Další ukázka
Transkript
Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Analýza vybraných částí knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase (dále jen ZoZ) s přihlédnutím k nejnovějšímu vydání jeho práce Mýtus, jazyk a kulturní antropologie (dále jen MJK) Zpracoval Jan Snopek Obecně ke knize ZoZ: • Autor v knize řádným způsobem neodkazuje na zdroje uváděných informací. Nejsou zde žádné poznámky (pod čarou ani na konci knihy), jež by se vztahovaly ke konkrétním informacím uváděným v textu. Ve velice malém množství případů nalezneme odkaz na zdroj některé citace přímo v textu knihy (jako např. Émile Durkheim, 1970, str. 14, přeložil Miloslav Petrusek [Budil 2001: 595]).1 V textu zde analyzovaných částí ZoZ není nicméně ani jeden takový odkaz. • Budil sice na konec knihy zařadil „Orientační bibliografii a poznámky“ (Budil 2001: 670 – 697), které jsou členěny podle jednotlivých kapitol knihy a obsahují řady jmen autorů (a roky vydání) publikací (např. White, L., 1963; Benedict, R., 1943; Bieder, R., 1986; Wax, M., 1956; Stocking, G. W, ed., 1986, 1995, ed., 1996… [Budil 2001: 688]), nikde však neuvádí, jak se tato literatura vztahuje k jeho práci. Má se jednat o knihy a články, jež využil při psaní přítomné publikace? Nebo jde o publikace, které doporučuje čtenářům, kteří by se o tématech některé z kapitol chtěli dozvědět více (tedy nikoli nutně ty, jež sám cituje či je jinak využil při formulaci svého textu)? Uvedené práce každopádně nejsou nijak propojeny s konkrétními informacemi uváděnými v kapitole, takže čtenáři nemají šanci zjistit, odkud Budil čerpal podklady pro svá jednotlivá tvrzení. • V případech dvou z celkem šesti zde analyzovaných částí knihy (McLennan, Lubbock) Budil v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k příslušné kapitole neuvedl práci, ze které při psaní kapitoly systematicky vycházel. V obou případech zde neuvádí ani žádné jiné dílo, jež by se zabývalo předmětem daných kapitol – tedy životem a dílem těchto osobností, ani žádnou práci, jejímiž autory jsou tyto osobnosti. Znamená to, že celé tyto části (nejen jejich obsah, ale také řazení jednotlivých informací) považuje za všeobecně známá fakta? Nebo je vydává za výsledek své vlastní (původní) odborné práce? Vysvětlivky k analýze: Analýza se zaměřuje na pasáže, jež Budil věnoval líčení životů a děl osobností považovaným za hlavní představitele klasického evolucionismu a neodifuzionismu. Jedná se celkem o 13 osobností (jejichž popis čítá celkem téměř 70 stran, tedy více než desetinu obsahu knihy2). V případě osmi osobností Budilův text systematicky vychází z jednoho jediného zdroje, ze Stockingovy práce After Tylor (1995), v případě dalších tří z Kuperova Inventions of primitive society (1988), v případě dvou z další Stockingovy knihy, Victorian anthropology (1988). 1 Ve většině případů se jedná o citace z prací českých autorů nebo z prací, jež byly přeloženy do češtiny. Citace z prací vydaných v jiných jazycích jsou často bez jakéhokoli odkazu na zdroj (jakoby se autor domníval, že českým autorům či překladatelům by mohlo spíše vadit, nebude-li na jejich dílo uveden odkaz, respektive že si toho mohou snáze všimnout). 2 Bez rejstříku a bibliografie má kniha celkem 660 stran textu. 1 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Následující tabulka ukazuje stránky jednotlivých pasáží v ZoZ a místa, na nichž lze nalézt odpovídající (zdrojový) text. Modrou barvou jsou vyznačeny pasáže, jejichž analýzu čtenář nalezne na následujících stránkách. Téma pasáže Stránky pasáže v ZoZ Odpovídající stránky v Stránky v původním zdroji MJK Maine 429 – 433 134 – 136, 138 Kuper 1988: 17 – 35 McLennan 433 – 435 136 – 137 Kuper 1988: 35 – 39 Tylor 492 – 497 138 – 140 Kuper 1988: 78 – 82, Stocking 1988: 156 – 164 Lubbock 497 – 499 141 – 142 Stocking 1988: 150 – 156 Morgan 499 – 510 142 – 148 Kuper 1988: 42 – 75 Lang 510 – 514 148 – 149 Stocking 1995: 50 – 63 Frazer 514 – 531 149 – 152 Stocking 1995: 126 – 151 Westermarck 532 – 535 152 – 154 Stocking 1995: 151 – 163 Marett 535 – 539 154 – 156 Stocking 1995: 163 – 172 Rivers 577 – 583 159 – 162 Stocking 1995: 184 – 208 Hocart 583 – 586 162 Stocking 1995: 220 – 228 Grafton Elliot Smith 587 – 590 162 – 163 Stocking 1995: 209 – 214 William James Perry 590 – 592 163 Stocking 1995: 214 – 220 Jednotlivé analýzy jsou tvořeny třemi sloupci textu: • Prostřední sloupec obsahuje souvislý text kapitoly či její části z knihy ZoZ, jenž Budil věnoval životu a dílu určité významné osobnosti dějin oboru (jedná se tedy vždy o jasně vymezený celek, nikoli účelově vybrané pasáže). Text není nijak krácen ani upravován, řazení jeho částí zde zcela odpovídá řazení v Budilově knize. • Levý sloupec obsahuje text odpovídajících pasáží původních anglicky psaných publikací, jež Budil podle mnoha indicií využil k napsání textu analyzovaných částí knihy. Vzhledem k tomu, že originální texty používané Budilem jsou většinou delší, než odpovídající kapitoly či části kapitol v Budilově knize, nejedná se v případě levého sloupce vždy o souvislý text, ale jen o jeho pro analýzu relevantní části. Podle čísel stránek uvedených v hranatých závorkách na začátku jednotlivých pasáží je nicméně možné sledovat, na kolik odpovídá řazení informací v Budilově práci jejich řazení v původním díle. • Pravý sloupec obsahuje (většinou) souvislý text částí Budilovy další knihy, nejnovějšího vydání práce Mýtus, jazyk a kulturní antropologie (Budil 2003). Ten je často zcela identický s částmi textu v prostředním sloupci, aniž by zde byly uvedeny příslušné odkazy. Při přípravě tematicky odpovídajících částí knihy Budil totiž pouze vypustil některé odstavce textu ZoZ, někde pak provedl drobné úpravy v rozsahu záměny jednotlivých slov ekvivalenty. Naprostá většina zde analyzovaných částí knihy MJK se tak shoduje s textem ZoZ, oproti kterému neobsahují vůbec žádné nové údaje. Indicie opisování Vzhledem k množství titulů, jež obsahuje „Orientační bibliografie a poznámky“ k jednotlivým kapitolám, by se čtenář mohl domnívat, že Budil při psaní těchto kapitol čerpal z mnoha různých, často primárních zdrojů. Přinejmenším v případě zde analyzovaných částí 2 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. ovšem vše nasvědčuje tomu, že k napsání každé z částí využil vždy jen jednoho zdroje (a sice toho, jehož text je uveden v levém sloupci). Na základě čeho tak lze usuzovat? • Budilova práce je z velké části čistě popisného charakteru. Až na výjimky neobsahuje prostřední sloupec žádný faktografický údaj (rok, jméno, název instituce či knihy, informaci o obsahu článku či knihy atp.), který by nebyl v levém sloupci.3 Není vůbec pravděpodobné (a to ani v případě, že by využil stejné primární zdroje), že by dva autoři vybrali z mnoha možných informací ty stejné. • Budil informace většinou řadí úplně stejným způsobem, jak byly řazeny v originálním díle. Toto řazení přitom není vždy přísně chronologické, jak by se dalo namítnout v případě líčení sledu životně důležitých momentů představovaných osobností. • Oproti možné námitce, že se jedná o historická, neoddiskutovatelná fakta, o kterých prostě není možné psát jiným způsobem, lze namítnout, že jiní autoři píšící o stejných osobnostech považují za relevantní jiné informace a taktéž způsob, jakým tyto informace řadí, je jiný.4 3 Od původního díla se text analyzovaných částí liší pouze doplněním slovníkových definicí probíraného konceptu (jako v případě 11. řádku analýzy části věnované Lubbockovi, kde Budil definuje exogamii a endogamii) nebo doplněním informace o badatelích, kteří se později věnovali stejnému tématu jako probíraná osobnost (jako v případě 5. řádku analýzy části věnované Westermarckovi či 15. řádku analýzy části zabývající se Riversem). 4 Jako příklad lze uvést část o Riversovi. Budil při jejím psaní využil pouze Stockinga (1995), ačkoli Kuperova práce (1988), kterou využil k představení jiných osobností, obsahuje také kapitolu o Riversovi. Již jen výběr základních biografických údajů je v Kuperově případě jiný než u Budila a Stockinga. 3 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Analýza části kapitoly „Matriarchální utopie“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 433 – 448 Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné Budilovy habilitační práce (str. 291 – 293). Na úvodních stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Johna Fergusona McLennana, autor systematicky vychází z práce Adama Kupera The Invention of Primitive Society: Transformations of an Illusion. Na tuto Kuperovu práci však není v dané kapitole ani v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str. 683) uveden jediný odkaz. Nejbližší odkaz na práci Adama Kupera najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 430: Své naděje vkládal Jeremy Bentham zejména v Jamese Milla, vlivného člena Indické rady, o kterém prohlásil: „James Mill bude žijící exekutivou a já mrtvou legislativou britské Indie“ (cit. Adam Kuper, 1988, str. 19). Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003. Kuper, A. (1988): The invention of Budil, I. T. (2001): Za obzor Západu: Budil, I. T. (2003): Mýtus, jazyk a primitive society: Transformations Proměny antropologického myšlení kulturní antropologie. Čtvrté vydání. of an illusion. London: Routledge, od Isidora ze Sevilly po Franze Praha: Triton, str. 136 – 137 str. 35 – 39 Boase. Praha: Triton, str. 433 – 435 (souvislý text) Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. 1 2 [viz řádky 6 a 15 této analýzy] V roce 1865 uveřejnil skotský badatel V roce 1865 vydal John Ferguson McLennan (1827 – McLennan 1881) knihu Primitivní manželství knihu Primitive Marriage: an Inquiry (Primitive Marriage: an Inquiry into the into the Origin of the Form of Capture Origin of the Form of Capture in in Marriage Ceremonies (Primitivní Marriage Ceremonies), ve které obrátil manželství), v níž obrátil logiku logiku Mainova výkladu: namísto Mainova výkladu: namísto patriarchální patriarchální despocie stála podle despocie stála podle McLennana na McLennana na počátku lidských dějin počátku lidských dějin matrilineární matrilineární společnost společnost. [37] „Maine is McLennan's chief John Ferguson McLennan získal antagonist“ […]. pověst hlavního Mainova oponenta, který se podstatnou měrou zasloužil o vytlačení teze o patriarchální despocii z hlavního proudu antropologického myšlení ve druhé polovině devatenáctého století. 3 Zdá se, že střet obou osobností byl kromě názorových rozdílů podmíněn rovněž zásadní odlišností jejich [37] […] Rivière has commented, životního příběhu: Peter Rivière 4 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. adding that „besides his theories poznamenal, že Henry Maine byl jako Maine was also an ideal representation úspěšný právník, přední žurnalista a of everything to which McLennan was nekompromisní konzervativec ideálním either antagonistic or to which he had ztělesněním všeho, oč John Ferguson aspired and had failed to achieve“, for McLennan neúšpěšně usiloval. Maine was a successful jurist, a prominent journalist, and an uncompromising reactionary. 4 [35] John Ferguson McLennan was John Ferguson McLennan se narodil […] John Ferguson McLennan […] se born in Inverness in 1827, the son of v Inverness jako syn pojišťovacího narodil v Inverness jako syn an insurance agent. He was educated agenta. Studoval na King's College pojišťovacího agenta. Studoval na at King's College, Aberdeen, and at v Aberdeenu a na Trinity College King's College v Aberdeenu a na Trinity College, Cambridge. […] he v Cambridge. Poté působil jako Trinity College v Cambridge. Poté spent two years […] writing for The novinář v listu The Leader a v dalších působil jako novinář v listu The Leader Leader and other periodicals. In 1857 periodikách a roku 1857 se usadil jako a v dalších periodikách; roku 1857 se he was called to the bar in Edinburgh. právník v Edinburghu a byl činný jako usadil jako právník v Edinburghu a byl […] He was for a while secretary of the sekretář Scottish Society for promoting činný jako sekretář Scottish Society for Scottish Society for Promoting the the Amendment of Law. Promoting the Amendment of Law. Amendment of the Law. 5 6 [35] […] he contributed the entry on Pro Encyclopaedia Britannica napsal Pro Encyclopaedia Britannica napsal „Law“ to the Encyclopaedia Britannica, John Ferguson McLennan heslo John Ferguson McLennan heslo in which he sketched the conventional věnované právu, ve kterém nastínil věnované právu, ve kterém nastínil theory of political developmnet, from evoluční vývoj lidské společnosti od evoluční vývoj lidské společnosti od the patriarchal family to the tribe to the patriarchální rodiny přes kmen ke patriarchální rodiny přes kmen ke state. státu. státu. [35] […] (as Tylor remarked […]) „in Vydání Primitivního manželství se 1865 he published a law-book which stalo významnou událostí a jeho přínos had the natural and immediate effect of ocenil i tehdejší vůdčí představitel losing him half his briefs. This was britské antropologie Edward Burnett Primitive Marriage, the work by which Tylor. he made his mark in the scientific study of man.“ 7 [36] A much more significant influence John Ferguson McLennan byl kromě on Primitive Marriage is Malthus. In evolucionistů skotského osvícenství Chapter 3 of his Essay on the Principle ovlivněn především dílem Thomase of Population Malthus had speculated Roberta Malthuse, britského ekonoma on the ways in which primitive a duchovního, jenž v Eseji o principu communities had restricted their populace (Essay on the Principle of populations to a number which could Population) tvrdil, že počet lidstva na be supported by their sources. He zemi vzrůstá geometrickou řadou, pointed to the great „vices“ of famine, zatímco množství potravi a zdrojů epidemic and war, and also to abortion pouze řadou aritmetickou; jako and infanticide, writing of a „prodigious důsledek disproporce mezi oběma waste of human life occasioned by this veličinami vznikají hladomory, války a perpetual struggle for room and food“. epidemie, které Thomas Robert Malthus chápal jako nutnou regulaci lidských populací v rámci obecného zákona „boje o přežití“. 8 John Ferguson McLennan se John Ferguson McLennan se domníval, že primitivní lidská domníval, že primitivní lidská 5 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. 9 společenství byla nucena se v zájmu společenství byla nucena se v zájmu svého přežití uchylovat k infanticidě: svého přežití uchylovat k infanticidě: usmrcování novorozenců ženského usmrcování novorozenců ženského pohlaví, kteří znamenali pro skupinu pohlaví, kteří znamenali pro skupinu větší zátěž než chlapci. větší zátěž než chlapci. [36] Female infanticide was actually Případy zabíjení malých děvčátek discovered by British administrators zaznamenali Britové především mezi among some high-caste groups in vyššími domorodými kastami v severní North India. In 1857 Cave-Browne Indii. Studie Indian Infanticide: Its published a detailed account, Indian Origin, Progress and Suppresion, Infanticide: Its Origin, Progress and kterou v roce 1857 vydal John Cave- Suppression, and his book aroused Browne (1818 – 1898), vyvolala considerable controversy. rozsáhlou debatu uvnitř britského akademického společenství. 10 [37] The practice of large-scale female Usmrcování ženských novorozenců u Tato praxe způsobovala nedostatek infanticide must have obliged them to archaických společností však vedlo žen, jež musely být vyhledávány u look for wives elsewhere, leading to a k nedostatku žen, které musely být jiných skupin. John Ferguson measure of outmarriage (for which vyhledávány u jiných skupin. John McLennan razil pro zmíněnou aktivitu McLennan coined the term Ferguson McLennan razil pro tuto označení exogamie. „exogamy“). aktivitu označení exogamie. 11 12 Systém exogamie ukládá příslušníku Systém exogamie ukládá příslušníku společenské skupiny (rodu, kmene společenské skupiny (rodu, kmene frátrie) povinnost uzavírat sňatek frátrie) povinnost uzavírat sňatek pouze se členem jiné skupiny, zatímco pouze se členem jiné skupiny, zatímco pravidlo endogamie nařizuje uzavírání pravidlo endogamie nařizuje uzavírání sňatků výlučně v rámci daného sňatků výlučně v rámci daného společenství (rodu, kmene, frátrie). společenství (rodu, kmene, frátrie). Vzhledem ke skutečnosti, že Vzhledem ke skutečnosti, že v archaických dobách byly ženy v archaických dobách byly ženy vzácnou komoditou, exogamie mohla vzácnou komoditou, exogamie mohla být prosazována pouze násilnými být prosazována pouze násilnými únosy, přičemž symbolické unášení únosy, přičemž symbolické unášení nevěsty v rámci dnešních svatebních nevěsty v rámci dnešních svatebních obřadů představuje vzdálený ohlas obřadů představuje vzdálený ohlas této prehistorické činnosti. této prehistorické činnosti. [37] Wives would nevertheless have Přesto však prvotní společnost trpěla Přesto prvotní společnost nadále trpěla remained in short supply, and so men chronickým nedostatkem žen, a bylo chronickým nedostatkem žen, a bylo shared the wives captured by their proto nutné, aby jedna žena sdílela proto nutné, aby jedna žena sdílela group. (McLennan called this více partnerů. Tím vznikla „hrubá více partnerů. Tím vznikla „hrubá arrangement „rude polyandry“. […]) In polyandrie“ (rude polyandry), v jejímž polyandrie“ (rude polyandry), která such conditions it would have been rámci však nebylo nikdy zřejmé neposkytovala vodítko ke stanovení difficult to establish who a person's skutečné otcovství (primitivní kmeny si skutečného otcovství. father was. navíc podle některých badatelů nebyly vědomy závislosti mezi pohlavním aktem a početím). 13 14 [37] Consequently the first kinship Nejstarší příbuzenský systém (kinship) Nejstarší příbuzenský systém (kinship) systems would have been based on byl proto založen na mateřské linii, byl proto založen na mateřské linii, blood relationships traced through matrilinearitě, jako jediné jistotě matrilinearitě, představujícící jedinou women only. pokrevního příbuzenství. jistotu pokrevního příbuzenství. [37] In time, the „ruder“ forms of wife- Z „hrubé polyandrie“ se podle Z „hrubé polyandrie“ se podle 6 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. sharing would have given way to a McLennana vyvinul „tibetský typ McLennana vyvinul „tibetský typ more refined arrangement, in which polyandrie“, sdílení jedné ženy polyandrie“ spočívající ve sdílení jedné uterine brothers […] held a wife in pokrevními bratry, což byl evolučně ženy pokrevními bratry, což byl common. This was the type of „Tibetan důležitý krok k určení otcovství. Děti, evolučně důležitý krok k určení polyandry“ […]. „Tibetan polyandry“ které vzešly z tohoto svazku, tak otcovství. Děti, které vzešly z tohoto implied that a woman's children also odvozovaly svůj původ od skupiny svazku, tak odvozovaly svůj původ od shared common descent from a set of mužských sourozenců. Polyandrie se skupiny mužských sourozenců. brothers. This was a step in the postupně transformovala do systému Polyandrie se postupně transformovala direction of the recognition of levirátu a zrodil se koncept otcovské do systému levirátu a zrodil se koncept fatherhood. Polyandry might then yield linie: patrilinearita, přičemž klíčovou otcovské linie: patrilinearita, přičemž to a more advanced system, the úlohu zde sehrál vznik soukromého klíčovou úlohu zde sehrál vznik levirate. The idea of fatherhood would vlastnictví. soukromého vlastnictví. become firmly established. Its development would be stimulated by a parallel growth in economic well-being, which would create a need for rules to govern the transmission of poverty between generations. 