Rozumíte slovensky?
Transkript
Rozumíte slovensky?
Rozumíte slovensky? Zpracovali Anna Řepková a Jiří Mikulecký, studenti septimy 2010 / 2011 na Podještědském gymnáziu v Liberci Zadala: Mgr. Hana Šabaková Konzultanti: Ing. Martina Košátková Hušková Jan Řepka … zde je uvedena pouze druhá část práce a dotazník … 2. Rozumíme, či nerozumíme slovensky? Na otázku, zda česká veřejnost rozumí slovenštině stejně dobře jako dřív, nelze jednoznačně odpovědět, protože každý z Čechů má jinou zásobu slovenských slov. Některým rozumí i mimo kontext, jiným pouze ve větách. Záleží na tom, jak často se se slovenštinou během svého života dostával do přímého kontaktu i na tom, po jak dlouhou dobu. Bude totiž rozdíl jednak mezi dnešními malými dětmi, jež slovenštinu slyší jen občas, a dospívajícími, kteří mohou mít mezi Slováky své vrstevníci a kamarády, a oproti nim mezi střední a starší generací, která se v době svého mládí nebo své dospělosti mohla setkávat se slovenštinou denně. Aby bylo možno zjistit, zda je povědomí o slovenštině závislé především na věku dnešních Čechů, byl vytvořen dotazník z padesáti vybraných slovenských výrazů a deseti vět. Tento dotazník byl dán k vyplnění celkem stu respondentům pěti věkových skupin. Nejmladší skupina byla ve věkovém rozmezí 10 - 15 let; tyto děti už umějí psát, ale je u nich minimální předpoklad, že slovenštinu slyší častěji. Druhou skupinu tvořili především středoškoláci ve věku 15 - 20 let; u nich se vzhledem k většímu spektru kamarádů a větší možnosti cestovat dalo předpokládat, že rozumějí slovenštině lépe. Dospělí mezi 20 - 40 lety zažili ještě společnou republiku, a proto se u nich dalo očekávat lepší porozumění slovenským slovům i větám. Z respondentů nejstarších byly vytvořeny dvě skupiny, a to 40 - 60 a 60 let a výše. Autorka výzkumu předpokládala, že vzhledem k životním zkušenostem prokáže nejlepší znalosti slovenštiny skupina poslední. 2.1 Dotazník Po konzultaci se zadávající a s autorčiným otcem byl sestaven dotazník. Ten byl tvořen ze tří částí. V první se zjišťovalo, zda jsou respondenti v nějakém častějším kontaktu se slovenštinou, ve druhé měli dotazovaní přeložit slovenská slova do češtiny a v části třetí překládali věty ze slovenštiny do češtiny. První, a to částí zjišťovací, se dotazovaní, až na výjimky, bohužel nevěnovali. Opomněli vyplnit, zda mají na Slovensku nějaké příbuzné, či jestli sledují nějaký slovenský pořad nebo poslouchají slovenský rozhlas. Proto nemohla být tato část vyhodnocena. Do vlastního dotazníku bylo vybráno 50 slov z běžného, každodenního života, a to záměrně jednak ty výrazy, které mají svou hláskovou podobou blízko k češtině, a naopak ty, které dnešní starší i střední generace považuje za „chytáky“. Z každé věkové skupiny bylo osloveno 20 respondentů. Ze správných i chybných odpovědí byly vypracovány grafy; dvacet dotazovaným představuje vždy sto procent. 2. 