cestovní ruch města znojma se zaměřením na segment mladých lidí

cestovní ruch města znojma se zaměřením na segment mladých lidí

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Marketing a management
CESTOVNÍ RUCH MĚSTA ZNOJMA SE
ZAMĚŘENÍM NA SEGMENT MLADÝCH
LIDÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Tamara BENEŠOVSKÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Prof. PhDr. Miroslav FORET, CSc.
Znojmo, 2010
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Tamara BENEŠOVSKÁ
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Marketing a management
Název tématu:
Cestovní ruch města Znojma se zaměřením na segment
mladých lidí
Zásady pro vypracování:
1.Úvod - definování cíle výzkum a zaměření, metoda a technika výzkumu
2. Teoretická část - literární rešerše daného tématu
3. Praktická část - zpracování výzkumu, shrnutí výsledků
4. Závěr - vyhodnocení a závěrečná doporučení
Abstrakt
Bakalářská práce „Cestovní ruch města Znojma se zaměřením na segment mladých lidí“
je dokument, který se zabývá mladými návštěvníky města Znojma v letní sezóně 2009.
Jejich důvody k návštěvě a jejich spokojeností s nabízenými službami, památkami a
okolím města.
V praktické části bakalářské práce zpracovávám získaná data. V závěru praktické části
uvádím doporučení, které by mohli přispět ke zvýšení návštěvnosti Znojma, zlepšení
kvality poskytovaných služeb a zatraktivnění lokality.
V teoretické části popisuji cestovní ruch, segmentace trhu, využití volného času
k cestování a charakteristika cestovního ruch mladých lidí. Jeho výhody, nevýhody a
podporu.
Abstrakt
This Bachelor´s work "Tourism in the town of Znojmo aimed at the segment of young
people"is a document which deals with young visitors to the town of Znojmo in the
summer season in 2009, their reasons for the visit and it also deals with their
satisfaction with offered facilities, sights, the suroundings of the town etc.
I work with obtained data in the practical part of this document. The end of the
practical part contains recommendations which could contribute to the increase in the
number of visitors to Znojmo, to the improvement of the quality of the provided
services and which can also lead to making Znojmo more attractive.
In the theoretical part I describe tourism, the segmentation of the market, the use of
leisure time for travelling and I characterize the tourism of young people. His
advantages, disadvantages and support.
Klíčová slova: cestovní ruch, mládežnický cestovní ruch, segmentace trhu, mladý
návštěvník, volný čas,
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „ Cestovní ruch města Znojma se
zaměřením na segment mladých lidí“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího
bakalářské práce a použila pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu
literatury.
Ve Znojmě dne 15. dubna 2010
Podpis autora…………………….
Poděkování
Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Prof. PhDr. Miroslavu Foretovi, CSc. za
účinnou pedagogickou a odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Dále
bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při psaní.
Obsah:
1.ÚVOD........................................................................................................................................ 0
2. CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................. 7
2. TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................................ 8
2.1 CESTOVNÍ RUCH ......................................................................................................................... 8
2.2 SEGMENTACE TRHU .................................................................................................................. 11
2.3 VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU A SKLON K CESTOVÁNÍ ..................................................................... 15
2.4 CESTOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ....................................................................................................... 16
2.5 PODPORA ÚČASTI MLÁDEŽE NA CESTOVNÍM RUCHU ................................................................ 19
3. PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................. 22
3.1 PŘEDMĚT VÝZKUMU ................................................................................................................. 22
3.2 POSTUP VÝZKUMU .................................................................................................................... 23
3.2.1
Identifikační otázky zkoumaného souboru ......................................................................... 23
3.3 ZJIŠTĚNÉ POZNATKY ................................................................................................................. 25
3.1 Odkud návštěvník do Znojma přijel............................................................................................ 25
3.2 otázka: Znojmo jako cíl cesty ..................................................................................................... 26
3.3 otázka: Přenocování ve Znojmě ................................................................................................. 27
3.4 otázka: Kde návštěvník přenocoval ............................................................................................ 28
3.5 otázka: druh ubytovacího zařízení.............................................................................................. 29
3.6 otázka: s kým návštěvníci cestují................................................................................................ 30
3.7 otázka: důvod návštěvy Znojma................................................................................................. 31
3.8 otázka: celková spokojenost se Znojmem ................................................................................... 32
3.9 otázka: Spokojenost s dílčími oblastmi: ..................................................................................... 33
3.9.1Kulturní akce........................................................................................................................................ 33
3.9.2 Památky............................................................................................................................................... 34
3.9.3 Příroda................................................................................................................................................. 35
3.9.4 NP Podyjí ............................................................................................................................................ 36
3.9.5 Obchody.............................................................................................................................................. 37
3.9.6 TIC ...................................................................................................................................................... 38
3.9.7 Restaurace ........................................................................................................................................... 39
3.9.8 Orientace ve městě .............................................................................................................................. 40
3. 9.9 Ubytování........................................................................................................................................... 41
3.9.10 Sportovní vyžití................................................................................................................................. 42
3.9.11 Služby ............................................................................................................................................... 43
3.9.12 Infrastruktura..................................................................................................................................... 44
3.10. otázka: zdroj informací před cestou do Znojma ...................................................................... 45
3.11. otázka: Způsob dopravy do Znojma ........................................................................................ 46
4. ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ .................................................................... 47
5. ZÁVĚR................................................................................................................................... 50
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................. 51
7. SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................... 53
8. SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................... 53
9. SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................ 53
10. PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 55
1.Úvod
Cestovní ruch umožňuje zažít nesplněná přání a tajné sny, poznávat kulturu, přírodu a
mentalitu lidí. Je to prostředek k odpočinku a rekreaci. Smyslem cestovního ruchu je
opustit na určitou dobu místo svého trvalého bydliště a vycestovat do míst něčím pro
nás zajímavým. Ať už je to kulturou, přírodou, historickými památkami a novodobými
památkami. Sportovním využitím, aktivní dovolenou na kole nebo prostým odpočinkem
na pláži u moře nebo v chatce u rybníka. Cestovní ruch umožňuje užívat si jak zimních
tak letních radovánek. Rozlišuje také domácí a zahraniční cestovní ruch. Pro milovníky
domácího cestovního ruchu je v České republice spousta zajímavých míst a lokalit.
Znojmo je historické město. První zmínky se datují již v 9. století. Již z té doby se nám
dochovali vzácné památky, jako jsou rotunda Svaté Kateřiny z 13. století s vzácnými
freskami, Znojemský hrad, Radniční a Vlkova věž, Loucký klášter, Mikulášský kostel,
Znojemské podzemí. Tato síť podzemních chodeb sloužila jako úkryt před útoky
nepřátelských vojsk. K mnoha znojemským památkám se váže spousta legend, které
jsou z části založeny na pravdě.
Znojmo se nachází ve výhodné lokalitě jižní Moravy, v kraji úrodném na vinnou révu.
V blízkosti je národní park Podyjí, který zasahuje až do nedalekého Rakouska. Blízkým
sousedstvím s Rakouskem získává Znojmo výhodu zahraničních turistů. V současné
době se Znojmo rozvíjí díky členství v Evropské unii a dotacemi, které z ní plynou.
Právě proto probíhají mohutné rekonstrukce historického jádra a přilehlých náměstí.
Nejenom historickými památkami láká Znojmo své návštěvníky, ale také vinařstvím a
vinařskými stezkami, kterých na Znojemsku stále přibývá. Největším svátkem tohoto
odvětví je Znojemské historické vinobraní, které každoročně přiláká tisíce návštěvníků.
Jednou z nejperspektivnějších věkových kategorií v cestovním ruchu jsou mladí lidé.
Je to skupina náročná na kvalitu poskytovaných služeb a kritická k jejich hodnocení. To
žene cestovní ruch stále kupředu. Nutí jej k neustálému vývoji a inovacím. Díky tomu je
cestovní ruch jedno z odvětví s rychlým rozvojem. Cestovní ruch přináší peníze do
daných lokalit a národního hospodářství. To umožňuje jejich postupný rozvoj
Marketingový výzkum podává informace o situaci na trhu. Díky němu jsme schopni
zjistit nabídku a poptávku po službách, jejich kvalitu, potřeby zákazníků a nebo podíl
na trhu. Informace můžeme zjistit dvěma způsoby: osobním sběrem dat v terénu nebo
zpracováním již dříve sesbíraných dat.
6
2. Cíl práce a metodika
Cílem této bakalářské práce bylo za pomoci marketingového výzkumu zjistit a
vyhodnotit údaje o spokojenosti mladých návštěvníků města Znojma v letní sezóně
2009. Dílčími cíli bylo zjistit, odkud k nám tito mladí návštěvníci přijeli, jak dlouho ve
Znojmě zůstali a kde byli ubytování. S kým cestují, kde hledali informace před cestou
do Znojma, jejich celkovou spokojenost a spokojenost s jednotlivými oblastmi.
V teoretické části se zabývám cestovním ruchem. Rozdělením, segmentací trhu na dílčí
kategorie. Jednou z dílčích kategorií je segmentace demografická, která dělí trh podle
věku. Dále jsem zkoumala, kolik mají mladí lidé volného času a jak ho využívají
k cestování. Následně jsem prozkoumala samotný cestovní ruch mládeže, jaké jsou jeho
výhody a naopak nevýhody a jak je tento cestovní ruch podporován.
V praktické části se zabývám vyhodnocením samotného záznamového archu.
Záznamový arch byl vytvořen devíti studenty SVŠE za pomoci pana profesora Foreta.
Před samotným sběrem dat v terénu proběhl předvýzkum, tzv. pretest, který měl za úkol
prakticky ověřit funkci a správnost dotazníku. Měl vést ke správné formulaci otázek a
odstranění nedostatků. Tento předvýzkum probíhal v měsíci květnu, a proto není jeho
výsledek zařazen ve výsledcích výzkumu. Neprobíhal v daném období.
Požadovaný sběr probíhal v terénu v období od 1. 6. 2009 do 30. 9.2009 formou
osobních rozhovorů. Objekty výzkumu se stali návštěvníci města Znojma v daném
období. Každý student provedl každý měsíc 50 řízených rozhovorů s návštěvníky.
Dohromady to za jednoho studenta bylo 200 respondentů. Celkem je to reprezentativní
vzorek 1 800 dotazovaných.
