8.6.Jak se mladý člověk stane konzervativcem, a
Transkript
8.6.Jak se mladý èlovìk stane konzervativcem, a tudí¾ euroskeptikem - Petøík Luká¹ Petøík Vá¾ený pane prezidente, dámy a pánové.Nechci na tomto místì analyzovat konkrétní body evropské ústavy, proto¾e rozboru Evropské ústavní smlouvy u¾ byl nakonec vìnován poslední CEP. Já tedy Evropskou ústavu samozøejmì odmítám a není to pouze kvùli tomu, ¾e by se mi líbil èi nelíbil ten èi onen její èlánek. Mùj pohled na euroústavu a na dìní v Evropské unii obecnì vychází z mého hlub¹ího ideového postoje. Tento postoj by se dal nazvat konzervativním, a proto euroskeptickým. Chtìl bych vám osvìtlit, proè mladý èlovìk jako já dospìl postupnì k tomuto postoji. Politiku jsem zaèínal vnímat tak od svých sedmi let. Pamatuji si, jak mi mùj tatínek vìnoval nìkdy v první tøídì obrázkovou kní¾ku o èeských dìjinách. Kdy¾ o tom zpìtnì pøemý¹lím, tak tato kniha mì intuitivnì pøivedla ke konzervativním hodnotám, ani¾ bych v dobì vùbec vìdìl, co to konzervatismus je. Pøivedla mì k zájmu o historii a k jejímu pozdìj¹ímu studiu obecnì. Poznal jsem, ¾e dìjiny jsou procesem na sebe navazujících pøíèin a dùsledkù. Uvìdomil jsem si, ¾e to, ¾e tu dnes existuje Èeská republika, je dùsledkem mnohasetletého pùsobení na¹ich pøedkù. Poka¾dé, kdy¾ jsem si èetl pøíbìhy z na¹ich dìjin, poznal jsem , ¾e mì nìco svazuje s tìmito lidmi, kteøí tu ¾ili pøed staletími. V¹ tito lidé toti¾ byli Èe¹i a ¾ili ve stejné zemi, jako dnes ¾iju já. Proto jsem znovu pro¾íval období na¹ich vítìzství i porá¾ek, vzestupù i pádù. Byl jsem hrdý na na¹eho mocného krále Pøemysla Otakara II. a na Karla IV. Vnímal jsem katastrofu Bílé hory a vyvrcholení úsilí z dob národního obrození o obnovení suverenity samostatného státu, které se uskuteènilo nakonec v první republice. Do¹lo mi , ¾e v¹e , co nám pøedali na¹i pøedkové, je dìdictví, které bychom mìli pøedat generacím dal¹ím. Zrodilo se ve mnì vlastenectví jako vìdomí odpovìdnosti vùèi pøedkùm a potomkùm, proto¾e ti v¹ichni jsou souèástí na¹eho národa. Kdy¾ jsem byl ve druhé tøídì na základní ¹kole, probìhla sametová revoluce. Byla to doba euforie a velkých oèekávání. Vzpomínám si, ¾e do na¹eho mìsta zavítal prezident Havel a já byl s rodièi na námìstí a cinkali jsme klíèi. Tenkrát jsem mìl Havla je¹tì rád. Pozdìji jsem ale zjistil, ¾e po neuvá¾ených milostech a amnestiích pustil z vìzení zloèince, kteøí potom znovu vra¾dili. Havel se tím pro mì stal nepøímým pachatelem tìchto zloèinù. Stejnì tak jsem nechápal, ¾e on a øada jiných politikù mì tendenci omlouvat se Nìmcùm. A já, jeliko¾ jsem se ji¾ zajímal o historii, tak jsem vìdìl, ¾e by tomu mìlo být pøesnì naopak. Léta ubíhala. Ze základní ¹koly jsem pøestoupil na osmileté gymnázium, kde mùj zájem o historii nadále pokraèoval. V ¹estnácti letech jsem si pøeèetl Machiavelliho Vladaøe, který mi uèaroval. Popisoval toti¾ politiku ne tak, jak by mìla vypadat, ale takovou, jaká ve skuteènosti je. Zde se mi potvrdily mé døívìj¹í postøehy ze studia historie. Toti¾, ¾e lidská povaha je nedokonalá a ka¾dý jedinec i stát si hájí své vlastní zájmy, a proto je nemo¾né ustavit ráj na zemi. Mým prvním setkáním s Evropskou unií jako institucí byla má úèast na mezinárodní konferenci GenEUrations v Holandsku tìsnì pøed mými sedmnáctými narozeninami. Ponìkud mì zde rozladilo to, ¾e tito Evropané" povìsili v místnosti vyzdobené vlajkami zúèastnìných zemí èeskou vlajku vzhùru nohama. Toto postihlo i Poláky, kteøí se po dobu konference patrnì zmìnili v Indonésany... Byla to