15 [38] In essence, McLennan inverted John Ferguson McLennan Mainovu Maine's patriarchal theory. The evoluční posloupnost obrátil. Zatímco classical assumption had been that the Henry Maine předpokládal vývoj od family was the original social group, patriarchální rodiny přes rod ke kmeni that it had gradually yielded the gens, a státu na základě vzrůstající which developed into tribe, and that komplexnosti sociálních vztahů a za eventually tribes had coalesced to form „revoluční“ změnu označil přechod od the state. […] Maine had introduced pokrevních vazeb k teritorialitě, jeho the idea of a radical break in human skotský oponent umístil rodinu na history, a revolution, as the principle of samotný závěr evolučního procesu; blood gave way to the principle of sociální vývoj podle McLennana territory. In McLennan's version, the postupoval od prvotního first kin-based systems were matrilineárního kmene k rodu a matrilineal. […] the family was placed vyvrcholil vznikem rodiny. at the end instead of the beginning of the story. „The order of social development… is then, that the triabe stands first; the gens or house next; and last of all the family.“ 16 [38] McLennan's sources were very John Ferguson McLennan nečerpal various. He […] did not limit himself to etnografická data na podporu svých Indo-European comparisons. tezí výlučně z indoevropské rodiny, ale i z řady dalších světových populací. 17 [38] Evans-Pritchard (1981) even Edward Evans-Pritchard dokonce asserted that McLennan „was the first označil ve svých Dějinách to make a comprehensive analysis of antropologického myšlení (A History of everything known about primitive Anthropological Thought, 1981) people“ (A History of Anthropological McLennanovo dílo za první pokus o Thought, p. 66). However, Waitz's analýzu veškerých znalostí o encyclopaedic compilation of „primitivním světě“. Rozsáhlou comparative ethnography had begun encyklopedickou syntézu to appear in 1859 […]. etnografických poznatků však uveřejnil 7 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. již roku 1859 německý badatel Theodor Waitz. 18 19 20 Henry Maine odpověděl na Henry Maine odpověděl na McLennanovu kritiku v knize Vesnická McLennanovu kritiku v knize Vesnická společenství východu a Západu z roku společenství východu a Západu z roku 1871. Znovu zdůraznil, že indické 1871. Znovu zdůraznil, že indické [39] […] Indian villages were firmly venkovské společenství je založeno na venkovské společenství je založeno na based on patria potestas. patriarchální autoritě (patria potestas) patriarchální autoritě (patria potestas) [39] There was little evidence that a že neexistuje žádný důkaz o a že neexistuje žádný důkaz o India, as least, had passed through a „matriarchální etapě“ v historii „matriarchální etapě“ v historii „matriarchal“ phase. indického příbuzenského systému. indického příbuzenského systému. [39] […] in 1871 a more elaborate Téhož roku ale McLennanovo schéma Téhož roku ale McLennanovo schéma version of McLennan's thesis was začlenil do svého výkladu sociální začlenil do svého výkladu sociální published by an American lawyer, evoluce i americký antropolog Lewis evoluce i americký antropolog Lewis Lewis Henry Morgan. Henry Morgan. Henry Morgan. [40] […] it was only in 1833, two years Henry Maine sice po McLennanově a Henry Maine sice po McLennanově a after both Morgan and McLennan had Morganově smrti vydal studii Morganově smrti vydal studii died, that Maine published an all-out Dissertations on Early Law and Dissertations on Early Law and attack on their work, in a section of his Custom (1883) obsahující ostrou Custom (1883) obsahující ostrou Dissertations on Early Law and kritiku teorie matriarchátu, v níž se kritiku teorie matriarchátu, v níž se Custom […]. […] Maine's central odvolával na darwinismus a vyjádřil odvolával na darwinismus a vyjádřil arguments were drawn […] from pochybnosti o myšlence univerzálního pochybnosti o myšlence univerzálního Darwin. průběhu evoluce lidské společnosti, průběhu evoluce lidské společnosti, kterou hlásal Lewis Henry Morgan, ale kterou hlásal Lewis Henry Morgan, ale pro několik příštích desetiletí byla pro několik příštích desetiletí byla causa patriarchální despocie ztracena. causa patriarchální despocie ztracena. 8 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Analýza části kapitoly „John Lubbock: Tvůrce darwinistické antropologie a archeologie“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 497 – 499 Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné Budilovy habilitační práce (str. 337 – 338). Na stránkách této kapitoly, která popisují život a dílo Johna Lubbocka, autor systematicky vychází z práce Georga W. Stockinga Victorian Anthropology. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole ani v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str. 686) uveden jediný odkaz. Nejbližší odkazy na práci Georga W. Stockinga najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiných souvislostech na str. 495 a 496 (oba se však týkají jiné publikace): George W. Stocking však v knize Race, Culture and Evolution (1968) ukázal, že v jistém ohledu byl Matthew Arnold bližší onomu pojetí kultury, jak mu rozumí většina dnešních sociálních a kulturních antropologů, to znamená jako symbolickému prostoru lidské existence, ve kterém naše sociální aktivita nabývá svůj význam. George W. Stocking použil pro Tylorův přístup termín „kulturní darwinismus“. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003. Stocking, G. W., Jr. (1987): Victorian Budil, I. T. (2001): Za obzor Západu: Budil, I. T. (2003): Mýtus, jazyk a Anthropology. New York: The Free Proměny antropologického myšlení kulturní antropologie. Čtvrté vydání. Press, str. 150 – 156 od Isidora ze Sevilly po Franze Praha: Triton, str. 141 – 142 Boase. Praha: Triton, str. 497 – 499 (souvislý text) Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. 1 [150] Eldest son of a prominent John Lubbock (1834 – 1913) se London banker who was distinguished narodil jako prvorozený syn also as a mathematician and londýnského bankéře, který vynikl též astronomer, young Lubbock was close v astronomii a matematice. Rodina žila to Darwin from the time he was still a v hrabství Kent poblíž Darwinova sídla young boy, when his family moved to Down House a John Lubbock (1834 – 1913) an estate in Kent scarcely a mile from Darwin's Down House. malý John, jenž se od raného věku kromě povinného finančnictví věnoval též přírodním vědám a geologii, [151] He was one of the very small patřil přes své mládí k úzkému kroužku patřil již jako mladý student k úzkému group who knew of Darwin's theory Darwinových důvěrníků, kteří byli kroužku Darwinových mladých přátel. before 1858 […]. zasvěceni do jeho evoluční teorie již [151] In 1855 […] at young Lubbock's V roce 1855 uvedl věhlasný geolog a V roce 1855 uvedl věhlasný geolog a request, Lyell proposed him for Darwinův přítel Charles Lyell Johna Darwinův přítel Charles Lyell Johna před rokem 1858. 2 9 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. membership in the Geological Society. Lubbocka jako čerstvého absolventa Lubbocka jako čerstvého absolventa Etonu do britské Geologické Etonu do britské Geologické Two years later, barely twenty-three, společnosti (Geological Society) a o společnosti (Geological Society) a o Lubbock was elected to the Royal dva roky později byl třiadvacetiletý dva roky později byl třiadvacetiletý Society. John Lubbock zvolen do prestižní John Lubbock zvolen do prestižní Královské společnosti (Royal Society). Královské společnosti (Royal Society). [156] […] between 1865 and 1870 Lubbockův evolucionismus byl na Lubbock shifted his orientation rozdíl od Mainova, Tylorova nebo considerably in the context of the Morganova pojetí inspirován přímo developing Darwinian debate. […] dílem Charlese Darwina. Direct ties to Darwinism are not so immediately evident in the case of Edward Burnett Tylor. 3 John Lubbock byl úspěšný nejen ve John Lubbock vědě, ale též ve své podnikatelské a politické činnosti: [151] […] he was Vice-Chancellor of působil jako vicekancléř Londýnské působil jako vicekancléř Londýnské the University of London, first univerzity, prezident Institute of univerzity, prezident Institute of president of the Institute of Bankers, Bankers a byl zvolen členem Bankers a byl zvolen členem and second chairman of the London londýnské městské rady. londýnské městské rady. County Council. […] he entered the world of Liberal Po několika předchozích pokusech politics […]. Forbidden by his father to vstoupil John Lubbock v roce 1870 V roce 1870 byl zvolen za liberální stand for Parliament in 1863, defeated jako reprezentant liberální strany na stranu do britského parlamentu. in 1865 in part because of his scientific půdu britského parlamentu. vies, and again in 1868 […], Lubbock was finally elected in 1870. In 1899, his career in public life was Roku 1899 byl John Lubbock povýšen Roku 1899 byl John Lubbock povýšen rewarded with a peerage; he chose his do šlechtického stavu a stal se lordem do šlechtického stavu a stal se lordem title, Lord Avebury, from a prehistoric z Avebury (podle prehistorického z Avebury (podle prehistorického site whose megaliths he had studied megalitického naleziště, které megalitického naleziště, jež zkoumal). […]. zkoumal). 4 Lubbockovy všestranné zájmy Lubbockovy všestranné zájmy zahrnovaly kromě antropologie, zahrnovaly kromě antropologie, etnografie, ekonomie a politologie též etnografie, ekonomie a politologie též archeolologii, geologii a zoologii. archeolologii, geologii a zoologii. John [151] […] much of Lubbock's writing John Lubbock byl plodným autorem Lubbock byl plodným autorem řady was of a distinctly popular character: řady populárních knih pojednávajících populárních knih pojednávajících o works on the geology and scenery of o geologii Anglie a Švýcarska a geologii Anglie a Švýcarska a různých England and Switzerland; books on různých ekonomických a ekonomických a politologických studií. economic and political questins […] politologických studií. [153] His pioneering study of the Kniha Mravenci, včely a vosy (Ants, Kniha Mravenci, včely a vosy (Ants, behavior of Ants, Bees, and Wasp […]. Bees, and Wasps, 1882) Bees, and Wasps, 1882) představovala Lubbockův originální představovala Lubbockův originální příspěvek do etologie. příspěvek do etologie. John Lubbock zprostředkoval ve Velké John Lubbock zprostředkoval ve Velké Británii nové pojetí archeologie, které Británii nové pojetí archeologie, které se zrodilo ve Skandinávii, a umístil je se zrodilo ve Skandinávii, a umístil je do evolucionistického rámce. do evolucionistického rámce. Dánský Dánský archeolog Christian Jürgens archeolog Christian Jürgens Thomsen 5 [72] […] the „three age“ system 10 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. 6 Christian Thomsen developed to Thomsen (1821 – 1885), od roku 1849 (1821 – 1885), od roku 1849 ředitelem organize the collections of the Danish ředitelem muzea v Kodani, roztřídil již muzea v Kodani, roztřídil již v roce national museum. v roce 1819 sbírky kodaňského muzea 1819 sbírky kodaňského muzea podle podle typu materiálu používaného při typu materiálu používaného při výrobě výrobě nástrojů na dobu kamennou, nástrojů na dobu kamennou, bronzovou a železnou. Vznikla tak bronzovou a železnou. Vznikla tak dodnes používaná klasifikace dodnes používaná klasifikace evropského pravěku. evropského pravěku. [72] […] the Primeval Antiquities of Thomsenův nástupce Jens Jakob Thomsenův nástupce Jens Jakob Denmarck, by Thomsen's pupil J. J. Asmussen Worsaae (1821 – 1885) Asmussen Worsaae (1821 – 1885) Worsaae. tento tzv. severský třídobý systém dále tento tzv. severský třídobý systém dále rozpracoval a rozpracoval a [152] […] in 1865 were brought John Lubbock rozdělil roku 1865 dobu John Lubbock rozdělil roku 1865 dobu together with other material in a kamennou na starší a mladší údobí: kamennou na starší a mladší údobí: synthesis […]. Coiner of the distinction paleolit a neolit. Nové typologické paleolit a neolit. Nové typologické between „neolithic“ and „paleolithic“ metody umožňovaly stále detailnější metody umožňovaly stále detailnější […]. 7 členění prehistorických dob: výraznou členění prehistorických dob: výraznou úlohu při tomto úsilí sehrál především úlohu při tomto úsilí sehrál především švédský badatel Oscar Montelius švédský badatel Oscar Montelius (1843 – 1921). Jiný švédský (1843 – 1921). Jiný švédský archeolog, Hermann Hildebrand (1843 archeolog, Hermann Hildebrand (1843 – 1890), rozdělil v roce 1974 na – 1890), rozdělil v roce 1974 na základě výzkumů rakouského základě výzkumů rakouského pohřebiště v Hallstattu a švýcarské pohřebiště v Hallstattu a švýcarské lokality La Tène dobu železnou na lokality La Tène dobu železnou na období halštatské a laténské. období halštatské a laténské. John Lubbock ztotožnil klasická stadia John Lubbock ztotožnil klasická stadia vývoje subsistence (lovectví a vývoje subsistence (lovectví a sběračství, pastevectví a rolnictví), sběračství, pastevectví a rolnictví), která stanovili skotští osvícenci, která stanovili skotští osvícenci, s jednotlivými archeologickými s jednotlivými archeologickými horizonty skandinávské školy. Svoji horizonty skandinávské školy. Své vizi univerzálního evolučního vývoje pojetí tak založil na progresivním lidstva tak založil na progresivním zdokonalování technologie odrážející zdokonalování technologie, která neustálý růst mentálních schopností odráží neustálý růst mentálních člověka a projevující se schopností člověka a projevuje se v odpovídajících institucionálních v odpovídajících institucionálních změnách. změnách. 8 [152] The full title of his book in fact V knize Prehistorická doba, jak ji V knize Prehistoric Time, as Illustrated embodies the basic principle of „the zobrazují prehistorické pozůstatky a by Ancient Remains and the Manners comparative method“ of sociocultural zvyky a obyčeje současných divochů and Customs of Modern Savages evolutionism: Prehistoric Times, as (Prehistoric Time, as Illustrated by (Prehistorická doba, jak ji zobrazují Illustrated by Ancient Remains, and Ancient Remains and the Manners and prehistorické pozůstatky a zvyky a the Manners and Custums of Modern Customs of Modern Savages), obyčeje současných divochů, 1865) Savages. For the most part, however, uveřejněné roku 1865, John Lubbock John Lubbock těžil z tradice its general tenor is closer to the stále ještě v mnohém těžil z tradice Prichardovy etnologie a některé diffusionist ethnological tradition that Prichardovy etnologie a některé kulturní změny vysvětloval interpreted cultural change in terms of kulturní změny vysvětloval prostřednictvím rozsáhlých migrací a the migration and contact of races. prostřednictvím rozsáhlých migrací a difuzí. John Lubbock nepokládal 11 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Thus Lubbock specifically rejected the difuzí. John Lubbock nepokládal Evropany doby bronzové za notion that the European Bronze Age Evropany doby bronzové za autochtonní obyvatelstvo starého was an indigenous development, autochtonní obyvatelstvo starého kontinentu, ale za příslušníky árijské endorsing instead the Aryanist view kontinentu, ale za příslušníky árijské rasy, kteří přišli z východu. that it was introduced by „new and rasy, kteří přišli z východu. more civilized people of IndoEuropean race, coming from the East.“ 9 10 [156] […] the Origin of Civilisation, in Studie Původ civilizace a primitivní Studie The Origin of Civilization and contrast to Prehistoric Times, placed podmínky člověka (The Origin of the Primitive Conditions of Man (Původ greater emphasis on processes we Civilization and the Primitive civilizace a primitivní podmínky associate with sociocultural Conditions of Man) z roku 1870 byla již člověka, 1870), v níž John Lubbock evolutionism: „independent invention,“ psána zcela v duchu nového uplatnil komparativní metodu, která the „psychic unity“ of mankind, and the evolucionistického paradigmatu. John byla podložena stadiální teorií, a hájil „parallelism“ of development […]. Lubbock zde uplatnil komparativní koncepty „nezávislého vzniku“ metodu, která byla podložena stadiální sociokulturních fenoménů, „psychycké teorií, a hájil koncepty „nezávislého jednoty“ lidstva a „evolučního vzniku“ sociokulturních fenoménů, paralelismu“, byla již psána zcela „psychické jednoty“ lidstva a v duchu nového evolucionistického „evolučního paralelismu“. paradigmatu. [154] Lubbock attempted to answer the V přednáškách, které pronesl v letech degenerationists in papers given to the 1867 a 1868 na půdě British British Association in 1867 and 1868. Association, John Lubbock […] the degenerationist assumption of polemizoval s tvrzením biblical anthropology posed a serious degeneracionistů, vycházejících methodological threat to those z biblické antropologie, že dnešní committed to an evolutionist view of „divoch“ představuje upadlého human origin. By insisting that následníka civilizovanějších savages were „the degenerate předchůdců. descendants of far superior ancestors,“ rather than contemporary remnants or equivalents of the primitive ancestors of civilized man […]. Lubbockovo líčení domorodého či archaického světa bylo ponuře „hobbesovské“, bylo prosto sebemenšího odstínu rousseaovské idealizace a jeho viktoriánsky přezíravý tón hraničil s dobovým [153] […] „the true savage is neither rasismem: „Divoch není ani svobodný free nor noble; he is a slave to his own ani vznešený, je otrokem svých wants, his own passions; imperfectly nízkých žádostí a pudů, vystaven protected from the weather, he suffers rozmarům živlů a neznalost from the cold by night and the heat of zemědělství jej vydává napospas sun by day; ignorant of agriculture, hladu a strádání, které jej přivádějí living by the chase, and improvident in k ohavnému kanibalismu“. success, hunger always stares him in the face, and often drives him to the dreadful alternative of cannibalism or death.“ 12 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Analýza části kapitoly „Andrew Lang a pokus o rehabilitaci pramonoteismu“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 510 – 514 Na stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Andrew Langa, autor systematicky vychází z práce Georga W. Stockinga, Jr. After Tylor: British Social Anthropology 1888 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz. Kniha je zmíněna pouze v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str. 686). Nejbližší zmínku o práci George W. Stockinga najdeme bez odkazu v následující kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 516: „Talent“, zosobněný Aristotelem a Gladstonem, postavil James George Frazer do protikladu vůči „Géniu“, personifikovanému v Platónovi a Disraelim. George W. Stocking napsal, že Jamesi George Frazerovi chybělo ve filosofii a psychologii obojí; charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literárání nadání však odpovídaly téměř dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003. Stocking, G. W. (1995): After Tylor. Budil, I. T. (2001): Za obzor Západu: Budil, I. T. (2003): Mýtus, jazyk a British Social Anthropology 1888 – Proměny antropologického myšlení kulturní antropologie. Čtvrté vydání. 