Zpráva o řešení projektu v roce 2012
Transkript
Zpráva o řešení projektu v roce 2012
PROJEKT VAV MV VG20112015007 HLOUBKOVÁ ANALÝZA SILNIČNÍCH DOPRAVNÍCH NEHOD - VÝROČNÍ ZPRÁVA - PŘÍLOHA Č. 1 PROSINEC 2012 1 Zodpovědní řešitelé: Ing. Josef Andres - manager projektu, dopravní infrastruktura Ing. Jitka Kafoňková - dopravní infrastruktura Ing. Jan Křenek - dopravní infrastruktura Ing. Ondřej Gogolín - měření dopravně inženýrských veličin Ing. Silvia Kratochvílová - automobilová technika Ing. Jan Rücker - automobilová technika Ivo Hlavůněk - automobilová technika Mgr. Katarína Poláčková - psychologie Mgr. Barbora Turošíková - psychologie prof. MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D. - dopravní medicína MUDr. Milan Krtička - dopravní medicína Mgr. Martin Kyselý - vedení databáze 2 OBSAH: 1 ÚVOD ....................................................................................5 1.1 Základní údaje o dopravní nehodovosti ............................................................11 2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA .......................................15 2.1 Grafická a tabulková část ...................................................................................15 2.2 Vyhodnocení analýzy nehod z hlediska dopravní infrastruktury ....................19 2.3 Doporučené dopravně bezpečnostní opatření..................................................19 3 AUTOMOBILOVÁ TECHNIKA ...........................................29 3.1 Grafická a tabulková část o automobilové technice .........................................29 3.2 Faktory dopravních nehod z hlediska automobilové techniky ........................37 3.2.1 Pneumatiky ......................................................................................... 37 3.2.2 Náklad ................................................................................................. 40 3.2.3 Airbagy ................................................................................................ 45 3.3 Druhy DN .............................................................................................................46 3.3.1 Nehoda mezi dvěma vozidly ............................................................... 46 3.3.2 Pevná překážka .................................................................................. 48 3.3.3 Havárie ................................................................................................ 52 3.3.4 Převrácení vozidla ............................................................................... 53 3.3.5 Motorky ............................................................................................... 55 3.3.6 Jízdní kola ........................................................................................... 59 3.3.7 MHD .................................................................................................... 62 3.3.8 Chodci ................................................................................................. 65 3.4 Vyhodnocení analýzy nehod z hlediska automobilové techniky .....................66 3.5 Doporučení vzešlá z řešení dopravních nehod z pohledu automobilové techniky ...........................................................................................................................70 4 DOPRAVNĚ PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY NEHOD .......78 4.1 Základní údaje o psychologických aspektech dopravních nehod ..................79 4.1.1 Pozornost a jevy související s pozorností účastníků nehod ................ 81 4.1.2 Nehody s chodci.................................................................................. 83 4.1.3 Specifika nehod nezkušených řidičů ................................................... 85 4.1.4 Specifika nehod starších osob ............................................................ 86 3 4.1.5 Jízda pod vlivem alkoholu, zbytkového alkoholu, nebezpečných léků a omamných a návykových látek .......................................................................... 86 4.1.6 Adaptace na venkovní vlivy ................................................................. 87 4.1.7 Únava a usnutí „za volantem“ ............................................................. 90 4.1.8 Emoce a jejich vliv na dopravní nehody .............................................. 91 4.1.9 Zdravotní stav jako příčina nehody ..................................................... 92 4.1.10 Nehody za účasti Dopravního podniku města Brno ............................ 93 4.2 Grafická a tabulková část o účastnících dopravních nehod ............................95 4.2.1 Popis výzkumného vzorku................................................................... 95 4.2.2 Příčina a zavinění dopravní nehody .................................................... 98 4.2.3 Subjektivní vnímání dopravního prostoru ze strany řidiče ................. 102 4.2.4 Trasa z pohledu řidiče ....................................................................... 105 4.2.5 Časová tíseň a rychlost ..................................................................... 107 4.2.6 Možnost zabránění dopravní nehodě ................................................ 108 4.2.7 Pozornost řidičů ................................................................................ 109 4.2.8 Bdělost a únava ................................................................................ 110 4.2.9 Řidičské zkušenosti řidičů ................................................................. 111 4.2.10 Nehody s chodci................................................................................ 113 4.3 Vyhodnocení hloubkové analýzy nehod z psychologického hlediska ..........115 4.4 Doporučení pro zvýšení psychické a odborné úrovně řidičů ........................115 4.5 Použitá literatura: ..............................................................................................116 5 ZDRAVOTNÍ ČÁST ..........................................................117 5.1 Grafická a tabulková část o zdraví účastníků nehod ......................................117 5.2 Fotodokumentace z míst dopravních nehod...................................................125 4 1 Úvod Projekt Hloubkové analýzy dopravních nehod (dále jen HADN) řeší již druhým rokem specializovaný tým pracovníků Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (dále jen CDV) pro Ministerstvo vnitra. Jeho účelem a cílem je nejen podrobná analýza nehod na místě, ale i vytvoření dostatečně velké a průkazné databáze informací o nehodách a to z pohledu účastníků nehod, automobilové techniky a dopravní infrastruktury. Nedílnou součástí je nejen sběr, záznam a vyhodnocení dat o nehodách, ale i jejich analýza a v neposlední řadě návrh doporučení týkajících se dopravní infrastruktury, vozidel i zvyšování kvality řidičů. HADN je prováděna podle metodiky, jež byla vytvořena na CDV. V roce 2012 bylo šetřeno celkem 154 nehod na území Brna-města a bývalého okresu Brnovenkov. Jednalo se o nehody, při kterých byl zraněn nebo dokonce usmrcen některý z účastníků. Ke každé z řešených nehod byla vypracována vyšetřovací zpráva, která kromě toho, že obsahuje komplexní údaje, fotografie, náčrtek a návrh dopravně bezpečnostních doporučení, dokladuje i hlavní fáze nehodového děje získané pomocí simulačního SW Virtual Crash. Přehled míst, kde byly v roce 2012 šetřeny dopravní nehody je následující: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 Křižovatka ulic Dornych a Úzká v Brně Libušina třída v Brně Ulice Čeňka Růžičky v Brně Ulice Nezamyslova v Brně Dálnice D1, km 172,1 ve směru na Brno Křižovatka ulic Lidická a Antonínská v Brně Dálnice D1, km 185,6 ve směru na Brno Silnice III/4171 u Bedřichovic Křižovatka ulic Purkyňova a Skácelova v Brně Silnice II/395 mezi Zbraslaví a Zastávkou Ulice Jedovnická v Brně Dálnice D1, km 173,8 ve směru na Brno Křižovatka ulic Cejl a Koliště v Brně Ulice Trávníky (I/23) v Rosicích Silnice II/379 u Svatoslavy Křižovatka silnic II/430 a III/4174 u motorestu Rohlenka Křižovatka ulic Merhautova a Jugoslávská v Brně Silnice II/394 u Ivančic Ulice Žabovřeská v Brně Křižovatka ulic Kotlářská a Botanická v Brně Silnice II/385 u Tišnova Křižovatka ulic Joštova a Česká v Brně Ulice Kosmova v Brně Ulice Purkyňova v Brně Křižovatka ulic Palackého a Dobrovského v Brně Dálnice D1, km 184,9 ve směru na Brno Masarykovo náměstí ve Šlapanicích Křižovatka ulic Kotlářská a Botanická v Brně Ulice Antonína Procházky v Brně Silnice III/3867 u Veverských Knínic Mendlovo náměstí v Brně Silnice II/385 u Kuřimi Ulice Tumaňanova v Mokré Hoře u Brna Ulice Řípská u dálnice D1 v Brně Silnice III/39520 u Němčiček 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 Křižovatka ulic Vodova a Berkova v Brně Ulice Jihlavská u Ústředního hřbitova v Brně Silnice III/4174 u Jiříkovic Ulice Benešova v Brně Dálnice D1, km 207,5 ve směru na Vyškov Ulice Křtinská v Brně Ulice Vídeňská v Brně Silnice II/380 v Těšanech Ulice Štefánikova v Brně Ulice Lidická v Brně Dálnice D1, km 187 ve směru na Prahu Ulice Hradecká (R 43) v Brně Třída generála Píky v Brně Křižovatka silnic II/379 a III/38521 v Tišnově Silnice III/39411 u Zakřan Silnice II/379 u Závisti u Tišnova Ulice Jedovnická v Brně Ulice Drobného v Brně Ulice Jedovnická v Brně Křižovatka ulic Havlenova a Galašova v Brně Silnice I/52 u Pasohlávek Silnice II/380 u Tuřan Křižovatka ulic Křížová a Veletržní na Mendlově náměstí v Brně Slovanské náměstí v Brně Křižovatka ulice Holzova a přivaděče ulice Ostravská v Brně Ulice Křižíkova v Brně Ulice Jemelkova v Brně Ulice Brněnská v Brně – Modřicích Křižovatka ulice Holzova a přivaděče ulice Ostravská v Brně Křižovatka ulice Vídeňská a M. K. v Brně Křižovatka ulic Purkyňova a Dobrovského v Brně Silnice III/4176 mezi Sokolnicemi a Žatčanami Křižovatka ulic Holzova a Leskauerova v Brně Křižovatka silnic II/430 a III/4179 u Tvarožné Ulice Hradecká (R 43) v Brně Ulice Obřanská v Brně – Maloměřicích Ulice Veveří v Brně Přivaděč z dálnice D2 na dálnici D1 v Brně Ulice Bidlaky v Brně Silnice III/4183 v Sokolnicích Ulice Životského v Brně Silnice II/152 u Ořechova Ulice Nádražní v Brně Ulice Fryčajova v Brně – Obřanech Silnice II/377 u Jamného Exit 203 dálnice D1 ve směru na Prahu Ulice Sportovní v Brně 6 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 Křižovatka ulic Štefánikova a Reissigova v Brně Ulice Babická v Brně – Obřanech Dálnice D1, km 196 ve směru na Vyškov Ulice Křenová v Brně Ulice Černohorská v Ivanovicích Ulice Kohoutovická v Žebětíně Dálnice D1, km 211 ve směru na Brno Křižovatka ulic Tvrdého a Jiříkovského v Brně Křižovatka ulic Masarykova a Stará pošta v Rajhradě Dálnice D1, km 191 ve směru na Prahu Křižovatka ulic Provazníkova a Karlova v Brně Silnice II/386 u Hvozdce Křižovatka ulic Křtinská a Věstonická v Brně Křižovatka ulic Tábor a Zborovská v Brně Křižovatka silnic II/430 a III/4161 u Holubic Křižovatka silnic II/417 a III/4179 u Blažovic Křižovatka silnice III/3844 a ulice Dlážděná u Žebětína Křižovatka ulic kpt. Jaroše a Kudelova v Brně Křižovatka ulic Masarykova a Městečko v Rajhradě Křižovatka ulic Křenova a Masná v Brně Křižovatka ulic Táborská a Dulánek v Brně Dálnice D2, km 2 ve směru na Brno Křižovatka ulic Lidická a Burešova v Brně Dálnice D1, km 188 ve směru na Prahu Ulice Kamenná v Brně Křižovatka ulic Palackého a Boženy Němcové v Brně Ulice Brechtova v Brně Křižovatka ulic Vídeňská a Moravanská v Brně Křižovatka silnic II/385 a III/38529 v Čebíně Silnice II/381 mezi Vranovicemi a Velkými Němčicemi Silnice III/42510 u Ledců Ulice Purkyňova v Brně Silnice II/416 u Blučiny Ulice Havraní v Brně Ulice Porgesova v Brně Dálnice D1, km 230 ve směru na Vyškov Silnice II/373 mezi Brnem a Ochozí Odbočovací rampa z dálnice D1 na silnici I/23 Ulice Ostravská (I/50) v Brně Křižovatka ulic Foltýnova a Kamechy v Brně Ulice Hradecká (R 43) v Brně Ulice Strážní a vjezdu do OD Bauhaus v Brně Křižovatka ulic Palackého a Boženy Němcové v Brně Ulice Banskobystrická v Brně Křižovatka ulic Bohunická a Pražákova v Brně Silnice III/3945 u Omic Silnice II/416 u Žabčic 7 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 Ulice Veslařská v Brně Slovanské náměstí v Brně Ulice Bělohorská v Brně Ulice Veveří v Brně Ulice Cejl v Brně Ulice Křížová v Brně Silnice II/418 u Újezdu u Brna Ulice Kníničská v Brně Autobusové nádraží v Brně na Zvonařce Ulice Dukelská v Brně Ulice Vídeňská v Brně Silnice III/15286 mezi Slatinou a Šlapanicemi Ulice Reissigova v Brně Ulice Skopalíkova v Brně Ulice Selská v Brně Křižovatka ulic Chodská a Dobrovského v Brně Silnice II/394 mezi Tetčicemi a Neslovicemi Ulice Sokolova v Brně Ulice Opuštěná v Brně Areál BVV v Brně Křižovatka ulic Palackého a Kosmova v Brně Dálnice D1, km 197 ve směru na Vyškov Ulice Žabovřeská v Brně Ulice Belcrediho v Brně Ulice Cejl v Brně Následující mapka ukazuje na místa, kde došlo k šetření dopravních nehod v letech 2011 a 2012. 8 Obr. 1.1 – Rozložení nehod na šetřeném území v roce 2012 Obr. 1.2 – Rozložení nehod na šetřeném území v letech 2011 a 2012 9 Obr. 1.3 – Rozložení nehod na šetřeném území v roce 2012 – detail město Brno Obr. 1.4 – Rozlož. nehod na šetřeném území v letech 2011 a 2012 – detail město Brno 10 1.1 Základní údaje o dopravní nehodovosti Na základě šetření a zpětné analýzy silničních dopravních nehod lze uvést po 2 letech řešení řadu zajímavých závěrů a informací. V grafu 1.1.1 je vidět časové rozložení řešených nehod v průběhu roku, měsíců a hodin. Graf nehod poměrně věrně kopíruje obvyklé denní dopravní špičky (viz také graf 1.1.3) i měnící se intenzity dopravy v průběhu roku. Graf 1.1.1 - Rozložení nehod v průběhu roku, měsíců a hodin v letech 2011 a 2012 Následující graf doplňuje předcházející v rozložení nehod v průběhu týdne. Je na něm patrný nárůst nehod v pátek, kdy vyjíždí část tzv. „víkendových“ řidičů. Zajímavý je údaj o nehodách, k nimž dochází v noci, resp. za rozednívání a stmívání. Těchto nehod je relativně nejvíce v noci z pátku na sobotu a ze soboty na neděli. Zřejmě to souvisí s tzv. „diskotékovými“ nehodami. 11 Graf 1.1.2 - Rozložení nehod v průběhu týdne a denní doby v letech 2011 a 2012 Další graf frekvence nehod dokladuje, že jejich počet poměrně věrně kopíruje denní intenzity dopravy. Graf 1.1.3 - Rozložení nehod v průběhu dne v letech 2011 a 2012 Základní rozdělení nehod dle typu uvádí následující graf. Nejčastější příčinou jsou vzájemné kolize vozidel. 12 Graf 1.1.4 - Formální příčiny nehod v letech 2011 a 2012 V následujícím grafu jsou znázorněny formální příčiny nehod, jež mnohdy popisují nehodu z hlediska kódů uvedených ve Formulářích nehod v silničním provozu (FNSP). Dle tohoto grafu je nejčastější příčinou nehod nepřizpůsobení rychlosti podmínkám provozu a nedání přednosti v jízdě, následuje nedodržení bezpečné vzdálenosti, atd. Graf 1.1.5 - Formální příčiny nehod dle FNSP v letech 2011 a 2012 Je však zřejmé, že tyto popisy, resp. zjednodušené charakteristiky nehod nevystihují zdaleka nehodový děj. Mnohem výstižnější jsou informace o typech nehod a to jak dle projektu GIDAS (graf 1.1.6), tak dle Typologického katalogu dopravních nehod (graf 1.1.7), který je často používán dopravními inženýry při analýzách nehod v ČR. Jisté disproporce mezi obě- 13 ma grafy jsou způsobeny zatím statisticky malým souborem dat. Lze předpokládat, že při větším vzorku zkoumaných nehod dojde ke sjednocení formálních příčin nehod. Graf 1.1.6 - Typy nehod dle metodiky GIDAS Graf 1.1.7 - Typy nehod dle Typologického katalogu dopravních nehod (TKDN) 14 2 Dopravní infrastruktura Bezpečnost silničního provozu je závislá i na bezpečnosti silniční infrastruktury. I když většinu nehod mají na svědomí řidiči, jejich jednání je často ovlivněno dopravním prostředím. Různé prameny uvádí, že spolupůsobení dopravního prostředí na vznik nehod je až u 25 % případů. 