armády, kasárna, letiště 1939
Transkript
armády, kasárna, letiště 1939
ARMÁDY, KASÁRNA, LETIŠTĚ 1939 - 1945 V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Armáda v Českých Budějovicích sídlila od roku 1663 a od malé posádky se její počty neustále navyšovaly. V polovině 30.let dvacátého století zde bylo dislokováno několik tisíc vojáků. Pro vojsko sloužilo ve městě a okolí několik desítek budov a šest velkých kasáren. Tato kasárna se v průběhu let několikrát přejmenovávala, ale jejich umístění zůstávalo. K 15.3.1939 zde již mnoho vojáků nezůstalo, po odstoupení pohraničí v roce 1938 byla velká část armády demobilizována a ve většině útvarů zůstalo pouze nezbytné množství důstojníků a mužstva. Jaké jednotky byly v Českých Budějovicích dislokovány uvádí tabulka č. 1: Stav vojska v Českých Budějovicích k 15.3.1939. Německá armáda se po odstoupení pohraničí v roce 1938 přesunula blíže .c z k nově vytýčeným hranicím a byla umístěna v Kaplici, Českém Krumlově, Freistadtu atd. 15.3.1939 dostala rozkaz k obsazování jižních Čech a hlavního správního centra města Českých Budějovic. Město samotné obsadil 130.pěšší pluk, 45.pěšší divize Wehrmachtu, kterému velel plukovník Claus Boie, o hs obsazení města referovaly tehdejší Českobudějovické listy takto: „Kolem druhé hodiny odpolední vešly německé oddíly na Linecké předměstí. Příchod dvou batalionů pěchoty dál se Divadelní ulicí. Vedl je komandant plukovník Boie. Oddíly zaujaly místo před radnicí, před .v l řečnickou tribunou shromáždili se němečtí zástupci úřadů, krajský vůdce Westen, dále vedoucí zdejšího německého Arbeitsamtu dr. Jarolím, komisař David, členové lineckého vedení NSDAP a krajského vedení NSDAP v Krumlově a jiní. Vedle tribuny stáli zástupci města Č. Budějovice. První promluvil komisař David. w w Uvítal oddíly německé branné moci, vedené plukovníkem Boie, jako vykonavatele vůle Führerovy, jemuž děkuje jménem německého obyvatelstva města. Pak představil komisař David starostu Neumana, který pronesl pozdrav, načež následovalo představování zástupců úřadů a městské rady. Plukovník Boie děkuje budějovickému obyvatelstvu za tak srdečné přivítání. Řekl „Činíme svou povinnost, bereme-li vaše město w pod svou ochranu, ale činíme tuto povinnost z celého srdce rádi.“ Jeho slova byla provázena trojnásobným „Sieg heil“ a provoláváním slávy vrchnímu veliteli branné moci Adolfu Hitlerovi. (2x foto z uvítání) Všechny německé jednotky dorazily do města do večerních hodin. Okamžitě po obsazení kasáren začalo odevzdávání zbraní, které dle tisku proběhlo „v úplném pořádku a shodě“. Během dalších dní byly uvolněny některé převážně české školy pro říšské vojsko. 