Jak uspěl Termosolární úl v sezóně 2015?

Jak uspěl Termosolární úl v sezóně 2015?
V předchozí sezóně 2014 byl T ermosolární úl novinkou. Proto byl mnohými
povaţován za okrajovou kuriozitu, která se asi nikdy nestane základem
běţného včelaření. Všeználci, kteří ho nikdy neviděli, o něm plamenně
diskutovali na různých internetových fórech. Vyčítali úlu jeho vysokou cenu,
která dle nich nemohla odpovídat jeho deklarovanému výkonu v hubení
roztoče. Škarohlídi od zeleného stolu předvídali poškození včel, plod u
a plástů vysokými teplotami. O tom, ţe by T ermosolární úl mohl slouţit nejen
k přeléčení včelstva v něm, ale také k léčbě do něho převešených plodových
plástů z jiných úlů, nechtěli ani sl yš et.
Slovutní
výzkumníci
v médiích
vyjadřovali
nedůvěru
v e schopnost
Termosoláru dosahovat léčebných teplot . Tím sniţovali zájem o Termosolární
úl, jelikoţ vzbuzovali dojem, ţe ani fungovat nemůţe, protoţe oni sami při
termoterapii
neuspěli.
I dnes,
21.11.2015
na
webových stránkách
Výzkumného ústavu včelařského v sekci Dotaz y najdeme tuto reakci směrem
k jednomu z tazatelů:
Věnovali jste se prosím již výzkumu metody boje s kleštíkem Varroa
Destructor pomocí zvýšené teploty ? Nyní se tato metoda objevuje v podobě
termosolárních úlů.
Když varroáza začala /1981/, byl jsem asistentem ing. Veselého a věnovali
jsme mnoho úsilí právě vývoji termického ošetření. Ukázalo se, že klíčový
bod je to, že včelstvo je schopno velmi výkonně snižovat teplotu, zvláště na
plodu. Myšlenka zničit roztoče teplem je do brá. Horší, jak dosáhnout
prohřátí. Zjistili jsme, že zahřívané včelstvo “do posledního dechu” drží
vnitřní teplotu na 35 °C. Zkoušeli jsme 3000 W (dva spřažené vysoušeče
vlasú), na kraji kapal vosk, uprostřed se teplota nezvýšila. Nepomohlo ani
rozšíření uliček. Když shrnu všechny peripetie: zjistili jsme že, chceme -li
ohřát včely, nesmějí sedět ani na plástech, ani na dřevu, ale jedině na
kovovém pletivu. Nesmí se jim dovolit, aby spolupracovaly. To se dá
dosáhnout tak, že se s nimi nepřetržitě pohybuje. Výsledkem těchto pokusů
byla tepelná komora s otáčivým drátěným košem, do kterého se smetou
všechny včely. Plásty se zavíčkovaným plodem zkoušel ohřívat prof. Wolf
Engels na UNI v Tübingen. Plásty bez včel prohřát lze, ale na plod, to má
také vedlejší účin ky. Vylíhlé mladušky jsou ohřevem poznamenané. Uplatňují
se zde tzv. Hitz -schock enzymy. Nemyslím, že bychom při našem výzkumu
zkusili úplně všechno, ale nepodařilo se. Ve včelst vech s plásty a plodem na
krajích kapal vosk a na plodu bylo pořád těch 35 °C.
Můžeme říci, ž e roztoč skutečně v teple hyne. Otázka je, jakou část roztočů
zasáhne v termosolárních úlech potřebn á vysoká teplota (kolem 52 °C).
Většina roztočů je pořád na pl odu, ten se prohřívá ještě hůř. Více ukážou
další
výsledky.
Nestačí, že roztoči padají, ale důležité je , kolik jich tam ještě zůstane. Z
praxe víme, že cenné jsou metody, které mají účinnost ošetření přes 80 %.
Zde si jako autor Termosolárního úlu pouze dovolím dodat, ţe tvrzení
o potřebě teplot y 52°C k zahubení roztoče je prokazatel ně m ylné. Takto
vysokých teplot totiţ nevyuţívají ani jiná zahraniční zařízení, která roztoče
hubí dlouhodobým ohřevem. Tento údaj také odporuje zahraničním literárním
údajům na m ých stránkách uvedeným .
Dále je třeba říci, ţe je něco jiného do úlu nárazově foukat horký vzduch (jak
zkoušeli ve Výzkumném ústavu) a nebo do něho pomalu vysílat tepelné vlny.
Proti horkému vzduchu se totiţ včel y snaţí semknout a nepustit ho mezi
uličky. Je to pro ně otázkou přeţití societ y. Horký proud vzduchu by totiţ
vysušil plod. Horký vzduch také mohou včel y vyvětrat.
Vůči sálání tepelných vln (které vyuţívá Termosolární úl) je tato obrana
neúčinná a včelstvo i jeho plodové těleso takto skutečně ohř át lze. To za
klidného vzduchu uvnitř úlu a zvolna, aby se včelstvo stihnulo přiz působit.
Ne tak, ţe do něho náh le vpálíme obřím fénem horký vzduch, a roztavíme
plást y. O tom správně prová děná termoterapie rozhodně není !!!