Shromážděná primární data jsou zpracována pomocí kontingenčních tabulek a výsledky
jsou uvedeny v praktické části bakalářské práce. Jako nástroje bylo použito třídění
prvního a druhého stupně. Pro třídění druhého stupně byly použity kritéria z věkové
kategorie. Mladí návštěvníci versus ostatní návštěvníci Znojma. K oběma výpočtům byl
vypracován graf. Pro výpočet síly vztahu mezi dvěma znaky byl použit Pearsonův
koeficient kontingence.
Za mladé návštěvníky je v našem dotazníku považována věková kategorie 18 – 26 let.
Tuto věkovou kategorii jsem si vybrala, protože ji považuji za perspektivní, velmi
kritickou, náročnou na kvalitu poskytovaných služeb a skupinu s rostoucím
potenciálem. V neposlední řadě také proto, že do této věkové skupiny spadám i já.
7
Práce byla prezentována 22. 4. 2010 na Študentské vedecké konferenci a to na
Univerzitě Mateja Bela v Bánskej Bystrici. Konference nesla název Študentská vedecká
aktivita.
2. Teoretická část
2.1 Cestovní ruch
Cestovní ruch umožňuje změnit místo svého trvalého bydliště na určitou dobu, za
účelem rekreace a odpočinku. Díky cestovnímu ruchu jsme schopni vycestovat do míst,
kam bychom se za normálních okolností nepodívali. Důvodů pro cestování je několik,
např. rekreace, služební cesty, návštěva příbuzných, zdravotní důvody, služební cesta
atd.
Podle Jakubíkové (JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 18) je za cestovní ruch označován pohyb
lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště,
za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.
Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb,
a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se
rozvíjející segment ekonomiky.
Podle Lednického (LEDNICKÝ, 2008, s. 114) je kulturní cestovní ruch pohyb osob
především z kulturních důvodů: jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní
zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním
přírody, folklórem, uměním či poutěmi.
Podle Foreta, Foretové (FORET, FORETOVÁ, 2008, s 12.) se za cestovní ruch
považuje činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé
bydliště, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost
v navštíveném místě.
8
Obrázek č. 1: Důvod cestování
Zdroj: (DOSWELL, R. 1997)
Podle (Managementu kulturního cestovního ruchu s. 9) je kulturní cestovní ruch
zážitkovou aktivitou. Minimálně kulturní cestovní ruch umožňuje zážitek z dotýkání se
unikátního sociálního tkaniva, tradice a speciálního charakteru místa. Je možné doufat,
že díky kulturnímu prožitku se turisté více vzdělají a zabaví, budou mít možnost naučit
se něco o významu místa a jeho spojení s místní komunitou, jeho tradicemi a s kulturní
a přírodní krajinou.
Podle Potůčka (POTŮČEK, 2007, s. 323) cestovní ruch chápe město jako významnou
šanci pro posílení svého ekonomického i společenského postavení. V rozvoji cestovního
ruchu se město zaměří na podporu významných kulturních a sportovních akcí
s nadregionálním dosahem a na propagaci místní historie a tradic. Podporovat bude
současně jak zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu (konferenčních, ubytovacích a
stravovacích kapacit), tak informační zázemí pro návštěvníky města. Všechny tyto
kroky bude koordinovat v rámci regionu
9
Mariot (MARIOT, 2005, p. 14) pokládá cestovní ruch za společenskou aktivitu, která
podmiňuje přemisťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných
interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu.
Podle
Hamarnehové
(HAMARNEHOVÁ,
2008,
s.
9)
je
cestovní
ruch
socioekonomickým a prostorovým jevem. Je proto objektem zájmu ekonomiky,
sociologie, geografie, medicíny, psychologie, pedagogiky či urbanismu. Zkoumání
cestovního ruchu z pohledu pouze jedné disciplíny je nedostatečné, proto se uplatňuje
interdisciplinární přístup.
Podle Királové (KIRÁĽOVÁ, 2003, s. 173) objekt cestovního ruchu představuje cílové
místo, jež se označuje jako destinace cestovního ruchu, a její součástí jsou také služby
zde nabízené. „Podle WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi
spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které účastník cestovního ruchu
nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.
Cestovní ruch se dle Foreta a Foretové (FORET, FORETOVÁ, 2008, s. 54) pojí s řadou
následujících specifik:
-
rozvoj je podmíněn politicko-správními podmínkami
-
produkt nelze vyrábět na sklad
-
uplatňuje se místní vázanost, bezprostřední spojitost s místem, ve kterém se
realizuje, zejména s jeho kvalitou životního prostředí
-
obvyklá je výrazná sezónnost
-
trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy
-
vysoký podíl lidské práce
-
těsný vztah nabídky a poptávky
-
poptávka je značně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času,
cenovou hladinou služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou,
prestiží a celkovým způsobem života
-
nabídku silně ovlivňuje rozvoj a využívání nejnovějších technik a technologii
10
Foret, Floretová (FORET, FORETOVÁ, 2008, s. 55) definují vlivy na rozvoj
cestovního ruchu na venkově v osmi oblastech:
-
Atraktivní přírodní prostředí
-
Příznivé klimatické podmínky
-
Atraktivní hmotné historické památky
-
Přitažlivé společensko-ekonomické podmínky
-
Vybavenost potřebnými zařízeními
-
Dopravní dostupnost
-
Služby
-
Atmosféra místa
2.2 Segmentace trhu
Segmentace trhu je proces rozdělení celého trhu na segmenty zákazníků tak, že
požadavky a přání zákazníků uvnitř každého segmentu jsou podobné a rozlišitelné od
potřeb a požadavků zákazníků v jiných segmentech.
Podle M. Geuense a J. Bergha (GEUENS, BERGH, 2003, p. 118-119) by segmentace
trhu měla ideálně vést k velmi homogenním podskupinám s předpokladem, že lidé
v určité skupině budou stejně reagovat na tržní podněty, zatímco rozdíly budou
především mezi skupinami. Demografická segmentace rozděluje trh podle pohlaví,
věku, velikosti rodin, náboženství, místa narození, rasy, vzdělání, příjmu a společenské
třídy. Tyto proměnné se běžně používají především proto, že mají vztah k dalším
proměnným, jako jsou potřeby zákazníků, ale také proto, že jsou snadněji měřitelné než
jiné.
Podle M. Geuense a J. Bergha (GEUENS, BERGH, 2003, s. 119) segmentace trhu
znamená rozdělení zdrojového trhu destinace do relativně homogenních skupin
(cílových trhů destinace) podle společných charakteristik (věk, vzdělání, národnost,
zájem o určitý produkt, zájmy, názory…)
11
Firmy mohou definovat cílové trhy různými způsoby s využitím násobných kritérií.
Segmentace trhu. Rozhodování, na kterou cílovou skupinu či segment se zaměří a
zformování obranné strategie, to jsou prvky strategického marketingového plánu a
současně základy komunikační. Pochopení nákupních motivů a chování cílových skupin
je výchozím prvkem těchto základních činností a je nemyslitelné bez seriózních analýz.
Výběr dobře definované cílové skupiny a rozhodnutí o zaměření by měly být součástí
plánování komunikace i výběru cílů a nástroje komunikace.
Obrázek č. 3 : Rozdělení cestujících
Zdroj : Hesková, M. a kol., 2006
12
Horner a Swarbrooke
(HORNER, SWARBROOKE, 2003, s. 76) tvrdí, že při
segmentaci trhu se používá pět hlavních technik: demografická, socioekonomická,
geografická, psychografická a begavioristická.
Demografická segmentace: demografické údaje jsou dobře dostupné, a proto se
v marketingu ve velkém měřítku používají k segmentaci trhu. Tabulka podává schéma
životního cyklu rodiny:
-
Mládežnická fáze (mladí svobodní lidé nežijící s rodiči)
-
Bezdětní novomanželé
-
Plné hnízdo I (nejmladší dítě do 6 let)
-
Plné hnízdo II (nejmladší dítě nad 6 let)
-
Plné hnízdo III (straší manželé s dětmi, které jsou na nich závislé)
-
Prázdné hnízdo I (děti mimo domov, hlava rodiny pracuje)
-
Prázdné hnízdo II (hlava rodiny v důchodu)
-
Pracující osamělá vdova (osamělý vdovec)
-
Osamělá vdova (osamělý vdovec) v důchodu
Podle Kotlera (KOTLER, WONG, SAUNDERS, ARMSTRONG, 2007 s. 66) Segment
trhu rozděluje trh na skupiny podobných zákazníků. Ze segmentů trhu jsou vybrány
cílové trhy a k vytváření výhodných spojení v myslích zákazníků se používá
positioning. Marketing se už nezaměřuje na jednotlivé transakce, ale snaží se vytvářet
vztahy. Vztahový marketing závisí na znalosti zákazníků a na poskytování hodnoty.
13
Obrázek č. 2: Formy cestovního ruchu
Zdroj : Hesková, M. a kol., 2006
14
Jak je vidět v rozdělení, segmentaci trhu se většina autorů rozchází. Shodují se, že je to
rozdělení trhu na menší stejnorodé skupiny se stejnými zájmy a charakteristikami.
Hlavní techniky při rozdělování segmentu trhu jsou demografická, socioekonomická,
geografická, psychografická a begavioristická. V našem případě jde o segmentaci
demografickou, tedy rozdělení podle věku.
2.3 Využití volného času a sklon k cestování
Pro cestování je důležité mít dostatek volného času, vědět jak ho správně využít a vědět
jaký tip dovolené si vybrat. To vše je předpokladem pro správné využití volného času.
Podle Ulrycha (ULRYCH, 2008, s. 19) Působením globalizace, růstem znalostí a
s přibývajícím volným časem lidí se mění postupně i požadavky zákazníků v oblasti
cestovního ruchu. Jde především o tzv. aktivní turistiku, o kterou je v posledních letech
nebývalý zájem. Cestovní ruch se postupně rozvinul do celé řady podob:
-
Dámské jízdy
-
Dobrovolnické prázdniny
-
Charitativní turistika
-
Cesty naplněné aktivitou
-
Dobrodružné prázdniny rodin
-
Lehce dobrodružné cesty
-
Lodní specielní expedice
-
Cesty ke kořenům
Podle M. Geuense a J. Bergha (GEUENS, BERGH, 2003, s. 120) je prvotním
segmentačním znakem zdrojového trhu je sklon k cestování, poměřující počet
cestujících osob na území státu, regionu nebo v jinak vymezené skupině a k celkovému
počtu obyvatel státu, regionu. Sklon k cestování slouží jako základní informace o
množstevním potenciálu zdrojového trhu. Vyšší sklon k cestování mají lidé s vyšším
vzděláním a příjmem, lidé žijící ve městech, s jedním nebo více automobily. Nejvyšším
sklonem k cestování se podle Goodalla vyznačují tři hlavní segmenty - mladí lidé bez
dětí, rodiny s dětmi a senioři.
