N ejedno překvapení - Základní škola Chrudim Dr. J. Malíka

ro čník X , číslo 2
pro sinec 2001
cena 5 K č
o b časník ž á k ů Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
A N K ET A
Sezná mení
s novými učiteli
Z E ŽIVO T A
Š K O LY
N E N Í PRO F E S E
J A K O PRO F E S E
N ejedn o
př ekva pen í
V á n oce
př ich á zej
í
s v ě tf
an taz ie
Č a s je neú p r o sný ! Ješ tě ned á vno jsem si m o h la o d p o led ne bez
o ba v č í st, a le to u to d obo u u ž m u sí m r o zsvěcet la m p ič ku , a bych
vůbec r ozlu š tila p í sm enka v textu .Ta ké jsem se ješ tě ned á vno
u těš o va la , že zim a , ch la d a vá no č ní náku p ní h or eč ka jso u
d a leko , a le tep lý svetr , zim ní bu nd a a na d itá p eněženka nejso u
v p o sled ní d obě vůbec o d věci.Zkr á tka č a sy se m ění a s nim i i
vš ech ny věci ko lem .Ted y sko r o vš ech ny věci.M y a ná š č a so p is
M a lí č ek zůstá vá m e a p r a vid elně vžd y p o d vou m ěsí cí ch na V á s
č eká no vé č í slo .A o č em bu d e? Ta k tr och u o zim ě, V á nocí ch , a le
co , to u ž si p řeč těte sa m i. Za ch u m lejte se p ěkně d o d eky,
u velebte se d o křesla , r o zsviť
te si la m p ič ku a m ůžete se p u stit
d o č tení .
Po h o d o vé č tení V á m p řeje r ed a kce č a so p isu M a lí č ek.
2
A N K ET A
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
A N K ET A
A N K ET A
Vá noce jsou už přede dveřmi. Ně kteří z vá s se tě š í na dá rky, jiní na
kouzelnou vá noč ní atmosféru a možná se mezi vá mi najdou i ti, kteří si
nedovedou představit Vá noce bez ně kterých vá noč ních zvyků. Jaké
zvyky se u vá s na Vá noce dodržují? Tak to byla otá zka, kterou jsme
položili ně kterým z vá s.
Eliš ka 3.B: Krá jíme slupku od jablek a
há zíme ji za sebe, abychom zjistili,
jakým písmenem bude zač ínat jmé no
nastá vajícího manž ela.
Adam 3. B: Vě tš inou zpívá me koledy,
abychom se zabavili.
Tomá š 4. A: Kaž dýrok pouš tíme
lodič ky a jednou jsme dokonce zkusili i
půst.
Já ra 4. B: Naš ím vá noč ním zvykem je,
ž e nesmíme vstá vat od vá noč níveč eře.
Josef 5. A: Naš e rodina krá jíjablka,
nesmíme vstá t od stolu a moje babič ka se dokonce i modlí.
Jana 6. A: My nesmíme po celýden jíst maso, až teprve u š tě droveč erní
več eře.
Tomá š 7. B: Snaž íme se pouš tě t lodič ky a jinak asi nic.
Luká š 8. B: Dá vá me si š upiny pod talíř, aby ná m přinesly š tě stí.
Radka 8. B: Pouš tíme svíč ky ve skořá pce, nesmíme vstá vat od več eře, jinak
bychom mě li smůlu po celýrok.
Veronika 8. B: Na stůl si dá vá me peníze, aby se u ná s drž ely, a chleba, aby
ná m nezaskoč ila kost v krku. Nesmíme ani vstá vat od stolu.
Michal 9. A: Nejvíce dodrž ujeme asi há zení botou, abychom se dozvě dě li,
jestli zůstaneme doma, nebo ne.
Tereza 9. B: Dodrž ujeme há zení botou, a když nezapomeneme, tak si
rozkrojíme i jablko, abychom vidě li hvě zdič ku.
Paní uč itelka Eva Martincová : Naš e zvyky jsou odpolední prochá zka,
navš tívíme hřbitov, ně kdy zpívá me koledy, ale to ná m moc nejde, také lijeme
vosk ze svíč ek do vody a nesmíme zapomenout ani na krá jeníjablek.
Paní Iva Jůnová : Nesmíme vstá t od stolu při več eři, ale ně kdy to poruš íme,
celýden nesmíme jíst, až u več eře, a také si dá vá me š upiny do peně ž enky.
Kamila Emrová a Aneta Tichá , VIII. B.
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
3
Sezná menís novými učiteli
V letoš ní
m š kolní
m roce můž ete na naš ich chodbách potkávat dalš í
novou tvář. Patřípaníučitelce DÁ ŠE TICHÉ. Naš i š kolu poznala už
jako ž ákyně a potom i jako studentka vysoké š koly, když u nás byla
na praxi. Teď se k nám vrátila učit český jazyk a němčinu.
Přečtěte si následují
círozhovor. Určitě jsou v něm informace,
které se při vyučovánístěž ídozví
te.
Snila jste už jako malá o povolá ní uč itelky?
Už jako malá jsem chtěla pracovat s dětmi, ale ve š kolce. Přestož e jsem
vystudovala obchodní akademii, znovu jsem se ke své mu snu vrátila.
Jaký zá žitek se vá m vybaví, když si vzpomenete na š kolu?
Vybaví se mi postarš í paní uč itelka na zeměpis, která nás obvykle mlátila
přes hlavu tabulkami nebo atlasem.
Jaké byly vaš e pocity a dojmy z prvního vyuč ovacího dne?
První dny jsem byla nejistá a hlavně jsem si nepamatovala jmé na ž áků. Po
své m prvním vyuč ovacím dni jsem věděla, ž e ješ tě nemám vyhráno.
Č emu se nejvíce vě nujete ve svém volném č ase a o víkendech?
Když si najdu volný č as, ráda č tu a obč as sportuji. O víkendu se scházíme s
partou lidí, se kterými hraji na flé tnu.
Jakou poslouchá te hudbu?
Poslouchám rádio, obč as třeba i Beatles a z č eské hudby spíš e folk.
Co nejradě ji jíte?
Nejsem vybíravá, ale potrpím si na sladkosti.
Jací lidé doká ží získat Vá š obdiv a úctu?
Lidé , kteří jsou osobností a jdou za svým cílem a zároveň jsou upřímní,
dobrosrdeč ní.
Kam jste se dosud podívala nejdá l?
Nejdál jsem byla ve Skotsku, strávila jsem tam dvoje prázdniny sbíráním
plodů na malinové m poli a č ásteč ně cestováním.
Má te ně jakou vytouženou zem, kam byste se chtě la podívat?
Ráda bych se podívala do severských zemí, protož e vš ichni říkají, ž e je tam
krásná příroda. Také mě láká Austrálie, která je pro nás exotická a velmi
neobvyklá.
Je č as zimy, Vá noc, co se Vá m na tomto období líbí, co podle Vá s k
Vá nocům neodmyslitelně patří?
O Vánocích jsou k sobě lidé hodnějš í, ohleduplnějš í, snaž í si udělat vzájemně
radost. Nedovedu si je představit bez atmosfé ry oč ekávání, bez pohádek,
4
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
koled, stromeč ku, kapra.
Jakým dá rkem by Vá m udě lali vaš i blízcí nejvě tš í radost? Jak jim
vybírá te dá rky?
Nemám ž ádné konkré tní přání, nechám se raději překvapit. Dárky vybírám
podle zájmu svých přátel a snaž ím se těmi dárky udělat radost.
L. Stillerová , K. Soudková , IX. B
Z E ŽIVO T A
Š K O LY
B r am b or ov ý týden
„Kouká m tak z okna na š kolní pozemek a vidím, jak kluci kopou
brambory. A hned mě to napadlo!“ povídá mi paní uč itelka Eva
Martincová , když jsem za ní přiš la posbírat informace o projektovém
týdnu u třeťá ků. Celá tato akce nesla ná zev Bramborový týden. Už z
ná zvu vyplývá , že hlavním motivem se staly brambory. Každý den byl o
bramborá ch, ale každý den se s nimi dě lo ně co jiného. Dny mě ly své
průvodce, kteří dě tem radili a pomá hali.
Pondělí neslo název Den objevů. Z třeťáků se tak stali vědci s brýlemi a
pláš ti. Zjiš ťovali, odkud k nám brambory byly dovezeny a kdo je pěstoval. V
úkolech jim pomáhal pan doktor Ignác Kniha. Společ ně se dozvěděli mnoho
nové ho. Nyní už vědí, ž e z brambor jíme pouze hlízy, plod je jedovatý a také
znají celý název té to plodiny - lilek brambor, ale i jiné zajímavé věci.
V úterý se vš ichni zabývali zvyky a jejich souvislostmi s bramborami.
Vyhledávali básnič ky a přísloví, ale nejen to. Vydali se ven a jako za starých
č asů pekli brambory. Přehazovali si horký brambor z ruky do ruky a hráli
spoustu dalš ích her. Tímto dnem je provázel pasáč ek Pepík.