2 Výrazy v první části dotazníku a jejich překlad zemiak – brambor kapor - kapr ohovárať - pomlouvat riad- nádobí rezeň – řízek veverica - veverka pozrieť - podívat oblok - okno marhuľa - meruňka papagaj- papoušek hojdať - kolébat,houpat nožnice- nůžky uhorka – okurka ťava - velbloud bozkať - líbat lopta - míč čučoriedka -borůvka mačka- kočka korčul‘ovať - bruslit vankúš - polštář šošovica – čočka korytnačka- želva vystrájať - vyvádět okuliare - brýle žuvačka - žvýkačka somár- osel ponúknuť - nabídnout cintorín - hřbitov paradajky - rajčata bocian - čáp ľad - led fajčiar - kuřák vrecko - kapsa vtáčik - ptáček hmľa - mlha rušňovodič - strojvůdce nohavice - kalhoty šarkán - drak cencúl‘- rampouch murár - zedník topánky - boty pečeň - játra hladný - hladový kováč - kovář golier - límec chrbát - záda smädný - žíznivý dojča - kojenec pery - rty bosorka - čarodějnice 2. 3 Graficky vypracované výsledky jednotlivých věkových skupin 2. 3. 1 První věková skupina Byly osloveny děti ve věku mezi 10 - 15 lety, tedy ve věku, kdy už dovedou číst a zároveň mohou mít povědomí o existenci jazyka blízkého češtině. V této věkové skupině byla (jako v jediné) v odpovědích uváděna slova, která dětem slovenský výraz připomínala, například, že cencúl‘ (rampouch) je culík, nebo že somár (osel) je komár. (Starší už buď jenom uvedli překlad výrazu, nebo odpověď nezadali.) 2. 3. 2 Druhá věková skupina Druhou skupinu tvořili lidé ve věkovém rozpětí 15 - 20 let. Jejich znalost slovenštiny byla lepší než u předchozí skupiny, ale horší než u všech starších. 2. 3. 3 Třetí věková skupina Následující graf zachycuje odpovědi respondentů mezi 20 - 40 lety. V porovnání s dvěma předchozími skupinami je patrná lepší znalost jednotlivých slovenských slov. Znali např. význam výrazu „čučorietka“ nebo „golier“, jimž z předchozích kategorií nerozuměl nikdo. 2. 3. 4 Čtvrtá věková skupina Nutno podotknout, že věková kategorie mezi 40 - 60 let rozuměla nejvíce slovenským výrazům. Je to způsobeno nejspíše tím, že ještě zažili Československou republiku a vnímali slovenštinu jako jazyk, který mohli denně slyšet. Respondenti této věkové skupiny nebyli v době, kdy existovala ČSSR, tak malí, takže jim mnohá slova zůstala v paměti dodnes. 2. 3. 5 Pátá věková skupina 2. 3. 5 Pátá věková skupina Skupinou poslední jsou lidé nejstarší, a to ve věkovém rozpětí 60 let a více. Ti Československou republiku zažili a určitě se i slovansky nespočetněkrát domlouvali. I když je tato skupina nejstarší, nebyli její respondenti nejúspěšnější. Lidé nad sedmdesát let už často zapomínají, a i když slovo znají, nemohou si mnohdy vzpomenout na jeho význam. 2. 3. 6 Úspěšnost jednotlivých věkových kategorií v % 2. 4 Výrazy v druhé části dotazníku a jejich překlad Pokud jde o jednotlivé věkové skupiny a překládání vět, byly zjištěny obdobně široké znalosti jako u překládání slov. Nejméně úspěšní byli nejmladší dotazovaní a nejlépe zvládali překlad vět lidé ve věkovém rozpětí 40 - 60 let. Byly zvoleny následující věty: 1) Tvoja stará mama ťa prosí, či by si zamietol tie ívery. - Tvoje babička tě prosí, jestli bys nezametl ty třísky. 2) Nezabudni si zobrať čistú vreckovku a zober aj pre ocina. - Nezapomeň si vzít čistý kapesník a vezmi i pro taťku. 3) Išla som so svojim ujom na električku. - Šla jsem se svým strýčkem na tramvaj. 4) Janka, zober zo záhrady to veľké vedro pre svokru. - Janka, vem ze zahrady to velké vědro pro tchýni. 5) Adela nás dala s Petrom dokopy. - Adela nás s Pertem seznámila. 6) Ja som neni chorý. - Nejsem nemocný. 7) To sa teda čudujem. - To se teda divím. 8) Idem do krčmy - Jdu do hospody. 9) Stávková kancelária bola otvorem. - Sázková kancelář byla otevřená. 