
ano
48
2, 3, 4, 9
80
BM
7/4
7/9
ne
41
3, 4, 7, 9, 18
75
LM
6/2
6/7
ano
92
3, 6, 20
85
MS
8/3
8/8
ne
41
3, 10, 11, 18
80
TJ
6/8
7/1
ne
92
3, 4, 5, 6, 8,
14
70
7/3
7/8
50 %
68
25
79
Průměr skupina
Kontrolní
Průměr skupina
Tabulka 1 představuje celkový počet lekcí, kterých se účastníci kurzu zúčastnili.
Všichni účastníci nevynechali ani jednu z plaveckých lekcí až do doby výstupních testů
a prošli velmi podobným výukovým programem před započetím experimentu. Pro
všechny účastníky byly zajištěny stejné podmínky. V celkovém počtu lekcí
absolvovaných v Hotelu Panorama není brán zřetel na nepřítomnost účastníků v lekcích
a to z důvodu umožnění náhrad omluvených lekcí v jiných termínech se stejným
instruktorem plavání. Tyto údaje vychází z databáze rezervačního a náhradového
systému Plavecké školy Lachmánek a z docházky kurzů staršího data.
V minulosti již spolupracovali s instruktorem čtyři ze šesti účastníků
experimentální skupiny, v kontrolní skupině tři účastníci. Počet společných lekcí
s instruktorem poukazuje na délku spolupráce, která je v poměru 77:68 pro
experimentální skupinu. Rozdíl v docházce shledáváme zanedbatelným.
28
15.1.2013 byl všem zákonným zástupcům vybraných účastníků experimentu
předán informovaný souhlas, ve kterém byl objasněn význam, metody a stručný obsah
experimentu spolu s přesným harmonogramem. Od všech rodičů jsme obdrželi písemný
souhlas s podpisem a ústní schválení od všech plavců. Stanovisko etické komise Fakulty
tělesné výchovy a sportu UK v Praze a písemný informovaný souhlas jsou uvedeny
v příloze (Příloha I a II).
4.2 Metody
V experimentu jsme použili metodu pozorování a kvalitativní analýzu
videozáznamu pro odhalení odchylek od modelového provedení techniky. K přesnější
analýze techniky kraul jsme využili záběrů z pěti různých úhlů pohledu kamery: pohled
čelní pod hladinou, pohled čelní nad hladinou, pohled boční pod hladinou, pohled boční
nad hladinou a pohled seshora nad hladinou.
V rozborech plavecké výuky jsme využili metodu řízeného rozhovoru, na
základě které jsme předávali plavcům zpětnou informaci ústní a obrazovou formou
o nedostatcích v technice jejich plaveckého stylu kraul.
Dále jsme využili metodu komparace na základě expertního hodnocení
k vzájemnému porovnání vstupních a výstupních plaveckých videozáznamů techniky
jednotlivých plavců.
Popis hodnocení vybraných šesti uzlových bodů techniky, které jsme si stanovili
pro realizaci komparace plavecké techniky účastníků experimentu před a po
absolvování dvaceti výukových lekcí. Hodnocení proběhlo metodou expertního
hodnocení. Pro hodnocení jsme ve výsledkové části použili fotografie z videozáznamů.
Pořízené videonahrávky přikládáme k diplomové práci na DVD.
Hodnocení polohy těla
Pro hodnocení polohy těla jsme využili bočního pohledu kamery pod hladinou.
Snímky jsme pořídili záměrně v pozici minimální podélné rotace plavce tak, aby
nedošlo k možnému zkreslení, např. v boční rovině při nádechu, kdy je poloha těla
u dětí velmi vychýlena oproti modelové technice.
29
Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin
Pro hodnocení pohybového cyklu dolních končetin jsme využili bočního
pohledu kamery pod hladinou. I zde jsme se snažili vybírat snímky při minimální
podélné rotaci a v takových situacích, kdy byly odchylky od modelového provedení
velmi výrazné.
Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi
Pro hodnocení kraulové paže v přenosové fázi jsme využili bočního a čelního
pohledu kamery nad hladinou. Pro minimalizaci zkreslení jsme vybrali snímky
z pohybového cyklu paže ne-nádechové strany.
Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi
Pro hodnocení kraulové paže v přípravné fázi jsme využili bočního a čelního
pohledu kamery nad hladinou. Snažili jsme se ve snímcích zastihnout moment protnutí
paže vodní hladiny a zároveň, aby z fotografie byla znatelně viditelná chyba v technice.
Ne vždy je chyba viditelná tak, jako z pořízeného videozáznamu.
Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi
Pro hodnocení kraulové paže v záběrové fázi jsme využili bočního a čelního
pohledu kamery pod hladinou. Pro minimalizaci zkreslení jsme vybírali snímky
z pohybového cyklu paže ne-nádechové strany. Naším cílem bylo poukázat na odchylky
v technice a tak se na fotografiích liší pozice paží plavců v záběrové fázi. Pokud
bychom se snažili o stejné záběry paže v určitém postavení, nebyly by odchylky tak
patrné.
Hodnocení provedení nadechu
Pro hodnocení provedení nádechu jsme využili bočního, čelního a seshora
pohledu kamery umístěné nad hladinou. Na fotografiích jsme zachytili odchylky
v technice kraul během průběhu nádechu, tedy nešlo o zachycení momentu vdechu
plavcem pod hladinou.
30
4.3 Postup experimentu
4.3.1 Vstupní a výstupní pořízení videozaznamů techniky jednotlivých
plavců
Experimentální skupina začínala dříve než skupina kontrolní, ale průběh
plavecké výuky během experimentu byl shodný. Účastníkům byla rozdána před
vstupem do vody čísla od 1 do 6 ke stanovení pevného pořadí pro snadnější orientaci
v záznamech. Plavci měli k dispozici pro rozplavání 5 minut a to stanoveným
plaveckým způsobem kraul. Během krátkého odpočinku byli plavci instruování
o pravidlech pro pořízení videozáznamů. Záznamy jsme pořizovali u jedné z delších
stran bazénu a to z pěti různých pohledů (čelní pohled pod a nad hladinou, boční pohled
pod a nad hladinou a pohled seshora nad hladinou). Každý plavec plaval daný úsek pro
jednotlivé pohledy kamery dvakrát, někteří třikrát, pokud se u nich projevila míra
nervozity, která způsobila, že jejich technika plavání byla výrazně horší než obvyklý
standard. Pro výsledné zpracování experimentu byl vybrán rychlým expertním
posouzením pouze jeden nejkvalitnější záběr z každého pohledu kamery. Plavci po
odplavání vylezli z vody a vrátili se zpět na startovní pozici mimo vodu. Po natočení
techniky následovaly motorické testy.
4.3.2 Vstupní a výstupní motorické testy
Motorickými testy jsme v rámci tohoto experimentu sledovali výkon účastníků
v testu na 10 m a 20 m a testu souvislého plavání po dobu 10 minut. Účastníci testů
plavali na čas trať dlouhou 10 m (délka jednoho bazénu) a 20 m (délka dvou bazénů
s obrátkou) a zaznamenávala se uplavaná vzdálenost za časový limit 10 min.
Testy rychlosti plavání na 10 m a 20 m probíhaly ve dvojicích za předem
stanovených pravidel. Startovní pozice plavců byla ve vodě, pravá ruka na stěně, levá
ruka natažená na hladině do směru pohybu. Jako rozhodčí a časoměřič jsem požádal
o pomoc jednoho z rodičů, aby mi asistoval jako startér. Na povel na místa, plavci
zaujali startovní postoj a startér odstartoval test dvěma středními plaveckými deskami,
kterými uhodil o sebe. V momentě udeření desek byly časoměřičem spuštěny stopky,
které časoměřič zastavil při dohmatu prvního resp. druhého plavce. Výsledky byly
31
zapsány ihned po doplavání do tabulky ke jménům plavců. Plavci po doplavání opustili
vodu. V testu na 10 m stáli rozhodčí, časoměřič a startér na opačné straně, než byl start
testu. V testu na 20 m již na straně totožné. Pravidlo obrátky v rychlostním testu na 20
m bylo dotyk stěny dohmatem jedné paže s následným jednoduchým obratem, kontakt
se dnem vzhledem k hloubce bazénu nebyl možný. Mezi rychlostními testy byla
3 minutová pauza, při které plavci stáli mimo vodu. Mezi testy na krátké vzdálenosti
a testem souvislého plavání byla 5 minutová pauza, která byla proložena
odpočinkovými cvičeními (pomalé vyplavání v poloze na zádech se znakovým kopem,
odrazy do splývání s následným přetočením a zpětným návratem znakovým kopem
atd.). Souvislé plavání po dobu 10 minut plavali všichni plavci společně (6 plavců),
každý ve své pomyslné plavecké dráze. Startovní pozice i provedení startu bylo stejné
jako u předešlých testů. Casoměřič po odstartování testu zmáčkl na stopkách
odpočítávání 10 minut. Každý měl zajištěnu registraci uplavané vzdálenosti. V průběhu
testu byli plavci slovně upozorňováni na uplynutí 5 minut, 2 minut a 1 minuty před
koncem. Posledních 10 vteřin bylo odpočítáváno nahlas. Po uplynutí stanovené doby
bylo pětkrát uhozeno dvěma plaveckými deskami o sebe jako signál pro ukončení testu.
Výsledné vzdálenosti byly nahlášeny s přesností na metr a zapsány do tabulky
k jednotlivým plavcům.
4.3.3 Výukové lekce plavaní
Organizace dvaceti výukových lekcí proběhla vždy stejným způsobem pro
experimentální i kontrolní skupinu. Lekce trvala 30 minut, obsah lekce byl závislý na
stanoveném cíli. Po 10. lekci bylo 5 minut na začátku lekce pravidelně věnováno
nácviku kotoulové obrátky. Plavce na lekce doprovázeli rodiče, kteří byli přítomni po
celou dobu výuky. Plavecký instruktor byl v 18 z 20 lekcí experimentu přítomen ve
vodě společně s plavci, kde vedl výuku, demonstroval jednotlivé technické prvky,
ukazoval ideální provedení techniky a zároveň podával okamžitou zpětnou informaci
a korekci jednotlivým plavcům. Z důvodu mírného nachlazení, byly 2 lekce vedeny
instruktorem z okraje bazénu.
32
Přehled hlavních úkolů jednotlivých lekcí:
1. lekce
Pohyb dolních končetin v čelní a boční rovině, průpravné cvičení
na přenosovou fázi jedné paže.
2. lekce
Pohyb dolních končetin v boční rovině, průpravné cvičení na
přenos paže s vysokým loktem.
3. lekce
Nácvik nádechu, podélná rotace těla, upevnění boční polohy.
4. lekce
Nácvik podélné rotace trupu - vytažení se za rukou, průpravná
cvičení pohybu jedné samotné paže s rotací trupu.
5. lekce
Protrakce ramen v přípravné fázi, podélná rotace trupu, kraul
rozloženě s piškotem v držení a bez něho.
6. lekce
Kraul rozloženě s piškotem a plaveckou deskou v držení.
7. lekce
Nácvik pohybu dolních končetin, nádech a podélná rotace trupu.
8. lekce
Průpravná cvičení na správné pohyby dolních končetin, nádech
a podélnou rotaci trupu.
9. lekce
Seznámení se s kotoulovou obrátkou – průpravná cvičení
s pomůckami.
10. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, uvolněný přenos
s vysokým loktem.
11. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, nácvik záběrové fáze paže
u stěny a v pohybu, cvičení na klidnou a uvolněnou přenosovou
fázi paže v poloze na boku s výdechem pod vodní hladinu.
12. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, přechodná a záběrová
fáze do S-křivky.
13. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, cvičení na přenosovou
fázi, podélná rotace trupu, 10 minutová vytrvalost na konci.
14. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, průpravná cvičení na
uvolněný přenos a hra s přípravnou fází.
15. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, průpravná cvičení
přípravné, přechodné a záběrové fáze, startovní skok.
33
16. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, upevnění přípravné
přechodné a záběrové fáze.
17. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na břiše, průpravná cvičení na
vysoký loket v přenosové fázi.
18. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na břiše, kraul rozloženě s vysokým
loktem v přenosové fázi, výměna z boku na bok, nácvik kraulu
s rotací bez dýchání.
19. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na břiše, opakování a kraulové
záběry bez kopu – prodlužování plaveckého kroku.
20. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na břiše, průpravná cvičení na
plavecký krok na krátké trati a na dlouhé trati v testu.
Pořízení videozaznamů z 10 výukových lekcí plavaní
Natočené lekce jsou v harmonogramu experimentu (tabulka 2) označeny
zkratkou N1 – N10. Pro pořízení videozáznamů z plavecké výuky jsme použili digitální
videokameru Benq M23. Kamera podporuje zobrazení Full HD s rozlišením 1080p.
Rozlišení obrazu činí 1920 x 1080 pixelů s frekvencí snímání 30 snímků za sekundu
a poměrem stran 16:9. Pro nahrávání byl použit stativ, který byl umístěn tak, aby výhled
kamery pokrýval téměř celý bazén a kamera byla umístěna bokem k oknu. Plavecké
lekce byly natáčeny v celku, tedy 30 minut.
4.3.4 Rozbory videozaznamů
Pro rozbory videozáznamů byl využit prostor šatny bazénu. Cíleně byly zvoleny
rozbory před začátkem plaveckých lekcí, aby došlo ke spojení teorie s následnou praxí
na bazénu ve velmi krátkém časovém sledu.
Pro přehrávání videozáznamů byl čtyřikrát použit multimediální přehrávač
BS.Player verze 2.63 na osobním notebooku Sony VAIO s 15,5" displejem
a šestnáctkrát multimediální přehrávač MPlayerX verze 1.0.21 na osobním notebooku
MacBook Pro s 15,4" Retina displejem. V místnosti byli přítomni rodiče plavců
a někteří aktivně sledovali záznam a výklad.
34
Rozbory videozaznamů z 10 natocených výukových lekcí
V deseti sudých lekcích probíhaly rozbory s analýzou videozáznamů z lekce pro
předávání ústní a obrazové zpětné informace plavcům. V harmonogramu experimentu
(tabulka 2) jsou označeny zkratkou RV1 – RV10. Rozbory probíhaly v časovém rozmezí
od 30 do 70 minut1. Záměrně jsme zvolili rozbory z natočených lekcí před lekcemi,
které jsme nenatáčeli. Plavcům bylo vytknuto mnoho chyb a věděli jsme, že se je budou
snažit změnit např. jednou pro děti z přirozených metod pokusu a omylu. Právě k této
metodě byli plavci v rozplavání na začátku lekcí cíleně vybízeni, aby nevznikl
psychický blok z převládající negativní zpětné informace v rozborech.
Vzhledem k digitálnímu pořízení videí z výukových lekcí, byla videa dále
upravena v programu iMovie 09 verze 9.0.4. V tomto programu došlo ke stříhání videí,
vkládání textů s uzlovými body ideální techniky, popisem nejčastějších chyb a přímým
popisem chyb jednotlivých plavců při cvičeních. Po sestříhání byla videa zkrácena
z původních 30 minut na 15 – 20 minut.
Rozbory fotografií a videonahravek idealní techniky
V deseti lichých lekcích probíhaly rozbory motivačních fotografií,
videozáznamů, nahrávek s vybranými cílovými body ideální techniky a ukázkami
cvičení, které jsme následně prováděli u bazénu. V harmonogramu experimentu
(tabulka 2) jsou označeny zkratkou F1 – F10. Motivační videozáznamy probíhaly
v kratším časovém rozmezí a to od 15 do 30 minut. Záměrně jsme zvolili motivační
a vzdělávací rozbory před lekcemi, které jsme natáčeli. Videonahrávky byly čerpány
z veřejné databáze největšího internetového serveru pro šíření videí YouTube. Z důvodu
potřeby přehrání videí bez možnosti připojení k internetu a jejich další úpravy, byl
k legálnímu stažení videí použit program JDownloader verze 0.9.581. Jednotlivá videa
byla dále upravena v programu iMovie 09 verze 9.0.4. V tomto programu došlo ke
stříhání videí, vkládání fotografií, textů s uzlovými body techniky atd. Úpravami videí
jsme se snažili, aby byly zajímavě zpracovány s cílem zaujmout plavce. Videa sloužila
jako motivační prvek s efektem úžasu i jako vzdělávací prostředek, vzhledem k písemně
předané informaci s uzlovými body techniky.
1
70 minut trval první důkladný rozbor individuálních technik jednotlivých účastníků
35
4.4 Organizace experimentu
Pro experiment jsme zvolili prostory Panorama Hotel Prague na Pankráci, (dále
již jen jako Panorama Hotel), a to z důvodu přirozeného prostředí pro účastníky
experimentu, kteří zde dochází jednou týdně na plaveckou výuku o délce 30 minut do
Plavecké školy Lachmánek. Hotelový bazén o rozměrech 10 x 4,5 x 1,4 m s teplotou
vody 28° C poskytl zázemí pro realizaci 20 ucelených plaveckých lekcí, vstupní
a výstupní motorické testování a pro pořízení videozáznamů techniky kraul jednotlivých
účastníků experimentu. Před začátkem experimentu byli všichni účastníci a jejich
zákonní zástupci srozuměni s průběhem experimentu.
Experiment jsme začali 22.01.2013 pořízením vstupních videozáznamů techniky
kraul jednotlivých účastníků experimentu spolu se vstupními motorickými testy.
20 výukových lekcí jsme absolvovali od 29.01.2013 až do 11.06.2013 s týdenní
periodou. V lichých lekcích probíhaly motivační ukázky fotografií a videonahrávek
ideální plavecké techniky kraul, spolu s pořizováním videozáznamů z průběhu výuky.
Spojení teorie s následnou praxí, kterou jsme také natočili, bylo zvoleno záměrně.
Rozbory videozáznamů z výuky pro poskytnutí zpětné informace účastníkům probíhaly
naopak v sudých lekcích. Po rozborech nedocházelo k natáčení výuky z důvodu jisté
volnosti, aby plavci mohli změnit technické odchylky od modelové techniky, které jim
byly vytknuty při rozborech, a nebyli nervózní z kamery. Experiment jsme ukončili
18.06.2013 pořízením výstupních videozáznamů techniky kraul jednotlivých účastníků
experimentu spolu s výstupními motorickými testy na plaveckou rychlost a vytrvalost.
Podmínky při pořizování vstupních i výstupních videozáznamů techniky a motorických
testů byly totožné. Detailní harmonogram experimentu je uveden v tabulce 2.
36
Tabulka 2. Harmonogram experimentu
Lekce
Datum
Natáčení
techniky
Motorické
testy
22.01.2013
VSTUP
VSTUP
1
29.01.2013
2
05.02.2013
3
12.02.2013
4
19.02.2013
5
26.02.2013
6
05.03.2013
7
12.03.2013
8
19.03.2013
9
26.03.2013
10
02.04.2013
11
09.04.2013
12
16.04.2013
13
23.04.2013
14
30.04.2013
15
07.05.2013
16
14.05.2013
17
21.05.2013
18
28.05.2013
19
04.06.2013
20
11.06.2013
18.06.2013
Natáčení
lekcí
Rozbor lekcí
N1
Rozbor fotografií a
instruktážních videí
RV1
RL1
N2
RV2
RL2
N3
RV3
RL3
N4
RV4
RL4
N5
RV5
RL5
N6
RV6
RL6
N7
RV7
RL7
N8
RV8
RL8
N9
RV9
RL9
N10
RV10
RV10
VÝSTUP
VÝSTUP
Vysvětlivky: N1 – N10 (natáčení lekcí), RL1 – RL10 (rozbor videozáznamů z lekcí),
RV1 – RV10 (rozbor instruktážních videí techniky a fotografií), VSTUP (vstupní
natáčení techniky před absolvováním dvaceti plaveckých lekcí), VÝSTUP (výstupní
natáčení techniky po absolvování dvaceti plaveckých lekcí).
37
5 VÝSLEDKOVÁ CÁST
Experimentální i kontrolní skupina absolvovala vstupní a výstupní motorické
testy, kterými jsme ověřili míru zlepšení každého účastníka experimentu. Z motorických
testů jsme dále porovnali obě skupiny vzájemně z důvodu zjištění, zdali se vliv zpětné
informace promítl do výsledků experimentální skupiny.
38
Tabulka 3. Celkové výsledky motorických testů účastníků experimentu
Iniciály
účastníka
experi-mentu
Test na 10 m
(sekundy)
Výsledné
zlepšení
(sekundy /
z-skóry)
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy /
z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 Výsledné
zlepšení
min
(metry /
(metry)
z-skóry)
Vstup Výstup
Vstup
Výstup
AG
12,5
9,0
- 3,5 /
- 2,13
27,3
21,0
- 6,3 /
- 2,81
270
355
+ 85 /
2,46
AM
12,0
8,8
- 3,2 /
- 1,95
28,5
21,1
- 7,4 /
- 3,30
280
360
+ 80 /
2,32
AŠ
12,7
9,8
- 2,9 /
- 1,77
27,8
22,7
- 5,1 /
- 2,28
220
300
+ 80 /
2,32
HJ
11,5
9,5
- 2,0 /
- 1,22
25,2
22,9
- 2,3 /
- 1,03
290
360
+ 70 /
2,03
ŠŠ
10,8
9,1
- 1,7 /
- 1,04
25,0
19,2
- 5,8 /
- 2,59
370
440
+ 70 /
2,03
TZ
9,6
8,9
- 0,7 /
- 0,43
23,3
19,6
- 3,7 /
- 1,65
300
375
+ 75 /
2,17
Průměr
experimentální
skupiny
11,5
9,2
- 2,3 /
- 1,42
26,2
21,1
- 5,1 /
- 2,28
288,3
365
+ 76,7 /
2,22
AH
12,4
9,4
- 3,0 /
- 1,83
25,8
22,5
- 3,3 /
- 1,47
290
350
+ 60 /
1,74
AJ
9,5
8,2
- 1,3 /
- 0,79
21,6
23,0
1,4 / 0,62
325
360
+ 35 /
1,01
BM
9,9
8,5
- 1,4 /
- 0,85
22,3
21,5
- 0,8 /
- 0,36
320
370
+ 50 /
1,45
LM
11,1
10,2
- 0,9 /
- 0,55
26,8
24,4
- 2,4 /
- 1,07
275
320
+ 45 /
1,30
MS
14,9
9,3
- 5,6 /
- 3,41
28,6
21,2
- 7,4 /
- 3,30
290
365
+ 75 /
2,17
TJ
14,2
9,8
- 4,4 /
- 2,68
26,7
22
- 4,7 /
- 2,10
280
360
+ 80 /
2,32
Průměr
kontrolní
skupiny
12
9,2
- 2,8 /
- 1,68
26,2
22,4
- 2,9 /
- 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 /
1,67
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Vysvětlivky: Tučně zvýrazněné hodnoty jsou nejvyšší a nejnižší hodnoty ve zvoleném
sloupci. Hodnota v tabulce kurzívou je jedinou kladnou hodnotou, která značí zhoršený
výsledek. Díky tomu, že je čas reverzní, jsou hodnoty u testů na 10 m a 20 m záporné.
