Genetika holubov v fotografiach rodobarevnosť

I
fr
rn
Po ukdzceroziiFenfch barevnfch fad, komptexu bfl,fch rilzrt a rccesivni
ierven6, piichiizi ias vinovat se nikte4lm z nejobvyktejiich moditikaci. Tuto
pestrouskupinujsem v chovatelioteviel v loisk1m roce piedstavenimfaktorfr grizzle (biloui) a atmond (mandtov,!). vzhtedemk iomu, ze se jednil
o moditikiitory vybilujici, nebudeod vici v podobn6mduchud6tepokriiovat
rodoharvosti(faded),kterd do holubiifstvipfiniiii dokonaloukombinacipohlavni vdzandhodominantnihoznakus pestrouikiilou bitfci,ch iEinktj umoifrujici okamiitd rozpozndnipohlavi. v nikter1m z daliich iisel hy na fadu
mily piijit rozdilymezi faktorytoy stencita dominantniopdl, mohti bychom
si piedstavit variabilnostkreseb,blize rozvinoutpencil a ledovou,mt1dnou
a indigo, piipomenout rozdil mezi smokya ttifty a samozfejmi nesmf chybEt
bronzovdiada a tieba mozaika,hedviibnostii dEdiinost pernatlch ozaob.Ze
viem timto termt'nfrmnerozumite?Tovfrbecnevadi! cyktusgenetiky ve lotograliighie zdeprdvEproto, aby neieninformovala vysvi,iloval,ale zejm6na
aby vie podstatnfpraktickyukazovalndzornouformou.
jevelmi
Fodobarvost
dlou- vimijeprozacdtek
nove
cnovne mond
zesvetluje
zbarveni
aprohovyskytujrci
selaktor
piekaZxou.
uokras- sezony
teZkou
Van- beluje
perapodobnd
atraktivne
nlich
holubiJeho
viskyt
u la- glickem
pouirvandlakobelouS
ndzvoslovr
jeSaleieklbych
l0ckovityich
holub0(syrskVoznaceni
je pieklilddno
faded
tevicelibivdNejcasteji
seoba baserskf),
kteiipatiidozlate jakomizicici vybledlii.
Ge levujenacernd/modrd
barevnd
pokladnice
nejstarSrch
holubich neticky
symbol
St'naznacule,
2e iaddkteramLiiebyitrjcinkem
jetohododnes
skupir.
v!bor- rodobarvost
patiido kom- genuzjemnend
podobnd
jako
nlmpiikiadem
Ve20 stole- plexu
(pozn.
almond
u ledove
cimlecne,
coivyvoplemeno
ti vzniklo
texan,
ktere
lAvi,
zljenJosef
Kostkuba
genufaded
moznosti
piiveosevenuje
takeSlecht6Iov dokonalou
podobu.
Z dal- St)kekteremu
ni brnenskllch
vola[0
Srchplemen
sevzdcne
vysky- maalela
iamandlovlTch
a deroy,
tujerodobarvost
u americxich
dedrecesivpiicemZ
jehochovu
zaklad
vystavnrch
ii poStovnich
holu- nivztah,
ale
pochiizi
odJardy
Sindelaie
briazcela
typickd
mutajeho
1eproduryn- JaKO
zKanady.
Jiidnes
lsou
skeho
holubacejevice
lednobarevneho
vfsledky
z
hlediska
i
zbar' t'
rousndho
i hladkonoheho
kteryi s t a b i l n i ,
plemenveniv1iborn6,
jev Nemecku
jiZ
chovan odpo- piesto
nf typa volatost
velmi
jako znaeloviny
19.stoleti
Podobne
dobre.
belouSi
majii rodobarvi
holubi ne
Narozdil
odmanplemen
ulednotlivych
charaktedlovlich
holub6
neristickli
fenotyp
danyi
drobnfmi
mali homozygogenotypu,
je
odchylkami
kter17
probl6my
ti faded
u kaZdeho
z nich
ledinecnf
s ocima
a iivotaa nezamEniteln!.
