Franz Kafka, Proměna
Transkript
7. 4. 2011 Vladislav Bernard, 5. A Franz Kafka, Proměna1 Úvod Proměna, v německém originále Die Verwandlung, je jedno z nejznámějších děl Franze Kafky. V této povídce lze nalézt některé typické kafkovské prvky, jako jsou pocit bezvýchodnosti, absurdita i komicko-tragické momenty. Proměna je dokonce považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl. 2 O autorovi Franz Kafka (3. 7. 1883 – 3. 6. 1924) se narodil v Praze do rodiny židovského velkoobchodníka s galantérií Hermanna Kafky a jeho manželky, ženy ze zámožné pivovarnické rodiny, Julie Kafkové (roz. Löwyové). Měl dva bratry, kteří zemřeli ještě před dovršením osmnáctého roku života a tři sestry, které byly popraveny v koncentračních táborech během druhé světové války. Kafkovou mateřštinou byla němčina, hovořil však také česky a dokázal se domluvit i francouzsky. Po středoškolských studiích na Německém státním gymnáziu na Staroměstském náměstí byl přijat na Německou univerzitu v Praze, kde krátce studoval chemii, germanistiku a práva. Na univerzitě se seznámil s Maxem Brodem, jeho nejlepším přítelem a později i vydavatelem velké části jeho děl. V roce 1906 úspěšně dokončí studia a promuje na doktora práv. Franz Kafka měl velmi špatné vztahy s otcem, který se mu velice odcizil. V pozdějším věku měl velice málo kamarádů a nedokázal zapadnout do žádné skupiny. Vystoupil ze židovské obce, Němci ho neměli rádi, protože byl žid a s Čechy se nemohl přátelit, protože byl Němec. Od července 1908 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně, i přes to, že své nadřízené upřímně nenávidí a zaměstnání nesnáší, vydrží v pojišťovně pracovat čtrnáct let. Všechny tyto faktory značně ovlivnily Kafkovu tvorbu, v jeho dílech tedy můžeme nalézt motivy odcizení (Proměna, 1915; Nezvěstný, 1927) a nenávist k úřadům (Proces, 1925). Kafkův vztah k ženám byl velice komplikovaný, koitus nazýval trestem za lásku, přišlo mu to jako něco odporného. S několika ženami ovšem dokázal navázat vztah. S přítelkyní své snoubenky Gretou Blochovou zplodil jednoho syna, ten ovšem zemřel již v šesti letech a samotný Kafka se s ním nikdy nesetkal. Nejvýznamnější ženou v jeho životě byla překladatelka Milena Jesenská, ačkoliv se s ní osobně setkal pouze dvakrát, udržoval s ní intenzivní korespondenční styk, který přetrval až do Kafkovy smrti. Právě Milena Jesenská byla první překladatelkou jeho děl a seznámila českou veřejnost s jeho prací. Život France Kafky byl velice pochmurný, stejně jako hrdinové jeho knih byl nešťastný, neúspěšný a slabý. Od svých třiceti čtyř let trpěl smrtelnou formou tuberkulózy, konec svého života proto strávil v sanatoriích na léčení. V červnu 1924 umírá v Dolním Rakousku na tuberkulózu a podvýživu, trpěl totiž i přecitlivělostí hrtanu, což mu způsobovalo bolesti při polykání (Umělec v hladovění, 1922). Před smrtí má Kafka jediné přání, aby se všechny jeho nevydané rukopisy spálily. Jedna z jeho přítelkyň Dora Diamantová ovšem díla pečlivě uschová a jeho životní přítel Max Brod je o několik let později vydává. Světlo světa tak spatří jeho nejznámější díla jako Zámek, Nezvěstný nebo Proces. 34 KAFKA, Franz. Povídky. Praha : Odeon, 1990. 263 s.1 Proměna (povídka). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29>.2 Franz Kafka museum [online]. 2005 [cit. 2011-04-02]. Životopis Franze Kafky. Dostupné z WWW: <http://kafkamuseum.tyden.cz/ShowPage.aspx?tabindex=3&tabid=5>.3 7. 4. 