ÖÖ ØÙÑ - Astrophytum Brno

Erratum
Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno
Doplnění: Na titulní straně minulého čísla v mapce chybí označení místa výskytu
zmíněných rostlin. Je 38 mm zleva a 26 mm shora pod písmany DO. Chyba vznikla
přenášením obrázku ze zdroje s více objekty a kvůli mé nepozorností mi nenápadný
červený puntík unikl. Omlouvám se čtenářům i autorovi a děkuji za pochopení.
3/2009
Z činnosti klubu – členské a výborové schůze. . .
Burza kaktusů
Nové knihy v knihovně
Píší jinde
Výstava kaktusů 2009
Kytka čísla – Coryphantha scolymoides
Fotografie na vnitřní dvoustraně jsou z letošní výstavy, na této straně z přednášky
Pavla Heřtuse. Na titulní straně od Petra Metely
Azet – zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno – Neprodejné –
Redakce, jazyková úprava, sazba: Josef Polách – sazba systémem TEX s použitím písma
Computer Modern ve variantě CSfont – tisk: Tiskárna Kašpar – vytvořeno s použitím
legálního a svobodného softwaru – aniž bylo vědomě ublíženo živým tvorům – v článcích
byly opraveny jazykové a typografické chyby, beze změny smyslu sdělení, není-li uvedeno u
příspěvku jinak – připomínky, náměty, příspěvky prosím na adresu [email protected]
48
Jsme jako olivy. . .
. . . teprve když jsme drceni, vydáváme za sebe to nejvzácnější.
Na tento citát z Talmudu jsem si vzpomněl, když jsem začal slepovat toto letní
číslo Azetu, z něhož si prohlížíte rub odloupnuté slupky.
Již poněkolikáté jsem sebral připravený materiál a začal jsem jej sesypávat
do jednoho souboru. Jako již často pustil jsem se do toho na předposlední chvíli
a tedy bez nějaké časové rezervy v dobré víře, že mě snad nic nezaskočí, byť si
snad pokaždé říkám, že musím začít dříve. Asi jsem taky z těch, kdo ke své práci
potřebuje trochu tlaku, aby mohl za sebe něco vydat (a pokud možno to nejlepší).
Nicméně mě uklidňuje, že v tom nelítám sám. Všímám si, že dnes často pro dosažení
nějakého výsledku musíme vyvinout na druhé tlak a mnohdy i opakovaně. Protože
to však není můj styl a cítím, že se nic nemá přehánět, nemačkám moc a nechám
olivy pustit šťávu samy. A když nepustí, bude to trochu méně promaštěné. Možná i
proto v tomto čísle najdete méně článků od jiných členů a budete se muset spokojit
s tím, co jsem zmastil sám. – To jen na připomenutí, jak jsem minule chválil psavost
našich členů a dnes bych si mohl stěžovat naopak na nezájem a pasivitu (ale nebudu,
nikomu a ničemu bych tím nepomohl).
Tož čtěte, co Vám přichází před oči, zavzpomínejte na proběhlé akce, na výstavu, po dlouhé době se ponořte do historie našeho kaktusářství v dopisech a ač
si jsem skoro jistý, jak to dopadne, připomínám, že mi můžete napsat, co se Vám
(ne)líbí, co byste v Azetu (ne)chtěli, co byste udělali jinak a lépe. . . adresa je jako
obvykle na konci.
Víte – když není odezva, žádné reakce, může to mít třeba tyto příčiny: Buď je
to tak dobré, že není co dodat nebo tak mizerné, že to nestojí za komentář (škoda
slov) nebo nám je to natolik fuk, že se nám nechce s reakcí obtěžovat.
Pohoda, hezký den
Josef
Shùze výboru 12. kvìtna
V téměř plné sestavě výboru byla zhodnocena burza kaktusů. Hlavně z důvodu
kratší doby trvání byl její „obchodní úspěchÿ poněkud slabší, než v minulých letech. Byly zváženy i další možné příčiny. Záměrem klubu je příští rok pokračovat a
zejména zkusit nasadit lepší propagaci akce, jež sama má být předvojem a propagací
následující výstavy.
Kromě projednávání běžné činnosti byla snad největší pozornost věnována přípravě a organizaci naší největší a nejvýznamnější akce – výstavy. Doprovází ji řada
změn (umístění, aranžmá a mírně posunutý termín). Rozšiřujeme možnosti propagace výstavy a chceme se i více zaměřit na mládež.
Nakonec jsme poblahopřáli předsedovi Stuchlíkovi k narozeninám.
34
100 %) Microspermie pěstovat stejně, jen je nechat do půl léta stát a nepikýrovat
i kdyby se tlačily. Pak v létě rovnou roubovat.
