Správa diskových jednotek a systémů souborů

Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
Téma 12: Správa diskových jednotek a systémů souborů
1
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
Teoretické znalosti
V tomto cvičení se podíváte na práci s diskovými jednotkami. Naučíte se používat nástroj správy
disků, který se poprvé objevil až ve Windows 7.
Většina počítačů je vybavena několika typy jednotek, včetně interních diskových jednotek a jednotek
s výměnnými médii. Téměř pokaždé je první nainstalovaný pevný disk označen disk 0. Další disky se
poté nazývají disk 1,2 atd. Windows 7 umožňuje nastavit fyzický disk jako běžný nebo dynamický.
Běžné disky
Tento typ se v minulosti používal nejčastěji. Tento disk lze rozdělit na jeden nebo více oddílů. Oddíl je
logická část disku, která se chová jako fyzicky samostatný disk. Musí být naformátována (FAT, FAT32,
NTFS) a mít přiřazené označení. Formátovaný oddíl se potom nazývá svazek a lze k němu přistupovat
jako k místnímu disku v počítači. Dále umožňuje Windows 7 vytvářet na běžných discích primární a
rozšířené oddíly. Primární slouží ke spouštění operačního systému, a také je dále nedělitelný.
Dynamické disky
Poprvé se objevili v systému Windows 2000. Umožňují provádět většinu běžných úkolů údržby bez
nutnosti restartovat počítač. Podobně jako běžný disk lze i dynamický disk rozdělit. Dynamické disky
se však nedělí na oddíly, ale na svazky. Svazek se velmi podobá oddílu. Nejčastějším typem svazku je
jednoduchý svazek. Jednoduchý svazek se nachází na jediném disku a umožňuje spustit operační
systém nebo ukládat libovolná data. Stejně jako u oddílu na logické jednotce je nutné formátování.
Formátovaný svazek se nazývá dynamický svazek a můžete k němu v počítači přistupovat jako
k místnímu disku. Jednoduše řečeno – dynamický svazek umožňuje kombinovat místo na více
fyzických jednotkách a tvářit se jako jediný místní disk.
Kromě typu disku mají všechny disky styl oddílu: buď MBR (master boot record – hlavní spouštěcí
záznam), nebo GPT (GUID partition table – tabulka oddílů GUID).
MBR
Disky MBR obsahují tabulku oddílů, která popisuje umístění oddílů na disku. V případě tohoto stylu
oddílu obsahuje první sektor na pevném disku sektor MBR (hlavní spouštěcí soubor) a soubor
binárního kódu označovaný jako hlavní spouštěcí kód, který umožňuje start systému. U disků MBR lze
vytvořit svazky až do velikosti 4 TB a použít primární nebo rozšířený. Každý disk MBR může obsahovat
až čtyři primární oddíly a jeden rozšířený oddíl.
GPT
Ten byl vytvořen původně pro vysoce výkonné počítače s procesory Itanium. Je doporučený pro disky
větší než 2TB. Klíčový rozdíl mezi MBR a GPT spočívá ve způsobu uložení dat oddílů. Kritická data
oddílů jsou na discích GPT uložena v jednotlivých oddílech a disky také obsahují redundantní primární
a záložní tabulky oddílů, které zlepšují strukturální integritu. V počítačích typu x86 a x64 se systémem
BIOS se téměř vždy setkáte s MBR disky pro spouštění nebo ukládání dat a disky GPT využité jako
datové.
Systém Windows 7 poskytuje několik nástrojů pro práci s disky počítače. Prvním a nejvíce
přehlíženým nástrojem je klasická konzola Počítač (dříve Tento Počítač). K dalším nástrojům patří
Správa disků, FSUtil a DiskPart.
2
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
Správa disků
Tento nástroj poskytuje potřebné funkce pro správu disků, oddílů, svazků, logických jednotek a
příslušných systémů souborů. Lze zde provádět tyto operace:






Určit kapacitu, volné místo, stav a další vlastnosti disků,
Vytvořit oddíly a logické jednotky na běžných discích,
Rozšířením svazků zvětšit jejich prostor,
Naformátovat svazky a určit použitý systém souborů: FAT, FAT32 nebo NTFS,
Přiřadit svazkům písmena jednotek a cesty,
Převést běžné disky na dynamické a naopak.
FSUtil a DiskPart
Tyto nástroje umožňují práci s disky pomocí příkazové řádky. FSUtil je určen pro odborníky podpory,
kteří potřebují spravovat disky na velmi nízké úrovni (nejčastěji získávat informace). DiskPart
poskytuje téměř shodné funkce jako Správa disků, ale je ovládán pomocí příkazové řádky. Stačí zadat
příkaz diskpart.
Zlepšení výkonu disku
V systému Windows 7 existuje několik funkcí, které ovlivňují použití disků:

Windows ReadyBoost – zlepšuje výkon systému použitím jednotek USB flash jako dalších
zdrojů do mezipaměti. Odkládání dat z paměti RAM na USB je mnohem rychlejší než využití
virtuální paměti na pevném disku.

Windows ReadyDrive – zlepšuje výkon systému mobilních počítačů, které jsou vybaveny
hybridními jednotkami. Hybridní jednotka ukládá data jak na paměť RAM typu flash, tak na
fyzický pevný disk. RAM typu flash je mnohem rychlejší, a proto se změny mohou ukládat
nejprve do ní a teprve poté se změny synchronizují s fyzickým diskem. Výsledkem je snížení
otáčení pevného disku a tím dochází i k šetření baterie. Další výhodou je rychlejší spuštění a
obnovení z režimu spánku nebo hibernace. Tato funkce je v přenosných počítačích
s hybridními jednotkami k dispozici automaticky.

