Sborník 2007
Transkript
TRÁVNÍKY 2007 TRÁVNÍKY 2007 Sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech 7. – 8. června 2007 v Brně Agentura BONUS TRÁVNÍKY 2007, sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech 7.-8.června 2007 v Brně ve spolupráci s MZLU v Brně, Ústavem výživy zvířat a pícnináství. Obrázek na titulní straně Vít Našinec Vydala Ing.Jana Lepičová – Agentura BONUS, Hrdějovice (Tel.: 602 175 664) Tisk: Ing.Jaroslav Popelka Publikace neprošla jazykovou úpravou. C Agentura BONUS ISBN 80-86802-11-6 Agentura BONUS -1- TRÁVNÍKY 2007 HISTORIE, SOUČASNOST A PERSPEKTIVA VZDĚLÁVÁNÍ V TRÁVNÍKÁŘSKÉ PROBLEMATICE NA MZLU V BRNĚ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v českých zemích. Byla zřízena v roce 1919 jako Vysoká škola zemědělská v Brně a pod tímto názvem existovala až do roku 1994. Jejím vznikem bylo dovršeno dlouhodobé úsilí o zřízení vysokého zemědělského učení na Moravě, která patří odedávna k zemím s nejvyspělejším zemědělstvím ve střední Evropě. Za dobu svého trvání prošla řadou organizačních i obsahových změn a připravila pro uplatnění v různých sférách národního hospodářství a oblastech hospodářské praxe téměř dvacet tisíc zemědělských inženýrů, více než šest a půl tisíc lesních inženýrů a téměř pět a půl tisíc inženýrů ekonomů. Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně (ve zkratce MZLU v Brně) tvoří čtyři fakulty a jeden vysokoškolský ústav. Agronomická fakulta, Lesnická a dřevařská fakulta a Provozně ekonomická fakulta a Institut celoživotního vzdělávání (vysokoškolský ústav) sídlí v Brně, Zahradnická fakulta je umístěna v Lednici. Počet studujících na všech fakultách univerzity v roce 2004 činí téměř osm tisíc. Vzdělávací program při vzniku této vysoké školy vycházel z jejich původních dvou odborů, tj. hospodářského a lesnického, a doznal v jisté časové posloupnosti svého výrazného rozšíření. Postupně docházelo k jeho doplňování o nové studijní programy a jejich obměňování tak, aby byly vhodněji naplňovány potřeby získávání vysokoškolské kvalifikace příslušného odborného zaměření. V současné době má univerzita akreditováno 21 studijních programů s 25 studijními obory pro bakalářské studium, 12 studijních programů s 27 studijními obory pro navazující magisterské studium, 13 studijních programů se 17 studijními obory pro pětileté magisterské studium a 19 studijních -2- programů s 29 studijními obory pro doktorské studium. Historie trávníkářství a rozvoj vzdělání Počátky výzkumných prací a informací z oblasti „Trávníkářství“ jsou spjaty s emeritním vedoucím Katedry pícninářství a výroby krmiv panem prof. Ing. Dr. Františkem Burešem, CSc. Výzkumné práce byly zahájeny prof. Burešem na VPS Vatín – Radonín, okr. Žďár n/Sáz. ve spolupráci se ŠS Hladké Živoříce (ing. Světlík). Předmětem výzkumu byla lipnice luční a psineček tenký. Z těchto výchozích materiálů byla vyšlechtěna odrůda P.t. – Golf. Současně byly vytvořeny na tehdejší katedře pícninářství i organizační předpoklady pro zahájení výuky specializace trávníkářství a to vznikem oddělení „Trávníky“. Završením této fáze bylo uspořádání mezinárodního sympozia (20.-25.5.1969) „Anlage und Pflege der Sportrasenflächen“ na tehdejší VŠZ v Brně. Sympozia se aktivně zúčastnilo 31 výzkumných pracovníků z toho ze zahraničí 20. Významné výzkumné plochy trávníků byly založeny ve sportovním středisku Nymburk pod vedením p. Bělky. V období 70-tých let pokračuje výzkum trávníků na VPS v Liberci. V této době začíná systematická spolupráce výzkumných pracovníků s ČFS formou přednášek a demonstrací při výročních jednáních, následně vydáváním „Metodických listů“ k zakládání, ošetřování trávníků a později k systémovému hodnocení hřišťových ploch na stadionech 1. ligy. Novější historie je opět spjata s prof. Burešem. Po téměř 25letém přerušení byl připraven I. běh „Trávníkářské školy“ pro posluchače a doktorandy denního studia. V dalších letech byla již zahájena pro posluchače AF – Fyto, VZ a doktorandy výuka volitelného předmětu „Trávníkářství“ a současně „Trávníkářská škola“ pro podnikatele a pracovníky z vědeckovýzkumné oblasti. TRÁVNÍKY 2007 Nelze opomenout i pokus o vydávání specializovaného periodika k problematice trávníkářství „Trávníky – sport, zeleň, ekologie“ (1991-1992) a následně „Zahrada – park – krajina – trávníky“ (1994-2003). Současný stav vzdělávání na MZLU Systémové vzdělání pracovníků z praxe v oblasti trávníkářství započala v bývalé ČSSR na Slovensku firma Rožnovská travní semena, pobočka Bratislava, vedená bývalým ligovým rozhodčím p. Ing. Urbánkem. Pod záštitou SPŠ v Malinovu a s povolením ˇMS SR byly realizovány pod metodickým vedením prof. Bureše „Zimní školy“ . Rozvojový výukový projekt – „Alternativní krajinotvorné a mimoprodukční funkce travních porostů“, „Rozvoj vzdělání v oboru TRÁVNÍKÁŘSTVÍ“ č. 147. V rámci tohoto rozvojového projektu, jehož cílem je připravit odpovídající oborovou formu výuky trávníkářství, je realizován kurz „Trávníky a městská zeleň“ s řešením v letech 2004-2006, v rozsahu 3. semestrální výuky. Kurz je určen pro pracovníky z řídící komunální sféry. Vzdělávání pracovníků z praxe Současně s výukou posluchačů bylo započato i se vzděláváním zájemců v první fázi z řad správců fotbalových hřišť a jednotlivých zájemců z řad golfistů. V této fázi byla výuka převážně orientována na problematiku fotbalových a užitkových (parkových) trávníků. K expanzivnímu růstu zájemců o problematiku trávníkářství došlo na základě smluvní spolupráce s vedením ČSG. Dle jejich požadavku byla realizována v letech 2003-2004 výuka „Zimních škol greenkeeperů“. V letech 2004-2006 (tedy 3x) byl dále na MZLU v Brně uskutečněn „Nástavbový kurz pro greenkeepery“ (2 denní), v němž přednášeli m.j. přední odborníci ze SRN – Dr. H. Müller-Beck, Dr. H. Schulz, Dipl.Ing. W. Prämassing, Dr. Armbruster, Dr. Knappe a z Rakouska Dr. -3- Zopf. V této souvislosti nelze opomenout i přednáškové aktivity p. Univ. Prof. Schönthalera z BOKU Wien, dále p. R. Ernsta ze Švýcarska. Výuka ve středních odborných školách V současné době dochází k rozvoji výuky trávníkářství i na Střední zahradnické škole v Ostravě, a SIŠ v Boskovicích. Na Střední integrované škole v Boskovicích je výuka zajišťována externě pracovníky Ústavu pícninářství AF. Zaměření výuky je směřováno do oblasti práce se strojovou technikou při ošetřování trávníků, jejich provozem, údržbou a dodržováním bezpečnostních předpisů. Spolupráce s profesními organizacemi v ČR Ústav pícninářství AF MZLU v Brně úzce spolupracuje s vedením sportovních organizací. V materiální a technické komisi ČFS působil zástupce ústavu (nyní soukromý podnikatel – Ing. J. Straka). Přední spolupracovníci ČFS Ing. Našinec a p. Bělka ml. zajišťují v kurzech a výuce posluchačů přednášky a praktická cvičení, týkající se problematiky výstavby, provozu, strojů k ošetřování trávníků a hodnocení trávníků. Intenzivní spolupráce je rozvinuta s vedením ČSG, jmenovitě p. Pavelčák a Ing. Kubata. Spolupráce se týká konzultací přípravy a obsahu výuky zimních škol. Na výuce trávníkářství se podílí i přední specialisté význačných trávníkářských firem. Spolupráce se zahraničními institucemi Ústav již dlouhodobě spolupracuje v oblasti výuky a vzdělávání se zahraničními institucemi a odborníky – specialisty. Aktivity zahraničních specialistů jsou soustředěny na přednáškovou činnost ve výuce na naší MZLU, dále na organizaci zahraničních exkurzí posluchačů (Schönthaler, Zehetbauer). Budoucnost rozvoje trávníkářství Dynamický rozvoj oboru trávníkářství, zabývajícího se významnými krajinotvornými, estetickými, ekologickými, TRÁVNÍKY 2007 sportovními funkcemi u téměř 0,5 mil. ha trávníkových ekosystémů spolu s lučními a pastevními porosty (cca 1 mil. ha), tj. celkem 1,5 mil. ha travního biomu s pokrytím 40 % zemědělské půdy, se významně promítá do tzv. mimoprodukčních externalit s významným ekonomickým a zdravotním dopadem do kvality životního prostředí a života společnosti vůbec, vyžaduje tedy i kvalifikované přístupy k řízení trávníkových a travních ekosystémů. Dokladem jsou počty zájemců z řad posluchačů a i z praxe o vzdělávání v této oblasti. Problémy na tomto úseku lze zobecnit následně: • nedostatečná informovanost uživatelské sféry (obyvatelstva) k této konkrétní tématice a její zcela laxní (devastační) přístup k využívání trávníkových porostů; • nedostatečná kvalifikační a osobní úroveň řídící sféry v komunální oblasti bez systémového přístupu k postupnému zlepšování (regeneraci) městské zeleně a trávníků (nejen tedy většinou nekvalitní „údržba“); 80 % nákladů na „údržbu“ zeleně je vynaloženo na trávníky! • oblast vzdělávání ze strany univerzit je díky jejich aktivní spolupráci se zahraničními partnery dobře připravena provést inovaci výuky, případně vyšších forem vzdělávání posluchačů (Bc-studium, doktorandské studium). Rezervy v této oblasti lze nalézt ve: výchově učitele – specialisty pro tento obor; optimalizací spolupráce mezi VŠ a VÚ, zvláště v oblasti základního výzkumu trávníků a zajistit pro tento výzkum financování z prostředků SR, příp. firemních zdrojů; založit a vytvořit strukturu profesní organizace „Trávníkářská společnost ČR“, např. formou obecně prospěšné společnosti; tato společnost by měla spoluvytvářet směry rozvoje a výchovy posluchačů, příp. i tendencí výzkumu a kriterií na úroveň vzdělávání. Dále by měla být představitelem pro spolupráci s politickou a hospodářskou sférou a partnerem pro jednání se zahraničními společnostmi. • získání akreditace oboru „Trávníkářství“ buď formou Bc-studia (2-3leté) nebo doktorandského studia (2-3leté); • u specializovaných typů vzdělávání určit nejen optimální proporce mezi teoretickou a praktickou výukou, ale i diverzifikovat stupeň vzdělání, vč. klasifikace odbornosti. Zvýšit úroveň znalostí právních a bezpečnostních předpisů. • umožnit v průběhu kurzu získání speciálních osvědčení k provozu techniky a nářadí, příp. i certifikát pro práci s chemickými přípravky. V tomto směru lze vhodně koordinovat výchovu se středními odbornými školami. VLIV ROZDÍLNÉ CAESPESTECHNIKY NA STRUKTURU DRNU LIPNICE LUČNÍ A JÍLKU VYTRVALÉHO Pavel KNOT, František HRABĚ Úvod V poslední době zvyšující se důraz kladený na kvalitu trávníků, především sportovních a okrasných, nutí hledat neustále nové přístupy k ošetřování travnatých ploch. Již nestačí trávník jenom sekat, popřípadě jednou za čas pohnojit, jak tomu bylo ještě v nedávné minulosti, ale používá se celá řada regeneračních zásahů, -4- které mají za úkol zlepšit kvalitu trávníku, respektive drnu, ze kterého se trávník skládá. Rovněž používání dlouhodobých rávníkových hnojiv se stává naprostou samozřejmostí. Dlouhodobá hnojiva zásobují trávník živinami po delší dobu, a tím přispívají ke zvyšování jeho kvality, ať už se jedná o estetické charakteristiky, které jsou důležité u okrasných trávníků nebo TRÁVNÍKY 2007 o vlastnosti funkční, požadované především u trávníků sportovních. Aplikací těchto hnojiv se rovněž omezuje skokový nárůst trávníku těsně po aplikaci hnojiva, který je spojen s nutností častějšího kosení. Použitím dlouhodobých hnojiv můžeme snížit počet hnojení za rok, a tím i finanční náklady, které se zvyšujícími se nároky na pracovní sílu nejsou vůbec zanedbatelné. Dalším významným faktorem údržby trávníku je výška a s tím spojená frekvence kosení. V současnosti je snaha kosit trávníky velmi nízko. Týká se to opět především sportovních a okrasných trávníků. Stačí se jen podívat, na jakou výšku byli před patnácti až dvaceti lety sekány golfové greeny či fotbalová hřiště, a na jakou jsou koseny dnes. I majitelé rodinných domů se snaží své trávníky kosit co nejníže, ale ne vždy je efekt takový, jaký by si přáli. Hlavním problémem u nízkého kosení je vedle kvalitní sekačky a jejím seřízení především frekvence kosení. Ne vždy je totiž dodrženo trávníkářské pravidlo, že nižujeme výšku porostu maximálně o jednu třetinu (HRABĚ et al., 2003). Výsledný efekt se pak projeví na vzhledu i funkčnosti trávníku. Je nutné zabývat se problematikou působení jednotlivých zásahů či používání louhodobých hnojiv na travní drn. Ten se skládá z nadzemní části, kterou můžeme dále rozdělit na živou a odumřelou fytomasu a z části podzemní, kterou reprezentují především kořeny. Mezi nadzemní a podzemní částí drnu se nachází vrstva přechodná, která zasahuje do obou těchto vrstev. Je tvořena travní plstí, ve které jsou obsaženy i odnože u druhů rozmnožující se formou výběžků. Rovněž v nadzemní a podzemní části drnu mohou být přítomny výběžky. Funkci nadzemní části není třeba nijak zvlášť vysvětlovat. Nadzemní část určuje především estetické (užitné) charakteristiky trávníku, ať už se jedná o barvu, hustotu porostu, mezerovitost, jemnost listů atd. Méně známá, ale o to více důležitá je část podzemní. Kořeny, z kterých je podzemní část převážně tvořena, plní hned několik nezastupitelných funkcí, které nejsou -5- omezeny, jak by si někdo mohl myslet, pouze na příjem vody a živin. PROCHÁZKA (1989) spatřuje v kořenu i významný orgán syntetický, především centrum dusíkatého metabolismu rostliny, vzniku aminokyselin, alkaloidů a fytohormonů cytokininů podněcujících dělení buněk a dalších látek. Kořenová fytomasa představuje 60 až 90% čisté primární produkce travních ekosystémů (STANTON, 1988). Větší množství aktivních kořenů, s čímž souvisí i větší množství zásobních látek, znamená vyšší odolnost porostu proti změnám vnějších podmínek, a tím odolnost vůči stresovým vlivům (KOCOURKOVÁ, FUKSA, MRKVIČKA, 2005). Podle BEARDA (1973) dosahuje kořenový systém trav mírného pásma hloubky okolo 450 mm. Se snižováním výšky kosení dochází současně ke snižování hloubky zakoření. Rovněž podle FISCHERA (2000) se snižováním výšky kosení omezuje hloubka zakořeňování. V létě může být účinkem stresu redukována na 50 mm i méně. Hluboko zakořeněný trávník je schopen odolávat nepříznivým podmínkám, jako jsou periody vysokých teplot beze srážek, se kterými se v poslední době setkáváme stále častěji. Rovněž schopnost získat živiny i z hlubších vrstev půdy, či vegetačního substrátu je velmi cenná. U sportovních trávníků pak dobře vyvinutý kořenový systém podporuje odolnost proti mechanickému poškozování způsobovaném pohybem hráčů po hrací ploše. Metodika V rámci disertačního pokusu, který byl založen 6. května 2003, byl na jedné jeho části sledován vliv formy hnojiva a výšky kosení na strukturu drnu trávníkových odrůd lipnice luční (Harmonie, Bartitia) a jílku vytrvalého (Patrik, Barcredo). Záměrně byla vybrána jedna česká a jedna zahraniční odrůda, aby mohlo být provedeno i srovnání kvality českého a zahraničního šlechtění. Pokus byl založen ve Výzkumné stanici pícninářské Vatín, která leží 7 km jižně od Žďáru nad Sázavou. Jedná se TRÁVNÍKY 2007 o fytogeografický obvod České oreofytikum, floristický okrsek Žďárské vrchy a bramborářskou výrobní oblast s nadmořskou výškou 530 m. Průměrná roční teplota zde dosahuje 