Není tedy moţné oba způsoby vůbec srovnávat, protoţe fungují na jiné
fyzikální bázi. Pomalé několikahodinové sálání tepelných vln s moţností
včelstva přizpůsobit se (odchod matky a starých včel do podmetu) není totéţ,
co zběsilé několikaminutové foukání horkého vzduchu . Nicméně kaţd ý
poznatek je cenný a počáteční skepse je základním povahovým rys em kaţdého
dobrého vědce. Proto beru prvotní nedůvěru z těchto míst s nadhledem a
děkuji autorovi uvedeného textu za to, ţe veřejnosti ukázal, kudy cesta
skutečně nevede.
Dva paralelně zapojené kadeřnické fény, (o příkonu 3 000W) jsou dle mého
názoru jiţ obstojným modelem výtokové trysky stíhačky v malém. Proto se
tato pekelná sestava fénů nepouţívá ani v kadeřnictví . Dnešní přecitlivělé
zákaznice totiţ zpravidla poţadují pouze vypařit povrchovou vlhkost
z um yt ých vlasů. A jen málokterá přichází s přáním, nechat si vyţíhat mozek
z lebky. 
Podobný matoucí dopad na veřejnost měl také článek pana Kramného ve
Včelařství , kde popsal své neúspěchy s termosolární technologií. Pan Kramný
mě dříve poţádal o povolení jev solární termoterapie nezávisle studovat. Byl
přítomen léčbě na mé včelnici a pak se inspirován pustil do svých pokusů.
Zřejmě s nadějí, ţe toho co já dosáhne lépe a levněji. Originální T ermosolární
úl y si nezakoupil. Nechal si vyrobit napodobeniny Termosolárích úlů
u běţného výrobce, neznalého technologie výroby originálů - zřejmě aby
ušetřil. A na základě svých následných neúspěšných pokusů veřejně
konstatoval, ţe princip solárního ohřevu není moţné vyuţívat k prohřívání
plodu. Proto jsem kontaktoval výrobce úlů pana Kramného a zjistil od něho
více.
Výrobce striktně popřel, ţe by t yto úl y panu Kramnému vyráběl jako úl y
termosolární , určené k ohřevu včelstev . Vyráběl je jako pouhé úl y pozorovací.
Dokonce je panu Kramnému dodal bez izolačních skel. Proto pan Kramn ý
neměl úl y uteplené, neměřil teplotu plodu, ale jen tu za okénky. Neměřil
teplotu digitálními teploměry, ale jen těmi běţnými . Pouţíval normální skla
namísto termoizolačních, atd. Zkrátka tyto předělané pozorovac í úl y nebyl y
schopny dobře fungovat .
To ale panu Kramnému nezabránilo, aby se ve Včelařství dokonce nepustil do
pana Čapka, který jako první publikoval úspěch při pouţití originálního
Termosoláru a uvedl, ţe v těchto úlech byla včelstva zdravá i v kalamitní
sezóně 2014, která v regionu vyústila v silné úhyny. Pan Kramný zřejmě
neunesl, ţe zatímco originální T ermosoláry u pana Čapka fungují, atrapy
u něho doma nikoli. A článek pana Čapka označil za účelový. To navzdory
tomu, ţe pan Čapek ve svém článku uvedl, ţe jeho závěr y můţe potvrdit
i zdravotní důvěrník z místní ZO Nasavrky, který je připraven dosvědčit
zdraví včelstev v Termosolárech a napadení sousedních včelstev v úlech
běţných.
Ani to ale pana Kramného nepřesvědčilo a po důkazech se nepídil . Zkrátka,
kdyţ se nepodařila léčba pan u Kramnému na levných atrapách T ermosolárů,
nemůţe se podařit ani nikomu jinému s originálními úl y. To dá přece rozum!
Nicméně také panu Kramnému zde veřejně děkuji. Doloţil totiţ, ţe
termoterapie není moţná s vyuţíváním levných napodobenin Termosolárních
úlů, a ţe je třeba uţívat technologicky vyspělé originál y. Tím ušetřil mnoha
jiným zbytečné zklamání. I negativních příkladů je třeba a pan Kramn ý se této
role ujal se ctí.
Za dané situace bylo třeba, abych veřejně doloţil, ţe originální Termosolární
úl y dobře fungují. A ţádný neználek nemohl tvrdit opak . Proto bylo natočeno
toto časosběrné video. To ukazuje nárůst teplot v plodovém tělese silného
včelstva za léčby v originálním T ermosoláru. To z teplot běţných, na teplot y
léčebné.
Zásadní obrat do uvaţování včel ařů přinesla zima 2014-15. Při ní zahynulo
na 35% včelstev v ČR (175 000) a v Německu šlo dokonce o úhyn 65%
včelstev! Přitom se jednalo o včelstva dobře a mnohdy i komisionálně léčená
klasickými chemickými metodami. Připomínám, ţe prvním p lošným úhynem
byl ten z let 2007-8. Šlo tedy o opakování situace jiţ známé. Opakované
selhání konvenční léčby přimělo mnohé včelaře k přehodnocení důvěry v ní.
Horká sezóna 2015 přinesla změnu v tom, jak mnozí včelaři dnes nahlíţí na
termoterapii varroa. Jde o to, ţe je roztoče nyní na podzim 2015 velmi málo.
A i tam, kde při první fumigaci padají tisíce kusů, jsou včelstva bez
jakýchkoli příznaků poškození viry. Vysoké teplot y v létě totiţ způsobil y
nárůst teplot i v běţných úlech a to i nad 40°C. To způsobilo narušení vývoje
Varroa a zničilo virové infekce jím přenášené.