Moje jméno není u Mareší v Revision, protože je Mareška pojmenovaná touto
publikací a tedy je autorem Frič a Kreutzinger. Kde bylo pojmenováno dřív, tam
jsem jako autor. Možná, že to Hakenkreutzinger někde zbodnul. Ale já se o takové
maličkosti nestarám.
Přes všecko pilování je tam chyb víc a co nejhorší, chyb vědeckých. Co bych
říkal, kdybych dostal ceník psaný češtinou, jako je má němčina: Já bych se důkladně
zasmál. Jiný by to vrazil do Poledního Listu a nadělal by firmě reklamu – a to je cíl
mé němčiny a velice mi posloužil. V Orstgrupách každý můj ceník dělal vzbouření a
opravdoví zájemci mi oň psali a já nemusel posílat na všecky členy. Proto také děkuji
za adresy členů Astrophyta a Sdružení. Ty, co jsem měl, jsem vyházel z adrestypu.
Vážný kaktusář si bude muset hledět opatřit knížku sám a mně ani nenapadne,
abych mu ji vnucoval. Křídový papír nebude. Raději 500 exemplářů gratis pro
vědecké ústavy dostane fotografie microsnímků semen. A bude to stát 11.000 mimo
porto. Bakeberg má stálé odběratele. Nám snad zaplatí 5 % lidí jímž pošleme. Snad
co se prodá, pomůže krýt režii. Je asi 60 obrázků.
Švejk u Polanského je Švejk, který mne vykradl a Polanský měl v tom prsty. Ale
tehdá neměly ještě pro Rebutie zájem a každý se mi smál, že v nich vidím rostliny
budoucna. Polanský má ale Rebutie od Bakeberga 60 druhů, ale ve skutečnosti je
jich jen 18 druhů. Také některé koupil prostřednictvím jiných ode mne a platil až
200 Kč za kus a slibuje je prodávat po 25 Kč. Jen ať prodává. Podaří-li se mi najít
několik zájemců na herbáře, budu z nich dobře žít několik let a pěstovat své nové
věci. (Polanský také koupil Marešku a bude ji jistě množit. Tím se spopularisuje
víc než mně.)
Jak zacházet s Euphorbiemi: V létě hodně vody a v zimě teplo a světlo. Do
země 30 % sádry. To je vše. Pěstovat Euphorbie v zimě ve sklepě, to nejde, protože
už v lednu některé rostou. S nomenklaturou Gymnoc. je potíž. Většinou jsou to
bastardi.
Neve¹lo se
Tentokrát ani nebylo třeba moc mazat, příspěvků jsem měl přiměřeně rozsahu čísla.
Propříště se kromě běžných věcí chystám napsat recenze na knížky nově pořízené
do klubové knihovny, najde zde své místo hlavní akce podzimu – sympózium, neměla by chybět reportáž ze zájezdu a možná dokončíme historickou korespondenci
brněnských kaktusářů – už zbývá jen malý kousek. A kdyby nastala nouze, což
nepředpokládám, mám v záloze minireportáž z návštěvy svého kamaráda a jeho
sbírky ve Velké Bíteši.
K říjnovému sympóziu připravujeme multimediální DVD, které bude jednak
sborníkem – najdeme na něm hlavně obsah nadřeknutých přednášek (přednášející
přislíbili), jednak připomínkou půlkulatého výročí klubu. Kromě toho se vejdou
fotografie z letošní výstavy. Je jich dost, nejen mých, mám už dnes k dispozici
obrázky od dalších dvou členů klubu.
47
O. Mareš, 24. 2. 1935
Vážený mistře.
Dejme tomu Sadovský. Tak jej poctili čestným členstvím v astrophytu. A nyní
teprve shání diplom. Tak prý sehnali nějakého učitele, výborného malíře diplomů,
ale ten žádá asi 300–350 Kč. Tak prý se srandy udeřili na Sadovského, když už tedy
byl zvolen tím čestným členem, ať se dá taky vidět a sáhne si do kapsy – chce-li
mít diplom. A on prý procovsky prohlásil, ať to nechají udělat, on že prý to beze
všeho zaplatí.
Weingarta i Krejčího přivedla za Papírníkem nová mánie – sbírají Echinofossulocactusy – se správnými jmény. Měli velký zájem o to, zda Vy máte dostatečný
počet druhů Stenocactů a správné ve jménech. Řekl jsem jim, že jistě máte dostatečný počet druhů i kusů jakýchkoliv semen, tedy i Stenocactusů, přesnou odpověď
že jim dá Váš ceník, který si mohou u Papírníka koupit! Nevím, který z obou to
řekl, že má 19 či 29 druhů Echinofossulocactů.
O. Mareš, 7. 4. 1935
Vážený mistře.