Ve středu, v Den příběhů, přiš la na návš těvu Stáňa Stránková. Nauč ila
třeťáky, jak se píš e kniha, a spolu s ní si děti namáhaly své mozeč ky nad
bramborovým hlavolamem. Stač í jen rozkrájet si bramboru na pár č ástí a
zkuste ji zase slož it zpět. Ale tím program dne zdaleka nekonč il. Třeťáci si
také vyráběli svůj bramborový talisman, který jim pak zdobil lavici. A jak na
něj? Nakrájejte si brambory na malé kousky a napíchejte je na š pejli. Až vám
brambory seschnou, vznikne vám krásný talisman pro š těstí, který mohli
budoucí spisovatelé využ ít hned v dalš í č innosti. Ú kolem bylo vymyslet příběh
o bramboře už s urč eným zač átkem a vlož it do příběhu nachystaná slova.
Vznikaly tak detektivky, humorné příběhy i pohádky.
Ve č tvrtek se vařilo. Samozřejmě z brambor. Nejprve si děti spolu s
Hranolkou Sádlíč kovou a Škubánkou Máslíč kovou připomněly, jaká jídla
můž eme uvařit z brambor. Práci jim usnadnilo hledání na internetu. No a na
konec společ ně uvařily Malíkovský buřtguláš .
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
5
Pátek byl ve znamení umění. Tímto dnem je provázel malíř pan Štěteč ka,
který jim vysvětlil, na co vš echno se umění dělí. V hudebním odvětví se
zpívaly písnič ky o bramborách a o pasáč cích. Tanec nahradilo spíš e
sportování. Děti skákaly v pytlích a soutěž ily. Ve výtvarné m oboru třeťáci
zapouš těli barvy do š krobu, vyráběli bramborové korále a tiskátka.
Doufám, ž e jsem vám alespoň troš ič ku přiblíž ila program třeťáků a ž e už víte,
co znamená Bramborový týden. Myslím, ž e si vš ichni už ili legrace, zábavy,
ale také se urč itě dozvěděli mnoho nové ho.
K. Soudková , IX. B
B r am b or ový týden píš e . . .
V předeš lé m č lánku jsem psala o projektové m týdnu ve třetích třídách. V
Bramborové m týdnu vzniklo mnoho krásných příběhů s různým zaměřením.
Nabízím vám proto dvě díla, ve kterých měly děti použ ít daná slova. Posuďte
sami, jak se jim to povedlo.
Použij slova: temný les, utržený knoflík, kulaté zrcá tko, pestrobarevný
motýl, nakousnutá brambora.
Maminka je odpoledne v práci a v bytě je ticho. Jako by tu nikdo nebyl. Ale
přece je někdo doma. . .
A vtom se to stalo. Něco v kuchyni zač alo š ustit jako v temné m lese. Jak to
zaš ustilo, spadlo kulaté zrcátko, sjelo mi po koš ili a utrhlo mi knoflík. Knoflík
spadl na zem a vtom vlé tl do pokoje pestrobarevný motýl. Motýl letěl do
kuchyně a já jsem š la za ním. Když motýl doletěl do kuchyně, sedl si na linku,
kde byla nakousnutá brambora. Pak jsem si uvědomila, ž e nakousnutá
brambora spadla z misky a to bylo to, co zaš ustilo. Maminka po chvilce přiš la
domů a já jsem jí vš echno vyprávěla.
D. Raticová , III. B
Nejhezč í den v týdnu je sobota. Na sobotu si kaž dý vž dycky vymyslí něco
hezké ho a zajímavé ho. . .
Třeba vloni mi někdo vyprávěl, ž e před několika lety, když jsem ješ tě než ila,
byl u naš eho domku temný les. Prý se o něm říkalo, ž e v něm straš í. Když
jsem tak jednou seděla doma a přemýš lela o tom, najednou se mi utrhl
knoflík a zakutálel se. Když jsem pak hledala zakutálený knoflík, přiletěl ke
mně pestrobarevný motýl a povídá lidským hlasem: „Je támhle v koutě.“
Zůstala jsem udiveně stát a zírat na něho. Když odletěl, podívala jsem se do
kulaté ho zrcátka. Byla jsem úplně rudá. Když podruhé motýl proletěl okolo
mě, řekla jsem mu, ať se skamarádíme. On souhlasil. Jak dořekl poslední
slovo, tak se to stalo. Motýl se proměnil v krásnou paní. Pak jsme š li do
naš eho domku a ona mi líč ila, jak se to stalo. Pak jsem jí dala bramboru a
ona si jen kousla a nechala ji lež et na stole. Na stole byla nakousnutá
brambora. Hned jsem si řekla, ž e z ní něco uvařím, ale paní mě zarazila,
6
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
mávla rukou a bylo to. Ona řekla, ž e půjde. Jak řekla, tak udělala. Pak jsem
byla v domku sama a bylo mi smutno. Ale zato jsem měla dobrou
bramborovou polé vku.
K. Slezá ková , III. B
Myslím, že se to vš em třeťá kům moc povedlo. Urč itě jim jejich příbě hy
daly hodně prá ce a úkolu se zhostili opravdu dobře. Doufá m, že se jim
tak povede i nadá le.
K. Soudková , IX. B
R ozh odnise!
Život je jako cesta výtahem. S tímto závěrem jsme společ ně odcházeli z
projektové ho dne. Ale jaký ten výtah je, to už zálež í na kaž dé m z nás. A tak
jsme vš ichni rozebírali, jaký výtah by měl být ten náš . Zní to jednoduš e, ale
chce to pořádně se zamyslet!
Když se řekne slovo výtah, kaž dé mu z nás se pravděpodobně vybaví
cesta nahoru a dolů. A stejně tomu je i v naš em ž ivotě. Chvíli jsme veselí, vš e
se nám daří a my pomalými, lahodnými douš ky vychutnáváme tu slast
š ťastné ho ž ivota. Ale vš e netrvá věč ně! Oproti tomu přijde na řadu cesta zase
pěkně dolů. Ta už není tak příjemná. Větš inou se nám nic nedaří, nic
nevychází a ž ivot nám připadá nanic. Ale proč ? Kdo si polož í tuto otázku a
chvíli se zamyslí, urč itě nalezne odpověď. Něco se zvrtlo. Ale nebude to vina
toho š těstí, co sedne i na vola, ale bude to zádrhel někde v nás! Proto to chce
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
7
řeš it problé my hned a ne se řítit dolů. Ten, kdo si říká, ješ tě poč kám, jedna
č tyřka (nebo jakýkoli problé m) nic neznamená, ten si jistě natluč e. Vím, není
snadné říci stop a náš výtah – ž ivot jen tak zastavit, ale výsledek rychlé ho a
rozumné ho řeš ení bude větš inou kladný. Problé my chtějí zprovodit ze světa
hned, jak se objeví. Některé nepůjdou jen tak lehce, ale pokud se do toho
opravdu vrhnete nebo vyhledáte spolehlivou pomoc, je pravděpodobné , ž e
váš výtah už nebude klesat. Právě naopak. Jestliž e se nauč íte správné mu
postupu při řeš ení problé mů a nesnází, cesta výtahem – ž ivotem se stane
bezpeč nějš í. Není vylouč eno, ž e váš poklidný ž ivot se změní v pád, ale
nauč íme-li se problé mům alespoň troš ku předcházet, zmírníme riziko úrazu.
Pro příklad vezměme š kolu. Žák, který se poctivě připravuje na hodiny, má
svůj výtah větš inou pod kontrolou. Zato někteří lenoš i se na vš e „vybodnou“a
pak se diví, za co jen tu š patnou známku dostali. A tak je to skoro se vš ím.
Víte-li, ž e pro danou věc jste udělali maximum, na cestě výtahem to bude
pravděpodobně znát. Vyveze vás buď nahoru, nebo si udrž íte stálou pozici. A
selž ou-li vš echny vaš e přípravy a řeš ení, urč itě se najde někdo, kdo vám
dokáž e poradit nebo pomoci.
My z IX.B už víme, jak zklidnit nebezpeč nou jízdu, a mnozí z ná s si svůj
výtah bedlivě hlídají. Stač í se „jen“ sprá vně rozhodnout.
K. Soudková , IX. B
Spolu to dokážem e – H or ní B r adlo
Právě přijíž díme do Horního Bradla, kde budeme dnes a zítra poznávat
sami sebe, ale i naš e spoluž áky. Vš ichni už se také těš íme, jak bude vypadat
náš penzion, jaké budou pokoje a hlavně na „noč ní spánek". (A také jsme
rádi, ž e se nemusíme uč it.)
Opakovaly jsme si s kamarádkami, kdo s kým bude spát. Nejdříve jsme
se ubytovali a potom jsme š li do jídelny domluvit se s naš imi uč itelkami na
tom, co budeme dělat.
Zahráli
jsme si hru na hřiš ti. Při ní byla naš e třída rozdělena na dvě
poloviny a kaž dá skupina si musela celá stoupnout na lavič ku. Na té jsme se
měli rovnat podle velikosti, stáří, dé lky vlasů atd. Za kaž dé ho č lověka, který
spadl na zem nebo stál na š patné m místě, byl jeden trestný bod.