P (počet cestujících osob) x 100 = sklon k cestování NETTO
C (celkový počet osob)
15
(1.) Volný čas může být začleněn do běžné činnosti a provádí se nevědomě či záměrně.
Činností je strávit čas, uspokojit naše zájmy a nebo plnit naše povinnosti. Rodina a
přátelé mohou být zahrnuty do činnosti povinností. To znamená, radost, nadšení a
energie příležitosti. Někteří považují volný čas jako opak práce. Ve volném čase máme
tendenci se sdružovat a provádět nejrůznější denní aktivity, ať už pracovat, cestovat,
věnovat se náboženství, domácnosti nebo vzdělávání.
Pro cestování je nutností mít volný čas, vědět jako ho strávit a chtít do něj investovat
finance. Volný čas trávíme se svými známými a příbuznými. Pro většinu z nás je volný
čas opak práce, tudíž si ho snažíme co nejvíce užít, zrekreovat se a odpočinout si.
2.4 Cestování mladých lidí
Cestovní ruch se rozděluje podle mnoha kritérií. Jedno z kritérií je podle věku
účastníků. Podle věku účastníků se cestovní ruch dělí na cestovní ruch dětí,
mládežnický, rodinný a cestovní ruch seniorů.
Podle Drobné a Morávkové (DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, s. 134) se do roku 1989
u nás jediná kancelář zabývala dětmi a mládeží, a to Cestovní kancelář mládeže (CKM).
Nabízela domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch především do zemí
socialistického bloku s bohatou nabídkou animačních a programových služeb, a dále
organizování masových akcí.
Jedná se o dynamický a rychle rostoucí segment trhu, který má své zvláštnosti. Na
evropském trhu je 125 milionů mladých lidí, kteří jsou budoucími zákazníky a budou se
opakovaně vracet do navštívených destinací v dospělosti.
Rozlišujeme třísegmentové rozdělení mladých lidí:
1. pod 10 let, nákupy jsou zcela kontrolovány rodiči,
2. 10 až 20 let, tzv. teens, kteří už mají jistou míru rozhodování,
3. 20 až 30 let, tzv. twens, kteří se zpravidla rozhodují sami a jsou částečně i
finančně nezávislí.
Stanovení hranice dětských cen v cestovním ruchu je velmi diferencované, a většinou se
pohybuje od 3 do 16 let. Za mládež se považují jedinci do 26 let, kteří mají možnost
využít v cestovním ruchu různé slevy a výhody. Mladí spíše preferují služby pro
16
jednotlivce a méně se zúčastní skupinových zájezdů. Se zvyšujícím se věkem a růstem
finanční nezávislosti roste také podíl individuální turistiky. Výhody a slevy pro děti a
mládež jsou poskytovány v převážné míře samotnými poskytovali jednotlivých služeb
(dopravci, ubytovacími a stravovacími zařízeními) a cestovními kancelářemi.
Po roce 1989 nastal mnohostranný rozvoj této turistiky. V současné době je možné
využití mezinárodních organizací cestovního ruchu. V posledních letech se změnila
teritoriální orientace a rozsah využívaných služeb, zvýšil se podíl individuální turistiky
organizované i neorganizované.
Věkové kategorie z hlediska cílové skupiny odpovídají tzv. „ kultu věkových kategorií“.
Koudelka (KOUDELKA 1996 s. 78) shrnuje současné „postavení dětí jako
spotřebitelů“ do několika základních tezí a říká, že dnešní mladí:
-
Jsou informovanější – lépe znají výrobky značky, osvojují si symbolické
stereotypy mezi výrobkem, značkou a sociálním postavením člověka.
-
Dříve spotřebně dospívají – stávají se uživateli některých výrobků dříve, než je
vžité schéma, např. používání parfému u malých děvčat.
-
Jsou samostatnější – „ děti s klíčky od domu“, po příchodu ze školy jsou samy
doma, starávají nákupy a některé domácí práce.
-
Mají větší vlastní příjmy – dostávají větší kapesné a přivydělávají si, takže
některé produkty si nakupují samy.
-
Dříve si uvědomují vztah mezi cenou a hodnotou – vědí například, že nemohou
po rodičích žádat neúměrně drahé výrobky.
-
Dříve rozlišují reklamu od skutečnosti – jsou kritické k častému opakování
reklamy, mají rády jasnou a zábavnou formu reklamy, televizi silně konkurují
počítače a počítačové hry.
-
Nevystupují při socializaci rodiny pasivně – vnášejí stále více do rodinného
života nové hodnoty, prvky chování, kterým se od nich naopak učí rodiče.
Podle Heskové (HESKOVÁ, 2006. s. 30) podle věku účastníků cestovního ruchu
hovoříme o cestovním ruchu dětí, mládežnickém, rodinném a seniorském cestovním
ruchu.
Mládežnický cestovní ruch (youth tourism) je spojený s cestováním mladých lidí ve
věku 15 až 25 let, kteří již věkem nepatří mezi děti a ještě nejsou všichni začleněny do
určité sociálně-ekonomické skupiny. Z biologického hlediska jde o období adolescence
17
a ranné dospělosti. Účast na mládežnickém cestovním ruchu je ovlivněná sociálněekonomickou situací a fondem volného času mládeže. Mládež upřednostňuje kolektivní
akce s možností sociálního kontaktu a hlučnější zábavy, turistiku, sportovní a kulturní
soutěžení. Při uspokojování svých potřeb napodobují dospělé a vyžadují přitom
jednoduché služby za přístupné ceny. Mládež preferuje nezávislost, individuální
organizování, mají touhu se setkávat a cestovat se svými vrstevníky, zájem poznávat
společnost a kulturu v navštíveném místě. Organizátoři cestovního ruchu nabízejí
mládeži, v mnohých případech za zvýhodněné podmínky, mezinárodní výměny na bázi
reciprocity se závazným programem, výměnné pobyty s ubytováním v rodinách s cílem
prohloubit jazykové vědomosti a zručnosti, jazykové kurzy, mezinárodní pracovní
programy, zahraniční praxe s kombinací poznávat obyvatelstvo a kulturu navštívené
země.
Jak uvádí Čertík (ČERTÍK, 2001, s. 96) je cestovní ruch mládeže novým trendem, ve
kterém bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto
skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a
specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém
slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu
nedostačující.
Podle Angela (ANGEL, W.D 1995, p. 644) Mládež cestovního ruchu lze definovat jako
segment na tuzemském i mezinárodním trhu cestovního ruchu, který se po statistické
stránce, vztahuje na věkovou kategorii 15 - 29 let. Počty cestujících mladých lidí souvisí
s jejich vyvíjející se sociálně kulturní, politické a ekonomické postavení. Tyto případné
změny, stejně jako zvýšení průměrné délky života, bude mít vliv na to, jak bude
mládeže v cestovním ruchu v budoucnu definována. Mládež má zájem o cestování do
vzdálenějších krajin než ostatní turisté, chce objevovat nová místa, kultury a národy.
Jsou aktivní v poznávání hostitelské kultury a turistických aktivit dané země. Mládež v
cestovním ruchu, podobně jako ostatní druhy cestovního ruchu, může vést k některým
zvláštním hodnotám. Cestování studium - studium cestování. Program by mohl pomoci
při realizaci vybraných sociokulturních a vzdělávacích oblastí v cestování, a tím
rozšíření o turistické výhody pro mládež a hostitelské obce. Potenciál pro budoucí
rozvoj cestovního ruchu mládeže je značný. Vzhledem ke skutečnosti, že budoucí
vyhlídky pro hospodářský růst, jsou jasné.
18
Podle Jafariho (JAFARI, 2003, p. 634) to, co je známo o cestovním ruchu mládeže
pochází převážně zdrojů Organizace cestovního ruchu. Mládežnický cestovní ruch
zahrnuje skupinu cestujících mezi 15 - 24 rokem věku. Kvalifikované odhady o
ekonomickém významu cestovního ruchu pro mládež uvádí, že:
-
i když nejsou žádné záznamy o výdajích mladých turistů, předpokládá se, že
mladí lidé mají omezené rozpočty cestování, o čemž svědčí úspěch na prodeji
turistických průvodců o cestování
-
tento pobyt je na delší dobu v tamních destinacích
-
mládež v cestovním ruchu má své vlastní distribuční kanály (speciální cestovní
kanceláře, obchody a institucionální maloobchodníky, jako jsou univerzity,
církve atd.) a ubytovací sítě (mládežnické ubytovny, kempy, mládežnické
rodinné domy a tak dále)
-
je otevřenější, nejsou naprogramovány a mají aktivní chování, oproti hlavnímu
proudu cestovního ruchu.
2.5 Podpora účasti mládeže na cestovním ruchu
Hlavním předpokladem pro rozvoj mládežnického cestovního ruchu je jeho podpora. Již
dnes v České republice probíhá určitá forma podpory mládeže. Nejčastěji je to ve formě
studentských slev např. na historické památky, jízdné v dopravních prostředcích,
nejrůznější studentské karty a podobně.
Podle (2.): nejdůležitějším segmentem v cestovním ruchu pro všechny, kterému je
věnována velká pozornost v rámci BITS a orgánů Evropské unie je mládež. Opět
neexistuje jednoznačné vymezení tohoto pojmu, jedná se o věkové vymezení a velmi
úzce souvisí s legislativním vymezením odpovědnosti a věkové hranice v jednotlivých
zemích, kdy je jedinec považován ještě za dítě. Vymezení spodní věkové hranice je tedy
různé, ke shodě dochází ve vymezení horní věkové hranice pro mládež, kterou je
obvykle dosažení věku 26 let.
19
Podle Drobné a Morávkové (DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, s 135-136) federace
mezinárodních organizací cestovního ruchu mládeže FYITO je celosvětová organizace,
která sdružuje 400 cestovních kanceláří z celého světa a podporuje cestování mladých.
BITEJ je mezinárodní kancelář pro cestovní ruch a výměnu mládeže. Podporuje
všechny druhy cestovního ruchu studentů a mládeže s důrazem na jeho vzdělávací
složku. IYHF je Mezinárodní federace ubytoven mládeže, která sdružuje poskytovatele
zlevněných ubytovacích služeb (studentské koleje, hostely, turistické ubytovny). U nás
ji zastupuje organizace KMC – travel servise.