Těším se již na to, až to bude klíčit. Jen jste mi měl aspoň krátce poradit s těmi
Microspermiemi, abych to nezabíjel, jak to dělají druzí. Když se tak na ten šňupavý tabák dívám, mám z toho strach. Je těch semen sice dost, ale přece jen bych
nerad zabíjel. Vím, že máte nyní mnoho práce, ale až budete mít trochu volna,
tedy mi prosím několika slovy naznačte, jak si při výsevu Microspermií počínati
nejsprávněji. Hlavně, jak zabrániti vzniku škodlivých plísní.
A. V. Frič, 9. 4. 1935
Milý Mareši.
Celou tu dobu mne kousalo svědomí, že tím, že Vám neodpovídám, zaviním zbytečná podezření a nepříjemný pocit. Sám tím často trpím a vím, co to je, ale nebylo
mi možno. Bylo mnoho práce: Dodělat a odevzdat alespoň část herbáře, zakládat
pařníky, výsevy, připravovat na křížení, korektury, zahradnický slovník a kdo ví, co
vše ještě. Pak byla dlouhá korespondence s Werdermannem a von Roedrem. Vyzvali mne ku spolupráci v Kakteenkunde a já ji odřekl. V Berlíně se dějou divné
věci. Neumann koupil Kakteenfreunda, Bakeberg bude předsedou Kakteenges. a
mně chtěli na protiváhu proti němu. Ať si to němčíci vylíží sami – ale přece jim
pomohu ho shodit.
Výsev: Eternitovou mísu: Dirky zacpat špuntíky nebo zacementovat, do mísy
postavit malé kořenáčky a mezery zasypat pískem. Do kořenáčků vřesovku, nebo
čistý písek, hodně jemný. Každý druh nasejt zvlášť. Mísu naplnit vodou, každý
kořenáček vlastní krycí sklíčko. Nejlépe se hodí aušusová sklíčka hodinářská. Semena nezasypat, nebo jen tak, aby polovina semena vykukovala. Žádný chinosol,
jen po výsevu porosit 1 promile, jinak kazí klíčivost. Z plísní si nic nedělat. To
jsou cukrové kvasinky, které Vás tak lekají. Když naroste plíseň, sejmout sklíčko
a pozvednout kořenáček, aby zem vyschla. Možno-li před výsevem vystavit mísu
s kořenáči na déšť. (Euphorbie co vyšly 40 % výjdou hned, jak na ně napadne déšť
46
Èlenská shùze 15. kvìtna
Schůze proběhla v mimořádném termínu a to proto, že slavné májové dny – tedy
státní svátky – vyšky na pátek a v jiný den přednáškový sál není volný. Hlavní
přednášku měl náš čestný předseda Josef Odehnal. Protože jsem mohl být přítomen
pouze krátce, nemohu příliš referovat a hodnotit. Z toho mála a podle ohlasů však
přednášející nezklamal a poskytl přítomným tradičně hezkou a zajímaou přednášku.
Burza kaktusù
Každoroční již zmíněný předvoj výstavy proběhl od 1. do 8. května – byla nám
tedy poskytnuta kratší doba. To byla zřejmě i jedna z příčin nepříliš významného
obchodního úspěchu. Prodávajících bylo tentokrát 15 a utržilo se jen kolem třiceti
tisíc korun.
Na přípravě a likvidaci burzy bylo odpracováno 24 a 7 hodin, nejvíce se zasloužili Petr Metela, Jiří Urban a manželé Kovářovi. V prodeji se střídali členové
výboru Stanislav Stuchlík, Petr Metela a Radek Čech.
Výstava kaktusù
Naše hlavní akce v průběhu celého roku proběhla ve dnech 30. května až 7. června
2009 v zahradnictví Čtyřístek v Brně-Bystrci. Ve spolupráci s touto firmou a v jejím
areálu, byť na různých místech, to bylo již po patnácté.
V mnoha ohledech tradiční výstavy letos přinesla několik inovací: Jednou z nich
byl mírně opožděný termín související s obchodní činností a možnostmi našeho
hostitele. Změnilo se i místo expozice, způsob aranžování a pokusili jsme se zlepšit
a rozšířit propagaaci.
Brigády aneb „v arašídových dolechÿ
Příprava výstavy zabrala jako obvykle předcházející týden. Při velmi uspokojivé
účasti členů jsme v prvních dnech (pondělí a úterý) vyklidili a připravili plochy pro
expozici a prodej. Za zmínku stojí především pytlování a dovoz granulí keramzitu
z odlehlého konce areálu, rozmisťování dřevěných kostek, výroba a nátěr rámečků
a zpevňování konstrukce výstavních parapetů.
Ve středu a ve čtvrtek probíhaly již méně fyzicky náročné práce, vystavovatelé
přiváželi rostliny a Jarka Životská řídila aranžování.
V době přípravy i vlastní výstavy převládalo horké počasí, což na pohodlí
nepřidalo, spíše prověřilo naši odolnost. Organizace prací a spolupráce s pracovníky
zahradnictví byla téměř bez problémů a vše jsme zvládli včas a dostatečně kvalitně.
