Priorita 2/2016
Transkript
Priorita Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 2 I ÚNOR 2016 I zdarma I www.opzp.cz VÝHODNÉ PŮJČKY PRO PŘÍJEMCE DOTACÍ Z OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Úspěšní žadatelé o dotaci na vodohospodářské projekty a energetické úspory u veřejných budov si mohou u Státního fondu životního prostředí ČR sjednat zvýhodněnou půjčku s jednoprocentním fixním úrokem až na deset let. STR. 8 NOVÉ VÝZVY OPŽP BOŽÍ DAR BŘIDLICOVÝ PLYN Podávat žádosti o dotace z Operačního programu Životní prostředí na protipovodňové projekty a sanaci svahových nestabilit je možné od 1. března do konce května. STR. 2 Nové stezky Božídarské rašeliniště a Cínová stezka v Krušných horách lákají návštěvníky. Vybudovány byly za finančního přispění Operačního programu Životní prostředí. STR. 12 Těžba břidlicového plynu je žhavým tématem nejenom v USA, ale už i v Evropě. Nakolik je však přátelská k životnímu prostředí a lidem vůbec? Otázek je mnoho, odpovědí málo. STR. 26 ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 www.opzp.cz 1 AKTUALITY Vážení čtenáři, aktuálním trendem ve světě dotací, který se přímo dotýká i Operačního programu Životní prostředí, je ústup od klasických nevratných dotací a příklon k využívání takzvaných finančních nástrojů. Těmi jsou zejména zvýhodněné finanční produkty jako třeba půjčky nebo jiné formy podpory, jež se vážou k poskytnuté dotaci. Cílem tohoto trendu, za nímž stojí Evropská komise, je učinit systém evropských dotací ekonomicky soběstačnějším a zároveň přimět příjemce dotací k vyšší finanční spoluúčasti na podpořených projektech. Děje se tak s ohledem na oživení evropské ekonomiky, která se dlouhodobě potýká s nízkou mírou vlastních investic. Nejen na evropské úrovni, ale i na úrovních národních tak vznikají nové programy a typy podpory, jež zavazují příjemce dotací k vyšší finanční spoluúčasti na podpořených projektech. Jedná se přitom zpravidla o projekty, které nějakým způsobem generují zisk či finanční úspory. V případě Operačního programu Životní prostředí jsou právě takové například vodohospodářské projekty či projekty zaměřené na dosahování energetických úspor. Není tedy divu, že také Státní fond životního prostředí ČR aktuálně nabízí v prioritních osách 1 a 5 zvýhodněné půjčky s fixním jednoprocentním úrokem po dobu až deseti let. Protože peníze ale nejsou všechno, přináší aktuální Priorita i text o tom, jak to nyní vypadá v Krušných horách. Ty má mnoho lidí stále zažity jako poničený region a symbol bezohledné těžby, nešetrné průmyslové výroby a všeobecné zchátralosti měst a obcí, navíc poznamenané stigmatem komunistických lágrů. Jenomže to už dávno neplatí. Krušné hory se proměnily v atraktivní turistický region, který má co nabídnout. Například v takovém v Božím Daru naplno využívají svého potenciálu a město prosperuje rok od roku lépe. A je skvělé, že svůj podíl na tom mají i dotace z Operačního programu Životní prostředí. DANIEL TÁCHA šéfredaktor 2 OPŽP NABÍZÍ VÍCE NEŽ 1,5 MILIARDY KORUN NA PROTIPOVODŇOVÉ PROJEKTY va, v níž příjemci dotací obdrží peníze na tvorbu analýz odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření či zpracování podkladů pro vymezení území ohroženého zvláštní povodní. Šanci získat podporu mají ale i žadatelé s projekty na zpracování studií odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření v oblastech s potenciálním povodňovým rizikem. „Dotaci mohou získat projekty na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a digitální povodňové plány. Maximál- Do obcí, které loni získaly ocenění Zelená stuha, putují první dotace První tři obce, které loni uspěly v soutěži Vesnice roku 2014 a zároveň vyhrály i v krajských kláních o ocenění Zelená stuha, získají 400 tisíc korun na environmentální projekty. Zelenou stuhu získávají obce s příkladnou péčí o zeleň. L ukavec u Litoměřic, Slavkov v okrese Opava a obec Ždánice na Hodonínsku získají díky svému vítězství v klání o Zelenou stuhu finanční příspěvek na environmentální projekty. Šestnáctým rokem se Ministerstvo životního prostředí připojuje k soutěži Vesnice roku právě prostřednictvím soutěže Zelená stuha. Každoročně se do ní hlásí na 300 obcí. „Obce, které získají titul Zelená stuha, mají automaticky právo zažádat o finanční podporu na environmentální projekt ve výši 400 tisíc korun. Výherce celostátního kola soutěže získává 700 tisíc korun. Vidíme velký přínos v tom, že dotací podpořené projekty vedly ke zlepšení životního prostředí v obcích a podpořily v nich udržitelný rozvoj,“ shrnuje základní podmínky programu ministr Richard Brabec. Operační program Životní prostředí uvolní 1,65 miliardy korun na protipovodňové projekty. O dotace je třeba zažádat do konce května letošního roku v aktuálně vyhlášené 34. a 35. výzvě. Příjem žádostí začíná 1. března. Dotaci lze získat i na sanaci nestabilních svahů. 34. výzva Operačního programu Životní prostředí nabízí žadatelům o podporu dotace na protipovodňové projekty i projekty na sanaci nestabilních svahů. Maximální celková dotace z prostředků EU činí v rámci 34. výzvy 1,3 miliardy korun, z nichž půjde 100 milionů korun na projekty stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost. „Hlavní zaměření výzvy jsme nastavili s cílem co nejvíce pomoci vodnímu hospodářství České republiky a eliminovat riziko povodní, které jsou stejně jako druhý extrém – sucho – projevem probíhající klimatické změny a na které se musíme stejně jako právě na sucho připravit a reagovat,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. šení přirozených rozlivů, hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků. „Podpora pro tyto projekty patří i mezi klíčová opatření v boji se suchem, jejž schválila loni v červenci vláda a na němž v podobě mnoha konkrétních dílčích opatření a legislativních úprav pracují odborníci skupiny Voda–sucho napříč resorty. Ministerstvo životního prostředí má v tomto programovém období OPŽP na realizaci těchto opatření k dispozici celkem 8 miliard korun,“ dodal Brabec, podle kterého je možné ve 34. výzvě OPŽP žádat o dotaci i na obnovu, výstavbu, rekonstrukce a modernizace vodních děl sloužících také k protipovodňové ochraně. „Žádost o dotaci mohou v této výzvě podávat hlavně správci toků, ale i podnikající fyzické osoby, jež předloží projekty Osm miliard na sucho na vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních Až 1,2 miliardy korun získají projekty přelivů vodních nádrží,“ upřesnil ministr. zaměřené na zprůtočnění nebo zvýšení retenčních možností koryt vodních toků 35. výzva OPŽP a přilehlých niv. K dalším podporovaným Další aktuálně vyhlášenou výzvou Operačprojektům patří v 34. výzvě akce na zlep- ního programu Životní prostředí je 35. výz- ní výše podpory přitom v tomto případě činí 70 procent z celkových způsobilých výdajů,“ upřesnil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Maximální celková dotace z prostředků EU na schválené projekty činí v 35. výzvě 350 milionů korun. Žádosti v obou výzvách mohou zájemci podávat od 1. března do 31. května 2016, a to elektronicky prostřednictvím formuláře, který najdou spolu s dalšími dokumenty k oběma výzvám na webových stránkách programu. SKUPINA VODA–SUCHO Pracovní skupinu Voda–sucho zastřešuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. V rámci této skupiny jsou vypracovávány materiály pro potřeby Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, jež spravuje vodní toky. Cílem této skupiny je připravit komplexní materiál, který navrhne celkovou strategii retence, tedy udržení vody v krajině na celém území České republiky. „Nejde o nic jiného než o ‚boj se suchem‘, protože zatímco česká legislativa je poměrně dobře adaptována na problematiku povodní, ať už je to vodní zákon, nebo různá krizová řízení, tak v případě sucha tomu tak není,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 V Lukavci Finanční podpora směřuje aktuálně do obce Lukavec u Litoměřic, která uspěla s projektem na ošetření 20 stávajících stromů, vysázení 526 kusů nových dřevin, založení trvalkových záhonů a instalování oplocenky včetně instalace jedenácti informačních tabulí. „Je to pro nás velké ocenění. Oněch 400 tisíc korun, které získáme, je nezanedbatelným příjmem našeho obecního rozpočtu, který činí 4 miliony korun ročně. Již nyní jsme zpracovali výběrové řízení na dodavatele projektu, na jehož konci bude naše obec opět o něco upravenější a pěknější,“ říká starosta obce Lukavec Tomáš Šenfeldr. Dle jeho slov obec dotaci vítá, na druhou stranu starosta upozorňuje i na skutečnost, že dotaci obec získává na projekt zaměřený na péči o zeleň, za kterou však již byla oceněna Zelenou stuhou. „To značí, že peníze by se nám spíše hodily třeba na opravu chodníků než znovu na environmentální projekt. Takové jsou však podmínky soutěže a my jsme samozřejmě vděčni za každou korunu,“ tvrdí. CÍLEM PROGRAMU pro vítěze ocenění Zelená stuha a Zelená stuha ČR – péče o zeleň a životní prostředí je poskytnutí finančního ocenění vítězům krajských kol soutěže Vesnice roku a soutěže Zelená stuha v souladu s platnou dohodou se Spolkem pro obnovu venkova České republiky a memorandem o spolupráci mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Podpořené projekty musejí být prováděny v souladu s daným venkovským prostředím a musí vést ke zlepšení celkového stavu veřejných prostranství, přírodních prvků a zeleně v obci tak, aby byl zachován či obnoven celkový ráz venkova. O podporu mohou žádat pouze obce oceněné titulem Zelená stuha a obce oceněné titulem Zelená stuha ČR, což jsou výherci celostátního kola soutěže. Ti mají navíc díky držení Zelené stuhy ČR šanci účastnit se i dotačních programů na evropské úrovni, v nichž je přerozdělováno mezi příjemce dotací více peněz. a pro chrudimskou obec Vysočina na výsadbu nové zeleně. „Pro obce, které chtějí být aktivní ve zlepšování životního prostředí, je na letošní rok alokováno 5,5 milionu korun. Podporu získají ty projekty, které nejlépe plní pět kritérií, mezi něž patří dlouhodobé plánování v oblasti rozvoje zeleně a důraz na osvětu a vzdělávání v oblasti životního prostředí,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR etr Valdman. V soutěži Ministerstvo životního prostředí oceňuje dlouhodobé záměry Do 31. prosince 2016 a plány obcí, přípravu a realizaci projektů Dotace 400 tisíc korun od Ministerstva k ochraně a obnově ekologických hodnot životního prostředí poputuje i do obce krajiny, zakládání a obnovu zelených ploch Slavkov v okrese Opava a do Ždánic a jejich pravidelnou údržbu. Hodnotí ale na Hodonínsku. Další obce na dotaci te- i osvětu, výchovu a vzdělávání dětí i dospěprve čekají. Rada Státního fondu život- lých v oblasti péče o přírodu, životní proního prostředí ČR doporučila ministrovi středí a krajinu. ke schválení dotace pro Jakubov u MoravObce, které byly v loňském roce v krajských Budějovic na nákup techniky pro ském kole oceněny Zelenou stuhou, moúdržbu zeleně, pro obec Hromnice neda- hou své žádosti podávat průběžně do leko Plzně na obnovu návesního rybníka 31. prosince letošního roku. 3 ZPRÁVY MŽP MŽP: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA MUSÍ REAGOVAT NA VÝZVY DNEŠKA Do konce letošního března chce Ministerstvo životního prostředí předložit vládě ČR novou podobu Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty i poradenství pro roky 2016–2025. Návrh nyní intenzivně konzultuje s širší odbornou veřejností. P odle zástupců Ministerstva životního prostředí bude nová podoba státního programu opět představovat klíčovou národní strategii pro oblast environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) i poradenství. Na podobě programu se vedle orgánů státní správy podílejí kraje, obce, města, školy, střediska ekologické výchovy, ale i ekologické poradny a neziskové organizace. „Nový státní program je příležitostí pro opětovné nastartování oblasti EVVO a environmentálního poradenství po letech útlumu v letech 2010–2013, kdy této oblasti nebyla ze strany státu věnována patřičná pozornost,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž. Dalším důležitým tématem nového programu bude snaha cíleně rozvíjet přímý kontakt člověka s přírodou. To patří podle Ministerstva životního prostředí k dalším klíčovým tématům státního programu, protože – jak stojí ve zprávě úřadu – v dnešní době ubývá prostoru a času pro bezprostřední kontakt člověka s přírodou i s reálným světem. Zvětšuje se podíl pobytu v interiéru a sílí vnímání světa výhradně prostřednictvím médií a virtuální reality. Státní program proto bude cíleně podporovat vytváření příležitostí pro strukturovanou i nestrukturovanou výchovu a vzdělávání v přírodě. Klíčová témata „Listina základních práv a svobod stanovuje právo na příznivé životní prostředí. Vedle restrikcí a pobídek je výchova a vzdělávání třetí možnou cestou, jak k němu směřovat. Vzdělávání nám tak pomáhá vytvářet kulturu přátelskou k přírodě, společnost, která vidí hodnotu a užitek v čistém a zdravém životním prostředí naší země a naší planety docela přirozeně, bez odměn a trestů,“ řekl v souvislosti s chystaným novým návrhem státního programu ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP To- Česká republika potřebuje podle Jana Kříže takové environmentální vzdělávání, které reaguje na aktuální témata a výzvy, jako je například pařížská smlouva COP 21 o ochraně klimatu z loňského prosince. Nově zaměřené vzdělávací a osvětové programy by měly lidem umožnit