Ve Včelařství 11/2015 pan Evţen Báchor publikoval článek na toto
téma. A dokladuje, ţe i v běţných tenkostěnných úlech lze za tropických dnů
naměřit teplot y nad 40°C. Výňatek z uvedeného článku:
Úly se díky vysok ým teplotám rázem proměnily v termosolární sanatorium,
kde žádný bacil ani roztoč nemá šanci. Co dodat. Pro člověka nesnesitelné
teploty se rázem staly zbraní proti vetřelcům, na které již, řečeno vojenskou
terminologií, běžné konvenční prostředky nestačí.
Také zde si dovolím upřesňující komentář:
Pan Evţen Báchor měřil teplotu vzduchu a nikoli plodových plástů , jak je
nutné při skutečné termosolární léčbě. Z přiloţené fotografie ve Včelařství
11/2015 je zřejmé, ţe čidlo teploměru vkládal očkem v horním nástavku
a měřil teplotu vzduchu v uličkách, několik cm pod střechou, kde je
nejtepleji. Kdyby měřil teplotu na spodu horního nástavku, jiţ by naměřil
teplot y jen mírně zvýšené. Coţ i tak stačí k narušení vývoje roztoče. Sám také
uvádí, ţe k dosaţení tohot o efektu musí na běţné úl y přímo pálit slunce.
Nejde tedy o léčbu opakovatelnou za běţných podmínek, k níţ je uzpůsoben
pouze originální Termosolární úl. Nicméně jde o krásný doklad toho, ţe
princip solární termoterapie funguje a teplot y nad 40°C nevadí vč elám, plodu,
ani dílu. Coţ ještě počátkem roku 2015 mnozí včelaři tvrdili.
Děkuji zde panu Báchorovi, ţe tento svůj cenný poznatek publikoval. Sami
včelaři tak mohou vidět, ţe ke sníţení populace roztoče není rozhodně třeba
dosahovat teplot blízkých 52°C, jak dosud tvrdí stránky Výzkumného ústavu.
Ani není třeba včel y ohřívat bez plodu na drátěném sítu fénem atd.
Ani pozornosti médií Termosolární úl neunikl. Objevil se v našich televizích,
a také v zahraničí byl přijat velmi klad ně. O tom svědčí například video
natočené agenturou Reuters.
Článek o Termosolárním úlu také získal pozitivní hodnocení odborníků a na
jeho základě byl publikován v asi nejprestiţnějším včelařs kém časopise
vůbec. Šlo o American Bee Journal 8/2015, kde je jsou jeho představení
věnovány strany 842 -3.
Ze zatracované metody termosolárního ošetření včelstev je dnes jiţ
metoda celosvětově uznávaná. O Termosolárním úlu se dočtete například i
v článku věnovaném Varroa destructor (Odstavec 5.2 ) na celosvětové
anglické mutaci známé Wikipedie.
Protoţe je v zahraničí varroáza ještě mnohem větším problémem neţ v ČR,
vyvolal průnik informací do zahraničí vlnu zájmu tak velkou, ţe jsme denně
odpovídali na desítky dotazů , a museli odmítat stovky zájemců o koupi
Termosolárního úlu.
Tou dobou se totiţ autorizovaný výrobce Termosolárních úlů těţce zranil na
dřevoobráběcím stroji a hluboká řezná rána způsobila dlouhé čekací doby na
dodávky úlů. Proto jsme odmítnuli drtivou většinu objednávek ze zahraničí
a čekali na uzdravení výrobce. Nakonec výrobce od výroby úlů sám odstoupil ,
protoţe by jiţ z kapacitních důvodů nebyl schopen tak velké poptávce stačit.
Bylo tedy třeba hledat jiného , coţ nebylo snadné. Dnes t yto úl y nově vyrábí
velká firma. A neuspokojení čekatelé obdrţí své úl y nejdéle do 15.2.2016.
K čemuţ se firma zavázala.
Prioritní pro nás bylo, před celosvětovou expanzí umoţnit výzkum y seriózním
vědeckým institucím univerzitního t ypu. Dva Termosolární úl y proto dnes
najdete například v Botanické zahradě UP Olomouc a Jihočeská univerzita
nově uvolnila prostředky pro účel y zakoupení a testování 5 Termosolárních
úlů. Budoucí výsledky získané na těchto úlech ve vědeckých institucích zde
hodlám také publikovat.
Pokud jde o mé vlastní výsledky testování termoterapie, jsem maximálně
spokojen. Při ohřevech koncem srpna a v září mi totiţ nespadl z pokusn ých
úlů ani jediný roztoč. Přitom ve stejné vesnici mám také 40 včelstev
v tenkostěnných úlech v polostínu. Z těchto včelstev byl y spady velké, kdyţ
jsem je do Termosolárů přeloţil a ohřál. Pak padal y stovky zabit ých roztočů.
Tyto pokusy byl y prováděny za aktivní účasti Hany Sádovské DiS., studentky
Jihočeské univerzit y v českých Budějovicích. Také její práce zde bude časem
publikována. Znám ý včelař p an Jindřich Meduna mě písemně informoval, ţe
mu po první podzimní fumigaci v jeho čt yřech T ermosolárech nespadl ani
jediný roztoč. Přitom má t yto úl y spolu s běţnými na jednom stanovišti své
zahrady. Při téţe fumigaci mu v některých běţných úlech spadl i tisíc roztočů.
