Projekt RDS - PSP

Projektování el. zařízení
IČO 640 82 351
Korunní 63
709 00 Ostrava - Mar. Hory
tel.: 724 978 547
E-mail:
[email protected]
Technická zpráva
Půdorys střecha - vnější LPS
bleskosvod
E–2
Projektování el. zařízení
IČO 640 82 351
Korunní 63
709 00 Ostrava - Mar. Hory
tel.: 724 978 547
E-mail:
[email protected]
Obsah :

Základní technické údaje

Technický popis

Doklady
Projektování el. zařízení
IČO 640 82 351
Korunní 63
709 00 Ostrava - Mar. Hory
tel.: 724 978 547
E-mail:
[email protected]
-1-
1. Základní technické údaje :
a) Rozvodná soustava
3+N+PE AC 50 Hz, 230/400V/TN-S.
b) Ochrana před úrazem elektrickým proudem dle ČSN 33 2000-4-41:
Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí:
bezpečná
c) Vnější vlivy dle ČSN 33 2000-3 z hlediska ČSN 33 2000-5-51:
AA5, AB5, AC1, AD1, AE1, AF1, AG1, AH1, AK1,
AL1, AM1, AN1, AP1, AQ1, AS1, BA1, BC1, BD1,
BE1, CA1, CB1
Třídění vnějších vlivů
Pro jednoznačnost stanovených vnějších vlivů není vypracován protokol o určení těchto vlivů,
a je tak nahrazen tímto odstavcem c).
2. Technický popis :
1. Všeobecné údaje
2. Technický popis a návrh ochrany objektu před bleskem
3. Zemní práce
4. Nakládání s odpady
5. Staveniště a organizace výstavby
6. Bezpečnost práce
7. Závěr
8. Údržba
3. Doklady :
Kopie ŽL zhotovitele projektu
Kopie oprávnění k projekční činnosti
Certifikát 2012
Zkušební zpráva 2000103025-A
Certifikát č. 3013V-08-0486
Oprávnění pro distribuci
12-03-09TZ
-2-
1. Všeobecné údaje :
Projektová dokumentace řeší vnější ochranu objektu před účinky blesku - LPS a byla provedena na
základě objednávky a po předchozím jednání investora s projektantem a dodavatelem.
Projektantovi byl předán výkres půdorysu střechy. Objekt je šestipodlažní se suterénem. Střecha je
plochá s krytinou z asfaltových pásů, odvodněná vyspádováním do střešních svodů, které odvádějí
dešťové vody vnitřními prostory objektu. Střecha strojovny výtahu je rovněž plochá s oceloplechovou
krytinou.
Objekt slouží jako bytový dům a je umístěna v městské zástavbě.
Řešení vnitřní ochrany před bleskem a přepětí není předmětem tohoto projektu, bude řešeno v rámci
silnoproudé elektroinstalace.
Provede se pouze vnější ochrana proti atmosférickému přepětí. Do této ochrany patří jímací zařízení a
svody. Uzemňovací soustava je řešena jinou částí dokumentace a je provedena základovým
zemničem s vývody nad terén.
2. Technický popis a návrh ochrany objektu před bleskem :
Bylo dohodnuto, že pro ochranu objektu před účinky blesku bude použito progresivního jímacího
zařízení NIMBUS.
Návrh a způsob provedení ochrany objektu před přímými účinky blesku
Ochrana LPS se provede realizací progresivního jímacího zařízení NIMBUS od firmy Cirprotec Sl.,
Španělsko (výhradní zastoupení pro ČR a Slovensko – Velkoobchod Vysočina s.r.o., Husovo nám.14,
58401 Ledeč n.S., CZ).
Použitá legislativa pro návrh bleskosvodu s jímačem NIMBUS není v rozporu s ČSN EN 62305-1 až 4.
Vzhledem k tomu, že nová ČSN EN 62305-1 až 4 neřeší problematiku návrhu bleskosvodů s využitím
jímacího zařízení NIMBUS a tedy ji ani nepopírá, lze se při návrhu bleskosvodu s jímačem NIMBUS
opřít o ČSN EN 33 2000-5-51 čl. 511.
Revizní technici revidující bleskosvody se budou opírat o právoplatné certifikáty vydané
kompetentními orgány. Aktuálně platné certifikáty jsou dokladem o vhodnosti použitých výrobků pro
stavby ve smyslu nového stavebního zákona č. 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(§ 156) a potvrzují, že certifikovaný výrobek v rozsahu výrobcem určeného použití může být navržen a
použit do staveb ve smyslu § 156 zák. č. 183/2006 Sb.