2.1 Grafická a tabulková část V následujících grafech a tabulkách je uveden přehled zjištění na místech šetřených dopravních nehod týkající se dopravní infrastruktury. Ukazuje se, že nedostatky v dopravní infrastruktuře jsou v mnohých případech tak závažné, že mohly být příčinou dopravních nehod (např. omezení rozhledu, nevhodný příčný sklon, špatné uspořádání křižovatek, špatně řešené přechody pro chodce) nebo se mohly podílet na jejich následcích. Graf 2.1.1. ukazuje na počty řešených nehod na různých kategoriích silnic a dálnic. Tyto počty nehod jsou silně ovlivněny dopravní charakteristikou zkoumaného území (město Brno a okolí). Graf 2.1.1 – Dopravní nehody v letech 2011 a 2012 dle kategorie silnic a dálnic Následující graf ukazuje počty řešených nehod na různých površích vozovek. Je zřejmé, že počet vozovek s živičným povrchem zdaleka převažuje. Graf 2.1.2 - Vznik nehod v letech 2011 a 2012 v závislosti na druhu povrchu vozovky Další graf poukazuje na počty nehod v závislosti na kvalitě povrchu vozovek. Je s podivem, že naprostá většina nehod se odehrála na rovném povrchu vozovek. Zřejmě to souvisí s velkým podílem nehod v důsledku riskování řidičů (vysoká rychlost, nesprávné předjíždění, nedání přednosti). Graf 2.1.3 – Stav vozovky v místě nehod v letech 2011 a 2012 Zajímavý je následující graf, který vystihuje závislost mezi podélným sklonem vozovky a počtem dopravních nehod. Potvrzuje se všeobecně známý fakt, že klesající vozovka je nebezpečnější z hlediska možného vzniku dopravních nehod. 16 Graf 2.1.4 – Vliv podélného sklonu vozovky při nehodách v letech 2011 a 2012 Z grafu 2.1.5 vyplývá, že nehodovost chodců je vzhledem k celkovému počtu nehod téměř 25 %. Na nehodách se podílí jak řidiči, tak samotní chodci, a to často lehkovážným vstupem do vozovky bez náležitého rozhlédnutí se (podíl takovýchto nehod je téměř 50 %). Graf 2.1.5 – Hlavní příčiny nehod chodců v případě jejich zavinění chodci 17 V případě pochybení řidičů se tak děje v 67 % nehod na přechodech pro chodce a to jak na světelně řízených přechodech (27 %), tak na světelně neřízených přechodech (40 %) – viz následující graf. Graf 2.1.6 – Lokalizace nehod v případě pochybení řidičů vůči chodcům Špatné rozhledové podmínky jsou příčinou cca 35 % nehod a to především u nehod s nedáním přednosti v jízdě. Graf 2.1.7 – Rozhledové podmínky při vzniku dopravních nehod 18 2.2 Vyhodnocení analýzy nehod z hlediska dopravní infrastruktury Dopravní infrastruktura je nedílnou součástí šetření dopravních nehod na místě. Zjišťovali se nejen základní informace upřesňující postavení vozidel po nehodě, ale především to, zda příp. nevhodně navržený dopravní prostor se mohl, či nemohl podílet na vzniku nehod a na jejich následcích. Nutnou přílohou šetření je i návrh příp. dopravně bezpečnostních opatření eliminujících vznik a následky dopravních nehod z důvodu nevhodného dopravního prostoru. Graf 2.2.1 - Vliv dopravního prostoru na vznik nehod 2.3 Doporučené dopravně bezpečnostní opatření Analýzou dopravních nehod bylo zjištěno, že na základě šetření v roce 2012 byl vliv dopravního prostoru téměř na vznik a průběh nehod téměř ve 30 % případů. Na základě tohoto zjištění byl vypracován návrh možných dopravně bezpečnostních opatření, jež by měly možnosti vzniku dalších nehod eliminovat. Seznam a doporučená opatření jsou uvedena v následujícím přehledu. I když je zatím počet nehod z hlediska statistického významu nedostatečný, byla některá opatření zevšeobecněna a mohla by se zapracovat do příslušných technických předpisů. 19 Tab. 2.3.1 – Přehled doporučení ke zlepšení dopravní infrastruktury na místech nehod Místo Riziko Doporučení Přechod pro chodce na Možnost přehlédnutí Vybudování dělicího ostrůvku, Libušině třídě v Brně. chodce za snížené viditel- zdůraznění přechodu dopravnosti. ním značením, příp. blikavým žlutým světlem. Silnice III/4171 u Bedřicho- Nebezpečí sražení chod- Vybudování stezky pro chodce vic ce a cyklisty a cyklisty. Přechod pro chodce na ulici Nebezpečí sražení chod- Vybudování dělicího ostrůvku, zdůraznění přechodu doJedovnické ce pravním značením, nasvícení pozitivním světlem. Silnice II/379 u Svatoslavi Nebezpečí srážky s pev- Odstranění vzrostlých stromů poblíž komunikace. nou překážkou. Křižovatka silnic II/430, Nepřehledná křižovatka. Přestavba v okružní křižovatku. III/3839 a III/4174 u motorestu Rohlenka. Silnice II/394 u Ivančic Nebezpečí střetů vozidel. Zákaz předjíždění na křižovatkách a u čerpacích stanic pohonných hmot. Tramvajový pás na ulici Nebezpečí sražení chod- Osvětlení všech přechodů přes Žabovřeské ce tramvajový pás. Přechody pro chodce na Nebezpečí sražení chod- Zúžení jízdních pruhů a vybudování středních dělicích osulici Kotlářské v Brně ce trůvků na přechodech pro chodce. Ulice Kosmova v Brně. Nebezpečí sražení chod- Instalace zábradlí. ce. Ulice Purkyňova Nebezpečí sražení chod- Správné vyznačení přechodu ce pro chodce. Silnice III/3867 u Vever- Nebezpečí srážky s pev- Odstranění vzrostlých stromů poblíž komunikace. ských Knínic. nou překážkou. Mendlovo náměstí v Brně Nebezpečí sražení chod- Zakázat a kontrolovat parkováce ní poblíž přechodů pro chodce, pozitivně přechody nasvětlit. Silnice III/4174 u Jiříkovic Nebezpečí srážky s pev- Odstranění vzrostlých stromů poblíž komunikace. nou překážkou. Slovanské nám. V Brně Nebezpečí sražení chod- Vyznačení přechodu pro chodce ce u křižovatky s ulicí Srbskou. Silnice III/4183 v Sokolni- Nebezpečí vyjetí z vozov- Oprava příčného sklonu vozovcích. ky. ky ve směrovém oblouku. Silnice II/377 u obce Jamné Nebezpečí vyjetí z vozov- Instalace svodidla. ky. Ulice Kohoutovická v Žebě- Nebezpečí střetů vozidel. Omezení rychlosti na 30 km/h. tíně Křižovatka ulic Masarykovy Nebezpečí střetů vozidel. Rozčlenění křižovatky. a Staré pošty v Rajhradě. Křižovatka ulic Provazníko- Nebezpečí smyku. Oprava povrchu vozovky. vy a Karlovy v Brně Křižovatka silnic II/417 a Nebezpečí střetů vozidel. Snížení rychlosti a zlepšení III/4179 u Blažovic. rozhledu. Křižovatka silnice III/3844 a Nebezpečí střetů vozidel. Snížení rychlosti, vybudování ulice Dlážděné u Žebětína připojovacího pruhu. Křižovatka ulic Masarykova Nebezpečí střetů vozidel. Instalace SSZ nebo vybudování a Městečko v Rajhradě. OK. Křižovatka ulic Křenová a Nebezpečí střetů vozidel. Omezení rychlosti vozidel na 20 Masná. tramvajovém pásu ulice Křenové na 30 km/h. Křižovatka ulic Táborská a Nebezpečí střetů vozidel Kontrola parkování. Dulánek v Brně s chodci. Silnice II/373 mezi Brnem a Nebezpečí střetů vozidel. Omezení rychlosti na 60 km/h. Ochozí. Ulice Banskobystrická Nebezpečí sražení chod- Správné vyznačení přechodu pro chodce a osvětlení poziv Brně. ce tivním světlem. Křižovatka ulic Bohunická a Nebezpečí sražení chod- Vybudování dělicího ostrůvku, zdůraznění přechodu doPražákova v Brně. ce pravním značením, nasvícení pozitivním světlem. Silnice III/3945 u obce Omi- Nebezpečí srážky s pev- Odstranění vzrostlých stromů poblíž komunikace, příp. ince. nou překážkou. stalace svodidel Silnice II/416 u Žabčic Nebezpečí střetů vozidel. Omezení rychlosti na 70 km/h. Silnice II/418 u obce Újezd Nebezpečí srážky s pev- Odstranění vzrostlých stromů poblíž komunikace, příp. inu Brna. nou překážkou. stalace svodidel Ulice Dukelská v Brně. Nebezpečí sražení chod- Instalace zábradlí, vyznačení ce přechodů pro chodce, omezení rychlosti na 30 km/h. Ulice Selská v Brně. Nebezpečí sražení chod- Omezení rychlosti na 30 km/h., ce vyznačení přechodů pro chodce. Silnice II/394 mezi Tetčice- Nebezpečí střetů vozidel. Omezení rychlosti před výškomi a Neslovicemi. vými oblouky na 50 km/h. Ulice Sokolova v Brně. Nebezpečí sražení chod- Omezení rychlosti na 30 km/h., nasvícení přechodů pozitivce ním světlem. Ulice Žabovřeská v Brně Nebezpečí střetu s cyklis- Zákaz vjezdu cyklistů. ty. V uvedeném přehledu mají některá doporučení obecnou platnost a je vhodné je uplatňovat i v rámci prevence dopravní nehodovosti. V přehledu jsou zvýrazněny. Jedná se např. o správné provedení a umístění přechodů pro chodce (pozitivní nasvětlení, ochranný dělicí ostrůvek atd.), o umožnění dobrých rozhledových poměrů na křižovatkách, o odstranění pevných překážek z blízkosti vozovek a další. Jsou to doporučení vesměs u odborné veřejnosti známá, ale nedůsledně uplatňovaná. Na druhé straně vzešla z podrobných analýz dopravních nehod i doporučení, která jsou nová a jež by měly rovněž najít uplatnění v praxi. Jedná se např. o optimalizaci tvarů vozidel hromadné dopravy vůči ostatním účastníkům silničního provozu. Obrázky, jež následují, poukazují na některá nevhodná řešení dopravního prostoru. Často se opakujícím jevem jsou nevýrazné přechody pro chodce, stále se vyskytující pevné překážky v provozu, chybějící svodidla v místech, kde může dojít k převrácení vozidla, nebo nejasné (nezřetelné nebo i matoucí) vedení hlavní trasy pozemní komunikace. 21 Obr. 2.3.1 – Nevýrazný přechod pro chodce na Libušině třídě v Brně Obr. 2.3.2 – Nevhodné směrové a šířkové uspořádání silnice III/4171 mezi Šlapanicemi a Bedřichovicemi 22 Obr. 2.3.3 – Nebezpečný přechod pro chodce na ulici Jedovnické v Brně Obr. 2.3.4 – Pevné překážky provozu na silnici II/379 u Svatoslavi 23 Obr. 2.3.5 – Nepřehledná křižovatka silnic II/430 a III/4174 u motorestu Rohlenka Obr. 2.3.6 – Nepřehledné a nebezpečné místo u ČSPH na silnici II/394 u Ivančic 24 Obr. 2.3.7 – Nebezpečné přecházení chodců na ulici Kosmové v Brně Obr. 2.3.8 – Pevné překážky provozu na silnici III/3867 u Veverských Knínic 25 Obr. 2.3.9 – Pevné překážky provozu na silnici III/4174 u Jiříkovic Obr. 2.3.10 – Špatné napojení ulice Dlážděné na silnici III/3844 u Žebětína 26 Obr. 2.3.11 – Nebezpečný úsek silnice II/373 mezi Ochozí a Brnem Obr. 2.3.12 – Nevýrazný přechod pro chodce na Banskobystrické ulici v Brně Následující graf ukazuje na četnosti jednotlivých navržených opatření (resp. doporučení) k eliminaci nepříznivého vlivu dopravního prostoru na vznik a následky dopravních nehod. 27 Graf 2.3.1 – Přehled navržených dopravně bezpečnostních doporučení ke zlepšení dopravního prostoru V grafu je vidět především jistá změna mezi roky 2011 a 2012 ve sloupci „Bez navržené úpravy“ (rozdíl téměř 12,5 % ve vlivu dopravní infrastruktury na dopravní nehodovost). Je to způsobeno stále ještě statisticky nedostatečným počtem nehod, jež byly šetřeny. 28 3 Automobilová technika V rámci komplexního šetření všech okolností, za kterých k dopravní nehodě dochází, je důležité také podrobně prozkoumat technický stav vozidla. Účelem práce automobilových techniků je potvrdit, popřípadě vyvrátit jako hlavní příčinu vzniku dopravní nehody technickou závadu na vozidle. Do dnešního dne bylo u 299 šetřených dopravních nehod účastno celkem 503 vozidel. Jednalo se o všechna motorová vozidla a jízdní kola. Prohlídkou vozidel bezprostředně po dopravní nehodě bylo zjištěno, že závada na vozidle byla důvodem vzniku dopravní nehody pouze v jednom případě. Z hlediska automobilové techniky můžeme tedy mluvit pouze o průvodních jevech. Technický nedostatek zjištěný na vozidle prohlídkou na místě DN tedy nebyl (vyjma jedné dopravní nehody v roce 2011) hlavní příčinou vzniku DN. Jak z jednotlivých šetření vyplývá, tak mezi nejčastější průvodní jevy (jak v roce 2011 tak i pro rok 2012) dopravní nehody patří zejména zanedbání stavu a tlaku pneumatik, nedostatečná kontrola vozidla před jízdou, nezabezpečení dostatečných výhledů z vozidla za zhoršených povětrnostních podmínek, nevyužití prvků pasivní bezpečnosti nabízených ve výbavě vozidla, přeceňování vlastních schopností, případně nedostatečné dovednosti při řízení vozidla. 3.1 Grafická a tabulková část o automobilové technice Graf 3.1 - Účastníci dopravních nehod Z uvedeného grafu druhu dopravních nehod je patrné, že nejpočetnější skupinou v souboru 145 šetřených DN v roce 2011 (33%) a 154 šetřených DN v roce 2012 (30%) je dopravní nehoda mezi dvěma vozidly. Další početní skupinou je vzhledem k oblasti zájmu (město a blízké okolí) skupina nehod osobních vozidel s chodci (16% v roce 2011 a 17% v roce 2012). Třetí nejpočetnější skupinu tvoří nehody za účasti motocyklů (13% v roce 2011 a 9 % v roce 2012) a havárie jednoho vozidla (13% v roce 2011 a 14% v roce 2012). Následující sloupcový graf znázorňuje množství jednotlivých účastníků dopravních nehod. 29 Graf 3.2 - Graf účastníků dopravních nehod v roce 2011 a 2012 Z grafu 3.1.2 je patrné, že nejčastěji zastoupenou složkou účastníků dopravních nehod jsou osobní vozidla, dále pak chodci a jízdní kola. V roce 2012 došlo k výraznější změně oproti roku 2011 pouze u dopravních nehod za účasti jízdního kola. V roce 2012 počet tohoto druhu nehod stoupl více než dvojnásobně. Bylo zjištěno, že v roce 2011 se DN s jízdním kolem šetřili pouze v období 7 měsíců z roku, kdežto v roce 2012 tým HADN vyjížděl k DN s jízdním kolem v každém měsíci z roku. V roce 2012 oproti roku 2011 poklesl počet dopravních nehod s motocyklem o 6 DN. U jiných účastníků nebyl zaznamenán výraznější výkyv oproti roku 2011. Graf 3.3 - Typy nehod z hlediska zúčastněných vozidel v roce 2012 30 Z výše uvedeného grafu jasně vyplývá, že v námi sledované oblasti dochází nejčastěji k nehodám mezi dvěma osobními automobily (33 DN). Další významnou skupinou, co do počtu nehod, je srážka chodce osobním automobilem (26 DN). Následují nehody mezi osobními automobily a motocyklisty či cyklisty a náraz osobních vozidel do pevné překážky. Tyto dopravní nehody budou podrobněji popsány v dalších kapitolách výroční správy. Graf 3.4 - Typy nehod z hlediska zúčastněných vozidel v letech 2011 - 2012 V grafu četnosti typů srážek v letech 2011 a 2012 byla pro část grafu (rok 2011) z důvodu zjednodušení rozdělena dodávková vozidla na osobní a nákladní dle informace v osvědčení o registraci. Z uvedeného důvodu budou data v grafu četnosti typů srážek mírně odlišná od grafu ve výroční zprávě za rok 2011. Při srovnání nehod z hlediska účastníků v letech 2011 a 2012 nedochází výraznějším rozdílům vzhledem ke kolizním partnerům. V celém sledovaném období je nejčastější střet dvou osobních automobilů následovaný střetem OA s chodcem, motocyklem a jízdním kolem. Pouze v roce 2012 byl oproti roku 2011 zaznamenán pokles počtu DN s motocyklem a nárůst DN mezi osobním vozidlem a jízdním kolem. Graf 3.5 - Výskyt jednotlivých značek automobilů v letech 2011 a 2012 31 Z výše uvedeného grafu jasně vyplývá, že v letech 2011 i 2012 byla u dopravních nehod šetřených týmem HADN nejpočetněji zastoupena značka Škoda. Druhou a třetí nejčastěji se vyskytující značkou vozidel také v roce 2012 shodně s rokem 2011 zůstávají vozidla značky Ford a Volkswagen. Uvedený graf bude mít ještě vyšší vypovídací hodnotu v příštích letech, kdy bude rozšířen vzorek vstupních dat. Je zřejmé, že vozidlo Škoda je nejpočetněji zastoupenou skupinou z důvodu, že se jedná o domácího výrobce. Graf 3.6 - Přehled stáří vozidel účastných DN v letech 2011 a 2012 Dalším kritériem zjišťovaným u vozidel účastných dopravních nehod je jejich stáří. Z Graf 3.6 je patrné, že v roce 2011 na silnicích České republiky jezdilo nejvíce vozidel stáří 11 let, naproti roku 2012, kdy to bylo nejvíce vozidel ve věku 9 let. V roce 2012 výrazně stoupl počet vozidel stáří 13 let a počet vozidel stáří 1 a do 1 roku. Skupina vozidel stáří 20 a více let je tvořena zejména vozidly MHD, především tramvajemi. Průměrné stáří vozidel v roce 2011 bylo 8,3 roku a v roce 2012 8,6 roku. Při výpočtu průměrného stáří nebylo počítáno s vozidly nad 20 let (jedná se zejména o vozidla MHD – tramvaje), protože jejich počet nebyl vysoký, ale průměrné stáří by výrazně ovlivnil. Součástí uvedených dat je za rok 2012 také 9 vozidel registrovaných v zahraničí. Data uvedena v grafu se týkají pouze vozidel šetřených v rámci hloubkové analýzy. Graf nevychází z vozového parku České republiky. 