2011 Vladislav Bernard, 5. A Historický a kulturně společenský kontext Franz Kafka se narodil v těžké době. Evropa byla na přelomu 19. a 20. století velice neklidné místo. Intenzivně se znovu začala řešit židovská otázka. Ačkoliv se většina Židů začlenila do hospodářského a sociálního procesu, zesílily antisemitistické nálady. Nenávist vůči židovskému obyvatelstvu lze demonstrovat například na tzv. Dreyfusově aféře, kdy byl židovský důstojník francouzské armády Dreyfus falešně obviněn ze špionáže pro Němce a následně byl popraven. Příkladem z českých zemí je například hilsneriáda, při které byl Žid Hilsner obviněn z rituální vraždy a hrozil mu trest smrti, po zásahu T. G. Masaryka byl čin překlasifikován na vraždu a trest zmírněn. Jako obranu proti antisemitismu založil Theodor Herzl sionistické hnutí, které nabádalo k založení vlastního státu na území tehdejší Palestiny. V roce 1914 po atentátu na Františka Ferdinanda d’Este propuká velká válka, později známá jako první světová válka.5 Proměna Hlavní postavou této krátké novely je chudý obchodní cestující Řehoř Samsa. Jeho otec býval majitel obchodu, ale nedařilo se mu dobře a tak zkrachoval. Řehořova matka je z důvodu těžké nemoci ženou v domácnosti. Dalším členem rodiny je neplnoletá sestra, jeho snem je zaplatit jí studia a zajistit ji tak dobrou životní úroveň. Jednoho rána se však Řehoř Samsa probudí a zjistí, že se proměnil v odporný hmyz. Tato událost není v knize nijak více popisována, není naznačeno žádné udivení, hlavní hrdina tuto událost bere jako prostý fakt, který však nemá žádný vliv na jeho osobnost. Po několika hodinách usilovné námahy se vybelhá z pokoje a rodina si uvědomí, že se o Řehoře bude muset postarat. Zpočátku s Řehořem soucítí jen jeho sestra, která se o něj stará a nosí mu do pokoje potravu a uklízí po něm. Řehoř si uvědomuje, že by se ho sestra mohla polekat a proto se schovává v době jejích návštěv pod postel. Otec ho odmítá navštěvovat a zakazuje to i matce, protože má strach, že by se jí mohlo z toho strašného pohledu něco přihodit. Po několika měsících si však rodina přivykne a povolí Řehořovi sledovat rodinné dění otevřenými dveřmi pokoje. Aby rodina získala alespoň nějaké finanční prostředky, pronajme jeden z pokojů dvěma pánům, kterým začnou i posluhovat, aby dosáhli jejich maximální spokojenosti. Jednoho dne však otevřenými dveřmi pánové zahlédnou Řehoře, začnou se mu smát a poté okamžitě vypoví i nájemní smlouvu a žádají o vrácení již zaplacených nájmů. Aby Řehoř mohl lézt po stěnách, sestra se rozhodne, že mu přestaví pokoj. Na pomoc si vezme matku, která nešťastnou náhodou Řehoře zahlédne a zkolabuje. Aby se její stav dále nezhoršoval, Řehoř vyjde z pokoje a usadí se na chodbě. Jakmile otec zjistí, co se stalo, rozzuří se a začne na Řehoře útočit házením jablek, jedno z nich se mu zasekne mezi krovkami a začne tam hnít. Po těchto dvou událostech si rodina uvědomí, že Řehoř je jim jen na obtíž. Sestra mu přestává uklízet, je mu zapovězeno účastnit se rodinného dění. Jablko v krovkách mu začne hnít a infekce se mu dostane do celého těla a zemře osamocen a nenáviděn. Ukázka z díla Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož Spisovatelé [online]. 2005 [cit. 2011-04-02]. Franz Kafka. Dostupné z WWW: <http://www.spisovatele.cz/franzkafka>.4 KOHOUTOVÁ, Helena; KOMSOVÁ, Martina. Dějepis na dlani. Olomouc : Rubico, 2007. 256 s. 5 7. 4. 2011 Vladislav Bernard, 5. A vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. Co se to se mnou stalo? pomyslel si. Nebyl to sen. Jeho pokoj, správný, jen trochu příliš malý lidský pokoj, spočíval klidně mezi čtyřmi dobře známými stěnami, Nad stolem, na němž byla rozložena vybalená kolekce vzorků soukenného zboží - Samsa byl obchodní cestující -, visel obrázek, který si nedávno vystřihl z jednoho ilustrovaného časopisu a zasadil do pěkného pozlaceného rámu. Představoval dámu, opatřenou kožešinovou čapkou a kožešinovým boa, jak vzpřímeně sedí a nastavuje divákovi těžký kožešinový rukávník, v němž se jí ztrácí celé předloktí. 