1951. Madison: The University of od Isidora ze Sevilly po Franze Praha: Triton, str. 148 – 149 Wisconsin Press, 50 – 63. Boase. Praha: Triton, str. 510 – 514 (souvislý text) Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. 1 Jeden z nejpozoruhodnějších Andrew Lang (1844 – 1912), představitelů antropologického myšlení příslušník starobylého skotského rodu devatenáctého století, Andrew Lang, a jeden z nejpozoruhodnějších [50] He was born in 1844 in the ancient se narodil roku 1844 ve městě Selkirk představitelů antropologického town of Selkirk […] where his jako příslušník starobylého skotského myšlení přelomu devatenáctého a ancestors lived at least seven rodu. dvacátého století studoval na generations […]. [51] In 1861, he matriculated at St. univerzitách v St. Andrews, Glasgowě V roce 1861 se zapsal na univerzitu Andrews University, where he began v St. Andrews, kde se věnoval mimo more seriously to write poetry, to read jiné studiu folkloristiky a mytologie, in contemporary scholarship on psal básně a zabýval se i okultními mythology and folklore, and to learn vědami. about (and attempt to practice) necromancy and alchemy. After spending a year at Glasgow Po roce stráveném na univerzitě University […] in the fall of 1864 he v Glasgow odešel roku 1864 do went to Oxford […]. […] Lang studied Oxfordu. Zde Andrew Lang studoval u with the Greek scholar Benjamin proslulého helénisty Benjamina Jowett, T. H. Green, a missionary of Jowetta (1817 – 1893) klasické obory Hegelian idealism among the British a byl značně ovlivněn Thomasem empiricist. Hillem Greenem (18369 – 1882), jenž 13 a Oxfordu. Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. 2 propagoval v britském akademickém Thomas Hill Green (1836 – 1882) jej [51] Lang, who at this time knew společenství filosofii Georga Wilhelma seznámil s filozofií Georga Wilhelma Darwin only in a „vague, popular way“ Friedricha Hegela. Friedricha Hegela a evolucionismus – and Hegel through Green's lectures Evolucionismus vyplývající z Hegelova obsažený v Hegelově učení byl on Aristotle – concluded that Hegel učení byl mladému Skotovi mnohem Langovi mnohem bližší než had invented evolution before Darwin bližší než darwinismus, který v té době darwinismus. […]. slavil na britské půdě první úspěchy. [51] After taking first-class honors in Univerzitu v Oxfordu Andrew Lang Po roce 1868 Andrew Lang působil na „Greats“, Lang won a fellowship at absolvoval v roce 1868 s vynikajícími Merton College v Oxfordu, Merton College, where for the next few výsledky a ihned získal členství years his aesthetic interests flowered. (fellowship) na Merton College. He devoted himself to poetry in a Pre- Andrew Lang v této době náležel Raphaelite mode, to Renaissance and k estétům počínajícího medieval French literature, to classical novoromantismu, které znovu oslovila studies and to mythology […]. renesanční a středověká francouzská poezie, klasická literatura a mytologická látka. [50] Although Robert Louis Stevenson Langův blízký přítel, slavný spisovatel later described him as a „La-dy, Da-dy Robert Louis Stevenson, jej sice Oxford kind of Scot,“ […]. ironicky, ale se sympatiemi nazval „LaDy, Da-dy Oxford kind of Scot“. 3 [51] […] by 1875, when he settled in V roce 1875 se Andrew Lang oženil, London after his marriage forced him opustil především z existenčních to vacate his fellowship, he was důvodů Oxford a usadil se v Londýně, po sedmi letech však odešel do already launched on a career as kde se poměrně úspěšně živil jako Londýna, kde se živil jako žurnalista a literary journalist. […] From the time he žurnalista a literát. Andrew Lang je literát. Andrew Lang je autorem published Ballads and Lyrics of Old autorem několika desítek knih: kromě několika desítek knih: kromě Balad a France in 1872, until his death in 1912 Balad a lyriky staré Francie (Ballads lyriky staré Francie (Ballads and Lyrics stopped his pen […] Lang kept and Lyrics of Old France) z roku 1872 of Old France) z roku 1872 jeho dílo producing books […]: biography, jeho dílo zahrnuje biografie, literární zahrnuje biografie, literární kritiku, children's books, criticism, essays, kritiku, sbírky poezie a esejů, historické sbírky poezie a esejů, historické fairy tales, fiction, folklore, histories, romány, komentáře k řeckým autorům, romány, komentáře k řeckým autorům, parodies, poetry, renditions of and pohádky a knihy pro děti. Andrew Lang pohádky a knihy pro děti. Andrew commentaries on Greek classics […]. měl značné zásluhy na tom, že Lang měl značné zásluhy na tom, že [52] […] it is said that he ridiculed or romanopisci jako Joseph Conrad, romanopisci jako Joseph Conrad disparaged „practically every important Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 – (1857 – 1924), Fjodor Michajlovič novel that come his way,“ including 1881), Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – Dostojevskij (1821 – 1881), Lev those of Conrad, Dostoevski, Hardy, 1810), Henry James (1843 – 1916), Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910), James, Tolstoy, and Zola. Thomas Hardy (1840 – 1928) nebo Henry James (1843 – 1916), Thomas Émile Zola (1840 – 1902) vešli na Hardy (1840 – 1928) nebo Émile Zola britských ostrovech do obecného (1840 – 1902) vešli na britských povědomí. ostrovech do obecného povědomí. [51] […] his death in 1912 stopped his Ještě krátce před svou smrtí roku 1912 Ještě krátce před svou smrtí Andrew pen in the midst of Highways and Andrew Lang pracoval na hraničářské Lang pracoval na hraničářské sbírce Byways on the Border […]. sbírce povídek z rodného Skotska povídek z rodného Skotska nazvané nazvané Highways and Byways on the Highways and Byways on the Border. Border. 4 [51 - 52] Lang was, literally, a cultural Andrew Lang, který byl jedním phenomenon: the apotheosis of „the z posledních všestranných vzdělanců man of letters“ […] in the period when v době, kdy se tato vrstva postupně 14 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. that social category was beginning to proměňovala (ke své škodě) do be eclipsed by an emergent category kategorie intelektuálů, vždy litoval of „intelectuals.“ […] there were odchodu z antropologie, která mu moments when Lang felt that he had splývala především se studiem missed his calling […] he remarked mytologie a folklóru. nostalgically „if I had stayed on here when I was a young Fellow, and stuck to one thing… I should have been really big swell at anthropology.“ […] Lang came at anthropology from the study of folklore and mythology […]. V šedesátých a sedmdesátých letech devatenáctého století, kdy Andrew Lang intelektuálně dozrával, bylo britské antropologické společenství rozštěpeno mezi stoupence naturmytologických a degenerativních výkladů Maxe Mülera a evolucionistickou školu Edwarda Burnetta Tylora. 5 [52] […] he himself may have felt the Max Müler ovlivnil Andrewa Langa direct influence of Müller at Oxford […]. během jeho studií v Oxfordu. Edward Burnett Tylor, zakladatel evolucionistického paradigmatu v antropologii, který byl dominantní postavou britského antropologického myšlení až do počátku dvacátého [52] In Tylorian terms […] the errorts of století, pojímal svět mýtů a legend jako primitive men to explain the natural vzpomínku na dětský věk lidstva a world around them […]. výraz praktické snahy archaického člověka porozumět realitě: toto úsilí však selhávalo na dětinskosti divošské mysli a neschopnosti uvažovat [52] […] the „doctrine of survivals“ was skutečně racionálně. Privilegovanou the basis for a kind of evolutionary antropologickou metodou byla podle sequence of genres […] – from Edwarda Tylora identifikace a mythology […] to the folklore of the srovnávání přežitků, které se modern European peasantry […]. z archaických časů dochovaly v modetních kulturách. 6 [53] […] Tylor's theories in Primitive Andrew Lang četl Tylorovu Primitivní Andrew Lang byl zpočátku Culture, which he read in 1872, shortly kulturu v roce 1872 a téhož roku byl i stoupencem Edwarda Burnetta Tylora after Tylor had been introduced to him jejímu autorovi osobně představen. a kritizoval dílo jeho oponenta […]. Over the next fivteen years, Lang Vstoupil do služeb tylorovského Friedricha Maxe Müllera ve studii authored what has been called his paradigmatu a o rok později kritizoval Mytologie a pohádky (1873, Mythology „exegesis“ of the „new gospel of Tylor,“ dílo Maxe Mülera ve studii Mytologie a and Fairy Tales). bringing an end to Müller's domination pohádky (Mythology and Fairy Tales). of British folklore studies. The assault began […] in an essay on „Mythology and Fairy Tales“. […] Lang soon found himself in V roce 1878 založil Andrew Lang 15 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. 7 correspondence with several other společně s Tylorovými žáky Edwardem Tylorian folklorists: Edward Clodd […]; Cloddem, Edwinem Sidneyem Edward Sydney Hartland, […] who was Hartlandem, který hájil klasický still writing books on Primitive Culture evolucionismus ještě hluboko ve and Primitive Law in th 1920s; and dvacátých letech dvacátého století, a George Lawrence Gomme […]. In Georgem Lawrencem Gommem 1878, the four men joined with others proslulou tylorovskou Folk-Lore in founding the Folk-Lore Society […]. Society. [53] It was Lang's critique of Müller, Langova práce Zvyk a mýtus (Custom however, that led the way; and the and Myth) z roku 1884, kterou věnoval essays he collected in 1884 as Custom Edwardu Tylorovi, polemizovala s and Myth (and dedicated to Tylor) lay „filologickým přístupem“ (jenž přičítal bare in a very clear form the basic Maxu Mülerovi), který postavil do assumptions of the „anthropological“ protikladu vůči „metodě as opposed to the „philological“ antropologické“. Andrew Lang tak approach to the study of mythology vystupoval jako obhájce rozluky mezi and folklore. filologií a etnologií a s tím související autonomie antropologického myšlení. 8 [53] For Lang […] „the method of Folkloristika, představující jedno folklore“ was structured by a series of z odvětví antropologie, byla podle analogies: between relics of the Andrewa Langa vybudována na material and the immaterial world […]. systému analogií mezi materiální a It proceeded by comparison: „when an duchovní kulturou a mezi oblastmi, ve apparently irrational and anomalous kterých určité zvyky působí custom is found in any country,“ it anachronicky a iracionálně, a regiony, looked „for a country where a similar v nichž jsou tytéž zvyky součástí practice is found, and where the normálního smysluplného života. Mýty practice is no longer irrational and celého světa jsou podobné, protože anomalous.“ jsou zaměřeny na to, aby uspokojovaly (i když nesprávným způsobem) obdobné utilitární potřeby přírodních národů. [55] […] series of confrontations with Mýtus není „nemocí jazyka“ (jak soudil Max Müller, designed to show that […] Max Müler), ale spíše projevem „myth was a disease of thought, far „nemoci myšlení“. Ve studii Ferišismus more than a disease of language“ […]. a nekonečno (Fetichism and the […] „Fetichism and the Infinite,“ which Infinite) Andrew Lang pokračoval was a rebuttal of Max Müller's Hibbert v kritice Maxe Mülera a – Lectures […]. Lang's insistence that pravděpodobně inspirován pojetím religion was not „an extension of the many od Roberta Henryho idea of Vastness“ grounded in „the Codringtona (1830-1922) – napsal, že emotion of awe,“ but rather „a náboženství nepovstalo z pocitu development of ideas of Force“ […], bázně, ale spíše představuje rozvinutí has a certain resonance of původní ideje „Síly“. Codrington's idea of mana […]. 9 [55] The argument was essentially Náboženství charakterizoval v duchu Tylorian: […] „savage religion, like učení Edwarda Tylora jako archaický savage science [was] merely a fanciful předstupeň vědy, jehož explanation of what lies beyond the prostřednictvím se člověk snažil cestou horizon of experience.“ fantastických spekulací odhalit to, co 16 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. se skrývá za horizontem zkušenosti. 10 [55] Four years later, Lang authored a V roce 1888 vyšel Langův sborník more systematic two-volume Mýtus, rituál a náboženství (Myth, presentation of Tylorian thought in Ritual, and Religion), který významně Myth, Ritual, and Religion, which […] přispěl k definitivnímu odklonu britské gave the coup de grâce to the akademické obce od naturmytologické Müllerian school. školy Maxe Mülera. [55] Paradoxically, however, during the V devadesátých letech devatenáctého 1890s Lang became a vocal critic of století však došlo v Langově Tylor's theory of animism, adopting intelektuálním vývoji k zásadnímu positions on the evolution of religion obratu: Andrew lang se rozešel that were in some respects quite s tezemi Tylorova evolucionistického consonant […] with the anthropological paradigmatu a v některých aspektech assumptions of his intellectual se ideově sblížil s Mülerovým antagonist Max Müller. It was shift that degeneracionismem. Druhé vydání required quite significant revisions Mýtusu, rituálu a náboženství z roku when the second edition of Myth, 1901 již tento Langův příklon k Maxi Ritual, and Religion was produced in Mülerovi názorně doložilo. 1901. [K Langovu zájmu o paranormální jevy Rozchod s evolucionistickou viz s. 56 – 59] antropologií byl u Andrewa Langa doprovázen zájmem o parapsychologii a okultní jevy, které se dostaly do módy v posledních dekádách devatenáctého století. 11 [56] Lang had been among the Již v roce 1882 patřil Andrew Lang founding members of the Society for k zakládajícím členům Society for Psychological Research in 1882, and Psychical Research, zaměřené na by 1890 was avowing his own výzkum paranormálních jevů, a v roce paranormal experiences in print. In 1890 se přihlásil v tisku k vlastním 1894, he published a book called Cock parapsychickým zkušenostem. O čtyři Lane and Common Sense, in which he roky později Andrew Lang uveřejnil called into question the Tylorian view knihu Kohoutí ulička a zdravý rozum of animism […]. (Cock Lane and Common Sense), ve Později ale svůj postoj revidoval. které kritizoval Tylorovu koncepci Přibližně od osmdesátých let animismu. devatenáctého století se Andrew Lang [56 – 57] […] paranormal phenomena Andrew Lang se snažil učinit snažil učinit z parapsychologických […] from Australia and ancient z parapsychologických fenoménů, jež fenoménů, jež lze podle něj prokázat Alexandria to modern London […] lze podle něj prokázat jak u přírodních, jak u přírodních, tak u civilizovaných were worthy of serious investigation. tak u civilizovaných národů, legitimní národů, legitimní součást součást antropologického bádání: antropologického bádání, a [57] […] if savages reasoned not only člověk disponuje duševními propagoval teorii pramonoteismu. incorrectly from „normal“ facts of schopnostmi, které archaická dreams and death, but correctly from společenství dobře znají a využívají the „abnormal“ facts that science was například v extatických technikách wont to dismiss as iposture or šamanismu; moderní věda je však hallucination, then their conclusions bezdůvodně a předsudečně přehlíží might not have been totally wrong […]. jako efemérní halucinace. 17 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. 12 Andrew Lang vedl „existenciální“ revoltu proti generalizacím evolucionistického myšlení, zejména proti snaze Edwarda Tylora a jeho stoupenců redukovat autenticitu vnitřního náboženského prožitku archaického člověka na rané evoluční stadium vývoje lidské mysli. Skotský antropolog zdůrazňoval příbuznost psychického života přírodních i civilizovaných populací: tuto homologii však zakotvil nikoli v kognitivních výkonech, ale v údajných parapsychologických schopnostech. 13 [57] […] Lang offered more general Ve výše zmíněném pojednání Kohoutí comments on what he called „The ulička a zdravý rozum Andrew Lang Ghost Theory of Religion.“ Although předložil tzv. „The Ghost Theory of we were told of tribes without religion, Religion“. I ty nejprimitivnější kmeny closer study indicated that they věří podle Andrewa Langa v rozličné believed in spirits, and better duchovní síly a vyznávají animismus, information often showed they also na straně druhé však rovněž disponují had theistic concepts of a Maker or a vyvinutou teistickou koncepcí Judge. božského „Tvůrce“ nebo „Soudce“. Tato dualistická věrouka nevzešla z nesprávného chápání reality, ale představuje autentický prožitek božského ve dvou jeho základních podobách. 14 [58] […] Tylor […] took for granted Volnomyšlenkář Edward Tylor tvrdil, že „that the earliest, remote, unknown pravěký člověk byl veden obdobnými thinkers on life and the soul were utilitárními motivy jako člověk moderní: existing on the same psychical plane primitivní náboženství jako metoda as we ourselves.“ But a real Darwinian ovládnutí duchovních sil bylo tedy must acknowledge that „we know little omylem (podobně jako je „populárním more about the mental condition and omylem“ dnes). Andrew Lang namítl, experiences of the earlier thinkers […] že Edward Burnett Tylor by měl jako than we know about the mental důsledný evolucionista připustit, že o conditions and experiences of the skutečném vnitřním duševním životě lower animals.“ našich dávných předků nemůžeme usuzoval prakticky nic. 15 [59] […] Lang argued that idea of God Andrew Lang se pokusil prokázat, že (in the sense of „primal eternal Being, idea Boha jako nejvyšší bytosti, author of all things, the father and prvotního věčného Bytí, Stvořitele friend of man, the invisible omniscient světa, otce a přítele člověka a guardian of morality“) occurred „rudely, neviditelného strážce morálky se but recognisably, in the lowest-known vyskytovala i u nejprimitivnějších grades of savagery,“ and therefore národů a nevzešla jako vyšší evoluční could not have arisen from „the later stadium z animismu či z víry ve speculation of men, comparatively specializované a lokální duchovní civilised and advanced, on the datum bytosti. Monoteismus se podle 18 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. of ghosts.“ […] These „supreme gods Andrewa Langa nezrodil z polyteismu [were] not necessarily developed out of nebo totemismu, ale představuje 'spirits,'“ but belonged „to another nezávislou paralelní formu religiozity. branch of faith […]. Andrew Lang prohlásil, že dějiny There were, in short, not one, but „two náboženského myšlení zahrnují dva streams of religious thought, one rising směry: pojetí věčného, morálního a in the conception of an undifferentiated kreativního Bytí na straně jedné a Being, eternal, moral, and creative, the animistickou víru v mnohost other rising in the ghost-doctrine.“ 16 spiituálních sil na straně druhé. Spiritualismus a animismus však kontaminovaly víru v „nejvyšší Bytost“ a zastřely její původní monoteistický [60] And as „culture kept advancing“ chrakter. Vzestup animismu byl on „the material plane,“ the crafts and způsoben především rozvojem arts arose, „each needing a god“ […] materiální kultury a řemesel, během něhož získaly specializované lidské činnosti své „duchovní patrony“, kteří „nejvyšší Bytost“ v kolektivním náboženském vědomí marginalizovali. „[…] Judaism had been „strangely Pouze judaismus byl této degradace indifferent to the animistic element in do značné míry ušetřen a v křesťanství religion.“ Only Christianity, at last, jsou prvky animismu a monoteismu combined „what was good in Animism obsaženy v harmonické rovnováze. […] with the One righteous Eternal of prophetic Israel […]. […] Lang savored the idea […] that „To, co nám Bible říká o vývoji „what the Bible tells us“ about the hebrejského myšlení“, napsal Andrew development of Hebrew religion was Lang, „je přesně to, co se stalo“. „precisely“ what had occured. 