Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída
Transkript
Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída
Savci (Mammalia) Jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů. Společné znaky savců 9 mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C (jsou homoiotermní) 9 tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů, které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet 9 pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné 9 naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem 9 tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech 9 krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné 9 na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět) 9 savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení …) Systém savců Třída: Savci Podtřída: Vejcorodí Řád: Ptakořitní 9 starobylá skupina, znaky společné s plazy:kloaka a kolísavá tělesnou teplotu 9 znaky savců: mají srst, mléčné žlázy, 3sluch. kůstky a 7 krčních obratlů, bránici a zcela rozdělené srdce 9 žijí jen v Austrálii, Tasmánii a Nové Guineji 9 po krátké době v děloze snáší vejce (3cm, bohaté na žloutek) v pergamenové bláně. Zárodek se vyvíjí v břišním kožním vaku (ježura) či v hnízdě (ptakopysk) zahřívané samicí (mláďata nemohou mléko sát aktivně kvůli „zobáku“ → samice leží na hřbetě a mléko vytéká z mléčných políček → mláďata oblizují) ježura australská –trubicovitě protáhlá obličejová část, dlouhý lepkavý jazyk (mravenci, termiti), hrabavé nohy s drápy, srst s bodlinami, žije v norách, noční aktivita ptakopysk podivný - velikost králíka, čelisti přeměněné v rohovité lišty, tmavohnědá srst – tuhá, hustá a nesmáčivá → obojživelný život, zadní končetiny s ostruhami, pětiprsté, prsty spojené plovací blánou, ocas jako kormidlo, nory vchod pod vodou, cedí ze dna měkkýše, larvy a hmyz 1 Podtřída: Živorodí Nadřád: Vačnatí (250 druhů) 9 vznik ve spodní křídě, původně na celém světě, později jen Austrálie a (J) Am. (konkurence placentálů) 9 mláďata se rodí nedokonale vyvinutá → do břišního vaku (obě pohlaví vakové kosti); vak – fyziologická náhrada dělohy → mládě visí na mléčném struku, dokončení vývoje 9 většina vačnatců býložraví: klokan, koala (eukalyptus), vakomyš, vakoveverky (létací blána mezi končetinami) 9 největší byl vakovlk (dravý) vačice opossum – nejrozšířenější (až Kanada), všežravec, odolný, částečně stromový druh, starší mláďata na hřbetě ďábel medvědovitý – Tasmánský čert – potrava: zdechliny Nadřád: Placentálové 9 rodí se po dlouhém nitroděložním vývoji 9 metabolismus zárodku je zajišťován placentou 9 nikdy není vyvinut vak, vajíčka jsou chudá na žloutek (oligolecitální) 9 vývoj ve spodní křídě (druhohory) 1. řád: hmyzožravci (Insectivora) vývojový základ ostatních řádů živí se především hmyzem aktivní převážně za šera a v noci zástupci: ježek evropský, bělozubka nejmenší, rejsek malý, rejsec vodní, krtek obecný 2. řád: letuchy (Dermoptera) vývojově blízké hmyzožravcům osrstěná kožní blána umožňuje klouzavý let až 100 m živí se především listy a plody zástupce: letucha filipínská 3. řád: letouni (Chiroptera) jediní savci dokonale přizpůsobeni letu mají letovou blánu živí se hmyzem orientují se odraženými ultrazvukovými signály, které tvoří v hrtanu a odraz zachycují uchem (echolokace) zimní spánek zástupci: kaloň malajský, vrápenec malý, vampýr dlouhojazyčný, upír obecný, netopýr velký, netopýr hvízdavý, netopýr ušatý 2 4. řád: tany (Scandentia) hmyzožravý stromový savci rozšíření – Asie podobají se veverkám s protaženým čenichem zástupce: tana obecná 5. řád: primáti (Primates) vývoj ve svrchní křídě (druhohory) stromový způsob života, zdokonalení oka, denní aktivita, rozvoj mozku žijí především v tropech a subtropech celého světa, kromě Austrálie dělíme je na opice a poloopice 9 poloopice – mají drápy na prstech, nehet pouze na palci, noční aktivita, zástupci: lemur kata, outloň váhavý, komba ušatá 9 opice – mají nehty na všech prstech, aktivní ve dne, dělíme