Savana louky a pastviny
Transkript
Savana louky a pastviny
Travní porosty Vilém Pavlů • Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, Výzkumná stanice Liberec Rozšíření travního biomu ve světě Vztah klimatu a nárůstu travního porostu Intensita růstu nadzemní biomasy kg sušiny*ha-1*den-1 140 120 100 Kontinentální 80 Vlhká teplá Mediteránní Tropická 60 Česká republika 40 20 0 Jaro Léto Podzim Zima Travinný biom na Zemi • 29% souše a z toho ¼ travinný biom a zemědělské kultury • Rozloha travinného biomu 24 mil km2 • V mírném pásmu se přirozeně vyskytují tam, kde nedostatek vody nedovoluje růst souvislého lesa: stepi eurasie, prérie Severní Ameriky, pampy Jižní Ameriky , veldy jižní Afriky • V tropickém pásmu to jsou některé typy savan • Trávy, sítinovité, šáchorovité a byliny, většinou se jedná o hemikryptofyty Travinné porosty v Evropě • Převážná většina porostů je druhotná • Původní travinné formace: 1) nad horní hranicí lesa 2) rašeliniště a močály 3) aluvia 4) fragmenty lesostepí 5) fragmenty xerotermních společenstev • Všechny ostatní travní porosty jsou náhradními společenstvy lesů-po opuštění hospodaření (kosení a pastva) by došlo postupně k spontánnímu zalesnění • Travní porosty: 1) přirozené 2) polopřirozené-malá dodatkové energie 3) umělé-produkční krátkodobévelká dodatková energie Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů • Od r. 400 n. l. Slované –vyspělé dobytkářstvípastva hlavně v lesích • 10. století – mýcení lesů a rozšiřování orné půdy, postupně je žárové a úhorové hospodářství vystřídáno dvoupolným systémem, orba železným pluhem 2-4 páry volů, potřeba prac. sil – otroctví, nevolnictví Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů • 30. letá válka pokles obyvatel na ½, ½ selských usedlostí opuštěna, ¼ polí zarostla lesem, ¾ půdy do rukou cizí šlechty, dovozy skotu pro doplnění stavů-tah • 18. stol. trojpolní hospodářství (ozim, jař, úhor) • Louky a pastviny majetkem vesnice „občina“, „draha“-pozemky horší kvality • Pastva od časného jara do pozdního podzimu • Skot ve stáji pouze v zimě – málo hnoje Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů • Nedostatek zimního krmení- „…jedva teplé jarní slunce trávu ze země vyláká, hned u každé obce množství kostlivců dobytka rozličného druhu se z chlévů vyvláčí a na trávu vodí, aby ji obežrali. Člověk se musí svýma vlastníma očima přesvědčit, chce-li uvěřit jak vyhubenělý veškeren skoro dobytek na jaře bývá, že bez lidské pomoci téměř ani vstáti ani jíti nemůže, když se ponejprv na pastvu vede.“ (Ponaučné listy 1838) • Pastevní patenty 1768, 1770-rozparcelování a zúrodnění pastvin – převod na louky (splněna 1/7), zákaz lesní pastvy – bezemci • 19. stol. střídavé hospodaření Podmínky v České republice • Oblast přechodného středoevropského klimatu • Roční produkce sušiny píce z travinných porostů je zhruba od 1 do 15 t.ha-1 , 1-4 seče nebo pastevní cykly • Západ - vliv oceánu X Východ - vliv kontinentu • Přímořské vlivy - chladnější a deštivé léto a mírná zima • Kontinentální vlivy - horké léto a zima se silnějšími mrazy Délka období využití travních porostů Oblast Počet dní (zemědělská terminologie) Fytogeogragcká oblast Horská Oreophyticum 80-100 Podhorská Mesophyticum 150-180 Nížinná Thermophyticum 180-200 IG m ěsíce a roky EG říjen01 září01 srpen01 červenec01 červen01 květen01 září duben01 říjen00 září00 srpen srpen00 100 90 80 70 červenec00 červen00 červenec květen00 červen duben00 20 10 0 říjen99 Relativní přírůstek 60 50 40 30 září99 srpen99 červenec99 květen červen99 květen99 duben duben99 říjen98 září98 srpen98 červenec98 červen98 květen98 duben98 g.m -2.den -1 Nárůst nadzemní biomasy v průběhu vegetační sezóny Při příznivém podzimním počasí Při letním přísušku říjen 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Obhospodařování travních porostů • Pastva • Seč • Mulčování • Ponechání ladem Seč a mulčování • Seč 1-4x za rok Odvoz biomasy Oligotrofizace • Mulčování 1-2x za rok Biomasa na povrchu Pastevní systémy • Rotační (rotational grazing, intermittent grazing) je pasení dvou a více pastvin (oplůtků), kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání oplůtku •Kontinuální (set stocking, continuous stocking) nepřetržité pasení dobytka během roku nebo pastevní sezóny pouze na jedné pastvině (oplůtku) Rotační x Kontinuální Kontinuální pastva • nepřetržité pasení dobytka během roku nebo pastevní sezóny pouze na jedné pastvině (oplůtku) • stálý nebo variabilním pastevním tlak během pastevní sezóny Rotační pastva • pasení dvou a více pastvin (pastevních ploch, oplůtků) • střídá se doba pasení s dobou obrůstání oplůtku Zimní pastva • běžná pastva je v našich klimatických podmínkách možná zhruba do konce listopadu • zvířata jsou celý rok na pastvině a v období nedostupnosti pastevního porostu jsou zvířata přikrmována • oblastí s převahou písčitých půd a/nebo