Účastnice AJ měla hodnotu u výstupního testu na 20 m kladnou, jelikož došlo ke
zhoršení výsledku. Z-skóry nám uvádí o kolik došlo ke zlepšení směrodatné odchylky
od vstupního výkonu.
39
Pořadí účastníků experimentu v motorických testech uvádí tabulka 4. Jsme si
vědomi, že pořadí není statisticky relevantním ukazatelem. Naším záměrem bylo
poukázat na přehledném parametru umístění plavce v konkurenci všech účastníků na
začátku a na konci experimentu. Z rozdílu v pořadí bylo patrné, zdali došlo ke zlepšení,
stagnaci či zhoršení. Výsledné pořadí hodnotí celkové umístění z rozdílných vstupních
a výstupních hodnot.
Tabulka 4. Výsledné pořadí motorických testů účastníků experimentu
Iniciály účastníků
Test na
10 m
Test na
20 m
AG
AM
AŠ
HJ
ŠŠ
TZ
AH
AJ
BM
LM
MS
TJ
Vstup
9
7
10
6
4
2
8
1
3
5
12
11
Výstup
5
3
10
9
6
4
8
1
2
12
7
10
Rozdíl v
pořadí
-4
-4
0
3
2
2
0
0
-1
7
-5
-1
Výsledné
pořadí
3
4
6
7
8
12
5
10
9
11
1
2
Vstup
9
11
10
5
4
3
6
1
2
8
12
7
Výstup
3
4
9
10
1
2
8
11
6
12
5
7
Rozdíl v
pořadí
-6
-7
-1
5
-3
-1
2
10
4
4
-7
0
Výsledné
pořadí
3
1*
5
10
4
7
8
11
12
9
1*
6
Vstup
11
8
12
5
1
4
5
2
3
10
5
8
9
5
12
5
1
2
10
5
3
11
4
5
-2
-3
0
0
0
-2
5
3
0
1
-1
-3
1
2*
2*
7*
7*
5*
9
12
10
11
5*
2*
Výstup
Test
souvislého Rozdíl v
plavání na pořadí
10 min
Výsledné
pořadí
Vysvětlivky: Iniciály jmen jsou poskládány dle abecedy v pořadí skupin experimentální
a kontrolní. Rozdíl v pořadí je hodnota vypočtena na základě pořadí, kdy pořadí
u výstupních testů je odečteno od pořadí u vstupních testů. Pokud je výsledná hodnota
nulova, pořadí plavce se nezměnilo. Pokud je výsledná hodnota kladna, plavec se
v celkovém pořadí o danou jednotku zhoršil. Pokud je výsledná hodnota naopak
zaporna, plavec se v celkovém pořadí o danou jednotku zlepšil. Slova zhoršil resp.
zlepšil, poukazují na přímé porovnání výsledků jednoho plavce s ostatními. Výsledné
pořadí jsme získali z pořadí, které vyšlo po odečtení výstupních a vstupních údajů. Je to
tedy pořadí od největšího zlepšení až po nejmenší. Jelikož jsou výsledné hodnoty
u několika plavců totožné, dělí se o stejnou příčku. V takovém případě jsme pořadí
označili symbolem *. Pokud jsou např. dvě první místa, další v řadě bude místo třetí.
40
5.1 Experimentalní skupina
S experimentální skupinou jsme realizovali rozbory videozáznamů před
začátkem plaveckých lekcí. Byla tak předána zpětná informace o individuálním
osvojení si techniky plavců a zisk představy o modelové technice plaveckého způsobu
kraul.
Tabulka 5. Charakteristiky experimentální skupiny
Skupina
Experimentální
Věk účastníků Spolupráce Počet společných
Seznam
Účast na
(rok / měsíc) s instruktolekcí od
Iniciály
rem v
fungování
lekcí ve
lekcích
minulosti
Panorama
Hotelu
experimentu
experimentu
22.1. 18.6.
do výstupu
(lekce 1 - 20)
(%)
2013 2013 (baby club)
AG
8/5
8 / 10
ano
81
8, 14
90
AM
7 / 10
8/3
ne
65
2, 5, 20
85
AŠ
7 / 10
8/3
ne
41
1, 6, 7, 10, 15,
18
70
HJ
7 / 10
8/3
ano
92
1, 2, 3, 18
80
ŠŠ
6 / 10
7/3
ano
92
6, 14, 16, 17
80
TZ
8/0
8/5
ano
92
3, 10, 15, 20
80
7 / 10
8/3
67 %
77
23
81
Průměr skupina
5.1.1 Plavkyně AG
Plavkyně AG byla nejstarší účastnicí jak v experimentální skupině, tak i v celém
experimentu. Na začátku projektu ji bylo 8 let a 5 měsíců. S instruktorem plavání
spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu experimentu
absolvovala na daném bazénu 81 lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila pouze
dvou lekcí, měla 90% docházku.
41
Tabulka 6. Výsledky motorických testů plavkyně AG
Iniciály
Test na 10 m Výsledné
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy /
mentu Vstup Výstup z-skóry)
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
Výstup / z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
Výstup z-skóry)
AG
12,5
9,0
- 3,5 /
- 2,13
27,3
21,0
- 6,3 /
- 2,81
270
355
+ 85 /
2,46
Průměr
skupiny
11,5
9,2
- 2,3 /
- 1,42
26,2
21,1
- 5,1 /
- 2,28
288,3
365
+ 76,7 /
2,22
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
9
5
3
9
3
3
11
9
1
Z motorických testů v tabulce 6 je patrné, že došlo na konci experimentu
k výraznému zlepšení v testech rychlosti. V testu na 10 m se plavkyně zlepšila v pořadí
o 4 místa a dokonce o 6 míst v testu na 20 m. V testu souvislého plavání po dobu 10
minut se stala nejlepší skokankou s výsledným rozdílem 85 m a s vylepšením pořadí o 2
místa.
Tento výsledek koresponduje s rozborem techniky plavkyně popsaným níže, ve
kterém je patrný jeden z nejvýraznějších pokroků techniky kraul ze všech účastníků.
5.1.1.1 Hodnocení polohy těla
Ze vstupního snímku (obr. 1 A) je patrný vyšší náběhový úhel mezi hladinou
a podélnou osou plavkyně AG než na výstupním snímku (obr. 1 B). Ačkoliv je plavkyně
na obrázku 1 A ve správné vytažené poloze, dochází k poklesu boků a dolních končetin,
má za následek mírnou ztrátu rychlosti v důsledku zvýšeného odporu těla a hlubší
poloze dochází také ke ztrátě účinnosti kopu. Na obrázku 1 B je plavkyně ve velmi
příznivé plavecké poloze těla téměř vodorovné s vodní hladinou.
42
Obrázek 1 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AG
5.1.1.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin
Na vstupním snímku (obr. 2 A) vidíme příliš velký rozsah pohybového cyklu
dolních končetin, který ztrácí na své účinnosti. Na výstupním snímku (obr. 2 B) došlo
k osvojení si účinného kraulového kopu a dále je na něm patrné, že se plavkyně téměř
celým svým nártem levé dolní končetiny dostala nad úroveň hladiny vody a při sestupné
fázi dochází k nepříznivému vtažení bublin vzduchu pod hladinu. Tento efekt se podílí
na snížení účinnosti kopu. Plavkyni jsme upozornili na prostoupení hladiny pouze
patami dolních končetin a ne celým nártem s prsty.
Obrázek 2 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AG
5.1.1.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi
Na vstupním snímku (obr. 3 A) v bočním pohledu je výrazně viditelná hrubá
chyba v přenosu paže, kdy nejvyšším bodem paže není loket, ale jsou jimi prsty se
zápěstím. Na výstupním snímku (obr. 3 B) je tato chyba zcela opravena uvolněným
přenosem paže s vysokou polohou lokte. Vstupní snímek (obr. 3 C) v čelním pohledu
43
odhaluje skládání paže v přenosové fázi s položeným loktem na těle, nedochází
k vertikálnímu zdvihu paže, ale k horizontálnímu vychýlení lokte přes podélnou osu
těla. Podélná rotace těla je nadměrná a plavkyně ji musí korigovat vychýlením paže
v přípravné a záběrové fázi přesahem přes podélnou osu těla (patrné při detailnějším
prohlédnutí obr. 3 C). Dále při prohlédnutí videozáznamu dochází k překlápění pánve až
do kolmé polohy, kdy plavkyně provádí kraulový kop na boku s dolními končetinami
umístěnými nad sebou. V neposlední řadě dochází u nádechu k dosažení téměř polohy
na zádech s pohledem vzhůru místo do boku. Je tedy patrné, že odstranění výše popsané
odchylky přesahu přes podélnou osu těla na obr. 3 C, bude mít za důsledek korekci na
sebe navázaných chyb v provedení kopu a při nádechu. Z výstupního snímku (obr. 3 D)
je viditelný vertikální zdvih paže s dominantní vysokou polohou lokte, uvolněné paže
a nepřesáhnutí lokte přes podélnou osu těla.
Obrázek 3 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AG
5.1.1.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi
Na vstupním snímku (obr. 4 A) v bočním pohledu je viditelný kontakt s vodní
hladinou celou nataženou paží a dokonce s přizvednutou rukou s prsty směřujícími
vzhůru. Na výstupním snímku (obr. 4 B) došlo k výrazné proměně vstupu pokrčené
44
paže nejprve prsty, dlaní, předloktím a loktem, po kterém teprve dochází k natažení
paže, až když je celá pod hladinou. Vstupní snímek (obr. 4 C) v čelním pohledu
zachycuje kontakt paže loktem s vodní hladinou, předloktí s dlaní a prsty se nachází nad
hladinou a směřují vzhůru. Výstupní snímek (obr. 4 D) v čelním pohledu zachycuje paži
v blízkém souladu s modelovou technikou, první do kontaktu s vodní hladinou
přicházejí prsty, paže se nachází vedle těla bez známky přílišné rotace a v nejvyšším
bodě paže je loket.
Obrázek 4 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AG
5.1.1.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi
Na vstupních snímcích (obr. 5 A a 5 C) vidíme chybnou záběrovou fázi kraulové
paže. Boční obr. 5 A odhaluje zcela nataženou paži při přitahování, kdy se paže ocitá
příliš hluboko pod tělem plavkyně a nepříznivě ovlivňuje fázi odtlačování. Na vstupním
snímku (obr. 5 C) je při detailním pohledu patrné, že dlaň je ve fázi odtlačování
v supinaci, tedy dlaní vzhůru a malíkovou hranou protíná vodní sloupec. Vzhledem
k nastavení dlaně, nedochází k zapření se dlaní s předloktím o vodu a odpor paže vůči
vodě je zde minimální. Paže projde vodní hladinou bez toho, aniž by došlo k výraznému
posunu těla ve směru pohybu plavání. Úhel mezi předloktím a nadloktím, se blíží
45
k pravému úhlu. Paže se nepříznivě dostává blízko k tělu, kde se nenachází „stojatá
voda“, kterou by plavkyně využila pro účinnější odtlačení k zisku zrychlení těla. Dále
paže přesahuje přes podélnou osu těla.
Z výstupních snímků (obr. 5 B a 5 D) je patrné, že se plavkyně naučila využívat
pokrčené paže v záběrové fázi při přitahování, to má za následek pozitivní ovlivnění
polohy paže pod tělem, která svírá tupý úhel, kopíruje podélnou osu těla a ruka
plavkyně je nastavena v pronaci, tedy dlaní do pohybu, maximálně zvyšuje odporové
plochy paže. Pokud by plavkyně více přivřela prsty k sobě, byla by to poloha blížící se
k ukázkové modelové technice záběrové fáze.
Obrázek 5 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AG
5.1.1.6 Hodnocení provedení nadechu
Na vstupních snímcích (obr. 6 A, 6 C a 6 E) jsou patrné všechny výše popsané
odchylky v přenosové fázi paže, kde jsme se i zmínili o špatném provedení nádechu. Na
snímku (obr. 6 A) je zachycen trvající nádech s paží již v přenosu, prsty se nachází před
hlavou. Nádech začíná v druhé polovině záběrové fáze při odtlačování a je ukončen
v první polovině přenosové fáze při vytažení nadloktí s loktem a předloktím z vody.
Plavkyně provádí příliš dlouhý vdech. Na snímku (obr. 6 C) v čelní rovině je patrná
46
negativní podélná rotace trupu téměř do polohy na zádech, kdy je nádech proveden
s pohledem vzhůru nad sebe. Toto extrémní vychýlení hlavy má za následek vychýlení
trupu plavce a nastavení pánve kolmo k hladině do polohy na boku, dojde k poloze
dolních končetin vertikálně nad sebou. Na obrázku 6 E z pohledu seshora je patrná
korekce vychýlené horní části těla vzad předsunutím dolních končetin. Paže ve vodě
reaguje vychýlením ze své polohy v překročení podélné osy těla tak, aby působila jako
opěrný bod pro horní část těla při nádechu.
Na výstupních snímcích (obr. 6 B, 6 D a 6 F) si můžeme všimnout viditelných
změn v provedení nádechu. Obrázek 6 B zachycuje plavkyni v posledním okamžiku
obličeje nad hladinou ve správném momentě, ve kterém dochází k vytažení paže nad
vodu. Obrázky 6 B, 6 D i 6 F ukazují, že nádech je proveden s pohledem do boku a ne
vzhůru. Obrázek 6 F zachycuje plavkyni při nádechu ve zpevněné a rovné poloze těla,
nedochází k nadměrné podélné rotaci trupu a paže pod hladinou se nachází v ose těla ve
správné poloze.
47
Obrázek 6 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AG
5.1.2 Plavkyně AM
Plavkyni AM bylo na začátku projektu 7 let a 10 měsíců. S instruktorem plavání
dříve nespolupracovala. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 65
lekcí. V průběhu projektu se nezúčastnila tří lekcí, měla 85% docházku.
48
Tabulka 7. Výsledky motorických testů plavkyně AM
Test na 20 m
Výsledné
Výsledné
s obrátkou
zlepšení
zlepšení
(sekundy)
(sekundy /
(sekundy
Výstup z-skóry) Vstup Výstup / z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Iniciály
účastníka
experimentu
Vstup
AM
12,0
8,8
- 3,2 /
- 1,95
28,5
21,1
- 7,4 /
- 3,30
280
360
+ 80 /
2,32
Průměr
skupiny
11,5
9,2
- 2,3 /
- 1,42
26,2
21,1
- 5,1 /
- 2,28
288,3
365
+ 76,7 /
2,22
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
7
3
4
11
4
1
8
5
2
Test na 10 m
(sekundy)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
Výstup z-skóry)
Z motorických testů v tabulce 7 je patrné, že na konci experimentu došlo
k výraznému zlepšení v testech na rychlost. V testu na 10 m se zlepšila v pořadí o 4
příčky a o 7 příček v testu na 20 m. Spolu s plavcem MS se stala v testu na
20 m největším skokanem a nejvyšším rozdílem v čase 7,4 s zvítězila. V testu
souvislého plavání po dobu 10 minut obsadila dělené 2. místo s výsledným rozdílem 80
m s vylepšením pořadí o 3 příčky.
Tento výsledek koresponduje s rozborem techniky plavkyně popsaným níže.
Ze vstupního snímku (obr. 7 A) je patrný vysoký náběhový úhel mezi hladinou
a podélnou osou plavkyně AM. Při detailnějším pohledu zjistíme, že se plavkyně dívá
přímo před sebe s mírně zakloněnou hlavou, temeno hlavy se nachází nad hladinou
a čelo rozráží vodní hladinu. U dětské techniky kraul má poloha hlavy výrazný podíl na
poloze zad, boků a dolních končetin. Na výstupním snímku (obr. 7 B) je viditelný
pohled plavkyně směrem dolů s bradou blíže k hrudní jamce. Poloha hlavy je
vodorovnější s hladinou, tím dojde ke zdvižení boků k hladině a celkovému snížení
náběhového úhlu těla. Zjednodušeně se dá říci, že trup se snaží dorovnat zvolený úhel
hlavy k trupu.
49
Obrázek 7 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AM
Ze vstupního snímku (obr. 8 A) je patrný ostrý úhel svírající kosti stehenní
a holenní, který má za následek vytažení kolene směrem dolu a dopředu. Pohyb je
výrazně veden do hloubky, následně dochází k natažení nohy s ukončením kopu.
Takovému průběhu kopu se říká bicyklování, z důvodu připomínajícího pohybu šlapání
na kole. Dále je ze snímku patrné přílišné oddálení kolen od sebe, vlivem hlubší polohy
jedné z dolních končetin. Na výstupním snímku (obr. 8 B) došlo ke snížení hloubky
kopu, docílení tupého úhlu v koleni. Nedochází zde k výše popsanému pohybu
bicyklování a kop se stává účinnější.
Obrázek 8 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AM
Na vstupním snímku (obr. 9 A) je zachycen okamžik, ve kterém dojde
k zastavení dopředného pohybu lokte při vytažení paže z vody a následuje vytrčení
předloktí se zápěstím směrem dopředu a nahoru. Loket by měl plynule přecházet až do
50
polohy nacházející se nad úrovní hlavy, mírně vně. Boční pohled výstupního snímku
(obr. 9 B) poukazuje na vertikálně vyšší polohu lokte při přenosu, ale nedošlo
k opravení chyby z obrázku 9 A. Loket je zde zastaven a další průběh přebírá aktivní
vytažení předloktí se zápěstím. Celní snímky (obr. 9 C a 9 D) dokumentují výše
popsané. Obrázek 9 D zachycuje paži v ideálním postavení, bohužel je perspektivou
znehodnocen, jelikož z obrázku 9 B je patrná poloha lokte vzadu, což na obrázku 9 D
není prokazatelné.
Obrázek 9 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AM
Výše popsané odchylky v technice přenosu paže v kapitole 5.1.2.3 mají za
následek pokračování nesprávné techniky i v přípravné fázi. Na vstupním snímku (obr.
10 A) paže vstupuje na hladinou zcela natažená, téměř ve vodorovné poloze s hladinou,
převládající první kontakt s vodní hladinou je loktem. Z čelního snímku (obr. 10 C) je
dokonce patrná vytvořená vlna z dopadajícího lokte pod vodní hladinu, která působí
v protisměru pohybu plavce. Výstupní snímky (obr. 10 B a 10 D) zachycují paži ve
správném postavení. První kontakt je proveden prsty, následuje zápěstí, předloktí
a loket. Na obrázku 10 D je patrná ještě jedna chyba, a to že paže nevstupuje pod vodní
51
hladinu seshora dolů přímo, vzhledem k vysokému přenosu lokte, ale mírně dovnitř
přesahuje podélnou osu těla.
Obrázek 10 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AM
Ze vstupního snímku (obr. 11 A) je patrné provedení záběrové fáze paže
s nízkou polohou lokte, první do pohybu prochází právě loket namísto zápěstí
s předloktím při použití techniky vysokého lokte. vzhledem k tomu jsou zmenšeny
odporové plochy a záběr není tak účinný. Na čelním snímku (obr. 11 C) poukazujeme
na přesah paže přes podélnou osu těla. Z videozáznamu bychom rádi upozornili ještě na
jednu výraznou chybu, které se plavkyně dopouští. Dokončení záběrové fáze je
s přetočením zápěstí do pronace, kdy se přetočí dlaň směrem dolu a hřbet ruky je
směrem vzhůru. Nejenom, že plavkyně nevyužívá poslední fázi odtlačování zápěstím
podél dolní končetiny, který je relativně mohutný, ale zároveň dochází k nabalování
chyb ve fázi vytažení a přenosu. Pokud je dlaň přetočena hřbetem vzhůru, loket pracuje
tak, že při flexi loketního kloubu se předloktí dostává směrem vzhůru při nízké poloze
lokte na těle. Nejvyšším bodem paže jsou prsty. Pokud je ruka dlaní vzhůru s palcovou
hranou u těla plavce a dochází k flexi v loketním kloubu, je to právě nadloktí s loktem,
52
které se vertikálně zvedají z vody a přenáší paži v kýženém relaxačním stavu. Na
výstupním snímku (obr. 11 B) je snaha o použití vysoké polohy lokte, která je
limitovaná nataženou paží. Ze snímku je dále patrná technika s výrazným dobíháním,
paže se dostává do záběrové fáze teprve poté, co druhá paže vstupuje pod vodní hladinu
v přípravné fázi. Výstupní snímek (obr. 11 D) ukazuje správnou polohu paže mírně
dovnitř, ale nepřesahuje podélnou osu těla. Paže je mírně ohnutá tak, aby mohlo dojít
k technice vysokého loktu a zápěstí je ve správné poloze, aby vytvořilo spolu
s předloktím maximální odporovou plochu pro účinný záběr.
Obrázek 11 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AM
Na vstupním snímku (obr. 12 A) je zachycena poloha hlavy při nádechu v pozici
charakteristické pro provedení nádechu v dětské technice. Vysoká poloha čela
směřujícího vzhůru, oproti tomu naopak ústa blízko u vodní hladiny, záklon hlavy, kdy
je brada oddálena od hrudní jamky (obr. 12 E) a pohled směrem vzhůru. Dětem trvá
relativně dlouhou dobu, než si osvojí správnou polohu hlavy při nádechu. Vstupní
snímek (obr. 12 C) zachycuje chybný přenos paže, který je zapříčiněn přerotovaným
53
tělem při nádechu s pohledem vzhůru. Loket paže namísto směrem nahoru, je položen
na vodní hladině a celou svoji délkou nadloktí přesahuje přes podélnou osu těla.
Výstupní snímky (obr. 12 B, 12 D a 12 F) zachycují plavkyni v opravených
polohách. Na obrázku 12 B došlo k opravě chyb popsaných u obrázku 12 A. Obrázek 12
D je z poslední chvíle, ve které se obličej nachází ještě nad hladinou při ukončené fázi
vytažení paže z vody a přechodu do přenosové fáze. Je na něm patrné správné položení
čela na vodní hladinu a správná poloha hlavy v prodloužení trupu. Jedinou chybou
zůstává obličej v přenosové fázi, který by již měl být pod hladinou. Z důvodu
nepovedeného natočeného záběru z pohledu seshora, nemáme lepší polohu, než je na
obrázku 12 F. Jelikož vidíme pouhý výřez těla, nebudeme ho hodnotit.