Princip činnosti bleskosvodu s jímačem NIMBUS
Jímací zařízení bleskosvodu, NIMBUS je atmosférické vysokonapěťové zařízení z nerezavějící oceli
neobsahující žádnou jadernou část, zcela schopné samostatné činnosti. NIMBUS emituje
vysokonapěťový signál o přesně definované a řízené frekvenci a amplitudě. Svou energii vyvozuje z
okolního elektrického pole existujícího v době bouřky. Účinnost tohoto zařízení umožňuje na jeho
hrotu včasnou inicializaci vzhůru směřujícího výboje, což je velkou výhodou. Díky této vlastnosti
NIMBUSU se vyslaný vstřícný výboj spojí jako první se shora směřující větví bleskového výboje a určí
tak místo, kde blesk udeří.
Obecný popis instalace bleskosvodu
Systém bleskosvodu je složen z atmosférického vysokonapěťového bleskového terminálu, svodového
vodiče a uzemnění. Jímací zařízení bleskosvodu musí být nejvyšším bodem chráněného objektu,
musí být dostatečně upevněno a musí odolávat účinkům počasí. Všechny neuzemněné kovové hmoty
nacházející se na střeše ve vzdálenosti menší než 1 metr musí být spojeny se svodovým vodičem
stejného druhu materiálu. Každý anténní stožár musí být spojen se svodovým vodičem přes anténní
jiskřiště. V případě, že bleskosvodná tyč je umístěna přímo na anténním stožáru, není jiskřiště
požadováno.
12-03-09TZ
-3-
Hromosvodové jímací vedení je navrženo drátem AlMgSi 8mm upevněným do betonových podpěr
s plastovou podložkou a rozmístěných středem střechy. Betonové podpěry budou od sebe vzdáleny
cca jeden metr a na střešní krytinu nalepeny asfaltovým lepidlem, dle zvyklosti realizační firmy.
Na jímací soustavu budou napojeny hromosvodové svody, které jsou navrženy jako svody skryté a
budou provedeny dle detailu viz v. č. E – 2.
Svodový vodič AlMgSi 8mm se uloží do plastové netříštivé trubky umístěné pod zateplením objektu
bytového domu tak, aby byl co nejpřímější a vedl co nejkratší cestou k zemnící soustavě. V trase je
třeba se vyhýbat ostrým obloukům a prudkým zakřivením. Svodový vodič by se měl vyhýbat křížení se
silnoproudým a slaboproudým elektrickým vedením, aby v nich nedocházelo k poruchovým
indukovaným napětím. Ve výši cca 0,6 m nad zemí(varianta 1, nebo varianta 2 v chodníku cca 0,6m
od objektu BD), bude na svodovém vodiči osazena zkušební svorka. Uzemňovací soustava je tvořena
již provedeným základovým zemničem.
Zemní odpor Rz samostatné zemnicí soustavy bleskosvodu musí být menší nebo rovný 10 ohmům.
Účinnost hromosvodné soustavy
Stoprocentní účinnost nezajišťuje žádné technické zařízení. Je tomu tak i v případě hromosvodní
ochrany v přírodních podmínkách. Ani v laboratorních podmínkách nelze vytvořit předpoklady pro
dostatečnou analýzu intenzity elektrického pole za bouřkového počasí v parametrech odpovídajících
přírodě.
Proto
u
systému
existuje
vždy
určitá
míra
zbytkového
rizika.
Tvrzení, že aktivní hromosvod je natolik účinný, že údajně dokáže „přitáhnout blesk“, zvednout tak bod
úderu blesku výše nad chráněnou stavbu a zvětšit rádius ochranné plochy, než jakou poskytují
standardní
hromosvody,
nebylo
dosud
jednoznačně
prokázáno.
Stále však neexistuje dostatečná teoretická analýza ani pozorování v přírodě, které by potvrdily lepší
účinnost aktivních hromosvodů oproti klasickým. V tomto ohledu se zdá být nejslibnější varianta
laserového hromosvodu, který však zatím také nemá hmatatelné výsledky výzkumu a navíc je
ekonomicky náročný.
3. Zemní práce:
Před provedením výkopových prací tj. při využití varianty č. 2 - umístění zkušební svorky v chodníku
zajistí dodavatel montážních prací vytýčení veškerých podzemních inženýrských sítí jejich majiteli,
seznámí s tímto své montážní pracovníky, pořídí o tomto zápis do stavebního deníku, zajisti dodržení
ochranných pásem a nenarušeni těchto stávajících podzemních inženýrských sítí (vedení).