17 [60] Setting himself against the whole Nezávislý myslitel Andrew Lang se tendency of Tylorian anthropology […], v době takřka absolutní nadvlády Lang had ended in a position very near tylorovského progresivistického the degenerationism […]. evolucionismu ve Velké Británii snažil oživit a nově zprostředkovat „starou degenerativní teorii“, která byla organickou součástí biblické antropologie. Langův „pramonoteismus“ byl nicméně inspirován také vlnou zájmu o parapsychologické jevy v posledních desetiletích devatenáctého století, který neměl s „pravověrností“ autorů opírající se při výkladu rozmanitosti lidských kultur o svědectví Starého zákona, mnoho společného. Dílo Andrewa Langa v mnohém předznamenalo nástup psychoanalýzy Sigmunda Freuda a analytické psychologie Carl Gustava Junga. [56] […] a pattern that was by no Andrew Lang – obdobně jako někteří 19 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. means unusual among Victorian jeho vrstevníci – konvertoval od intellectuals at the end of the viktoriánského liberalismu a nineteenth century: […] a period of naturalistického materialismu ke rationalistic doubt […] and then a křesťanské víře. movement back toward supernaturalism, either of the conventional religious or the spiritualist variety – in a context of […] reaction against „positivism“ and „materialism“ […]. 18 [82] […] the Central European Catholic Na rozdíl od dalšího stoupence school of Father Wilhelm Schmidt, who „pramonoteismu“, rakouského kněze took inspiration from his advocacy of Wilhelm Schmidta, však Andrew Lang primitive monotheism. nebyl při vytváření své teorie veden bezprostředním konfesionálním [81] […] he remained very largely zájmem. Navzdory veškerému within the Tylorian tradition even as he kriticismu Andrew Lang zůstával attacked its single most substantive v zásadních otázkách stále v mezích concept, animism. Tylorova paradigmatu. [82] Lang was stil, in short, very much Náboženství chápal jako individuální within the British tradition in conceiving fenomén, který má výraznou etickou of religion in essentially individual funkci a jenž je sociální pouze v tom terms; it had an ethical function, and smyslu, že umožňuje jedinci, aby was social in the sense of making jednal mravně. Původ religiozity individual men behave in a moral way Andrew Lang nehledal jako John […]. Ferguson McLennan, William Robertson Smith nebo Émile Durkheim ve společenském životě, ale stejně jako Edward Burnett Tylor pokládal náboženství za výraz snahy individua, jeho intelektu a emocí, sladit porozumění světu s praktickým jednáním. 20 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Analýza části kapitoly „Zlomená Zlatá ratolest: krize Tylorova a Frazerova paradigmatu“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 532 – 539 Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné Budilovy habilitační práce (str. 361 – 363). Na úvodních stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Edwarda Alexandera Westermarcka, autor systematicky vychází z práce George W. Stockinga After Tylor: British Social Anthropology 1888 – 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz, kniha je mezi mnohými jinými díly (včetně tří vlastních Westermarckových prací) uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ (společných pro tuto a předchozí kapitolu) na straně 687. Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 516: George W. Stocking napsal, že Jamesu Georgeovi Frazerovi chybělo ve filosofii a psychologii obojí; charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literární nadání však odpovídaly téměř dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu. Zbývalo pouze, aby se James George Frazer s předmět svého celoživotního poslání setkal. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti knize Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003. Stocking, G. W., Jr. (1995): After Budil, I. T. (2001): Za obzor Západu: Budil, I. T. (2003): Mýtus, jazyk a Tylor: British Social Anthropology Proměny antropologického myšlení kulturní antropologie. Čtvrté vydání. 1888 – 1951. Madison: The od Isidora ze Sevilly po Franze Praha: Triton, str. 152 – 154 University of Wisconsin Press, str. Boase. Praha: Triton, str. 532 – 535 151 – 163 (souvislý text) Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. [151] Born […] in Helsingfors in 1862, Edward Alexander Westermarck (1862 Edward Alexander Westermarck (1862 a half-century after Sweden had ceded – 1939) se narodil v Helsinkách, to – 1939) the Grand Duchy of Finland to the znamená půl století poté, kdy Švédsko Russian Empire […] being a native postoupilo Finské velkovévodství speaker of Swedish when it was still ruskému impériu. Jeho mateřským the official language of university jazykem byla švédština, která byla education and government nadále pokládána za úřední jazyk administration. státní správy a školství. Edward Westermarck vystudoval na Vystudoval na univerzitě v Helsinkách Moving from aesthetics and literature univerzitě v hlavním městě gubernie estetiku, literaturu a filosofii. I když to philosophy, he was quickly alienated estetiku, literaturu a filosofii. I když hlavní důraz byl ve výuce v tehdejší by the German metaphysics then in hlavní důraz byl ve výuce v Helsinkách carské gubernii kladen na německou vogue, and was soon attracted by kladen na německou metafyziku, metafyziku, Edwarda Westermarcka British empirical tradition. Edwarda Westermarcka přitahovala přitahovala tradice britského tradice britského empirismu a tento empirismu příklon k britskému myšlení jej doprovázel během celé jeho akademické dráhy. 21 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. 1 [152] After reading […] Herbert Edwarda Westermarcka oslovila Spencer's Firtst Principles and MIll's především díla Herberta Spencera, essays on religion […] Ernst Johna Sruarta Milla, Charlese Darwina Haeckel'sNatural History of Creation a Ernsta Haeckela. […] and a recent Swedish rendition of Darwin's Descent of Man […] His honors thesis asked the question, Titul Westermarckovy magisterské „Does Civilization Increase the práce zněl „rousseauovsky“: „Přispěla Happiness of Mankind?“; employing civilizace k růstu štěstí lidstva?“ (Does the hedonic calculus,“ he answered Civilization Increase the Happiness of with definite „yes“ Mankind?). Na rozdíl od Jeana Jacquese Rousseaua však Edward Westernmarck odpověděl na tuto otázku jednoznačně kladně. [152] Westermarck spent his summers Edward Westermarck v této době trávil on walking tours […]. Wishing to hodně času na finském venkově a improve his Finnish and learn more of zdokonaloval se ve finštině. the life of the peasantry, he spent the summer […] in a country village […]. 2 [152 - 153] In September 1887, V roce 1887 odjel poprvé do Anglie, V roce 1887 odjel poprvé do Anglie, Westermarck went to England to kde žil v rodině svého přítele, kde žil v rodině svého přítele, pursue his researches in the British psychologa Jamese Sullyho (1842 – psychologa Jamese Sullyho (1842 – Museum, staying in London with a 1923), pravidelně navštěvoval Britské 1923), pravidelně navštěvoval Britské family to whom Sully introduced him. muzeum a stýkal se s příslušníky muzeum a stýkal se s příslušníky He was a „constant guest“ in Sully's mladší generace darwinistů, kteří vedli mladší generace darwinistů, kteří vedli home, where he „came into personal polemiky s tehdy značně vlivným polemiky s tehdy vlivným contact with the intellectual lamarckismem. lamarckismem. […] before he returned to Finland in Po návratu do vlasti v roce 1888 Po návratu do vlasti v roce 1888 July of 1888 […] he composed a Edward Westermarck dokončil Edward Westermarck dokončil doctoral dissertation which was disertační práci, již později včlenil do disertační práci, již později včlenil do movements in England at that period“ – including neo-Darwinian biologists who […] where calling into question the inheritance of acquired characters. subsequently to form the first six knihy Dějiny manželství (The History of knihy Dějiny manželství (The History of chapters of The History of Human Human Marriage). Human Marriage). Marriage. [159] […] Westermarck was also very Edward Westermarck byl velmi aktivní active in the groves of academe […] v domácím akademickém prostředí: the University of Helsingfors, where he působil jako docent a později jako Působil jako docent a později jako was first docent, then Professor of profesor praktické filozofie na profesor praktické filozofie na Practical Philosophy, and the Åbo univerzitě v Helsinkách a zastával univerzitě v Helsinkách a zastával Academy in Finland, where he was funkci rektora finské Akademie v Abo. funkci rektora finské Akademie Abo. Jeho skutečným intelektuálním V Anglii, která se stala jeho skutečným founding Rector […]. 3 domovem se však stala Anglie; intelektuálním domovem, přednášel na [159 - 160] Before Westermarck Edward Westermarck byl pedagogicky Londýnské univerzitě a v roce 1903 byl returned to London in 1903 […] činný na Londýnské univerzitě a v roce pozván, aby na půdě London School Westermarck was asked to give seven 1903 byl pozván, aby na půdě London of Economics and Political Science lectures at the London School of School of Economics and Political přednášel o „prvotní morálce a 22 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Economics on „Early Customs and Science přednášel o „prvotní morálce zvycích“; později byl jmenován členem Morals,“ and in the following years a zvycích“; později byl jmenován místní katedry sociologie. White funded three-year lectureships členem místní katedry sociologie. there for Westermarck […] when a Department of Sociology was formed, White endowed […] a five-year personal chair for Westermarck. 4 K hlavním tématům Westermarckova myšlení náležela problematika myšlení náležela problematika [153 - 154] […] Westermarck's […] exogamie, incestu a rodiny. Edward exogamie, incestu a rodiny. Edward thesis: that exogamy originated in an Westermarck tvrdil, že exogamie se Westermarck soudil, že exogamie se „instinctive horror of incest“ that made zrodila z „instinktivního strachu před zrodila z „instinktivního strachu před „sexual love between the nearest kin a incestem“: příbuzní, kteří žijí společně, incestem“. Příbuzní, kteří žijí společně, psychological impossibility,“ not se vzájemným sexiálním vztahům se vzájemným sexiálním vztahům because of the physical relationship vyhýbají z hlubších psychologických vyhýbají z hlubších psychologických itself, but because „there is an innate příčin, jež je od incestu odrazují; tyto příčin, jež je od incestu odrazují. Tyto aversion to marriage between persons psychické zábrany jsou zakotveny psychické zábrany jsou zakotveny living very closely together form early v biologické výbavě člověka. Vidíme, v biologii člověka. youth.“ že Edward Westermarck zdůvodňoval Edward Westermarck tak zdůvodnil prohibici incestu argumenty ze sféry prohibici incestu argumenty bilogického determinismu, které po bilogického determinismu, které po 5 6 K hlavním tématům Westermarckova téměř sto letech znovu opakují dnešní téměř sto letech zopakovali stoupenci stoupenci sociobiologie. sociobiologie. Klasik britského evolucionismu Edward Klasik britského evolucionismu Edward Burnett Tylor stál v romto ohledu blíže Burnett Tylor stál v romto ohledu blíže k seciálnímu determinismu a podobně k seciálnímu determinismu a podobně jako Sigmund Freud, Leslie White jako Sigmund Freud, Leslie White nebo Claude Lévi-Strauss pokládal nebo Claude Lévi-Strauss pokládal zákaz pohlavních styků mezi zákaz pohlavních styků mezi nejbližšími příbuznými za čistě nejbližšími příbuznými za čistě konvenční pravidlo vyplývající konvenční pravidlo vyplývající z nároků sociálního života přírodních z nároků sociálního života přírodních národů: archaické lidstvo bylo národů: archaické lidstvo bylo rozptýleno do malých komunit, jejichž rozptýleno do malých komunit, jejichž přežití záviselo na spolehlivém přežití záviselo na spolehlivém systému směny a komunikace systému směny a komunikace s ostatními společenstvími; stav s ostatními společenstvími; stav permanentní interakce byl dosažen a permanentní interakce byl dosažen a institucionalizován prostřednictvím institucionalizován prostřednictvím exogamie, spočívající v intenzívní exogamie, spočívající v intenzívní směně žen, která vytvořila trvalá směně žen, která vytvořila trvalá pokrevní pouta. Zákaz incestu zajistil, pokrevní pouta. Zákaz incestu zajistil, že společenství disponovalo že společenství disponovalo dostatečným počtem svobodných žen, dostatečným počtem svobodných žen, určených ke směně. určených ke směně. [154] […] in order to defend his Podle Edwarda Westermarcka je Podle Edwarda Westermarcka je position that the family, not the tribe or historicky i funkcionálně primární a historicky i funkcionálně primární a horde, was „the primary social unit of základní společenskou jednotkou základní společenskou jednotkou the human race.“ rodina. Edward Westermarck neměl rodina. Edward Westermarck neměl [151] […] Westermarck himself had nejmenšího pochopení pro teorii nejmenšího pochopení pro teorii 23 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. already arrived at critical position on archaické promiskuity bez pevných archaické promiskuity bez pevných two central positions of social partnerských svazků, kterou hlásali partnerských svazků, kterou hlásali evolutionary theory: primitive Johann Jakob Bachofen, John Johann Jakob Bachofen, John promiscuity and the priority of Ferguson McLennan nebo Edward Ferguson McLennan nebo Edward matriarchal marriage forms. Burnett Tylor: soudil, že jde o pouhou Burnett Tylor: soudil, že jde o pouhou fikci, pro niž nesvědčí žádná fikci, pro niž nesvědčí žádná prehistorická nebo etnografická data a prehistorická nebo etnografická data a která nemá oporu ani která nemá oporu ani 7 v psychologickém ustrojení člověka. Westermarckova kritika Edwarda Burnetta Tylora vyplývala především Burnetta Tylora vyplývala především ze skutečnosti, že na rozdíl od Tylora, ze skutečnosti, že na rozdíl od Tylora, který byl jakožto dědic idejí skotského který byl jakožto dědic idejí skotského osvícenství orientován spíše osvícenství orientován spíše lamarckisticky, byl Edward lamarckisticky, byl Edward [154] Westermarck was […] a neo- Westermarck věrný učení Charlese Westermarck věrný učení Charlese Darwinian social evolutionist […]. Darwina, jež bylo podáno především Darwina. Believing in the survival of the fittest, v knize O původu člověka. he was critical of the Tylorian notion of Tylorova vlivná koncepce „přežitků“ Tylorova vlivná koncepce „přežitků“ survivals, which implied the survival of byla ve své podstatě nedarwinistická, byla ve své podstatě nedarwinistická, the unfit […]. protože implicitně předpokládala protože implicitně předpokládala „přežití“ nikoli těch nejschopnějších „přežití“ nikoli těch nejschopnějších nebo nejpřizpůsobivějších, ale naopak nebo nejpřizpůsobivějších, ale naopak anachronismů či atavismů anachronismů či atavismů z předcházejících vývojových stadií. z předcházejících vývojových stadií. [154] […] „the mere instincts have Klíčovou úlohu při vzniku sociálních Klíčovou úlohu při vzniku sociálních played a very important part in the institucí sehrály podle Westermarcka institucí sehrály podle Westermarcka origin of social institutions and rules.“ instinkty. Chování „primitivního“ instinkty. Chování „primitivního“ […] it was naturally selected instinct člověka nelze vyložit na základě člověka nelze vyložit na základě which explained the behavior of „pomýleného“ rozumu, který se snažil „pomýleného“ rozumu, který se snažil savage man. 8 v psychologickém ustrojení člověka. Westermarckova kritika Edwarda neúspěšně prostřednictvím magie neúspěšně prostřednictvím magie ovládnout přírodu, ale na bázi ovládnout přírodu, ale na bázi instinktů, které se vyvinuly přírodním instinktů, jež se vyvinuly přírodním výběrem. výběrem. [155 - 156] […] another influence Edward Westermarck byl rovněž silně seems to have been the theory of ovlivněn teorií emocí amerického emotions that Wiliam James had filosofa a psychologa Williama Jamese enunciated in 1884 (widely known as (tzv. James-Langeova teorie), podle the James-Lange theory) […]: „the kterého jsou city projevy tělesných emotions are feelings which attach to pochodů („nepláčeme, protože cítíme perceptions of certain conditions in our lítost, ale cítíme lítost, protože bodies.“ pláčeme“). Během pobytu v Anglii That influence was surely reinforced in v roce 1897 se Edward Westermarck 1897, when he went to England […] na setkání Aristotelské společnosti and, at the meetings of the Aristotelian sblížil s Alexandrem Shandem, který Society, met Alexander Shand […] v knize Základy charakteru (The whose only book, The Foundation of Foundation of Character) James- Character […]. Shand used the Langeovu teorii dále rozvinul. Edward James-Lange theory of the emotions Westermarck (a spolu s ním William to argue that characterological types McDougall) přijal Shandovo tvrzení, že 24 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. were determined by „systems of různé „charakterologické typy“ jsou sentiments“ […]. Shand spoke of podmíněny instinktivní „soustavou Westermarck (along with William emocí“. Edward Westermarck proto McDougall) as one of those who had usoudil, že morální hodnocení accepted his hypothesis […]. vycházejí nikoliv z intelektu, ale z citů: Westermarck became convinced that neexistují žádné neměnné morální „moral judgements are ultimately pravdy, protože obsahy emotivních based, not on the intellect, but on stavů spadají mimo kategorii emotions,“ and that there could be „no pravdivosti. moral truths because the contents of an emotion fall entirely outside the category of truth.“ 9 [156] […] he departed from England V roce 1898 se Edward Westermarck V roce 1898 se Edward Westermarck […] in 1898, Morocco was to have vypravil poprvé zkoumat domorodé vypravil poprvé zkoumat domorodé been the first stage […]. During kmeny ve vnitrozemí Maroka, které kmeny ve vnitrozemí Maroka, které twenty-one such journeys to Morocco v následujících desetiletích navštívil v následujících desetiletích navštívil over the next several decades […]. celkem jedenadvacetkrát. celkem jedenadvacetkrát. [157] […] Malinowski himself later said Bronislaw Malinowski později uznale o Bronislaw Malinowski později uznale o that „no better field-work exists than Westermarckově pobytu v této Westermarckově pobytu v této that of Westermarck in Morocco“ […]. severoafrické zemi prohlásil, že naznal severoafrické zemi prohlásil, že naznal lepší antropologický terénní výzkum. lepší antropologický terénní výzkum. […] Westermarck […] wanted to […] Hlavním Westermarckovým záměrem Hlavním Westermarckovým záměrem illustrate the „close connection bylo studovat vztah mezi morálními bylo studovat vztah mezi morálními between moral opinions and magic postoji, magií a náboženstvím. postoji, magií a náboženstvím. [158] […] when he first went to Edward Westermarck sice ve svém Westermarck sice ve svém výkladu Morocco he carried with him […] The výkladu náboženských fenoménů náboženských fenoménů vyšel Golden Bough […] in treating vyšel z Frazerovy Zlaté ratolesti, ale z Frazerovy Zlaté ratolesti, ale na rodíl Moroccan customs and beliefs, the na rodíl od intelektualistického Frazera od intelektualistického Frazera kladl reference point was often Frazer. […] kladl důraz na instinktivní základ důraz na instinktivní základ Instinctualist rather than intellectualist religiózního chování. religiózního chování. and religious beliefs.