SATA je Sdružení pro letecký cestovní ruch studentů, asociace členských organizací,
jejímž hlavním cílem je zlepšování podmínek letecké přepravy pro studenty a mladé
lidi. ISTC je Mezinárodní studentská konfederace pro cestování. Členy jsou
specializované studentské organizace a organizace mládeže z 92 zemí. Cílem je
prostřednictvím podpory cestovního ruchu a studentských výměn zlepšit mezinárodní
porozumění. Vydává karty ISIC, ITIC a IYTC. V ČR distribuuje tyto mezinárodní karty
společnost GTS International, Distribuce karet probíhá pod záštitou UNESCO a EU.
Podle (2.) trh cestovního ruchu mládeže má obrovský potenciál, jak ukázala studie z
června roku 2007, která vymezila mládež ve věkovém rozpětí od 18 do 25 let a
charakterizovala některá specifika tohoto segmentu jako segment:
-
snažící se vyhnout sezónnosti,
-
střídající své pobyty, které trvají déle než u ostatních turistů
-
hledající společenské interakce
-
vyhýbající se „balíčkovým“ nabídkám (zájezdům)
-
očekávající kvalitní služby
-
používající k plánování svých dovolených internet (95%!).
Podle Drobné a Morávkové (DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, s. 136)
Karty ISIC umožňují:
-
Slevy v oblasti kultury (vstupné do muzeí, historických a kulturních památek),
-
Slevy spojené s cestováním, např. zvláštní tarify letenek, železničních,
autobusových a lodních -jízdenek, slevy na ubytování a stravování, slevy na
cestovní pojištění,
-
Slevy spojené s využíváním volného času ve sportovních zařízeních, klubech
apod.,
20
-
Napojení na síť organizací poskytujících služby v oblasti cestování pro studenty,
učitele a mládež.
(2.) Cestovní ruch mládeže je vzdělávacím a integračním nástrojem, který usnadňuje
dojem „Evropského občanství“. V souvislosti s cestovním ruchem mládeže by měly být
využity informace o programech financování, které jsou dostupné k podpoře cestovního
ruchu mládeže v Evropě (spolupráce S Generálním direktoriátem pro vzdělání
a kulturu).
Opět pro podporu rozvoje cestovního ruchu mládeže existuje opět mnoho možností
i v České republice. Mezi ně patří zejména:
• podpory nabízené podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu:
-
slevy poskytované dopravci (Českými dráhami, ČSA, dopravci zajišťujícími
místní dopravu apod.)
-
slevy poskytované kulturními a společenskými organizacemi
-
slevy poskytované cestovními kancelářemi
-
slevy poskytované ubytovacími zařízeními, resp. vytvoření specializovaných
(event. certifikovaných) zařízení pro mládež
• státní podpory např. v rámci příspěvků na školy v přírodě, sportovní pobyty (kurzy)
apod.
-
možnost využití mezinárodně platných studentských (mládežnických) karet jako
např. ISIC
-
zapojení do programů mezinárodní mobility studentů.
21
3. Praktická část
3.1 Předmět výzkumu
Marketingový výzkum návštěvníků města Znojma v letní sezóně 2009 byl vytvořen pro
účely zlepšení kvality služeb ve Znojmě. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, kdo jsou
návštěvníci Znojma, odkud návštěvníci přijeli, zda bylo Znojmo cílem cesty, jestli
přenocovali a pokud ano, tak kde byli ubytováni. S kým se rozhodli cestovat. Jaká byla
celková spokojenost s jednotlivými službami ve Znojmě (kulturní akce, památky,
příroda, NP Podyjí, obchody, TIC, restaurace, orientace ve městě, ubytování, sportovní
vyžití, služby a infrastruktura.), kde hledali informace před cestou do Znojma a jak do
Znojma přicestovali. Tento výzkum návštěvníků proběhl v letní sezóně 2009.
Konkrétně v měsíci červnu, červenci, srpnu a září.
V květnu roku 2009 proběhl
předvýzkum. Cílem předvýzkumu bylo najít a odstranit chyby v záznamovém archu.
Chyby se mohli týkat samotného obsahu, tak i formulací jednotlivých otázek. Žádné
takové chyby nebyly odhaleny a ani samotný výsledek předvýzkumu není v práci
zahrnut.
Protože tento
výzkum
neprobíhal
v požadovaném
časovém
období
22
3.2 Postup výzkumu
Sběr informací probíhal ve městě Znojmě od 1. 6. 2009 do 31. 9. 2009, tj. během letní
sezony, formou osobních rozhovorů s návštěvníky našeho města. Samotné rozhovory
se uskutečnili na nejrůznějších místech města Znojma. Nejčastěji však v historických
částech města, v blízkosti památek, na vlakovém a autobusovém nádraží, parcích a okolí
hotelů a penzionů. Rozhovory s návštěvníky vedlo 9 studentů SVŠE Znojmo, přičemž
každý z nich v měsících červenci až září provedl celkem 200 rozhovorů, na každý měsíc
připadlo 50 dotazníků. Celkově to znamená, že soubor byl realizován s 1 800
dotazovanými. Každý z devíti studentů, používal stejný soubor dotazovaných, ale zaměření
ve své práci máme každý jiné.
Za identifikační otázky jsme zvolili pohlaví, věk, nejvyšší dokončené vzdělání,
ekonomickou aktivitu, velikost bydliště návštěvníků a na závěr nás zajímal konkrétní
měsíc, ve kterém k nám návštěvník zavítal.
3.2.1 Identifikační otázky zkoumaného souboru
Pohlaví
Muži
60 %
Ženy
40 %
Celkem
100 %
Věk
18 – 26
100 %
27 – 35
0%
36 – 45
0%
46 – 60
0%
60 a více
0%
Celkem
100 %
Nejvyšší dokončené vzdělaní
Základní
6%
Učiliště
21 %
Bez maturity
11 %
S maturitou
49 %
Vysokoškolské
13 %
23
Celkem
100 %
Ekonomická aktivita
Zaměstnanci
27 %
Zemědělci
2%
Samostatně výdělečně činní
9%
Důchodci
0%
Jiní (studenti, nezaměstnaní)
62 %
Celkem
100 %
Bydliště
Do 3 000 obyvatel
34 %
3 000 až 89 999 obyvatel
47 %
90 000 a více obyvatel
19 %
Celkem
100 %
Ve své práci zaměřila na mladé návštěvníky. V našem záznamovém archu to byla
kategorie 18-26 let. Z celkového souboru 1800 tvoří tato skupina 496 dotazovaných
návštěvníků. Tuto skupinu jsem si vybrala, protože i do ní i já svým věkem spadám, je to
velmi perspektivní skupina s velkým potenciálem. Je to skupina, která má ráda nové
technologické zajímavosti, očekávají kvalitní služby a jsou velmi kritičtí k poskytovaným
službám. Zajímalo mě, jaké jsou ve Znojmě lákadla pro mladé lidi. Jaký je důvod jejich
návštěvy a jestli je zde dostatečná úroveň poskytovaných služeb.
Jako kritérium pro třídění druhého stupně jsem si vybrala porovnání mladých lidí
k ostatním věkovým kategoriím.
Graf. 3.2.1 Poměr mladých návštěvníků a ostatních věkových kategorií
1304
1400
1200
1000
800
600
496
400
200
0
Mladí
Ostatní
Zdroj: Vlastní výzkum
24
3.3 Zjištěné poznatky
Statistické zpracování jsem zaměřila v třídění prvního a druhého stupně. U třídění druhého
stupně jsem na odlišení použila rozdílů v názorech mladých návštěvníků oproti ostatním
věkovým kategoriím. Postupně si probereme jednotlivé otázky dotazníku.
3.1 otázka: Odkud návštěvník do Znojma přijel.
V první otázce jsme chtěli zjistit, odkud návštěvník do města Znojma přijel.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3.1 Odkud návštěvník do Znojma přijel
30% 27%
25%
20%
16%
15%
10%
6%
5%
4% 4%
2% 1% 2%
2% 1%
4%
9%
6% 7%
3% 2% 3%
2%
í
tn
sk
o
s ta
O
Sl
ov
en
sk
o
a
ko
u
Pr
ah
Ra
le z
sk
ý
rd
ub
ic
ký
Pl
ze
ňs
ký
St
ře
do
če
sk
ý
Ús
te
ck
ý
Vy
so
či
na
Zl
ín
sk
ý
av
sk
os
or
Pa
ck
ý
ký
om
ou
ec
er
rs
ký
Lib
va
rl o
Ka
Ol
M
Kr
ál
ov
eh
ra
de
ck
ý
ký
oč
es
sk
ý
av
or
m
ho
Ji
J ih
Zn
ojm
o
0%
Zdroj: Vlastní výzkum
Z grafu vyplívá, že nejvíce mladých návštěvníků přijíždí do Znojma z okresu Znojmo a to
ve 27 %. Celých 16 % návštěvníků přijelo z Jihomoravského kraje a 9 % mladých přijelo
z hlavního města Prahy. Pouze 1 % mladých návštěvníků přijelo z Karlovarského a
Plzeňského kraje. Nejvíce zahraničních turistů přijelo z Rakouska (3 %) a Slovenska
(2 %).
25
3.2 otázka: Znojmo jako cíl cesty
V této otázce jsme řešili, jestli je Znojmo cílem cesty, jestli jen projíždí a nebo jestli je to
místo obchodního jednání.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 2 Znojmo jako cíl cesty
Cíl cesty
100%
77%
80%
60%
40%
16%
20%
7%
0%
projíždíte
Cíl Vaší cesty
Jenom
Místo obchodního jednání
Zdroj: Vlastní výzkum
V 77 % bylo Znojmo cílem cesty. V 16 % byla označena odpověď, že Znojmem pouze
projíždějí a pro 7 % dotazovaných bylo Znojmo místem obchodního jednání.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3.3 Znojmo jako cíl cesty
77%
80%
70%
65%
60%
50%
Mladí
40%
24%
30%
Ostatní
16%
20%
7%
11%
10%
0%
Cíl cesty
Jen projíždí
Obchodní jednání
Zdroj: Vlastní výzkum
U této otázky jsou rozdíly minimální, což vysvětluje i Pearsonův koeficient, který vyšel
pouze 0,13. Rozdíl je patrný u první a druhé možnosti. Kdy u mladých je častěji Znojmo
cílem cesty (77 %) a u ostatních věkových kategorií Znojmem častěji pouze projíždějí
(24 %).