To povaţuji za úţasný výsledek.
Mimořádně mě potěšil také pan Klobása z e Ţidlochovic. Je to velmi zkušený
velkovčelař a spolu se členy své rodiny obhospodařuje na 160 včelstev. Je
majitelem také dvou úlů termosolárních . Ačkoli při léčbě v podletí dosáhl
potřebných teplot nad 40°C , nespadl mu ani jeden roztoč. Nulového spadu
v Termosolárních úlech také pan Klobása dosáhl i při první fumigaci. Za
pozornost stojí, ţe ve všech 160 běţných úlech roztoče ve spadu měl. To
v počtu do 10 kusů. Není moţné, aby byla čirou náhodou zdravá pouze
včelstva v oněch dvou Termosolárech. To by se statisticky rovnalo zázrak u.
Je to první případ srovnání T ermosolárů se statisticky významným vzorkem
160 běţných úlů. A Termosolár...USPĚL !!!
Případ můj, pana Meduny a pana Klobásy spojuje shodné zjištění, ţe
Termosolární úl sám doká zal vyhubit roztoče Varroa ještě v létě, výhradně
pomocí ohřevu čelními okénky nástavků. Při vlastním podletním léčebném
ohřevu jiţ tedy byla včelstva zdravá. To i na stanovištích, kde jsou
Termosolární úl y v sousedství úlů běţných, v nichţ je roztočů mnoho.
Termosolární
úl
se
tedy
ukázal
být
v těchto
případech
úlem
varroarezistentním, zcela nezávisl ým na potřebě chemické léčby! Coţ je
světový unikát. Uvidíme, zda bude stejně úspěšný také v letech méně
horkých. Kaţdopádně tento poznatek dává velkou naději nám všem, ţe nad
varroázou jde zvítězit. Jak je patrné z videa, jiţ za teplot nad 15°C a slunných
dnů totiţ ohřívá plod nad 35,5°C , čímţ narušuje vývoj roztoče. To sám, bez
účasti včelaře.
Jsou ale také lokalit y, kde je v krajině mnoho dut ých stromů a včelstva
podléhají silným reinvazím roztoče Varroa. Právě na takovém stanovišti byla
testována schopnost T ermosolárního úlu masivně zabíjet roztoče ohřevem
plodu nad 40°C. Dělo se tak na včelni ci paní Ing. Ludmil y Kabelové ze ZO
Heřmanův Městec. Její včelnice sousedí s e zámeckým parkem, kde jsou duté
strom y předmětem ochrany, v rámci zachování trouchomilného dutinového
brouka páchníka hnědého Osmoderma eremia. Jako taková je plošně rozsáhlá
zeleň v okolí Heřmanově městce součástí sou stavy chráněných území Natura
2000. Paní Ing. Kabelo vá uţ tradičně zastává roli předsedkyně při
závěrečných zkouškách na včelařské škole v Nasavrkách a je tudíţ mnohým
včelařům osobou důvěrně známou.
Paní inţen ýrka svolila k tomu, aby byli na její včelnici léčbě přítomni také
mnozí včelaři a včelařští odborníci. Ti byli za tímto účelem výslovně pozváni.
Nabídku přijal například pan Ing. Titěra z VUVČ Dol, či pan MVDr. Dvořák ,
vyučující veterinární problematiku na SOU VVC Nasavrky. Z mediálně
znám ých včelařů pozvání přijal například pan Báchor ze ZO Pardubice, pan
Klukas ze ZO Přelouč, či pan Kořínek ze ZO Heřmanův Městec. Ti všichni
a desítky jiných viděli nejen dosaţení teplot nad 40°C v plodových plástech,
ale také dobrý stav včelstev, která byla ihned po léčbě rozebrána
a zdokumentována. Byli přítomni také zahraniční pozorovatelé z Německa
a Slovenska. Pan Ing. Kuchár z Košic napsal do časopisu Včelár článek, který
níţe přikládám.
Bohuţel se dosud nepodařil o ve Včelařství publikovat ani článek pana Ing.
Kuchára, ani článek pan í Ing. Kabelové. Ačkoli jsou oba materiál y v redakci
jiţ celé měsíce a jejich autoři obdrţeli příslib moţného publikování
v neurčitém budoucnu. Proto jsou t yto články uvedeny níţe, aby si je mohli
zájemci o termosolární technologii přečíst před zahájením nové sezóny.
Nejen zabíjet roztoče ale T ermosolární úl y umí. Také zásadně urychlují
rozvoj včelstev a z tohoto videa je patrné, ţe také výrazně zvyšují medn é
výnos y.
Více mi nepřísluší říkat. Nechť dále promlouvají nezávislí pozorovatelé
a uţivatelé:
Prakticky použiteľný spôsob včelárenia bez použitia chémie
Predtým, ako som začal včeláriť, som študoval biológiu včely medonosnej a
metódy včelárenia. Potom som absolvoval kurz pre začínajúcich včelárov v
SOŠ Pod Bánošom v Banskej Bystrici, súbežne som získaval informácie od
skúsených, dlhoročných včelárov (František Malinič, Imrich Ilenin, Jozef
Korem) a pokračoval som v štúdiu včelárstva z kníh, časopisov a internetu.