“ […]. 10 [158] In treating the general evolution Jeho pojetí evoluce morálky se opíralo of morals, Westermarck's intelectual především o filosofii Davida Huma a reference points were the major Jeremy Benthama, což byli oblíbení figures of the British and Scottish myslitelé i Jamese George Frazera. philosophical traditions from Hume and Bentham to Bain and spencer. [157] Much of The Origin and Edward Westermarck shrnul výsledky Development of Moral Ideas was […] svého marockého bádání zejména shrnul v knihách Původ a vývoj written during the four years he spent v knihách Původ a vývoj morálních morálních idejí (The Origin and in Morocco before 1906. […] idejí (The Origin and Development of Development of Moral Ideas, 1906) a [158] Ritual and Belief in Morocco. Moral Ideas, 1906) a Rituál a víra Rituál a víra v Maroku (Ritual and v Maroku (Ritual and Belief in Belief in Morocco). Morocco). 11 [162] […] there is much in Malinowski Biologický determinismus, jenž byl that can be traced to Westermarck's obsažen v díle Edwarda biologically grounded sociology […]. Westermarcka, měl nezanedbatelný vliv na Bronislawa Malinowského, kterého jako Středoevropana 25 Výsledky svého marockého bádání Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. predisponovala k tomuto typu myšlení předchozí četba děl Sigmunda Freuda. Durkheim was sharply critical of those Westermarckovo učení však kritizovali who interpreted religious beliefs and dva myslitelé, jejichž teorie zásadním practices as „the outcome of feelings způsobem usměrnily další vývoj [163]“ A similar issu had […] been britské antropologie v první polovině raised […] by […] William Robertson dvacátého století: Émil Durkheim a Smith. William Robertson Smith. První z nich zařadil severského vědce mezi badatele, kteří se snaží „tylorovsky“ vyložit náboženské praktiky z individuálního lidského vědomí a motivů a kteří přehlížejí sociální sféru jako rozhodující sílu pro konstituování religiozity. 12 [162] […] reviewing Westermarck's Émil Durkheim v recenzi History of Human Marriage […] he had Westermarckovy knihy History of criticized the attempt to „rest sociology Human Marriage napsal, že pokus on Darwinism“ as „contrary to proper založit sociologii na darwinismu je method“ in sociology. v rozporu s nejvlastnějším zájmem této [163] Shortly after Westermarck's vědy. William Robertson Smith po History of Human Marriage appeared, přečtení téže studie prohlásil, že Smith charged that […] It was based Edward Westermatck nepředložil pro on the „tacit assumption“ that „the laws svou teorii, podle níž společenské of society are at bottom mere zákonitosti vyrůstají z instinktů, žádný formulated instincts,“ and důkaz. Westermarck had offered „no evidence to satisfy anyone […].“ 13 William Robertson Smith také [163] The „crucial test“ was his poznamenal, že pokud Edward explanation of the origin of exogamy, Westermarck objasňoval zrod which actually took for granted „the exogamie jako výraz instinktivního very custom that it profess to explain,“ odporu vůči reálnému nebo insofar as the postulated instinctive hypotetickému incestu, jenž vznikl aversion to inbreeding was explained v rámci přírodního výběru, dostal se do as the product of the natural selection rozporu sám se sebou, protože na of groups that „through many počátku (před svým „vyselektováním“ generations“ had avoided „wiving na instinktivní úroveň) se tento typ within group“ – that is, that already chování musel poprvé objasnit jako practices as a custom the exogamy zvyk, který však Edward Westermarck Westermarck wished to ground in vysvětloval jako sekundátní projev instinct. instinktu. 26 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Analýza druhé části kapitoly „Zlomená zlatá ratolest: Krize Tylorova a Frazerova paradigmatu“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 532 – 539 Na stránkách druhé části této kapitoly, které popisují život Roberta Ranulpha Maretta, autor systematicky vychází z práce Georga W. Stockinga, Jr. After Tylor: British Social Anthropology 1888 - 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz, kniha je mezi mnohými jinými díly (včetně tří vlastních Westermarckových prací) uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ (společných pro tuto a předchozí kapitolu) na straně 687. Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 516: George W. Stocking napsal, že Jamesu Georgeovi Frazerovi chybělo ve filosofii a psychologii obojí; charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literární nadání však odpovídaly téměř dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu. Zbývalo pouze, aby se James George Frazer s předmět svého celoživotního poslání setkal. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti knize Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003. Stocking, G. W. (1995): After Tylor: Budil, I. T. (2001): Za obzor Západu: Budil, I. T. (2003): Mýtus, jazyk a British Social Anthropology 1888 – Proměny antropologického myšlení kulturní antropologie. Čtvrté vydání. 1951. Madison: The University of od Isidora ze Sevilly po Franze Praha: Triton, str. 154 – 156 Wisconsin Press, str. 159 – 162, 163 Boase. Praha: Triton, str. 535 – 539 – 172. (souvislý text) Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. 1 [163] Marett's birth in 1866 on the Robert Ranulph Marett (1866 – 1943) island of Jersey, within a few miles of se narodil na ostrově Jersey the coast of Normandy, symbolized a v lamanšském průlivu, jehož greater receptivity to the French vzdálenost pouhých několik mil od sociological tradition […]. pobřeží Normandie symbolizuje […] his father […] founder of the local francouzské sociologické škole. Jeho Robert Ranulph Marett (1866 – 1943) Marettovu značnou vnímavost vůči antiquarian Société Jersiase, had otec navštěvoval Sorbonnu a hrál jako studied at the Sorbonne before serving zakladatel starožitnické Société in a series of important local Jersiase významnou roli ve správě a administrative posts. intelektuálním životě ostrova. Od roku From the time that he came up to 1884 Robert Ranulph Marett studoval Jowett's Balliol in 1884, he was „a na Balliol College v Oxfordu. Jerseyman at Oxford“ […]. 2 [164] […] when a tutor advised him to Po přečtení Langovy knihy Custom consult Lang's Custom and Myth […] and Myth se názorov sblížil Marett became „an enthusiastic, if s Tylorovou evolucionistickou školou, extreme ignorant, disciple of the school která tehdy vedla tvrdou polemiku of Tylor“ against the lingvuistic s filologickou naukou Maxe Müllera. Aryanism of Max Müller. 27 studoval na Balliol College v Oxfordu Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. In 1891 he competed successfully for a V roce 1891 se Robert Ranulph Marett a od roku 1891 působil na Exeter fellowship at Exeter College, to which stal členem (fellowship) Exeter College. he remained attached for the rest of College, kde působil po celý svůj život his career, serving after 1929 as (po roce 1929 ve funkci rektora). Rector. […] Marett helped Tylor, whose Robert Ranulph Marett pomáhal memory was already failing, with v devadesátých letech devatenáctého revisions for the fourth edition of století stárnoucímu Tylorovi Primitive Culture […] s přípravou čtvrtého vydání Primitivní [165] In the early 1890s he contributed kultury do tisku. Současně přispíval to the Economic Review a number of krátkými ekonomickými a reviews of books on economic and sociologickými články a studiemi do social topics […] After 1897, he Economic Review a Oxford Magazine. reviewed a number of sociological and psychological works for the Oxford Magazine. 3 [165] […] Marett was coming directly V roce 1897 se na Oxfordskou under the influence of psychology quite univerzitu vrátil ze Spojených států different from Tylorian and Frazerian amerických Ferdinand Canning Scott associationism: the voluntaristic Schiller (1864 – 1937), přítel a žák empiricism of William James. […] filosofa a psychologa Williama James's thought was specifically Jamese. Ferdinand Canning Scott available to Marett through his Schiller, jenž se později stal undergraduate acquaintance F. C. S. sekretářem Oxfordské filosofické Schiller, who had gone to teach in the společnosti (Oxford Philosophical United States, where he was James's Society, Robert Ranulph Marett byl friend and philosophical disciple. Upon jejím presidentem), propagoval his return to Oxford in 1897 Schiller v britském prostředí Jamesův became the leading British exponent of pragmatismus, který na Roberta Jamesian pragmatism, and later Ranulpha Maretta silně zapůsobil. secretary of the Oxford Philosophical Society, which Marett served as president. [165] Marett's return to anthropology Přibližně od roku 1899 se Robert came in 1899 […]. On the eve of the Ranulph Marett začal systematicky British Association meetings that fall, zabývat antropologií náboženství. V té his Oxford colleague John Myres, a době jej kolega z Oxfordu, klasický classical archeologist, asked him if he archeolog John Linton Myres (1869 – could enliven the anthropological 1954), požádal, aby na nadcházející section with something „really setkání British Association připravil startling.“ […] Marett produced a paper něco „opravdu překvapujícího“. Oním attacking the hypothesis that „had „překvapením“ byla kritika Tylorova commanded the allegiance of all men koncepce animismu a zpochybnění for some thirty years“: Tylor's animism. intelektualistického výkladu [166] The essence of religion was […] archaického náboženství. Klíčem in „that steadfast groundwork of k pochopení religiozity jsou podle specific emotion wherby man is able to Roberta Ranulpha Maretta emoce, feel the supernatural precisely at the protože „víra nastupuje tam, kde se point at which his thought breaks překračují hranice myšlení“. down.“ Náboženství převádí emocionální 28 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. napětí „aktem víry“ do symbolických náhražkových modů jednání, které vyvolávají katarzi. Náboženský duch 4 […] it was „something not so much se tak projevuje spíše v tanci než thought out as danced out.“ v intelektu. […] Robert Ranulph Marett nahradil animistickou víru v duši a ducha jako výchozí formu náboženství v tylorovském pojetí vírou ve spirituální [167] He seems to have been moc. Svoji koncepci archaického particularly influenced by Codrington's náboženství, která byla zřetelně representation of the Melanesian idea ovlivněna Codringtonovým výkladem of mana […]. melanéské many, nazval [166] Marett's paper caused a animatismem. Marettova přednáška sensation […]. skutečně způsobila „opravdové překvapení“. Robert Ranulph Marett však ani poté kritiku Tylorova a Frazerova paradigmatu nijak nezmírnil. 5 [166] In 1904, he published a long V roce 1904 polemizoval essay in Folk-Lore criticizing the three- s tristadiálním schématem vývoje stage theory of intellectual evolution náboženských představ, které zveřejnil Frazer had advanced in the second James George Frazer ve druhém edition of The Golden Bough. Marett's vydání Zlaté ratolesti. James George paper addressed Frazer's argument Frazer tvrdil, že náboženství jako víra that religion had arisen when a v bohy se historicky objevilo tehdy, kdy „primitive philosopher,“ slowly realizing si archaický člověk motivovaný that „time and trial“ had shown that intelektuální snahou pochopit a magic lacked the causal efficacy magicky ovládnout přírodní prostředí claimed for it, concluded that other uvědomil, že jeho magické postupy unseen beings, „like himself but far selhávají: vytvořil proto představu stronger,“ directed the course of the vyšší bytosti, která je podobná jemu world, and that they must be samotnému, pouze je nadána propiatiated in order to accomplish nekonečnou vyšší mocí, na niž se what „he had hitherto believed to be musí jedinec – pokud chce dosáhnout dependent on his own magic.“ účinků, které předtím přisuzoval magii – prostřednictvím rituálu obracet. In a passage with far-reaching critical Podle Roberta Ranulpha Maretta jde o implications for evolutionary method, ničím nepodložené přetvoření Marett suggested that „one's first synchronní klasifikace různých typů impression is that a purely analytical náboženského chování do method has escaped its own notice in pseudogenetického šatu. putting on a pseudo-genetic guise, that mere heads of classification have first been invested with an impermeable essence, and then identified with the phases of a historical development […]. 6 [167] Magic was not, as Frazer Magie není, jak se domnívali klasičtí thought, a misguided „savage evolucionisté „svedení“ Edwardem equivalent of our natural science“ […]. Burnettem Tylorem, deformovaným 29 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. It was rather an act of „imperative archaickým předstupněm moderní willing“ whose ideal mechanism was vědy, ale aktem intenzivního the spell, since „nothing initiates an „imperativního přání“, jehož ideální imperative more cleanly, cutting it formou je zaklínadlo, které překračuje away from the formative matrix of meze běžného myšlení a stává se thought and launching it on its free osvobozeným „spirituálním career, than the spoken word“ – the projektilem“. Víra ve vyšší bytosti není „very type of spiritual projectile“. And pokročilejším evolučním stadiem inasmuch as magic was based on a zrozeným v důsledku historického generalized notion of „quasi-personal selhání magie, ale je přirozeným agency,“ it was never clearly projevem postupující personalizace distinguishable from religion. It was, magie, která je sama o sobě založena however, finally „swallowed up in na intersubjektivní a interpersonální unmistakable religion“ by a „gradually- transakci. intensifying personification,“ which followed naturally from the fact that the magical act was „an inter-personal, intersubjective transaction, an affair between wills.“ 7 [167] In 1907, Marett played the V roce 1907 Robert Ranulph Marett primary role in organizing a festschrift navzdory své pověsti „rebela“ in honor of Tylor's seventy-fifth předsedal redakci festschriftu birthday. Directing his own contribution sestavovanému při příležitosti again to Frazer, who had sedmdesátých narozenin Edwarda „universalized Dr. Tylor's partial Burnetta Tylora. Ve svém vlstním correlation“ of taboo and magic, Marett příspěvku, který byl zdvořile s ohledem called into question a number of na oslavence prezentován jako kritika evolutionary assumptions […]. Taboo výlučně Jamese George Frazera, was in the first instance a social rather Robert Ranulph Marett zpochybnil than a psychological phenomenon […]. další „dogmata“ klasického […] Marett was led to the idea that evolucionismu: původ tabu, které taboo was a kind of „negative mana“ Robert Ranulph Marett chápal jako […]. příklad negativní many, je třeba hledat nikoli v oblasti psychologické, ale sociální. 8 [168] Speaking to the Oxford meeting Roku 1908 na oxfordském of the International Congress on the mezinárodním kongresu o dějinách History of Religions in 1908, he argued náboženství Robert Ranulph Marett that although it might not have prohlásil, že – ačkoliv archaické „acquired in the aboriginal mind the full vědomí zřejmě nedospělo status of an abstract idea,“ the idea k abstraktním pojmům – v pozadí that „religion consists in getting mana různorodých projevů náboženského for oneself“ had „long been more or myšlení a jednání je patrná obecná less articulately felt by the Melanesian snaha „zmocnit se many“. Bipolarita mind.“ The task of the science of many a tabu, která podle Roberta comparative religion was to explicate Ranulpha Maretta představuje vlastní the notion […]. On this basis, Marett předmět analýzy antropologie proposed to generalize the „tabu-mana náboženství, shrnuje veškeré pozitivní formula“ to characterize the negative a negativní aspekty nadpřirozených sil and positive aspects of supernatural a souboru magicko-religiózních 30 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. power, suggesting that for analytic fenoménů, které nelze dále rozlišit na purposes both sould be subsumed základě hypotetických evolučních within a single undifferentiated sphere stádií. Robert Ranulph Marett detailně of the „magico-religious.“ vyložil své pojetí archaické religiozity v knize Práh náboženství (The Treshold of Religion) z roku 1909. 9 [168] […] Marett referred to the work of Robert Ranulph Marett se zasloužil o the Durkheimians, which he had first první svébytné zprostředkování díla become aware of in 1905 – at a point Émila Durkheima britské odborné when there was no copy of the Année veřejnosti (ještě před Alfredem sociologique in the Oxford library. Reginaldem Radcliffem-Brownem). Marett was put off a bit by their S dílem francouzského sociologa se „socialistic“ tendency, and he did not Robert Ranulph Marett poprvé think it „feasible to deal in their seznámil v roce 1905 (v této době concrete way with na abstraction […].“ knihovna v Oxfordu ještě But as a counter to „the opposite nedisponovala ani jediným vydáním tendency running through so much of L'Année sociologique) a přes dílčí British work,“ the Durkheimian výhrady vůči některým generalizacím emphasis on „the purely social shledal Durkheimův sociologismus element“ was „very enlightening,“ and inspirativním, byť „stojícím v protikladu in the first volume of the new vůči soudobým proudům v Británii“. Sociological Review, Marett published Četba Émila Durkheima podnítila an essay elaborating his own Roberta Ranulpha Maretta k sepsání „sociological view of Comparative vlastního „sociologického pohledu na Religion.“ srovnávací náboženství“ pro první svazek Sociological Review. 10 Robert Ranulph Marett si na rozdíl od svých nástupců v britské antropologii, především Alfreda Reginalda Radcliffe-Browna, zachoval vůči Émilu Durkheimovi značnou autonomii. [169] […] Marett instanced the Robert Ranulph Marett rovněž neměl biological school of Novicow and nejmenšího pochopení pro řadu Espinas, the racialism of Lapouge and soudobých směrů intelektuálního Ammon, economic interpretations života od Novicowy rasové „biologické deriving from Marx, and the školy“, přes Lapougeovu a Ammonovu anthropogeography of Ratzel – all of antroposociologii a marxismus až po which he rejected as apriorist or Ratzelovu antropogeografii, kterým reductionist. všem vytýkal apriorismus a redukcionismus. 11 [169] Recasting the „British school“ Robert Ranulph Marett vždy hledal somewhat in his own anti-Frazerian psychologické východisko: snažil se image, Marett suggested that it used a porozumět náboženskému vědomí „psychological method“ to understand „zevnitř“ („emicky“, nikoli „eticky“) a religious consciousness „from the usiloval o proniknutí k hlubším inside,“ penetrating behind ritual, subjektivním faktorům, ze kterých language, organization, and other vychází rituál, jazyk, organizace „outward signs“ to „those subjective společnosti a ostatní „vnější znaky“ factors of which the objective kultury. manifestations formed the more or less 31 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. loose-fitting garment.“ […] From the Durkheimians, the British Durkheimovo učení bylo pro Roberta could learn the necessity of „a Social, Ranulpha Maretta přitažlivé, protože not an Individual, Psychology.