Obrázek 12 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AM
54
5.1.3 Plavkyně AŠ
Plavkyni AŠ bylo na začátku experimentu 7 let a 10 měsíců. S instruktorem
plavání dříve nespolupracovala. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu
jako jedna ze tří plavců nejmenší počet lekcí, pouhých 41. V průběhu experimentu se
nezúčastnila šesti lekcí, měla 70% docházku, se kterou se dělí o poslední místo. Na
natáčení vstupní techniky se nedostavila. Dorazila pozdě na lekci a stihla pouze
plavecké testy. Na další lekci nebyla přítomna. U plavkyně AŠ nedošlo k natočení
vstupní techniky.
Tabulka 8. Výsledky motorických testů plavkyně AŠ
Iniciály
Test na 10 m Výsledné
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy /
mentu
Vstup Výstup z-skóry)
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
Výstup / z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
z-skóry)
Výstup
AŠ
12,7
9,8
- 2,9 /
- 1,77
27,8
22,7
- 5,1 /
- 2,28
220
300
+ 80 /
2,32
Průměr
skupiny
11,5
9,2
- 2,3 /
- 1,42
26,2
21,1
- 5,1 /
- 2,28
288,3
365
+ 76,7 /
2,22
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
10
10
6
10
9
5
12
12
2
Z motorických testů v tabulce 8 je patrné, že plavkyně patří mezi pomalejší
a nejméně vytrvalostní účastníky co do maximálních hodnot. V hodnocení obsadila
celkové 6. místo v testu na 10 m a 5. místo v testu na 20 m. S výsledným rozdílem 80 m
v testu souvislého plavání po dobu 10 minut obsadila plavkyně AŠ dělené 2. místo.
I přes tento obrovský posun ve výsledku zůstala v pořadí na 12. místě jak ve vstupních,
tak i výstupních testech.
Jelikož chybí vstupní videozáznamy techniky, nelze progresi v technice
ohodnotit, a tak budou pouze vyzdviženy podstatné nedostatky v technice spolu
s pozitivním hodnocením.
55
Na výstupním obrázku (obr. 13) je
plavkyně AŠ ve správné vytažené poloze
s téměř vodorovnou polohou těla, horní
část zad protíná vodní hladinu. Poloha
hlavy je v prodloužení trupu s pohledem
směrem dolu.
Obrázek 13. Hodnocení polohy těla
5.1.3.2 Hodnocení pohybového cyklu
plavkyně AŠ
dolních koncetin
Na výstupním obrázku (obr. 14)
pohybového cyklu dolních končetin
plavkyně AŠ je patrné výrazné pokrčení
dolní končetiny, nárt nohy se dostává nad
úroveň vodní hladiny a při zpětném
stlačení vody směrem dolu jsou staženy
pod hladinu vzduchové bublinky, které
snižují účinnost kopu. Plavkyni bylo Obrázek 14. Hodnocení pohybového cyklu
dolních končetin plavkyně AŠ
doporučeno, aby pro pozitivní změnu
v technice kopu snížila úhel v kolenním kloubu při pokrčení dolní končetiny a zaměřila
se na celkovou práci dolní končetiny. Cílem bylo odstranit nadměrné používání pouze
dolní části končetiny od kolene dolů. A to tak, aby plavkyně vedla pohyb z kyčelního
kloubu.
Na výstupních snímcích (obr. 15 A a 15 B) je zachycena paže v přenosové fázi.
Především obrázek 15 B zachycuje paži v kvalitně osvojené poloze z modelové
techniky. Vysoký loket nad hlavou mírně vně a uvolněná paže směřující prsty k hladině.
Obrázek 15 A zachycuje již dříve popsanou chybu, ve které se loket zastaví v určité
chvíli, nepokračuje dál v dopředném pohybu a místo toho je vytaženo předloktí se
56
zápěstím. V takové chvíli již paže není v klidové fázi, ale jsou zapojeny extenzory
zápěstí a další.
Obrázek 15 A - B. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AŠ
Z výstupního snímku (obr. 16 A) je patrná kvalitní poloha paže v přípravné fázi
při vstupu pod vodní hladinu s vysokým loktem a pokrčenou paží, která se natahuje až
při průchodu paže vodní hladinou. I přes tuto polohu u plavkyně dochází k chybám. Při
natahování paže dojde k poklesu loktu, dostane se do kontaktu s vodní hladinou
a zápěstí s částí předloktí je vytaženo směrem vzhůru s rozražením vodní hladiny, který
má za následek pohlcení energie a vznik nárazové vlny, která zpomalí dopředný pohyb
paže (obr. 16 B). Domníváme se, že k této chybě dochází z důvodu naučeného
odlišného pohybového stereotypu z dřívější doby, než je modelová technika, který nebyl
odstraněn. Plavkyně měla nejnižší docházku.
Obrázek 16 A - B. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AŠ
57
Z výstupního snímků (obr. 17 A a 17 B) je patrné, že u plavkyně dochází
k pokrčené poloze paže v záběrové fázi. Obrázek 17 A odhaluje chybu, které se dopouští
převážná většina dětí. Záběr je veden přitahováním lokte k tělu, zahajuje pohyb
a zamezuje správnému nastavení paže tak, aby byl výsledný odpor co největší. Na
obrázku 17 B vyzdvihujeme trajektorii paže, která nepřesahuje přes podélnou osu těla.
Obrázek 17 A - B. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AŠ
Na výstupním snímku (obr. 18 A i 18 B) je zachycen nádech položenou hlavou
vodorovně s hladinou, minimalizovaným vertikálním zdvihem a bez odchylek od
podélné osy těla, s pohledem nahoru vzhůru, který odhaluje i obrázek 18 C. Zde je dále
viditelné nadměrné přitažení kolene k hrudníku, který vyrovnává plavkyně přetažením
paže přes podélnou osu těla v přenosové fázi.
58
Obrázek 18 A - C. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AŠ
5.1.4 Plavkyně HJ
Plavkyni HJ bylo na začátku experimentu 7 let a 10 měsíců. S instruktorem
plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu
experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu experimentu se
nezúčastnila čtyř lekcí, měla 80% docházku.
Tabulka 9. Výsledky motorických testů plavkyně HJ
Iniciály Test na 10 m Výsledné
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy
mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
Výstup z-skóry)
HJ
11,5
9,5
- 2,0 /
- 1,22
25,2
22,9
- 2,3 /
- 1,03
290
360
+ 70 /
2,03
Průměr
skupiny
11,5
9,2
- 2,3 /
- 1,42
26,2
21,1
- 5,1 /
- 2,28
288,3
365
+ 76,7 /
2,22
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
6
9
7
5
10
10
5
5
7
59
Z motorických testů v tabulce 9 je patrné, že se plavkyně ve výstupních testech
na 10 m pohoršila v pořadí o 3 příčky a dokonce o 5 příček v testu na 20 m trase.
V testu souvislého plavání po dobu 10 minut obsadila dělené 7. místo s výsledným
rozdílem 70 m.
Tento výsledek nekoresponduje se změnou v technice plavkyně popsanou níže
a to z důvodu, že ačkoliv kvalitativně došlo k posunu v technice, ve společném
kvantitativním hodnocení nebylo zlepšení výrazně viditelné. Myslíme si, že zde sehrál
podstatnou roli přístup plavkyně, který byl méně ambiciózní než u ostatních účastníků.
Domníváme se, že vzhledem k uvědomělosti plavkyně a převážným negativním
zpětným informacím v korekci techniky, došlo k postupnému úpadku zájmu o plavání.
HJ měla plavání jako zájmovou aktivitu. V průběhu experimentu došlo k výraznému
zlepšení plavecké techniky, ale také k rozhodnutí v dalším nepokračovat a upřednostnit
jiný zájmový kroužek.
Na vstupním snímku (obr. 19 A) je znatelná šikmá poloha těla plavkyně směrem
dolů. Zatímco u výstupního snímku (obr. 19 B) je poloha téměř vodorovná s hladinou
vody. Z videozáznamů je patrná hrubá chyba při nádechu, která se výrazně podílí na
výsledné poloze těla. Plavkyně HJ po provedení nádechu zakloní hlavu, ponoří se očima
pod úroveň hladiny a zanechá čelo se zbytkem hlavy nad úrovní hladiny. Tím dojde
k téměř kolmé poloze hlavy s hladinou. Na nastavený úhel hlavy reaguje páteř tak, že se
ho snaží vyrovnat, dojde k zanoření pánve a dolních končetin hluboko pod vodu. Plavec
vzhledem k vysokému náběhovému úhlu těla zvyšuje odpor svého těla. Jednoduše
řečeno, při kolmé poloze těla k hladině je odpor maximální a plavci je téměř znemožněn
dopředný pohyb. Pokud u plavkyně HJ nedochází k nádechu po jednom pohybovém
cyklu, ale nádech je proveden jednou za 2-3 pohybové cykly, plavkyně je schopna se
srovnat do požadované polohy, ve které je pohled směřován dolu, hlava a následně i tělo
je v rovnoběžné poloze s hladinou. Taková poloha je zachycena na obrázku 19 B.
60
Obrázek 19 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně HJ
S výše popsanou polohou těla úzce souvisí i technika pohybového cyklu dolních
končetin. Ze vstupního snímku (obr. 20 A) je patrný téměř kolmý úhel v kolenním
kloubu. Pohyb dolní končetiny začíná i končí v kolenním kloubu na místo kyčelního
kloubu. Pohyb je proveden z velké části ohybem končetiny v koleni, dojde k pokrčení
a k následnému natažení spodní části nohy. Pokud bychom rozkreslily takový pohyb do
biomechanické podoby s vektory, zjistíme, že u výsledné síly převládá směr působení
dolů, výsledkem je neúčinnost kopu plavce do směru plavání, tj. plavec kope ze všech
sil, ale stojí na místě. U výstupního snímku (obr. 20 B) je zlepšená poloha těla i výrazně
pozitivní změna v kraulovém kopu. Úhel v koleni je poloviční, správně dochází
k prostoupení vodní hladiny pouze patou nohy, flexibilita v hlezenním kloubu je
nadměrná oproti ostatním účastníkům experimentu a palce jsou vtočeny mírně dovnitř.
Obrázek 20 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně HJ
61
Ze vstupního snímku (obr. 21 A a 21 C) je patrné špatné provedení přenosové
fáze u kraulové paže, toho se bohužel nedočkáváme ani ve výstupních snímcích (obr. 21
B a 21 D). Pro odhalení původu odchylky od modelové techniky je zapotřebí shlédnout
celý videozáznam, který odhalil, že plavkyně v dokončené fázi odtlačování má ruku
zrotovanou obráceně, než je zapotřebí. Z důvodu pronace zápěstí plavkyně začíná
pohyb do přenosové fáze malíkovou hranou k tělu a s dlaní dolů. Takové postavení ruky
má za následek polohu, ve které je nejvyšším bodem paže zápěstí či prsty namísto lokte
a je to zapříčiněno samotnou funkcí loketního kloubu. Plavkyně vynakládá svalové úsilí
pro udržení nepříznivé polohy paže při přenosu, ubírá se o síly, které ji chybí při záběru
a na delších tratích. Mezi obrázky 21 A a 21 B došlo ke zlepšení ve vertikální poloze
lokte. Zatímco na obrázku 21 A je loket téměř s hladinou vody, na obrázku 21 B je loket
výrazně vyzdvižen z vody, takové postavení paže má pozitivní vliv na následnou
přípravnou fázi paže při vstupu pod vodní hladinu. Na obrázcích 21 C a 21 D je poloha
lokte výrazná i v podélné ose těla, kdy na obrázku 21 C byla paže výrazně oddálena od
zmíněné osy (vedle hlavy), zatímco na obrázku 21 D je loket správně mírně vně od osy
těla (nad hlavou). Nedošlo k odstranění zásadní odchylky od modelové techniky
a změny pohybového stereotypu plavkyně.
62
Obrázek 21 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně HJ
Obrázky 22 C a 22 D odkrývají chybu v podélné rotaci těla tak, aby došlo ke
kýžené rotaci ramen pro vysoký přenos paže. Podoba paže se výrazně neproměnila, to
co je na snímcích jiné, je chybějící rotace ramen na obrázku 22 C a provedení rotace na
obrázku 22 D. Rotací se dostává rameno do příznivé polohy pro vysoký přenos paže
s následným natažením paže pod vodní hladinu, při kterém dojde k výraznému
dopřednému pohybu paže, namísto dopadu pod vodní hladinu již paže natažené.
63
Obrázek 22 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně HJ
Obrázky 23 A a 23 C nám dokumentují vstupní techniku záběrové fáze.
Z důvodu nalezení výrazného počtu chyb při vstupní technice nyní popíšeme techniku
plavkyně krok po kroku nezávisle na snímcích. Před záběrovou fází zcela chybí
přechodná fáze, ve které by plavkyně vyhledala vodu pro záběr a posečkala při ní
v klidné vytažené poloze před samotným záběrem. Ve fázi přitahování dojde vlivem
přitažení lokte k tělu k jeho propadnutí o zhruba 10 cm do hloubky se zápěstím
v supinaci. Fáze přitahování je vedena s nejnižším bodem v lokti a přibližováním prstů
s dlaní k hrudnímu koši plavkyně. V poloze, ve které je paže pod hrudním košem
přesahující podélnou osu těla, dochází k pokračování supinace zápěstí až do polohy, ve
které je voda prořezávána malíkovou hranou. Celá fáze odtlačování je prováděna
malíkovou hranou ve velmi blízké poloze u těla. Paže končí v natažení vedle těla s dlaní
položenou na boku dolní končetiny. Vlivem rotace těla pro provedení nádechu dojde
k obrácené poloze ruky, než je při modelové technice. Ruka je natočena dlaní dolu
a hřbetem ruky vzhůru. Vzhledem k tomu nelze provést správně navazující přenosovou
fázi. Obrázek 23 C zachycuje paži v pravém úhlu v momentě, ve kterém začíná
64
docházet k rotaci ruky do supinace. Výstupní snímky (obr. 23 B i 23 D) odhalují
pozitivní posun ve směru dobíhání paží, na začátku odtlačování se již nachází druhá
paže v přípravné fázi. Dále se snížil úhel v loketním kloubu na obrázku 23 B, prsty
směřují dolů s vyšší polohou lokte, než na obrázku 23 A a na obrázku 23 D je paže
téměř natažená. Plavkyně si osvojila snížení úhlu v loketním kloubu, správné postavení
ruky (dlaně) vůči pohybu paže v záběrové fázi, které podstatně zvýšilo odpor paže při
záběru a vyvarovala se přesahu podélné osy těla.
Obrázek 23 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně HJ
Na žádném z použitých snímků nenalezneme správnou polohu při provedení
nádechu, mezi vstupními a výstupními snímky došlo k jistým změnám, kterým se nyní
budeme věnovat podrobněji. Na snímku A je zobrazen obličej stále na vodní hladině při
nádechu, přitom se již paže plavkyně nachází v přípravné fázi po protnutí hladiny. Na
výstupním snímku (obr. 24 B) je poloha hlavy ve vodorovné poloze s hladinou, ale
pohled je směrem vzhůru, který vede tělo ke zvýšené podélné rotaci (špatné poloze paže
při vytažení jsme se věnovali v předchozích kapitolách). Výsledky zvýšené rotace
vidíme na obrázcích 24 C, 24 E a 24 F. Obrázek 24 F se od obrázku 24 E liší v celkové
65
vyrovnanější poloze těla s nastavením paží. Na obrázku 24 E je záběrová paže
vychýlena směrem ven, vyrovnává paži v přenosové fázi, která je mimo osu těla.
Zatímco na obrázku 24 F jsou obě paže v podélné ose těla a celkově tak plavkyně
snížila svůj odpor těla ve vodě. Výše popsané u obrázků 24 E a 24 F je totožné i pro
obrázky 24 C a 24 D, z čelního pohledu.
Obrázek 24 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně HJ
5.1.5 Plavkyně ŠŠ
Plavkyni ŠŠ bylo na začátku experimentu 6 let a 10 měsíců, je třetí nejmladší
účastnicí výzkumu. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před
66
experimentální výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92
lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila čtyř lekcí, měla 80% docházku.
Tabulka 10. Výsledky motorických testů plavkyně ŠŠ
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
z-skóry)
Výstup
ŠŠ
10,8
9,1
- 1,7 /
- 1,04
25,0
19,2
- 5,8 /
- 2,59
370
440
+ 70 /
2,03
Průměr
skupiny
11,5
9,2
- 2,3 /
- 1,42
26,2
21,1
- 5,1 /
- 2,28
288,3
365
+ 76,7 /
2,22
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
4
6
8
4
1
4
1
1
7
Z motorických testů v tabulce 10 je patrné, že vzhledem k jedné z nejlepších
technik z účastníků experimentu může být na předních místech i 3. nejmladší plavkyně.
V testu na 10 m hraje podstatnou roli fyzická vybavenost plavce. Avšak v testu na 20 m,
se již technika podílí na výsledném čase podstatnou měrou. Potvrzuje to 1. místo
u výstupních testů s nejnižším časem 19,2 s a celkovým 4. místem ve výsledném rozdílu
časů. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut obsadila 1. místo jak u vstupních
testů s výkonem 370 m (rozdíl 77,5 m oproti průměru všech účastníků), tak
i u výstupních testů s výkonem 440 m (rozdíl 80,4 m oproti průměru všech účastníků).
S výsledným rozdílem 70 m se umístila na děleném 7. místě.
Tyto výsledky korespondují s rozborem techniky plavkyně popsaným níže.
Plavkyně ŠŠ se vyznačuje přirozeným pocitem vody a dobře řídí plavecký pohyb. Dále
má sklon k perfekcionismu. Obojí vede k výbornému osvojení si modelové techniky
kraul.
Na první pohled došlo u plavkyně ŠŠ k napřímení polohy těla. Na snímku (obr.
25 A) si můžeme všimnout výrazného prohnutí v zádech. Domníváme se, že k prohybu
67
dochází úmyslně a to z důvodu, že si plavkyně uvědomuje potřeby vysoké splývavé
polohy těla u hladiny a vnímá své tělo, ale mylně se snaží docílit vysoké polohy
prohybem v zádech. Pokud si rozdělíme tělo do dvou částí, pak je patrný výrazný
náběhový úhel horní části těla, paže s horní polovinou těla jsou ukloněny dolů. Pro
náběhový úhel trupu je poloha hlavy zásadní. Rozdíl v náklonu hlavy je mezi snímky
drobný, ale domníváme se, že klíčový. Spodní polovina těla na obrázku 25 A se snaží
vyrovnat vyšší náběhový úhel těla prohybem v zádech. Na obrázku 25 B je patrná
vodorovná a vytažená poloha těla dotýkající se vodní hladiny nejen v oblasti lopatek,
ale i hýždí a pat při provádění pohybového cyklu dolních končetin. Rovina paže
v přechodné fázi je v souladu s hladinou. Takováto poloha je velmi blízká modelové
technice.
Obrázek 25 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně ŠŠ
Na obrázku 26 A je zachycena dolní končetina v pozici, která je charakteristická
pro bicyklování. Jediným rozdílem je, že u plavkyně dochází ke správnému uvolnění
hlezenního kloubu a stlačení vody nártem nohy. Pohyb dolní končetiny v sestupné fázi
je započat výrazným ohnutím nohy v kolenním kloubu do pokrčení s následným
vytažením kolene směrem dolů a dopředu. Po dosažení nejnižší polohy kolene dojde
k natahování končetiny, která v konečné fázi směřuje dolů. Kraulový kop na obrázku 26
B působí celkovým dojmem minimalismu, jelikož úhel v kolenním kloubu je zhruba
poloviční, zcela se vyrušil vertikální a horizontální pohyb kolene směrem dolů
a dopředu vlivem pokrčení a přitažení k hrudi. Poloha dolní končetiny po dokončení
kopu je více napřímena k hladině a vertikální rozsah mezi dolními končetinami se
68
celkově snížilo. Kraulový kop se stal velmi účinným, výrazně zvýšil podíl na celkové
rychlosti a podpořil techniku horních končetin spolu s celkovou polohou těla.
Obrázek 26 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně ŠŠ
Na vstupním snímku (obr. 27 A) je paže v chybné pozici v přenosové fázi,
předloktí ruky se aktivně vytrčuje směrem dopředu, dochází ke zvýšenému tonu ve
svalech, ztrátě energie a dřívějšímu nástupu únavy. Na výstupním snímku (obr. 27 B) je
zachycena paže v přenosové fázi s vysokým loktem, vzhledem k tomu je umožněn
přenos paže v uvolněné, relaxační poloze. Zdánlivě se zdá, že dojde ke stejnému
vytrčení nadloktí stejně, jako je tomu na obrázku 27 A. Nadloktí s rukou se dostává před
paži, ale vzhledem k pokračujícímu dopřednému pohybu lokte stále dochází k uvolněné
poloze paže. Při detailnějším pohledu na obrázku 27 C zjistíme, že zde dochází
k přesahu lokte přes podélnou osu těla a namísto pasivního skládání paže vlivem
vertikálního zdvihu ramene, nadloktí a lokte, při kterém dojde k pokrčení předloktí
s rukou a k následnému uvolněnému přenosu, tak zde převládá aktivní skládání paže
přitažením ruky k rameni a to i při převládajícím horizontálním skládání paže. Na
čelním výstupním snímku (obr. 27 D) je zachycena paže ve velmi vysokém přenosu
paže s ostrým loktem v podélné ose těla. Nadloktí není v relaxační poloze, ale i tak
hodnotíme polohu jako velmi nadstandardní u dětské techniky sedmiletých dětí.
69
Obrázek 27 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně ŠŠ
Boční a čelní pohledy vstupní a výstupní techniky jsou téměř totožné. Na
vstupních snímcích (obr. 28 A a 28 C) dochází k prvnímu kontaktu s vodní hladinou
loktem a vzápětí prsty. Tato poloha je výsledkem přenosu paže, který je popsán
v předešlé kapitole. Při natažení paže zákonitě vstupuje pod vodní hladinu nadloktí
s loktem jako první, zcela se vytrácí dopředný pohyb paže po vstupu pod vodní hladinu,
který udává zrychlení a potřebnou polohu paže pro vyhledání vody s následným
záběrem mírně vně. Na obrázku 28 A je viditelná vlna před hlavou plavkyně do
protipohybu, vytvořena nalehnutím paže na vodní hladinu, vlivem níž dochází ke
zpomalování plavkyně. Výstupní snímky (obr. 28 B a 28 D) zachycují paži ve vysoké
poloze s loktem nad hlavou mírně vně od podélné osy těla a s prsty v kontaktu s vodní
hladinou. Tato poloha je velmi blízká modelové technice. Na snímcích je viditelná
chyba v supinaci v zápěstí, plavkyně má při vstupu dlaň kolmo k hladině. Při výkladu
techniky zaznělo, že dlaň vstupuje pod vodní hladinu vytočena palcovou hranou mírně
vně. Plavkyně ŠŠ si to vzala za své a pohyb zdůraznila, došlo tím k výše popsané
supinaci. Vzhledem k tomu také paže vstupuje pod vodní hladinu o zhruba 5-8 cm vně,
70
než by měla. Na výstupních snímcích se již neobjevuje vlna před hlavou způsobená
pádem paže pod vodní hladinu.