Od začiatku mi bolo jasné, že pre úspešné včelárenie, je jednou zo základných
podmienok, zvládnutie roztoča varroa. Lie čenie včelstiev od tohto parazita je
v podstate zvládnuté, avšak všeobecne sa na tento účel používajú chemikálie.
Oficiálne sa v SR na likvidáciu roztočov varroa používajú organické kyseliny
(mravčia a šťaveľová) - tzv. mäkká chémia, antiparazitiká (a mitraz,
flumethrin, tau-fluvalinat) - tzv. tvrdá chémia a aromatické oleje ( thymol,
eucalyptietheroleum, camphora racemica, levomenthol) 1. Použitie týchto látok
je pomerne lacné a pohodlné, aj keď je potrebné dodržiavať pravidlá ako
dobu použitia (po produkčnej fáze), dobu účinku daného prípravku a
samozrejme aj adekvátne množstvo. Nedodržiavanie týchto pravidiel môže mať
za následok kontamináciu včelích produktov, poškodenie včelstva (matky),
vývoj rezistentných roztočov.
1
Štátna veterinárna a potravinová správa SR, www.svssr.sk/zvierata/vcely.asp aktualizované dňa 16.
marca 2015
Prakticky dva roky som pátral po metóde ošetrovania včelstiev bez použitia
týchto chemických prípravkov a našiel som rôzne viac alebo menej
dôveryhodné postupy ako napr. používanie špeciálneho dna Happykeeper,
cukrovanie jemným práškovým cukrom, pridávanie dravých roztočov do
plodového telesa, použitie paradajkových listov…
Ako jeden spoľahlivý spôsob, o ktorom bola zmienka aj v kurze, je termická
likvidácia klieštika. To, že roztoč varroa neznáša vysoké teploty je známe už
od 80-tých rokov minulého storočia. Na internete som našiel tieto riešen ia
likvidácie roztoča varroa na základe tohto poznatku:
 Firma ECODESIGN z Rakúska vyvinula prístroj 2, v ktorom je
možné zlikvidovať roztoča varroa v plodových rámikoch, ktoré sa
vkladajú do prístroja v počte 18 ks. Z môjho pohľadu je ale
nedostatkom tohto prístroja pracnosť i pri malom počte včelstiev a
hlavne vysoká cena.
 Slovenská firma Hivet vyvinula prístroj 3, ktorý je zložený z dvoch
častí. Spodná časť sa vloží pod nástavok s plodom, vrchná časť na
nástavok s plodom. U tohto zariadenia vidím najväčši u nevýhodu v
časovej náročnosti. Liečenie jednej rodiny trvá aj 3 hodiny a treba
pripočítať aj čas na manipuláciu pred a po liečení. Ak by niekto chcel
liečiť veľa rodín, potreboval by viacero prístrojov a liečiť súbežne.
 RNDr. Roman Linhart z Českej repu bliky vyvinul termosolárny úľ
4
, kde sa liečebné teploty dosahujú v plodisku úľa, jednoducho
odstránením strechy a tienenia na okienkach prednej steny za slnečného
dňa. Tento spôsob ma zaujal natoľko, že som sa rozhodol využiť
možnosť obhliadky úľa u autor a 5.
Dňa 17. 7. 2015 som sa zúčastnil termosolárneho liečenia na včelnici pani
Ing. Ludmily Kabelovej, ktorá dlhoročne včelári s mamou na území ZO ČSV
Heřmanův Městec. S Ing. Kabelovou ma zoznámil vynálezca úľa RNDr.
Linhart, aby som mohol vidieť úľ u bežn ého užívateľa.
Liečenie sa začalo o 745, kedy ešte slnko nesvietilo na celú plochu ohrevných
častí úľa. Počas liečenia som zaznamenával teploty fotografovaním
ukazovateľov teplôt, snímačov umiestnených v hornej a dolnej časti plodiska,
viď foto č. 1, 2 a 3.
2
www.varroa-controller.com/vc
3
hivet.sk/sk/produkty/varoaza-produkty/varroa-terminator
4
www.kmedubezjedu.cz
5
www.kmedubezjedu.cz/cena_ulu_a_moznost_shleduni.php
Foto č. 1
P o h ľ a d n a za d n ú s t r a n u t e r mo s o l á r n e h o
ú ľ a s u k a zo v a t e ľ mi t e p l ô t p o b e zp r o s t r e d n e
p o za č a t í l i e č e n i a
Foto č. 2
P o h ľ a d n a za d n ú s t r a n u t e r mo s o l á r n e h o
ú ľ a s u k a zo v a t e ľ mi t e p l ô t p o d o s i a h n u t í
liečebnej teploty v celom plodisku úľa.
Foto č. 3
P o h ľ a d n a r á mi k zo s t r e d u p l o d i s k a , s
u mi e s t n e n ý mi s n í ma č mi t e p l ô t
Foto č. 4
Pohľad na ohrievaciu plochu na prednej
s t e n e ú ľ a s v č e l a mi
Napriek môjmu očakávaniu, že teplota v úli bude stále stúpať, teplota čas od
času klesala aj o niekoľko stupňov napriek tomu, že slnko neustále svietilo
(bolo úplne jasno) a časom na oblohe stúpalo, teda hrialo stále viac. To
poukazuje na termoregulačnú prácu včelstva. Liečba prebiehala pri
otvorenom česne. Priebeh teplôt je znázornený na obr. 1. Po 1 hodine a 53
minútach bola dosiahnutá liečebná teplota 40°C v celom plodisku v hornom
nástavku, kde bol všetok zaviečkovaný plod. Po ďalších 16 minútach dosiahla
teplota v hornej časti plodiska hodnotu hornej hranice 47°C, preto bola
nasadená strecha. Teplota napriek n asadenej streche stúpala v hornej časti
ešte 6 minút až na 47,8°C, potom začala pozvoľna klesať. Teplota v spodnej
časti postupne narastala až na 46,3°C.