6,1 °C (za vegetační období 12,2 °C) a průměrný úhrn srážek za rok činí 737 mm (za vegetační období 440 mm). Z hlediska pedologického se jedná o kambizem typickou, půdní druh písčitohlinitý. Velikost parcel byla 1x2m, přičemž polovina parcely (1x1m) byla kosena ve vegetačním období jednou týdně na výšku 40 mm a druhá polovina dvakrát týdně na výšku 20 mm. Ke kosení byla použita trávníková sekačka Gianni Ferrari. Pokusné parcely byly ve třech opakováních. Druhým faktorem, vedle výšky kosení, bylo použití dlouhodobých hnojiv (d.h.) Lesco, distribuovaných firmou Eurogreen, a hnojiv krátkodobých (k.h.), mezi které patří v zemědělství používaná klasická (konvenční) hnojiva. Roční plán hnojení d.h. je uveden v tabulce 1. U varianty s hnojením k.h. byly termíny i dávky živin stejné jako u varianty s d.h.. Byla použita tato hnojiva: LAV, Hyperkorn, DS 60 % a síran hořečnatý. Na jaře a na podzim byla prováděna vertikutace vertikutátorem SABO 38 BV. Tab. 1. Roční plán hnojení dlouhodobými hnojivy Doba aplikace Hnojivo dubna Spring červen Europlus červenec Europlus září Europlus říjen/listopad High-K Množství živin g/m2 25 25 25 25 30 N : P2O5 : K2O : MgO g/m2 za rok Poměr živin 29 : 5 : 17 : 4 1 : 0,2 : 0,6 : 0,1 V jarním a podzimním termínu bylo sledováno: • množství a struktura nadzemní fytomasy • množství a stratifikace podzemní (kořenové) fytomasy Vzorky byly odebírány ocelovým odběrným válcem o průměru 50 mm do hloubky 200 mm, a to těsně po provedeném pokosení pokusu na výšku 20 mm, respektive 40 mm. Následně byl vzorek rozdělen na nadzemní a podzemní část. Nadzemní část byla rozebrána na živou a odumřelou fytomasu. Podzemní část byla rozdělena na část 0-20 mm a 21-200 mm a proprána ve vodě. Následně byla přecezena přes síto a sušena obdobně jako nadzemní fytomasa při pokojové teplotě asi 14 dnů. Výsledky Z tabulky 2 je zřejmé, že na podzim 2004 činil podíl kořenové fytomasy na celkové -6- hmotnosti fytomasy drnu, při použití d.h. u lipnice luční (průměr obou odrůd) a výšce kosení 20 mm, 54,7 % (1047,98 g/m2) a při výšce kosení 40 mm 62,1 % (1333,33 g/m2). Na jaře 2005 došlo k nárůstu podílu kořenové fytomasy při kosení 20 mm na 65,9 % (1301,1 g/m2) a 70,9 % (1415,71 g/m2) při kosení na 40 mm. U jílku vytrvalého (průměr odrůd) byl na podzim 2004 zjištěn při výšce kosení 20 mm podíl kořenové fytomasy 52,4 % (848,41 g/m2) a při výšce 40 mm 59,8 % (1213,59 g/m2). Na jaře došlo ke zvýšení podílu kořenů na celkové hmotnosti drnu, a to při výšce kosení 20 mm na 68,8 % (1159,24 g/m2) a při výšce 40 mm na 72,4 % (1149,04 g/m2). Hmotnost kořenů a jejich podíl na celkové hmotnosti drnu, při použití krátkodobých hnojiv, jsou rovněž uvedeny v tab. 2. TRÁVNÍKY 2007 Nadzemní fytomasa tvořila na podzim u lipnice luční při použití d.h. 45,3 % (20 mm) a 37,9 % (40 mm). Na jaře došlo k poklesu na 34,1 % (20 mm) a 29,1 % (40 mm). U jílku bylo na podzim dosaženo podílu kořenů na celkové hmotnosti drnu ve výši 47,6 % (20 mm) a 40,2 % (40 mm). Na jaře činil podíl nadzemní fytomasy jílku 31,2 % (20 mm) a 27,6 % (40 mm). Podíl kořenů na celkové fytomase při hnojení krátkodobými hnojivy je uveden v tab. 2. Tab. 2. Hmotnost a složení fytomasy drnu lipnice luční (P.p) a jílku vytrvalého (L.p.). Vatín (průměr odrůd) 2 F ytom as a Ž ivá nadz em ní Odum řelá nadz em ní K ořeny 0-‐20 m m K ořeny 21-‐200 m m Nadz em ní c elkem K ořeny c elkem F ytom as a c elkem F ytom as a Ž ivá nadz em ní Odum řelá nadz em ní K ořeny 0-‐20 m m K ořeny 21-‐200 m m Nadz em ní c elkem K ořeny c elkem F ytom as a c elkem Druh P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. Druh P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. P .p. L .p. Hm otnos t (g /m ) Dlouhodobá hnojiva K rátkodobá hnojiva podz im 2004 jaro 2005 podz im 2004 jaro 2005 20 m 40 m m 20 m m 40 m m 20 m m 40 m m 20 m m 40 m m 394,06 381,32 242,89 221,66 370,28 310,83 250,53 219,11 363,48 424,63 218,26 166,46 333,76 369,43 174,10 124,84 475,58 433,97 431,42 358,39 523,14 449,26 397,45 392,36 407,64 391,51 307,43 272,62 450,11 396,61 349,89 287,90 836,52 978,34 1101,49 1177,92 961,36 804,25 980,89 1199,15 642,04 984,29 1011,46 957,96 767,73 851,80 859,45 886,62 211,46 354,99 200,42 237,79 234,39 345,65 183,44 265,82 206,37 229,30 147,77 191,08 242,04 234,39 194,48 254,78 869,64 815,29 674,31 580,04 893,42 760,08 647,98 611,47 771,13 816,14 525,69 439,07 783,86 766,03 523,99 412,74 1047,98 1333,33 1301,91 1415,71 1195,75 1149,89 1164,33 1464,97 848,41 1213,59 1159,24 1149,04 1009,77 1086,20 1053,93 1141,40 1917,62 2148,62 1976,22 1995,75 2089,17 1909,97 1812,31 2076,43 1619,53 2029,73 1684,93 1588,11 1793,63 1852,23 1577,92 1554,14 Z as toupení jednotlivýc h frakc í (% ) Dlouhodobá hnojiva K rátkodobá hnojiva podz im 2004 jaro 2005 podz im 2004 jaro 2005 20 m m 40 m m 20 m m 40 m m 20 m m 40 m m 20 m m 40 m m 20,5 17,7 12,3 11,1 17,7 16,3 13,8 10,6 22,4 20,9 13,0 10,5 18,6 19,9 11,0 8,0 24,8 20,2 21,8 18,0 25,0 23,5 21,9 18,9 25,2 19,3 18,2 17,2 25,1 21,4 22,2 18,5 43,6 45,5 55,7 59,0 46,0 42,1 54,1 57,8 39,6 48,5 60,0 60,3 42,8 46,0 54,5 57,0 11,0 16,5 10,1 11,9 11,2 18,1 10,1 12,8 12,7 11,3 8,8 12,0 13,5 12,7 12,3 16,4 45,3 37,9 34,1 29,1 42,8 39,8 35,8 29,4 47,6 40,2 31,2 27,6 43,7 41,4 33,2 26,6 54,7 62,1 65,9 70,9 57,2 60,2 64,2 70,6 52,4 59,8 68,8 72,4 56,3 58,6 66,8 73,4 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 2 U lipnice luční bylo při výšce kosení 20 mm dosaženo (průměr termínů a odrůd) celkové hmotnosti kořenové fytomasy 1177,49 g/m2, což je 60,4 % celkové hmotnosti drnu (graf.1). Z toho kořeny ve vrstvě 0-20 mm se podílely na celkové hmotnosti drnu 49,8 % (970,06 g/m2) a kořeny ve vrstvě 21-200 mm 10,6 % (207,43 g/m2). Nadzemní fytomasa tvořila 39,6 % hmotnosti drnu, přičemž živá fytomasa tvořila 16,1 % hmotnosti celkové fytomasy. Při výšce kosení 40 mm bylo dosaženo oproti kosení na 20 mm výrazně vyšší hmotnosti kořenové fytomasy (1340,95 g/m2), především ve -7- vrstvě 21-200 mm (301,06 g/m ). Kořenová fytomasa se podílela 66,0 % na celkové hmotnosti drnu. Naproti tomu nadzemní fytomasa tvořila pouze 34,0 % hmotnosti drnu a z toho živá fytomasa 13,9 % celkové hmotnosti drnu. Pokud srovnáme obě odrůdy, pak můžeme říct, že Bartitia tvořila větší množství kořenové fytomasy, především pak při výšce kosení 40 mm. Harmonie se oproti tomu vyznačuje vyšší hmotností živé nadzemní fytomasy (graf 1). V grafu 1 je rovněž znázorněn účinek formy hnojiva na hmotnost a strukturu drnu lipnice luční. Při použití d.h. bylo dosaženo ve TRÁVNÍKY 2007 fytomasa u d.h. byla 734,82 g/m2 (živá 309,98 g/m2) a u k.h. 728,64 g/m2 (živá 287,69 g/m2). vrstvě 0-20 mm hmotnosti kořenů 1023,54 g/m2 a ve vrstvě 21-200 mm 251,17 g/m2. U k.h. byla hmotnost ve stejných vrstvách 986,41 g/m2 a 257,32 g/m2. Nadzemní Graf 1. Hmotnost a složení fytomasy drnu lipnice luční Vatín (průměr=2 odběry) d.h. Harmonie (P.p.) g/m 2 20mm 40mm k.h. Bartitia ( P.p.) 20mm 40mm Harmonie (P.p.) 20mm 40mm Bartitia ( P.p.) 20mm 40mm průměr 20mm 40mm průměr d.h. k.h. 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 -700 -800 -900 -1000 -1100 -1200 -1300 -1400 -1500 -1600 živá fytomasa kořeny 0 - 20 mm odumřelá fytomasa kořeny 21 - 200 mm Při výšce kosení na 20 mm bylo dosaženo (průměr termínů a odrůd) u jílku vytrvalého celkové hmotnosti kořenové fytomasy 1017,83 g/m2, což je 61,0 % z celkové hmotnosti drnu (graf.2). Z toho kořeny ve vrstvě 0-20 mm se podílely na celkové hmotnosti drnu 49,1 % (820,17 g/m2) a kořeny ve vrstvě 21-200 mm 11,8 % (197,66 g/m2) . Nadzemní fytomasa tvořila 39,0 % hmotnosti drnu, přičemž živá fytomasa tvořila 16,3 % hmotnosti celkové fytomasy. Při výšce kosení 40 mm bylo dosaženo oproti kosení na 20 mm vyšší hmotnosti kořenové fytomasy (1147,56 g/m2), především ve vrstvě 0-20 mm (920,17 g/m2). Kořenová fytomasa se podílela 65,3 % na celkové hmotnosti drnu. Naproti tomu nadzemní fytomasa tvořila pouze 34,7 % hmotnosti drnu a z toho živá fytomasa 15,5 % celkové hmotnosti drnu. -8- Ze srovnání obou odrůd vyplývá, že Patrik tvořil větší hmotnost nadzemní fytomasy oproti Barcredu, u kterého bylo naproti tomu zaznamenáno větší množství kořenové fytomasy (graf 2). V grafu 2 je rovněž patrný účinek hnojiva na hmotnost a strukturu drnu jílku vytrvalého. Při použití d.h. bylo dosaženo ve vrstvě 0-20 mm hmotnosti kořenů 898,94 g/m2 a ve vrstvě 21-200 mm 193,63 g/m2. Celková kořenová fytomasa tvořila 63,1 % hmotnosti drnu. U k.h. byla hmotnost ve stejných vrstvách 841,40 g/m2 a 231,42 g/m2. Celkově se podílala podzemní fytomasa u k.h. na celkové hmotnosti 63,3 %. Nadzemní fytomasa u d.h. byla 638,01 g/m2 (živá 293,21 g/m2) a u k.h. 621,66 g/m2 (živá 250,53 g/m2). TRÁVNÍKY 2007 Graf 2. Hmotnost a složení fytomasy drnu jílku vytrvalé Vatín (průměr=2 odběry) d.h. Patrik (L.p.) g/m 2 20mm 40mm k.h. Barcredo ( L.p.) 20mm 40mm Patrik (L.p.) 20mm Barcredo ( L.p.) 40mm 20mm 40mm průměr 20mm 40mm průměr d.h. k.h. 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 -700 -800 -900 -1000 -1100 -1200 -1300 -1400 -1500 -1600 živá fytomasa kořeny 0 - 20 mm Závěr Z výsledků pokusu vyplývá, že kosení na výšku 20 mm nevedlo oproti variantě 40 mm ke snížení hmotnosti nadzemní fytomasy, jak by se dalo předpokládat. Naopak u obou druhů byla zaznamenána vyšší hmotnost celkové nadzemní fytomasy u varianty s nižším kosením. Je to dáno pravděpodobně daleko vyšší hustotou porostu, která je podporována častějším kosením, a s tím spojeným omezováním apikální dominance trav s následnou podporou tvorby nových odnoží. Výška kosení však ovlivnila velmi podstatně množství kořenoví fytomasy, především pak ve vrstvě 21-200 mm, kde došlo při nižším kosení k výraznému snížení hmotnosti kořenů. Toto zjištění koresponduje s celou řadou autorů, kteří rovněž zaznamenali snižování hmotnosti kořenů při klesající výšce sekání, především pak snižování hloubky zakořeňování. Forma hnojiva neovlivnila množství fytomasy drnu výrazně, i když u dlouhodobých hnojiv byla zaznamenána neprůkazně vyšší hmotnost jak nadzemní, -9- odumřelá fytomasa kořeny 21 - 200 mm tak i podzemní fytomasy. Rozdíl byl v tom, že u dlouhodobých hnojiv byla oproti krátkodobým hnojivům vyšší hmotnost kořenů v hloubce 0-20 mm. Ve vrstvě 21-200 mm byla vyšší hmotnost zaznamenána u hnojiv krátkodobých. Snad by se to dalo vysvětlit tím, že nedostatek živin v některých fázích roku může vést při používání krátkodobých hnojiv k tomu, že kořeny mají snahu živiny vyhledávat a putují za nimi do větších hloubek. Srovnáme-li oba termíny odběru, tak dojdeme k závěru, že v jarním termínu došlo oproti podzimnímu ke zvýšení hmotnosti kořenové fytomasy a naopak snížení či stagnaci fytomasy nadzemní. I u ostatních druhů, které nejsou v tomto článku zmíněny, ale byly součástí pokusu, byl zaznamenán podobný trend. Hmotnost kořenová fytomasy stoupala s každým termínem odběru, ale u nadzemní fytomasy docházelo vždy na jaře ke snížení či stagnaci hmotnosti oproti předchozímu podzimnímu termínu. Souvisí to pravděpodobně s omezeným růstem nadzemní části drnu během zimního období a často i s napadením chorobami, TRÁVNÍKY 2007 převážně pak plísní sněžnou. Kořeny jsou oproti nadzemní fytomase schopny růst i při nižších teplotách, tudíž jejich vegetační doba je delší, než je tomu u části nadzemní. Pokud srovnáme odrůdy české a zahraniční, pak můžeme konstatovat, že ty naše české (Harmonie, Patrik) jsou s těmi holandskými (Bartitia, Barcredo) plně srovnatelné. Jak P.p. Harmonie ta i L.p. Patrik dosáhly dokonce vyšší hmotnosti živé nadzemní fytomasy než obě odrůdy holandské. P.p. Bartitie měla sice oproti Harmonii vyšší hmotnost kořenové fytomasy, ale především při výšce kosení 40 mm tvořila podstatně menší množství fytomasy nadzemní. FISCHER, T.: Wurzeln – Indikator für die Pflanzengesundheit, Rasen-Turf-Gason, 2000, č 1, 8 s. HRABĚ, F., et al.: Trávy a trávníky – co o nich ještě nevíte. Olomouc: Vydavatelství Ing. Petr Baštan – Hanácká reklamní, 2003. 158 s. ISBN 80-903275-0-8. KOCOURKOVÁ,D.,FUKSA,P.,MRKVIČK A,J.: Vliv využívání travního porostu na množství kořenové hmoty, Úroda 2005, č 5, 42-43. ISSN 0139-6013 PROCHÁZKA, S.: Morfologie a fyziologie rostlin, VŠZ 1989, 213 s. ISBN 80-7157-108 STANTON, N. L.,: The underground in grasslands. Ann. Rev. Exil. Syst., 1988, (19): 573-589 s. Poděkování: Příspěvek byl zpracován za podpory projektu MŠMT 2B06034. Použitá literatura BEARD, J. B.: Turfgrass: Science and Culture. Prentice-Hall, Inc., Englewoods Cliffs, N.Y., USA, 1973 Ing. Pavel Knot Prof. Ing. František Hrabě, CSc. Ústav výživy zvířat a pícnináství, MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno [email protected], [email protected] EKOLOGICKÉ ZATRAVŇOVÁNÍ - NOVÝ PŘÍSTUP K OBNOVĚ PLOCH V KRAJINĚ Magdalena ŠEVČÍKOVÁ, Jana KAŠPAROVÁ V loňském roce se ve dnech 5. – 9. září 2006 konala v rakouském ústavu HBLFA Raumberg – Gumpenstein mezinárodní konference „SoilBioengineering: Ecological Restoration with Native Plant and Seed Material“, jejímž cílem bylo seznámit účastníky s výsledky výzkumu i s praktickými zkušenostmi, které byly dosaženy při ekologické obnově stanovišť narušených lidskou činností v řadě evropských zemích. Poznatky, které zazněly na konferenci v 39 referátech a byly doplněny 42 postery, byly natolik inspirující, že některé z nich přiblížíme i české trávníkářské veřejnosti. O revitalizaci prostoru narušeného převážně technikou dosud usiluje člověk většinou opět jen technickými prostředky. - 10 - Není dost trpělivý, aby přírodě poskytl dost času pro spontánní obnovné pochody, které by byly mnohem úspěšnější (Rychnovská, 2006). Zhruba v posledních 15 letech se však rychle rozvíjí obor ekologie obnovy (restoration ecology), kombinující teoretické poznatky současné ekologie s praktickou realizací, s cílem přirozeně a udržitelně obnovit narušené populace, společenstva, ekosystémy či celou krajinu. V tomto oboru, který je v České republice spíše v počátcích, se sukcese, ať spontánní či řízená, stává základním ekologickým procesem, se kterým je nutné počítat v každém projektu obnovy. (Prach 2006). Za nejpřirozenější způsob obnovy narušených stanovišť je považována spontánní sukcese. Mnohaleté poznatky TRÁVNÍKY 2007 z přirozené sukcese nerekultivovaných fyzikálně i chemicky odlišných odkališť v Čechách shrnuje ve své monografii Kovář (2004). I toto extrémní prostředí, které autor nazval „ostrovními pustinami v kulturní krajině“, často vysoce toxické, s nedostatkem živin, s různým vlhkostním režimem, postupně osídlují různé typy vegetace, která se stává útočištěm dalších organismů. Je to však proces dlouhodobý, závisející mj. i na zdroji diaspor (tj. částí rostlin zajišťujících jejich rozmnožování) v okolí. Jaké jsou tedy alternativní metody při ekologické obnově narušených stanovišť v oblasti mírného pásma střední Evropy? Jsou to přírodě blízké postupy s využitím zdrojů semenného nebo rostlinného materiálu autochtonních (domácích) druhů, jako jsou výsevy druhově bohatých semenných směsí nebo výsadby rostlin regionálního původu, mulčování senem z vhodných zdrojových druhově bohatých porostů, přenos půdních bloků s vegetací aj., které jsou shrnuty ve sborníku z výše uvedené konference (Krautzer, Hacker 2006). Při ekologické obnově jde rovněž o to, aby byly používány i necizorodé dalších pomocné ekologické materiály a látky (geotextilie, mulč, dřevo, hnojiva, půdní kondicionéry, mykorrhiza ap.). Na základě mnoha zrealizovaných projektů byla vydána v Německu praktická příručka, v níž je uveden nejen podrobný popis materiálů a metod použitých při ozelenění holých ploch v krajině, ale jsou zde uvedeny i výsledky několikaletého následného monitoringu ploch a zhodnocena úspěšnost realizace (Kirmer, Tischew 2006). V ČR publikovaly první ucelené metodické poznatky k obnově porostů na bázi regionálních směsí Jongepierová, Poková (2006). Tyto postupy používají především ochranářské organizace, z nichž jmenujme především ČSOP Bílé Karpaty, který započal program údržby a obnovy druhově bohatých luk, a dále ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, který se dlouhodobě a úspěšně věnuje ekologické revitalizaci vápencových lomů na jižní Moravě. Mnohé z nich jsou - 11 - dnes nejen chráněnými lokalitami ohrožených druhů rostlin a živočichů, ale i velmi zajímavými, esteticky vyváženými dominantami, které harmonicky zapadají do krajiny (Tichý 2005). Výsev regionálních druhově bohatých semenných směsí Základní druhy jsou získávány sběrem diaspor v přírodě, množeny v semenářských kulturách a míchány do směsí, které svým druhovým složením a procentickým zastoupením jednotlivých komponent odpovídají požadovanému typu cílové vegetace. Samozřejmostí je dokladovaný původ jednotlivých druhů v dodávaných směsích. Doporučované výsevní množství činí většinou 3 – 5 g. m2. Produkce regionálních směsí je již samozřejmostí v Rakousku, Švýcarsku i Německu a množení komponent i sestavování směsí podléhá přísným pravidlům a kontrole, aby byla zajištěna regionalita použitých materiálů a nedocházelo ke genetickému znehodnocení místní flóry. Podobné zásady platí i pro použití autochtonních dřevin. V alpských zemích, především v Rakousku a Itálii je velká pozornost věnována obnově ploch v horských oblastech poškozených a ohrožených erozí vlivem zimních sportů a masové turistiky (Krautzer, Wittmann, Peratoner et al. 2006, Krautzer, Graiss, Peratoner et al. 2004). Koordinačním pracovištěm pro pěstování planých druhů a využití regionálních směsí pro zatravňování ve volné přírodě je v Rakousku výzkumný ústav HBFL Raumberg-Gumpenstein. Zpracoval směrnici pro ozeleňování regionálními materiály (Richtlinie für standortgerechte Begrünungen) a metodiku pěstování trav a bylin pro alpské oblasti. (Krautzer, Peratoner, Bozzo 2004). Spolupracujícími firmami jsou např. Kärntner Saatbau se zaměřením na množení alpských druhů a Voitsauer Wildblumensaatgut, která se specializuje na sběr a množení planých druhů v oblasti východního Rakouska v nižších až středních polohách. TRÁVNÍKY 2007 Rovněž v Německu je snaha koordinovat činnost při obnově narušené krajiny s cílem zamezit znehodnocení populací autochtonní flóry (Hiller, Hacker 2001, Hacker, Hiller 2003). Producenti regionálního osiva planých rostlin jsou sdruženi do sdružení Verband deutscher Wildsamen- und Wildpflanzenproduzenten e.V., který v současné době zpracovává pravidla pro certifikaci regionálního osiva. Sdružení spolupracuje s pracovní skupinou Regiosaatgut na Univerzitě v Hannoveru, která navrhla pro tyto potřeby 13 regionů, v nichž je možno v Německu z přirozených porostů získávat semena, množit je a dále uplatňovat pouze v původním regionu; zabývá se rovněž problematikou certifikací regionálního osiva, vzácnými druhy aj. (Wieden 2006). Ve Švýcarsku je problematika uchování biodiverzity v agrárních ekosystémech rovněž aktuální. Pracuje zde komise Schweizerische Kommission für Erhaltung von Wildpflanzen (SKEW), která vydala doporučení pro pěstování a využívání osiv domácích druhů jako komponent směsí pro ozeleňování ve volné přírodě. Švýcarsko je z tohoto pohledu rozděleno na 4 hlavní regiony a 11 podregionů, v nichž je nutno respektovat regionální původ osiv pro tyto účely (Streit 2006). S úspěchem bylo ověřeno i přidávání mykorhizních hub (firma OHSamen), které zlepšují podmínky pro vzcházení a růst mladých rostlin. V České republice produkuje osivo planých druhů rostlin a jejich směsí firma Planta naturalis; je však zde třeba vždy konzultovat původ osiva s ohledem na místo realizace obnovy, protože není vhodné pro výsevy ve volné přírodě na celém území republiky. Zatravňování pomocí regionálních směsí se dlouhodobě používá v CHKO Bílé Karpaty při obnově druhově bohatých, v minulosti rozoraných luk. V rámci projektu (VaV–SM/6/2/04) byla ve 14 regionech ČR hodnocena druhová diverzita lučních společenstev s cílem definovat biogeografická centra ČR a navrhnout pro ně složení regionálních směsí na základě dominantních a diagnostických druhů pro svazy Arrhenatherion, Bromion, Cynosurion a Violion caninae (Jongepierová, Poková 2006). Srovnávání rekultivace pomocí regionálních a obchodních směsí jsme provedli v rámci mezinárodního projektu INTERREG III B CADSES “SURE”. Na dvou pokusných stanovištích byly založeny pokusy na ozelenění svažitých, erozí silně ohrožených skládek hlušiny po důlní činnosti v Ostravsko-Karvinském regionu: 1) Pilňok – podloží bez úpravy a 2) Lipiny – podloží s navážkou zeminy ve vrstvě 15 cm. Na obou stanovištích byly vysety tři druhy směsí: dvě druhově pestré ve variantě a) směs pro svažité haldy (44 druhů - 9 trav, 5 leguminóz, 30 bylin) a b) směs pro svahy s navážkou zeminy (26 druhů – 9 trav, 4 leguminóz, 13 bylin), obě s výsevkem 2,35 g.m-2 a 3) obchodní travní směs “Normal“ (3 druhy trav – 5 odrůd), výsevek 20 g.m-2. Ve variantách byl hodnocen výskyt všech rostlinných druhů, celkový zápoj porostu a relativní zastoupení jednotlivých botanických skupin (trav, jetelovin a bylin) v porostu. Ukázalo se, že rekultivace hald po těžbě černého uhlí pouhým výsevem bez zlepšení půdních vlastností nebyla příliš úspěšná a zápoj porostů na lokalitě Pilňok po dvou letech dosáhl 30 - 40 % díky spontánně se vyskytujícím druhům. Zápoj porostů na lokalitě Lipiny vylepšené vrstvou ornice dosahoval dvojnásobných hodnot (60 – 75 %) a byl dosažen převážně vysetými druhy, ale i spontánně se šířícími druhy jetelovin (Graf 1). Sledování sukcese porostů během dvou let je však zatím příliš krátké. Graf 1. Zhodnocení zápoje porostu v pokusných variantách obnovy - 12 - TRÁVNÍKY 2007 100% 90% 80% pokryvnost 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% druhově bohatá A druhově bohatá B travní druhově bohatá A druhově bohatá B Pilňok 8/06 5/06 8/05 6/05 8/06 5/06 8/05 6/05 8/06 5/06 8/05 6/05 8/06 5/06 8/05 6/05 8/06 5/06 8/05 6/05 8/06 5/06 8/05 6/05 0% travní Lipiny vyseté druhy spontánní druhy Mulčování hmotou z druhově bohatých lučních porostů Metoda je závislá na existenci a výběru zdrojových ploch druhově bohatých porostů v oblasti plánované obnovy a spolupráci s jejich majiteli. Jako materiál se používá čerstvě pokosená zelená hmota nebo usušené seno, příp. výdrolky ze sena. Seč se uskutečňuje obvykle v období mezi červencem a srpnem, kdy je v porostu nejširší druhové spektrum dozrávajících druhů. Pokosená biomasa (čerstvá nebo usušená) se převeze na obnovované stanoviště a rozprostře se - na svažitých pozemcích ve vrstvě 5 – 10 cm (tj. cca 1 - 2 kg čerstvé hmoty.m-2), na rovinatých plochách lze redukovat na 3 – 5 cm (0,5 – 1 kg čerstvé hmoty.m-2). Mulčováním se přenáší nejen semena a části rostlin typického druhového složení podle společenstva zdrojového porostu, ale i mikroorganismy a drobní živočichové. Vrstva mulče působí současně jako ochrana proti erozi, zastiňuje půdu a zvláště na tmavých substrátech mírní výkyvy teplot, čímž zlepšuje mikroklima pro klíčící a vzcházející rostliny. Při jeho rozkladu se uvolňuje minimální množství živin, které - 13 - bez vegetace jsou důležité v prvních fázích vyvíjejícího se porostu (Kirmer 2006). Metoda mulčování pokosenou biomasou z hodnotných porostů byla použita např. v CHKO Kysuce na Slovensku jako opatření na obnovu a zlepšení kvality poškozených částí sjezdovek v lyžařském středisku Veľká Rača (DAPHNE 2003). Výmlat druhově bohatých lučních porostů Metoda rovněž předpokládá existenci vhodných zdrojových druhově bohatých porostů v regionu a dohodu s jejich majiteli. Ve dvou až třech termínech podle semenářské zralosti cílových komponent se provede jednofázová kombajnová nebo dvoufázová sklizeň, případně se doplňuje ručním sběrem některých druhů. Jednotlivé šarže se usuší, hrubě přečistí a míchají do směsí. Někdy se přidávají i jedno až dvouleté druhy, aby se napodobila přirozená sukcese porostu. Uvádí se, že směsi obsahují 50 až 100 rostlinných druhů regionálního původu, které jsou přizpůsobeny místním podmínkám a svým složením odpovídají skladbě přirozených rostlinných společenstev. Kromě semen a rostlinných částí jsou přítomny životaschopné diaspory TRÁVNÍKY 2007 mechů, hub, půdní bakterie a ostatní mikroorganismy. Objem transportované biomasy je podstatně menší než u mulčování. Vzhledem k hrubší struktuře materiálu se na velkých plochách obvykle aplikuje hydroosev, u menších ploch ruční rozhoz. Obvykle se z 1 m2 zdrojové plochy zatravní plocha 1 m2.V německy mluvících zemích se tento postup získání směsi semen i samotný produkt označuje jako Heudrusch® (Engelhardt 2006) a stává se alternativním produktem a zdrojem příjmu zejména v zemědělsky méně příznivých oblastech (Boehmer 2006). Trávníkové koberce z regionálních druhů Tuto metodu úspěšně použili v Rakousku pro rychlé ozelenění prudkých alpských svahů v lyžařských areálech, kde vzhledem k erozi nebylo možno výsevem dosáhnout potřebnou 70% pokryvnost porostu (Gottschlich, Krautzer, Potsch 2006). Trávníkové koberce byly vypěstovány z regionálních směsí pro vysokohorské polohy v průběhu jednoho roku, sloupnuty v pásech o rozměrech 2,5 m x 0,4 m, tloušťky 1,5 cm, položeny diagonálně ke svahu a připevněny dřevěnými kolíky. Odběry vzorků na stanovení biomasy kořenů ukázaly, že za poměrně krátkou dobu po položení se kořeny plně vyvinuly a drn plnil protierozní funkci. Přenos půdních bloků s vegetací Tato metoda umožňuje přenos celých částí vegetace a používá se jednak při záchraně cenných společenstev ohrožených úplným zničením nebo se využívá jako zdroj materiálu regionálního původu z hodnotných společenstev pro rekultivaci poškozených ploch ve stejném regionu (Wittmann, Rücker 2006). Na Slovensku byl použit přenos drnů např. v CHKO Záhorie při obnově společenstev aluviálních luk řeky Moravy (Šeffer, Stanová 1999). V zahraniční literatuře se doporučuje přenos bloků velikosti 0,5 x 0,5 m, ale je možno přesazovat i menší drny. Vždy je potřeba postupovat tak, by nebyla poškozena plocha, která slouží jako zdroj materiálu. - 14 - Přenos půdy Metoda umožňuje využití hodnotných svrchních vrstev půd např. u starších travnatých porostů, u nichž má být provedena z nějakých důvodů skrývka (stavební, inženýrské práce ap.). Přenosem na odpovídající stanoviště se využije potenciál klíčivých semen v půdní semenné bance a rozmnožování schopných vegetativních částí rostlin. Díky současnému přenosu živin, půdní fauny a mikroorganismů se zvýší i biologická aktivita a vytvoření vegetačního pokryvu přizpůsobenému místním podmínkám je usnadněno. Skrývka, uskutečněná většinou na jaře nebo na podzim, by neměla překročit 20 cm, protože většina diaspor se nachází v hloubce 5 - 10, max. 20 cm. Na cílovou plochu by měla být rozprostřena vrstva 0,5 -2 cm zeminy (Molder 2006). Závěr Potřeby ekologické obnovy i technologické postupy a jejich úroveň se často liší v jednotlivých evropských zemích v souvislosti s různými klimatickými podmínkami i typem narušení krajiny. I přes rozdílné zkušenosti v evropských zemích bylo možno na konferenci zaznamenat společný prvek; stále sice převládají konvenční postupy obnov a použití klasických materiálů včetně komerčních směsí, situace se však velmi zvolna mění. Hledají se - často metodou „pokusu a omylu“ – přírodě blízké postupy rekultivace a potřeba regionálních materiálů tak narůstá. Veřejnost si je již často vědoma potřeby náprav škod způsobených přírodě ve jménu lidské civilizace. Literatura Veškerá citovaná literatura je uložena u autorek článku. Poděkování. Práce vznikla za finanční podpory programu INTERREG III B CADSES v rámci projektu 3B071 SURE TRÁVNÍKY 2007 (Successful Restoration and Rehabilitation Jana KAŠPAROVÁ OSEVA PRO s.r.o., Výzkumná travinářská Rožnov – Zubří Accompanying Infrastructural Interventions). Magdalena ŠEVČÍKOVÁ, stanice REAKCE TRAV NA ABIOTICKÝ A BIOTICKÝ STRES Marie STRAKOVÁ Rostliny jsou v průběhu svého života vystaveny velmi proměnlivým podmínkám vnějšího prostředí, které mohou nejen zpomalovat jejich životní funkce, ale také poškozovat jednotlivé orgány a v krajním případě mohou vést i k jejich uhynutí. Nepříznivé vlivy vnějšího prostředí závažně ohrožující rostlinu jsou nazývány stresovými faktory neboli stresory. Výhledově nejzávažnějším podnětem pro působení komplexu stresorů na rostliny je nastávající změna klimatu. Podle výsledků Národního klimatického programu ČR existují poznatky o možných dopadech změny klimatu na jednotlivé sektory lidské činnosti, které se projevují ve změnách hydrologické bilance, režimu povrchových i podzemních vod a v kvalitě vodních nádrží. Obecně lze konstatovat, že se očekává jisté oteplení, prodloužení vegetačního období, změna distribuce srážek, nedostatek vláhy z důvodů zvýšené evapotranspirace a zvýšený výskyt extrémních klimatických jevů. Změna klimatu může přímo ovlivňovat rozšíření rostlinných druhů, včetně invazních druhů, zejména snížením dostupnosti vodních zdrojů a zmenšením životního prostředí zejména druhů vázaných na životní prostředí. Významnou úlohu sehrává i urychlení nástupu jednotlivých fenologických fází a prodlužování vegetačního období. Protože jednotlivé druhy prvotně reagují na změnu klimatu zejména migrací, a až následně genetickou adaptací, mohou ekosystémy svoje složení, strukturu a funkci postupně změnit. Poznání reakce rostlin na nepříznivé podmínky je důležitým předpokladem pro zpřesnění odhadu potřeby ochrany a možnosti využití biodiverzity při adaptačních opatřeních, - 15 - připravovaných ke snížení dopadu změny klimatu. Obr. 1: Přehled nejdůležitějších stresových faktorů, se kterými se rostliny setkávají v přírodě Abiotické faktory • Fyzikální o mechanické účinky větru o nadměrné záření (UV, viditelné) o extrémní teploty (horko, chlad, mráz) • Chemické o nedostatek vody (sucho) o nedostatek kyslíku (hypoxie, anoxie) o nedostatek živin v půdě o nadbytek iontů solí a vodíku v půdě o toxické kovy a organické látky v půdě o toxické plyny