přednáška X

Řád 41: hlošinotvaré
• Čeleď: hlošinovité
• Dřeviny s listy pokrytými šupinovitými
hvězdovitými trichomy, dodávají stříbrný
vzhled
• Plodem je nažka, oříšek nebo peckovice
Hlošina úzkolistá – Asijský keř,
česká oliva
Rakytník řešetlákový – dvoudomý
trnitý keř nebo stromek, plody mají
vysoký obsah vitaminu C
Řád 43: myrtotvaré
• Čeledi:
–
–
–
–
–
–
Kyprejovité
Pupalkovité
Kotvicovité
Hrnečníkovité
Myrtovité
Marhaníkovité
Kyprejovité
•
•
•
•
Byliny v tropech i dřeviny
Oboupohlavné květy
Plodem je tobolka
Rozšířeny především v tropech (Amerika)
a subtropech
Kyprej vrbice
Pupalkovité
• Byliny i dřeviny a liány
• Rozšířené po celém světě
• Plodem je tobolka nebo bobule
Vrbovka malokvětá
Vrbovka úzkolistá
Pupalka dvouletá
Vrbovka chlupatá
Vrbovka horská
Fuksie – planě
v Jižní
Americe a na
Novém
Zélandu
Kotvicovité
• Vodní rostliny
• Jediný rod s 30 druhy
• Plodem je peckovice (oříšek)
Kotvice plovoucí –
ohrožená, dnes vzácně
na rybnících a tůních
Myrtovité
• Stále zelené dřeviny s celistvými
kožovitými listy
• V pletivech aromatické silice
• Květy jednotlivě nebo v hroznech
• Tropy a subtropy
• Plodem je bobule, peckovice, tobolka,
nažka
Myrta
Pimentovník – nové koření
Psidium guajava – dužnaté sladké plody
Hřebíčkovec – poupata, silice, koření
Blahovičníky – značná heterofylie. Z
čerstvých listů se destiluje vonná
silice. Odpuzuje komáry.
Marhaníkovité
• Jeden rod se dvěma druhy
• Granátovník – keř nebo malý stromek,
odpradávna pěstovaný v subtropech
Starého světa, pochází z oblasti mezi
Íránem a Pakistánem
Příbuzná čeleď Rhizophoraceae
Čeleď zahrnuje tropické stromy, především zástupce
mangrovů s rody Rhizophora a Bruguyera
Řád 44: kakostotvaré
• Čeledi:
–
–
–
–
–
–
–
Rudodřevovité
Šťavelovité
Kacibovité
Lnovité
Kakostovité
Lichořeřišnicovité
Netýkavkovité
Rudodřevovité
•
•
•
•
Tropické stále zelené dřeviny
V pletivech specifické alkaloidy
Tropy Starého i Nového světa
Plodem je peckovice
Pěstují se pro kokové listy, v nichž je
cca 1% alkaloidů. Je jich 7, ale 0,20,6% kokainu. Indiáni žvýkali listy
jako posilující prostředek při námaze,
kokainu se využívá v medicícíně,
zneužívá jako drogy. Extrakt z listů je
v coca-cole.
Rudodřev koka, kokainovník
Šťavelovité
• Byliny s masitými hlízovými kořeny nebo
oddenky.