10) Táto sobášna sieň sa mi veľmi páči - Tato svatební síň se mi velmi líbí. 2. 4. 1 Společný graf úspěšnosti jednotlivých věkových skupin Na grafu jsou na ose x vyobrazeny jednotlivé věty podle čísel v pořadí. Na ose y je uvedena procentuální úspěšnost. Velmi vyrovnané byly obě nejstarší věkové skupiny, 40 – 60 a 60 a více let. I přes velmi blízké výsledky měla větší úspěšnost skupina mladší. Většina vyplňujících rozuměla slovním spojením jako išla som, bola otvorená nebo já som. Ovšem slovům jako svokra či ujo především mladší generace většinou nerozuměla a označovala slovem svokra slepici nebo podsvinče. Slovům jako električka nebo krčma rozuměl, až na výjimky, téměř každý. Velký problém činilo dotazovaným slovo ívery. Nejčastěji ho znali lidé z věkové skupiny 60 a více. 2. 4. 2 Celkové průměry jednotlivých věkových skupin při překládání vět v ohledu úspěšnosti Pokud šlo o překlad celých vět, dotazovaní sice rozuměli jednoduchým slovům, ale celé věty přeložili správně jen zřídka. Příloha č. 1: Dotazník Jmenuji se Anna Řepková a jsem studentkou septimy Podještědského gymnázia. Vypracovávám projekt na téma Rozumíte slovensky?, kde chci zjistit, jak česká populace slovenštině rozumí. Jako hlavní podklad pro tuto práci má sloužit následující dotazník. Prosím Vás o jeho vyplnění, a tedy i o spolupráci. Předem velmi děkuji za Vaši pomoc. Pohlaví: ŽENA MUŽ Věk: __________ NE Máte/Máš na Slovensku příbuzné, se kterými se navštěvujete/navštěvuješ? ANO Sledujete/Sleduješ nějaké slovenské pořady, posloucháte/posloucháš slovenský rozhlas, nebo čtete/čteš slovenský tisk či knihy? ANO NE Jestli ano, tak jaké? Přelož(te) prosím tato slova ze slovenštiny do češtiny: potraviny (8); zvířata (10); slovesa (7); přírodní oblečení (4): části těla (3): útvary (3); přídavná jména (2): zemiak rezeň marhuľa uhorka čučoriedka šošovica žuvačka paradajky vrecko nohavice topánky golier kapor veverica papagaj ťava mačka korytnačka somár bocian vtáčik šarkán pečeň chrbát pery ohovárať pozrieť hojdať bozkať korčul‘ovať vystrájať ponúknuť ľad hmľa cencúl‘ hladný smädný věci spojené s každodenním životem (7); zaměstnání (4); osoby (2): riad oblok nožnice lopta vankúš okuliare cintorín fajčiar rušňovodič murár kováč dojča bosorka Přelož(te) prosím tyto věty ze slovenštiny do češtiny: - Tvoja stará mama ťa prosí, či by si zamietol tie ívery………………………………………………………….. - Nezabudni si zobrať čistú vreckovku a zober aj pre ocina………………………………………………………... - Išla som so svojím ujom na električku ……………………………………………………………………………. - Janka, zober zo záhrady to veľké vedro pre svokru……………………………………………………………….. - Adela nás dala s Petrom dokopy ………………………………………………………………………………….. - Ja som neni chorý …………………………………………………………………………………………………. - To sa teda čudujem………………………………………………………………………………………………... - Idem do krčmy……………………………………………………………………….............................................. - Stávková kancelária bola otvorená ………………………………………………………………………………. - Táto sobášna sieň sa mi veľmi páči ……………………………………………………………………………….
Podobné dokumenty
Oxana Smilková Absolutní štěstí mouchy aneb
Eluard. Konfrontace autorů s jejich díly umožňuje zachytit nejen herecký proces tvorby, ale i diváka
bezprostředně vtahuje do spletitého procesu tvorby, který vždy byl a bude provokativní překážkou...