32 Graf 3.7 - Přehled účelu užití vozidel účastných DN v letech 2011 a 2012 U dopravních nehod šetřených v rámci Hloubkové analýzy dopravních nehod byla šetřena nejčastěji vozidla soukromá, následována skupinou služebních vozidel. Významně je ve výše uvedeném grafu Účelu užití vozidla zastoupená i skupina neznámo. Jedná se o vozidla, u kterých z důvodu nepřítomnosti osádky nebylo možné zjistit účel použití vozidla. Graf 3.8 – Graf pohyblivosti vozidel po dopravní nehodě Z grafu pohyblivosti vozidel po střetu je vidět, že v roce 2011 i 2012 byla nejčastěji zastoupena skupina vozidel, která byla po nehodě pojízdná. Tato skutečnost vyplývá z faktu, že se 33 jedná o nehody z důvodu nedodržení bezpečné vzdálenosti a nízké střetové rychlosti (malý rozsah poškození vozidel). Druhá nejčastěji zastoupena je skupina vozidel, která byla ve stavu, kdy je nebylo možné tlačit, pouze odtáhnout za pomoci odtahových vozidel. Ve skupině neznámo jsou zastoupena vozidla, u kterých při obhlídce na místě dopravní nehody nebylo možné jejich pohyblivost určit. Graf 3.9 – Procentuální znázornění poškození částí vozidla Z Graf 3.9 je patrné, že 63 % vozidel má poškozenou přední část, což je dokladem toho, že většina nehod je typu náraz vozidla do pevné překážky nebo do jiného účastníka silničního provozu U 20% až 25% vozidel byl poškozen levý bok a zadní část vozidla. Nejmenší míra poškození je na pravém boku 21,7%, z těchto údajů je možné usoudit, že nejbezpečnější místo ve vozidle je místo vpravo vzadu. 34 Graf 3.10 – Procentuální znázornění poškození střechy a podvozku vozidla Na Graf 3.10 je zobrazena míra poškození střechy a podvozkových částí vozila. Poškození u střechy bylo u 21,2% vozidel, způsobeno převrácením vozidla na střechu, nárazem do pevné překážky nebo při střetu s jiným vozidlem ve vysoké rychlosti. Poškození podvozkových částí nebo spodní části vozidla bylo u 38,1% vozidel. K poškození podvozku dochází při (střetu dvou vozidel, nárazu do pevné překážky nebo vyjetí mimo vozovku). Graf 3.11 – Procentuální znázornění poškození interiéru vozidla Interiér vozidel byl poškozen ve 42% případů, ale ve velké části případů byl interiér poškozen pouze aktivací airbagů nikoli deformacemi karoserie vozidla, posádkou nebo nákladem. Větší míra poškození interiéru byla u nehod při vysokých rychlostech nebo při nárazu do pevné překážky (sloup, strom nebo zeď). 35 Graf 3.12 – Užití reflexních vest účastníky DN V roce 2012 bylo na místě dopravních nehod zaznamenáváno, zda účastníci DN používají při pohybu na místě dopravní nehody reflexní vesty. Bylo zjištěno, že z 384 účastníků si vesty po dopravní nehodě obléklo pouze 79 účastníků, co představuje pouze 21 % zúčastněných osob. Do tohoto počtu byly zahrnuty pouze osoby, které na místě dopravní nehody nezasahovaly v rámci záchranných složek ani jako členové výzkumného týmu. Mezi zúčastněné byli započítáváni také pracovníci odtahové služby, pohřební služby, či pracovníci z asistenčních služeb. Zjištěná data jsou uvedena v grafu č. 3.12. 36 Graf 3.13 – Graf barevné škály karoserií Dle zjištěných informací je ze statistického hledisky nejčastěji používanou barvou na karoserii vozidla barva stříbrná. U vozidel šetřených v rámci hloubkové analýzy dopravních nehod je barva stříbrná zastoupena v 16% (41 vozidel), častěji byla použita pouze barva modrá 16% (43 vozidel) a nejčastěji se vyskytující byla barva červená 18% (47 vozidel). Je ale důležité upozornit na skutečnost, že při určování barvy nebyly zohledňovány jednotlivé barevné odstíny ani provedení lesk a mat, ale pouze rozdělení na základní barvy, případně častěji se vyskytující odstíny základních barev. Dvě vozidla, která z místa DN ujela zaznamenána nejsou. 3.2 Faktory dopravních nehod z hlediska automobilové techniky 3.2.1 Pneumatiky Všeobecně, co se týče vozidel účastných námi šetřených dopravních nehod, by se dalo říci, že značný vliv na průběh či následky dopravní nehody má stav a stáří používaných pneumatik. Z dosavadních zjištění vyplývá, že řidiči používají pneumatiky předepsaných rozměrů, avšak v mnoha případech staršího data výroby Graf 3.16, s nedostatečnou hloubkou vzorku Graf 3.17 či nesprávně nahuštěné pneumatiky Graf 3.18. 37 Graf 3.14 - Používané značky pneumatik vozidel účastných DN Bezprostředně po dopravní nehodě je zjišťováno i velké množství údajů o použitých pneumatikách. Jedná se zejména o značku pneumatik, jejich rozměr, hloubku vzorku, tlak, výrobce, provedení vzorku, stav pneumatiky, rok výroby a další. U vozidel sledovaných v rámci hloubkové analýzy dopravních nehod bylo účastno celkem 39 různých značek pneumatik. Nejrozšířenější značkou pneumatik byl Barum následován pneumatikami značky Dunlop a Michelin. Graf 3.15 - Druhy pneumatik na automobilech do 3,5 t v jednotlivých měsících v průběhu roku 2012 V době předepsané pro používání zimních pneumatik (od 1. 11. do 31. 3.) bylo zjištěno, že u šetřených vozidel (84 osobních vozidel za předepsané období) nebyla tato podmínka dodržena pouze u 7,3% vozidel. Dále bylo zjištěno, že v období od 1. 4. 2012 do 31. 10. 2012 (98 sledovaných osobních vozidel) až 44% vozidel mělo osazeno zimní pneumatiky. Na základě údajů z výše uvedeného grafu je možné vznést hypotézu, že minimálně 15,6% vozidel používá zimní pneumatiky celoročně. 38 Graf 3.16 - Stáří pneumatik vozidel šetřených týmem HADN Nejvíce zastoupenou skupinou vzhledem ke stáří pneumatik byly v roce 2012 u letních pneumatik pneumatiky do 1 roku věku, u zimních pneumatik to bylo stáří 3 let. Další skupinou pak byly u letních pneumatik 2 a 6 let staré pneumatiky a u zimních pneumatik to byly pneumatiky stáří 1 a 2 roky. Zajímavostí byly také pneumatiky stáří 11 až 16 let. V odborné literatuře se uvádí, že zimní pneumatiky by neměly být starší čtyř let a letní pneumatiky by neměli překročit hranici 6 let stáří. Důvodem je zejména zhoršení jízdních vlastností pneumatik. Z Graf 3.16 vyplývá, že u zimních pneumatik byla doba stáří 4 roky překročena u celkem 28,71% použitých pneumatik. U letních pneumatik se jednalo o 10,67% pneumatik starších 6 let. Graf 3.17 – Hloubka vzorku pneumatik 39 Graf 3.18 - Tlak v pneumatikách Podle našich zjištění pouze 29,2% pneumatik bylo nahuštěno v rozmezí 95 – 105% předepsaného tlaku, 31,2% pneumatik bylo podhuštěno a 39,8% bylo přehuštěno. Z uvedených informací je zřejmé, že se v silničním provozu pohybuje 71% vozidel se nesprávně nahuštěnými pneumatikami, které mohou zhoršit jízdní vlastnosti. 3.2.2 Náklad Mezi faktory které přispívají ke zvýšení závažnosti následků dopravních nehod, patří mimo jiné, i nesprávné umístění a nedostatečné upevnění přepravovaného nákladu. V případě dopravní nehody, u které došlo ke srážce tří vozidel, byl přepravovaný náklad při nárazu vymrštěn do prostoru pro cestující. V tomto případě přepravovaný náklad tvořily převážně lahůdky uložené v přepravkách, takže i když vnikly do prostoru pro cestující, zranění nezpůsobili. U jiného druhu přepravovaného nákladu by při jeho vniknutí do prostoru pro osádku mohly být následky daleko závažnější. U další dopravní nehody, kde byl u vozidla v předním úložném prostoru umístěn kanystr s benzínem, již byly škody rozsáhlejší. Po nehodě došlo ke vznícení a úplnému shoření vozidla. Osádka vozidla byla zraněna těžce. U tohoto druhu dopravních nehod je možné pouze doporučit řidičům, aby věnovali zvýšenou pozornost rozložení a správnému upevnění přepravovaného nákladu již před započetím jízdy. V průběhu roku došlo v minimálně 6 případech ke zvýšení rozsahu škod na vozidlech a v neposlední řadě ke zhoršení zdravotních následku nehody z důvodu pohybu přepravovaného nákladu v průběhu dopravní nehody. Ve třech níže uvedených případech se jednalo o náklad umístěný ve vozidle bez přepážky oddělující přepravovaný náklad od cestujících. Ve všech případech došlo k posunu nákladu do prostoru pro osádku vozidla, poranění cestujících a také k poškození sedadel a interiéru vozidla. Ve vozidle z dopravní nehody v centru města prezentované Obr. 3.1 až Obr. 3.3 byla v prostoru pro osádku vozidla přepravována sanitární technika. Mezi jejími jednotlivými částmi sedělo nezletilé 13leté dítě. Po srážce došlo k posunutí nákladu, které způsobilo poškození opěradla řidiče i spolujezdce na předním sedadle, vylomení uchycení sedadla spolujezdce na předním sedadle, jeho zranění i poranění dítěte. 40 Obr. 3.1 - Vozidla v konečné poloze po DN Obr. 3.2 - Posunutí nákladu po nárazu 41 Obr. 3.3 - Pohled na upevnění sedadla spolujezdce poškozeného nárazem přepravovaného nákladu Při dopravní nehodě, kde došlo ke střetu osobního vozidla s autobusem MHD, byla v prostoru pro osádku osobního automobilu přepravovaná konstrukce mobilního prodejního stánku. V průběhu DN narazila část konstrukce do řadicí páky, v důsledku čeho ji ulomila hlavici. Konstrukce byla ve vozidle volně položená, bez jakékoliv fixace. Obr. 3.4 - Pohled na ulomenou hlavici řadicí páky 42 Při nárazu nákladního vozidla do stromu došlo k posunu přepravovaného nákladu do prostoru pro řidiče. Při nárazu byl náklad do tohoto prostoru posunut i přesto, že prostor pro osádku byl od nákladového prostoru oddělen pevnou přepážkou. Obr. 3.5 - Pohled přes pravé přední okno do prostoru pro osádku vozidla na uvolněný náklad Obr. 3.6 - Pohled na polohu nákladu po DN 43 Na obr. 3.7 je vidět konečná poloha nákladu po nehodě, kdy došlo k čelnímu střetu dvou osobních vozidel. Ve vozidle nebyla přepážka oddělující prostor pro cestující od nákladového prostoru. Obr. 3.7 - Konečná poloha nákladu po DN U níže uvedené dopravní nehody došlo ke střetu osobního vozidla s jízdním kolem. Cyklista byl pod vlivem alkoholu. Na jízdním kole přepravoval hifi věž s reproduktory a cestovní tašku. Při srážce došlo k uvolnění nákladu z jízdního kola. Obr. 3.8 - Na jízdním kole byla přepravována hifi věž s reproduktory a cestovní taška 44 3.2.3 Airbagy Graf 3.19 – Znázornění množství airbagů umístěných v šetřených vozidlech Jeden ze zjišťovaných parametrů při obhlídce osobních vozidel na místě dopravní nehody je také zjišťování počtu airbagů. V průběhu roku 2012 bylo zjištěno, že nejvíce šetřených vozidel bylo vybaveno 2 airbagy. Jednalo se o 78 vozidel, co představuje 44%. Až 16% osobních vozidel (29 OA) nebylo vybaveno žádným airbagem. V 21 případech bylo vozidlo vybaveno 6 airbagy a u 8 vozidel bylo airbagů 8. Graf 3.20 – Znázornění množství airbagů aktivovaných v průběhu DN 45 V průběhu roku 2012 se tým HADN setkal také s případy, kdy ve vozidle nedošlo k aktivaci airbagů. V 92,7 % případů k aktivaci airbagů nedošlo, co bylo dáno charakterem průběhu nehody a proto k aktivaci dojít nemělo. U 8% případu se ale pracovníci týmu HADN domnívají, že k aktivaci airbagů dojít mělo. Tyto závěry vycházejí z případů, kde došlo např. k nárazu tramvaje do boku osobního automobilu, který byl vybaven 8 airbagy. Žádný z airbagů ale nebyl aktivován. Obr. 3.9 – Znázornění množství airbagů umístěných v šetřených vozidlech 3.3 Druhy DN 3.3.1 Nehoda mezi dvěma vozidly V letech 2011 a 2012 došlo k 125 dopravním nehodám mezi dvěma vozidly. Nejčastěji zastoupenou skupinou byly dvě osobní vozidla navzájem. V roce 2011 bylo těchto nehod 30 a v roce 2012 jich bylo celkem 32. Dopravních nehod za účasti osobního vozidla a motocyklu bylo v uvedených letech 18 a mezi osobním vozidlem a jízdním kolem 10. V následujícím textu jsou použity ukázky z DN mezi osobním vozidlem a nákladním vozidlem a mezi dvěma osobními vozidly. Ostatní nehody mezi dvěma vozidly jsou popsány v kapitolách 3.3.4 až 3.3.7. K dopravní nehodě z Obr. 3.1 došlo z důvodu vyjetí jednoho z vozidel do protisměru. Druhé vozidlo skončilo po DN v poloze na střeše. 46 Obr. 3.10 – Konečná poloha vozidel po střetu Obr. 3.11 – Konečná poloha osobního a nákladního vozidla po střetu 47 3.3.2 Pevná překážka Graf 3.21- Graf rozdělení pevných překážek, do nichž narazilo vozidlo V roce 2011 došlo k 11 a v roce 2012 ke 12 nehodám s pevnou překážkou. Jak je patrné z výše uvedeného grafu, v roce 2011 se jednalo nejčastěji o pevnou překážku sloup (4 nehody) a v roce 2102 se jednalo nejčastěji o pevnou překážku strom (8 nehod). U 9 z 12 nehod s pevnou překážkou šetřených v roce 2012 došlo k úplnému zničení vozidla. Při čelním nárazu osobního automobilu došlo k úplnému zničení vozidla. Při odtahování vraku byly jednotlivé části motorového prostoru uvolňovány z vozidla. Dveře levé strany a levý B sloupek byly odstraněny členy HZS z důvodu vyprošťování řidiče. Obr. 3.12 - Vozidlo po nárazu do stromu a zásahu členů HZS z důvodu vyprošťování řidiče Při střetu nákladního vozidla se stromem došlo k úplnému zničení vozidla. Z obrázku je jasně viditelný stav poškození motorového prostoru. Do zcela zničeného prostoru pro cestující vnikl díky částečnému utržení přepážky oddělující nákladový prostor od cestujících přepravovaný náklad. 48 Obr. 3.13 - Motor nákladního vozidla pronikl v důsledku nárazu do stromu do prostoru pro cestující Osobní vozidlo z dalšího obrázku najelo do sloupu veřejného osvětlení. K nehodě dle zjištění došlo z důvodu zdravotní indispozice řidiče. 49 Obr. 3.14 - Najetí vozidla na sloup veřejného osvětlení K nárazu osobního vozidla do stromu došlo při vysoké rychlosti (dle simulace v programu Virtual Crash dosáhla rychlost v době nárazu 90 km/h). Řidič nebyl připoután. Vozidlo nebylo vybaveno airbagy. 50 Obr. 3.15 - Náraz do stromu na protilehlé straně komunikace V průběhu nehodového děje došlo ke kontaktu motocyklu se stromem a následnému pádu motocyklu po krátké jízdě v poli. Motocykl byl po nehodě úplně zničen. Obr. 3.16 - Stav motocyklu po střetu se stromem 51 3.3.3 Havárie Fatální dopravní nehoda vznikla jako důsledek nezvládnutí průjezdu pravotočivým směrovým obloukem s kontaktem se svodidly a následným nárazem do přerušených svodidel. Vozidlo vyjelo mimo komunikaci kde se zastavilo v křoví. Obr. 3.17 - Poškození vozidla vzniklé o přerušená svodidla a z důvodu zásahu HZS při vyprošťování zraněného řidiče Havárie osobního vozidla z důvodu vyjetí mimo komunikaci s následným nárazem do stromu. K DN došlo na rovném úseku silnice. Následky byly fatální. Dle informací hasičů zasahujících u vyprošťování nebyl řidič připoután bezpečnostním pásem. Vozidlo nebylo vybaveno airbagem. K poškození vozidla došlo také z důvodu zásahu členů HZS při vyprošťování řidiče. 52 Obr. 3.18 - Vozidlo po vyjetí ze silnice čelně narazilo do stromu 3.3.4 Převrácení vozidla K převrácení vozidel dochází nejčastěji při vyjetím mimo vozovku. V jednom případě řidič nezvládl průjezd levotočivým směrovým obloukem a převrátil se do potoka. Ve dvou případech vyjel řidič mimo vozovku a s vozidlem spadl ze silnice do pole, kde se následně převrátil na střechu. Ve dvou případech řidič nezvládl řízení a vyjel mimo vozovku s následným nárazem do stromu a převrácením na střechu. V jednom případě se vozidlo převrátilo při dopravní nehodě dvou osobních vozidel na dálnici, kdy narazilo od vozidla opouštějící odstavný pruh. 53 Vyjetí vozidla mimo vozovku v přímém úsek, po najetím na nerovnost na vozovce ve vysoké rychlosti. Obr. 3.19 - Havárie vozidla Fiat vyjetím mimo vozovku v přímém úseku Vyjetí vozidla při nezvládnutí řízení mimo komunikaci při odbočování vpravo na křižovatce a následným převrácení v příkopu. 