“ bylo založeno na sociální (kolektivistické), a nikoli individuální psychologii. 12 [169] British students of religion had Představitelé tradiční britské fallen victim to the „fallacy of antropologie, kteří vyzvedávali Psammetichus“ – the Egyptian king individuální psychologické či kognitivní who isolated infants to see what úkony jedince, jenž „byl vždy language they would instinctively ostrovem“, podlehli podle Roberta speak; reversing this „incubator“ Ranulpha Maretta tzv. Psemmtekovu approach, Marett suggested that omylu. Tento egyptský panovník transplanting a savage child to civilized saiské dynastie se kdysi pokusil zjistit, surroundings would make clear „that která řeč je nejstarší: upřel proto the supreme determining influence dvěma dětem normální výchovu a must rest with the social factor.“ sledoval, kterým jazykem začnou spontánně komunikovat. Zmínjěný experiment musel selhat (i když Hérodotos nás přesvědčuje o opaku), protože hlavním garantem a nejvyšším arbitrem našich kulturních znalostí a dovedností je vždy sociální konsensus: nic z toho, co se objevilo v průběhu vývoje lidstva jako součást a výbava naší mysli a kultury, se neprosadilo jinak než prostřednictvím společnosti, to znamená uznání a uchopení ze strany „těch druhých“. 13 [169] Marett was not ready to abandon Sociální význam a účel existují pouze individual psychology entirely, or to díky svému zakotvení v příslušných subordinate social psychology to social společenských institucích. Robert morphology […]. Although he would Ranulph Marett nicméně nebyl tak not go so far as to „say that a religion radikální jako Émile Durkheim a jeho is identical with a particular žáci: prohlašoval sice, že primární organization of society,“ he did argue funkcí náboženství je sloužit that „meanings and purpose“ of společnosti jako celku, ale nepodřídil religion existed „not for the individual sociální psychologii sociální morfologii tribesman taken at random,“ but „for a netvrdil, že struktura náboženství the society as a whole“ – and that odráží organizaci společnosti. „social meanings and purposes exist mainly as embodied in social institutions.“ 14 Vztah mezi Jamesem Georgem Frazerem a Robertem Ranlphem Marettem, dvěma předními osobnostmi britské antropologie počátku dvacátého století, byl ambivalentní. Je zřejmé, že když chtěl Robert Ranulph Marett během polemiky s klasickým 32 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. evolucionismem zasáhnout Edwarda Burnetta Tylora, obvykle mířil na [169] Ever the academic gentleman, Jamese Georga Frazera. Oba muži Marett began corresponding with však k sobě cítili vzájemný respekt a Frazer before his initial critique in mezi lety 1904 a 1911 vedli obsáhlou 1904, and in 1911 the two men korespondenci. James George Frazer quarelled politely by mail as to who a Robert Ranulph Marett se přeli o svůj was the true theoretical heir of William podíl na intelektuálním odkazu Robertson Smith Frazerova nejbližšího přítele, Williama Robertsona Smithe. 15 [170] Frazer rejected Marett's James George Frazer důrazně popíral assertion that Smith, too, had believed Marettovo (pravděpodobně oprávněné) in the historical priority of ritual to tvrzení, že William Robertson Smith dogma; Marett insisted that Smith had byl přesvědčen o historické prioritě attributed to savages only the rituálu vůči dogmatu. Robert Ranulph „unconscious“ principles embodied in Marett zase v rozporu s Tylorovým a religious practice rather than any Frazerovým názorem zdůrazňoval, že „reasoned“ religious belief. After podle Williama Robertsona Smithe apologizing for the „over-vigorous“ „divoch“ uchopoval hlubší pravidla response necessary „when one is up náboženské aktivity nevědomě, a nikoli against a giant like you,“ Marett intelektuálně reflexivně. Robert retreated to the underlying ideological Ranulph Marett se odvolával na point: „All that some of us – McDougallovy a Lévy-Bruhlovy studie, McDougall, for instance, and Lévy- které rovněž „podtrhávaly davový Bruhl, etc. In France – have trying to charakter primitivního náboženství a do is to emphasize the mobbish primitivního života“. character of primitive religion and primitive life.“ 16 James George Frazer i Robert Ranulph Marett byli svou povahou spíše konzervativními učenci (nikoli intelektuály ve smyslu, jenž dal tomuto pojmu na přelomu devatenáctého a dvacátého století v době Dreyfusova procesu Ěmile Zola), kteří se 17 [170] Like Frazer – and many of the v důsledku své vyvinuté social scientists of his day – Marett „antropologické“ sensitivity obávali was fearful of the irrational forces destruktivních iracionálních sil, které stirring beneath the surface of dřímaly pod poklidným povrchem Edwardian society. edwardovské Anglie. [170] […] Marett's work contributed to Robert Ranulph Marett připravil svým the reformatin of British social dílem do značné míry půdu pro anthropology; much of what we „sociologický obrat“ britské associate with Malinowski and antropologické školy, který byl Radcliffe-Brown is in fact spojován především se jmény foreshadowed in Marett […]. Bronislawa Malinowského a Alfreda Marett was almost as much an Reginalda Radcliffe-Browna. „armchair anthropologist“ as Frazer; Robert Ranulph Marett byl podobně aside from several archeological digs jako James George Frazer označován on Jersey, his fieldwork was limited to za „kabinetního antropologa“ (armchair 33 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. five hours with some pygmies in anthropologist). Účastnil se několika London […], and an afternoon archeologických výzkumů na rodném watching Aboriginal dances when the ostrově Jersey, ale kromě toho se jeho British Association met in Australia in „přímé antropologické zkušenosti 1914. s exotismem“ omezovaly na několik hodin, které strávil při jedné příležitosti v Londýně ve společnosti „pygmejů“, a na odpolední návštěvu představení „domorodých tanců“ během setkání British Association for the Advancement of Science v Melbourne v roce 1914. 18 [170 - 171] […] his influence was Robert Ranulph Marett však byl (na enhanced by his institutional activities rozdíl od Jamese Frazera) velmi činný at Oxford. It was he who made Exeter jako pedagog. Mnozí z jeho studentů College a „nursery of anthropologists“: na Exeter College jako Arthur Maurice Rattray, Hocart, and Evans-Pritchard Hocart nebo Edward Evans-Pritchard were all his pupils. But it was also výrazn ovlivnili další vývoj britské Marett who, after Tylor, became the antropologie. Po odchodu Edwarda focal figure of anthropology at the Burnetta Tylora to byl právě Robert university level in Oxford. […] Ranulph Marett, kdo zaujal na Oxfordské univerzitě postavení vůdčího antropologa a kdo prosadil tento obor jako řádnou disciplínu akademického studia. 19 [172] Initially, the syllabus required Univerzitní program antropologie candidates to pass examinations in v Oxfordu zahrnoval původně kurzy z both „Physical Anthropology“ and „fyzické“ a „kulturní antropologie“. „Cultural Anthropology“ […]. But when V roce 1908 získal Robert Ranulph Marett was appointed Tylor's Marett oficiální pověření přednášet successor two years after his „sociální antropologii“ (Reader in retirement in 1908, his title was listed Social Anthropology): tento název se ad Reader in Social Anthropology. […] nadále udržel především pod vlivem By 1921, with a better view of how Durkheimovy sociologické školy – „social anthropology“ might develop ačkoliv James George Frazer navrhl under the Durkheimian influances jako alternativní termín „mentální Marett had helped to mediate, Frazer antropologii“. Sociologismus však decided that a better alternative to v této době již nad individualistickým „physical anthropology“ was after all mentalismem definitivně zvítězil. „mental anthropology.“ By that time, however, „mental anthropology“ in the Frazerian mode seemed to many itself out of date, and Marett's contribution to its passing was by no means insignificant. 20 Specifickou úlohu v rozvoji Specifickou úlohu v rozvoji sociologického a antropologického sociologického a antropologického [159] Hybrid offspring of Fabian myšlení v britském akademickém myšlení v britském akademickém socialism and late Victorian university prostředí sehrála London School of prostředí sehrála London School of reform, the London School of Economics and Political Science, která Economics and Political Science, která 34 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Economics was founded in 1895 as byla založena v roce 1896 za byla založena v roce 1896 za přispění the brainchild of Sidney Webb. In 1900 značného přispění Sisneye Jamese Sisneye Jamese Webba, propagátora it became a school within the newly Webba, propagátora reformního reformního fabiánského socialismu. O reorganized University of London, and fabiánského socialismu. O čtyři roky čtyři roky později se London School of in 1903 its curriculum was extended to později se London School of Economics and Political Science stala include the study of sociology. Economics and Political Science stala součástí reorganizované University of součástí reorganizované University of London a roku 1903 byl její studijní London a roku 1903 byl její studijní program rozšířen o výuku sociologie, program rozšířen o výuku sociologie, která byla chápána především jako která byla chápána především jako součást sociálně evolucionistického součást sociálně evolucionistického komparativního paradigmatu. komparativního paradigmatu. 21 [159] The same year had seen the Téhož roku byla v Londýně ustavena Téhož roku byla v Londýně ustavena founding in London of the Sociological Sociologické společnost (Sociological Sociologické společnost (Sociological Society […]. Society), jejímž organizátorem a Society), jejímž organizátorem a [160] […] the society's organizing mecenášem byl bankéř Victor Branford mecenášem byl bankéř Victor Branford spirit, the banker Victor Branford, and (narozen 1864) a předsedou zámožný a předsedou zámožný podnikatel its chief financial angel, the wealthy podnikatel Martin White. Na půdě Martin White. Na půdě Sociologické businessman Martin White […]. Sociologické společnosti se společnosti se shromáždili reformě [159] […] an unstable and temporary shromáždili reformě naladění naladění sociologové včetně coalition of „racial sociologists,“ town- sociologové včetně „sociologů „sociologů rasových“, kteří vyznávali planning or „civics sociologists,“ and rasových“, kteří vyznávali „vědu o „vědu o společnosti“ zahrnující „ethical or social work sociologists,“ společnosti“ zahrnující program program sociálního inženýrství, jenž brought together by a common sociálního inženýrství, jenž měl zlepšit měl zlepšit kvalitu života concern with the quality of life […] in kvalitu života v devastovaných v devastovaných průmyslových the deteriorating urban environment of průmyslových čtvrtích. čtvrtích. Členy zmíněného hnutí „aplikované Členy zmíněného hnutí „aplikované modern civilization and by a belief in the possibility of a „science of society“ which might improove them. 22 23 [160] The leading eugenicist in the group was of course Francis Galton sociologie“, které požadovalo přímé sociologie“, které požadovalo přímé […]. The leading civics sociologist was „vědecké“ zásahy a reorganizaci života „vědecké“ zásahy a reorganizaci života Haddon's friend Patrick Geddes, who společnosti, byli i přední představitel společnosti, byli i přední představitel preffered to think of „Place, Work, and eugeniky Francis Galton, Haddonův eugeniky Francis Galton, Haddonův People“ […] in terms of a dynamic přítel Patrick Geddes (1854 – 1932), přítel Patrick Geddes (1854 – 1932), interaction between organism and který zkoumal dynamiku vztahů mezi který zkoumal dynamiku vztahů mezi environment. […] the ethical organismem a přírodním prostředím, a organismem a přírodním prostředím, a sociologists may be exemplified by Tylorův žák Leonard Trelawney Tylorův žák Leonard Trelawney Leonard Hobhouse, who had been Hobhouse (1864 – 1929), silně Hobhouse (1864 – 1929), silně influenced by Hegelian T. H. Green at ovlivněný hegeliánem Thomasem ovlivněný hegeliánem Thomasem Oxford. Hillem Greenem. Hillem Greenem. [161] Although Branford had hoped Victor Branford původně doufal, že Victor Branford původně doufal, že that „the academic Department of katedra sociologie na London School katedra sociologie na London School Sociology might grow up in active of Economics bude těsně of Economics bude těsně cooperation with th Society,“ there spolupracovat se Sociologickou spolupracovat se Sociologickou were in fact tensions from the very společností. Brzy však v britském společností. Brzy však v britském beginning […]. sociologickém společenství propukly sociologickém společenství propukly vážné spory. vážné spory. [162] Hobhouse's anti-Spencerian Leonard Hobhouse, jenž z pozice Leonard Hobhouse, jenž z pozice liberal sociology […] antispencerovské liberální sociologie antispencerovské liberální sociologie 35 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. [161] […] who opposed both biological kritizoval biologický a environmentální kritizoval biologický a environmentální and environmental determinism, was determinismus, odmítal, aby determinismus, odmítal, aby hostile to both the eugenics and the v Sociologické společnosti působili v Sociologické společnosti působili civics sociologists. By 1907, the former stoupenci eugeniky, kteří roku 1907 stoupenci eugeniky, kteří roku 1907 had gone their way with the formation Sociologickou společnost skutečně Sociologickou společnost skutečně of the Eugenics Education Society. opustili a zřídili vlastní Eugenics opustili a zřídili vlastní Eugenics Among the civics sociologists who Education Society. Zbývající členové Education Society. Zbývající členové remained, there was dissatisfaction Sociologické společnosti však byli Sociologické společnosti byli with Hobhouse's rather abstractly nespokojeni s tím, že se Leonard nespokojeni s tím, že se Leonard academic sociology […]. By 1911, Hobbhouse údajně příliš odklonil od Hobbhouse údajně příliš odklonil od dissension had reached a point of aplikované sociologie a v roce 1911 jej aplikované sociologie a v roce 1911 jej crisis, and Hobhouse was forced to přinutili odstoupit z místa editora přinutili odstoupit z místa editora resign as editor of the Sociological Sociological Review. Sociological Review. [161] Although until his death in 1929 Leonard Hobhouse zůstal až do své Leonard Hobhouse zůstal až do své he remained the only professor of smrti v roce 1929 jediným řádným smrti v roce 1929 jediným řádným sociology with a regular appointment in profesorem sociologie ve Velké profesorem sociologie ve Velké Britain […]. Británii; na další osudy sociologie, Británii; na další osudy sociologie, [162] […] but there was no Hobhousian která procházela v prvních desetiletích která procházela v prvních desetiletích school […] andit is generally agreed dvacátého století na britských dvacátého století na britských that there was a hiatus in the ostrovech relativní stagnací, však již ostrovech relativní stagnací, však již development of sociology in Britain neměl zásadnější vliv. neměl zásadnější vliv. [162] In the meantime, however, the Mezitím došlo na půdě London School Mezitím došlo na půdě London School encompassment of anthropology by of Economics and Political Science of Economics and Political Science sociology at the London School of k institucionální odluce antropologie od k institucionální odluce antropologie od Economics had long since begun to sociologie. Etnologie byla nadále sociologie. Etnologie byla nadále Review. 24 after its brief Edwardian eflorescence. 25 break down. […] ethnology was „that chápána jako „dílčí oddíl antropologie, chápána jako „dílčí oddíl antropologie, part of anthropology which investigated který se zabývá různými rasami, jejich který se zabývá různými rasami, jejich the characteristics of different races, zeměpisným rozšířením, migracemi a zeměpisným rozšířením, migracemi a their geographical distribution and vzájemnými vztahy“, zatímco vzájemnými vztahy“, zatímco migrations, and their affinities“; in antropologie byla vymezena jako antropologie byla vymezena jako contrast, „anthropology“ was the study „studium takových vlastností, které „studium takových vlastností, které of „those characteristics which are jsou společné civilizovaným i jsou společné civilizovaným i common to civilised and uncivilised necivilizovaným populacím“. necivilizovaným populacím“. The appointment of Charles Seligman Jmenování Charlese Seligmana v roce Jmenování Charlese Seligmana v roce in 1910 to the ethnology lectureship 1910 asistentem a o tři roky později 1910 asistentem a o tři roky později originally held by Haddon and then in profesorem antropologie (na místo, profesorem antropologie (na místo, 1913 to a permanent position as part- které předtím zastával Alfred Cort které předtím zastával Alfred Cort time Proffesor of Anthropology gave a Haddon) přispělo k další „etnologizaci“ Haddon) přispělo k další „etnologizaci“ further impetus to the development of antropologie a jejímu vzdálení od antropologie. a separate ethnographically oriented sociologického myšlení. races“ […]. anthropology. And in the work of other anthropologists […], this empirical tradition developed along theoretical lines quite different from that represented by Hobhouse's evolutionary sociology […]. 36 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. Analýza části kapitoly „Vznik a rozmach neodifuzionismu v Německu a ve velké Británii“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 571 – 592 Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné Budilovy habilitační práce (str. 392 – 396). Část této kapitoly, která popisuje život a dílo Williama Halse Roberta Riverse, autor systematicky vychází z práce George W. Stockinga After Tylor: British Social Anthropology 1888 – 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz, kniha je uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole na straně 688. Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga najdeme o několik kapitol dříve ve zcela jiné souvislosti na str. 528: George W. Stocking napsal, že Andrew Lang byl „antropologem, který byl donucen se stát literáteem“, zatímco James George Frazer představoval „literáta, který shodou okolností působil jako antropolog. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003. Stocking, G. W., Jr. (1995): After Budil 2001: Za obzor Západu: Budil 2003: Mýtus, jazyk a kulturní Tylor: British Social Anthropology Proměny antropologického myšlení antropologie. Čtvrté vydání. Praha: 1888 – 1951. Madison: The od Isidora ze Sevilly po Franze Triton, str. 159 – 162 (souvislý text) University of Wisconsin Press, str. Boase. Praha: Triton, str. 577 – 583 184 – 208 (souvislý text) Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. 1 Neodifuzionismus se jako svébytný Difuzionismus se jako svébytný směr směr antropologického myšlení uplatnil antropologického myšlení prosadil i ve ve větší míře i ve Velké Británii, kde se Velké Británii, kde se k němu na k němu na prahu dvacátého století počátku dvacátého století přihlásil přihlásil William Halse Robert Rivers William Halse Robert Rivers (1864 – (1864 – 1922). Tento vůdčí 1922). představitel britské antropologie [184] River's father […] was an v údobí počínajících paradigmatických Anglican clergyman, who […] had zvratů se narodil v rodině settled nearby Chatham. anglikánského pastora poblíž Chathamu. 