proschopnosti,
Proto
si
to byl tentofak-
;#il::ff3tr. i
..
pro
torpodchycen
uiitkoveholubiiistvivefaremnich
vel-
< a*1FF-
q,
56
kochovech
Vloha
faded
je pouiitelna
pro rozpovybarveni
techto
pohlavi
jiZ
(autosexing)
znani
plemen
popiseme.a
bliTe
po vylihnuti
neprodlene
Faktor
(farodobarvosti
podle
holoubat,
kde
ded)vyvolava
modifikovane
d6lkya hustoty
je
vybarveni,
ktereumoZfiu
chmlii(u sampohlaviholurozpozndn(
c0 kratke
a velbrijii odprvniho
dneiivomiiidke,
u samic
ta pocelou
etapu
lejichZivotni
delSi
a hustejSf
na
prochovateToje samozielme
prvnipohled
a beznutlevelka
vlihoda.
Mlieposkla-variabilni
a pestrii.
Dokom- nostinejakeho
z6sahu
rozpodatbezjak6koliv
ndmahy
osa- plexu
patiivicealel, zndte
almond
zarucend
obepohlavi
Cim
zenstvo
holubniku
jsousan- je vlastne
do par0 z nichinejznamelSi
podmirodobarvost
- Stsa),
a novou
sezonu
zacits pies- dy^(pskova
qualmond
nena?
Nicimjinlimnei umsnfmpoctem
po- (Stu)a hickory
holub0
obou
(StH)Z plemen tenimv genov6m
ietezcil
Fakpiitom v tdchto
hlaviOstatni
holubaii
aleliich
sev 0esk6
re- torladedleZinapohlavnim
trdvisledovdnim
chovdni
ho- publice
qualmondic h r o m o z o m u Z a l e h o u d i
roz5iiuji
lub0cele
mesice
a mnohdy
se dikyJosefuKostkubovi,
kte- nekje podobnli
lakou pohlavpohlavi,
zarucend
kteresv!m rli importoval
cinskd
holubynev6zanlch
znaki.Samci
maji
piisoudili,
sveienc0m
najaie v tomtovybarveni
ze Sever-protentofaktor
podvaaktivni
a nepomer
mezipohla- ni Ameriky.
,,zmeni"
genuqual- hlavnichromozomy,
Ucinek
zatimco
. eHovATEL
11t2011
.V
vefoto,grafiich
jenledenProtoZe
holubice
jsou Vyisledky
vlzkumu
z rokuj dfarbig
(piel.:
namodre
zakladsamcrnomozygoti
provybelujr- 1983ukazaly
Zeiivotaschopni barve).
Horubtce
u teto
,sou
jsoutemdi
cigenfaded,
brlr.
ne- nostcistokrevnych
samcitexa- varianty
bud rrlodre
oruhove
kdyai zcela
biri,zatrmco
horubi- nI prorodobarvost
bymela
byt a kapratd,
nebo
belousi.
DalSim
jenjeden
ce,malicr
chromozom
sniTena
asio 10procent,
.nodcolby razem
jsousvetle
samcu
prozbarveni
sizachovavaji
svo- mohlo
jelich
prave
omezit
- stiibiiti)
uiit- ii (heiigrundfarbig
ji privodni
jejen kovdvyulitrP;esturoskulec- u kterychpiitomen
barevnost,
kteril
faktor
di1e
zesvetlena
U nekterych
horubic nosfJetexan
vyborne
odcnova-lute zpirsobulici
roziedenost.
zqmena
z cerne/modrrl
barevnevajicim
plemenem,
a piodnlim
U nichjsounaprosvetien6
stii
iady,mfi2e
zesvetienr
doprovazerkterddokaiesamozabezpe-britd
patrnd
barve
2lute
rspravnd
mramorovdni
(srovnej
s belouSicitvychovu
mladat,
mazajima- s,rovd)
pruhy.
vyvolane
nejspis
a qualmondy).
projevy
vebarevnd
a dalSi
este- u c i n k ebm
r o n z( o
u x , )H. o r u b i c e
tickepiednosti,
kteryim
posledvevodi lsoustiibiite
pruhovd
R o d o b a r v oust et x a n i
kvadratickli
tvarosvalen6ho
teia nfmrdzem
jsoutzv2,,samcu
Holubice
se mohou
vyskyto-a utaZenosl
opeienr.