Zábor prostranství pro stavební činnost zajistí dodavatel včetně uvedení prostranství do původního
stavu.
4. Nakládání s odpady:
S veškerými odpady, které budou vznikat stavební činnosti musí být nakládáno v souladu s
ustanovením zákona č. 185/2001 Sb. a vyhlášek k jeho provádění:
č.381/2001 Sb.
č.382/2001 Sb.
katalog odpadů
o podrobnostech nakládání s odpady
Při montážích dochází ke vzniku odpadů, které je nutno likvidovat v souladu se zákonem č. 185/2001
Sb. Dle Vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. se jedná o odpady zatříděné dle kódu druhu odpadu (17 01 01
- beton z podkladové vrstvy, 17 05 04 zemina nebo kameny).
Pro dodavatele - původce je závazná evidence odpadů v průběhu výstavby a podrobnostech v
nakládání s nimi. Veškeré doklady pak budou předloženy v rámci kolaudace stavby.
5. Staveniště a organizace výstavby:
1.Investor předá staveniště v takovém stavu, aby dodavatel mohl započít práce podle
schválené dokumentace a podle podmínek dohodnutých v uzavřené smlouvě o dílo.
12-03-09TZ
-42. Průběh prací bude prováděn v souladu s příslušnými normami ČSN a souvisejícími
předpisy, platnými v době realizace stavby.
6. Bezpečnost práce:
Ochrana zdraví a zajištění bezpečnosti při práci:
Při práci je nutno dodržovat zejména zák. 262/2006 Sb. a zák. 309/2006 Sb.. kterými se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Při montáži, odzkoušení, revizích i provozuje nutno dbát základních požadavků k zajištění bezpečnosti
práce - viz vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění
bezpečnosti práce a technických zařízení ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb., vyhlášky č. 207/1991
Sb., a vyhlášky č. 362/2006 Sb., včetně navazujících vyhlášek a nařízení.
Pro montáže musí být zpracovány technologické postupy, především podmínky pro osobní nebo
kolektivní zajištění pracovníků proti pádu! Způsoby zabezpečení proti pádu určí dodavatel prací!
7. Závěr:
Veškeré elektromontážní práce se provedou podle platných norem ČSN, ON a za dodržení
platných bezpečnostních předpisů. Před uvedení do provozu musí projít ochrana proti blesku výchozí
revizi ve smyslu platné ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6-61.
Stavba nemá negativní vliv na životní prostředí.
Projektant upozorňuje na to, že každá elektrická a hromosvodová instalace musí mít předepsanou
dokumentaci, umožňující provoz, údržbu a revize elektrických zařízení podle ČSN 33 2000-1 čl.5.2 a
čl.7.1 ČSN 33 3210 a danou vyhláškou č.48/82 Sb.§4.
K přejímacímu řízení doloží dodavatel montážních prací „Závazné podklady k přejímacímu řízení" a
atesty použitých prvků. Změny oproti projektové dokumentaci lze provádět pouze s vědomím a za
souhlasu projektanta a investora.
8. Údržba
LPS by měl být pravidelně udržován tak, aby bylo zajištěno, že nedojde k jeho zhoršení a požadavky,
pro které byl navržen, budou dále plněny. Programy revizí a údržby budou specifikovány projektantem
nebo montážní firmou LPS společné s majitelem stavby, nebo jeho autorizovaným zástupcem.
Provede se v rámci předání díla ve spolupráci investor – projektant – zhotovitel a bude součástí
zápisu o předání díla.
Součásti LPS mohou ztrácet svoji účinnost v delším časovém období vlivem koroze, povětrnostních
podmínek, mechanického poškození a škod způsobených úderem blesků.
Pro provedení údržby a revize LPS by měly být koordinovány dva programy: revize a údržba.
Údržba LPS je důležitá, i když byla projektantem LPS učiněna zvláštní opatření a zajištění proti
korozní ochrany a součásti LPS byly dimenzovány podle svého zvláštního vystavení poškození
bleskem a počasí jako dodatek k požadavkům této normy.
Mechanické a elektrické vlastnosti LPS by měly zůstat plně zachovány po celou dobu životnosti LPS,
aby byla dodržena shoda s požadavky této normy.
Může být nutné upravit LPS, budou-li provedeny změny na budově nebo na jejím vybavení nebo
změní-li se využití budovy.