Po skončení liečenia boli nasadené tienidlá na okienka na prednej strane a
včelstvo bolo skontrolované .
Obr. 1
Správanie včiel, vzhľadom na informácie, ktoré som doteraz mal, bolo pre
mňa veľkým prekvapením. U tohto vyhotovenia termosolárneho úľa majú včely
prístup do priestoru medzi izolačné dvojsklo a ohrievajúci plech, viď foto č.
4. Včely sa v tomt o priestore pohybovali prakticky počas celého liečenia.
Grafické vyjadrenie počtu včiel v tomto priestore od času liečenia je
zobrazené na obr. 2.
Včely dlho neopúšťali priestor úľa. Takmer po troch hodinách od začiatku
ohrievania nebola situácia na letači nijako dramatická, viď foto č. 5, aj keď o
ďalšiu pol hodinu už bolo množstvo včiel vonku o poznanie väčšie, viď foto č.
6. Po skončení liečenia bol podmet plný včiel viď foto č. 7, kde sa stiahli z
úľa, aj keď v úli ostalo, na moje prekvapenie, značné mn ožstvo včiel, viď foto
č. 8. Za zmienku ešte stojí, že plásty neboli, počas termického ošetrenia,
poškodené.
Obr. 2
Počet včiel vo vyhrievacom okienku horného nástavku.
Foto č. 5
Pohľad na letáč po 2 hodinách a 53
mi n ú t a c h o d za č i a t k u o h r e v u
Foto č. 6
Pohľad na letáč po 3 hodinách a 28
mi n ú t a c h o d za č i a t k u o h r e v u
Foto č. 7
P o h ľ a d d o p o d me t u p o s k o n č e n í l i e č e n i a
Foto č. 8
P o h ľ a d d o ú ľ a b e zp r o s t r e d n e p o s k o n č e n í
liečenia
Cieľom článku nie je byť odbornou štúdiou. Obmedzujem sa hlavne na popis
toho, čo som osobne videl. Môžem zodpovedne povedať, že úľ ľahko dosahuje
liečebne teploty a že ani dlhodobým ohrevom nedošlo k viditeľnému
poškodeniu včelsva.
Pretože spád uhynutých roztočov zo zaviečkovaného plodu robotníc prebieha
12 dní, nemo hol som ho v priebehu svojej návštevy zdokumentovať. Od Dr.
Linharta ale viem, že spád mŕtvych roztočov bol masívny. Ing. Kabelová
pripravuje na tému svojej liečby článok, kde bude priebeh sp ádu, vrátane
fotodokumentácie, uvedený.
Na obhliadku úľa som sa vybral zo zvedavosti. To, čo som videl v praxi, ma
presvedčilo, že je to ekologický spôsob liečenia, ktorého jedinou nevýhodou je
vyššia cena úvodnej investície do úľa. Pridaná hodnota tohto riešenia (tejto
investície) je však veľmi ťažko vyjadriteľná pen iazmi a to je včelstvo, do
ktorého nie je potrebné pridávať produkty chemického priemyslu. Ako
chemický inžinier viem o čom hovorím, preto by som tento spôsob odporúčal
do pozornosti všetkým, ktorým záleží na zdraví včiel, ľudí a vôbec životného
prostredia.
Ing. Anton Kuchár (Košice)
Naše letošní zkušenost s Termosolárním úlem
Včelařství má v naší rodině dlouholetou tradici. Tatínek začal včelařit již
velmi dávno v dětství a nyní já včelařím s maminkou. Jsem profesí agronom a
vyučuji tuto problemat iku na střední škole. Protože sleduji vývoj v oboru,
vím, že současná intenzivní zemědělská výroba se neobejde bez chemických
přípravků. Sortiment účinných látek je velmi rozmanitý. Přesto stále vznikají
rezistentní formy chorob, škůdců i plevelů. Stačí po užívat určitou účinnou
látku několik let opakovaně a již lze zaznamenat snížení její účinnosti.
Protože následnou generaci založí jedinci, kteří přežili léčby předchozí.
Domnívám se, že problémem současné ochrany včel proti roztoči Varroa je
omezený sortim ent látek s potřebným působením. Jen málo dostatečně
účinných přípravků nevadí včelám a zároveň není příliš riziková pro kvalitu
potravin. Což nutně vede k opakovanému užívání stále stejných účinných
látek. Snižuje se působení léčiv. Cestou k řešení by mohlo být využití
fyzikálních metod tlumení roztoče, které by metody chemické doplnily, nebo
v ideálním případě nahradily. Proto jsem neodolala a pořídila na naši malou
včelnici s 10 včelstvy jeden Termosolární úl. Nutno podotknout, že s určitou
dávkou skepse, obav, a velkou měrou zvědavosti.