26
3.3 otázka: Přenocování ve Znojmě
V této otázce jsme zjišťovali, na jak dlouhou dobu se u nás návštěvníci zdrží.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3.4 Přenocování ve Znojmě
50%
44%
40%
30%
18%
19%
19%
1 přenocování
2-3 přenocování
4 a více přenocování
20%
10%
0%
Bez
Zdroj: Vlastní výzkum
Z grafu je vidět, že 44 % návštěvníků ve Znojmě vůbec nepřenocovalo. 18 % návštěvníků
přenocovalo pouze jednu noc. V 19 % se návštěvníci zdrželi 2-3 noci a 4 a více nocí.
Třídění druhého stupně
Graf. 3. 5 Přenocování ve Znojmě
Přenocování
50%
44%
40%
40%
30%
18% 20%
20%
19% 19%
19% 21%
Mladí
Ostatní
10%
0%
Bez
1 přenocování 2-3 přenocování
4 a více
přenocování
Zdroj: Vlastní výzkum
Pearsonův koeficient u této otázky vyšel pouze 0,04, což dokazuje, že žádný rozdíl není
v možnosti 2-3 přenocování. Rozdíl je patrný u možnosti bez přenocování, kde měli mladí
lidé o 4 % více. Jedenkrát ve Znojmě přenocovali častěji ostatní věkové kategorie a také 4
a více přenocování zvolily ostatní častěji.
27
3.4 otázka: Kde návštěvník přenocoval
Zde jsme zjišťovali, jestli dotazovaní přenocovali přímo ve Znojmě nebo v okolí Znojma.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 6 Kde návštěvník přenocoval
64%
70%
60%
50%
36%
40%
30%
20%
10%
0%
Přímo ve Znojmě
Mimo Znojmo
Zdroj: Vlastní výzkum
V celých 64 % mladí návštěvníci přenocovali přímo ve Znojmě a 36 % přenocovalo mimo
Znojmo.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 7 Kde návštěvník přenocoval
Kde jste přenocovali
64%
61%
70%
60%
36%
50%
39%
Mladí
40%
Ostatní
30%
20%
10%
0%
Přímo ve Znojmě
Mimo Znojmo
Zdroj: Vlastní výzkum
Rozdíly mezi mladými lidmi a ostatními věkovými kategoriemi jsou mizivé. Což dokazuje
i Pearsonův koeficient, u této otázky je pouze 0,03. V obou případech pouze 3 %. Mladí
návštěvníci častěji přenocovali přímo ve Znojmě a naopak ostatní častěji přenocovali
mimo Znojmo.
28
3.5 otázka: Druh ubytovacího zařízení
V této otázce jsme se zabývali tím, v jakém ubytovacím zařízení se návštěvníci ubytovali.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 8 Druh ubytovacího zařízení
33%
35%
30%
25%
20%
16%
13%
15%
14%
13%
Chat/chalupa
jiné
11%
10%
5%
0%
hotel
penzion
U známých
camp
Zdroj: Vlastní výzkum
Z grafu je patrné, že ve 29 % se návštěvník vůbec neubytoval. Hotelové služby využilo 9
%, služby penzionu 9 %. Nejvíce procent, tj. 23 % má možnost ubytování u známých.
Nejméně využívají návštěvníci možnost ubytování v campech.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 9 Druh ubytovacího zařízení
Kde jste byli ubytování
60%
51%
50%
40%
37%
33%
Mladí
30%
20%
24%
13%
16%
Ostatní
18%
14%
11%
14%
13%
7%
10%
0%
hotel
penzion
U známých
camp
Chat/chalupa
jiné
Zdroj: Vlastní výzkum
Rozdíly u této otázky jsou viditelné, o čemž svědčí i Pearsonův koeficient, který je 0,34.
Největší rozdíl je patrný u možnosti přenocování v hotelu, kde ostatní věkové kategorie
přenocovali o 20 % více. Dále u možnosti u známých, kde mladí přenocovali o 15 %
častěji a u možnosti jiné.
29
3.6 otázka: S kým návštěvníci cestují
V této otázce bylo cílem zjistit, s kým mladí návštěvníci cestují.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 10 S kým návštěvníci cestují
60%
48%
50%
40%
25%
30%
18%
20%
9%
10%
0%
Sám
S rodinou
S přáteli
Jiné
Zdroj: Vlastní výzkum
48 % dotazovaných cestuje s přáteli. Celých 25 % návštěvníků se na cestu vydalo o
samotě. Pouze 18 % mladých lidí cestuje s rodinou. 9 % mladých návštěvníků zvolilo
možnosti jiné.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 11 S kým návštěvníci cestují
S kým cestujete
48%
50%
36%
40%
30%
30%
25% 24%
Mladí
18%
20%
Ostatní
9% 10%
10%
0%
Sám
S rodinou
S přáteli
Jiné
Zdroj: Vlastní výzkum
U této otázky vyšel Pearsonův koeficient 0,22. To dokazuje, že rozdíly jsou minimální.
Patrné jsou pouze u možnosti cestování s rodinou a s přáteli. Mladí nejčastěji cestují
s přáteli a ostatní s rodinou.
30
3.7 otázka: Důvod návštěvy Znojma
Zde jsme zjišťovali, jaký byl nejčastější důvod návštěvy Znojma.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 12 Důvod návštěvy Znojma
30%
25%
24%
22%
18%
20%
15%
12%
11%
8%
10%
5%
5%
0%
Poznávací
Rekreace
Nákup
Vyřizování
Služ. Cesta
Vzdělání
Jiné
Zdroj: Vlastní výzkum
V této kategorii se nejvíce lidí přiklonilo k variantě Jiné a to v celých 24 %. Pomyslné
druhé místo získala kategorie Rekreace a to v 22 %. Možnost Poznávací si vybralo 18 %.
Nejméně často jezdí mladí lidé do Znojma z důvodu služební cesty, pouze 5 %
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 13 Důvod návštěvy Znojma
Cíl cesty
30%
26%
25%
20%
25%
22%
24%
18%
14%
12%
15%
11%11%
12%
11%
10%
Mladí
Ostatní
8%
5%
5%
1%
0%
Poznávací
Rekreační
Nákup
Vyřizování
Služ. Cesta
Vzdělání
Jiné
Zdroj: Vlastní výzkum
U této otázky jsou rozdíly patrné, což dokazuje Pearsonův koeficient 0,25. Největší rozdíly
jsou u možností poznávací, služební cesta a možnost jiné. Pro ostatní věkové kategorie
přijeli do Znojma častěji kvůli poznání a rekreaci. Mladí naopak z jiných důvodů.
31
3.8 otázka: Celkové hodnocení spokojenosti ve Znojmě
V této otázce bylo za úkol zjistit celkovou spokojenost dotazovaných.
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3.14 Celková spokojenost se Znojmem
50%
45%
40%
44%
34%
35%
30%
25%
20%
15%
16%
10%
5%
0%
5%
1
2
3
1%
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
V necelých 80 % se celkové hodnocení ukázalo jako kladné. A to 34 % jako možnost 1 a
v možnost 2 (44 %). Pátou možnost zvolilo pouze 1 % dotazovaných.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3.15 Celková spokojenost se Znojmem
Celkové hodnocení
44%45%
45%
40%
35%
34%
30%
30%
25%
Mladí
19%
16%
20%
Ostatní
15%
10%
5% 5%
5%
1% 1%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
U této otázky vyšel Pearsonův koeficient pouze 0,05. Rozdíl je zanedbatelný. Je patrný
pouze u první možnosti odpovědi. V celkovém hodnocení dopadlo Znojmo lépe u mladých
a to v poměru 34 % ku 30 %.
32
3.9 otázka: Spokojenost s dílčími oblastmi:
V této baterii otázek jsme měli za úkol zjistit celkovou spokojenost návštěvníků s dílčími
oblastmi
3.9.1Kulturní akce
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3.16 Kulturní akce
Kulturní akce
38%
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
27%
15%
14%
6%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Skoro polovinu všech procent získaly možnosti 1 a 2. Což znamená spokojenost
s kulturními akcemi pořádanými ve Znojmě. Možnost 4, rozhodně nespokojen dostala
pouze 6 %. Celých 15 % mladých lidí na otázku odpovědělo možností nevím.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 17 Kulturní akce
Kultrurní akce
40%
38%
35%
28%
30%
27%
29%
26%
25%
20%
15%
14% 13%
15%
6%
10%
5%
Mladí
Ostatní
4%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
V této otázce vyšel Pearsonův koeficient pouze 0,16. Rozdíl je patrný v první možnosti
ohodnocení. Kulturní akce se více líbí mladým lidem než ostatním věkovým kategoriím.
Ostatní častěji zvolili možnost nevím.
33
3.9.2 Památky
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3.18 Památky
Památky
45%
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
39%
28%
15%
10%
1
2
8%
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Spokojenost s památkami je na Znojemsku opravdu veliká, skoro v 60 % jsou reakce
kladné. Pouze (18 %) lidí je hodnotilo spíše negativně.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 19 Památky
Památky
45%
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
39% 41%
28% 26%
10% 12%
15% 16%
8%
Mladí
Ostatní
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Rozdíl v možnostech odpovědí jsou minimální. Tento výsledek podporuje i Pearson, který
je pouze 0,08. Ve většině případů je rozdíl maximálně 2 %. Památky ocenili více ostatní
než mladí. Mladí návštěvníci častěji zvolili možnost rozhodně nespokojen a to v celých
9 %.
34
3.9.3 Příroda
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3.20 Příroda
Příroda
60%
48%
50%
40%
28%
30%
20%
13%
9%
10%
2%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Z grafu vyplívá, že celková spokojenost s přírodou je opravdu veliká, skoro v 70 % jsou
ohlasy dotazovaných kladné. Pouze (2 %) návštěvníků označili možnost rozhodně
nespokojen.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 21 Příroda
Příroda
50%
48%
39%
40%
28%30%
30%
Mladí
17%
13%
20%
9% 11%
10%
Ostatní
2% 3%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Pearsonův koeficient u této otázky je mizivý, pouze 0,10. Největší rozdíl u první možnosti.
Tedy nejkladnějšího hodnocení přírody. Mladým se příroda líbí více než ostatním skoro o
10 %. Ostatní častěji zvolili možnost nevím. Z toho vyplývá, že přírodu nenavštívili.