19.3.1939 přijel do města před 17.hodinou velicí generál XIII.armádního sboru Svobodný pán z Weichsu a zástupce vládního presidia Müller. Generála přivítal komisař David. Po projevech vykonal generál Weichs přehlídku shromáždění a korporací. Po přehlídce se generál ubytoval v hotelu Slunce a byl jmenován velitelem posádky (foto 2). Další „sláva“ se konala 29.3.31939 od 13 hodin a zúčastnil se jí velitel III. armádní skupiny generál Blaskowitz, který vykonal přehlídku místní pěchoty a německých spolků na českobudějovickém náměstí . Po všech těchto slavnostech se Němci začali zařizovat a úřadovat. Už v červnu byla kasárna opuštěna čs.armádou a vyšlo oznámení o přemístění zbylých vojenských útvarů, úřadů a ústavů v likvidaci do budovy kasáren na Mariánském náměstí. Toto velení zde bylo až do konce července, kdy byla čs.armáda rozpuštěna. S tím souvisel zákaz nošení československých vojenských uniforem k 1.8.1939. Zároveň došlo k přejmenování českobudějovických kasáren (tabulka 2). S nastávajícím podzimem se vojska ve městě začala vyměňovat s přípravou na zahájení války s Polskem. Bojové jednotky postupně odešly a nahrazovaly je jednotky záložní a výcvikové (tabulka 3). V dalším průběhu okupace se v Českých Budějovicích vystřídalo mnoho cvičných a záložních jednotek a škol. Na konci dubna a v průběhu prvních květnových dnů 1945 se do města dostalo mnoho různorodých jednotek, jejichž identifikaci zatím neznáme. Velitel posádky byl generál major Wilhelm Richard Runge (narozen 23.5.1888 a zemřel .c z 27.8.1954 v sovětském zajetí) (tabulka 4) (foto). Ten také po podepsání kapitulace německých vojsk spolu s nimi město 8. května opustil, aby byl zajat Američan ve Vimperku 9.5.1945. Poté byl předán sovětské armádě. Zajímavostí z 8. května 1945 je příjezd několika amerických obrněných vozidel a jeppů na hlavní náměstí v Č. Budějovicích (foto). Američané se po krátkém zdržení a rekognoskaci situace opět vrátili hs k demarkační čáře. Nedaleko města u obce Planá byla na konci 30.let zahájena výstavba civilního letiště. Do 15.3.1939 ale .v l nebyl dokončena, postaveny byly pouze dva hangáry a upravena vzletová a přistávací dráha. V průběhu okupace v severní části letiště tam Němci vybudovali barákový tábor, ve kterém byla od ledna 1940 umístěna letecká zpravodajská škola. Teprve s přibývající potřebou výcviku nových pilotů se započalo w w s novou výstavbou na letišti. Byl postaven nový hangár, rozšiřována vzletová i přistávací dráha a další. Od roku 1942 zde byla umístěna letecká škola (LKS 7), která měla základnu v rakouském Tullnu, a zde bylo pomocné a výcvikové letiště. Bojové jednotky letectva zde nebyly. První bojová jednotka (SG 10/I) se zde školila a přeškolovala na letounech Ju-87 a Fw-190 od března do listopadu 1944. Jedním z instruktorů byl i w nositel Rytířského kříže a úspěšný ničitel tanků Erhard Jähnert (viz foto). Další jednotka na školení zde byla 3/JG-105, která se zde dlouho nezdržovala. V průběhu roku 1944 sem přišla i jednotka, která přebírala vyrobená letadla a dále je přelétávala k bojovým útvarům (I.Flüg1Gruppe-Süd-Ost) Nedaleko letiště v Č. Budějovicích se v jeho severní části od prosince 1943 vyráběl letoun Fi-156. Do června následujícího roku zde bylo vyrobeno 73 kusů verzí C-7 a D-2. Po ukončení výroby těchto letounů se ve stejných prostorách začal montovat letoun Fw-190 ve verzi A-8. Do července roku 1944 se zde smontovalo cca třicet kusů. (foto) Od prosince 1944 započala montáž letounů Me-262. Ale ne v dílnách na