Zahájení
V pátek odpoledne, kdy byly dokončeny poslední aranžerské a závěrečné práce
nastal čas tradičního slavnostního zahájení.
35
Vzhledem k nejistému deštěm zavánějícímu vývoji počasí – což se následně
potvrdilo dešťovými přeháňkami – proběhla oficiální i neformální část zahájení
uvnitř výstavního prostoru.
Na zahájení opět zahrála trampská kapela Příboj a předseda Astrophyta Stanisalv Stuchlík pronesl zahajovací projev. Připomněl patnácté konání výstavy ve
spolupráci se Čtyřlístkem, poděkoval všem vystavovatelům, brigádníkům a pracovníkům zahradního centra. Tentokrát byl jeho projev jediným, protože ředitel Čtyřlístku pan Kutílek kvůli zdravotnímu stavu nebyl schopen přijít, však i v průběhu
příprav se ukazoval velmi málo.
Následovala prohlídka a volná zábava s občerstvením a hudbou. I přes menší
pohodlí malých prostor a nutnost donášky připraveného jídla zvenku, bylo připraveno všechno včas a v pořádku a přítomní byli spokojeni a dobře se bavili. Občerstvení zajišťovali především Viktor Talián, Petr Metela, Radek Čech a Miroslav
Vojtěch.
Průběh výstavy
Výstava byla otevřena denně v uvedených dnech od devíti do osmnácti hodin. To
znamenalo zajistit obvyklé služby v pokladně (Vlastimil Man), prodeji (Stanislav
Stuchlík, Petr Metela a Radek Čech), jakož i službu pro návštěvníky (16 členek a
členů, více vizte níže).
Všechny služby byly naplánovány, obsazeny a vykonány spolehlivě a dobře, jak
bylo i následně vyhodnoceno. Následující tabulka ukazuje „špičkuÿ ze 16 služeb a
47 brigádníků.
Služba
Hodin Brigádník/-ice Hodin
Životská
42
Stuchlík
33
Mazour st.
40
Metela
32
Bartušková
35
Talián
27
Ježová
35
Dobešová
25
Vyúčtování
Finanční vyúčtování poskytl pokladník klubu Jiří Peňás. Nechme hovořit čísla.
Příjmová položka
Vstupné + prodej tiskovin
21 571
Prodej rostlin při výstavě
17 075
Dar př. Skurského
Prodej rostlin před výstavou
Příjmy celkem
36
Částka Kč
355
4 000
43 001
A. V. Frič, 14. 2. 1935
Milý Mareši.
Astrophytum:
Číslo jsem dostal, ale nečetl. Všiml jsem si, jen té nové obálky, kterou udělali
pro radost Němcům: KAKTUSarsch. Proto jim ty hnojařské články tak pásnou,
když už tu Arsch mají i na obálce. Ale jsem moc rád, že mne s tím spolupracováním
nevzali za slovo a že na mé podmínky nepřistoupili. Mám teď mnoho co dohánět a
nikdy jsem ještě neměl takové starosti na sehnání živobytí, jako teď.
Revision výjde asi už koncem února. Bude po 10 Kč, ale moji odběratelé ji
dostanou zdarma se složenkou Kreutzingera. Zaplatí-li dobře, né-li také dobře. Dal
jsem Kreutzingerovi své adresy, ale doufám, že jsem všecky brněnské vyškrtal. Tak
by bylo možné, že byste je mohl prodávat. Já jsem si jich pro svou potřebu dal
přitisknout 500. Bude to krásná práce. Předělali jsme to znovu a přidali jsme všecky
rody i ty, co nemáme a co známe jen z literatury.
A. V. Frič, 14. 2. 1935
Milý Kadi.
Také jste mi to mohl o tom Výborném napsat trochu dřív. Teď už to asi bude v tisku
a nevím, půjde-li to tam v korekturách ještě vpašovat. Kreutzinger čekal jen na mé
poslední korektůry, aby začal jet. Zkusil jsem mu zatelefonovat, ale nezastihl jsem
ho u aparátu, tak mu to píši expresně. Bude to hezká galerie:
•
•
•
•
•
•
Pragochamaecereus hybrida Prof. Kavina
Ing. Kreutzinger
senátní pres. Čabrada
dveřník Mareš
sekč. chef Výborný
Zimmermaler Boedecker
jen Sattlergeselle Hitler mi tam Kreutzinger nechce vytisknout. Je na hranicích a má
strach, aby nepřišel do Sta. Concentracione, kdyby to Němčíci přece jen nezesarštili,
při naší diplomacii mu to člověk nemůže brát ve zlé.
