Yuval Noah HARARI, Sapiens. Od zvířete k
Transkript
4 2014 195 Yuval Noah HARARI, Sapiens. Od zvířete k božskému jedinci, Praha: Leda, 2013, 518 s., přel. Anna Pilátová, ISBN 978-80-7335-344-5 Kniha je pozoruhodným příspěvkem k pojetí evoluce člověka, protože v mnoha směrech překonává zjednodušující naturalistický evolucionismus a klade v tomto smyslu důraz na kulturu jako hlavního činitele lidského vývoje. Zdůrazňuje tedy jako činitele to, co člověk sám duchovně vytvořil. Autorem je profesor hebrejské univerzity, vynikající stylista, který v rámci srozumitelně podaného množství fakt podává vlastně nově pojaté dějiny druhu Homo sapiens. Za základ lidského vývoje považuje „kognitivní revoluci“ vycházející ze vzniku a užívání jazyka. To směřovalo ke vzniku „jazykové fikce“ a ta dala vznik „intersubjektivní sdílené realitě“, tedy jakémusi světu představ, který vytváří napětí mezi fiktivním a reálným světem. Je to jistý pokrok proti evolucionistickému zjednodušování genetické výbavy jako trvalého podkladu lidského duševního života, ale stále je to setrvávání v hranicích vědecko-empirického determinismu. Autor je velmi kritický k biologickému a psychologickému, resp. antropologickému evolucionismu, nicméně se ve svých úvahách pohybuje stále v rovině empirismu, aniž by zaujal rozhodující postoj k absurditě evolucionistického tvrzení, že vývoj života nemá žádný cíl, ale nese v sobě všemocnou naprogramovanou tendenci k přežití, resp. dokonce k „sobecké replikaci genů“, tedy odkudsi dané předurčení. Je zde však také řada podnětných plus, např. zdůraznění utvářejícího vlivu náboženství, které ovšem definuje jen jako „systém lidských norem a hodnot, který se zakládá na víře v nadlidský řád“. To mu umožňuje nový pohled na vztah lidských dějin a náboženství; píše sice, že existence nadlidského řádu není „lidským výplodem ani výsledkem vzájemné dohody“, a uznává význam náboženských hodnot v lidském životě, ale ke křesťanskému kreativismu má ještě daleko. „Dějiny kráčí od jedné křižovatky ke druhé a z neznámých příčin se někdy vydají jednou cestou a jindy jinou.“ (s. 297) Je to přiznání, že ryzí vědecký naturalismus v antropologii a psychologii na identifikaci smyslu života nestačí: „Bioinženýrství, kyborgové“ a vytváření kvazilidských monster „nám ještě zamotají hlavu“ (s. 495); ale „každý pokus změnit lidskou přirozenost musí ztroskotat, protože pouze tělo se dá zdokonalovat, ale na lidskou duši se sáhnout nedá,“ a tak naděje na „počítačovou mysl“ robotnického člověka je naštěstí marná. Knihu v každém případě stojí za to číst, je v ní mnoho jinde neuváděných a velmi zajímavých fakt, která v mnohém korigují ustálené názory na evolucionistické samozřejmosti z oboru přírodních a humanitních věd, ale především nutí ke kritickému zamyšlení nad příliš sebevědomým evolucionismem. prof. Milan Nakonečný (TF JU, [email protected])
Podobné dokumenty
Mary Douglas
c) totemy se od sebe liší podobně jako lidské
skupiny, proto se stávají jejich zástupci
1 pdf soubor
evoluční algoritmy,
a podobné věci)
Roman Neruda
Ústav informatiky AVČR
[email protected]
http://www.cs.cas.cz/~roman/ai
Pokyn GFŘ D-16
Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2013 podle § 38 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednot...
Evoluce člověka: ach, tak jasné?
Nikdy se nenajdou žádní opravdoví opolidé, protože nikdy neexistovali. Jediný svědek
vzniku člověka, Bůh, inspiroval pisatele knihy Genesis, aby nás informoval, že Bůh vzal
prach a učinil člověka…
...
svět před katastrofou / Krakovští Židé mezi světovými válkami
17:00 / Arcidiecézní muzeum Olomouc – Mozarteum / BESEDA