35
3.9.4 NP Podyjí
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 22 NP Podyjí
NP Podyjí
50%
43%
40%
26%
30%
17%
20%
10%
10%
4%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
V hodnocení NP Podyjí v celých (26 %) návštěvníci označili možnost nevím, tudíž NP
nenavštívili. Ovšem z těch co ho navštívili v (43 %) označili možnost velmi spokojen.
Pouze 4 % označili možnost rozhodně nespokojen.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3.23 NP Podyjí
NP
45%
43%
40%
40%
35%
26% 27%
30%
25%
20%
Mladí
17% 18%
Ostatní
10% 12%
15%
10%
4% 3%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Rozdíl je patrný pouze u první a třetí možnosti hodnocení. Což dokazuje i minimální
Pearsonův koeficient 0,10. NP ohodnotili mladí o 3 % lépe než ostatní věkové kategorie.
36
3.9.5 Obchody
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 24 Obchody
Obchody
35%
31%
30%
30%
25%
18%
20%
13%
15%
8%
10%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
V možnosti obchody, zhruba polovina (50%) dotazovaných vybrala možnosti 1 a 2. Skoro
třetina dotazovaných (31%) byla s obchody ve Znojmě spíše nespokojena.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 25 Obchody
Obchody
36%
30%
40%
35%
30%
25%
20%
15%
31%
25%
21%
18%
12%
13%
Mladí
Ostatní
8% 6%
10%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
U této odpovědi jsou patrné rozdíly. Největší rozdíly jsou u páté možnosti číslo 1 a také u
možnosti nevím. To dokazuje i Pearsonův koeficient 0,15. Mladí častěji použili známku 1
o celých 6 %. Ostatní věkové kategorie byli častěji s obchody spíše spokojeni a mladí
návštěvníci častěji zvolili možnost spíš a rozhodně nespokojen.
37
3.9.6 TIC
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 26 TIC
TIC
38%
40%
35%
30%
25%
25%
20%
20%
15%
10%
5%
0%
12%
5%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Při hodnocení TIC odpovědělo 38 % dotazovaných možností nevím. A celá jedna třetina
(25%) vybralo možnost velmi spokojen. Což dokazuje neznalost této služby.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3.27 TIC
TIC
38%36%
40%
35%
30%
25%
25%24%
20%22%
20%
Mladí
12%14%
15%
10%
Ostatní
5% 4%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Rozdíly nejsou téměř patrné a jsou pouze 2 %. Toto tvrzení dokazuje i Pearsonův
koeficient, který u této otázky vychází pouze 0,05. Mladí častěji zvolili možnost rozhodně
spokojen, naopak ostatní častěji zvolili možnost spíše nespokojen.
38
3.9.7 Restaurace
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 28 Restaurace
Restaurace
45%
50%
45%
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
24%
19%
1
2
3
6%
6%
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
S restauracemi ve Znojmě jsou ve dvou třetinách (64%) velmi nebo spíše spokojeni. Pouze
6% odpovědělo rozhodně nespokojen. 24 % mladých vybralo možnost spíše nespokojen.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 29 Restaurace
Restaurace
45% 46%
50%
40%
30%
20%
24%
19%19%
21%
Mladí
Ostatní
6% 4%
10%
6%
10%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Pearsonův koeficient u této otázky je pouze 0,09. Tento koeficient dokazuje, že rozdíly
jsou minimální. V hodnocení restaurací se mladí lidé a ostatní většinou shodovali. Ostatní
častěji zvolili možnost nevím.
39
3.9.8 Orientace ve městě
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 30 Orientace ve městě
Orientace ve městě
40%
36%
35%
29%
30%
25%
20%
19%
15%
15%
11%
10%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Na otázku orientace ve městě 36 % vybralo možnost spíše spokojen a ve 40 % jsou
odpovědi spíše nespokojen a rozhodně nespokojen. 15% lidí na otázku nedokázalo
odpovědět a zvolilo možnost nevím.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3.31 Orientace ve městě
Orientace ve městě
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
36%
36%
29%
24%
23%
19%
11%
Mladí
15%
9%
8%
Ostatní
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
U této otázky je rozdíl vidět u druhé a třetí varianty odpovědi. Což dokazuje Pearsonův
koeficient 0,15. Mladí častěji zvolili možnost spíše spokojen. Ostatní věkové kategorie
jsou k hodnocení orientace ve městě více kritičtí. 36 % zvolilo možnost spíše nespokojen.
40
3. 9.9 Ubytování
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3.32 Ubytování
Ubytování
33%
35%
30%
26%
25%
25%
20%
13%
15%
10%
3%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
S ubytováním byla celá polovina (48%) dotazovaných spokojena a vybrala možnosti velmi
a spíše spokojen. Pouze 3% odpověděla možností rozhodně nespokojen. Celých 26 %
zvolilo možnost nevím.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 33 Ubytování
Ubytování
35%
30%
33%
30%
30%
26%
25%23%
25%
20%
13%14%
15%
Mladí
Ostatní
10%
3% 3%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
U této otázky jsou rozdíly minimální a Pearsonův koeficient pouze 0,05. Největší rozdíl je
u odpovědi nevím. Mládež hodnotí ubytování skoro stejně jako ostatní, ale vždy o pár
procent lépe.
41
3.9.10 Sportovní vyžití
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 34 Sportovní využití
Sportovní využití
27%
30%
27%
23%
25%
17%
20%
15%
10%
6%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Z grafu je patrné, že se sportovním využitím jsou návštěvníci spíše a rozhodně spokojeni, v
50 %. V Celých 27 % dotazovaní odpověděli možností nevím. Což dokazuje, že nevyužili
sportovních možností.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 35 Sportovní využití
Sportovní využití
35%
30%
25%
20%
32%
27%29%
23%
18%
27%
17%17%
Mladí
15%
Ostatní
10%
6% 4%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Pearsonův koeficient je pouze 0,09. I tak je rozdíl vidět u první a poslední možnosti.
V hodnocení sportovního vyžití se mladí a ostatní téměř shodují. Mladí byli častěji
rozhodně spokojeni.
42
3.9.11 Služby
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 36 Služby
Služby
32%
35%
30%
26%
25%
17%
20%
14%
15%
11%
10%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Se službami je více než třetina (32%) spíše spokojena a v třetině (26%) spíše nespokojena.
Pouze 11 % vybralo možnost rozhodně nespokojen.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3.37 Služby
Služby
37%
32%
40%
35%
30%
25%
20%
15%
26%
22%
14%14%
20%
17%
Mladí
Ostatní
11%
7%
10%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
U této otázky je Pearsonův koeficient pouze 0,12. Největší, přesto minimální rozdíl je u
možnosti druhé. Kdy ostatní hodnotí služby lépe než mladí. Mladí návštěvníci častěji
zvolili spíše nespokojen.
43
3.9.12 Infrastruktura
1- velmi spokojen, 2- spíše spokojen, 3- spíše nespokojen, 4- rozhodně nespokojen, 5- nevím
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 38 Infrastruktura
Infrastruktura
35%
30%
30%
25%
21%
25%
20%
15%
15%
9%
10%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
V jedné třetině (25%) byla zvolena odpověď spíše spokojen, pouze 9% vybralo možnost
velmi spokojen a více než třetina (30%) odpovědělo možností spíše nespokojen. 15 %
dotazovaných na otázku nedokázalo odpovědět.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 39 Infrastruktura
Infrastruktura
28%
25%
30%
25%
30%
27%
21%
20%
13%
15%
10%
14%
18%
15%
Mladí
Ostatní
9%
5%
0%
1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní výzkum
Pearsonův koeficient u této otázky je 0,12. Rozdíl je u první a čtvrté možnosti.
Infrastrukturu hodnotí ostatní kladněji než mladí lidé. Ostatní věkové kategorie častěji
zvolili možnost rozhodně a spíše spokojen. Mladí naopak spíše a rozhodně nespokojen.
44
3.10 otázka: Zdroj informací před cestou do Znojma
U této otázky jsme měli za úkol zjistit, kde návštěvníci hledali informace před cestou do
Znojma a jeho okolí.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3. 40 Zdroj informací před cestou
Zdroj inform ací před cestou
50%
47%
40%
30%
22%
20%
17%
8%
10%
2%
1%
3%
CA/CK
TIC
Jiné
0%
Nehledal
Média
Internet
Doporučení
Zdroj: Vlastní výzkum
Zhruba polovina dotazovaných (47 %) před cestou informace vůbec nehledali, necelá
třetina (22 %) hledala informace na internetu. Pouze 1 % dotazovaných hledalo informace
v turistickém informačním centru.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3. 41 Zdroj informací před cestou
Kde jste hledal informace
50%
40%
47%
37%
27%
22%
30%
20%
8%7%
10%
Mladí
17%19%
Ostatní
2%4%
0%
Nehledal
Média
Internet
Doporučení
CA/CK
1%1%
TIC
3%5%
Jiné
Zdroj: Vlastní výzkum
U této možnosti vyšel Pearsonův koeficient 0,06. Rozdíly jsou u možnosti nehledal, kdy
mladí informace nehledali o více než v 10 %. Mladí informace v polovině případů
nehledali. Na internetu hledají informace častěji ostatní věkové skupiny o více než 5 %.
45
3.11 otázka: Způsob dopravy do Znojma
Touto otázkou jsme měli zjistit, jaký způsob dopravy si mladí návštěvníci vybrali pro cestu
do Znojma.
Třídění prvního stupně:
Graf. 3.42 Způsob dopravy do Znojma
Jak jste do Znojm a přijeli
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
34%
33%
20%
8%
3%
Automobil
Autobus
2%
Zájezdový
autobus
Vlak
Kolo
Jiné
Zdroj: Vlastní výzkum
V necelé třetině (33%) přijeli návštěvníci do Znojma vlastním automobilem a v 34% se
dopravili autobusem. Pouze 3% dotazovaných využilo možnosti zájezdového autobusu. 8
% mladých návštěvníku přijelo do Znojma na kole.
Třídění druhého stupně:
Graf. 3.43 Způsob dopravy do Znojma
Jak jste do Znojma přijeli
60%
55%
50%
40%
33%
34%
30%
19%
20%
7%
3%
10%
20%
11%
Mladí
8%7%
0%
Automobil
Autobus
Zájezdový
autobus
Vlak
Kolo
Ostatní
2% 1%
Jiné
Zdroj: Vlastní výzkum
U této otázky vyšel Pearsonův koeficient 0,07. Největší rozdíly jsou patrné u možnosti
dopravy automobilem, autobusem a vlakem. Ostatní věkové kategorie daleko častěji cestují
osobním automobilem, než mladí lidé. Mladí častěji cestují autobusem a vlakem než
ostatní. Naopak zájezdovým autobusem cestují častěji ostatní než mladí.
