Uhel pohledu-K - Petr Franta | architekt
Transkript
OSOBNOSTI dřívějších kanadsko-amerických projektů z let 1977–93, ale záměrem bylo spíše představit pětadvacet jeho prací a realizací za poslední dekádu. Z ČVUT DO MONTREALU Ing. arch. Petr Franta je absolventem Fakulty architektury Českého vysokého učení technického. Nezanedbatelný vliv na něj zde měl profesor František Čermák, jeden z nejmladších reprezentantů meziválečné generace funkcionalistů. Co na Frantovi nechalo rovněž hluboké stopy, je neopakovatelná architektura Prahy, zejména pražských Vinohrad, kde vyrůstal. Nespokojenost s minulým režimem (jeho otec byl mimo jiné komunisty perzekvován) a nemožnost prosadit svůj talent v rodné zemi ho zavedly do exilu. Zanedlouho našel uplatnění v kanadském Montrealu, když se mu podařilo vyhrát v soutěži na ideový návrh přestavby montrealského přístavu. Úhel pohledu ing. arch. Petra Franty PROČ S TÍM NĚCO NEUDĚLÁŠ? Výstavba odletové haly a terminálu na letišti Praha-Ruzyně je jednou z největších Frantových realizací (ve spolupráci s Michalem Brixem) a je vskutku velmi povedenou vizitkou jejich mistrovství. „Při jednom z mých prvních návratů po sametové revoluci jsem potkal na starém pražském letišti hlavního architekta hl. města Prahy Iva Obersteina, kolegu z mého půso- ▲ NOVÉ DIMENZE URBANISMU Seznamovaní se zcela odlišnými dimenzemi prostorů za oceánem představovalo pro Středoevropana jistě inspirativní momenty. Za první výplatu si udělal výlet přes celý kontinent do San Franciska a vstřebával nové dojmy. Fascinovaly ho zejména staré průmyslové objekty s velkorozponovými konstrukcemi, které bylo možno architektonicky přetavit, zrekonstruovat pro potřeby ateliérů, ale i podkrovních bytů. Nebyl to jen nový prostor, který se před ním otevíral pro účelové využití, ale i předchozí zkušenost z evropského města, kde je každý čtvereční metr vzácný. bě v pražské ulici Záhřebská č. 23–25, kde nyní v podkrovním loftu sídlí i se svým studiem. Jeho umístění také nebylo náhodné, jak architekt prozrazuje, k místu měl velmi osobní vztah: „Moje dřívější kancelář byla za rohem v Londýnské ulici, takže prohlídka stavby v Záhřebské byla velmi snadná a každodenní.“ V rámci celého projektu rekonstrukce souboru budov na dvou vinohradských parcelách navrhli tento „loft“ jako nástavbu na dům z přelomu 20. století. Takže s orientací ke slunci, světlu a zároveň s výhledem na Pražský hrad a nádherné pražské panorama. „Byli jsme schopni přesvědčit památkový úřad, že je to to pravé v kontextu okolních budov. Po dokončení jsme za tento projekt dokonce obdrželi také česká a mezinárodní uznání,“ pyšně zakončuje. zem letiště, koho kontaktovat, s kým se sejít.“ Na jaře 1994 byla uspořádána soutěž pro čtyři vyzvané týmy na rozšíření letiště a nový terminál, kterou Franta společně s Brixem vyhráli. Později vytvořili ještě asociaci s Darijou a Davidem Scottovými ze Scott Associates z Toronta, kteří přinesli do týmu potřebnou mezinárodní zkušenost spojenou s letectvím. V projektu pražského mezinárodního letiště mohl Petr Franta plně využít své celoživotní praxe. Od pražského vzdělání až po zkušenosti získané ve světě, zejména v Kanadě a v USA. ARCHITEKTURA JE KULTURNÍ FENOMÉN Pohlédneme-li dnes na mapu Prahy, stěží najdeme čtvrť, kde by se architekt Franta se svými spolupracovníky neuplatnil. Jedním z dalších velmi významných projektů je vedle např. Paláce Flora a Anděl City Pražský výstavní areál v Letňanech. Rozprava a diskuse v umění, jak říká Petr Franta, se neustále mění, sám význam slova kultura se v globálním světě mění též. Nemá úplně stejný význam v Evropě, v Severní Americe či Asii. Kultura a příroda se od sebe obecně vzdalují. „Jednou z rolí, kterou jsme chtěli s Michalem Brixem naším návrhem splnit, bylo udržet architektonický výraz budovy terminálu na úrovni současné architektury a zároveň ho držet v kontextu české architektonické tradice.