• Složené listy v přízemní růžici. U
některých zástupců zakrnělá listová čepel
a funkci přebírá rozšířený řapík
• Po celém světě, vybírají si ale teplejší
oblasti
• Plodem je tobolka, zř. bobule
Šťavel růžkatý
Averrhoa carambola – bobule u nás
prodávané jako ovoce karamboly
Oxalis tuberosa –
potrava
Indiánů
Šťavel čtyřlistý
Šťavel kyselý
Kacibovité
• Keře, polokeře i byliny se zpeřenými
vstřícnými listy
• Květy jednotlivě nebo ve vijanech
• Stepi, pouště a slaniska celého světa
• Plod poltivý, tobolka, bobule
Guajak – tvrdé,
těžké dřevo s
léčivou pryskyřicí
Kotvičník zemní
Kaciba
Lnovité
•
•
•
•
•
Dřeviny (i liány) a byliny
Jednoduché listy
Květy jednotlivě nebo ve vrcholíku
V pletivech drúzy nebo šťavelan vápenatý
Plodem je tobolka nebo nažka
Zvláště
chráněný len
žlutý
Len setý – typ přadný a
olejný. Pokrutiny jsou
krmuvem
Stozrník lnovitý – ohrožený
druh rybničních oblastí
Kakostovité
• Byliny až polokeře s často dělenými nebo
složenými listy
• Květy jednotlivě nebo ve vrcholíku
• Trichomy často obsahují éterické oleje
• Zobanitý poltivý plod se rozpadá v 5
plůdků
Kakost luční
Kakost smrdutý
Pelargonie
Pumpava rozpuková
(obecná) – semena se
zavrtávají do země
Lichořeřišnicovité
• Byliny se střídavými listy
• Velké ostruhaté květy
• Často ovíjivé, někdy s oddenky nebo
hypokotylními hlízami
• Plodem je tobolka
• Jižní Amerika zvl. Andy
Lichořeřišnice větší
Netýkavkovité
• Byliny s jednoduchými listy
• Stopkaté květy jednotlivě v úžlabí listů
nebo v hroznech
• Plodem tobolka, bobule
Netýkavka nedůtklivá
Netýkavka malokvětá
Netýkavka žláznatá
Netýkavka balzamína
Řád 45: dřínotvaré
•
•
•
•
•
•
Dřínovité
Hortenziovité
Curtisiaceae
Grubbiaceae
Hydrostachyaceae
Loasovité
Dřínovité
Keře se vstřícnými listy s obloukovitou
žilnatinou
Plody - peckovičky
na stříhané živé ploty a stěny
jedlé plody – ovocné odrůdy
Svída krvavá
Řád 46: miříkotvaré (okoličnaté)
•
•
•
•
•
•
•
Miříkovité
Aralidiaceae
Griseliniaceae
Myodocarpaceae
Pennantiaceae
Pittosporaceae
Toricelliaceae
Miříkovité
• převážně byliny, asi 3600 druhů
• rozšířeny v mírném pásu
• Listy složené, zpeřené na spodní části
řapíku mají rozšířenou část - POCHVA
• květy drobné, oboupohlavné, pravidelné,
5-četné
• pestíky-2 plodolisty-plod DVOUNAŽKA
• Květenství - složený okolík
• obsahují IDIOBLASTY
• Koření, zelenina –
anýz, petržel, celer,
mrkev, koriandr,
libeček
• Toxické – rozpuk,
bolehlav, bolševník
• V léčitelství
Bolševník
velkolepý
Rozpuk
jízlivý
bolehlav
Řád 47: jesencotvaré
• Jesencovité
• Lepidobotryaceae
Jesencovité
• Opadavé stromy keře nebo liány. Listy vstřícné
nebo střídavé
• Květy jednotlivé nebo ve vidlanovitých či
hroznovitých květenstvích, drobné, pravidelné,
oboupohlavné,
• Plod tobolka, bobule, nažka nebo peckovice.
• Semena s kožovitým osemením a zpravidla s
nápadně zbarveným míškem obklopujícím
semeno zcela nebo jen částečně.
• Rozšíření po celém světě, kromě arktických
oblastí.
brslen
jesenec
Řád 48: řešetlákotvaré
• Řešetlákovité
• Révovité
Řešetlákovité
• dřeviny, většinou keře
• asi 900 druhů většinou v tropech a
subtropech
• květy v úžlabních svazečcích
• plod peckovice, tobolka či nažka,
řešetlák
krušina
Révovité
• Opadavé, vzácně vždyzelené liány
• Listy střídavé, dlanitě členěné nebo dlanitě
složené, s palisty.
• Květy drobné, oboupohlavné nebo
jednopohlavné, 5-4četné
• Plod bobule.
• Rozšíření převážně v tropech a
subtropech, méně v mírných pásech obou
polokoulí.
loubinec
Řád 49: hořcotvaré
•
•
•
•
•
Toješťovité
Hořcovité
Jasmínovcovité
Kulčibovité
Mořenovité
Toješťovité
• sukulenty, byliny, stromy i liány.