54 Obr. 3.20 – Havárie vozidla Toyota vyjetí mimo vozovku při průjezdu křižovatkou Vyjetím vozidla z neznámé příčiny mimo komunikaci a následným nárazem do stromu a převrácením se na střechu. Obr. 3.21 - Havárie vozidla Opel s nárazem do stromu 3.3.5 Motocykly V období od března do listopadu 2012 vyjel tým HADN ke 20 dopravním nehodám s účastí motocyklů. Všichni řidiči motocyklů byly vybaveni ochrannou helmou, avšak pouze ve 2 případech byl motocyklista kompletně vybaven také ochranným oblečením. Nevhodné oblečení přispělo ke zhoršení zdravotních následků nehody (spáleniny a odřeniny). I když se o airbagách na motocykly mluví už od roku 2005 a firma Honda je plánovala zařadit do sériové výroby již od roku 2010, ale v průběhu let 2011 a 2012 nebyl takový motocykl týmem HADN šetřen. Ani v jednom případě nebyl motocykl ani oblečení motocyklisty vybaven airbagem a to ani v případě motocyklů roku výroby 2012. V Graf 3.26 je zřejmé, že nejvíce nehod se účastní motocykly nízkých objemů motoru do 125 cm3, z tohoto údaje zle usoudit na začína- 55 jící motocyklisty, kteří nemají dostatek zkušeností se silničním provozem a s řešením krizových situací. Na grafu Graf 3.24 byly v roce 2012 nejvíce zastoupeny motocykly značky Honda. Graf 3.22 - Typy dopravních nehod s motocykly V roce 2012 došlo celkem ke 20 DN za účasti motocyklů. V 10 případech se jednalo o střet motocyklu s osobním automobilem. V 7 případech se jednalo o havárii motocyklu. Z tohoto 3 motocykly v průběhu havárie narazily, nebo se částečně střetly s pevnou překážkou. (Strom, obruník, kůl plotu). Z Graf 3.22 je patrné, že v 11 případech došlo k nehodě zaviněním řidiče motocyklu a v 7 případech zavinění DN způsobil řidič osobního vozidla. Graf 3.23 – Viníci dopravních nehod s motocykly 56 Graf 3.24 – Četnost výskytu značek motocyklů Graf 3.25 – Stáří motocyklů Graf 3.26 – Rozdělení motocyklů podle objemu 57 Střet vozidla Audi Q7 (2 967 cm3) s motocyklem Honda Hornet. Vozidlo Audi nedalo přednos motocyklu při odbočování vlevo. Obr. 3.22 – Dopravní nehoda Audi Q7 (2 967 cm3) versus Honda Hornet Havárie motocyklu do stromu na přímém úseku po najetí na nezpevněnou krajnici. Obr. 3.23 - Yamaha rok 2000 náraz do stromu Havárie motocyklu Honda Hornet po vyhýbacím manévru ve směrovém oblouku s následným pádem na vozovku a nárazem do obrubníku. Obr. 3.24 - Honda Hornet pád na vozovku po vyhýbacím manévru 58 3.3.6 Jízdní kola V roce 2012 bylo týmem HADN šetřeno celkem 24 DN za účastni jízdního kola s celkem 25 cyklisty, a to v průběhu všech měsíců roku 2012. V roce 2011 došlo k dopravní nehodě za účasti jízdního kola, které byly týmem HADN šetřeny, pouze v období od března do září 2011. Z celkového počtu 25 jízdních kol se ve 4 případech jednalo o jízdní kolo značky Author, 3 kola značky Merida, 1 elektrokolo, 2 neznámá kola, ostatní značky jízdních kol se vyskytovaly pouze jedenkrát. Graf 3.27 - Kolizní partneři při nehodě s účastí jízdního kola Z celkového počtu 24 DN za účasti jízdních kol došlo v 9 případech k havárii jízdního kola a v jednom případě došlo k vzájemnému střetu dvou jízdních kol. Ve zbylých 14 případech se jednalo o střet jízdního kola s osobním automobilem (9 DN), nákladním vozidlem (1 DN), motocyklem (1 DN) a u 1 DN s chodcem, kterou zavinil řidič vozidla MHD. Jak vyplývá z Graf 3.28 v 15 případech byl podle závěrů šetření týmu HADN viníkem nehody cyklista a v 7 případech řidič osobního vozidla. Graf 3.28 - Graf zavinění dopravní nehody za účasti jízdních kol 59 Graf 3.29 - Použití ochranné helmy u cyklistů Z šetřených 24 dopravních nehod za účasti 25 cyklistů jich pouze 8 použilo ochrannou helmu. Ve 12 případech řidiči helmu neměly. Její absence zhošila zdravotní následky poranění. V 5 případech již byly po příchodu týmu HADN cyklisté odvezeni na ošetření, proto nebylo možné zjistit, zda použili cyklistickou ochrannou helmu. Střet jízdního kola s nákladním automobilem s fatálními následky. Řidič nákladního vozidla ve snaze vyhnout se cyklistce najel na přilehlý svah v důsledku čeho došlo k převrácení vozidla a následnému zavalení cyklistky. Obr. 3.25 – Zavalení cyklistky nákladním vozidlem 60 Cyklista pod vlivem alkoholu na jízdním kole s nezabezpečeným přepravovaným nákladem se střetlo s osobním vozidlem. Obr. 3.26 - Jízdní kolo po střetu s osobním vozidlem Obr. 3.27 - Stav poškození osobního vozidla s výše vyobrazeným jízdním kolem 61 Při příjezdu týmu HADN na místo dopravní nehody již byl cyklista odvezen k ošetření. Na místě DN bylo nalezeno jízdní kolo, které bylo rozloženo na více části. Na vozovce byly v úseku cca 15 nalezeny součástky jízdního kola (kuličkové ložisko, řídítka, náklad a jiné). Obr. 3.28 - Stav jízdního kola po DN 3.3.7 MHD Graf 3.30 - Přehled počtu dopravních nehod za účasti vozidel MHD, IDS a dálkových spojů V roce 2012 došlo celkem k 15 nehodám za účasti vozidel MHD případně IDS nebo dálkovými autobusy. V roce 2011 byl počet těchto nehod 14. Za roky 2011 a 2012 se jednalo o celkem 34 vozidel. Nejpočetněji zastoupenou byla skupina tramvají, celkem 21 vozidel, co představuje 67 procent z celkového počtu vozidel MHD. Dopravní nehoda mezi osobním automobilem a tramvají. OA odbočoval vlevo, přehlédl blížící se tramvaj. V důsledku nárazu došlo u tramvaje k poškození přední části kapotáže, čás- 62 tečnému utržení kapotáže na pravé m předním rohu, k poškrábání nárazníku, spřáhla a k deformaci táhla spřáhla. Obr. 3.29 – Pohled na levou stranu vozidla po nárazu tramvaje Obr. 3.30 - Poškození kapotáže, nárazníku a spřáhla tramvaje 63 K nehodě mezi chodcem a tramvají došlo z důvodu náhlého vstupu chodce do jízdní dráhy tramvaje. Chodec utrpěl těžké zranění hlavy. U tramvaje došlo k poškození laku kapotáže. Obr. 3.31 – Poškození kapotáže po střetu s chodcem 64 3.3.8 Chodci Graf 3.31 - Přehled počtu dopravních nehod za účasti chodců V letech 2011 a 2012 došlo celkem k 70 dopravním nehodám za účasti nejzranitelnějších účastníků provozu – chodců. Nejvíce nehod (celkem 50) bylo týmem HADN šetřeno mezi chodci a osobním automobilem (případně dodávkovým automobilem). V 16 případech došlo ke střetu chodce s vozidlem MHD (případně IDS). Ve dvou případech došlo ke střetu chodce s nákladním automobilem a po jedné DN mezi chodcem a motocyklem a chodcem s jízdním kolem. V roce 2012 bylo z celkového počtu 154 dopravních nehod šetřeno také 37 DN za účasti chodců. Z celkového počtu 37 DN bylo až 29 nehod mezi chodcem a osobním automobilem (včetně dodávkových automobilů). K 7 DN došlo mezi chodci a vozidly MHD a IDS. V 1 případě se jednalo o střet chodce s nákladním automobilem. V 19 případech byl týmem HADN za viníka nehody označen řidič vozidla a v 18 případech byl za viníka označen chodec. Obr. 3.32 - Místa kontaktu chodce s vozidlem při vzájemném střetu Na obrázku Obr. 3.33 jsou označena místa vzájemného kontaktu chodce a osobního vozidla, v důsledku kterých následně došlo k poškozením na vozidle. Na snímku jsou vyznačena pouze poškození charakteru závažnějšího než čmouhy a škrábance. U 8 DN došlo v průběhu nehodového děje k nárazu chodce do čelního skla vozidla. V 11 případech došlo ke kontaktu s přední části vozidla (místo předních rohů, přední hrany kapoty, reflektorů či místa umístění evidenčního čísla vozidla). Ve zbylých případech se jednalo o kontakt chodce s vozidlem v místě zpětného zrcátka, předních A sloupků, kapoty či zadního nárazníku. Co 65 do míry poškození se v těchto případech jednalo o utržení zpětných zrcátek, deformace v místech A sloupků, nárazníku i kapoty a o ulomené držáky evidenčních čísel vozidla. Obr. 3.33 – Po střetu s chodcem došlo u OA k rozbití čelního, utržení rámečku E4V a k deformacím na kapotě a pravém A sloupku 3.4 Vyhodnocení analýzy nehod z hlediska automobilové techniky V průběhu šetření dopravních nehod týmem HADN (v letech 2011 až 2012) bylo zjištěno množství faktorů majících vliv na průběh dopravní nehody. Přehled vybraných faktorů je uveden v následující tabulce. Tab. 3.4.1 – Souhrn faktorů s největším vlivem na průběh DN z hlediska automobilové techniky a způsobu jízdy A. PREVENCE A PŘÍPRAVA 1. Příprava a kontrola vozidla před započetím jízdy – výuka v autoškole 2. Prevence před úrazy využíváním prvků pasivní bezpečnosti – osvěta v autoškole 3. Kontrola pneumatik řidičem vozidla 4. Absolvování kurzu zvládání kritických situací a bezpečné jízdy na motocyklu 5. Upozornění řidičů na problém pravého předního sloupku v rámci výuky v autoškolách 6. Obeznámení se s technickými možnostmi vozidla 7. Dodržování správného rozložení a upevnění přepravovaného materiálu 8. Zvýšení osvěty ve směru změny vlastností pneumatik v závislosti na stáří pneumatik 9. Kontrola platnosti technické kontroly u náhodných silničních kontrol. Kontrola řidičem vozidla 10. Užívaní speciálního ochranného oblečení pro motocyklisty 11. Užívání reflexního oblečení zranitelnými účastníky dopravy B. PASIVNÍ BEZPEČNOST 12. Prevence před úrazy využíváním prvků pasivní bezpečnosti 13. Využití ochrany páteře, airbagu a podobně pro jízdu na motocyklu 66 14. Uzpůsobení velikosti hlavové opěrky, případně využití alternativy „hlavového“ airbagu, využití aktivní opěrky hlavy 15. Využití aktivní kapoty 16. Výztuha dveří automobilu C. PNEUMATIKY 17. Snímače kontroly hloubky vzorku, kontrola pneumatik řidičem vozidla 18. Sledování tlaku v pneumatikách pomocí snímačů, resp. Kontrola tlaku v pneumatikách řidičem D. MONITOROVÁNÍ A NÁSLEDNÉ UPOZORNĚNÍ ŘIDIČE – AKTIVNÍ BEZPEČNOST 19. Systém detekování nebezpečí skrytého ve tmě (např. Chodec na krajnici…) 20. Využití ESP 22. Sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku (sledování elektrické aktivity mozku, snímání očních pohybu, sledování příčné rychlosti automobilu…) 22. Systém (asistent) nouzového brždění 23. Systém monitorování prostoru před vozidlem, sledování odstupu vozidel, varování před kolizí s vozidlem vpředu 24. Systém rozpoznání dopravních značek 26. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu 26. Monitorování mrtvého úhlu s následnou signalizaci řidiči 27. Snímače pozornosti řidiče (MHD) 28. Detektor deště 29. Systém rozpoznání chodců E. ÚPRAVY NA VOZIDLECH 30. Zvýšení ochrany motoru motocyklu z důvodu úniku provozních kapalin 31. V případech kde to technické provedení dovoluje doplnit u starších typů vozidel bezpečnostní pásy a nebezpečný náklad umísťovat v souladu s bezpečnostními předpisy 32. Kontrola systému snímání dovření dveří. Dodatečná montáž dveřního kamerového systému, případně montáž zrcadel umožňujících řidiče tramvaje výhled na všechny dveře na zastávkových ostrůvcích (MHD) 33. Dostatečná kapotáž znemožňující uvíznutí případně zachycení chodce nekrytou částí tramvaje, případně výčnělky tramvaje (MHD) 34. Instalování vysílače do vozidel přednostní jízdy a přijímače do vozidel sluchově postižených řidičů 35. Dostatečná kapotáž znemožňující uvíznutí případně zachycení chodce nekrytou částí tramvaje, případně výčnělky tramvaje (MHD) 36. Instalování vysílače do vozidel přednostní jízdy a přijímače do vozidel sluchově postižených řidičů V následující tabulce je uveden přehled některých charakteristických dopravních nehod které byly šetřeny týmem HADN v průběhu roku 2012. Tab. 3.4.2 - Faktory ovlivňující průběh DN z hlediska automobilové techniky – popis jednotlivých nehod za rok 2012 Kolizní partneři OA OA Riziko Fatální následky dopravní nehody. Zranění řidiče z důvodu nevyužití prvků pasivní bezpečnosti nabízených vozidlem (nepřipoutání bezpečnostním pásem). Nehoda způsobena zdravotními potížemi řidiče. 67 Doporučení Prevence před úrazy využíváním prvků pasivní bezpečnosti – osvěta v autoškole. Systém monitorování prostoru před vozidlem, sledování odstupu vozidel, OA OA OA OA + OA OA + OA OA + OA OA + OA 3 x OA 4 x OA OA + OA + NA OA + MOTO OA + C OA + C OA + C OA + pevná překážka OA + pevná překážka OA + CH varování před kolizí s vozidlem vpředu. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. Vyjetí vozidla mimo silnici při Využití stabilizace vozidla - ESP. průjezdu pravotočivou zatáčkou. Těžké zranění do určité míry Prevence před úrazy využíváním prvzaviněno nepoužitím bezpeč- ků pasivní bezpečnosti – osvěta nostních pásů. v autoškole. Vyjetí ze silnice. Sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku. Systém monitorování prostoru před vozidlem. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. Následky DN by mohlo pravděpodobně snížit využití ESP. Přehlédnutí vozidla přijíždějí- Upozornění řidičů na problematiku cího zprava. pravého předního sloupku. Oslnění a vyjetí z jízdního pru- Možné využití sledování nechtěného hu na horizontu – střet s proti- opuštění jízdního pruhu. jedoucím OA Zvýšené riziko zranění osádky Provedení kontroly airbagů po době vozidla z důvodu neaktivování použitelnosti uváděné výrobcem. Preairbagů. Závažnější zranění vence před úrazy využíváním prvků z důvodu nepoužití bezpeč- pasivní bezpečnosti – osvěta nostních pásů. v autoškole. „Ukrytí“ vozidla za pravý před- Upozornění řidičů na problém pravého ní sloupek vozidla. předního sloupku v rámci výuky v autoškolách. Náraz tří i čtyř za sebou jedou- Systém monitorování prostoru před cích vozidel. vozidlem, sledování odstupu vozidel, varování před kolizí s vozidlem vpředu. Asistent nouzového brždění. Průjezd směrovým obloukem Přizpůsobit jízdu stavu a povaze vovysokou rychlostí – střet zovky. s dvěma osobními automobily. Nedání přednosti v jízdě Užívaní speciálního oblečení pro mov průběhu odbočování. tocyklisty a ochranných prvků – ochrana páteře, airbag, případné využití reflexních prvků apod. Neosvětlený cyklista, přeprava Zvolit vhodné upevnění přepravovanákladu bez správného upev- ného nákladu, vybavení jízdního kola nění předepsaným vybavením, využití ochranných pomůcek pro cyklistu. Zhoršení jízdních vlastností Zvýšení osvěty ve směru změny z důvodu stáří pneumatik vlastností pneumatik v závislosti na osobního vozidla. stáří pneumatik. Přehlédnutí cyklisty pravděpo- Monitorování mrtvého úhlu dobně z důvodu tzv. mrtvého s následnou signalizací řidiči. úhlu. Havárie s fatálními následky, Sledování nechtěného opuštění jízdvyjetí ze silnice, staré pneuma- ního pruhu. tiky, opuštění jízdního pruhu. Nevyužití bezpečnostních pásů. Ztráta kontroly nad vozidlem Systém monitorování prostoru před z důvodu zdravotní indispozi- vozidlem. Sledování nechtěného ce. opuštění jízdního pruhu. Přehlídnutí nezletilé chodkyně Nehodě by bylo pravděpodobně mož- 68 OA + CH Poranění chodce. OA + CH „Ukrytí“ chodce za pravý přední sloupek vozidla. NA + C Vysoká rychlost, ojeté pneumatiky, mokrá vozovka, vyjetí vozidla mimo komunikaci, nezkušenost řidiče, nezvládnutí kritické situace Pád motocyklistky s následným zraněním. MOTO 69 né využitím systému rozpoznání chodců. Využití aktivní kapoty, oblečení chodce s využitím reflexních prvků. Upozornění řidičů na problém pravého předního sloupku v rámci výuky v autoškolách. Využití aktivní kapoty. Přizpůsobit jízdu stavu a povaze vozovky. Kontrola vozidla - hloubka vzorku pneumatik dle platných předpisů apod. Využití stabilizace vozidla – ESP i ABS. Absolvování kurzu zvládání kritických situací a bezpečné jízdy na motocyklu. Užívaní speciálního oblečení pro motocyklisty a ochranných prvků – ochrana páteře apod. 3.5 Doporučení vzešlá z řešení dopravních nehod z pohledu automobilové techniky Při podrobné analýze rizik šetřených nehod v roce 2012 bylo opět zjištěno časté opakování se některých rizik. Opakovaně se vyskytujícím problémem bylo nedobrzdění vozidla za vozidlem vpředu s následným nárazem. V případě tohoto typu dopravních nehod by bylo možné snížit následky nehody, případně takové nehodě zamezit, kromě zvýšené pozornosti řidičů, využitím dokonalejšího technického vybavení. Z dostupných bezpečnostních systému se jako nejvýhodnější jeví využití Asistenta nouzového brzdění, systému monitorování prostoru před vozidlem se sledováním odstupu vozidel a varováním před kolizí s vozidlem vpředu. Tyto systémy po vyhodnocení situace v případě potřeby upozorní řidiče vizuálně i akustickým signálem. Z uvedeného lze vznést hypotézu, že v průběhu následujících let se bude zvyšovat počet vozidel vybavených uvedenými systémy, co by mohlo mít za následek pokles dopravních nehod z důvodu nedobrzdění. Obr. 3.34 – Srážka tří vozidel z důvodu nedobrzdění a nedodržení vzájemného bezpečnostního odstupu jednotlivých vozidel (třetí vozidlo z místa DN ujelo) V průběhu roku 2012 tým HADN vyjížděl také k dopravním nehodám, u kterých konečná poloha vozidla byla mimo komunikaci. Jako možná příčina nehody bylo týmem HADN zjištěna nepřiměřená rychlost, nepřizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky a v neposlední řadě také absence ESP – stabilizačního systému. Ve 4 případech lze předpokládat, že k vyjetí vozidla mimo komunikaci došlo z důvodu mikrospánku řidiče. Snížit následky těchto nehod by bylo možné například využitím moderních monitorovacích systémů. Jedná se zejména o různé způsoby sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku (sledování elektrické aktivity mozku, snímání očních pohybů, mimiky tváře a podobně.). Další možností je Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. U těchto systémů je po vyhodnocení závažnosti dané situace řidič upozorněn na možné nebezpečí akustickým signálem se stupňující se intenzitou. 70 Obr. 3.35 – Vozidlo po vyjetí mimo komunikaci z důvodu možného mikrospánku řidiče Další z častých příčin vzniku dopravní nehody je přehlédnutí druhého účastníka provozu. Z šetření vyplynulo, že s největší pravděpodobností se jednalo o problém tzv. ukrytí vozidla v mrtvém úhlu. V daných případech by bylo proto vhodné, kdyby bylo vozidlo vybaveno systémem monitorování mrtvého úhlu, které v případě, že se v mrtvém úhlu nachází jiné vozidlo či motocykl, upozorní na tuto skutečnost řidiče rozsvícením diody v příslušném vnějším zpětném zrcadle. Dalším prvkem aktivní bezpečnosti v oblasti snímání mrtvého úhlu je asférické zpětné zrcátko. 