Mám teď dvě rtuťové lampy po 10.000 lumenech a dělám pokusy, krásně se
pod nimi dá roubovat a nic nehnije. Také jsem dostal trochu radiové emanace a
tak se mi ukazuje řada nových objevů. Škoda, že v tom nebudu moci pokračovat.
Moje Einsteinka má přes 200 poupat. Ani to nebude hezké.
Já už udělal pokusné výsevy, ale radím Vám, abyste ještě počkali. Nemáte
pomůcky, jako já a neměli byste z toho radost. Až výjde můj ceník u Kreutzingera,
tak si zaškrtáte, na co byste měli chuť a já Vám to pošlu. Druhá generace PCHC
jsou opravdu legrační, lezou z toho kaktusy, jaké asi rostly před milióny let: Nějaké
prarody.
Přijedete-li z jara, rád Vás uvidím a Vy uvidíte velkou nádheru. Snížil jsem
letos teplotu víc než vloni a bude vše plné květů. Nenechám je růst ještě nejméně
měsíc a jen mateční rostliny vysadím do pařníku, protože po vyjití knížky bude
sháňka po roubech.
45
Pøírùstky do knivovny
Knihovník Radek Čech opatřil pro knihovnu klubu následující literaturu. První dva
tituly jsou nové, další jsou antikvární:
• Gymnocalycium in habitat and culture Graham Charles
• Rhipsalis & Lepismium Frank Süpplie
• Beiträge zur Sukkulentenkunde und Pflege 1938–1943
• Kakteenkunde 1939–1943
• Blätter für Kakteenfoschung 1934–1938
To jsou zatím všechny informace, které mám, jakmile se mi knihy dostanou do ruky,
zkusím napsat recenze a dát do některého příštího Azetu.
Kapitoly z historie { Korespondene Mare¹-Friè
O. Mareš, 10. 1. 1935
Vážený mistře.
Chci si napřed zjistiti, jak dopadla valná a hlavně volby funkcionářů. Dále, jak to
dopadlo s Jajem. – A pak, po úradě s Vámi bych na Weingartův dopis odpověděl.
– Tak panu Martínkovi píše Weingart, že bude osamocen ve své práci a žádá, aby
mu psal, v dopisu mně určeném píše zase, že do časopisu budou přispívati Bak.,
Werdermann, Valentová a jiní cizinci, jejichž práce má v rukopisech zajištěny. Je
vidět, že jedno z obou tvrzení je nepravdou. Buď nikoho nemá, kdo by psal a proto
ty horlivé námluvy u všech, kteří by mohli psát, v prvé řadě ovšem u Vás, anebo
má uvedené spolupracovníky skutečně zajištěny a pak houpe p. Martínka. Spíše
bych však věřil, že to s těmi spolupracovníky nebude tak sichr. Pad-li Jajo, nebude
asi Bak. psát. – Werdermann – možná. Není v DKG a nemá kam psát. – Valentová
tomu mnoho nerozumí, dělají to za ní placení lidé – leda, že by měla rozumy od
svých zahradníků.
O. Mareš, 11. 2. 1935
Vážený mistře.
Jajo je skutečně odstaven, není ve výboru, nemá jakoukoliv funkci, ale členem dosud je. – Zaslali nám prvé číslo Kaktusáře, které nás nikterak nenadchlo. Hlavně
p. senátní byl načertěn na toho p. inž. z pražského sdružení, který se tam v článku
o hnojení kaktusů posmíval Vašemu tvrzení, že kaktusy před hnojem nížin se utekly
do hor. Předsedu mají v Astrophytu nyní řádného – nepokazí-li se snad kantor
Krejčí. Tak náš společný přítel a odběratel semen, či dodavatel Bakův, jak se domníváte, inž. Ryšánek, je jednatelem. To ta důvěra k němu nějak rychle vzplála,
když je od května či června minulého roku členem. Obyčejně navrhoval-li někdo
v dřívějších létech někoho z mladších členů do výboru, byl odmítnut s poukazem,
že je to člen ještě příliš mladý.
44
Výdajová položka
Částka Kč
Propagace
4 090
Občerstvení
4 787
Odměna, služba pokladníka
3 500
Příprava výstavy
6 737
Výdaje celkem
19 114
Na základě těchto dvou výsledků vychází čistý příjem 23 887 Kč.
Na závěr zbývá zmínit položky, které jinak velmi pečlivý pokladník Jiří Peňás nesdělil včas a kompletně. V okamžiku těsně před odevzdáním do tisku mám
k dispozici jen tyto informace: Tři členové výboru přispěli sponzorským darem.
Astrophytum děkuje.
jednoho člena výboru.
Propagace výstavy
Není třeba příliš zdůrazňovat význam propagace našich akcí. Je to velmi důležitý
faktor ovlivňující návštěvnost a tím tržby ze vstupného a prodeje.