Bonu- t t , v o , i g j n aQl ee l b g r u l d t a r I i g
vatvevSech
zilkladnich
iadach Zelz laremn,ch
cnoviv Sever (raZlute
zdkladni
oarve).
Ackor jelichbarevnfch
modifikacichnrAme,ice
jsoulexani
dnesjil I lrvtakovisamci
majiZlutou
hrud'
Privodnd
zastoupend
dominani-temei
vytlaceri
a i pocet
chova- avzotKy,
pruhnajiu zeocasni
je vytlacovana
necervend
nov!- teli driicich
je svetlen6
vlistavni
holuby
modrdbarevne
iade,
mi rdzyDnesblvalivelmicas- protievropskym
zanedbatel
ny. coitakd
znamend,
ie senejednd
tok videni
holubice
dernd,
modrd
Americk!
vzornik
nekladevubec
o rozfedend
samce
cerveprunove
a kapratd,
cervend
rece- iadnepo2adavky
nabarvupir- n0popelav6
iady,aleo barevnyi
sivni.alezlstiivili Siroka
Skdla padne
kresbu
texan0,
kterd
trm raz.J kterdho
okrove
zaba.verdzucervend
popelavd
iady.kte- padem
nenipiedmetem
posu- nrvystupuie
' )
nejen
na
hrudr.
ale
ra obsahuje
i plnobarevnd,
tzv. zoviini.
Stejne
neieSi
zbarvenf i navzorku
geneticky
jedna
a
se
levandulovd.
piib!va- odf,zatimco
Nove
razy
nd5vzornik
barvu o samce
skiivdnci.
coZpozndme
pasuzejme- oci vymezule
1rjakonabe2icim
jakooraniovou,ra holubicich
v to'nto
razuTu
nau chovatei0
veFrancii,
kdese u samcL
svetlej5r
Francouzsky
v holubdrsrvi
unikatr'
ZvtaSt1e
jii holne
indigove
chovajr
tieba
popisuje
vzornik
jako rin razem
ocitexan0
jsousancib0rouS,
jenelzietelnejsi
Usamc0
alelickyperlov6
nebo
oraniove
atostej- ktei,byneneri
prs1s6svlohu
vztah
rodobarvosti
k aleldm
al- ndplatiloprovzorniky
madar- barvost
vubec
ndst.
alespon
ne
(mandlova)
mond
a sanoy
1ps- skya slovenskli,
ktere
shodnejak0nonozyg0tiPii pskLr5n)t6rt
jsouzp.avidta
kovd).
Samci
t6- uvadejito
ie texan
mrliemitoci ki2enicl.
rodobarvosti
rexanu
mei bili jenziidka
s nepatrnVm
jakekoliv,
ne
vikvove.
jednobarevnych
len
a
durynskych
prskovyn
nddechem
v oblasie se geneticky
u durynsklich bylooveieno,
ti kdebymeliocasni
pruha na Rodobarvost
opravdu
li5i
a
rodobarvost
j
e
d
n
o
b
a
ter
e
v
n
f
c
h
koncich
letek
pakna
a zejmdna
xanije logicky
dominantni
To
krku,piipadnii voletiNekdy Zadneme
popisem
plemepotvrzuJe
i mnohem
ucinnejSi
malimanagonove
ci jineneparr-neTypologicky
zcela
odpovidavybeleni
plemene
americkdho
nevybledle
skrvny
holubfim,
nakrku
a pak ji barevnyim
kteif
lsou
jsouv tetooblasti
v nemeckdm
k nerozezndholubaistvi
znac- Rodobarvost
u baserskfch
rr odklas'ckr1
mandlovri
Jsou
vet5i
Samc nerozSiieni.