letišti, ale v nově dostavěných dílnách u dvora Koroseky nedaleko Homol. Prostory měly výrobní plochu cca 2000m2. Do konce dubna 1945 zde bylo smontováno nejméně 20 kusů verze A-1. Rok 1945 přivedl na letiště jak bojové, tak dopravní jednotky německé Luftwaffe, letiště sice bylo ještě v týlu, ale fronta se rychle přibližovala. V březnu a v dubnu se českobudějovické letiště stalo jednou z důležitých základen Luftwaffe s několika desítkami letadel všech možných typů (tabulka 5 útvarů a typů letadel.) S intenzivním nasazením docházelo i k velkému množství leteckých nehod a katastrof, při kterých zahynulo několik německých pilotů. Mezi nimi byl i předávací pilot 1 . Flüg- Gruppe Süd-Ost Hans Voss, který na letounu Me-262 zahynul na českobudějovickém letišti 25.3.1945 (foto). Byl pohřben na dnes již neexistujícím hřbitově v Č. Budějovicích. Na stejném pohřebišti byl pochován americký pilot W. Preddy (foto), který zemřel po sestřelení nad letištěm 17.4.1945 ve vojenské nemocnici v Č. Budějovicích. Preddy byl po válce exhumován a převezen na americký hřbitov ve Francii. V prvních květnových dnech již letecké aktivity Luftwaffe poklesly jednak vlivem nedostatku pohonných .c z hmot, ale i pilotů. Na závěr války na letišti v Českých Budějovicích vzpomíná tehdejší německý letecký technik S. Kittelmann : „Mou poslední jednotkou byla I. Flüg 1 – Jih –Východ v Budějovicích. Tehdy jsem u letky pracoval jako palubní radista a měli jsme za úkol starat se o převáděcí rádiový styk tam montovaných Me-262 k ostatním letkám. Stroje byly zalétávány dvěma piloty a pak našimi piloty předávány na jiná hs letiště. Tou dobou byl naším velitelem kpt. Brunner, jako velitel letky byl npor.Lang z Vídně. Musím podotknout, že jsme byli ubytováni v barácích mimo letiště a nepodléhali jsme veliteli letiště plk. Bayerovi. 6.nebo 7.51945 přijel terénní vůz české policie na vstupné bránu. Velitel jednotky a s ním 8 – 10 policajtů, .v l žádali předání naší letky, neboť za pár hodin (podle nich) se měli objevit Sověti. Vládu na nebi měli v té době Američané, kteří takřka denně kroužili nad naším územím. Náš velitel kpt. Brunner dostal rozkaz tuto policejní skupinu odzbrojit a zatknout. To se také stalo. Zavřeli jsme je do cel ve strážních barácích. Poté co w w jsme dostali rozkaz k přesunu, předali jsme je jiné jednotce. 8.5. ráno jsme opustili letiště německým vojenským náklaďákem. Řidičem byl Augustiniak z Magneburgu. Odjeli jsme směr Pasov poté, co jsme zničili některé naše věci, neboť jsme si mohli vzít jen jedno zavazadlo. Tak začala má cesta do zajetí.“ w Po odchodu německé armády letiště obsadili českoslovenští dobrovolníci a vojáci, kteří zde objevili nepoškozený letoun Fi-156 (Storch) a po nezbytné údržbě s tím ještě ten den a den následující provedli F. Papáček a F. Steinbauer několik letů nad Českými Budějovicemi a okolím (foto). 