Na
zpáteč ní cestě jsme si s druhou skupinou sdělovali záž itky. Po
převleč ení jsme v jídelně hledali své Duš íky a dále venku zjiš ťovali, jestli jsme
Otevření nebo Uzavření, kreslili Obraz své ho já a mezi těmito hrami byl i
Skorolauf. Zmatené děti, které hledaly písmena, ze kterých se měla skládat
slova, pobíhaly vš ude, ale ne tam, kde měly. Jako například Lucka. Té se
vž dy, když někde jsme, něco přihodí. V Horním Bradle se zabořila do velké
smradlavé hromady hnoje. Zabořily se jí tam boty, a proto š la zpět v
ponož kách a boty nesla v ruce.
8
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
Elánu jsme měli naš těstí vš ichni dost, ale i tak to byla docela nároč ná
hra. Pro někoho na výdrž a pro někoho na myš lení. Energii, kterou jsme ve
hře ponechali, nám opět vrátila vynikající več eře, ze které se nám dělaly
boule za uš ima.
J enom si nemyslete, več er, když
jsme si sedli vš ichni do krouž ku, jsme
se také nasmáli. Až nám knoflíky u kalhot popraskaly.
Samozřejmě jsme si poté
zahráli spoustu dalš ích her, například hru na
pravdu. Pak jsme š li spát. Ale nebyl by to výukový seminář, kdyby alespoň
někdo nezazlobil. Tentokrát to ale nebyly kluč ič í, nýbrž snad vš echny holč ič í
pokoje. Ale jeden pokoj přeci jen převládal.
Elixíru
č ilosti jsme měli na druhý den plný pohár.Odpoledne nám s
dalš í dávkou her rychle uteklo a cestou zpět jsme si v autobuse zpívali veselé
písnič ky. Když jsme sem jeli, mysleli jsme si, ž e to bude alespoň odpoč inek
od š koly a přemýš lení, ale to jsme se velice mýlili.
Tereza Jaroš ová , Radka Paulusová , VIII. B
Seznam ovací š kola v přír odě
Kaž dý zač átek je těž ký. To se nevyhnulo ani nám, dětem ze VI. B. Nový
š kolní rok nám přinesl nové uč itele, nové předměty a také více uč ení.
Abychom se s tímto lé pe vyrovnali, odjeli jsme hned v září na týdenní š kolu
v přírodě. Školu v přírodě nám naš i uč itelé zorganizovali prý proto, abychom
se navzájem poznali nejenom s nimi, ale předevš ím sami se sebou. A to se
jim opravdu podařilo. Například jsme ve dvojicích vyráběli draka. Nebo jsme
vyplnili dotazník o sobě, ten jsme dali kamarádovi, který si ho přeč etl a potom
musel odpovídat na otázky stejně tak, jak byly vyplněny v dotazníku. Uč ili
jsme se pomocí her pomáhat jeden druhé mu. Pozorovali jsme nádhernou
podzimní krkonoš skou přírodu. Už ili jsme si spoustu legrace.
Š ípková Martina VI. B
Š kola v přír odě
Vítkovi
ce 2001 – VI. A
Zápisy obč as humorné - vybráno ze ž ákovských deníč ků
Před ná mi se objevila krá sná horská chatič ka.
Cestou jsme kus cesty chodili z kopce do kopce.
Na pokoji jsem s Ivkou, Míš ou, Simč ou a se mnou.
Dopoledne jsme koulely sudy po sjezdovce.
Poledníklid byl ukonč en cestou na Bzenecko.
Uš li jsme ná roč nýteré n a cestou potkali asi mrtvou zmiji.
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
9
Č eká nína več eři bylo předlouhé , má lem jsem to nevydrž el.
Co bylo k več eři, nevím, ale zjistím to.
Byly blbouny – obrovské knedlíky.
Po zklidně níjsme š li do hajan.
Vstali jsme a š li na chleba s paš tikou.
Seš li jsme se, abychom uš li sedm kilometrů.
Š li jsme ž lutou cestou na Rezek (u ně kterých řízek).
Potom jsme š li na tú ru do hrač ká rny.
V obchůdku jsem utratil č á st své ho jmě ní.
K obě du bylo knedlo-zelo-vepř.
Š itímaňá sč ího tě líč ka nebylo zá bavné , ale dopadlo to výborně .
Když kaž dýzač al vyrá bě t, nikdo nevě dě l, co to bude.
Maňá sci už klidně lež ía my za chvíli budeme spá t.
Vě tš ina hrá la hru, ale já vedle v pokoji zadrž oval krev.
Teď píš eme do vá s, deníč ci!
Š li jsme ke koním, vidě li jsme vš ak kozy.
Potkali jsme muchomůrky, hořce a oplocené mraveniš tě .
Po poledním klidu jsme ož ivovali lesnísuroviny.
Mé straš idýleč ko se jmenuje Kanč ívíla.
Bulisá k podhořennípomá há zbloudilým dě tským hlá skům.
Také jsme mě řily vzduch.
A zase výlet.
Malýobě d s sebou ná m dal tem hodnýpá n z penzionu.
Výlet se mi líbil díky š umícím potokům.
Když jsme vyš lapali kopec, dostali jsme dobrou ná ladu.
Chleba se sýrem krá vou jsem dala klukům.
Zkouš eli jsme pokusy s elektrickým plotem.
Z ohrady pro ovce jsme byli prostě uneš eni.
Díky paníuč itelce jsem poprvé v ž ivotě vidě la ž ivé brusinky.
Na tento výlet jsem š la s hrůzou, a vrá tila se s radostí, byl moc fajn.
Dost mě bolely podrá ž ky.
Ono to bylo vš ecko vlastně pořá d dobré .
Ná mi vyrobenýdrak vypadal jak znač kový.
Brzy v pá tek jsme se dobalili.
Vůbec, ale vůbec se mi nechce odjet!
Pr ojektový den „ Voda“
Je středa ráno, avš ak není jen tak ledajaká. Máme totiž projektový den. A tak
se asi vš ichni do š koly moc těš íme. Co budeme dělat? To byla otázka, kterou
jsme si také kladli. Nejprve jsme se zaposlouchali do tónů písnič ek s
10
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
námětem voda. Pak jsme si připomněli, jak ji využ íváme a jaké jsou její klady,
zápory, ale i zdroje. Na chvíli jsme se také ocitli „v divadle“a sledovali paní
uč itelku předvádějící fyzikální pokusy s vodou (o jednom z nich se dozvíte
více v klubu Mladých Debrujarů). Voda má tři skupenství, to už víme dlouho,
ale přece jen opakování je matka moudrosti. A tak jsme zařazovali, kam patří
rampouch, rosa anebo pára. Pokud si prohlé dnete nástěnnou plochu v naš í
třídě, přesvědč íte se sami, ž e nejvíce nám toho zanechalo kreslení
abstraktních obrázků s námětem dé š ť, vánice, rosa, mráz… . Jací
ž ivoč ichové ž ijí ve vodě nebo jejím okolí, jaké jsou vodní rostliny, jaké existují
vodní stavby, které zeměpisné pojmy souvisejí s vodou? A mnoho dalš ích
odpovědí na tyto otázky najdete ve třídě osmé B.
Veronika Š ustrová , VIII. B
D e b rujář i
C o b ud e m e v yráb ět nyní? Tak na
to j
sm e se te ntokrát ptaly i m y
sam y se b e . N apad lo nás, že
spoj
ím e př íj
e m né sužite čným a
d ám e v ám re ce pt na v ýrob u
„potápěče “, kte rý b yl součástí
proj
e ktov ého d ne osm ých tř íd
snázv e m „Vod a“.
Ná vod na superhrač ku
- „potá pě č e“
Je to úplně jednoduché . Do plastové láhve
napustíme až po okraj vodu, úzkou
skleněnou lé kovku (kapátko) naplníme
trochu vodou. Šikovně ji otoč íme směrem dnem nahoru a dáme ji do láhve.
Pozor! Voda nesmí ze zkumavky uniknout, vzduch také ne. Musíme je dát
v takové m poměru, aby zkumavka plavala. Poté zaš roubujeme láhev a prsty
ji stlač íme.
Co bude dělat náš potápěč ? To je soutěž ní otázka, výherce dostane příš tí
Malíč ek zdarma! Tak s chutí do vyrábění! Soutěž e se nesmí zúč astnit ž áci
osmých tříd. A vy, kteří chcete Malíč ek zdarma, piš te své odpovědi
se jmé nem a třídou a noste je do 8. B – obálky s jež eč kem.
N aše he slo zní: D e b ruj
ár si v ív žd y rad y!