Obrázek 28 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně ŠŠ
Na obrázcích 29 A a 29 B jsou změny v poloze těla a pohybovém cyklu dolních
končetin výrazné. Paže se zdá být na začátku fáze odtlačování mírně ohnuta v lokti.
Rozdíl je patrný při detailnějším pohledu na polohu končetiny ruky, tedy od lokte po
prsty. Zatímco na obrázku 29 A je viditelná supinace s dopřednou malíkovou hranou, na
obrázku 29 B je znatelná pronace se správným nastavením dlaně do pohybu. Tyto
rozdíly jsou zřetelnější na čelních snímcích (obr. 29 C a 29 D). Zde je dále viditelná
chyba v roztažených prstech od sebe a překročením paží přes podélnou osu těla, dochází
ke zvýšené podélné rotaci těla - přetáčení. Změnu v úhlu v loketním kloubu hodnotíme
jako velmi pozitivní pro maximální zvýšení odporu paže (obr. 29 D v porovnání s obr.
29 C). Dále u plavkyně došlo k posunu v technice kraul s výraznějším dobíháním. Na
vstupních snímcích (obr. 29 A i 29 C) si všimněme zabírající levé paže pod hrudníkem,
pravá paže se nachází ještě v přenosové fázi bez kontaktu s vodní hladinou. Obrázky 29
B a 29 D zachycují levou paži v obdobné poloze pod hrudníkem, ale pravá paže je již
71
v přechodné fázi, dochází k rotaci podél podélné osy těla s protrakcí ramen a paže, pro
následné vyhledání vody tak, aby se paže dostala do ideální polohy pro uchopení vody
se započetím přitahování v záběrové fázi. Vzhledem k této technice s výrazně delším
splýváním na paži až do přípravné fáze druhé paže, je plavkyně stabilnější ve splývavé
poloze, eliminuje rychlostní výkyvy mezi záběrem a přenosem a využívá prodloužení
plaveckého kroku.
Obrázek 29 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně ŠŠ
Všechny tři snímky u vstupní techniky (obr. 30 A, 30 C a 30 E) a u výstupní
techniky (obr. 30 B, 30 D a 30 F) jsou totožné v zachycení průběhu nádechu z různých
tří pohledů se stejným průběhem dané techniky. Pokud bychom hodnotili pouze polohu
hlavy a průběh nádechu, pak neshledáváme výrazný rozdíl mezi vstupními a výstupními
snímky. Plavkyni bychom pouze mírně upravili průběh nádechu tak, aby na obrázcích
30 B, 30 D a 30 F již bylo výraznější přetáčení hlavy pro výdech pod vodní hladinu.
V zachycené přenosové fázi by již mělo dojít k zanoření poloviny obličeje pod vodu.
Jedná se o drobný časový posun.
72
Obrázek 30 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně ŠŠ
5.1.6 Plavkyně TZ
Plavkyni TZ bylo na začátku experimentu rovných 8 let, byla třetí nejstarší
účastnicí výzkumu. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před
lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila čtyř lekcí, měla 80% docházku.
73
Tabulka 11. Výsledky motorických testů plavkyně TZ
Iniciály Test na 10 m
účastníka
(sekundy)
experimentu Vstup Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
Výstup z-skóry)
TZ
9,6
8,9
- 0,7 /
- 0,43
23,3
19,6
- 3,7 /
- 1,65
300
375
+ 75 /
2,17
Průměr
skupiny
11,5
9,2
- 2,3 /
- 1,42
26,2
21,1
- 5,1 /
- 2,28
288,3
365
+ 76,7 /
2,22
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
2
4
12
3
2
7
4
2
5
Z motorických testů v tabulce 11 je patrné, že se plavkyně ve výstupním testu na
10 m pohoršila v pořadí o 2 příčky. Na posledním 12. místě se umístila z důvodu
nejmenšího zlepšení ze všech rozdílných časů a to o 0,7 s. Ve výstupním testu na
20 m obsadila 2. místo s časem 19,6 s a celkové 7. místo v rozdílech časů. Ve výstupním
testu souvislého plavání po dobu 10 minut si polepšila o 2 příčky na 2. místo. Rozdíl
výsledných 75 m stačil na dělené 5. místo.
Výsledný rozdíl 75 m v testu souvislého plavání po dobu 10 minut
nekoresponduje s rozborem techniky plavkyně popsaným níže a to z důvodu
nevýrazného zlepšení v kvalitativním popisu techniky kraul.
Na snímcích není viditelný pokrok ve snížení náběhového úhlu těla ani není
dosaženo žádoucí změny polohy hlavy. Obrázek 31 B je zachycen zhruba o vteřinu
později v průběhu přechodné fáze než obrázek 31 A. Z videozáznamu je patrná
nezměněná poloha těla. Potvrzuje se nám již několikrát zmíněná poloha hlavy. Plavkyně
vzhledem k vysokému náběhovému úhlu těla zvyšuje odpor, dopředný pohyb ztrácí na
rychlosti a pohybový projev ztrácí na jednoduchosti (plavkyně s vodní hladinou bojuje).
74
Obrázek 31 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně TZ
Na obou snímcích byl úmyslně vybrán takový záběr, který zachytil chybu
v nejhorším momentě projevu odchylky při kraulovém kopu. Vstupním snímkem (obr.
32 A) poukazujeme na odchylky ve výrazném úhlu stehna a bérce dolní končetiny, příliš
utopené a natažené druhé dolní končetiny, která směřuje dolů a velkého vertikálního
rozpětí mezi končetinami zároveň. Domníváme se, že k těmto chybám dochází
především vzhledem k převládající práci nohy od kolene dolů, hlavním kloubem je zde
koleno namísto kyčelního kloubu. Noha se nejprve výrazně pokrčí, dále přitáhne
směrem dolů a dopředu a následně opět natáhne s konečnou polohou nohy směřující
dolů. Takový kop je neúčinný, nepodporuje techniku paží a podílí se minimální složkou
na dopředném pohybu. Na výstupním snímku (obr. 32 B) je patrná vyšší poloha,
dochází ke kontaktu levou patou nohy s vodní hladinou, nicméně pravá noha se nachází
daleko od levé nohy vlivem přitažení kolena k hrudníku, noha se zanoří do hloubky
a dojde k výslednému oddálení dolních končetin od sebe. U plavkyně TZ nedošlo
k výraznému zlepšení pohybového cyklu dolních končetin během experimentu.
75
Obrázek 32 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně TZ
Na snímcích (obr. 33 C a 33 D) není patrný rozdíl v technice přenosu paže.
Dokonce se domníváme, že na vstupním snímku (obr. 33 C) je lepší technika z důvodu
nižší polohy zápěstí než je loket paže, zatímco u výstupního snímku (obr. 33 D) je tomu
naopak. Na vstupním snímku je převládající dopředné vytrčení paže již od samého
počátku přenosu s nízkou polohou lokte daleko za hlavou. Vlivem pronace ruky na
konci záběrové fáze, je paže v nepříznivé poloze pro přenos. V takové poloze dochází
k aktivnímu krčení paže při velmi nízké poloze lokte. To má za následek přenos ruky
před loktem, vyšší polohu zápěstí s prsty, než je loket paže a přenos paže v nerelaxační
poloze. U výstupního snímku (obr. 33 B) chválíme plavkyni za vyšší vertikální zdvih
lokte nad úroveň vodní hladiny, ale dochází zde i k nejvyšší poloze zápěstí ze všech
snímků. Plavkyni hodnotíme zhoršením se v technice.
76
Obrázek 33 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně TZ
Na vstupním snímku (obr. 34 A) je výrazná chyba v poloze hlavy, prvním
kontaktu loktem s hladinou, nataženou paží a prsty směřujícími vzhůru. Na výstupním
snímku (obr. 34 B) plavkyně opravila polohu hlavy a paže vstupuje pod vodní hladinu
ve správném pořadí - prsty, zápěstím, předloktím a loktem na závěr. Celní vstupní
snímek (obr. 34 C) odhaluje výraznou vlnu na hladině v oblasti lokte, kterou vytvořila
plavkyně vlivem tlaku paže dopadající pod vodní hladinu. Loket se nachází výrazně vně
od prodloužení ramen plavkyně. Tato poloha je nevyhnutelná, jelikož plavkyně
nevyužívá podélné rotace těla a je v pasivní poloze, obě ramena leží ve vodě na stejné
úrovni a je znemožněn vertikální zdvih lokte nad hlavu. Na obrázku 34 D je loket nad
hladinou s prvním kontaktem prstů s vodní hladinou, ale opět je zde minimální rotace
těla v podélné ose, která zabraňuje plavkyni k vytažení lokte v ramenní ose. Z praxe
jsme zjistili, že pokud se loket nachází v přípravné fázi v nižší poloze a vně osy
přenosu, paže vstupuje pod vodní hladinu pod šikmým úhlem a po natažení paže ve
vodě dojde k protnutí podélné osy těla. Pro správné postavení paže v přechodné fázi, je
77
nutná poloha lokte v přípravné fázi vysoko nad ramenem tak, aby u paže při jejím
natažení převládal dopředný pohyb pod rovným úhlem.
Obrázek 34 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně TZ
Vstupní a výstupní snímky z bočního a čelního pohledu se od sebe příliš neliší.
Záběrová fáze je prováděna pokrčenou paží v pravém úhlu s vedením velmi vysoko
u trupu. Každý záběr paže přesahuje přes podélnou osu těla. Paže je správně nastavena
dlaní do záběru. Při detailnějším zhlédnutí videozáznamu, ze kterého pochází obrázek
35 A, zjišťujeme následovný průběh záběrové fáze v jeho celku. Z přechodné fáze, ve
které je paže natažená, dojde k aktivnímu pokrčení až do pravého úhlu, prsty směřují do
protilehlé strany, paže přesahuje podélnou osu těla. Vzhledem k protrakci ramene
záběrové paže a rotaci v podélné ose prsty směřují vzhůru a loket je naopak v nejnižším
bodě. Tímto aktivním složením a přitažením paže k tělu, se dostává záběrová paže do
rychlejší vody, která se nachází podél trupu a záběr nemůže být účelný tak, jako při
opírání se o statickou klidnou vodu. Po dokončení fáze odtlačování dochází v předloktí
k pronaci, dlaň směřuje dolů a malíková hrana se dotýká nohy. Na výstupním
videozáznamu došlo k posunu v uchopení a první polovině přitahování během záběrové
78
fáze, ve které je paže natažená, až od druhé poloviny přitahování dojde k výše
popsanému pokrčení paže. Výstupní snímky (obr. 35 B a 35 D) se liší od vstupních
snímků (obr. 35 A a 35 C) v osvojení si techniky s výraznějším dobíháním. Při
dokončení přitahování a nástupu odtlačování je již druhá paže téměř na konci přípravné
fáze. Vzhledem k tomu se u plavkyně eliminují ztráty na rychlosti a prodlužuje se doba
v přechodné fázi.
Rádi bychom zde upozornili na příliš šikmý úhel paže při vstupu pod vodní
hladinu v přípravné fázi. V kapitole 5.1.6.4 jsme použili snímky pouze nad hladinou
a tak nám tato chyba unikla. Ze snímků (obr. 35 B a 35 D) vidíme paži vstupovat s prsty
a předloktím směřujícími dolů, až do výrazné hloubky. Domníváme se, že se tím
plavkyně brzdí, dochází ke zpomalení vlivem zvýšení odporu, paže neprořezává
s lehkostí vodu, ale zabírá příliš vysoký vodní sloupec. Plavkyně při natažení paže
instinktivně vystoupá zpět téměř pod hladinu a následně dlaní aktivně vyhledává vodu.
Obrázek 35 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně TZ
Na vstupním snímku (obr. 36 A) je patrný horizontální zdvih hlavy v boční
rovině, který vytvořil náběhovou vlnu před plavkyní. Při srovnání snímků (obr.
79
36 A a 36 B) je patrné, že došlo k odbourání vertikálního pohybu, hlava je v rovnoběžné
poloze s hladinou a již nedochází k vytvoření vlny před hlavou, která by plavkyni
brzdila. V čelní rovině hodnotíme vstupní snímek (obr. 36 C) jako kvalitněji zvládnutý
nádech, než na výstupním snímku (obr. 36 D), na kterém dochází nejen k mírnému
zdvihu hlavy, ale především k záklonu hlavy mimo podélnou osu těla. Na výstupním
snímku je patrná přední vlna před hlavou. Z pohledů seshora je viditelné vychýlení
hlavy z podélné osy těla vlivem záklonu (obr. 36 E), zatímco na obrázku 36 F je patrná
správná poloha hlavy. Nádech je proveden směrem vzhůru namísto do strany na boční
stěnu bazénu. Z výše popsaného soudíme, že technika nádechu není stabilizovaná.
Obrázek 36 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně TZ
80
5.1.7 Popis celé experimentalní skupiny
Z tabulky 12 je patrné nižší výsledné zlepšení o 0,5 s v testu na
10 m experimentální skupiny než u kontrolní skupiny. V testu na 20 m byly
u experimentální skupiny výsledky o 2,2 s lepší než u kontrolní skupiny. Domníváme
se, že je tomu tak vzhledem k výraznějšímu zlepšení v technice kraul a vzhledem
v důsledku podávání zpětné informace prostřednictvím rozborů videozáznamů techniky.
V testu souvislého plavání po dobu 10 minut byl naměřen průměr experimentální
skupiny o 19,2 m lepší než průměr skupiny kontrolní. Statistickou a věcnou významnost
rozdílu ve zlepšení uvádíme souhrnně v samostatné kapitole 5.3.
Tabulka 12. Porovnání výsledků motorických testů experimentálních skupin
Název skupiny
Test na 10 m
(sekundy)
Výsledek
(sekundy)
Vstup Výstup
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Test souvislého
plavání na 10
Výsledek
Výsledek
min
(sekundy)
(metry)
(metry)
Vstup Výstup
Vstup Výstup
Průměr
experimentální
skupiny celkem
11,5
9,2
- 2,3
26,2
21,1
- 5,1
288,3
365
+ 76,7
Průměr kontrolní
skupiny celkem
12,0
9,2
- 2,8
26,2
22,4
- 2,9
296,7
354,2
+ 57,5
81
5.2 Kontrolní skupina
S kontrolní skupinou jsme absolvovali pouze plavecké lekce, nerealizovali jsme
rozbory videozáznamů.
Tabulka 13. Charakteristiky kontrolní skupiny
Věk účastníků
(rok / měsíc)
Spolupráce Počet společných
Seznam
Účast na
s instruktolekcí od
Iniciály
Název skupiny
rem v
fungování
lekcí v
lekcích
minulosti Panorama Hotelu experimentu experimentu
22.1. 18.6.
do výstupu
(lekce 1 - 20)
(%)
2013 2013 (baby club)
Kontrolní
AH
7/0
7/5
ano
92
3, 4, 15
85
AJ
7 / 10
8/3
ano
48
2, 3, 4, 9
80
BM
7/4
7/9
ne
41
3, 4, 7, 9, 18
75
LM
6/2
6/7
ano
92
3, 6, 20
85
MS
8/3
8/8
ne
41
3, 10, 11, 18
80
TJ
6/8
7/1
ne
92
3, 4, 5, 6, 8,
14
70
7/3
7/8
50 %
68
25
79
Průměr skupina
5.2.1 Plavkyně AH
Plavkyni AH bylo na začátku experimentu 7 let, byla čtvrtou nejmladší účastnicí
experimentu. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před
lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila tří lekcí, měla 85% docházku.
82
Tabulka 14. Výsledky motorických testů plavkyně AH
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
Výstup z-skóry)
AH
12,4
9,4
- 3,0 /
- 1,83
25,8
22,5
- 3,3 /
- 1,47
290
350
+ 60 /
1,74
Průměr
skupiny
12
9,2
- 2,8 /
- 1,68
26,2
22,4
- 2,9 /
- 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 /
1,67
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
8
8
5
6
8
8
5
10
9
Z motorických testů v tabulce 14 je patrné, že se na konci experimentu plavkyně
v testu na 10 m zlepšila o 3 s, umístila se na 5. místě. Ve výstupním testu na 20 m se
pohoršila o 2 příčky na 8. místo, které bylo i jejím umístěním v rozdílech časů. V testu
souvislého plavání po dobu 10 minut se propadla o 5 příček na 10. místo a celkovým
rozdílem výsledných 60 m se umístila na 9. místě.
Na vstupním snímku (obr. 37 A) je patrný výrazný náběhový úhel těla
s hladinou. Plavkyně svojí podélnou osou těla svírá s hladinou sklon zhruba 45°, poloha
těla v technice kraul se uvádí maximálně do 10°. Vzhledem k záklonu hlavy a prohnutí
se v zádech dochází k hrubému porušení ideální splývavé polohy. Hlava v záklonu má
za následek šikmý sklon trupu spolu s dolními končetinami směřujícími dolů. Při
takovéto poloze směřuje výslednice vektoru vzhůru. Vzhledem k tomu, že se plavkyně
pohybuje pouze dopředným pohybem po hladině, ale vektor podélné osy těla se uklání
k vertikální ose, je výsledná rychlost velmi nízká.
Na výstupním snímku (obr. 37 B) došlo ke změně polohy hlavy, která je
rovnoběžná s hladinou. Trup s dolními končetinami vystoupali blíž k hladině, došlo ke
snížení náběhového úhlu a ke snížení odporu těla při plavání.
83
Obrázek 37 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AH
Vstupní snímek (obr. 38 A) zachycuje plavkyni v poloze, která je nejvzdálenější
od modelové techniky kraul ze všech pořízených snímků od účastníků experimentu. Na
videozáznamu je výchozí poloha s nataženou pravou dolní končetinou směřující šikmo
dolů a levou pokrčenou při dokončování kopu. Levá dolní končetina se propíná, pravá
se nejprve krčí v koleni, následně se aktivně vytrčí kolenem dopředu a dojde k úplnému
skrčení nohy, lýtko a pata se dotýkají zadního stehenního svalu a nárt je přitažen k bérci.
Při tomto pohybu ještě plavkyně aktivně vertikálně zdvihne hýždě k hladině tak, že
protnou vodní hladinu. Vzhledem k flexi v hlezenním kloubu k bérci je při natažení
pravé dolní končetiny voda sešlápnuta směrem dolů, zatímco se levá končetina krčí
a následně natahuje. Tento pohyb je charakteristický pro bicyklování. Takový kop je
zcela neúčinný a nevhodný pro techniku kraul.
Na výstupním snímku (obr. 38 B) si můžeme všimnout jistého pokroku.
Nedochází zde ke skrčení dolní končetiny se skrčením hlezenního kloubu. Pravá dolní
končetina se nachází patou a celým lýtkem nad vodní hladinou. Levá dolní končetina
svírá téměř pravý úhel v koleni, které se nachází hluboko pod hladinou na úrovni pánve,
vzhledem k aktivnímu přitažení kolene k trupu. Následným natažením prostoupí vodní
hladinu, ale nevytváří kýžený dopředný pohyb.
84
Obrázek 38 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AH
Na vstupním snímku (obr. 39 A) je viditelný celý pravý bok plavkyně nad
hladinou. Paže je vytažena z vody ve správném pořadí, jako první horizontálně stoupá
loket, předloktí a následují prsty. Rameno je vyrotováno a vytaženo z vody až po
opuštění lokte z vody. Tento pohyb by měl být v opačném pořadí (nejprve dochází
k podélné rotaci trupu, při které rameno protne vodní hladinu a následně dochází
k vytažení lokte z vody). Paže je na snímku zachycena poté, co nedošlo k jejímu
relaxačnímu přenosu, ale naopak k aktivnímu vykývnutí, vytrčení ruky směrem vpřed
a vzhůru na úroveň lokte. Následně dochází k natažení paže a jejímu pádu pod vodní
hladinu. Obrázek 39 C zachycuje paži v zastavení dopředného pohybu lokte
a k aktivnímu vytrčení ruky vpřed. Poloha paže se neshoduje s uvolněným, relaxačním
přenosem s vysokým loktem tak, jak je tomu v modelové technice. U výstupního
snímku (obr. 39 B) došlo k napravení vertikálního zdvihu ruky, mělo to ale za následek
i snížení celkové polohy lokte nad úrovní vodní hladiny. Plavkyně nedokázala opravit
chybu se zastavením lokte a vytrčením ruky dopředu, ubírá se o energii během
přenosové fáze a to vlivem nerelaxační polohy paže. Celní snímek (obr. 39 D)
zachycuje paži v posledním okamžiku, během kterého se loket nachází téměř na úrovni
podélné osy ramene. Následně dochází k vytrčení ruky, které má za následek snížení
polohy lokte a horizontálního pohybu vně tak, že je loket nejdále od hlavy.
85
Obrázek 39 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AH
Z výše popsaného hodnocení přenosové fáze je patrné, že nemůže dojít ke
správné technice paže ve fázi přípravné. Na obrázku 40 A se nachází natažená paže,
první kontakt s vodní hladinou je proveden loktem, následně za ním padá zbytek paže.
Vzhledem k tomu nedochází k dopřednému pohybu paže, který by byl doprovázen
protrakcí ramen. Obrázek 40 C zachycuje stejný vstup paže pod vodní hladinu, který
jsme popsali u snímku 40 A, ale zároveň ukazuje na chybu polohy hlavy, která je
v záklonu v téměř kolmé poloze k hladině. Výstupní snímek (obr. 40 B) vypadá jako
ideální poloha paže, kdyby byl loket ještě výš nad hladinou. Při detailnějším zkoumání
videozáznamu jsme přišli na to, že plavkyně levou paží vstoupí prsty pod vodní hladinu,
následně opět povytáhne prsty z vody, sevře ruku v pěst a teprve poté rozevře pěst,
vstoupí pod vodní hladinu a při natažení paže dojde k flexi nadloktí, prsty směřují
vzhůru a rozrazí vodní hladinu. Takto je tomu čtyřikrát po sobě při plavání z jedné
strany bazénu na druhou. Na výstupním snímku (obr. 40 D) je viditelné přizvednutí
prstů vzhůru nad hladinu při natahování paže.