V případě burzy kaktusů bývá propagace slabší, samotná akce je považována
za předvoj výstavy. Nedocenění propagace burzy bylo jednou z příčin letošního –
dá se říci – propadu.
U výstavy můžeme být trochu spokojenější. Tentokrát jsme kromě obvyklých
způsobů (tisk, rozhlas, plakáty a letáky) dohodli s reklamní firmou Snip, která
zajišťovala akci Brno – město uprostřed Evropy zařazení naší výstavy do jejich
propagačních materiálů výměnou za přidání jejich logotypů na naše propagační
materiály – letáky a plakáty.
Vytvořili jsme nový plakát a nechali v potřebném množství vytisknout. Nezahodili jsme ovšem ani zbývající předtištěné barevné plakáty z minulých let, které
jsou vyhovující a po dotištění aktuálních údajů dobře posloužily.
Jako v předchozích letech jsme připravili a vytiskli malé letáčky, které se rozdávají zejména na burze a umožňují pětikorunovou slevu na vstupném. Tentokrát
jsme se rozhodli sledovat jejich účinnost a návratnost tím, že letáčky byly označeny
různými písmeny podle zamýšleného cíle. Začali jsme je rozdávat na pražském sympóziu, zbylé a další pak na burze, jiné se daly stáhnout z webu a vytisknout, další
jsme šířili cestami jako transfuzní stanice, školy, výstava bonsají, prostřednictvím
členů apod. Protože vytištěné počty nebyly přesné (zbylé se často použily jinde),
není vypovídací schopnost tohoto způsobu zcela spolehlivá. Pro orientaci nabízím
aspoň stručné vyhodnocení: Praha + (především) burza – 35, rozdáno členům na
schůzi – 12, výstava bonsají – 5, internet – 4, ostatní 3. Celkem 58.
Děkujeme všem, kteří přispěli propagaci třeba rozmisťováním plakátů a šířením
letáčků, mezi mnohými např. př. Novákovi na železničních zastávkách nebo Karlu
Kašpárkovi, který zařídil příspěvek do školského věstníku.
37
Pro propagaci činnosti klubu jsme vytiskli vlastní „upovídanéÿ vstupenky. Záměrem je informovat o činnosti klubu a připomenout nejbližší akce, jakož i slosováním
nalákat na zářijovou schůzi.
Všechny nové nápady nebyly vždy prokazatelně účinné a dotažené, bereme je
ale jako zkušenost a inspiraci. Už teď si poznamenávám, co by se dalo zlepšit a
provést a uvítám i Vaše podněty a nápady.
V průběhu výstavy byly zapsány dvě přihlášky do Klubu.
Èlenská shùze 5. èervna
Na schůzi, která se konala v průběhu výstavy kaktusů, jsme přivítali jako přednášejícího Pavla Heřtuse. Na začátku samozřejmě proběhla obvyklá informační „předehraÿ a tombola. Patří přípomenout, že přednášejícího jsme navštívili v jeho prodejních a sbírkových sklenících na jednom z našich klubových zájezdů. Skleníky jsou
v Sibřině a v Pískové Lhotě.
Přednáška se týkala návštěvy horských oblastí Peru včetně historických pamětihodností a návštěvy Karla Knížete, který dlouhodobě žije v hlavním městě
Limě, sbírá, pěstuje a obchoduje s kaktusy.
Cestovatelé – kromě přednášejícího i pánové Chvastek a Horáček, Urban a
– což nebývá na takových výpravách běžné – i dámy, přiletěli do Limy a odtud
podnikli několik výprav půjčeným autem a letecky.
První výprava směřovala do hor severně od Limy, kde měli vesnice pojmenované po kaktusech:␁ Oroya a Matucana. Rychlý výlet od moře do výšek kolem 4000
metrů byl náročný, aklimatizace byla příliš krátká. Nicméně ve vlhkém a občas deštivém počasí byly k vidění např. haageocereusy, Tephrocactus flocosus („ovečkyÿ),
přičemž rostliny byly na nalezištích velmi variabilní. Navštívenými místy vede nejvýše položená železnice na světě (až 4800 m n. m.). Peru je země bohatá na nerostné zdroje a suroviny je potřeba nějak dostat dolů. Cestovatelé byli rovněž velmi
příjemně překvapeni kvalitou silnic, byť po nich jezdila velmi vydatně naložená
nákladní vozidla.
Další část cesty vedla (po návratu do Limy) kolem moře do Pisca a Paracasu.
Cestovatelé se také vydali lodí na guanové ostrovy. Tento úsek byl kromě čichově
vydatných zážitků bohatý na živočichy – množství ptactva (nevycházet bez klobouku!), tučňáci, mořští savci. . .