lépe porozumět příčinám této změny a chápat její konkrétní negativní dopady. Bez odměn a trestů máš Kažmierski. Podle něj má environmentální vzdělávání, výchova a osvěta v České republice dlouhodobou tradici. Koncepční podpora environmentálního vzdělávání se ale výrazně posunula až na konci devadesátých let. Významným mezníkem bylo v říjnu 2000 právě přijetí základního strategického dokumentu zajišťujícího dlouhodobý rozvoj EVVO v ČR – Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice. PRŮVODCE PO CÍLECH A PŘÍKLADECH Ministerstvo životního prostředí na svých internetových stránkách nabízí ke stažení elektronickou podobu publikace „Environmentální výchova – průvodce po cílech a příkladech“, která vyšla na konci loňského roku a shrnuje základní informace o environmentální výchově v České republice. Lze v ní najít příklady nejčastějších EVVO aktivit, jako jsou třeba modely výukových programů pro školy, ekokroužky nebo dětské tábory. Ale nejenom to. Široká veřejnost se v ní může poučit například i v oblasti environmentálního poradenství při zavádění provozu úřadů ohleduplného k přírodě. V tištěné podobě lze publikaci získat prostřednictvím odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP. Další stovky milionů na čistírny, kanalizace a vodovody Obce Osík, Hostomice, Bezdědice, Radouš, Jedovnice, Krasová, Rudice a Senetářov brzy zlepší stav svých povrchových vod. Čerpat evropské prostředky mohou prakticky okamžitě. Obce uspěly v takzvaných fázovacích výzvách Operačního programu Životní prostředí. Další účastníci těchto výzev obdrží informace na konci dubna. A ktuálně získá dotaci celkem jedenáct projektů v osmi okresech. Ty jsou nyní v mezistadiu realizace, na první její etapu získaly finance z minulého programového období. Mají jeden společný cíl, a to snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových vod i podzemních vod z komunálních zdrojů. Dalším z jejich cílů je eliminovat zanesení znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod. Mezi podpořenými projekty je i jeden na zajištění dodávek pitné vody. „Výzvy jsme koncipovali jako nesoutěžní, to znamená, že předpokladem pro získání dotace bylo pouze splnění základních podmínek a parametrů,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. 4 Okamžité čerpání Většina z podpořených projektů má již vysoutěženého dodavatele nebo soutěž dokončuje, takže může být prakticky okamžitě zahájeno skutečné čerpání evropských prostředků. „Je to další dobrý příklad flexibilního managementu Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR. Aby bylo možné financovat projekty kontinuálně, rozdělili jsme je do dvou fází. V první jsme tak mohli po skluzu nabraném minulými vládami rychle dočerpat evropské peníze z předchozího programového období. Pokud bychom projekty nerozfázovali, nestihly by se z časových důvodů podpořit vůbec. Jsem rád, že další stovky milionů jdou právě na ochranu vodních zdrojů, je to naše priorita,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Dvě fáze Fázovací projekty umožnily žadatelům rozdělit svůj projekt do dvou částí a na jeho první část čerpat dotaci ještě z OPŽP 2007–2013. Z nového OPŽP budou nyní dofinancovány částkou 334 milionů korun. Mezi podpořenými projekty je například odkanalizování obce Osík, stavba vodovodu mezi obcemi Hostomice, Bezdědice a Radouš nebo intenzifikace čistírny odpadních vod a kanalizace v obcích Jedovnice, Krasová, Rudice a Senetářov. Další skupina žadatelů obdrží informaci o podpoře vodohospodářských projektů na konci dubna. Mezi příjemce dotací bude rozděleno 800 milionů korun. Emise skleníkových plynů v ČR klesly Mobilní aplikace pomohou ochránit zvířata při senoseči a sklizni V roce 2014 vypustila Česká republika do atmosféry 123 milionů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z aktuálních dat národní inventarizace skleníkových plynů, zpracovávaných Českým hydrometeorologickým ústavem. Záchrana živočichů ohrožených každoročně při letní senoseči má být podle Ministerstva životního prostředí v letošní sezóně jednodušší. Usnadnění mají dobrovolníkům, zemědělcům i myslivcům přinést nové mobilní aplikace. O proti roku 2013 tak došlo k poklesu emisí skleníkových plynů o 3,7 procenta, což představuje snížení o 4,7 milionu tun. V porovnání například s rokem 1990 se emise skleníkových plynů snížily o 36,9 procenta. Meziročního snížení emisí skleníkových plynů dosáhla ČR především díky vývoji v sektoru energetiky, který vypustil o 5,7 procenta méně emisí než v roce 2013. Významně k tomu přispěla skutečnost, že rok 2014 byl nejteplejším rokem za dobu měření od roku 1961. Naopak ve všech ostatních sektorech došlo k meziročnímu nárůstu emisí. Do budoucna tak bude zapotřebí zajistit, aby byl trend snižování emisí trvalý a směřoval k dlouhodobě udržitelnému přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. K tomu by měla přispět rovněž připravovaná Politika ochrany klimatu v České republice, kterou má Ministerstvo životního prostředí předložit vládě do konce března 2016. OSN HLEDÁ FOTOGRAFIE Výzvu fotografům vyhlásil Program OSN pro životní prostředí. Do své publikace o životním prostředí hledá vhodné ilustrační fotografie. Snímky mají odrážet provázanost ekonomiky, společnosti a životního prostředí v evropském regionu. Autoři vybraných fotografií budou v publikaci řádně kreditováni, výběr je však bez nároku na finanční odměnu. Přihlašování fotografií trvá do 1. března 2016. Výzvu organizuje a publikaci vydává Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Mezi témata, která by měly fotografie pozitivně nebo negativně ilustrovat, patří například zelená města, kvalita ovzduší, obnovitelná energie a ohrožení změnou klimatu. Všechny musí být pořízeny v Evropě. Vybrané fotografie může UNEP použít také ve svých dalších publikovaných materiálech. ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 Foto: ©Tomas Sereda/Fotky&Foto L oni v květnu ministr životního prostředí Richard Brabec spolu s rektorem České zemědělské univerzity v Praze Jiřím Balíkem a zástupci sdružení Za živou krajinu odstartovali kampaň za záchranu živočichů při sečích trávy a sklizni. To, že má tento projekt smysl, nejlépe ukazují nejen každý rok opakující se živé diskuse na sociálních sítích, ale i údaje o usmrcených zvířatech při senosečích a sklizni. I když přesné statistiky, kolik zvířat zemědělská technika každoročně usmrtí, neexistují, odhady myslivců hovoří jen u srn zhruba o 50 zabitých mláďatech na tisíc hektarů travních porostů. „Při sečích hyne kromě srnčat či zajíců i celá řada chráněných druhů, například drobných savců, koroptví, chřástalů, čejek a dalších ptáků. Tento stav nám není lhostejný, a proto jsme loni společně symbolicky na poli v Lánech představili zcela nový webový portál Senoseč. Ten propojuje zástupce dobrovolníků, zemědělců a myslivců, kteří pak společnými silami v terénu snižují počet zvířat usmrcených zemědělskými stroji,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Soutěž o nejlepší aplikaci Zároveň byla vyhlášena soutěž o nejlepší aplikace pro mobily a tablety, které by umožnily vkládat data o výskytu zvířat při senoseči přímo v terénu. Aplikace jsou určeny pro zařízení s Androidem a Windows Phone. „Momentálně aplikace běží v testovací verzi a jejich vývoj by měl být hotový pro ostrý provoz do konce dubna. Výhodou těchto aplikací je, že data můžete zadat do systému rovnou na poli, i když nemáte zrovna internet. Data se uloží v offline režimu a do databáze se nahrají, jakmile se chytrý telefon dostane k datovému signálu,“ uvedl k aplikacím pro chytrá mobilní zařízení jeden z vítězů soutěže Ladislav Böhm. I přes technickou náročnost vývoje vznikly během soutěže celkem tři provozuschopné mobilní aplikace. Cílem je poskytnout aplikace veřejnosti prostřednictvím Google Play nebo Store již pro nadcházející sezónu jarních sečí. Už samotný webový portál Senoseč prokázal v loňské sezóně sečí své opodstatnění. Portál navštívilo přes 7000 lidí, což značí v průměru 400 unikátních návštěv denně. Zaregistrovalo se do něj 2095 uživatelů, z toho 76 zemědělských podniků a 99 mysliveckých spolků. Díky portálu bylo pak při terénních pracích zachráněno 112 zvířat. Užitečný portál Portál funguje tak, že dobrovolníci, zemědělské podniky i myslivci mohou i prostřednictvím mobilních aplikací zadávat termíny a místa sečí, informace o praktických opatřeních v terénu na plašení zvířat i počty, kolik na místě bylo vyplašených a usmrcených zvířat. „Zkušenosti s portálem jsou pro nás myslivce zatím v zásadě pozitivní, a to přestože si lidé práci s ním v loňské sezóně zatím takzvaně osahávali. Věřím ale, že nově vytvořené aplikace pro chytré mobily pomohou letos zájem odborné i laické veřejnosti zvýšit. Pomáhají nám také sociální sítě, konkrétně na Facebooku už má skupina k senosečím a záchraně zvířat přes čtyři tisíce členů, kteří aktivně spolupracují při přípravě akcí v terénu, a to po celé České republice,“ uvedl například Lubomír Hajný z honebního společenstva Staříč na Ostravsku, který se záchraně zvířat před sečením travních porostů věnuje už několik let. 5 KOTLÍKOVÉ DOTACE SEDM NEJČASTĚJŠÍCH OTÁZEK ŽADATELŮ O KOTLÍKOVOU DOTACI Zájem o kotlíkové dotace splnil očekávání. V některých krajích bylo kvůli vyčerpanému objemu stanovených finančních prostředků první kolo příjmu žádostí o dotaci již ukončeno. Ministerstvo životního prostředí mluví o „kotlíkové revoluci“ a připravilo odpovědi na sedm nejčastějších otázek žadatelů o dotaci. Kotlíkové dotace jsou hrazeny z Operačního programu Životní prostředí, vyčleněno je na ně 9 miliard korun. Žádají o ně kraje, které je následně přerozdělují mezi domácnosti. Příjem žádostí odstartovalo již 12 z celkem 14 krajských úřadů. Zájem ze strany lidí je přitom obrovský. Cílem je podpora výměny až 100 tisíc kotlů. Podmínky pro získání dotace se v každém kraji mírně liší, podrobnosti najdou zájemci na webech krajských úřadů. 1 Jsou dotace určeny na výměnu starých kamen, kotlů na plyn, nebo elektrického zdroje? Dotace jsou určeny pouze na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním. Podporu je možno poskytnout i v případě, že je rodinný dům vytápěn dvěma zdroji, tedy kotlem na pevná paliva a dále například kotlem na zemní plyn, elektrokotlem aj. V takovém případě je nutné prokázat, že kotel na pevná paliva plní funkci hlavního zdroje vytápění a že je prokazatelně v provozu. Na výměnu starých kamen je možné při splnění podmínek využít dotace z programu Nová zelená úsporám. Doporučujeme kontaktovat krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR. ÚSTECKÝ KRAJ 25. 1. 2016– 31. 3. 2016 ALOKACE: 162 000 000 Kč POČET VÝMĚN: 1 080 LIBERECKÝ KRAJ 25. 1. 2016 – 30. 6. 2017 ALOKACE: 140 400 000 Kč POČET VÝMĚN: 940 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 11. 1. 2016 – 25. 1. 2016 ALOKACE: 200 000 000 Kč POČET VÝMĚN: 1 340 KARLOVARSKÝ KRAJ Předpoklad 2. 3. 2016 – 30. 6. 2016 ALOKACE: 67 200 000 Kč POČET VÝMĚN: 440 STŘEDOČESKÝ KRAJ 1. kolo 15. 1. – 15. 9. 2016, 2. kolo předpoklad 3. 10. 2016 – 29. 12. 2017 ALOKACE: 517 800 000 Kč POČET VÝMĚN: 3 460 PLZEŇSKÝ KRAJ 20. 1. 2016 – 31. 3. 2016 ALOKACE: 231 000 000 Kč POČET VÝMĚN: 1 540 PRAHA 21. 3. 2016 – 29. 12. 2017 ALOKACE: 23 700 000 Kč POČET VÝMĚN: 160 PARDUBICKÝ KRAJ 27. 1. 2016 – 29. 1. 2016 ALOKACE: 178 000 000 Kč POČET VÝMĚN: 1 180 OLOMOUCKÝ KRAJ 22. 2. 2016 – 13. 5. 2016 ALOKACE: 172 200 000 Kč POČET VÝMĚN: 1 140 KRAJ VYSOČINA 18. 1. 2016 – 31. 12. 2017 ALOKACE: 238 800 000 Kč POČET VÝMĚN: 1 600 JIHOČESKÝ KRAJ 18. 1. 2016 – 31. 3. 2016 ALOKACE: 303 000 000 Kč POČET VÝMĚN: 2 020 2 Jsou podmínkou k získání kotlíkové dotace zateplení domu nebo mikroenergetická opatření? Mikroenergetická opatření je nutné provést, pouze pokud rodinný dům nesplňuje požadavky minimálně na klasifikační třídu C dle průkazu energetické náročnosti. Není však nutné realizovat rozsáhlá opatření, která by po jejich realizaci dům zařadila do klasifikační třídy C. Pro získání dotace postačí realizovat alespoň jedno opatření ze seznamu mikroenergetických opatření, který je k dispozici na stránkách OPŽP. Ideální opatření pro dům doporučí energetický specialista. V případě větších rekonstrukcí je pak možné kotlíkovou dotaci vhodně zkombinovat s dotací na zateplení z programu Nová zelená úsporám, kde je možné získat dotaci až 50 procent ze způsobilých výdajů. 3 Je možné žádat o podporu na zdroj, který není uveden v seznamu registrovaných výrobků? Ano, je to možné. Žadatel ale musí být schopen deklarovat plnění technických parametrů definovaných programem (ekodesign). Tyto dokumenty si musí zajistit u výrobce/dovozce. Dokumenty předá na příslušný krajský úřad, který danou záležitost projedná se Státním fondem životního prostředí ČR, jenž prověří soulad s programem. Pokud je souladu dosaženo, může žadatel čerpat podporu. 6 PŘEHLEDY termínů startů a známých ukončení příjmu žádostí, výše alokovaných prostředků a předepsaný minimální počet vyměněných kotlů do roku 2018 4 Je nutné mít na výměnu kotle nebo mikroenergetické opatření zpracován projekt? 6 JIHOMORAVSKÝ KRAJ 18. 1. 2016 – 30. 4. 2016 ALOKACE: 135 600 000 Kč POČET VÝMĚN: 900 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 1. 2. 2016 – 29. 4. 2016 ALOKACE: 469 200 000 Kč POČET VÝMĚN: 3 120 ZLÍNSKÝ KRAJ 25. 1. – 3. 2. 