ve vzduchu Biotické faktory o herbivorní živočichové (spásání, poranění) o patogenní mikroorganismy (viry, mikrobi, houby) o vzájemné ovlivňování (alelopatie, parazitismus) Jak vyplývá z rozdělení stresových faktorů na obr. 1, nemohou být rostliny vlivu působení stresových faktorů uchráněny. Ze všech abiotických faktorů, které omezují růst a produktivitu trav (veškerého rostlinstva) stojí na prvním místě nedostatek vody – tedy vodní stres, který je nejvíce limitujícím stresorem pro rostliny, snižujícím aktivitu všech enzymů v rostlině a zpomalujícím růst. Limitní hodnoty faktorů prostředí závisejí na čase, optimální hodnota v jednom období může být jiném období (růstové fázi) TRÁVNÍKY 2007 limitní a naopak. V dlouhé časové řadě se mohou stresové faktory podílet na selekci nových geneticky odlišných populací až po vznik nových druhů. Skupina reakcí, která se spustí pod vlivem stresorů, se nazývá stresová reakce (poplachová fáze – restituční fáze- fáze rezistence – fáze vyčerpání). Poplachová fáze je zahájena bezprostředně po účinku stresoru (nebo kombinaci stresorů), kdy jsou jejich působením narušeny buněčné struktury a životní funkce rostliny. V restituční fázi, nedojde-li ovšem k překročení letální meze rostliny a k jejímu úhynu, začnou pracovat kompenzační mechanismy, které směřují ke zvýšené odolnosti rostliny ve fázi rezistence vůči působícím stresorům. Při dlouhodobém a intenzivním vlivu stresorů nemusí být zvýšená odolnost rostliny vždy trvalého charakteru a může dojít opět k jejímu poklesu ve fázi vyčerpání. Výsledkem stresové reakce je určitá úroveň adaptační schopnosti. Přechodně se může zvýšit i úroveň odolnosti vůči biotickým stresorům (aklimace). Řada rostlinných druhů se dokáže vyhnout působení stresů, většinou se však rostlina pokouší o nastolení tolerance vůči stresu. K nejčastějším společným změnám, které vedou ke zvýšení odolnosti vůči několika stresovým faktorům současně, patří: • tvorba stresových proteinů • tvorba a odstraňování aktivních forem kyslíku • tvorba „stresových“ fytohormonů (kyselinyabsicové, etylenu, kyseliny jasmonové, metyljasmonátu apolyaminů) Příkladem vytvoření adaptačních mechanismů a přízpůsobení se nepříznivým podmínkám dlouhodobého zaplavení a sním spojenou půdní anoxii (nedostatek kyslíku) jsou např. ztlustlé a málo větvené kořeny u mokřadních travin, jako je rákos obecný (Phragmites australis), puškvorec obecný (Acorus calamus) a sítiny (Juncus). Mezi chemické abiotické stresory patří také půdní reakce (pH ) vyjadřující - 16 - stupeň kyselosti nebo zásaditosti půdního prostředí. Podle stupně tolerance k půdnímu reakci je možné rostliny rozdělit do tří základních skupin (acidofyty, neutrofyty, alkalofyty), přičemž mezi typické acidofilní trávy s vyhovujícím pH do 6,7 patří kostřava ovčí (Festuca ovina) a bika hajní (Luzula luzuloides). Naopak ostřice nízká (Carex humilis) roste nejlépe v prostředí, kde je pH od 7,2 a řadí se tak mezi alkalofyty. Vcelku pasivní adaptační strategií je u poikilohydrických rostlin v oblastech se silnou periodicitou srážek schopnost protoplazmy snášet velké ztráty vody. U rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae) a šáchorovitých (Cyperaceae) umožní tolerance k vysušení dočasně utlumit životní pochody. Citlivost rostlin a jejich základních enzymatických reakcí na přítomnost těžkých kovů je specifická podle rodu a druhu a je dána geneticky, může však být změněna adaptačně. Metalofyty, jsou rostliny, které dokáží akumulovat extrémně vysoké hladiny toxických, těžkých kovů a mohou se stát indikátory prostředí zamořeného těžkými kovy i indikátory rudných nalezišť. Z kulturních trav patří např. kostřava ovčí (Festuca ovina) mezi druhy hromadící olovo a psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) mezi druhy hromadící olovo a arsen. Uvedené travní druhy neomezují růst ani při zvýšené akumulaci těchto kovů. Na několika výzkumných pracovištích je v současné době věnována pozornost toleranci rostlin vůči stresovým faktorům. Firma Agrostis Trávníky se společně s Výzkumným ústavem pícninářským v Troubsku, Osevou vývoj a výzkum v Zubří a s kolegy z pracovišt Fyziologie rostlin a Výživy a hnojení rostlin z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity se v tomto ohledu zaměřili na oblast travních porostů pro mimoprodukční využití s cílem získat komplex informací o působení stresu u trav a jetelovin na úrovni buňky, pletiva, individuální rostliny i na úrovni celého rostlinného společenstva. Důkladné poznání schopnosti rostlin nejenom přežít, ale také se rozmnožovat ve TRÁVNÍKY 2007 stresových podmínkách (v zasolených, kyselých nebo kontaminovaných půdách za současného působení extrémních teplot, sucha, utužení půdy nebo nedostatku základních živin) je možné pouze komplexním výzkumem reakce rostlin na stres v polních i laboratorních podmínkách současně. Použitá literatura: Bláha, L., et al., 2003: Rostlina a stres. VÚRV, Praha 2003, 156. Procházka, S., et al., 1998: Fyziologie rostlin. Academia, Praha, 1998, 484 s. Straka, J., Straková, M., 2004: Pohyb vody v rostlinném systému. Sborník Trávníky 2004, Poděbrady, Agentura Bonus, 3-7. Ke zpracování tohoto článku byly použity informace získané při řešení výzkumného projektu č. 2B06034 podpořeného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II. Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov DYNAMIKA ZMĚN TEPLOTY A VLHKOSTI VE VEGETAČNÍ VRSTVĚ GOLFOVÉHO TRÁVNÍKU A JEJICH VLIVU NA STRUKTURU DRNU Jana VRZALOVÁ, František HRABĚ, Pavel KNOT Úvod V souvislosti s potřebou hlubšího poznání pohybu živin v půdě byla v roce 2006 v areálu BZA MZLU v Brně vybudována demonstrační trávníková plocha s umělým vegetačním substrátem dle USG-normy, která má sloužit k výzkumu úrovně infiltrace srážkové a závlahové vody a koncentrace minerálních látek v eluátu pod trávníkovým drnem u různých typů travních směsí. Sledovanými parametry jsou různé typy hnojiv, termíny hnojení, vliv regeneračních zásahů na pohyb látek v půdě, výška kosení a další stresové vlivy, ale především vliv počasí. Dále byla vybudována lyzimetrická stanice s využitím zabudovaných lyzimetrických zařízení sloužících k zachycování průsaku. Údaje z vyhodnocených lyzimetrických vzorků vody umožňují v komplexním pojetí sledování vstupů živin a průvodních látek do půdy z hnojiv, ze srážkové a závlahové vody, ale také výstupy živin odčerpaných z rostlinných zbytků (kosením odstraněná fytomasa) a ztráty živin zjištěné z eluátu. Z těchto údajů je možné vypočítat bilanci živin. Metodika - 17 - Na každé pokusné ploše jsme stanovovali klimatické a půdní parametry (normály měsíčních a ročních srážek, půdní typ a substrát). Průběžnými denně sledovanými parametry jsou povětrnostní údaje, trávníkový porost a hmotnost jeho celkové fytomasy (nadzemní i podzemní), dále úroveň hnojení, eluát zachycený ve sběrných nádobách, zachycená srážková voda, použitá závlahová voda a základní agrochemické vlastnosti půdy, respektive substrátu. Na jednotlivých pokusných plochách jsou zabudovány půdní teploměry v hloubce 50 a 150 mm a dále půdní vlhkoměry s využitím automatické měřící stanice AMET s periodickým záznamem průběhu teplot a vlhkosti. Typy porostů (pokusné varianty) Plocha je rozdělena dle typu travních směsí do čtyř částí: • Pokusná plocha A - Golfový green 1 (jamkoviště) založený přímým výsevem osiva psinečku výběžkatého - BARIFERA 100%. • Pokusná plocha B - Golfový green 2 (jamkoviště) založený výsevem travní TRÁVNÍKY 2007 směsi složené z kostřavy červené trsnaté – BARGREEN a BARNICA 40 %, kostřavy červené krátce výběžkaté – BARCROWN a BARPEARL 40 %, a psinečku tenkého - BARDOT 20 %. • • Pokusná plocha C - Fotbalová plocha (fotbalový hřišťový trávník) se skládá ze dvou travních druhů: jílku vytrvalého – AMADEUS a FRAGMENT 55 % a lipnice luční – COCTAIL a CYNTHIA 45 %. Plocha D – Forgreen – směs okolo jamkoviště – na pokusné ploše tedy tvoří přechod mezi Greenem 1 a Greenem 2. Složení: kostřava červená výběžkatá FELIX 20 %, kostřava červená krátce výběžkatá – MOCASSIN 20 %, kostřava červená trsnatá – BARBORKA 30 %, lipnice luční – COCTAIL a JULIUS 25 %, psineček tenký - BARDOT 5 %. Výsledky řešení 1. Bilance srážkové činnosti, bilance teplot, bilance doplňkových závlah demonstrační trávníkové ploše v BZA MZLU Brno 570,86 mm. 1.2. Bilance srážkové činnosti včetně závlahy za jednotlivé měsíce Tab. 1. Bilance srážkové činnosti za jednotlivé měsíce Dekáda Srážky (mm) srpen (15.8.-31.8.2006) 86,70 září (1.9.-30.9.2006) 159,80 říjen (1.10.-31.10.2006) 96,56 listopad (1.11.23,46 30.11.2006) prosinec (1.12.41,82 31.12.2006) leden (1.1.-31.1.2007) 4,42 únor (1.2.-28.2.2007) 0,00 březen (1.3.-31.3.2007) 42,16 duben (1.4.-30.4.2007) 111,86 květen (1.5.-2.5.2007) 4,08 suma celkem 570,86 Největší množství srážek bylo zjištěno v měsíci září, kdy jejich suma činila 159,8 mm 1.1. Celková bilance srážkové činnosti za vegetaci V termínu od 15.8.2006 do 2.5.2007 činila celková suma srážek včetně závlahy na . Graf 1: Průměrné vlhkosti půdy a úhrny srážek v roce 2006 (15.8. – 31.12.2006) 45 40 40 35 30 srážky Fotbal (15 cm) Green 2 (5 cm) Green 2 (15 cm) Green 1 (15 cm) Green 1 (5 cm) 30 25 25 20 20 15 15 10 10 5 5 0 .8 15 .06 0 .8 22 .06 .8 29 .06 . 5.9 06 .9 12 .06 .9 19 .06 .9 26 .06 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 .06 0.0 .10.0 .10.0 .10.0 .10.0 .11.0 .11.0 .11.0 2.0 .12.0 .12.0 .12.0 .11 3.1 7 5.1 10 17 24 31 14 21 28 12 19 26 - 18 - srážky [mm] vlhkost půdy [obj. %] 35 TRÁVNÍKY 2007 Graf 2. Průměrné vlhkosti půdy a úhrny srážek v roce 2007 (1.1. – 2.5.2007) 45 20 40 18 16 srážky Fotbal (15 cm) Green 2 (5 cm) Green 2 (15 cm) Green 1 (15 cm) Green 1 (5 cm) 30 25 14 12 10 20 8 15 6 10 4 07 07 7 7 07 30 .4 . 23 .4 . 16 .4 . 9. 4. 0 07 07 07 2. 4. 0 26 .3 . 19 .3 . 7 12 .3 . 07 5. 3. 0 07 7 07 26 .2 . 19 .2 . 12 .2 . 5. 2. 0 07 29 .1 . 22 .1 . 15 .1 . 8. 1. 0 07 0 07 0 7 2 7 5 1. 1. 0 srážky [mm] vlhkost půdy [obj. %] 35 1.3. Bilance průměrných teplot půdy Tab. 2. Bilance průměrných teplot půdy Dekáda srpen (15.8.-31.8.2006) září (1.9.-30.9.2006) říjen (1.10.-31.10.2006) listopad (1.11.-30.11.2006) prosinec (1.12.-31.12.2006) leden (1.1.-31.1.2007) únor (1.2.-28.2.2007) březen (1.3.-31.3. 2007) duben (1.4.-30.4.2007) Celková průměrná teplota za srpen 2006 až duben 2007 Průměrné teploty půdy ve °C v různých hloubkách půdního profilu Green 1 Green 1 Green 2 Green 2 (50 mm) (150 mm) (50 mm) (150 mm) 20,06 20,15 19,81 19,96 18,48 18,45 17,49 17,65 12,37 12,64 11,78 12,29 6,86 7,07 6,42 6,93 3,88 4,17 3,52 4,20 3,17 3,23 2,80 3,16 4,13 4,10 3,70 3,93 6,84 6,68 6,17 6,18 12,96 12,57 12,71 12,28 9,86 Z předchozí tabulky je patrné, že nejteplejším měsícem za bilancované období byl měsíc srpen, kdy teplota půdy v hloubce 50 mm u „psinečkového“ greenu dosahovala 20,06 °C, zatímco ve stejné hloubce u „kostřavového“ greenu pouze 19,81 °C. Naopak nejchladnějším měsícem za bilancované období (15.8.- 30.4.07) byl - 19 - 9,90 9,38 9,62 leden, přičemž teplota půdy dosahovala hodnot v 50 mm u „psinečkového“ greenu 3,17 °C, zatímco ve stejné hloubce u „kostřavového“ greenu byla teplota půdy o 0,37 °C nižší. V hloubce měření 150 mm byly teploty nepatrně vyšší, což je dáno „vyhřátím“ půdy z předchozích teplejších období. TRÁVNÍKY 2007 Graf 3. Průměrné denní teploty půdy měřené v termínu od 15.8.2006 do 8.11.2006 25 Teplota půdy (°C) 20 15 10 Green 2 (5 cm) Green 2 (15 cm) Green 1 (5 cm) Green 1 ( 15 cm) 5 06 7. 11 . 31 .1 0. 06 24 .1 0. 06 17 .1 0. 06 10 .1 0. 06 06 3. 10 . 06 26 .9 . 06 19 .9 . 06 12 .9 . 5. 9. 0 6 06 29 .8 . 06 22 .8 . 15 .8 . 06 0 Datum Z grafu 4 je patrné, že nejvyšší denní teplota půdy byla 20.8.2006 naměřena u psinečkového greenu v 50 mm a její hodnota byla 23,47 °C, ve 150 mm už byla teplota jen 22,92 °C. U kostřavového greenu byla teplota půdy v 50 mm 23,15 °C a ve 150 mm pouze 22,65 °C. 18.8. byla zjištěna nejvyšší denní teplota vzduchu za bilancované období 32°C, proto došlo k „vyhřátí“ svrchní vrstvy vegetačního substrátu. Graf 4. Průměrné denní teploty půdy v roce 2007 18 16 Green 2 (5 cm) Green 2 (15 cm) 14 Teplota půdy (°C) Green 1 (5 cm) 12 Green 1 (15 cm) 10 8 6 4 2 07 30 .4 . 07 07 23 .4 . 16 .4 . 7 7 9. 4. 0 2. 4. 0 07 26 .3 . 07 07 19 .3 . 7 12 .3 . 07 5. 3. 0 26 .2 . 07 19 .2 . 7 07 12 .2 . 5. 2. 0 07 29 .1 . 07 22 .1 . 07 15 .1 . 7 8. 1. 0 1. 1. 0 7 0 Datum Graf 5. dokladující průběh průměrných denních teplot půdy za období od 11.1. do 2.5.2007 v BZA MZLU Brno ukazuje, že nejnižší teplota půdy naměřená 16.1.2007 byla 0,35 °C v hloubce 50 mm 1.4. Bilance průměrných denních teplot vzduchu Graf 5. Bilance průměrných denních teplot vzduchu - 20 - u „kostřavového“ greenu. V hloubce 150 mm u stejného porostu byla už 1,51 °C. U „psinečkového“ greenu dosahovala v 50 mm 0,66 °C a ve 150 mm 1,35 °C. TRÁVNÍKY 2007 35 30 Průměr 25 Minimální Teplota (°C) 20 Maximální 15 10 5 15 .4 .0 7 15 .3 .0 7 15 .2 .0 7 15 .1 .0 7 15 .1 2. 06 15 .1 1. 06 -10 15 .1 0. 