71 Obr. 3.36 – Vozidlo po DN kdy došlo k jeho ukrytí v mrtvém úhlu, střet s tahačem s návěsem Dalším častým problémem vypozorovaným v průběhu šetření dopravních nehod je používání nevyhovujících pneumatik. Jedná se zejména o používání pneumatik s projevy stáří (póry, trhliny, zteřelá guma), podhuštěných či přehuštěných pneumatik nebo pneumatik s nedostatečnou hloubkou vzorku. Použití nevhodných pneumatik značně ovlivňuje jízdní vlastnosti vozidla. Z uvedeného důvodu doporučujeme provádění kontroly pneumatik řidiči a zvýšení informovanosti řidičů o změnách jízdních vlastností vozidel v závislosti na změně kvality, rozměrů a stáří pneumatik. Jednou z možností zabránění podhuštění či přehuštění a zvýšení teploty pneumatik je dodatečná montáž systému snímání tlaku a teploty v pneumatikách do vozidla. Sada se skládá z řídící jednotky a senzorů, které se umístí místo původních ventilků na jednotlivá kola vozidla. Přenos dat ze senzorů do řídící jednotky je bezdrátový. Upozornění na změny tlaku nebo teploty je akustické i vizuální. Jednodušší systém sledování tlaku v pneumatikách je založen na využití čidel ABS. Řídící jednotka sleduje otáčky kol a upozorní na podhuštěné kolo, které má menší průměr, v důsledku čeho se otáčí rychleji. 72 Obr 3.37 – Pneumatika NA z tragické nehody s jízdním kolem Mezi faktory které přispívají ke zvýšení závažnosti následků dopravních nehod, patří mimo jiné, i nesprávné umístění a nedostatečné upevnění přepravovaného nákladu. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 3.2.2. U tohoto druhu dopravních nehod je možné pouze doporučit řidičům, aby věnovali zvýšenou pozornost rozložení a správnému upevnění přepravovaného nákladu již před započetím jízdy. 73 Obr. 3.38 – Nezajištěný přepravovaný náklad V souvislosti s nejzranitelnějšími účastníky provozu – chodci byly důsledky nehod popsány v kapitole 3.3.8. K doplnění by bylo vhodné uvést, že v mnoha případech chodci sami zvyšují riziko možného střetu s vozidlem nevěnováním se dopravnímu provozu (např. nošením sluchátek, sledováním mobilního telefonu, telefonováním a podobně). Byly šetřeny i nehody, kdy k závažnému poranění chodce došlo jednak z důvodu jeho střetu s vozidlem, ale také k jeho poranění po následném pádu na vozovku. Na následné zranění chodce má vliv průběh pohybu těla a způsob jeho dopadu. K správnému usměrnění pohybu těla chodce po nárazu přední části vozidla se u moderních 74 automobilů využívá tzv. aktivní kapota. Ta má, mimo jiné, za úkol zabránit pádu těla pod vozidlo. V současnosti se u moderních automobilů využívají prostředky, které jsou střetu s chodcem schopny zabránit jeho včasným rozpoznáním. Jedná se o systém radarového monitorovacího zařízení, které dokáže rozpoznat nebezpečí možného střetu a varovat řidiče. V případě, kdy řidič nebude na toto varování reagovat, je systém schopen aktivovat brzdy a zastavit. Další z pomůcek při rozpoznání přibližujícího se chodce je využití infračervené kamery, která v případě snížené viditelnosti po zaregistrování přibližujícího se chodce nasměruje aktivní reflektor tak, aby byl daný chodec viděn v kuželu světla a řidič ho byl schopen včas zaregistrovat. Nemalou měrou by samozřejmě ke snížení počtu nehod s chodci přispělo vhodné oblečení chodců s použitím reflexních prvků pro jejich lepší viditelnost. Obr. 3.39 – Pohled na vozidlo Škoda po nárazu do chodce, výhled přes čelní sklo byl výrazně omezen námrazou V rámci šetření DN za účastí tramvají bylo zjištěno, že se na poškození druhého účastníka provozu v nejvyšší míře projevilo spřáhlo. Jedná se o typ tramvají s pevným s přáhlem. Tato problematika odpadá u tramvají se s přáhlem otočným. 75 Obr. 3.40 – Levé přední dveře osobního vozu po střetu s přední části tramvaje typu K2P Tým HADN za dobu své činnosti šetřil také nehody za účasti jízdních kol. U každé nehody došlo ke zranění cyklistů, avšak s rozdílnou mírou poranění. Ta závisela mimo jiné také na skutečnosti, zda cyklista použil ochrannou helmu, která riziko poranění hlavy výrazně snižuje. Bližší popis nehod s účasti cyklistů je popsán v kapitole 3.3.6. Ke zvýšení bezpečnosti cyklistů, jakožto dalších zranitelných účastníku silničního provozu, je možné používáním vhodného oblečení a oblečení s reflexními prvky pro zabezpečení jejich lepší viditelnosti ostatními účastníky provozu. Obr. 3.41 – Místo dopadu cyklisty. Cyklista nepoužil ochrannou helmu. Specifickým druhem dopravních nehod, šetřených týmem HADN je nehoda za účasti motocyklu. V polovině šetřených případů by se dalo zkonstatovat, že nehoda byla způsobena nesprávným stylem jízdy. U tohoto typu nehod je možné řidičům motocyklů pouze doporučit absolvování kurzů bezpečné jízdy a zvládání kritických situací. V mnoha případech totiž motocyklista nezvládl proces brzdění, v důsledku čeho došlo k pádu motocyklu na stranu a zaklínění řidiče pod motocykl, případně i pod vozidlo druhého účastníka dopravní nehody. Dalším zjištěním bylo, že pro druhé účastníky provozu je chování řidičů motocyklů značně neči- 76 telné. Ostatním účastníkům by měly být jasné úmysly motocyklisty s dostatečnou časovou rezervou. Další doporučení ve vztahu k motocyklistům je uvedeno v kapitole 3.3.5. Obr. 3.42 – Pohled na polohu motocyklu po DN Na základě zjištěných podkladů při šetření nehod v roce 2012 bylo opět potvrzeno, že řidič motocyklu není dostatečně chráněn kapotáží, proto je vystaven zvýšenému riziku poranění. K poranění motocyklisty dochází nejenom v souvislosti jeho kontaktu s částmi samotného motocyklu a vozidla druhého účastníka nehody, ale také s prvky okolního prostředí místa nehody, jako jsou vozovka, svodidla, pevné překážky a podobně. Míru závažnosti poranění je možné ovlivnit výběrem speciálního oblečení a doplňků (chránič kyčlí, hrudníku, páteře apod.) a samozřejmě výběrem bezpečného motocyklu. V současné době je možnost využít oblečení s integrovanými chrániči, vesty a bundy se zabudovanými speciálními airbagy a mnohé další. Vesty a bundy se speciálními airbagy chrání ruce a trup a následky poranění u výše popsaného typu nehod by mohly zmírnit. V této kapitole byla věnována pozornost pouze specifickým typům dopravních nehod případně netypickým nehodám. Dalšími průvodními jevy šetřených nehod bylo nepoužití bezpečnostních pásů, nerozsvícení světlometů, neplatná technická kontrola a pod.. Závěrem je důležité apelovat na řidiče aby, nezapomínali na kontrolu vozidla před jízdou, využívali prvky pasivní bezpečnosti nabízené vozidlem, dostatečně se obeznámili s technickými možnostmi vozidla a zejména s moderními, nově zaváděnými prvky aktivní bezpečnosti. Ke snížení počtu a následků dopravních nehod na našich silnicích mohou nemalou mírou přispět i účastníci silničního provozu svým ohleduplným a čitelným chováním. 77 4 Dopravně psychologické aspekty nehod O významu selhání lidského faktoru jako příčiny dopravních nehod se dočteme v odborné literatuře již spoustu let. I když vývoj bádání rychle postupuje, role člověka jako hybné síly v dopravním procesu zůstává nezměněna. „Dopravní nehoda je obvykle velmi řídkou událostí a je výsledkem určité chyby ve velmi komplexní interakci mezi faktory člověk – vozidlo – silnice. Za rozhodující činitel je v dopravě považován člověk…“ (Kořán, 1977). „V systému člověk – prostředí – vozidlo – dopravní cesta – sociální dopravní struktura hraje ústřední roli řidič.“ (Havlík, 2005). „Nejčastější příčinou dopravních nehod je chyba řidiče…Nehody jsou negativní a nežádoucí výsledek dopravy. Z důvodu skutečnosti, že doprava je výsledkem interakce mezi člověkem, dopravními prostředky a silnicí – kde poslední dva uvedené jsou relativně konstantní faktory, většina nehod je přímým důsledkem lidského jednání.“ (Theeuwes a kol., 2012). Právě chováním člověka v dopravní situaci se zaobírá psychologická část projektu Hloubkové analýzy dopravních nehod. Za dopravními nehodami stojí často nedodržování dopravních předpisů, avšak důvod k takovému jednání je často ukryt hlouběji. Psychologická část projektu HADN se toho času ubírá dvěma směry. Prvním z nich je sběr dat získaných při individuálních rozhovorech s účastníky nehod přímo na místě, bezprostředně po události, nebo následně v nemocničním zařízení Fakultní Nemocnice Brno (u osob zraněných). Druhým směrem je poskytování krizové intervence účastníkům, kteří jsou po dopravní nehodě ve špatném psychickém rozpoložení, samozřejmě v případě zájmu z jejich strany. Dávání většího důrazu na tuto psychologickou první pomoc vyplynulo z kontextu – není možné získávat data od osob v šoku. U krizové intervence dochází k navázání vztahu s postiženou osobou, vytváří se atmosféra důvěry a spolupráce. Dotazované osoby jsou následně schopné lépe odpovídat na otázky týkající se průběhu nehody a k vyplnění dotazníku přistupují více zodpovědně. Roli krizového interventa dokáže zastat osoba vyškolená v tomto směru, v týmu HADN se konkrétně jedná o dva psychology. V prvotním kontaktu je osoba dotázána na ochotu přijmout pomoc a v případě jejího odmítnutí je její rozhodnutí respektováno. Tým HADN je připravený poskytnout osobám nápoje, cukr, možnost sedět ve výjezdovém vozidle v případě potřeby (neschopnost účastníků stát, špatné povětrnostní podmínky). Psychologové se snaží vyjít účastníkům nehod vstříc v mnoha ohledech, poskytnutím informací o po - nehodovém dění, zprostředkováním komunikace s odtahovou službou v případě cizojazyčných účastníků a podobně. V roce 2012 došlo k navázání kontaktu s PhDr. Martinem Kořánem, CSc., který se spoluprací ochotně souhlasil. V současné době probíhá výzkum v pozměněné podobě s jeho supervizí. Na jedné straně je pečlivě dodržována skladba otázek tak, aby bylo možné provést mezinárodní komparaci s německými kolegy. Na druhé straně došlo k doplnění položek zabývajících se psychickým stavem účastníků nehod a jeho specifikami do události dopravní nehody. První výsledky budou znatelné v roce 2013. Tímto způsobem se propojil výzkum dopravních nehod ze 70. let 20. století se současností. Vzhledem k podobnému objektu výzkumu zůstaly některé ze specifik v téměř nezměněné podobě. Podobně jako v minulosti, i v dnešní době je součástí psychologického výzkumu dopravních nehod série dotazníků, které jsou uzpůsobeny tak, aby bylo možné jejich vyplnění i v případě neočekávané absence psychologa na místě nehody, a to jiným členem týmu HADN. Jedná se o polostrukturovaný rozhovor, účastníci nehod nejsou v náročné situaci zatěžováni jeho vyplněním, tuto práci vykonává zaměstnanec CDV. Postupem času a především praxí, bylo nezávisle na kontaktu s PhDr. Martinem Kořánem, CSc., dospěno k obdobnému druhu dotazníků. Rozdělují se podle toho, pro jakého účastníka jsou otázky v nich určeny: řidiče, spolujezdce, cyklistu, chodce, nebo taktéž svědka a rodinného příslušníka. Tento způsob sběru dat se v praxi ukazuje být vyhovujícím. Ukázalo se, že i od osoby, která nebyla nehody přímo účastná, je možné získat mnoho relevantních údajů. V současné době je dotazník koncipován dle základních okruhů, které jsou k informacím o příčinách dopravních nehod klíčové. Jedná se o okruhy týkající se okolností dopravní nehody, interakce řidiče s vozidlem a jeho systémy, informace o dni nehody, dopravní situaci, k jízdním návykům, zdravotnímu stavu a socioekonomickým ukazatelům řidiče. Podobným způsobem a na relevantních otázkách jsou postaveny i dotazníky pro ostatní účastníky nehody. Nedostatkem dotazníkové metody je samozřejmě nižší vypovídající hodnota získaných dat. Pro snížení množství nepravdivých odpovědí jsou do výzkumu přibírány osoby pouze na základě jejich vysloveného souhlasu, vše záleží na jejich dobrovolnosti. Za tuto činnost nej- sou nijakým způsobem odměňováni. Další možností je porovnání části dat získaných v rozhovorech s objektivními ukazateli o hodnotách v čase nehody s tachografy a výsledky šetření dopravních inženýrů zaměřených na infrastrukturu. V budoucnu se pokusíme najít další možné cesty na zvýšení výpovědné hodnoty dotazníků. Jsme si vědomi, že dochází ke zkreslením a to neúmyslně i tendenčně, zvlášť, jedná-li se o rozhovor s řidičem, který nehodu zavinil. 4.1 Základní údaje o psychologických aspektech dopravních nehod Příčiny dopravních nehod z hlediska pochybení člověka uvádíme dle dělby Štikare, Hoskovce a Štikarové (2003). 1. Porušený zdravotní – tělesný stav včetně nedostatků smyslových orgánů (senzorika - motorika) 2. Nedostatek úsudkových schopností. 3. Nedostatek znalostí – pravidel, vozidla, silnice apod. 4. Nedostatek zručností a pohybových dovedností, nedostatek zkušeností. 5. Nedostatek potřebných charakterových vlastností. 6. Přechodné stavy: a. Únava z dlouhých jízd a nevyspání, která mizí po odpočinku. b. Okénko ve vědomí, přechodné útlumové stavy aktivní pozornosti nebo některých jejích složek bez únavy. c. Přechodné emoce z rodinných, společenských a jiných důvodů absorbujících pozornost. 7. Alkohol a drogy. 8. Chronické abnormní duševní stavy: neurózy, periodické nebo neperiodické proměny impulsivity. 9. Činnost v časové zátěži. Na základě doposud získaných informací ze šetřených nehod došlo k určení příčin lidského selhání u některých z nich. Z důvodu nepřítomnosti osob, neochoty spolupracovat, či úmyslného mlžení a zatajování skutečností, jsou následující údaje skreslené. Uvádí tak minimální počet sledovaného jevu, ve skutečnosti je počet jednotlivých položek předpokládán vyšší. Jako nejčastější důvod lidského pochybení s následkem dopravní nehody se jeví absence aktivní pozornosti případně jejích jiných složek. V roce 2012 jsme zaznamenali více než 40 takových případů, za období uplynulých dvou let přes 80. Do této kategorie byly zařazeny všechny případy prokázané nepozornosti, i ty, jenž se tíkaly nehod za účasti a zavinění chodců. Ve výrazně nižším počtu se vyskytovaly ostatní jevy. Porušený zdravotní stav se vyskytl u 2 osob v roce 2012 a 16 za celé sledované období. Nedostatek úsudkových schopností jako příčinu dopravní nehody není možné vzhledem k podmínkám v projektu HADN zjišťovat. Nejčastějším nedostatkem znalostí byla v roce 2011 neznalost trasy, u 7 osob, v roce 2011 taktéž nedostatek zkušeností s řízením konkrétního motorového vozidla, dohromady u 15 osob. Nedostatek zkušeností s řízením byl objevený u 8 osob v roce 2012, u 17 za oba roky. Nedostatek potřebných charakterových vlastností taktéž není možné z důvodu povahy projektu zaznamenávat. Mezi lehce odstranitelné přechodné stavy patří kromě jevů spojených s fenoménem pozornosti taktéž únava. V uplynulém roce se dle zjištěných údajů vyskytovala 6krát, za celé období v 16 - ti případech. Emoční složka jako spolupodílející se na vzniku nehody je těžko odhalitelná, z tohoto důvodu předpokládáme její vyšší výskyt. Jednoznačné byla zjištěna ve 4 případech v roce 2012, v 7 za sledované období. Alkohol a drogy se v roce 2012 vyskytly u 9 aktivních účastníků nehody, podobně jako v roce minulém, dohromady tedy v 18 – ti případech. V podmínkách projektu je náročné odborně posuzovat abnormní 79 duševní stavy, z tohoto důvodu je neuvádíme v přehledu. Časovou zátěž jako důvod nehody v roce 2012 přiznaly 2 osoby, v minulém roce nikdo, opět je zde předpokládána vysoká možnost stylizace. Graf 4.1.1 – Příčiny chybného jednání osob s následkem dopravní nehody – přehled za období roku 2012 80 Graf 4.1.2 Příčiny chybného jednání osob s důsledkem dopravních nehod za období roků 2011 a 2012 4.1.1 Pozornost a jevy související s pozorností účastníků nehod Mezi nejčastěji se vyskytující příčiny dopravních nehod patří ty, které souvisejí s nedostatkem pozornosti. Pozornost jako psychický fenomén disponuje rozsahem, intenzitou, stálostí, distribucí, výběrovostí, pohyblivostí a vigilancí. U dopravních nehod šetřených projektem HADN byly odhaleny příčiny nehod jako manipulace s rozmanitými předměty, komunikace s jinými osoby. Jako výrazný negativní faktor se jeví zahlcení podněty z okolí, například ve formě nepřehledné dopravní situace, vysoké hustoty provozu. Tyto okolnosti způsobují zvýšenou zátěž (Štikar a kol, 2003). Specifickou kategorii tvoří nehody na trase pro řidiče neznámé, kdy je pozornost věnována hledání správné trasy. Taktéž fakty, že se na známé cestě objeví změny (přestavba, nové značení, jiný účastník provozu v nevšední situaci), vedly u zkoumaných řidičů k zavinění dopravní nehody. Dle Havlíka ohrožují koncentraci pozornosti nezkušenost, emoce, představy, napětí, únava, nedostatek spánku, proměnlivé počasí, mráz i vedro, požití omamných a návykových látek, a to i ve formě léků, bolesti a onemocnění a mnoho jiných faktorů (Havlík, 2005, s. 24). Podobně jako v roce 2011 se i v tomto roce objevil vysoký počet nehod, které se odehrály na notoricky známé trase. Vysoký počet z nich se objevil na posledních kilometrech cesty viníka, nebo obou účastníků. Oba tyto jevy jsou v projektu HADN sledovány a spatřována je potřeba seznámit s těmito jevy veřejnost. Dáváme je do souvislosti s tzv. syndromem konce cesty, který ve své publikaci opisuje Havlík (2005, s. 69): „objektivní přítomnost únavových symptomů posílí subjektivní oslabení koncentrace na práci..