2016 ALOKACE: 160 500 000 Kč POČET VÝMĚN: 1 080 Termíny vyhlášení výzev jsou orientační. Vztahují se dotace i na chatu nebo rekreační objekt? Projektová dokumentace není podmínkou poskytnutí podpory. U komplexnějších projektů ale doporučujeme projekt zpracovat, protože je i způsobilým nákladem. Způsobilým nákladem je přitom i úhrada služeb energetického specialisty. Kotlíkové dotace se nevztahují na rekreační objekty, týkají se pouze rodinných domů do tří bytových jednotek. Vždy je rozhodující stav zapsaný v katastru nemovitostí. Akceptujeme rodinné domy, objekty k bydlení a obytné části zemědělských usedlostí. 5 7 Je možné proplacení peněz za výměnu kotle i zpětně, to znamená až po jeho výměně? Konkrétní formy i čas vyplacení dotace se v krajích liší. Středočeský a Liberecký kraj budou proplácet způsobilé výdaje zpětně, ale nabízejí i možnost poskytnutí záloh. Ústecký kraj zaplatí výměnu kotle přímo dodavatelské firmě, žadatel tedy – kromě jeho příslušného podílu – nemusí předem platit. Většina ostatních krajů proplácí dotaci zpětně, po instalaci zdroje a doložení veškeré dokumentace. Některé obce nabízejí bezúročnou půjčku. Informace o formách vyplacení dotace poskytne konkrétní krajský úřad. ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 Kontroluje se, jaký kotel si lidé ve skutečnosti pořídí? Za administraci kotlíkových dotací jsou zodpovědné kraje, včetně kontrol plnění podmínek dotace. Kontroly jsou administrativní, dodané výrobky a služby se ověřují na základě faktur a předávacích protokolů. Zároveň budou kontroly na místě, kdy bude s ohledem na počty projektů v jednotlivých krajích celkem zkontrolováno minimálně pět procent ze všech projektů, kterým bude přiznána dotace. Projekty se budou kontrolovat i metodou náhodného výběru. Každý žadatel má povinnost zajistit minimálně pětiletou udržitelnost vyměněného kotle a kdykoliv v té době může přijít kontrola. Žadatel také už při přiznání dotace prohlašuje, že kontrolu kotle ve svém domě umožní. 7 ZAOSTŘENO STÁTNÍ FOND NABÍZÍ LEVNÉ PŮJČKY NA PROJEKTY OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Úspěšní žadatelé o dotaci na vodohospodářské projekty a energetické úspory u veřejných budov si mohou u Státního fondu životního prostředí ČR sjednat zvýhodněnou půjčku s jednoprocentním fixním úrokem až na deset let. Zvýhodněné půjčky jsou určeny ke spolufinancování projektů podpořených z Operačního programu Životní prostředí. S tátní fond životního prostředí ČR nabízí v současné době zvýhodněné půjčky pro vodohospodářské projekty a projekty zaměřené na energetické úspory u veřejných budov. O zvýhodněné půjčky tak mohou již nyní žádat úspěšní žadatelé ve 21. a 22. výzvě a ve stále běžící 19. výzvě Operačního programu Životní prostředí, která končí 15. dubna letošního roku. O půjčku je možné požádat až do konce roku 2016 buď současně s podáním žádosti o dotaci z programu, nebo samostatně – například po výběru zhotovitele pro zajištění vyšší potřeby zdrojů, než bylo deklarováno. Jedním z potenciálních zájemců o zvýhodněnou půjčku je i obec Biskupice-Pulkov u Třebíče, která nyní čeká na posouzení své žádosti o dotaci na výstavbu kanalizace a čistírny odpadních vod za 35 milionů korun. „V naší obci kanalizace chybí a jsme přesvědčeni, že je potřeba. Biskupicemi protéká řeka Rokytná a ta to svým stavem dokazuje. Proto jsme sami hledali možnosti financování výstavby kanalizace z dotací, včetně zajištění vlastních zdrojů,“ říká místostarostka obce Soňa Kazderová. Podle ní je nyní nejdůležitější, zda obec se svou žádostí o dotaci uspěje. Dalším krokem pak bude rozvaha, z jakých konkrétních zdrojů uhradí povinnou finanční spoluúčast na projektu. „Nabídka půjčky od Státního fondu životního prostředí ČR s jednoprocentním úročením musí být podle mého zajímavá pro každého. V dnešní době je půjčka s takto nastavenými parametry věc neobvyklá. Banky naší obci obvykle nabízejí úvěry s úrokem ve výši od 3 do 5 procent,“ říká Kazderová. SFŽP ČR poskytuje od roku 1992 v různých programech příjemcům podpory půjčky na různé typy zpravidla investičních projektů realizovaných v oblasti životního prostředí. Fond dosud poskytl tři tisíce půjček v celkové výši přesahující 17 miliard korun. Více než 80 procent příjemců půjček tvoří municipality – obce, města, svazky obcí a jimi zřizované organizace. Půjčky obecně nejsou sice tak atraktivní jako dotace, ale protože restrikce dotačních zdrojů z úrovně Evropské komise i z národních zdrojů je evidentní realitou, stává se nabídka zvýhodněné půjčky výhodným nástrojem pro posílení zdrojů žadatelů v rámci OPŽP. Částečně revolvingový charakter SFŽP ČR tak umožňuje poskytnout finanční podporu podstatně vyššímu počtu realizátorů environmentálních projektů. Kombinace přímé dotace a zvýhodněné půjčky SFŽP ČR pro kofinancování projektu je osvědčenou a zároveň perspektivní formou finanční podpory. prostředků pro poskytnutí půjček SFŽP ČR příjemcům dotace OPŽP,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Ponížení dotace vyplývá z požadavků Evropské unie, v níž je aktuálně ražena politika ústupu od nevratných dotací a příklonu k využívání zvýhodněných finančních nástrojů, což platí zejména u projektů s finanční návratností. „V aktuálním programovém období je v EU znatelný trend, aby členské země vedle klasických dotací využívaly i takzvané finanční nástroje. Spatřuji v tom jistý posun od kultury dotací ke kultuře ekonomicky návratných projektů,“ tvrdí vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal. Zatímco v minulosti mohla dotace u některých typů projektů zaměřených například na energetické úspory činit v základu až 90 procent způsobilých výdajů projektu (od způsobilých nákladů se odečítala pětiletá Celkové roční náklady úspora provozních nákladů generovaná proZvýhodněné půjčky, které Státní fond ži- jektem, takže reálná podpora byla kolem 60 až votního prostředí ČR nabízí příjemcům 80 procent dle typu projektu), dnes může dotadotací z OPŽP ve vybraných výzvách, mají ce u stejného projektu dosáhnout bez odečtu hned několik výhod. Tou hlavní je, že cel- provozních úspor maximálně 40 procent způkové roční náklady (RPSN) na půjčku činí sobilých výdajů plus 5 procent pro příjemce pouhé 1 procento. „Současnou nižší míru pod- dotace, který zajistí rekonstrukci technologicpory oproti minulým létům kompenzujeme žadatelům kého vybavení způsobilého pro podporu, což v podobě půjček. Díky půjčkám za minimální úrok se v praxi značí rekonstrukci zdroje vytápění či podaří zrealizovat více projektů a o to nám jde. Zna- instalaci technologické části systému nuceného mená to více projektů a efektivnější zlepšení životního větrání s rekuperací, energetický management prostředí,“ říká ministr životního prostředí nebo další úsporná opatření metodou EPC – Richard Brabec, podle kterého zvýhodněné Energy Performance Contracting. Základní půjčky odrážejí i vizi Ministerstva životní- princip metody EPC spočívá v tom, že úsporná ho prostředí, která směřuje k transformaci opatření jsou splácena z dosažených úspor. Státního fondu životního prostředí ČR od převážně dotačního administrátora blíže k bankovnímu ústavu svého druhu, respektive k revolvingovému fondu. Další výhodou zvýhodněných půjček je, že náklady na půjčku ve výši 1 procenta jsou fixní po celou dobu její splatnosti, tedy až deseti let. Jinou výhodou je, že zvýhodněné půjčky městům a obcím, kterým jsou zejména určeny, umožňují v kombinaci s dotací pokrýt až 100 procent celkových způsobilých výdajů dotovaného projektu. „Nabídkou zvýhodněných půjček se snažíme kompenzovat ponížení výše dotace u vodohospodářských projektů i u projektů zaměřených na energetické úspory veřejných budov. Možnost získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů, a to kombinací dotace a půjčky, je oproti minulému programovému období nově nabízena v řádově vyšším objemu disponibilních Pokles výše dotace je přitom znatelný i u vodohospodářských projektů, důvodem je odlišná metodika odpočtu příjmů projektů oproti minulému programovému období. Maximální výše dotace činí stále 85 procent ze způsobilých výdajů ponížených o příjmy projektu, nyní se však příjmy generované projektem odpočítávají paušální sazbou ve výši 25 procent, což může navýšit podíl žadatele na nákladech na realizaci projektu. Reálná podpora u vodohospodářských projektů tak činí 63,75 procenta ze způsobilých výdajů. Možnost čerpat zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR však celkovou podporu přenastavuje opět více ve prospěch jejího příjemce. V praxi to může vypadat i tak, že příjemce dotace z OPŽP nemusí pro průběžné proplácení způsobilých fakturovaných výdajů vynakládat vlastní finanční prostředky. Snadno je pokryje z dotace z OPŽP a půjčkou od fondu prostřednictvím průběžných žádostí o platbu předkládaných formou kombinovaných plateb, což znamená, že fondu předkládá k úhradě buď vůbec neuhrazené, nebo jen částečně uhrazené faktury od dodavatelů. V Černém Dole a jinde Jedním z mnoha žadatelů o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, kteří zvažují sjednání levné půjčky od fondu, je i krkonošský městys Černý Důl. Nyní žádá o dotaci z OPŽP na vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod za 115 milionů korun. Nabídkou zvýhodněných půjček se snažíme kompenzovat ponížení výše dotace u vodohospodářských projektů i u projektů zaměřených na energetické úspory veřejných budov. Možnost získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů, a to kombinací dotace a půjčky, je oproti minulému programovému období nově nabízena v řádově vyšším objemu disponibilních prostředků pro poskytnutí půjček SFŽP ČR příjemcům dotace OPŽP. 8 ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 9 ZAOSTŘENO VÝHODY ZVÝHODNĚNÝCH PŮJČEK OD SFŽP ČR 1 Nízký úrok, který je fixní po celou dobu splácení a zároveň představuje roční procentní sazbu nákladů (RPSN), jež v případě bankovních úvěrů zahrnuje kromě běžného úroku i celou škálu dalších poplatků. 2 Prodloužená doba splatnosti s možností předčasného splacení půjčky nebo odkladu splácení v rámci celkové doby splatnosti bez sankcí či poplatků. Splatnost jistiny začíná až v roce následujícím po posledním roce, kdy byly uvolněny finanční prostředky Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR). PODPOŘENÝ PROJEKT v rámci prioritní osy 1 OPŽP 2007–2013: Intenzifikace úpravny vody Příkrý, Liberecký kraj, okres Semily PODPOŘENÝ PROJEKT v rámci prioritní osy 3 OPŽP 2007–2013: Energeticky úsporné projekty Jihlava – sociální zařízení, Kraj Vysočina „O možnosti získat zvýhodněnou půjčku jsme se dozvěděli při konzultacích žádosti o podporu od pracovníků Státního fondu životního prostředí ČR. Vzhledem k jednoprocentní sazbě RPSN vypadá nabídka fondu velmi zajímavě. Musíme se však seznámit ještě s dalšími podmínkami půjčky. Víme, že doba splácení půjčky je deset let, my bychom ale preferovali spíše 15 let,“ říká starosta Černého Dolu Zdeněk Kraus. I tak podle něj vychází z čistě finančního hlediska půjčka od Státního fondu výhodněji než od bank. „Na základě indikativních nabídek bankovních domů se RPSN nyní pohybuje v rozmezí 1,5 až 1,9 procenta,“ říká Kraus, podle kterého Černý Důl proto s využitím zvýhodněné půjčky od SFŽP ČR již výhledově počítá. Jinou obcí, jejíž představitelé se zaobírají myšlenkou na sjednání půjčky u Státního fondu životního prostředí ČR, je obec Křenovice u Přerova, kde stejně jako v Černém Dole nyní žádají o dotaci na vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod. Podle slov tamějšího starosty Jaroslava Lejnara se půjčka od fondu jeví jako vhodné a ve své podstatě velmi výhodné řešení dofinancování projektu podpořeného z OPŽP. „Zajímavá tato nabídka bezpochyby je. Půjčka s takto nízkým úročením s garancí po celou dobu splácení se snad ani nedá odmítnout,“ myslí si Lejnar. On osobně by si však přál, aby spíše než zvýhodněnou půjčku mohla jeho obec čerpat vyšší dotaci z Operačního programu Životní prostředí. A upozorňuje i na problém, který bude muset jeho obec v souvislosti s žádostí o zvýhodněnou půjčku řešit, pakliže s ní uspěje. „V našem konkrétním případě je limitující zajištění půjčky do výše 1,5násobku jejího čerpaní, a to obecními nemovitostmi. Problémem je, že naše obec nedisponuje velkým nemovitým majetkem. Musíme se tedy ohlížet i po bankovním sektoru, který ovšem – to musím říci – reaguje také velmi informujeme o možnostech získání zvýhodněných půjček od Státního fondu životního prostředí ČR na dofinancování jejich projektů ucházejících se o podporu z OPŽP, a to nad rámec dotace až do výše 100 procent způsobilých výdajů,“ říká team leader společnosti Vratislav Kubík. Upozorňuje však i na to, že dle jeho názoru lze v současné době minimálně na finančně náročnější projekty získat i od bank půjčku s úrokem srovnatelným s nabídkou fondu. „Naším názorem je, že jako mnohem efektivnější a žádanější krok, zejména v oblasti energetických úspor, by ale všichni žadatelé uvítali místo zvýhodněného úvěru navýšení procenta dotace,“ dodává. Podle Státního fondu životního prostředí ČR ale v žádném případě není navýšení dotace reálné, neboť oblast energetických úspor je jednoznačně oblastí generující finanční prostředky úsporami provozních nákladů, a tedy oblastí zcela vhodnou pro finanční nástroje, to znamená vratné prostředky. 3 Nastavený model financování projektů: Pro průběžné proplácení způsobilých fakturovaných výdajů nepotřebují příjemci žádné vlastní prostředky, výdaje mohou být zcela pokryty dotací Operačního programu Životní prostředí a půjčkou Státního fondu životního prostředí ČR. Neuhrazenou fakturaci lze formou žádosti o platbu předkládat na SFŽP ČR k proplacení a až následně uhradit dodavatelům. 