“ bení v ateliéru ETA v sedmdesátých letech. Zatímco jsme čekali na letadlo, bavili jsme se o tom, jak letiště zestárlo a původně miesovské proporce se ztrácejí v přístavbách a vestavbách v ad hoc stylu, a též o tom, jak za předpokládaného otevření se světu bude rychle nutno vytvořit novou vstupní bránu do ČR,“ vzpomíná Petr Franta na to, co realizaci projektu předcházelo. „Na závěr toho krátkého setkání prohodil: ‚Tak dobře, proč se s tím nepokusíš něco udělat?‘ Vzal jsem to velmi vážně a udělal důkladný průzkum v Praze, Londýně, Montrealu a Torontu – kdo, kdy, jak a proč je spojen s provo- Putovní výstava Úhel pohledu, průřez architektonickými realizacemi a projekty, stojí rozhodně za zhlédnutí, neboť autorovi se podařilo najít soulad s původním prostředím, povýšit architekturu nad účel a začlenit ji do prostoru a přírody. K tomu mu slouží nejen dokonalá technická znalost moderních stavebních technologií, ale i umělecký cit. Nutno dodat, že byl zcela jistě inspirován i novým prostorovým cítěním, které načerpal právě za svého pobytu v Severní Americe. Architektura je světový kulturní fenomén a tak ji také architekt Petr Franta chápe. Putovní výstava současných projektů Čechokanaďana Petra Franty, jednoho z našich nejlepších architektů posledních let, přináší průřez jeho rozmanitou a esteticky pojatou tvorbou, která je dokladem toho, že architektura je spojení technického mistrovství a umění Alena Dlabačová, FOTO: archiv architekta P utovní výstava byla odstartována již před rokem na McGill Universitě v Montrealu, nedávno se s ní mohli návštěvníci seznámit i v Praze. Ve výstavní síni centra ABF (Architecture and Building Foundation) na Václavském náměstí a na veletrhu FOR ARCH bylo možné vidět jeho nejvýznamnější projekty (patří sem např. dostavba terminálu letiště v Ruzyni, Palác Flora a další). Úhel pohledu je splátkou dluhu, kterou Česká republika vyjadřuje uznání krajanům, kteří odešli do exilu a dokázali se prosadit. Expozice obsahuje pět 2 To vše, ale i umělecký cit pro ztvárnění úkolu a požadavek účelnosti ho přivedly k novým náhledům na pojetí urbanismu jako živoucího elementu na tváři města a jeho obyvatel. Velmi esteticky působí v jeho realizacích také přírodní motivy. Nejen stromy, keře, ale i voda a neotřelá práce se světlem jsou motivy, které jsou pro něj charakteristické. Petr Franta chápe poslání architekta jako člověka, který má zeleň nejen chránit, ale rovněž ji začleňovat do urbanistických celků. Pozoruhodně pojal například rekonstrukci ve starší zástav- 3 OSOBNOSTI ■ Mezinárodní letiště Praha Ruzyně (1994–1998) opět spolu s Michalem Brixem PETR FRANTA ARCHITEKTI & ASOC., s. r. o. : Anděl City, Objekty 2, 3, 4 ■ Záhřebská 23–25 (s Christopherem Braddockem, konzultujícím architektem) ■ Synagoga v Polné, rekonstrukce 1993–1994 ■ Divadelní ul. 22 (apartmány) ■ Evropská Business Centre, Praha 6 (1998) s Fr. Doleželem ■ Národní středisko řízení letového provozu (výtvarná soutěž se spoluautory) ■ Palác Flora (1998–2003) s Ottou Dvořákem ■ Palác Těšnov, Praha 8-Karlín (s Ottou Dvořákem a dalšími) ■ Projekt PVA – Pražský veletržní areál Letňany, Praha 9 (1998–2004) s Janem Fibigerem a Michalem Brixem (soutěž) ■ Rodinný dům Rivola (2003 – 2004), Nebušice, Praha 6, s Petrem Kalným ■ Nákladové nádraží Žižkov (2004) Praha 3, projekt Rezidence Nový Žižkov ■ MEZINÁRODNÍ OCENĚNÍ A VÝSTAVY Nejprve jsme se s ucelenou kolekcí projektů Petra Franty mohli seznámit díky Galerii Jaroslava Frágnera, která uspořádala ve spolupráci s ministerstvem zahraničí ČR výstavu Na Hraně“, ukazující jeho exilové práce z let 1977–1990. „N Úhel pohledu“, v jejímž rámci předNa ni navazuje přehlídka „Ú stavil autor práce vzniklé převážně po návratu po revoluci do Prahy. Pozoruhodné a obdivuhodné je, kromě bezpočtu ocenění a mezinárodních uznání, která Petr Franta v průběhu života získal, také množství odvedené práce – jen v Praze realizoval na dvacet významných projektů a rekonstrukcí. MEZI NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PROJEKTY PATŘÍ Ve spolupráci s BRIX & FRANTA ARCHITEKTI, s. r. o.: Soutěž na Wilsonovo a Masarykovo nádraží 1993 spolu s Michalem Brixem ■ Příkopy 13, Praha 1 (1993–1996) s Michalem Brixem ■ Kostel sv. Rodiny Luhačovice (1994–1996) s Michalem Brixem ■ SUMMARY Slepý text, které toto prvenství stále patří, a nic nenasvědčuje tomu, že by o něj v nejbližší době mohla přijít. Královnou ve světě rekordních mrakodrapů je v současné době Čína a podle většiny statistik je právě na jejím území kumulováno nejvíce nejvyšších světových mrakodrapů. Do desítky nejvyšších po Taipei 101, Petronas Towers a Sears Tower dále patří čínské mrakodrapy Jin Mao Tower (Šanghaj, 420,5 metru), budova International Finance Centre v Hongkongu (415,8 metru), CITIC Plaza v Guangzhou (391 metrů), Shun Hing Square v Shenzenu (384 metrů), a Central Plaza v Hong Kongu (374 metrů). Ale co Evropa? Přispěla také ona svým dílem do zlaté pokladnice světových mrakodrapů, nebo šel tento vývoj zcela mimo ni? Ačkoliv to na první pohled vypadá, že evropské mrakodrapy zaostávají za svými nejvyššími světovými kolegy, i tady najdeme celou řadu velmi zajímavých budov, které sice ve světovém měřítku nesahají až do oblak, ale rozhodně jim to neubírá na jejich velkoleposti. Již roku 1898 nechali postavit dva rotterdamští obchodníci důstojné sídlo své firmy v „americ- 4 5
Podobné dokumenty
Mies-en-scčne Ákos Moravánszky
často setkávají nejen v kontextu měst, ale i na stránkách knih.
Jeden z negativních důsledků je ten, že „imaginární muzeum“,6
které historik staví, potlačuje reálnou prostorovou konfiguraci
těchto o...
stažení.
čínských měst. Pobočka IAG UK má nyní sídlo
v Anglii ve městě Huntingdon, v srdci mezinárodního hi - fi průmyslu, kde probíhá samotný
výzkum a vývoj.
Nová generace přístrojů Audiolab přináší typick...
Stáhnout
designu. Lynn Studio má mladý a zapálený tým asistentů. Na škole je ale i řada dalších zajímavých lidí
napříč studii a některé workshopy jsou pořádány
v rámci celého institutu architektury. Každy z...
Zahrada na dlani - U Jeslí - MŠ Dr. E.Beneše, Kralupy nad Vltavou
zkouší, experimentuje, vymýšlí nová řešení problémů a situací, hledá nové možnosti
a varianty, řeší problémy, na které stačí, překonává strach.
Komunikativní kompetence:
Děti využívají získaných ko...