86
Obrázek 40 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AH
Ze všech snímků je zřejmé, že si plavkyně neosvojila záběrovou fázi pokrčenou
paží s vysokým loktem, technika se tedy nezměnila. Na všech snímcích je paže napnutá
s prsty rozevřenými od sebe a vedena velmi hlubokým záběrem po přímce, nedochází
k záběrové esovité trajektorii. Při takovém záběru nedochází k maximálním odporovým
plochám končetiny pro velmi účinný záběr. Vstupní snímek (obr. 41 C) je technicky
lépe zvládnutý, než výstupní snímek (obr. 41 D), na kterém došlo k celkově výraznější
negativní podélné rotaci těla. Plavkyně se nachází téměř v boční rovině těla i přesto, že
je jedna paže v záběrové fázi ukončeného přitahování (přes podélnou osu těla) a druhá
paže je ve fázi přenosu. Z videozáznamu je dále patrné, že plavkyně využívá fázi
přitahování k horizontálnímu posunu hlavy směrem dolů a naopak posunu boků
a spodní části zad vzhůru. Opře se o vodu a přes využití páky zdvihne celé tělo nahoru,
zatímco se přitahuje o vodu.
87
Obrázek 41 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AH
U plavkyně AH dochází k výraznému přetěžování krční páteře. Při pravidelné
nutnosti provedení nádechu dochází u plavkyně k negativnímu ovlivnění celé techniky
kraul. Pokud má plavkyně za úkol plavat kraul bez nádechu, technické provedení
plaveckého způsobu kraul se výrazně zlepší. Na snímku 42 A je patrný záklon hlavy
v čelní poloze (namísto bočního provedení nádechu) a s paží v konečné přenosové fázi.
V této fázi by hlava měla být již zcela pod hladinou. Plavkyně protíná obličejem hladinu
až tehdy, když už je natažená paže pod hladinou v přechodné fázi. Na výstupním
snímku (obr. 42 B) vidíme výrazné zlepšení, hlava je ve vodorovné poloze s hladinou
vytočena pro nádech do strany. Chybou zůstává setrvání obličejové části nad hladinou
při přenosu paže. Obrázek 42 C zachycuje hlavu vytočenou do strany, ale ve zcela
ukloněné poloze. Vzhledem k tomu je trapézový sval využíván k vertikálnímu zdvihu
hlavy nad hladinu a blokuje přenosovou fázi paže. Položením hlavy na hladinu
v prodloužení podélné osy těla dojde k uvolnění trapézového svalu a následnému
správnému přenesení paže. Na obrázku 42 D není horizontální zdvih hlavy tak výrazný
jako na snímku 42 C, ale stále ještě nedochází k relaxační uvolněné poloze na hladině.
88
Vstupní snímek (obr. 42 E) a výstupní snímek (obr. 42 F) ukazuje, že je hlava v záklonu
a úklonu zároveň. Poloha paží je ve zcela obrácené poloze, než by měla být (levá paže
dole u těla a pravá paže u hladiny v prodloužení podélné osy těla podpírá hlavu na boku
při nádechu).
Obrázek 42 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AH
5.2.2 Plavkyně AJ
Plavkyni AJ bylo na začátku experimentu 7 let a 10 měsíců. S instruktorem
plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu
experimentu absolvovala na daném bazénu 48 lekcí, které jsou 4. nejmenším počtem
89
lekcí ze všech účastníků. V průběhu experimentu se nezúčastnila čtyř lekcí, měla 80%
docházku.
Tabulka 15. Výsledky motorických testů plavkyně AJ
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy /
z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
z-skóry)
Výstup
AJ
9,5
8,2
- 1,3 /
- 0,79
21,6
23,0
1,4 / 0,62
325
360
+ 35 /
1,01
Průměr
skupiny
12
9,2
- 2,8 /
- 1,68
26,2
22,4
- 2,9 /
- 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 /
1,67
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
1
1
10
1
11
11
2
5
12
Z motorických testů v tabulce 15 je patrné, že se plavkyně u vstupních
i výstupních motorických testů umístila na předních místech. V hodnocení rozdílu mezi
časy se umístila na 10., 11. a posledním 12. místě. Z těchto výsledků usuzujeme, že bud
plavkyně dosáhla na svá maxima, a nebo ji posun v technice nedopomohl ke zlepšení.
V testu na 10 m zvítězila v časech 9,5 s a 8,2 s. Ve vstupním testu na 20 m zvítězila
časem 21,6 s, ale vzhledem k zaplavanému času 23,0 s u výstupních testů se umístila až
na předposledním místě. Kladná hodnota 1,4 s, která dokumentuje horší výsledek
u výstupních testů, je jediná v celém seznamu. V testu souvislého plavání po dobu 10
minut se propadla o 3 příčky z 2. místa na 5. a celkovým rozdílem pouhých
35 m (zaostala o celých 32,1 m za celkovým průměrem) se umístila na již zmiňovaném
12. místě.
Plavkyně AJ se vyznačuje stabilní vysokou polohou těla. Na vstupním snímku
(obr. 43 A) je charakteristická poloha s polohou paže u hladiny, která vytváří pomyslný
šikmý náběhový úhel podélné osy těla s vodní hladinou. Temeno hlavy a záda se
90
dotýkají vodní hladiny, boky jsou mírně utopeny a kop je prováděn bez kontaktu
s hladinou. Na výstupním snímku (obr. 43 B) je zachycena osvojená charakteristická
poloha paže vodorovně s vodní hladinou, až dokonce mírně zešikmena směrem dolů.
S tím je spojena vyšší splývavá poloha těla s boky téměř u hladiny. Poloha hlavy je
ideální s pohledem dolů mírně vpřed.
Obrázek 43 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AJ
Na vstupním snímku (obr. 44 A) je patrný velmi výrazný vertikální rozdíl mezi
dolními končetinami. Levá dolní končetina je téměř ve správném postavení mírně
pokrčena v kolenním kloubu s patou nad hladinou (na snímku je zachycena špatná
poloha celého nártu nohy nad hladinou). Pravá dolní končetina je příliš hluboko
v šikmém úhlu směrem dolů. Dolní končetiny by se měly pohybovat u sebe v ideálních
hodnotách rozsahu pohybu kolem 30 - 50 cm. Na výstupním snímku (obr. 44 B) je
patrné snížení vertikálního rozdílu v rozsahu obou dolních končetin, které se nyní
pohybují vedle sebe a vytvářejí tak ideální podmínky pro vznik účinného kopu.
Obrázek 44 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AJ
91
Na vstupním snímku (obr. 45 A) vidíme paži v charakteristické poloze během
přenosové fáze, jak tomu je u mnoha účastníků experimentu. Paže vystupuje z vody ve
správném pořadí s převažujícím vysokým loktem, ale v jistý moment dojde k aktivnímu
skládání ruky bez dopředného pohybu lokte s následným vykývnutím ruky vpřed.
V daný moment pohyb ruky připomíná kyvadlo. Poloha lokte je za osou ramene,
maximálně na úrovni ramene (při správné technice přenosové fáze by se loket měl
nacházet vně nad přední částí hlavy, u některých až mírně před hlavou). Vzhledem
k zastavenému dopřednému pohybu lokte dochází k natahování paže, místo aby loket
dále přenášel paži. Loket je vytahován rukou dopředu, dolů k hladině a vstupuje pod
vodní hladinu jako první, následně se pokládá zbytek natažené paže a prsty směřující
vzhůru dopadají jako poslední. Paže na výstupním snímku (obr. 45 B) je zachycena
v relaxační poloze předtím, než ruka stejným vykývnutím předběhne loket. Oproti
vstupnímu videozáznamu loket dále pokračuje v dopředném pohybu a při kontaktu prstů
s vodní hladinou je loket v nejvyšší poloze paže. Na výstupním snímku (obr. 45 C) se
paže nachází v poslední fázi zdvihu, následně dojde k vytažení ruky před nadloktí
a loket vykoná nejprve horizontální pohyb do strany do půl oblouku s konečným
vertikálním klesáním, až do protnutí vodní hladiny. Na místo zdvihu a poklesu pokrčené
uvolněné paže došlo k mírnému zdvihu, obloukovému pohybu s poklesem lokte
a vytvořením protisměrné vlny při pádu natažené paže pod vodní hladinu. Na výstupním
snímku (obr. 45 D) je patrný přenos s vysokým loktem, ale jelikož ruka svírá v loketním
kloubu téměř pravý úhel, je vyloučen uvolněný přenos. Plavkyně plýtvá svojí energií na
přenosovou fázi.
92
Obrázek 45 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AJ
Poloha paže na vstupním snímku (obr. 46 A) a výstupním snímku (obr. 46 B) je
zachycena ve zcela jiném postavení a okamžiku. Byly vybrány takové snímky, ve
kterých došlo k protnutí vodní hladiny paží. Na vstupním snímku (obr. 46 A) je patrná
natažená paže s nízkou polohou lokte, který protíná hladinu jako první, následován
společně předloktím a nadloktím. Prsty směřují mírně nahoru a dopadají pod hladinu
jako poslední. V takovém případě se paže pokládá na hladinu v obráceném sledu
pohybů, než je tomu u modelové techniky. Obrázek 46 B zachycuje paži ve správném
postavení, s vysokým loktem, rukou směřující šikmo dolů, prsty protínající vodní
hladinu mírně před hlavou a zápěstí vytočené tak, aby palcová hrana vstupovala pod
vodní hladinu jako první. Paže není pokládána na vodní hladinu, ale je zasunována pod
vodní hladinu. Celní snímky (obr. 46 C a 46 D) se od sebe liší několika desetinami
sekundy. Pozitivní rozdíl spatřujeme v nastavení zápěstí a prstů protínajících hladinu.
Zatímco na vstupním obrázku 46 C směřuje zápěstí dopředu a rozráží vodní hladinu, na
výstupním obrázku 46 D je sklopeno dolů k hladině a prsty se zasouvají pod hladinu.
V přípravné fázi spatřujeme negativní a nezměněnou nízkou polohu lokte, která je
93
vzhledem k čelním snímkům zřetelně viditelná. Loket opisuje boční oblouk kolem
hlavy, počínaje za hlavou v nejvyšší poloze, pokračuje plynulým pohybem směrem
dolů, do strany a končí natažením a vstupem pod vodní hladinu. Takové nastavení úhlu
paže při vstupu, má za následek přetažení paže a započetí záběrové fáze přes podélnou
osu těla plavce.
Obrázek 46 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AJ
Obrázky 47 A a 47 B nezachycují paži ve stejné chvíli, jsou záměrně vybrány
pro popsání chyb, projevených v záběrové fázi. Ze vstupního snímku (obr. 47 A) je
patrné pokrčení paže do kolmého úhlu, které má za následek překročení podélné osy
těla a záběr je vedený v těsné blízkosti hrudníku a břicha. Výstupním snímkem (obr. 47
B) upozorňujeme plavkyni na nevhodnou polohu těla a hlavy, při téměř dokončené
záběrové fázi paže. Poloha byla ovlivněna dlouhým setrváním hlavy nad hladinou
v době nádechu a brzkým započetím záběrové fáze. V záběrové fázi, ve které se nachází
paže, by mělo být tělo v poloze na břiše, pánev rovnoběžná se dnem, hlava rovně
s pohledem dolů mírně dopředu a natažená paže těsně pod hladinou v přechodné fázi.
Obrázky 47 C a 47 D zachycují plavkyni v posledním okamžiku nádechu a vstupu
94
obličeje pod vodní hladinu. Paže v záběrové fázi by se měla nacházet stále ještě
u hladiny v přechodné fázi a ne již kolmo dolu pod hrudním košem. Posun v osvojené
technice shledáváme v nastavení paže. Na vstupním snímku (obr. 47 C) je paže
natažena, vybočena mírně vně podélné osy těla a s mnoha vtaženými vzduchovými
bublinami kolem dlaně, které snižují účinek záběru. Zatímco na výstupním snímku (obr.
47 D) je paže mírně pokrčena v lokti, což podporuje techniku záběru s vysokým loktem,
záběr je proveden v podélné ose těla a bez výrazných vzduchových bublin kolem paže.
Plavkyně by v obou případech neměla být vytočena tělem do boční roviny s ramenem
směřujícím dolů, ale tělo by mělo být již v čelní rovině v poloze na břiše. Celkově lze
shrnout, že záběrová fáze nebyla natolik osvojena, aby měla stejný průběh a techniku
provedení.
Obrázek 47 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AJ
Obrázky 48 A – F poukazují na stejnou chybu, která nebyla během výzkumu
odstraněna. Plavkyně AJ setrvává hlavou při nádechu časově nadměrně dlouho nad
hladinou, až do chvíle protnutí hladiny paží v přípravné fázi. Vstupní a výstupní snímky
jsou v poloze hlavy při nádechu téměř totožné.
95
Obrázek 48 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AJ
5.2.3 Plavkyně BM
Plavkyni BM bylo na začátku experimentu 7 let a 4 měsíce, byla 5. nejmladší
plavkyní. S instruktorem plavání dříve nespolupracovala. Do výstupu experimentu
absolvovala na daném bazénu 41 lekcí, ještě spolu s dalšími dvěma plavci měla
nejmenší počet lekcí ze všech účastníků. V průběhu experimentu se nezúčastnila pěti
lekcí, měla 75% docházku, 3. nejhorší docházku ze všech účastníků.
96
Tabulka 16. Výsledky motorických testů plavkyně BM
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
Výstup z-skóry)
BM
9,9
8,5
- 1,4 /
- 0,85
22,3
21,5
- 0,8 /
- 0,36
320
370
+ 50 /
1,45
Průměr
skupiny
12
9,2
- 2,8 /
- 1,68
26,2
22,4
- 2,9 /
- 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 /
1,67
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
3
2
9
2
6
12
3
3
10
Z motorických testů v tabulce 16 je patrné, že se plavkyně umístila na předních
místech ve všech motorických testech, v hodnocení rozdílu mezi časy se však umístila
na 9., posledním 12. a 10. místě. Z těchto výsledků usuzujeme, že bud plavkyně dosáhla
svých maxim, a nebo ji posun v technice nedopomohl k výraznějšímu zlepšení. V testu
na 10 m s rozdílem časů 1,4 s byla 4. od konce. Ve vstupním testu na 20 m byla druhá
časem 22,3 s, ale vzhledem k šestému času v pořadí u výstupních testů, se umístila až na
posledním místě. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut zůstala na 3. místě
a celkovým rozdílem 50 m se umístila na již zmiňovaném 10. místě.
Výsledky korespondují s rozborem techniky plavkyně popsaným níže.
Na obrázcích 49 A a 49 B není natolik rozdílná poloha těla, abychom mohli
s jistotou popsat viditelný rozdíl. Domníváme se, že plavkyně na výstupním snímku
(obr. 49 B) je ve vyšší a přímější poloze, vzhledem k nepatrně sklopené poloze hlavy
dolů, rovným zádům s boky mírně pod hladinou a dolními končetinami rovnoběžnými
s hladinou. Na výstupním videozáznamu plavkyně provádí delší dobu nádech, vlivem
toho dochází k vertikálnímu propadu polohy těla směrem dolů, který plavkyně napraví
během jednoho pohybového cyklu. Tím je křivka těla rozkolísaná a plavkyně ztrácí
rychlost. Na potvrzení naší domněnky by bylo zapotřebí detailnějšího rozboru s lepším
technickým vybavením a zázemím.
97
Obrázek 49 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně BM
Ze vstupních a výstupních pořízených videozáznamů soudíme, že plavkyně
nemá správně osvojený pohyb dolních končetin, místo kterého spíše dochází ke
komíhání dolních končetin, bez výraznějšího dopředného pohybu. Domníváme se, že je
to způsobeno nadměrným soustředěním se na pohyby horních končetin během
pořizování videozáznamů. Během cvičeních na samostatně prováděný kop je vše
v pořádku. Vstupním snímkem (obr. 50 A) poukazujeme na chybu, ke které u plavkyně
dochází vlivem špatné techniky kraulových paží. Plavkyně BM rotuje celým tělem do
boční polohy, její dolní končetiny se nacházejí v poloze nad sebou. Nejprve dochází
k pokrčení končetiny v koleni, přitažení kolene směrem dopředu před boky
a následnému natažení končetiny směrem dolů. Vzhledem k tomu dochází k oddálení
obou končetin od sebe a vytrácí se hnací síly pohybového cyklu dolních končetin, který
se stává málo účinným. Na výstupním snímku (obr. 50 B) je zachycen kraulový kop, při
kterém nedochází k oddalování končetin od sebe, převládá pohyb končetin vedle sebe
a v poloze na břiše. Ačkoliv má plavkyně viditelně dobrou flexibilitu hlezenního
kloubu, domníváme se, že ho neumí dostatečně využít ke zkvalitnění kopu. V sestupné
fázi kopu by mělo docházet k rychlé a silné extenzi kolenního kloubu až do natažené
končetiny s ukončením aktivního stlačení směrem dolů nártem nohy. Právě tuto fázi
kopu plavkyně podceňuje a pasivně vypouští.
98
Obrázek 50 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně BM
Paže vystupuje z vody ve správném pořadí s převažujícím vysokým loktem,
v jistý moment dojde k aktivnímu skládání ruky bez dopředného pohybu lokte
s následným vykývnutím ruky vpřed až do úhlu svírajícím téměř 90°, zápěstí je ve
správné relaxační poloze směrem k hladině, poloha lokte je za osou ramene (obr. 51 A).
Z videozáznamu je patrna následná flexe zápěstí do rovné polohy s předloktím ruky,
mírným sklopením palcové hrany a vstupem paže pod vodní hladinu ve správném
pořadí. Z výše napsaného vyplývá, že u plavkyně v přenosové fázi nedochází ke kýžené
relaxaci paže. Ze vstupního obrázku (obr. 51 C) je patrné vychýlení paže nad hladinou
v boční rovině. Paže, resp. loket by se měl pohybovat po dráze vedle hlavy plavce.
Z obrázku 51 C je patrné, že se loket nachází v podélné ose těla. Také dle videozáznamu
loket výrazně protíná podélnou osu těla a je téměř pokládán na hladinu vody za
plavcovými zády. Tím dochází ke zvýšené rotaci těla pod hladinou, zmíněné v kapitole
5.2.3.2. Na výstupním snímku (obr. 51 B) nedošlo k odstranění chyby se zastavením
dopředného pohybu lokte, který je nahrazován kyvadlovým přenosem paže. Došlo
k odstranění vertikálního zdvihu paže do pravého úhlu a narovnání zápěstí. Výstupní
snímek (obr. 51 D) zachycuje paži v pravém úhlu, při které nedochází k relaxaci
v průběhu přenosu, loket se blíží k podélné ose těla plavkyně, která je s rameny kolmo
k hladině. Posun v technice kraulu v přenosové fázi jsme neshledali výrazný.
99
Obrázek 51 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně BM
Vstupní snímky (obr. 52 A a 52 C) jsou relativně totožné s výstupními snímky
(obr. 52 B a 52 D) v rámci dětské techniky. Na výstupním snímku (obr. 52 D) došlo
oproti vstupnímu snímku (obr. 52 C) k negativnímu posunu lokte k podélné ose těla při
protnutí hladiny paží.
100
Obrázek 52 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně BM
Ze vstupního videozáznamu, ze kterého je pořízen obrázek 53 A, jsou patrné
zásadní nedostatky v technice kraulové paže v záběrové fázi. Paže po protnutí hladiny
neprojde přechodnou fází, ve které dochází k vyhledání vody pro následný záběr a ke
ztrátě vzduchových bublin kolem ruky plavkyně. Namísto toho dochází k předčasné
záběrové fázi s vtažením velkého množství vzduchu pod hladinu, což negativně
ovlivňuje účinnost záběru paže pod hladinou. Dále je pohyb paže přímo svázán,
propojen s rotačním pohybem těla v podélné ose plavce s výrazným překročením paže
přes podélnou osu těla, viditelné na obrázku 53 C (pozn. chybí zde rotační pohyb patrný
z obr. 53 A). Další chyba zachycena na obrázku 53 A je spojena s uspíšením záběru.
Plavkyně nevyužívá techniky kraulu s mírným dobíháním, která je patrná až na
výstupním snímku (obr. 53 B a 53 D). Záběrová paže se nachází pod břichem plavkyně
v pravém úhlu a druhá paže v přenosové fázi nad hladinou. Vzhledem k tomu dochází
k již několikrát zmiňované nadměrné rotaci trupu. V modelové technice začíná záběrová
paže pohyb v momentě protnutí hladiny druhou paží v přípravné fázi. Tělo plavce je
v poloze na břiše a vlivem výměny paží, nasouvání druhé paže z přípravné fáze do
101
přechodné a pokračujícího pohybu záběrové paže, pokrčené do tupého úhlu s vysokým
loktem počínaje mírně vně podélné osy a následně přiblížením se k podélné ose pod
tělem (S křivka), dochází k protrakci (rotaci) ramen. Nedochází však k rotaci celého
trupu i s rotací dolních končetin do polohy, ve které se nachází dolní končetiny nad
sebou (viz obr. 53 A). Výstupní snímek (obr. 53 B) zachycuje v průběhu záběrové fáze
paži v pravém úhlu daleko za podélnou osou těla a hlavou do strany. Pozitivní změna
nastala v použití techniky s mírným dobíháním paží, která je viditelná jak na obrázku 53
B, tak i na obrázku 53 D. Na výstupním snímku (obr. 53 D) hodnotíme kladně polohu
hlavy, která je ve zcela správné poloze. Dále kladně hodnotíme kvalitně osvojenou
výměnu paží s technikou dobíhání, nastavením paže v přípravné fázi a viditelné rotace
ramen. Paže v záběrové fázi zde svírá ostrý úhel a prochází těsně podél hrudníku
a břicha plavkyně. Paže by měla být pokrčena v tupém úhlu s vysokým loktem směřovat
dolů a nepřesahovat podélnou osu těla.
Obrázek 53 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně BM
Při porovnání vstupního snímku (obr. 54 A) a výstupního snímku (obr. 54 B) je
patrné, že průběh nádechu byl kladně osvojen s výrazně odlišným načasováním. Na
102
obrázku 54 A je nádech prováděn v průběhu přenosové fáze a dokončen až v přípravné
fázi. Zatímco na obrázku 54 B začíná nádech na konci záběrové fáze ještě před
vytažením a přenosu paže. Celní pohled snímků (obr. 54 C a 54 D) a pohled snímků
seshora (obr. 54 E a 54 F) ukazuje, že je nádech prováděn v průběhu přenosové fáze.
Výše zmíněné svědčí o neupevnění správného stereotypu provedení nádechu. Na
vstupních snímcích (obr. 54 A, 54 C a 54 E) je poloha hlavy více natočena vzhůru, výš
u hladiny a vybočuje z osy trupu do záklonu. Na výstupních snímcích (obr. 54 B, 54 D
a 54 F) je patrná lepší poloha hlavy během nádechu a to vzhledem k šikmějšímu
pohledu do strany, nižší poloze hlavy pod hladinou a nevybočování hlavy z osy trupu.