4 Zajištění půjčky lze kombinovat, může to být zástavou nemovitého majetku, majetkem nebo ručitelským prohlášením / zárukou dalších subjektů nebo cennými papíry, včetně případné dohody o budoucím vkladu zástavního práva po dokončení realizace podporovaného projektu. 5 Příjemce dotace z Operačního programu Životní prostředí a zvýhodněné půjčky komunikuje při administraci dotace a půjčky s jedním subjektem – SFŽP ČR. 6 SFŽP ČR má dlouhodobé zkušenosti s poskytováním zvýhodněných půjček, s hodnocením úvěrové způsobilosti žadatelů, s aplikacemi zástavního práva a dalších zajišťovacích instrumentů a s uzavíráním smluv a poskytuje žadatelům bezplatné poradenství a konzultace. 10 pružně,“ tvrdí Lejnar. Dle jeho slov jim banka, s níž v Křenovicích spolupracují, již nyní nabídla úvěr s desetiletou splatností a s úrokem ve výši 1,14 procenta. V tomto případě se však jedná pouze o výši úroku, s poplatky za poskytnutí a vedení úvěru jsou celkové náklady na jeho sjednání vyšší než samotný úrok a samozřejmě vyšší, než jaká je nabídka Státního fondu životního prostředí ČR. Konkurenceschopný produkt Možnosti zvýhodněné půjčky od Státního fondu životního prostředí ČR pečlivě zkoumají i analytici Svazu měst a obcí ČR. Jakkoliv je podle jeho zástupců půjčka od fondu výhodná, mluvčí svazu Štěpánka Filipová je přesvědčena o tom, že příjemci dotací z Operačního programu Životní prostředí by si měli před sjednáním jakéhokoli úvěru vždy udělat průzkum trhu s půjčkami. „Svaz vítá, že fond nabízí zvýhodněnou možnost financování projektů. Zvlášť proto, že výše dotací nepokrývají potřeby měst a obcí. Otázkou avšak je, do jaké míry je nabízená půjčka konkurenceschopný finanční produkt. V současné době mají samosprávy často výhodné úvěry od jiných subjektů. Obecně platí, že dobrý hospodář si úvěry a jiné finanční produkty dojednává tam, kde získá ty nejlepší podmínky. A to platí i pro samosprávu, která musí hájit finanční zájmy obyvatel měst a obcí,“ říká mluvčí Štěpánka Filipová. V obdobném duchu se k možnosti zvýhodněných půjček od Státního fondu životního prostředí ČR celkem logicky vyjadřují i poradenské firmy v oblasti dotací, z nichž mnohé jsou vlastněny i bankami, jež mají na spolufinancování dotacemi podpořených projektů komerční zájem. To platí například i pro společnost Erste Grantika Advisory. „My samozřejmě v rámci svých poradenských služeb klienty především z řad obcí a měst Parametry půjčky Podmínkou pro získání zvýhodněné půjčky od Státního fondu životního prostředí ČR je získání dotace z Operačního programu Životní prostředí. Aktuálně se to týká žadatelů o dotace ve 21. a 22. výzvě, v nichž žadatelé předkládali projekty na výstavbu, modernizaci a intenzifikaci čistíren odpadních vod, úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody a výstavbu a dostavbu přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody. O zvýhodněnou půjčku však mohou požádat i ti žadatelé o dotaci, kteří uspějí v 19. výzvě OPŽP, která aktuálně nabízí dotace na snižování spotřeby energie zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí veřejných budov, včetně opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov, dále dotace na technologie na využití odpadního tepla a na instalace nízkoemisních a obnovitelných zdrojů tepla. Fond poskytne zvýhodněnou půjčku pouze na úhradu způsobilých výdajů bezprostředně souvisejících s daným projektem podpořeným z OPŽP. Půjčka přitom může být poskytnuta až do výše rozdílu mezi výší poskytnuté dotace a výší celkových způsobilých výdajů projektu, přičemž dotace OPŽP, půjčka ze SFŽP ČR a případná podpora z dalších národních veřejných zdrojů nesmí přesáhnout 100 procent z celkových způsobilých výdajů projektu. ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 Parametry půjčky jsou stejné pro oba typy žadatelů. Fond poskytne zvýhodněnou půjčku pouze na úhradu způsobilých výdajů bezprostředně souvisejících s daným projektem podpořeným z OPŽP. Půjčka přitom může být poskytnuta až do výše rozdílu mezi výší poskytnuté dotace a výší celkových způsobilých výdajů projektu, přičemž dotace OPŽP, půjčka ze SFŽP ČR a případná podpora z dalších národních veřejných zdrojů (např. dotace z krajů) nesmí přesáhnout 100 procent z celkových způsobilých výdajů projektu. Zvýhodněný fixní jednoprocentní úrok přitom zůstává neměnný po celou dobu splácení půjčky. Obvyklou formou zajištění je zástava nemovitostí a ručení třetím subjektem, vyloučeny však nejsou ani jiné formy zajištění včetně jejich kombinací. Ručit za půjčku je možné kombinací zástavy nemovitého majetku, ručitelským prohlášením i cennými papíry. Možná je i dohoda o budoucím vkladu zástavního práva na předmět podpořeného projektu v kombinaci s jinou formou zajištění. Doba splatnosti jistiny je stanovena smlouvou o poskytnutí půjčky, přičemž tato lhůta nabíhá rokem následujícím po posledním roce zaslání finančních prostředků příjemci půjčky a může činit maximálně deset let. Úrok z půjčky je splácen průběžně z objemu poskytnuté půjčky. Půjčka i úroky jsou spláceny čtvrtletně, nejpozději k poslednímu dni daného čtvrtletí. V případě, že příjemce podpory požádá o odložení doby splatnosti půjčky ze závažných a prokazatelných důvodů, může fond po individuálním posouzení ekonomické situace příjemce podpory odložit dobu splatnosti půjčky maximálně o jeden rok, přičemž celková doba splatnosti a úroková míra zůstávají beze změny. Na základě žádosti příjemce podpory může fond odsouhlasit restrukturalizaci splátek půjčky, tj. úpravu režimu splácení v rámci celkové doby splatnosti bez odkladu splátek. O půjčku lze žádat prostřednictvím vyhlášené 7. a 8. výzvy Národního programu Životní prostředí, a to do konce letošního roku. Podmínkou je přiznání dotace z Operačního programu Životní prostředí na uvedené podporované aktivity. Nabídka zvýhodněných půjček je v případě vodohospodářských projektů určena výhradně obcím a městům, dobrovolným svazkům obcí, městským částem hl. m. Prahy, příspěvkovým organizacím a obchodním společnostem ovládaným z více než 50 procent obcemi a městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty. U projektů zaměřených na energetické úspory veřejných budov jsou oprávněnými žadateli o zvýhodněnou půjčku navíc ještě kraje, státní organizace, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace zřizované územně samosprávnými celky, vysoké školy, školy a školská zařízení, školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy, spolky nebo církve a náboženské společnosti a jejich svazky. 11 REPORTÁŽ AKTUALITY 1 2 4 5 PROJEKT V ČÍSLECH Celkové náklady 11 192 009 Kč Celkové uznatelné náklady 11 192 009 Kč BOŽÍDARSKÉ RAŠELINIŠTĚ Rašeliniště, díky kterému vznikla v roce 1965 v Krušných horách nejvýše položená národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, bylo Ramsarskou úmluvou vyhlášeno za mezinárodně významný mokřad. Předmětem ochrany je na Božídarském rašeliništi komplex rozvodnicových svahových rašelinišť na suťových vývěrech puklinových vod a rašelinné horské louky, které přecházejí ve vřesoviště. Ekosystém rašeliniště je také domovem rozmanité flóry a fauny: v rezervaci bylo vymezeno dvanáct lesních typů od svěží bukové smrčiny po kleč vrchovištní, z jejich obyvatel stojí za zmínku tetřívek obecný, kos horský, moták pilich, chřástal polní, zmije obecná a ještěrka živorodá, ale také střevlík Menetriesův, nosatec a žluťásek borůvkový. Celková výše podpory 9 933 344 Kč 1. PRÁCE NA STEZCE začínají takzvaným trasováním. 2. NÁSLEDUJE ZBITÍ dřevěné bytelné konstrukce. 3. VŠE SE DĚLÁ RUČNĚ, bez použití těžké techniky. 4. DŘEVĚNÝ CHODNÍK z odolného bukového dřeva je na světě. 5. ZBYTKOVÝ STAVEBNÍ MATERIÁL čeká na své odklizení. 6. STEZKA SLOUŽÍ prvním návštěvníkům. 3 6 NA CESTĚ KRUŠNÝMI HORAMI SE LIDÉ UŽ NEMUSEJÍ BÁT Krušné hory má většina z nás zažité jako poničený region, symbol bezohledné těžby, nešetrné průmyslové výroby a všeobecné zchátralosti měst a obcí umocněné stigmatem komunistických lágrů. O mnoha místech to ale dnes už neplatí. Například v Božím Daru využívají svého potenciálu a město rok od roku více prosperuje. A to i díky dotacím z Operačního programu Životní prostředí. B oží Dar, malé město v srdci dnes už zotavených a podmanivě krásných Krušných hor, má dnes co nabídnout: hory, na jejich úbočích sjezdovky a na vrcholcích rozhledny, hluboké lesy a horské louky protkané desítkami kilometrů stezek pro pěší, cyklisty, běžkaře, ale i rodiny s kočárky, historické technické i přírodní památky. Kraj okolo Božího Daru by se tak dal nazvat krajem nejrůznějších stezek. K největším lákadlům tu patří naučná stezka Božídarské rašeliniště a nověji i Cínová stezka, obě financované z dotací Operačního programu Životní prostředí. V havarijním stavu Naučná stezka Božídarské rašeliniště, která prochází severovýchodní částí rezervace, a nezasahuje tak její nejcennější části, byla poprvé vybudována na začátku 70. let minulého století. Její údržba v následujících desetiletích byla občasná a nahodilá. „Dělalo se to takovým samozásobitelským způsobem. Vždycky se vyměnilo sto metrů, dvě stě metrů a opravovalo se smrkovým dřevem, které 12 toho moc nevydrží,“ vzpomíná Olga Zámostná z městského úřadu v Božím Daru. Havarijní stav stezky způsobil, že návštěvníci začali ve zvláště chráněném území vyšlapávat mimo naučnou stezku vedlejší cesty. Když se před šesti lety objevila možnost financování z Operačního programu Životní prostředí, božídarští neváhali a chopili se šance. Projekt řešil celkovou opravu stezky v místech schůdných i neschůdných kvůli silnému zamokření nebo terénním nerovnostem. Původní stezka sestávala z povalového chodníku různé šířky a charakteru, od částí pochozích přímo po terénu po dřevěná pole z polokulatin uložených přímo na terénu nebo na zaberaněných pilotech. „Dřevěná konstrukce chodníku byla silně poškozena hnilobou a byla zcela nespolehlivá a nezpůsobilá pro bezpečné užívání veřejností. Nešlo nám o vybudování nové stezky, ale o zásadní, generální opravu té původní, a to v celém jejím rozsahu,“ popisuje Zámostná. Součástí projektu bylo i obnovení navigačního systému a informačních tabulí na stezČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 ce. To obnášelo instalaci map se stojany, směrníky, tabule s vyobrazením zajímavostí Božídarského rašeliniště, které veřejnost blíže seznamují se vzácnou faunou a flórou v oblasti, a konečně i vydání brožury a informačního letáku o Božídarském rašeliništi se základními údaji a fotodokumentací. Bezpečná a bezbariérová Dnešní naučná stezka Božídarské rašeliniště je dlouhá 3,2 kilometru a má dvanáct zastávek upozorňujících na cenné botanické, faunistické a historické prvky rašeliništního ekosystému. „Podařilo se nám vybudovat stezku, která je přístupná za každého počasí, což před opravou nebylo možné,“ hodnotí výsledek projektu Dušan Perník, referent pro investice města Božího Daru a technický dozor projektu. Samotná realizace projektu nebyla přesto bezproblémová. V polovině stavby odstoupil kvůli insolvenci zhotovitel a bylo nutné znovu vypsat výběrové řízení. „Napodruhé jsme ale měli štěstí, nový zhotovitel převzal zodpověd- nost za celou stavbu a dokončení pak proběhlo v pořádku,“ říká Perník. Podle Olgy Zámostné zachoval nový dodavatel podmínku, že veškeré práce se budou provádět ručně, takže nedocházelo k žádnému navážení materiálu technikou: „Stezku tak budovali doslova před sebou a materiál si vozili v podobném vozíku, jakým se na nádražích vozí zavazadla.“ Ke stavbě bylo použito vysoce odolné hoblované bukové dřevo, čímž by mělo být dosaženo i výrazného snížení provozních nákladů v dlouhodobém měřítku. „Proto jsme tam ale například letos museli kvůli nedostatečné sněhové pokrývce zamezit vstupu běžkařů. Stačí trocha sněhu a lidé už si na stezce vyběhávají stopu a přes tenkou vrstvičku sněhu hůlkami poškozují rovné, hoblované povaly,“ vysvětluje Perník. Obavy, aby stezka vydržela větší vrstvy sněhu, aniž by jeho váha zatlačovala piloty hlouběji do rašeliniště, byly naštěstí plané a k deformaci stezky nedochází ani při bohaté sněhové nadílce. 13 REPORTÁŽ AKTUALITY 7 8 10 Památky hornictví v Krušnohoří usilují o zapsání na seznam UNESCO PROJEKT V ČÍSLECH Celkové náklady 14 479 676 Kč Celkové uznatelné náklady 9 7. NAUČNÁ STEZKA Božídarské rašeliniště je dlouhá 3,2 kilometru a má dvanáct zastávek upozorňujících na cenné botanické, faunistické a historické prvky rašeliništního ekosystému. 14 479 676 Kč Celková výše podpory 13 031 707 Kč 11 8. CÍNOVÁ STEZKA jejíž první část byla z dotace OPŽP zrealizována v letech 2014–2015, navazuje na naučnou stezku Božídarské rašeliniště, pro niž současně vytváří bezpečnou návratovou trasu. V Krušnohoří se od 16. století těžily cínové, měděné a stříbrné rudy. O mnoho let později přibyl uran. I tato komodita by mohla mít v UNESCO svou připomínku v podobě rudé věže smrti ve Vykmanově u Ostrova, která je od roku 2008 národní kulturní památkou. Věžovitá stavba v areálu bývalé Škodovky, určená k drcení a třídění uranové rudy z jáchymovských dolů, se stala symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století. 9. RANNÍ PROCHÁZKA Božídarským rašeliništěm láká fotografy. 10. NA PRVNÍ ÚSEK asfaltové Cínové stezky již loni vyrazili první návštěvníci – pěšky, na kolech, s kočárky a v zimě na běžkách. 