• po celém světě, ve vlhkých tropech
převažují stromy a liány, v sušších
oblastech, zvláště v Africe a na
Madagaskaru, sukulenty.
tolita
barvínek
Hořcovité
•
•
•
•
byliny (v tropech i stromy a liány).
listy jednoduché, celokrajné
Pravidelné květy oboupohlavné
Plody jsou dvouchlopňové pukající tobolky s
mnoha semeny.
• Vyskytují se od tropických oblastí po oblasti
polární, nachází se i ve vysokých polohách.
• obsahují glykosidy a také alkaloid gentianin.
• Běžná je mykorhiza.
vachta
kropenáč
hořec
zeměžluč
plavín
Jasmínovcovité
• keře, polokeře, nevysoké stromy nebo
liány s jednoduchými vstřícnými listy.
• Květenství úžlabní, z několika málo květů
nebo jsou květy jednotlivé. Květy jsou
pravidelné, oboupohlavné
• Plodem je tobolka.
jasmínovec
Kulčibovité
• jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře a
liány, řidčeji stromy
• Zástupci rodu kulčiba mají často úžlabní
úponky nebo trny.
• Květenství jsou vrcholičnatá, vrcholová
nebo úžlabní.
• Květy jsou pravidelné
• Plodem je tobolka nebo bobule.
• Bělavé květy rodu kulčiba (Strychnos) jsou
opylovány můrami, červené květy rodu
Spigelia pravděpodobně kolibříky.
• Semena přinejmenším některých druhů
kulčiby jsou šířena opicemi pojídajícími
plody navzdory tomu, že semena jsou
velmi jedovatá.
• Křídlatá semena rodu Antonia jsou šířena
větrem.
Kurare je zahuštěný vodný extrakt, získaný z
rozličných částí (kůra, kořeny, listí...) druhů
rodu Strychnos, zejména Strychnos toxifera,
Strychnos castelnaei a jiných. Je to pastovitá
nebo ztvrdlá hmota tmavohnědé barvy,
rozpustná ve vodě a v zředěném ethanolu.
Kurare lze z rostlin získat varem jejich částí,
následným zahuštěním nad ohněm nebo na
slunci. Droga je bez zápachu, chutná však
velice hořce.
Kulčiba – masky
na Srí Lance,
lehkostí připomíná
balsu
Indiáni v oblasti
Orinoka a
Amazonky
Mořenovité
•
•
•
•
příbuzné zimolezovitým
Převážně byliny
listy - vstřícné, křižmostojné
mají téměř stejně velké palisty, vypadají
jako v přeslenech
• Květy - drobné, 5-četné
• Plody - bobule, nažky
Kávovník
Chininovník
Gardénie
Svízel
Mařinka
Řád 50: štětkotvaré
• Bezovité
• Zimolezovité
• Štětkovité
Bezovité
• Převážně keře, někdy stromy.
• Listy jsou vstřícné a lichozpeřené.
• Květy jsou uspořádané do vrcholičnatých
květenství.
• Plod je peckovice.
černý
červený
černý
chebdí
Zimolezovité
• převážně dřeviny
• rozšířeny v S mírném pásu, někdy zasahují
až do tropů
• Listy – vstřícné
• Květy - drobné, pravidelné nebo
souměrné, 5-četné, vrcholičnatá květenství
• Plody - bobule, peckovice, tobolky
Kalina tušalaj
Pámelník
Zimolez
Štětkovité
• Listy - vstřícné, členěné i jednoduché
• Květenství – hlávka – plochá - připomíná
úbor
Chrastavec
Hlaváč
Štětka
Řád 51: jirnicotvaré
•
•
•
•
Jirnicovité
Kokoticovité
Stružkovcovité
Brutnákovité
Kokoticovité
• Jednoleté, nezelené, parazitické liány.
• Lodyhy ovíjivé, bělavé, žlutavé až
načervenalé, často i různě skvrnité, na
hostiteli přichycené haustorii.
• Listy redukované na nepatrné šupiny,
které mohou zcela chybět.