“ 81 Obr. 4.1.1.1 - Řidič nevěnoval pozornost řízení, nastavoval si zpětné zrcátko a v důsledku toho nedal přednost jinému vozidlu. Následně bylo jeho vozidlo odmrštěno do zaparkovaného automobilu. Obr. 4.1.1.2 - Cesta na dovolenou – nehoda na neznámé trase, zkušený řidič měl problém s orientací a věnoval se hledání správné cesty. 82 4.1.2 Nehody s chodci V roce 2012 bylo u námi šetřených nehod s chodci častým účastníkem dítě a dospělý pod vlivem alkoholu. Vedle nevhodného, tmavého oblečení chodců byl tedy častou spolupodílející se příčinou alkohol na straně chodce a vývojová specifika dítěte. Chodci a alkohol Oproti roku 2011 byl nárůst počtu nehod s chodci pod vlivem alkoholu o…. Alkohol v těle v množství vyšším než 0,2 promile narušuje dle Havlíka (2005) zrakové vnímání, koncentraci, optický postřeh, stálost, intenzitu, rozdělení a výběrovost pozornosti, zorné pole a zorný úhel, hloubkové a noční vidění, zrakovou paměť, prostorové vnímání, rozpoznání zelené a červené barvy, emoční hladinu a sebekontrolu. V dopravním provozu pak prodlužuje vnímání, hodnocení, rozhodování, reagování, psychomotoriku a koordinaci pohybů. U chodců pod vlivem alkoholu je pak kombinace výše uvedených skutečností s tendencí k riskantnímu přecházení vozovky vysoce nebezpečná pro všechny účastníky silničního provozu. Nehody dětí V roce 2012 jsme zaznamenali oproti roku 2011 zvýšený počet nehod, u kterých bylo účastníkem dítě, a to ze 7 účastných dětí v roce 2011 na 14 v roce 2012 (graf 4.1.1.1.). Graf 4.1.2.1 Poměr zraněných chodců – dětí a dospělých za rok 2011 a 2012 Dítě disponuje osobitým viděním, slyšením, vnímáním, myšlením, reagováním a nikdy neprožívá situaci stejně jako dospělý člověk (Havlík, 2005). Ze strany řidičů je proto potřebné a důležité znát specifika jednotlivých vývojových stupňů dítěte, jakými jsou zúžené periferní zrakové vidění, pomalejší reakce na sluchové podněty, nedostatečně vyvinutá schopnost vnímat a soustředit se na více podnětů současně, která mohou vést k prchlivé reakci (Havlík, 2005). Netřeba zdůrazňovat omezenou zrakovou orientaci dětí, kdy jejich oči leží asi 40 cm pod úrovní průměrného dospělého člověka (Havlík, 2005). Dle naší zkušenosti, většina řidičů, kteří byli účastni nehody, při které došlo ke srážce s dítětem, uvádí jako hlavní příčinu nevyzpytatelnost dětí a nemožnost včasné reakce na toto chování. Znalost výše uvedených specifik a přizpůsobení jízdy by však mohli vést k podstatnému zvýšení šance včas a adekvátně reagovat a zabránit tak nehodě způsobené 83 nepozorností dítěte. Zmíněné znalosti a také zkušenosti řidiče mu totiž umožní předvídat chování dítěte a upravit tak své dopravní chování. Totéž však platí i opačně, tedy důležitá je i výchova dětí k dopravní bezpečnosti ze strany dospělých, a to nejen učitelů, ale zejména rodičů. Obr. 4.1.2.1 - Výhled řidičky. Chodkyně (7 let) stála vpravo na chodníku, do jízdní dráhy automobilu vstoupila náhle, cca 50 m před přechodem pro chodce Obr. 4.1.2.2 - Chodec – dítě, přebíhal na druhou stranu silnice před autobusem, který zakrýval řidiči osobního automobilu výhled 84 Obr. 4.1.2.3 - Zakrytý výhled řidičky automobilu autobusem stojícím na zastávce. Chodkyně (11 let) přebíhala opět před autobusem, mimo přechodu pro chodce 4.1.3 Specifika nehod nezkušených řidičů Mezi šetřenými nehodami se objevili takové, které zapříčinila osoba disponující řidičským oprávněním méně než 5 let. Převážně se jednalo o osoby ve věku 18 – 25 let, avšak ne bezvýhradně. Je možné zde usuzovat na nedostatek řidičských zkušeností jako možnou příčinu nehody. V odborné literatuře je popsaná problematika mladých řidičů jako potenciálně nebezpečných z důvodu nedostatku zkušeností a osobností nezralosti (Havlík, 2005), sklony k vyšší chybovosti a chybění zautomatizovaných úkonů, přeceňování vlastních schopností, jenž se v řidičském chování projevují nedodržováním dopravních předpisů (Theeuwes a kol., 2012, s. 134 – 137). Se zřetelem na individuální rozdíly autor popisuje i skupinu mladých lidí preferující nízkou rychlost apod. V podmínkách projektu HADN jsou řidiči v nízkém věku a též osoby s nízkou řidičskou praxí sledovány, uvedená tvrzení není možné prokázat, lze je ale brát v potaz s kontextem jedinečnosti každé osoby a to i v ohledu nabývaní zkušeností a osobnostního zrání. 85 Obr. 4.1.3.1 - Havárie vozidla způsobena mladým řidičem (18) za nejasných okolností, konečná poloha vozidla byla na boku v poli 4.1.4 Specifika nehod starších osob Na druhé straně u starší populace je popisováno vyšší riziko v spojitosti s ohrožením v případě dopravní nehody (Evans, 2004). Současně je u osob ve věku 65 let a více evidován pokles percepčních, kognitivních a motorických schopností (Theeuwes a kol., 2012). Některé motorizované osoby ve vyšším věku se naučili používat tzv. kompenzační strategie pro překonání těchto změn (Theeuwes a kol, 2012, Havlík, 2005). Obdobně jako u řidičů mladého věku je zde nutné mít na zřeteli potřebu individuálního posuzování každé osoby. Jako výzkumný tým jsme byli účastni nehod zaviněných osobou ve věku 65 let a více, o specifikách spojených s věkem jako o příčině nehody je ale možné pouze uvažovat spolu s ostatními souvislostmi vyplývajícími z věku (zdravotní stav, medikamenty apod.). 4.1.5 Jízda pod vlivem alkoholu, zbytkového alkoholu, nebezpečných léků a omamných a návykových látek Z pohledu užívání návykových látek před jízdou nebo v jejím průběhu dominuje v roce 2012 alkohol a zbytkový alkohol. Dle Havlíka (2005) mají tendenci řídit pod vlivem alkoholu osoby nezralé, egocentrické, emočně nevyvážené, s příznaky závislosti, oslabené sebekontroly apod. Vliv alkoholického opojení na řidičské schopnosti je v literatuře popsaný podrobně a zmiňovali jsme se o něm ve výroční zprávě z roku 2011. S užitím alkoholu se při dopravních nehodách zvýšilo riziko úmrtí dle Evanse (2004) třikrát. Z pohledu projektů je nutné upozornit na vysoké riziko řízení se zbytkovým alkoholem v krvi a vyšší náchylnosti osob k vážnějším úrazům pod jeho vlivem. 86 Co je náročné odhalit, protože podmínky výzkumného projektu to neumožňují, je touha po návykové látce jako příčina nehody. Označuje se pojmem bažení (craving). „Bažení zhoršuje kognitivní funkce, tedy i schopnost správně se rozhodovat.“ (Nešpor, 2007 s. 12) V roce 2012 se v nízkém počtu vyskytly v šetření i nehody, kterých příčinou byla jízda pod vlivem medikamentů. Jednalo se o podcenění situace řidičem. Obr. 4.1.5.1 - Rozbitá láhev od piva v havarovaném vozidle. 4.1.6 Adaptace na venkovní vlivy Na dopravní nehodovost májí taktéž vliv externí faktory, resp. přizpůsobení účastníků dopravního provozu externím podmínkám. V projektu HADN se v roce 2012 podobně jako v roce minulém vyskytly nehody způsobené nepřizpůsobením se povětrnostním jevům, zvláštnostem na vozovce, nebo nižší předvídavostí vůči okolí. Konkrétně se jednalo o nehody za deště, sněhu a ledu, oslnění sluncem nebo světly jiného účastníka provozu. Svoji roli sehrály i špatné rozhledové podmínky a nepřehlednost místa nehody. Zvláště vinní řidiči si často stěžují na špatnou kvalitu vozovky. V několika nehodách byla zainteresovaná i zvěř – řidiči a cyklisté nezvládli vyhýbaní se živým, anebo mrtvým zvířatům. Jak ukazuje část 2. Výroční správy 2012, věnující se dopravní infrastruktuře, existují úseky se zvýšenou nehodovostí. V současné literatuře se uvažuje o navrhování komunikací vzhledem k potřebám řidičů víc, počítá se s procesy kategorizace a očekáváními účastníků provozu (Theeuwes, 2012). Je vhodné zamýšlet se i na přizpůsobování infrastruktury potřebám fragilní populace, v projektu HADN například nehoda za účasti nevidoucího chodce, který se v dopravní situaci nedokázal zorientovat z důvodu zavedení náhradní dopravy. 87 Obr. 4.1.6.1 - Nehoda dvou cyklistů – jeli v závěsu a první z nich se vyhýbal mrtvému zvířeti (potkan) na komunikaci. Obr. 4.1.6.2 - Práce na cestě, zvýšený provoz. Nehoda v důsledku nedodržení bezpečné vzdálenosti a nepozornosti řidiče. 88 Obr. 4.1.6.3 - Řidič osobního automobilu přehlídla motocyklistu, který se nacházel za porostem a nedal mu přednost. Obr. 4.1.6.4 - Nehoda v důsledku oslnění řidiče 89 Obr. 4.1.6.5 - Chodec sražen na přechodu pro chodce. Řidička byla oslněna. 4.1.7 Únava a usnutí „za volantem“ Vzhledem k obtížné diagnostice mikrospánku, která je v podmínkách projektu HADN nemožná, jsme schopni zaznamenávat pouze projevy únavy a usnutí za volantem. Samotná únava se dělí na několik typů, podle toho, jestli postihuje fyzickou stránku, psychickou, koordinaci pohybů, smyslových orgánů (Havlík, 2005). Je vhodné, aby s jednotlivými specifiky byla veřejnost obeznámena. V roce 2012 byly šetřeny nehody, v průběhu kterých došlo k usnutí řidiče. Důvodem byla v některých případech spánková deprivace z minulé noci /minulých nocí. V jiných se nehody odehrály v noci. Ve všech případech byly osoby ve vozidle buď samotné, nebo se nacházeli v společnosti spící posádky. U nehod způsobených nikoli usnutím, ale únavou, se jednalo o únavu způsobenou taktéž nedostatečnou délkou spánku v průběhu noci, řízením krátce po probuzení nebo vyčerpáním, a to z dlouhé doby řízení, nebo z předešlé práce. Jako významným faktorem podporujícím únavu ve dvou případech se jeví monotonie jízdy. Dle Štikara (Štikar a kol., 2003), na příkladu strojvedoucího přenosném i do podmínek projektu HADN, je monotonie nejvíce pociťována za přikázané rychlosti nižší než 60 km/h s vyrovnaným hlukem, za vysokých teplot v kabině, za oslňování sluncem nebo odrazem světelných paprsků od sněhu, na příliš známé trase, za mlhy. 90 Obr. 4.1.7.1 - Nehoda se odehrála v 6 hodin ráno na prázdné komunikaci, řidič nedal druhému vozidlu přednost, přehlídl jej. 4.1.8 Emoce a jejich vliv na dopravní nehody Vliv emocí na dopravní nehody se v podmínkách projektu obtížně dokazuje, většina řidičů jej neuvádí. I navzdory této skutečnosti byly takové nehody zaznamenány, domníváme se ale, že jejich počet je ve skutečnosti vyšší. Na proces řízení mají vliv rozmanité emoce, negativní i pozitivní, dle Havlíka (2005) jejich nedostatek i nadbytek. Ve všeobecnosti se na silnicích nejčastěji objevuje úzkost, za ní následují hněv a strach (Mesken at al., 2007 in Theeuwes a kol, 2012). V projektu hloubkové analýzy byla neadekvátní panická reakce, které předcházeli úzkost nebo strach. Několik osob taktéž řídilo v hněvu, jednalo se o hádku s partnery před jízdou nebo v jejím průběhu. U těchto osob byla zaznamenána vyšší rychlost. Zaznamenáno bylo rovněž dokonané suicidium, o sebevražedných úmyslech řidiče svědčili mnohé okolnosti (chybění brzdných stop, výpovědi spolupracovníků, list na rozloučenou). 91 Obr. 4.1.8.1 - Pohřební věnec – cesta na poslední rozloučení se. 4.1.9 Zdravotní stav jako příčina nehody U šetřených nehod se jako jejich příčina objevil i negativní zdravotní stav. Tento široký pojem v případě projektu doposud zastřešil rozmanité příčiny nehod. Zaznamenali jsme výskyt infarktu myokardu a diabetických záchvatů u řidičů, které vedly k nehodě. Jedna osoba trpící depresí řídila, i když užívala léky ovlivňující schopnost řízení ze skupiny psychiatrických medikamentů a v minulosti již zaznamenala negativní vedlejší účinky (výpadky vědomí). I po požití léků, které jsou označovány jako bezpečné, se vyskytly dopravní nehody. Samotný důvod, proč byl lék požitý, může mít na proces řízení neblahé následky, toto riziko se může zvýšit užitím léku (Havlík, 2005). Taktéž se vyskytla nehoda za účasti nevidoucího chodce, který konal v rámci svých možností, ale infrastruktura nebyla přizpůsobena jeho znevýhodnění. V případech zdravotních handicapů řidičů se vyskytla nehoda způsobená řidičem nevidícím na levé oko. 92 Obr. 4.1.9.1 - Zdravotní komplikace jako příčina nehody - řidič zkolaboval v důsledku hypoglykemie. 4.1.10 Nehody za účasti Dopravního podniku města Brno Nehody za účasti vozů Dopravního podniku města Brno (DPMB) sebou nesou několik specifik. Řidiči procházejí výběrovým řízením s psychologickým diagnostickým testováním, účastní se školení a jejich stav je kontrolován v pravidelných intervalech. Jejich úlohou je provádět jízdu bezpečnou v první řadě a přesnou a ekonomickou, pokud jim to situace povoluje a zároveň v dnešní době existuje v dopravních společnostech pro - zákaznická orientace (Rothengatter a kol., 2004). Tyto nároky spolu s nízkou možností predikce a kontroly zvyšují komplexnost procesu řízení. Tím se zvyšují i nároky na řidiče, jejich mentální (zejména senzorickou, mnestickou a pozornostní) výbavu (Rothengatter a kol., 2004). A samozřejmě tím vzrůstá i stres. V šetření projektem HADN se vyskytly pouze dopravní nehody se zraněním účastníka, což je jenom malé množství z celkového počtu nehod DPMB. Na základě jejich charakteristik byly ty nejčastěji se opakující zařazeny do dvou skupin – nehody vozidel dopravního podniku za účasti chodců, kdy jsou ve většině případů vinní chodci. Tento typ nehod je dle slov řidičů pro ně výrazně stresující. V souvislosti s chodci je trápí především nerespektování přednosti MHD před chodci (v některých situacích můžou být chodci zmatení) a nepozornost chodců. V psychologických rozhovorech s účastníky nehod vyplývá, že někteří chodci si nejsou vědomí nemožnosti tramvaje rychle zabrzdit. Druhou skupinou nehod tvoří nehody vozidla DPMB a jiného vozidla, které odbočováním vlevo do trasy vyhrazené pro MHD kolizi zapříčinilo. Dle zkušeností z projektu HADN řidiči vozidlo DPMB přehlížejí, soustředí se na jiná vozidla. 93 Obr. 4.1.10.1 - Řidič osobního automobilu vjel do kolejiště v čase příjezdu tramvaje. 4.1.10.2 - Vstup osobního automobilu do trasy tramvaje. 94 4.2 Grafická a tabulková část o účastnících dopravních nehod Vzhledem ke změně systému zaznamenávání dat se mohou procentuální hodnoty v grafech za rok 2011 mírně lišit oproti datům zaznamenaným ve výroční zprávě 2011. 4.2.1 Popis výzkumného vzorku V roce 2012 bylo při šetření dopravních nehod přítomných 385 účastníků. Oproti roku 2012 nastal mírný pokles, o 19 osob. (graf 4.2.1.1) Z celkového množství 385 bylo 268 osob aktivními účastníky, to znamená řidičů jedno i dvoustopých vozidel a chodců. Zbylých 117 osob bylo u nehod přítomno v roli spolujezdců (graf 4.2.1.2). Graf 4.2.1.1 - Celkový počet účastníků dopravních nehod Graf 4.2.1.2 – Poměr aktivních a neaktivních účastníků dopravních nehod v roce 2012 Z celkového počtu osob byla převážná většina, a to 88 %, české národnosti. Z ostatních národností zde byly zastoupeny slovenská (3 %), polská (2 %) a ostatní evropské státy (konkrétně Norsko, Maďarsko, Rakousko a Velká Británie, 7 %). Grafické znázornění výsledků je zobrazeno v grafu 4.1.1.2. 95 Graf 4.2.1.3 - Národností zložení osob při dopravních nehodách Příslušnost k jednotlivým věkovým kategoriím u řidičů je vyjádřena v grafu 4.2.1.4. V porovnání s rokem 2011 stoupl počet mladých účastníků do 30 let, a to o 17 % (celkově 38 %). Ve věkovém pásmu 30 až 40 let se nacházelo 26 % účastníků. Od 40 do 50 let mělo 17 % osob z celkového počtu. 