11 . PO DOKONČENÍ všech úseků stezka propojí Boží Dar s Ryžovnou a Bludnou a dále by měla pokračovat do Horní Blatné. . Na seznam UNESCO Vycházející hvězdou božídarských stezek je plánovaná Cínová stezka, jejíž první část byla z dotace Operačního programu Životní prostředí zrealizována v letech 2014–2015. Důvod jejího vzniku je velice zajímavý: Boží Dar totiž leží na území takzvaného Krušnohorského montánního regionu, zasahujícího českou i německou stranu hor. „Nikde na světě není region, který by měl takový přínos pro hornictví, hutnictví a související obory jako právě Krušné hory. Nic podobného na světě není,“ říkal dnes již zesnu- lý milovník a znalec hornického Krušnohoří RNDr. Jan Hloušek. Impozantní doly, křivolaké štoly, těžební věže, vodní stavby a hornická města vytvářejí dohromady jedinečnou sérii památek na obou stranách česko-německé hranice. Nyní se usiluje o zařazení tohoto fenoménu na Seznam světového dědictví UNESCO. „Žádost podalo více než padesát českých a německých obcí a měla by se projednávat letos v Paříži,“ přibližuje Olga Zámostná. A právě historie hornictví se dotýká i nový projekt Cínové stezky. Krušné hory, dříve též Rudohoří, jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 kilometrů a průměrné šířce 40 kilometrů. 14 Předmětem společného česko-německého projektu usilujícího o zápis na seznam UNESCO je přiblížit historii současným generacím. Důležitou součástí sasko-české nominace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na seznam jsou historická rýžoviště cínovce (sejpy) u Božího Daru. Jde o oblast, která je celoročně hojně navštěvována, neboť zdejší rozsah historických útvarů hlušiny je ojedinělý. Cínová stezka Při návštěvách této oblasti byl hlavním problémem pohyb pěších a cyklistů, neboť jediná možnost, jak se k sejpům dostat, byla po silně frekventované silnici z Božího Daru do Horní Blatné. Význam projektu výstavby Cínové stezky proto spočíval především ve zlepšení bezpečnosti turistů při poznávání vzácných přírodních památek. Současně tento projekt navazuje na naučnou stezku Božídarské rašeliniště, pro niž současně vytváří bezpečnou návratovou trasu. Velkou šanci má 400 let starý cínový důl Mauricius v Hřebečné u Abertam. „Zpřístupněna byla i historická štola Johannes, která je součástí důlního revíru na Zlatém kopci u Božího Daru,“ upozorňuje Tomáš Karel z pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti. Realizace stezky přitom nejenže podle božídarských zastupitelů rozšíří možnosti poznávání přírodních zajímavostí, ale také zamezí poškozování tamější flóry, neboť turisté nebudou vstupovat na chráněné sejpy. Po dokončení všech úseků by stezka komunikačně propojila Boží Dar s Ryžovnou. „Prvních zhruba 1500 metrů Cínové stezky už jsme zrealizovali a nyní se chystáme na další, 1800 metrů dlouhou část,“ tvrdí Olga Zámostná. Druhá část stezky by návštěvníkům kromě jiného měla umožnit poznat Blatenský příkop, středověké vodní dílo vybudované v roce 1540 těžařskými společnostmi blatenského a božídarského rudního revíru. Na třetí část, vedoucí až na Ryžovnu, je třeba vypracovat EIA, což celý proces téměř o rok prodlouží. Na první úsek asfaltové stezky sledující původní komunikaci, oddělenou příkopem, už vloni vyrazili první návštěvníci – pěšky, na kolech, s kočárky a v zimě ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 na běžkách. Stejně jako naučná stezka Božídarské rašeliniště je Cínová stezka – uskutečněná i plánovaná – při své šíři, členění i vyspárování přístupná vozíčkářům. Jedná se přitom o stezku, po které návštěvníci už dlouhou dobu volali. Její výstavbu bylo třeba projednat s Agenturou ochrany přírody a krajiny, neboť vede územím národní přírodní rezervace. Rozhodlo se, že stezka nedostane číslo, ale rovnou jméno. Cínová stezka se tak připojila k dalším turisticky populárním stezkám okolo Božího Daru – Ježíškově cestě, Stezce Lukáše Bauera a Weissflogově stezce. „Pokud se nám v budoucnu podaří zrealizovat všechny tři její úseky, rádi bychom ji napojili na německou stranu, kde leží známé sportovní středisko Rabenberg. Pro naše i německé návštěvníky by se tak podstatně rozšířila možnost poznávání našich hor,“ zamýšlí se Olga Zámostná. A nepřijíždí jich sem vskutku málo. Jen božídarská statistika vykazuje okolo 90 000 poznáníchtivých duší ročně. „Česká nominace by snad ani neměla smysl, kdyby chyběl Jáchymov, byť jeho stav stále není nejlepší. Hornickému městu s historickým centrem vévodí kostely, radnice, a zejména bývalá královská mincovna,“ říká Tomáš Karel z Národního památkového ústavu. O zapsání do seznamu UNESCO usiluje i další městečko – Horní Blatná, dobře zachovaná ukázka hornického sídla s typickými rovnoběžnými ulicemi. Podobná městečka prosazuje na seznam i saská strana. O něco méně známý aspirant je třicetikilometrový umělý vodní kanál Dlouhá stoka se dvěma napájecími rybníky ve Slavkovském lese. Tato pozoruhodná stavba přiváděla v 16. a 17. století vodu dolům na Hornoslavkovsku. Další nominovanou technickou památkou je lom s vápenkou v Háji u Loučné pod Klínovcem. Vápenka měla dvě pece, ve kterých se topilo dřevem z okolních lesů. Hned vedle jsou zbytky lomu, kde se těžil mramor. Ve výčtu pak zbývá už jen vrch Mědník na Chomutovsku, pod jehož jižním svahem se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec a městečko Krupka na Teplicku. 15 OTÁZKY AKTUALITY A ODPOVĚDI Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500. Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá. ČISTOTA VODY KVALITA OVZDUŠÍ Zajímají nás dotace u prioritní osy 1 – zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní. Chtěli bychom se připravit na případné získání dotace a vypsat výběrová řízení na inženýrské práce. Dotační žádost máme podánu na rozšíření kanalizace a stavbu nové čistírny odpadních vod. Ke každé dílčí akci máme však samostatnou projektovou dokumentaci, zpracovanou různými firmami. Je možné mít na tuto akci dva autorské dozory – jeden na čistírnu odpadních vod a druhý na kanalizaci? Ano, na stavbě je možné využít dva autorské dozory, pokud bude věcně stanoveno, který se vztahuje ke které části akce. Činnost těchto odborníků se nemůže překrývat. Žádost o dotaci by pak byla podána a řešena jen jedna (na specifický cíl 1.1) a zde by pak šlo o dvě aktivity (1.1.1 a 1.1.2). V rámci zpracování energetického posudku jsem našel informaci, že objekt je pro účely výpočtu energetické náročnosti objektu brán jako jednozónový/vícezónový. Existuje nebo bude k tomu existovat nějaký metodický pokyn SFŽP ČR? Kdy a za jakých podmínek uvažovat budovy jednozónově a kdy vícezónově? Ne, žádný metodický pokyn není a nebude. Energetický specialista v dané věci má postupovat podle své odbornosti a souvisejících technických/právních předpisů. Potřebuji zjistit, zda chápu správně hodnocení žádostí u SC 5.1. Konkrétní příklad: budova školy (s učebnami), kde by mělo dojít k výměně oken, zateplení obálky budovy (celkem 8 mil. Kč) a instalaci rekuperačního zařízení (2 mil. Kč). Bude takový záměr hodnocen podle písmene A, nebo C, nebo jejich kombinací? Pokud by bylo hodnocení pouze dle A, potom jsou maximální náklady dány metry čtverečními a na rekuperaci nebude poskytnuta podpora, pokud nebudou náklady na metr čtvereční nižší, než jsou náklady maximálně stanovené, a tedy se do nich náklady na rekuperaci částečně ne- 16 ZPRACOVÁNÍ ODPADU OCHRANA PŘÍRODY vejdou. Pokud dojde k hodnocení pouze dle C, potom jsou zase maximální náklady dány finanční náročností na rekuperaci a náklady na zateplení mohou být uznány za způsobilé, pouze pokud bude finanční náročnost na rekuperaci nižší než maximálně stanovená. Jak tedy hodnocení proběhne? Podle textu hodnoticích kritérií platí u ukazatelů na dosažené úspory energie a skleníkových plynů (tedy u parametrů 1 a 2), že pokud půjde o projekt kombinovaný, bude v těchto dvou ukazatelích řešen jako celek a budou zde posouzeny celkové dosažené výsledky projektu (v části hodnocení A). Dále pak například u současného zateplení a pořízení zdroje tepla bude žádost hodnocena kombinací kritérií A a C, a to způsobem, který jste ve svém dotazu a bodech 1 až 5 správně rozvedla. Tento postup je definován přímo v textu kritérií, viz citace: „Kombinace více zdrojů tepla a zateplení u projektů úspory energie (A). V případě, že bude v rámci projektu docházet k realizaci zateplení a několika zdrojů tepla, např. kombinace solární kolektor, větrání s rekuperací, kotel na biomasu apod., bude projekt jako celek vyhodnocen v kritériích č. 1 a č. 2 s maximálním ziskem 50 bodů, poté bude provedeno vyhodnocení jednotlivých dílčích opatření (zateplení, zdroje tepla) dle specifických kritérií, např. měrná finanční náročnost, využití instalovaného výkonu apod., opět s maximálním ziskem 50 bodů, a následně dojde k přepočtu váženým průměrem s váhou na investiční náklady jednotlivých opatření (zateplení, zdroje tepla). Celkový bodový zisk potom bude vždy maximálně 100 bodů bez započtení bonusů.“ S odvoláním na pravidla pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 jsou v části 7 uvedeny obchodní podmínky veřejných zakázek na stavební práce. Měl bych dotaz, zda jsou k dispozici také obchodní podmínky veřejných zakázek na služby. Město připravuje veřejnou zakázku na vytvoření projektové dokumentace, která je službou, a tudíž se obchodní podmínky mohou trochu lišit. Vámi zmíněný dokument Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 v bodě NP Životní prostředí Získejte dotaci na přípravu nízkoemisních zón a technologie na snižování emisí Zápach a těžké kovy ENERGETICKÉ ÚSPORY 4.1.4 stanovuje, že „zadavatel, který zadává podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce podle ZVZ, a zadavatel, který zadává veřejnou zakázku malé hodnoty nebo vyšší hodnoty na stavební práce podle tohoto dokumentu, stanoví v zadávacích podmínkách alespoň obchodní podmínky dle 7. části tohoto dokumentu – Obchodní podmínky veřejných zakázek na stavební práce“. Popsané obchodní podmínky se tedy opravdu týkají pouze veřejných zakázek na stavební práce a pravidla pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 tak neobsahují žádnou speciální úpravu obchodních podmínek pro veřejné zakázky na služby. Naše obec by ráda podala žádost o dotaci v rámci dotačního programu OPŽP na úspory energie – zateplení veřejných budov. V tomto projektu je plánováno zateplení místní fary, která je v majetku obce. Na tuto nemovitost obec vydala předkupní práva bývalým nájemcům. Dané předkupní právo je zapsáno v katastru nemovitostí. Chci se zeptat, jestli je to překážka pro podání žádosti, respektive pro možnost získání dotace. Objekt je v majetku obce, neslouží k bytovým účelům, takže by měl vyhovět podmínkám programu a výzvy. Obec se pouze zavázala, že v případě budoucího prodeje prvotně nabídne objekt osobám s uvedeným předkupním právem. Dle mého názoru by toto pro podání žádosti neměl být problém, pokud obec neprodá nemovitost v době udržitelnosti, čímž by porušila pravidla. Pokud by tedy objekt zůstal i v době udržitelnosti v majetku žadatele, může nyní obec Potůčky požádat o dotaci na energetické úspory? Nevadí žádosti předkupní právo? Ano, žádost podal lze, popsané předkupní právo nevadí. Pokud skutečně budou dodrženy podmínky programu a výzvy po celou dobu udržitelnosti projektu, neměly by být uvedené skutečnosti na závadu. Zásadní je aktuální vlastnictví předmětu podpory a dále stav v době udržitelnosti. Od 5. února přijímá Státní fond životního prostředí ČR žádosti o dotaci na vypracování studií proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón. Obce a města si v rámci 1. a 2. výzvy Národního programu Životní prostředí mezi sebou rozdělí 10 milionů korun. Dalších 50 milionů korun pak čeká firmy a podniky, pokud se rozhodnou snížit emise pachových látek nebo vybraných těžkých kovů ze svých provozů. U končení příjmu projektů u 1. výzvy (technologie na snížení emisí pachových látek nebo vybraných těžkých kovů) je stanoveno na letošní 29. duben, konec 2. výzvy (studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón) na letošní 30. listopad. Nízkoemisní zóny Smyslem podpory vypracování studií proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón je umožnit městům a obcím získat prostředky na expertní analýzu možnosti zavedení nízkoemisní zóny s cílem zlepšit kvalitu ovzduší, a to na základě zhodnocení dopadů jejího zavedení. Obce a města budou díky ní moci lépe informovat veřejnost o přínosech tohoto opatření. „Primárním cílem zavádění nízkoemisních zón je snížit emise výfukových plynů v centrech obcí nebo měst, a zlepšit tak lokálně kvalitu ovzduší, ale také redukovat hlukovou zátěž z dopravy,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Díky dotovaným studiím proveditelnosti budou mít města a obce k dispozici ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 všechny podklady k možnému vyhlášení nízkoemisní zóny. Výsledkem této analýzy bude představa o množství vozidel, kterých se budou nastavená pravidla týkat, návrh optimalizace dopravní infrastruktury obce i dalších dopravních opatření, dále analýza kvality ovzduší ve městě včetně zhodnocení efektu po zavedení nízkoemisní zóny. Studie obcím nabídne i výběr objízdné trasy, plán pro organizaci dopravy a dopravního značení, stanovení pravidel podle emisních kategorií vozidel a výjimky pro vjezd do zóny. Mimo jiné budou mít díky ní vizi ekonomické efektivnosti a finančních nákladů projektu. Tuto expertní analýzu zpracovávají osoby, firmy nebo společnosti, které mají zkušenosti s dopravním modelováním, výpočty