Užerka =
Otočka =
Kokotice
Brutnákovité
• Byliny - nadzemní část mají porostlou
chlupy
• Listy - střídavé, jednoduché, většinou
celokrajné
• Květy -5-četné, paprsčité, ve vijanovitých
květenstvích
• Plody - čtyři jednosemenné tvrdky
• u modře nebo fialově kvetoucí zástupci se během květu
mění barva koruny(reakce květních barviv-antokyanů-na
změnu chemického složení buněčné šťávy)
Pomněnka
Plicník
Kostival
Pilát
Hadinec
Kamejka
Řád 52: lilkotvaré
Řád : zvonkotvaré
•
•
•
•
•
Lilkovité
Svlačcovité
Zvonkovité
Lobelkovité
Sphenocleaceae
Lilkovité
• Květy - 5-četné, paprsčité
• Plody - bobule, tobolky
• obsahují prudce jedovaté ALKALOIDYněkteré se využívají k výrobě léků
• většina rostlinami užitkovými
Rulík
Durman
Blín
Mandragora
Paprika
Rajče
Brambor
Kustovnice - goji
Tabák virginský
Svlačcovité
• vytrvalé poléhavé či ovíjivé rostliny
• listy střídavé, bez palistů, jednoduché,
řapíkaté až přisedlé
• oboupohlavné květy jednotlivé či ve
vrcholičnatých květenstvích
• plod vejcovitá či kulovitá tobolka
povijnice
opletník
svlačec
Zvonkovité
• Byliny - hlavně na S polokouli
• Květy - pravidelné, 5-četné, rozdělené na
kalich a korunu
• Listy - střídavé, jednoduché, nedělené
• Plod - tobolka
Zvonek
Zvonečník
Pavinec
Lobelkovité
• Jednoleté až vytrvalé byliny
• Listy střídavé, většinou jednoduché.
• Květy jednotlivé nebo v hroznovitých
květenstvích
• Plod tobolka, pukající 2 chlopněmi, na vrcholu
se zbytkem kalicha, nebo vzácně bobule.
• Převážně v tropech a subtropech.
• Nápadný je obsah specifických alkaloidů a u
některých taxonů obsah kaučuku v mléce.
Řád 53: hluchavkotvaré
• Pod tento řád spadly řády:
–
–
–
–
Krtičníkotvaré
Hvězdošotvaré
Jitrocelotvaré
Olivovníkotvaré
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Budlejovité
Trubačovité
Zárazovité
Bublinatkovité
Koulenkovité
Jitrocelovité
Krtičníkovité
Pantoflíčkovité
Puštičkovité
Paznehtníkovité
Byblidovité
Sporýšovité
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Carlemanniaceae
Podpětovité
Hluchavkovité
Martyniaceae
Olivovníkovité
Paulovniovité
Pedaliaceae
Plocospermataceae
Schlegeliaceae
Stilbaceae
Tetrachondraceae
Thomandersiaceae
Phrymaceae
Budlejovité
• Keře, vzácně stromy i byliny, s chlupy zpravidla
hvězdovitými či stromečkovitými.
• korunní lístky srostlé v trubku a límečkovitě
rozšířený lem rozdělený ve 4 laloky
• Plod tobolka pukající chlopněmi. Semena se 2
postranními křídly
• Převážně v tropech a subtropech
• druhově nejbohatším rodem je Buddleja, jejíž
některé druhy jsou běžně pěstovány a zplaňují v
mírném pásmu.
Trubačovité
• nejčastěji liány a stromy
• Koncový lístek je u lián často přeměněn v
jednoduchou, rozdvojenou až
rozvětvenou úponku.
• Plodem je nejčastěji suchá tobolka
katalpa
Zárazovité
• parazité nebo poloparazité přiživující se na
kořenech jiných rostlin.
• Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová,
nejčastěji hrozny
• Plodem je tobolka obsahující mnoho
hranatých semen.
Záraza
Podbílek
Černýš
Všivec
Bublinatkovité
• vodní, vlhkomilné nebo pozemní byliny.
• Kořeny chudé, adventivní nebo
bezkořenné
• Vodní splývavé, nekořenující, některé
druhy rostou přichyceny k podkladu.
• Velikost rostlin může být od trpasličích po
3 metry (některé vodní bublinatky).
• Plodem je tobolka s mnoha drobnými
semeny.
tučnice
Jitrocelovité
• jednoleté až vytrvalé byliny
• Listy zpravidla v přízemní růžici, střídavé
či vstřícné. Žilnatina souběžná.
• Květenstvím jsou většinou husté klasy
nebo hlávky.
