6 - Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem
Transkript
6 - Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem
2 B kraj liberecký Letní tip na 2 hodiny Dívčí Berušky zapějí v kostele Každé prázdninové úterý se po celý den otevírají zájemcům jablonecké svatostánky: kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, kostel Dr. Farského, kostel svaté Anny a kostel Povýšení svatého Kříže. Navíc se v nich každý týden konají koncerty. Ten dnešní začíná v 17 hodin v kostele Povýšení svatého Kříže. Domácí dívčí skupina Berušky přednese několik spirituálů, zazní ale i vlastní tvorba. Příští úterý se hraje v kostele svaté Anny; zazní sólové varhanní skladby starých mistrů a Biblické písně od A. Dvořáka. Kostel Povýšení svatého Kříže, 17 hodin. Vstup zdarma Letní tip na 1/2 dne Lesní divadlo láká na Sněhurku Lesní divadlo Sloup zve dnes večer na další ze série letních představení. Od sedmi večer tu soubor Nopoď z Nového Boru uvede zpracování známého příběhu o Sněhurce a sedmi trpaslících. Vyplatí se přijet dřív a projít si místní okolí. Romantické lesní divadlo pro 2000 lidí zahájilo provoz na Svatodušní neděli roku 1921. Divadlo postupně upadlo v 60. letech v zapomnění a bylo úplně zdevastováno. Až v roce 2004 se podařilo vyzdít nové pódium, udělat sedačky pro 250 diváků, ze skalních chodeb vyvézt stovky metráků nánosů písku a provést zemní úpravy. Lesní divadlo Sloup 23. července od 19.00. Vstupné 40/80 korun. Letní tip na celý den Kdo žije v jezírku v Jindřichovicích? Povídání o jezírkách a jejich důležitosti pro živé organismy aneb kdo všechno žije v jezírku a jeho okolí. Tak se jmenuje akce, která se koná dnes od čtyř hodin odpoledne v Žijícím skanzenu v Jindřichovicích pod Smrkem na Frýdlantsku. Radomír Studený z odboru životního prostředí a zemědělství Libereckého kraje bude povídat o vhodné tvorbě přírodních jezírek s přirozeným prostředím pro vodní organismy. Nebude chybět poznávání vodních živočichů a jiné praktické ukázky. Stojí za to vyrazit do Jindřichovic dřív a projít si jejich okolí nebudete litovat. Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem, 16 hodin Vystavte fotografie na Rajče.net Pokud do svého alba zařadíte zajímavé fotografie zachycující aktuální události ve vašem kraji, mohou se objevit i v novinách. Na stránce www.rajce.net si založte zadarmo účet. Další návody najdete na www.navody.rajce.net. liberecký Adresa OC Forum Liberec, MAFRA a. s. Soukenné nám. 2/669, 460 01 Liberec 1 Regionální redakce vedoucí: Jan Stránský tel:. 478 636 111 fax: 488 123 222 » [email protected] Regionální distribuce a marketing Reklamace doručování: 225 555 566 vedoucí: Martin Novotný tel.: 734 517 228 » [email protected] Inspektor prodejní sítě Walter Oberländer, mobil: 602 180 358 » [email protected] Regionální inzerce vedoucí: Renata Remešová tel.: 488 123 311, fax: 488 123 666 » [email protected] E-maily podle vzoru [email protected], @mafra.cz PŘEDPLATNÉ 225 555 566 ÚTERÝ 23. ČERVENCE 2013 WWW.IDNES.CZ Tryskáčem z Prahy do Krkonoš? Snad už za několik let Pokud sežene investora, Vrchlabí vybuduje ve městě letiště s moderní dráhou, s futuristickou budovou hangáru inspirovanou tvarem historického letadla, s restaurací a ledem pro bruslení. Projekt navrhli studenti architektury. VRCHLABÍ Vrchlabí chce mít do konce roku 2014 nejen zbrusu nový fotbalový stadion se třemi hřišti a tribunou pro tři stovky diváků za 90 