opravdu velice pouèná konference. Pøi jedné diskusi toti¾ navrhla jedna Anglièanka z katolické ¹koly, ¾e by bylo dobré zru¹it peníze. Jeliko¾ ji¾ v této dobì jsem vynikal ve znalostech dìjepravy, opáèil jsem jí, ¾e by to byl ale komunismus, který Èeská republika za¾ila na vlastní kù¾i. Tehdy mi zaèalo pomalu docházet , ¾e zatímco my jsme tu mìli 40 let jakýsi hardline komunismus, tak na tom údajnì kapitalistickém evropském západì vládl komunismus s lidskou tváøí. Snad nejvìt¹ím vyvrcholením konference pak byla budovatelská píseò tohoto celého projektu, která opravdu stojí za to, a proto zde její slova zarecituji. Omlouvám se jenom, ¾e nemám na sobì pionýrský ¹átek pro dokreslení její atmosféry: Different countries, different cultures But the main goal is the same Maybe it's a big adventure But every country joins the game Hopes for peace and all united Respect for the variety Rich and poor will be delighted Equality and harmony We are here to find each other Making dear eternal friends Feeling sister or a brother http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz Powered by Mambo Generated: 12 October, 2016, 23:15 Hopes and dreams will never end Domnívám se tedy, ¾e velké dobrodru¾ství, big adventure", s Unií je¹tì za¾ijeme. A jestli se opravdu dosáhne ký¾eného main goal", hlavního cíle, tak to bude tedy opravdu gól. Na¹tìstí v¹e nebylo jen o tìchto oficiálních akcích. V pøátelské dru¾bì s Holanïany jsme soutì¾ili v pití èeského národního nápoje a ostudu jsme rozhodnì neudìlali. Nacionální vá¹nì propukly pouze v hádkách o to, zda je lep¹í Prazdroj nebo Heineken. Také jsme nav¹tívili Amsterodam. Na tomto místì jsem zjistil, ¾e multikulturalismus není nièím, co bych chtìl zavádìt v na¹í zemi. Nìkdy v období této konference uspìl v rakouských volbách Jörg Haider, a tak se zvedla hysterie evropských levièákù. Pamatuji si, ¾e jsem tenkrát souhlasil s postojem Václava Klause. Øíkal jsem si: Co je Evropské unii do toho, koho si v Rakousku ve svobodných volbách zvolí? V¾dy» EU pøece snad není státem, ale mezinárodní organizací jako tøeba NATO". Na jaøe dal¹ího roku jsem byl potom ve Vídni a zjistil jsem, ¾e na ulicích nevlajou prapory s hákovými køí¾i, jak Evropská unie asi pùvodnì oèekávala... Rok po konferenci v Holandsku jsem byl v Norsku na konferenci o komparaci èeského a norského politického systému. Zde jsem zjistil, ¾e Norové se nijak netrápí tím, ¾e nejsou v Evropské unii. A ¾e se jim nedaøí ¹patnì. Po úspì¹ném slo¾ení maturity jsem byl pøijat na obor historie-politologie na Filozofické fakultì University Karlovy, kde pokraèuji dosud. Zaèal jsem podrobnìji studovat historii èeské pravicové politiky a zaujaly mì osobnosti jako Havlíèek, Palacký, Karel Kramáø, Alois Ra¹ín, Viktor Dyk a Ladislav Ra¹ín. Získal jsem i první poznatky o svìtovém konzervatismu a liberalismu. V prvním roèníku mì také hodnì ovlivnila bro¾urka Maxe Webera Politika jako povolání, kde jsem opìt narazil na my¹lenku, ¾e politik by mìl mít etiku odpovìdnosti za své èiny a ¾e pokusy ustavit ráje na zemi nás èasto mohou zavést do pekel. Rovnì¾ jsem pokraèoval ve studiu totalitarismu, které mì jen dále utvrdilo v této my¹lence. Mám rovnì¾ v pamìti své hádky s Jiøím ©edivým z Ústavu mezinárodních vztahù, který u nás tento pøedmìt vyuèoval. Nejkardinálnìj¹í spor jsem s ním vedl o èeské utopence a gulá¹. Rozèiloval jsem se, proè mì Evropská unie chce okrást o mé oblíbené pochutiny. Co jí je vùbec do toho? Navrhoval jsem tedy, ¾e kdy¾ si soudruzi z Bruselu o nás myslí, ¾e tu jsme