emisí z dopravy, modelováním kvality ovzduší a zpracováním koncepcí nebo programů v oblasti ochrany ovzduší. Výše podpory na jeden projekt činí od 100 tisíc do 1 milionu korun. Maximální procentní míra podpory je současně omezena 80 procenty z celkových způsobilých výdajů. Dotace z Národního programu Životní prostředí v objemu 50 milionů korun poputuje i na pořízení technologií, které zamezí emisím pachových látek nebo zamoření životního prostředí olovem, arzenem, kadmiem, niklem nebo rtutí. Dotace jsou určeny na výbavu provozů nad rámec povinností daných evropskou i národní legislativou, přičemž 25 milionů korun získají projekty na omezení „zápachu“ a 25 milionů korun projekty na snížení emisí těžkých kovů. „Dlouhodobě vnímáme potřebu řešit zápach těch provozů, které jím obtěžují své okolí. Problém vzniká většinou tam, kde se dříve nedomyslelo územní plánování a povolila se průmyslová zástavba v těsné blízkosti obytných domů anebo kde se naopak domy dostavěly blíže k továrnám. Na nová zařízení přispějeme zčásti, maximálně 60 procenty z celkových nákladů, zbytek si firmy uhradí samy,“ uvedl ministr Brabec. Výzva se zaměřuje na projekty podpory pořízení technologií a dílčích změn technologických postupů vedoucí ke snížení emisí pachových látek a na projekty podpory pořízení moderních technologií k redukci emisí vybraných těžkých kovů, jakými jsou olovo, arzen, kadmium, nikl a rtuť. Rozdělení maximální dotace Pro provozovatele zdrojů způsobujících zápach jako například kompostáren nebo lakoven je připraveno 25 milionů korun. Dotace jsou určeny podnikům, které již delší čas neúspěšně řeší stížnosti na obtěžování zápachem a může jim pomoci ekonomicky náročné řešení. Zbývající polovinu alokace, tedy 25 milionů, mohou využít provozy vypouštějící do ovzduší těžké kovy, tedy zejména malé sklárny, a to mimo jiné k instalacím speciálních filtrů. Při hodnocení projektů budou preferovány žádosti provozů posazených přímo do obytné zástavby nebo její blízkosti. „Výše podpory musí dosáhnout alespoň 500 tisíc korun a nesmí překročit 60 procent ze způsobilých výdajů a současně 10 milionů. Výzvu koncipujeme jako dvoukolovou. V prvním kole výzvy budou podniky, obce, kraje, veřejné výzkumné instituce atd. předkládat projektové náměty, které posoudí MŽP. Žadatelé, jejichž projektový námět obdrží souhlasné stanovisko, budou moci podat ve druhém kole výzvy žádost o poskytnutí podpory,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Projektové náměty je možné podávat od 5. února do 29. dubna 2016 a žádosti následně od 1. června do 27. července 2016. Projekty musí být zrealizovány do konce roku 2019. Podrobnosti k oběma výzvám jsou k dispozici na stránkách Státního fondu životního prostředí ČR. 17 AKTUÁLNÍ VÝZVY DEVĚT AKTUÁLNĚ OTEVŘENÝCH VÝZEV OPŽP PODPOŘÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ Operační program Životní prostředí v současnosti přijímá žádosti o dotace v devíti výzvách. Žadatelé mohou předkládat projekty zaměřené na ochranu přírody a péči o přírodu a krajinu, zlepšování kvality ovzduší nebo energetické úspory, ale i na další typy projektů. Priorita přináší stručný přehled otevřených výzev. Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách programu www.opzp.cz. 9. výzva: Významně chráněná území 18. výzva: Environmentální rizika Výzva je určena Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Správě jeskyní ČR a správám národních parků. Předkládat žádosti je možné do konce letošního prosince. Maximální dotace činí 750 milionů korun. Podpořeny budou projekty na zajišťování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky a lokality soustavy území Natura 2000 včetně zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury aj. Na projekty rozvoje technologií a postupů přispívajících ke zvýšení bezpečnosti při nakládání s chemickými látkami, a tím k omezování a snižování environmentálních rizik je zaměřena 18. výzva, u níž skončí příjem žádostí 14. října. Přerozděleno bude 60 milionů korun. Podpořeny budou projekty vytvoření expertních center REACH a center prevence rizik, tedy infrastruktura pro institucionální zázemí implementace REACH a prevence závažných chemických havárií, ale i projekty, jež umožní náhradu nebo rekonstrukci stacionárních technických nebo technologických jednotek, v nichž jsou vyráběny, zpracovávány, skladovány nebo přepravovány nebezpečné chemické látky. Dotaci mohou získat i projekty na vytvoření informačních systémů, znalostních portálů a nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci závažných chemických havárií. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikající fyzické osoby, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, společenství vlastníků jednotek a zájmová sdružení právnických osob. 13. výzva: Přirozené funkce krajiny Výzva je zaměřena na posilování přirozených funkcí krajiny. Podmínkou je, aby podpořené projekty zvýšily ekologickou stabilitu krajiny a obnovily přirozený vodní režim v ní. Dotaci mají šanci získat projekty, které vytvoří nebo obnoví přírodě blízká koryta vodních toků, a to včetně navazujících říčních ramen, při respektování přístupů ochrany území před povodněmi apod. Podávat žádosti o podporu lze do konce letošního roku. Mezi příjemce dotace bude přerozděleno 1,25 miliardy korun. Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a osoby samostatně výdělečně činné. 19. výzva: Energetické úspory 14. výzva: Přirozené funkce krajiny Cílem 14. výzvy je podpořit ekologickou stabilitu krajiny a obnovit její vodní režim. Příjem žádostí, který byl zahájen 14. srpna, skončí na konci letošního roku. Maximální dotace činí 500 milionů korun. Mezi podporovaná opatření patří zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Těmi jsou například výstavba nových rybích přechodů, odstranění migračních překážek na vodních tocích nebo obnova konektivity vodního toku s nivními biotopy. Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a podnikající fyzické osoby. Cílem podpořených projektů musí být snížení energetické náročnosti veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie v nich. Předmětem podpory nejsou opatření realizovaná v bytových a rodinných domech. Ukončení příjmu žádostí o podporu je stanoveno na 15. dubna letošního roku. Celková alokace výzvy činí 3 miliardy korun. Mezi podporované aktivity patří celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov, jako je například zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace otvorových výplní, výměna zdroje tepla, instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo ohřev vody apod. Podpora bude poskytována zejména na opatření s delší ekonomickou návratností, tj. především na zateplení objektů. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy. 17. výzva: Kvalita ovzduší Výzva nabízí podporu projektům na zlepšení systému sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů. Konec příjmu žádostí je stanoven na letošní 14. říjen. Mezi příjemce podpory bude rozděleno 200 milionů korun. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. Podpořeny budou například projekty na výstavbu a obnovu systémů sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku nebo projekty realizace infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečišťování, správu a zpracování dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry aj. 18 34. výzva: Protipovodňová opatření Maximální dotace v rámci 34. výzvy je stanovena na 1,3 miliardy korun. Podpořeny budou projekty na zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, konkrétně zajištění povodňové ochrany intravilánu. Žádosti lze podávat do konce letošního května. Smyslem podpory projektů je omezit riziko nepříznivých účinků spojených s povodněmi, zejména účinků na lidské zdraví a na život, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Mezi podporované aktivity patří realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách, například snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt a tůní, zvýšení kapacity vodních koryt složeným profilem, vložení stěhovavé kynety pro běžné průtoky v intravilánu obcí, úpravy nevhodného opevnění apod. Podporu mohou ale získat i projekty zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků nebo projekty na obnovu, výstavbu a rekonstrukce vodních děl sloužících k ochraně před povodní. V rámci této výzvy lze získat dotaci i na stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost obsažených v Registru svahových nestabilit. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy a podnikající fyzické osoby. 35. výzva: Protipovodňová opatření Stejně jako 34. výzva je i 35. výzva zaměřena na protipovodňová opatření. V jejím rámci je však možné získat dotaci na analýzy odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření a budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a na digitální povodňové plány. Příjem žádostí bude ukončen 31. května a žadatelům o dotaci se nabízí celkem 350 milionů korun. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. 20. výzva: Energetické úspory Cílem výzvy je urychlit zavedení povinnosti výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie. Budovy veřejného sektoru mají jít v této oblasti příkladem. V rámci 20. výzvy bude mezi žadatele přerozděleno celkem 200 milionů korun. Podávat žádosti o dotaci lze do letošního 14. října. Dotaci je možné získat na vícenáklady na dosažení pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov. V rámci specifického cíle nebude poskytována podpora na výstavbu bytových a rodinných domů. Oprávněnými příjemci podpory jsou kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce a vysoké školy a školská zařízení. ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 19 HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP Identifikace oblasti podpory Prioritní osa Specifický cíl Zacílení výzvy Číslo výzvy Předpokládané datum zahájení příjmu žádostí Předpokládané datum ukončení příjmu žádostí Alokace plánované výzvy – podpora EU 38 aktivita 1.1.3 (pouze opatření na ČOV, případně kanalizaci pro veřejnou potřebu) bez omezení, dle PD v případě že žadatelem není obec/ město/dobrovolný svazek obcí/městská část, musí být žadatel zároveň vlastníkem vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích kolová (soutěžní) 11. 7. 2016 12. 9. 2016 500 000 000 43 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD; v případě že žadatelem není obec/ město/dobrovolný svazek obcí/městská část, musí být žadatel zároveň vlastníkem vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích kolová (soutěžní) 17. 10. 2016 19. 1. 2017 740 000 000 34 bez omezení, dle PD bez omezení dle PD veřejný sektor kolová (soutěžní) 1. 3. 2016 31. 5. 2016 1 300 000 000 45 bez omezení, dle PD bez omezení dle PD veřejný sektor kolová (soutěžní) 1. 11 . 2016 31. 12. 2016 1 100 000 000 35 omezení na aktivity 1.4.1 a 1.4.3, aktivita 1.4.1 – studie odtokových poměrů a podklady pro vymezení území se zvláštní povodní bez omezení dle PD veřejný sektor kolová (soutěžní) 1. 3. 2016 31. 5. 2016 350 000 000 37 aktivita 1.4.2 ČHMÚ – dle PD veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 1. 7. 2016 31. 8. 2016 150 000 000 46 aktivita 1.4.3 a omezení na aktivitu 1.4.1 – zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení, podniky Povodí veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 1. 11. 2016 31. 12. 2016 300 000 000 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů 17 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 15. 10. 2015 14. 10. 2016 200 000 000 3.1 Prevence vzniku odpadů 40 aktivity 3.1.1 a 3.1.2 bez omezení, dle PD kraje, města, obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty kolová (soutěžní) 1. 9. 2016 30. 11. 2016 245 000 000 41 aktivity 3.2.1, 3.2.2, 3.2.3 a 3.2.4 bez omezení, dle PD kraje, města, obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty kolová (soutěžní) 1. 9. 2016 30. 11. 2016 431 000 000 36 aktivity 3.4.2 a 3.4.3 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 4. 2016 30. 6. 2016 600 000 000 44 aktivity 3.4.2 a 3.4.3 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 10. 2016 31. 12. 2016 500 000 000 18 bez omezení, dle PD veřejnoprávní subjekty subjekty angažující se v oblasti omezování environmentálních rizik průběžná (nesoutěžní) 15. 10. 2015 14. 10. 2016 60 000 000 9 bez omezení, dle PD AOPK ČR, NP, Správa jeskyní orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000 průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2016 750 000 000 31 bez omezení, dle PD kraje orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků průběžná (nesoutěžní) 30. 5. 2016 31. 12. 2017 250 000 000 27 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 125 600 000 28 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 130 000 000 14 aktivita 4.3.1 bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2016 500 000 000 13 aktivita 4.3.3 bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2017 1 250 000 000 29 dle PD, vyjma opatření „zpracování plánů ÚSES” bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 287 500 000 kolová (soutěžní) 15. 8. 2016 17. 10. 2016 286 000 000 272 000 000 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území 4.2 Posílit biodiverzitu 4 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie 5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích kolová (soutěžní) 17. 10. 2016 19. 1. 