Jana Machová a Veronika Š ustrová , VIII. B
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
11
Co se ná m povedlo
Bě h 17. listopadu
1. místo - Martin Pokorný III. B
1. místo - Kateřina Beč evová V. A
2. místo - Nikola Hrousková III. A
Plavecká soutě ž chrudimských š kol 6-ti č lenných družstev
1. místo - Nikola Tajslerová, III. A
Adé la Marousková, III. B
Eliš ka Tichá, III. B
Alž běta Šmítková, III. B
Daniela Raticová, III. B
2. místo - Michala Vykydalová, V. A
Romana Severýnová, V. A
Klára Šiklová, V. A
Lucie Bureš ová, V. B
Lenka Kač erská, V. B
Eva Chadimová, V. B
1. místo - Marian Dobrovolný, III. A
Lukáš Kratochvíl, III. A
Martin Truneč ek, III. A
Sebastian Marek, III. A
Martin Lebduš ka, III. A
Jiří Dynák, III. A
3. místo - Martina Šípková, VI. B
Iveta Daleká, VI. A
Aneta Raticová, VII. B
Michala Sádecká, VII. B
Šárka Beranová, VII. B
Tereza Bajerová, VII. A
1. místo - Pavel Hromádko, IV. A
Dan Čermák, IV. B
Michael Dobrovolný, V. B
Jan Haltuch, V. B
Lukáš Kvapil, V. A
Martin Vápeník, V. A
Plavecká soutě ž mě st
Mě sto Chrudim získalo celkově 5. místo (2 vě tš í š koly 58 plavců).
Nejvyš š í poč et bodů 25 za svůj výkon dostali :
Romana Severýnová, V. A
Michala Vykydalová, V. A
Aneta Raticová, VII. B
Michala Sádecká, VII. B
Dan Čermák, IV. B
Michael Dobrovolný, V. B
Lenka Kež marská, V. B
Martina Šípková, VI. B
Lucie Forš tová, VIII. B
Pavlína Venclová, II. A
Tomáš Forman, II. A
Výsledky š kolního kola v š achá ch
I. stupeň 1. Jan Krys, V. B
2. Karel Culek V. B
3. Jan Pudil V. A
II. stupeň 1. Jan Salamon VIII. A
2. Pavel Plíhal VIII. A
3. Jan Gregor IX. B
12
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
Urč i
tě v á s u ž n ěkd y n ěkd o
n a p á li
l n a a p r íla a jestli n e,
ta k o to r a d ějibyste sim ěli
p ř eč ís t n á š č lá n ek. Ten tokr á t
jsm e se š li z ep ta t p a n í
uč i
telky M IR OSLA V Y H ŘE BE N OV É, kter á u č í n a d r u hém stu p n i
. A ta n á m
v yp r á v ěla ,ja k v ten to d en d op a d la .Ta k n ev á hejte a s chu tíd o toho .
Stalo se to na vysoké š kole při studiu. Byl apríl a moje spoluž ač ka mi řekla,
ž e mě volal pan docent. Tak jsem š la za ním, zaklepala na dveře a slyš ela
jsem, jak někdo říká: „Dále.“Veš la jsem dovnitř a tam sedělo sedm nebo osm
pánů. Postavila jsem se ke dveřím a vš ichni jsme se na sebe navzájem dívali.
Byla to chvilič ka, než se pan docent zeptal, co si přeji, ale mně to přiš lo jako
celá věč nost. Pravila jsem, ž e mi spoluž ač ka řekla, ž e mě volal. On se divil,
ž e o nič em neví. Podíval se do kalendáře a naznač oval mi, ž e je apríl. Panu
docentovi to doš lo dříve než mně. Zrudla jsem a odeš la. Spoluž ač ka se
mezitím schovala a koukala se, jak budu reagovat. Nakonec jsme to š ly
oslavit do cukrárny.
Radka Paulusová , Tereza Jaroš ová , VIII.B
V á n oce,V á n ocep ř ichá z ejí
Jak slaví V á n ocev A m er ice
Prosinec je tady a Vánoce už ťukají na vrátka. Jistě se těš íte na
spousty dárků pod stromeč kem. Stejně jako děti v USA. A jaké ony mají
Vánoce? Tak to si přeč těte v naš em č lánku. Toto vš e mi vyprávěla
kamarádka, která ž ije v Americe.
Pro Američ any jsou Vánoce největš ím a nejdůlež itějš ím svátkem
v roce. Tento svátek mají 25. prosince. Nejdůlež itějš í je oslava narození
Jež íš e Krista. Navíc je to oslava rodiny a legrace. To je zvláš tě důlež ité pro
vš echny děti. Kaž dým rokem lidé zdobí domy zevnitř i zvenku vánoč ními
ozdobami, barevným osvětlením, sádrovými anděly, hvězdami, věnci a někdy
také cukrovými holemi. Ve š kolách se sejdou příbuzní a Santa Claus mluví
s dětmi. Dny před Vánocemi lidé nechodí do zaměstnání, pouze zaměstnanci
obchodních center a domů musí do práce. Tyto dny totiž chodí lidé hodně
nakupovat vánoč ní dárky. Obvykle také kupují mnoho vánoč ních stromků pro
výzdobu svých zahrad a domů. Peč ou vánoč ní koláč ky, různé cukrovinky a
kupují sladkosti. Děti mají ve š kolách připravené vystoupení pro své rodič e a
příbuzné . Ve městě je také plno představení, jako třeba balet a zpěv koled.
Lidé posílají vánoč ní pohledy, takž e i poš ťáci mají co dělat. Več er před
Štědrým dnem děti donesou před dům koláč ky pro Santa Clause a mlé ko pro
soby. K več eři si místo kapra snědí radš i krocana a hovězí peč eni
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
13
s bramborami a zeleninou. Po več eři děti pověsí na krb punč ochy, aby jim
Santa Claus měl kam dát nadílku. Když děti spí, tak Santa Claus přijíž dí na
svých saních, ve kterých jsou zapřaž ení sobi. S pytlem plným dárků se
protáhne komínem a naplní punč ochy hrač kami. Ani pod vánoč ní stromeč ek
nezapomene dát zabalené dárky. Ráno se vš ichni probudí do vánoč ního dne.
Děti ihned nahlé dnou do punč och a pod stromeč ek. když zjistí, ž e tam jsou
dárky, tak utíkají pro rodič e a potom vš ichni zpívají koledy a rozbalují dárky.
Michaela Jirovská , VI. A
V á n oč n ík ou z len í
J is tě j s te u ž p řem ýšleli o tom , j a k b y m ě la vy p a d a t va še
vy s n ě n á z em ě . O to j s m e s e p ok u s ili i m y , s n í
lci z e 6.B.
V ě n ova li j s m e s e vy m ýšlen í z em í
, ve k terých b y chom
chtě li ží
t.C hcete vě dě t,j a k to dop a dlo? Ta k n evá hej te a
p řeč tě te s i ty to n á s ledu j í
cíu k á z k y .
Rá j z ví
řá tek
Byl jeden Ráj zvířátek. Celé mu Ráji vládl král s královnou. Král byl
pejsek a královna koč ka. Oba byli velmi hodní. Žila tam vš echna zvířata.
Zvířátka byla spokojená a velmi milá. Ráj byl hezký a barevný. Zvířátka se
měla náramně dobře. Žádný č lověk jim neubliž oval. Žili tam i lidé , ale ti lidé
byli hodní a věděli, a také se podle toho chovali, ž e kaž dý ž ivot má stejnou
cenu a ž e vš ichni jsou si rovni. V tom ráji byly vily, které měly velké zahrady
plné květin. Obchody tam měly skoro vš echny potřeby pro chovatele. Bylo to
tam tak zařízeno, ž e v kaž dé vile bydleli zvířata a lidé . Když měla nějaká
zvířátka ráda sníh, tak jim na zahradě sněž ilo, a opač ně. Krásně to tam
vonělo kvetoucími květinami. Byl to prostě nejkrásnějš í Ráj na světě.
Nikol Š torková , VI. B
Ří
še hu db y
Bylo nebylo. Za devatero horami, devatero řekami a devatero galaxiemi
byla Ř íš e hudby. Domy tam vypadaly jako noty, řeky jako notová osnova a
auta jako notové klíč e. Lidé se domlouvali tóny. Vš ichni hráli na nějaký
hudební nástroj nebo alespoň zpívali. Pořád tam byly slyš et tóny měkké ,
pěkné a ohebné , ale někdy také oš klivé a tvrdé . A jestlipak víte, kdo je
vydával? No přece zlá banda rockerů, kterou policisté chytají už mnoho let.
Chytají je asi takhle: když někoho z nich uslyš í, přezpívají ho pěknou hudbou
a on se jim vzdá. Po Ř íš i hudby se line tolik pěkných tónů. No taky, aby ne!
14
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
Vž dyť Ňoťánků je již přes milión. Představte si tu krásu, když zač nou hrát
vš ichni dohromady. Je z toho úplná symfonie. Kaž dý č lověk hraje jiný tón.
Když hraje dlouhý tón, tak má vlasy dlouhé . A když hraje krátký tón, tak má
vlasy krátké . Vš em se ve své zemi líbí. Tak tam š ťastně ž ijí až dodnes.