Do tohoto úlu jsme přeložili včelstvo vzniklé z letošního prvního květnového
roje. Byla zavedena čidla a úl byl dle rady Dr. Linharta orientován
jihovýchodně. Včelaříme na rámkové míře 39 x 24 cm. U tohoto včelstva
z květnového roje nebyla provedena žádná chemická léčba. Léčeno bylo pouze
včelstvo mateřské, z něhož roj vylétl. A to dle oficiální metodiky, včetně
veterináři nařízených mimořádných léčebných opatření letošního jara. Na
naší včelnici jsme navíc testovali posy pávání včelstev při prohlídkách jemným
práškovým cukrem. A to s minimálními výsledky. V průměru byl spad 2 živí
roztoči na včelstvo. Také přirozené spady byly minimální a nebyly pozorovány
dělnice s deformovanými křídly. Proto jsme ani nevěřily, že bude mí t prohřátí
plástů význam. Nic totiž nenaznačovalo, že máme včelstva roztočem zamořena
silně, jak se později prokázalo.
První pokusnou léčbu jsme zahájili 12. 7. 2015 dle metodiky autora
Termosolárního úlu Dr. Linharta z jeho webových stránek. Dvě čidla by la
vložena do středového plástu plodiště. Šlo o plást se zavíčkovaným plodem.
Jedno čidlo bylo aplikováno ke spodní loučce, a druhé k horní, asi 2 cm od
okrajů. Veškerý plod byl koncentrován na 7 plástech a nacházel se v horním
z obou nástavků. Byl slunečn ý den, ale po dvou hodinách se obloha zatáhla
mraky. Proto maximální teplota na spodním čidle pouze krátkodobě (do 3
minut) dosáhla požadované teploty 40°C. Na horním čidle bylo dosaženo
maximální teploty 47,3°C. Přesto byl spad roztočů v následujících dne ch
enormní. Hned 13.7. jsme na podložce napočítaly 81 mrtvých roztočů. Léčení
jsme zopakovaly 17. 7. 2015, kdy již byly vhodné podmínky. Byl přítomen
včelař ze Slovenska, pan Kuchár z Košic. Spad roztočů po druhém ohřevu
vzrostl a dlouhodobě pokračoval. Za jímavé bylo zjištění, že mrtví roztoči byly
často světlí. Jedná se o nedospělé samičky, jejichž mrtvolky se uvolní z buněk
po vylíhnutí včel. Spad jsme sledovaly po dobu následujících 17 dnů a celkový
počet mrtvých roztočů z volně položené podložky tohoto jediného včelstva
činil neuvěřitelných 1002 kusů! A to lze předpokládat, že určitý počet roztočů
byl vynesen z úlu.
Čás t s p ad u p o te rm ote rap i i (f ot o a ut or)
Výsledek nás velmi překvapil, stejně jako i jiné včelaře v okolí. Pokud má roj
nad 1 000 roztočů na plodu již koncem července, pak je jisté, že je již kriticky
ohrožen. Okamžitě jsme tedy řešily, jak ochránit ostatní kmenová včelstva
v běžných úlech. Zde j e třeba říci, že naše ZO Heřmanův Městec letos tradiční
léčbu gabony zamítnula. To proto, že se zástupci organizace shodli, že tento
způsob léčby nepřináší očekávaný efekt. Naši členové používali kyselinu.
S ohledem na vysoké teploty letošního léta, které často dosahovaly 35°C, bylo
použití kyseliny rizikové.
Proto jsem poslechla rady Dr. Linharta a na již přeléčené dvounástavkové
včelstvo v termosoláru vrátila prázdný medník. Ten jsem naplnila ometenými
plásty se zavíčkovaným plodem z jiných včelstev a jejich původ si označila.
Do plodového plástu byla zavedena čidla a včelstvo v Termosolárním úlu
tento plod do půl hodiny obsednulo. Pak byl proveden léčebný ohřev tohoto
horního nástavku a prohřáté plásty byly vráceny do původních včelstev. Jak
jsme předpokládaly, i zde byl účinek na roztoče obdobný. Opět započaly silné
a mnohadenní spady. Protože bylo jistě mnoho roztočů i na včelách, před
navrácením prohřátých plástů jsme léčbu doplnily o fumigaci. Léčebnou
dávku jsme mírně navýšily. Již tato jediná fumiga ce způsobila spad asi 1 000
foretických roztočů během půl hodiny u ošetřených včelstev. Bylo tedy jisté,
že léčebné zásahy proběhnuly v hodině dvanácté!
Na základě této zkušenosti si dovoluji říci, že odvozování zdravotního stavu
včelstev z přirozeného sp adu v létě je nevyhovující. A vede k silnému
podhodnocení skutečné velikosti populace roztoče. Ani průběžné posypávání
včelstev práškovým cukrem se nám bohužel neukázalo být diagnosticky
přínosné.
Vliv ohřevu na včelstvo
Ačkoli jsou naše rámky drátkovány jen dvěma drátky vodorovně, nedošlo
k porušení plástů vysokými teplotami a žádný se nezbortil. Pouze horní řada
buněk pod horními loučkami dvou plástů jevila místy jiný tvar. Mimořádně
zajímavé na léčbě bylo to, že včelám nevadily vysoké teploty. Chovaly se
klidně, přirozeně prolet ovaly a v průběhu vlastní léčby mnohé z létavek nosily
pyl. I při teplotách přes 45°C se líhnuly mladušky a při dodržení metodiky
nebylo pozorováno poškození plodu či včel. Při prohlídce 17.8.2015 bylo
včelstvo velmi silné a měl o také vyšší letovou aktivitu než jiná včelstva.