taková prasata, tak ¾e by se na výrobky neschválené Unií mohla dát nálepka: Neschváleno Evropskou uniíkonzumovat jen na vlastní nebezpeèí!". Myslím si, ¾e vìt¹í punc kvality by èeské zbo¾í obdr¾et ani nemohlo... Pøes èetbu Kurasových a Klausových èlánkù a knih jsem se pak dostal k Burkovým Uváhám, Hayekovì Cestì do otroctví a pøedev¹ím k Margaret Thatcherové a její knize Umìní vládnout. Zde mì velmi zaujala my¹lenka, ¾e velkou slabostí rozumných lidí je pøedstava, ¾e plány, které se pøíèí zdravému rozumu, nikdo nemyslí vá¾nì a nebude je chtít uskuteèòovat. Typickým pøíkladem je vznik nového evropského superstátu. Je nejvy¹¹í èas, aby se svìt probudil, a jestli to je¹tì jde, aby to zarazil; a jestli ne, aby to udr¾el na uzdì a nìjak si s tím poradil." Jak tedy snad z mého neumìlého pøíspìvku vyplynulo, jsem proti ztrátì národní suverenity, a tím pádem jsem i proti Evropské ústavì, proto¾e vím, kolik krve, potu, slz a døiny obìtovaly generace pøedkù pro na¹i suverenitu a svobodu rozhodovat si o osudech své zemì. Tato svoboda je dìdictví, o které bychom se nemìli nechat pøipravit. To bychom si mìli uvìdomit právì teï, kdy¾ jsme pøed nedávnem oslavili 60. výroèí ukonèení 2. svìtové války, která znamenala do té doby bezprecedentní útok na suverenitu jednotlivých národních státù. Tehdy jako dnes zde byla konstruktivistická snaha utvoøit jeden evropský superstát s jedním vùdcem a s jedním lidem. Nenechme tedy v tomto smyslu opakovat dìjiny a pouème se z nich. Dávejme si pozor na v¹echny ty, kteøí nám opojeni opiem intelektuálù slibují ráje na zemi narýsované dle jejich utopických in¾enýrských plánù. Vzpomeòme na v¹echny ty, kteøí polo¾ili své ¾ivoty v boji za Evropu svobodných národù a národní státy svobodných obèanù. Zamítnìme definitivnì evropskou ústavu. Dìkuji Vám za pozornost. Luká¹ Petøík ¹éfredaktor EU.ePortal.cz pøíspìvek na semináøi Centra pro ekonomiku a politiku EVROPSKÁ ÚSTAVA OÈIMA MLADÉ GENERACE" z 31. kvìtna 2005 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz Powered by Mambo Generated: 12 October, 2016, 23:15
Podobné dokumenty
BO-Vanoce - Historie Zašové, Veselé a okolí
které ty parisky líp pasují. A kdy jich pochybìlo, tak rozhodnout, kdo je bude nazouvat
a nosit ráno a kdo odpoledne, èi jestli je potøeba zajít k evcovi a nechat uít na dluh
karbaly fungl nové...
Farní zpravodaj 6.2009oblíbené!
Pøiblížit Boha lidem ve vysluhování sváKdo je vlastnì knìz? Myslím, že v první tostí, hlásání a vysvìtlování Božího sloøadì je to èlovìk, èlovìk mezi lidmi, který va, a tak ukázat, jak miluje Bùh. ...
Tao smíchu - The Dirty Maid
Většinu z toho, co napsal, jsem totiž jaksi podvědomě cítila už dost dlouho předtím a nejsem si jistá, jestli číst
něco, co už dávno vím není plýtvání časem.
Pokud bych to měla sesumírovat, skutečn...
Pražský kurýr – Praha 1 – květen 2014
mezi pravou a levou hranou grifu).
V pokroèilejší fázi se nadhoz bude
mìnit podle toho, jestli budeme
servírovat s rotací (boèní, horní,
kombinovanou) nebo pøímou (bez
rotace).
Po servisu bychom mì...
30.11. Declan Ganley - hnutí Libertas
Mnì by staèilo, aby volný trh skuteènì zaèal fungovat jako volný trh. Stále není mo¾né dìlat skuteèný evropský byznys, není
mo¾né vytváøet opravdové evropské fran¹ízové holdingy. Také by bylo hezké...
Galerie Sýpka a Kaple hostí prestižní výstavu Czech Press
hokejem samotným, ale s poadavkem spravedlnosti a rovnosti vech obèanù v tomto mìstì.
Zvedl jsem ruku proti, pøestoe jsem si vìdom
e mi to politické body nepøinese, právì naopak.
Stejnì tak jak...