2017 2 600 000 000 32 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků 30 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 30. 5. 2016 33 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků kolová (soutěžní) 15. 8. 2016 17. 10. 2016 260 000 000 19 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci veřejných budov kolová (soutěžní) 1. 12. 2015 15. 4. 2016 3 000 000 000 39 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci veřejných budov kolová (soutěžní) 30. 6. 2016 31. 1. 2017 5 000 000 000 20 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD stavebníci průběžná (nesoutěžní) 15. 10. 2015 14. 10. 2016 200 000 000 PD = programový dokument OPŽP 20 Druh výzvy aktivita 1.1.1 a 1.1.2 1 5 Cílové skupiny 42 1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství 3 Příjemci bez omezení, dle PD; v případě že žadatelem není obec/ město/dobrovolný svazek obcí/městská část, musí být žadatel zároveň vlastníkem vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod 2 Podporované aktivity Základní plánované údaje o výzvě ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 Toto je zkrácená podoba harmonogramu výzev pro OPŽP na rok 2016. Jeho úplná podoba s mnoha dalšími užitečnými informacemi je k dispozici na stránkách www.opzp.cz. PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ROK 2016 21 GALERIE PROJEKTŮ Okřešice: Vodní nádrž Střence Předmětem podpory z Operačního programu Životní prostředí byla výstavba malé vodní nádrže v obci Okřešice u Třebíče, kde byla vybudována nádrž se zemní hrází, výpustným zařízením a bezpečnostním přelivem. Při vodní nádrží byly vyhloubeny dvě vodní tůně a vysázena zeleň. Celkové náklady 22 313 496 Kč Celková výše podpory 15 619 447 Kč Podpora ERDF 14 503 772 Kč Dotace SFŽP ČR Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny Kraj: Kraj Vysočina Okres: Třebíč Příjemce podpory: obec Okřešice Ukončení projektu: 18. 8. 2014 1 115 675 Kč Vrbová Lhota: Snížení energetické náročnosti budovy ZŠ a MŠ Podpořený projekt umožnil snížení spotřeby energie na vytápění školního objektu. Dotován byl i přechod z hnědouhelného kotle na nový kotel na biomasu. Prioritní osa 3, oblast podpory 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Kraj: Středočeský kraj Okres: Nymburk Příjemce podpory: obec Vrbová Lhota Ukončení projektu: 6. 11. 2012 Celková výše podpory 1 698 997 Kč Podpora FS 1 604 608 Kč Dotace SFŽP ČR 94 389 Kč Vroutek: Varovný protipovodňový systém Líšná: Systém ochrany před povodněmi Dotace z Operačního programu Životní prostředí byla použita na zpracování digitálního povodňového plánu a pořízení hlásného a varovného systému pro obec Vroutek. Účelem bylo zajistit, aby obyvatelé města byli včas informováni o blížící se povodni. Z Operačního programu Životní prostředí bylo podpořeno zpracování digitálního povodňového plánu a pořízení hlásného a varovného systému v obci Líšná. V obci bylo instalováno patnáct bezdrátových hlásičů s čtyřiceti reproduktory. Celkové náklady 1 460 336 Kč Celková výše podpory 1 284 899 Kč Podpora FS 1 213 516 Kč Dotace SFŽP ČR Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Ústecký kraj Okres: Louny Příjemce podpory: město Vroutek Ukončení projektu: 30. 6. 2015 Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Olomoucký kraj Okres: Přerov Příjemce podpory: obec Líšná Ukončení projektu: 30. 11. 2015 71 383 Kč Celkové náklady 936 848 Kč Celková výše podpory 843 163 Kč Podpora FS 796 321 Kč Dotace SFŽP ČR 46 842 Kč Praha-západ: Mechanizace na svoz bioodpadů Klatovy: Nákup nákladního automobilu Předmětem podpořeného projektu bylo pořízení moderní výkonné strojní mechanizace, která slouží ke svozu a shromažďování bioodpadů. Díky dotaci byl zakoupen automobil s nosičem kontejnerů, nakladač a velkoobjemové kontejnery. Dotace z Operačního programu Životní prostředí byla použita na nákup nákladního automobilu na svoz biodpadu o nosnosti minimálně 26 tun v konfiguraci 6×2/2 se zadní zvedací řiditelnou nápravou a poháněnou přední a prostřední nápravou. Zakoupeno bylo i příslušné vybavení, jako je například dělený vyklápěč nádob. Celkové náklady Celkové náklady 6 564 250 Kč Celková výše podpory 4 882 500 Kč Podpora FS 4 611 250 Kč Dotace SFŽP ČR Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj: Středočeský kraj Okres: Praha-západ Příjemce podpory: JENA Praha, s. r. o. Ukončení projektu: 28. 9. 2014 271 250 Kč 5 475 250 Kč Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Příjemce podpory: Rumpold-P, s. r. o. Ukončení projektu: 31. 12. 2014 Celková výše podpory 4 072 500 Kč Podpora FS 3 846 250 Kč Dotace SFŽP ČR 226 250 Kč Jimramov: Kompostéry pro občany Tubož: Mobilní kompostárna Dotace z Operačního programu Životní prostředí umožnila nákup 600 kompostérů o objemu minimálně 900 litrů pro občany městyse Jimramov. Kompostéry jsou určeny ke zpracování bioodpadů z domácností a z drobné údržby zeleně na zahradách. Dotace z Operačního programu Životní prostředí umožnila zprovoznění mobilní kompostárny na zpracování bioodpadů převážně z městské zeleně a od občanů v obci Tubož (nedaleko České Lípy). Cílem bylo snížit skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Celkové náklady 559 020 Kč Celková výše podpory 493 970 Kč Podpora FS 466 528 Kč Dotace SFŽP ČR Celkové náklady Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj: Kraj Vysočina Okres: Žďár nad Sázavou Příjemce podpory: městys Jimramov Ukončení projektu: 11. 8. 2014 Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj: Liberecký kraj Okres: Česká Lípa Příjemce podpory: SJG, s. r. o. Ukončení projektu: 15. 12. 2014 27 443 Kč 22 Celkové náklady 3 106 227 Kč 7 405 200 Kč Celková výše podpory 5 467 800 Kč Podpora FS 5 175 650 Kč Dotace SFŽP ČR 292 150 Kč ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 23 NOVÁ AKTUALITY ZELENÁ ÚSPORÁM VÝPOČET PODPORY PRO OBLAST C.3 Žadatelé o dotaci ve 3. výzvě programu Nová zelená úsporám, jež upravuje podmínky dotací pro majitele rodinných domů, se obracejí na Státní fond životního prostředí ČR s mnoha otázkami na podmínky získání dotace pro nově zavedenou oblast podpory instalace fotovoltaických systémů v rodinných domech (C.3). Fond proto připravil ve spolupráci s odbornou veřejností metodický pokyn, který reflektuje nejčastější dotazy a umožňuje zpracovatelům odborných posudků snadnější orientaci v podmínkách programu. Podrobnější informace zájemci najdou na stránkách programu www.novazelenausporam.cz KONTINUÁLNÍ VÝZVA V KOSTCE NA CO LZE ZÍSKAT DOTACI • Pouze pro bytové domy na území hl. m. Prahy. • Program je koordinován s IROP – zvýšení max. míry podpory až na 30 procent celkových způsobilých výdajů. • Kontinuální výzva – bez omezení lhůtou pro podání žádosti o dotaci, jen dobou trvání programu Nová zelená úsporám, tedy datem 31. prosince 2021. • Žádosti, pro které nebudou v době jejich podání volné finanční prostředky, budou zařazeny do zásobníku žádostí, ze kterého budou postupně přesouvány do řádné administrace tak, jak budou postupovat výnosy z prodeje emisních povolenek. MŽP bude veřejnost o dostupných prostředcích a stavu programu průběžně informovat. • Obnovitelné zdroje lze nově podpořit i samostatně, bez přímé vazby na realizaci zateplení. • Nově je možné získat příspěvek na fotovoltaické systémy, plynová tepelná čerpadla a zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. • Dotaci lze využít na zajištění energetického hodnocení, projektové dokumentace a odborného technického dozoru. • Rychlá administrace: 3 týdny na schválení žádosti, 3 týdny na kontrolu dokumentace a výpočet výše dotace, 3 týdny na vyplacení dotace. • Méně papírování: méně povinných dokladů a ověřených kopií. • Žádosti budou moci žadatelé elektronicky podávat od 15. března 2016 od 10 hodin do 31. prosince 2021. Oblast podpory A – Snížení energetické náročnosti stávajících bytových domů • Zateplení obálky bytového domu • Výměna výplní stavebních otvorů (oken a dveří) Oblast podpory C – Efektivní využití zdrojů energie • Výměna starých nevyhovujících zdrojů tepla na tuhá paliva za moderní úsporné zdroje: – zdroje na spalování biomasy se samočinnou dodávkou paliva – elektrická tepelná čerpadla (vzduch–voda, voda–voda, země–voda) – plynová tepelná čerpadla – plynové kondenzační kotle – malé kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla • Náhrada starých nevyhovujících zdrojů tepla na tuhá paliva za připojení k soustavě zásobování teplem (SZT) • Výměna starých elektrických zdrojů tepla za elektrická tepelná čerpadla • Výměna starých plynových zdrojů tepla na vytápění za plynová tepelná čerpadla či malé kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla • Instalace solárních termických systémů • Instalace fotovoltaických systémů • Instalace systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperace) • Projektová příprava (energetické hodnocení a projektová dokumentace) • Odborný technický dozor VLASTNÍCI BYTOVÝCH DOMŮ V PRAZE MOHOU ŽÁDAT O DOTACE NA ZATEPLENÍ Přesně v polovině března budou moci vlastníci bytových domů v Praze začít podávat žádosti o dotace na nízkoenergetická opatření v takzvané kontinuální výzvě programu Nová zelená úsporám. Program nabízí vyšší maximální dotaci a nově dotovaná opatření. V běhu přitom stále je kontinuální výzva určená majitelům rodinných domů na území celé ČR. D otace jsou určeny pro vlastníky bytových domů na území hlavního města Prahy na zateplení a výměnu oken a dveří, ale i na výměnu kotle na tuhá paliva nebo instalaci solárního systému, rekuperaci, vypracování projektu a technický dozor. Příjem žádostí v kontinuální výzvě startuje 15. března a potrvá až do konce roku 2021. Výzva pro pražské bytové domy nově nabízí vyšší maximální podporu, která stoupne z 20 na 30 procent způsobilých výdajů. Výše podpory z NZÚ je tak srovnatelná s Integrovaným regionálním operačním programem Ministerstva pro místní rozvoj, který od konce loňského roku nabízí dotační podporu na energetické úspory pro bytové domy mimo Prahu. „Poté co jsme vloni v říjnu otevřeli kontinuální výzvu pro rodinné domy, pokračujeme letos vyhlášením podobné výzvy pro pražské bytovky. Pro žadatele 24 to znamená méně stresu, protože svou žádost mohou podat podle svých momentálních finančních možností kdykoliv do konce roku 2021. Tím se stává NZÚ i pro bytovky v Praze stabilním a předvídatelným programem s jasně nastavenými podmínkami,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Až 30 procent způsobilých výdajů U podpory pro bytové domy je novinkou navýšení maximální výše dotace z 20 na 30 procent způsobilých výdajů. Úspěšní žadatelé, kteří podali žádost v rámci 1. výzvy z loňského roku, budou mít možnost žádost převést do této kontinuální výzvy Čtvrt miliardy korun s výhodnějšími podmínkami, a dosáhnout V den zahájení příjmu žádostí, tedy tak na vyšší dotaci. „Žadatel bude muset svoji 15. března 2016, bude pro bytové domy původní žádost zrušit a podat si elektronicky novou, k dispozici více než 250 milionů korun, všechny ostatní podklady se ale využijí z původní další prostředky budou postupně přibývat žádosti. Nebude tak muset znovu dokládat projeks uskutečněnými prodeji emisních povole- tovou dokumentaci a energetické hodnocení. Stejně nek. Letos se očekává, že z programu bu- tak kontrola žádosti proběhne ve zrychleném režimu, dou přerozděleny na dotacích pro rodinné a žadatelé se tak dostanou v řádu tří týdnů do steji bytové domy zhruba 2 miliardy korun. ného stavu své žádosti jako v loňské výzvě,“ uvedl Celkem rozdělí Nová zelená úsporám ředitel Státního fondu životního prostředí do roku 2021 mezi příjemce z celé republi- ČR Petr Valdman. ky 27 miliard korun. Výše dotace se odvíjí Nově mohou vlastníci bytových domů od dosažených energetických úspor. získat peníze také na výměnu zastaralých kotlů na tuhá paliva nebo na instalaci solárních či rekuperačních systémů. Dotaci je možné získat i na vypracování projektové dokumentace a zajištění odborného technického dozoru. „Pro majitele domů bude jistě zajímavá i možnost požádat si o podporu na fotovoltaické systémy, což může významně snížit náklady na elektrickou energii jak v jednotlivých bytech, tak ve společných prostorách bytových domů,“ upřesnil Valdman. Dva roky zpětně Žádosti mohou v aktuálně otevřené výzvě od 15. března od 10 hodin podávat vlastníci bytových domů v hlavním městě: společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, fyzické a právnické osoby včetně městských částí. Zažádat o dotaci mohou před realizací podporovaných opatření, v jejím průběhu i po jejím dokončení. Za způsobilá budou považována opatření provedená dva roky zpětně od data podání žádosti, přičemž spodní limit byl stanoven na začátek roku 2015. Pro letošní rok budou tedy způsobilé výdaje omezeny tímto pevným datem. Perfektně zpracované žádosti podané na již realizované projekty jsou propláceny do 9 týdnů od jejich podání. U žáČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 dostí, kde žadatelé realizují opatření až po jejich schválení, garantuje Státní fond životního prostředí ČR proplacení do 6 týdnů od doložení realizace. Stabilní program Aktuálně vyhlášená výzva podle Ministerstva životního prostředí opět o něco více přibližuje program Nová zelená úsporám úspěšným a efektivním programům podobného zaměření, které fungují například v Německu. „Naším cílem a záměrem je, aby lidé mohli pohodlně a průběžně čerpat dotace na renovace, které jim v budoucnu ušetří desítky tisíc korun na úsporách za energie, a zároveň přispějí i k šetření primárních zdrojů energie,“ tvrdí ministr Brabec. V roce 2015 přijal Státní fond životního prostředí v 1. výzvě pro vlastníky bytových domů v programu Nová zelená úsporám 290 žádostí za více než 174 milionů korun. Majitelům bytových domů mimo hlavní město nabízí dotace Integrovaný regionální operační program, který řídí Ministerstvo pro místní rozvoj. Program Zelená úsporám byl poprvé vyhlášen v roce 2009 a v rámci rodinných a bytových domů bylo již žadatelům proplaceno 74 024 žádostí v celkové hodnotě přes 20 miliard korun. NZÚ NABÍZÍ DOTACE I VLASTNÍKŮM RODINNÝCH DOMŮ Kromě aktuálně vyhlášené kontinuální výzvy programu Nová zelená úsporám, určené vlastníkům bytových domů v Praze, kontinuálně pokračuje i výzva určená vlastníkům rodinných domů. Výzva byla otevřena vloni v říjnu a otevřena bude do konce roku 2021. Jedná se v pořadí o 3. výzvu programu Nová zelená úsporám. V praxi to znamená, že kdokoliv má zájem o dotaci z programu Nová zelená úsporám na podporovaná nízkoenergetická opatření, může na Státní fond životního prostředí ČR kdykoliv předložit svou žádost o dotaci spolu se svým projektem. Dotaci lze přitom získat i na ta opatření, která byla již realizována, tedy zpětně. Majitelé rodinných domů mohou získat dotaci na výměnu oken, dveří, zateplení domu, výměnu elektrického zdroje tepla za tepelné čerpadlo, solární systémy či na systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla. Dotaci mohou získat i na kombinaci všech zmíněných opatření a podporována je i výstavba domů s velmi nízkou energetickou náročností. Na rozdíl od minulých výzev umožňují takzvané kontinuální výzvy žadatelům o dotace naplánovat si realizaci nízkoenergetických opatření čistě dle svých potřeb, a to kdykoliv do roku 2021. 