13 % osob bylo ve věkovém rozmezí 50 až 60 let, více jak 60 let mělo 6 % účastníků. Graf 4.2.1.4 - Věková skladba aktivních účastníků dopravních nehod 96 Graf 4.2.1.5 zobrazuje vzdělanostní úroveň aktivních účastníků. Z pohledu nejvyššího dosaženého vzdělání byly jednotlivé kategorie obsažené následovně: 2 % osob shodně ukončilo základní a vyšší odborné vzdělání. Vysokoškolské vzdělání dosáhlo 17 % osob. Vyučených bylo 25 % osob, 54% osob pak dosáhlo maturitou ukončené středoškolské vzdělání. Toto rozdělení přibližně odpovídá normálnímu rozložení v populaci. Graf 4.2.1.5 - Rozdělení aktivních účastníků dopravních nehod podle věku Rozložení ukazatele pozice v zaměstnání u řidičů za rok 2012 je jen mírně odlišné od rozložení v roce 2011. 79 % osob vykonává samostatnou řadovou pozici, 19 % je na vedoucí pozici. Asistentské práce vykonává 2 % dotázaných osob. Tyto výsledky jsou zobrazené v grafu 4.2.1.6. Graf 4.2.1.6 - Pozice v zaměstnání u řidičů účastných při dopravních nehodách 97 V naší pozornosti se rovněž nacházela otázka spolucestujících ve vozidle. V téměř 60 % (v 50 % v roce 2011) se účastník dopravní nehody nacházel ve vozidle sám. V 40,5 % byli přítomni spolujezdci. Z toho se nejčastěji jednalo o partnera / partnerku řidiče (27,2 %). V 23,5 % případů se jednalo o kamarády a známé. V 21 % byli spolujezdci cizí lidé (pasažéři v MHD apod.) Jako spolucestující byli často přítomny i vlastní děti (12,3 %) a rodiče (6,2 %). Příbuzní mimo vlastních dětí, jiní rodinní příslušníci a přátelé se jako spolucestující objevili u 2,5 % dopravních nehod shodně. V 1,2 % případů to pak byli cizí děti a zvířata (graf 4.2.1.7). Graf 4.2.1.7 - Přítomnost spolucestujících ve vozidle a jejich vztah k řidiči 4.2.2 Příčina a zavinění dopravní nehody Obdobně jako v roce 2011, i v roce 2012 byl u každé šetřené nehody stanoven její viník (popřípadě viníci). Dochází však i k případům, kdy je nehoda způsobena např. technickou závadou, obě strany jsou tedy nevinné. Určení objektivního zavinění nehody vychází z rozhovoru, který provede s účastníkem psycholog. Paletu možných příčin tvoří závady na vozidle, komunikaci, vliv jiného účastníka dopravního provozu, nebo zvěři. Jak je znázorněno v grafu 4.2.2.1, rozhodující vliv byl přičten výhradně aktivním účastníkům dopravního provozu. I v roce 2012 byl ve většině případů (75,9 %) označen za viníka řidič motorového vozidla. V porovnání s rokem 2011 se zvýšil počet viníků chodců, a to o 5,3 % (na celkových 16,8 %). Stoupl i počet viníků z oblasti řidičů nemotorových vozidel (cyklisté), a to o 3,5 % (celkově 7,3 %). Nutno však upozornit, že na zavinění konkrétní dopravní nehody se spolupodílí více faktorů (či účastníků) a vinu je ve většině případů možné rozdělit mezi více stran. Z tohoto pohledu slouží graf pouze pro ilustraci. 98 Graf 4.2.2.1 - Objektivní zavinění dopravní nehody dle psychologa a týmu HADN. Porovnání let 2011 a 2012 Mezi nejčastější příčiny dopravních nehod byly po provedení analýzy zařazeny následujíci jevy, které jsou uvedeny v grafu 4.2.2.2 V nejvyšším počtu případů se jednalo o porušení dopravních předpisů (21,5 %) a nedostatek pozornosti (10,5 %). U 10 % nehod bylo její hlavní příčinou nedodržení bezpečné vzdálenosti. Překážka ve výhledu řidiče měla za následek 4,8 % nehod. V 6,7 % případů bylo hlavní příčinou nedání přednosti v jízdě. Povětrnostní vlivy, nedostatek řidičských zkušeností a alkohol se shodně spolupodílely na 3,8 % nehod. Zvýšené zatížení pozornosti v hustém provozu a odbočování vlevo byly příčinou u 1,9 % nehod. Nedovolené nebo riskantní předjíždění se vyskytlo u 1,4 % nehod. Další nehody, v 1 % resp. 0,5 % byly způsobeny následujícími příčinami: zvířetem na vozovce, zdravotními indispozicemi, tmavým oblečením chodce, slepým úhlem, panikou řidiče, časovou tísní, vlivem léků, technickou závadou, chybnou komunikací mezi řidiči a emočním rozladěním. V jednom případě se jednalo o sebevraždu řidiče. Příčinu se nám nepodařilo zjistit u 15, 8 % nehod, a to z důvodu odmítnutí výpovědi, nepřítomnosti nebo úmrtí účastníka. 99 Graf 4.2.2.2 - Rozhodující příčiny dopravních nehod z pohledu lidského faktoru a týmu HADN Jak znázorňuje graf 4.2.2.3, v případě, že došlo k porušení dopravních předpisů, se ve více než polovině případů jednalo o překročení nejvyšší povolené rychlosti (51 %). Velké množství nehod, 42%, bylo zapříčiněno nedodržením přednosti v jízdě. V 5% případů bylo zaznamenáno nerespektování světelné signalizace a ve 2% zastavení mimo zastávky řidičem MHD. Graf 4.2.2.3 – Rozdělení dopravních předpisů dle množství jejich poručení Známky alkoholu byly na základě dechové zkoušky přítomny u 2 řidičů a 3 cyklistů. V těchto případech byla ethylizace příčinou dopravní nehody. Alkohol byl taktéž zaznamenán v krvi 3 chodců (graf 4.2.2.4). 100 Graf 4.2.2.4 – Alkohol v krvi jako příčina nehody u jednotlivých účastníků Jako častá příčina dopravních nehod byla odhalená nedostatečná koncentrace pozornosti řidičů jednostopých i dvoustopých vozidel. V 81 % případů se jednalo o sníženou koncentraci pozornosti řidičů z blíže nespecifikovaných příčin, které účastníci odmítli odhalit. V 11 % bylo důvodem odklonu pozornosti zjevné zatížení hustým, případné nepřehledných provozem. Ve 4 % se jednalo o distrakci zařízením (GPS). Stejné množství nehod se odehrálo na známé trase, kde je rovněž předpokládán pokles pozornosti (graf 4.2.2.5). Graf 4.2.2.5 – Ovlivnění koncentrace pozornosti účastníka nehody 101 4.2.3 Subjektivní vnímání dopravního prostoru ze strany řidiče V roce 2011 jsme poukazovali na zajímavý fakt, že až 80 % řidičů označilo místo, na kterém došlo k dopravní nehodě, jako známé velmi dobře, s častou frekvencí průjezdu. V roce 2012 bylo toto procento ještě vyšší (89 %). 6 % osob zná místo, na kterém došlo k dopravní nehodě spíše dobře, 2 % spíše hůře a 4 % vůbec. I když se neznalost místa nehody jeví jako nedostatek a výborná znalost místa jako přednost, dosažené výsledky svědčí o opaku. Opět tedy upozorňujeme na možnou spojitost s fenoménem syndromu konce cesty, jak jej v psychologické literatuře popsal Havlík (2005). V tom případě by existovala souvislost se snížením pozornosti a s automatickou jízdou. Jinou možností může být fakt, že velké procento řidičů se pohybuje převážně v okolí svého bydliště, případně jezdí pravidelně po stejných trasách (cesta do práce apod.). Přehledné znázornění je k nalezení v grafu 4.2.3.1. Graf 4.2.3.1 - Znalost místa nehody pro řidiče Viditelnost dopravního značení byla obdobně jako v roce 2011 v psychologické části projektu HADN zkoumána z pohledu subjektivního vnímání osob. Výsledky jsou zobrazeny v grafu 4.2.3.2. Až 69 % osob považovalo dopravní značení na místě nehody za dobře viditelné, 18 % za viditelné, pouze 1 % špatně viditelné a v 12 % případů nebylo přítomné žádné značení. Viditelnost dopravního značení dle subjektivního pocitu dotazovaných se tedy neukázala být významným faktorem podílejícím se na vzniku nehody. 102 Graf 4.2.3.2 - Viditelnost dopravního značení pro řidiče Na kvalitu vozovky je obdobně nahlíženo ze subjektivního pohledu účastníků (graf 4.2.3.3). U 70 % ze všech případů byla vozovka hodnocena jako spíše dobrá. V 23 % jako spíše špatná, v 5 % velmi dobrá a v 2 % velmi špatná. Lze tedy shrnout, že 25 % dotazovaných označilo kvalitu vozovky jako negativní faktor spolupodílející se na nehodě. Graf 4.2.3.3 - Kvalita vozovky dle výpovědi řidiče Vyšší hustota provozu se ani v roce 2012 nepotvrdila jako významný faktor mající vliv na vznik dopravní nehody. Jak je patrné z následujícího zobrazení (graf 4.2.3.4), počet nehod vzniklých v případě kolon sice vzrostl, procento však stále zůstává poměrně nízké (7,9 %). Počet nehod, které se odehrály za mírného provozu (34 %), hustého provozu (28,6 %) a ojediněle jedoucích vozidel (26,1 %) se v porovnání s minulým rokem téměř nezměnil. Z celkového počtu účastníků nebylo 1 % osob schopno určit, jaká byla hustota provozu v době nehody. Tuto skutečnost připisujeme zejména šoku, ve kterém se účastníci po nehodě nacházeli. 103 Graf 4.2.3.4 - Hustotu provozu dle výpovědi řidiče Jedna z položek zjišťovala názor řidičů na obtížnost trasy, na které se stala dopravní nehoda. Následně jsou řidiči tázáni na hodnocení této trasy po nehodové události. Pokusili jsme se tak opět, podobně jako v roce 2011, změřit změnu postoje řidičů. Jak je ze sloupcového grafu 4.2.3.5 patrné, k významné změně postoje u dotazovaných osob nedošlo. Ve většině případů (78 % resp. 76 %) byla trasa hodnocena jako nenáročná v obou otázkách. Graf 4.2.3.5 - Subjektivní vnímání obtížnosti trasy před nehodou a po ní z pohledu řidiče 104 4.2.4 Trasa z pohledu řidiče Počet ujetých kilometrů před nehodou a počet kilometrů zbývajících do cíle ukazuje na časový úsek cesty řidičů, kdy dochází nejčastěji k dopravní nehodě. Jak je patrné z grafu 4.2.4.1, jejich rozložení je vyrovnanější v porovnání s rokem 2011. K dopravním nehodám nejčastěji dochází na trase o délce 10 km a kratší (21 % nehod). 18 % nehod se stalo po ujetí 10 – 50 km, 17 % po ujetí 1 – 5 km, 16 % po 0 – 1 km, stejné procento pak po ujetí více jak 100 km. Graf 4.2.4.1 - Počet ujetých kilometrů ujetých před nehodou Nižší je počet kilometrů, které zbývaly řidičům do cíle cesty (graf 4.2.4.2). Vzdálenost do cíle cesty nad 100 km a více se vyskytla v 7 %, 50 – 100 km pak v 5 %. V 88 % případů to bylo 50 km a méně. Ve více než polovině případů (52 %) zbývalo do cíle cesty ujet 5 km a méně. Významnou souvislost zde opět vnímáme s fenoménem syndrom konce cesty. 105 Graf 4.2.4.2 - Počet kilometrů zbývajících do cíle cesty O účelu cesty vypovídá povaha jízdy, při které došlo k dopravní nehodě. Tato data byla získávána z přímých odpovědí dotazovaných. Jak je ze sloupcového grafu 4.2.4.3 zřejmé, ve většině případů se jednalo o soukromou jízdu (49 %). U 29 % šlo o jízdu služební. 10 % osob bylo na cestě do práce, 8 % naopak z práce. 1 % účastníků bylo na cestě do školy, 2 % případů nebylo blíže specifikováno. Oproti roku 2011vzrostl počet dopravních nehod na soukromých jízdách řidičů, značně se snížil v oblasti „ostatní“ (účel cesta za účelem nakupování apod.) Graf 4.2.4.3 - Účel cesty, na které došlo k dopravní nehodě 106 4.2.5 Časová tíseň a rychlost Z objektivního hlediska je překročení maximální povolené rychlosti jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. V subjektivních výpovědích je však tato položka značně náchylná ke zkreslení ze strany účastníků a je spjatá s tendencí ke stylizaci. V porovnání s rokem 2011 jsme však zaznamenali vyšší míru sebereflexe účastníků, kdy v porovnání se 6 % za rok 2011 uznalo překročení rychlosti 28,6 % řidičů (graf 4.2.5.1). Graf 4.2.5.1 - Výskyt překročení nejvyšší povolené rychlosti před dopravní nehodou a v jejím průběhu Časová tíseň je sama o sobě stresující a taktéž osoby se ve snaze co nejrychleji dostat do cíle cesty mohou dopouštět dopravních přestupků, jako je např. překročení povolené rychlosti, co může mít za následek způsobení dopravní nehody. Pouze 2 % dotazovaných uvedli, že se v časové tísni nacházeli (graf 4.2.5.2). 107 Graf 4.2.5.2 - Přítomnost časové tísně před dopravní nehodou dle slov řidičů 4.2.6 Možnost zabránění dopravní nehodě Položka možnost zabránění dopravní nehodě „Myslíte, že jste vy nebo druhý účastník mohli zabránit nehodě?“ ukazuje opět na potřebu stylizace účastníků, kdy téměř tři čtvrtiny z nich vypověděli, že nebylo v jejich silách nehodě zabránit. Pouze 19 % zúčastněných se vyjádřilo, že zabránit nehodě bylo možné. 78 % dotazovaných označilo nepřímo za viníka druhého účastníka a odpovědnost za vznik nehody tak přenesli na něj (graf 4.2.6.1). Graf 4.2.6.1 - Existence možnosti zabránit dopravní nehodě z pohledu řidičů 108 4.2.7 Pozornost řidičů Veličina pozornost řidiče patří mezi jednu z nejvýznamnějších z hlediska zkoumání dopravních nehod a je v centru pozornosti i u psychologů týmu HADN. Jedním ze způsobů jejího zjišťování je dotazování na činnost řidiče bezprostředně před nehodou. Výrazná většina z nich (95,6 %) udává, že se koncentrovali výlučně na řízení a jejich pozornost nebyla jinými vlivy zatížena. Nepatrné množství řidičů (0,9 %) uvedlo komunikaci se svými spolujezdci, nebo jiné činnosti, které mohly odvádět jejich pozornost během řízení. Tyto výsledky je však nutno interpretovat s opatrností a je potřebné brát do úvahy možnou stylizaci dotazovaných (graf 4.2.7.1). Graf 4.2.7.1 - Rozdělení a odklon pozornosti řidičů Důležitou otázkou při zkoumání příčin nehody je pro psychologa týmu HADN i směr pohledu řidiče před nehodou, obsah jeho zorného pole a přítomnost podnětů, které mohly mít vliv na distrakci jeho pozornosti. Sledování cizích objektů zahrnuje jejich sledování vně vozidla, mimo vozidlo ve zpětných zrcátkách a mimo vozidlo jinak než ve zpětných zrcátkách. Tato data (graf 4.2.7.2) tedy vycházejí z aktuální dopravní situace bezprostředně před nehodou. I z toho důvodu není část řidičů schopna odpovědět. V případě kladné odpovědi sledovalo nejvíce osob objekty mimo vozidlo, typickou odpovědí byl „provoz“. Tato veličina vzrostla oproti roku 2011 o 13%. Naopak poklesl počet osob, které se dívaly do zpětných zrcátek a to o 15%. Ve vozidle sledoval nějaké objekty pouze nepatrný počet ze zkoumaných řidičů (3 %). 109 Graf 4.2.7.2 - Sledování objektů mimo vozidlo, ve zpětných zrcátkách a uvnitř vozidla 4.2.8 Bdělost a únava Jak je patrné z následujícího grafického zobrazení (graf 4.2.8.1), které srovnává průměrnou dobu spánku účastníků s dobou strávenou spánkem před nehodou, většina řidičů uvedla (obdobně jako v roce 2011) 8 hodin (46 %). Vyšší variabilitu dosahuje průměrná doba spánku před nehodou. Pohybovala se v rozpětí 0 – 12 hodin, ve většině případů od 6 do 10 hodin. V porovnání s rokem 2011 nastaly jen malé rozdíly jednotlivých případů. Nedostatečná doba spánku se ukázala být průvodním jevem pouze u malého počtu nehod. Graf 4.2.8.1 - Doba spánku průměrně a v noci před nehodou u řidičů 110 Graf 4.2.8.2 zobrazuje počet hodin, které osoby před dopravní nehodou odpracovali. Většina řidičů (41 %) odpracovala více jak 4,5 hodiny (dle rozhovorů šlo nejčastěji o 8 hodin). Lze tedy s opatrností uvažovat o možnosti jisté míry únavy u této skupiny řidičů. Většina z nich ji ale v rozhovoru popřela. 26 % řidičů mělo opracováno pouze 30 minut a méně. Tento údaj se týkal převážně řidičů MHD a jiných profesionálních řidičů. Uvedená data jsou za období roku 2012. Graf 4.2.8.2 - Počet odpracovaných hodin pŕi služební nebo pracovní jízdě u řidičů 4.2.9 Řidičské zkušenosti řidičů Na základě poznání délky držení řidičského oprávnění je možné uvažovat na zkušenost řidiče, přičemž tato korelace je zdánlivě kladná. Vstupují zde však i jiné proměnné a to počet dosud najetých kilometrů, frekvence řízení, aktivní absolvování tréningů a školení pro řidiče apod. V případech osob, které disponují řidičským průkazem 50 let a více je potřebné vzít v úvahu i negativní dopad věku a s tím spojené zpomalení psychomotoriky, pokles senzorických schopností apod. Na obrázku 4.2.9.1 je možné vidět grafické zobrazení délky držení řidičského průkazu u jednotlivých řidičů. Mezi nejčastější účastníky dopravních nehod šetřených týmem HADN patřili osoby s délkou držení 20 až 30 let (23 %), 15 až 20 let (18 %), a 30 až 40 let (13 %). Více než polovina (76 %) ze vzorku osob tedy vlastnila řidičské oprávnění 10 let a víc. 111 Graf 4.2.9.1 - Délka doby, kterou řidiči účastni dopravních nehod disponují příslušným řidičským oprávněním Z celkového počtu dotazovaných 71 % dosud nikdy neabsolvovalo vzhledem k řízení žádné školení, nebo referentské zkoušky. 