06 15 .8 .0 6 -5 15 .9 .0 6 0 -15 Datum Z grafu je patrno, že rozdíl mezi maximální 1.5. Bilance doplňkových závlah (dle a minimální teplotou se pohyboval v rozpětí měsíců) až 15 °C. Nejnižší minimální naměřená Závlahová dávka v letních měsících (červen teplota z 26.1.2007 dosáhla hodnoty až srpen) byla 5 mm každý den a v ostatních -12,2 °C. Naopak nejvyšší maximální měsících (duben, květen, září, říjen, naměřená teplota z 18.8.2006 a dosáhla listopad) 10 mm každé tři dny. hodnoty celých 32 °C. Hodnoty maximálních teplot se pohybovaly až do 1.6. Bilance průměrných hodnot vlhkosti začátku října nad úrovní 25 °C, což mohlo půdy v době vegetace na jednotlivých být příčinou k rychlejšímu odumírání pokusných plochách v různých hloubkách kořenové fytomasy, zvláště půdního profilu u psinečkového greenu. Tab. 3. Průměrné hodnoty vlhkosti půdy v době vegetace Dekáda srpen (15.8. - 31.8.2006) září (1.9. - 30.9.2006) říjen (1.10. - 31.10.2006) listopad (1.11. - 10.11.2006) prosinec (1.12. - 31.12.2006) leden (1.1. - 31.1.2007) únor (1.2. - 28.2.2007) březen (1.3. - 31.3.07) duben (1.4. - 30.4.2007) Celková průměrná teplota za srpen 2006 až duben 2007 % objemové vlhkosti půdy v různých hloubkách půdního profilu Fotbal Green 1 Green 1 Green 2 Green 2 (150 mm) (50 mm) (150 mm) (50 mm) (150 mm) 36,16 18,47 14,25 20,26 15,56 35,55 18,01 14,44 20,23 15,82 34,67 17,91 14,66 20,43 15,86 34,63 18,02 14,94 20,32 16,05 34,41 18,08 15,48 20,08 15,84 35,59 18,60 16,37 20,96 16,37 35,62 18,25 15,80 20,42 16,20 36,63 18,11 15,53 20,29 15,83 37,74 18,10 15,05 20,85 15,36 35,67 18,17 Rozdílné průměrné hodnoty vlhkosti půdy v hloubce 150 mm u fotbalové plochy (cca 35 % objemové vlhkosti půdy) a golfových ploch (cca 15,5 obj. % vlhkosti půdy v hloubce 150 mm) jsou dány odlišným složením podložní vrstvy jednotlivých ploch. Vegetační vrstva fotbalové plochy do - 21 - 15,17 20,43 15,88 hloubky 200 mm je tvořena 65 % ornice, 25 % písku a 10 % rašelinového substrátu. Na rozdíl od golfové plochy, u které sahá vegetační substrát do hloubky 50 mm a z 80 % je tvořen křemičitým pískem (frakce 0,052,0 mm), 10 % tvoří ornice a 10 % rašelinový substrát. Dále jsou greenové plochy složeny z 250 mm vegetační nosné TRÁVNÍKY 2007 vrstvy tvořené praným pískem (frakce 0-4 mm). Vyšší vlhkost fotbalové plochy je tedy (vyšší podíl odumřelé fytomasy a její rychlé odumírání zvláště při vysokých teplotách je charakteristické pro psineček výběžkatý, jak je patrno i z grafického zobrazení. U porostu kostřavového byly naměřeny nižší teploty, což může být příčinou snížení transpirace vody z půdy. Příčinou je též odlišný charakter čepele listové a z toho vyplývající rozdíly v transpiraci mezi psinečkem a kostřavou. dána vyšším obsahem jílovitých částic. Z těchto důvodů dochází u fotbalové plochy k většímu zadržování vody. Při porovnání vlhkosti půdy u obou jamkovišť je patrná vyšší vlhkost u „kostřavového“ greenu v obou měřených hloubkách. Důvodem může být odlišná skladba kořenové fytomasy 2. Chemizmus substrátu - ACHZ půd Tab. 4. Obsah přístupných živin (mg/kg) - jaro 2007 Fotbal Green 1 Green 2 P 54,17 20,77 24,38 K 219,50 38,80 37,50 Ca 6172,37 1279,64 1129,09 Mg 233,82 107,23 104,25 pH 7,50 7,50 7,51 Na jaře roku 2007 bylo pH půdy na všech pokusných plochách poměrně vyrovnané dosahovalo průměrně hodnoty 7,5. Tab. 5. Obsah přístupných živin (mg/kg) - podzim 2006 Fotbal Green 1 Green 2 P 50,56 19,86 26,18 K 255,30 29,40 26,20 3. Hmotnostní a strukturální charakteristiky drnu. Rozbory týkající se struktury nadzemní a podzemní fytomasy byly na jednotlivých porostech provedeny v termínu: jaro (18.4.2006), podzim (10.10.2006). Odběr fytomasy byl proveden půdní sondou o rozměrech 20 x 100 x 200 mm. Z každé parcely byl odebrán vzorek kořenové fytomasy, který byl dále rozdělen na vrstvy 0-20 mm a 21-200 mm. K plavení vzorků Ca 7602,56 1166,73 1204,37 Mg 275,52 101,27 92,34 pH 7,48 7,47 7,42 bylo použito síto o průměru ok 0,5 mm a kořeny byly následně vysušeny přirozenou cestou. 3.1. Hmotnostní a strukturální charakteristiky drnu na jaře 2006 Průměrná celková hmotnost biomasy drnu byla na jaře 2006 u fotbalového porostu 620 g.m-2, u greenu „psinečkového“ 670 g.m-2 a u „kostřavového“ 493,75 g.m-2. Tab. 6. Celková fytomasa travního drnu na jaře 2006 Fytomasa drnu nadzemní podzemní Hmotnost (g/m2) a v hmotnostních procentech Fotbal 296,25 323,75 Green 1 47,80% 52,20% - 22 - 417,50 252,50 62,32% 37,68% Green 2 306,25 187,50 62,02% 37,98% TRÁVNÍKY 2007 celkem 620,00 100,00% 670,00 Graf 6: Celková fytomasa travního drnu na jaře 2006 Hmotnost fytomasy - jaro 2006 500 400 300 g/m 2 200 100 0 -100 -300 -400 -500 Green 1 Green 2 živá hmota odumřelá fytomasa kořeny 0 - 20 mm kořeny 21 - 200 mm 493,75 100,00% 3.2. Hmotnostní a strukturální charakteristiky drnu na podzim 2006 Průměrná celková hmotnost biomasy drnu se na podzim 2006 u fotbalového porostu byla 1197,5 g.m-2, u greenu „psinečkového“ 1213,75 g.m-2 a u „kostřavového“ 1045 g.m-2. -200 Fotbal 100,00% Z grafického a tabelárního hodnocení je patrné, že u fotbalového trávníku činí podíl nadzemní fytomasy (z celkové fytomasy) 47,8 %, u psinečkového greenu 62,32 % a u kostřavového 62,02 %. Dále z grafických údajů vyplývá, že při srovnání obou greenů, byl podíl živé nadzemní fytomasy na jaře 2006 vyšší u porostu „psinečkového“ než u porostu „kostřavového“ typu, který je navíc charakteristický nejvyšším podílem stařiny (odumřelé fytomasy). Nejvyšší podíl živé nadzemní fytomasy u „fotbalového“ porostu, je dán výškou kosení 30 mm. Tab. 7. Celková fytomasa travního drnu na podzim 2006 Fytomasa nadzemní podzemní celkem Hmotnost (g/m2) a v hmotnostních procentech Fotbal 615,00 51,35% 582,50 48,65% 1197,50 100,00% Green 1 516,25 42,56% 697,50 57,44% 1213,75 100,00% Hmotnost nadzemní části drnu byla na fotbalové ploše 615 g.m-2, na ploše s psinečkovým porostem 516,25 g.m-2 a na kostřavové ploše 631,25 g.m-2 .Rozdíly v hmotnosti závisí na výšce kosení jednotlivých ploch, která byla u fotbalové plochy 30 mm, u plochy s psinečkovým porostem 10 mm a u plochy s kostřavovým porostem také 10 mm. Četnost kosení byla prováděna dle dynamiky růstu, ale bylo dodržováno pravidlo jedné třetiny, tzn. frekvence kosení má být taková, aby se trávníku neodebíralo více než třetina asimilační zelené plochy. - 23 - Green 2 631,25 60,40% 413,75 39,60% 1045,00 100,00% Z grafických údajů vyplývá, že podíl živé nadzemní fytomasy byl na podzim 2006 nejvyšší u porostu „psinečkového“, druhý greenový porost „kostřavového“ typu je charakteristický nejvyšším podílem stařiny (odumřelé fytomasy). Graf 5: Celková fytomasa travního drnu na podzim 2006 TRÁVNÍKY 2007 g/m2 Hmotnost fytomasy - podzim 2006 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 -700 -800 Fotbal Green 1 Green 2 živá fytomasa odumřelá fytomasa kořeny 0-20 mm kořeny 21-200 mm 4.3. Přírůstek hmotnosti nadzemní a podzemní fytomasy na podzim oproti jarnímu období a jeho podíl na celkové fytomase trávníkového drnu Tab. 8. Přírůstek hmotnosti fytomasy na podzim oproti jarnímu období Přírůstek hmotnosti fytomasy Přírůstek hmotnosti fytomasy na podzim oproti jarnímu období v relativních procentech Fytomasa drnu v g/m2 (jaro =100%) Fotbal Green 1 Green 2 Fotbal Green 1 Green 2 nadzemní 318,75 98,75 325,00 107,59 23,65 106,12 podzemní 258,75 445,00 226,25 79,22 176,24 120,67 celkem 577,50 543,75 551,25 93,15 81,16 111,65 Při podzimním hodnocení hmotnosti v porovnání s jarním hodnocením došlo k následujícímu změnám v hmotnosti fytomasy jednotlivých porostů. Na podzim došlo ke zvýšení celkové hmotnosti fytomasy u fotbalového porostu o 577,5 g.m-2, což je zvýšení celkové hmotnosti fytomasy o 93,1 rel. % oproti jarnímu období. Hmotnost nadzemní fytomasy stoupla o 107,5 % a podzemní o 79,9 %. Zvýšení celkové hmotnosti fytomasy u psinečkového porostu o 543,75 g.m-2, což po převedení na relativní procenta činí nárůst hmotnosti fytomasy psinečkového porostu oproti jaru 81,1 %. Podíl nárůstu podzimní nadzemní fytomasy byl o pouze o 23,6 % vyšší než na jaře, což bylo zapříčiněno snížením hmotnosti odumřelé fytomasy, která byla odstraněna - 24 - vertikutací. Do3lo ke zvýšení celkové hmotnosti fytomasy u kostřavového porostu o 551,25 g.m-2, tedy zvýšení množství fytomasy o 111,6 %. Konkrétně stouplo množství nadzemní fytomasy o 106,1 % a podzemní o 120,7 %. Závěr Druhy trav, které jsou vhodné k zakládání trávníků se vyznačují poměrně mělkým kořenovým systémem a vysokou vláhovou potřebou. Nutnost doplňkové závlahy na intenzivních trávnících je dána především tím, že jsou zakládány na umělém vegetačním substrátu s vysokým podílem písku. Písek umožňuje rychlé vsakování vody, čímž je zkrácena doba, kdy je hřiště nehratelné (USGA, 1993; FLL, 1995; Önorm, 1997). TRÁVNÍKY 2007 Problematika koloběhu živin a srážek u travních a trávníkových porostů nabývá z hlediska ekologického i ekonomického značného významu. Dokladem jsou výsledky z posledních období prezentované na „Lysimetertagung“ pořádaných co dva roky v HBLF Raumberg – Gumpenstein. V podmínkách České republiky je uvedená problematika studována víceméně ojediněle a to především u trvalých travních porostů. Rovněž metodické přístupy neodpovídají novým trendům metodologie v oblasti lyzimetrie. Bylo by žádoucí v této oblasti provést syntézu metod a způsobů hodnocení výsledků. Ing. Petr Baštan – Hanácká reklamní, 2003. 158 s. ISBN 80-903275-0-8. Höhere Bundeslehr – und Forschungsanstalt für Landwirtschaft Raumberg – Gumpenstein: 12. Lysimetertagung – Bericht, 2007. 193 s. ISBN 13-978-3901980-992. Poděkování: Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. ÖNORM B 2606-1, 1997: SportplatzbelägeRasenbeläge. Österreichisches Normungsinstitut, Wien, 1997, 18 s. Použitá literatura: HRABĚ, F., et al.: Trávy a trávníky – co o nich ještě nevíte. Olomouc: Vydavatelství USGA, 1993: Green Section Record a Publication on Turfgrass Management by the United States Golf Association®. United States Golf Association Green Section, Far Hills, 1993, NJ. FLL, 1995: Richtlinie fiir den Bau von Golfplatzen. Forschungsgesellschaft Landschaftsentvvicklung Lands- chafts-bau e.V., Troisdorf, 1995. Ing. Jana Vrzalová Prof. Ing. František Hrabě, CSc. Ing. Pavel Knot Ústav výživy zvířat a pícninářství, MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno [email protected], [email protected], [email protected] KONKURENČNÍ VZTAHY JÍLKU VYTRVALÉHO A LIPNICE LUČNÍ V TRAVNÍCH SMĚSÍCH Hana SOBOTOVÁ, Miluše SVOBODOVÁ, Jaromír ŠANTRŮČEK Úvod Složení travní směsi je jedním z nejdůležitějších faktorů, který určuje úspěch při založení trávníku a zajišťuje dobrý základ pro jeho budoucí kvalitu. Při určování vhodnosti jednotlivých travních druhů ve směsi se řídíme předpokládaným využitím trávníku – jednotlivé travní druhy se svými biologickými a morfologickými vlastnostmi značně liší. Důležité jsou ekologické nároky trav, související s jejich výběrem na konkrétní stanoviště. Při určování procentického zastoupení jednotlivých komponent směsi a určování - 25 - celkového výsevku je velmi důležitá znalost konkurenční schopnosti jednotlivých travních druhů. K vnitřním činitelům rozhodujících o konkurenci patří morfologické a fyziologické vlastnosti rostlinných druhů. Obecně z morfologických vlastností (Klimeš, 1997) jsou to: • vytrvalost, • periodicita životních pochodů, • rychlost klíčení a rychlost růstu, • výška rostliny, • kořenový systém, • způsob rozmnožování, TRÁVNÍKY 2007 schopnost regenerace, odolnost proti disturbanci – mechanická zátěž. Z fyziologických vlastností hrají roli potřeba a schopnost přizpůsobení se světelnému a teplotnímu režimu, potřeba vody a adaptace na vláhový režim, potřeba minerálních živin a přizpůsobení se k chemickému složení prostředí a reakce na mechanické činitele, odolnost proti požeru vytvářením specifických ochranných látek, vylučování kořenových výměšků. Změny prostředí - vnější činitel konkurence - jsou podmíněny změnami klimatickými a půdními, přítomností jiných organismů, fytogenními příčinami, potravními zdroji - v případě trávníku hnojením, které současně patří do antropogenních vlivů, tedy vlivů způsobených činností člověka (seč, závlaha, mechanická zátěž, atd.). Jílek vytrvalý (Lolium perenne L.) a lipnice luční (Poa pratensis L.) jsou travní druhy s odlišnými morfologickými a biologickými vlastnostmi, které se ve směsích velmi dobře doplňují, a proto se používají téměř do všech trávníkových směsích. Podle typu odnožování řadíme jílek vytrvalý mezi trsnaté druhy trav, které mají rychlý počáteční vývoj, rozmnožují se většinou jen generativně a mají krátkou vytrvalost. Jelikož při pravidelné seči dochází k odstraňování květenství, proto tyto travní druhy postupně z trávníku mizí. Jsou nahrazovány druhy výběžkatými – např. lipnicí luční, které mají sice pomalý počáteční vývin, ale díky vegetativnímu rozmnožování podzemními či nadzemními výběžky se v porostu postupně rozšiřují a tvoří vytrvalou složku trávníků. Problémem při sestavování jílko – lipnicových směsí je rychlý počáteční vývin jílku, který vytváří silný konkurenční tlak na pomalu klíčící lipnici. V pozdějších stadiích vývoje porostu se však druhy dostávají do opačných pozic. Proto je při stanovení složení směsi nutné zohlednit oba typy trav. Zajistit jednak dostatečný podíl • • - 26 - trsnatých trav (jílku), jejichž podíl v trávníku postupně ubývá, ale také zvolit takový podíl trav výběžkatých (lipnice), aby se byly schopny v trávníku při počáteční konkurenci trsnatých trav prosadit a vzejít. Důležité je též stanovit optimální výsevek podle podmínek stanoviště. Vysoké výsevky sice mohou zajistit vyšší šance pro všechny druhy, ale často dochází v důsledku vysokého počtu jedinců na plochu k vyšší vnitrodruhové konkurenci. Rostlinky trav bývají slabší, a tudíž i náchylnější na choroby. Navíc dochází ke snížení únosnosti drnu. Výsledkem bývá trávník horší kvality, založený s vyššími náklady na osivo. Vyšší výsevek je však nutné aplikovat na stanovištích s horšími půdními a klimatickými podmínkami a na sušších stanovištích, kde není možná závlaha. Vyšší výsevky také můžeme použít v případě, že chceme, aby byl porost rychle zapojený a mohl se v krátkém časovém období začít používat. Je třeba však počítat s vyššími náklady na jeho údržbu v dalších letech na pravidelně prováděnou vertikutaci (prořezávání), popř. aerifikaci (provzdušnění) trávníku, čímž upravíme nejen hustotu porostu, ale také zajistíme optimální světelné a půdní podmínky pro tvorbu nových odnoží a celkovou regeneraci travního drnu. Pokusy – materiál a metody Pro ověření vlivu složení a výsevku travních směsí byl v roce 2004 založen na Šlechtitelské stanice ve Větrově polní trávníkářský pokus s devíti směsmi jílku vytrvalého odrůdy Mondial a lipnice luční odrůdy Cocktail. Pro zjednodušení jsme pro tento článek vybrali 3 směsi (viz Tab. 1) a použili výsledky za roky 2005, 2006. Trávník byl sečen na výšku 40 mm v 7-14ti denních intervalech. Sledované charakteristiky byly počet odnoží jednotlivých druhů a jejich zastoupení ve směsi ve 2. a 3. vegetačním období, po vysušení na 105°C byla stanovena hmotnost sušiny nadzemní biomasy jílku a lipnice, která slouží k výpočtu hmotnosti sušiny jedné odnože. TRÁVNÍKY 2007 Tab. 1: Složení porovnávaných směsí Výsevek (g/m2) Počet vysetých obilek ks/m2 Směs Ozn. Jílek vytrvalý Lipnice luční Celkový Jílek vytrvalý Lipnice luční 1 4/8 4 8 12 2135 16860 2 8/4 8 4 12 4270 8430 3 8/16 8 16 24 4270 33720 Výsledky Při porovnání prvních dvou směsí s celkovým výsevkem 12 g/m2 je z grafu 1 patrné, že v roce 2005 (2. vegetačním) byl u směsi 4/8 počet odnoží jílku vytrvalého v porostu 17 000 ks/m2, u směsi 8/4 byl jeho počet odnoží 20 000 ks/m2, tedy o 17,5 % více. I když bylo zastoupení jílku ve směsi dvojnásobné, nebylo ve směsi zjištěno dvojnásobné množství jeho odnoží. Stejný výsledek je možno pozorovat i při porovnání směsí 4/8 a 8/16, kde je u směsi s vyšším zastoupením jílku jen o 2 % odnoží více. Konkurenční tlak lipnice je možno sledovat i při porovnání směsí 8/4 a 8/16, kdy při stejném výsevku jílku 8 g/m2 v obou směsích je v porostu o 13 % méně odnoží na m2 u směsi s vyšším zastoupením lipnice. Počet odnoží lipnice luční je ovlivněn jejím zastoupením ve směsi. Při jejích výsevcích 4 a 8 g/m2 tedy při výsevku 8 430 a 16 860 živých obilek na metr čtvereční činil počet odnoží přibližně polovinu počtu vysetých semen. Při výsevku 16 g/m2 u směsi 8/16 se projevil konkurenční tlak vysetého jílku a taktéž vliv vyššího celkového výsevku. Počet odnoží lipnice luční u této směsi byl jen 9 844 ks/m2, což je 2x více než u směsi 8/4 se čtvrtinovým zastoupením lipnice ve směsi. Při porovnání vývoje jílku vytrvalého v porostu jsme zjistili, že u všech směsí došlo ke snížení počtu odnoží v roce 2006. Nejvýraznější pokles byl u směsi 4/8, tedy u směsi s nejnižším zastoupením