Ondřej Tefr, VI. B
Z em ě fotb a lu
Za padesáti horami a š edesáti řekami je země, kde ž ijí obyvatelé
váhavci. Místo nohou mají fotbalové míč e. Místo š kol vš ude stojí fotbalová
hřiš tě. Kaž dé ráno v devět hodin se vš ichni malí váhavci dokutálejí na hřiš tě.
Tady si hrají do dvanácti hodin, pak se přikutálí velký jídelní míč a nabízí jim
fotbalová jídla: č okoládové kopač ky se š lehač kovými tkanič kami, zapeč ené
jableč né trič ko s piš koty, kokosové chránič e máč ené v karamelu. K pití se
podává ochucené mlé ko z mlé č né dráhy. Po sladké m obědě se váhavci
rozmýš lejí, na které dalš í hřiš tě si půjdou zahrát. A protož e to jsou váhavci,
nemůž ou se dlouho rozhodnout. Až se najednou setmí a oni se odkutálejí do
svých kulatých domků.
Martin Š tolpa, VI. B
V á n o č n ís n ě n í
Také rá di sníte? Urč itě ano. A Vá noce, ty jsou na sně ní jako stvořené.
Stač í zavřít oč i a představit si třeba obrá zky Josefa Lady.
„A děti se vrátily zpátky k mamince a tatínkovi a vodník nadále
spokojeně vysedával na své vrbě,“dovyprávěla babič ka. Ten Lada stejně ale
dobře píš e, říkám si. I když jsem na pohádky už stará, stejně si některé ráda
vyslechnu. „Tak š up do postele. Zítra je Štědrý več er, tak aby ses nám dobře
vyspinkala,“dodává babič ka. Lehnu si tedy do postele a usínám…
„Kde jsem se to ocitla? A co to mám na sobě? Sukně se zástěrou, to
není můj styl!“Rozhlíž ím se kolem sebe. V dálce vidím postavu. Rozběhnu
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
15
se k ní. „Pane, prosím vás, kde to jsem?“Neznámá osoba se otoč í. Leknu se.
„Nejste vy náhodou vodník?“ptám se. „A co sis, děvč ico, myslela, ž e
sněhulák? směje se. „Ale vy jste hodný vodník, ž e? Snad netopíte lidi a
nestřádáte si jejich duš ič ky pod poklič ky?“„To víš , ž e ne! Jen tu vysedávám u
vrby a bafám ze své fajfky. Vš ichni lidé z okolí mě tu znají a nebojí se mě!“
Oddychla jsem si. „To byste mi mohl poradit, jestli v tamhleté chaloupce bydlí
hodní lidé , u kterých bych se mohla ohřát?“„Ale jistě, ž e jsou hodní. Už jsou
staří a mají v sobě plno lásky.“„Tak děkuji,“louč ím se a rozběhnu se
k chaloupce, jelikož mi zač íná mrznout nos a uš i. Z nebe na mě dopadají bílá
peříč ka. Sníh je křehký a snadno se v něm propadám. Doběhnu k chaloupce.
Je celá ze dřeva, má zděný komín, ze které ho stoupá kouř. Celé stavení je
pokryto bílou peřinou. Buš ím na dveře. Otevírá mi starš í muž . Zve mě dál.
Překroč ím práh a zůstávám udivena stát. Z pece se line vůně právě
upeč ené ho chleba. Ve světnici stojí jen postel s velkou peřinou z husího peří
a stůl, na které m se vyjímá vánoč ní stromeč ek. Stromeč ek je chudě ozdoben.
Jen nakrájené jablíč ko, prosté ozdoby ze slámy a pár oříš ků. Posadím se na
ž idli a paní mi přináš í v hliněné m dž bánku teplý č aj. Pán nese v náruč í dřevo,
aby přitopil a mně bylo teplíč ko. Zívám. Z toho tepla jsem ospalá. Domácí mi
nabídnou, abych si lehla do postele. Poslechnu je a zalé zám pod velikou
teplou duchnu. Ptám se na zříceninu hradu, kterou jsem zahlé dla na kopci
nad lesem. Pán se dá do vyprávění: „Po mnoho let v těchto lesích ž ijí
divož enky. Jsou to velice zlé ž eny. Nejdříve tě oč arují svým tancem a potom
tě uhranou. Už sto let se nikdo neodváž il překroč it práh té zříceniny.“„Hm,“
říkám si, „to je zajímavé .“Pomalu se mi zavírají oč i a …
„No tak vstávej, ty lenochu. To chceš zaspat snídani!“volá babič ka
z kuchyně. Pomalu se zvednu a pokouš ím si vzpomenout na sen. Nedaří se
mi to. Chci odejít. Něco jsem shodila. Otoč ím se a vidím kníž ku od Josefa
Lady. Je v ní přesně ten obrázek, o které m se mi zdálo. Vš e si vybavuji. Byl
to pro mě velký záž itek, i když jen ve snu.
Tereza Zitová (prá ce z VIII. roč níku)
Právě sáňkuji na kopci za městem. Závodím s ostatními, kdo bude dřív
dole. Vedu, ale najednou si vš imnu, jak ze země přede mnou kouká pařez a
… tma. Lež ím na zemi. Asi jsem se zbláznil. Okolo mě stojí děti ve staré m
obleč ení a beranicích, jako vystřiž ení z obrázků Josefa Lady. Bolí mě hlava, a
tak s nimi jdu přes zasněž ený kopec do vesnice. Tam mi snad dají alespoň
aspirin. Když se přede mnou vesnice objeví, zůstávám stát s ústy dokořán.
Malé domeč ky se choulí k sobě okolo návsi. Z blízké ho kopce na ně
shlíž í malý kostelík. Napravo ode mě lež í zamrzlý rybník, na které m dovádějí
děti. Malí, velcí, kluci i dívky se tu klouzají a různě si hrají. Jako ve snu
scházím z kopce do vesnice. Chci si ty domeč ky lé pe prohlé dnout. Na bolest
hlavy jsem úplně zapomněl. Náves je jiná, než jak ji znám. Žádné
vyasfaltované prostranství, ale neporuš ená sněhová plocha, po které se vine
vyš lapaná cestič ka. Tu mou pozornost upoutá chaloupka nalevo. Je celá
dřevěná a dívá se na svět pouze jedním malým oké nkem. Pokrývá ji dřevěná
16
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
střecha, jak vidím na místě, kde je odhrnuta sněhová peřina. Přecházím na
druhou stranu návsi k domu s č ervenou omítkou. Tady bydlí asi nejbohatš í
rodina z vesnice. Nejspíš rychtář. Chci jít dál prohlé dnout si dalš í domy, ale
už se zač íná š eřit a já pozoruji, jak se v chalupách rozsvěcují okna. U
roubené chaloupky stojí ponocný a vytrubuje koledy. Za ním se třese zimou
jeho ž ena s velkou nůš í na zádech. Tu se okolo zač ínají trousit dalš í děti.
Nakukují do rozsvícených oken. Jdu okolo skupiny starých stromů přímo
k nim. Dozvídám se, ž e jsou tak chudí, ž e nemají ani na stromeč ek. K zemi
se zač ínají snáš et hebké vloč ky sněhu. Chci si prohlé dnout kostel. Odsud
vidím jenom věž ič ku. Ostatní zakrývají stromy. Vine se k němu klikatá
cestič ka.
Tu se mi zamlž uje zrak a je mi zima. Rozkoukávám se . Poznávám své
kamarády. Stojí okolo mě a prohlíž ejí si rozbité sáňky a taky mě, jako bych
spadl z měsíce. „Jak se ti spalo?“posmívají se mi. „Lež íš tu skoro č tvrt
hodiny.“Přemýš lím o té vesnici, ale asi se mi jenom zdála.
Michal Tůma, (prá ce z VIII. roč níku)
R e c e ptypr o m ilo v n ík ydo br o t
N A VÁ N O C E
N a V á n o c e z v o n k yz v o n í
a v k uc hyn i to m o c v o n í.
M am k a pe če c uk r o v í.
Kam ho sc ho v á ?N e po v í.
Ká ťa Š ustrová , III. B
M ilé děti a r o diče , jistě jste si na psa li J e žíško vi o něja ké
ty dár ky a s na pětím o če káváte Š tědr ý de n. H la vně
m e nší děti. Č a s vám jistě ute če , když pe če te cukr o ví.
N ěkdo dělá ko m iníčky, někdo za se plněné r o hlíčky a jiní
tře ba ne pe če né tyčinky zko ko su. Existuje spo usta
do br ého cukr o ví. Pr o m no ho dětí se blíží Váno ce , když
o kusí pr vní čo ko ládu za dve ntního ka le ndáře . Ta ké po
Váno cích jistě ne je n děti vzpo m ína jína ta jné výpr a vy za
cukr o vím . A pr o to jsm e se te nto kr át po díva li na m lsné
ja zýčky pr ávě r e da kto r ům na še ho dlo uho o če káva ného
ča so pisu M a líče k. Pr ávě Váno ce r o zsvítí o či m iliónům
dětí. To to vydání se liší o d o sta tních tím , že někte ří
zr e da kto r ů vás se znám í se svým i ne jo blíbe nějším i
r e ce pty.