Obrázek 54 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně BM
103
5.2.4 Plavkyně LM
Plavkyni LM bylo na začátku experimentu 6 let a 2 měsíce, byla nejmladší
plavkyní ze všech účastníků. Rozdíl od nejstarší plavkyně 2 roky a 3 měsíce je
markantní. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální
výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu
experimentu se nezúčastnila tří lekcí, měla 85% docházku.
Tabulka 17. Výsledky motorických testů plavkyně LM
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
z-skóry)
Výstup
LM
11,1
10,2
- 0,9 /
- 0,55
26,8
24,4
- 2,4 /
- 1,07
275
320
+ 45 /
1,30
Průměr
skupiny
12
9,2
- 2,8 /
- 1,68
26,2
22,4
- 2,9 /
- 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 /
1,67
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
5
12
11
8
12
9
10
11
11
Z motorických testů v tabulce 17 je patrné, že se nejnižší věk podepsal na téměř
všech výsledcích. Za povšimnutí stojí 5. místo ve vstupních testech na 10 m. Ve všech
výstupních motorických testech si pohoršila na umístění a to o 7 příček, 4 příčky a 1
příčku. V celkovém pořadí rozdílu výkonů v testech se umístila na 11. a 9. místě.
V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se celkovým rozdílem 45 m umístila na 11.
místě.
Tyto výsledky nekorespondují s rozborem techniky plavkyně popsaným níže,
jelikož je zde popsaný pozitivní posun v technice. V hodnocení kvantitativních dat se
projevila věková nevýhoda a nižší fyzické dispozice ve srovnání s ostatními staršími
plavci.
104
Plavkyně se vyznačuje vysokou polohou těla. Vstupní videozáznam poukazuje
na stabilnější polohu těla s minimálními vertikálními výchylkami. Na vstupním snímku
(obr. 55 A) vidíme vytaženou, rovnou polohu těla. Zde bychom vytkli mírné předsunutí
brady s pohledem šikmo dolů, které je kýžené v modelové technice pro starší plavce, ale
u dětské techniky souvisí s vyšším náběhovým úhlem. Na výstupním snímku (obr. 55 B)
vidíme posun v poloze hlavy směrem dolů s celkově vyšší polohou těla u hladiny.
Poloha těla na obrázku 55 B působí velmi kvalitně, avšak videozáznam odhaluje příliš
velké vertikální výkyvy během uplavaného bazénu, které zapříčinila špatná technika
nádechu s hlavou v záklonu. Plavkyně si uvědomuje potřebu vysoké polohy těla
u hladiny, a tak při prvním záběru po nádechu využívá pákového efektu a dostává opět
boky do kontaktu s hladinou. Pákovým pohybem paže vynakládá sílu na vertikální
zdvih těla k hladině a horizontální, dopředný pohyb je opomíjen. Výsledkem popsané
techniky záběru je nízká rychlost a fyzická vyčerpanost plavkyně.
Obrázek 55 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně LM
Na vstupním snímku (obr. 56 A) je patrná chyba v technice pohybového cyklu
dolních končetin. Dochází k pokrčení dolní končetiny až do pravého úhlu, s následným
přitažením kolene na úroveň pánve, natažením nohy směrem dolů a vytažením natažené
nohy do výchozí rovné polohy s tělem. Síla kopu je vedena směrem dolů a při
vykreslení a prodloužení vektoru proti působení síly, směřuje šikmo vzhůru. Pro
plavkyni je kop namáhavý a pomalý. Z výše popsaného průběhu pohybového cyklu
dolních končetin dále vyplývá, že u plavkyně dochází k výraznému vertikálnímu rozdílu
105
(oddálení) mezi dolními končetinami. Ze vstupního videozáznamu chválíme plavkyni za
velmi aktivní, frekvenční a dynamickou práci dolními končetinami, kterými
minimalizuje odchylky v technice modelového provedení kopu. Na výstupním snímku
(obr. 56 B) si můžeme všimnout pokroku, nedochází ke skrčení dolní končetiny pod tělo
s oddálením končetin od sebe. Kraulový kop je prováděn u hladiny a dochází k přenosu
hnacích sil do horizontálního pohybu plavce směrem dopředu. Výstupní videozáznam je
poznamenán špatnou technikou nádechu do záklonu. S tím je spojen propad pánve pod
hladinu a negativní ovlivnění techniky pohybového cyklu dolních končetin. Záznam
hodnotíme jako nezdařený pokus, bohužel pro potřeby diplomové práce nemáme jiný.
Obrázek 56 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně LM
Na vstupním snímku (obr. 57 A) v boční rovině je patrný přenos paže téměř
nataženou končetinou a pronací ruky (dlaň směřující k hladině). Vytažení paže z vody je
ve správném pořadí, obloukově vedeným pohybem ruky vpřed (obr. 57 C), s mírným
zastavením lokte, dojde k výměně předloktí s nadloktím (obr. 57 A). Aby plavkyně
udržela nataženou paži proti gravitaci, je zapotřebí vyvinout odpovídající svalové úsilí.
Při přenosu paže nedochází k uvolnění hlavních svalových skupin, které se následně
zapojují v průběhu záběru, plavec se brzy unaví. Na výstupních snímcích (obr. 57 B
a 57 D) je viditelná změna v technice přenosu paže nad hladinou. Plavkyně si již
uvědomuje nutnost pokrčení paže pro uvolnění svalového napětí v průběhu přenosu, ale
technika je ještě nedokonalá. Na výstupním snímku (obr. 57 B) je paže ve správném
postavení, uvolněná, skrčená v lokti, přirozeně vytočena hřbetem ruky do směru pohybu
a s prsty směřujícími k hladině. Z videozáznamu chválíme pokračování dopředného
106
pohybu lokte, který přenáší uvolněnou paži až nad úroveň hlavy. Následně prsty protnou
hladinu, paže se natahuje a vstupuje pod hladinu rovně před hlavou. Celní snímek (obr.
57 D) zachycuje paži v ne zcela osvojené technice přenosu paže.
Obrázek 57 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně LM
Na vstupních snímcích (obr. 58 A a 58 C) je patrný vstup natažené paže pod
vodní hladinu. Ze snímků, ani z videozáznamů nelze přesně určit, co protíná hladinu
jako první, paže je natažená a je pokládána na hladinu celou svoji plochou. Oproti tomu
výstupní snímky (obr. 58 B a 58 D) ukazují pozitivní změnu v technice v přípravné fázi,
dochází ke správnému pořadí vstupu paže pod hladinu - prsty, zápěstí, předloktí a loket
na závěr. Poloha lokte v přípravné fázi je správně vně nad hlavou, mírně vně.
V takovém případě dochází k přímému natažení paže pod vodní hladinu rovnoběžně
s podélnou osou těla. Pokud je loket vychýlen více do strany, v nižší poloze, dochází při
natahování paže k zešikmení dráhy často protínající podélnou osu těla. V přípravné fázi
nutí takový pohyb paže plavkyni ke kompenzaci v přílišné rotaci ramen, spojené
s výrazným protnutím podélné osy těla druhou paží v záběrové fázi.
107
Obrázek 58 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně LM
Boční snímky (obr. 59 A a 59 B) jsou v případě plavkyně LM nevypovídající
o technice záběru paže, lepší představa o průběhu záběru je patrná z čelního pohledu na
snímcích (obr. 59 C a 59 D). Na vstupním snímku (obr. 59 C) je viditelný přesah
záběrové paže přes podélnou osu těla, pokrčení paže blížící se pravému úhlu a chybné
rozevření prstů. Ze vstupního videozáznamu je dále patrný průběh paže blízko pod
tělem se zakončením záběru palcovou hranou směrem dolů a dlaní dotýkající se stehna
ze strany. Paže se během průběhu nádechu dostane do pronace (dlaní dolů). Vzhledem
k pronaci paže, palce nasměrovaného vně od těla plavce, dochází v navazující
přenosové fázi ke špatnému pohybovému stereotypu (přenos je prováděn rukou, která je
nejvýš a s nízkou polohou lokte). Na výstupním snímku (obr. 59 D) je paže mírně
pokrčena a vedena vně v podélné ose těla. Plavkyně využívá techniky vysokého lokte
při záběru ve fázi přitahování, ale vzhledem k věku plavkyně ještě nevyužívá techniky
záběru po esovité křivce. Ze snímku dále kladně hodnotíme polohu hlavy a rotaci
v ramenou. Z výstupního videozáznamu je patrné chybné pokračování záběru ve fázi
odtlačování, plavkyně zabírá paží pod tělem v supinaci, kde ji ponechá pasivní po dobu
108
provádění podélné rotace těla a teprve po započetí nádechu pokračuje pohybem paže
směrem vně k boku s natočením ruky palcovou hranou směrem dolů. Místo pokračování
správného nastavení paže záběrovými plochami ve fázi přitahování, do fáze odtlačování
s využitím aktivní práce ruky pro odtlačení vody až za boky plavkyně pro maximální
horizontální zrychlení do směru plavání, byl záběr proveden vertikálně směrem vzhůru
do oblasti břicha s následným pasivním přesunem do polohy pro vytažení paže z vody.
Závěrem poukazujeme na neodstranění odchylky od modelové techniky oddálenými
prsty od sebe v průběhu záběru (obr. 59 D).
Obrázek 59 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně LM
V expertním hodnocení plavkyně LM jsme se v předchozích kapitolách
několikrát zmínili o problematice průběhu nádechu. Domníváme se, že technika
provedení nádechu nebyla plavkyní dostatečně osvojena. Je to patrné i z uvedených
snímků. Na vstupních snímcích (obr. 60 A a 60 C) je viditelná šikmá poloha hlavy
s polohou čela výš než je brada. Proto, aby byla hlava v popsané poloze, je zapotřebí
svalového tonu krčních svalů, které plavkyni přirozeně stresují a dochází k celkovému
svalovému spazmu, ve kterém jsou horní končetiny zpevněné. Ve svalu, který je
109
používán, se mění negativně jeho hustota oproti hustotě vody a stává se těžší. To vede
ke zhoršení plavecké polohy, spojené s náběhovým úhlem těla a nižší poloze paže
u hladiny v přípravné fázi. Na výstupním snímku (obr. 60 A) je dále chyba v oddálení
brady od přirozené polohy hlavy, dochází k záklonu. Na vstupním snímku (obr. 60 C) je
viditelná vlna, kterou si plavkyně vytváří před sebou vertikálním zdvihem hlavy pro
nádech (záklon, rotace a následný úklon). Na výstupních snímcích (obr. 60 B a 60 D) se
nachází hlava v rovnoběžné poloze s hladinou a v souladu s podélnou osou těla. Na
snímcích (obr. 60 E a 60 F) z pohledu nad plavkyní, je provedení nádechu chybné
v obou případech. Na obrázku 60 E směřuje pohled příliš vzhůru, plavkyně se nachází
ve větší rotaci než je zapotřebí. Na obrázku 60 F je výrazný záklon hlavy i šikmé
nastavení hlavy popsané výše.
Obrázek 60 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně LM
110
5.2.5 Plavec MS
Jedinému plavci MS z účastníků bylo na začátku experimentu 8 let a 3 měsíce.
S instruktorem plavání dříve nespolupracoval. Do výstupu experimentu absolvoval na
daném bazénu 41 lekcí. To ho řadí spolu s dalšími dvěma plavci mezi plavce
s nejnižším počtem odplavaných lekcí ze všech účastníků. V průběhu experimentu se
nezúčastnil čtyř lekcí, měl 80% docházku.
Tabulka 18. Výsledky motorických testů plavce MS
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
z-skóry)
Výstup
MS
14,9
9,3
- 5,6 /
- 3,41
28,6
21,2
- 7,4 /
- 3,30
290
365
+ 75 /
2,17
Průměr
skupiny
12
9,2
- 2,8 /
- 1,68
26,2
22,4
- 2,9 /
- 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 /
1,67
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
12
7
1
12
5
1
5
4
5
Z motorických testů v tabulce 18 je patrné, že byl plavec ve výstupních testech
na posledním 12. místě, ale v hodnocení rozdílu mezi časy se umístil na obou testech
rychlosti na 1. místě. Z těchto výsledků je patrné, že u plavce došlo během experimentu
k výrazné změně v plavecké technice. MS se v testu na 10 m zlepšil o 5 příček v pořadí
z 12. na 7. místo a celkovým největším rozdílem 5,6 s zvítězil. V testu na 20 m se
zlepšil o 7 příček v pořadí z 12. na 5. místo a celkovým největším rozdílem 7,4 s taktéž
zvítězil. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se zlepšil o jedinou příčku z 5. na
4. místo a celkovým rozdílem pouhých 75 m, se umístil na celkovém 5. místě.
Výsledky korespondují s rozborem techniky plavce popsaným níže.
Jelikož byl MS jediným chlapcem v experimentu, můžeme se pouze domnívat,
zda ovlivnila fyzická zdatnost (pohlaví a věk) jeho výkon oproti dívkám. Myslíme si, že
svým fyzickým fondem přesahuje přes ostatní účastnice experimentu. Z tabulky je
zřejmé, že pouhá fyzická výhoda je nedostatečná, aby byl nejlepším v motorických
111
testech. Dívky s lepší technickou vybaveností se v testech dokázaly prosadit na předních
místech.
Poloha těla plavce se na první pohled zdá být totožná, jak na vstupním snímku
(obr. 61 A), tak na výstupním snímku (obr. 61 B). Při detailnějším rozboru nalezneme
odlišnosti v poloze hlavy. Všimněme si na prvním obrázku 61 A plavcova pohledu
dopředu a mírně vybočeného z osy roviny do strany záběrové paže, brada je předsunutá.
Na snímku není zcela patrné prohnutí v zádech tak, jak je pozorovatelné ze vstupního
videozáznamu. Nejprve jsme se domnívali, že se prohnutím trupu snaží plavec držet
vysokou splývavou polohu, ale tato poloha je na všech videozáznamech stejná.
Soudíme, že plavcova přirozená poloha je s mírně vysazenou pánví směrem vzad
a nebudeme to považovat za chybu. Na výstupním snímku (obr. 61 B) se změnila
poloha hlavy s pohledem dolů a v ose podélné roviny. Náběhový úhel těla s vodní
hladinou je na obrázku 61 B minimální.
Obrázek 61 A - B. Hodnocení polohy těla plavce MS
Na obou snímcích (obr. 62 A a 62 B) je zachycena stejná chyba, která nebyla
odstraněna. Kraulový kop je prováděn s přílišnou aktivitou od kolene dolů. Vzestupná
fáze kopu je započata správně z kyčelního kloubu, následně převládá aktivita
v kolenním kloubu, dolní končetina se krčí až téměř do pravého úhlu a prostupuje vodní
hladinu plochou od hlezenního kloubu až po prsty. Následně dojde v sestupné fázi kopu
ke vtažení velkého počtu vzduchových bublin pod hladinu (bílá oblast kolem nohy). To
112
má za následek pohlcení energie kopu, který se stává neúčinný. V modelové technice je
účelné protínat vodní hladinu pouze patou nohy a nárt udržet v těsné blízkosti pod
hladinou. S plavcem byly trénovány tři polohy kopu (vysoký nad hladinou, modelový
kop a nízký kop pod hladinou, směřující dolů) pro zlepšení pocitu rychlosti a nalezení
ideální plavcovy polohy.
Obrázek 62 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavce MS
Na vstupním snímku (obr. 63 A) je zřejmá nízká poloha lokte, přenos je veden
rukou v nejvyšším bodě paže. V modelové technice se snažíme naopak docílit vysoké
polohy lokte, namísto ruky. Loket vede přenos paže až do přípravné fáze, tedy do
polohy lokte nad hlavou plavce mírně vně prsty prostupují hladinou. Po celou dobu
přenosu je paže v pasivním, relaxačním stavu. Ze vstupního videozáznamu vyplývá, že
se paže vytahuje z vody ve správném pořadí. Loket protne hladinu jako první, následně
nedochází k vertikálnímu zdvihu, ale loket je zastaven na hladině, paže se vytáčí do
pronace a krčí v loketním kloubu a předloktí se pohybuje vzhůru. Dále se paže
v pokrčené poloze po obloukovité dráze přenáší před hlavu a energickým úderem
vstupuje celou svoji plochou pod hladinu s opětovným roztříštěním vody do vzduchu
a vytvořením vlny do protipohybu plavce. Na vstupním snímku (obr. 63 C), který je
pořízen z čelního pohledu, vidíme fázi vertikálního zdvihu paže s vysokou polohou ruky
a s doprovodným zdvihem vodního sloupce do vzduchu.
Na výstupním snímku (obr. 63 B) je na první pohled patrné minimalizování
rozstřiku vody při vytažení paže z vodní hladiny. Loket je nejvýš z celé paže. Více
o technice je vidět z výstupního videozáznamu, na kterém je zachycena záběrová fáze
113
s dokončením do pronace. Plavcův palec směřuje ven od těla s dlaní dolu místo k tělu
s dlaní směřující vzhůru. Začátek přenosové fáze je započat pokrčením lokte, který
protíná hladinu směrem vzhůru. Tento pohyb by měl nadále pokračovat, ale plavec
vertikální zdvih lokte zastaví a vnějším obloukem kyvadlově přenáší předloktí v pronaci
před hlavu, loket s téměř nataženou paží protíná hladinu. Při přenosové fázi nedochází
k uvolnění paže, ani k dopřednému pohybu paže v navazující přípravné fázi. Výstupní
snímek (obr. 63 D) ukazuje na střídání předloktí s nadloktím při nízké poloze lokte
u hladiny. Ke střídání dochází daleko za podélnou osou těla, protože loket nebyl
vertikálně zvedán směrem vzhůru a nemohl přenést paži v pasivním stavu přes hlavu
horním obloukem.
Obrázek 63 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavce MS
Vstupní snímek (obr. 64 A) ukazuje paži v kontaktu lokte s hladinou a předloktí
s prsty směřujícími vzhůru. Paže je ve zcela opačném pořadí, než je tomu v modelové
technice. Vstupní snímek (obr. 64 C) z čelního pohledu je neprůkazný. Na výstupním
snímku (obr. 64 B) se paže nachází v ploché pozici se spadlým loktem na hladině
a s prsty protínajícími hladinu. Takový záběr je plochý a dochází k dopřednému pohybu
114
paže paže pod hladinou. V ideálním případě paže aktivně protíná hladinu a spolu
s podélnou rotací trupu je aktivně vytažena do dálky. Při tomto pohybu pak dojde
k horizontálnímu posunu plavce do směru plavání. Vzhledem k správné technice plavec
využívá splývavé polohy. Vlivem správného provedení techniky dochází ke skluzu po
hladině, plavec tím ušetří potřebné síly. Nízká poloha lokte v přípravné fázi se projevuje
neosvojením správné podélné rotace těla, kdy je rameno vytaženo nad hladinou. Tento
chybný pohyb umožnění loktu, aby pasivně propadl k hladině v průběhu přenosové
fáze. Výstupní snímek (obr. 64 D) odhaluje pozici lokte při kontaktu prstů s hladinou.
Loket by se měl pohybovat blíž k podélné ose těla a ve vyšší poloze, než je tomu na
snímku. Z polohy paže lze usuzovat technicky nezvládnutý přenos paže, který je veden
obloukovitě s nízkou polohou lokte, viz popis v předchozí kapitole.
Obrázek 64 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavce MS
Na vstupním snímku (obr. 65 A) je pohyb ve fázi přitahování započat pokrčením
paže v lokti a přitahováním lokte pod hrudník s přizvednutými prsty směřujícími vzhůru
k hladině. Během přechodu do odtlačování se paže nemění a nadále prsty směřují
vzhůru a to až do doby dokončení přitažení lokte k boku plavce, kdy je ruka
115
v rovnoběžné poloze s hladinou. Loket nadále pokračuje v pohybu nad boky plavce
a protíná hladinu směrem vzhůru, i když nedošlo k dokončení záběru do protažené paže
a s dokončením odtlačení vody rukou, prsty v supinaci. Plavcovi se podařilo
minimalizovat nastavení odporových ploch paže při záběru. Výsledkem je svalové úsilí
energeticky náročné a minimální dopředný pohyb kraulovými končetinami (obr. 65 C).
Na výstupním snímku (obr. 65 B) využívá plavec nastavení záběrových ploch
tak, aby posunul své tělo do směru plavání. Došlo k odstranění přitahování lokte pod
tělo, ale objevila se chyba v pokrčení paže do pravého úhlu. Paže je ve vysoké poloze
blízko u těla a přesahuje přes podélnou osu těla, takový záběr ztrácí na svoji účinnosti.
Výstupní snímek (obr. 65 D) zachytil spadlý loket, který je mírně přitahován k tělu
a paži pokrčenou do pravého úhlu daleko přesahující přes podélnou osu těla. Hlava
i tělo jsou v podélné rotaci, která je nevhodná během záběrové fáze. Z výstupního
videozáznamu dále hodnotíme chybnou fázi uchopení na začátku záběru, při které
plavec rotuje rukou až do polohy kolmé k hladině s malíkovou hranou dolů a palcovou
hranou k hladině. Následně poté začne s přitahováním paže pod tělo. Plavec správně
dokončí fázi odtlačování až do natažení paže, ale s chybnou rotací ruky, která je
malíkovou hranou vzhůru při protínání hladiny do přenosové fáze. To vede
k negativnímu ovlivnění techniky přenosu.
116
Obrázek 65 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavce MS
Na vstupním (obr. 66 A) i výstupním (obr. 66 B) snímku z bočního pohledu
vidíme stejnou chybu, která nebyla opravena. Je jím dlouhá doba nádechu, která
zasahuje až do druhé poloviny přenosové fáze. Jisté zlepšení je zde viditelné, jelikož na
obrázku 66 A si plavec tzv. dýchá do ruky a na obrázku 66 B dokončuje nádech a ústa
plavce se nachází těsně pod hladinou. Celní snímky (obr. 66 C a 66 D) zachycují stejnou
chybu jako snímky (obr. 66 A a 66 B). Jediný rozdíl je v nádechu během přenosu pravé
paže na obrázku 66 C a v nádechu během přenosu levé paže na obrázku 66 D.
Vstupnímu snímku (obr. 66 E) bychom mohli věnovat samostatnou kapitolu, jelikož je
zde dostatečný počet technických chyb. Soustředíme se pouze na polohu hlavy, která je
nadměrně vytočena až do polohy na zádech s pohledem přímo vzhůru a při detailnějším
pohledu zjistíme, že hlava vybočuje z podélné osy mírným úklonem brady doprava
a čelem doleva z horního pohledu. Na výstupním snímku (obr. 66 F) je zachycena
správná technika nádechu. Hlava je položena na hladině, v prodloužení trupu
a s pohledem do boku. Ale v průběhu přenosové fáze, by měl být plavcem nádech již
ukončen a hlava postupně přetáčena pohledem dolů.