10.5.1945 ve večerních hodinách na letiště a do nedalekých Korosek dorazila Rudá armáda. Na letišti zbylo několik desítek poškozených, ale i nepoškozených letadel a několik set kilogramů munice a pum. Na letišti potom společně působili českoslovenští vojáci (pod velením npor. F. Mareše) a sovětští vojáci, kteří letiště opustili v srpnu 1945. Tabulka 1. (Schématismus branné moci československé PRAHA MNO) Útvary v Českých Budějovicích Velitelství 5. Divize Posádkové velitelství Pěší pluk 1. Mistra Jana Husi Od 1.1.1920 1.11.1918 1.11.1918 Do 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 Dělostřelecký pluk 5. Automobilový prapor 1. Vozatajský prapor 1. Sborová zbrojnice č.1 Stavební správa č.1 Divizní (sborová) nemocnice Proviantní sklad 5. Doplňovací okresní velitelství Vojenská duchovní správa u velitelství 5. divize Dělostřelecký pluk 105 Remontní baterie 5 Odbočka sborové zbrojnice č. 1 15.7.1920 25.2.1921 5.12.1927 1.1.1937 1.1.1937 5.2.1921 1.7.1920 1.10.1918 1.10.1920 1.10.1920 1.10.1936 1.1.1937 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 31.7.1939 Tabulka 2. (Archiv autora) .c z Název za války Kasárna gen. Kraus Kasárna Jiřího z Poděbrad Kasárna Žižkova Masarykova kasárna Ludendorfova kasárna Hindenburgova kasárna Kasárna Conrada Hützendorf Kasárna Adolfa Hitlera Algemaine Krankenhaus Masarykova kasárna .v l Čtyřdvorská kasárna Zeměbranecká kasárna Název za 1. republiky Kasárna plk. Švece hs Název kasáren Kasárna na Mariánském náměstí Kasárna v Žižkově třídě Kasárna Žižkova Kasárna na Pražské třídě Tabulka 3. (Archiv autora + www.lexikon-der-wehrmacht.de) w w w Název Infanterie – Regiment 130 I./ Infanterie – Regiment 130 Division Nr. 151 Infanterie – Ersatz- Regiment 10 Grenadier – Ersatz- Regiment 10 Infanterie – Ersatz- Regiment 11 Infanterie – Ersatz- Regiment 35 Infanterie – Ersatz- Batallion 23 Infanterie – Ersatz- Batallion 109 Infanterie – Ersatz- Batallion 119 Infanterie – Ersatz- Batallion 130 Infanterie – Ersatz- Batallion 302 Grenadier – Ersatz- Batallion 302 Grenadier – Ersatz – bzw. Ausbildungs – Battalion 302 Artillerie – Ersatz – Regiment 11 Artillerie – Ersatz – Abteilung 11 Wehrkreis ROB – Lehrgang XIII Wehrbezirks – Kommando Wehrmeldeamt Budweis Auβenkommando Ghetto Litzmannstadt Od - do 15.3.1939 – 10.8.1939 15.3.1939 – 10.8.1939 14.10.1940 – 15.7.1941 14.9.1940 – 13.12.1943 14.9.1940 – 15.7.1941 4.11.1939 – 20.8.1940 1.10.1940 – 28.6.1941 15.10.1942 – 12.12.1943 10.11.1939 – 15.10.1940 20.8.1939 – 10.1.1940 1.10.1942 – 30.4.1945 1.10.1942 – 30.4.1945 27.9.1940 – 28.4.1941 1939 – 1945 1939 – 1945 1939 – 1945 1941 - 1944 von Tabulka 4. A i B (www.lexikon-der-wehrmacht.de + HISTORIE a VOJENSTVÍ Praha) Stavy německé armády v Českých Budějovicích ke konci války Záložní vojsko školy 2179 Jednotky a zeměbrany 815 Služebny 132 Polní vojsko Letectvo včetně Feldherrnhalle 963 987 Námořní spojovací škola 65 Celkem 5141 Stavy výzbroje německé armády v Českých Budějovicích ke konci války Samopaly 4206 162 Lehké a Minomety těžké kulomety 104 13 Děla Pancéřové pěsti 1 720 Tanky obrněná vozidla 3 .c z Pušky Tabulka 5. (Archiv autora a www.lexikon-der-wehrmacht.de) hs Od - do 6.1944 – 4.1945 30.12.1939 – 7.4.1943 10.1939 – 4.1945 3.1944 – 10.1944 11.6.1944 – 26.7.1944 12.1944 – 18.2.1945 1.1945 – 4.1945 1.1945 – 4.1945 4.1945 – 5.1945 4.1945 – 5.1945 4.1945 – 5.1945 4.1945 – 5.1945 4.1945 – 5.1945 4.1945 – 5.1945 11.1944 – 4.1945 w w w .v l Název jednotky I.FLÜG 1 Gruppe Südost Luftflotten – Nachrichten- Schule 4 Arbeitsplatz LKS Tullm (LKS 7) I/SG-102 3/JG-105 Stab/Kampfgeschwader (J)30 I.