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
17
Pařížsk ér o hlíčk yo d Katk ySo udk o v é
NA PŘ ÍPRAVU POTŘ EBUJEME:
20 dkg mletých ořechů, 15 dkg mleté ho cukru, 1 celé vejce a 1 ž loutek
Zpracujeme v misce a necháme chvíli zavlhnout. Rohlíč ky při vyvalování
posypáváme mletým cukrem. Na vál si bokem prosijeme sítkem jemnou
vrstvu cukru, vezmeme kousek hmoty ve velikosti větš ího vlaš ské ho ořechu,
obalíme v cukru a vyválíme hada v průměru malíč ku. Nakrájíme na stejně
velké kousky podle š ablony 6 cm. Narovnáme na plech, vylož ený peč icím
papírem, a jen mírně zahneme. Peč eme v mírně vyhřáté troubě asi 12 minut.
Hlídat! Rohlíč ky naskoč í a trochu se rozjedou, jak zač nou spodem růž ovět,
ihned vyndat. Když zač nou víc hnědnout, okamž itě je sesypte na stůl.
Zdobení
Na rohlíč ky nastříkáme hodně kré mu a po ztuhnutí máč íme v č okoládě. Kré m
můž eme použ ít normální nebo paříž ský.
Pařížský krém
V kastrůlku promícháme 12 dkg cukru krupice a 3 lž íce kakaa. Postupně
vmícháme po č ástech č tvrt litru š lehač ky a vaříme asi č tvrt hodiny na mírné m
ohni. Necháme vychladnout. Utřeme 1 až 1½ másla a po č ástech zaš leháme
prochladlou š lehač ku.
Č okolá da
3 – 5 dkg 100% tuku IVA, 11/2 – 2 č okolády na vaření. Rozpustíme na mírně
prohřáté plotně nebo ve vodní lázni, nesmíme přehřát, tuhne a hořkne.
Rohlíč ky se ztuhlým kré mem máč íme a dáme na plech ztuhnout.
M ysliv e c k ék n o flík yo d V e r o n ik yŠustr o v é
NA PŘ ÍPRAVU POTŘ EBUJEME:
25 dkg hladké mouky, 14 dkg má sla, 8 dkg cukru, 3 ž loutky
Ze vš ech ingrediencí se udělá těsto, ze které ho se vykrajují malá silná
koleč ka, navrch se nandá nádivka, na ni se dá oříš ek a peč e se.
Ná divka
3 bílky, 20 dkg ořechů a 20 dkg cukru.
Bílky uš leháme a přidáme rozemleté ořechy. Nezapomeňte si nechat i ořechy
na ozdobení.
N e pe če n étatr an k o v ék uličk y
o d M ar tin yŠípk o v é
NA PŘ ÍPRAVU POTŘ EBUJEME:
20 dkg má sla, 20 dkg prá š k. cukru, 10 dkg kokosové mouč ky, 3 tatranky,
4 dkg kakaa, kokosová mouč ka na obalení
18
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
Příprava
utřeme máslo s cukrem, přidáme kokosovou mouč ku, rozstrouháme tatranky
a přisypeme kakao. Spojíme a tvoříme kulič ky, které obalujeme v kokosové
mouč ce.
Šk e bličk yo d A n e tyTic hé
NA PŘ ÍPRAVU POTŘ EBUJEME:
25 – 30 dkg hladké mouky, 25 dkg hery, 2 vejce, 4 lž íce vody
Postup
těsto necháme přes noc odpoč inout. Vykrajujeme koleč ka, naplníme je a
přehneme – rohy prsty přimáč kneme.
Ná plň
25 dkg oříš ků, 5 dkg másla, 10 dkg cukru, 1 celé vejce, 1 ž loutek.
Dáme na plech a peč eme. Hotové obalujeme v cukru.
Na závěr mi dovolte, abych Vám doporuč ila svůj nejoblíbenějš í recept –
Ko k o so v étyčin k y
Smícháme 25 dkg kokosové mouč ky, 1 malé slazené kondenzované mlé ko
SALKO a 15 dkg mouč kové ho cukru. Směs dáme do lednič ky ztuhnout. Na
vál si připravíme mouč kový cukr s trochou maizeny a na lehce posypané m
vále z té to směsi vyvalujeme tyč inky. Vyválené dáme opět do lednič ky
ztuhnout. Ú plně hotové můž eme postříkat č okoládou nebo v č okoládě
namoč it konce.
Přejeme Vám, aby se Vám ž ádné cukroví nepřipálilo a vš em naš e vaš e výrobky chutnaly.
Jana Straš ková , VI.A
N ejedno př ekvapení
Č a s utík á ja k vod a a m y pro vás m ám e
opět připra venou na ši rubrik u o
veselých příbězích zvířátek . M noh o
zvás m á d om a pejsk a , a le urč
itě
nezlobí ta k ja k o psík pa ní uč
itelk y
Dy trtové.Přeč
těte si sa m i, ja k é příh od y
za žíva jí u nich d om a už d va rok y se
svým č
ty řnoh ým m iláč
k em .
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
19
Z dá n íkla m e
Jednoho dne nám byl přivezen. Nebyl objednán, ale při pohledu na toho
ž ivé ho plyš áč ka jsme nedokázali říci ne. Tak byl ten psí kluk náš . Dostal
jmé no Hugo. Otec Zoro, matka Tula. Už ta jmé na nás snad měla varovat.
Jedni ho obdivovali, druzí nás straš ili a dávali v té době už marné rady. Bígla
do bytu, to nevydrž íte. Zpoč átku jsme si mysleli, ž e se přizpůsobí. Louž ič ky,
roztrhané věci – to bylo na denním pořádku. Stač ilo, když se podíval svýma
podmalovanýma oč ima, a my jsme odpouš těli. Pedagogické zásady š ly
stranou. Kdo se přizpůsoboval, to jsme byli spíš my. Plyš áč ek se rychle měnil
v plyš áka. Jeho velký apetit ho tvaroval před oč ima. Co bylo horš í, stával se
z něho supernič itel. Packy se zvětš ovaly, zuby té ž . Denně docházelo k bojům
o první místo ve smeč ce. Mladík zač al š kodit i v zahradě. Ze dveří vylé tl jak
raketa a domů se nevracel, volání zásadně neslyš el. Výsměš ně si říkal: ,,Mě
teda nechytíte!‘‘ Dalš ím kritickým momentem byly a jsou návš těvy u
zvěrolé kaře. Svým dvounohým rozumí velice dobře, ale poslouchat je
nebude, jedině snad za kus ž rádla. Co umí výborně, to je loudění, hádání se
a vyhrož ování po psím způsobu.
Za svůj dvouletý ž ivot si vykoledoval zákaz chození do zahrady a
vycházky zásadně na vodítku. Mnohokrát totiž páníč kům zdrhnul. Největš í
průš vih měl o loňských Vánocích, kdy ho mladš í pánič ka vzala na výlet
vlakem do Vrbatova Kostelce. Byl krásný den, a tak ho litovali, ž e je na
vodítku. Přiš la chvíle svobody. Toho vš ak nezřízený útěkář využ il a zmizel
jako blesk za nejbliž š ím kopcem. Dva
průvodci běhali, volali, sípali a kaš lali.
Pes ale kaš lal na ně. Objevil partič ku
srnek a s těmi si už il odpoledne dle
svých představ. Nahánění psa trvalo tři
hodiny. Nakonec byl polapen s pomocí
dž ípu a psího kolegy. Dostal nářez, ale
vypadal vítězně na rozdíl od znič ených
páníč ků. Od té doby, když zlobí,
říkáme mu, ž e ho dovezeme do
,,Vrbaťáku‘‘
. Ale hledat nebudeme!
Hodí po nás oč kem a v psím duchu si
řekne: ,,Vy kecáte!‘‘Má pravdu.
A ja cíjsou bíglové?
Tento psík je spíš e menš í postavy. Má delš í uš i a krátkou srst. Původně byl
v Anglii využ íván k š tvaní zajíců a králíků. Má velmi dobrou povahu, je to č ilý,
š ťastně vyhlíž ející pes, ale bývá také tvrdohlavý a potřebuje pevnou ruku.
Bígl znamená ve francouzš tině ,,otevřené hrdlo‘
‘.
A. Tichá , K. Emrová , VIII. B
20
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
Ahoj bá sníci, tak jak se vá m líbilo první vydá ní té to rubriky? Že vá m přiš lo
jednoduché ? Tak to se dá snadno změ nit. Minulá bá snič ková doplňovač ka
byla jen na uvítanou na zahřá tí. Nyníuž to nebude tak snadné . Budete muset
troš ič ku zapřemýš let, ale doufá m, ž e vá s to neodradí. Zatím jste mi bá snič ky
moc neposílali, tak ž e to zase zbylo na mně , ale doufá m, ž e se polepš íte a
svá díla mi brzo předá te. V tomto č ísle ješ tě zůstaneme u Jiřího Žá č ka a jeho
bá snič ek a bude toho na doplňová nítrochu víc než minule.
T a k,a le t eď u ž hu r á d o ú ko lů !