2 [184] […] his maternal uncle, James Riversovým strýcem z matčiny strany Hunt […] polygenist racialist […] byl proslulý badatel a polyfyletista Hunt had come to anthropology James Hunt, který dospěl through an interest in language […]. k antropologické problematice [184] By 1863, Hunt had established a V roce 1863 James Hunt založil center for the treatment of patients in v Hastingsu středisko pro léčbu Hastings […]. pacientů trpících poruchami řeči. Po By the time Hunt died in 1869, River's Huntově úmrtí v roce 1869 převzal prostřednictvím zájmu o lidský jazyk. 37 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. father had also become involved in Riversův otec zdejší terapeutickou Hunt's speech therapy practice, which praxi, kterou provozoval až do roku he carried on until […] 1880. 1880. Bylo to zřejmě otcovo a strýcovo zaměření, jež Williama Riverse přivedlo ke studiu medicíny. 3 [184] […] Rivers received his Bachelor Roku 1886 získal William Rivers jako of Medicine degree in 1886 […] the vůbec nejmladší absolvent v historii youngest medical graduate at St. Nemocnice svatého Bartoloměje Bartholomew's Hospital […]. For the diplom praktického lékaře. Následující next two years, he served as ship's dva roky působil jako lodní lékař a surgeon, travelling to Japan and North plavil se až do Japonska a Severní America […] before election to a Ameriky. V roce 1888 se stal členem prestižní fellowship in the Royal College of V roce 1888 se William Rivers stal Královské lékařské koleje (Royal Physicians in 1888. členem prestižní Královské lékařské College of Physicians) a specializoval […] Rivers became interested in koleje (Royal College of Physicians). se na neurologii a psychiatrii. neurological and psychiatric problems, Specializoval se na neurologii a publishing papers on delirium and psychiatrii a publikoval studie o hysterii hysteria, and in 1891 became house a deliriu. physician at the National Hospital for O tři roky později začal William Rivers the Paralysed and Epileptic. pracovat v Národní nemocnici pro William Rivers vystudoval medicínu a působil jako lodní lékař. paralytiky a epilepriky (National Hospital for the Paralysed and Epileptic). 4 [184] Having read Herbert Spencer on Již během své cesty na Dálný východ his voyage to the Far East, Rivers was se William Rivers seznámil s dílem receptive to Hughlings Jackson's Herberta Spencera a později jej attempt to ground Spencer's mental zaujala snaha věhlasného neurologa evolutionism in empirical Johna Hughlingse Jacksona (1835 – neurophysiological research. 1911) sladit Spencerovo pojetí mentální evoluce s výsledky neurofyziologického výzkumu. Hughlings Jackson byl pokládán za významného průkopníka výzkumu vztahu mezi poškozením různých částí mozku a poruchami v produkci řeči. 5 Williams Rivers se vydal na studijní [185] […] work in Germany with Ewald pobyt do Německa, kde se pod Hering (on color vision) and Emil vedením Ewarda Heringa (1834 – Kraepelin (on psychiatric problems). 1918) zabýval problematikou percepce barev a u Émila Kraepelina (1856 – 1926) studoval různé dílčí otázky 6 [185] […] Rivers […] settled in psychiatrie. V pětatřiceti letech se V pětatřiceti letech se William Rivers Cambridge […]. When he finally turned William Rivers usadil v Cambridge a usadil v Cambridge a rozhodl se to anthropology, thirty-five years […], rozhodl se nadále věnovat nadále věnovat antropologii. Rivers was predisposed to accept the antropologii, kterou si osvojil v jejím then still-prevailling social evolutionary tehdy vládnoucím evolucionistickém paradigm. pojetí. [Expedici do Torresovy úžiny Stocking Iniciační význam nejen pro Williama Iniciační význam nejen pro Williama věnoval rozsáhleji v jiné kapitole, proto Riverse, ale v jistém smyslu i pro celou Riverse, ale v jistém smyslu i pro celou 38 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. čísla stránek v několika následujících britskou sociální antropologii měla britskou sociální antropologii měla řádkách neodkazují na kapitolu o expedice do Torresovy úžiny, expedice do Torresovy úžiny Riversovi] oddělující Austrálii od Nové Guineje, (oddělující Austrálii od Nové Guineje), Organizovala ji v roce 1898 univerzita Organizovala ji v roce 1898 univerzita v Cambridge a sponzorovala British v Cambridgi a sponzorovala British Association for the Advancement of Association for the Advancement of Science. V čele výpravy stál Alfred Science. V čele výpravy stál Alfred Cort Haddon (1855 – 1940), původním Cort Haddon (1855 – 1940), původním [99] […] study marine biology […] with vzděláním biolog, specialista na vzděláním biolog, specialista na Huxley's support […] zoologii mořských organismů a žák zoologii mořských organismů a žák darwinisty Thomase Henryho darwinisty Thomase Henryho [100] Haddon in 1888 sailed off on a Huxleyho. Alfred Cort Haddon pobýval Huxleyho. solo expedition […] in Torres Straits. v Torresově úžině již v roce 1888. 7 Expedice z roku 1898 byla původně zaměřena především na zoologická zkoumání, výběr účastníků však přispěl k tomu, že se do středu zájmu dostaly místní domorodé kultury. [108 - 109] The selection of Alfred Cort Haddon si za psychologa Alfred Cort Haddon si za psychologa psychologist was […] complicated […] výpravy zvolil Williama Riverse, jenž výpravy zvolil Williama Riverse, jenž he found a specialist […]: W. H. R. mu doporučil etnomuzikologa Charlese mu doporučil etnomuzikologa Charlese Rivers. […] Rivers, however declined Samuel Myerse (1873 – 1945). Samuel Myerse (1873 – 1945). Haddon's invitation, suggesting Dalšími členy expedičního týmu byli Dalšími členy expedičního týmu byli instead his student Charles Myers […]. například Charles Gabriel Seligman například Charles Gabriel Seligman Upon hearing from Myers of the (1973 – 1940) a William McDougall (1973 – 1940) a William McDougall venture, William McDougall […] (1871 – 1938). (1871 – 1938). proposed that he also go along. […] Finaly there was […] a young medical pathologist named Charles Seligman. [103] […] Huxley […] doubted that „a Po návratu z Torresovy úžiny devotee of anthropology“ could find the konvertoval Alfred Cort Haddon „irreducible minimum of bread and definitivně k antropologii (navzdory butter […].“ Rather than burn his varování Thomase Henryho Huxleyho, bridges, Haddon returned to his chair aby „za sebou nepálil mosty“), opustil in Dublin […]. But his commitment to své dosavadní působiště na univerzitě anthropology had been made. v Dublinu a přešel do Cambridge. [107] […] in 1893 settled his family in a house in Cambridge. 8 Jak napsala později Barbara FreireMarrecová (Aikenová), na přelomu devatenáctého a dvacátého století nastal čas k přehodnocení britské antropologie jako „kabinetní vědy“: „…vznikla velmi nebezpečná dělba práce mezi amatérskými antropology v terénu – cestovateli, obchodníky, misionáři a administrátory, kteří získávali roztříštěné detaily domorodého života, a profesionálními antropology, kteří z nich doma 39 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. vytvářeli teorie. Bylo tak vykonávo velmi zajímavé a cenné dílo, které však nelze pokládat za vědecké v přísném slova smyslu, protože třída dat, již poskytují neškolení sběratelé, nepředstavuje vhodný materiál pro vědeckou indukci.“ Tento osten mířil především na Jamese George Frazera a Roberta Ranulpha Maretta. 9 Vyvstal tím problém vědecky hodnověrné metody sběru relevantních údajů v terénu při práci se zkoumaným společenstvím, který předešlé generace britských i kontinentálních antropologů nepociťovaly tak naléhavě. Málokdo v britském akademickém společenství byl připravenější se díky svému odbornému zázemí vyrovnat s touto výzvou než právě William Rivers. 10 [185] The attempt to transport the 11 12 William Rivers měl během William Rivers měl během interdisciplinární cambridgeské interdisciplinární cambridgeské expedice za úkol při studiu expedice za úkol při studiu apparatus and the methodology of the domorodých obyvatel ostrovů domorodých obyvatel ostrovů academic psychological laboratory to Torresovy úžiny uplatnit psychologické Torresovy úžiny uplatnit psychologické the beaches of the Papuan Gulf […]. metody praktikované v evropských metody praktikované v evropských The differences in sensory perceptions laboratořích. Zaměřil se především na laboratořích. Zaměřil se především na between Papuans and Englishmen rozdíly ve smyslovém vnímání mezi rozdíly ve smyslovém vnímání mezi […]. civilizovanými a přírodními národy. civilizovanými a přírodními národy. William Rivers se nejprve při analýze William Rivers se při analýze schopností vnímat a rozlišovat schopností vnímat a rozlišovat jednotlivé barvy u různých národů jednotlivé barvy u různých národů nelézajících se na odlišném nelézajících se na odlišném „vývojovém stadiu“ pokusil aplikovat „vývojovém stadiu“ pokusil aplikovat klasické evolucionistické schéma. klasické evolucionistické schéma. [185 - 186] […] River's initial Napřímo tak navázal na studii z roku Napřímo tak navázal na studii z roku conceptual reference point was […] 1858 od britského filologa a 1858 od britského filologa a interpretation of Homeric color terms ministerského předsedy Williama ministerského předsedy Williama advanced by British classicist (and Ewarta Gladstona (1809 – 1898), který Ewarta Gladstona (1809 – 1898), který Prime Minister) William Gladstone in napsal, že staří Řekové Homérovy napsal, že staří Řekové Homérovy 1858. […] Gladstone had argued that epochy nebyli schopni přesně epochy nebyli schopni přesně Homer „distinguished little beyond rozeznávat tmavé a světlé odstíny. rozeznávat tmavé a světlé odstíny. differences of lightness and darkness.“ Darwinisté na sklonku devatenáctého […] Darwinian writers who argued for století tvrdili, že evoluce lidské „an evolution of the color sense in kapacity identifikovat rozličné barvy historical times,“ […] probíhá i v historických dobách. [186] […] on the basis of an analysis of William Rivers srovnával terminologii William Rivers srovnával terminologii color terms he callected among barev čtyř populací: australských barev čtyř populací: australských Australians of the Seven Rivers domorodců sídlících v Seven River domorodců sídlících v Seven River district, among Kiwai Papuans, and district, papuánských Kiwaiů a district, papuánských Kiwaiů a 40 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. among eastern and western islanders východních a západních ostrovanů východních a západních ostrovanů of the Torres Straits, Rivers concluded v Torresově úžině. Podle Riverse v Torresově úžině. Podle Riverse that those four groups represented zmíněné skupiny reprezentují zmíněné skupiny reprezentují „progressive stages in the evolution of jednotlivá vývojová stádia percepce jednotlivá vývojová stádia percepce color language,“ with the „highest barev, z nichž nejpokročilejší barev, z nichž nejpokročilejší stage“ having terms for both green and ostrované sice dokáží rozpoznávat ostrované sice dokáží rozpoznávat blue, but tending to confuse them. zelenou a modrou, ale mají stále sklon zelenou a modrou, ale měli stále sklon Despite the fact that his own tests je zaměňovat. William Rivers je zaměňovat. William Rivers showed that the islanders could zdůraznil, že identifikace modré barvy zdůraznil, že identifikace modré barvy recognize blue […], Rivers argued that činí obecně příslušníkům přírodních činí obecně příslušníkům přírodních it was „nevertheless possible that there národů problémy, což se údajně odráží národů problémy, což se údajně odráží may be some degree of v i v jejich nedostatečné slovní zásobě. v i v jejich nedostatečné slovní zásobě. insensitiveness to this colour“ corresponding to the linguistic confusion. 13 [186] Pursuing his inquiries among the William Rivers svůj výzkum později Singhalese and Tamils in Ceylon, rozšířil i o cejlonské Sinhalce a Tamily, among the natives of Upper Egypt, obyvatele horního Egypta, Eskymáky among eighteen Labrador Eskimos z Labradoru a jihoindické Tody, jejichž […] and later among Todas, he terminologii barev se pokusil seřadit do continue to argue in similar evoluční posloupnosti směřující ke evolutionary terms- although to do so stále větší citlivosti při vnímání barev a he had to exclude the Eskimos, whose jejich komplexnější a detailnější „terminology for color appears to be kategorizaci. Riversovu extremely well developed,“ and to evolucionistickému schématu se však suggest that the apparent difficulty vymykali Eskymáci s velmi modern Egyptians had perceiving blue sofistikovaným vnímáním barevného might actually result from sensory spektra a soudobí Egypťané, kteří měli degeneration, in order to account for údajně potíže s identifikací modré the fact that „the ancient language of barvy. Skutečnost, že podle Egypt“ had a definite word for that dochovaného slovníku starověcí color. Egypťané tímto deficitem netrpěli, vysvětloval William Rivers degenerací sensorických schopností. 14 [186] It is worth noting the sharp Riversův závěr byl v příkrém rozporu contrast with Franz Boas, whose study se stanoviskem Franze Boase, jenž ve […] fifteen years earlier had dealt with své studii patnáct let před Riversem a related problem of categorization of přičítal odlišnou schopnost přírodních sensory perceptions. Boas argued that národů kategorizovat smyslové vjemy the apparent inability of certain non- nikoli jejich údajné „primitivnosti“, ale European groups to make the same vlivu rozdílných lingvistických phonemic distinctions as Europeans kategorií. Franz Boas tím was „in no way a sign of primitiveness“ předznamenal pozdější lingvistický but rather a reflection of the fact that relativismus Edwarda Sapira a the two groups distinguished sense Benjamina Lee Whorfa. perceptions in terms of a different set of linguistic categories. [187] As a neurologist in the tradition of Hughlings Jackson, Rivers took for William Rivers, který byl na rozdíl od granted that mental evolution was Franze Boase neurologem ovlivněným 41 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. manifested at a level below linguistic concepts and sensory concepts. Hughlingsem Jacksonem, tvrdil, že mentální evoluční procesy, zodpovědné za zpracování smyslového vnímání, probíhají na hlubší neurologické rovině než tvorba lingvistických kategorií nebo prostá sensorická percepce. 15 Na Riversovy klasické práce pojednávají o evoluci lidské kapacity kategorizovat smyslové vjemy navázali po druhé světové válce Brent Berlin a Paul Kay, kteří rovněž dospěli k závěru, že existuje univerzální vývojová posloupnost ve vytváření klasifikace barev. Podle zmíněných badatelů veškeré známé jazyky obsahují termíny pro „bílou“ a „černou“ barvu; pokud daný jazyk zahrnuje tři pojmy pro označení barev, je oním třetím termínem „červená“; v případě, že jazyk obsahuje čtyři barevné termíny, přistupuje ke zmíněným třem barvám buď výraz pro „zelenou“, nebo pro barvu „žlutou“; jedna z těchto dvou barev pak dále rozšiřuje barevné spektrum, jestliže jazyk zná termínů pět. Dalšími barvami, které postupně obohacují v průběhu vývoje barevné spektrum, jsou modrá, hnědá, purpurová, růžová, oranžová a šedá. Cecil H. Brown a Stanley R. Witkowski doplnili univerzální posloupnost pojmosloví barev příklady z bionomenklatury, zahrnující zoologické a botanické termíny, případně názvy částí těla. Také v těchto příkladech vědci konstatovali určité zákonitosti při vytváření příslušné terminologie, které podle jejich názoru souvisejí s nárůstem společenské komplexnosti během sociální evoluce. Gerrit Jan Dimmendaal nedávno podrobil neoevolucionistické hypotézy, předkládající těsný vztah mezi rozvojem společnosti a jazykové terminologie, a evolucionistický výklad vzniku analytických jazyků obecně ostré kritice, při níž zpochybnil zejména schopnost současné vědy 42 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. objektivně zhodnotit míru sociální komplexnosti. 16 Po návratu do Velké Británie se Po návratu do Velké Británie se William Rivers věnoval studiu William Rivers věnoval studiu [189] […] fieldwork carried on among příbuzenských vztahů. Během pěti příbuzenských vztahů. Během pěti the Todas of southern india during five měsíců v zimě 1901/1902 William měsíců v zimě 1901/1902 William months of the winter of 1901 – 1902. Rivers prováděl terénní výzkum mezi Rivers prováděl terénní výzkum mezi Having […] discovered „the Tody v jižní Indii. Zde se rozhodl šířeji Tody v jižní Indii. genealogical method“ during his first uplatnit tzv. genealogickou metodu ethnographic venture, he now returned (Genealogical Method), kterou to the field to apply it systematically. vypracoval během expedice do Torresovy úžiny. Tato metoda umožňovala rozlišit mezi příbuzenským systémem založeným na reálných pokrevních vztazích a klasifikačním systémem (classificatory kinship system), jenž řídí standardizované očekávání individuálních práv a povinností a jako takový se podílí na vytváření sociální struktury. Genealogická metoda se stala důležitým nástrojem řady antropologů při shromažďování dat během práce v terénu. 17 Riversovy výzkumy příbuzenských systémů byly výrazně ovlivněny dílem Lewise Henryho Morgana, jež hájil [194] […] Rivers suggested that critics ještě v prvním desetiletí dvacátého (including Westermarck, […] Lang […]) století vůči výtkám skeptiků, jako byli had failed […]. Edward Westermarck nebo Andrew Lang. William Rivers však Morganovo pojetí vývoje příbuzenského systému obohatil o určité sociologické modifikace a tím se přiblížil Smithovi nebo Marettovi a předznamenal [195] […] rather than being in the first nástup siciologismu v britské sociální instance an expression of real or antropologii. Podle Williama Riverse assumed biological relationships, the klasifikační příbuzenský systém classificatory system was „in its origin původně vyjadřoval status, a nikoli expressive of status,“ […] reálný nebo předkládaný biologický vztah. William Rivers zdůraznil, že [197] […] there was „a definite existuje korelace mezi přítomností correlation between the presence of a určitého termínu označujícího term of relationship and special příbuzenský poměr a speciální funkcí, functions attached to the relationship.“ jež je této relaci přidělena. Whatever his modifications of the narůstal důraz na pokrevenství. specifics of Morgan's argument, Rivers William Rivers nicméně nikdy did not question that prior marriage nezpochybnil základní evolucionistický forms were determinative of present předpoklad Lewise Henryho Morgana, 18 V průběhu sociální evoluce však 43 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. kinship relationships; že soudobá terminologie příbuzenských vztahů odráží archaické formy rodiny. Riversovo ocenění Morgana v jistém smyslu zachránilo dílo tohoto významného amerického představitele klasického evolucionismu v „britském exilu“ před zapomenutím, protože ve stejné podobě byl odkaz Lewise Henryho Morgana ve Spojených státech amerických Franzem Boasem a jeho žáky prakticky vymazán z dějin oboru. 19 [189] […] a 700-page monograph that Sedmisetstránková studie Todové Sedmisetstránková studie Todové firmly established Rivers' reputation as (The Todas) získala Williamu Riversovi (The Todas) získala Williamu Riversovi a practioner of „the new anthropology.