neinaSe laluckovfch
holubri
nesouci
proplnobarevnosr
vlof,u
cejkyvyskytuji
sejakorousni, Podlenemeckeho
genetika
(spread)
u texani
zpravidla
opettakejakohlao- Axela
na novodobe
Sellaje dostipodobna.
plnobarevn6m
cern6m
Spekuluje
zbarve-konozi.
se o tom, alejinaneiu durynskych
jedni,nelsou
svetJi
doSlo nobarevnych
lakbylopopsil- Zepii jelichvySlechteni
holuorShoona
,e
no,alelsoustfikani
pery k nutaci.
rebot2ddne
cernymi
z vycho- v tom,Zevybarveni
holubui ho- koburskyi
nejen
nakrkua voer;arevelmi zichplemen
skiivan, lubic
aievzhled
ple1erozdilne,
casto
i jindepoteleVytviiii
polnrbarev- nenejeovlivnen
holub.
tak mesrckovi
,tirnky
bronz_
- sev rodopfisobivou
velmi
iern6stiika- nyholub
a leoiak
ri1z0,
tedyi tam,
liZu modrlich
nouvariantu
je vzua're barvosti
kterd
nevyskytuje.
Prolev
ro- kdeneni
projev
roziedenosti.
terqei
identicka
s rtcinken
prro- dobarvosti
od
1evelmiodlisny
Mizicrfaktorfadedlzepro
po- texaniSamci
barevne
zaloZenri
maldlove.
jed- lenonesporne
durynskych
piednosti
uplatslednim
barevn;im
rdzem
samcl nobarevnlch
se vyskytuji
ve nil u cetnych
plemer.
dat5ich
jsourecesivniderve- tiechvanantdch
texanri
zesveilendhcr
Diky svemudominantnimu
nf kteiijsouoznacovani
rnaj, zaloZenr
zatrmco
holubice
lako zbarven'.
se muZe
z jji exisrLroraniovir0Zovr
neboi jakoZrurr opeieni
bdZne
intenzity
a niko- jicichplemen
velmisnadno
Svetld
oraniove
r0iove
vybarvenilivjakou texan0
zesvdilend.
Na a rychlepien6st
na jakakoliv
samcir
vznikd
ricinkem
cervendmodrdm
zbarveni
sesamci
nej- linii V piiStim
cslesi nafornagkujg
reces,vnr
ktera
pg512y- castejSi
skupiny
pro- tografiich
vizudln6
piedstavime
rozdily
nevdzand
mutace
vcetne
jakomodiihe- mezirjcinkem
rodo- levujipodobne
genr!
komplexu
barvosti
Holubice
sizachovavaterozygotni
belouSi
nebojako toy stencila dominantninr
ji cervenou
jejen quainondi.
recesivni,
ktera
majr
celkove
zesvet-0 p a l e m .
nirnezesvetlend.
R0iovisamci lenea probelend
nodreopeieText
afolaAtrxmnn
Vsar
rali behem
lihnuti
kratke
iidke nr,nakterem
nejsouovSem
zie;hm;iii,
zatimco
cerven6
holubi- telndvzorky
v kirdelnich
Stitech 1 1.0Cerny
stikanylspread
t'aremajihuste
a delSi
chmyiii
coi piitomsamcijsou genetickyded)2 1.0ierveny
recesivni
:nactl,
Zeanirecesivne
cervendvZdypruhovr
neboraprat,lpro- r]tuvll3 0.1nodreiady.4 10
repotlacuje
ucinek
rodobarvosti
toZevzorky
nejsou
vid6t,jsou cervene
iady5, 6 |.0iernystir
' zdsadnich
znac[ch.
v origindle
nazyvant
blaugrun-kan!.7 1,0iervene
iady.
o i1t2o11
3HOVRTEL
t
\
.
i'.
... .
r ."ri)$-ir.*"' i .
\
+
-
/
z/
I
\rr
:i,
57
I