Ukazují-li revize, že jsou nutné opravy, tyto opravy by měly být provedeny bezodkladně a ne
přesunuty do příštího cyklu údržby.
Postupy údržby
Periodické programy údržby by měly být stanoveny a četnost postupu údržby je závislá na
následujících aspektech:
zhoršení vlivu povětrnostních podmínek a podmínek okolí;
vystavení skutečným škodám způsobeným bleskem;
hladina ochrany určená pro stavbu.
12-03-09TZ
-5-
Postupy údržby by měly být stanoveny pro každou dílčí LPS a měly by být částí celkového programu
údržby stavby.
Program údržby by měl obsahovat stránku o pravidelném postupu tak, aby bylo stanoveno pravidelné
provedení údržby a srovnání výsledků aktuální revize s výsledky předchozích pravidelných revizí.
Program údržby by měl obsahovat následující ustanovení: kontrolu všech vodičů LPS a součástí
systému:
-
kontrolu elektrického propojení instalace LPS;
měření zemního odporu uzemňovací soustavy,
kontrolu SPD;
znovu upevnění součástí a vodičů;
kontrolu, že nedošlo ke změně účinnosti LPS po rozšíření nebo změnách stavby nebo její
instalace.
Vizuální kontroly
-
Vizuální kontroly by měly být provedeny, aby bylo zajištěno, že:
návrh odpovídá této normě;
LPS je v dobrém stavu;
nejsou žádné uvolněné spoje a žádná náhodná přerušení vodičů LPS a spojů;
žádná část systému není poškozena korozí, zvláště na úrovni terénu;
všechny viditelné uzemňovací přívody jsou nedotčeny (funkční);
-
všechny viditelné vodiče a systémové součásti jsou uchyceny na montážní plochy a
-
součásti, které poskytují mechanickou ochranu, jsou neporušeny (funkční) a nacházejí se na
správném místě;
nebyly provedeny žádné další dodatky nebo alternativy chráněné stavby, které by vyžadovaly
dodatečnou ochranu;
Dokumentace o údržbě
O všech údržbářských pracích by měly být vedeny úplné záznamy, které by měly obsahovat přijatá
nebo požadovaná nápravná opatření. Záznamy o postupech údržby by měly být prostředkem pro
vyhodnocení součástí a instalací LPS. Záznamy o údržbě LPS by měly sloužit jako základ pro
následné kontroly postupů údržby také pro aktualizaci programu údržby. Záznamy o údržbě LPS by
měly být archivovány s projektem a spolu s revizními zprávami LPS. Při montážních pracích musí být
dodržovány bezpečnostní předpisy dané platnou vyhláškou “ Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. práce ve
výškách a po ukončení montážních prací, bude na el. zařízení vypracována výchozí revizní zpráva.
v Ostravě duben 2012
Karel Chytil
12-03-09TZ
Zkušební zpráva č. 2000103025-A
Strana 1 (z 8)
Laboratorio central oficial de electrotecnia
ZKUŠEBNÍ ZPRÁVA
Zadavatel:
CIRPROTEC
Č. zkušební zprávy:
2000103025-A
Adresa:
Cisterna, 83
08221 Terrassa
BARCELONA
Počet stran:
8 + 2 v dodatku
Datum začátku zkoušky:
04. 10. 2000
Datum ukončení zkoušky:
04. 10. 2000
Model:
Hromosvod s napájecím
zařízením (ESE)
NIMBUS CPT-1
Datum vystavení:
23. 10. 2000
Typ / referenční číslo
Prototyp
Související normy:
UNE 21186
NF C17-102
Zkoušené zařízení:
Zkoušku provedl:
Vedoucí odboru HV:
Santiago San Millán
Fernando Garnacho Vecino
PODMÍNKY PLATNOSTI TOHOTO DOKUMENTU:
• Výsledky zkoušky se vztahují pouze na zkoušený vzorek.
• Zkušební vzorek je popsán v této zprávě a odpovídá vzorku skutečně předanému, s úpravami, které
musely být v průběhu zkoušení provedeny pro splnění zkušebních podmínek. Úpravy, které byly provedeny,
jsou dokumentovány v materiálech LCOE.
• Reprodukování částí tohoto dokumentu je zakázáno.
• Pokud by do této zprávy byl učiněn jakýkoliv zásah, je nutno ji považovat za neplatnou.