Windows SuperFetch – zlepšuje výkon systému úpravou algoritmů správy paměti. Stručně
řečeno systém optimalizuje využití paměti na základě toho, jak uživatel aktuálně pracuje
s počítačem (např. fronty s prioritou uživatelských procesů a procesů na pozadí).
3
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
Zadání cvičení
1. Správa disků
1.1. Spuštění – spusťte nástroj správy disků. (compmgmt.msc)
1.2. Vlastnosti – zjistěte, jestli používáte MBR nebo GPT a typ disku.
1.3. Zmenšení svazku – zmenšete svazek na ¾ disku.
1.4. Vytvoření svazku – vytvořte z volného místa druhý svazek a naformátujte ji NTFS.
1.5. Změna označení jednotky – přidělte novému svazku písmeno Z.
1.6. Jmenovka – přidělte disku jméno DATA.
1.7. Převedení formátu – vyzkoušejte si nanečisto převedení disku FAT32 na NTFS (pomocí
příkazového řádku administrátora).
1.8. Převod běžného disku – vyzkoušejte si převod disku z běžného na dynamický.
2. DiskPart
2.1. Spuštění – spusťte diskpart v příkazovém řádku.
2.2. Help – podívejte se na možnosti všech příkazů.
2.3. Výpis jednotek – podívejte se na seznam partition v počítači.
3. Další nástroje správy
3.1. Povolení ReadyBoost – podívejte se na možnost aktivace služby ReadyBoost.
3.2. Kontrola disku – spusťte kontrolu disku s automatickým opravováním chyb a obnovením
chybných sektorů.
3.3. Defragmentace – defragmentujte disk C:
4
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
Řešení:
1. Správa disků
1.1. Spuštění – spusťte nástroj správy disků. (compmgmt.msc)
1.1.1. Do lišty start zadejte příkaz compmgmt.msc.
1.1.2. Otevře se konzole pro správu PC. V části úložiště otevřete Správu disků.
1.2. Vlastnosti – zjistěte, jestli používáte MBR nebo GPT a typ disku.
1.2.1. Styl disku zjistíte přes jeho vlastnosti. Klikněte pravým tlačítkem na Disk 0 a zvolte
vlastnosti.
1.2.2. Na záložce svazky naleznete informace o stylu oddílu.
5
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
1.3. Zmenšení svazku – zmenšete svazek na ¾ disku.
1.3.1. Ukázka tohoto příkladu probíhá na fyzickém notebooku HP, takže rozložení disků se
liší od Vašeho prostředí. Např. jsou zde další 2 svazky pro obnovení systému a pro HP
tools. Pravým tlačítkem klikněte na svazek, který chcete zmenšit.
1.3.2. Zadejte velikost zmenšení (v tomto příkladu 100GB). Klikněte na zmenšit.
1.3.3. Objeví se Nepřiřazené místo.
1.4. Vytvoření svazku – vytvořte z volného místa druhý svazek a naformátujte ji NTFS.
6
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
1.4.1. Pravým tlačítkem vyberte Nový jednoduchý svazek.
1.4.2. Ponechejte velikost.
1.4.3. Vyberte označení jednotky.
1.4.4. Nastavte formátování na NTFS a zaškrtněte rychlé. Pak ji stačí pouze dokončit.
7
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
Bohužel nemohl jsem dokončit tuto akci, jelikož používám běžný disk, který
neumožňuje více než 4 logické svazky, a proto bych musel disk převést na dynamický.
Díky tomu budu všechny následující úkoly provádět na disku C: namísto Vámi nově
vytvořeného.
1.5. Změna označení jednotky – přidělte novému svazku písmeno Z.
1.5.1. Pravým tlačítkem vyberte Změnit písmeno jednotky a cestu.
1.5.2. Vyberte Váš druhý disk.
1.5.3. Ze seznamu zvolte Z.
Pozor při této změně mohou přestat pracovat některé aplikace, které mají nastavenou
absolutní cestu C:…
1.6. Jmenovka – přidělte disku jméno DATA.
1.6.1. Jmenovka se nastavuje přes vlastnosti svazku.
8
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
1.6.2. Na záložce obecné zadejte název.
1.7. Převedení formátu – vyzkoušejte si nanečisto převedení disku FAT32 na NTFS (pomocí
příkazového řádku administrátora).
1.7.1. Tento krok nemůžete provést, jelikož nemáte v systému žádný svazek s tímto
formátem. V praxi můžete tento postup využít při změně formátování USB klíčenky,
jelikož na souborový systém FAT32 neuložíte jeden soubor o velikosti větší než 4GB.
Pozor následně nemusí být klíčenka přečtena DVD přehrávači apod., jelikož většina
přehrávačů umí načíst pouze FAT32.
Tento příkaz je jednostranný tedy FAT32 -> NTFS.
1.8. Převod běžného disku – vyzkoušejte si převod disku z běžného na dynamický.
1.8.1. Pravým tlačítkem vyberte na disku převést.
1.8.2. Vyberte fyzický disk, který chcete převést.
9
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
1.8.3. Zobrazí se detaily před převodem.
Doporučuji stornovat a neprovádět dále.
10
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
2. DiskPart
2.1. Spuštění – spusťte diskpart v příkazovém řádku.
2.1.1. Spusťte příkazový řádek jako administrátor a zadejte příkaz diskpart.
2.2. Help – podívejte se na možnosti všech příkazů.
2.2.1. Příkazem help zobrazíte všechny možné příkazy s vysvětlením.
2.3. Výpis jednotek – podívejte se na seznam partition v počítači.
2.3.1. Vždy musíte nejdříve zvolit disk, se kterým chcete pracovat, a teprve poté volat
příkazy.
11
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
3. Další nástroje správy
3.1. Povolení ReadyBoost – podívejte se na možnost aktivace služby ReadyBoost.
3.1.1. Tento příklad si zřejmě v prostředí VirtualBoxu nebudete moci vyzkoušet, tak jen pro
ukázku. Připojte Vaši USB klíčenku. Objeví se nový svazek a disk ve Správě disků.
3.1.2. Přejděte do jeho vlastností.
3.1.3. Na záložce ReadyBoost uvidíte příslušné možnosti.
3.2. Kontrola disku – spusťte kontrolu disku s automatickým opravováním chyb a obnovením
chybných sektorů.
12
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
3.2.1. Tento nástroj spustíte nejrychleji přes vlastnosti příslušného disku na záložce
Nástroje.
3.2.2. Zaškrtněte níže uvedené body.
Teď již stačí jen vyčkat na závěrečnou zprávu kontroly.
3.3. Defragmentace – defragmentujte disk C:
3.3.1. Defragmentaci jsme již prováděli v jednom z předcházejících cvičení, a proto jen pro
připomenutí.
3.3.2. Zde můžete sestavit pravidelný plán nebo provést pouze analýzu.
13
Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů
14