“ věhlas průkopníka „nové antropologie“ věhlas průkopníka „nové antropologie“ [190] […] help to place The Todas in a zároveň poprvé naznačila bezděčný a zároveň poprvé naznačila bezděčný the movement of British anthropology metodologický odklon jejího autora od metodologický odklon jejího autora od away from evolutionism. zásad klasického evolucionismu. zásad klasického evolucionismu. [192] […] still polyandrous, „the Tudas Todové, kteří praktikovali polyandrii, […]“ had been noted in McLennan's posloužili již McLennanovi v knize Primitive Marriage as part of evidence Primitivní manželství jako ukázka that „the most ancient system“ of blood společenství, jehož příbuzenský relationship was „a system of kinship systém zachovává některé through females only“. matriarchální rysy. William Rivers se […] Rivers seems to have been snažil „vidět“ Tody ve světle checking the categories of Toda evolucionistického paradigmatu, culture against certain traditional kladoucího důraz na analýzu „přežitků“ issues of evolutionary debate […]. a na individuální psychologickou Thus there was “little to indicate that motivaci, avšak záhy zjistil, že […] the idea of gods are vysvětlení geneze todského personifications of the forces of nature“ náboženství jako produktu […]. personifikace přírodních sil nebylo [192] […] Rivers suggested that the Podle Williama Riverse žili Todové Todas had migrated a thousand years původně v malabárské oblasti, kde byli ago from the Malabar region, where ovlivněni křesťanskými a židovskými they had been influenced by Christian osadníky a odkud zhruba před tisícem and Jewish settlements, to Nilgiri Hills, let odešli do pohoří Nílgiri. Zde příliš přesvědčivé. 20 where under special environmental v důsledku specifických přírodních conditions their religion had undergone podmínek jejich původní náboženský simultaneously a theological systém zdegeneroval. degeneration […]. [192] For Rivers, the treatment of the Riversova interpretace náboženství totality of Toda religion was conceived Todů tak byla více reziduální než of more in residual than in integrative evolucionistická či integrativní, a byla terms. […] the conclusion to the work, proto bližší pojetí difuzionistickému far from hinting at an integrative než evolucionistickému nebo functionalist interpretation, funkcionalistickému. foreshadows instead Rivers's later „conversion“ to diffusionism. 44 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. 21 [200] […] he returned to Melanesia in V roce 1908 se William Rivers vrátil V roce 1908 se William Rivers vrátil 1908. Having received a grant from the podporován nadací Persy Sladen podporován nadací Persy Sladen Percy Sladen Trust to „study mother- Trust do Melanésie zkoumat na Trust do Melanésie zkoumat na right communities in the Solomon Šalamounových ostrovech Šalamounových ostrovech Islands, and to trace the details ot the „transformaci matrilineárních vztahů do „transformaci matrilineárních vztahů do transition from mother-right to father- relací patrilineárních“. Spolupracoval relací patrilineárních“. right,“ […]. In Melanesia, he was joined s Westermarckovým žákem Geraldem by Gerald Wheeler, a student of Clairem Wheelerem (narozen 1872) a Westermarck's, and by Arthur M. zejména s Arthurem Mauricem Hocart, who had been an Hocartem, jenž studoval v Oxfordu pod undergraduate at Marett's Oxford Marettovým vedením. William Rivers College. […] Rivers' time was spent rovněž podnikl na lodi Southern Cross […] aboard the mission ship Southern plavbu, při níž navštívil kromě Cross, as it sailed among the New Šalamounových ostrovů Nové Hebridy, Hebrides, the Banks, the Torres, the Torresovy ostrovy a ostrovy Santa Santa Cruz, to the Solomon Islands Cruz. William Rivers se pokusil William Rivers se pokusil aplikovat při […]. aplikovat při výzkumu melanéských výzkumu melanéských příbuzenských 22 23 příbuzenských systémů zásady systémů zásady klasického klasického evolucionismu založené na evolucionismu založené na předpokladu, že charakter soudobých předpokladu, že charakter soudobých příbuzenských vztahů odkazuje příbuzenských vztahů odkazuje k archaickým sociálním institucím. k archaickým sociálním institucím. Lingvistická analýza příbuzenské Lingvistická analýza příbuzenské terminologie ho však dovedla k závěru, terminologie ho však dovedla k závěru, že určité rysy lze objasnit pouze že určité rysy lze objasnit pouze příchodem a působením nové příchodem a působením nové [201 - 202] Rivers' conclusion had populace do Melanésie. Tento populace do Melanésie. Tento broader methodological implications. If Riversův poznatek měl dalekosáhlý Riversův poznatek měl dalekosáhlý Melanesian society was „the resultant metodologický dopad na budoucí metodologický dopad na budoucí of the mixture of three or four main antropologické bádání v Melanésii, antropologické bádání v Melanésii, cultures,“ then one was no longer protože ukázal melanéskou společnost protože ukázal melanéskou společnost entitled to take out of the resulting jako komplexní dynamický celek jako komplexní dynamický celek complex „any institution or belief“ and utvářený vlivem tří nebo čtyř odlišných utvářený vlivem tří nebo čtyř odlišných „regard it as primitive merely.“ kultur, a nikoli jako primitivní kultur, a nikoli jako primitivní společenství, jehož zvyky, instituce, společenství, jehož zvyky, instituce, obřady či náboženské představy (např. obřady či náboženské představy (např. mana) můžeme pokládat za mana) můžeme pokládat za primordiální evoluční stadia. primordiální evoluční stadia. [202] This position was of course close William Rivers kritizoval podobně jako to that Boas argued […] a critical Franz Boas evolucionistické teorie, reconsideration of evolutionary podle nichž je kultura funkcí rasy. assumptions. […] both Boasian and Kulturu oba badatelé shodně chápali Riversian diffusionisms involved a jako neuspořádaný soubor fragmentů, fracturing of cultural phenomena into jejichž individuální osudy je zapotřebí elements for the purposes of historical studovat historickou metodou. Tady reconstruction, they did not také the však příbuznost končila. Franz Boas same route back. se snažil jako dědic německého pojetí […] characteristic Boasian approach to „ducha kultury“ (Geist) porozumět cultural integration was in fact integraci kultury na psychologickém psychological, with language providing základě. Ideální model sjednocení 45 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. the model. kulturních elementů představoval v boasovské antropologii lidský jazyk. [202] But Rivers seem to have been Naproti tomu Riversova psychologická little aware of the various metoda byla ryze individualistická a contemporary manifestations of supra- veškeré soudobé pokusy o individual psychologizing […] (Le suprapsychologické uchopení Bon's crowd psychology, Durkheim's kolektivní identity (Le Bonova conscience collective, Wundt's psychologie davu, Durkheimova Völkerpsychologie). conscience collective, Wundtova Völkerpsychologie) jej nechávaly chladným. 24 [203] […] Rivers was not led by the William Rivers nestudoval dílčí kulturní Germanic notion of Geist toward an komponenty synchronně integrativně, integrationist view of patterning […] ale diachronně jako sousledně which were related to each other not in uspořádaná rezidua epizod minulých paterned synchronic terms but in kulturních kontaktů. stratified diachronic terms, as the layered residue of different episodes of cultural contact. Podle Williama Riverse je zapotřebí, Podle Williama Riverse je zapotřebí, [203] Rivers insisted that „ethnological aby etnologická analýza rozlišila aby etnologická analýza rozlišila analysis“ necessitated a distinction důsledky pouhých kontaktních událostí důsledky pouhých kontaktních událostí between „mere contact“ and „intimate od systematičtějšího prolnutí kulturních od systematičtějšího prolnutí kulturních intermixture.“ Drawing an analogy to prvků. William Rivers, který vycházel prvků. William Rivers, který vycházel British colonial experience […], he z britské koloniální zkušenosti, sestavil z britské koloniální zkušenosti, sestavil arranged four primary „constituents of hierarchické pořadí základních hierarchické pořadí základních culture“ in a hierarchical index of konstitutivních elementů každé kultury konstitutivních elementů každé kultury intermixture. While previous studies na základě jejich výpovědní hodnoty na základě jejich výpovědní hodnoty had taken „material objects“ as their pro rekonstrukci historických styků. pro rekonstrukci historických styků. „starting point,“ these were in fact th Materiální objekty, náboženské a Materiální objekty, náboženské a least trustworthy indices […]. Magico- magické představy a jazykové složky, magické představy a jazykové složky, religious beliefs were only slightly na něž předchozí difuzionistické školy na něž předchozí difuzionistické školy more resistant; and while native kladly značnou váhu, nejsou ve kladly značnou váhu, nejsou ve linguistic structures were not easily skutečnosti podle Riverse pro skutečnosti podle Riverse pro modifiable, it was not difficult to learn a etnologickou analýzu směrodatné. etnologickou analýzu směrodatné. To, co v každé kultuře přetrvává a To, co v každé kultuře přetrvává a new vocabulary […]. 25 [203 - 204] But social structure, „the framework of society“ was quite vzdoruje konjunkturálním změnám, je vzdoruje konjunkturálním změnám, je another matter […] social structure sociální struktura, která představuje sociální struktura, která představuje was „the surest criterion of what is nejspolehlivější kritérium rozlišení nejspolehlivější kritérium rozlišení early and what is late in any given raných a pozdních součástí dané raných a pozdních součástí dané culture.“ kultury. William Rivers poznamenal, že kultury. „We find in Oceania islands […] the na ostrovech Melanésie žijí domorodci, people wearing European clothes, kteří nosí západní oblečení, používají using European utensils, and even evropské předměty a zbraně, přijali od European weapons […]; practicing the misionářů evangelium, ale jejich ritual of a European religion; and yet původní sociální struktura zůstala […] much of their social structure nedotčena. remains thoroughly native and uninfluenced […]. 26 Kniha Dějiny melanéské společnosti 46 Kniha The History of Melanesian Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. (The History of Melanesian Society) Society (Dějiny melanéské z roku 1914 byla shrnutím Riversových společnosti) z roku 1914 byla shrnutím melanéských výzkumů a završením Riversových melanéských výzkumů a jeho metodologického zrání. Toto dílo završením jeho metodologického bylo psáno již zcela ve znamení zrání. Toto dílo bylo psáno již zcela ve difuzionistického výkladu, jehož znamení difuzionistického výkladu, prostřednictvím William Rivers jehož prostřednictvím William Rivers vysvětloval formování melanéského vysvětloval formování melanéského příbuzenského systému a kultury příbuzenského systému a kultury [206] The major intrusions […] were by obecně. Podle Riverse do Melanésie obecně. two related peoples […]. The firtst to pronikly nejprve dvě migrační vlny come were the kava drinkers […]. (populace pijící kavu a žvýkající betel), They were followed by the betel- po nichž následovaly dvě vzájemně chewers […]. There were more recent odlišné megalitické kultury, vyznávající complexities, including two distinct sluneční kult, které zalidnily prakticky movements of a megalithic sun- všechny kontinenty a jejichž worshipping people into Oceania – prehistorická expanze představovala migrations whcih Rivers hoped might celosvětový fenomén. eventually be brought into „relation with other parts of the world […].“ [206] […] The History of Melanesian 27 William Rivers i nadále v Dějinách Society was full of what might be melanéské společnosti podržel řadu called „survivals“ of River's earlier kategorií klasického evolucionismu, evolutionary orientation: […] marital například primordiální promiskuitu, communism, […] totemism […]. He totemismus nebo Frazerovo pojetí preferred a Frazerian to a Durkheimian náboženství, kterému dával přednost definition of religion. před Durkheimovým. [179] At the Portsmouth meeting of the Svou „konverzi“ k difuzionismu William Svou „konverzi“ k difuzionismu William British Association for the Rivers oznámil veřejně v září 1911 na Rivers oznámil veřejně v září 1911 na Advancement of Science in September zasedání British Association for the zasedání British Association for the 1911 […] the symposium was Advancement of Science Advancement of Science somewhat overshadowed by William v Portsmouthu. Toto prohlášení v Portsmouthu. Toto prohlášení River's presidential address to the vzbudilo značný ohlas a je pokládané vzbudilo značný ohlas a je pokládané anthropological section, in which he za jeden z rozhodujících mezníků ve za jeden z rozhodujících mezníků ve announced his „conversion“ from vývoji moderní britské sociální vývoji moderní britské sociální evolutionism to the „ethnological antropologie. antropologie. [237] Rivers's return to psychology Během první světové války se William Během první světové války se William was a by-product of his service in Rivers vrátil znovu k lékařské praxi a Rivers vrátil znovu k lékařské praxi a analysis of culture.“ World War I. […] Revers received an léčil (obdobně jako další účastníci léčil (obdobně jako další účastníci „imperative telegram“ from Elliot Smith, expedice do Torresovy úžiny, Charles expedice do Torresovy úžiny, Charles urging him to John Smith on the start Myers, Charles Seligman a William Myers, Charles Seligman a William of a military mental hospital […], where McDougall) pacienty trpící následky McDougall) pacienty trpící následky three others from the Torres Straits „bombového šoku“. „bombového šoku“. William Rivers jako psychoterapeut se William Rivers jako psychoterapeut se přiklonil k Freudovu učení a po určitou přiklonil k Freudovu učení a po určitou Expedition – Myers, McDougall, and Seligman – were involved in the treatment of soldiers „shell shocked“ by the horror sof trench warfare. […] 47 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. [279] […] Rivers, the leader of the dobu byl pokládán za nejznámějšího dobu byl pokládán za nejznámějšího psychoanalytic movement in advokáta psychoanalýzy ve Velké advokáta psychoanalýzy ve Velké anthropology […]. Rivers […] was Británii. Sigmundu Freudovi nicméně Británii. critical of Freud's narrowly sexual vyčítal přílišný důraz na sexuální focus. povahu libida a údajné podcenění pudu sebezáchovy. Riversova činnost za války jej přivedla do blízkosti řady významných představitelů britského vědeckého a kulturního života, například Roberta Gravese, [239] […] Graves […] was also strongly influenced by Rivers. Arnolda Benetta (1867 – 1931) [229] […] it was this „later“ Rivers that nebo Bertranda Russela (1872 – Arnold Bennett remembered as […] 1970). Po roce 1918 se William Rivers aktivně zapojil do veřejného života. [239] […] Rivers […] was standing as a Smrt jej zastihla během voleb do Labour candidate for Parliament at the parlamentu, jichž se účastnil jako time of his death. kandidát za labouristickou stranu. 28 William Rivers prošel komplikovaným William Rivers prošel komplikovaným vývojem od klasického evolucionismu vývojem od klasického evolucionismu po difuzionismu, v jehož rámci se po difuzionismu, v jehož rámci se sblížil se zástupci heliolitické školy, sblížil se zástupci heliolitické školy, Graftonem Elliotem Smithem a jeho Graftonem Elliotem Smithem a jeho studentem Williamem Jamesem studentem Williamem Jamesem Perrym. Hlavní proud britského Perrym. Hlavní proud britského antropologického myšlení však antropologického myšlení však směřoval k integrativní dehistorizaci, směřoval k integrativní dehistorizaci, založené na socilogismu Alfreda založené na socilogismu Alfreda Reginalda Radcliffe-Browna, nebo na Reginalda Radcliffe-Browna, nebo na biologizujícím psychologismu biologizujícím psychologismu [228] […] until several years after his Bronislawa Malinowského. William Bronislawa Malinowského. William death in 1922, William Rivers was the Rivers, jenž byl v mezidobí po Rivers, jenž byl v mezidobí po single most influential figure in British odchodu Edwarda Burnetta Tylora a odchodu Edwarda Burnetta Tylora a anthropology […] před nástupem Bronislawa před nástupem Bronislawa Malinowského pokládán za Malinowského pokládán za nejvlivnějšího britského antropologa, nejvlivnějšího britského antropologa, sehrál při přípravě obratu britské sehrál při přípravě obratu britské antropologie k funkcionalismu antropologie k funkcionalismu důležitou úlohu. důležitou úlohu. William Rivers byl [252] Malinowski carried into the field William Rivers byl profesorem Alfreda profesorem Alfreda Reginalda the […] Notes and Queries […] and Reginalda Radcliffe-Browna i Radcliffe-Browna i Bronislawa there are various passages in Bronislawa Malinowského, který Malinowského, který používal Malinowski's diary […] which suggest používal Riversovu knihu Poznámky a Riversovu knihu Poznámky a otázky that his own ethnographic experience otázky antropologie (Notes and antropologie (Notes and queries on was leading him along the same path. queries on anthropology) jako základní anthropology) jako základní metodickou pomůcku během terénní metodickou pomůcku během terénní práce. William Rivers sám však práce. William Rivers sám však v tomto novém paradigmatu (možná v tomto novém paradigmatu (možná pouze v důsledku svého předčasného pouze v důsledku svého předčasného 48 Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy. úmrtí) již nenašel místa. 49 úmrtí) již nenašel místa.
Podobné dokumenty
Novinky v biologické podmíněnosti sexuální orientace
podílu žen k ní dochází častěji u jednoho z nich. Když porovnal výskyt nenáhodných inaktivací u žen
(soubor 200 žen) bez homosexuálních potomků, byl jejich podíl podstatně nižší než u žen s jedním ...
drama odmítnutého dítěte prožívané v dospělosti
zaměřený na to, jak dalece je incestní chování v přírodě běžné, byl proveden až v polovině
60. let 20. století (Sade, 1968), a byl zaměřen na incest typu „matka-syn“ . Jeho výsledky
ukázaly, že u v...
Perutě od obzoru k obzoru
Zharmonizoval vědu a zjevení. Přidal i pár konkrétních teorií (typu
která kultura byla nejstarší a jak se šířily), které byly vyvráceny
i věcně. V zásadě, po hlavní linii, však jde hlavně o to, že ...
Pištínský zpravodaj č. 1 2006
vyznělo, že i přesto, že tuto práci nejde dělat bez pochopení
pomoci rodiny, je nutné, aby bylo více žen na všech úrovních
řízení, nejen obcí, krajů , ale i státu. Nepodceňujeme muže ,
ale pohled ž...
OES bakalářský - OES | Otevřené Elektronické Systémy
Program je zaměřen na poskytnutí velmi universální teoretické průpravy v širokém základu matematiky, fyziky, a
teoreticko-průpravných předmětů z oblasti elektronických systémů. Většina předmětů pro...
ŘÍJEN 2011 text
Než mu vyměřený čas vyprší, chce dostat na talíři hlavy mužů, kteří zabili jeho tři
syny. Nabízí svá ropná pole, což je velmi lákavá nabídka, ovšem odpovídá
nelehkému zadání… Thriller Garyho McKend...
říjen
Skvělá jízda kolem světa! Hvězda závodních okruhů Blesk McQueen a nedostižný odtahový vůz Burák se coby nerozluční přátelé vydávají na zcela nová místa s cílem zúčastnit se prvního světového šampio...
article.download - Ústav státu a práva AV ČR
renesance praktické etiky, postrádají však pojmovou preciznost, jež by měla být typickým znakem
filosofické práce. Singer navíc prakticky vůbec nepřihlíží k námitkám svých oponentů a ve všech
prací...