jílku, kde byl počet odnoží jílku na m2 o 25 % nižší než v roce 2005, u zbývajících variant činil pokles počtu odnoží 10 %. Zastoupení jílku v porostu se snížilo u prvních dvou - 27 - směsí v průměru o 15 % (Graf 2). U poslední směsi jen o 9 %, což je způsobeno vyšším zastoupením lipnice ve směsi. Tyto výsledky potvrzují úbytek trsnatého jílku z porostu se zvyšujícím se stářím porostu. Lipnice luční má na rozdíl od jílku rostoucí tendenci počtu odnoží v porostu. U všech směsí byl v roce 2006 vyšší počet odnoží (Graf 1). Nárůst činil 58 % u směsi 4/8, 85 % u směsi 8/4 a 34 % u směsi 8/16. Její zastoupení v počtu odnoží v porostu se zvýšilo u směsi 4/8 z 33 na 51 %, u směsí 8/4 z 21 % na 35 %. Tento menší nárůst je způsoben jednak jejím nižším zastoupením ve směsi, jednak vyšším konkurenčním tlakem jílku. Nejmenší nárůst v počtu odnoží lipnice, resp. i jílku (Graf 2), u směsi nejhustěji seté s celkovým výsevkem 24 g/m2 může být vysvětlen vyšší hustotou porostu a tedy i vyšší konkurencí mezi jednotlivými travními rostlinami. Hmotnost sušiny jedné odnože u hustěji seté směsi byla o 18 % nižší u jílku a o 15 % u lipnice v roce 2006 oproti roku 2005. Vyšší počet jedinců na plochu s menší individuální hmotností potvrzuje také „zákon o konstantním konečném výnosu porostu“ (Slavíková, 1986; Šálek, 2005). Vliv zvýšeného celkového výsevku na hustotu porostu se v našich pokusech nepotvrdil. Směs 8/16 s celkovým výsevkem 24 g/m2 měla jen o 8 % vyšší celkový počet odnoží, a ani počet odnoží jílku a lipnice nebyl ve směsi dvojnásobný oproti jejich výsevkům (Graf 1). Závěr TRÁVNÍKY 2007 Zastoupení trsnatého jílku vytrvalého ve směsi je důležitým faktorem ovlivňujícím jeho přezimování a vytrvalost ve směsi. Postupem času z porostu ubývá, z výsledků je tedy patrné, že při jeho vyšším zastoupení ve směsi došlo k prodloužení jeho výskytu v trávníku. Počet odnoží lipnice luční není tolik závislý na jejím zastoupením ve vyseté směsi. Z výsledků vyplývá, že výsevek 4 až 8 g/m2 je dostatečný, výběžkatá lipnice je schopna se v porostu prosadit díky své odnožovací schopnosti. Celkový výsevek 12 g/m2 se v podmínkách pokusu jevil jako dostatečný. Práce byla řešena projektu MSM 6046070901. za podpory Literatura: Slavíková, J.(1986): Ekologie rostlin. Státní pedagogické nakladatelství Praha. 368 s. Šálek, M. (2005): Ekologie. Lesnická práce, Praha. 121s.. ISBN 80-8636-68-6. Klimeš, F. (1997): Lukařství a pastvinářství Ekologie travních porostů. Jihočeská univerzita, zemědělská fakulta, České Budějovice. 142 s. ISBN 80-7040-215-6. Hana SOBOTOVÁ, Miluše SVOBODOVÁ, Jaromír ŠANTRŮČEK KPT FAPPZ ČZU v Praze, [email protected] 2 Počet odnoží (ks/m ) Tisíce Graf 1: Počet odnoží jílku vytrvalého a lipnice luční (ks/m2) v porostu ve druhém a třetím roce vegetace ((Tukey HSD 95% konfidenční intervaly) 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 4/8 12 JÍLEK VYTRVALÝ LIPNICE LUČNÍ CELKOVÝ POČET ODNOŽÍ 8/4 12 2005 8/16 24 4/8 12 8/4 12 2006 8/16 24 Výsevek (g/m 2) jílku vytrvalého/lipnice luční Celkový výsevek směsi (g/m 2) Rok odběru Graf 2: Podíl počtu odnoží jílku vytrvalého a lipnice luční (%) v porostu ve druhém a třetím roce vegetace - 28 - TRÁVNÍKY 2007 Podíl počtu odnoží ve směsi (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 4/8 12 4/8 2005 2006 8/4 8/4 8/16 12 2005 8/16 24 2006 2005 2006 2 Výsevek (g/m ) jílku vytvralého/lipnice luční LIPNICE LUČNÍ JÍLEK VYTRVALÝ Celkový výsevek směsi (g/m 2) Rok odběru PROBLÉMY A ZKUŠENOSTI S PĚSTOVÁNÍM KOBERCOVÝCH TRÁVNÍKŮ V ČR Jiří VRBAS Zatímco pěstování a použití kobercových trávníků v zahraničí má již tradici několika desetiletí, u nás se začaly pěstební plochy objevovat až po roce 1989. První pěstitel byl u nás pravděpodobně pan Blažek v Nymburku s pěstební plochou cca 1 ha. Postupně přibývali další pěstitelé a v roce 2002 bylo u nás 15 trávníkových školek z celkovou plochou 30 ha ( viz. referát ing. Fialy na semináři TRÁVNÍKY 2002). V současné době se počet trávníkových školek v ČR zvýšil na 18 a pěstební plochy na 65 – 70 ha. Většinou se plochy trávníků u jednotlivých pěstitelů pohybují od 1 ha do 5 ha. Pouze dvě největší školky mají každá plochy větší než 15 ha. Pro předpěstované trávníky se u nás používají většinou směs hřišťová s převahou jílku vytrvalého nebo rekreační směsi s menším podílem jílku (do 30%) a větším zastoupením kostřav a lipnice. Dalo by se - 29 - mluvit o jakési univerzální směsi. Je to dáno především poptávkou jak konečných zákazníků tak i odborností samotných zahradníků – realizátorů, kteří unaveni každodenním shonem a psychickým tlakem okolí, sami již nezkouší ani nenabízí jiné alternativy. Samozřejmě i pro pěstitele trávníků je jednodušší pěstovat dvě nebo tři směsi. Sám jsem obdivně pročítal nabídku německých nebo rakouských školek se seznamem 10-ti různých travních směsí. Na takovou škálu nabídky není náš trh ani zákazníci ještě zralí. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nabídnete-li pro různá použití několik typů směsí, stejně komerční zájem bude opět jen o 2 – 3 směsi. V tomto ohledu máme u nás ještě hodně co dohánět a soustavnou osvětou mnoho koutů osvětlovat. Pro slupování trávníku se používají v menších školkách většinou ručně vedené TRÁVNÍKY 2007 slupovačky. Jeden pracovník slupuje, druhý zařezává pásy na požadovanou délku ( větší slupovačky sekají délky samy) a dalších několik lidí ručně smotává drn do rolí a skládá na palety. V malých školkách se trávník neexpeduje ani na paletách, ale role se ručně nakládají přímo na auta zákazníků. Ručně se může na paletu naskládat 25 m2 ( výjimečně 30 m2). Šířka sloupnutých pásů je potom podle typu slupovačky 30 cm, 40 cm nebo 45 cm. Délka je rozdílná s tím, že 1 role je zpravidla 0.5 m2. Tyto malé roličky jsou lehké, dobře se s nimi manipuluje, ale nevýhodou je pomalejší práce při samotné pokládce. Proto se ve velkých zahraničních školkách používají již mnoho let trávníkové sklízecí kombajny. V naší republice používají tyto stroje jen naše dvě již zmiňované větší školky, protože jejich nasazení se vyplatí až při pěstební ploše 20 – 30 ha. Sklizeň na kombajnu zvládne jen dvoučlenná posádka. Jeden pracovník stroj řídí a druhý stojí vzadu a odebírá sloupnuté a již smotané role, které ukládá přímo na paletu, kterou si kombajn sám veze ( v zásobníku má cca 10 ks dalších prázdných palet). Jedna role trávníku je 2,5 m dlouhá, 0,4 m široká a má plochu 1 m2. Na paletu se naskládá 40 m2, ale i 50m2 .Poskládané role se pak obalí a zafixují síťovinou pro bezpečnou a snadnější manipulaci s paletou při expedici a následné přepravě k zákazníkovi. Práce při sklizni, ale i při expedici je velice efektivní, rychlá a fyzicky méně namáhavá. Ve dvou lidech tak kombajn sloupne 200 m2 až 600 m2 trávníku za hodinu. Při pokládání trávníků se v naší praxi téměř výlučně požívají již zmíněné role šířky 0.4 m. Na velkých plochách je pro pokládku možné již i v ČR použít tuzemské role široké 0,6 m nebo 1,2 m. Pás široký 0,6 m je zpravidla dlouhý 15 m, tedy plochy 9 m2 . Pro jeho pokládku se používají ručně vedené vozíky na širokých trávníkových gumách. Práce při pokládce je velice efektivní a rychlá. Náročná je však příprava - 30 - a manipulace s těmito rolemi - vyžaduje již použití mechanizace. Vyplatí se na velkých plochách. Ještě větší plochu pro pokládku vyžadují role šířky 1,2 m. Při délce pásu 15 m je plocha jedné role 18 m2. Při práci s těmito rolemi se bez mechanizace již neobejdeme vůbec, protože jejich váha je 600 kg – 800 kg. Používá se při pokládce sportovních hřišť nebo jiných opravdu velkých a rovných ploch. Musí se hlídat také jejich teplota, protože se snadněji zapaří než malé role šířky 0,4 m. Práce je však úžasně rychlá a zatravňovaná plocha se zazelená přímo před očima. Např fotbalové hřiště je hotové během 3 – 5 dnů. Dle mých informací takové role umí slupovat v ČR jen jedna školka na Moravě, která má odpovídající vybavení nejen pro loupání a expedici těchto tzv. big rolí, ale je vybavena i mechanizací pro jejich pokládání přímo u zákazníka. K další nezbytné výbavě trávníkové školky patří sekačky. Nejlépe vřetenové, ale menší pěstitelé vystačí i s rotačními sekačkami s přímým sběrem posečené hmoty. Při použití širokozáběrových vřetenových sekaček je nutné nasadit výkonné vysavače pro následný sběr trávy. Také tyto stroje, které pojmou až 7 m3 sebrané hmoty, dorazily již k nám a používají je naše dvě velké školky. Z výše uvedených řádků proto jasně vyplývá, že i v ČR se v oblasti pěstování kobercových trávníků přibližujeme v posledních několika letech evropské úrovni. Je to zásluha našich trávníkářů, jejich pracovitosti a schopnosti učit se novým věcem, kteří se nebojí vycestovat za poznáním za hranice naší republiky. Záleží potom na poptávce našich zákazníků, zda produkce kobercových trávníků v ČR bude i nadále narůstat. Zvyšování výměry pěstebních ploch jde totiž ruku v ruce s možností využití nejmodernějších technologií ve světě již běžných a u nás úspěšně ale postupně a nově zaváděných. Ing. Jiří Vrbas – firma KVĚT, Blažovice TRÁVNÍKY 2007 NOVÉ TRÁVNÍKOVÉ ODRŮDY Mojmír FADRNÝ Registraci nových odrůd v České republice provádí ze zákona Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). K 1.1.2007 byla provedena částečná reorganizace ústavu a dřívější Odbor odrůdového zkušebnictví (OOZ) byl nahrazen Národním odrůdovým úřadem (NOÚ). Tak bylo vyhověno legislativě Evropské unie, která má zájem na sjednocení činností státních organizací, zabývající se ve členských zemích EU registrací nových odrůd. Nadále však platí zákony o zkušení a registraci odrůd, které byly vytvořeny v minulých letech již v souladu s požadavky EU. Do zkoušek pro registraci jsou odrůdy zařazovány na základě žádosti žadatele podle ustanovení § 33 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin. Splňuje li žádost žadatele všechny podmínky, může ÚKZÚZ zahájit samotné zkoušky, potřebné pro registraci odrůdy. Aby přihlášená odrůda mohla být registrována, musí u ní být v průběhu zkoušení prokázáno, že je odlišná, uniformní, stálá, má vyhovující název a je zajištěno udržovací šlechtění. ÚKZÚZ každoročně vydává seznam všech odrůd pěstovaných rostlin zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o adresách jejich udržovatelů, držitelů šlechtitelských práv podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám. Státní odrůdová kniha je úředním seznamem odrůd rostlin, které jsou v České republice zaregistrovány pro uznávání a uvádění do oběhu. Registrace trávníkových odrůd prodělala v minulých letech dynamický vývoj. V současné době je registrováno pro trávníkové využití například 66 odrůd kostřavy červené, 46 odrůd jílku vytrvalého, 27 odrůd lipnice luční, 12 odrůd kostřavy ovčí, 13 odrůd kostřavy rákosovité, 6 odrůd psinečku tenkého, 6 odrůd psinečku - 31 - výběžkatého či 4 odrůdy metlice trsnaté. Jsou však registrovány i odrůdy bojínku cibulkatého, festulolia, lipnice hajní, lipnice obecné, lipnice smáčknuté, psinečku psího, psinečku velikého, medyňku vlnatého, poháňky hřebenité a tomky vonné. V roce 2006 a 2007 bylo ve správním řízení ÚKZÚZ po ukončení zkušebního cyklu na základě provedených zkoušek o registraci zapsáno do Státní odrůdové knihy 14 odrůd trav pro trávníkové využití. Jedná se o 5 odrůd jílku vytrvalého, 5 odrůd kostřavy červené, 1 odrůdu lipnice obecné a 2 odrůdy psinečku výběžkatého. Přínos nových odrůd pro rozvoj trávníkářství je nesporný. Kvalitní odrůdy rozšiřují možnosti tvorby nových trávníkových směsí a splňují vysoké nároky, které jsou v současné době na různé typy trávníku kladeny. Trávníkové odrůdy registrované v roce 2006 Jílek vytrvalý Barreal Barreal je diploidní odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou Barenbrug Holland B.V. v Nizozemsku. Zástupcem v ČR je AGROGEN, spol. s r.o. Odrůda je pozdní. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu středně zelená. Praporcovitý list je krátký, úzký až středně široký. Stéblo je krátké až středně dlouhé, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je méně odolná proti napadení plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi, odolná proti napadení rzí. Jemnost trávníku je střední. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do směsí pro zatěžované sportovní trávníky a ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Jílek vytrvalý Marietta Marietta je diploidní odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna TRÁVNÍKY 2007 a je udržována firmou Saatzucht Steinach GmbH v Německu. Zástupcem v ČR je Ing. Milan Děd SEED SERVICE. Odrůda je středně raná. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu středně až tmavě zelená. Praporcovitý list je krátký, úzký. Stéblo je krátké, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je méně odolná proti napadení plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi, odolná proti napadení rzí. Jemnost trávníku je střední. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do směsí pro zatěžované sportovní trávníky a ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Kostřava červená Protenza Protenza je hexaploidní, trsnatá odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou OSEVA UNI, a.s. Odrůda je velmi raná až raná. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu světle až středně zelená, listová čepel zavřená. Praporcovitý list je velmi krátký až krátký, velmi úzký až úzký. Stéblo je krátké až středně dlouhé, květenství je velmi krátké. Odrůda je odolná proti napadení plísní sněžnou a rzí, středně odolná proti napadení listovými skvrnitostmi. Jemnost trávníku je střední. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do trávníkových směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Kostřava červená Bornado Bornado je hexaploidní, výběžkatá odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou Saatzucht Steinach GmbH v Německu. Zástupcem v ČR je Ing. Milan Děd SEED SERVICE. Odrůda je středně raná. Rostliny jsou polovzpřímené až středně rozkladité, barva listu středně zelená, listová čepel zavřená. Praporcovitý list je krátký až středně dlouhý, úzký až středně široký. Stéblo je středně - 32 - dlouhé, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je odolná proti napadení plísní sněžnou a rzí, středně odolná proti napadení listovými skvrnitostmi. Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do trávníkových směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Kostřava červená Salut Salut je hexaploidní, trsnatá odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou Saatzucht Steinach GmbH v Německu. Zástupcem v ČR je Ing. Milan Děd SEED SERVICE. Odrůda je pozdní až velmi pozdní. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu středně zelená, listová čepel zavřená. Praporcovitý list je středně dlouhý, úzký až středně široký. Stéblo je středně dlouhé, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je odolná proti napadení plísní sněžnou a rzí, středně odolná proti napadení listovými skvrnitostmi. Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do trávníkových směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Lipnice luční Annett Annett je odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou Saatzucht Steinach GmbH v Německu. Zástupcem v ČR je Ing. Milan Děd SEED SERVICE. Odrůda je pozdní. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu středně až tmavě zelená. Praporcovitý list je středně dlouhý, středně široký. Antokyanové zbarvení listové pochvy není, nebo je velmi slabé. Stéblo je středně dlouhé, květenství je středně dlouhé. Odrůda je odolná proti napadení plísní sněžnou, středně odolná proti napadení rzí, méně odolná proti napadení listovými skvrnitostmi. TRÁVNÍKY 2007 Jemnost trávníku je střední. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do směsí pro zatěžované sportovní trávníky a ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Trávníkové odrůdy registrované v roce 2007 Jílek vytrvalý Slávek Slávek je diploidní odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou AGROGEN, spol. s r.o. Odrůda je pozdní. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu středně zelená. Praporcovitý list je krátký až středně dlouhý, úzký až středně široký. Stéblo je krátké až středně dlouhé, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je středně odolná proti napadení plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi, odolná proti napadení rzí. Jemnost trávníku je střední. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do směsí pro zatěžované sportovní trávníky a ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Jílek vytrvalý Kokomo Kokomo je diploidní odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou DLF-International Seeds Inc. v USA. Zástupcem v ČR je Šlechtitelská stanice Hladké Životice. Odrůda je středně raná. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu tmavě zelená. Praporcovitý list je krátký, úzký. Stéblo je krátké až středně dlouhé, květenství je krátké. Odrůda je méně odolná proti napadení plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi, odolná proti napadení rzí. Jemnost trávníku je střední. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do směsí pro zatěžované sportovní trávníky a ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Jílek vytrvalý Tremolo - 33 - Tremolo je diploidní odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou TAGRO Červený Dvůr, spol s r.o. Odrůda je středně raná až pozdní. Rostliny jsou středně až polorozkladité, barva listu středně zelená. Praporcovitý list je krátký až středně dlouhý, úzký až středně široký. Stéblo je středně dlouhé, květenství je středně dlouhé. Odrůda je středně odolná proti napadení plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi, odolná proti napadení rzí. Jemnost trávníku je střední. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do směsí pro zatěžované sportovní trávníky a ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Kostřava červená Longfellow II Longfellow II je hexaploidní trsnatá odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou DLFTRIFOLIUM A/S v Dánsku. Zástupcem v ČR je Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s.r.o. Odrůda je středně raná až pozdní. Rostliny jsou středně až polorozkladité, barva listu tmavě zelená, listová čepel uzavřená. Praporcovitý list je krátký až středně dlouhý, úzký až středně široký. Stéblo je středně dlouhé, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je odolná proti napadení plísní sněžnou a rzí, středně odolná proti napadení listovými skvrnitostmi. Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do trávníkových směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Kostřava červená Smetana Smetana je hexaploidní trsnatá odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou DLFTRIFOLIUM A/S v Dánsku. Zástupcem v ČR je Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s.r.o. TRÁVNÍKY 2007 Odrůda je středně raná až pozdní. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu tmavě zelená, listová čepel uzavřená. Praporcovitý list je krátký, úzký. Stéblo je středně dlouhé, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je odolná proti napadení plísní sněžnou a rzí, středně odolná proti napadení listovými skvrnitostmi. Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do trávníkových směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. International Seeds Inc. v USA. Zástupcem v ČR je Šlechtitelská stanice Hladké Životice. Odrůda je raná až středně raná. Rostliny jsou polorozkladité až rozkladité, barva listu středně zelená. Praporcovitý list je krátký, úzký. Stéblo je krátké, květenství je krátké. Odrůda je středně odolná proti napadení plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi. Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do trávníkových směsí pro jemné hřišťové trávníky a jiné specifické trávníkové plochy. Lipnice obecná Boganis Boganis je odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou DLF-TRIFOLIUM A/S v Dánsku. Zástupcem v ČR je Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s.r.o. Odrůda je středně raná až pozdní. Rostliny jsou středně rozkladité, barva listu středně až tmavě zelená. Praporcovitý list je středně dlouhý, středně široký. Stéblo je krátké až středně dlouhé, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je středně odolná proti napadení plísní sněžnou a rzí, méně odolná proti napadení listovými skvrnitostmi. Jemnost trávníku je střední. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do směsí pro zatěžované sportovní trávníky a ostatní trávníkové plochy běžné a parkové zeleně. Psineček výběžkatý Horus Horus je tetraploidní odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována na Šlechtitelské stanici Hladké Životice, s.r.o. Odrůda je středně raná. Rostliny jsou polorozkladité až rozkladité, barva listu středně zelená. Praporcovitý list je krátký až středně dlouhý, úzký. Stéblo je krátké až středně dlouhé, květenství je krátké až středně dlouhé. Odrůda je středně odolná proti napadení plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi. Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku. Je vhodným komponentem do trávníkových směsí pro jemné hřišťové trávníky a jiné specifické trávníkové plochy. Psineček výběžkatý Cobra Nova Cobra Nova je tetraploidní odrůda určená pro trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je udržována firmou DLF- - 34 - Ing. Mojmír Fadrný, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno, zkušební stanice Hradec nad Svitavou TRÁVNÍKY 2007 AUSWAHLKRITERIEN BEI RASENGRÄSER UNTER BERÜCKSICHTIGUNG DER ANFORDERUNGEN UND DEREN QUALITÄT - PRODUKTION VON ROLLRASEN, STADIONRASEN, RASEN FÜR HAUS UND GARTEN, LANDSCHAFTSRASEN KRITÉRIA VÝBĚRU TRÁVNÍKOVÝCH DRUHŮ SE ZŘETELEM NA POŽADAVKY A KVALITU JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ TRÁVNÍKŮ Jochen KNAPPE Přeložil Pavel KNOT Topics des Vortrages Gräserauswahl – Qualitätskriterien Téma přednášky Výběr trávníkových druhů (odrůd) – Kvalitativní kritéria • Vizuální kvalita trávníku • Funkční kvalita trávníku Výběr trav pro: • Produkci kobercových trávníků • Trávníky určené na stadiony • Trávníky okrasné a užitkové • Trávníky krajinné • Visuelle Turf-Qualität • Funktionelle Turf-Qualität Gräserauswahl für: • Rollrasenproduktion • Stadionrasen • Rasen für Haus und Garten • Landschaftrasen 1. Qualitätskriterien Die Rasenqualität lässt sich definieren über die Funktionen: • Nutzen • Aussehen • Bespielbarkeit Welche Faktoren beeinflussen nun die Rasenqualität? Visuelle Rasenqualität • Narbendichte • Blatttextur • Gleichmäßigkeit der Narbe • Farbe • Wuchsform • Schnittqualität (Smoothness) 1. Kvalitativní kritéria Kvalitu trávníku můžeme definovat z hlediska: • Využití • Estetického • Hratelnosti (způsobilosti ke hře) Jaké faktory ovlivňují kvalitu hřiště? Funktionale Qualität • Stabilität • Elastizität • Absorptionsfähigkeit bei Belastung • Ballrollverhalten • Schnittgutanfall • Erscheinungsbild nach dem Mähen • Wurzelbildung • Regenerationsfähigkeit Funkční kvalita trávníku • Stabilita • Elasticita • Schopnost absorbce při zátěži • Kvalita pohybu míče po trávníku • Množství pokosené hmoty • Vzhled po pokosení • Tvorba kořenů • Schopnost regenerace Vizuální kvalita trávníku • Hustota • Textura (šířka listů) • Rovnoměrnost drnu • Barva • Forma růstu • Kvalita střihu (Smoothness) - 35 - TRÁVNÍKY 2007 2. Gräserauswahl Die Bewertung und Auswahl von Saatgut für die verschiedenen Rasentypen sollte niemals vom Preis abhängig gemacht werden. Die Auswahlkriterien von Gräsern müssen sich an ihrer langjährigen Leistungsfähigkeit orientieren. Dabei sind folgende Faktoren mit einzubeziehen: • Mechanische Belastbarkeit • Krankheitsdruck • Wasserverfügbarkeit • Pflegeaufwand - intensive oder extensiv • Klimatische Bedingungen (Schatten, Kahlfröste, Eisbildung) • Welche Mischung 2. Výběr travního druhu Hodnocení a výběr osiva určeného pro různé typy trávníků by nemělo nikdy záviset jen na ceně osiva. Kritéria výběru trav se musí orientovat především na dlouhodobou výkonnost (funkčnost) trávníku. Při výběru musíme zohlednit následující faktory: • Jak moc bude trávník zatěžován • Jaké choroby se vyskytují v oblasti výsevu • Dostupnost vody • Intenzita ošetřování - intensivní nebo extensivní • Klimatické podmínky (stín, holomrazy, tvorba ledu) • Jaká travní směs 2.1 Rollrasenproduktion Bei der Rollrasenproduktion richtet sich die Gräserauswahl in erster Linie nach dem späteren Verwendungszweck des Rasens. Für Sportrasen werden andere Gräser benötigt als für Wohn- und Gebrauchrasen oder für Landschaftsrasen. Die Auswahl trifft in der Regel der Rollrasenproduzent selbst. Für den Saatgutlieferant ist dagegen wichtig Saatgut von höchster Qualität und Reinheit zu liefern. Daher werden Saatgutpartien, die für die Rollrasenproduktion vorgesehen sind, gründlicher und mit größeren Probemengen untersucht. Erst wenn diese Untersuchungen positiv ausgefallen sind, wird die Partie für die Produktion freigegeben. 2.2 Stadionrasen Beim Stadionrasen richtet sich die Gräserauswahl in erster Linie nach folgenden Kriterien: • Mechanische Belastbarkeit (Scherkraft) • Tiefschnittverträglichkeit bis 20-30 mm • Regenerationsfähigkeit • Im Stadion Schattentoleranz 2.1 Produkce kobercového trávníku Při produkci kobercového trávníku se řídí výběr travních druhů (odrůd) v první řadě podle pozdějšího využití vypěstovaného trávníku. Pro sportovní trávník jsou použity jiné travní druhy než pro trávníky okrasné, užitkové nebo krajinné. Travní směs vybírá obvykle sám producent kobercových trávníků. Pro dodavatele osiva je naproti tomu důležité, aby dodával osivo nejvyšší kvality a čistoty. Proto jsou partie osiva, které mají být použity pro produkci kobercových trávníků, velmi pečlivě zkoušeny. Teprve když všechny zkoušky dopadnou pozitovně, jsou tyto partie uvolněny pro prodej. 2.2 Trávníky určené pro stadiony U trávníků určených pro stadiony se řídí výběr trav v první řadě těmito kritérii: • Odolností zátěži (smyková odolnost) • Odolností k nízkému kosení do 20-30 mm • Schopností regenerace • Tolerancí k zastínění (problém u stadionů) - 36 - TRÁVNÍKY 2007 2.3 Rasen für Haus und Garten Beim Rasen für Haus und Garten hängt die Gräserauswahl von anderen Gesichtspunkt ab, wie beim Stadionrasen, der für Sportzwecke genutzt wird. Meist wird beim Rasen für den Haus- und Gartenbereich mittelstrapazierfähige sowie trockentolerante Gräsertypen und Sorten gewählt, weil diese Rasenart weniger strapaziert wird und nicht unter ständiger Bewässerung steht. Bei hochwertigen Rasen für Haus und Garten finden auch Sportrasensorten sowie Mischungen aus Festuca arundinacea und Poa pratensis Verwendung. 2.3 Trávník okrasný a užitkový U trávníků okrasných a užitkových závisí výběr trav na trochu jiných kritériích než tomu bylo u trávníků pro stadiony, které slouží ke sportovním účelům. Většinou se zde používají trávníkové druhy a odrůdy se střední odolností a rovněž tolerancí k zastínění, protože tento typ trávníku je méně odolný a není obvykle pravidelně zavlažován. K zakládání okrasného či užitkového trávníku můžeme použít i odrůdy a směsi, které jsou určeny pro sportovní účely. Taková travní směs by měla sestávat z kostřavy rákosovité a lipnice luční. 2.4 Krajinný trávník Výběr trávníkových druhů a odrůd, které jsou určeny pro krajinné trávníky, by měl být zaměřen především na odolnost k suchu a toleranci k nižšímu počtu sečí za rok. 2.4 Landschaftsrasen Die Gräserarten und -sorten, die für Landschaftsrasen verwendet werden, sollten in erster Linie trockentolerant sein und mit wenigen Schnitten pro Jahr auskommen. Dr. Jochen Knappe Optimax Saatenvertriebs GmbH & Co KG www.optimax.de [email protected] RECENT NEW PRODUCTS OF DLF SOUČASNÉ NOVÉ PRODUKTY DLF Harry NIJSENSTEIN Přeložil Vladimír ČERNOCH Introduction Breeding means: making better varieties, with ever better traits. This takes at least 10 years, and not all aspects can be improved through genetics. Product development means: further improve the best varieties, f.e. by priming, coating or other additions to the seed. In recent years DLF has developed three new products through product development. Úvod Šlechtění znamená: vytváření nových odrůd, se zlepšenými vlastnostmi. Vyšlechtění nové odrůdy trvá nejméně 10 let a ne všechny znaky lze zlepšit pomocí genetiky. Vývoj výrobku znamená: další zlepšení nejlepších odrůd, pomocí “předklíčování”, obalování nebo dalšími přídavky k osivu. V posledních letech DLF vyvinulo tímto způsobem tři nové výrobky. - 37 - TRÁVNÍKY 2007 PreGerm® The first one is PreGerm®. In mixtures of Lolium perenne and Poa pratensis, the Poa has the disadvantage of emerging slower than the Lolium. A solution for this is priming of the Poa. Priming means: moistening the seed until just before the radicle protrudes the seed coat, and then drying the seed again. In this way the seed is perfectly storable. But when sowing, it ‘remembers’ the first priming period, and emerges in the field much faster. Up to one week. When sowing the Poa as a mixture with Lolium, the PreGerm®-Poa will be better able to compete with the Lolium. Levels of Poa pratensis in the sod will almost double. More Poa pratensis implies more stolones, a stronger sod, and better wear and drought tolerance PreGerm® Prvním je PreGerm®. Ve směsi jílku vytrvalého lipnice luční lipnice klíčí pomaleji než jílek a tím je ve směsi znevýhodněna. Řešením tohoto problému je “předklíčování” lipnice. “Předklíčování znamená: navlhčení osiva do doby těsně před tím, než kořínek prorazí semenné obaly, a následné vysušení osiva. V tomto stavu je osivo velmi dobře skladovatelné. Ale po výsevu si “vzpomene” na období “předklíčení” a vzchází v půdě mnohem rychleji. Do jednoho týdne. Pokud sejeme