25 TECHNOLOGIE AKTUALITY ZACHRÁNÍ NÁS HYDRAULICKÉ FRAKOVÁNÍ? Břidlicový plyn je žhavé a kontroverzní téma. Díky jeho zásobám by společnost mohla být energeticky soběstačnější, jeho těžba je ale nepřátelská vůči životnímu prostředí a lidskému zdraví. Otázek je mnoho, odpovědí málo. O dpůrci relativně nové energetické suroviny tvrdí, že její těžba znamená katastrofální ohrožení přírody a hlavně zásob podzemní vody, která je v jistém smyslu mnohem cennější surovinou než plyn. Příznivci zase argumentují, že těžba pomůže snížit cenu energie a posílí energetickou soběstačnost. běji, níže, než jsou plynové kapsy, ze kterých v dnešní době pochází většina produkce. A právě proto, že břidlice se vyznačují nízkou propustností, je při těžbě nutné použít hydraulické štěpení – takzvané frakování – horniny, aby se v hornině vytvořily umělé praskliny, a tím se zajistila průchodnost pro plyn a jeho produkci v komerčním množství. Dva plyny v bublině Hydraulické frakování Břidlicový plyn je ve skutečnosti zemní plyn – metan, nejjednodušší uhlovodík s chemickým vzorcem CH4. Od zemního plynu se ale liší způsobem uložení a těžby. Většina dosavadní světové produkce zemního plynu pochází ze snadno těžitelných nalezišť, kterými jsou bubliny plynu uvězněné pod stropem z nepropustné horniny. Tento plyn vznikl v hluboko uložených matečných horninách přeměnou organických látek živočišného a rostlinného původu. Po svém vzniku postupně migroval z hluboko uložených vrstev a pronikal propustnými horninami směrem nahoru tak dlouho, až narazil na horninu, kterou už projít nemohl, a vytvořil bublinu, kterou lze relativně snadno těžit. Naproti tomu břidlicový plyn (shale gas) je zemní plyn vázaný v hloubkách několik tisíc metrů v téměř nepropustných usazených horninách zvaných břidlice. Ty se vyznačují velmi těsnou zrnitou strukturou, která zabraňuje přesunu plynu do dalších vrstev. Plyn tedy zůstává zachycen mnohem hlou- Možné dopady hydraulického frakování ve vrtech zahrnují kontaminaci podzemní vody, nepříznivé ovlivnění kvality ovzduší, možné úniky plynů a migraci použitých chemikálií k povrchu, možné chyby v zacházení s odpadními materiály a možné zdravotní dopady těchto faktorů včetně rakovinných účinků. Byly zdokumentovány četné případy kontaminace podzemní vody. Analytici přitom běžně upozorňují na rizika spojená s únikem použitých chemikálií do podzemních vod, což může mít neznámé důsledky na lidské zdraví. Na druhou stranu se tato technologie používá již několik desítek let při těžbě z kolektorů s nízkou propustností. Nynější frakovací plány však na rozdíl od těch „skromnějších“, stávajících pracují s hlubokými horizontální vrty o délce několika kilometrů. Vždy tak hrozí, že chemikálie používané při frakování kontaminují zdroje pitné vody. A je tu další problém. Jde také o to, že těžba je obtížnější a nákladnější, neboť plyn Pravděpodobné environmentální dopady hydraulického frakování ve vrtech zahrnují kontaminaci podzemní vody. Byly zdokumentovány četné případy kontaminace podzemní vody. 26 ECHO Větší čistota Žebráku Od doby, kdy žebráčtí umístili na území města Žebrák na Berounsku několik podzemních kontejnerů, uplynulo už několik měsíců. „Především je zde čisto,“ popisují obyvatelé města přínos do země zapuštěných odpadových nádob. Podzemní kontejnery jsou nejen u autobusové zastávky u Kulturního klubu, ale také na sídlišti a v ulici Loškovská. Náklady na jejich pořízení dosáhly 3 milionů korun. Město na projekt získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši 2,7 milionu korun, spoluúčast ho vyšla na 300 tisíc. BŘIDLICE obsahující eko- nomická množství plynu vykazují řadu společných znaků. Jsou bohaté organickým materiálem a představují obvykle zralé zdrojové horniny ropy v režimu tepelného plynového okna, kde poměrně vysoká teplota a tlak vedly k přeměně ropy na přírodní plyn. Jsou dostatečně křehké a dosti pevné na to, aby se zachovaly otevřené fraktury. V některých úsecích jsou nejproduktivnější polohy s poměrně vysokou přírodní gama radiací, protože toto radioaktivní záření často koreluje s vysokým obsahem organického uhlíku. Část plynu je zadržena v přírodních trhlinách, část v pórech hornin a část je absorbována na organické látky. Plyn v trhlinách se uvolňuje okamžitě, plyn vázaný na organické látky se uvolňuje vlivem snížení tlaku způsobeného vrtem. není soustředěn na jednom místě. Dále je plyn před zahájením těžby nutno uvolnit, což značí výrazný zásah do geologické formace, ve které je uložen. Riziko spočívá i v tom, že pokud vrt nebude zcela těsný, bude plyn unikat do atmosféry. Na to ukazuje i těžební statistika, která uvádí, že únik břidlicového plynu u stávajících vrtů je větší než u vrtů zemního plynu. Jakkoliv je metan nejedovatým plynem, je to skleníkový plyn se silnějším účinkem než CO2. V plynu jsou navíc různé další příměsi, mnohé z nich jedovaté. V okolí vrtů běžně naměříte zvýšené koncentrace sirovodíku a aromatických uhlovodíků, jako jsou benzen a xylen. Jejich úniku se dá z velké části zabránit použitím speciálních filtrů zachycujících těkavé látky. Při těžbě se musí do země napumpovat velké množství vody s různými přísadami, které také nejsou zcela neškodné. Rizikové je i to, že se musí vozit po silnicích v cisternách. Část vody, která se do vrtu napumpuje, se musí zase odčerpat. Zateplení radnice Foto: ©bizoo_n/Fotky&Foto K udávaným výhodám břidlicového plynu patří také to, že ložisek je hodně a nebyla dosud vytěžena, a dobré je prý i to, že jsou v zemích, kde se plyn dosud netěžil. Plynné palivo Břidlicový plyn má ale i své výhody. Metan je výborné plynné palivo, které umožňuje jednoduché a čisté spalování bez emisí škodlivých látek. Díky příznivému poměru vodíku a uhlíku má také ze všech fosilních paliv nejnižší emise CO2 na jednotku vyrobeného tepla. Ze zemního plynu lze také vyrábět elektřinu s podstatně vyšší účinností a menšími emisemi než z uhlí. Takzvané paroplynové elektrárny mají ve srovnání s klasickou uhelnou elektrárnou při současné minimální ekologické zátěži svého okolí skoro dvojnásobnou účinnost výroby elektrické energie. Zemní plyn se dá využívat i v malých kogeneračních jednotkách, které představují pohotové špičkové zdroje elektrické energie, potřebné pro vyrovnávání nepravidelné produkce solárních a větrných elektráren. Teoreticky by bylo možné časem nahradit plynové kotle v domech mikrokogeneračními jednotkami, a ve spojení s fotovoltaickými ČÍSLO 2 / ÚNOR 2016 panely tak získat energetickou nezávislost na úrovni jednotlivých domů. Široké využití CNG – stlačeného zemního plynu – pro pohon automobilů by nás mohlo zbavit závislosti na dovozu ropy. K udávaným výhodám břidlicového plynu patří také to, že ložisek je hodně a nebyla dosud vytěžena, a dobré je prý i to, že jsou v zemích, kde se plyn dosud netěžil. I tak je ale třeba i zvažovat to, že břidlicový plyn (někdy také břidličný plyn, případně břidlicová nafta), a zejména způsob jeho těžby představují značná rizika spojená s pitnou vodou. Problém je i v tom, že při frakování vzniká odpad, který se ne úplně snadno ukládá, natož recykluje, a je třeba ho vždy čistit. A jsou tu i další otazníky. Objeví-li energetický trh novou cenově dostupnou surovinu, povede to k legitimní snaze o úspory energie tam, kde je to možné již dnes? Anebo naopak nová energie roztočí její další spotřebu? Otázek je mnoho, odpovědí málo. Novou, zateplenou fasádu a klimatizaci dostane budova chodovského městského úřadu v Karlovarském kraji. Projektovou dokumentaci na tuto akci by měla mít radnice na stole ještě v tomto roce, radní už schválili její zadání. „Zateplení objektu včetně instalace klimatizace, která v budově radnice dosud není, plánujeme. I tak jsou ale na prvním místě, jak jsme již deklarovali, školy a školky,“ uvedl místostarosta Chodova Luděk Soukup. Radnice v současné době nechává zpracovávat energetické posudky a o dotace na zateplení škol, školek i radnice chce z Operačního programu Životní prostředí zažádat ještě letos. Hala na Lapači Více než půlroční čekání vsetínských sportovců na znovuotevření sportovní haly Na Lapači skončilo. Jejich hala prošla zásadní rekonstrukcí. Došlo k opravě a zateplení objektu a novinky čekají sportovce i uvnitř, a to v podobě nové palubovky, osvětlení a vzduchotechniky. „Rekonstrukce vyšla na 9,4 milionu korun bez DPH, dotace z Operačního programu Životní prostředí činila 5,3 milionu korun,” uvedl místostarosta Vsetína Tomáš Pifka. Interiér haly se ale dočkal i drobnějších úprav, kterými byly například oprava divácké tribuny či zřízení nového sociálního zařízení pro vozíčkáře. 27 AKTUÁLNÍ VÝZVY OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČISTOTA VODY KVALITA OVZDUŠÍ Žadatelé o dotace v oblasti životního prostředí mohou podávat žádosti o dotace z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014–2020. Z tohoto programu rozdělí Ministerstvo životního prostředí v následujících letech prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR mezi žadatele zhruba 70 miliard korun. ZPRACOVÁNÍ ODPADU OCHRANA PŘÍRODY ENERGETICKÉ ÚSPORY 9. výzva 17. výzva 20. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016 PRIORITNÍ OSA 2, specifický cíl 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 PRIORITNÍ OSA 5, specifický cíl 5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 18. výzva PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Ukončení příjmu žádostí 31. 5. 2016 13. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu 1. kola žádostí: 31. 12. 2016 14. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016 PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 19. výzva PRIORITNÍ OSA 5, specifický cíl 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie Ukončení příjmu žádostí: 15. 4. 2016 34. výzva 35. výzva PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření Ukončení příjmu žádostí 31. 5. 2016 Výčet žadatelů, kteří mohou v rámci jednotlivých specifických cílů požádat o dotaci, naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020. www.opzp.cz • Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500 • [email protected] I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 9 I číslo vydání 2 I vyšlo v únoru 2016 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje. 28
Podobné dokumenty
Téma / Děti a jídlo - Raná péče Kuk, z.ú.
složený z odborníků nejen v oblasti
poskytování sociálních služeb, ale že
jsme zároveň řádnými hospodáři a umíme efektivně nakládat se svěřenými
financemi. Věřím, že nám značka spolehlivosti pomů...
zde - Oblastní muzeum v Mostě
V první sekci byly představeny zkušenosti se zpřístupňováním důlních děl na příkladech štoly Země zaslíbená na Mědníku (Ivan Cáder, Historické rudné doly Mědník –
Měděnec, o.s.) a štoly Kryštof na ...
Analýza měřené spotřeby energie na vytápění ve vazbě na
pronájmu stávající budovy platí stejná stupnice klasifikačních tříd jako pro nové
budovy.
Z tohoto tedy vyplývá, že rekonstruovaná budova může na některém z ukazatelů
dosáhnout třídy EN – D a souča...
Listopad – prosinec
Když končí léto, začíná každoročně u nás v Mamma HELPu čas mnoha aktivit, organizování, zařizování a horečného přemýšlení, aby se na nic nezapomnělo.
Přesto to děláme rádi. Tak tomu bylo i na „Poch...
Občasník č. 65
1. března vstoupila v platnost novela ale může dojít pouze zákonem. Proto je tato
vyhlášky 383/2001 Sb., kterou Ministerstvo změna již navržena v novele zákona o
životního prostředí zakázalo hotovo...
Nové trendy v energetice IV
trendy. Zařízení, která jsou dnes ve stádiu výzkumu a vývoje nebo se zkoušejí v pilotním provozu či
malých sériích, budou za určitou dobu běžnými zdroji energie nebo spotřebiči. Proto vzniklo již
4...