milionů korun, ale chystá ještě jeden ambiciózní plán. Od základu chce přebudovat malé letiště s leteckou školou, ze kterého se stane přistávací prostor s moderní dráhou, futuristickým hangárem i místem pro volný čas. Na místo větroňů by tak nad Vrchlabím měla kroužit třeba i dopravní letadla pro patnáct cestujících nebo soukromé tryskáče. „S vlastníkem letiště Aeroclubem České republiky jsme se o tom začali bavit už před lety. A protože se kolem toho dlouho nic nedělo, řekli jsme si, že nějak musíme začít,“ vykládá starosta Vrchlabí Jan Sobotka. Město oslovilo Stavební fakultu ČVUT v Praze, aby pro Vrchlabí vytvořila návrh. Z více než deseti projektů vyšel jeden vítěz. „Ukazuje se, že pokud by se udělala nová, zpevněná dráha, výrazně by to změnilo provoz celého letiště. Mohla by tu přistávat dopravní letadla až do pěti tun,“ uvažuje starosta. Hlavní budova hangáru a zázemí bude překryta membránovou fólií, čímž vzdáleně připomene konstrukci hradeckého autobusového nádraží. Někomu může tvar budovy připomínat třeba vosu. Student Pavel Jurčík se totiž inspiroval tvarem trupu historického letounu konstruktéra Louise Blériota. Právě na takovém stroji létal i proslulý průkopník české aviatiky Jan Kašpar. „Chceme, aby letiště mělo nevšední a něčím typický tvar, který by si lidé zapamatovali a který by je nalákal, aby se třeba přijeli jen podívat,“ říká starosta. Návrh nového letiště oceňuje i Jiří Dodal, generální tajemník hlavního akcionáře letiště, kterým je Aeroklub České republiky. „Stavba zpevněné dráhy by pomohla všem, kteří tu létají. Současná travnatá plocha zcela nevyhovuje v momentě, kdy napadne sníh nebo je hodně mokro. V takovém případě musí být letiště mimo provoz,“ popisuje. Pravidelná linka z Prahy Novou plochu a moderní zázemí by kromě místní letecké školy a vyhlídkových letů využily třeba společnosti napojené na cestovní ruch, jako jsou skiareály a hotely, dále pak velké podniky, jako je místní Škoda Auto. Právě v takové skupině by se mohl podle starosty najít vhodný investor, kterého teď radnice hledá. Se svými soukromými letouny by ve Vrchlabí mohla přistávat i pražská smetánka. „Dokážu si dokonce představit, že by se na letiště zavedla pravidelná linka z Prahy,“ sní starosta. Návrhy studentů měl pod dohledem docent stavební fakulty Miloš Kopřiva. „Dva nejlepší návrhy využívají pro zastřešení hangárů membránovou plachtu, což je architektonicky efektní a zároveň laciné řešení. Nejdůležitější je ale skutečnost, že se studenti pokusili odpovědět na otázku, zda se v této lokalitě uživí jen samotné sportovní letiště,“ vy- světluje Kopřiva. Škola došla k závěru, že by letiště mělo sloužit i jako prostor pro trávení volného času. Součástí takového zábavného terminálu by mohla být restaurace a hotel a v zimě by zde vznikla ledová plocha na bruslení. „Studenti navrhli také lezecké stěny, věž na létání ve stavu beztíže, lyžování za paraglidem, modelářské muzeum a jiné atrakce. Propojení cestovního ruchu, zábavy a letiště vnímáme jako velmi zajímavou vizi,“ shrnuje učitel. Úkolem Vrchlabských bude nyní zajistit finance a rozvrhnout etapy, ve kterých by letiště vznikalo. „Už jen ta dráha, která bude stát zhruba 30 milionů, by stačila k tomu, aby změna pozvedla letiště o sto procent,“ odhaduje Sobotka. Celý projekt radnice odhaduje zhruba na sto milionů korun. Ladislav Pošmura Blériot inspirující Vítězný návrh letiště se inspiroval slavným