KATEŘ INA SOUDKOVÁ
JIŘ ÍŽÁČ EK
Več er u rybníka
Každý mluví tak, jak umí
Kaž dý mluví tak, jak mluví,
když se pustí do řeč í –
ž luva mluví řeč í . . . . .,
prase řeč í . . . . .
Kaž dý mluví, jak ho těš í,
jak se komu uráč í –
blecha mluví řeč í . . . . .,
tuč ňák řeč í . . . . .
Kaž dý mluví tak, jak musí,
jak mu jazyk dovolí –
husa mluví řeč í . . . . .,
buvol řeč í . . . . .
Kaž dý mluví tak, jak umí,
jak se uč il odmala –
hlavně když se . . . . .
č lověk, pes i . . . . . !
Už se smráká, voda láká.
Žabič ky už lezou ven,
jdou se koupat s več erem.
Pozdrav nejdřív zakvákají,
pak do vody naskákají.
Čistota už pomíjí,
a tak se teď umyjí.
Žbluňky, hop a skok,
pojďte s námi, strejdo mlok.
Pořádně si pohrajeme,
pak rybníku zapějeme.
Rákosí si pěkně š umí,
ž abky dobře zpívat umí.
Strejda mlok si zaž bluňká,
my jsme rybník, ne tůňka.
A jak padne desátá,
nikdo nikam nechvátá,
vš ichni pěkně potichu,
zalezou si do pelechu.
Krásné sny tam mívají,
slyš íte, jak chrupají?
Sprá vné odpově di z minulé ho č ísla: hrají, nadě lí, rá nu, má š , kluku, svez,
ná mořníka, zná m.
K. Soudková , IX. B
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
21
B y la jse m p ř i t o m …
Z lat ý o ř íše k 2001
V še začalo c e lke m n e v in n ě . So use d ka, kte ro u m á m jako tře tí
babičku,m ě přihlá sila d o so utě že Zlatý o říše k. Tato so utě ž o c e ňuje d ě ti
o d še sti d o patn á c ti le t, kte ré v n ě če m v yn ikají, n e bo d o sá hly
zajím av ýc h v ýsle d ků . Zlatý o říše k se ko n á po d zá štito u n ad ac e pan í
Dagm ar H av lo v é. So use d ka o m n ě n apsala, že rá d a kre slím , m aluji,
píši bá sn ičky, kre slím skřítky a jse m re d akto rko u ško ln ího časo pisu.
Dlo uho se po o d e slá n í d o pisu n ic n e d ě lo . P ak se to ale strhlo . V šic hn i
účastn íc i jso u bě he m ro ku pře d stav o v á n i, a tak i ke m n ě s d iktafo n e m
přije l Če ský ro zhlas 2 P raha. P o uv e ře jn ě n í ro zho v o ru m i přišla je ho
n ahrá v ka, ale i po zv á n ka d o Če ské te le v ize . Byla jse m v ybrá n a m e zi
třic e t n e júspě šn ě jšíc h. Do pise m m ě zv ali n a 17. 11. 2001, kd y pro bě hlo
o fic iá ln í pře d á v á n í d e se ti Zlatýc h o říšků . N ě ko lik d n ů pře d o d je zd e m
d o Brn a (za ČT)přije li d v a fo to grafo v é a já pózo v ala se sv ým i prac e m i
pře d o bje ktiv e m . Fo to grafie byly po užity při slav n o stn ím pře d á v á n í
v te le v izi.
De n D byl pře d e m n o u. Dalo by se říc i d e n jako každ ý jin ý, ale
te n hle byl pro m ě a pro zbýv ajíc íc h d v ac e t d e v ě t d ě tí v ýjim e čn ý. Už
je n brzké v stá v á n í n asv ě d čo v alo tro c hu jin é so bo tě . Do Brn a jsm e
d o razili v čas-o ko lo d e sá té ho d in y d o po le d n e . P ro to že byl po če t
d o pro v o d u o m e ze n ý, v sto upila se m n o u d o bud o v y pln é ruc hu a
o če ká v á n í je n m am ka...
. . .V c há zím e d o bud o v y. Je ště pře d c hv ílí bylo v še c e lke m fajn .
Jse m tro šku n e rv ózn í, pře c e je n v šic hn i už jso u d o le v n atá če c ím sá le .
P o m alu sc há zím po sc ho d e c h a hle d á m sv é urče n é m ísto . Je n á s tu
třic e t a se d ím e po tře c h ro zd ě le n i po d le o bo rů . O patrn ě o kukuji
v še c hn y ko le m a sn ažím se po c ho pit, c o po n á s žá d á te n m e n ší pá n
pře d e m n o u (se d ím v prv n í řad ě ). A ha, už v ím , n ac v ičuje m e
pře d stav o v á n í a pře d á v á n í o říšku. „A čtv rtý Zlatý o říše k získá v á
Kate řin a So ud ko v á ,“ slyším n yn í je n zkuše bn ě z úst m e n šího pá n are žiséra. Kupo d iv u ze m ě trém a pad á a le hc e o d po v íd á m n a je ho
o tá zky. N ac há zím pe v n o u pů d u po d n o ham a. Sle d uji o statn í
uc haze če .Zaujala m ě d ív ka,kte rá m á už v e čtrn á c ti v e lm i v yso ké c íle .
V ro c e 2004 by se c htě la zúčastn it o lym pijskýc h he r a je jí v ýsle d ky
v plav á n í to m u o d po v íd ají. Dá le m ě upo utal c hlape c , c o se sv ým
bratre m zalo žil v lastn í d iv ad lo a ško ln í časo pis,a také c hlape c ,kte rý už
o d d v an á c ti le t píše d v o use tstrá n ko v é d e te ktiv ky. I jin é ko n íčky a
zá jm y m i přijd o u o bd iv uho d n é. M n o zí v n ic h už d o sá hli v e lm i d o brýc h
v ýsle d ků , n o , m á m c o d o há n ě t!P rv n í zko uška ko n čí a já si říká m :„Tak
to pů jd e lépe , n e ž jse m če kala.“ A le to jse m n e tušila, c o m ě če ká d á l.
22
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
P o po le d n í pauze jse m je ště v po ho d ě . N a sc én u přic há ze jí o prav d o v í
m o d e rá to ři - Ev a Bre ttsc hn e id e ro v á a Pe tr H o rký a i ho sté zko uší jako by
n ao stro . N ě kte ré zá bě ry prý v yužijí v ko n e čn é v e rzi. Zn o v u
n ac v ičuje m e po tle sk a pře d á v á n í c e n . P ře sazují m ě , v ad ila jim m o je
v ýška.Po c hv íli m ě začín á bo le t za… zad n í partie .
Se d ím e tu už sko ro d v ě ho d in y a člo v ě k m á strac h se po hn o ut,
aby n ě c o n e po kazil. I d ruhá zko uška ko n čí a n a řad u přic há zí pan í
m askérka. Už n e jse m tak se be jistá jako rá n o . P o c iťuji c hlad a po kud
jse m si m ysle la, že se m i rá n o ko le n a třá sla, tak te ď se m i ro zute kla
úpln ě . Dn e s už po tře tí sc há zím z tě c h sc ho d ů , ale po prv é m á m c o
d ě lat, abyc h je se šla. Jako v e sn u d o se d á m n a žid li, ale to už přic há zí
pan í H av lo v á (s o c hran ko u), pan m in istr Do stá l a pan n á m ě ste k
m in istra ško lstv í. Začín á m e !Sn ažím se sam a se be uklid n it, ale n ě jak m i
to n e jd e . Po pro gram u ho sta se pře d stav ují a v yhlašují v žd y d v ě
skupin y. P rv n í d v a o říšky sko ro n e v n ím á m . Zv e d á m se o d sto lu a stá le
jse m tro c hu m im o , ale s úsm ě v e m a le hkým po hybe m hlav y zd rav ím
pan í H av lo v o u a pan a m in istra.Už o pě t se d ím ,an i n e v ím jak.C ítím ,jak
m i buší srd c e a m á m po c it, že se v šic hn i d ív ají je n n a m ě . A už se to
n e se ! R o zle pe n í o bá lky a já už pře s prů sv itn ý papír zn á m čtv rtého
d ržite le Zlatého o říšku, stá le je ště d o ufá m , že špatn ě čtu, ale slo v a
m an že lky pan a pre zid e n ta m luv í jasn ě . V ím , že už v e se lého kašpá rka
se zlatým o říške m v ruc e n e d o stan u. Srd c e se už klid n í, ale ad re n alin
sto upá !Sn ažím se zakrýt c hv ilko v é zklam á n í, v zte k a zá v ist. Brzy to v šak
pře c há zí, pro to že m ě ro zv e se lila písn ička R o m an a V o jtka, kte rý zpív á
v m uziká lu Po m á d a. R o m an kle čí u m ě , d rží m ě za ruku a zpív á m i, že
be ze m ě n e m ů že žít. To d o m luv e n é n e bylo , a tak n e v ím , zd a-li se
m á m stá le usm ív at, če rv e n at, n e bo pro jisto tu o m d lít. Je n d o ufá m , že
n a o brazo v c e n e bud u tak rud á jako v e skute čn o sti. P ak už to m á
ryc hlý spá d . Zá po rn é po c ity m ě pře šly a sn ažím se bav it. Stá le m i ale
te n sv ě t ko le m n e přijd e jako re alita. R o zd á v ají se po sle d n í o říšky, jse m
v d o bré n á lad ě , a d o ko n c e i m ů j úsm ě v n e n í um ě lý. V še d o bře
d o pad lo ! P ře v zala jse m c e n u - fixy, C D, čo ko lá d u a ke ram ic kého
H ajaju. Se sbírala jse m je ště pá r auto gram ů a hurá n a ho stin u, v šic hn i
byli srd e čn ě zv á n i.Do brá v e če ře a pře d n á m i byla už je n c e sta d o m ů .