promrzlá půda • zařadit do pastvin porosty pokosené zhruba v srpnu, které do konce vegetační sezóny dostatečně obrostou • problém „plísňová onemocnění“ Extensivní pastva • • • • Mozaikovitost porostu Selektivita pastvy Šíření pastevních plevelů Negativní vlivy lze eliminovat údržbou porostůkosení nebo mulčování nedopasků Intenzivní pastva • Vysoké zatížení pastviny ve vztahu k produkci pastevní píce • Nižší selektivita • Vznik „pastviny“ • Podpora pastevních druhů • Odpovídá historickému využívání Je možné mít intenzivní pastvu i na extenzivně obhospodařované pastvině bez použití minerálního hnojení ! Rozdíly louka x pastvina • • • • Frekvence defoliace Koloběh živin Druhové složení Pravidelné narušování povrchu- tvorba „gapů“ Frekvence defoliace Louky:1-3 seče Pastviny: 2-5 pastevních cyklů Koloběh živin Louka Pastvina • Tvorba nedopasků• Odběry živin v závislosti na produkci a počtu sečíeutrofizace, mozaiková oligotrofizace, výnosem struktura (až 20% plochy) 3-7 t sušiny. ha-1 • 80-90 % živin se ve formě odebereme z 1 t sušiny: výkalů vrací zpět -1 • 7-18 kg N.ha nespasený porost (nedopasky) výkaly spasený porost -1 • 0,9-2,5 kg P.ha • 7-20 kg K .ha-1 Pastvina • Většina biomasy při půdním povrchu • Velké množství prýtů zakrývajících celý povrch • Recyklace živin • Eliminace vysokých druhů • Dlouhodobá tvorba pastviny 5-50 let Presence výkalů • může pokrývat až 20%-permanentní intenzivní pastva • koncentrace v okolí shromaždišť • tvorba nedopasků „mastná místa“ Presence „gapů“ narušování • pravidelné povrchu paznechty • výrazné po srážkách a na podmáčených místech Specifika pastevních porostů • Odolný proti okusování a sešlapávání • Proplétající se přízemní části rostlin pokrývají prakticky celý povrch půdy-u luk po pokosení zůstává strniště, které nezakrývá celý půdní povrch • Pastviny nezakládáme jako dočasné, protože krátkodobě spásané porosty nemají pastevní drn, ale jsou to pouze spásané louky Druhové složení pastevních porostů • Základem pastevních směsí jsou: a) trávy: jílek vytrvalý, bojínek luční, kostřava červená, kostřava luční, lipnice luční, srha laločnatá. b) jeteloviny: jetel plazivý, štírovník růžkatý. • Výsevem nevytvoříme pastevní ale luční porost. • Za 5-10 let se vytvoří hustý drn a po 40 letech typicky pastevní porost. Mechanické ošetřování travních porostů • Smykování povrchu-nejdůležitější zásah na jaře, povrchu lehké pastevní smyky-výkaly, krtiny, mraveniště • Válení povrchu pastviny-pouze u nově založených pastviny • Vláčení povrchu pastviny-negativní vliv, pastviny poškození odnožovacích uzlin • Kosení a mulčování nedopasků-ostrůvky, rovnáme povrch a roztíráme výkaly Zakládání travních porostů • Zakládání na orné půdě-do podsevu obilovin na zeleno • Rychloobnova na oratelných stanovištíchch výsev 1 měsíc po zaorání • Rychloobnova na neoratelných stanovištích -nezaplevelené pozemky: diskové brány do 10 cm (3-5x) -zaplevelené pozemky: totální herbicid • Bezorebný přísevsev rotační nebo diskové ústrojí roztíráme výkaly • Spontánní úhor –nejlevnější ale časově náročné, využití půdní banky semen na nezaplevelených pozemcích Hnojení dusíkem •2 systémy dusíkatého hnojení: • 1) Intenzivní dusíkaté hnojení, které je založeno na maximálním využití dusíku travním porostem složeného převážně z travNL, GB, D • 2) Využívání symbiotických bakterií jetelovin, které při optimálním zastoupení jetelovin v porostu mohou pokrýt potřebu dusíku přibližně 100 kg.ha-1 N (při 30 % podílu jetelovin v porostu) Hnojení ostatními živinami • Při permanentní pastvě lze omezit nebo i vynechat hnojení (80-90% P aK se vrací) • Fosfor -malý pohyb v půdě -nehnojíme na zmrzlou a zasněženou půdu -eutrofizace • Draslík -obecně není nedostatek v pastevní píci -tetanický poměr K : (Ca + Mg) v meq. , 1 : 2,2 - nehnojíme na zmrzlou a zasněženou půdu Extenzifikace a cílená agroenvironmentální opatření pro TTP návrhy pro roky 2007-2011. Podopatření ošetřování TP Základní managementová opatření Zatravňování orné půdy Nadstavbová environmentální cílená opatření Opatření dle požadavků botanické složky Louky a pastviny Mezofilní a vlhkomilné louky Horské a suchomilné louky Trvale podmáčené louky a rašelinné louky Suché stepní trávníky a vřesoviště (Druhově bohaté pastviny) Opatření dle požadavků zoologické složky Louky s ponecháním nepokosených pásů Louky s hnízdištěm bahňáků Louky s hnízdištěm chřástalů Děkuji za pozornost
Podobné dokumenty
ASIO News - ASIO, spol.s r.o.
kontejnerech na bĜehu pĜehrady. Úþelem je prokysliþit spodní anoxickou vrstvu nade dnem, þímž se výraznČ
eliminuje schopnost sinic konzumovat zbylý fosfor usazený na dnČ. Ve spodní vrstvČ, cca 0,5 ...
Textová část ÚP.
- prioritně doplněním pozemků s možností stavět v místech nevyužitých v rámci zastavěného
území,
- konverzí urbanistické struktury v místech zdevastovaných v rámci zastavěného území,
- vymezováním ...