francouzským strojem, na němž létal Jan Kašpar. Návrh studenta architektury Pavla Jurčíka ve tvaru letounu konstruktéra Louise Blériota. Foto: archiv Přání města Vrchlabská radnice chce, aby letiště mělo nevšední, něčím typický tvar. Vyplaveným Rudníkem se hnala vlna solidarity i z Libereckého kraje Pomáhají těm, kteří jsou nejvíc v nouzi. A nezapomínají na ně „Ve vedení města jsou jen tři lidé, práce na likvidaci škod a pomoc pro obyvatele však organizovali hodně profesionálně,“ tvrdí Půta. „Po obci nebloudili žádní dobrovolníci, všichni věděli, co dělat.“ Půta s úředníky si v Rudníku udělali brigádu na „spláchnutém“ volejbalovém hřišti a v jednom vyplaveném domě. chtějí nebo ne.“ Husův sbor se leLOMNICE NAD POPELKOU (ouš) Myslet na vyplavené lidi nejen okatos spojil s Jednotou bratrskou v mžitě po povodních, ale i měsíc Rovensku pod Troskami a se sponebo půl roku po nich. A peníze lečně vybranými penězi se dobroze sbírky neposílat na dobročinné volníci rozjeli do Rudníku a do Hoúčty, ale rozdávat je přímo lidem řína. Rozdělili tam asi dvacet tisíc na místě pohromy. korun. „Už při povodních v roce Taková je filozofie dobrovolní2010, kdy jsme vyrazili do Hrádku ků, nabalených na Husův sbor v nad Nisou a Chrastavy, jsme dávaLomnici nad Popelkou. Naposleli peníze lidem, kteří je podle nás dy pomáhali po červnových záplanejvíce potřebovali.“ vách v podkrkonošském Rudníku Lomnickým dobrovolníkům a v Hoříně u Mělníka. svěřuje své peníze i Martin Mej„Šlo už o čtvrté postřík, Jaromír Štětina V moderní vodně, po nichž jsme nebo novinář Josef Klípočítačové době vyjeli do postižených ma. „Jedna paní byla se dá bleskově obcí,“ říká Jana Tunybez sebe, když se dozjistit, co lidé sová, jež k Husovu zvěděla, že jí dáváme v zatopených sboru patří. Podle ní peníze právě od Pepy oblastech se pomoc pro vytopeKlímy,“ prozrazuje Tupotřebují nejvíc. ná území změnila k nysová. nepoznání. Po posledních po„Při záplavách na Moravě v vodních v Hoříně potkal Jaluška roce 1997 byla ještě hodně chaoticmatku čtyřletého dítěte, která praká,“ upozorňuje Tunysová. „Jen covala na odstraňování škod čtyři málokdo měl mobil a internet. Nedny. existovaly sociální sítě, na nichž „Alešovi se zdálo, že už nemůže se teď domlouvají hlavně mladí dál. Tak vytáhl nějaké peníze a lidé. Náš lomnický farář Aleš Jalušřekl jí, ať si udělá radost a jede si ka vzal prostě motorovou pilu, peza ně koupit něco sobě nebo svéníze a odjel do Bruntálu a do Troumu dítěti,“ připomíná Tunysová výhody osobního kontaktu s oběťbek.“ V moderní počítačové době se mi záplav. dá například bleskově zjistit, co Na ženu, které Husův sbor polidé v zatopených oblastech potřemohl po bleskové povodni ze srpbují nejvíc. na 2010, myslel farář i dlouho po„Nehromadí se tuny materiální tom. „Telefonoval jí před Vánoci, pomoci, která se nakonec ukáže aby zjistil, jak se má a aby věděla, jako zbytečná,“ tvrdí Tunysová. že nám její osud není lhostejný,“ „Dárci dnes mohou poslat fotograpoznamenává Tunysová. „Stejně fii věcí, které nabízejí a lidé z postitak nezapomeneme ani na lidi z žených obcí jim odpoví, jestli je Rudníku a z Hořína.“ RUDNÍK, LIBEREC Vyplavená podkrkonošská obec Rudník leží už sice v Hradeckém kraji, ale je už tak trochu i liberecká. Po červnové potopě k resuscitaci Rudníku přispěly lidé z Turnova, Doks, z krajského úřadu v Liberci nebo z Lomnice nad Popelkou. „Ze začátku se mi chtělo brečet, když jsem viděl, kolik jednotlivců, kolektivů, firem a obcí nám chce pomoci,“ říká tajemník z rudnické radnice Jiří Jirásek. „Za nějaký čas jsem si zvyknul, ale i tak je úžasné, jak se Češi dokážou v nouzi semknout. Jeden chalupář nám přinesl dvacet tisíc korun hned druhý den po povodni.