• Plodem je tobolka nebo nažka.
• 4 rody s asi 300 druhy jsou rozšířeny
téměř po celém světě. U nás rostou tři
rody a asi 12 druhů.
Jitrocel
Chmelík
Pobřežnice
Krtičníkovité
• Byliny
• květy - souměrné, původně 5-četné některé části
(zejména tyčinky) se nevyvíjejí
• hroznovitá nebo vrcholičnatá květenství
• Plody – tobolka
• nemají alkaloidy, ale některé druhy obsahují
léčivé látky GLYKOSIDY
• několik druhů POLOPARAZITÉ (černýše,
kokrhele)
*prolínají se se zárazovitými – podbílek, černýš atd.
úpor
všivec
Pantoflíčkovité
• byliny a keře s jednoduchými vstřícnými
listy. Listy celokrajné, zubaté nebo
laločnaté, někdy v přízemní růžici.
• Květy jsou oboupohlavné, se srostlým
kalichem i korunou.
• Plodem je tobolka s mnoha semeny
jovellana
Sporýšovité
• byliny, keře, stromy i liány.
• Stonky jsou často čtyřhranné. Někdy mají
rostliny trny nebo ostny, jednoduché nebo
žláznaté chlupy.
• Květenství hrozny, klasy nebo hlávky.
Květy jsou téměř pravidelné,
oboupohlavné
• Plodem je peckovice se 2 až 4 semeny
nebo schizokarp rozpadající se na 4
oříšky. Semena jsou bez endospermu
Sporýš
Libora
Hluchavkovité
• Byliny kosmopolitní - nejvíce ve
Středomoří
• řada pěstována pro nať, semena, plody
• Stonky – čtyřhranné
• Listy - vstřícné, křižmostojné
• květy - souměrné podle 1 roviny, pyskaté,
dvoumocné tyčinky, pestík-2 plodolisty;
mají kalich a korunu
• Plody - 4 tvrdky na dně vytrvalého kalichu
Konopice
Mateřídouška
Čistec
Šalvěj
Zběhovec
Ožanka
Hluchavka
Černohlávek
Máta
Karbinec
Popenec
Dobromysl
Bukvice
Jablečník
Buřina
Šanta
Olivovníkovité
• Dřeviny
• Rozmanité plody: bobule, tobolka,
peckovice, nažka
• Tropy, subtropy i mírný pás
Ptačí zob
obecný
Šeřík
Olivovník evropský – mateřskou
rostlinou je planý olivovník lesní
Zlatice prostřední
Jasan ztepilý
Některé druhy jasmínu obsahují vonné silice
Řád 54: hvězdnicotvaré
(složnokvěté)
•
•
•
•
•
Alseuosmiaceae
Argophyllaceae
Hvězdnicovité
Calyceraceae
Goodeniaceae
•
•
•
•
Pentaphragmaceae
Phellinaceae
Rousseaceae
Stylidiaceae
Hvězdnicovité (+čekankovité)
•
•
•
•
•
velmi početná skupina
byliny i polokeře – kosmopolitní
zásobní látka INULIN
obsahují mléčnice
Květenství - úbor, 2 druhy květůjazykovité, trubkovité
• úbory
– z květů trubkovitých - heřmánek terčovitý
– z květů jazykovitých - jestřábníky, smetánka
– kombinace obou druhů květů - sedmikráska
• Plody - nažky, rozšiřují se větrem nebo
živočichy; chmýr je přeměněný kalich
• vytrvávají podzemními kořeny nebo
oddenkovými hlízami, plazivými kořeny
nebo silnými kořeny
Astra
Bodlák
Čekanka
Devětsil
Dvouzubec
Gerbera
Heřmánek
Chrpa
Jestřábník
Kopretina
Locika
Mléč
Ostropestřec
Pcháč
Podběl
Řebříček
Sedmikráska
Slunečnice
Škarda
Turan
Vratič
Zlatobýl
Jednoděložné - doplnit
•
•
•
•
•
Šmelotvaré
Liliotvaré
Zázvorotvaré
Vstavačotvaré
Křížatkotvaré
•
•
•
•
•
•
Sítinotvaré
Šáchorotvaré
Orobincotvaré
Áronotvaré
Arekotvaré
Lipnicotvaré