117
Obrázek 66 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavce MS
5.2.6 Plavkyně TJ
Plavkyni TJ bylo na začátku experimentu 6 let a 8 měsíců, byla 2. nejmladší
plavkyní ze všech účastníků. S instruktorem plavání dříve nespolupracovala. Do
výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu experimentu se
nezúčastnila šesti lekcí, se 70% docházkou se dělí o poslední místo.
118
Tabulka 19. Výsledky motorických testů plavkyně TJ
účastníka
zlepšení
(sekundy)
experi(sekundy
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Vstup
Výstup
Výsledné
zlepšení
(sekundy
/ z-skóry)
Test souvislého
plavání na 10 min
(metry)
Vstup
Výsledné
zlepšení
(metry /
Výstup z-skóry)
TJ
14,2
9,8
- 4,4 /
- 2,68
26,7
22
- 4,7 /
- 2,10
280
360
+ 80 /
2,32
Průměr
skupiny
12
9,2
- 2,8 /
- 1,68
26,2
22,4
- 2,9 /
- 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 /
1,67
Průměr
celkem
11,8
9,2
- 2,55 /
- 1,55
25,7
21,8
- 4,0 /
- 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 /
1,94
Výsledné
pořadí
11
10
2
7
7
6
8
5
2
Z motorických testů v tabulce 19 je patrné, že i při nízkém věku je plavkyně
schopna do výsledků promluvit. V celkovém pořadí míry zlepšení v testech rychlosti se
umístila na 2. a 6. místě. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se zlepšila o tři
příčky z 8. na 5. místo a celkovým rozdílem 80 m, se umístila na 2. místě.
Výsledky motorických testů poukazují na progresi v osvojení si správné
plavecké techniky. Výsledky korespondují s pozitivním rozborem techniky plavkyně
popsaným níže.
Na vstupním snímku (obr. 67 A) je patrná klesající poloha těla směrem dolů
s boky níž, než je hrudník a dolními končetinami pod úrovní boků. Ze dvou rovin,
roviny těla plavkyně a roviny hladiny, dostaneme náběhový úhel, který by neměl
přesahovat hranici nad 10°. Expertním odhadem se domníváme, že náběhový úhel
plavkyně na obrázku 67 A je výrazně větší. Příčinu shledáváme v neosvojené technice
pohybového cyklu dolních končetin, který by měl být prováděn u hladiny, ale je
prováděn plavkyní hluboko pod hladinou šikmo dolů, výslednice vektoru síly
v opačném směru působí směrem šikmo vzhůru a snižuje účinnost horizontální složky
pohybu plavkyně. Na výstupním snímku (obr. 67 B) je patrné zlepšení ve snížení
náběhového úhlu těla s hladinou, napřímením zad, pánve a dolních končetin do
rovnoběžné polohy s hladinou. Z výstupního videozáznamu jsou patrné nedostatky
v technice nádechu, při kterých dochází k vertikálnímu poklesu pánve směrem dolů
a následnému zdvihu pánve k hladině v průběhu záběrové fáze paží. Těžiště plavkyně je
119
v průběhu plavání značně rozkolísané a vzhledem k tomu také nemůže dosahovat
lepších časů, i když si v průběhu experimentu osvojila správnou techniku kraulových
paží.
Obrázek 67 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně TJ
Na vstupním snímku (obr. 68 A) záběr zachycuje levou dolní končetinu
v dokončené sestupné fázi. Všimněme si flexe v hlezenním kloubu, přitažených prstů
k bérci, ve chvíli, ve které by měl být hlezenní kloub v maximálním uvolnění a pokud
možno v extenzi, aby byl kraulový kop dokončen. Již v předchozí kapitole jsme
upozornili na nízkou polohu končetiny směřující šikmo dolů a rozkladu sil s negativní
vertikální složkou. Vstupní videozáznam dále ukázal na chybu pravé dolní končetiny,
která se pouze pasivně propne, ale neprovede aktivní stlačení vody. Na výstupním
snímku (obr. 68 B) se dolní končetiny nachází spíše v prsovém kopu namísto
kraulovém. Domníváme se, že plavkyně usilovně přemýšlí o technice paží a zapomíná
na kvalitní provedení pohybového cyklu dolních končetin. Z výstupního videozáznamu
je patrné skrčení levé dolní končetiny před protnutím hladiny obličejovou částí pro
uskutečnění nádechu. Následně dojde k flexi v hlezenním kloubu, přitažením nártu
s prsty k bérci a následné rotaci směrem dolů. Vlivem nastavení vnitřní části chodidla
do směru kopu dojde k aktivnímu sešlápnutí vody do propnuté dolní končetiny. Po výše
popsaném mohutném sešlápnutí vody levou dolní končetinou, se technika opakuje
v menší míře u obou dolních končetin, které se nacházejí vertikálně nad sebou. Je to
důsledkem rotace těla v kolmém postavení v podélné ose k rovině hladiny a vytočení
hlavy s pohledem vzhůru. Kop není veden nártem nohy do stlačení vody, ale je naopak
120
veden sešlápnutím vody chodidlem za sebe. Po ukončení nádechu, dochází k navrácení
správné techniky pohybového cyklu dolních končetin. Vlivem nutnosti provádění
nádechu po jednom pohybovém cyklu, se plavkyně pravidelně dostává do negativní
polohy popsané výše. Plavkyně neumí koordinovat nádech s požadovanou technikou
pohybového cyklu dolních končetin dolních končetin.
Obrázek 68 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně TJ
Na vstupním snímku (obr. 69 A) je paže ve správném postavení s vysokým
loktem a pokrčenou paží v loketním kloubu směrem k hladině. Odchylky od modelové
techniky, které se plavkyně dopouští, je nízký vertikální zdvih paže tak, aby se přenášela
bez kontaktu s hladinou a nepřenášela se vodní hladinou do protisměru plavání. Druhou
chybou je zastavení dopředného pohybu lokte daleko za hlavou. Vstupní snímek (obr.
69 C) zachycuje nízkou polohu lokte. Trajektorie lokte během přenosu je velmi
vzdálená vně od podélné osy těla a neprochází ani v rovině nad ramenem rovnoběžně
s podélnou osou těla. Ruka je celá pod hladinou a její přenos je ztížen odporem vody.
Důvod nízké polohy lokte je v pasivitě rotace ramen v podélné ose. I když nemáme
k dispozici snímek pod hladinou v čelní rovině, domníváme se, že ramena jsou ve stejné
rovině rovnoběžně s hladinou. Na výstupním snímku (obr. 69 B) je paže v relativně
ideální poloze. Při kolmé poloze nadloktí a lokte k hladině by mělo předloktí s rukou
uvolněně směřovat dolů k hladině a být nepatrně před nadloktím. Na snímku je patrné
svalové úsilí, s pohybem předloktí směrem vzhůru do šikmé polohy, ruka s prsty je ve
správné uvolněné poloze. Na výstupním snímku (obr. 69 D) je paže v poloze modelové
techniky.
121
Obrázek 69 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně TJ
Na vstupních snímcích (obr. 70 A a 70 C) vidíme stejnou polohu paže
v přípravné fázi z bočního a čelního pohledu. Protnutí hladiny je provedeno loktem
s přizvednutým předloktím paže směrem šikmo vzhůru. Ruka je ve flexi, vytočena
dovnitř a prsty jsou sevřené. Na výstupním snímku (obr. 70 B) z boční roviny je paže
zachycena v téměř natažené poloze, paže dopadá celou svoji plochou na vodní hladinu
a prsty jsou sevřené. Na výstupním snímku (obr. 70 D) by se nacházela paže ve správné
poloze, kdyby prsty protínaly vodní hladinu v rovině lokte rovnoběžné s podélnou osou
těla. Na snímku je vysoký loket, který vzhledem k přetažení paže k podélné ose těla, až
mírně přesahuje přes ni, po vstupu ruky pod vodní hladinu a natahování paže, začne
padat obloukovitě doprava dolů k hladině. Takový pohyb lokte ještě více podpoří přesah
paže protínající hladinu přes osu těla v průběhu natažení paže. Dopředná síla vstupu
paže pod vodní hladinu se pak skládá z mnoha vektorů na místo dvou, šikmo seshora
dolů a dopředu ve směru plavání.
122
Obrázek 70 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně TJ
Na vstupním snímku (obr. 71 A) je patrné chybné provedení záběrové fáze levou
paží pod hladinou. V přechodné fázi plavkyně udělá chybu v sevření prstů v pěst, kterou
si přenáší až do ukončení záběru a vytažení paže z vody. Fázi přitahování plavkyně
provádí správně s vysokým loktem a tupým úhlem v loketním kloubu. Jakmile se paže
ocitne pod ramenem, dojde k pokrčení paže do pravého úhlu a k supinaci ruky dlaní
nahoru. Fáze odtlačování je prováděna v těsné blízkosti s hrudníkem a břichem
plavkyně s následným natažením paže vedle těla, natočením ruky malíkovou hranou
vzhůru a sevřenou dlaní v pěst. Na začátku rotace hlavy pro nádech, si plavkyně ještě
jednou zabere rukou pod hladinou. Na vstupním snímku (obr. 71 C) z čelního pohledu
se neprojevila chyba sevřené ruky v pěst, nedošlo ale k odstranění odchylky od
modelové techniky zmenšením úhlu předloktí s nadloktím v loketním kloubu, naopak
tento úhel převyšuje pravý úhel zmíněný na obrázku 71 A. Plavkyně má správnou
polohu hlavy směrem dolů. Na výstupním snímku (obr. 71 B) pozorujeme zvětšení úhlu
v loketním kloubu, paže je téměř natažena s vysokou polohou lokte (obr. 71 D), kterou
lze docílit k nastavení záběrových ploch pro účinný záběr. Drobnou chybou jsou
123
rozevřené prsty v průběhu záběru, voda proniká mezi prsty a nedochází k takové
účinnosti záběru. Domníváme se, že změna v technice záběru plavkyni výrazně
napomáhá k lepším výkonům v motorických testech.
Obrázek 71 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně TJ
Na vstupních snímcích (obr. 72 A, 72 C i 72 E) si můžeme všimnout úklonu
hlavy v boční rovině směrem vzhůru. Chybné provedení nádechu na snímcích je velmi
časté u dětské techniky a u začátečníků, kteří se s boční polohou těla teprve seznamují.
Domníváme se, že je tomu proto, že plavci mají tendenci se od vody co nejvíce vzdálit,
aby se mohli nadechnout. Nastavují svoji hlavu do nevhodné polohy. Při úklonu hlavy
do strany (směrem vzhůru v boční rovině), dochází k oddálení čela s očima od hladiny.
Taková poloha je velmi náchylná ke vdechnutí vody do úst. Dále dochází k aktivaci
krčních svalů, aktivaci širokého zádového svalu, deltového svalu vzhledem ke snaze se
o vodní hladinu aktivně nataženou paží v přechodné fázi vzepřít. Při modelové technice
se naopak snažíme co nejvíce položit hlavu na vodní hladinu, spodní oko je mírně či
zcela potopené pod hladinou, brada s ústy je výš než spodní oko. Jednoduchá pomůcka
je tlačit čelo do paže, která je natažená před hlavou během přechodné fáze v těsné
124
blízkosti s hladinou. Na výstupním snímku (obr. 72 B) je hlava položena na hladinu,
pohled je mylně směřován šikmo vzhůru. Na výstupním snímku (obr. 72 D) je patrný
stejný průběh nádechu jako na obrázku 72 B. Rádi bychom zde upozornili na chybnou
polohu paže v přechodné fázi, která by měla být v prodloužení podélné osy těla
a nachází v dalekém přesahu přes tuto osu. Plavkyně tímto pohybem koriguje
rovnováhu těla, které je přetočeno více, než je pro nádech nezbytné. Na výstupním
snímku (obr. 72 F) je hlava v záklonu mimo osu těla. Na obrázku 72 F jsou zachyceny
další odchylky popsané již v jiných kapitolách výše.
Obrázek 72 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně TJ
125
5.2.7 Popis celé kontrolní skupiny
Z tabulky 20 je patrné výsledné zlepšení kontrolní skupiny v testu na 10 m o 0,5
s nad experimentální skupinou. V testu na 20 m byla kontrolní skupina horší než
experimentální o 2,2 s. Domníváme se, že je tomu tak výraznějším posunem v technice
plavání kraul a v důsledku podávání zpětné informace prostřednictvím rozborů
videozáznamů techniky. Odpovídá tomu i další parametr výsledného zlepšení v testu
souvislého plavání po dobu 10 minut, kde je průměr kontrolní skupiny o 19,2 m horší
než průměr skupiny experimentální. Statistickou a věcnou významnost rozdílu ve
zlepšení uvádíme souhrnně v samostatné kapitole 5.3.
Tabulka 20. Porovnání výsledků motorických testů experimentálních skupin
Název skupiny
Test na 10 m
(sekundy)
Výsledek
(sekundy)
Vstup Výstup
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Test souvislého
plavání na 10
Výsledek
Výsledek
min
(sekundy)
(metry)
(metry)
Vstup Výstup
Vstup Výstup
Průměr kontrolní
skupiny celkem
12
9,2
- 2,8
26,2
22,4
- 2,9
296,7
354,2
+ 57,5
Průměr
experimentální
skupiny celkem
11,5
9,2
- 2,3
26,2
21,1
- 5,1
288,3
365
+ 76,7
5.3 Statisticka a věcna významnost výsledného zlepšení
V tabulce 21 jsme převedli výsledné hodnoty zlepšení v jednotlivých testech na
z-skóry, abychom si umožnili následné zpracování statistických dat. Jsme si vědomi, že
vyššího zlepšení dosahují účastníci, kteří měli horší vstupní výsledky motorických testů.
Jsme si také vědomi rozdílných hodnot na vstupních testech, avšak tyto rozdíly nebyly
natolik statisticky výrazné, abychom výsledné hodnoty dále upravovali. Proto jsme
zvolili níže popsaný postup zpracování dat.
126
Tabulka 21. Výsledné hodnoty motorických testů se zlepšením v z-skórech
Iniciály
účastníků
experimentu
Test na 10 m
(sekundy)
Zlepšení
(z-skóry)
Test na 20 m
s obrátkou
(sekundy)
Test souvislého
plavání na
Zlepšení
Zlepšení
10 min
(z-skóry)
(z-skóry)
(metry)
Vstup Výstup
Vstup Výstup
Vstup
Výstup
AG
12,5
9,0
- 2,13
27,3
21,0
- 2,81
270
355
2,46
AM
12,0
8,8
- 1,95
28,5
21,1
- 3,30
280
360
2,32
AŠ
12,7
9,8
- 1,77
27,8
22,7
- 2,28
220
300
2,32
HJ
11,5
9,5
- 1,22
25,2
22,9
- 1,03
290
360
2,03
ŠŠ
10,8
9,1
- 1,04
25,0
19,2
- 2,59
370
440
2,03
TZ
9,6
8,9
- 0,43
23,3
19,6
- 1,65
300
375
2,17
AH
12,4
9,4
- 1,83
25,8
22,5
- 1,47
290
350
1,74
AJ
9,5
8,2
- 0,79
21,6
23,0
0,62
325
360
1,01
BM
9,9
8,5
- 0,85
22,3
21,5
- 0,36
320
370
1,45
LM
11,1
10,2
- 0,55
26,8
24,4
- 1,07
275
320
1,30
MS
14,9
9,3
- 3,41
28,6
21,2
- 3,30
290
365
2,17
TJ
14,2
9,8
- 2,68
26,7
22,0
- 2,10
280
360
2,32
Vysvětlivky: V testu na 10 m byl vstupní průměr 11,76 s a směrodatná odchylka 1,64 s.
V testu na 20 m byl vstupní průměr 25,74 s a směrodatná odchylka 2,24 s. V testu na
souvislé plavání po dobu 10 minut byl vstupní průměr 292,50 m a směrodatná odchylka
34,49 m. Díky tomu, že zlepšení se u testů na 10 a 20 m projevilo rychlejším časem,
jsme výsledky převedli na záporné z-skóry. Účastnice AJ měla hodnotu u výstupního
testu na 20 m kladnou, jelikož došlo ke zhoršení výsledku. Z-skóry nám uvádí o kolik
došlo ke zlepšení směrodatné odchylky od vstupního výkonu. Tedy čím větší číslo, tím
došlo k výraznějšímu zlepšení.
Výsledky Mann-Whitneyho testu
Výsledky neparametrického Mann-Whitneyova testu neprokázaly statistickou
významnost rozdílu mezi experimentální a kontrolní skupinou. Na vině je, především
malý počet účastníků (N=12). Proto považujeme za významnější hodnocení věcné
významnosti Cohenovým delta v následujícím odstavci. Rádi bychom poukázali na
výrazné přiblížení se statistické významnosti výsledku testu v souvislém plavání po
dobu 10 minut s hodnotou 0,063.
127
Tabulka 22. Výsledky Mann-Whitneyho testu
Motorické testy
Mann-Whitney U
Wilcoxon W
Z
p hodnota
Test na 10 m
17,000
38,000
- 0,160
0,873
Test na 20 m
9,500
30,500
- 1,363
0,173
Test souvislého
plavání na 10 minut
6,500
27,500
- 1,861
0,063
Věcna významnost rozdílu ve zlepšení – Cohenovo delta
Ke zjištění velikosti efektu výzkumu jsme použili Cohenovo delta. Velikost
efektu je mírou síly vztahu mezi dvěma proměnnými, která není ovlivněna velikostí
vzorku. Cohenovo delta udává velikost rozdílu mezi dvěma průměry ve směrodatných
odchylkách. Pro Cohenovo delta platí, že pokud je velikost účinku 0,2 – 0,3 může být
efekt malý, při účinku 0,5 může být efekt střední a při účinku 0,8 > může být efekt
velký URL 2.
V tabulce 23 uvádíme výsledné hodnoty Cohenovo delta pro jednotlivé
motorické testy. Věcná významnost rozdílu ve zlepšení experimentální skupiny oproti
kontrolní skupině je výrazná u testu na 20 m a souvislého plavání po dobu 10 minut.
Věcná významnost rozdílu ve zlepšení u testu na 10 m je malá.
Tabulka 23. Věcná významnost rozdílu ve zlepšení - Cohenovo delta
Motorické testy
Průměr zlepšení
experimentální
skupiny
(z-skóry)
Průměr zlepšení
kontrolní skupiny
(z-skóry)
Směrodatná
odchylka pro
Cohenovo d
Cohenovo
delta
Velikost
efektu
Test na 10 m
-1,42
-1,68
0,87
0,30
malý
Test na 20 m
-2,28
-1,28
1,14
0,87
velký
Test souvislého
plavání na 10
minut
2,22
1,67
0,44
1,25
velký
128
5.4 Motorické testy po 6měsících – 09.12.2013
S účastníky experimentu byl proveden s odstupem 14 lekcí test souvislého
plavání po dobu 10 minut, 09.12.2013. Výsledky byly ovlivněny třemi důvody. Výuka
probíhala na větším bazénu, kam většina účastníků experimentu přešla. Bazén měl
rozměry 17,2 x 5,7 x 1,5 m a byl v porovnání s výukovým bazénem v experimentu o 7,2
m delší. Ve větším bazénu se tolik neprojevila výhoda častějších odrazů od stěny do
splývání.
Druhým důvodem ovlivnění výsledků byla změna obsahové náplně výuky, která
byla soustředěná na výuku plaveckého způsobu prsa. Vzhledem k nevhodnosti
kombinovat pohybové učení plaveckých způsobů prsa a kraul, byla technika kraul
posouvána do ústraní.
Třetím důvodem byla jiná organizace testu. Plavci se po odplavání první délky
bazénu řadily do vláčku za sebe a plavaly ve dvou skupinách na elipsách.
Zjištěné výsledky nebyly součástí experimentu, prezentujeme je jen jako
zajímavost.
Tabulka 24. Výsledky testu souvislého plavání na 10 minut po 6ti měsících
Iniciály účastníků
AG AM
Test
Výstup
355 360
souvislé- 18.6.2013
ho
plavání na Top Hotel
10 min 09.12.2013 275 318
(metry)
AŠ
HJ
ŠŠ
TZ
AH
AJ
BM
LM
MS
TJ
300
360
440
375
350
360
370
320
365
360
241
-
424
-
-
344
304
-
293
-
Vysvětlivky: Chybějící data v tabulce jsou z důvodu nepřítomnosti plavkyně na testech,
nebo ukončení spolupráce (upřednostnění jiné zájmové aktivity) nebo pokračování
v kurzu na Panorama Hotelu.
129
6 DISKUSE
Výsledky práce potvrdily vliv následné zpětné informace prostřednictvím
videonahrávek a slovního popisu na pozitivní změnu techniky plaveckého způsobu
kraul 6 – 9letých dětí.
Ve výsledkové části jsme se zaměřili na hodnocení posunu jednotlivých
účastníků experimentu v kvalitě techniky kraul a v motorických testech. Hodnotili jsme
pozitivní posun v jednotlivých fázích nácviku techniky kraul a odstraňování nedostatků
v osvojované technice. Míru zlepšení jsme hodnotili jak u jednotlivých účastníků
experimentu, tak jsme porovnali zlepšení mezi experimentální a kontrolní skupinou.
Souhrnně je možné říci, že v testu na 20 m byl průměr výsledného zlepšení
(rozdíl mezi vstupními a výstupními motorickými testy) u experimentální skupiny o 2,2
s lepší než u skupiny kontrolní. Velikost efektu věcné významnosti dle Cohenovo delta
byla velká. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut byl průměr výsledného
zlepšení u experimentální skupiny o 19,2 m lepší než u skupiny kontrolní. Velikost
efektu věcné významnosti dle Cohenovo delta byla i zde velká. Pouze test na 10 m naše
předpoklady nepotvrdil, kontrolní skupina dosáhla zlepšení v průměru 0,5 s oproti
experimentální skupině. Velikost efektu věcné významnosti dle Cohenovo delta vyšla
malá.
V testu na 10 m jsme zaznamenali nejlepší zlepšení o 5,6 s. V testu na 20 m jsme
dokonce u dvou účastníků experimentu zaznamenali zlepšení o 7,6 s. V testu souvislého
plavání po dobu 10 minut jsme zaznamenali zlepšení až o 85 metrů.
Posun v kvalitě techniky kraul je patrný u všech účastníků experimentu, i když
ne všechny chyby se podařilo v průběhu 20 lekcí odstranit.