je na ploskonosé a úzkonosé zástupci: kosman bělovousý, malpa kapucínská, vřešťan rezavý pavián pláštíkový, kočkodan zelený, makak rheus, magot bezocasý lidoopi a lidé – zvláštní pohyb zavěšování se na větvích stromů – brachiace, zástupci: gibbon lar, šimpanz učenlivý, gorila, orangutan 6. řád: chudozubí (Edentata) redukce chrupu, pomalý pohyb, zmenšení mozku zástupci: lenochod tříprstý – život v korunách stromů, kolísavá tělesná teplota, různý počet krčních obratlů mravenečník velký - výživa mravenci a termity pásovec devítipásý 7. řád: luskouni (Pholidota) příbuzní mravenečníkům vyvinutý Jacobsonův orgán, zbytky mžurky, malý mozek tělo pokryto šupinami pokožkového původu živí se hlavně termity a mravenci zástupce: luskoun dlouhoocasý 8. řád: hlodavci (Rodentia) druhově nejpočetnější savčí řád často se přemnožují, většinou jsou býložraví mají trvale dorůstající hlodavé řezáky a místo špičáků mají mezeru (diastema) zástupci: veverka obecná, svišť horský, sysel obecný, poletuška slovanská, bobr evropský, křeček polní, hraboš polní, norník rudý, hryzec vodní, nutrie říční, ondatra pižmová, myšice lesní, myš domácí, krysa obecná, plch lesní, tarbík egyptský, dikobraz evropský, morče divoké, kapybara, činčila vlnatá 3 9. řád: šelmy (Carnivora) masožravci, mohutný chrup, bystré smysly, výborné pohybové vlastnosti nemají klíční kosti a slepé střevo šelmy – medvědovité, lasicovité, cibetkovité, kočkovité, psovité, lachtanovité, tuleňovité zástupci: medvěd hnědý, panda velká, lasice kolčava, lasice hranostaj, kuna skalní, tchoř tmavý, sobol asijský, norek americký, skunk smradlavý, jezevec lesní, vydra říční, cibetka africká, hyena skvrnitá, kočka divoká, rys ostrovid, kočka domácí, lev pustinný, tygr džunglový, levhart skvrnitý, jaguár americký, puma americká, gepard štíhlý, liška obecná, liška polární, šakal obecný, pes domácí, lachtan ušatý, tuleň obecný, mrož lední 10. řád: zajícovci (Lagomorpha) býložraví savci, podobní hlodavcům dorůstající řezáky, špičáky chybí¨ aktivní zejména v noci součástí metabolismu je požírání a opětné trávení vlastních kašovitých výkalů (cekotrofie) zástupci: pišťucha horská, zajíc polní, králík divoký 11. řád: damani (Hyracoidea) žijí ve skalách Afriky a Přední Asie býložravci připomínající sviště trvale rostou horní řezáky zástupce: daman kapský 12. řád: chobotnatci (Proboscidea) největší suchozemští savci dlouhý chobot (prodloužený nos a horní pysk) kly jsou řezáky horní čelisti (ze slonoviny – z dentinu) zástupci: mamut, mastodont, slon africký, slon indický 13. řád: ochechule (Sirenia) příbuzné damanům a chobotnatcům žijí ve vodě zástupci: moroň indický, pustňák širokonosý 14. řád: lichokopytníci (Perissodactyla) redukce počtu prstů na končetinách, váha na prostředním (třetím) prstu poslední články prstů – kopyta nemají palec býložravci zástupci: tapír jihoamerický, nosorožec indický, kůň převalský, osel africký, zebra stepní 4 15. řád: sudokopytníci (Artiodactyla) sudý počet prstů, 3. a 4. prst jsou stejně velké - kryty kopytem dělí se na nepřežvýkavce a přežvýkavce nepřežvýkavci – prase divoké, hroch obojživelný, velbloud dvouhrbí, jednohrbí, lama vikuňa přežvýkavci – žaludek ze 4 částí (bachor, kniha, čepec, sléz) v bachoru jsou symbiotičtí prvoci – trávení celulózy zástupci: jelen evropský, daněk skvrnitý, srnec obecný, sob polární, los evropský, žirafa mramorovaná, antilopa losí, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, zubr evropský, 16. řád: kytovci (Cetacea) vodní savci, příbuznost se sudokopytníky přední končetiny přeměněny v ploutve, zadní končetiny a pánev zakrněly vynikající sluch (zvuk je veden kostmi) zástupci: delfín obecný, kosatka dravá, vorvaň tuponosý, plejtvák obrovský, velryba grónská 5
Podobné dokumenty
SYSTEMATICKÉ ROZDĚLENÍ SAVCŮ
přesunuje do čepce a odtud je zvracena v malých dávkách zpět do
ústní dutiny. Zde je natrávená potrava důkladně přežvýkána na kaši.
Přežvýkaná potrava je potom podruhé polknuta, tentokrát do knihy ...