lipnici ve směsi s jílkem PreGerm®-Lipnice může lépe konkurovat jílku. Množství lipnice v trávníku je potom téměř dvojnásobné oproti směsi s “nepředklíčenou” lipnici. Více lipnice znamená vice výběžků a lepší odolnost k zatěžování a suchu. Nutriseed® Nutriseed is a mixture of fertilizers and grass seeds. It was developed for overseeding sports fields, but is now also used in the consumer market. When overseeding sports fields, the seeds are sown into the soil. The accompanying fertilizer is spread over the soil. It will not become available to the roots until after rainfall or irrigation. And when it becomes available, it is spread in the soil and not always in the vicinity of the grass roots. Nutriseed® contains a special blend of fast and slow release fertilizers, and is placed close to the seeds. In this way it is available when needed, and gives the emerging grass seedling a boost. This shortens the period the sports field is out of use. Nutriseed® Nutriseed je směs hnojiva a travních semen. Tato směs byla vyvinuta pro přesevy sportovních ploch, ale nyní se uplatňuje I na běžném trhu. Při přwsevu sportovních ploch je osivo zaseto do půdy a zároveň je do půdy rovnoměrně zapraveno I hnojivo. Toto hnojivo je rovnoměrně rozmístěno v půdě a není přístupné pro kořeny bez deště nebo závlahy. Při dostatku vláhy se potom nachází v těsné blízkosti kořenů. Nutriseed® obsahuje speciální směs rychle a pomalu přijatelných hnojiv, které se nachází v těsné blízkosti semen. Tímto způsobem je k disposici v době, kdy je to zapotřebi a podpoří vzcházející rostlinky trav. Tento product může výrazně zkrátit období, kdy sportovní plochy nemohou být využívány ke svému účelu. iSeed® iSeed® is a seed coated with a fertilizer. Until now fertilizer coatings on seeds contained only limited amounts of fertilizer, as most fertilizers are quite phytotoxic. DLF has developed a coating containing iSeed® iSeed® je osivo obalené hnojivem. Doposud obalovaná osiva obsahovala pouze omezené množství hnojiv, protože většina hnojiv byla značně fytotoxická. DLF vyvinulo obalování s významně vyšším podílem hnojiv. Jsme nyní schopni aplikovat - 38 - TRÁVNÍKY 2007 considerable higher amounts of fertilizer. We have been able to apply up to 40 kg N per hectare without harming the seed, using ordinary seeding rates for sports fields. Fertilizer in iSeed® is even more efficient than in Nutriseed®. v obalovaném osivu až do 40 kg N při dodržení běžného výsevního množství požadované pro sportoví plochy bez poškození osiva Hnojivo aplikované v iSeed® je dokonce účinnější než hnojivo obsažené v Nutriseed®. Harry NIJSENSTEIN, DLF Holandsko VLIV ZÁTĚŽE NA POKRYVNOST A DRUHOVÉ SLOŽENÍ DOSTIHOVÉHO TRÁVNÍKU Daniela KOCOURKOVÁ, Zina VŠETEČKOVÁ Úvod Dostihové dráhy jsou speciálním typem hřišťového trávníku, na který jsou kladeny specifické požadavky a rovněž péče o tyto trávníky se částečně liší od běžných sportovních travnatých ploch. Pro závodící koně je důležitý rovný povrch a homogenní trávník bez prázdných míst a plevelů, které mají jiné mechanické vlastnosti než trávy (Lloyd, 2002). Během letní a podzimní dostihové sezóny se dostihy konají každý týden a poškození trávníku může být značné. Cílem našeho pokusu bylo zjistit vliv zatížení dostihového trávníku na jeho pokryvnost a botanické složení během jarní a podzimní dostihové sezóny. Materiál a metodika Pokus byl založen na dostihové dráze v Praze – Velké Chuchli, která leží na jihozápadním okraji Prahy (50°00‘ severní šířky a 14°23‘ východní délky). Dráha je dlouhá 2 225 m a nachází v nadmořské výšce 190 m. Cvalové rovinné dostihy se zde konají od roku 1906. Závodiště bylo vybudováno na podloží jílového charakteru bez úpravy původního půdního profilu. Povrch závodiště je travnatý. Po povodních v roce 2002 byla část dráhy zaplavena a poté - 39 - se zde značně rozšířily plevelné druhy rostlin. Průměrná roční teplota vzduchu dle normálu dosahuje hodnoty 9,4 °C a průměrný úhrn srážek za rok je 447 mm, v pokusném roce 2006 byla průměrná roční teplota vzduchu 10,7 °C a průměrný úhrn srážek 396,9 mm (Praha-Karlov). Botanické složení porostu bylo stanoveno na dvanácti stálých plochách podle normy ČSN EN 12231 pomocí čtvercového rámu o rozměrech 1 m x 1 m, který byl rozdělen na 100 menších čtverců. U každého čtverce byl zjištěn počet čtverců, které byly celé či z více než poloviny prázdné. U zbylých čtverců byla stanovena pokryvnost pro jednotlivé druhy rostlin. Na každém stanovišti byla zjištěna průměrná výška porostu (tab. 1). Stanoviště byla rozdělena do tří skupin podle zátěže (zátěž malá, střední, vysoká). Měření byla prováděna v průběhu prvních pěti týdnů v jarní (od 9. dubna do 7. května 2006) a v podzimní (od 27. srpna do 24. září 2006) sezóně vždy tentýž den před zahájením a po ukončení dostihů. Výsledky byly vyhodnoceny analýzou rozptylu vícenásobného třídění s faktory zátěž, doba (před a po dostihu) a měření. TRÁVNÍKY 2007 Tab. 1: Výška trávníku (cm) v době měření Měření Zátěž Vysoká Střední Malá I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. 3,8 3,3 6 5,2 6,6 8,2 7,8 7,6 9,3 8,0 9,5 8,4 8,1 8,2 8,3 11,3 11,6 13,1 11,5 11,3 12,7 12,2 11,7 13,5 11,7 12,1 13,6 11,0 12,1 12,2 Výsledky a diskuze Celková pokryvnost porostu byla průkazně ovlivněna zatížením stanoviště. Zatímco na stanovištích s malou zátěží byla pokryvnost porostu v průběhu vegetace prakticky neměnná a dosahovala 100 %, na stanovištích se střední zátěží byla průměrná pokryvnost 95,9 % a při vysoké zátěži byla jen 79,8 %. Z grafu 1 je patrné, že zejména na stanovištích s vysokým zatížením byly v průběhu vegetace zaznamenány značné změny v pokryvnosti porostu. Během jarní dostihové sezóny (měření I.-V.) došlo nejprve k mírnému poklesu hodnoty pokryvnosti (o 2 %) mezi prvním a druhým měřením na 64,9 %, posléze pokryvnost rostla až na hodnotu 77,6 % při pátém měření. Počáteční pokles pokryvnosti byl zřejmě způsoben poškozením porostu při prvním dostihu a nedostatečné regeneraci porostu způsobené nižšími teplotami a kratším dnem. V dalších týdnech již trávník stihl během týdenní přestávky zregenerovat. Mezi pátým a šestým měřením během letní přestávky došlo k výraznému nárůstu pokryvnosti. V podzimní sezóně se pak pokryvnost porostu s každým měřením snižovala z 96,6 % při šestém měření na konečných 82 % při desátém měření. Graf 1: Celková pokryvnost porostu (%) v průběhu vegetace v závislosti na zátěži 110 105 100 Pokryvnost (%) 95 90 85 80 75 70 65 60 55 I. II. III. IV. V. VI. Měření Při porovnání průměrné pokryvnosti před a po dostihu (graf 2) je patrné, že na stanovištích málo a středně zatížených nebyl mezi oběma měřeními zaznamenán průkazný - 40 - VII. VIII. IX. X. Vysoká Střední Malá rozdíl. Pouze na stanovištích s vysokou zátěží byla pokryvnost porostu po dostihu průkazně nižší kdy klesla o 10,6 % (z 85,1 na 74,5 %). TRÁVNÍKY 2007 Graf 2: Celková pokryvnost porostu (%) před a po dostihu v závislosti na zatížení 110 105 Pokryvnost (%) 100 95 90 85 80 75 70 Vysoká Střední Zátěž Nejčastěji se vyskytujícími druhy na pokusných stanovištích byly jílek vytrvalý a lipnice luční. Jejich výskyt v trávníku byl silně nerovnoměrný. Zatímco na stanovištích s malou zátěží byla přítomna jen lipnice luční, na stanovišti se střední a vysokou zátěží se ve větším podílu uplatnil i jílek vytrvalý. Graf č. 3 ukazuje, že na stanovišti se střední zátěží se pokryvnost lipnice luční pohybovala okolo 50 % a jílku vytrvalého mezi 20-30 %. Na stanovišti s vysokou zátěží byla průměrná pokryvnost jílku vytrvalého vyšší a lipnice luční nižší než na středně zatěžovaných stanovištích. Rozdíly v pokryvnosti druhů byly způsobeny tím, že - 41 - Malá Před Po s dosévanou směsí se do porostu postupně dostával jílek vytrvalý, zejména na místa, kde byl porost nejvíce poškozený (stanoviště s vysokou zátěží). Překvapující bylo nízké zastoupení dvouděložných druhů, které bylo nejvyšší na stanovištích s vysokou zátěží 0,4 %, následovala středně zatěžovaná stanoviště s 0,2 % a na stanovištích s malou zátěží se dvouděložné plevele nevyskytovaly. Z uvedeného vyplývá, že výskyt dvouděložných plevelů byl závislý na narušení porostu, což je v souladu s poznatky dalších autorů (Turgeon, 1994; Larsen a Fischer, 2005 aj.). Nízké zastoupení dvouděložných rostlin je především způsobeno dostatečnou aplikací herbicidů. TRÁVNÍKY 2007 Graf 3: Pokryvnost jílku vytrvalého a lipnice luční (%) při vysoké a střední zátěži 80 70 Pokryvnost (%) 60 50 40 30 20 10 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. I. II. Vysoká zátěž III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. JV LL Střední zátěž Poděkování Práce byla řešena za podpory Výzkumného záměru MSM 6046070901 Literatura Larsen, S.U., Fischer, J. (2005): Playing intensity and grass, weed, and bare ground on football pitches. International turfgrass society, research journal, Vol. 10, s. 12051212. Lloyd, A. (2002): Do hard training tracks cause horses to go shin sore? In: Stubbs, A.K. and Neylan J.J. Racetrack management, RIRDC, s. 110-114. Turgeon, A. J. (1994): Turf weeds and their control. CSSA special publication, Madison, 245 s. Všetečková, Z. (2007): Zhodnocení stavu dostihového trávníku a návrh na jeho ošetřování. Diplomová práce, FAPPZ ČZU Praha, 36 s. Ing. Daniela Kocourková, Ph.D. Katedra pícninářství a trávníkářství FAPPZ ČZU v Praze [email protected] MÉNĚ SEČÍ, MÉNĚ POSEKANÉ HMOTY. Michal VOKŘÁL Ano, při sečení trávníků se nechá ušetřit, ale jen tehdy, pokud budete bránit jeho růstu.Bránit růstu trávníku lze aplikací speciálního - pro tent účel vyvinutého regulátoru růstu. - 42 - To potvrdila závěrečná zpráva o jednom provozním pokusu provedeném ve švýcarské Basileji. Od minulého roku jsou zde sportovní trávníky sečeny až každý druhý týden. TRÁVNÍKY 2007 Jedná se o praktické využití zkušeností výsledků půlročního pokusu jehož cílem bylo snížit náklady na sekání trávníků. V souvislosti s využitím regulátoru růstu trav šlo o praktické potvrzení a zhodnocení vědeckých předpokladů pramenících z počáteční hypotézy, že později dojde k : - redukci růstu trav - zahuštění trávníku - podpoře nárustu množství kořenů - podpoře lepšího rozložení kořenů i v povrchové vrstvě půdy. I přes zájem o potvrzení výše uvedených předpokladů dominantním cílem pokusu byla možnost snížení nákladů na sečení sportovních trávníků. Tato záležitost byla svým způsobem novinkou v Evropě, neboť je provozně využívána již více než 10 let v USA. Na starém kontinentě je použití regulátoru růstu v trávnících oficiálně schváleno ve Velké Británii a Švýcarsku. V Basileji se toto ověření odehrálo poprvé ve středoevropských vegetačně-klimatických podmínkách. Za tím účelem byly vybrány dva odlišně zatěžované trávníky sportovního komplexu sv.Jakoba. Hřiště č.5 bylo během 6-ti pokusných měsíců zatíženo 926 hodin převážně fotbalisty. Hřiště č.16 mělo přibližně poloviční zatížení - 445 hodin lehkými atlety. Za účelem objektivního hodnocení byla ošetřena na každém hřišti jen polovina jeho celkové výměry. Druhá - neošetřená plocha hřiště - sloužila pro srovnání jako kontrolní parcela.Regulátor růstu byl na obou hřištích používán každý měsíc.Výška sečí obou trávníků byla vždy stejná - 35 mm. Vliv skladby trávníku Skladba obou trávníků co se týká zastoupení jednotlivých travních druhů mělo vliv na : a) celkovou spotřebu retardantu b) retardační účinek c) množství posečené hmoty - 43 - ad a) spotřeba retardantu Na hřišti č. 5 ( využívaném fotbalisty ) kde převažovala lipnice roční byla celková spotřeba retardantu devět litrů . Naopak na hřišti č. 16 ( využívaném lehkými atlety ) s kvalitnější skladbou trávníku dosáhla spotřeba retardantu za stejné časové období celkem devatenácti litrů. ad b) retardační účinek Největšího retardačního účinku vlivem aplikace retardantu bylo dosaženo na méně zatěžovaném trávníku, to znamená na lehkoatletickém trávníku.Zde byl počet sečí snížen z dřívějších 26-ti na 11 ! Také na více zatěžovaném fotbalovém trávníku došlo k redukci počtu sečí z 30-ti na 17 ! ad c) množství posečené hmoty Množství posečené hmoty bylo na fotbalovém trávníku sníženo o 55%, na lehkoatletickém trávníku o 57,7%. Vliv aplikace retardatu Kromě snížení počtu sečí a množství posečené hmoty přinesla aplikace retardantu i další kladné efekty: 1) zlepšení celkového stavu trávníku 2) snížení nákladů ad 1 )Zlepšení celkového stavu trávníku: Stejně jako u některých polních plodin i u ošetřených trávníků došlo k jejich zahuštění a lepšímu zakořenění jednotlivých rostlin trav.Důsledkem posílení kořenové soustavy, resp. jejího zvětšení, bylo zvýšení odolnosti vůči suchu, tedy lepší využití existující vláhy v půdním profilu. ad 2) Snížení nákladů: Roční úspora za sekání a odvoz posečené hmoty činila 10.000,-CHF, což představuje snížení těchto nákladů o 15%. Takto vzniklá úspora pokrývá náklady na 7 aplikací regulátoru růstu za rok a redukci počtu sečí o 50%. TRÁVNÍKY 2007 Dříve činily náklady na údržbu intenzivně zatěžovaného trávníku o výměře 7500 metrů čtverečních celkem 65.000,-CHF.Samotné sekání přitom představovalo více než jednu čtvrtinu celkových nákladů. Z výše uvedeného je zřejmé, že aplikací regulátoru růstu trávníku lze kromě zlepšení jeho celkového stavu i snížit náklady na údržbu trávníku a to docela výrazně. Doufám, že uvedená informace se stane inspirací k ověření regulátoru růstu v trávnících ( a to nejen sportovních ) i v České republice. Ing. Michal Vokřál, CSc. Syngenta Czech s.r.o. - 44 -
Podobné dokumenty
Sborník 2006
TRÁVNÍKY 2005, sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech
9.-10.5.2006 v Táboře ve spolupráci s Oseva UNI a.s., Šlechtitelská stanice Větrov.
Obrázek na titulní straně Vít Naš...
Nové normy Hotel San Remo Zeleň v interiérech Celoživotní
V našem svazu jsme využili tyto měsíce pro důkladnou přípravu programu nejenom na rok
2006, ale i na další léta, která budou rozhodující
pro postavení naší země a uplatnění našich firem
ve velké Evr...
Sborník 2008
odborné kurzy, edice sborníků a učebních materiálů. Vybraní pracovníci byli zapojeni do
systému profesního státního poradenství. Zapojení katedry do odborné, konzultační a poradenské činnosti předs...
Katalog fotbal - Certus Spedition
Jedná se o volně trsnatý travní druh. Jílek vytrvalý
je nejrychleji klíčící a rostoucí travní druh ze všech
trav používaných pro sportovní plochy. Preferuje
střední klimatické podmínky, ale toleruj...
Trávy (Poaceae) - Výzkumný ústav rostlinné výroby, vvi
konzervace a využití genetických zdrojů rostlin a je přizpůsoben pro evidenci v centrální
dokumentaci genetických zdrojů EVIGEZ.
Klasifikátor vychází z deskriptorů publikovaných v klasifikátorech I...
Publikace s botanickou tématikou za rok 2008
pravidelnì z dùvodù skluzù ve vydávání, ale mnohdy i z nedostatku financí na poštovné, zmìn vydavatele
apod. Perspektiva ve vydávání dalších èísel není vdy jasná, nìkdy ani v redakcích pøíslušných...