6 Charakteristika uměleckého úryvku Ukázka je stejně jako zbytek díla prózou. První část úryvku je popis Řehořova těla, je psán jednoduchým jazykem, nevyskytují se tam odborné termíny. Druhá část úryvku začíná krátkými větami, to upoutá pozornost čtenáře. Zvláštní také je, že se hned v úvodu knihy vyskytuje popis jakéhosi obrázku, který sehraje klíčovou roli v pozdějším ději. To dokazuje, že dílo je velice promyšlené a potvrzuje to autorovu literární vyspělost. Neumělecký text Úspěšnost hmyzu není náhodná. Můžeme vyjmenovat několik faktorů, které na ní mají jistě svůj podíl a podmiňují ji. Jsou to např.: 1. Malá velikost těla (0,1 – 100 mm, vzácně až 330 mm), která umožňuje žít v podmínkách, ve kterých by větší živočichové neobstáli 2. Vnější kostra tvořená pružnou lehkou chitinovou kutikulou zpevněnou bílkovinou sklerotikem a pokrytou tenkou voskovou vrstvou. Chrání tělo zčásti před vnějšími vlivy i pronikáním mikroorganismů a zabraňuje unikání vody. To je životně důležité zejména pro suchozemské druhy hmyzu. 3. Výkonné příčně pruhované svaly, členěné nohy a křídla křídlatého hmyzu zajišťují velkou pohyblivost. Umožňují unikat před predátory a šířit se často i na velké vzdálenosti. Výkonná vzdušnicová dýchací soustava zásobuje svaly kyslíkem dostatečně i za letu, který klade na jeho spotřebu vysoké nároky. Vznik takové soustavy byl dalším předpokladem pro vznik velké pohybové aktivity hmyzu. 7 Charakteristika neuměleckého textu Neumělecký text je řazen do odborného stylu. Jedná se o popis hmyzu z učebnice biologie. Hlavním cílem textu je seznámit čtenáře s fakty, která ještě nezná nebo je zná jen povrchově. V textu se nachází odborné výrazy, k jeho porozumění je tedy potřebné předchozí studium. Porovnání uměleckého a neuměleckého textu V obou ukázkách se popisuje hmyzí tělo. Pro představení „odporného hmyzu“ z první ukázky není potřeba detailnějších znalostí. Naopak čtenář neorientovaný v základech zoologie by mohl mít jisté problémy s definováním některých užitých výrazů v textu neuměleckém. Umělecký text ve čtenáři může vyvolat odpor nebo údiv. Na rozdíl od textu neuměleckého, který vás jen seznámí s dalšími informacemi, které bez emocí vezmete na vědomí. KAFKA, Franz. Povídky. Praha : Odeon, 1990. 263 s.6 PAPÁČEK, Miroslav, et al. Zoologie. Praha : Scientia, 1994. Mnohobuněční/triblastica/členovci - hmyz, s. 7980.7 7. 4. 2011 Vladislav Bernard, 5. A Zdroje: KAFKA, Franz. Povídky. Praha : Odeon, 1990. 263 s. Proměna (povídka). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29>. Franz Kafka museum [online]. 2005 [cit. 2011-04-02]. Životopis Franze Kafky. Dostupné z WWW: <http://kafkamuseum.tyden.cz/ShowPage.aspx?tabindex=3&tabid=5>. Spisovatelé [online]. 2005 [cit. 2011-04-02]. Franz Kafka. Dostupné z WWW: <http://www.spisovatele.cz/franz-kafka>. KOHOUTOVÁ, Helena; KOMSOVÁ, Martina. Dějepis na dlani. Olomouc : Rubico, 2007. 256 s. PAPÁČEK, Miroslav, et al. Zoologie. Praha : Scientia, 1994. Mnohobuněční/triblastica/členovci - hmyz, s. 79-80.
Podobné dokumenty
METODIKA IV Bi - Hmyz - Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2
Velice rozsáhlá t ída
Rozší ení od prvohor
Všude- lidská obydlí, velehory, voda stojatá i tekoucí, vzácn mo ská
Podle zp sobu potravy - býložravci (p .….)
- masožravci (p .…)
- cizopasníci (p .…)
P...
Starověk na Dálném východě
Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2011-01-23] dostupné pod licencí Creative
Commons – http://wikimedia.org/
Mapa - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Map_of_Vedic_India.png
Dům - http://commons.w...
III.2 8.5 a
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wheat_starch_granules.JPG
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0krob
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Knochenleim_Granulat.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3...
20 - Shrnutí učiva - prezentace (soubor PDF)
v roce 510 př. n. l. vyhnali Římané posledního
krále a Řím se stal republikou - byl to nový druh
státu, v němž nevládl král, ale zvolení nejvyšší
úředníci
v čele stáli vždy 1 rok dva nejvyšší úředn...