29 % osob se jich účastnilo a to buď jednorázově, nebo opakovaně, nejčastěji jednou ročně u zaměstnavatele (teoretické školení). Tyto osoby se procesu řízení aktivně účastní při výkonu práce (graf 4.2.9.2). Graf 4.2.9.2 - Absolvování školení nebo referentských zkoušek u řidičů 112 Výskyt významné události je z našeho pohledu další možnou příčinou spolupodílející se na vzniku nehody. V následujícím grafu 4.2.9.3 je zobrazeno, že 88 % dotazovaných řidičů výskyt významné události neuvádí. Tato se vyskytla pouze u 13 % osob, a to jak v pozitivním (narozeniny apod.), tak v negativním ladění (zkouška, pohřeb apod.). Graf 4.2.9.3 - Výskyt významných událostí v průběhu dne nehody dle výpovědí řidičů 4.2.10 Nehody s chodci Nejčastějším místem střetu dopravního prostředku s chodcem zůstává přechod pro chodce, a to až v 48,6 % případů. V 21,6 % ze všech případů došlo ke střetu dopravního prostředku s chodcem na silnici mimo přechod pro chodce. V 29,7 % případů se nehoda podobného typu odehrála v místě nástupního ostrůvku MHD. Výše uvedené hodnoty znázorňuje graf 4.2.10.1. Graf 4.2.10.1 – Místa, na kterých docházelo k dopravním nehodám vozidel s chodci 113 Dopravní nehody dopravního prostředku a chodce se dle zjištění výzkumného týmu HADN odehrály v 56 % případů ze zavinění chodce, ve 44 % případů stála vina straně řidiče. Grafické znázornění je patrné v grafu 4.2.10.2. Je nutno připomenout, že v některých případech je vina přičtena na obě strany, a to v různém podílu. Uvedená data byla nazbírána v roce 2012. Graf 4.2.10.2 - Zavinění dopravních nehod vozidel s chodci na straně řidičů nebo pěších účastníků provozu U 47,7 % chodců, kteří byli účastníky dopravní nehody, nebyla barva oblečení známa. Řidiči si v některých případech nebyli schopni vzpomenout, případně se nepodařilo získat tento poznatek z jiných důvodu (neochota vypovídat, špatné psychické rozpoložení, apod.). Téměř ve 41 % byli chodci oblečeni v tmavé barvě, bez užití výrazných světlých nebo reflexních prvků. Barevné oblečení se vyskytovalo u 11,4 % osob. Výskyt reflexních prvků na oblečení v porovnání s minulým rokem nebyl zaznamenán vůbec (graf 4.2.10.3). Graf 4.2.10.3 - Barva oblečení zraněných chodců 114 4.3 Vyhodnocení hloubkové analýzy nehod z psychologického hlediska Psychologická část analýzy nehod nachází své uplatnění vedle technických disciplín. Komunikace s řidiči se jeví jako účinný nástroj získávání informací, objasňování okolností nehody a upřesňování nejasností. Psycholog rovněž sbírá i informace o vozidlech, které není možné vypozorovat odborníky na automobilovou techniku. Stále více se kromě sběru dat posouváme k zlepšování formy komunikace s účastníky nehod a zlepšování jejich komfortu v náročné ponehodové situaci. V uplynulém roce, podobně jako v roce 2011, bylo rozpoznáno množství příčin nehod z důvodu pochybení člověka. Koneckonců, člověk jako činitel je v každé nehodě více či méně zainteresován. V některých případech, kdy byly účastníci ochotni spolupracovat, byly odhaleny i hlubší důvody pochybení osob. Tyto se z velké části týkali jejich pozornosti. Jsme si vědomi, že nezachycujeme příčiny nehod v celé jejich šíři a mnohé relevantní mající souvis např. s intelektem nebo osobností řidiče, nám unikají. (K jejich objasnění by bylo vhodné následné vyšetření osob za použití relevantních psychologických diagnostických metod). I navzdory tomu bylo ozřejměno velké množství příčin nehod z hlediska lidského faktoru. 4.4 Doporučení pro zvýšení psychické a odborné úrovně řidičů Na základě zjištěných skutečností je možné stanovit všeobecná doporučení pro populaci řidičů i chodců. Řidiči by měli znát a respektovat vývojové zvláštnosti dětí ve vztahu k dopravnímu provozu a upravit tak své dopravní chování. Jedná se zejména o obezřetnost při jízdě poblíž škol, hřišť, přechodů pro chodce, zastávek MHD atd. Na místě je i zdravá nedůvěra vůči dětem jako účastníkům silničního provozu a předvídavost. Vedle dopravní výchovy dětí lze tak doporučit i zařazení výuky o psychologii dětí a jejich věkových zvláštnostech do dopravní výchovy uchazečů o řidičský průkaz. Používat pomůcky, které zabrání (zmírní) oslnění (stínítka, sluneční brýle) Důležitost zvýšené koncentrace pozornosti řidičů při projíždění méně známou trasou, resp. její důkladné nastudování před samotným vyjetím Důležitost koncentrace pozornosti i při průjezdu rutinně známou trasou. Objevuje se zde potřeba zvýšit informovanost veřejnosti o syndromu konce cesty (Havlík, 2005)velmi časté příčiny dopravních nehod. Opodstatněnost reflexních prvků na oblečení chodců a cyklistů (obzvlášť pak za zhoršené viditelnosti), které by mohli předejít nehodám - častější informační kampaně zaměřené na chodce a cyklisty (viditelnost spektra barev za rozmanitých světelných podmínek a podobně). Dodržování bezpečnostních přestávek. Kritické zhodnocení vlastních zkušeností a řidičských dovedností (případně věkových zvláštností, omezení), přizpůsobení jízdy. Přizpůsobení jízdy povětrnostním podmínkám, povaze vozovky. Chodci by neměli oslabovat svoji pozornost ani na přechodu pro chodce. Měli by mít na paměti, že se jedná o společně sdílené území všemi účastníky silničního provozu, ne jejich bezpečnou zónu, i když mají před vozidly mimo tramvají přednost. Při střetu s vozidlem jsou vždy tím slabším, více ohroženým účastníkem. Odpovědný přístup ke konzumaci alkoholu a následnému řízení. Každý řidič by se měl naučit poznat své limity a zvláštnosti ohledně konzumace alkoholu. V případě překročení pro něj úměrného množství počítat se zbytkovým alkoholem i druhý den po konzumaci. Distribuce pozornosti řidičů - každá osoba dokáže vnímat jen určitý počet podnětů. Hrozba rozptylujících vlivů - nejen manipulace s mobilním telefonem, také například ladění rádia, konzumace jídla, kouření, telefonování se sadou hands - free, hlasitým odposlechem, apod. Nepodceňovat pocity smutku, hněvu, bolesti a starosti- rozlada i agrese zpomalují reakční čas a oslabují procesy vnímání a pozornosti. 115 Mít na paměti a zodpovědnosti svůj zdravotní stav, konzumace léků, i běžně užívaných, dokáže v kombinaci s banálním onemocněním vyvolat malátnost a dekoncentraci. Únava a nedostatečná doba spánku často vedou k epizodám mikrospánku. V takových případech je lepší vyhnout se řízení. V případě únavy v průběhu delší cesty dbát na pravidelné přestávky. V roli spolujezdce je vhodné dbát na klid a soustředění řidiče, současně však udržovat jeho pozornost (občasná komunikace). Preventivní působení na účastníky silničního provozu, zvláště na zranitelné, formou konkretizace a upřesnění jednotlivých výstupů z oblasti dopravní výchovy a ochrany člověka za mimořádných událostí v rámci revizí rámcových vzdělávacích programů. (NSBSP 2011 - 2020). Změna právní úpravy pro zajištění vyšší odborné úrovně učitelů autoškol a přípravy nových řidičů. (NSBSP 2011 - 2020). Zvýšení povědomí veřejnosti o „škole smyku“, jako nástavbě základního řidičského výcviku v autoškole, s výukou brzdění na různém typu povrchu a výhodách jejího absolvování. Zdokonalení referentských zkoušek, které jsou prováděny převážně formálním školením. U všech podobných školení zavést praktickou složku zkoušky s možností řízení konkrétního vozidla. Také zohlednit ekonomickou a bezpečnostní stránku řízení motorového vozidla (Strnadová, RHK Brno, listopad 2011). 4.5 Použitá literatura: Evans, L. (2004). Traffic Safety. Science Serving Society, USA. Havlík, K. (2005). Psychologie pro řidiče. Portál, Praha. Kořán, M. (1977). Komplexní analýza závažných dopravních nehod přímo na místě. Nepublikovaný text. Nešpor, K. (2007). Návykové chování a závislost. Portál, Praha. Rothengatter, T., Huguenin, R. D. (ed.), (2004). Traffic and Transport Psychology. Theory and Application. ELSEVIER Ltd, UK Strnadová, Z. (2011). Nepublikovaná prezentace, RHK Brno Štikar, J., Hoskovec, J., Štikarová, J., (2003). Psychologie v dopravě. Karolinum, Praha. Theeuwes, J., van der Hirst, R., Kuiken, M. (2012): Designing Safe Road Systems.Ashgate Publising Limited, England. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020, Ministerstvo vnitra České 116 5 Zdravotní část Traumacentrum FN Brno již pátým rokem poskytuje specializovanou úrazovou péči pro kraj Jihomoravský a Vysočinu, tedy má největší spádovost v rámci celé České republiky (1 800 000 obyvatel). V rámci spoluřešení projektu Hloubkové analýzy dopravních nehod (HADN) byl prošetřen rozsáhlý vzorek pacientů z uvedené spádové oblasti. Dohromady se jednalo o 82 pacientů, z toho bylo 63 v dospělém věku a 19 dětí. Již v roce 2011 byla nastavena spolupráce na hloubkovém šetření konkrétní nehody a nadále probíhalo formou odeslání SMS kontaktní osobě na Pracoviště medicín dospělého věku FN Brno MUDr. Milanu Krtičkovi, který zajistil ověření převozu, identifikaci pacienta a předal k provedení záznamu do provizorní databáze. V případě poraněného dítěte byl kontaktován koordinátor na Pracovišti dětské medicíny FN Brno prof. Plánka formou emailu, neboť u dětí v naprosté většině není vyžadován osobní kontakt a psychologický pohovor. Ten zajistil stejné informace a údaje o pacientovi zaznamenal do databáze. Dětských pacientů proti roku 2011 přibylo, zatímco dospělých lehce ubylo. Na registraci dospělých pacientů se podíleli v roce 2012 dva lékaři, na zpracování údajů o dětech se podílel pouze prof. Plánka. Postupně dochází k zavedení zadávání dat do připravené databáze GIDAS, pro rok 2013 není třeba žádných úprav systému zadávání či změny personální. Pacienti ze studovaného souboru byli do traumacentra transportováni cestou zdravotnické záchranné služby dominantně ze 2 spádových krajů (v 90%), ale také z kraje Zlínského, Olomouckého, Pardubického a Hradeckého. Významným zlepšením přednemocniční péče v roce 2012 bylo zvýšení primárních transportů rovnou do traumacentra, a sice v 89,5% případů (77,2% v roce 2011). Průměrná doba, kterou pacient čekal na příjezd ZZS byl 14 minut. Mezi diagnózami sledovaných pacientů dominovala kraniotraumata, poranění končetin a oblasti hrudníku, poranění sleziny a páteře. 5.1 Grafická a tabulková část o zdraví účastníků nehod Rozdělení dle pohlavní příslušnosti 33% Muži Ženy 67% Graf 5.1.1 - Rozdělení zraněných mužů a žen z dopravních nehod šetřených v projektu HADN a ošetřených ve Fakultní nemocnici Brno Mezi zraněnými při dopravní nehodě nadále dominují muži, došlo však k lehkému posunu ve prospěch žen (78% v roce 2011, 75% v roce 2012). Ve výzkumném souboru pacientů sledovaných pro potřeby projektu hloubkové analýzy bylo rozdělení dle pohlavní příslušnosti 67% mužů a 33% žen, tedy mírně nižší ve prospěch mužů. 5.1.2 - Rozdělení zraněných účastníků ošetřených ve FN Brno Průměrný věk pacienta v době hospitalizace klesl na 44 let. Průměrný věk pacientů zařazených do projektu HADN je 43 let, vzorek má tedy po této stránce obdobné charakteristiky jako celkový soubor. Jak je patrné z grafu, nejvíce zraněných dospělých osob bylo v skupině 19 až 29 let. 5.1.3 - Rozdělení účastníku nehod HADN ošetřených ve FN Brno dle IIS Stejně jako v posledních letech i v roce 2012 byly dopravní nehody vedoucí příčinou závažných poranění, a to již v 55,1% (50,7% v roce 2011). K hodnocení tíže poranění je používáno ISS a průměrné rozložení za sledované období bylo následující: 73,5% zraněných dosáhlo ISS 16-30, 17,2% ISS 31-45 a 9,3% ISS ≥ 45. Závažnost zranění se tedy mírně zvyšuje proti roku 2011. U sledovaných pacientů byly údaje rozdílné, převážná většina z nich dosahovala IIS 1 až 15. V roce 2012 se nevyskytl žádná osoba zraněná osoba ošetřená v traumacentru a sledována projektem HADN, které by dosáhla IIS vyšší než 45. 118 Graf 5.1.4 - Celková doba hospitalizace pacientů FN Brno zraněných při dopravních nehodách šetřených projektem HADN Pruměrná doba hospitalizace pacientu spadajících do výzkumnédo souboru byla v roce 2012 9 dní. Vysokýá počet pacientů po ošetření podpsal negativní revers, nebo hospitalizace nebyla nutná. U stejného počtu osob probéhla hospitalizace po dobu do jednoho týdne. U zvyšných pacientů byla doba hospitalizace vyšší, maximálně 120 dní. 3 osoby skonali v nemocničním zařízení a to buď bezprostŕedné po pŕevozu, nebo po několika dnech. Graf 5.1.5 - Rozdělení účastníků šetřených nehod a zároveň pacientů FN Brno dle použitého dopravního prostředku a pozice v něm Nejvyšší počet zraněných osob ošetřených ve FNB byl nehod účastný jako řidiči. Následovali spolujezdci a cyklisti, chodci a motocyklisti. Jedna hospitalizovaná osoba byla spolujezdcem na motocyklu. 119 Graf 5.1.6 - Grafické znázornění rychlosti, při které došlo k nárazu osob, které byli účastníky šetřených nehod a pacienti FN Brno V následujícím grafu je možné vidět přehled rychlostí, při kterých k dopravním nehodám došlo. Nejvyšší počet nehod se zraněním se odehrál v rychlosti 70 až 100 km/h. Pouze dvě osoby se zranili v rychlosti vyšší než je 100 km/h (jednalo se o 110 km/h). Graf 5.1.7 - Použití bezpečnostních pásů a aktivace airbag u zraněných účastníků dopravních nehod šetřených v projektu HAD a ošetřených ve FN Brno 120 Mezi sledované údaje, které mají na vznik a průběh zranění význam, patří i použití bezpečnostních pásu a aktivace airbagů. V grafu je znázorněn přehled těchto údajů u nehod, kde byly tyto skutečnosti relevantní. Do kolonky airbag nebyl aktivován, spadají i případy vozidel bez airbagů. Nevyskytl se ani jeden případ bez použití bezpečnostního pásu a současné aktivace airbagů. Co se týká dětských pacientů, grafy 1 a 2 ukazují, jaký podíl mají dopravní úrazy na všech a na závažných úrazech. Obecně platí, že celkově je nejčastějším místem úrazu domácí prostředí, zatímco závažné úrazy mají nadále hlavní příčinu právě dopravní nehodu. Graf 5.1.8 - Zobrazení mechanismu úrazu v souboru závažně poraněných dětí (zdroj NRDÚ; 2012) Graf 5.1.9 - Zobrazení mechanismu úrazu v souboru všech poraněných dětí (zdroj NRDÚ;2012) 121 Graf 5.1.10 - Rozdělení účastníků dopravních nehod z hlediska zranění Poměr a rozsah zranění bezprostředně po nehodě je v období roků 2011 a 2012 obdobný. Více než polovina osob, které se u dopravní nehody vyskytli, nebyla zraněná. Přibližně 39% účastníků utrpělo lehká zranění, přibližně 7 % osob zranění těžkého charakteru a 1,5% osob z důvodu poranění zemřelo. Graf 5.1.11 - Výskyt zranění u spolujezdců jednostopých i dvoustopých vozidel Výskyt zranění u spolujezdců jednostopých i dvoustopých vozidel byl zaznamenán v rocích 2011 a 2012 odlišný, vrostl z 35% zraněných spolujezdců na 44%. 122 Graf 5.1.12 - Rozdělení účastníků nehod na základě proměnných vina a zranění Poměr zraněných osob, které dopravní nehodu nezavinili oproti viníkům, se jeví být podobných za období let 2011 a 2012. Zaokrouhleně se zranilo 47% viníků a 53% nevinných osob. Graf 5.1.13 - Užití léků v den dopravní nehody V roce 2012 byl zaznamenán nižší počet osob, které užili v den dopravní nehody medikamenty, rozdíl však nebyl nijak výrazný (z 28 % na 25 % osob). Nejčastějším užitým lékem bylo antihypertenzikum nemající vliv na schopnost řízení. 123 Graf 5.1.14 – Přítomnost alergií u aktivních účastníků šetřených dopravních nehod Na základě dotazování bylo zjištěno, že alergie se vyskytovala v roce 2012 u 7% osob, které byli aktivními účastníky dopravních nehod, zejména se jednalo o řidiče. V roce 2011 byl podíl osob, které uváděly přítomnost alergie dvojnásobný. Graf 5.1.15 – Přítomnost krátkodobého onemocnění u účastníků dopravních nehod V roce 2011 uvádělo přítomnost krátkodobého onemocnění 11% dotazovaných aktivních účastníků dopravních nehod. Oproti tomu nastal v roce 2012 pokles a přítomnost krátkodobého onemocnění byla na základě výpovědí zaznamenána u 3% osob. 124 5.2 Fotodokumentace z míst dopravních nehod Obr. 5.2.1 – Vozidlo po použití vyprošťovací techniky, hydraulického rozpínáků a hydraulických nůžek. Viditelné stopy po devastačních zraněních řidiče Obr. 5.2.2 – Stopy krvy na vozovce zůstaly po zranění hlavy cyklisty, který nepoužil ochrannou přilbu 125 Obr. 5.2.3 – Stopy krve řidiče v interiéru vozidla Obr. 5.2.4 – Místo nehody po srážce osobního automobilu a motocyklu, v popředí ochranná helma motocyklisty 126 Obr. 5.2.5 – Prázdné pivové sudy na místech spolujezdců, nezajištěné Obr. 5.2.6 – Nebezpečný náklad, socha, na sedadle spolujezdce 127 Obr. 5.1.7 - Nebezpečný náklad v kabině vozidla 128
Podobné dokumenty
Zpráva o řešení projektu v roce 2011
vnitra. Jeho účelem a cílem je nejen podrobná analýza nehod na místě, ale i vytvoření dostatečně velké a průkazné databáze informací o nehodách a to z pohledu účastníků nehod,
automobilové techniky...