K nekaktusářským zážitkům patřil i prolet aeroplánem nad Nazcou (2000
m n. m.), kde se aviatici kromě přidržování zlámaných sedadel a pytlíků před ústy
kochali velkolepými pozemními kresbami nejistého původu a významu. Ale zpátky
ke kaktusům: V ohromném horku byly k vidění melokaktusy, Neoraimundia roseiflora (vypadá jako živá zkamenělina), cleistocactusy. . .
Cestovatelé neminuli ani národní park La Vicuña ve výšce 3700–3800 m n. m.,
Navštívili jej za velmi vlhkého a mlhavého počasí. Nacházeli zde tilandsie, oreocereusy, cereusy, Za připomenutí stojí i druhy jako Matucana histrix , Browningia
cardinalis a Melocactus peruvianus. Odtud se pak opět vrátili do Limy.
38
Vládi Šamalíka, Isla Cedros – krásný zážitek na cestě po Baja California od Pavla
Pavlíčka, Mexiko 2008 – část 4, Splněný sen – Echinocereus lindsayi (PP);
Z dalších jen telegrafický přehled titulků: Povídání pro začátečníky, podle abecedy (5), Ve sbírce Libora Kunteho – červenec 2009, Kaktusářské jaro 2009 v Opavě
II. Sukulentní bonsaje Jana Gratiase (58), Povídání pro začátečníky – o pikýrování,
Parodia herzogii – Foto měsíce – červenec 2009, Digitostigma s červeným květem,
Bolivie očima Ladislava Horáčka (kniha), Projekt www.cykasy.cz, Na návštěvě
v Jeřmanicích, Antálkova drobná poezie (15), Nová nabídka květináčků, Další noví
adoptovaní potomci Inků, František Sedlář – stoletý jubilant, Setkání členů a příznivců Sekce pěstitelů sukulentů, Výstavy kaktusů a ostatních sukulentů na severní
Moravě, Inzerce/Pozvánka na výstavu sukulentů v Brně a Pozvánka na výstavu
kaktusů a sukulentů do Kroměříže
Coryphantha solymoides (Sheidweiler) Berger
V historii kaktusaření patří tato nápadná koryfanta k opravdovým kmetům. První
zmínka sahá až do roku 1841. Své druhové jméno získala díky podobnosti tvaru těla
s artyčokem (Cynara scolymus). I přesto, že se jedná o velice atraktivní kaktusy, je
jejich zastoupení v našich sbírkách spíše ojedinělé. Problém je třeba hledat přímo na
nalezištích. C. scolymoides roste na rozsáhlém území Texasu, Chihuaušské pouště
a Nového Mexika. Na nalezištích panují extrémní podmínky – teplo a minimum
ročních srážek. To jsou hlavní faktory, které je třeba zohlednit při pěstování u nás.
Co to znamená v praxi? Mně se osvědčila tato pravidla: Sázím do hrubšího substrátu
s minimem hunusu (žádná rašelina!) a poprvé zalévám až po „zmrzlýchÿ. Pak už
stačí maximum světla, spousta čerstvého vzduchu (nemají rády zadušené vlhké
skleníky), troška trpělivosti (tyto koryfanty určítě nepatří ke sprinterům v růstu) a
po pár letech máte ve své sbírce krásné a nezaměnitelné solitéry.
Petr Metela
Co dodat – Petrův příspěvek je takřka vyčerpávající a skoro jsem si doslov mohl
odpustit. Přesto jsem zapátral po dalších zdrojích v literatuře i na síti. Mnoho jsem
nenašel. Kromě položky Atlasu kaktusů 7/87 vypadá nadějně kniha Coryphantha∗).
Nadějné očekávání však vzápětí vystřídalo zklamání, když jsem na s. 147 nalezl
článeček převážně se zabývající historií popisů a popisovatelů, zatímco rostlina se
v tom ztrácí.
) Dicht, F., R. Lüthy, A., D. Coryphantha: Cacti of Mexico and southern USA.
Ed. Springer. 2004. 200 s. ISBN 3-540-22306-1
∗
Pozvánka od þpøíbuznýhÿ
Tradiční prodejní výstava sukulentů, kaktusů, tilandsií a miniaturních orchidejí se
uskuteční ve dnech 4.–11. září 2009 od 9.00 do 17.30 ve sklenících Botanické zahrady
přírodovědecké fakulty MU Brno (roh ulic Veveří a Kotlářská).
43
Výborová shùze 17. èervene
První prázdninová schůze výboru byla mírně odlehčená, k projednávání zůstalo
především podrobnější hodnocení výstavy – vizte jinde v textu – a domlouvání
nejbližších akcí. V horkém odpoledni u Petra Metely jsme si opět prohlédli jeho
sbírku, poblahopřáli jsme hostiteli k narozeninám a probrali jsme i věci, na něž
jindy nezbývá příliš čas.
Pí¹í jinde. . .
Během přípravy tohoto čísla mi přišla zpráva z Chrudimi, že vyšlo další číslo webových kaktusářských novin na adrese http://www.cact.cz/noviny/.