Také jsme sledovaly teploty v úlu mimo léčebný režim. Tedy za stavu, kdy byla
nasazena střecha, a nebyly zastíněny čelní stěny nástavků. To abychom
zjistily, zda nebude včelstvo přehříváno. V centru plodišt ě jsme v teplých
dnech zaznamenaly běžně teploty v rozmezí 36,5°C až 39,8°C. Domníváme se,
že takto zvýšené teploty v úlu tlumí množení parazita a jeho početnost. Mimo
tyto pokusy jsme v letošním velmi teplém létě nasazovaly na úl zastínění,
které je součástí celé sestavy
Interpretace výsledků termosolární léčby
Dlouhodobý přirozený spad ze včelstva přemístěného do Termosolárního úlu
byl před léčbou malý, činil cca. 1 roztoč za týden. Po prvním nedokonalém
tepelném ošetření 12.7 bylo zasaženo jen menší procento roztoče, které i tak
stačilo k prvotnímu prudkému vzr ůstu denního spadu na 81 kusů. Spad
postupně klesal až do 17.7. 2015, kdy bylo provedeno ošeření druhé. To se
plně zdařilo a tak spad roztočů rázem vzrostl z 19 na 68 a pak dosáhl vrcholu
112 roztočů. Poté následoval neočekávaný dvoudenní pokles na 32 rozt očů a
pak opět strmý růst až na 116 roztočů. Pak opět neočekávaný dvoudenní
pokles na 18 roztočů a strmý vzrůst na 105 roztočů. Následoval trvalý pokles
až na 9 a méně roztočů.
Překvapující je, že graf není plochý, ale připomíná zuby pily. Z výsledků u
jediného včelstva nelze stanovit, zda jde o pravidlo. Možná jsou výkyvy ve
spadech dány generacemi roztoče. To podle toho, jak se střídají generace
roztoče po různých zakladatelských samičkách. Je ale dobré vědět, že míra
spadu není po úspěšné termoterapii k onstantní. Z toho usuzuji, že jakákoli
diagnostická metoda nemůže podat pravdivý obraz o zamoření včelstva, pokud
není vícekrát opakována. Velmi důležité je, že masivní spady přesně dle
očekávání ustávají 14 dní po kvalitním ošetření 17. 7. A 1.8 se dostáv ají pod
úroveň 10 roztočů denně. To bylo od počátku očekáváno, protože 14 dní činí
délka vývoje zavíčkovaného plodu trubce. Nelze samozřejmě očekávat, že po
14 dnech spad ustane docela. Vypadávání mrtvých roztočů je proces
kontinuální a závisí na čistící a ktivitě včelstva. Proto mohou někteří roztoči
vypadnout hned při líhnutí a jiní jsou přilepení na stěnách buněk a čističky je
vyhazují postupně. Část roztočů také může nejdříve spadnout na loučky rámků
spodního nástavku a také to spad do varroa dna zpozdí.
Závěr
Metoda hubení roztočů ohřevem včelstva s využitím solární energie zaujala
mnoho včelařů z různých ZO z celé republiky i Slovenska. Pan RNDr. Linhart
mě požádal, abych těmto lidem umožnila se ukázkových ohřevů zúčastnit.
Hlavně proto, že bylo žádoucí ukázat funkci úlu na běžné včelnici, jelikož jsou
mnozí včelaři k této metodě až nepochopitelně skeptičtí. Pozvání přijali také
někteří významní veterináři, včelaři, i pracovníci včelařského výzkumu. A
odjeli velmi překvapeni nejen tím, že se úl do bře prohřívá, ale také jak
bezproblémově reagují včely na vysokou teplotu v průběhu léčby.
Dn e 7 .8 .2 0 15 j s m e m ěl i v zá c né h os t y, pá n y In g. T it ěr u a M V Dr. D v ořák a
(au t or - Mic h a l G r é gr )
Mě ře ní t ep l ot y p l ás t u po uk o nč e n í t erm ot era p i e 7 . 8. 20 1 5 I n g. T itěr o u. V m ís tě
č er ve n é ho b o du na s n í m k u uk a zuj e l as er o v ý te p lom ěr t ep l ot u p l od u 4 1, 5 °C .
(au t or - Ver o n ik a R a is er o v á)
Článek uzavírám konstatováním, že Termosolární úl v pozitivním slova smyslu
překonal naše původní očekávání. A není vyloučeno, že nám několik včelstev
zachránil. Bez jeho použití bychom totiž byl y přesvědčeny, že včely nejsou
roztočem ohroženy.
Na základě těchto poznatků mohu konstatovat, že tento úl vykazuje pozitivní
vliv na kondici včelstev, při dodržení předepsané metodiky je nap rosto
bezpečný, ohřev je snadno regulovatelný a dosahuje silného léčebného efektu
v podobě úplného vyhubení roztoče na zavíčkovaném plodu. Proto by se mohl
stát nadějí pro včelaření budoucnosti a to v oblasti léčby i diagnostiky
varroázy.
Ing. Ludmila Kabelová
ZO ČSV Heřmanův Městec