Pozitivní vliv rozborů techniky jako následné zpětné informace vidíme v tom, že
se účastnici měli možnost vidět, měli možnost vyslechnout komentáře instruktora,
zeptat se a ujasňovat si představu žádoucí techniky v konfrontaci s viděnou realitou
aktuální vlastní techniky. Rozbor videonahrávek modelové techniky kraul byl rovněž
důležitý. Účastníci experimentu měli možnost spojit si slovní popis s obrazem. Možnost
porovnat svou techniku s modelovou mělo pozitivní odezvu. Ověřili jsme si i teoretické
poznatky, že při učení je pro žáky důležité chápání pohybu v celku spolu s poznámkami
o důležitých bodech techniky, čímž vzrostla schopnost přesnějšího pozorování.
130
Uvědomujeme si také možný negativní vliv rozborů techniky s použitím
následné zpětné informace a tím je převládající konstruktivní kritika, byť konstruktivní.
Velký důraz je třeba klást na individualitu účastníka a jeho schopnost zpracovat
poskytnuté informace. Konstruktivní kritika nesmí být vnímána negativně, aby to
účastníka neodradilo od výuky plavání. Velmi důležitá je motivace ke spolupráci při
pohybovém učení zařazená do rozborů techniky i obecně během výuky.
Věkové složení účastníků nebylo pro záměr práce podstatný. Soustředili jsme se
na kvalitativní změnu projevu techniky kraul, popřípadě kvantitativní změnu
v motorických testech. Neporovnáváme uplavané maximální hodnoty, ale hodnotíme
míru zlepšení.
Při komunikaci s dětmi jsme zohledňovali jejich možnosti dané vývojovou
úrovní psychických funkcí. Během rozboru i při výuce jsme však používali termíny
z plavecké terminologie a až následně při neporozumění, jsme zvolili známější
synonymum k danému výrazu, spolu s ukázkou. Naším záměrem bylo osvojení si
plavecké terminologie již v dětském věku, protože je přesná a efektivní pro rychlou
komunikaci během výuky, při které může hrozit prochládání.
Výsledky práce mohly být ovlivněny několika faktory. Prostředí, ve kterém byl
experiment prováděn, nebylo stresující, ale omezovalo při záznamu techniky kraul
použití techniky (kamer). Technická kvalita záznamů tím byla ovlivněna. Záznamy
techniky plavání, které se prováděly i opakovaně, a motorické testy v průběhu jedné
plavecké jednotky mohly vést k únavě a zkreslit výsledné hodnoty. Pro všechny
účastníky experimentu však byly podmínky shodné. Jako alternativu pro kvalitní
záznam plavecké techniky je možné využít např. plavecké laboratoře FLUM v areálu
FTVS na UK v Praze, kde je prosklený plavecký bazén s protiproudem, určený
k pořizování videozáznamů plavecké techniky.
V první výzkumné otázce jsme předpokládali, že dojde k pozitivním pokrokům
v technice obou testovaných skupin. Tento předpoklad se naplnil bez výjimek.
V druhé výzkumné otázce jsme předpokládali, že vlivem poskytnuté zpětné
informaci dojde k výraznější změně techniky kraul u experimentální skupiny. Tento
předpoklad se také naplnil. Plně si však uvědomujeme, že na posun v technice má
podstatný vliv také individualita každého účastníka experimentu a jeho schopnost
zpracovat sdělené informace, ať už z výuky či z rozborů videozáznamů.
131
Ve třetí výzkumné otázce jsme předpokládali, že může dojít k negativnímu
postoji některého účastníka experimentu. Tato domněnka se nepotvrdila. Na úspěchu se
podílela bezpochyby motivace uplatňovaná během rozborů videozáznamů a také
schopnost individuálně přizpůsobit výklad a prezentace.
V poslední, čtvrté výzkumné otázce jsme předpokládali výraznější zlepšení ve
výsledcích motorických testů u experimentální skupiny. Pouze ve dvou motorických
testech ze tří se nám podařilo zlepšení potvrdit. Experimentální skupina měla lepší
výsledky v testu na 20 m a v testu souvislého plavání po dobu 10 minut, ale v testu na
10 m se umístila až za kontrolní skupinou. Domníváme se, že k tomu mohlo dojít
v důsledku charakteru testu, ve kterém se vyšší efektivita techniky plavání vzhledem ke
krátké vzdálenosti nemusela ještě projevit.
Práce splnila naše cíle nad očekávání. Vzhledem k práci s videonahrávkami
a přípravami rozborů videozáznamů, jsme měli možnost vidět výstup vlastní koncepce
výuky. Dále jsme z videozáznamů výuky viděli reakce dětí, které nelze během výuky
postřehnout a jejich pochopení slovnímu výkladu cvičení. Měli jsme také možnost
nahlédnout na naši kvalitu ukázek jednotlivých technik. Obdrželi jsme tak rozsáhlou
vlastní zpětnou vazbu, se kterou jsme v průběhu experimentu pracovali a tím
zkvalitňovali výsledné výsledky práce.
Díky této práci došlo ke změně osobní koncepce některých metodických postupů
výuky kraul, které jsem nyní schopen využívat u mladších kategorií, než byli účastníci
experimentu.
132
7 ZÁVĚR
Cílem práce bylo posoudit vliv poskytování následné zpětné informace
prostřednictvím videonahrávek na zlepšení techniky kraul 6 – 9letých dětí.
Stanovený cíl jsme splnili. Ve výsledkové části práce jsme zhodnotili
kvalitativní změnu v technice kraul u všech účastníků experimentu a to v šesti
sledovaných parametrech techniky. Dále jsme zpracovali a přehledně uvedli
kvantitativní data z motorických testů všech účastníků experimentu uvedené v tabulce 3.
Zaznamenali jsme kladné osvojení modelové techniky u plavců, ale i převládající
odchylky v technice, které nebyly v průběhu experimentu odstraněny.
Naším dílčím cílem bylo zjistit, jak na rozbory techniky kraul budou plavci
z experimentální skupiny reagovat. Výsledkem jsme byli potěšeni. Motivace vyzkoušet
si sami cvičení z rozborů modelové techniky, případně opravit si vytknuté odchylky od
modelové techniky z rozborů natočených lekcí, byla viditelná na každém z účastníků
experimentální skupiny. Děti velmi zaujaly videonahrávky z plaveckých závodů, ale
i např. medailonek o Michaelovi Phelpsovi.
Na základě výsledků práce jsme nabyli dojmu, že výstup 6 – 9letých dětí
z výuky plavání nemusí vykazovat tak hrubé nedostatky, jaké jsou produkovány běžnou
praxí. Avšak nelze říci, že teorie modelové techniky plaveckého způsobu kraul
u dospělých lze přenést do dětské techniky bez výraznějších změn a úlev. Děti v tomto
věkovém období nemají odpovídající tělesné parametry, svalovou zdatnost a precizní
řízení motoriky pro provedení detailů dospělé techniky kraul.
Kvalita a forma v experimentu využívané zpětné informace má pozitivní dopad
na konstituování techniky plavání.
Práce měla za úkol zvýšit kvalitu a propracovanost didaktických metod plavecké
výuky. Na základě naší zkušenosti bychom doporučili rozbory zařazovat jako bloky
s přiměřenými časovými odstupy podle postupu ve výuce. S četností rozborů a pauzami
je zapotřebí pracovat operativně vzhledem k charakteru skupiny a cíli.
Očekáváme, že naše práce bude prospěšná všem plaveckým trenérům,
instruktorům plavání, i učitelům školního plavání. Výsledky práce by je mohly
povzbudit k rozšíření poskytovaných zpětných informací o analýzu videozáznamů
133
zachycené techniky svých klientů, či k využití videonahrávek pro upřesnění představy
optimální techniky plavání nebo korekce odchylek od této techniky. Práce by také
mohla motivovat plavecké odborníky k hledání didaktických metod, jak docílit
kvalitního plaveckého pohybu už v mladším školním věku.
134
LITERATURA
1.
BEDRNOVÁ, E., JAROŠOVÁ, E., NOVÝ, I. a kol. Manažerská psychologie a
sociologie. 1. vyd. Praha : Management Press, 2012. 615 s. ISBN 978-80-7261239-0.
2.
BROOKS, M. Developing swimmers. Champaign, IL : Human Kinetics, 2011.
227 p. ISBN 978-0-7360-8935-7.
3.
CLARYS, J., P. Human morphology and hydrodynamics. In Terauds, J.,
Bedingfield, E. W. (Eds.) International series on sport sciences. Swimming III.
USA : University Park Press, 1979.
4.
COLWIN, C., M. Breakthrough swimming. 1 st ed. Champaign, USA : Human
Kinetics, 2002. ISBN 07-360-3777-2.
5.
COLWIN, C., M. Swimming dynamics (Winning, Techniques and Strategies).
1 st ed. USA : Mosters press, 1999. ISBN 1-57028-206-4.
6.
COLWIN, C., M. Swimming into 21.century. 1 st ed. USA : Human Kinetics,
1991. ISBN 1-800-747-4457.
7.
COUNSILMAN, J., E., COUNSILMAN, B., E. The new science of swimming.
1 st ed. USA : Prentice - Hall, Inc., 1994. ISBN 0-13-09888-5.
8.
COUNSILMAN, J., E. Závodní plavání. Překlad Kripner, J. 1. vyd. Praha :
Olympia, 1974.
9.
CROWLEY, S. Bilateral Breathing for Young Swimmers. Swimming
technique. 2005. vol. 41, no. 4, p. 24-25. ISSN 0039-7415.
10. CÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 2. vyd. Praha : Portál, 2007. 656 s.
ISBN 978-80-7367-273-7.
11. CECHOVSKÁ, I. Plavání dětí s rodiči. 2. přeprac. vyd. Praha : Grada
Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1635-0.
12. CECHOVSKÁ, I., MILER, T. Plavání. 2. přeprac. vyd. Praha : Grada
Publishing, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2154-5.
135
13. DOBRÝ, L., ŠAFAŘÍKOVÁ, J., SVATOŇ, V., MARVANOVÁ, Z. Analýza
didaktické interakce v tělesné výchově. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1997. 94 s.
ISBN 80-7184-334-2.
14. DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. 2. vyd. Praha : Olympia, 2005.
ISBN 978-80-7376-130-1.
15. FOSS, J. One Banana, Two Banana, Push and Breathe. Swimming technique.
2004. vol. 40, no. 4, p. 24-25. ISSN 0039-7415.
16. GIEHRL, J., HAHN, M. Richtig Schwimmen. München : BLV Sportpraxis Top,
2004. 127 p. ISBN 3-405-16819-8.
17. HARMER, J. et al. Teaching swimming and water safety: Learning Aquatics the
Australian way. 2 nd revised ed. United States of America : United Graphic,
2001. 169 p. ISBN 978-0-7360-3251-3.
18. HOFER, Z. a kol. Technika plaveckých způsobů. 2. vyd. Praha : Karolinum,
2006. 100 s. ISBN 80-246-1205-4.
19. JANÍKOVÁ, M. Interakce a komunikace učitelů tělesné výchovy. Brno : Paido,
2011. ISBN: 978-80-7315-208-6.
20. JANSA, P., DOVALIL, J. a spoluautoři. Sportovní příprava: Vybrané
kinantropologické obory k podpoře aktivního životního stylu. 2. vyd. Praha : Qart, 2009. 295 s. ISBN 978-80-903280-9-9.
21. JANSA, P. a kol. Pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 2012. ISBN 978-80246-2026-8.
22. KATZ, J. Swimming for total fitness: A progressive aerobic program. USA :
Doubleday, 1981. 359 p. ISBN 0-385-15932-3.
23. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele: Cesty k lepšímu vyučování. 1 .
vyd. Praha : Portál, 1996. 153 s. ISBN 80-7178-022-7.
24. LACHMAN, O. Jak jsme využívali vodní prostředí v reedukačním kurzu pro
děti s ADHD. Tělesná výchova a sport mládeže. 2012. roč. 78, č. 2, s. 37–44.
25. LANGMEIER, J., KREJCÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4. přeprac. vyd.
Praha : Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9.
136
26. LEVINSON, D., A. Internal stroke motions and the effective coaching of stroke
mechanics. Journal of swimming research. 1987. vol. 3, no. 2, p. 21-28.
27. LUCERO, B., BLEUL-GOHLKE., C. Masters swimming: A manual. Aachen :
Meyer and Meyer, 2006. ISBN 978-1-84126-185-0.
28. MACEJKOVÁ, Y. a kol. Didaktika plávania. 1. vyd. Bratislava : ICM
AGENCY, 2005. 149 s. ISBN 80-969268-3-7.
29. MACEJKOVÁ, Y., HLAVATÝ, R. Biomechanika a technika plaveckých
sposobov. 1.vyd. Bratislava : 1996. ISBN 80-967456-2-X.
30. MAGLISCHO, E.,W. Swimming fastest. Champaign, USA : Human Kinetics,
2003. ISBN 07-360-3180-4.
31. MONTGOMERY, J., CHAMBERS, M. Mastering swimming. Champaign,
USA : Human Kinetics, 2009. 209 p. ISBN 978-0-7360-7453-7.
32. MOTYCKA, J. Teorie a didaktika plavání. 1. vyd. Brno : Masarykova
Univerzita, 1991. 92 s. ISBN 80-210-0286-7.
33. NELEŠOVSKÁ, A. Pedagogické komunikace v teorii a praxi. Praha : Grada
Publishing, 2005. 172 s. ISBN 80-247-0738-1.
34. NEWSOME, P., YOUNG, A. Swim Smooth: The complete coaching systém for
swimmers and triathletes. 1 st ed. Chichester : John Wiley& Sons, 2012. 316 p.
ISBN 978-1-119-96319-6.
35. PUŠ, Jan, et al. Plavání: Učební text pro cvičitele. Praha: Asociace plaveckých
škol CR, 1996. 68 s.
36. REITMAYEROVÁ, E., BROUMOVÁ, V. Cílená zpětná vazba. Praha : Portál,
2007. ISBN 978-80-7367-317-8.
37. RUŽBARSKÝ, P., TUREK, M. Didaktika, technika a tréning v plavání. 1. vyd.
Prešov : Prešovská univerzita, 2006. 137 s. ISBN 80-8068-532-0.
38. RYCHTECKÝ, A., FIALOVÁ, L. Didaktika školní tělesné výchovy. Praha :
Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-659-7.
39. SVOBODA, B. Pedagogika sportu. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2000. ISBN 80246-0156-7.
137
40. SWETTENHAM, W., ATKINSON, J. Trénink plaveckých šampiónů. Praha :
Nakladatelství Olympia, 2006. ISBN 80-7033-978-0.
41. ŠVAŘÍCEK, R., ŠEĎOVÁ, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických
vědách. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 384 s. ISBN 978-80-7367-313-0.
42. ŠVEC, V. Pedagogické znalosti učitele: Teorie a praxe. Praha : ASPI, a. s.,
2005. 136 s. ISBN 80-7357-072-6.
43. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I., Dětství a dospívání. Praha :
Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8.
44. VILÍMOVÁ, V. Didaktika Tělesné výchovy. Brno : Paido, 2002. ISBN: 80-7315033-6.
Internetové zdroje:
URL 1: LACHMAN, O. The use of command style in the reeducation course in the
water environment for children with ADHD. Spectrum of Teaching Style [online].
c2012, [cit. 2014-02-18]. Dostupné z :
http://www.spectrumofteachingstyles.org/pdfs/literature/13_Lachman2.pdf.
URL 2: Effect size
[online]. c2014, [cit. 2014-04-16]. Dostupné z :
http://en.wikipedia.org/wiki/Effect_size.
138
Seznam tabulek
Tabulka 1. Charakteristiky účastníků experimentu.........................................................28
Tabulka 2. Harmonogram experimentu...........................................................................37
Tabulka 3. Celkové výsledky motorických testů účastníků experimentu........................39
Tabulka 4. Výsledné pořadí motorických testů účastníků experimentu..........................40
Tabulka 5. Charakteristiky experimentální skupiny........................................................41
Tabulka 6. Výsledky motorických testů plavkyně AG....................................................42
Tabulka 7. Výsledky motorických testů plavkyně AM....................................................49
Tabulka 8. Výsledky motorických testů plavkyně AŠ.....................................................55
Tabulka 9. Výsledky motorických testů plavkyně HJ.....................................................59
Tabulka 10. Výsledky motorických testů plavkyně ŠŠ...................................................67
Tabulka 11. Výsledky motorických testů plavkyně TZ...................................................74
Tabulka 12. Porovnání výsledků motorických testů experimentálních skupin...............81
Tabulka 13. Charakteristiky kontrolní skupiny...............................................................82
Tabulka 14. Výsledky motorických testů plavkyně AH..................................................83
Tabulka 15. Výsledky motorických testů plavkyně AJ....................................................90
Tabulka 16. Výsledky motorických testů plavkyně BM..................................................97
Tabulka 17. Výsledky motorických testů plavkyně LM................................................104
Tabulka 18. Výsledky motorických testů plavce MS....................................................111
Tabulka 19. Výsledky motorických testů plavkyně TJ..................................................119
Tabulka 20. Porovnání výsledků motorických testů experimentálních skupin.............126
Tabulka 21. Výsledné hodnoty motorických testů se zlepšením v z-skórech...............127
Tabulka 22. Výsledky Mann-Whitneyho testu..............................................................128
Tabulka 23. Věcná významnost rozdílu ve zlepšení - Cohenovo delta.........................128
Tabulka 24. Výsledky testu souvislého plavání na 10 minut po 6ti měsících...............129
139
Seznam obrázků
Obrázek 1 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AG...................................................43
Obrázek 2 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AG...........43
Obrázek 3 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AG...................44
Obrázek 4 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AG....................45
Obrázek 5 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AG.....................46
Obrázek 6 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AG.......................................48
Obrázek 7 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AM..........50
Obrázek 8 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AM..........50
Obrázek 9 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AM..................51
Obrázek 10 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AM.................52
Obrázek 11 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AM..................53
Obrázek 12 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AM....................................54
Obrázek 13. Hodnocení polohy těla plavkyně AŠ...........................................................56
Obrázek 14. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AŠ...................56
Obrázek 15 A - B. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AŠ.................57
Obrázek 16 A - B. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AŠ...................57
Obrázek 17 A - B. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AŠ...................58
Obrázek 18 A - C. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AŠ.....................................59
Obrázek 19 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně HJ..................................................61
Obrázek 20 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně HJ..........61
Obrázek 21 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně HJ..................63
Obrázek 22 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně HJ...................64
Obrázek 23 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně HJ....................65
Obrázek 24 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně HJ......................................66
Obrázek 25 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně ŠŠ..................................................68
Obrázek 26 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně ŠŠ..........69
Obrázek 27 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně ŠŠ..................70
Obrázek 28 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně ŠŠ...................71
Obrázek 29 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně ŠŠ....................72
Obrázek 30 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně ŠŠ......................................73
Obrázek 31 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně TZ.................................................75
Obrázek 32 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně TZ..........76
Obrázek 33 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně TZ.................77
Obrázek 34 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně TZ..................78
Obrázek 35 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně TZ...................79
Obrázek 36 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně TZ......................................80
Obrázek 37 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AH.................................................84
Obrázek 38 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AH.........85
Obrázek 39 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AH.................86
Obrázek 40 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AH..................87
Obrázek 41 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AH...................88
Obrázek 42 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AH.....................................89
Obrázek 43 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AJ..................................................91
Obrázek 44 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AJ..........91
Obrázek 45 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AJ..................93
Obrázek 46 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AJ...................94
Obrázek 47 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AJ....................95
140
Obrázek 48 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AJ......................................96
Obrázek 49 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně BM................................................98
Obrázek 50 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně BM........99
Obrázek 51 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně BM..............100
Obrázek 52 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně BM...............101
Obrázek 53 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně BM................102
Obrázek 54 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně BM..................................103
Obrázek 55 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně LM..............................................105
Obrázek 56 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně LM.......106
Obrázek 57 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně LM..............107
Obrázek 58 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně LM...............108
Obrázek 59 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně LM................109
Obrázek 60 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně LM...................................110
Obrázek 61 A - B. Hodnocení polohy těla plavce MS...................................................112
Obrázek 62 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavce MS...........113
Obrázek 63 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavce MS...................114
Obrázek 64 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavce MS....................115
Obrázek 65 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavce MS.....................117
Obrázek 66 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavce MS.......................................118
Obrázek 67 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně TJ................................................120
Obrázek 68 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně TJ.........121
Obrázek 69 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně TJ................122
Obrázek 70 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně TJ.................123
Obrázek 71 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně TJ..................124
Obrázek 72 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně TJ.....................................125
141
Přílohy
I.
Vyjádření etické komise
II.
Informovaný souhlas
III.
DVD s videozáznamy plavecké techniky účastníků výzkumu
142
Přílohy I. Vyjádření etické komise
Přílohy II. Informovaný souhlas
V Praze dne 15.1.2013
INFORMOVANÝ SOUHLAS
Dovolte mi, abychom Vás tímto informovaným souhlasem oslovili. Byl/a jste
vybrán/a jako ideální kandidát pro výzkum do diplomové práce.
Název DP:
Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul v dětských kategoriích
6 – 9 let.
Cíl projektu: Cílem výzkumu bude posoudit vliv následné zpětné informace
prostřednictvím videonahrávek a slovního popisu na zlepšení techniky
plaveckého způsobu kraul 6 – 9letých dětí. Účastníci výzkumu budou
rozděleni do svou skupin – experimentální a kontrolní. Obsah výuky
bude totožný u obou skupin. Experimentální skupina absolvuje dvacet
rozborů techniky před každou výukovou lekcí navíc oproti kontrolní
skupině.
Spolupráce na projektu:
Účastníci výzkumu budou spolupracovat pouze s jedinou
osobou, na kterou jsou zvyklí a to s plaveckým
instruktorem.
Formy sledování:
V průběhu plaveckých lekcí bude použita metoda
pozorování. Dále budou pořízeny z lekcí videozáznamy.
Během projektu testovaným osobám nebudou působeny žádné nepříjemné, či bolestivé
pocity. Výzkum nenabourá strukturu plaveckých lekcí, na kterou jsou plavci zvyklí.
Naopak je tento výzkum může obohatit o mnoho získaných zkušeností a výrazně
napomoci ke zlepšení jejich plavecké techniky.
Získané osobní informace budou v rámci výzkumu vedeny anonymně pod písmeny
abecedy a získaná data nebudou použita proti testovaným osobám.
Jméno (zákonný zástupce)
Souhlas dítěte
Datum
podpis zákonného zástupce
Přílohy III. DVD s videozáznamy plavecké techniky účastníků výzkumu
DVD naleznete v pouzdře na vnitřní straně desek na konci diplomové práce.

LACHMAN, O. Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul v

Transkript

Podobné dokumenty

D. Viktorjeník-Teorie a didaktika plaván

KATEŘINA ŠEDÁ 1977 Born in Brno, Czech

Úbytkový seznam - Městská knihovna Český Dub

PRSA - ČSPS