“ Rudník zatím dostal od dárců zhruba čtyři a půl milionu korun. Škody po bleskové záplavě jdou ovšem do desítek milionů korun. Voda poškodila 130 domů. „Další peníze nám však ještě přijdou,“ podotýká Jirásek. V Roudníku odstraňoval povodňové škody například liberecký hejtman Martin Půta. Dorazil tam asi se čtyřiceti úředníky. „Liberecký kraj poslal do Rudníku sto tisíc korun. Stejnou částku dostala obec od Doks,“ uvádí Půta. „Z obcí, postižených červnovými záplavami, leží Rudník k Libereckému kraji nejblíž. Z Jilemnice je to tam jen dvacet kilometrů.“ Podle Půty postihla Rudník podobně blesková povodeň jako v roce 2010 Frýdlantsko a Chrastavsko. Hejtmana příjemně překvapilo, jak si obec se záplavami poradila. V Rudníku žije zhruba 2200 lidí. Čtvrt milionu věnoval Turnov Turnov věnoval Rudníku dokonce čtvrt milionu korun. „Sto tisíc korun jsme tam doručili ještě dřív, než je schválilo městské zastupitelstvo,“ prozrazuje turnovský místostarosta Otakar Špetlík. „Obvolal jsem jen jeho členy, abych se ujistil, že s darem pro Rudník souhlasí.“ Dva dny po povodni vezl Špetlík do Rudníku důležité věci. Domluvil se s tajemníkem Jiráskem, co obec nejvíc potřebuje a obvolal turnovské firmy. Zaměstnanci ve firmě Grupo Antolin se složili na Povodeň v podkrkonošském Rudníku. Foto: anves.rajce.idnes.cz balené vody, Ontex poslal do Rudníku dětské pleny a role papírových utěrek. Z Turnova putovaly do vyplavené obce také kolečka, lopaty, rýžová košťata či pracovní rukavice. V Turnově běžela sbírka agentury PodNos. Zahrnovala i dobročinný koncert a vynesla více než 38 tisíc korun. „Zdá se, že mezi Turnovem a Rudníkem vznikne přátelství,“ prozrazuje Špetlík. Turnov pozval vedení Rudníku i na červencovou tiskovou konferenci, aby novináři z Libereckého kraje věděli, jaká pohroma na podkrkonošskou obec udeřila. „Vyprávěli, jak ještě ve dvě v noci vypadalo všechno v pohodě, a pak se Rudníkem prohnala třímetrová vlna,“ poznamenává mluvčí turnovské radnice Radek Drašnar. „Tajemníka voda uvěznila na radnici.“ V Rudníku zanechala charitativní otisk také Lomnice nad Popelkou. Lidé, sdružení kolem Husova sboru, se poradili s tajemníkem, vybrané peníze věnovali asi sedmdesátileté paní, která se po povodních ocitla v ve velmi těžké situaci. „Dělali jsme to tak i před třemi lety po povodních v Hrádku nad Nisou,“ říká Jana Tunysová, jež je s Husovým sborem spojená. „Tentokrát jsme mohli do pomoci zapojit i děti z lomnické školy. Namalovaly pro obyvatele Rudníku sluníčka. Báli jsme se, aby to vyplavení lidé nebrali jako hloupost, ale nakonec byli z dětských obrázků nadšeni.“ Miloslav Lubas Husův sbor v Lomnici organizuje pomoc pro vytopené
Podobné dokumenty
Stáhnout soubor Lucie Ševčíková
v těle zamilovaných osob. O váţném vztahu lze mluvit, pokud trvá více jak tři měsíce.
Jedinci jsou uţ ve společnosti pokládáni za pár. Navzájem se ještě více sbliţují a poznávají
rodinné či přátels...
Herberk No 10 formát PDF
*) Dosud – znamenalo v listopadu 2015.
A co my „skoro pacifisté“ anebo „skoro normální “ jsme s tím schopni udělat teď, na konci ledna 2016? Skoro nic, anebo skoro něco? Má někdo
nějaké smysluplné ...