TENTO DOKUMENT JE NEOFICIÁLNÍM PŘEKLADEM PŮVODNÍHO DOKUMENTU POŘÍZENÉHO VE ŠPANĚLSKÉM
JAZYCE. V PŘÍPADĚ POCHYBNOSTÍ JE ROZHODUJÍCÍ VÝHRADNĚ ORIGINÁL VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE.
Zkušební zpráva č. 2000103025-A
Laboratorio central oficial de electrotecnia
OBSAH
1.
ZKOUŠENÉ ZAŘÍZENÍ - DATUM ZKOUŠKY
2.
SOUVISEJÍCÍ NORMY
3.
PRŮBĚH ZKOUŠKY
4.
VYBAVENÍ, INSTALACE A SOFTWARE POUŽITÉ PŘI ZKOUŠCE
5.
VÝSLEDKY
Strana 2 (z 8)
Zkušební zpráva č. 2000103025-A
Strana 3 (z 8)
Laboratorio central oficial de electrotecnia
1.
ZKOUŠENÉ ZAŘÍZENÍ
HROMOSVOD S NAPÁJECÍM ZAŘÍZENÍM
VÝROBCE:
MODEL:
CIRPROTEC
NIMBUS CPT-1
Sériové číslo:
prototyp s/n
(viz výkresy a/nebo seznam dílů v dodatku B)
Datum převzetí:
Datum zkoušky:
2.
4. října 2000
4. října 2000
SOUVISEJÍCÍ NORMY
• Norma UNE 21186/98, „Protección de estructuras, edificaciones y zonas abiertas mediante pararrayos
con dispositivo de cebado“, příloha C „Procedimiento de evaluación de un PDC".
• Francouzská norma NF C 17-102, vydaná v červenci 1995, „Ochrana staveb a volných ploch proti
blesku s použitím jímačů se včasnou emisí výboje“, příloha C, „Postup hodnocení PDA".
POZNÁMKA: S ohledem na statistickou povahu prováděné zkoušky použil LCOE interní postup PS3-UNE
21186/98, který upravuje hodnoty některých parametrů zkoušky v pásmu stanoveném v UNE 21186/96 a
NF C 17-10295.
POD TOUTO ČAROU NENÍ ŽÁDNÝ TEXT
Zkušební zpráva č. 2000103025-A
Strana 4 (z 8)
Laboratorio central oficial de electrotecnia
3.
PRŮBĚH ZKOUŠKY
Podle předpisu daného dodatkem C normy UNE 21186 bylo určováno jímání hromosvodu
s včasnou emisí výboje.
S tímto cílem bylo postupně přivedeno 100 impulsů na hromosvod s napájecím zařízením a poté bylo
dalších 100 impulsů přivedeno na referenční hromosvod (se stejnou geometrií, bez fungujícího napájecího
zařízení). Frekvence impulsů byla 1/min.
Na kruhovou vrchní elektrodu byly přiváděny pulsy se zápornou polaritou, které působily výboj
do uzemnění zkoušeným hromosvodem, umístěným v ose elektrody a kolmo k ní, ve vertikální poloze a
pod elektrodou, jak je schématicky znázorněno na obrázku č. 1. Po dobu impulsů byla elektroda záporně
polarizovaná přímým napětím o hodnotě 60 kV.
Předtím, než byly obě série po 100 impulsech aplikovány, byla určena 50procentní pravděpodobnost
přeskokového napětí (U50) na referenčním hromosvodu pomocí 30 impulsů, střídavou metodou popsanou
v části 1 normy IEC 60. Při tom byla horní elektroda polarizována přímým napětím 60V. Strmost impulsů
přiváděných na porovnávaná zařízení v obou sériích odpovídala plnému impulsu o špičkové efektivní
hodnotě ve výši 1,1-násobku vypočteného U50, aby u všech impulsů bylo zajištěno přerušení.
Strmost vlny elektrického pole v zóně, kde začíná vzestupná větev, byla vypočítána jako průměr
strmosti náběhu plného impulsu ze série. Hodnoty byly v rozsahu 2.108–2.109 V/m/s.