46
4. Závěrečná shrnutí a doporučení
Celkové vyhodnocení mladých návštěvníků města Znojma. Konkrétně ve věkové
kategorii 18 až 25 let.
•
nejvíce mladých návštěvníků města Znojma je přímo z okresu Znojmo (27 %) ,
dále následují návštěvníci z okresu Jihomoravského (16 %), Hlavního města
Prahy(9 %) a ze Zlínského kraje (7 %). Nejčastějšími zahraničními návštěvnici jsou
obyvatelé Rakouska (3 %) a také Slovenska (2 %).
•
Znojmo si vybralo jako cíl své cesty 77 % mladých návštěvníků,
•
44 % návštěvníků ve Znojmě vůbec nepřenocovalo a 19 % návštěvníků zůstalo více
než 2 noci,
•
64 % mladých návštěvníků přenocovalo přímo ve Znojmě,
•
ti z mladých návštěvníků, kteří přenocovali ve Znojmě, využili k přenocování
nejčastěji hotel (37 %), u známých přenocovalo 33% a 16 % mladých lidí
přenocovalo v penzionu,
•
mladí lidé nejčastěji cestují se svými přáteli (48 %), často cestují také sami (25 %).
S rodinou cestují pouze v 18%,
•
jako cíl cesty byla nejčastěji zvolena možnost jiné (24 %), jako další nejčastější
možnost byla rekreace (22 %) a poznávací (18 %),
•
44 % návštěvníku ohodnotilo Znojma známkou 2, 34 % známkou 1, známkou 5
pouze 1%,
•
s kulturními akcemi je spokojeno 30 % dotazovaných, 27 % ohodnotilo kulturu
známkou 2 a 15 % na tuto otázku nedokázalo odpovědět,
•
s památkami je spokojeno 39 % návštěvníků známkou 1, 15% na tuto otázku
nedokázalo odpovědět,
•
s přírodou je spokojeno 40 % návštěvníků, pouze 13 % na tuto otázku nedokázalo
odpovědět, možnost 4 označily pouze 2 % dotazovaných,
•
s Národním parkem je spokojeno 43 % dotazovaných, v celých 26 % na tuto otázku
nedokázali odpovědět,
•
s obchody je spokojeno pouze 18 % dotazovaných, známku 3 vybralo 31 %
dotazovaných, 13 % na otázku neodpovědělo.
•
s turistickým informačním centrem je spokojeno pouze 25 %, celých 38 % na
otázku nedokáže odpovědět.
•
s restauracemi je spokojeno pouze 18 % návštěvníků, celých 45 % vybralo možnost
47
2 a pouze 6 % na otázku nedokázalo odpovědět,
•
s orientací ve Znojmě je spokojeno 19 % návštěvníků, 36% je spíše spokojeno a 29
% nespokojeno,
•
s ubytováním je spokojeno 33 % návštěvníků, 25 % spíše spokojeno a 26 % na
otázku nedokázalo odpovědět,
•
se sportovním vyžitím je spokojeno pouze 23 % dotazovaných, 27 % vybralo
možností spíše spokojeno a celých 27 % nedokázalo na tuto otázku odpovědět,
•
se službami ve Znojmě je spokojeno pouze 14 % návštěvníků, 23 % spíše
spokojeno, na otázku nedokázalo odpovědět 17% dotazovaných,
•
s infrastrukturou je spokojeno pouze 9 % dotazovaných, 30 % nespokojeno a 21 %
vybralo možnost 4, na otázku neodpovědělo 15 % návštěvníků.
•
47 % mladých návštěvníků informace před cestou vůbec nehledali, 32 %
dotazovaných hledalo informace nejčastěji na internetu. Pouze 1 % hledalo
informace v TIC,
•
mladí návštěvníci do Znojma přicestovali nejčastěji autobusem (34 %),
automobilem cestuje 33 % a vlakem přijelo 20 % mladých lidí.
Nejvíce mladých návštěvníků, kteří navštíví Znojmo, jsou přímo z okresu Znojmo.
Ze zahraničních turistů jsou to nejčastěji turisté ze Slovenska a Rakouska. Tito návštěvníci
si vybrali Znojmo také jako cíl své cesty. Naproti tomu necelá polovina mladý návštěvníků
ve Znojmě vůbec nepřenocovala. Ti, kteří přenocovali, v 64 % přenocovali přímo ve
Znojmě. Jako místo přenocování si mladí návštěvníci nejčastěji vybrali hotel a nebo
přenocovali u známých. Často si také vybrali penzion.
Celá polovina mladých turistů cestuje se svými přáteli nebo dokonce sami. Nejméně často
cestují s rodinou. Dva nejčastější cíle návštěvy Znojma byly pro mladé lidi byla rekreace a
poznání.
V celkovém hodnocení bylo Znojmo nejčastěji hodnoceno známkami 1 a 2. Za pozornost
stojí rovněž jednotlivé oblasti Znojma, které byly v dotazníku hodnoceny. Kulturní akce,
památky, příroda, ubytování, sportovní vyžití a Národní pard Podyjí byly u poloviny
dotazovaných hodnoceny velmi kladně. O něco hůře už dopadlo hodnocení obchodů,
restaurací, infrastruktury a orientace ve Znojmě. Na otázku hodnocení TIC ve Znojmě celá
třetina dotazovaných nedokázala odpovědět. To značí jeho nedostatečnou propagacia
povědomí u lidí.
48
Celá polovina mladých lidí informace před cestou do Znojma vůbec nehledala. Pokud ano,
hledali je na internetu. Mladí návštěvníci nejčastěji cestují autobusem a automobilem.
Město Znojmo by mělo větší pozornost zaměřit na infrastrukturu a orientaci ve městě.
Tyto oblasti nebyly kladně hodnoceny mladými návštěvníky. Jako nápravu by mohlo
město Znojmo vybudovat nový informační systém pro turisty, nové ukazatele (směrovky).
Jak se nejlépe dostat ke kulturní památce nebo na nádraží. Protože mladí návštěvníci
nejčastěji hledali informace na internetu, mohlo by Znojmo investovat do zkvalitnění
internetové stránky města Znojma o kvalitní fotografie památek, přírody, národního parku
a popis zajímavých míst na Znojemsku.
Město Znojmo by mělo výrazně podpořit zviditelnění služeb turistického informačního
centra. O službách, které toto centrum poskytuje, návštěvníci vůbec nevědí a nebo vůbec
neví, kde by tohle centrum hledali. K tomu by mohla využít místní sdělovací prostředky,
zejména své radniční noviny, internetové stránky, případně další propagační materiály.
Turistické informační centrum by také mohlo být zaznačeno na nových směrovkách.
Díky tomu, že se ve Znojmě nachází Soukromá vysoká škola ekonomická, která vlastní
také studentské koleje, mohlo by město využít možnosti volných ubytovacích prostor.
V letní sezóně, kdy do města přijíždějí mladí lidé, kteří hledají levné ubytování, by tuhle
možnost určitě přivítali.
Znojmo by jako pomoc pro zviditelnění a zatraktivnění města pro turisty mohlo využít
krásnou okolní přírodu a národní park Podyjí. Znojmu určitě pomohlo vybudování nových
cykloturistických tras, ale to bohužel nestačí. Samotné stezky návštěvníky nenalákají, když
se o nich nebude vědět. Tyto trasy by mohli být zakresleny na mapách. Jedna z map by
mohla být umístěna na Znojemském nádraží a zbylé by byly umístěny v okolí Znojma.
Z výsledků výzkumy vyplývá, že mladí návštěvníci kladně ohodnotili kulturní akce, mohlo
by Znojmo tyto služby zviditelnit tím, že by je propagovala v TIC, to by pomohlo
provázanosti těchto dvou služeb a navzájem by si pomáhali.
49
5. Závěr
Již dávno jsou pryč časy, kdy výrobci a distributoři měli snadný život. Vše co vyrobili a
nabídli, zákazník musel koupit, protože většinou neměl jinou možnost. V dnešní době je
bez marketingového výzkumu moderní marketing prakticky nemyslitelný. Marketingový
výzkum zkoumá vztahy a jevy, které se odehrávají na trhu a to, jak na ně působí
marketingové nástroje. V marketingově orientovaném výzkumu je středem zájmu
spotřebitel a kvalitní uspokojení jeho potřeb.
Hlavním úkolem této bakalářské práce Cestovní ruch města Znojma se zaměřením na
segment mladých lidí bylo co nejvíce poznat mladé návštěvníky, kteří přijíždějí do Znojma
a zjistit jejich spokojenost s poskytovanými službami. To vše díky marketingovému
výzkumu a vytvořeným záznamovým archem.
Dílčím úkolem bylo vyhodnotit jednotlivé otázky a napsat k nim doporučení pro jejich
zlepšení. Nejvíce mladých návštěvníků města je přímo z okresu Znojmo. Ve více než
polovině bylo Znojmo cílem jejich cesty. Skoro polovina mladých návštěvníků ve Znojmě
vůbec nepřenocovala a z těch co přenocovali jich více než polovina přenocovala přímo
ve Znojmě. Jako ubytovací zařízení nejčastěji využívali hotel a nebo přenocovali u
známých. Mladí lidé nejčastěji cestují se svými přáteli a nebo naopak sami. Hodnocení
celkového dojmu z návštěvy Znojma bylo ve ¾ kladné. Kulturní akce, památky, ubytování,
příroda, sportovní vyžití a Národní park Podyjí byly u celé poloviny dotázaných
návštěvníků hodnoceny velmi kladně. Naopak hodnocení restaurací, infrastruktury a
orientace ve Znojmě bylo hodnoceno spíše záporně. Nejhůře dopadlo hodnocení
turistického informačního centra, které návštěvníci Znojma skoro neznají. Což svědčí o
jeho nedostatečné propagaci. Mladí návštěvníci informace před cestou do Znojma skoro
nehledali. Ti, kteří je hledali, nejčastěji využili internet. Jako dopravní prostředek volí
mladí nejčastěji automobil nebo autobus. Z tohoto výzkumu plynou pro město Znojmo
nejrůznější rady a doporučení. Mělo by více investovat do propagace města na
internetových stránkách, protože mladí návštěvníci hledají informace před cestou na
internetu. Samotné stránky by měli být obohaceny o kvalitní obrázky okolní krajiny,
národní parku a kulturních památek s popisky. Protože byla špatně hodnocena orientace ve
Znojmě, mělo by město vybudovat nový informační systém a systém směrovek po městě.