N yn í už m ě to lik n e m rzí, že jse m Zlatý o říše k n e získala. Po zn ala
jse m n o v é lid i, byla jse m (a bud u) v te le v izi a jse m o pě t o pá r zá žitků
bo hatší. Člo v ě k by n e ře kl, ko lik prá c e d á „je n “ tako v é pře d á v á n í. A le i
pře sto to byl skv ě lý d e n , n a kte rý je n tak n e zapo m e n u! A po kud
c hc e te v id ě t v ýsle d e k n aše ho (m ého ) c e lo d e n n ího sn aže n í, sle d ujte
te le v izn í o brazo v ku 1. 1. 2002 n a pro gram u ČT1. P ře ji příje m n o u
zá bav u.
K . Soudk o v á , IX . B
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
23
N E N Í PRO F E S E
J A K O PRO F E S E
N a za čátk u ro k u js m e s i ve třídě ps a li, čím
byc h o m c h těli být.N a pa píre c h m no h a z nás
s e o bje vilo po vo láníprávník ,k o nk rétně bylo m yšle no a dvo k át.Právník
to tiž m ůže býti s o u dc e .A ta k js m e s i ře k ly, že by nás za jím a lo , o če m
to to po vo láníje .M no zíz nás s i pře ds ta vís la vno u Ally M c B e a lo vo u ,a le
f
ilm o bča s zk re s lu je , no po s u ďte s a m i. J a k to do o pra vdy je , s i m ůže te
pře čís tv na še m ro zh o vo ru s pa nía dvo k átk o u J U Dr.Šárk o u Línk o vo u .A
ne za po m e ňte ,že va še tipy na ro zh o vo ry o po vo láníc h m ůže te no s itdo
s c h ránk y s je že čk e m v VIII.B .
Č ím jste c h tě la b ý tja k o m a lá?
Já jse m jako m alá n e jd řív e c htě la být pan í učite lko u, asi tak d o té
o sm é tříd y, a po to m jse m n a gym n á ziu už ho d n ě c htě la být
ad v o ká tko u (prá v n ičko u).
Proč jste si vyb ra la toto povolán í?
L íbilo se m i, pro to že jse m je d n ak c htě la prac o v at m e zi lid m i a
po m á hat jim ře šit je jic h pro blém y, je d n ak jse m c htě la, aby každ ý d e n
byl tro šku jin ý. Takže jse m v lastn ě n e c htě la c ho d it po řá d je n d o prá c e
o d te hd y d o te hd y,m ít píc hačku,ale ro zho d o v at si to sam a.
C o jste pro toto povolán í m use la udě la t?
N e jprv e v yjít o sm ile to u zá klad n í ško lu,m ít po kud m o žn o d o bré zn á m ky,
d o stat se n a gym n á zium v Pard ubic íc h. Tam jse m úspě šn ě po čtyře c h
le te c h stud ia také o d m aturo v ala.A pak jse m ud ě lala přijím ac í zko ušky
n a v yso ko u ško lu (n a P rá v n ic ko u fakultu Un iv e rzity Karlo v y v P raze ). Tu
jse m stud o v ala čtyři ro ky, po to m jse m n e jprv e m use la být zam ě stn an á
u pan a d o kto ra P lav c e tad y v C hrud im i - tři ro ky. N á sle d n ě jse m slo žila
d alší zko ušky pře d ad v o ká tn í ko m o ro u, abyc h m o hla m ít sv o u v lastn í
ad v o ká tn í kan c e lá ř.
C h tě la jste h o n ě k dy zm ě n it?
Te ď již určitě n e !O d té d o by,c o jse m ad v o ká tko u,tak n ikd y!
Ja k vypa dá Váš pra c ovn í de n a c o je je h o n ápln í?
Zas tak m o c si ho n e určuji sam a, m ů j prac o v n í d e n o bv ykle začín á
v o sm ho d in a zá le ží n a to m , kd y a kd e m á m n aříze n é so ud n í je d n á n í.
Do st často ho m á m v C hrud im i, P ard ubic íc h n e bo H rad c i Krá lo v é, ale
ko likrá t putuji i po c e lé re public e . Takže m usím d o bře um ě t říd it auto ,
abyc h si v šud e d o je la. A n á plň m o jí prá c e je v lastn ě ta, že si stá le píši
n ě jaké po d á n í k so ud u, jse m u v ýsle c hu n e bo c ho d ím n a so ud n í
je d n á n í.
24
M ALíČEK čí
slo 2/2001- 2002
C o Vásn a tom to povolán í b a ví a c o pova žuje te za n e jtě žší ve svém
ob oru?
N a po v o lá n í m ě v lastn ě bav í v še . H lav n ě n e m á m každ ý d e n ste jn ý.
V žd y jse m příje m n ě , n ě kd y i n e příje m n ě , pře kv ape n a, s čím ke m n ě
lid é přijd o u n a po rad u. Za n e jtě žší po v ažuji asi to ,že n ikd y n e m o hu být
lín á ,n e m o hu zů stat stá t,m usím stá le stud o v at,pro to že je m n o ho zm ě n
prá v n íc h pře d pisů .
Pa n uje m e zi právn ík y riva lita ,n e b o spíš přáte lsk é vzta h y?
Já byc h ře kla, že spíš ty přá te lské. Do st riv ality je m e zi klie n ty. P rá v n ík,
kd yž je d n á s prá v n íke m , há jí zá jm y sv ého klie n ta, takže m usí být
n e příje m n ý n a sv ého ko le gu. Kd yž jsm e m im o prá c i, tak jsm e n a se be
přá te lští.
Je tě žk é se prosa ditv tom to ob oru?
Já byc h ře kla, že je . V yžad uje to ho d n ě píle , prá c e , stud ia i n ao pak
v e lko u d á v ku d o bré n á lad y i zá ze m í v ro d in ě . M ít d o brého m an že la a
d ě ti,se kte rým i n e jso u staro sti.
Spe c ia lizuje te se n a ob h a job u určitý c h vě c í?
Tad y v C hrud im i a v Pard ubic íc h v lastn ě v ě tšin o u přijím á m e v še c hn y
klie n ty,n e m á m e žá d n é v e lké spe c ializac e .A po kud se týká o bhajo by,
tak o bhajo ba v tre stn ýc h v ě c e c h je stá te m přid ě le n a, an e bo se n a
n á s lid é o brá tí n a zá klad ě pln é m o c i. R o zho d n ě o bhajuji v še c hn o , c o
ke m n ě přijd e . Po d le n á zo ru se v žd yc ky sn ažím brá n it zá jm y sv ého
klie n ta,aby d o stal buď to přim ě ře n ý,n e bo n e jlépe žá d n ý tre st.
Ja k ý b yl Váš n e jtě žší přípa d?
M ě la jse m i n ě jaké po kusy v ražd y, jako byl pá n , u kte rého jse m si
v lastn ě uv ě d o m ila, že n e byl žá d n ý n ajatý v rah, že d rže l zbraň v ruc e
pro to , že už n e m ě l žá d n é jin é v ýc ho d isko . N e c htě l to ho d ruhého
člo v ě ka zabít. Spíš ho te n d ruhý trá pil. Takže v to m byl te n pro blém .
N ě kd y se stá v á , že i je d n o d uc hý případ se m ů že zd á t tě žký, člo v ě k
n ikd y n e v í,kd o si k so ud u přiv e d e jakého sv ě d ka a c o se stan e .
Jana Machová a Veronika Š ustrová , VIII. B
S o u t ě ž e - P o z ná t e j e? spr á vné o dpo vě di z 1 čísla
1. Eva Martincová, 2. L. Dubová, 3. Hana Janeč ková, 4. L. Škrlík,
5. I. Jehlič ková,
M ALíČEK – obč asník žá ků Zá kladní š koly Chrudim, Dr. J. Malíka
v redakč ní rada: V. Šustrová, J. Machová, T. Jaroš ová, M. Jirovská,
R. Paulusová, A. Tichá, K. Emrová, J. Straš ková, M. Šípková,
L. Marhanová, R. Severýnová, K. Soudková, L. Stillerová
v adresa redakce: Základní š kola Chrudim, Dr. J. Malíka 958,
Chrudim 537 01, tel.: 0455/62 06 07, e-mail: [email protected]