Hlavní parametry byly následující:
- vzdálenost mezi horním bodem elektrody a podlahou:
3m
- vzdálenost mezi hromosvodem a horním bodem elektrody:
1,75 m
- polarizační napětí:
- 60 kV
- doba dosažení špičky impulsu:
550 ± 50 µs
- průměr horní elektrody:
4,2 m
Podmínky prostředí v průběhu zkoušení byly následující:
a) Na začátku série impulsů přiváděných na zkoušený aktivní hromosvod:
atmosférický tlak:
709 mm Hg
okolní teplota:
21 °C
relativní vlhkost:
33%
Zkušební zpráva č. 2000103025-A
Strana 5 (z 8)
Laboratorio central oficial de electrotecnia
b) Na začátku série impulsů přiváděných na referenční hromosvod:
atmosférický tlak:
709 mm Hg
okolní teplota:
20,5 °C
relativní vlhkost:
33%
a) Na konci obou sérií:
atmosférický tlak:
709 mm Hg
okolní teplota:
21,5 °C
relativní vlhkost:
33%
Horní elektroda
Dělič
600 pF
Derivační
odpor 10 Ω
Stejnosměrný
generátor
Generátor
spínacích
impulsů
Fotonásobič
Uzemnění (Al)
PC
Zapisovač
přechod. jevů
Schéma č. 1: Uspořádání zkoušky
4.
VYBAVENÍ, INSTALACE A SOFTWARE POUŽITÉ PŘI ZKOUŠCE
Systémy pro generování impulsů, měření a přímého napájení jsou popsány na dalších stranách této
zprávy. Kromě nich bylo použito následující doplňkové vybavení a software:
- fotonásobič, referenční kód III-1-FOTO-003
- k měření teploty a vlhkosti - měřicí přístroj RICHARD, referenční kód III-1-TH-001
- k měření atmosférického tlaku – tlakoměr, referenční kód III-1-BARO-002
- koaxiální derivační odpor 2 Ω, referenční kód III-1-SH-010
- software, referenční kód III-1-SOFT-011
Zkušební zpráva č. 2000103025-A
Laboratorio central oficial de electrotecnia
SYSTÉM PRO GENEROVÁNÍ SPÍNACÍCH IMPULSŮ A MĚŘENÍ 1,3 MV
1.
12fázový kondenzátor, po 126,7 µF
2.
koncový náhradní rezistor 12 × 35 000 Ω
3.
vnitřní čelní rezistor, 12 × 8 000 Ω
4.
vnější čelní rezistor, 200 kΩ
5.
vnější kulové jiskřiště
6.
kapacitní dělič 600 pF
7.
koaxiální kabel, 75 Ω
8.
měřicí přístroj: číslicový zapisovač Tektronix TDS
9.
horní elektroda
Strana 6 (z 8)
Zkušební zpráva č. 2000103025-A
Laboratorio central oficial de electrotecnia
SYSTÉM PRO GENEROVÁNÍ PŘÍMÉHO NAPĚTÍ A MĚŘENÍ 100 kV
1.
vysokonapěťový transformátor, 220 / 80 000 V
2.
sériový kondenzátor, 0,11 µF, UN = 22 / 3 kV
3.
dioda
4.
paralelní kondenzátor, 1,76 µF, UN = 130 kV
5.
rezistor 100,20 MΩ ± 0,1 %, IMAX = 1 mA
6.
proměnný rezistor, 0... 110 kΩ ± 0,02 %, IMAX = 7,1 mA
Strana 7 (z 8)
Zkušební zpráva č. 2000103025-A
Strana 8 (z 8)
Laboratorio central oficial de electrotecnia
5.
VÝSLEDKY
V dodatku A k této zprávě je uveden přehled výsledků doby jímání pro každý impuls.
Průměrné doby jímání emise výboje <T’PDC> a <T‘PR> získané samostatně jako průměry doby jímání
emise výboje za každou sérii impulzů byly vztaženy k odpovídajícímu referenčnímu tvar vlny, podle specifikace
C.4.2. v normě, s cílem získat standardní doby jímání <TPDC> a <TPR>, neboť rozdíl <TPR> – <TPDC> je
definován jako „jímání s včasnou emisí výboje“, t.
Výsledky zkoušky jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1: Výsledky zkoušky
Průměrný čas
jímání
referenčního
hromosvodu
<T’PR>
274,0 µs
Průměrný čas
jímání
hromosvodu
ESE
<T’PDC>
251,4 µs
Rozdíl mezi
průměrnými časy
zjištěný
experimentálně
<T’PR> – <T‘PDC>
22,6 µs
Jímání s včasnou
emisí výboje
t
Možná chyba
výsledku
(*)
<TPR> <T>
27 µs
± 12 µs
(*) možná chyba výsledku je vypočtena na základě studie metrologické spolehlivosti, provedené v LCOE.
Tato zkušební zpráva byla vydána v Madridu, 23. října 2000 jako veřejně přístupná.
POD TOUTO ČAROU NENÍ ŽÁDNÝ TEXT