Např. jak se návštěvník dostane nejrychlejší cestou k památkám. Výrazně by se mělo
zviditelnit turistické informační centrum. Jako prostředek by mohli fungovat Znojemské
noviny nebo internetové stránky.
50
Přestože hodnocení mladých návštěvníků Znojma není vždy kladné, tak se město vydává
správným směrem pro nápravu těchto nedostatků. Důkazem toho je každý mladý
návštěvník, který se do Znojma opakovaně rád vrací.
6. Seznam použité literatury
Knižní zdroje:
JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN
80-247-3247-5.
POTŮČEK, M. Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada Publishing, 2007,
ISBN 80-247- 2126-0.
FORET, M., FORETOVÁ, V. Mareting místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd.
Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80903914-3-7.
MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Praha: Idea Servis, 1997, 3. upravené vyd.
ISBN 80-85970-04.
HAMARNEHOVÁ, I. Geografie cestovního ruchu. Evropa. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.,
ISBN 978-80-7380-093-2.
GEUENS, M., VAN DEN BERG, J. Marketingová komunikace. 2. upravené vydání. [s.l.] :
Grada Publishing, 2003. 581 s. ISBN 80-247-0254-1.
KOTLER, P., WONG, V., SAUNDERS J., ARMSTRONG G. Moderní marketing,
4.upravené vydání.: Grada Publishing, 2007. 1041 s. ISBN 80-247-1545-7.
HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného
času. Praha:Grada Publishing. 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9.
ANGEL, W.D., The international law of youth rigts: source documents and commentary.
Marinus Nijhoff Publisher, 1995. 1143 s. ISBN 07-923-3321-7
ULRYCH, M. Co hýbe světem aktivní turistiky. In C.O.T Business,č. 3, 2008, s. 19. ISSN
1212-4281.
JAFARI, J,. Encyclopedia of tourism. Routledge, 2003, s 683, ISBN 04-153-0890-9
KOUDELKA, J. Spotřební chování a marketing. Praha: Grada Publishing. 1997.1. vydání,
ISBN 80-7169-372-3.
HESKOVÁ, M. A KOLEKTIV.Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha:
Fortuna. 2006. ISBN 80-7168-948-3.
VYSEKALOVA.J. Psychologie spotřebitele,Jak zákazníci nakupují. Praha Grada
Publishing 2004. 284 s. ISBN 80-247-0393-9.
51
ČERTÍK, M,. a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: OFF 2001. ISBN 80-238-6275-8.
KIRÁĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress,
2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4
DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd.
Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7
HAUGE, P. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN
80-7226-917-8.
KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 280 s. ISBN
80-247-0966-X
Management kulturního cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,
2008. 183 s.
LEDNICKÝ, V., Možnosti využití klastru v cestovním ruchu. 1.vyd. Opava: Slezská
univerzita v Opavě, Obchodní podnikatelská fakulta v Karviné.
DOSWELL, R. Tourism. How effective management makes the defference. Oxford: Butterworth Heinemann, 1997.
Internetové zdroje
(1.) University of Missouri [online]. 1997 [cit. 2010-04-08]. Umkc. edu. Dostupné z
WWW: <www.umkc.edu>.
(2.) Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2005 [cit. 2010-04-08]. Ministerstvo pro místí
rozvoj. Dostupné z WWW: <www.mmr.cz>.
52
7. Seznam obrázků
Obr. č.1 Druhy cestování
Obr. č.2 Formy cestovního ruchu
Obr. č.3 Rozdělení cestujících
8. Seznam příloh
Příloha č. 1 Záznamový arch
9. Seznam grafů
Graf. 3.2.1 Poměr mladých a ostatních
Graf. č. 3.1 Třídění prvního stupně: Odkud návštěvník do Znojma přijel
Graf. č. 3.2 Třídění prvního stupně: Znojmo jako cíl cesty
Graf. č. 3.3 Třídění druhého stupně: Znojmo jako cíl cesty
Graf. č. 3.4 Třídění prvního stupně: Přenocování ve Znojmě
Graf. č. 3.5 Třídění druhého stupně: Přenocování ve Znojmě
Graf. č. 3.6 Třídění prvního stupně: Kde návštěvník přenocoval
Graf. č. 3.7 Třídění druhého stupně: Kde návštěvník přenocoval
Graf. č. 3.8 Třídění prvního stupně: Druh ubytovacího zařízení
Graf. č. 3.9 Třídění druhého stupně: Druh ubytovacího zařízení
Graf. č. 3.10 Třídění prvního stupně: S kým návštěvníci cestují
Graf. č. 3.11 Třídění druhého stupně: S kým návštěvníci cestují
Graf. č. 3.12 Třídění prvního stupně: Důvod návštěvy Znojma
Graf. č. 3.13 Třídění druhého stupně: Důvod návštěvy Znojma
Graf. č. 3.14 Třídění prvního stupně: Celková spokojenost se Znojmem
Graf. č. 3.15 Třídění druhého stupně: Celková spokojenost se Znojmem
Graf. č. 3.16 Třídění prvního stupně: Kulturní akce
Graf. č. 3.17 Třídění druhého stupně: Kulturní akce
Graf. č. 3.18 Třídění prvního stupně: Památky
Graf. č. 3.19 Třídění druhého stupně: Památky
Graf. č. 3.20 Třídění prvního stupně: Příroda
Graf. č. 3.21 Třídění druhého stupně: Příroda
Graf. č. 3.22 Třídění prvního stupně: NP Podyjí
Graf. č. 3.23 Třídění druhého stupně: NP Podyjí
Graf. č. 3.24 Třídění prvního stupně: Obchody
53
Graf. č. 3.25 Třídění druhého stupně: Obchody
Graf. č. 3.26 Třídění prvního stupně: TIC
Graf. č. 3.27 Třídění druhého stupně: TIC
Graf. č. 3.28 Třídění prvního stupně: Restaurace
Graf. č. 3.29 Třídění druhého stupně: Restaurace
Graf. č. 3.30 Třídění prvního stupně: Orientace ve městě
Graf. č. 3.31 Třídění druhého stupně: Orientace ve městě
Graf. č. 3.32 Třídění prvního stupně: Ubytování
Graf. č. 3.33 Třídění druhého stupně: Ubytování
Graf. č. 3.34 Třídění prvního stupně: Sportovní využití
Graf. č. 3.35 Třídění druhého stupně: Sportovní využití
Graf. č. 3.36 Třídění prvního stupně: Služby
Graf. č. 3.37 Třídění druhého stupně: Služby
Graf. č. 3.38 Třídění prvního stupně: Infrastruktura
Graf. č. 3.39 Třídění druhého stupně: Infrastruktura
Graf. č. 3.40 Třídění prvního stupně: Zdroj informací před cestou do Znojma
Graf. č. 3.41 Třídění druhého stupně: Zdroj informací před cestou do Znojma
Graf. č. 3.42 Třídění prvního stupně: Způsob dopravy do Znojma
Graf. č. 3.43 Třídění druhého stupně: Způsob dopravy do Znojma
54
10. Přílohy
Příloha č. 1: Záznamový arch
ZÁZNAMOVÝ ARCH – Návštěvníci města Znojma
1. Odkud jste?
Kraj
Jihomoravský
BK
BI
ZN
BV
HO
VY
Jihočeský
ST
PI
TA
JH
CB
PT
CK
Královehradecký
HK
RK
NA
TU
JC
Karlovarský
KV
SO
CH
Liberecký
LB
JN
SM
CL
Olomoucký
JE
SU
OC
PR
PV
Moravskoslezský
BR
OP
KL
FM
NJ
Pardubický
PU
CR
SY
UO
Plzeňský kraj
TC
PS
RO
PJ
KT
DO
Středočeský kraj
MB NB
KO
KH
BN
PZ
PB
BE
KL
RA
PH
ME
Ústecký
CV
LN
MO LT
TP
UL
DC
Vysočina
HB
ZR
JI
TR
PE
Zlínský kraj
ZL
UH
KM VS
Hlavní město Praha
PH
Jiné
………………………………………………………
2. Je Znojmo:
a) cíl Vaší cesty
b) jenom projíždíte
c) místo obchodního jednání
1
2
3
3. Přenocování ve Znojmě
a) bez
1
2
b) 1 přenocování
c) 2-3
3
d) 4 a více
4
3.1.Pokud jste přenocovali, kde jste ubytovaní?
a) přímo ve Znojmě
1
2
b) mimo Znojmo
3.2.Druh ubytovacího zařízení
a) hotel
1
b) penzion
2
c) u známých
3
d) camp
4
e) chata, chalupa
5
f) jiné…
6
4. Cestujete:
a) sám
b) s rodinou
c) s přáteli
d) jiné…
1
2
3
4
5. Cíl návštěvy Znojma:
a) Poznávací
b) Rekreační
c) Nákup
d) Vyřizování
e) služební cesta
f) vzdělávací
g) jiné…
1
2
3
4
5
6
7
6. Celková spokojenost (oznámkujte jako ve škole)
1
2
3
4
5
7. Spokojenost s jednotlivými oblastmi
1 – velmi spokojeni, 2 – spíše spokojeni, 3 – spíše nespokojeni, 4 – rozhodně nespokojeni,
5 – nevím
a) kulturní akce
1
2
3
4
5
b) památky
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
c) příroda
d) NP
1
2
3
4
5
e) obchody
1
2
3
4
5
f) TIC
1
2
3
4
5
g) restaurace
1
2
3
4
5
h) orientace ve městě
1
2
3
4
5
i) ubytování
1
2
3
4
5
j) sportovní vyžití
1
2
3
4
5
k) služby
1
2
3
4
5
l) infrastruktura
1
2
3
4
5
8. Nejdůležitější zdroj informací před cestou do Znojma:
a) Nehledal
1
b) Média
2
c) Internet
3
d) doporučení známého
4
e) CA (CK)
5
f) TIC
6
g) Jiné
7
9. Jak jste do Znojma přijeli?
a) automobil
b) autobus (linkový)
c) zájezdový autobus
d) vlak
e) kolo
f) jiné
1
2
3
4
5
6