(Erg.)/ Kampfgeschwader (J)30 II./Kampfgeschwader (J)30 N.A.G. 14 3./N.A.G. 14 2./N.A.G. 16 S.G.10 I./S.G. 10 2./N.S.G. 10 Sanitäsflugbereitschlaft Jan Ciglbauer Typ letounu Ar-96, Fw-156, Si-204 Ju-87, Fw-190 Fw-190, Bf-109 G Bf-109 G Bf-109 G Bf-109 G Bf-109 G Bf-109 G Bf-109 G Fw-190 F8 Fw-190 F8 Fw-190 F8 a Plukovník Claus Boie později generálmajor narozen 10. ledna 1891 v Královci. Zemřel 28.8.1983 w w w .v l hs autora a Jihočeské muzeum České Budějovice) .c z v Lüneburgu. Kapituloval ve Francii 24.8.1944, byl zajat Francouzi, propuštěn v roce 1948. (foto archiv Uprostřed Maxmilian von Weichs později polní maršál narozen 12. 11.1881 v Dessau, zemřel 27.6.1954 v Bonnu (foto SOKa Č.B.) Wilhelm Runge pozdější generálmajor narozen 23.5.1888 v Torgau, zemřel 27.8.1954 v ruském zajetí. w w w .v l hs .c z (9.5.1945 zajat Američany ve Vimperku, 15.5.1945 předán Rudé armádě) (Foto archiv autora) Major Erhard Jähnert, příslušník III/SG-3 ,narozen 17.8.1917 v městě Panitzsch, zemřel 23.7.2006 ve městě Jever. (foto archiv autora) .c z w w w .v l JaPo Hradec Králové) hs Hans Voss, zkušební pilot narozen 14.7.1916 v Melsdorfu, zemřel 25.3.1945 v Českých Budějovicích. (foto Poručík William Preddy narozen 20.7.1924 v Severní Carolině, zemřel 18.4.1945 ve vojenské nemocnici v Českých Budějovicích. Exhumován a převezen na francouzský hřbitov amerických vojáků. (foto autora) .c z Letadlo Fi-156 Storch nad českobudějovickým náměstím 9.5.1945 odpoledne. (Foto archiv autora via Ch. w w w .v l hs Koch) První američtí vojáci na českobudějovickém náměstí 8.5.1945 dopoledne. (Foto archiv autora) .c z hs .v l w w w Neměcké hlášení o stavu leteckých jednotek z 21.4.1945. (Foto archiv autora) .c z hs .v l w w w Americká průzkumná zpráva z českobudějovického letiště z 19.6.1944 (Foto archiv autora) .c z hs .v l w w w Zpráva o havárii německého letadla. (Foto SOkA Č.B.) .c z w w w .v l hs Foto kasáren Čtyři Dvory v roce 1941. (Foto Jihočeské muzeum ČB) Jeden z posledních vyrobených letounů (1. července 1944) FW – 190 A8. Výrobní číslo 690139 (Foto JaPo Hradec Králové)
Podobné dokumenty
náhled publikace
V roce 1992 bylo k pluku dodáno prvních šest
letounů L-39MS (L-59) a v roce 1993 jsou u pluku
vyřazeny z provozu všechny verze letounů MiG-21.
Od roku 1993 probíhá výcvik u 1. školní letky na
letou...
Zpravodaj 04 - Město Králův Dvůr
v dnešní době nemohou práci nalézt, ač pracovat chtějí a umějí. S nedostatkem pracovní
příležitosti se pak pojí další problémy, které
u mnohých z nich vedly až ke ztrátě střechy
nad hlavou. Stali s...
„junák — český skaut“. - Časopis Skaut
někteří při činnosti tak idlonbo tťvajiící polevili, ale většina jich,
dík tulhé výchově skautské, vytrvala po celé prázdniny a do
byla skautům mnoho uiznánlí, P r a c í p (o 1n í c h, pro něž z p...