Jindy bych si to prohlédl, něco přečetl, pokýval bych hlavou a šel dál. Tentokrát
mě ale zastavily dvě myšlenky:
• Zrovna se mi to hodí to Azetu, kousek místa se tentokrát najde snadněji a
• jedna na zamyšlení – proč jinde lidé píší, jen v našem klubu moc ne.
Nevím, jak to Pavel Pavlíček dělá, zda autory příspěvků honoruje nebo je jinak
motivuje nebo zda je to osobním kouzlem a známostí jeho osoby, firmy, stránek, že
píší a posílají mu články. Jedno je však jisté: Přes dvacet článků od různých autorů
pestrého zaměření velmi dobré úrovně dělá z Pavlíčkových webových novin zdařilé
a lákavé místo pro zveřejňování informací, zkušeností a dojmů a „pochlubení seÿ.
V té souvislosti jsem si vzpomněl, že ani v Brně v minulosti nebylo tak líno
a ticho. Prošla mi rukama sbírečka článků bývalého předsedy pana Moučky, které
psal a které zveřejňovaly noviny krajského a městského formátu. Nebylo jich málo a
kdyby nic jiného, čas od času připomínaly, že v Brně žijí kaktusáří a že něco dělají,
zkrátka taková nenásilná propagace a nepochybně i trochu lákadlo pro zájemce.
Nechci si namlouvat, že dnešní noviny by nám pro takové články zrovna trhaly
ruce, že je dost lidí, kteří mají čas a chuť se na kaktusaření dát, že by nám taková
literární činnost rozšířila a omladila členskou základnu apod. Přinejmenším by to
však byla vhodná forma zviditelnění kaktusů a kaktusářství.
Další věc je, že dnes by se asi těžko našel autor takových článků, neboť i
do našeho Azetu dostávám velmi málo příspěvků (ledaže by mu/jí byl Azet málo
dobrý nebo že třeba příspěvky nehonoruje). Tvrdím ovšem také, že mnozí mají
hodně poznatků, zkušeností a zážitků týkajících se kaktusů a že by stačilo málo:
Sednout a napsat.
Potenciální autoří se ale o-/vymlouvají, že nevědí o čem, že to neumí, že nemají
čas a podobně. Nechci soudit a porovnávat, kolik váží výše uvedené předpony vya o-. To ví každý nejlépe sám. Ani se nemohu a nechci na lidi zlobit, že si s určitým
oprávněním řeknou: „Zaplatil/a jsem si, teď mě bavte.ÿ Dalo by se říci, že dnes
jsou lidé línější a lenivější, uhoněnější a unavenější, méně uvědomělí a motivovaní.
Alespoň to tak vypadá, pominu-li několik málo čestných výjimek.
Ale zpět ke chrudimským novinám. Z titulků vybírám cestopisné: Václav Šeda –
Toulky Bolivií (5), Gymno-deník 2007 (19) od Martina Tvrdíka, Den po dni v Baja
California (5) – Pavel Randa, Baja California 2008 všemi směry (4) – z deníku
42
Tam na kraji města navštívili zmíněného skoro osmašedesátiletého Karla Knížete, který kromě místní zahrady a skleníku udržuje ještě pěstírnu v Chile a čile
ochoduje s Američany, Japonci a Číňany (mj.) a je zdrojem legálních „Citesovýchÿ
rostlin.
Následoval přelet do Cusca, hlavního města incké říše, výlet na Machu-Picchu
podél řeky Urubamby, raftaři vyhledávaného centra Aqua Scalientes.
Ve stále vlhkém ale teplém počasí cestovatelé navštívili i blízkou botanickou
zahradu. Tropické klima a nedozírné schody a žebříky nad hlavou je však odradily
od důkladné prohlídky. Za připomenutí stojí obrázky horských teras, starobylých
staveb, muzea zlata. . .
Po schůzi jsme se s přednášejícím a několika „skalnímiÿ občerstvili v blízké Severce
a rozešli na víkend domů.
Pavel Heřtus – pro ty, kdo jej neznají třeba ze zájezdu před několika lety – je kaktusář, pěstitel, cestovatel a obchodník. Aktuality, jakož i obchodní nabídku najdete
na jeho webu http://www.kakteen.cz/.
Přednášející z května a června si večer po schůzi prohlížejí fotografie ze zahájení
letošní výstavy kaktusů
Výborová shùze 16. èervna
Schůze byla ve znamení hodnocení nedlouho skončené výstavy kaktusů a přípravy
činnosti pro následující půlrok. Šlo převážně o méně závažné změny a upřesnění.
Byl oznámen a schválen záměr doplnit kontaktní informace o členech klubu.
39
Foto Matěj a Josef Poláchovi (←)
40
Viktor Talián (↑)
41